Členem od 8. dubna 2017
Naposledy aktivní:
*Keď mu prvý krát zazvoní telefón tak sa otočí a cez hlavu si pretiahne vankúš, aby trochu stlmil ten zvuk. Pri druhom zazvonení si cez hlavu pretiahne aj perinu. A keď už sa telefón ozve tretí krát tak nevrlo vystrčí ruku a mobil si zoberie. O niečo nevrlejšie zahundre niečo šéfovi a potom zaklapne keď sa ozve z mobilu krik. Ešte si dá nejakých dvadsať minút pod perinou. Nakoniec ale predsa len z postele vylezie. Spácha hygienu, oblečie sa do riflí, košele, dá si dokonca aj tmavomodrý sveter a keď je hotový tak proste vyrazí. Nechá sa odviezť taxíkom, ktorý si privolal kým sa dával dokopy. V podstate ho ani netrápi ako neskoro príde.* Tu mi zastavte. *Povie vodičovi, kúsok od miesta činu. Jack zaplatí, vystúpi a keď zaklapne dvere tak sa rovno otočí k malej kaviarničke s úmyslom si kúpiť kávu.* /Mŕtvy už predsa nikam neutečie./ *Pomyslí si a s tým vrabčím hniezdom na hlave sa milo usmeje na baristku.* Karamelové latté s orieškovou penou. *Objedná si a o chvíľku už ležérne ide z kaviarne, rovno na miesto činu. Podlezie pásku a bez pozdravu.* Tak čo tu máme?
*Jen co dojde ke koronerovi, tak si všimne té kaluže krve, která se nachází v horní části plachty, tedy tam, kde sama odhaduje hlavu. Potom se otočí a zahlédne Jacka, už to je zase chvíle co jej viděla. Proto si ho chvíli jen změří pohledem. Potom na něj pokývne.* Zdravím. *Pronese ze slušnosti k parťákovi a dřepne si k mrtvole, ze které zrovna doktor sundává tu plachtu, která měla zabránit novinářům, fotografům a hlavně čumilům.* Dobrý, dneska tu máme ženu, pět a dvacet let, bruneta, metr šedesát, běloška. Na první pohled bez pitvy odhaduji že ji zabil výsltřel do hlavy z blízké vzdálenosti, soudím tak podle velikosti vstupní a výstupní rány. Podivné je, že tělo je teplé, takže to nemohlo. *V tu chvíli přestala věnovat pozornost koronerovi a sama se postavila jelikož se jí zdálo, že něco zahlédla, ale jistá si nebyla. Podívala se po Jackovi, jestli něco sám zaregistroval, nebo je opět pouze paranoidní.*
*Keď ho Maria pozdraví tak jej len pokývne. Je na ňom vidno, že sa ešte rochnil v posteli. Odpije si z kávy, pozrie na obeť a nakloní hlavu mierne nabok. Pozorne počúva, trochu prikývne a znova sa napije.* /Teplé telo./ *Pri tej informácii len očami prebehne okolo seba. Nenápadne. Nedáva na sebe poznať, že spozornel. Znova sa napije.* /Je možnosť, že je útočník už dávno v trapu. Ale tiež môže byť niekde v okolí. Alebo medzi čumilmi. A keď má zbraň.../ *Pridrepne si k telu a počúva ďalej čo rozpráva koroner. Aj ked sem tam pohľadom utieka, buď k davu alebo do uličky.* Nejaké známky zápasu? *Opýta sa a položí takmer dopitý kelímok od kávy na zem. Pritom si oprie jedno koleno o zem a nakloní sa k obeti. Druhou rukou sa ledabolo oprie o pás. Tak aby v prípade potreby mohol čo najrýchlejšie vytiahnuť zbraň.*
*Když na ní Jack nezareaguje, tak jí dojde, že asi nic neviděl, proto ho nechá naklánět se nad mrtvolou a zanechá debatu s koronerem na něm. Je víc než schopný a ona má vážně chuť prověřit to co viděla, samozřejmě, mohlo jít o paranoiu, ale radši prověřuj než důvěřuj. Pomalými a na první pohled jakoby mimovolnými pohyby se rozhlédla. Pokud by ji ten člověk sledoval, tak nechtěla, aby se dal na útěk. Samozřejmě by jej ráda ulovila, ale raději měla čistou práci. Proto jen tak procházela okolo, jakoby bez cíle. Po nějaké chvilce zamířila k baráku kde viděla muže.* /Pokud je tělo mrtvé a není tu spousta čumilů co by slyšela zvuk, tak může mít tlumič./ *Podlezla pod páskou a zamířila do protější budovy s otevřenými dveřmi, ruku měla na zbrani, pečlivě chovaném v pouzdře a rozhodla se vyjít po schodech do prvního patra.*
*Patológ je dosť hlboko pohrúžený do svojej práce.* Áno, na pravom zápästí má čerstvé podliatiny. Bližšie to ale budem vedieť až po kompletnej obhliadke a pitve. Keď to tu technici zaistia tak nech prevezú telo ku mne. Na teraz som skončil. *Patológ sa svižne dvihne, pobalí si svoje saky paky a vyrazí k autu. Neďaleko má márnicu, preto tu bol dosť skoro. Jack ho celú dobu počúval a zároveň sledoval okolie. Jediný moment kedy sa zamračil bol keď sa Maria rozhodla prejsť poza pásku Jack dopije kávu, dvihne sa a prejde ku košu, Obzrie sa a znova sa zamračí keď vidí, že Maria mieri do budovy.* /Je blázon? Sama ísť do budovy?/ *Nespokojne zafuní.* Skontrolujte potom perimeter troch blokov. Správy vypracujte v štyroch kópiách a nezničte miesto činu. Za tri hodiny nech to mám na stole. *Úkoluje technikov a pritom o niečo svižnejžím krokom podlezie pásku a zamieri k budove kam zmizla Maria.*
*Je velice ostražitá a hlídá si každý pohyb jak nad sebou tak i za sebou. Její instinkty jedou na plné obrátky. Jenže si nebyla ničím jistá a tak nechtěla zbytečně budit pozornost. Vystoupila ještě o pár schodů když toho muže uviděla.* /Super, jen se mi to nezdálo. Asi bych ho měla mít stále na očích, pro jistotu./ *Stál k ní zády a něco dělal na svém mobilu. Nemínila s tím nic dělat, jen vzít mobil a vytočit číslo svého parťáka. Pomalu vytáhla z kapsy mobil a zrovna chtěla vytočit jeho číslo když najednou slyšela zvuk za sebou. Ohlédla se a tam stál Jack. Pokývla na něj hlavou a pak naznačila že někoho vidí. Potom vystoupala na podestu, kde na muže viděla líp, ale tím pádem měl i on mírný výhled, stačilo aby se otočil.*
*Jack vojde do budovy. V podstate je celkom nahnevaný.* /Čo jej to napadlo? Vojsť do prázdnej budovy, bez toho, aby jej niekto kryl chrbát./ *Pritom ako vojde on sám do budovy, vyberie zbraň z puzdra a odistí ju. Prejde pohľadom objekt a započúva sa do prípadných zvukov. V takýchto momentoch využíva všetko čo v sa v CIA naučil. Zbadá na špinavých schodoch čerstvé stopy, zamračí sa lebo ich je viac ako len jeden pár. Vyjde po schodoch a zastaví sa keď uvidí Mariu číhať. Prebodne ju chladnými modrými očami keď sa naňho otočí. Hnevá sa. Pohľadom prejde po za ňu keď mu naznačí, že tam niekto je. V najväčšej tichosti uchopí pevnejšie zbraň a postúpi o schod vyššie. Bližšie nejde, necháva Mariu vpredu, on jej kryje chrbát. Pohľadom skontroluje okolie ale zo svojej pozície nemá takú možnosť vidieť prípadne nebezpečie alebo únikovú cestu. Nastraží uši.* /Taktiež to nemusí byť nikto nebezpečný.../
*Ještě jednou se otočí na Jacka, jenže to dělat neměla. Uslyšela zvuk a myslela si, že se muž vrací. Stačilo aby se otočil a viděl ji. Proto udělala krok dozadu. Jenže schodiště už bylo očividně staré a schody nejspíše rezavé. Nebo minimálně to patro na kterém stála. Proto vydaly zvuk.* /Do háje!/ *Věděla že je po jejím krytí, pokud se muž nechystal otočit, tak právě po tomto zvuku to jistě udělá. Nebo něco takového proběhlo hlavou Mari. Z toho důvodu se taky vykašlala na utajení. Poslala další pohled Jackovi, rychle naznačila že jde nahoru a se zbraní již připravenou a vytaženou z pouzdra začala stoupat po schodech dokud nebyla krok od patra na kterém stál muž.*
*Pozorne sleduje čo sa deje pred ním a aj za ním. Určite nestojí o to, aby mu k zátylku niekto priložil zbraň. Je opatrný ale keď zrazu počuje ako pod Mariou zavŕzga starý materiál. Potichu a pokojne sa nadýchne a spevní stisk na zbraní. Netuší kto to tam je a ani netuší či tu je ešte niekto. Zmysly má napnuté ako struny. Jack na ňu hodí varovný pohľad. Nevie aké sú Mariine schopnosti v takto vypätej situácii. Skontroluje situáciu za nimi a potom ide za Mariou. Nie veľmi nadšený z toho ako sa to vyvrbilo ale za to pripravený,*
*Udělá poslední krok. Nadechne se aby pronesla obvyklou větu, jenže v tu chvíli se muž otočí. Nemá moc dlouho na to, aby si jej prohlédla protože si všimne zbraně v ruce. Upevní svůj postoj a klidným hlasem pronese.* Policie New York, odložte svou zbraň a ruce nahoru. *Při těchto slovech stále míří na muže, který se očividně nechystá svou zbraň odložit. Maria je klidná, nestojí poprvé proti někomu se zbraní a pokud nemá muž stříbrné kulky, tak by se jí nic moc nemuselo stát. Horší to je s parťákem, doufala, že se nic nestane Jackovi. Dívala se na muže. Běloch kolem třicítky, rozhodně měl víc než metr osmdesát, dobře stavěný ale tím, že byl oblečený celý do černé v několika vrstvách toho moc nebylo poznat.* Opakuji, policie New York, odložte svou zbraň.
*Ide za Mariou, V naučenom odstupe, v taktickej pozícii. Všimne si, že Maria zmenila postoj a dvihla zbraň. Vyčkáva na to, či protivník oproti nim zareaguje ako poslušný chlapec a zloží zbraň. Keď ale Maria svoju požiadavku zopakuje tak sa zamračí a stisne pery k sebe.* /Mohol by tú zbraň odložiť a mali by sme kratšie hlásenie./ *Pomyslí si s miernou dávkou humoru. Popravde mu ale napadlo, že ak by toto bola akcia CIA tak sa ho ani nepýtajú a rovno by ho strelili. Takto len čaká ako to bude ďalej s tým, že Maria je v prvej línii.*
*Muž před ní se jen pousmál, už to ji přišlo více než podezřelé.* /Jaký podezřelý se zatraceně usměje, když na něj policisté míří zbraň a on má další v ruce./ *Taková myšlenka jí rychle proběhla hlavou, jenže pak ji lehce uklidnilo, když sledovala pohyb muže směrem dolů, napadlo jí, že se vzdal nějak rychle a asi nebude tím podezřelým. Sledovala ho pečlivě kdyby náhodou chtěl muž před ní něco provést, ale zbraň už se skoro dotýkala země, v tu chvíli polevila lehce na ostražitosti a koutkem oka se poohlédla po svém parťákovi zdali je vše v pořádku, samozřejmě většinová pozornost stále byla na muži, který měl zbraň, ale většina očividně nestačila. Muž se rychle narovnal načež Mari opět zpevnila svůj postoj, jenže v tu chvíli zaslechla výstřel, díky tlumiči byl sice tišší a o něco pomalejší, ale dostatečně nečekaný na to aby si neuvědomila, odkud přišla bolest. Potom zaslechla druhou ránu. Břicho jí ukrutně bolelo a tak se podívala na místo odkud vystřelovala bolest.* /Doprdele./
*Čaká ako sa situácia vyvrbí. Keďže Maria je priamo pred ním, nemá tak dobrý výhľad na situáciu. A prevziať vedenie si netrúfa, keďže je Maria priamo na rane. Tak sleduje hlavne jej reakcie. Švihne po nej nahnevaným pohľadom keď vidí ako poľavuje.* /Prečo pozeráš na mňa keď nemáš zaisteného podozrivého?/ *Opýta sa jej v duchu. Trochu zaľutuje, že jej to nemôže poslať do hlavy ako Jason. Čo by niekedy dal za taký dar telepatie. Zrazu ale počuje prvý známy zvuk tlmeného výstrelu. Vykročí svižne, rýchlo a najmä profesionálne. Počuje druhý zvuk výstrelu a hneď na to vystrelí on sám. Dve raný do hrude. Počká kým telo klesne a so stále namierenou zbraňou k nemu prejde. Pozrie sa naňho ako ešte chrčí a odkopne mu zbraň z dosahu. S tým ako sa okolo neho tvorí kaluž krvi tak nepochybuje o tom, že to neprežije. Ale aj tak ho ešte v rýchlosti prešacuje či nemá ešte nejakú zbraň. Až následne sa dvihne, otočí a ide k Marii. Je u nej rýchlo.*
*Při tupé bolesti se chytzí za břicho, zbraň jí vypadne z ruky a ona jakoby zpomaleně padne na koleno. Snaží se nepodvolit bolesti, ale cítí jak jí pod tím náporem proudí síla. Vlkodlak.* /Zatraceně, tady a teď to nemůžu dovolit./ *Nemá čas a ani prostor sledovat Jacka. Slyšela dva výstřeli a počítala s tím, že se o to parťák postará.* Kurva, Martines, vzpamatuj se, není to nejhorší bolest co jsi zažila. *Mumlá si pro sebe, nevěnuje teď pozornost Jackovi a tak nevnímá ani to zda a kdy se k ní přesune, neví ani jestli jí slyšel šeptat si pro sebe povzbuzující slova, to jediné o co ji v tuto chvíli je dostat vlkodlaka v sobě zpátky tam kde patří. Potřebovala zvládnout situaci a dostat se buď domů nebo do sídla smečky. Nemínilia se ale vzdát sebekontroly a proměnit se tady a teď, ne po tolika letech. Cítila jak jí krev tekla z břicha, její uklidňování fungovala a tak se pomalu zadívala dolů na svou ránu avšak se snažila o to aby jí Jack neviděl do obličeje, kdyby se jí probleskly oči.*
*Prikľakne si k nej a skontroluje situáciu. Vidí, že ju strelec zasiahol do brucha a tiež vidí, že sa z nej valí dosť krvi.* Martines, hlavne pokoj. Dýchaj pomaly. Bude to dobré. *Hovorí pokojne a vyzlečie si bundu a potom sveter, ktorý má predsa len lepšiu savosť a priloží jej ho na ranu. Zatlačí.* Nádych, výdych, Maria. Nádych, výdych. *Zopakuje hlbokým, pokojným hlasom ako keby krotil nejaké divoké zviera. Vyloví zo zadného vrecka riflí mobil.* Záchranka tu bude raz dva a dajú ťa dokopy. *Odblokuje ho a začne vyťukávať jednou rukou číslo na záchranku. Zažil to už v oboch rolách toľkokrát, že ho to nevyvádza z miery.*
*Že je u ní její parťák, Jack, si uvědomí až ve chvíli kdy přímo na ní promluví. Když jí začne uklidňovat jako malé děcko, tak má velkou chuť na něj zavrčet, ale udrží to v podprahové rovině a jen zabručí hrdlem. Pokud nemá Jack vyjímečný sluch, tak to nemá šanci slyšet. Poslechne ho ale a rozdýchává bolest. I když zažila horší.* /S prvníma přeměnama se to ani nedá srovnávat, tak mě zatraceně neuklidňuj jak malé děcko./ *Zabručí ale nahlas raději nic neříká, není si jistá jak by teď zněl její hlas. Jakmile ale vidí mobil v jeho ruce tak ho chytí.* Žádnou. Záchranku. *Procedí skrz zuby a snaží se vzpamatovat.* Budu v pohodě. *Dodá ještě načež oddělá jeho bundu ze své rány aby se podívala jak vypadá, uvědomila si jen jednu věc, kulky nemají výstup a tak trčí v ní.* /Musím je vyndat, než začne maso zarůstat./
*Upokojuje, vlastne automaticky a celkom s citom. Zamračí sa a pozrie na ňu keď ho chytí akurát pred vytočením záchranky. Pozrie na ňu, s jasným výrazom čo si o tomto myslí.* Nie sme vo filme, Martinesova. *Zakrúti hlavou.* Nie je dôvod sa hrať na hrdinu alebo čakať, že sa zázračne zahojíš... *Na moment sa zarazí.* /Pokiaľ nie si upír, vlkolak, víla alebo lovec s paličkou, s ktorou si vypáliš nejakú hojacu ranu./ Nikto nemá rád doktorov ale s dvomi dierami v bruchu ich oceníš. *Povie a povzdychne si keď vidí, že si dala preč sveter, ktorý zastavuje krvácanie. Stlačí vytáčanie.*
*Její lehké zamračení přejde do velkého. A uchechtne se když řekne že nejsou ve filmu, což ji zabolí.* /Zatraceně, sakra! Proč mě doprdele nepostřelil třeba do ramene?/ *Opět podprahově zavrčí.* To já zatraceně dobře vím, ale nech mě na pokoji, tohle nic není. *Odsekne mu a zadívá se na něj už celkem nasraně.* O doktorech to vůbec není. *Pokusí se mu vytrhnout mobil a pokud se jí to povede, tak sama típne to volání.* Nic mi není, *s těmi slovy začne pomalu i přes bolest vstávat. Potřebuje se ho zbavit a především se zbyvit těch dvou kulek v břiše, nechce se jí pak sama sebe rozřezávat. Podívá se na břicho a všimne si zarůstání.* /Tak to v žádném případě!/
Jasné, deravé brucho je úplne bežná vec. V podstate ako policajt ti to hrozí tak trikrát za deň. *Povie jej stále pokojne. Ako keby sa bavili o počasí v Arkansase. Keď mu vytrhne mobil a zruší hovor tak na ňu hodí pohľad, ako keby ju mohol na mieste chladnokrvne zastreliť. Ale nespokojne mlaskne, tak ako to robí jeho matka a nadvihne jedno obočie.* Hej, hej... *Povie a snaží sa ju zastaviť keď vstáva. Pozrie sa na jej brucho, keďže sveter spadol na zem a zamračí sa.* /Už nekrváca./ *Moc dobre vie ako vyzerá čerstvá rana od strelného poranenia. Navyše... v New Yorku už je dlho a zažil už asi všetko.* Možno v tvojom prípade by bola lepšia veterina... *Zahundre to nevrlo.* /To každý druhý policajt je vlkolak?/
Hah, ani bych se nedivila. *Pronese ironicky, neměla moc náladu na zábavu a vtípky, přece jen stále měla díru v břiše a smích by ji očividně stále dost bolel, i když se jí rána zacelovala poměrně rychle, což byl zatracený průser. Po jeho marném pokusu o zastavení jí se jen ušklíbla a opřela se o nejbližší zeď. Bolelo to jako čert a bylo to vyčerpávající, možná by si i dopřála odpočinek pokud by nezaslechla jeho slova. Zamračila se na něj.* Nevím o čem to zatraceně mluvíš. *Pronesla naštvaně. Neměla v plánu vysvětlovat co je a rozhodně nemínila civilovi vysvětlovat něco dalšího.* /I když úplně civil to asi nebude, když vtipkoval tak stupidně o veterině./ *Podívala se na své břicho, už vážně musela vyndat své kulky z těla nebo to bude dost nepříjemné.*
*Ak by sa videl v zrkadle tak by sa asi až zdesil, že má rovnaký výraz ako jeho mama keď ho pristihla pri okatom klamstve. Pustil ju keď mu to došlo.* /Ak by bola upír, tak by na slnku vzplanula ako fakľa. Na vílu nie je... ako pekná je ale tak férsky nie. A nefilim tiež nie, lebo oni by sa nezahadzovali prácou u polície predsa./ *To posledné si v duchu tak odsekne.* Nevieš. *Usmeje sa a nechá ju tak. Dvihne si zo zeme svoj sveter a pozrie sa na tú škodu.* /Môže ísť rovno do koša./ *Povzdychne si.* Mám ti tie náboje vybrať ja alebo máš nejakú smečku, ktorá ti pomôže? *Opýta sa narovinu, bez obalu a s nezáujmom prejde k mŕtvole. Kľakne si k nemu a začne ho pozornejšie šacovať.* /Podľa zbrane to nie je amatér. Ale ani profík./ *Pozrie sa na jeho ruky.* /Otlačky prstov si nevypálil ale obočie si oholil. takže možno len začiatočník./ *Pustí ruku a skontroluje vrecká kabátu. Vytiahne fotografiu, na ktorej je Maria.* Amatér. *Ukáže fotku svojej parťáčke.* Predpokladám, že to súvisí s tvojim problém, o ktorom sme sa nedávno bavili.
*Zamračí se nad jeho obličejem.* /Vypadám zatraceně jako nějaké kuře, že se tváří jako kvočna?/ *Projede jí hlavou myšlenka, ale na tohle není čas.* Ne fakt nevím, o čem tu blábolíš, jsi si jistý, že ses ne.. *Nedokončila to jelikož se rovnou zmínil o smečce a věděl i o nábojích. Už bylo nebezpečné čekat.* Co jsi zatraceně zač? *Zeptá se ho prostě na rovinu, vážně nehodlala potvrzovat odpovědi, když o něm nic nevěděla. Mohl si vymýšlet a nebo být dokonce i jedním z Thomasových mužů, což bylo nepravděpodobné jelikož ho znala ještě před Caitlin. Rozhodně vlkodlak nebyl, to by poznala podle pachu. Potom jí ale zaskočil ještě víc s fotkou.* /Spíš hlupák, pokud ho objednali na vlkodlaka měli mu dát stříbrné kulky.* Netuším kdo to je, takže ti to teď nepotvrdím. *Trvala si zatvrzele na svém. Někdy její tvrdohlavost byla na obtíž, a teď obzvlášť. Otočila se k němu tak že se postavila čelem ke zdi, zatla zuby a rukou si zajela do obou ran po kulkách, aby je nechala alespoň chvíli ještě otevřené. Zatraceně to bolelo, ale pokud se s ní míní Jack ještě bavit, tak to bylo nezbytné.* /Tohle proces snad na chvilku zase spomalí./ *Pak se otočila k němu čelem ochotná se s ním dál bavíc a zatínajíc své ruce do pěstí.*
*Trhne jedným kútikom úst nahor.* Jack Porter. Niektoré kruhy podsveta vedia o mne asi viac, ako ja sám. *Nehodlal jej teraz rozprávať nejaké životné milníky s Podsveťanmi. To že chodí s kráľom Zimného dvora bolo tajomstvo. Jeho posadnutie démonom netuší aký malo dopad ale čo počul tak sa o tom dosť šuškalo. Zatknutie dvoch nefilimov ho asi vynieslo na vrchol. Bol by to dlhý zoznam zážitkov s Podsveťanmi. Prekontroluje mŕtvolu a pozrie nakoniec na Mariu.* Samozrejme, netušíš. *Povie to tónom, ktorým jasne poukazuje na to, že jej neverí.* Takže mám ťa niekam hodiť alebo to z teba vytiahnuť? Nie som doktor ale som celkom schopný.
*Nevěřila mu, ne úplně, ale jelikož to znal a věděl, rozhodla se mu prozradit něco málo. Proto si jen povzdechla a přestala zatajovat svou slabost, její masku na obličeji nahradila bolest a ona se opřela o stěnu, po které lehce sjela na zem.* Bude to v pohodě, zvládnu to sama, ale musím to udělat rychle ještě nás čeká vyšetřování. *Pokývla hlavou. Pak ale pohledem sjela na sebe.* Než zavoláme techniky, tak se budu muset převlíct. V autě mám v kufru náhradní oblečení, ale v tomhle krvavém si tam asi nedojdu. *Dodala načež pokrčila rameny, jenže to byl špatný pohyb a ona bolestí opět podprahově zavrčela. Vyndala si z kapsy u bundy klíče, ale pak jí došlo že nůž má v botě. Zamračila se a pokusila se pro něj sáhnout, jenže bolest byla příliš velká v této poloze.*
*Pozrie sa na telo na zemi, keď k nemu upozorní Maria. Nechá ju sa vyrozprávať a všimne si, že si berie kľúče do ruky. Znovu nadvihne jedno obočie.* /Kľúčami si to chce vybrať?/* Povzdychhne si. Áno, je to priemerná situácia ale nie je neriešiteľná.* Keď zavoláme technikov, bude to znamenať koberček u šéfa a extra hlásenie navyše. Nehovoriac o tom, že sa to bude vyšetrovať. Najmä keď technici nájdu tvoju krv na zemi. *Povie jej a pozrie na to ako sa načahuje k vlastne topánke. Bez nejakého chochmesu jej topánku vyzuje a podá.* Oblečenie ti donesiem a o toto… *ukáže na telo mŕtveho* …sa postarám. Mám také tušenie, že vieš o čo ide a kde máš hľadať, takže keď sa dáš dokopy tak môžeš ísť riešiť svoj problém. Ideálne by bolo, aby ťa pritom nezabili. *Povie jej nekompromisne a nastaví ruku, aby mu odovzdala kľúče od auta. V duchu už premýšľa komu zo CIA zavolá, aby tu upratal tento bordel. Pár mien mu napadne.*
*Pokýve hlavou na to že chápe.* Nevím jak se o to hodláš postarat, a ptát se ani nebudu, vypadá to že máš zkušenosti. *Uchechtne se a zatne zuby ale i tak z ní vyjde zavrčení, bolí jí břicho, když jí podá botu tak z ní vytáhne menší dýku. Ale než do sebe začne řezat, tak mu prvně odevzdá klíče.* O většinu už je nějak postarané, ten muž nemůže do města a tohle byl už druhý nájemný zabiják. Očividně si ale nemůže dovolit profíky. *Ušklíbne se.* Horší je, že budu muset vycestovat z New Yorku. *Dodá a pak si jej už nevšímá. Je jí jedno jestli tam stojí a dívá se na ní jak si rozřezává břicho nebo odejde, v tuhle chvíli jí jde jen o to provést dostatečný řez na vyříznutí kulky. Provede jeden příčný a poměrně hluboký, zatne zuby a poté strčí prsty do rány, vše je mazlavé od krve, a tak chvíli trvá, než nahmatá kulku, díky prstům v ráně se však nezavírá. Po chvíli jí vytáhne a odhodí. Celé čelo má orošené potem a vlasy na krku má splihlé. Pozvedne dýku znovu a zopakuje proces. Jakmile je hotová tak jen zhluboka oddechuje, zavře oči a opře se hlavou o zeď.*
*Usmeje sa ako bazilišek.* Presne tak. Nepýtaj sa. *Zoberie si od nej kľúče, je rád, že sa viac nepýta. Aj tak by jej neodpovedal. Dvihne sa do svojej plnej výšky.* Tak to aby som zdôraznil svoju požiadavku. Nenechaj sa zabiť. *Zopakuje a vyrazí k autu. Ešte stihne postrehnúť ako sa Maria pustí do samooperácie. Rád by jej pomohol ale za tu krátku dobu čo sú parťáci si už všimol, že si radšej poradí sama. Zíde schody, stále obozretný keby sa tu nachádzal ešte niekto. O chvíľku už vychádza z budovy, rovno k Mariinmu autu. Otvorí ho, poberie veci, ešte sa trochu pohrabe vpredu kým nenájde vlhčené utierky a potom zamkne. Vyrazí späť. Dal si s tým načas, aby jej poskytol nejaký priestor.* /Môj parťák je vlkolak. To znie ako béčkový film./ *Vyjde schody až k Marii.* Toto sa ti asi bude hodiť. *Ukáže jej balík utierok.*
*Pomalu se prodýchávala, bolest jí z břicha vystřelovala do celého těla, ale na druhou stranu už nic nebránilo procesu hojení se. Z jejího stavu ji vyrušil až Jack, tedy začala ho opět vnímat až ve chvíli, kdy na ní přímo promluvil. Otevře oči a pohlédne na něj, co to všechno drží v ruce. Všimne si ubrousků a pokývne.* Dobrý nápad. *Vezme si ještě pár vteřin na to aby se rozdýchala a nijak moc se nehýbala, potom donutí vlastní tělo k pohybu, nemůže tu být dlouho. Bundu se jí podaří sundat celkem v pohodě, ale s tričkem už to je horší. Nemluvě o podprsence, na kterou teď radši nemyslí. Proto začne mechanicky rozřezávat tričko dýkou, vysoukat by se jí už asi nepodařilo, nakonec sedí před Jackem jen v džínách, podprsence a několika kusech látky přilepených od krve na těle, které se pokouší poněkud šetrně oddělat.*
*Dáva jej čas. On sám do seba ešte nerezal a ani sa v blízkej dobe na to nechystá. Toto rád prenechá doktorom a dobrému anestéziológovi. Keď si veci od neho zoberie tak sa otočí. Aby jej poskytol súkromie na prezlečenie a zároveň, aby sa cítil užitočný, prejde k telu. Vytiahne telefón a vyťuká rýchlu správu jeho známemu. V podstate bývalý parťák zo CIA. Vymenia sa v rýchlosti pár správ,* /Bude ma to stáť asi draho ale s tým nič už nespravím./ *Bude tu musieť počkať kým príde pár ľudí na upratovanie. Zároveň bude potrebovať zaistiť dôkazy a nejaké stopy.*
*Při tom co dělá celkem ocení Jackovu diskrétnost a zároveň efektivitu práce, měla ráda schopné lidi. A super bylo i to že nepadl na zadek z toho množství krve, ale na vraždách už určitě viděl i horší, přece jen jsou v New Yorku. Všechno ze sebe sundá, nakonec se jí i se syknutím podaří odlepit tričko od kusu masa, opatrně čerstvou krev obetř zbytkem trika, rozstřihne i podprsenku a obetře si zaschlou krev ubrousky co nejvíc to jde, potom zatne zuby a opět s lehkým vrčením se pokusí vstanout aby následně mohla sundat kalhoty.* /Doprdele, dohajzlu, proč zatraceně břicho./ *Ventiluje v hlavě svůj vztek zatímco vstává. přes sebe přehodí triko a mikinu, kalhoty pomalu sundává ale s bolestí břicha to moc nejde.*
*Skloní sa k telu. Síce ho už predtým obhliadal ale teraz má na to viac času. Tvár ma oholenú. Doslova. Nemá obočie, fúzy ani vlasy.* /Ale mihalnice si nechal./ *Prejde oblečenie si na ňom nezachytí nejaké stopy. Lenže vidí, iba stavebný prach, ktorý pravdepodobne nachytal v tejto budove. Ruky už kontroloval. Skontroluje nohavice a aj topánky.* /Je to síce amatér ale asi ho učil niekto skúsenejší./ *Prehľadá mu vrecká ale okrem nejakej hotovosti, pár nábojov a kľúčov nič nenájde. Na kľuče sa chviľu pozerá. Sú tri a k tomu prívesok s mincou. Chvíľu si ju obzerá ale napokon si ich strčí do vrecka. Počuje zavrčanie ale je dostatočne múdry na to, aby sa neobzeral.*
*Ještě s tichým nadáváním jak potichu tak nahlas se chvíli souká za svých kalhot a když se jí to povede, tak se stejným nadáváním se souká do druhých, je to sice nepříjemné, ale nutné, lidem by přišlo asi divné kdyby tu pobíhala jen tak v kalhotkách a mikině, i když v tomhle městě jsou normálně asi vidět i horší věci, nejdůležitější bylo, že už nekrvácela, ale věděla že večer bude peklo ze sebe dostávat to tričko co měla na sobě a že ho pravděpodobně bude muset zase rozstříhat. Vzala si ještě jednou ubrousky a hodila je na kupku spolu s oblečením, mínila si to vzít domů a spálit, za tu dobu pochopila že když existují čarodějové neměla by nikde nechat jen tak povalovat svou krev když to není nutné. Pomalu lámaným pohybem došla k parťákovi.* Tak co zjistil jsi něco nového?
*Ešte si prehliada telo keď sa Maria ozve.* Ani nie. Ten chlap nie je veľmi ukecaný. Zvladneš to autom aj sama? *Pozrie na ňu.* Ak nie môžem ti privolať uber. Ja tu ešte budem musieť počkať kým prídu ľudia. *Navrhne jej a vystrie sa. Prejde k bunde, ktorú si zhodil keď si išiel vyzliecť sveter a oblečie si ju. Krvavý sveter necháva na zemi a mieni sa ho zbaviť až keď prídu špeciálni technici.* Pre dnešok si daj odpočinkový režim. *Pohľadom si ju prezrie od hlavy až k pätám.* Vyzerá, že to potrebuješ.
To věřím, mlčí jako by ho někdo zabil. *Uchechtne se a pokývne mu hlavou, sice neoceňuje jeho strach, nemá dost blízkých lidí na to aby pochopila, že to je bezprostřední reakce lidí na někoho koho znají.* Jasně, přece mě dvě malé kulky nezastaví. *Uchechtne se ale potom toho lituje, zatne zuby a narovná se ještě víc aby na sobě nedávala moc znát jak moc jí to ještě bolí, aby ne, neuběhlo ani půl hodiny.* Myslím, že box si dneska nedám, v tom máš pravdu, ale jsem velká holka, tohle rozchodím. *Typicky pokrčí rameny čehož znovu zalituje.* /Zatracený imbecil, mohl mířit jinam./ *Už teď jí je jasné, že ta cesta po schodech tady dolů, a pak po schodech nahorů u ní doma bude rozhodně něco jiného než zábava. Zadívala se pořádně na svého parťáka, byl mnohem schopnější než předpokládala.* Jak o tom všem vlastně víš. *Dodala ještě, zajímalo jí, jak přesně se dostal k vlkodlakům a podsvětí.*
*Prikývne. Skutočne ten mŕtvy mlčí, ani stopa na ňom nie je. Aspoň teda nie taká, ktorá by bola vidno voľným okom. Pozrie na zbraň.* Zas tak malé neboli ale ty si už veľké dievča. *Oblečie si tú bundu. Odkedy bol posadnutý... nebýva mu taká zima. Niekedy si musí aj pripomenúť, že si musí obliecť bundu alebo kabát. Ale našťastie toto je jedna z tých menších daní. Na druhú stranu je rád, že záchvaty má menej často. Prikývne. Pozrie na mobil a odpíše tomu známemu. Keď sa ho Maria opýta, tak na ňu pozrie. Chvíľu jej tak pozerá do očí. S nečitateľným pohľadom, kým sa rozhodne.* Raz som na moste stretol najvyššieho čarodeja Manhattanu. *Mykne plecom.* Vlastne som ho skoro zastrelil, keďže sa mi hral s emóciami. Nebolo to moje najlepšie obdobie. Ale dodnes sme veľmi dobrý priatelia. *Schová mobil do vrecka a usmeje sa.* Až neskôr som zistil, že všetko toto... *Zakrúži rukou vo vzduchu.*... bolo v mojom živote skôr ako som o tom vedel. *Povie jej pravdu. V tomto nemá zmysel klamať.*
*Když řekne, že je velké děvče, tak chvíli uvažuje zda si z ní utahuje nebo to myslí zcela vážně, nakonec to ale nechá být. Přece jen jí pomohl a ona je teď příliš podrážděná na to aby přes bolest rozumně reagovala. Vydrží jeho pohled a pozvedne obočí nahoru ale když se rozpovídá tak ho nechá mluvit dál. Celkem rozumí tomu co tím myslel, ona tak trošku taky spadla přímo na čumák když přijela do města, nevěděla že existuje tolik vlkodlaků natož další rasy, ale už toho byla součástí, tak se nedalo nic jiného než se s tím smířit.* To chápu, mé první setkání bylo taky s čarodějkou, tedy mluvícím kocourem, rozhodně divná zkušenost. *Málem se uchechtla ale nakonec se ušklíbla moc dobře si pamatovala co se potom stalo dál.* Ale čím dál tím víc si říkám, že jsem ráda, že vím co se v tomhle městě děje. *Dodala jen.*
*Usmeje sa. Kedysi to bol zázrak keď na tvári vylúdil úsmev. Niektorých kolegov to doteraz vždy vykoľají.* O tom pochybujem. Mal som... vážne zlé obdobie. *Oprie sa o stenu a dá si ruky do vreciek.* Typoval by som, že prvé stretnutie si mala s nejakým vlkolakom. Vzhľadom k tomu, že si sa nejako musela nakaziť. *Po jej poslednej poznámke na ňu pozrie skúmavo. Chvíľu ju tak sleduje. Potom ale pohľad presunie na mŕtveho.* V tom prípade nevieš o tomto meste ani polovinu.
O zlých obdobích vím své. *Zamračí se a zadívá se někam jinam většinu života bojovala proti zlým vlivům a šla na pomezí, bůh ví kde by skončila. Zle se ušklíbla na první přeměnu.* V tu chvíli jsem nevěděla, že něco takového existuje a ani dlouho né potom. *Zamračila se, hlavou jí proběhla vzpomínka na první proměnu a další taky.* A další vlkodlak co jsem potkala byl samotáře, takže *Větu nechala otevřenou a pokrčila mírně rameny tak aby nehýbala svaly v oblasti břicha.* Jsem si jistá, že máš pravdu, prozatím jsem neměla moc šancí proniknout do toho světa, ale lepší vědět než být slepá před nebezpečím. *Dodala jenom a pak mu mávla, cítila se vyčerpaně, potřebovala jídlo a věděla, že cesta domů bude víc než perná.* Dávej na sebe pozor, je celkem fajn mít schopného parťáka co ví. *Dodala naposled potichu. Než pomalu odešla po schodech s bolestí až k autu aby mohla dojet domů.*
*Vypočuje ju. Pozorne. Prikývne, tak nejak si vie predstaviť vlka samotára. Takí ľudia nie sú zdielni, nech už išlo o akúkoľvek rasu. Pousmeje sa.* Beriem to ako pochvalu. /Schopný parťák. To znie fajn./ *Pohľadom ju sleduje ako schádza schodmi dole. A dokonca keď ju uvidí na ulici tak ju sleduje ešte kúsok. V tej miestnosti s mŕtvolou strávi ešte minimálne hodinu kým prídu technici do CIA. Zoberú telo a dokonca upracú. Jack s nimi prehodí pár kolegiálnych slov a potom sa všetci vytratia. Miestnosť nakoniec vyzerá ako keby tam nikto nikdy nebol.*
*Jacka uprostred noci zavolali k prípadu. Nie že by to bolo ojedinelé, práveže sa to stávala často, najmä keď niektorý kolegovia odišli do dôchodku. Takže policajtov na vraždách je ako šafránu. Obliekol sa do nejakých džínsov a trička a išiel na miesto činu. Síce mu to trvalo hodinu a technikom už bolo z neho do plaču ale on jednoducho potreboval ešte kávu kým začne pracovať. A potom to už išlo celkom rýchlo. Návšteva patológa, buzerácia technikov a ich tempa práce, papierovačky, výpovede a dokonca si hodil šlofíka v zasadačke na starom oranžovom gauči. Po výdatnom spánku sa vyteperí zo zasadačky, strapatý na všetky strany prejde k najbližšiemu automatu s kávou. Síce to čo z neho výjde je hnus, ktorý okolo kvalitnej kávy ani nechodil ale nejaký kofeín to v sebe má. Takto, rozospatý, so znechuteným výrazom z toho hnusu čo pije príde na oddelenie. A koho to jeho oči nevidia.* Čau, Martinesova. Nejaká práca? /Dúfam, že nie... a ak hej nech to zoberie niekto iný./
Zrovna teď nic aktuálního, maximálně tak papíry. *Schválně vynechá její osobní problém a ukáže rukou na kupičku na jejím stole, co ale nečeká je, že tam hned přibyde další papír. Vzhlédne a zjistí že je to ten nový od techniků.* Díky, kouknu na to. *Pokyne mu hlavou načež se podívá zpět na Jacka.* Co ty? Nevypadáš nijak nejčerstvěji. *Poukazuje tak na jeho dnešní vzhled, lehce vypadá jako by jej přejel buldozer, tedy dle jejího názoru, ale na druhou stranu jej nikdy neviděla extrémně vyfiknutého.* Vypadá to na rušnou noc, práce nebo společnost? *Zeptala se a zvedla ke svým ústům kafe, normálně ho nepila, ale věděla, že teď bude potřebovat největší možné množství energie. Absolutně se jí nechtělo pročítat tu zprávu, ale pokud to poukáže na to kde se ten grázl nachází, tak bude jen ráda.*
*Nakrčí nos, ako keby mu miesto papierov ukázala hovienko.* Ew. *Znechutene povie a nohou si prišoupne k jej stolu stoličku, tak aby sedel oproti nej a zloží sa na ňu. Vyzerá, že ešte podriemkavá. A vlastne to ani nie je ďaleko od pravdy. Pozrie na nový papier a potom na nového technika. Prižmúri oči a chudák technik sa zdekuje ako najrýchlejšie vie. Pozrie na Mariu a potom si odpije z kávy. Pre zmenu vyzerá, že ju aj vyvrhne ale o pár momentov ju radšej prehltne. Pohodlne sa oprie do operadla stoličky. Ak sa to na tých stoličkách dá.* Práca. Ak by som mal rušnú noc s mojou drahou polovičkou... zobral by som si dovolenku, aby som tú noc predĺžil. *Povie a potmehúdsky sa na Mariu usmeje. Ako bazilišek kým sa vrhne na obeť. Prednedávnom keď mal Jasona doma, tak si dovolenku vážne zobral a dokonca ignoroval aj šéfove telefóny.* Čo to priniesli? *Dopije kávu a strasie ho z toho hnusu.*
*Zakroutí hlavou při jeho výrazu znechucení ale plně to chápala, ona měla jediné štěstí a to, že krom práce tady v New Yorku neměla pořádně skoro co dělat, takže to byly pro ni většinou práce na večer. Do ruky si vzala složku a otevřela ji, úvodní zprávu přeskočila a rovnou otočila na přímé rozepsání důkazů společně s poznatky forenzního. Jakmile se ale Jack zmíní o polovičce tak k němu zvedne pohled stejně jako levé obočí a lehce jí vyjedou koutky úst nahoru, ale ne natolik aby to byl ještě úsměv.* /Tak to vypadá, že Jack se o svém volnu rozhodně nenudí./ Chápu, takže když si vezmeš dovolenou na poslední chvíli asi to bude kvůli partnerce. *Svůj pohled stočí na zprávu a zamračí se.* Jen obsah balíčku, který mi tu jeden velice milý pán poslal.
*Jack sa zamyslí. Aj keď to vyzerá skôr ako keby v komatóznom stave hľadel do stropu.* Nooo. *Natiahne dramaticky.* S najväčšou pravdepodobnosťou áno. Ale beriem si náhodné dovolenky aj keď mi sestra nechá deti. Alebo keď je iná mimoriadna udalosť... Inak mám ostatné dovolenky nahlásené vopred. /Fuj, hnus./ *Povie si v duchu keď pozrie do vypitého kelímka.* Partner. *Opraví ešte dodatočne Mariu a hodí kelímok do koša. Oprie si lakte o stôl a položí sa na ne hlavu. A pozerá na Mariu.* Dostala si hašišové koláčiky od Denisa? Myslel som, že s tým skončil. Jeho bratranec býva o kus vedľa a niekedy sa mu stane, že napíše na balíček našu adresu... poslal brownies? *Opýta sa pomerne so záujmom.*
*Ušklíbne se při jeho vysvětlování kdy si bere dovolenou, ona si ji bere většinou jen kolem úplňků, při nich je nepříjemná a tak se snaží těm chvílím vyhnout v práci. Když zmíní pohlaví jen pokývne že bere v potaz, tohle ona vážně neřeší, dokud člověk odvádí svou práci a neztěžuje jí život, pak jí je jejich soukromý život úplně ukradený. Sama o svém životě nemluvila když nemusela. O koláčcích nikdy neslyšela a byla i ráda, na tyhle výtžnosti z velkého města nebyla zvyklá, u nich se většinou na stanici kdyžtak něco nosilo.* Vůbec, i když by to bylo rozhodně zajímavější než můj balík. *Pokrčila rameny a jelikož se jí to nechtělo vysvětlovat tak vytáhla ze složky čtyři fotografie, které dané předměty jimiž byly roztrhaný mrtvý zajíc v igelitce, nějaká fotka, a krabička.* Někdo je asi vtipálek. *Podala mu fotky.*
*Jeho prvotný záujem vyvolaný predstavou brownies opadne.* Hmm, škoda. Teda... ak by boli s hašišom tak stále škoda. Zvykne nám občas poslať aj normálne koláče, asi ako poďakovanie, že sme mu dali iba slovné napomenutie. Tak čo ti teda prišlo? *Spýta sa a nakrčí čelo. Sleduje ako vyťahuje nejaké fotky zo zložky. Jednu ruku uvoľní spod svojej hlavy a odlepí zároveň svoj lakeť od stola. Drží fotky ako karty a prezerá si ich. O trochu viac čelo nakrčí.* Hm. *Zahmká a po chvíľke ich položí na stôl.* To teda brownies nie je. *Prestane si opiera hlavu. Oprie sa lakťami o stôl a trochu sa smerom k Marii nakloní.* Bolo to adresované priamo tebe?
To tedy rozhodně ne. *Pokývla mu hlavou, na chvilku se odmlčí a uvažuje co všechno říct.* /Stejně by se to dozvěděl kdyby chtěl, buď od kolegů nebo techniků./ Ano, když jsem měla o víkendu volno, tak mi volal jeden z našich, že mi tu někdo nechal balíček na dobírku. Další den jsem ho rozdělala a byl tam tento dáreček. *Pohodlněji se opře do židle, někteří by možná vyšilovali, ale tohle nebylo úplně podle jejího stylu.* A i kdyby ne, vzkaz je v tom dost jasný abych pochopila, že si někdo dal dost práce hledat si o mé minulosti informace. *Ukázala na krabičku, ve kterém byl schovaný. Poté k němu natáhla ruku se složkou zdali si to chce osobně přečíst.*
*Zatvári sa o niečo vážnejšie. Pretože ono to je z jeho pohľadu vážne. Sám si zažil vyhrážky ešte keď len jeho kariéra u CIA začínala a dopadlo to s ním veľmi zle. Spomienkou na ten incident mu nie sú len jazvy, ktoré má na tele ale aj paranoja a sklon s k prehnanému poriadku. Aj keď posledné dve veci sa za posledných pár rokov zlepšili. Námesačný už nie je takmer vôbec. Zoberie si do rúk zložku a prejde si ju. Bez nejakej emócie si prečíta odkaz, výsledky technikov, prezrie si znova fotky. Zaklapne po chvíľke zložku a prisunie ju späť k Marii. Znova sa oprie o stôl, dôverne sa nakloní. Pozrie sa kto všetko je s nimi na oddelení. Tým, že niekoľko kolegov išlo do dôchodku, niektorí majú voľno a iní sú v teréne... tak je tam všehovšudy s nimi len jeden. Vzadu za svojim stolom sedí Thomas, so slúchadlami, počúva nejaké pásky a pritom si zapisuje.* Sú postupy na takéto veci. Máš možnosť to nahlásiť a ja ti určite radím, aby si to spravila. Dokiaľ to je iba pri odkazoch, lebo inak to môže dopadnúť veľmi zle. Najmä ak ideš do toho na vlastnú päsť. *Hovorí to potichu a vážne. Po únave v jeho očiach ani stopy. Berie to veľmi vážne.*
*Pečlivě pozorovala jeho reakci, nejvíce jí ale zarazilo, když viděla jak se během pár sekund změnil, bylo to divné, obzvlášť když se pak rozhlédl. Nebyl to problém, nikdo kdo by je slyšel nebyl v okolí, vyslechla si jeho řeč a došlo jí, že i jemu se určitě něco muselo stát. Ale nemínila se v tom nějak rýpat nebo se tím zabývat, sama byla docela dost klidná. Když se k ní nahnul, tak to bylo velice nepříjemné a v ruce jí lehce tiklo v prvotním impulzu jej odstrčit od sebe. Proto se jen lehce odsunula.* Chápu tě, *pronesla velice potichu kdyby náhodou.* Ale nemůžu to nahlásit, ne teď. /Teď už rozhodně ne, je to věc smečky a tato situace by to zbytečně vyhrotila./ Navíc toho určitě moc nezvládne. *Povzdechla si a zamyslela se nad tím mužem.* Tak nějak jsem radši, že se teď zaměřil na mě. *Dodá tiše a lehce i doufá, že to Jack nezaslechl.*
*Trochu odkloní, keď si všimne, že jej to vadí. Nakloní hlavu na jednu stranu a pozorne ju počúva. Nechá ju dorozprávať a sám potom zostane chvíľu ticho, ako si v hlave dáva dokopy všetky informácie. Potom hlavu narovná, zhlboka sa nadýchne a pozriem bokom. Na okno za ktorým je vidno, že sa vonku rozpršalo.* Nie teraz. Veľa toho nezvládne. Radšej ja než niekto iný. *Zopakuje podstatu toho čo Maria povedala. Pomaly k nej vráti pohľad, Stále vážny ale jeho modré oči potiahol istý chlad. Možno vyvolaný spomienkami na to, že bol rovnaký.* Ten človek zvládol zistiť niečo o tvoje minulosti. Bohvie koľko času na to mal a čo všetko ešte vie. Zvládol zabiť zajaca a ešte ti ho poslať priamo na policajnú stanicu. Strach evidentne nemá a je si sebou samým dosť istý. Teraz... takže nie si jeho prvá obeť. Pomáhaš niekomu?
*Ulevilo se jí dost když se odtáhl. Kontakt s lidmi fakt nebylo nic pro ni a nejradši by se mu vyhýbala úplně, ale věděla, že to není možné. Proto byla ráda, když měla alespoň nějaký minimální osobní prostor. Lehce ztuhla když zaslechla poslední část jeho shrnutí.* /Doprdele, on to slyšel./ *Povzdech ale udržela uvnitř sebe. To by bylo už příliš. Jeho chladný pohled v ní vzbudil nějaký instinkt, který ji napovídal, že teď se stala obětí. Ne že by ji chtěl zabít, to ne, ale cítila jakoby se zaměřil až příliš na to, aby jen tak z toho vyvázla. Nechala jej domluvit a začala s protiargumenty.* Měl na to své lidi, minimálně jednoho máme tady. *Pokrčila rameny, nemělo smysl to zakrývat, bylo to ve výpovědi a Jack by to rychle zjistil pokud by se vydal po stopě.* A myslím, že zajíc byl to nejmenší. *Měla chuť se uchechtnout.* /Loví normálně mnohem větší věci než zajíčky./ Mně není nijak lehké ublížit a už vůbec ne zastrašit, zvládnu to. *Pronesla klidně směrem k Jackovi, její obličej se ale odvrátil když se zeptal na druhou oběť.* Uhm. *Víc nedodala, pak by mohl jít Jack vyzvídat dál a rozrušovat Caitlin v tuto chvíli vážně nechtěla.*
*Keď Maria začne argumentovať tak plynulo sa oprie chrbtom o opierku stoličky a zároveň si zloží ruky na hrudi. Svoj výraz nemení len si ticho vypočuje čo jeho kolegyňa rozpráva. Na chvíľu sa zamyslí, že by ju skúšal ešte presviedčať. Možno by jej aj povedal ako to môže v najhoršom prípade dopadnúť.* /Som toho krásna ukážka./ *Ale potom si uvedomí, že až tak dobre sa nepoznajú.* Keď myslíš. *Mykne plecom a trochu sa ponaťahuje. Z toho gauča je stuhnutý.* Keď vieš, že tu má špeha, mala by si to riešiť. *Dvihne sa zo stoličky a pozrie na Mariu.* Ak to predsa len budeš chcieť nahlásiť, môžem zaťahať za pár nitiek. *Aj on sám vie, že sa tu o ňom šušká, že má konexie z FBI kde pracoval. Len už nikto netuší že to dotiahol do CIA. Trochu ho premôže hlad tak začína zvažovať, že by sa išiel najesť.*
*Poslechne si co jí Jack chce.* Bude to tak nejlepší. *Přikývne a zamyslí se o té věci se špehem.* Netuším odkud bere informace, ale člověk, kterého si najal a je v naší zadržovací cele a čeká na soud, toho už moc neví. *Pokrčí rameny načež se zamyslí nad celou tou situací, která vlastně vznikla ze dne na den a pořádně na to nebyla připravená.* /Tohle všechno jen protože jsem vlkodlak, někdy uvažuju o kolik by bylo lepší, kdyby mě tohle všechno přece jen nepotkalo./ Nemůžu to řešit. /Ne přes policii./ *Pronesla velice tiše a promnula si spánky, i když byl úplněk už před nějakou chvílí, tak na sobě cítila únavu nejen kolem něj ale taky toho, že se poslední dny zase nevyspala. A to byl teprve začátek její směny.*
*Nadvihne jemne jedno svoje obočie.* /Keď myslíš, že to tak bude najlepšie./ *On o tom vie svoje ale vyvracať jej to nebude. Čo ale určite spraví je, že dá na ňu pozor.* Je to na tebe. Ja som len ponúkol možnosť. Ak si to rozmyslíš, som tu. *Prejde ku svojmu stolu, ktorý je kúsok od toho Mariinho a zoberie si bundu. Vonku už je zima ale odkedy bol posadnutý Hauresom tak mu nebýva taká zima.* Mám hlad ako vlk. Zájdem sa najesť a cestou sa zastavím u patológa pre výsledky. Donesiem ti jarné závitky. Tak zatiaľ. *Povie, skontroluje či má peňaženku, zbraň, odznak a všetko ostatné a s tým vyrazí si uchmatnúť nejaké policajné auto, aby sa pohodlne previezol tam kam potrebuje.*
*Jack nie je práve nadšenec do takýchto halloween párty.* /Ale z času na čas neuškodí.../ *Vraví si v duchu keď si na hlavu dáva klobúk aby jeho oblečenie Indiana Jonesa bolo dôveryhodné. Potom už teda vyrazí k taxíku, ktorý ho už dobrých päť minút čaká pred domom. Cestou ešte napíše Jasonovi. Síce je Jack dohodnutý, že tam ide s pár kolegami ale určite by ho tam rád videl. V rámci možností newyorskej dopravy príde na miesto stretnutia relatívne včas. Čo v praxi znamená, že už ho tam kolegovia čakajú. Pozdraví sa s nimi, pár z nich pochváli kostýmy a do iných si rýpne. Kym čakajú v rade, ktorý sa do vstupu Pandemonia posúva pomaly tak si ešte stihne zapáliť jednu cigaretu. Klasickú, keďže svoju elektronickú si zabudol nabiť. Pri vstupe sa navzájom s SBS prezrú pohľadom. Jack vie čo sú zač. Oni vedia kto je Jack. Viac si ani povedať nemusia, takže ho tam pustia aj s kolegami.* To je nejaká protekcia? *Spýta sa ho kolegyňa v kostýme catwoman.* No, poznáme sa zo základky. *Zaklame až sa mu od huby práši ale keď vidí ten jej chápavý pohľad tak usúdi, že mu to zožrala. Cez dav ľudí sa postupne prepracuje k jednému z barov,* Whiskey! *Zakričí keď sa konečne k nim dostane barman. Ostatní kolegovia si tiež objednajú.* /Je tu fakt plno./
*Seděl vedle chlápka, co byl převlečený za mušketýra.* /To je docela propracovaný kostým. Určitě nebyl nejlevnější./ *Pomyslel si a dál si prohlížel detaily onoho kostýmu. Věděl o tom, že před chvílí byl pozorován on, ale předstíral, že se nedívá. Pivo měl téměř dopité, proto na barmana mávl rukou, aby si mohl objednat. Dal si stejné pivko, ale k tomu si nechal nalít i whiskey.* Poprosil bych ještě jednu rundu whiskey! *křikl na barmana než stihl odejít k dalšímu a sklenici s whiskey rovnou překlopil do sebe. Barman zareagoval opravdu rychle a než položil skleničku na pult, stála mu tam už druhá.*
*Sashu Taylorova nešikovnost už nepřekvapovala. Za tu dobu, co ho měl na starosti, si už na podobné nehody zvykl. Reagoval tak akorát zavrtěním hlavy, kterou pak natočil směrem ke CALIBANOVI, kterému věnoval omluvný pohled, než si raději vedle Taylora konečně sedl a hned si ho k sobě přitáhl blíž, aby byl připraven jej případně chytit, kdyby nějaký z civilů, kteří zde byli rovněž přítomní, začal z nějakého důvodu krvácet. Mladší mezitím přehodil jednu nohu přes tu druhou a ruce si složil do klína.* Červené víno, proč? *Optal se lehce nechápavě. Starší si mezitím dovolil volnou rukou se lehce plácnout do čela, když tak pozoroval to, co se dělo před ním. Sám se pak raději otočil k barmanovi a pro sebe si objednal panáka Tequily. Mimovolně se během toho podíval i na JAVIERA, když jej zaslechl vykřiknout jeho objednávku.*
*Nechápavě hleděla NAT do očí. Chovala se jako zvíře, což by jí bylo odpuštěno, kdyby na sobě měla kostým zombie, ale to nebyl ten případ. Eshe se snažila zůstat v klidu, možná byla mentálně nemocná, takže by nebylo vhodné se smát nebo rozčilovat. Eshe se pouze slabě usmála, tak jak to falešně dokázala a podívala se na DOMINICA. Raději se k té situaci nevracela, i když by zasloužila trochu lepšího vysvětlení.* Minule jsem se do klubu dostala, ale upřímně, *naklonila se k DOMINICOVI,* znovu ten večer opakovat nechci. *Eshe se ušklíbla a poté už ho následovala i s Orion dovnitř Pandemonia, kde jejich večer teprve začíná.*
*Elaine vytahla balíček krve pro případ nouze a dala to Nat než jí vrazila pohlavek* Au! Za co? *Nat pila krev jak CapriSun a Elaine se zamračila* Ani kapka krve a ty takhle šílíš? *Nat se styděla a sedla si na židli, teď jen čekala na Dominica* Promiň.. *Elaine si sedla vedle Ní a povzdechla si.* Prostě to vypij ať někoho nezabiješ..
*Jeho úsměv se při TAYLOROVĚ odpovědi rozšíří.* A nedal by sis něco tvrdšího? *Pozvedne skleničku ke rtům a lehce upije. Spíš jde o škádlení TAYe než cokoliv jiného. Na chvilku zaměří pozornost na muže, který se plácl do čela při odpovědi Taylora.* /Že by byl upírek na vodítku? Takhle mi moc informací neřekne./ *Svou pozornost přesunul na toho pohledného upíra před sebou. Rozhodně mu to sedělo. Jeho oblečení vypadalo na něm perfektně a z toho důvodu mu ani nedělalo problémy působit víc flirtovně.* A když už jsme u toho, Caliban. *Natáhne k němu ruku a čeká zdali mu ji podá zpět.*
*Dominic se na ESHE umásl.* No, tak teda dobře, doufám, že se budete bavit dámy. *Když pak prošli dovnitř, tak se pro teď Dom s ESHE rozloučil, načež se vydal hledat Nat. Netrvalo mu to ani tak moc dlouho, za chvilku jí měla. Vydal se cestou k ní k baru, kde se pak zastavil, ještě si sám doobjednal nějaké to pití pro sebe, a potom došel až k dívce.* Tak co, už lepší? *Zaptal se a podívals e jak na Natalii, tak i na Elaine, ptals e obou. Přeci jen, Elaine byla Nataliina chůva. Když viděl, že Nat je o něco klidnější, tak se posadil vedle ní.* Ta holčina je v pohodě, nic nepoznala, takže není se čeho bát. *Mrkl a ujistil tak opět, Nat i její doprovod.* Co kdybychom se napili, a pak šli třeba tančit? *Optal se s úsměvem Dominic.*
*Dlho nikde nebol. Držal smútok za úmrtie svojej speváckej modli. Až dnes sa podarilo jeho spolužiakom ho vytiahnuť von. Kostým mu tiež nachystali a nie je z neho práve nadšený. Top Gun ani nevidel. Nevie ani kto je Maverick. Musí síce sám sebe priznať že v tej kombinéze pilota vyzerá dobre ale to je asi tak všetko. Zarazí si slnečné okuliare cez ktoré nevidí absolútne nič, viac na nos a ide. Cesta je vcelku veselá. Najmä preto, že s končili v kolóne a tak teda stiahli pár jointov. Takže keď prechádza kontrolou SBS v Pandemoniu, je zhulený na mraky. Čuduje sa, že ho pustili. Ani sa nerozkuká po výzdobe... cez tie slnečné okuliare vidí len tie neonové obrazy... už je ťahaný na parket. Tak to tam roztočí spolu s nejakou kamarátkou.*
NA JEDNOM Z BAROV SA POKAZILA PIPA... ČAPUJE SA PIVO ZADARMO, KÝM SA NEVYČAPUJE CELÝ SUD
*Všiml si, že se na něj zadíval i společník CALIBANA, jehož jméno zaslechl v jejich konverzaci, a uvědomil si, že to bylo docela nahlas, i přes tu hlasitou hudbu.* Pardon, to bylo více nahlas, než jsem chtěl. *Zasmál se a na oko nervózně upil ze své whiskey.* Skvělá volba, mimochodem. *Řekl CALIBANOVI a symbolicky pozvedl skleničku, protože zpozoroval, že pijí stejnou whiskey.* /Že by přecejen nebylo tak těžké s někým v novém městě navázat konverzaci?/
*Nat srkala pytlík krve a koukla na Dominica, Elaine si povzdechla* Jo Nat je v pořádku..jen bych ocenila kdyby se nesnažila sežrat civila! *Natalie se schovala do bezpečí kapuce pláště a zanučela potichu* Promiň..*Uslyšela ruch u pipy a zvedla hlavu* /Musím to napravit nějak/ Hele!.Koukej! Pivo zdarma pojď si dát! Alespoň ti to napravím..
Tak já moc dobře vím, že na mol budeš, to jako já s tím tak nějak počítám, to se neboj, ale běda ti, pokud tě napadne navléknout si na sebe něco takového nebo tomu podobné, tak ti tady a teď říkám, že ti nevěsta uteče. *Zasmála se.* A neboj se, jakmile uvidím ten tvůj pohled říkající, mám něco v plánu, tak tě asi někam přivážu, abys nic neudělal. *Culila se jako pako a pak si znova nasadila svou masku, načež na féra pohlédla.* Ano počítá, dorazí se mnou Jeff, James a Anthony, jsou šikovní, takže to půjde rychle. *Mrkla na něj a to se k nim už přidala i další upírka, taková její ochranka, kterou občas sebou měla, když bylo potřeba.* Ahoj Leo. *Mrkla na ni, jelikož si dívka na sebe vzala kostým zápasnice a že ji to teda sedělo. Dívka jen oběma kývla na pozdrav a pak se rozhlížela kolem. Aless chtěla něco REMIMU říct, ale to už uslyšela známy hlas, za kterým se otočila. Byl to KIM, tak civilka, kterou chtěli najmout na svatbu.* Ahoj. *Kývla jí na pozdrav i upírka a pak koukla na svého nastávajícího.* Tak co jdeme? *Optala se a pomalu zamířili ke vchodu.*
*Dominic se podíval na Nat a potom ještě na Eliane.* Jasně, tomu rozumím, ale přeci jen, je ještě mladá, ale myslím, že časem to zvládne, každý jsme nějak začínali, no ne? *Usmál se na její chůvu a potom se otočil na Nat.* Pivo zdarma? Jo? Tal teda půjdeme, ale abych řekl pravdu, pivo s krví jsme ještě neměl. *Zasmál se pobaveně Dominic, načež pak vzal Natalii za ruku a vyběhl s ní k místu, kde se volně čepovalo pivo. Podíval se na barmana a pokynul na něj.* Dvakrát, prosím. *Pronesl svou objednávku, než pak otočil pohled zase na Nat.* Ale pak už ten tanec!! *Pronesl.*
*Jakmile si vyslechl, co říkala ohledně toho kdo tedy přijde na okenice, tak se usmál.* Tak fajn, počítám s tím. *Jak se tak Remi koukal kolem sebe, tak jej z jeho tichých úvah, kterých ale upřímně Remi v hlavě moc neměl, vytrhl známý hlas. Jednalo se o Kim, i když mu chviličku trvalo ji poznat. Jakmile ale rozpoznal, o koho se jedná, tak se zářivě uculil od ucha v uchu.* Kim! Páni, tobě to teda zatraceně sekne! *Pronesl, pak se ale zlehka zarazil, protože si vzpomněl na to, jak se posledně, když spolu všichni tři, i s Aless byli, jeho upírka chovala. Proto se na ní podíval, snad aby jí pohledem ujistil o tom že jí jen a pouze chválí její kostým, a potom se podíval opět na civilku.* Co tady děláš? Taky se jdeš trošku pobavit? *Optal se, protože přeci jen, tak nějak o Pandemku věděl, že civilové bez zraku se tam dostanou jen velice zřídka. Proto si úplně nebyl jist, jak na tom bude dívka a její případný vstup dovnitř klubu. Pak si ale všiml nově příchozí, a byl rád, že Aless vzala vážně jeho apel na to, aby sebou vodila Leandru jako ochranku. Koukl se na nia pokynul jí, an víc se moc nezmohl. Žena v něm totiž vzbuzovala sama respekt.*
*Náhoda tomu tak chtěla, že je zrovna na svých toulkách po civilském světě, když mu cinkne zpráva od Jacka.* /Halloweenská party? Co to vůbec je?/ *Nemotornými gesty překlikne na telefonu na strýčka Googla, který mu v takových chvílích je oporou a hned ho zahrnou nevkusné obrázky civilů převlečených za podsvěťany. On sám je jako obvykle oblečen v dobře padnoucím černém obleku.* /Ale Jacku.../ *Znechuceně nakrčí horní ret, ale nemůže popřít, že něco v něm se pro večírek nadchne.* /Má to být v Pandemoniu, tak tam by snad mělo být méně tohohle-/ *Kousne se do rtu při pohledu na cvakací upíří zuby a klauní makeup* /A více kreativních podsvěťanů. Ale kdoví, může to také být to nejhorší, co Google nabízí./ *Nakonec tam tedy zamíří, a jelikož je to impulzivní rozhodnutí, nemá žádný kostým. Stoupne si do fronty a na vlastní oči vidí, jak vyhazovač vykopne pár bez kostýmu před ním.* /Oh./ *Podívá se bokem a na zdi si všimne letáčku na akci, kde je napsáno, že je kostým povinný. Fronta se díky extenzivnímu vyhazování hýbe docela rychle, a tak musí Jason stejně rychle přemýšlet. Většinu civilských filmů ani seriálů neviděl, a tak má možnosti na výběr dosti omezené. Nakonec se rozhodne pro to, co je mu teoreticky nejblíž a iluzí si vykouzlí na zádech třpytivá zelená vílí křídla, která v určitém světle jakoby mizí a znovu se objevují, sundá si sako a rozepne si košili až k vypracovanému břichu. Kůži v rámci iluze pokryje zlatým prachem a odhalí špičaté uši.* /Je mi špatně./ *Uzná, když se podřídí lidské představě víl, přestože se to snažil co nejvíc nebrat ofenzivně. Ovšem křídla inspiroval tím, co už ve Faerii viděl a jediné, co by mohlo být bráno jako nepřesné, je třpyt na hrudi, který mu ale přijde na večírek vhodný. Přeci jen víly vílí prach používají spíše jako zbraň, nežli jako ozdobu.* /To nevím, jestli zvládnu.../ *Přemýšlí nad dalšími kostýmy a snaží se inspirovat obrázky na internetu, ale nic pro něj není dost dobré. Když už najde něco, co ho zaujme, tak neví, odkud to je a nechce být za blbce, když se ho na masku někdo zeptá. A tak zůstane v iluzi svojí verze Zvonilky. Povzdychne si a posune se ve frontě blíže k vyhazovači, poražen vlastním kreativním blokem. Vyhazovač se nad jeho kostýmem ani nepozastaví- protože přes Jasonovy předsudky vypadá vážně dobře- a už už ho chce začít prohledávat, jestli nemá zbraň. Jason ho však zastaví gestem ruky a pak si ukáže na tvář.* Nemusím s sebou tahat jinou zbraň, než jsem já. *Vyhazovač to zjevně pochopí tak, že se Jason egoisticky domnívá, že je tak neodolatelný, že víc nepotřebuje a rozesměje se.* Roztáhni ruce, Krasoni. *Jason se zamračí a v klidu kolem vyhazovače projde dovnitř. Do mysli mu totiž nasadil to, že žádnou zbraň s sebou nemá a může projít. To vskutku nemá, jen na sebe odmítá nechat sahat nenechavým sekuriťákem. Sám pro sebe si protočí panenky a rychlým krokem se vydá k baru.* Bourbon. Dvojitý. Bez ledu. *Usadí se znaveně na stoličku, jak kdyby právě uběhl maraton a dramaticky se opře o bar. Ve své blízkosti slyší JAVIERŮV nervózní smích a donutí ho se podívat, kdo všechno na BARU je.* Narváno... *Zamumlá si sám pro sebe.*
Nápodobně, Remi, oba vypadáte fantasticky. *Kim se na REMIHO i ALESS zářivě usmála. Její kostým v kombinaci s jejím úsměvem, absencí čehokoli magického či nebezpečného a tím, že prohodila alespoň pár slov s REMIM a ALESS nakonec jedhono ce členů ochranky obměkčilo a pustil ji dovnitř. Značně se jí tím ulevilo, představa, že by se v tom kostýmu měla hned vracet domů ji zrovna netěšila. Křídla si ještě malinko stáhla, aby se bez problému propletla prostorem a připojila se, alespoň na chvíli, ke dvojici, kterou už žnala. Byla sice s nimi nějaká další žena, která pro ni byla neznámá, na tu se jen zdvořile usmála.* Koukám, že párové kostýmy letos fakt letí. *Jen za tu chvíli, co čekala venku a pozorovala ostatní, jich napočítala přes dvacet, pak to vzdala.* Nějaký zvláštní důvod pro výběr Marvalu, nebo vám jen přišly fajn? *Zeptala se zvědavě.*
*Nat ho následovala a usmála se na něj, Elaine na ně dohlížela opodál a konečně měla čas má svůj drink. Nat vzala půl litr směsi krve a piva a příťukla si s Dominicem než celou sklenici dala pomalu na ex* Jdem Na too..*Lehce se zamotala a Usmála se* Wow..
*Po celkom dlhej dobe sa k nemu a jeho kolegom dostane alkohol. Postrehne, že časť ľudí išla k inému baru. Dokonca sa k nemu donesie, že tam je pivo zadarmo. Nie je fanúšik piva, takže zostáva na bare.* Hej! *Povie, ale nie tak nahnevane ako by chcel. Kolegyňa v oblečení sestričky mu zobrala klobúk a dala si ho na hlavu. Zakrúti hlavou a objedná ďalšiu rundu. Zatial teda dopije svoju whiskey a keď sa rozhliadne a zbada JASONA... ani nestihne prehltnúť. Len mu z pusy tá whiskey vyžblnkne a tak si pokecká nohavice.* /Trblieta sa mu hruď?/ *Nadýchne sa a pritom vdýchne aj alkohol. Začne sa dusiť a kašlať. Snaživá kolegyňa v príliš krátkych šatách a jeho klobúkom na hlave ho začne búchať po chrbte.*
*Mladý upír zlehka zavrtěl hlavou. Tvrdší alkohol rozhodně neměl zatím v plánu pít. Raději zůstával u toho, čím své chuťové pohárky potěšil vždy, když do nějakého baru zamířil.* Ne, tvrdé piju zřídka kdy. A dnes na to rozhodně chuť nemám..ale děkuji za optání. *Slušně CALIBANOVU nabídku odmítl. Pravděpodobně i pro své bezpečí. Bůh ví, co by se stalo, když by si po delší době šlehl něco trošku silnějšího, než je alkohol, který si dává běžně. CALIBANOVI svoji ruku docela nejistě podal, jak mu pravila slušnost.* Taylor. *Představil se, načež svoji ruku stáhl zpět do svého klína, pokud mu ji samozřejmě upír pustil, a podíval se přes CALIBANA na JAVIERA, když se připojil k jejich konverzaci. Zběžně si jej prohlédl, slovně se však nevyjádřil.*
*Ako si tak veselo tancuje ani nepostrehne že sa celkom veľká časť jedincov z parketu začne presúvať k baru kde sa rozdáva pivo zadarmo. V tých okuliaroch nemá ani šancu niečo postrehnúť. Chvíľu sa mu darí vyhýbať ľuďom lenže zrazu keď ide chlap v kostýme veľkého ľadového medveďa... Thierri je pri svojej výške takmer nepostrehnuteľný. Najmä keď jeho oponent má viac ako dva metre. Ani nevie ako a hromada bielych chlpov doňho vrazí a on zletí na zem ako plnený langoš.* Super... *Zahuhle keĎ sa zberá zo zeme ale toho nejaka teniska ešte k zemi... asi omylom... prišliapne.* ... super... *Povie takmer bez dychu. Funí do špinavého parketu a sleduje ako mu dav dupe po okuliaroch.* /Boli celkom drahé./ *Keď aj druhý pokus skončí s tým že ho nejaká bagandža pritlačí k zemi tak kapituluje a zostáva tam ležať.* Hlúpa Amerika. *Huhle do zeme a čaká či ešte niekto si naňho šliapne.*
Chápu, pak tedy doufám, že si jej užíváš. *Na své tváří drží úsměv a snaží se zaregistrovat nějakou změnu v jeho chování či cokoliv. Uslyší pochvalu od anděla za sebou. Otočí na JAVIERA hlavu.* Díky, jde vidět, že v tom máš dobrý vkus. *Podotkne ale svou pozornost přesune zpět na TAYe. Když k němu ruku natáhne, tak ji pouze stiskne a nechá ji sklouznout zpět do jeho klína. Pohledem ruku následuje načež se opět na upírka podívá. V tom kostýmu vypadal poněkud jemně, ale byl si jistý že síly má určitě dost, přece jen to byl upír a ty není nikdy potřeba podceňovat.* Jsem ve městě nový, zatím jsem tu moc míst nenavštívil. Je tady noční život vždycky takhle rušný? *Optá se a rukou ukáže na davy lidí okolo.*
*Je mu ľúto, že s ním Lóni dnes nemohol prísť, hlavne preto, ako sa obaja tešili na svoje kostýmy, do ktorých sa mohli navliecť a splynúť prirodzene s prostredím. Nakoniec sa do Pandemonia dostal sám vo svojom líščom prestrojení, ktorého výrobu a kúpu si užíval viac, než by sa na dospelého človeka patrilo, hlavne ak má tá osoba stodvanásť rokov. Ale to už je jeho postihnutie, s ktorým žije, tak ako s tým, že kde je veľa ľudí, tam budú drogy a kto má po ruke najlepšiu kvalitu? Všetci môžu pozrieť na neho. Pandemonium je aj v plnom prúde, keď sa konečne dostane na miesto, keďže chcel ešte chvíľu času stráviť so svojim priateľom, a tak keď aj vstúpi, vo všetkých tých maskách nedokáže príliš dobre rozoznať osoby, pokiaľ to nie sú kostýmy bez prekrytia tváre.* /Tak toto bude zábava./ *Prebehne mu hlavou a nevie, či je z toho nadšený ako malé dieťa, alebo má z toho stres a je mu smutno. Keď pomaly vstúpi medzi ľudí, zaslúži si niekoľko pohľadov od okolo stojacich osôb, akoby im práve do pitia niečo vhodil a oni si to všimli. Možno aj hodil. Rád funguje nezahliadnuto a skryto, kým by ho niekto špecificky nezastavil s požiadavkou na niečo špecifické - drogy, tanec, podržanie vlasov na záchodoch, so všetkým rád pomôže, ak môže. V dave tancujúcih ľudí sa aj on sám veselo hýbe do tanca, ledva ukladajúc nohy na zem, ako sa dvíha a krúti a točí, ignorujúc, ako mu niekto stupne na oblečenie, o ktorom očakáva, že po dnešnom dni nebude tak čisté a nevinne biele ako teraz na začiatku. Ani si nevšimne, že mnoho ľudí sa pučí do strany k baru, len aby mohli dostať pivo, kým sa neminie.* /Halo, ľudia, namiesto alkoholu zadarmo tu mám drogy zadarmo./ *Prebehne mu hlavou, keď ho nakoniec jedna žena v oblečení nejakej rastlinnej ženy s červenými vlasmi stiahne a vyvedie z rovnováha tanca.* /Všetci budú mať pitie, dobré vedieť./ *Napadne mu, ale ihneď tú myšlienku zatlačí do úzadia, keďže veľmi dobre vie, že kombinovať alkohol s drogami ešte v tomto prostredí je absolútne neprijateľné. Keď si však všimne hneď opodiaľ chlapca, ktorého tvár pozná a z mysle sa mu do popredia vyplavia spomienky na Festival indie skupín, naširoko sa usmeje a ľahko pomedzi ľudí kĺže, len aby chlapcovi (THIERRIMU) pomohol, ledva sa sám vyhne ľadovému medveďovi.* THIERRI. *Osloví ho šťastne a skloní sa k nemu, aby mu pomohol. Stále netuší, či je THIERRI podsveťan, ak sa tu nachádza, takže nedá na sebe nič poznať sám. Aspoň našiel niekoho, kto ocení odrodu jeho dobre vyrastenej marihuany, ak na to bude mať náladu a podľa jeho výrazu tváre by si naozaj možno chcel uvoľniť hnev z tela.*
*Bob se vydá na party, o které mu řekl Dragos. Na sebe si vezme mnižský hábit z doby středověku, když se ukrýval před církví. Prostě geniální řešení tehdejší situace. Vejde do klubu s kápí přes hlavu. Vlasy má opět nakrátko a ruce schované v rukávu druhé ruky. Černý hábit padá až na zem a pod ním nic nemá, jak to prostě nosil tehdy. U pasu má měšec v němž má kreditku, zlaté mince, které mají detekovat jed a drogy v pití. Ty si u vstupu obhájil, protože kdyby mu někdo něco dal, tak hrozí shoření podniku. Takže mu to nechali. Nemá iluzi, takže je velice spokojen. Nemusí řešit kam s ocasem, protože je pod oblečením. Dojde k baru a objedná si horkou medovinu s moštem a skořicí. Rozhlédne se kolem a zatváří se znechuceně. Jenže jeho výraz se změní, když uvidí známou tvář. JASON. Je kousek od něj. Dojde tak k němu a bez myšlenkovitě ho praští do ramene.* Neschopnej! Kde jsou koťata!* Vyčte JASONOVI čaroděj a pak mu to dojde a rychle se stáhne a všimne si KIM.* KIM!* Zavolá na ni a rychle k ní dojde.* Schovej mě. Jsem se ztrapnil před jedním chlapíkem.* Řekne ji honem a schová se za ni, aby se vyhnul JASONOvi z očí.*
/No, tak to jsem si teda myslel špatně./ *Pomyslel si po vyignorování od jeho potencionálních společníků, jen zakroutil hlavou a srknul si z piva. Zjistil, že už ho zase dopil, proto si objednal další. Znovu se porozhlédl kolem sebe po podniku a pozoroval, jestli se objevily nějaké nové kostýmy. Pomalu přejížděl pohledem po místnosti, když v ten moment spatřil osobu, která měla rovněž kostým anděla. (KIM) Perfektně k sobě ladili, ona byla bílá, on černý.* /Wow...Vypadá fakt nádherně./ *Pomyslil si, překlopil zbytek drinku, exnul pivo a rozhodl se jít za ní. Z dálky vypadala, jako by se necítila komfortně v blízkosti své společnosti, takže to zároveň bral, jako její vysvobození. Zvedl se z barové stoličky a šel směrem k ní. Připadalo mu to, jako nekonečný zpomalený záběr.* Ahoj! Vypadá to, že nás osud spojil dohromady těmito slazenými kostýmy! *Pronesl koketně k neznámé andělici a sledoval každý její pohyb.*
Začneme whiskey, slivka počká. *Ušklíbne se a pak jsou vyrušeni.* Prosím? *Zvedne pohled k někomu dalšímu (DRAGOSOVI), kdo ji oslovil, protože zrovna barmanovi podávala peníze a dojde jí význam slov a tak se jen rychle usměje.* Ah, díky. *A s tím se otočí na HIRAMA a pokrčí rameny.* Myslím, že ne. - Nic proti. *Dodá druhou poznámku směrem k muži v masce, už tak hudba deformovala jeho hlas a ani mu neviděla do obličeje. Nedokázala odhadnout, kdo to vůbec je a tak mu věnovala jen skoro rozpačitý úsměv a konečně před ně přistály dvě whiskey a jednu vzala a podala HIRAMOVI, svou zvedne, aby si přiťukli.* Víš co z toho cítím? Další tanec na baru. *Ušklíbne se na kamaráda a potom pokyne skleničkou i neznámému.*
*Pobaveně si odfrkne, když černého anděla odignorují jeho společníci a pokračuje po baru pohledem dál.* /To jsem tak dechberoucí?/ *Pošle tuto myšlenku do hlavy JACKOVI, když pohledem doputuje až k němu a vidí, jak se dusí. Má takový pocit, že se začal dusit poté, co ho také v davu našel, ale možná je s touto domněnkou úplně mimo. Mezitím před ním konečně přistane na baru drink a on po něm s chutí sáhne. Než se však stihne napít, přitočí se k němu ROBERT a švihne ho do ramene. Jason se otočí a už to, že k němu přišel někdo takhle přátelsky a on ho nerozpoznává mu nelahodí, pak se k tomu však přidá obličej a poznámka. První k jeho uším doběhne poznámka a on se na čaroděje podívá s očima vykulenýma překvapením.* /Co prosím?/ *S pohledem jako červená meme opička se k němu otočí a až pak si pořádně prohlédne jeho tvář, ale to už je BOB pryč.* /Byl mi nějak povědomý... a ne v dobrém./ *Pořád je celý otřesený z náhodného setkání, a tak do sebe rovnou kopne svůj dvojitý drink.* /Viděl jsi to, JACKU? Co to mělo sakra být?/ *Pošle myšlenku svému milému. Posílá je co nejněžnější magií, aby to nespouštělo přítelovu alergii, ale zároveň to v hluku klubu pořád slyšel a rozeznal od vlastních myšlenek.*
*Kim si jen s úsměvem počkala na odpověď ALESS a REMIHO, pokud jí nějakou dali, když za sebou zaslechla známý hlas. Okamžitě se za ním otočila, ale když zaslechla ROBERTOVA slova, okamžitě ho chytla za ruce, otočila se zpět a bez přemýšlení udělala první věc, co ji v tu chvíli napadla; roztáhla křídla, aby jej schovala. Při jejich výškovém rozdílu to bylo sice spíš zbožné přání, ale doufala, že alespoň křídla trochu rozptýlí pozornost. Zatímco na pravé straně se trefila do volného prostoru, zleva ucítila slabou vibraci, jak křídlo do něčeho narazilo, ale nevšímala si toho. Věřila, že jen třefila židli, nebo stůl, přeslechla přitom tiché zavrčení někoho, koho tím křídlem nejspíš trefila.* ROBERTE, jsi v pořádku? *Oslovila ho starostlivě, hlas tlumený tak, aby je neslyšeli všichni v baru, ale aby ji slyšel ROBERT přes hudbu.* Jak moc ztrapnil? *Zazubila se, když za sebou uslyšela kokentní poznámku od ČERNÉHO ANDĚLA. Jen pootočila hlavu a když jí došlo, že nejspíš mířila na ni, malinko zrůžověla ve tvářích a na neznámého se zdvořile usmála, než se otočila zpět k ROBERTOVI, aniž by si toho všimla, při otáčení sejmula dotyčného druhým křídlem, a šeptla* To je on..? Nebo někdo jiný? *Chtěla vědět, co má očekávat.*
*Stejně tak udělal i Dominic, zatímco se pobaveně culil. Když pak sklenici odložil, tak se na Nat zadíval.* Páni, pěkný splávek, kde jeden by ti mohl závidět. *Zasmál se, načež se podíval na Nat a pak zase na Elaine. Potom vzal mladší upírku za ruku.* Tak jo, myslíš, že bych tě mohl zase vyzvat k tanci? Teda, tady to nebude asi tak noblesní jako to bylo na tom plese, ale přeci jen něco? *-Uculil se na Nat, načež vysekl poklonku a pak jí poslal vzdušný polibek, než ji ale prudce zatáhl mezi dav. Když se dostali nějak do centra dění, tak se k ní otočil čelem a rozjařile se usmál.*
*Lehce se pousmál, když mu CAL ruku pouze jemně a krátce stiskl a on si ji tak mohl stáhnout hned zpět do svého klína. Hlavu lehce natočil do strany, zatímco zapřemýšlel nad otázkou, co z upírových úst vypadla. V městě se zase nepohyboval tolik, jako například Morgan, který většinu času, co byl v New Yorku, trávil ve svém bytě. Chvíli tedy mlčel, než si svoji odpověď konečně promyslel. I když to asi ve finále nebylo tolik nutné.* Ano..vsadím se, že i když bys šel ve čtyři ráno z baru, potkáš minimálně tři další takové. *Pověděl s lehce pobaveným úsměvem. Vzápětí se za ním ozval i Sasha.* A když nepotkáš další zbloudilé duše, co jdou z baru či při smůle do práce, můžeš si být jistý, že zahlédneš nějakého bezďáka. Teď nevím..potkali jsme nějaké i během cesty sem, Tayi? *Vychrlil ze sebe, než se otočil přímo k Tayovi s tou otázkou. Ten mu na ni odpověděl zprvu kývnutím.* Myslím, že jo. *Odvětil pak. Následně si dovolil svoji pozornost přesunout mimo upíry, jimiž nyní byl obklopen z obou stran. Na barové židličce se konečně otočil k barmanovi.* Poprosil bych dvě deci červeného, děkuji. *Objednal si. Hned poté se zpět otočil k Sashovi.* A jo, potkali, zrovna zvracel do keře..aspoň myslím, vypadalo to tak. *Potvrdil nakonec staršímu.* No..zjednodušeně se v New Yorku asi úplně nudit nebudeš. *S tímto se otočil přímo na CALIBANA.*
*Aless se jen na Remiho usmála a přikývla, pak už se jen otočila na přicházející KIM, na kterou se usmála.* Vypadáš opravdu moc dobře. Skvělý kostým. *Pronesla a pousmála se, načež pak viděla Remiho pohled a pochopila, proto se na něj jen usmála, načež poslouchala KIM.* Ani ti nevím, tak nějak jsme ladili kostýmy, aby byly pro oba a nakonec slovo dalo slovo a jsme tady v tomhle. *Zazubila se i když jí moc přes masku nebylo vidět. Nakonec se koukla na Remiho a Leandru a pokynula jim, aby se konečně odebrali dovnitř.* Tak asi jdeme, co říkáte? *Optala se jich a sama se pak vydala už pomalu ke vchodu, nechtěla dál čekat venku.* Pojď můj Kapitán, je čas se bavit. *Mrkla na něj a držíc v jedné ruce svou plastovou hračku zbraně se vydala ke vchodu, kde jen kývla na ochranku a chvíli s nimi mluvila, než se spokojeně usmála, když jí ihned měli pustit dovnitř i s Remim. Proč by měla čekat frontu, stačilo pár bankovek a bylo to.*
*Remi ji poslouchal, pak se podíval na Aless a pak se usmál.* Ne, tak nějak ani ne, nějak jsme si jen řekli, že to bude fajn, jelikož to je ikonická dvojice. *Usmál se Remi. Pak už ale sledoval, jak se KIM odtáhla a zadívala se na někoho jiného, tak to teda bral jako konec jejich krátké konverzace. Proto se pak otočil na Aless. *Asi dokouřím a půjdeme Už bych se rád něčeho napil. *Uculil se Remi od ucha k uchu na svou upírku. Potom už ji následoval dovnitř. Došel k baru, kde se postavil vedle postavy v kostýmu anděla (DRAGOS) si ihned objednal a pak se otočil na Aless a i na Leandru.* Tak jo, co si dáte?
*Chvíli poslouchal TAYe a otočil svůj pohled i na SASHU.* V tom máte pravdu, taky jsem jich pár potkal. Ale podle mých zkušeností je bezdomovců spousta ve všech větších městech. *Podotkne a upije ze své whiskey, druhým lokem jí pak dopije. Necítí žádnou změnu, proto se otočí na barmana.* Ještě jednou, děkuji. *Počká si než dostane další dvojitou whiskey s ledem a podívá se na oba před sebou.* V to doufám, nejel jsem sem přece jen tak. *To, že je tady na příkaz svého pána schválně zamlčel, dnes jen potřebuje pár dalších odpovědí.* A jak to tady máte s klany? Je vás tady víc? *Zeptal se jakoby mimochodem, zajímalo jej to, ale nechtěl dávat najevo, že z druhého tahá informace, proto se ležérně opřel a upil ze skleničky.*
*Upírka spolu s nimi prošla dovnitř a jen se spokojeně rozhlížela kolem sebe.* Páni, tady se to dobře rozjelo, to se musí nechat. *Usmála se a pak se s Remim a Leou vybrala k baru, kde se postavila po boku svého nastávajícího, zatímco Lea se postavila po jejím druhém boku.* Já si dám asi jen whisky, díky. *Mrkla na oba drsně vypadající upírka a opřela se zády o bar, rozhlížejíc se kolem sebe.* Já ani nevím, asi taky whisky, jak jinak. *Usmála se a koukla na Remiho.* A co si dáš ty mi amore? *Pozvedla obočí a chvíli snad přemýšlela.* Že by nějaký koktejlík? *Optala se.*
*Dragos se pod maskou pro sebe ušklíbne.* Ale zná.. *Opraví ji s tajemností v hlase.* Jen si už nevybaví.. *Dodá pobaveně a převezme si pití.* Ještě si tě odchytím, Triss.. *Pronese a pouze lehce nadzvedne masku, aby vypil bourbon, což je lidem v okolí stejně k ničemu, kdyby jej chtěli poznat, protože prsten funguje, jak má. Pak masku vrátí na místo a rozhlédne se pozorněji. Čím víc se rozhlíží tím víc známých tváří vídá. Pobaveně se uchechtne, když vidí mladého civila (THIERRIHO), který byl na něj drzý o Vánocích, jak je sejmut k zemi a přišlapán. Na pomoc mu jít nehodlal. Zaregistruje i TAYLORA a NATALIE, u které se zamračí, když exne sklenici s pivem a dá si poznámku si ji během večera najít, ale zatím věřil Elaine po jejím boku. Nakonec jeho pohled zláká nově příchozí dvojce. Ne, že by je poznal napoprvé, ale stačilo mu chvíli pozorovat jejich chování a řeč těl a byl si jistý. V ten moment také vyrazili rovnou k němu, což se Dragosovi hodilo.* Nevím zda jsem čekal nebo nečekal, že vás dva tady potkám.. *Načne hovor s trojicí (REMI, ALESS, LEANDRA). Tu poslední neznal a bylo mu to ukradené.* Hodně se o vás v podsvětě mluví.. A o vaší svatbě.. Doufám, že není pozdě se přidat ke gratulacím? *Zeptá se, přičemž jeho jediným účelem tohohle hovoru je si jednoho nebo druhého vytáhnout na soukromý rozhovor. To by ale nikdo, zvlášť s jeho změněným hlasem nemohl poznat.*
*Remi pokývla hlavou, vyslechl si, co si oba dají, načež se pak podíval na Aless.* Tak dobře dobře, dáme si teda whiskey a pro mě nějaký ovocný koktejl, ano. *Zaculil se Remii, když takhle předal objednávku barmanovi. Už za chvilku před nimi stála jejich sklenička a Remi se proto ně natáhl, rozdal je a pak se koukl na Aless i na Leandru.* Tak jo, na co si připijeme? *Uculil se, ale než-li by stačila jedna nebo druhá odpovědět, tak se u nich objevil právě onen dotyčný v masce anděla (DRAGOS) A Remi, jakožto výřečný a veselý chalan se na něj otočil a uculil se.* Páni, děkujeme moc! Jsme rádi za každou gratulaci, ehm...pane? *Zkusil Remi a pak se usmál. Byl veselý, a proto se na dotyčného znovu uculil.* Nechcete si s námi dát drink? Prosím, zvu vás! *Vyjekl vesele.*
Merde, Américains stupides. *Mrmle ale popravde necíti ďalšie topánky na sebe. Možno tým ako trucuje na zemi sa mu ostatní konečne vyhýbajú. Započuje ale potom nad sebou známy hlas. Zamračí sa. Vykúri krk až úplne do hora. Chvíľu pozerá, že čo to za líšku naňho kuká ale napoko sa prestane mračiť a miesto toho vykulí naňho oči. Takmer ako dieťa na Vianočný stromček. Keď sa k nemu skloní tak sa ho chytí ako topiaci slamky a nechá si pomôcť do dôstojnej výšky. Ešte sa ho preventívne pridržiava.* TANOIA! *Zakričí cez hudbu a... vzhľadom k množstvu trávi čo má v sebe... ho objíme.* Dúfam, že nie si Američan. *Sucho prehodí k nemu.*
Jasně! Pojď! *Vzala DOMINICA za ruku a přitáhla ho na taneční parket kde hrála hudba. Elaine se na dvojici koukala a povzdechla si* Je to mnohem lepší než tedy..Teď se můžeme odvázat a prostě..Pařit! *Mladá upírka se pustila do tance s DOMINICEM s úsměvem a držela ho za ruce* No tak Pane Potter! Pusť se do toho!
Taky pravda. *Kývl Tay. Však v Londýně jich při večerních procházkách taky plno nafotil. Samozřejmě s povolením a když už jej případně neměl, fotky mu pouze zůstaly ležet zahrabané kdesi mezi dalšími takovými. Nicméně fotil vždy radši budovy, co už někdo odepsal. Nebo hroby, o něž se nikdo nestaral. Ačkoliv naposledy, když jej něco takového napadlo, to skončilo tak, že jeden takový očišťoval od mechu, aby udělal radost Robertovi. Odstraňovat pak tu hlínu zpod nehtů bylo pro něj za trest. Na poslední poznámku, co se týkala jejich předchozího tématu, oba upíři pouze kývli, než se do pole hodil zcela jiný podklad ke konverzaci.* Ano, jsou tu rovnou dva klany. Jeden na Statenu a druhý v Queensu? Mám takový dojem, u toho druhého to jistě už nevím. To víš..paměť. *Potvrdil CALOVI Sasha.*
*Cíti ako ho kolegyňa urputne búcha po chrbte a pritom ho pichne v hlave. Spolu s Jasonovou otázkou. Snaží sa popadnúť dych takže nevylúdi zo seba žiadnu odpoveď aspoň zatial. Konečne sa nadýchne. Dokonca si utrie pár sĺz, ktoré mu utiekli. Znova sa nadýchne a pozrie na Jasona. S tým ako je okolo hluk, kolegyňa doňho hučí niečo za colu a ešte JASON mu posiela mentálnu správu. Zamračí sa, pretože mu príliš nedocvakne čo má na mysli.* /Čo to malo byť?/ *V duchu si povie... a potom sa usmeje a pošle JASONOVI samé prasárničky. Väčšina z nich obsahuje Jasona, priviazaného bičom k posteli. Stále trblietavý a s krídielkami. A ako sa tak potutelne usmieva tak aj ignoruje, že mu kolegyňa máva rukou pred tvárou. Ignorovať ale nemôže keď mu vrazí pohár s whiskey do pusy a takmer mu vybije zuby.*
*Je rád, že ho chlapec spozná a tiež ho osloví, napriek tomu, že jeho meno je medzi podsveťanmi celkom známe a môže tak na seba privolať nežiadúcu pozornosť, alebo žiadúcu. To ho teraz ale netrápi, keď trochu opráši THIERRIHO kostým a zazubí sa na neho, keďže pery mu je perfektne vidieť.* Nie som Američan. Zbil by si ma, keby som bol? *Opýta sa pobavene a pohľadom mrkne k rozbitým, postúpaným okuliarom na zemi, ktoré si nikto nevšíma a pučia ich stále na menšie a menšie častice.* Čo máš za kostým? *Opýta sa zvedavo a smutne nakrčí obočie pri pohľade na predmet na zemi. Plus sám asi nevie rozoznať, čo to je alebo kto. Keď zahliadne THIERRIHO oči, je mu jasné, že už v sebe trávu má, ale o to viac sa k nemu chce pridať.* Mám tu joint. Chceš ďalší? *Volá, aj keď automaticky stíši hlas, aby ho nezaregistrovali postavy naokolo, ktoré však pôsobia, že nevnímajú ani samých seba pri ťahaní sa a ponáhľaní za pivom zadarmo.*
*Dominic ji ihned následoval, načež začal tančit. Tak nějak se ale krotil, přeci jen ještě nebyl dost napitý na to, aby se tak nějak pustil do tance ne moc vkusného, proto ted tak jen, jak to říct, prostě tam jen tak postávala šlapal zelí. Pak se otočil na Nat.* Až po tobě. *Zasmál se, snažíc se zodpovědnost přehodit na ní. Sám si po chvilce doběhl k baru, odkud si vzal svoje pití, aby z něj mohl sám za tance usrkávat a smál se. Bavil se i tak a čekal, jaké taneční kreace Natalia předvede.*
*Na bar si položila svou jako zbraň a sundala si masku, aby si mohla vychutnat svoje pití. Už si vzala do ruky svou sklenku a chtěla něco říct, ale v tom se u nich objevil neznámý muž( DRAGOS) a tak si ho Aless jen sjela pohledem, načež se pak usmála.* Děkujeme za gratulaci. *Usmála se a když jej Remi pozval na drink, jen koukla na Leandru a mrkla na ni, že to není žádné nebezpečí, přece jen si toho neznámého Lea dost prohlížela.* Tak co si tedy s námi dáte? Bourbon, whisky, nebo nějaký koktejl? *Optala se neznámého Aless, opírajíc se zlehka bokem o Remiho.*
*Bob vykoukne z poza křídla.* Ano, zdá se, že jsem trochu mocného chlapíka nenaštval. Nechal jsem se unést. Chvíli jsem bydlel u jeho přítele a něco mě naštvalo, tak jsem mu to vyčetl.* Uchechtnne se a podívá se na KIM. Pak se podívá na dalšího chlapíka.* Oh, ne. To je nová tvář.* Řekne a podívá se na JAVIERA.* Ahojky, andílku.* Pozdraví ho a zazubí se. Tím ukáže ostré kočičí zuby a právě kvůli KIM si nesundává kapuci, aby neviděla jeho kočičí uši a zuby. Je to civil.*
*Lehce se zasmál a pokýval hlavou.* Chápu, někdy to je složitější. *Pronesl a snažil se aby vše vyznělo čistě mile. To co ale řekl SASHA jej donutilo zamyslet se.* /Ten mladší nevypadá na nijak starého upíra, ale jeho doprovod by mohl být problém, musím si na něj dávat pozor./ A jste oba zde v New Yorku už dlouho? Máte nějaké dobré tipy jak zde trávit noci? *Snaží se vést konverzaci dál a rozvíjet tak přátelskou náladu. Lehce si upije ze své whisky, ale ne moc. Nechce přehánět, noc je mladá a on zde má svůj úkol. Na chvíli se zamyslel nad vším, co bylo potřeba ještě zjistit a zajistit. Hlavně ale nad tím jak to udělat.*
*Dragos se pod maskou pousměje, což je něco, co ví jen on, ale přikývne, že jejich díky slyšel.* Teď jsem jeden měl.. *Odmítne s děkovným tónem a lehkým kývnutím ruky.* Ale jestli to pozvání můžu v něco proměnit, tak vás vyzvu k tanci.. *Poukloní se lehce.* Vidím, že vaše snoubenka svou společnost má, tak snad ji nebude vadit, když vyzvu první vás? *Nabídne ruku Remimu a čeká, zda bude souhlasit a odvede ho na parket.*
*Remi se díval na Aless, co mluvila a mezitím přikyvoval, snad nad každým slovem, co řekla. Byl teď v takovém speed modu, kdy si užíval doslova všechno. Nakonec se ale netáhl pro své pití, zatočil se pak na místě a když se otočil zpátky, tak omylem vrazil právě do Leandry. Chvilku se na ni díval, než se pak nervózně a omluvně usmál. Potom už věnoval svůj pohled Alessandře a neznámému andělu (DRAGOSOVI). Pak se Remi podíval an Alaess.* Nebude, viď že neee? *Uculil se na ni, a potom jí vtiskl polibek na tvář, než zamířil s dotyčným na parket.* Jasně, moc rád. * Uculil se, zatímco se chytl jeho ruky.*
*Kývl.* Jasný, to nejlepší na konec, chápu. *Ušklíbl se, než přesunul pozornost k neznámému maskovanému muži (DRAGOSOVI), který TRISS oslovil. Celého jej sjel pohledem, během čehož naklonil hlavu lehce do strany. Když pak onen muž zmizel, pokrčil rameny.* Podivín. *Vypustil z úst, načež se pobaveně uchechtl.* Ale co bychom nečekali od New Yorku, že? *Pokrčil znovu rameny, načež do ruky čapl jednoho z těch dvou panáků, co k nim přistály. Spokojeně si s TRISS přiťukl a obsah malé sklenky na ex vypil.* Už? Nepotřebuješ toho trošku víc? *Zašklebil se na mladší čarodějku (TRISS).* Poprosím o Crush Arrow..a dejte tam dvě brčka, děkuji. *Řekl směrem k barmanovi.* Je v tom hruškovice se slivkou, zvládneš to?
*Už ve chvíli, kdy posílá Jackovi zprávy mu vlastní magií posiluje štít proti čtení mysli. Je jedna věc, že se k němu hned nerozběhne a druhá, že by si kdokoliv nadaný čtením myšlenek přečetl všechno, co si říkají. Sice už nějakou základní zeď v partnerově hlavě postavil, ale raději ji teď posiluje. Toho by si však Jack neměl všimnout, jelikož na tento typ magie Jackovo tělo trochu násilně navykl tím, že tam v první řadě vůbec nějaký blok udělal.* /Je tak otravné být s ním na podsvěťanské akci. Mezi policisty už to není žádné tajemství./ *Napadne ho a objedná si další drink. V tu chvíli ho ze splínu vytrhne Jackova ukázka využití jeho kostýmu a musí si odkašlat, aby se z toho nějak sesbíral.* /Je otázka, jestli by z tohohle nepřítel poznal nějakou naši vazbu a nebo by jen uznal, že jsem se mu zalíbil na večírku. Doufám v to druhé, ale kdo ví.../ *Vysedávat na baru ho nutně nebaví tolik, jak by mohlo, a tak se rozhodne trošku prudit JACKA. Samozřejmě se k němu nemůže otevřeně hlásit, ale náhody se přeci dějí... No a tak se vydá ke svému příteli a plouživým krokem zkoumá povrch podlahy. Když našlápne mokré místo, kde jen doufá, že někdo vylil svůj drink, rozhodne se toho využít ve svůj prospěch a schválně neopatrně nakročí. Noha mu samozřejmě podklouzne a on ÚPLNOU NÁHODOU musí položit NÁHODNÉMU CIVILOVI JACKOVI ruku na stehno, aby neupadl.* Promiňte. *Vypadne z něj pohotově a JACKA a s rukou stále na jeho stehně mu po něm nenápadně přejede palcem, než ji dá pryč.* Jak lehké je nekoukat na cestu. *Ovšem on koukal. Velmi pečlivě.*
*V momentě když se BÍLÁ ANDĚLICE otáčela zpátky k muži, který byl, pro Javiera z neznámého důvodu, zahalen pod jejími křídly, sejmula ho křídlem přímo přes obličej. Nebolelo ho to, přesto to byla pořádná facička.* To je mi teda milé přivítání. /Sakra, ten týpek mě předběhl. Chtěl jsem s ní být o samotě.../ *Pomyslel si a dlaní si mnul pohmožděnou tvář.* /Nu což, alespoň poznám více nových lidí./ Ahoj, týpku co vypadáš jakoby nějakej kněz nebo za co to jdeš. *Pronesl se stejným zazubením, jako se mu dostalo od toho pravděpodobného čaroděje a celou tu větu pronesl jako že to je jeho jméno nebo název kostýmu.*
*Upírka sledovala a poslouchala neznámého Anděla (DRAGOSE) a když pak vyzval k tanci Remiho, jen pozvedla obočí, ale mlčela, když se pak na ni otočil ještě Remi, chtěla něco říct, ale t už si to mířil pryč, tak si jen povzdechla a sledovala jak šel na parket s neznámým.* Je divný, nějak se mi nelíbí. *Zamručela Lea a napila se svého drinku, sledujíc ty dva.* Asi se k tomu nebudu vyjadřovat, ale třeba o nic nejde, no tak klid, trochu se uvolni a zkus se pobavit. *Pokrčila Aless rameny a zlehka se pousmála, načež si obě přiťukly a napily se, pak se i Aless opřela o bar a rozhlížela se kolem, zda neuvidí někoho známého.*
Sakra ne..Hovno Queens, Brooklyn to byl! *Vyhrkl Sasha, když se konečně pořádně rozpomněl na přesnou polohu druhého klanu.* Pardon za zmatky. *Dodal poté dodatečně, když schytal od Taylora poněkud zmatený pohled, než pouze kývl a zaměřil se společně se starším zpět na CALIBANA, jelikož z něj vypadla další otázka. Nebo spíše rovnou dvě.* Já jsem popravdě spíše introvertní typ a na akce, jako je například tato.. *Začal Tay, během čehož se odmlčel a pohledem prozkoumal prostor Pandemonia.* Chodím málokdy. Pokud jsi na tom podobně, asi bych doporučil se podívat třeba na ruiny jedné zdejší nemocnice..jestli tě tedy zajímají rozpadající se budovy. *Uchechtl se zlehka Tay. Sasha nebyl pozadu. Pobaveně jej poplácal po rameni a taky se ujal slova.* No a pokud nejsi jako Tay..mohu doporučit určitě bar B+. Mají tam skvělé drinky..nebo Sarpe Lunu, na Statenu. *Zazubil se, když s radostí vychválil i bar, který vlastnil vůdce jejich klanu.*
Ah. *Pousmála se na ROBERTA, když ji ujistil, že o dotyčného nešlo, ale její tvář změnila odstín z narůžovělé do barvy čerstvého rajčete v momentě, kdy uslyšela naprosto nezaměnitelný zvuk toho, jak jedno z jejích křídel do něčeho narazilo a zaslechla mužovu (JAVIER) poznámku.* P-proboha… Moc se omlouvám… *Vykoktala omluvně a křidla raději trochu stáhla, aby pokud možno netrefila někoho dalšího.* Vidím, že krásných andělů je tu víc. Taky pohyblivá křídla? *Usmála se, sice pořád trochu rozpačitě, ale srdečně, přitom mu podala ruku.* Kim. *Představila se. Pak se tiše uchechtla nad ROBERTOVOU poznámkou.* No, zatím to nevypadá, že by tě tu někdo naháněl s půllitrem, nebo židlí v rukou, takže jsi asi v bezpečí? *Zasmála se.*
*Bob se na muže podívá a stále úsměv na tváři.* Mnich. Kneží měli tehdy jiné oblečení a mnohem bohatší. Slib chudoby byl k smíchu. Ale to se dá říct i o dnešních potomcích andělů. My potomci démonů jsme stále stejní šílenci.* Zazubí se na něj. Pak je nechá si popovídat a u toho se narovná a stoupne si blízko KIM, aby ji případně ochránil.* Ano jsem v bezpečí. Asi si najdu svého antického hrdinu. Mám chuť ho obejmout.* Prohlásí a vzdálí se od nich, zatímco hledá, zda tam je někde Tay. Na parketu uvidí tu mladou upírku a pak si všimne i Triss. Sundá si kapuci a odhalí své uši. Ty sebou lehce cuknou, jak se dostanou zpod látky. Pak si je Robert přitiskne blíž k hlavě a vrátí se ke KIM.* Nemůžu ho najít asi tu není.* Řekne a napije se svého pití, které má celou dobu u sebe.*
*Nat Tančila s DOMINICEM a došla si pro druhé pivo. Po pár písničkách si musela sednout a návrat dech a napila se studeného piva* Heh..Máš výdrž!..*Obrátila se na Dominica a Elaine za nimi došla s úsměvem* Užíváte si to tu? Jsem z vás nemohla spustit oči jak vtipní jste byli..*Prohlásila Elaine přitom jak se koukla na spocenou dvojici* Ale je to sranda!
*Dominic se zaculil, a když potom odešla Natalia z parketu, vydal se za ní. Pivo ještě měl, ale jelikož mu chybělo jen pár loků, aby dopil, nechal si nalít další. Pak došel za Nat, usadili se do jednoho z boxů opodál. Pak se na ni koukl.* Já se bavím skvěle, doufám že i vy dámy. *Usmál se jak na Nat, tak i na Elaine.* Jinak máte ještě pití? Nechcete donést? *Zeptal se, opět obou a pokud přikývly že ano, vyslechl si objednávku a došel k baru pro pití, se kterým se pak vrátil. Pokud ne, tak kývl a seděl.* No je to tu super. Já to mám rád, občas si tak prostě jen tak odejít a zablbnout si, ale tady se mi líbí. Líbí se mi občasná rozmanitost těch kostýmů, co na ně říkáte vy? *Zeptal se obou.*
*Zasmál se nad jeho poznámkou a sledoval jak odchází.* To nic, to se tak občas stane *Obrátil pozornost ke KIM.* Jo, tyhle křídla mají super udělátka! Sleduj. *Zatáhl za drátky a zahákl je za háčky, čímž se mu jeho mohutná křídla roztáhla do prostoru.* Já jsem Javier. *Oznámil zatímco roztahoval křídla, což té větě dodalo takové sexy grády. Potom jí podal ruku a potřásl si s ní.* /Má nádherný úsměv a ještě krásnější modré oči. Je fakt hot./ *Pomyslel si, když se na KIM díval. Zrovna když se čaroděj vracel, jak naschvál se Javierovi rozezněl telefon.* Pardon. *Omluvil se a zvedl telefon. Zjistil, že to byl jeho strejda, tak mu to položil se slovy, že se ozve na hotelu.* Omlouvám se, že takto musím utéct z tohoto příjemně hřejícího rozhovoru- *mrkl na KIM, aby pochopila jak to myslel, že ji vlastně složil poklonu, protože je sexy* -ale budu muset jít. Práce volá. *Všiml si ubrousků na stole/pultu a vytáhl z náprsní kapsy propisku, kterou na ubrousek napsal své jméno a vedle něj telefonní číslo. Podal ho KIM* Doufám, že se ještě uvidíme a budeme moct dokončit náš rozhovor. *Natáhl se pro její jemnou ručku a políbil hřbet její ruky.* Zatím na shledanou, Kim *Pozdravil ji a se sladkým úsměvem se otočil na patě a odešel z Pandemonia.*
Oh, opravdu? Pardon. *Kývne na rozloučení, pátravě se za ním dívá a pokrčí rameny. *Nevím odkud se můžeme znát, ale poslední dobou jsem poznala tolik lidí, že to je možné... *Tahle slova už patří HIRAMOVI, který už objednává další drink.* Blázne! A víš co...třeba bychom odtud nespadli, když si tu zatančíme. *Zasměje se a pokroutí hlavou.* Ale ještě jeden drink dáme. *Přislíbí mu a zamrká.*
Na tom ani tak nezáleží, jen mě to zajímalo. *Odmávne to jako nic, ale informaci si pro jistotu zapamatuje.* /Takže se mám vyhýbat Statenu a Brooklynu, nepotřebuju teď ještě řešit zmatky s klany./ *Vyslechne si jejich nápady o tom co by se dalo dělat, on sám byl komunikativní, takže kluby se mu poměrně líbily.* Nevadí mi ani ruiny a tak podobně, ale mám rád kluby a hlavně ten šum v nich. Užívám si tu energii. *Dodá ještě na vysvětlenou a zadívá se do davu lidí, kteří zde byly.* Rozhodně po těch místech kouknu. Nevím sice jak dlouho se zdržím, ale zajímavá místa vždy stojí za návštěvu.
*Silno ho stisne. Ako keby bol jeho kotva. Čo sa mu môže v tom nahulenom stave vážne tak zdať.* Áno. Lebo Američania sú hlúpy. *Keď to vyslovuje svojim francúzskym akcentom dostáva to istý glanc. Pustí ho a pozrie si svoj kostým.* Ehm... americký letec. Z nejakého filmu. *Vzadu za ním zakričí spolužiačka, že je to Top Gun ale on ju ignoruje.* Asi toľko k mojej nenávisti k Američanom. *Povie pohŕdavo a ohrnie znechutene hornú peru. Keď TANOIA stíši hlas tak sa k nemu nakloní. Potom sa potutelne usmeje.* To sa ani nepýtaj. Niekde tu mám zapaľovač. *Prekontroluje si vačky, pričom v jednom má ešte pár jointov, v ďalšom spomínaný zapaľovač. Tak ho vytiahne a takmer netrpezlivo popoháňa TANOIU aby teda vytiahol svoj matroš.*
*Dragos se uvnitř spokojeně škodolibě zaradoval, když s ním REMI vyrazil na parket. Odvedl jej a začal s ním tančit, přičemž ani teď si nedokázal odpustit dominantní pozici.* Musím se omluvit.. Nevytáhl jsem vás sem zcela nezištně.. *Začne s vílou konverzaci.* Víte.. To o svatbě jsem se dozvěděl až o něco později.. Mým prvotním zájmem bylo vypátrat vaši snoubenku a varovat ji.. *Řekne mu přímo a na rovinu.* Abych vám to osvětlil.. Žil jsem nějakou dobu na Aljašce.. Byla to krátká návštěva při mé cestě z Ruska, přičemž jsem dost času trávil u místního klanu a nemohl jsem nezaslechnout zvěsti o jistém upírovi.. Erik? Emett? Evan? Nějak tak jeho jméno znělo mám dojem.. *Pronese přemýšlivě, zatímco s Remim tančí.* Je zahořklý a má vztek na několik osob.. Oním klanem počínaje a vaší snoubenkou konče.. *Pokračuje ve svém monologu. Jeho celoobličejová maska mu je výhodou, neboť si nemusí dávat pozor na výraz své tváře.* Zaslechl jsem diskuze mezi členy klanu, že se jim chce pomstít a chce k tomu zneužít právě Alessandru, na kterou má z mě neznámých důvodů rovněž.. Klan mě proto požádal, když zjistil, že mám cestu sem, abych Alessandru před ním varoval.. *Dokončí a na chvíli se odmlčí.* Vím, jak to může vypadat a nedivil bych se ani vám, ani slečně Ransom, kdyby jste mi nechtěli věřit.. Nechte si to klidně promyslet a rozležet v hlavě.. Nemusíte ji to hned sdělovat, pokud ji nechcete zbytečně znepokojovat.. *Navrhne pomocně.* Jen doufám, že jsem s varováním nedorazil pozdě.. *Dodá se slabým povzdechem.*
Jo! Viděla jsem tu anděly, čerty..Různé věci *Upila piva a Elaine měla své víno takže měli co pít. Nat si povzdechla a zasmála se* Měl bys to dělat častěji..Nebo budeš jak El..*Elaine se lehce urazila a Obrátila svůj zrak pryč* Pozor na slovník..nebo Budem příště trénovat a nepůjdeme za tvým kamarádem..*Nat se zděsila a hned se začala omlouvat*
*Zamyslí sa nad tým.* /Sú Američania hlúpi? Nie je to od človeka k človeku?/ *Premýšľa nad tým, ale keďže nie je Američan a teraz to THIERRIMU povedal, nemá potrebu ďalej sa v tom hrabať hlbšie a obraňovať náhodnú skupinu ľudí.* /Thierri má zrejme iba veľmi zlú náladu a zároveň ju má dobrú? Asi?/ Neboj, Američanom ťa nedám. Aj keď si oblečený ako americký pilot. *Zasmeje sa na tej irónii osudu a keď si uvedomí, že sa ho THIERRI pridržiava ešte stále a on ho drží naspäť, pomaly sa stiahne, dosť blízko an to, aby mohol chlapca vedľa seba zachytiť, ale zároveň aby to nebol akýsi náznak, že by chcel niečo viac. Len čo však zhúlený chlapec súhlasí, zájde jednou rukou pod vrstvu oblečenia a chvíľu sa tam hrabe medzi všetkými tými drogami, ktoré dnes so sebou zobral, len aby vytiahol joint, ktorý si priloží k perám a nakloní sa k THIERRIMU tak, aby mu mohol zapáliť, ignorujúc to, že sú v strede tanečného parketu niekde v náhodnej časti Pandemonia a idú si tam páliť svoju trávu.* Ešte že si tu, inak by som zháňal zas niekoho ďalšieho dlho. *Vysvetlí a zasmeje sa na tom, než sťažka potiahne do pľúc a vydýchne, nevnímajúc ani to, či si ich niekto všimol. Či budú zhúlení, alebo či budú opití, čo na tom?*
*Remi se nechal odvést na parket a pak se s ním dal do tance, Nechal si dominantní vedoucí pozici společníka líbit, nemohl popřít, že mu to bylo příjemné, byl na tohle občas přelétavý. Pak se ale zaposlouchal do toho, co povídal jeho společník (DRAGOS) a vykulil oči. Musel asi i zblednout a dokonce se mu udělalo i mdlo, ale ihned zavrtěl zlehka hlavou. Zel se mu udělalo hlavně z toho důvodu, že... to už ale začal pouštět své myšlenky nahlas.* Emette? Ten Emett? Vždyť mě samotného málem zabil, já jsem si od začátku myslel, že to je kus ko...že to je zmetek!! *Zahlásil Remi divoce a pak se zamračil.* Takže bych vám to i věřil, ale co se dá teď dělat? Vždyť momentálně spoustu upírů, kteří jsou s Aless jsou právě od Emetta z klanu! Myslíte, že i oni jsou v tom...a v čem jsou vlastně zapletení? Víte o tom více? Nechctee, nechcete si někam spíše sednout? nebo jít ven? *Optal se Remi. *Abych řekl pravdu, motá se mi trochu hlava.*
*Spamätá sa po takmer vyrazenom zube. Zoberie pohár, nešťastne pozrie na kolegyňu... ktorá už je trochu líznutá aj keď veľa toho nepila... a napije sa.* Au... *Zahuhle pretrie si trochu obrazenú peru. Priliš nesleduje rozhovor svojich kolegov, pretože sleduje Jasona. Ako sa približuje. Postupne ako sa k nemu približuje, tak do seba rýchlejšie leje obsah svojho pohára. Dokonca sa mu aj rozbúcha srdce. A keď sa akože šmykne a zachytí sa oňho.* /Nebesá!/ *Má čo robiť, aby sa naňho nevrhol.* Nič sa nedeje. *Povie a pousmeje sa jedným kútikom.* To sa... *Kým to dopovie tak dostane od kolegyne taký pleskanec po hlave až sa za ňu chytí.* Blázniš?! *Kolegyna žďuchne do Jasona.* Je zadaný tak huš! *Odmávne Jasona a doslova sa napchá medzi nich dvoch. Jack dvihne hlavu.* Asi mam otras mozgu... *Skuhrá si popod nos... lebo fúzy si oholil.* Na to by si tam musel mať nejaký mozog.
*Dominic se jejich hašteření zasmál.* Ale no, vždyť El není tak špatná, nebo, alespoň tak na mě působí. *Usmál se načež se pak podíval na starší upírku a věnoval jí upřímný úsměv. Pak pohled vrátil zpět k Nat a zasmál se.* No a co jinak ty? Ty jsi na takové party chodila i předtím...před proměnou? Nebo...jestli o tom nechceš mluvit, nemusíme. *Usmál se.* Já před tím na ničem takovém nebyl, nebyla na to doba. Vyrostl jsme na samotě u lesa a učil jsme se kovářem a staráním se o mladší sourozence, pak o jednoho mladšího sourozence, ten nejmladší bohužel zemřel. takže jsme se na žádné oslavy neměl šanci dostat, kvůli naší chudobě. *Rozpovídal se Dominic.*
*Na TRISSINY slova kývl. To bylo zcela pochopitelné. Kdyby si měl on sám pamatovat veškeré své klienty, aby se nedivil, když ho osloví na ulici, asi by se dočista zbláznil. I když..těžko říct jak moc. Tak trochu šílený byl už teď. Což mu slovně potvrdila i jeho kamarádka, když zrovna objednal další alkohol, tentokrát se však jednalo o koktejl rovnou z dvou jeho oblíbených alkoholů. Oba destiláty zmínil předtím nahlas, aby TRISS obeznámil s tím, co bude vlastně pít.* Jo..tady je ten bar poměrně široký, takže by natlučení nemělo hrozit..a když tak nás určo někdo chytí..minimálně tebe jo. *Poví se zazubením.* Obzvláště, když ti to dnes tak moc sekne. *Zalichotí mladší čarodějce, načež spokojeně kývne a jakmile u nich přistane sklenice s koktejlem, přisune ji blíž k TRISS, aby jí naznačil, že se má napít první.*
Potomci andělů a démonů. To zní úžasně. *Se smíchem poslouchala ROBERTA než se rozhodl odejít po někom pátrat. Ještě na něj mávla, pak se s úsměvem otočila k JAVIEROVI. S úsměvem pozorovala, jak si DRUHÝ ANDĚL roztáhl křídla a přitom se jí představil. Bylo to jako scéna z filmu, jen tedy ne z hororu, který by očekávala na Halloween, ale spíš nějakého romatického fantasy. Jeho stisk byl příjemně pevný, tak se její úsměv ještě rozšířil.* Ráda tě poznávám, JAVIERE, *udělala pukrle, nebo spíš pokus o něj, pokousaná noha ji i přes dobré hojení pořád trochu bolela. Pootevřela pusu, aby se zeptala, co ho vedlo zrovna za ní, ale v tu chvíli se JAVIEROVI rozezněl telefon a z konverzace se vytratil. V tu chvíli se vrátil ROBERT a byť jí s Javierem nebylo nijak špatně, cítila se trochu komfortněji, že byl zpět.* Třeba se jen někde na chvíli zašil a ještě se objeví? *Navrhla povzbudivě, přitom ucítila vůni jeho nápoje.* Tak ses jí konečně dočkal? *Kývla s úsměvem hlavou k jeho pití, ale než se mohla konverzace nějak dále rozvínout, přerušil ji JAVIER se svou omluvou. To, jak se na ni díval bylo na straně jedné lichotivé, na straně druhé, s ohledem na to, že se sotva poznali, ji to malinko znervózňovalo. Když jí políbil ruku, opět malinko zčervenala.* Na shledanou, Javiere. Ráda jsem tě poznala. *Usmála se na něj a číslo si sbalila, pak se otočila k ROBERTOVI s tichým, nejistým zasmáním.* Cože se to právě stalo? *Zeptala se a lehce zatřásla hlavou.* Doprovodíš mě na bar? Taky mám žízeň. /A taky bych tam možná raději šla v doprovodu někoho, koho už znám./ *Pomyslela si, ale nahlas nic neřekla.*
*Dragos čekal, jak to REMI zpracuje a musel si říct, že ho upřímně přecenil. Čekal, že bude víla daleko více podezíravější, ale o to měl snadnější práci, takže se nadále držel své role.* Ah ano.. Tak nějak to jméno mohlo znít.. Omlouvám se.. Moc dobře jsem si ho nezapamatoval.. *Přikývne na jeho slova. Nechá jej si zanadávat a nijak na to nereaguje, tedy až na zkonstatování.* Tak vidím, že přeci jen jdu pozdě.. Doufal jsem, že jsem ho předběhl, ale zdržel jsem se v Iowě. *Na Remiho otázku se odmlčí a zamyslí se.* To bohužel říct nedokážu.. Být v jeho kůži, tak by mi rozum velel si udělat zálohu.. Červí hnízdo v těle klanu.. Ale já jím nejsem, takže tady nápomocný příliš nebudu. *Když navrhne vyjít ven, tak váhavě otočí hlavu k místu, kde stojí Alessandra.* A nebude to vaší snoubence vadit? Nechcete ji nejprve s tímto krokem obeznámit? *Zeptá se, ale jinak kývne.* Zkusím vám odpovědět na co nejvíce podrobností, co z hlavy dostanu.. *Souhlasí a poté, podle toho, jak zareaguje Remi, se vydá ven nebo počká.*
*Nad otázkou na Aless jen mávl rukou, nijak neodpověděl, místo toho zamířil za andělem (DRAGOSEM) ven. Bál se, ale možná to ještě nebylo tak poznat. Věděl, co je Emett zač, tak nějak co bylo s Alessinou minulostí a taky to, že to nebylo moc fajn, že to nebylo vůbec, ale vůbec fajn. Proto měl pocit, že potřebuje prostě na vzduch. Když vyšli ven, tak si sundal Remi helmu, kterou položil vedle sebe a místo toho si vytáhl krabičku cigaret a jednu si zapálil. Sedl si na zem, a promnul si kořen nosu. pak se podíval opět na DRAGOSE. Takže mi říkáte, že je Aless a její klan v nebezpečí, to se mi tu snažíte říct? Sakra, já věděl, že to nebude jen tak, už když se objevil. *Zavrčel Remi a pak si povzdechl, než se na muže opět koukl.* Nepochybuji, že někdo jako on zálohy má a ne jednu, ani bych se nedivil tomu, kdyby s ním bylo spojeno to, kolik novorozených upírů bez jakéhokoliv doprovodu, kteří se očividně zrovna vyhrabali, běhá po New Yorku. *Zavrčel nahlas.*
*Tentokrát CALOVI Sasha odpověděl už jen kývnutím, než jejich konverzace přejde od jednoho tématu k druhému. Mladší klasicky zmínil místo, kde tolik lidí, obzvláště pak v noci, moc často nechodí, takže je pro samotáře přímo ideální. Starší upír nato zmínil rovnou dva podniky, které podle něj stály za navštívení, načež se vzápětí ukázalo, že měl zjevně opravdu podobný vkus. Spokojeně se tak uculil a Taylorovi věnoval jakýsi vítězný úsměv. Fialovovlasý na to však nezareagoval slovně, pouze protočil panenky, než se pobaveně uchechtl.* Jasně, chápu. *Kývl nato, načež se spokojeně napil vína, když ho před něj barman konečně postavil. Samozřejmě mu za to i poděkoval.* Uvidíš třeba toho stihneš i více, než jen ty místa, co jsme zmínili.
*Podívá se na KIM a usměje se.* Třeba a ano. Tady to dělají, ale to proto, že sem čas od času zajdu a vyžádám si to.* Zazubí se. Podívá se na JAVIERA a zamává na něj provokativně na rozloučenou.* Je z rodinné firmy a tam jsou všechny děti děsně flirty. Ne, že já bych to měl jinak, když vezmu bratra a sestru...* Řekne a povzdechne si nad tím. Bob dopije své pití a podívá se k baru, že si dojde pro další a tehdy si všiml TAYE a u něj další lidi. Uši má v pozoru a pak je zase hned stáhne k hlavě a lehce se zamračí.* Jo jdeme na bar.* Řekne a vezme KIM za ruku a zamíří směrem k TAYOVI. Přitom se podívá na CALIBANA. Nelíbí se mu.* Ah, TAYi, zdravím tě.* Usměje se na něj a podívá se na KIM.* KIM, toto je můj přítel TAY. Ruku nepodávat a držet se trochu dál. Jde o určitou fobii.* Řekne a v myšlenkách se spojí s TAYEM.*/Je civil, takže jestli ji ublížíš, tak žádná má společnost na měsíc./* Varuje ho.*
*Jeho nechuť sa prehĺby.* Ja viem... nebol to dobrovoľných výber kostýmu. Ani som sem nechcel ísť. ALE! Som tu a nie je to také zlé. *Ako keby už zabudol na to, že ho znova niekto pošliapal. Vyštrachá zapaľovač z vrecka. Počká kým TANOIA nájde svoj joint a keď je ready, tak mu pripáli. To že sú uprostred parketu, medzi ľuďmi ... na to je Thierri priveľmi zhulený, aby to riešil.* Dlho by si niekoho zháňal? Ja mám pocit, že tu fajčí trávu každý druhý človek. *Povie a schová si pečlivo zapaľovač. Ešte ho dnes bude potrebovať. O chvíľu doňho drgne dievča, oblečená ako čertica, jedna z jeho spolužiačok a strčí mu do ruky pivo. Thierri nedutá a zoberie si ho. Keď sa napije tak sa trochu zaksichtí. Ale potom sa napije znova.* Nie je to až také zlé. Chceš? *Ponúkne TANOIOVI.*
*Už nějakou dobu se mezi lidmi pohybovala medúza. Ne pravá, byl to jen kostým samozřejmě. Ve vlasech měla korunu, možná spíše čelenku se zlatými hady, jejichž oči byly zelenkavě jedovaté stejně jako ty její byly pro dnešní večer změněny v hadí oči. Zlaté stíny, tmavá rtěnka a zlatozelený kostým. Po zelenkavé sukni se plazili zlatí malí hadi, zlaté podpatky a bodyčko odrážely světla klubu a tahaly k ní o to víc pozornosti. Ramínka pokrytá flitry temně zelené barvy byly vlastně jen zdobné, ale od hrudi vedly ke krku zdobné vlnité, pevné řetízky a napojovaly se k obojku okolo krku, kterému mezi flitry pableskovaly zlaté odstíny jejich druhé strany. Černé vlasy volně padaly na záda a ramena, když se obratně proplétala lidmi a magií si je držela od těla, Její kroky ji vedly dál, až k baru, kde přiměla magií nějakého civila, aby se uhnul a s absintem se opět poroučí mezi lidi.*
Kovář hm?..Tvého brášky mi je lito..No nechodila jsem na takové party..Byla jsem moc mladá a rodiče se o mě bály tak jsem nešla..Neměla jsem ani s kým.. *Nat se usmála a popíjela svého piva, když dopila další sklenici šla si pro další a sedla si zpátky k Dominicovi* Jako jedináček s tebou nemohu soucítit ale chápu..
*Tiše se zasměje.* Vypadá to tak. Ale když jsou lidi takhle krásní, byla by škoda toho nevyužít, no ne? *Zazubí se a povzbudivě ho poplácá po zádech. Na malý moment se jí zdálo, že se v jeho vlasech něco pohlo, ale přikládala to kostýmu a neřešila to. Když se zamračil, pohledem následovala jeho, oplatila mu stisk ruky a společně s ním se vydala k baru. Zářivě se usmála na oba muže, její pozornost se však soustředila hlavně na TAYE, kterého jí ROBERT představil. Instinktivně mu chtěla podat ruku, ale na ROBERTOVU žádost jen přikývla a alespoň před TAYEM vysekla pukrle, opět, co jí zraněná noha dovolila, a usmála se na něj.* Chápu. Ráda tě poznávám, Tayi. *Kývla na něj a pozornost na moment obrátila k baru, aby si objednala 'cokoli barevného.' O moment později jí už barman podával kobaltově modrý Witch's Brew se suchým ledem, takže se z něj krásně kouřilo. Kousek poodstoupila, aby pohodlně viděla na ROBERTA i TAYE společně s MUŠKETÝREM, kterého ROBERT zřejmě neznal.* A vy jste? *Zeptala se muže v kostýmu MUŠKETÝRA s úsměvem, aby bylo představování kompletní.*
*Dominic se na ni zářivě usmál a přisunul se trochu blíže, aby jí lépe slyšel.* No, tak teď už máš s kým chodit. *Usmál se na ni zlehka a pak naklonil hlavu na strabnu.* No, věř mi, po smrti bráchy jsem tak nějak toužil, abych byl jedináček, protože jsme měl strach o toho druhého. A nakonec si odžil strašně hezký život, a za to jsme byl rád. Pořád jsme na ně tak nějak dohlížel, dokud bylo bezpečno na ně dohlížet. */Usmál se a pak si přehodil nohu přes nohu, než se podíval na jejich sklenky na stoled.* Tak, navrhuju dopít, a pak si skočím zase na cígárko, to víš, už mě to zabít nemůže. *Zasmál se Dominic.*
*Rychle JACKA sjede pohledem a všimne si, že má růžovější rty než obvykle. Ucítí pnutí v prstech, jako kdyby měly vyrazit vpřed a nabitý ret pohladit. Udrží se však a snaží se o nenucenou konverzaci, která nebude nikomu kolem podezřelá. Někomu ale přeci jen byla.* /Proboha živého ale se mnou!/ *Zvedne obočí a malinko mu cukne koutek.* Tak zadaný? Hmm... Vsadím se, že máte moc hezkého partnera. *Zazubí se přes rameno Jackovi kolegyně na JACKA a pak se k ní nakloní, aby ho dobře slyšela.* Jen ho hlídejte dál, nechceme, aby stresoval svou drahou polovičku, že... *Tváří se u toho vážně, jako kdyby jí zadával nějaký důležitý úkol. Na konci zadání ji poplácá po rameni a vytratí se v davu. Staví se ještě na druhém konci baru pro drink, protože u policistů by mu to zkazilo plynulý odchod a pak se vydá na parket. Chvíli se jen prodírá tanečníky a hledá někoho, kdo by ho mohl zabavit. A ejhle. Spatří NEJVYŠŠÍ ČARODĚJKU BRONXU a tanečním krokem k ní zamíří. Nechce jí lézt do osobního prostoru, ale všimne si, že tu ta možnost ani není. Všichni tanečníci jakoby byli neviditelnou rukou posunuti kousek od ní.* /Šikovné kouzlo./ Zdravím, MADDIE, smím-li vám tak říkat. *Osloví ji jménem, jelikož o ní samozřejmě něco málo ví a vyzkouší tak hned její reakci.* /Může být značně nepřátelská a nebo mě také pozná? Kdoví, v tom je ta zábava!/
Zní to fakt skvěle, takže bych byl rád. Ale nikdy nevím, kam mě obchody zavedou. *Své povolání měl jako výmluvu často, jen málo v které práci by se tak mohl vymlouvat na cesty do různých částí země a v ty nejdivnější hodiny. Po chvíli se k nim třem přidá další muž se ženou. Pořádně si je prohlédne, na ženě (KIM) neshledává nic zvláštního, ale to jak se na něj muž (BOB) podívá se mu nelíbí.* /Možná by mohli vědět něco víc./ *Když se jej zeptá ta žena (KIM) nasadí opět svůj úsměv, který předtím věnoval TAYOVI. Natáhne j ní ruku.* Rád tě poznávám Kim, jmenuji se Caliban. *Pronesl lehce.* Nechcete si k nám přisednout? *Rukou naznačí na volné stoličky vedle nich.*
Když jsme tu minule tančili, spadli jsme! *Upozorní ho pobaveně a napije se své whiskey, než na řadu přijde jistá smrt.* Děkuji. *Zatočí se kolem dokola, mince o sebe zacinkají a upraví si bezděčně znovu čelenku a když jí přisune sklenku, povzdechne si, ale napije se a zaksychití se, nad tím, jak to chutná, a zapije to whiskey.* Taky vypadáš dobře, Hi.
Uhm, uhm… *Prikývne pobavene, skoro akoby ani neveril tomu, že THIERRI tam nie je sám od seba, ale že by ho niekto nútil. No všimne si, že okolo nich sa pohybujú osoby, ktoré na chlapca pri ňom reagujú a tak mu aj napadne, že oni môžu za to, kde sa THIERRI teraz ocitol.* Oh, tak nabudúce povedz, že nechceš, nie? *Prenesie starostlivo a nejaký týpek zozadu do neho drgne v jeho nepodarenom, bláznivom tanci, bez ospravedlnenia si tancuje ďalej a tak sa aj on ocitne blízko pri THIERRIm, do ktorého drgne.* Prepáč. *Zaspieva usmiaty a nakoniec sa obzrie.* No, nemôžem len tak behať naokolo a vypytovať sa hocikoho. Musím si udržať profesionálny výraz. *Vysvetlí, ale príde mu to vtipné, keď to práve on povie takto nahlas. Sleduje pohár piva, ktorý sa odrazu objaví v ruke jeho spoločníka a tak mu pozrie do tváre.* Ďakujem, nepijem, nemiešal by som to, každopádne. *Povie, potiahne si zhlboka, že mu spomedzi trochu pootvorených pier a zároveň z nosných dierok vylezie ťažký hustý oblak dymu, natiahne svoju ruku ku chlapcovi a hýbe sa v tanci, len aby sa udržal v rytme s celou masou ľudí, uhýbajúc sa aj pivovým mokrým mlákam na zemi, čo sa niekomu podarilo už povylievať, ledva sa dostali od pultu s čapovaným pivom.* Pozor, že sa nešmykneš. *Rozosmeje sa.*
*Nat Přikývla a zahleděla se do ničeho a přemýšlela. Mezitím Elaine do Nat pichla prstem aby se probrala* Hm?..Promiň..Já tu zůstanu ať nejsem ocas *Usmála se na Dominica a upila piva* Ne že chytneš jak papír! *Píchla Dominica do boku a zasmála se*
To jistě smíte. *Zastaví se mezi lidmi, dost blízko, ne že by jí to vadilo. Pohledná společnost, zdá se, že se chová na úrovni... Sklouzne jej pohledem a jemně nakloní hlavu do strany.* Jak mám oslovovat Vás? *Oplatí mu. Světla jí vše poněkud zkreslovala výhled stejně jako ruce, které se mezi nimi čas od času i přes blízkost octly.* Pokud na TOHLE nechcete tančit, možná by bylo rozumnější se přesunout bokem. *Navrhne JASONOVI.*
Tehdy jsme spadli tady? *Zeptal se zaraženě. Šlo poznat, že to měl krásně pomotané a jeho paměť si z něj asi utahovala. Těžko říct. Prostě si dovolil se zatvářit zmateně jako lesní včelka.* Aha, upssie. *Uchechtl se nakonec, než k TRISS přisunul onen koktejl, co jim před chvílí objednal. Podiveně pak zamrkal, když se jeho kamarádka zaksychtila kvůli chuti onoho drinku. Nakonec nad tím pokrčil rameny.* /Asi jí to nesedlo./ *Pomyslel si, načež se jemně začervenal a kývl.* Děkuju. *Zazubil se spokojeně, během čehož si koktejl přitáhl k sobě, načež si jednoduše usrkl. Mlsně si nato oblízl rty.* Dobrý, chceš na ten bar vylézt už teď a já si tohle. *Odmlčel se a kývl ke sklenici.* Dopiju pak?
*Dom se na ni usmál a pak na ni mávl.* Bduu tu co nejdříve, neboj se, nenechám dámu, pardon, opravuju, dámy čekat. *usmáls e na ně. Pak už zamířil ven a zmizel tam., kde se vcházelo dovnitř. Na chvilku si i sundal brýle a promnul si lehce oči a když se pak, co si zakouřil vrátil, tak ihned pohledem našel to, kde Nat seděla. Došel k ní a uculil se.* T6ak jsem tuuu, nebylo to tak hrozné ne? *Uculil se a pak ji chytl za ruku. *Tancovat? *Mrkl na ni a nějak to nevychytal, což zapříčinilo to, že mu padla do náruče. Ihned se na ni koukl a kdyby mohl, zrudne.* Pardon, jsem občas nešika. *Ušklíbl se.*
*Drží sa a nadýchne sa. Páčilo sa mu akým smerom to je. A už to aj videl na menšie dostaveníčko v jedom z tých strašidelných kútov, Ale jeho akčne opitá kolegyna spravila svoje.* Ale... *Pípne lenže to už sa nasúkala medzi nich. Ale to už sa JASON vytratí do davu.* /Dočerta... / *Zaplače v duchu. Horko zaplače. Na to sa naňho otočí kolegyňa.* Že sa nehanbíš! Máš fakt poriadneho chlapa a ty tu pokukuješ po inom! Čo by ti na to povedala matka?! A čo dievčatá z účtarny! Mladý pán Porter si tu pokukuje na párty po inom chlapovi. A chudák tvoj milý je kde? Určite je v práci a ani netuší čo tu robíš! Mal by si sa hanbiť! O tomto tvojmu drahému ani hovoriť nebudeme, ak máš charakter priznáš sa mu sám! *Jack to počúva. A vyzerá ako zmoknuté kura. Nešťastné zmoknuté kura. Poočku sleduje JASONA keď v tom mu trhne jedno obočie.* /Nie je to tá vykričaná čarodejka?/ *Ošije sa a stále k nim poočku uteká. Na pult im pristane ďalšia runda alkoholu a tak to do seba kopne.*
*Oba upíři s pochopením na CALIBANOVA slova kývli. Jejich konverzace ovšem na dlouho neutichla. Tay se s radostí na BOBA usmál.* Guten Abend, Bob. *Pověděl v němčině. Vzápětí se vedle něj ozval i Sasha, který už promluvil anglicky.* Dobrý, Bobe. *Zazubil se na ČARODĚJE. Tay mezitím hodil po BOBOVI nechápavý pohled, když jej představil KIM a zmínil, že by mu neměla podávat ruku, protože má údajně fóbii. Jedno obočí tak pozvedl, než jemně, aby to nebylo tolik nápadné kývl, když mu to bylo jakýmsi způsobem osvětleno myšlenkou.* Nápodobně. *Nadhodil milý úsměv, když se zrovna bavil s KIM.* Já jsem Sasha, taky mě těší. *Připomněl Taylorův dozor svoji existenci. Neměl zrovna v lásce, když byl přehlížen.*
*Pozrie na TANOIU.* Povedal som. Povedal som nie. A aj tak ma násilne prezliekli z pyžama. *Vzadu ešte zakričí čertica niečo o tom, že aj trenky mu obliekli. Thierri to ignoruje,* A dotiahli ma sem. Benefit je tráva, ktorú mám. *Prizná a podľa tých červených očí čo má už je jasné, že jej vyfajčil dosť. Nech chce alebo nechce tak sa tiež trochu pohupuje do rytmu. To je predsa pravidlo parketu. Keď si na ňom musíš sa hýbať s davom. Prikývne.* V pohode... a hej to by bolo čudné. Ale už som zažil takých ľudí čo sa pýtali každého či chce trávu. Ale skončili v base. *Dá si pivo a keď TANOIA odmietne tak mykne plecom a napije sa poriadne. Je smädný. A už aj hladný. Niet divu.* Viac zostane mne. Dal by som si falafel. Nedal by sis falafel? *Opýta sa ho a pozrie dole na mokrú zem.* Mám protišmykové boty. *Ukáže mu to tak že s nimi pošúcha po mokrej podlahe... a evidentne sa mu to šmýka....* Tak asi nie. *Dopije pivo a kelímok pridá k jeho rozdupaným okuliarem. A to takým štýlom, že si normálne čupne, položí ho vedľa hromádky skla a kovovej obruče... ktorá už tak ani nevyzerá a znova sa postaví. Kelímok zatiaľ stojí na svojom mieste.* Ideme tancovať! *A tak aj začne, pekne do rytmu a divoko.*
*Bob se podívá na CALIBANA a narovná své kočičí uši a zazubí se, čímž odhalí i své ostré zoubky. Nelíbí se mu.* Já jsem Robert a přisedneme si rádi.* Řekne a nahne se ke KIM.* Nedívej se jim do očí, je to dobrá rada pro tyhle bledulky.* Zašeptá ji a sedne si a podívá se na Sashu.* Nazdárek. Jak se ti daří? Nechtěl jsi nějakou ochranu? Víš dostal jsem zakázku od vašeho šéfa a zajímá mě, zda to nejsi ty. Pokud ne, tak ti ji i tak udělám. Slyšel jsem, že se něco odporného blíží ze staré země.* Řekne mu a pak se podívá na TAYE.* Pro tebe taky něco udělám. Nelíbí se mi, co se ke mě doneslo. Moje bledulky musí být v pořádku.* Usměje se na ně. Pak se otočí na KIM.* Že vypadá jako antické umění?* Zeptá se s úsměvem a přitáhne si k sobě do objetí TAYE a zazubí se.*
*Nat zrudla také a pomohla mu vstát a usmála se na něj* Ráda si zatančím Pane Nešiko *nemohla si pomoc a popíchla ho, napila se piva, chtla ho za ruku a objala ji* Tak jdem? Bože teď fakt smrdíš jak Kovář *Zavedla ho na taneční parket a začala s ním tančit*
*Dominic se uculil a když si ji dovedl na parket, tak se uculiil.* Lea kuš, nech si to joo, T6ak hold mám nějaký ten zlozvyk, a víš ty co? Jen si to hezky užij. *Zasmál se a jakmile se dostali na parket, tak si ji k sobě postavil čelem, načež si ji přitáhl. Ruce nechal položené na jejích bokách ba držel si ji u sebe, zatímco se vlnil do rytmu, a tiše se culil.* Jak se máš tam dole? *Pronesl, přičemž nadnesl narážku na její malý vzrůst oproti jeho skoro dvoum metrům. Pak si ji občas otočil a pak zase přitáhl k sobě, tak, aby ji měl u sebe. Sem tam se koukl po Elaine, jen aby viděl, že je má v merku.*
*V rychlosti si zhodnotí její reakci a ve spojení s její pověstí ho ve finále ani tolik nepřekvapí její přivítání.* Jason. /Král-/ *Zastaví se, protože přestože by z toho později mohla vzniknout vlivná známost, nemusí lámat přes koleno tituly. Jakmile jí odpoví, podívá se na její kostým a pousměje se.* Ovšem raději bych se vám neměl dívat do očí. *Dá najevo, že její kostým bez problému poznal a s humorem si dá ruku, ve které nedrží drink, přes oči.* /Té kolegyně si važ, JACKU! Sice mě nepoznala, ale zjevně nám fandí./ *Pošťouchne v myšlenkách ještě svého milého a pak už se věnuje čarodějce. Po její poznámce se chvíli zaposlouchá a z jeho tváře je jasně čitelné, že tohle není jeho šálek kávy.* Rozumnější, jistě. *Přikývne a začne se protahovat mezi tanečníky až k nejbližší zdi a tam se opře.*
*Zasmeje sa na poznámke, nadšene povyskočí a zakýva radostne dievčaťu vzadu, než sa pohľadom vráti k THIERRIMU.* Ale dobre ti vybrali. *Prenesie úprimne a dotkne sa prstami pilotnej bundy.* Trenky ale kontrolovať nebudem. *Zasmeje sa ako pubertiak a jeho výraz vyzerá trochu podivne temne, keď sa usmieva a líščia maska mu zakrýva polku tváre. Nakoniec mykne ramenami a urobí zvláštny, krúživý pohyb v poloblúku okolo chlapca, než sa obzrie dookola.* No, do basy ísť nechcem, ale… ak to niekto ucíti, možno sa niekto s otvorenou mysľou pridá. *Zvolá nadšene, aby ho THIERRI počul a aj vidí akúsi dievčinu opodiaľ v maske Boba Rossa ako pozerá ich smerom a tak jej ukáže, aby podišla bližšie a s otáznikmi v očiach aj mrkne k svojmu známemu.* Máme tu niekoho. *Prenesie a kývne hlavou k dievčine, ktorá sa k ním pridá a tak keď sa mu dostane joint do ruky, podá ho dievčine, ktorá vďačne príjme, niekoľkokrát za sebou si potiahne a radostne, s poďakovaním, odtancuje tam, odkiaľ prišla. Pohľadom ju však nesleduje tak dlho, pretože už sa mu chce znova liezť na pult a rozhadzovať darčeky, ale radšej svoju pozornosť navráti THIERRIMU a pokrúti hlavou.* Nie som hladný, ďakujem. Ale zbehnem s tebou jeden kúpiť, aby si sa nestratil. *Podpichne ho hravo a tleskne o seba rukami, zatiaľ čo sleduje ukážku, ktorú mu predvádza a hrozne nahlas a poriadne sa rozosmeje, keď topánky nefungujú.* Mal by si an to ísť ako ja. *Povie pobavene, dvihne si jednou voľnou rukou dlhé oblečenie, aby odhalil svoje bosé nohy, než automaticky schmatne THIERRIHO za ruky a siahne ho do viac voľnej časti, abys a mohli hýbať a ihneď ho začne vykrúcať do rytmu, dávajúc len tak-tak pozor na joint v ruke, z ktorého si zas potiahne a cíti, ako začína účinkovať v jeho tele.*
Nápodobně. *Usmála se na CALIBANA a stiskla mu ruku, pak obrátila svou pozornost k Sashovi a omluvně se na něj usmála.* Omlouvám se, netušila jsem, že taky patříte do party. Kim. *Představila se s úsměvem a vyhoupla se na židli mezi ROBERTA a CALIBANA. ROBERTŮV tip ji trochu zarazil, ale kromě sotva nepatrně svraštělého obočí na sobě nedala nic znát. Navíc, i to zmizelo snad ve vteřině a jí se na tváři opět rozhostil úsměv. Přemýšlet nad tím může později, přišla se sem bavit a poznávat lidi, ne filozofovat. Přesto jí něco našeptávalo, že by se té rady měla držet. Když ji ROBERT opět oslovil, zatímco objímal TAYE, jen se smíchem přikývla. Ta scéna byla rozkošná.* Rozhodně. Jako by ho vytesali z mramoru. *Uculila se a spokojeně odpila ze svého drinku.* Máte v plánu dnes tančit? *Nadhodila, přímo nikoho neadresovala, nechávala kohokoli, aby odpověděl, pokud by chtěl.*
*Vyjde ven s Remim a nejprve sleduje oblohu, než na něj víla promluví.* Mohlo by tomu tak být.. Spíše by je mohl Emett zneužít ke svým plánům.. Jaké jsou nemám ponětí.. *Odpoví mu. Na rozdíl od něj si masku nesundá, i kdyby mohl.* Ah, ano.. Toho jsem si také všiml.. *Potvrdí ohledně novorozenců.* Jestli se můžu zeptat? *Otáže se pro změnu on.* Jak dlouho už je součástí klanu?
Jo tak vtípky na malý lidi *Nat se usmála a stoupla mu na nohu plnou vahou* Promiň jsem Nešika *opakovala jeho taneční kroky mezitím Elaine na ně koukala a povzdechla si pak ji napadlo něco škodlivého usmála se na ně* No tak tohle je super, jsem tak přemýšlela o výletě zpátky do Kanady abych navštívila své rodné město..
*Sleduje ako sa JASON baví s MADDIE. A keď ho ešte poštuchne myšlienkou tak sa zatvári ešte kyselejšie. Barman pred neho postaví ďalší pohár. Asi zo solidarity za to čo doňho kolegyňa hustí. Potom sa ale uškrnie.* /Však počkaj.../ *Usmeje sa na kolegov a začne si predstavovať tie najväčšie prasačinky, ktoré s Jasonom robili aj nerobili. Dokonca si pritom aj štrngne s kolegami aj keď ani netuší na čo pripíjajú. V hlave má len rôzne miesta, rôzne polohy a rôzne oblečenie.* /Prajem príjemný rozhovor s tou čarodejkou./
Bledulky? Celkem zajímavá přezdívka, na takovou jsem asi ještě nenarazil, máte rád květiny? *Optá se BOBA, který objímá TAYE.* /Že by ti dva spolu něco měli? Vypadají spolu dobře./ *Všiml si jeho uší, takže mu došlo, že musí jít o čaroděje, proto ho zaujala ta řeč o amuletech a ochraně.* /Takže místní upíři mají svého čaroděje, velice dobré vědět./ *Dnešek byl produktivní a jeho nálada tím jenom stoupala. Navíc dopil svou druhou whiskey a objednal si třetí.* Vidím, že dáma pije drinky a co vy? *Spolu s úsměvem tuto otázku adresoval BOBOVI. Poté ale zaslechl otázku o antickém umění. Musel si TAYE ještě jednou prohlédnout, ale dal BOBOVI za pravdu.* Máš pravdu, je nádherný. *Dodal s jedním koutkem úst pozvednutým.*
*Remi se na něj podíval jen občas, spíše si ale mrmlal něco pod vousy a koukal do změ, jelikož byl vytočený až do běla, a zároveň měl i strach. Strach z toho, co by se mohlo Aless stát. A nejenom jí.*- Jak dlouho u ní je? Já nevím, řekl bych, že to bude už delší dobu, vlastně od doby, co měla Alessina dceru tu benefiční akci. *Ani mu v ten moment nedošlo, že se přeřekl, byl tak vytočený a tak naštvaný, a tak mimo, že mu to prostě nedošlo.* Dva měsíce, a bydlí u Aless ve vile, to je taky super. Stejně tak jako jeho pravá ruka, i když, toho pár dní zpět zabili, no bude to déle, ale jinak tam jsou s ním i jeho nejbližší upíři, ostatní jsou různě po NY, ale kopou za Aless, nebo, mám říct spíše za Emetta? *Odfrkl si Remi podrážděně.*
*Dominic se culil a poslouchal ji a když pak řekla, že by ráda do rodného města, tak se ještě více usmál.* No tak, proč by ne? Já bych klidně jel s tebou, pokud by jsi chtěla, jestli třeba nechceš sama nebo tak, vím že tady to je občas dost těžký, takže jak říkám, kdyby jsi chtěla, můžeš se na mne spolehnout. *Mrkl na ni a pak se usmál.* Dáme si ještě drink? Dal bych si něco jiného, hm, co kdybych já vybral něco tobě a ty potom ještě něco mně? *Navrhl, s uličnickým výrazem Dom.*
*Dragos pouze přikývne.* To byla jen má zvědavost.. *Informaci o dceři přejde, jakoby ji přeslechl. Už o ní věděl, nebylo nutné to dál rozmazávat.* Pokud by nevadilo, půjdu zpět dovnitř.. Chtěl bych se ještě pobavit, než půjdu zase o stát dál.. *Omluví se a jestli REMI nemá už žádný dotaz, tak zamíří zpátky dovnitř. Dojde si k baru, kde stála ALESS a jen pokývne hlavou.* Bohužel tanec s vámi již nestihnu.. Potřebuju si zařídit ještě jednu záležitost, než zase odjedu z New Yorku.. Ať se vám svatba vydaří.. *Popřeje ji ještě a pak zamíří od baru do davu, než v jedné klidné části u stěny zahlédne MADDIE a JASONA. Teda Maddie pozná. O Jasonovi jenom slyšel, takže si ho nepřiřadí. Nicméně tam i tak zamíří.* Okouzlující jako vždy, slečno Colban.. *Pronese, když se u nich zastaví.*
Těší mě, Jasone. *Kývne mu lehce hlavou, oči však nesklopí, tlumeně se zasměje a sleduje vílu, než se rozhodne přesunout ke zdi a ona jej následuje i s absintem bez jediného rozlití a přesune se vedle něj.* Chvíli to v těch světlech trvá, ale mnoho víl, které si říkají Jason není. Minimálně já vím o jedné, výsosti. *Nadzvedne elegantně skleničku ke rtům spolu s pitím, pokyne mu s ní a upije si.* Co vás ke mě přivedlo?
*Najednou jako by toho bylo na Taylora moc. Všichni přítomní mluvili téměř přes sebe. Nebo se mu to jen zdálo? Lehce nervózně promnul popruh své brašny.* Prominuto, madam. Ale to jen díky vašemu krásnému úsměvu. *Zmínil Sasha, načež se sám na KIM vřele usmál, než si jeho pozornost ukradl BOB, který si k nim i s KIM přisedl. Hned zavrtěl hlavou.* No nevím o ničem. *Začal, načež se k ČARODĚJI otočil naplno čelem.* Ale určitě nebudu proti. *Dokončil pak, načež se zaměřil na chvíli čistě na Taylora, když si všiml, že není poněkud ve své kůži. Než se však stačil zeptat, už byl osloven někým jiným. Mládě se viditelně zmateně podívalo na ROBERTA.* O čem mluvíš, BOBE? Co se k tobě doneslo? *Naklonil lehce hlavu na stranu. Vzápětí jej už ROBERT svíral v objetí, do nějž se instinktivně schoval, už jen protože na něj přilákal moc pozornosti. Na něco takového se vždy musel předem psychicky připravit. Vykoukl tedy jen na chvíli, aby si ověřil, zda si ho stále tak divně prohlíží.* BOBE, tohle mi už nedělej..připadám si jako expozice v ZOO..*Pověděl pak tak, aby ho slyšel pokud možno jen ROBERT.*
*Na odpověď jen přikývne, jelikož na jeho pravdomluvnost je poněkud brzy na to, aby posoudil, zda ho těší.* Ach, jistě. V lidském světě je to poněkud běžnější. *Pozvedne skleničku, aby si s ní symbolicky připil, když to naznačí a sám si upije z broušené sklenky.* A světla jsou vskutku poněkud... extravagantní. /Na druhou stranu to k tématu asi sedí, podle toho, co jsem si stihl za pár minut ve frontě nastudovat./ *Ve chvíli, kdy se chce vyjádřit k tomu, co ho k MADDIE přivedlo, si JACK začne představovat všechno možné. Něco, co Jasonovi evokuje velmi příjemné vzpomínky, něco, co se vzpomínkami ještě není spjato. Každopádně i přesto, že se jeho výraz nijak nezmění, panenky se mu roztáhnou touhou. To by mohlo v lepším osvětlení působit jakože touha je právě to, co ho zavedlo za čarodějkou. Ovšem... nepoznala ho ve světlech, jak by mohla vidět jeho oči? Možná na boku místnosti lépe, možná ne.* /Sakra. To ho to nechává chladným, že mi tam střílí takové představy?!/ Hmm... *Snaží se získat čas na vymyšlení odpovědi, zatímco mu mysl bombarduje něco, z čeho mu hoří celé tělo.* Byla jste pro mě na parketu nejzajímavější. *Řekne po pár sekundách, které se zdály jako hodiny, ale jeho hlas je lehký a jeho vnitřní utrpení neprozrazuje. Dokonce se k němu velmi atraktivně usměje. V tu chvíli se k nim však připojí DRAGOS, kterého by Jason nejspíše těžko poznal i bez masky, ovšem maska to neumožňuje vůbec.* /Takhle mě asi nikdy nikdo nevyignoroval./ *Malinko pozvedne obočí a napije se svého bourbonu, u čehož nově vzniklou situaci sleduje přes okraj sklenky.*
Ano. *Zasměje se a přitáhne si drink, pokroutíc hlavou, zpátky. Ne, dopijeme naše pití a jdeme tančit. Zazubí se, upije z toho společného a s dalším ksichtem to zapije whiskou, kterou dokončí.* Dopij obojí a jdeme na to, zlato. *Mrkne na něj a čeká, aby si mohli zatančit už konečně.*
*Bob se na upíra podívá a oči se mu rozzáří.* Zbožňuji květiny! Mají tolik možností. Doma mám několik jedovatých a několik bylinek. Dokonce jsem několik nových druhů vyšlechtil, ale jen pro účely lektvarů nebo vykuřovadel. Nedávno jsem očisťoval jednou tou bylinou opuštěné skladiště.* Zazubí se a pak se podívá na zmateného TAYE.* S tím si nelam hlavu. Dragos mi slíbil jednu hračku, která tě obtěžuje.* Usměje se na něj mile a pohladí ho po tváři, ale ne celém tom prohlášení a úsměvu nepůsobí nic mile. Spíše to vypadá, jako když kanibal někomu chválí pěkné nohy. Pak se podívá na Sashu.* Dobrá, zítra ti to pošlu a i Tayovi.* Řekne mu a podívá se na CALIBANA.* Oh, já medovinu s moštem a skořicí. Horkou. * Zazubí se a přitáhne k sobě Taye. Když na něj promluví, tak se na něj usměje.* Ne, antické umění je v muzeu a galerii. A musíš získat sebevědomí. Se sebevědomím lépe ovládneš enchanto a s enchantem budeš moct cokoliv.* Řekne mu s nadšením a podívá se na KIM.* Na tohle tančit neumím. Navíc, když jsem tu byl naposledy, tak došlo k nehodě a já musel pomáhat, takže parketu se radši trchu vyhnu. Vždy to začíná tam.* Řekne a jeho uši sebou zacukají.*
*Ačkoli svým vyzývavým kostýmem mohla upoutat pozornost, nebyla jediná, které to dnes náramně slušelo. A proto dokonale zapadla. Byla stejná jako ostatní, bavila se, nebo to alespoň tak vypadalo. Ale i ona si nemohla nechat ujít pivo zadarmo, které ji náramně osvěžilo a zdvojnásobilo chtíč po kleptomanství. Stačil jen jeden pohled, který si vyměnila s Orion a dala se do práce. S alkoholem v krvi to bylo jednodušší, než si myslela. Nebo se alespoň méně bála. Noční klub byl plný lidí, plný světel, které však vrhaly své stíny a právě v nich se Eshe točila. V rytmu hudby, s úsměvem na tváři, jako kdyby byla pouhá opilá žena chtějící se bavit, obcházela KAŽDÉHO, kdo si této akce užíval. Na TY U BARU si netroufla, i když i ji mohli spatřit již s něčím lesklým v ruce, co brzy zmizelo v latexovém červeno černém kostýmu. Svými šikovnými prsty hbitě prohledávala kapsy ostatních a jakmile zmizela v davu, věci, co našla si prohlédla. Pakliže je zhodnotila za bezcenné, nechala je za zástěrkou hudby padnout na zem a nechat pošlapat, zatímco vyhledávala další oběť.*
*Dragos už při příchodu zaslechl část jejich rozhovoru a pozvedl nad novým faktem pod maskou obočí. Zkoušel prvotně navázat konverzaci s MADDIE, ale když byl hrubě odignorován, tak otočil zrak na jejího společníka.* Mno.. Takovou zkušenost jsem ještě neměl.. *Pronese.* Jak se máte vy? Bavíte se na akci? *Promluví pro změnu teda k JASONOVI.*
*Trochu sa zaťahá za opasok kombinézy.* Asi nie, neviem ako by som ti ich ukázal... neviem ani ako ísť v tej kombinéze na záchod. *Povie úprimne a netypicky preňho sa zazubí. Prikývne a trochu nesústredene sa poobzerá okolo seba. Ako keby čakal že sa k nim niekto pridá. Kým sa k nim neznáma dievčina pridá a da si pár šlukov tak Thierri dopije aspoň to čo má.* Hej ale ja neviem kde tu takž falafel majú. Raz som jeden jedol a ... bol hnusný. Dal by som si dobrý falafel. *Kukne sa dole a vykulí oči keď mu TANOIA ukáže holé nohy.* Čo keď do niečoho šliapneš? *Spýta sa ale pridá sa veselo do tanca. Krúti sa a otáča a ťahá do toho rytmu aj TANOIU. Vyzerá ako zajačik duracel keď má čerstvé baterky. Ani nevie ako dlho tak tancuje len vie, že už mu je horko a tak si rozopne trochu zips na kombinéze, pod ktorou má čierne tričko.* Tiež tu mám nejaký matroš. Teda ani neviem čo to je, lebo to vlastne nie je môj kostým. *Vytiahne zapaľovač a niečo... čo automaticky zapáli lenže ono to začne prskať a syčať. Thierri na to pozrie celkom vyjukane kým mu dôjde, že to je petarda. Tak ju pustí v momente keď buchne. Nebola veľká. No Thierriho to vydesilo.* Fuha... kto normálny dá k jointom petardy? *Spýta sa. Lenže pozrie na svoju ruku ktorá je celá krvavá. Ešte sa z nej aj tá krv valí. A o krok ďalej v tom kelímku od piva čo tak šikovne položil na zem a ako zázrakom ho nikto nezhodil... v ňom sa povaľuje kus jeho ľavého ukzováka. Zbledne ako krieda a má čo robiť aby nehodil šabľu.*
*Zazubila se na Sashu a lehce se mu uklonila, jinak dál poslouchala konverzaci, usmívala se a popíjela svůj drink. Řada jiných lidí by nejspíš při podobných prohlášeních na BOBA koukala s otevřenou pusou, nebo se ho alespoň zeptala, o čem to sakra mluví, ale Kim byla jednak zdvořilá a jednak - což bylo ještě důležitější - přirozeně zvědavá, tak si jen užívala jejich rozhovor. Skoro to působilo, jako by se omylem dostala do nějakého fantasy a seděla tady obklopená bandou nadpřirozených bytostí. Tiše se nad tím zasmála. Tak skvělou atmosféru na večírku nečekala. Nad BOBOVOU poznámkou se pobaveně uculila.* Vypadá to, že kam se hneš, tam je vzrůšo. Jsem v dobré společnosti. *Byla to upřímná poznámka. TAY se SASHOU na ni působili dobře, na CALIBANA ještě neměla názor, ale zatím se vedle něj necítila špatně. Teprve teď si všimla BOBOVÝCH uší. Na okamžik zatoužila se jich dotknout, ale v duchu se pleskla přes prsty a obě ruce nechala tam, kde byly doteď. Na skleničce. Jenže po chvíli jí to nedalo, natáhla ruku a prsty po jednom z nich opatrně přejela. V tu chvíli se za nimi ozval výbuch. Sotva znatelně sebou trhla a ohlédla se po zdroji zvuku.* Sakra… Jsou všichni v pořádku..? *Optala se, váhajíc mezi tím, jestli se snažit najít zdroj onoho výbuchu, nebo být raději opatrná.*
*Pobaveně se uchechtl.* Tak tím pádem musíme sehnat někoho, kdo nás chytne! *Nadhodil s úšklebkem. Lehce zamyšleně si pak promnul bradu.* Teď by se ten podivín, co řekl, že tě zná, hodil. *Zmínil, než se napil znovu spokojeně koktejlu, který se nyní snažil co nejdříve vypít, aby mohli konečně vylézt na ten bar. Už na ně určitě natěšeně čekal! Upřímně lehce litoval toho barmana, co tam zrovna bude. Nechtěl by být na jeho místě. Podávat zákazníkům drinky, zatímco musí dávat bacha, aby do něj nedrcli tanečníci na baru. Nuže..zabrání to těm dvěma? Ne. S radostí drink dopije a koukne na TRISS.* Můžeme.
*Měla momentálně konverzaci s JASONEM a v hluku jí popravdě slova utekla a nadzvedne nad delší odmlkou obočí nanovo a konečně se otočí k nepoznanému DRAGOSOVI a usměje se.* To víte, je slušné počkat, až ukončím konverzaci s někým jiným. Nicméně, ano není to zlé a stejně tak ani váš kostým, neznámý známý. *Osloví DRAGOSE ledabyle a nijak se necítí pohnutě faktem, že se jej to dotklo. Nepřiznala chybu, mohla by se odchýlit pozorností bokem od krále, ale nač také? Králi do tváře viděla, druhému muži nikoliv, takže v tuto chvíli na pomyslné příčce zájmů neměla muže za maskou. Nechá pak už JASONOVI slovo, protože mu nedala po stížnosti "anděla" šanci a omluví se mu, že mu do toho hrubě skočila.*
*Remi ještě chvilku seděl venku, pokuřoval, a nakonec si zapálil nejednu, ale rovnou tři cigarety, to byl důvod, proč se zdržel. Hned potom ale zamířil zpět do klubu, kde se zastvail, chvilku se rozhlížel, než spatřil Aless. Prodal se k ní a nešel rovnou za ní, ale za Leandrou. Věděl totiž, že i ona přišla od Emetta.* Mohu s tebou na slovíčko?: S vámi oběma? Venku nejlépe? *Pustil se do žen, ale svůj pohled upínal směrem k hlavně Leandře. Pak se ale podíval na Aless.* prosím,. myslím si, že tohle nepočká už ani chvilku. *Pronesl Remi, a nečekal, prostě zamířil ven pryč od nich a od lidí a ven z baru.*
Kdysi jsem míval také sbírku květin, ale spíš těch okrasných, možná bych jich ještě pár našel. Ale při mé práci na to bohužel již není čas. *Posteskne si při vzpomínce na jeden krásný záhon, co kdysi pěstoval. Už to byla nějaká ta doba. Další informace k němu přicházely aniž by se musel ptát a tak pouze pečlivě naslouchal. * Když vás vidím spolu musím se zeptat, patříte k sobě? *Tyto slova pronesl nejen k BOBOVI ale i TAYOVI. Nebyl sice zvyklý na takovou otevřenost, ale New York na to byl očividně schovívajěší, na tomto místě se mu líbilo najednou mnohem více. Poté ale zaslechl ránu, jeho první instinkt bylo velice elegantně vyhoupnout na nohy a postavit se zdroji čelem, instinktivně sáhl k pasu, kde mýval jednu ze svých dýk, ale ty nechal dnes doma. Zaslechl otázku KIM a pouze přikývl. Soustředil se jestli rána nepřijde i odjinud. Potom si uvědomí co byl zdroj a usedne si zpět na své místo načež se napije whiskey.*
*Nemôže z toho, aký je THIERRI zhúlený, že ledva pôsobí, akoby vedel, čo chce povedať, nie to že by kontroloval, čo sa valí z jeho úst počas tohto rozhovoru. Preto sa iba nahlas smeje a krúti pri tom rukou aj hlavou naraz.* Ak budeš chcieť, pomôžem ti na záchod, ale na rozkrok ti siahať nebudem. *Povie pobavene a nakoniec iba nadvihne obočie a plecia a nakloní sa k THIERRIMU.* Ja vlastne ani neviem, čo to falafel je. *Prizná smejúc sa do chlapcovej tváre, užívajúc si, že tu teraz nebude jediný, kto by mohol robiť alebo hovoriť hlúposti, ale aspoň sa naučil sčasti na seba dávať pozor, aby k Lónimu domov prišiel celý.* Ja rád šliapem. *Zasmeje sa, bez toho, aby si uvedomil, ako hlúpo to mohlo vyznieť a keby ho teraz niekto počul, okrem jeho spoločnosti, zrejme by si o ňom nepomysleli pekné veci. Odkašle si a veselo vykríkne a vystrelí ruky do vzduchu, hýbajúc sa tými najlepšími a najprirodzenejšími pohybmi, ktoré mu teraz jeho telo dovolí vyprodukovať, nevšímajúc si to, keď THIERRI namiesto jointu vytiahne petardu, iba nadšene zvolá, že majú ďalší matroš, čo si môžu spolu dať. Keď sa však rozprská a rozhorí, ihneď uhne, len čo sa ozve nepríjemný zvuk, vôbec neprípomínajúci niečo, čo by dobre poznal a s vyvalenými očami ihneď priskočí k THIERRIMU, ktorý sa zdá, si ani nevšimol, že má ruku celú krvavú.* Do… sakra, do mraku bleskového. *Zanadáva svojim typickým spôsobom a schytí chlapca za ruku, ihneď mu prekrývajúc a obviazujúc ukazovák svojim kusom svojho bieleho oblečenia, z ktorého odtrhol kus látky, cez ktorú rudá farba presakuje skoro okamžite. Dvihne nasilu THIERRIHO ruku smerom dohora, zatiaľ čo sa zohne, zahasí svoj joint vo vlhkej mláke na zemi, ledva sa uhýbajúc tancujúcim ľuďom, ktorí akoby ani neregistrovali petardu, ktorá tu pred chvíľou iskrila. Vytiahne z kelímku kus prsta a hneď na to potiahne THIERRIHO k toaletám, snažiac sa udržať si chladnú a pokojnú hlavu.* /No sakra, no sakra./ *Behá mu hlavou, zatiaľ čo vyrazí dvere na toalety a je mu tentoraz vlastne úplne jedno, či sú to ženské alebo mužské záchody.* Tu. *Povie bledému chlapsovi a strčí jeho krvavý prst pod prudko tečúcu vodu, len aby to trochu vyčistil naokolo, prehliadnuc si narýchlo kúsok prsta, zvierajúci v druhej ruke.* Poď, sadni si. *Vyhŕkne na neho bez možnosti akejkoľvek protirečiacej odozvy.* /Fajn, to zvládnem. Nie je to veľké zranenie, aj keď ten prst vyzerá opálene./ *Napadne mu, čupne si k THIERRIMU, ktorého usadil na zatvorenú záchodovú dosku a pritiahne si jeho ruku k sebe.* Zatvor oči! *Zavelí a keď tak chlapec urobí, pohľadom si to v rýchlosti preskúma, obzrie sa ešte, či nikto na toalety nechodí a začne so svojou liečiacou terapiou, snažiac sa zo svojej energie čo najviac využiť na čo najpresnejšie a najbezbolestnejšie zrastenie, aké dokáže, a ak sa to nepodarí, aspoň aby to vyzeralo čo najlepšie. Celý čas kontroluje, či sa THIERRI nepozerá, preto aj ich spojené ruky prekryl látkou, keby náhodou.* /Nebude si pamätať./ *Napadne mu a počas toho pre istotu využíva ilúziu, mätúcu pre THIERRIHO zhúlenú myseľ, len aby si myslel, že má ukazovák celý a iba poranený.*
Já jsem se právě chtěla zeptat jestli nechceš jet se mnou.. Vím že jsme Přátelé krátce ale bylo by to fakt super. *Než Nat mohla dopovědět tak zpozorněla a ztuhla, jako střela vyletěla a hledala zdroj té lahodné vůně. Když spatřila zdroj (THIERRI) rozběhla se a skočila po něm. Snažící se ho napadnout vyskočila po Thierri ale byla zastavena svou chůvou*
Je tu hodně lidí. *Zazubí se a zasměje se. Ohlédne se za zvukem petardy, ale chaos a lidé jí znemožnili něco zahlédnout a tak jen doufala, že to bude vpohodě a byl to jen zážitek, který už nikdo opakovat nebude. Už tak tu byl hluk. Podivín jim ale zmizel , jak řekl Hiram a když dopije, omluví se Triss lidem za barem. Ti ale zřejmě na podobné šílence byli zvyklí, protože si lidi stáhli na strany baru, sotva na něj začali Triss a HIRAM lézt, takže VŠICHNI U BARU, byli požádáni, aby si pro drink šli na stranu. Prostě zřejmě běžný páteční večer v Pande. A na rychlý rytmus popové hudby se rozhodně salsa dala tančit. A Hiram a Triss už v tom nakonec měli praxi. Když tedy stane naproti němu, zvedne ruce, aby mohli zaujmout pozici a tancovat...a doufat, že nesletí jako poprvé na zem. Chvílemi se prostě neubránila smíchu, obecně jí úsměv ze rtů nezmizel od momentů, kdy se nahoru vůbec dostala.*
*Samozrejme, že všetky tie predstavy si na ňom postupne vyberajú daň. Ale usmieva sa. Pije. A rozopne si o jeden gombík viac košeľu.* /Začína mi byť horúco./ *A to ešte keď pomyslí na svoje dolené partie. A na tie Jasonove. Hodí mu do hlavy obraz toho, ako by ho zatiahol do nejaké kúta, kľakol si pred neho na kolená a rozopol mu nohavice. Z tej samotnej predstavy mu je už tak teplo, že si vyzlečie bundu a hodí ju vedľa seba ku kolegyni cez opierku.*
*Za dobu, co byl Remi pryč, si Aless u baru povídala s Leou, objednali si ještě pár drinku a popíjeli. Občas po očku koukla, kde Remi byl, ale jakmile ho viděla jít pryč, jen se lehce zamračila, ale nechala to být, otočila se zpět k baru a popíjela whisky, kterou tam měla, zatímco jí Lea něco povídala. Ovšem, když pak uslyšela divný syčivý zvuk a pak ránu, otočila se za zvukem a nejen za tím, ale i pro ni velmi známým pachem krve. Chvíli hleděla na celou tu situaci, , která se odehrávala o kus dál na parketu, přičemž jí na malou chvíli vyjely špičáky ven, než je zase nechala hezky schovat. I Lea si toho všimla a chvíli to pozorovala spolu s Aless, než se na sebe podívaly.* Zdá se, že bude zábava, pokud je tady někdo, kdo nemá kontrolu. *Pousmála se Aless a Lea jen přikývla, chtěla ještě něco dodat, ale to už se přiřítil Remi a začal, načež se na něj Lea zamračila.* Co se děje? *Optala se Aless nechápavě, pak jen koukla na Leu a obě se vydaly ven za Remim. Když ho došly, postavila se k němu.* Můžeš mi říct co je? Jdeš na tanec a vrátíš se naštvaný. *Zamumlala mladá upírka.*
Hračku? Hračku, která mě obtěžuje? *Snažil se pobrat Taylor. Teď už byl de facto jako lesní včela. Nic mu nedocházelo. Navíc si ho během chvíle začal CAL s KIM prohlížet. To už se cítil o to víc nekomfortně. Bylo to na něj moc pozornosti. Nicméně na ROBERTOVY následující slova s povzdechem kývl. Nakonec to sebevědomí mu vskutku chybělo, neměl co vyvracet. Pořád to však neměnilo ten fakt, že taková pozornost mu nebyla ani trošičku příjemná.* Oh..ne, ne. Jsme jen dobří přátelé, nic víc. *Odpověděl CALIBANOVI, načež náhle zpozorněl. Kromě rány, kterou zachytil sluchem, zpozoroval i něco jiného. Krásná vůně čerstvé krve. Toho si samozřejmě všiml i Sasha, který věnoval ROBERTOVI pohled.* Když už ho teď držíš, tak ho drž sakra pevně, nebo ti ho vytrhnu a odtáhnu před klub, aby se vzpamatoval. *Zamračil se a tiše i dokonce zavrčel. Doufal, že tato akce bude bez úhony.* Odkud jde ta nádherná vůně? *Optalo se fialovovlasé mládě. Tentokrát bez problému vykoukl, aby se rozhlédl a když tak to zjistil pomocí zraku sám. To však doufal v něco zázračného, spatřil tak akorát dav. Nespokojeně zasyčel, načež se zkusil ROBERTOVI vytrhnout z náruče.*
*Krev ucítil i Dominic. Ale než-li by mu došlo, co se děje už byla Nat v tahu a on jí ale stejně, jako Elaine doběhl. I on ji chytil a koukl se na Elaine.* Musíme ji dostat jinam, nejlépe ven, vyvedeš ji a já seženu krev? *Optals e. Pokud Elaine souhlasila a vyvedla Nat ven, tak doběhl Dominic k baru a vysvětlil, co se stalo. Nejprve si vysleechl nadávky, proč tam je proboha novorozený upír, ale nakonec mu vydal krev a Dominic pak doběhl za Nat a Elaine, jež by na něj čekaly venku. Tam jí Dominic podal sáček a koukl na ní.* Nat, nerad to říkám, ale jsi si jistá, že to zvládneš? Už dvakrát jsi na někoho skočila, nevím, jestli je pro tebe a pro civily bezpečné, aby jsi tu byla. *Pronesl nahlas svou obavu Dominic.*
*Remi došel ven a uplně první, co udělal bylo to, že si zapálil další cigaretu. pak se koukl na Aless.* Absolutně nevím, kdo byl ten cápek, ale řekl mi něco, co není až moc pokojné. Řekl mi něco o Emettovi, o tom, že to je pěknej hajzl a že za tebou došel jen proto, aby snad skrz tebe mohl dělat nějaké kraviny. Nebyl konkrétní, ale upřímně bych tomu i věřil, jelikož když se na Emtta koukneš, to že je to zmetek mu prostě kouká z očí. tak se chci zeptat tebe, jako někoho, kdo přišel od něj, nevíš o tom něco? *Otočil se v dalším momentně na Leandru a sevřel oči do úzkých linek.*
*Natalie začala šílet abylo pro Elaine těžké ji udržet aby nezaútočila na krvácejícího civila. Kompletně ignorovat Dominica a sliny jí šly z úst a kopala kolem sebe aby se dostala k čerstvé krvi* Jdi z cesty tupče! *zakřičela Nat na Dominica když jí Elaine jí držela pevně a vyvedla ji vem kde se pomalu uklidnila* Je mladá neumí se ovládat tak dobře jak ty..*Řekla starší upírka a pomalu Nat pustila*
*Dominic se na Nat podíval nepřišlo mu, že by v tuto chvilku udělal něco špatně. proto se na Nat zamračil.* Snažil jsme se ti pomoct a to jsem taky udělal, nejsem žádný tupec abych to nevěděl. *Zavrčel jejím směrem a pak se podíval ještě na Elaine a i na tu se lehce zamračil.* Oba jsme byli tam, kde je ona, tak si schovej laskavě to svoje kázání, protože to každej ví a zná. *Pronesl k Elaine a pak se podíval na Nat. K té si nakonec přidřepl, povzdechl si a koukl se na ni.* Je to lepší? *Pronesl teď už mírnějším tónem a sjel si dívku starostlivým pohledem.*
Nie je mi ani treba teraz. *Prizná. Aj keď možno o nejaký čas po tom pive sa to zmení, teraz je v pohode. Vykúzli s pusou dokonalé O.* To sú také guličky ale sú bez mäsa. Neviem čo presne v tom je ale raz na dovolenke som to mal a bolo to bohovské a odvtedy som mal len hnusný falafel. Je to ako prekliatie. *Rozrozpráva sa o falafelu. Nie je to ani jeho najoblúbenejšie jedlo ale asi to slovo mu ide fajnovo cez pusu. Thierri sa zasmeje. Úprimne. Jemu nepríde, že by TANOIA hovoril niečo čudné. Dobre sa s ním baví. A ešte radšej s ním tancuje. Zatancuje si a z chuti si chce dať jointa. Len teda keby to nebola petarda. šťastie je že si ju nedal do úst.* /Na to ani nemysli./ *Skoro sa mu otočí žalúdok.* Mám prst? *Spýta sa s tými najviac vyvalenými očami a takmer detským strachom. Alebo šokom. Pootvorí pusu keď vidí ako sa látka, ktorú ani nepostrehol kedy sa mu dostala na ruku, farbý čo červena. Nadýchne sa a skoro ho napne.* Oh bože... *Nechá si dvihnúť ruku hore. A pozerá sa za ňou a drží ju tam ako prikovanú.* He-he... skoro ako Mercury. *Začne zo stresu vtipkovať. Ide za TANOIOM pretože on vyzerá že vie čo robí. Poslušne ide a...* Aaaa kurva! *Zahučí, o niečo vyšším tónom než by sa na chlapca patrilo.* To je môj prst?! *Znova ho napne a tentoraz to len tak tak prehltne. Vracanie mu teraz nepomôže. Sadne si. Zavrie oči. Pevno zatvorí oči a znaží sa nevracať.* Asi budem vracať... *Nadýchne sa.* Otec ma zabije keď prídem domov bez prstu. *Haleká potichu a s tragickým tónom. Zrazu na záchodoch počuje rachot a buchot. Mykne sa... a je dobre že nevidí ako jeho prst spadne na zem... ako malý ohoratý párok. Počuje ako niekto kričí.* /Fajn feťáka vidieť nemusím./ Tan asi radšej zavri kabínku, nemusí nás tu nejaký magor sledovať. Je tam veľa krvi? *Ešte sa opýta ale neodvažuje sa otvoriť oči. Pre jeho šťastie, aspoň nevidel že sa ho práve snažil zožrať upír... na pánskych záchodoch Pandemonia.*
*Bob se na KIM podívá a usměje.* Umím si vybírat lidi. Ale mám i ve svém seznamu osoby, které poznat nechceš.* Zazubí se na ni a pak se věnuje TAYOVI a ostatním.* Oh a co je to za práci? Já dělám pro mou sestru a jejich šéfa. Jen teda sestra je démon a starat se o její síť prostitutek není zábava.* Ušklíbne se na CALIBANA. Pak se podívá na TAYE.* S tím si nelam hlavu. Moje hračky stejně nemají dlouhou životnost.* Usměje se na něj, ale je to opravdu děsivý úsměv. Když pak druhý upír položí otázku, tak se zarazí. Moc ji nerozumí. Nakloní tak hlavu na stranu a podívá se pak na TAYE a doufá, že na to dokáže odpovědět. Když odpoví, tak pochopí.* Ah... jako milenci! Ne, to nejsme. Jen jsem víc kontaktní.* Vysvětlí a pak ucítí, že se někdo dotkl jeho uší a uhne z dosahu a zamračí se na KIM.* Na to může sahat jen někdo a s mým dovolením.* Prohlásí než uslyší ránu a i on trochu zaznamená ty pachy. Pach krve pozná vždy a všude.* Fuj to je, Tay!* Zakřičí na něj a pomocí magie ho drží na místě. Stáhne si ho i do klína, ale jeho lomcování se mu moc nelíbí, tak ho chytí pod krkem a přitáhne si jeho hlavu blíž k sobě. Rozhodne se ho velice účinně rozptýlit. Olízne mu zátylek a dostane se k jeho uchu.* Lomcuj sebou ještě trochu a ucitíš v zádech něco nepřítemného.* Zašeptá mu do ucha. Pak se podívá na Sashu.* Dones mu Bloody Mary bez alkoholu.* Poradí mu a dál drží TAYE na sobě pomocí své síly i magie.* Nechceš vzít KIM si zatancovat, CALIBANE?* Zeptá se ho trochu udýchaně.*
*Málem pobavením vyprskne drink, když je ANDĚLOVOU druhou možností na hovor a pokývá směrem do masky.* Dneska vám to neslušelo, že jste musel zakrýt tvář? *Zeptá se DRAGOSE s tématicky andělským úsměvem a zdánlivě nijakým postranním úmyslem.* /Nebo je na útěku? Má v plánu něco nekalého?/ *Jeho postranní úmysl je však obhlédnutí případných nebezpečí, když je JACK poblíž. Samozřejmě existuje varianta, že si čaroděj vzal prostě masku jako součást kostýmu, ale v kombinaci s vůní magie kolem něj a měničem hlasu mu to zkrátka přijde podezřelé.* Ale ano, bavím. *Když na něj MADDIE dokonce zpočátku nereaguje, jeho zájem se v této konverzaci zdvojnásobí.* /Neznámý známý, hmm. Nepozná ho vlivem masky? Magie? Nebo je to jen hrátka se slovy?/ Je to večírek, MADDIE. Lidé budou přicházet a odcházet, omlouvat se za přerušení je dosti zbytečné. Je to jako byste se mi omlouvala za počasí. *Samozřejmě, že je omluva na místě. Ovšem Jason se dostává do večírkové nálady a omluvy by ji nepříjemně zpomalovaly. Co ho ale rozhodně nezpomaluje je JACK.* /Dej pokoj, než si pro tebe dojdu!/ *Vyšle JACKOVI do mysli a i v té zprávě má hlas o dost hlubší než obvykle. Navenek si však udržuje perfektní klid a MADDIE s DRAGOSEM tedy nemají šanci poznat, že si každou chvilkou bude muset odskočit.* Mezitím GIDEON: /Halloweenská party? Je to vůbec něco kam bych měl jít? Chtěl jít? Ne. Rozhodně ne. Nevím, co od toho čekat. No možná, že to, že to nevím by na tom mohl být trochu hnací faktor. Přeci jen ne všechno v životě musí být perfektně předvídatelný. No a s TRISS už vůbec ne. Celá TRISS je taková moje nepředvídatelná./ *To "moje" mu v hlavě drnčí ještě pěkně dlouho, ale tak jako hezky. No a tak se přeci jen vydá do civilského světa. Na době celočerný bojový oděv, který s velkou jizvou vedoucí přes tvář až na krk vypadá v lidském světě dostatečně kostýmově. Tmavé dlouhé vlasy si nahoře stáhne do culíku a zbytek nechá rozpuštěný. Nebere to jako masku, nepočítá s tím, že by měl mít masku, ale když mu vyhazovač řekne "Dobrá jizva, brácho, ta musela trvat hodiny!" tak pochopí, že by nikoho nenapadlo, že takhle běžně chodí. S tímto objevem trochu znejistí, ale nenechá si tím sebrat kuráž. Se svými 190 cm se davem prodírá vcelku bez problému, jen cestou hodí bokem někoho v kostýmu ledního medvěda.* /No tyvole./ *Začne se pořádně rozhlížet, kde by našel svoji přítelkyni a až po hodné chvíli se podívá nahoru na bar. Kde tančí s někým cizím a celá nadšená.* /Asi jdu nevhod-/
*Když začal mluvit, Aless i Lea se na něj překvapeně dívaly, pak se koukly na sebe a znova na něj.* Cože to? *Zamručela Aless a sledovala svého nastávajícího, zatímco nějak zpracovávala jeho slova. I Lea se zamračila.* Patřila jsem sice do jeho klanu, to ano, ale nebyla jsem zrovna jeho pravá ruka, jeho oblíbenkyně, aby se mi svěřoval s každou věci, kterou dělal. Na to měl svoje lidi, svoje kamarádičky. Hele, to že je nás spousta od něj, neznamená, že všichni jsme jako on! Tak nás laskavě neházej do jednoho pytle a vůbec, kdo byl ten tajemný šašek, který toho najednou tak moc věděl hm?* Zavrčela na nej Lea a udělala krok vpřed. To ji ale Aless zastoupila cestu.* Klid. *Koukla na ni a pak na Remiho.* Nepopírám, že Emett je parchant, to vím už dlouho, ale sakra jak tohle všechno víš a jak víš, že to je pravda? Vždyť toho chlapa ani neznáš. *Zamračila se.*
*Remi se ale nenechal. Ba naopak vystpoupiil tak, aby na Leandru viděl.* kdo tě hodil do jednoho pytle, ty jedna nádhero? Já jsme se jenom zeptal, jestli o tom něco nevíš, tak tu po mě přestaň prskat, joo? Já se jenom zeptal!! Tak ticho! *Křikl po ni. Už měl sám trošku napito a dalo se to poznat, i když to bylo jen malinko, ale i tak se cítil o něco více podrážděnější.* Ale tak proč by mi to asi říkal Aless? A sama víš, že to je parchant!! Co když má něco v plánu a kuje to přímo u tebe ve vile? *Prskl naštvaně.*
*Dragos se na MADDIE zaměří, když na něj konečně promluví.* /Kdyby jsi věděla, čarodějnice../ *Pomyslí si pobaveně.* Jsem rád, že jste mě vzala na vědomí, Madeleine.. To víte.. Na komplimenty není nikdy nevhodný čas.. *Odpoví ji, než se otočí na JASONA, kterého zjevně pobavil.* Ale kdepak.. Sluší mi to každý den.. Jen jsem to dnes pojal lehce pracovně a byl bych nerad, aby mě jistí lidé zde poznali.. *Pronese. Následně přikývne na jeho souhlas a pobaveně mu cuknou pod maskou koutky, když pokárá Maddie.* /Tohle mě baví.. Měl bych to dělat častěji../ Aby jste se necítila vynechaná, krásná čarodějko, jak se bavíte vy? A copak vás vedlo k volbě tohoto působivého kostýmu? *Otáže se opět MADDIE. TRISS s HIRAMEM na stole ani neregistruje. Když se ovšem ozve rána, tak otočí za zvukem hlavu a vzápětí cítí krev. Velice neslušně se odvrátí od konverzace a jeho oči skenují okolí. Když zahlédne jak je NATALIE zastavená Elaine; a k jeho lehkému údivu i DOMINICEM; tak si trochu přikývne, ale jeho oči ještě hledají TAYLORA, než může mít úplný klid. Toho zahlédne v držení ROBERTA, nad čímž se lehce zamračí. Nakonec ale hlavu odkloní, doufaje, že jej Sasha případně zadrží. Stále je ale lehce napnutý a ve střehu. Což se mu vyplatí v momentě, kdy se k němu připlíží malá bruneta a sáhne mu do kapsy. Jednu ruku ve zlaté rukavici přiloží na plášť a ten ihned zareaguje a zvedne se do podoby křídel bohyně Isis a zpevní, čímž odřízne ESHE cestu do jeho kapsy. Ohlédne se na ni přes rameno, ať už leží, nebo to ustála.* Zkus to znovu a tu ruku si odneseš jako pejsek v puse. *Varuje ji se zavrčením. Pak vrátí pohled k JASONOVI a MADDIE.* Pardon za mou duševní nepřítomnost.. Již se vám můžu opět věnovat.. *Pronese ještě omluvně.*
*Jack sa potutelne usmieva a tvári sa ako sa náramne baví na kolegovom vtipe. Nejaká historka s účtovníčkou... trochu sa zarazí a na tú historku sa sústredí. Až tak že to ako keby prehrá aj Jasonovi v hlave.* /Ja som vedela, že účtovníčka Doris spís s veliteľom dopravných policajtov!/ *A potom ako keby sa nechumelilo pokračuje v prasačinkácjh. Dokonca mu prehraje ako by sa nehol prehnúť cez krabice, ktoré určite majú v sklade. Trochu sa zarazí keď ho Jason varuje. S čertíkmi v očiach sa pozrie jeho smerom.* /Sľubuješ?/ *Hodí do ringu výzvu a ešte mu pošle predstavu, ako by si to k Jasonovi nakráčal a rovno tam kde stojí by mu strhol z tej trblietavej hrude tú nekresťansky drahú košeľu.* Jack, nejak si mimo. *Opýta sa ho kolegyňa.* Oh, ani nevieš ako. *Odpovie jej s kľudom Angličana, dúfajúc že jeho napnuté nohavice sa stratia v tom nepravidelnom svetle Pandemonia.*
Tak snad bude někdo tak milý a při smyslu. Kdyby sis nabila tu svoji krásnou tvářičku, lidi by asi nebyli nadšení. *Zašklebil se na TRISS. O její slávě už věděl, nuže on a tato informace do sebe nešli. Něco takového mu bylo prostě putna, šlo to mimo něj. Teď to akorát na poškádlení zmínil. Než se pak nadál, už lezli na bar, aby si na něm zatančili. Měl už takový pocit, že se to stalo jejich tradicí. Něco, co už nesmělo chybět nikdy. Pokaždé, když od teďka vstoupí spolu do nějakého baru, ozkouší si tancem, zda je pult udrží. Nebo konkrétně..zda se udrží na úzkém pultu, zatímco jim pod nohama šmátrají ruce pro trochu alkoholu. Tentokrát však bylo na tanec upozorněno, takže jestli se jim podaří spadnout, už za to nebude moc nějaká ruka. Chyba bude mezi stropem, stranami a samotným pultem - zjednodušeně TRISS s Hiramem. Ačkoliv totiž měli oba nějakou tu praxi v tancování Salsy..no Hiram byl stále tak trochu debil. Proto se asi není čemu divit, když špatně našlápl, čímž omylem TRISS podkopl nohy. A když je čarodějka nějakým způsobem nezachránila, určitě sletěli dolů, pokud je tedy někdo nechytil.*
A..Asi..To jsem fakt řekla?..*Nat se Rozhlédla a uvědomila si že není v budově ale venku, prohrabla si vlasy a koukla na Dominica a Elaine* Ublížila jsem někomu?..*Lehce se zdesila a stala na vlastní nohy a protáhla se* furt to cítím..ale jemně..P..Promiň Dome../To je hluboko v prdeli to určitě vidělo víc jak 20 lidí..Až se to rozkřikne jsem mrtvá na druhou../ *Pomyslela si mladá upírka a začala chodit v kroužku*
*Lea jen zavrčela a už mu chtěla jednu vrazit.* A já ti odpověděla ty květinko jedna! Emett se vždy staral o sebe, možná jen o ty, co měl kolem sebe, ale jinak na nás sral a Aless to taky moc dobře ví, zažila to. A laskavě tu po mě přestaň řvát, nebo ti vážně jednu vrazím! *Zavrčela už naštvaně.* A dost! Oba! *Křikla teď Aless, nejdříve koukla na Leu.* Jdi se trochu projít a vychladni. Upírka jen zavrčela, ale nakonec šla. Aless se pak koukla na Remiho.* A ty toho taky nech, šlo to i bez toho křiku sakra. *Zamručela a prohrábla si vlasy.* Vím, vím kdo Emett je, moc dobře to vím. Pokud je to pravda, pokud opravdu něco dělá za mými zády, pokud dělá věci, který by nás mohly ohrozit, pak to zjistím a sama se ho zbavím, tak jak jsem to měla udělat už dávno.
Abych ti já jednu nevrazil, ty jedna nádhero namakaná! Dostal ze sebe, a než by stačil dál slyšet, co Aless říká, tak se Lee kolem kotníků omotaly výhonky, které jí nakonec srazily na zem. Až pak se koukl na ALess, která zakřičela, a tiše zavrčel. Pak ji poslouchal, sledoval, jaks e Lea sbírala ze země a jen nad tím pokýval hlavou.* A co když bude už pozdě? Podle toho cápka už se něco děje, a já tě tam nechci nechávat samotnou, máš tam jen pár lidí, jinak většina je od Emetta, sakra. *Zavrčel.*
*Dom se na ni starostlivě koukla a nejprve nic neřekl. Pak se zvedl a došel k ní, chytl jí za ramena, chvilku na ní koukal, než si ji vtáhl do náruče.* To ej dobré, každý byl tam kde ty, promiň, že jsme křičel *Omluvil se tentokrát Dom a pak se na ni podíval.* Chceš se tam vracet? Nechceš jít jinam? Kamkoliv? Víš, že my si to užijeme kdekoliv a kdykoliv. Co jít ke mě, řekl jsme ti, že mám palystation pro dva? *Uculil se, snažíc se jí nějak rozveselit.*
*Iba si vydýchne, lebo nie je si istý, či by Lóni pochopil, že siahal na rozkrok niekomu inému (a sám by z toho bol červený a zrejme by potom utiekol). Ale podľa toho, ako pozná svojho priateľa, tak by to v tomto prípade pochopil, pretože THIERRI pôsobí, že nevie, čo robí, vlastne úplne vo všetkom. Zamyslí sa a vykrúca sa vedľa chlapca.* Musíš vedieť, kde hľadať. Často sú zlé veci v dobrých reštauráciách, ale v malých podnikoch im to ide dobre. *Povie z vlastnej skúsenosti podľa toho, keď videl, ako na niektoré jedlá reagovali jeho známi - civilovia, vlkodlaci alebo čarodeji. Aj by s THIERRIM zašiel do nejakého bistra, kde by sa mohol falafel predávať, no takéto jeho myšlienkové plány mu prekazí sám chlapec, ktorý sa rozhodol, že si zafajčí niečo veľmi iskrivé a pálivé. Pri spomienke Freddieho Mercuryho sa uspoň zazubí a automaticky mu, mimo tej hlasnej hudby, čo sa tam ozýva teraz, skočí do hlavy jedna z piesní, ktorú si na upokojenie pospevuje, keď sa presúva na toalety.* Nepozeraj na to! *Zahriakne chlapca a vlastnou rukou mu prekryje oči, snažiac sa jemne rozochvenými prstami spraviť tú ruku. Potrebuje na to sústredenie, ale zdá sa, že mu to nie je dopriate, keď sa niekto snaží na toalety dostať. Radšej za nimi dvere rýchlo zatvorí, siahne po kúsok prsta a pod tým všetkým, kútikom oka sledujúc po troške THIERRIHO, či sa nepozerá, snaží sa sústrediť na jedinú vec a to aby obhorený prst, ktorého krvavá časť nie je opečená natoľko, aby ho nemohol dať zrásť k zvyšku ruky, prisadol tam, kam má. Je aj rád, že kabínku za nimi zatvoril, ignorujúc otázku chlapca, či je vonku veľa krvi. Energia z jeho vnútra začne prúdiť do THIERRIHO ruky a sleduje zelenkavými očami, keď jemne nadvihne prekrytie, ako sa na boku prsta postupne, trošku neforemne, začne zrastať kúsok prsta k svojmu pôvodnému miestu. Kontroluje znova, či sa THIERRI pozerá, ale aj napriek tomu pociťuje, ako jeho telo slabne pri tom, ako predáva svoju telesnú silu do svojho liečiteľského umenia, úplne si nevšímajúc to, čo sa deje mimo kabínky.*
*Překvapeně ucukla, když se na ni BOB zamračil. Její pohled byl více než omluvný.* P-promiň, nemyslela jsem to zle… Měla jsem se zeptat. *Vysvětlí s omluvou, ale ruku stáhne do klína k té druhé a svému nápoji. Netušila sice, proč přesně mu to tak vadilo, ale nebyla ani dost hloupá ani dost nevychovaná, aby si neuvědomovala, že něco udělala špatně. To, co se ještě chvíli zpátky jevilo jako fajn děsivá atmosféra jí najednou připadalo jako přiliš mnoho informací, příliš mnoho pocitů, přiliš mnoho* /všeho./ *Chvíli sledovala TAYE, který zjevně zápasil s nějakým typem záchvatu a BOB ho sotva drží. V jiné části baru si nějakým záchvatem procházela jakási RUSOVLÁSKA. Celkově situace kolem začala být chaotická a byť to Kim jako zdravotní sestru obvykle z míry nevyvádělo, tohle bylo trochu moc i na ni. Rychle dopila svůj drink, pak kývla na barmana.* Prosím dvojitou vodku. To nejsilnější, co tu máte. *Objednala si a jakmile svou objednávku dostala, obrátila do sebe skleničku na ex, objednala si ještě jednu a celou akci zopakovala. Tělem se jí začalo rozlévat horko a byť nepříjemný pocit nezmizel, alespoň malinko otupěl. Společně s BOBOVÝM návrhem přikývla s prosebně se zakoukala na CALA.* To nezní jako špatný nápad, co Cale? *Usmála se podstatně srdečněji, než jak se teď cítila. Na nějaké varování, že se mu nemá dívat do očí teď úspěšně zapomněla, jen ho v duchu prosila, ať se v rámci podniku přesunou někam, kde bude trochu méně napjatá atmosféra.*
Ah tak, *vážně mu připadali jako něco víc, ale došlo mu, že nakonec to tak asi nemusí být. On to úplně nechápal, neměl žádné tak blízké přátele aby si s nimi dovolil dělat tohle na veřejnosti, milence ano, přátele ne. Ucítil krev, ale po tolika letech mu tohle nic vážně nedělalo, potom se zarazil, uviděl toho mladého upíra TAYE.* /Sakra, nedošlo mi, že je až tak mladý./ Jsi si jistý? *Optal se Boba jelikož mu chtěl pomoci s TAYEM, nebyl by to první upír co by musel krotit, ale pak mu došel důvod toho proč má vyzvat Kim. Chtěl civilku dostat z bezprostřední blízkosti běsnícího upíra, proto se postavil a aby ji lehce rozptýlil nasadil svůj nejoblíbenější okouzlující úsměv a udělal poklonu hodnou doby na které měl kostým.* Milady, mohu vás doprovodit na taneční parket? *Nabídl jí ruku do které by se následně mohla zavěsit.*
Buďte. *Odvětí DRAGOSOVI a pobaveně se ušklíbne na odpovědi JASONA směrem k nepoznanému DRAGOSOVI a kývne na slova, která se nasměřují jejím směrem.* S radostí. *Odvětí Jasonovi s letmým úšklebkem a zlehka si poupraví sukni, když o ni někdo zavadí. Sama u sebe neměla vlastně nic a dle potřeby si jedině z dekoltu vylovila bankovky. Rozhodla se neuvažovat, kdo se za maskou schovává, zas tolik ji to asi nezajímalo, ač jí osoba rozhodně zúžila okruh hledaných, nebylo mnoho lidí, co by jí stále aktivně říkali Madeleine.* Atraktivita. *A víc svou odpověď nerozvádí, nechá ji jen tajemnou, velice mírně se jí pootočí koutek. Otočí se ale také za zvukem petardy, načež se ohlédne zpět a potom sleduje scénu s civilkou a kývne na jeho slova.* No, zdá se, že dnes jste oběť pozornosti. *Nadzvedne pobaveně obočí a napije se absintu, který tím dopije a ruku spustí níž ke klínu.* Nicméně, pánové, co vás přivedlo na tuto akci?
*Proplouvala davem a s ním sbírala cennosti. Nebylo jich moc, nesměla na sebe příliš upozornit, přesto měla pocit, že o ní už někteří vědí. Nebo alespoň jeden. Vysoký muž v křiklavě třpytivém kostýmu zpodobňující anděla, nebo spíše exotickou tanečnici, nebýt těch křídel. Ty se i nečekaně roztáhla do své plné krásy a uštědřila Eshe jednu pořádnou ránu do nosu. S rukou nataženou k jeho kapsám zavrávorala a spadla dozadu, naštěstí ji úspěšně neznámá osoba zachytila a držela za ramena. Eshe se však nehodlala postavit a uposlechnout děsivému vrčení. Využila takové pozice, nebo se spíš nechala unést alkoholem, který vzbuzoval její rozčilení, a kopla DRAGOSE do lýtka s nadějí, že alespoň škobrtne. Byl dvakrát tak těžší než ona, dvakrát tak vysoký, přesto si Eshe dovolila zasáhnout. Nebo spíše udělat velkou chybu, neboť netušila, kdo před ní skrývá svou tvář pod maskou. Stejně se však rychle postavila a raději plánovala odchod, najít jinou kapsu, která je méně střežená.*
Ale já tam nejsem sama. To přece víš, navíc ne všichni jsou s Emettem, to jsi slyšel nebo jsi neposlouchal? *Zamračila se na něj.* Já jsem vůdkyně klanu, ať se to tomu blbovi líbí nebo ne, teď už tu žádné slovo nemá. On si myslí, že mu věřím, že mu všechno říkám, ale ví hovno. Říkám mu jen to, co vím, že není důležité, nikdy jsem mu nevěřila a od dob co se sem vrátil, co vyhrožoval tobě, si na něj dávám pozor. Možná teď nevím co dělá, ale zjistím to a jak jsem řekla, pokud to ohrožuje ostatní, tak to s ním skončím sama a s těmi, kdo v tom jedou taky!* Zavrčela, sama začínala být naštvaná. Vrtalo jí hlavně v hlavě, kdo byl ten chlap v masce, který to všechno tak hezky řekl Remimu. Tohle se jí moc nelíbilo.*
Já asi zůstanu tady venku..ještě nechci pryč..*Natalie si sedla na zem a schoulila se do klubíčka* Bože..jsem..mrtvá *Elaine jí hladila po zadech a Nat přestala panikařit. Když Nat byla klidná prostě sedla na zemi a koukla na Dominica* Promiň nechtěla jsem křičel..Prostě jsem se nemohla ovládat..*Nat Schovala hlavu mezi své kolena a těžce vydechla*
*Chvíli se zdá, že tentokrát jim jejich tanec fakt výjde, ale v jeden moment HIRAM Triss podkopne a ta zavrávorá a našlápne na okraj pultu a i když se zasměje, vyklouzne Hiramovi ze sevření a rychle se snaží zachytit magií, ačkoliv jestli ji snad někdo chytá, určitě bude rychlejší než zastavení telekinezí těsně nad zemí. A sotva se zastaví, tak se nahlas rozesměje.* V Pandemoniu nám prostě není přáno nepadat. *Vyblekotá ze sebe a pokud ji někdo snad zachytil, zvedne k němu pohled, aby poděkovala.*
Možná že ty jsi hlava klanu ale on je čtyři století starý upír, který je pěkný zmetek"!! Tak jasně, že se o tebe asi kurva bojím, už jenom proto, že vím co ej zač, nebo alespon tuším. Myslíš si, že mi ej tohle příjemný? Není!! Ani trochu!! Ale právě jsme se dozvěděl něco o potencionálním nebezpečí a tak jsem, prostě rozhozenej kurva, ne? *Pronesl, a už mu bylo i jedno, že je prostý, prostě to z něj lítalo. měl strach, nechtěl ji ve vile už nechávat, ne dokud tam bude Emett. Prohrábl si frustrovaně vlasy, a pak se začal procházet v kruzích kolem.* Sakra ale jak já jsem mohl vědět, kdo to byl, já jen vycházím z toho co řekl! *Křikl nakonec. Tím, jak začal ztrácet kontrolu si mohla Aless tak všimnout, jak mu potemnělo bělmo očí, stejně tak jako zčernaly konečky prstů na rukou a potemněly vlasy stejně tak jako mu i zbledla pokožka.*
*Zhulene ale aj tak pozorne počúva TANOIU. A prikyvuje. Skúsi si nájsť nejaké príjemné, malé bistro s falafelom. O chvíľu ale na celý falafel zabudnem keď si doslova nedopatrením ustrelí prst. Nevie či všetko ide pomaly alebo rýchlo. Následuje TANOIU a dúfa, že ešte v budúcnosti bude mať prst.* /Ako v najhorčom prípade si nechám od Gucciho spraviť protézu./ *Snaží sa dýchať, možno aby predýchal pocit na vracanie ale veľmi mu to nepomáha. Najmä keď cíti toalety.* /Nevracaj, nevracaj... nevracaj!/ *Okrikuje sa v duchu. Znova prehltne žlč, ktorá sa mu doslova derie hore krkom.* Je to veľmi zlé? *Špitne po chvíli a capne si sám ruku na oči. Fakt to nechce vidieť.* Vieš ako sa vraví, aby si videl pozitíva na zlej situácii? Je to blbosť. Vravím si, že si nechám spraviť Gucci protézu ale ja nechcem Gucci protézu. Chcem mať svoj prst. Možno by som mal ísť do nemocnice, Oh bože... už ma nikdy nedajú v baletu do prednej rady. Už nebudem mať žiadne sólo vystúpenia. Kto sa bude pozeráť na jednoprstého baleťáka! *Myslel deväť prstého ale v panike to poplietol.* Ešte že babička nežije, aby sa tohto dožila. *Nadýchne sa a už vyzerá, že sa rozplače.* Keby mi ho aspoň niekto odreže alebo mi ho zožerie pes... lenže patarda. To je tak hrozne trápne. Toto nemôžem v živote nikomu povedať. Plné telky sú toho, že si máme dávať pozor na petardy ale ja som fakt ani nevedel, že niečo také mám vo vačku. *A už začína revať. Chlapáctvo bokom, alkohol a tráva búra všetky zábrany.*
*Dominic se na ni koukla, a když si sedla, tak si sedl i on, naproti ní. jednu ruku jí jemně položil na rameno a pak ji pohladil.* Nat, to bude dobrý. Tohle je normální, za nic nemůžeš, opravdu. Já byl stejný. Hele, chceš abych ti řekl, co jsme vyvedl já? *Pronesl. Snažil se jí nějak uklidnit, viděl, že to rozdýchává těžce.* Já když jsme takhle jako malý jednou zavětřil krev, tak jsem po ní šel tak zběsile, že jsme si nevšiml, že je předemnou sráz a v něm řeka, a hupsl jsem do ní. Proud mě odnesl někam pryč, k jedné nedaleké vesnic. A víš co? Pak už jsem si dával větší pozor. *Zasmál se nad tou vzpomínkou a pak se na ni koukl. Bolelo jej ji takhle vidět. Proto se nakonec natáhl, načež si ji přitáhl do náruče a schoval ji ve svém velkém objetí.* Hele, dokud jsme tady, je to v pohodě, okei? jsem tu, s tebou. *Šeptal jí tiše.*
*Zmatený byl už dost, proto se nakonec začal věnovat jen a pouze Bobovi, který přeci jen mluvil přímo na něj případně..s menšími pauzami.* Teď mě docela děsíš..*Zmínil, když se ROBERT stále vyjadřoval k té hračce, o níž mluvil. Tohle mu už opravdu docela nahánělo hrůzu. Ještě víc to i doplňoval ten jeho úsměv..Tay se během toho zlehka oklepal. Nato ovšem přišla otázka na ně oba, na níž odpověděl jak za svou maličkost, tak i právě za ČARODĚJE, čímž mu vlastně neúmyslně pomohl v pochopení oné otázky. Na přímo jeho odpověď pak taky kvýl, aby mu ji stvrdil, než se opět pozornost BOBA přesunula ke KIM, kterou na něco zjevně upozorňoval. Ani to nemělo pořádně dlouhého trvání. Náhle totiž přišla ta rána, kterou následoval příjemný pach krve, který mladému upírovi krásně zamotal hlavu. Když však nebyl puštěn a ani nedostal pořádnou odpověď, spíše okřiknutí jak na nějakého psa, nespokojeně se zamračil, nelibě zavrčel. Když se ovšem opravdu chtěl pohnout, nešlo to, což absolutně nechápal. Nicméně o útěk, vytrhnutí se z ROBERTOVA sevření, se snažil dál. To se zjevně ČARODĚJOVI moc nelíbilo. Že by to však Taylora zajímalo? Nikoliv. Ten se postupně začal v rámci možností vzpamatovávat až tehdy, co mu byl olíznut zátylek a BOB mu začal něco šeptat do ucha. Lehce sebou ucuknul, věnujíce mu zmatený pohled. Pořád mu ovšem vůně krve docela mátla jeho hlavinku. Sasha se mezitím tvářil neutrálně a na BOBOVY slova kývl, načež se tedy k barmanovi otočil, aby vyřkl svůj požadavek.* Chci stále vědět odkud ta vůně jde. *Zafňukal nespokojeně Tay.*
*Stála u něj a zamračeně jej poslouchala, když pak znova křikl, jen zatnula ruce v pěst a tiše zavrčela.* A myslíš, že mě to příjemné je? Na jednu stranu nevím, co si o tom mám myslet, přijde si nějaký cizinec a říká něco takového, na druhou stranu začínám mít pocit, že na tom možná něco bude a snažím se přijít na to, co budu dělat, jak to vyřeším a ano, vím kdo kurva Emett je a kolik mu je. Ale to je mi u prdele, jestli se dozvím, že dělá něco za mými zády, že to ohrožuje všechny kolem, pak mu klidně tu jeho hnusnou hlavu utrhnu a je mi jedno jak to udělám!* Křikla pak už i ona frustrovaně, než si prohrábla vlasy a když viděla, že se začínal měnit, na chvíli zavřela oči a snažila se uklidnit, když se tak stalo, došla k němu, chytila ho za ruce a donutila ho, aby se na ni podíval.* Vyřeším to ano. Zvládne se to. *Pronesla už tišším hlasem.*
*Nat se konečně uklidnila a přikývla jeho slovům. Zavřela oči a snažila to pustit z hlavy, když dokončil svůj příběh začala se smát a objala ho* Díky Dome..*Zavrněla spokojeně a usmála se na něj a na Elaine* I tobě děkuji*
*Remi ještě chvilku koukal do země, ale jakmile jej pak chytla za ruce a promluvila na něj, tak se na ni koukl. Pohlédl jí do očí těma svými momentálně skoro černýma, které se ale po chvilce zase začaly měnit zpět. Stejně tak i jeho pokožka nabrala dobrý, a zdravý vzhled, tak i jeho ruce a vlasy byly zase kaštanově hnědě. Musel zavřít oči, párkrát se nadechnout, a pak se na ni opět koukl.* Já se o tebe prostě jenom bojím, Alessandro. Strašně moc, a tohle mě nijak moc nenadchlo, ani neuklidnilo. Mám o tebe prostě strach. *Hlesl, trošku i smutně.*
*Dominic byl rád, když se Nat zasmála. Její smích pro něj byl v ten moment jako dar a byl za to rád.* Není zač, maličká. *Pronesl a pohladil jí jemně po vlasech. pak se podíval na Elaine.* I tobě děkuju, vážná dámo, a omluvám se za ten zvýšený hlas. *Pronesl ke starší upírce a jemně jí pokynul hlavou, usmál se na ni a pak se koukl zpět na Nat.* Tak co, je ti lepší? ještě chvilku posedíme, já si zapálím, co ty na to? Ucítíš alespoň něco jiného. *Popíchl ji se smíchem.*
*Bob drží TAYE a je rád, že starší upír odvedl civilku.*/Sakra doufám, že ji ten blbec nekousne. Závislost na yin fen je strašně rychlá.../* Prolítne mu hlavou a dál drží mladého upíra.* Ah... Když nevnímáš na tohle...* Zavrčí a zakousne se mu svými ostrými zoubky do zátylku. Cítí odpornou upíří krev. Drží ho tak pár vteřin než ho pustí, ránu olízne a vyléčí. Chytne ho volnou rukou kolem pasu a přimáčkne ho na sebe, aby nikdo z okolí nemohl vidět, co se děje trochu níž než má uvázané lano. Doufá, že zrovna tohle Tay nevnímá. Položí mu bradu na rameno a podívá se do dálky před sebe.* Už se ani nehni. Nebo tě uspím. A rozhodně teď na mě nesahej dokud se neuklidním.*Řekne mu opravdu chladně. Je naštvaný. Ví, proč se mu tohle děje a že za to může sestra, která v něm vyvolala určité úchylky, které on vždy v sobě nějak měl.*
Bude mi ctí, Sire, *poklonila se Calibanovi s jemným úsměvem a zavěsila se do jeho paže. Společně tedy vyrazili na parket. Původně očekávala, že z toho bude jen nějaký společný tanec na party hudbu, ale někoho zrovna v tu chvíli napadlo, že by bylo fajn party mix proložit něčím pikantnějším, takže se z reproduktorů začalo linout Feeling good. Za střízliva by Kim ani nenapadlo na takovou skladbu tančit s někým koho nezná, jenže teď už v sobě pár 'panáků' měla a její důvěra v realitu po všem, co dneska viděla a slyšela, zmizela a vystřídala ji jen jakási tichá rezignace a touha udělat cokoli, co by pro ni mohlo ten večer zachránit. Ruce obmotala Calovi kolem krku a zadívala se mu do očí.* Můžeme..? *Zeptala se s úsměvem.*
*Z jejich konverzace uzná, že MADDIE si také není na sto procent jistá s kým hovoří a jejich interakce mu k rozklíčování tedy moc nepomůže.* Aw, to zní jako nekonečná škoda jít na večírek pracovně. *Zavrní soucitně a ve svém opření o zeď si přehodí nohu přes nohu. Na jeho slovech necítí úplně nepravdu. Také proč by měl, když jsou v podstatě nicneříkající. Práce může být klidně nějaký průšvih.* /Doris spí s velitelem dopravních policistů? JACK tam má teda zábavu. / *Napadne ho pobaveně, když alespoň na chvíli ustanou sexy záběry a on se tak stihne pořádně zamyslet nad tím, co tu DRAGOS pracovně dělá.* /Někoho tu hlídá?/ *Napadne ho, když se začne upír rozhlížet po ráně. Jasonem to nějak neotřese, protože rána přijde z jiné části klubu, než kde se nachází JACK. Také kdyby se mu něco stalo, tak by přestaly neustálé vize.* Úspěšné. *Odpoví též jednoslovně, když DRAGOS okomentuje její šaty. Pak to netrvá dlouho a DRAGOS začne vyhrožovat CIVILCE (ESHE), která se ho pokusila okrást. A ať se snaží, jak se snaží, JACK jeho sebekontrolu pomalu ale jistě nahlodává, a proto se musí zasmát.* /Doháje, civilka a on dělá, jak kdyby byla jeho úhlavní nepřítel. To je tak roztomilé! Mohli by se třeba prát o to, kdo dřív zaplatí daně nebo půjde nakoupit do supermarketu... Ha! Jak přízemní./ Šikovná. *Zamumlá, když ESHE ustojí útok pláštěm a pak se ještě rozhodne DRAGOSE nakopnout.* /Je to jako souboj nemluvněte s obrem, ha!/ Budiž vám prominuto, moc jsem se bavil. *Přikývne, když se DRAGOS vrátí ke konverzaci a doufá, že ho nakopnutí znovu nevyruší a nechá to být.* Zřejmě se v Pandemoniu naskytnu pokaždé, když stihnu zapomenout na mizerný výběr hudby. *Uchechtne se, když začne hrát Nothing else matters. Nedlouho na to se ho JACK v mysli zeptá, jestli slibuje a v Jasonovi hrkne. Pořád nezjistil, proč tu je muž v masce a nechce riskovat odhalení. Ale už je to na něj moc.* Budu si muset odskočit. *Pozvedne výmluvně prázdnou sklenku, aby nonšalantně oznámil čůrací pauzu a JACKOVI pošle do mysli zásobovací místnost za méně narvaným barem, která je směrem na záchod, takže pro jeho společnost nebude podezřelé, když se tím směrem vydá.* Za chvíli jsem zpátky, budu rád pokračovat v našem hovoru. *Pousměje se na ně a svižným krokem zamíří na místo, aniž by k baru, kde sedí JACK byť pohlédnul.*
*Pomalu ji doprovodil na parket, obešel místo, kde byl předtím zraněn ten muž a pokračoval až dorazil na část, kde se dalo i pohodlně tancovat. Zaslechl první tóny písničky a postavil se k ní čelem.* Zajisté madam. *Sklonil se k ní a s prvním důrazným tónem udělal krok směrem ke KIM. Vedl jí po parketu a dával si pozor aby náhodou netrefil do někoho jiného. Jakmile již po několikaté zaslechl slova Feeling good lehce jí poklonil do záklonu. Pokud se poddala tak udělal celou obkruhu a postavil ji zpět na nohy aby vedl další krok. Pokud však ne, tak ji po záklonu jemně zpět postavil a tančil dál.* Jak se ti dnes líbí párty? *Snažil se vést konverzaci. S úsměvem jí přejel pohledem.* Mimochodem ten kostým ti náramně sluší.
*Koukala na něj a když viděla, že se nějak uklidňuje, docela se jí oddechlo, ovšem jen na malou chvíli, přece měla plnou hlavu toho, co se dozvěděla a pokud to byla pravda, pak to nebylo nic dobrého a to věděla moc dobře.* Já vím, že se o mě bojíš mi amore. *Povzdechla si a i ona na něj smutně koukala. Jenže vyřešit to musela, nějak prostě jo.* Nejdřív zjistím, zda je to opravdu pravda a pokud ano, pokud ten blbec v masce nekecal, pak se nějak podle toho zařídím. Zvládnu to, slibuju, vím, že to asi nic neznamená, ale nenechám se zabít. *Zašeptala.*
*Remi zavřel oči, načež se naklonil a své čelo si opřel o to její.* Beru tě za slovo, aby jsi věděla. *Pronesl a nakonec se usmál. Pak na ni koukl.* No, já si ještě zapálím, tak tady počkáš se mnou? Půjdeme pak zpátky? Nechcu si nechat nějakým moulou v obleku Anděla zkazit večer, na který jsem se tak dlouho těšil. *Zkonstatoval, načež si vytáhl cigarety a jednu si po vložení mezi rty zapálil a popotáhl. pak koukl na Aless.* Ale jinak, nikoho známého krom Kim jsem tu nepoznal, jeden by řekl, že jich poznáme víc. *Usmál se.*
Spojím příjemné s užitečným.. *Odpoví JASONOVI a opět mu pobaveně cuknou koutky na MADDIEina slova, dokonce se pobaveně tlumeně uchechtne při její odpovědi.* To nepochybně.. *Souhlasí. Jeho pozornost je krátce odvedená mladou civilkou.* Očividně.. *Pronese otráveně, když jej ten malý hmyz dokonce kopne. Rukou opět nechá plášť spadnout.* Omluvte mě ještě na moment.. Znova.. *Pronese k JASONOVI, který se královsky bavil, a MADDIE, načež ESHE popadne skoro pod krkem a odtáhne ji stranou. Po cestě zamumlá deativační povel pro prsten, neboť si nebyl jistý, zda by encanto fungovalo i přes něj. Pak Eshe přitlačí na zeď a druhou rukou si sundá masku, zády k celému sálu, aby jej nikdo neviděl. Semkne pohled s jejíma očima a hned ji pojme pod encanto.* Ty teď půjdeš k baru, kde nám všem předvedeš novou zábavu.. Vylezeš na bar a ukážeš nám profesionální striptýz, přičemž budeš do davu odhazovat i všechny ukradené předměty. Můj obličej si nepamatuješ a hned jak skončíš, tak zapomeneš i celou naši konverzaci.. *Zadá ji příkaz načež ji pustí. Masku ihned vrátí na tvář, aniž by ji někdo jiný kromě Eshe zahlédl, a pronese opět aktivační povel pro prsten, načež se vrátí za MADDIE, která osiřela, protože Jason mezitím někam zmizel.* Teď už bude snad větší klid.. *Pronese s uspokojením a pohledem na civilku.* Pochopitelně zábava.. Když nepočítám tu malou pracovní záležitost.. *Odvětí Maddie, jakoby neodešel.* A kampak se poděl náš společník? *Otáže se dodatečně.*
*CALIBAN byl zjevně ještě lepší tanečník, než ona, takže se Kim jeho vedení poměrně rychle poddala. Jejich tanec připomínal hru na kočku a na myš, kde on cílevědomě šel a ona mu poslušně uhýbala, jako by se snažila utéct, přesto si byli tak blízko, jak jen za daných okolností mohli. Když ji zaklonil, naprosto se poddala jeho velení a spolu s ním dokončila celou obkruhu. Po tváři se jí přitom rozlil spokojený úsměv.* Popravdě, je to trochu jiné, než jsem čekala, ale rozhodně si nestěžuju. Party, na které si i přes kontrolu někdo odpálí petardu za to stojí, ne? *Zasměje se a jemně se začervená, když jí pochválí kostým.* Nápodobně. Málokdo dokáže vynést kostým mušketýra tak, aby v něm působil chrabře a galantně. Tobě se to povedlo. *Mrkne na něj.*
*Štěstí, které doteď měli zmizelo tu tam. Hiram opět pokazil kroky, díky čemuž neudrželi rovnováhu a začali padat. TRISS byla naštěstí zachráněna nějakým gentelmenem, co si jejich nešťastného konce tance všiml a DÍVCE přispěchal na pomoc. Hiram za to dopadl hezky na tvrdou podlahu, načež zaskučel a aby nebyl někým udupán, rychle se sesbíral a zvedl.* Tady ti už na baru netancuju! Nebo minimálně ne Salsu..jauvajs, můj zadek. *Zastěžoval si TRISS vedle sebe.*
GIDEON: *Už už se chystá otočit na podpatku a odejít, když v tom zaslechne crnčení nádobí na baru, jakoby něco padalo. S rychlými bojovými reflexy nezaváhá a čarodějku popadne pevně do náručí. Poté vzhlédne nahoru, kde ještě před chvílí viděl jejího tanečního partnera a poté dolů, kde HIRAMA najde na zemi.* /Co se to tu proboha děje?/ TRISS... *Osloví ji, a přestože chtěl znít trochu uraženě, že ho sem zve a pak najde tohle, jeho hlas je při vyslovení toho jména jemný.* Ahoj. *Nervózně se usměje a krátce ji políbí na pozdrav, než ji postaví zpět na nohy.* Ahoj i tobě.. ale tobě pusu nedám. *Pozdraví HIRAMA s přátelským úsměvem, přestože v očích má pořád jasně čitelné zmatení.*
*Provedl jí několika koly, když se při první zákloně poddala tak zkusil i něco jiného.* Taky jsem nic takového nečekal a mockrát děkuji za tvou poklonu- *Dořekl načež lehce jí stočil do boku a udělal úkrok dozadu, takže jí vzal sebou a protočil i pod rukou. Do hudby to sedělo krásně a KIM v jejích šatech najednou vypadala v jeho očích jakoby se proměnila v opravdového anděla. Lehce se sklonil k jejímu uchu a hlubším hlasem jí pošeptal, že je skvělá tanečnice.* Musím dodat, že tvůj výběr kostýmu ti velice padne. *Dodá stále u jejího ucha a zuby lehce přejede po něm. Nikoliv tak aby jí narušil kůži, ale dost na to aby to cítila a vnímala.*
*Sústredí sa a vníma veľmi dobre, ako chlapec na celú situáciu reaguje a napriek tomu, že keď vošli na záchody, bol skoro potichu, teraz začne prílišne premýšľať nad všetkým možným.* /Ešte že viem liečiť už celkom dlho a minule som Lónimu opravoval ruku./ *Napadne mu v rýchlosti a tak sa rozhodne, napriek prichádzajúcej únave, utešiť chlapca pred sebou, aby neupadol do nejakého šoku a nepozvracal sa.* Budeš ho mať celý, neboj sa. *Prenesie, keď znova nakukne pod prikrývku a vidí, ako sa celá časť ukazováčika vracia na svoje miesto a spája sa do jedného celku.* Neboj sa, nikto si nič nevšimne. Možno maximálne akoby si bol porezaný, ale to sa zocelí, len sa na to nedívaj a pokojne, zhlboka dýchaj. *Pokračuje v slovách, trochu sa pomrví na mieste, keďže už sa mu kľačí trochu nepohodlne a pevne pridržiava THIERRIHO odcudzenú časť na svojom mieste, vediac, že pokiaľ sa to takto vylieči rýchlo, THIERRI bude stále natoľko zhúlený a opitý, aby si ledva zajtra pamätal, čo sa stalo, možno si zapamätá isté veci, ale prst bude mať na svojom mieste a ak sa bude vypytovať, Tanoia mu iba veľmi rád vysvetlí, že si vytvoril falošnú spomienku. Nakoniec, keď už je prst zocelený, sťažka vzdychne a upustí sa na zadok na zem a cíti, aké má ťažké viečka.* /Toto bolo horšie ako prekusnutá Lóniho ruka./ *Posťažuje sa sám sebe v hlave a nadvihne sa, aby odňal zakrvavenú textíliu a prezrel si svoj výtvor, ktorý začne otierať od krvi, než sa trasľavo dvihne zo zeme a otvorí kabínku. Oprie sa o okraj umývadla, pozrie do svojich vyčerpaných očí v zrkadle a zapne vodu, aby sa niekoľkokrát napil zo svojich rúk a omyl si tvár, nech naberie trochu farby a sily.* Je to takto v poriadku? *Opýta sa THIERRIHO, keď sa k nemu opierajúc sa jednou rukou o umývadlo otočí a cíti, že každú chvíľu ľahne na zem a zaspí.*
*Triss se musí zasmát slovům HIRAMA, než se překvapeně otočí k povědomému hlasu a zorničky se jí rozšíří a polibek mu nadšeně opětuje.* Ahoj, zlato. *Vyklouzne jí, možná mixovat alkoholy nebyl dobrý nápad, když na ty dva druhé smixované dohromady a zapíjené whiskou nebyla zvyklá. Nechá se postavit, ale jednu jeho rukou zachytí za sebou a omotá si ji okolo pasu.* To nedělej... *Zamyslí se nad tím, než našpulí rty a podívá se na GIDEONA.* Nelíbilo by se mi to. *Prohlédne si ho a rty se jí roztáhnou do úsměvu.* Ale ty se mi líbíš. *Zamumlá mu u ucha, k němuž se natáhne a pak si vzpomene na chudáka HIRAMA a odstoupí od Gideona, aby kamarádovi nabídla pomocnou ruku.* Tohle je Gideon, můj přítel, *Po těchto slovech se ke zmíněnému otočí, aby mu představila tanečního partnera.* A tohle je Hiram, můj kamarád...a tohle byla taková naše...ehm picí tradice, trochu. *Zasměje se trochu rozpačitě a za uši si zastrčí pramen vlasů, který ze zadní části přeletěl přes čelenku do její tváře.* Přišels! *Okomentuje navíc příchod partnera.* Takže...přespíš?
*Taylor byl vůní krve rozhodně pomatený víc než dost, proto asi olíznutí zátylku a jakési šeptání nebylo natolik efektivní, jak si BOB mohl myslet, že bude. Hold to chtělo větší kalibr, kterého se mladý upír dočkal vzápětí. Tohle jej už dočista probralo. Bolestivě zakňučel, přivírajíce oči. Od slz měl však naštěstí ještě daleko. Nicméně to rozhodně nebylo nic příjemného.* Jau..*Vykníkl ještě dodatečně, jako by ještě potřeboval BOBOVI dokázat, že je zpátky při vědomí a to, jak jej pokousal, jej bolelo. Když pak ucítí jakési tlačení pod sebou, už mu je krev šumák. Chtěl by vědět, co se sakra děje..nebo spíše proč se to děje. Nejprve pohledem sklouzl dolů, pak na Bobovu ruku a ve finále jej zakotvil na jeho obličeji.* Jo, s tím mohu souhlasit. *Kývl zlehka, možná i lehce vystrašeně.* Myslím, že uspávat mě nemusíš..prosím.
*Drb o Doris je natoľko zaujímavý, že fakt musel prerušiť všetky tie laškovné a erotické predstavy. Keď ale tak pokračuje a ešte Jasona vyzýva... sám už má čo robiť. Dokonca sa na stoličke aj niekoľko krát zavrtí. Všetko ešte v nenápadnej forme. Nevie ako dlho ešte vydrží dráždiť Jasona. Vlastne... musí oceniť to ako spolu komunikujú. S nikým v živote nemá a ani nebude mať možnosť zdielať svoje myšlienky... predstavy... sny. Vie, že to je trúfale takto vyzvať Jasona, aby si preňho prišiel. Postrehne ranu z davu a dokonca zahliadne TRISS na bare... lenže to kolegyňa spomenie Jordana zo zásahovky, ktorý sa ide rozvádzať. Skoro otvorí do korán ústa keď im povie, že Jordan svoju ženu podviedol s tou istou Doris, ktorá spí s veliteľom dopravných policajtov.* /No to snáď.../ *Ani myšlienku nedokončí keď sa mu hlavou premietne zásobovacia miestnosť. Vzrušene sa nadýchne a dopije už ani nevie koľký pohár whiskey.* Odskočím si. *Oznámi kolegom a takmer odhodí pohárik na pult. Je rád, že stroboskom tu vytvára odporné mihotavé svetlo, pretože ten stan v nohaviciach už jednoducho neskryje. Ide na istotu, predsa len mal príležitosť tu robiť pár razií. Vidí ako Jason na ich malé dostaveníčko dorazí prvý a pár sekúnd aj on zahne za roh, otvorí plechové dvere a zabuchne. Prejde ešte za jeden roh, kde sú skutočne krabice plné chľastu a nejakých pochutín. Keď zbadá Jasona tak...* Doris chrápala aj Jordanom a ten sa rozvádza kvôli tomu. Vraj od nej chytil chlamýdie a tak mu na to žena prišla. *Vychrlí naňho celý drb za pól sekundy a už nečaká. Príde k nemu, chytí mu košeľu a trhne s ňou až gombíky odletia. A pritiahne si ho do žhavého bozku. Sám horí ako fakľa.*
*I nadále se nechala vést a to i do složitějších prvků. Některé z nich sice lovila z paměti z dob středoškolských tanečních, ale nechala se vést svými instinkty a hlavně CALIBANEM. Šaty kolem ní během tance příjemně vířily a křídla se jí pohybovala do rytmu hudby, občas se dokonce lehce pootevřela. Skutečně tak teď připomínala anděla. Koutkem oka si všimla, že se tančící dav z pódia vytratil - což při podobně pomalém tanci trochu čekala - ale že pár lidí zůstalo poblíž a jejich tanec pozorovalo.* Popravdě, byla jsem zvědavá, jak se mi v tom bude tančit a jsem ráda, že díky tobě mám skutečně možnost to otestovat… *Její odpověď se změnila v tiché spokojené zamručení, když se zuby otřel o její ucho. Rty se jí roztáhly do napůl pobaveného, napůl svůdného úsměvu, když zavřela oči a palcem obkroužila jedno z jeho uší naoplátku.* V tom případě jsem za tu volbu ještě radši… *Šeptne s úsměvem, než oči opět pootevře a spojí pohled s jeho.* Chodíš sem i mimo akce, nebo to dnes byla zvláštní příležitost? *Zeptá se a při návratu z jedné z dalších otoček se přitáhne trochu blíž k němu.*
*Bob vydechne a opře se čelem o Tayovo rameno.* Dobrá... Jen se teď chvíli prosím nehýbej. Za tohle se omlouvám, ale děsně jsi se o mě třel...* Řekne poloviční pravdu, protože mu nedokáže říct, že za to může i to jak do něj kousnul. Stále však TAYE drží.* Ah, nepůjdeme, radši stranou? Potřebuju si vypláchnout pusu.* Řekne. Po celou dobu má rudý uši. Pak si k sobě otočí TAYE předem a pustí tak jeho krk. Začne mu ho kontrolovat.* Dobrý. Promiň mi to.* Omluví se mu opět a přitáhne si ho do objetí.* Nechci být jako ten, co ti ublížil.
*Bylo hloupé si myslet, že se nenechá jen tak ponižovat a malá rebelie ji postaví nad situaci. Ačkoli mířila pryč od DRAGOSE, srdce jí nepřestalo bušit s myšlenkou, že tohle už možná přepískla. Upozornila na sebe příliš, trestala někoho za to, že jí chtěl zastavit v nekalostech. A také si vybrala svůj dluh. Náhle ucítila studivý dotek na svém zátylku a ani se nemusela obtěžovat otočit, jelikož to DRAGOS udělal za ní, když ji odtáhl ke zdi, ke které ji narazil.* Uuuu, *vyšlo z Eshe, ať už chtěla či nikoliv a zjistila, kdo byl celou tu dobu pod maskou. Nic ji ta tvář neříkala, až na to, že se pořádně namočila. Nestihla však zareagovat, dřív než si to uvědomila, příkaz DRAGOSE se stal chtíčem u Eshe. Chtěla udělat to, co říkal, nemyslela na nic jiného. Takže jakmile ji pustil a otočil k ní záda, Eshe si bezmyšlenkovitě mířila k BARU.* *Nečekala ani na správnou příležitost, protože ona měla v plánu si ji vytvořit. Vylezla na BAR a PŘED VŠEMI se postavila přímo doprostřed, načež hlasitě hvízdla. Tím si snad upoutala většinu pozornosti, a pokud ne, její další činy to určitě napraví.* Naše párty trvá už tolik hodin, a přitom tady vidím znuděné tváře, slyším nudné konverzace, *mluvila dostatečně nahlas, aby ji všichni, kdo chtěli poslouchat, slyšeli,* pojďme to tu trochu rozjet. *Na její tváři se objevil ďábelský úšklebek, když uchopila zip svého kostýmu a pomalu jej táhla dolů, přičemž se svůdně předklonila. Výstřih se tak prohloubil až k jejímu pupíku, přičemž odhalil několik cenností, které za tento večer odcizila. Avšak dřív, než je odhodila, hrála si s nimi. Kousala do nich, olizovala je a přejížděla s nimi před taková místa, která nutila pozorovatele si přát, aby oni byli těmi hodinkami, náramky a kreditními kartami. No jo, kdo by nelabužil po hubeném těle plným křivek v latexovém oblečku, který každou chvíli odhaloval víc a víc. Eshe se při tom kroutila, hýbala se do rytmu hudby a snažila se zvednout náladu, nebo spíš mnoho pokladů v mnoha kalhotách.* ,
Bylo mi potěšením. *Pronese stále ještě do jejího ucha, ale při tom se narovná aby mohl dotáhnout poslední kroky. Ucítil její prsty na svém uchu a proto jí věnoval ještě jeden úsměv.* Nejsem z New Yorku, přijel jsem teprve před pár dny. *Dodá na vysvětlenou a provede poslední otočku.* Takže by se dalo říci, že je to speciální příležitost. *Po těchto slovech dohraje hudba a on udělá krok zpět a pokloní se jí.* Mockrát děkuji za tanec, věnuješ mi ještě jeden nebo by ses ráda už vrátila. *Optá se KIM a při slovech vrátila ukáže jak na TAYE, SASHU ale i BOBA a čeká na její odpověď. Něco jej však vyrušilo. Koukl na dívku, která vyskočila na bar a nezbylo mu nic jiného než se zarazit.* /Tak něco takového jsem rozhodně nečekal./ Tohle je tady normální? *Optal se KIM a dál ESH sledoval v jejím výkonu.* /Neříkám, že to není dobrá podívaná, ale na můj vkus je ta dívka příliš vulgární, vždyť něco takového se dá provést i jemně a rozdráždit tak mnohem víc lidí./ *Přesto co si myslel jeho pohled zůstával na ženě, přece jen byl muž co měl krásné ženy rád a ona krásná byla.*
*Snaží sa nerevať a pritom už aj tak reve.* Fakt? *Špitne bojácne. Nadýchne sa ale to ho znova napne tak prestane na moment radšej dýchať.* Je tu smrad... majú tu divnú voňavku. *Povie a stále si drží ruku pred očami. Nechce to vidieť. Cíti, že ho TANOIA drží za ruku. Cíti, že to bolí ale asi vďaka tráve a alkoholu je to znesiteľné. Snaží sa viac nerevať, aj keď asi by nevedel presne povedať prečo plače. Či kvôli odtrhnutému prstu všeobecne alebo kvôli okolnosti ako si ho odtrhol.* /A odtrhol som ho?/ *Sám si nie je istý, Pamätá si len kopec krvi, pričom z tej myšlienky ho znova napne. Zaskuhrá a dúfa, že sa nepovracia. Cíti, že ho Tanoia pustí ale stále sa neodvažuje pozrie. Fakt nechce na ruke vidieť nejaký neforemný, obhoratý pahýl.* /Čo ak sa zo mňa stane nejaký politik. Čo ak bude zo mňa ďalší prezident Francúzska a niekto sa ma opýta na odtrhnutý prsť?!/ *Keď sa ho TANOIA opýta či je to takto v poriadku, tak sa naskôr nadýchne ústami a aj ústami vydýchne. Opatrne dá ruku preč a pozrie na poranené miesto. Na ruke má zoschnutú krv, ktorá sa už nedala utrieť krvavou handrou. Prste je červený, podráždený a trochu spuchnutý, niekoľko rán na ňom zostalo a nič také čo by sa muselo šiť.* Oh, bože, vďaka bohu, mám prsť. Môžem sa stať prezidentom Francúzska. *Vydýchne a zosunie sa zo záchoda na zem.* Ďakujem, ďakujem... ďakujem. *Hovorí TANOIOVI a pritom sa otočí, otvorí záchod a začne doňho vracať. Krv skutočne nemá rád.*
*Do "úkrytu" dorazí jako první. Nepochybuje, že Jack pochopí jeho zprávu a nepochybuje ani o tom, že se z rozhovoru z kolegy vyvlékne, co nejdříve bude moci.* /Jenže nejdříve není dost brzo./ *Začne si nervózně poklepávat nohou a na chvíli si opře horké čelo o studenou zeď, aby se malinko uklidnil. Netřeba říci, že naprosto neúspěšně. Teď když už se nemusí soustředit na rozhovor s dalšími lidmi se mu Jackovy představy z předtím v hlavě začnou opakovat a kompilovat do sebe pomalu jako nějaký umělecký edit a to, co potlačoval celou dobu se konečně nestydatě ukáže. Krev se mu nažene do klína a už by kolem něj nikdo nemusel číst myšlenky, aby mu bylo jasné, na co myslí. V tom slyší klapnutí plechových dveří.* /Prosím./ *Zakňourá si v duchu, aby to nebyl kdokoliv, kdo není Jack.* Nepovídej! Doris se tedy nezdá! *Na tváři má široký úsměv, když si vyslechne nejčerstvější drby, ale tou dobou už má dávno ruce na Jackově bocích.* Mm. *Zamručí, když mu Jack zmasakruje košili, což velmi spolehlivě zničí jeho zástěrku, že potřeboval na záchod.* /To je jedno./ *Rozum jde bokem, zatímco se k němu holou kůží napevno natiskne a náruživě ho líbá.* Málem. Jsi. Mě. Zabil. *Vydechne mezi líbáním a nestačí mu ten drobný kontakt v místě, kde má Jack rozepnutou košili. Svlékne mu trhaným pohybem koženou bundu doktora Jonese a hodí ji kdovíkam. Ví, že by ho neměl celého svlékat, moc dobře to ví. Ale už není schopný si uvědomit, že to ví. Chvíli se tedy přesune s polibky na Jackův krk, na citlivou hruď, kde si dá zvlášť práci s drážděním bradavek a u toho knoflíček po knoflíčku rozepíná nejen košili, ale i kalhoty. Nemůže myslet na to, co by se stalo, kdyby je teď někdo našel. Myslí jen na to, jak Jacka dostat co nejrychleji z kostýmu.*
*Sledovala i druhou situaci DRAGOSE s civilkou a když se JASON nakonec odloučí, tak přikývne a nic nepodotkne, nepřišlo jí dvakrát košér říct "užijte si to" nebo "bavte se", vzhledem k náznaku, že si jde odskočit. Spíše nevhodné. Staré zvyky od dvora zřejmě. A když se Dragos navrátí za ní, tak se na něj otočí a nadzvedne obočí.* O jakou záležitost to vlastně jde? *Nadhodí a ušklíbne se.* Odskočil si. *Jedno v jakém slova smyslu, pravda to vlastně musela být. A když se ozve přes hudbu hvízdnutí zaměří se na civilku, která se začne svlékat a skončí pohledem ke své SPOLEČNOSTI.* Vaše práce? Rozkošné. Je k nakousnutí. *Zkonstatuje nakonec a sleduje věci k nimž se ozývají popuzené hlasy lidí, kteří sem tam své věci poznají a strhne se zřejmě kolem ESHE brzy chaos.* Když jsme u toho, kdo se za maskou schovává? *Stočí pozornost od krásného ženského těla k DRAGOSOVI a náhodné opilé osobě, která nesla dvě sklenky piva, kterého očividně měla dost, jednu vezme. Nakrčí nad tím trochu nos, pivo nikdy nebylo tak docela její šálek alkoholu, ale byl to alkohol a ona tu stála už nějakou chvíli nalačno.*
Skutečně? A odkud jsi, pokud to není tajné? *Optala se během jejich posladních kroků a na konci se CALOVI rovněž s úsměvem poklonila.* Pokud si mě chceš ukrást pro další tanec, rozhodně se nebudu bránit. *Odpověděla s úsměvem. Pak však její pozornost upoutalo hlasité hvízdnutí a její pozornost se přesunula k baru společně s Calovou otázkou. Její pobavený úsměv se ještě roztáhl.* To netuším, jsem tady dneska poprvé kvůli té akci. *Odpověděla, zatímco sledovala dívčino vystoupení. Ona sama se dobře bavila. Dívka na baru byla sice možná příliš opilá, příliš nadržená, nebo možná obojí, než aby jí to přišlo jako skutečně dobrá podívaná, ale s výjimkou toho, jak rychlé a obscénní to bylo, šlo o podívanou slušnou. Dívka byla krásná, měla cit pro rytmus a Kim rozhodně oceňovala, že se toho nebojí.* Šikovná. *Okomentovala to prostě a hlavou kývla směrem k ESHE.*
*Automaticky si zastěžoval na bolest pozadí, na něhož vlastně před chvílí spadl. Nad TRISS a jejím smíchem ovšem nezareaguje kdoví jak mile, spíše protočením panenek - takže ve finále dosti podrážděně. Ale hned, jakmile si to uvědomí, se na ni s omluvným pohledem podívá. Vzápětí pohled hodí i na GIDEONA, kterému jen zamává.* Těší mě..*Kývl, načež se rozhlédl, aby zjistil, koho asi může otravovat. Nechtěl totiž být na obtíž těm hrdličkám, co se tu nyní sešly.* Hele.. já už asi půjdu, nebo minimálně nebudu otravovat..rád jsem si zatancoval. *Usmál se na TRISS. Pokud mu to pak její PARTNER svolil, objal ji, než se s ní dočista rozloučil.* Pa. *Zamával, než zmizel kdesi v davu.*
Osobní pracovní záležitost.. *Odpoví Dragos MADDIE schválně znova. Nehodlal ji detaily prozradit, ani kdyby věděla kdo je. Na její slova se rovněž ušklíbne, ačkoliv to není vidět a jen pokývne hlavou. Svůj zrak na chvíli stočí na ESHE a škodolibě si ten pohled užívá, zvlášť když se k ní začnou hrnout někteří návštěvníci, které okradla.* Ach ano.. *Odpoví poté, když se vrátí k jejich rozhovoru.* Čekám až se do ní zakousne ten dav.. *Pronese ještě na její slova. Jakmile začne vyzvídat, tak se pobaveně uchechtne.* Říká se o vás, že jste chytrá, lstiví a důmyslná.. Co takhle tyto dovednosti použít, než abych vám to tak ulehčil? *Pobídne ji s drobným rýpnutím a rukou ve zlaté rukavici ji zlehka přejede podél linie krku, na čelist až pod bradu a nadzvedne ji hlavu.*
To záleží, ptáš se odkud pocházím nebo odkud jsem přišel? *Optá se žertovně. Stále však koutkem oka pozoruje svlékající se dívku. Upřímně obdivuje její křivky, a že jich viděl mnoho, ale každá žena je svým způsobem speciální a to se mu líbilo.* Pak si tedy nechej tanec pro mne po tomto představení. *Pronese lehce a mávne rukou k baru, kde žena stále ještě kroutila svým tělem.* Tak to jsme na tom úplně stejně. /Hmm, a jsem rád, že jsem sem došel, získal jsem dost užitečných informací./ To rozhodně je. *Přikývnul.*
Záleží, co z toho mi chceš sdělit? A platí, dokoukáme a budeme pokračovat. *Uculí se a krátce po něm koukne, než se její pozornost stočí zpět k dívce na baru a k davu, který se kolem ní pomalu, ale jistě formuje. Část z něj vypadá až nadmíru dychtivě, část však podle všeho poznávala předměty, kterých se dívka s takovým gustem zbavovala. Nejspíš jejich vlastní.* Chudinka… Sežerou ji zaživa… *Pronese téměř dojatě a lehce jí zacuká v koutcích. Sama začíná mít poctit, že je jí v oblečení trochu horko a není si jistá, zda za to může adrenalin, před chvílí dokončený tanec, alkohol, dívčino vystoupení, CALIBANOVY doteky, nebo kombinace toho všeho. Cítí se však nadmíru dobře.*
*Doris nechá tak ako je... aj keď je úprimne šokovaný aká je tá nenápadná žena aktívna. Keď Jasona pobozká a cíti jeho horúce pery na tých svojich tak ticho vzdychne. Ani nečaká na nejaké dovolenie. Jednoducho si svojim jazykom najskôr oblizne a potom šikovne sa prešmykne do Jasonových úst, aby tam mohol urobiť poriadnu paseku. Pohladí, zakmitá... zavzdychá a tým jemne rozvibruje Jasonove pery. A aj tie svoje. Pritom si užíva ako naňho reaguje a odpovedá mu. A ten dotyk pokožky je preňho tak strašne málo. Zasmeje sa. Ticho. Chrapľavo. Zvodne.* Hmm, to by som ti nespravil. Chcem ťa mať živého. Veľmi, veľmi živého. *Zachraptí svojim tichým, hlbokým hlasom, ktorým by možno dokázal taviť aj kov. Zrýchlene dýcha a pritom sa provokatívne otrie o Jasona svojim bokmi. Tak aby ich ešte oboch rozdráždil.* Pohni si... *Šepne a jemne medzi zuby zoberie Jasonovu spodnú peru. Trochu potiahne a pustí. Je mu jedno kam letí jeho oblečenie... a popravde ak by im tam niekto vošiel tak by mu to bolo už v tomto momente jedno. Zakloní hlavu, aby mu uľahčil prístup na jeho krk a potom sa ostro nadýchne keď je dráždi bradavky. Pozrie sa naňho, ako sa s ním hrá a nevie čo ho berie viac. Ak by im tam skutočne niekto vošiel... zabil by dotyčného pohľadom. Stiahne Jasonovi košeľu z ramien a pritom ho prstami poškriabe medzi lopatkami. Skloní sa, jednou rukou ho chytí za bradu a znova sa zmocní jeho pier a jednou rukou, šikovne a obratne rozopne Jasonov opasok. Podarí sa mu ho na jeden ťah vytiahnuť celý z nohavíc a odhodí ho niekam do priestoru.* /Snáď nebol tak drahý./ *Napadnemu ale to už mu obratne rozopána gombík, aby sa mu dostal do nohavíc. Pritom ani nepostrehne, že sa naňho nalepil trblietavý víly prach.*
*Milo sa na THIERRIHO usmeje, aký je vďačný za to, čo sa mu podarilo, ale zároveň je to unavený úsmev a vie, že nesmie zaspať tu pod umývadlom, ale ani v kdekoľvek v Pandemoniu a ani niekde po ceste v kriakoch alebo na ulici.* Za málo, rád som pomohol. *Prenesie šťastne, ale trasú sa mu ruky i nohy. Kým THIERRI na neho nepozerá, siahne si pod oblečenie a vloží si pod jazyk papierik LSD, aby sa nabudil.* /To nebude dobrý nápad, to nebude dobrý nápad./ *Behá mu hlavou, ale nakoniec to aj tak urobí a cíti, ako sa mu do mysle vtiera podivný, zvláštny pocit, vediac v jeho hlave, že to naozaj nebol dobrý nápad, že mal pravdu a nemal to robiť, pretože síce sa cíti viac nabudený, ale v zlom zmysle slova. Pozbiera sa na nohy a keď dvihne pohľad k THIERRIMU, vidí, ako sa steny k nemu sťahujú s čiernymi, roztečenými tvárami a prstami, ktoré steny trhajú a snažia sa dostať k jeho o to jemnejšej koži. Preľakne sa, zatvoriac oči a rukami si zbokov objíme hlavu, keď aj chlapec s ním na záchode vyzerá, akoby sa topil do podivnej masy čiernych čiar, hmýriacich sa pred jeho očami.* /Zlý trip, zlý trip./ Zlý trip. *Neuvedomí si, že to povedal nahlas a ihneď, nevnímajúc čokoľvek, čo mohol THIERRI hovoriť, otočí sa na päte a vybehne zo záchodov, ale objaví sa v ešte horšom prostredí, kde do neho skoro fyzicky tlačia farebné svetlá a hudba sa mení na krik, akoby niekto trhal ľudí zaživa, smiech sa zamotáva do vzlykania a aj tanečníci mu prídu ako masa miliónov rúk a nôh, pulzujúcich, vytvárajúcich akési biele diery do ničoho. Nalepí sa na stenu a chce odtiaľ utiecť, len nevie kam, pretože to by znamenalo, že sa má k tomu všetkému šialenstvu priblížiť, aj keď vie, veľmi dobre vie, že je to iba výmysel jeho hlavy, ale bojí sa pohnúť, omráčený zdesením.* Lóni. Lóni. *Opakuje meno svojho priateľa popod nos a sťažka odstrčí kohokoľvek, kto sa k nemu dostane bližšie.*
GIDEON: /Tak zlato? Na to bych si asi zvykl./ *Je rád, že dává takhle okatě najevo, ke komu patří a rukou, kterou si sama umístila, ji začne hladit po boku.* Nepatří to mezi tvoje fantazie? *Rýpne si Gideon, který je ze základu pansexuální jako většina víl, přestože muže bere spíše jako kolegy v armádě, než jako potenciální objekty zájmu. Inu a i kdyby bral, teď má oči jen pro Triss.* Ale... *Usměje se na ni, když mu řekne, že se jí líbí. Dojde mu totiž, že už se asi stihla trochu posilnit alkoholem.* Přítel Gideon, to jsem já. *Přikývne HIRAMOVI a zmatení se mu konečně definitivně vytratí z tváře, když mu čarodějka osvětlí situaci.* Aaaa, no na tradici vám to tedy moc nejde. *Uchechtne se a je na něm vidět, že to rozhodně nemyslí zle, spíše komunikačně. I když se však snaží udržovat konverzaci a potenciálně se seznámit s jedním z Trissiných přátel, HIRAM před ním začne utíkat.* /Oh, to bylo rychlý./ *Když vidí jeho tázavý pohled s rozpřaženýma rukama, mávne rukou s výrazem "ježiš no jasně" jako reakci na objetí.* Tak to bylo hodně rychlý seznámení, odradil jsem ho nějak? *Otočí se za čarodějem a pak zase na Triss a malinko nakrčí obočí přemýšlením.* Chtělas mě tu. *Řekne jednoduše v reakci na to, že přišel a vtiskne jí pusu do vlasů.* Doporučíš mi tu něco k pití? Jsem zvyklý spíš na to, co se podává ve Faerii. *Zeptá se a pak přikývne.* Rád bych, ale bude trochu záležet na tom, jak dlouho tu budeme. /Zítra mám hlídku.../
Osobní a pracovní se poněkud vylučuje. *Ušklíbne se, ale vesměs to odmávne a když promluví, tak se zamyslí. Chtělo to vodítko. Mohla si zrekapitulovat spoustu věcí, od vzezření, smíchu, očividně byl podsvěťan, ovlivnil civilku, rychlé reakce, styl humoru, znal ji, oslovoval ji Madeleine...Nakloní hlavu na stranu a usměje se, zvedne sklenku v pokynutí jemu samému.* Známe se, tak jednoduše. Kde jsme se poznali a při jaké příležitosti? *Na tento popis jí sedělo jen pár osob s tím vším, co si dala dohromady, stavbou těla dokonce...ale každou poznala v jiný čas.*
Oh..promiň..neměl jsem nic takového v úmyslu. *Pověděl slabším hlasem. Opravdu nechtěl nic takového udělat, ale ta krev..hold se stalo, co se stalo. Vrátit to nelze, BOB to teď prostě musel přetrpět.. a to i se Sashou, který konečně Bloody Mary bez alkoholu obdržel a vrátil se se svojí přítomností k těm dvěma.* Tayi na..a tobě objednám tu medovinu. Nebo myslím, že jsi ji zmiňoval, ne? Jestli ne, tak nevadí, i tak to udělám. *Řekl starší upír své, načež se znovu otočil k barmanovi, kterému sdělil svůj požadavek.* Mohli bychom..*Odvětil dodatečně Tay ROBERTOVI, když už Sasha přestal mluvit a staral se znovu o svoje. Nechal se otočit a až tehdy si z pultu vzal tu Bloody Mary, co mu Sasha přinesl. Z té se napil, načež ztěžka kývl. Teď se mu to už spojilo. Sklenku rychle odložil a BOBEM se nechal obejmout.* Dobrý, už jsem se chytil..půjdeme teď do boxu a ty mi řekneš, co všechno víš.. *Řekl poněkud vážně a jestli mu to ROBERT vůbec umožnil, odtáhl se, sklouzl z jeho klína a vstal, načež čapnul za rameno Sashu, který se už zrovna otáčel s tou medovinou.* Jdeme do boxu..ty taky, ani jeden z nás určitě nechce trest od Dragose. *Řekl v rychlosti, než jej pustil a popadl pouze BOBA, kterého prostě na férovku, pokud nechtěl, začal do toho boxu tahat se SASHOU v patách.*
Osobně pracovní.. *Upraví nepatrně svoje slova s pobaveným uchechtnutím. Odsune ruku a nechá ji se napít, ale přitom využije stěny za ní a opře se vedle její hlavy rukou.* Daleko odsud.. *Prozradí ji neurčitě a stejně tak dodává.* Při velmi běžné, ovšem pro nás se lehce utrhla ze řetězu, mo stór.. *Tady se ale malinko slituje a dá ji lehkou nápovědu v oslovění, zatímco se pod maskou ušklíbne. Věděl, že jestli někdo na jeho identitu přijde, bude to Maddie.*
Popravdě narodil jsem se v Rumunksu, ale většinu života jsem žil v Anglii, odkud jsem také přijel. *Pronese a vzpomene si na své dětství, které bylo díky bohu už jen pouhou vzpomínkou. Byl rád, že mohl změnit prostředí a dostat se do New Yorku, ale život tady byl rozhodně odlišný od toho, na který byl zvyklý.* Musím uznat, že ta dívka umí hýbat tělem. *Pronese ke KIM a stále sleduje ESH.* Myslím, že s tím tak nějak i počítala když vylezla nahoru na ten bar. *Uchechtl se a na chvíli svůj pohled zaměřil na Kim v jejím andělském kostýmu.*
Vím.* Usměje se a pak Sashovi kývne na dík. Pak se nechá TAYEM odvléct do boxu. Docela box uvítá, takže si tam sedne, vezme si medovinu a tu do sebe hodí. Uši má znepokojeně stažené. Podívá se na TAYE a čeká, na to až začne výslech.*
Anglii jsem jednou navštívila, ale Rumunsko ještě ne. I když, z dokumentů, co jsem měla možnost vidět, je to krásná země. Spousta netopýrů. *Usměje se.* To teda. *Dodá s pohledem upřeným na ESHE.* Jen je otázka, zda za to může čistě sebevědomí, nebo alkohol. Sama nevím… *Prohodí a tiše se zasměje tomu, že tím narážela vlastně na dívku i na sebe, chytne látku svých šatů mezi dva prsty a lehce za ni párkrát zatáhne ve snaze se trochu zchladit, než si všimne CALOVA pohledu. Po očku mu jej opatí a tváře jí opět mírně zrůžoví, tentokrát už však ne jen rozpaky.*
*Keď vracia tak matne započuje ako mu TANOIA hovorí, že za málo.* /Za veľa!/ *Asi druhý deň bude premýšľať, že ako je možné, že má prst na mieste ale teraz je šťastný, keĎ vyprázdni zo žalúdka všetko čo zjedol a vypil. Nadýchne sa a zistí, že už mu o niečo menej vadí ten smrad záchodov. Vyštrachá z nejakého vačku živačku, aj keď teda najskôr ju asi 5x prezrie či to je žuvačka a nie nejaká petarda. Strasie ho keď si predstaví, že by si miesto ruky dopálil pusu.* Díky, fakt. *Otočí sa na TANOIU a zamračí sa. Trochu naňho zažmúri, pretože nechápe prečo si drží hlavu.* Zlý trip? *Zopakuje a chvíľu trvá kým mu niečo v tom prehulenom, opitom a zo straty krvi omámenom mozgu niečo zopne dokopy.* TAN! *Zakričí ešte za ním keď TANOIA vybehne preč zo záchodov. Dvihne sa rýchlo na nohy, aby ho nasledoval, ale zatočí sa mu hlava a tak znova kecne na zem ako nanuk v lete.* Dofrasa. *Zahundre a skúsi to znova, tentoraz keĎ je na nohách tak to naskôr predýcha a potom vyrazí zo záchoda. Ignoruje že má krvavú ruku a aj časť kombinézy. Aj keď nie je to na pohľad tak zlé. Horšie je, že je bledý ako vápno.* TAN! *Zakričí do hudby ale príde mu, že jeho hlas sa stráca v davu.* Merde! TAN! *Predrie sa medzi nejakými ľuďmi a stále kričí TANOIOVE meno ale absolútne netuší kde ho má hľadať.* Kde dofrasa je? *Obzerá sa okolo seba ale z tých svetiel a davu je mu ešte horšie. Prudko sa otočí a má čo robiť aby sa vyhol dievčine čo tu nosí nejakú tácku. Pri tej priležitosti sa doslova hodí o stenu vedľa MADDIE a DRAGOSA. A zvezie sa po nej ak chutný bacuľatý chrobák na čelnom skle.* Merde... *Zahuhle z podlahy.*
*Tahle "nápověda" na první pohled příliš nepomohla. Ovšem to by nesměla znát jazyky. Irština. V Irsku žila jen jednou za celý svůj život a příliš ho nenavštěvovala, protože to bylo místo, které naopak obliboval Irvin.* Is fada ó shin Éire. *Broukne a v očích se jí zableskne, když vsune prst jen lehce pod masku, aniž ji dává pryč, spíš je jí příjemnější mu tak podebrat lehce bradu.* Mo daor Dragos. *Osloví jej ještě s jistotou.*
*Nostalgicky se pousměje.* Ve své rodné zemi jsem už tak sto let nebyl, nenašel jsem příležitost. *Pokrčí rameny.* /Ani chuť, není tam nic co by za návštěvu stálo./ V mé době tam bylo spousty chudoby a špíny, v dnešní je to mnohem lepší místo. *Podotkne a hlavou mu projede vzpomínka na špinavé ulice a dny plné šizení a kradení.* To je mnohem lepší téma. Řekl bych že obojí. *Popošel blíž k ní a sklonil se.* Co ty? Myslíš, že by sis na něco takového troufla? *Pošeptá jí u ucha a s úškrnem lehce odtáhne hlavu. *Její růžové tváře jí dělají ještě lákavější a on dostane chuť ji políbit.*
*Na Doris se později pravděpodobně vyptá, ale jelikož ho Jack vymučil téměř k prasknutí, rozhodně na ni nemyslí. Jednu ruku dá za sebe a začne šátrat, jestli je tam nějaký vhodný povrch. Když narazí na jednu bednu, napůl se na ni posadí, aby ozkoušel její nosnost a uzná ji za perfektní. Přestane tedy hrabat za sebe a zamotá ruku v Jackových vlasech a trochu ho zatahá. Hezky u hlavy, aby mu bolestivě nevyškubával vlasy, ale jen ho příjemně zatahal. Jeho dominance jakoby se však vytratila v sekundě Jackova smíchu a celý se zachvěje.* /Velmi, velmi.../ *Opakuje si v hlavě na chvilinku se na něj podívá s tmavýma očima plnýma hladu. Tím, že tu není krom pár žárovek daleko od nich nic rozsvíceno, má ještě roztažené panenky tmou. Na tu chvilinku jako kdyby zapomněl, že musí pospíchat , a že je ve skladu. Rty se mu roztáhnou do úsměvu, když se o něj otře a málem se na místě rozpustí, když Jack znovu promluví. Je znát, že předchozími představami netýral jenom Jasona.* S radostí. *Zašeptá mu do rtů, dorozepne všechno, co Jackovi ještě drží kalhoty a svižným pohybem je sundá i se spodním prádlem.* Do háje... *Vypadne z něj, když se mu po delší době naskytne pohled na přítelovo nahé tělo a rovnou si ho popadne a vysadí na otestovanou krabici, kde mu stáhne kalhoty kompletně, aby se k němu dostal blíže.*
*Jakmile dorazili do boxu, BOBA pustil a sedl si vedle něj, načež si brašnu přetáhl přes hlavu, aby ji mohl položit opodál a vzít si skleničku s krví, co mu Sasha zajistil. Spokojeně se z ní znovu napil. Tohle s radostí uvítal. Volně si nato položil hlavu na ROBERTOVO rameno.* Začneš mluvit sám od sebe, nebo se mám ptát? *Optal se, střelíc mimovolně pohled na Sashu. Ten seděl kupodivu mlčky naproti nim, zatím. Kdo ví, zda si nenajde taky znovu chvíli pro sebe a své monology.*
Nápodobně. *Usměje se ještě na HIRAMA a když se nechá obejmout, tak mu to krátce oplatí a sleduje jej zmizet v davu.* Jo...to nevím. Asi nám chtěl dát soukromí? *Nadhodí myšlenku, co ji napadne a kývne.* Můžu to zkusit, ačkoliv já tu piju spíše whiskey. Nicméně bourbon, pivo...nějaké pálenky... Co máš nejradši? *Nemohla si být jistá, zda pivo nemá odlišnou chuť a recepturu ve Faaerii a letmo jí poklesnou koutky.* Oh...spěcháš? Klidně můžeme přespat ve Faerii... *Nabídne napůl nadějně, ráda by strávila s partnerem více času, žel jejich povinnosti nečekaly a konkrétně technologie si je žádaly zde. Zvažovala, že požádá Gemmu, ale pochybovala, že starší čarodějka bude chtít "hrát Triss" i nadále. A asi ani nechtěla, aby jí zasahovala Praetorka tolik do osobního života. Bylo to jednoduše její soukromí.* Nebo klidně můžeme jít hned.. *Sklouzne ho pohledem, ač do něj nevloží intenzitu a když si konečně všimne ESHE, která je nahradila na baru a dosud ji zdařile ignorovala pro okouzlení novou láskou, nyní právě danou lásku začne tahat pryč, protože cítila, jak nekomfortně se začínala cítit, když se blízko ní svlékala žena a špatně se jí dýchalo. Potřebovala ji z dohledu. Z blízkosti.*
*Když má svou odpověď, tak se spokojeně ušklíbne.* Věděl jsem, že jestli na to někdo přijde, tak ty, Madeleine.. *Pronese sebevědomě.* Ale chtělo to nápovědu, že ano? *Rýpne si do ní ještě. Lehce hlavu skloní, přičemž její prst nechá zaháknutý o masku a tím ji potáhne výše. Má ji teď zvednutou, ale stále mu drží na hlavě. Nicméně kouzlo prstenu nezrušil, takže na Maddie to působí, jakoby viděla jeho tvář, ale přesto nebyla správná a nedokázala tu správnou identifikovat.* A taky ti to trochu trvalo.. *Dodá, když se s pobaveným úšklebkem rty skloní k místu, kde linie jejího krku přecházela v čelist. Vnímá, že tam o stěnu někdo (THIERRI) přistál a skácel se k zemi, ale bylo mu to naprosto ukradené.*
GIDEON: To je od něj asi milé. /Ale vyletěl, jak kdybych měl nějakou prudce nakažlivou chorobu. Nesnáší víly?/ Hmm, fakt nevím. *Uchechtne se a na chvilku se zamyslí.* Pivo možná raději ne, to si nechci kazit. Ale jinak jsem otevřený čemukoliv. /Byl by trochu průser, kdybych měl z civilského pití nějakou výraznou kocovinu, ale to je problém budoucího Gideona./ Ne, ne v pohodě. To si řekneme v průběhu večera, nemusíme zmizet hned, když se tu bavíš. *Zvedne ruce a párkrát s nimi zamává, aby jí vyvrátil domněnku, že musí okamžitě pryč. Pak už následuje její pohled a trochu mu poklesne čelist, když spatří ESHE na baru, jak olizuje kreditní kartu. Nakloní hlavu na stranu, jakoby chtěl přesně analyzovat, co se tam děje, ale než to stihne pořádně promyslet, Triss už ho táhne pryč.* /To se tu děje běžně? A proč mě táhne pryč?/ Děje se něco? *Shodí z tváře překvapený výraz z baru a všimne si, že je z toho Triss vážně nějaká špatná. Tak se na místě zastaví, přestože se doteď nechal táhnout a položí jí ruce na ramena.* Jsi v pohodě?
To víš, nejsi jediná a ani nejdůležitější osoba v mém životě. *Oplatí mu rýpnutí zpátky a prohlédne si povědomou a zároveň neznámou tvář.* Někdo si tu sehnal hračky.. *Nedokázal by sám použít kouzla, jediná magie to osvětlovala. Nabídne mu nakloněním hlavy krk a lépe také hranu čelisti, ale jen na chvilku, dokud ji to baví, než mu potáhne vlasy a políbí ho. Sama si držela stále štít, lidé do ní nevráželi, ale to se nedalo říct o Dragosovi.* Pojďme si zajistit trochu pohodlí... *Broukne jeho směrem a otočí se na podpatku, zamíříc k boxům. Naprosto bez zájmu překročí THIERRIHO delším krokem, věnuje mu znechucený pohled a pokračuje dál k boxu odkud manipulací vyžene osadníky, aby měli skutečně pohodlí.*
Samozřejmě, čarodějnice.. Jako bych ti to věřil.. *Uchechtne se ironicky, načež ji dovolí nadzvednout masku a pobavení se mu mihne v obličeji.* Jen pár.. Mám nového kamaráda.. *Pronese pochlubně, ale zároveň s takovou dávkou sarkasmu, že to působí velmi arogantně. Chvíli se věnuje jejímu krku, než si jej přitáhne do polibku.* Vůbec nejsem proti.. *Šeptne ji nazpět, když s nezajmem a dost bezohledně překročí THIERRIHO. Jestli ho přitom kopnul nebo mu na něco šlápnul je mu ukradené. Jakmile zmizí z boxu lidi, tak Maddie nejprve plácne po zadku, než ji chytne kolem pasu a otočí, aby si sednul jako první a ji si stáhnul na klín.*
*Bob ho jednou rukou chytne kolem ramen, když si na jeho rameno položí hlavu. Povzdechne si a podívá se směrem z boxu.* V čtvrtek jsem se trochu o tom porafal s Dragosem. Řekl mi totiž o tvém ex. No a já to vzal trochu moc osobně, asi proto, že něco podobného si prožil můj bráška...* Řekne a podívá se na něj.* Navrhl jsem, že bych ti ho vymazal z paměti, aby kdybys ho potkal, tak ho nepoznal. Nebyla by reakce, kterou by očekával. Taková malá zlomyslnost. Ale přemýšlel jsem nad tím a spíše mě napadlo z něj udělat dvě osoby. Jiné tváře, jiná jména. Naštval by se. Chytili bychom ho. A já bych si hrál. Udělal bych mu vše, co by sis jen dokázal představit.* Řekne chladně a pokrčí rameny.* V tomhle jsem po otci. Nenávidíme takový druh posedlosti. Když to spozoroval na bratrovi, tak ho proměnil v prase.* Zasměje se.* No a jinak se asi spíše ptej.* Poví, protože neví, co by mu mohl říct.*
Oh, dobře. *Usměje se, než její výraz přejde do protipólu a tahá si Gideona pryč od nahé ženy. Teoreticky, kdyby se o ni nepokoušel panický záchvat, možná by byla i žárlila, že se na ni díval, ale na to nyní nemyslela.* Ne - ano. *Opraví svou první odpověď a když je zastaví a položí jí ruce na ramena, otočí se čelem k němu a schová se mu do náručí.* Ne, napůl...nevím. *Vyblekotá nakonec. Jak chcete víle vysvětlit PTSD? Nebo spíš...válečníkovi, aniž mu prozradíte jeho původ? Jiskřičky mezi prsty jsou snad dostatečně výmluvné a Triss je schová mezi jejich těla a opře si o něj čelo.* Vzpomínky...ne na ni, ale obecně. *Řekne tiše a neodváží se vykouknout, stejně tak nechce, aby se díval Gideon, takže si ho k sobě jen tiskne a po chvíli se bezděčně začne pohupovat do rytmu hudby, která klubem stále duněla.*
*Když si ji stáhne na klín, tak se pohodlně zavrtí v těch správných místech a nejprve z ramen pokračuje k masce, aby ji odložila bokem a poté níž mu rozepnout svršky. Její bodyčko jako některé jiné mělo rozepínání v rozkroku, vcelku nenápadné nutno podotknout, krásně přilnulo. Sotva se vypořádá s jednou částí, zatímco kriticky stačí nadzvednou přívěšek, tak mu věnuje polibek na rty a na klíční kost a její ruce zamíří ke kalhotům, aniž by přííliš řešila okolí. Nezajímal ji nikdo z nich. Snad jen kdyby se přidali.*
*Se zájmem CALA poslouchá, s hlavou v zamyšlení lehce nakloněnou na stranu.* Chápu. Každý to má nějak, někdo se rád vrací domů, někdo prozkoumává dál a dál. Každému, co mu vyhovuje. *Usměje se. Když cítí, jak se nad ní sklonil, jeho dech se otřel o její krk a ucho, tiše zavrní a nad jeho otázkou se zachichotá, tváře jí zrůžoví o malinko víc, ale pobaveně přivře oči a koukne po něm, než odpoví, pohled znovu upřený někam k baru, i když už ne nutně na striptérku.* Záleží… Před podobným davem asi ne. Navíc, vynechala bych tu předcházející část s kradením. *Dodá.* Ale v trochu větším soukromí… *Nedokončí tu větu, ale její tón je dostatečně výbmluvný. Když se poodtáhne, skoro ji to až zamrzí a věnuje mu naoko vyčítavý pohled.*
*Trochu na ni zavrčí po jejích pohybech a na rtech mu hraje úšklebek. Nechá ji sundat masku, přičemž mu do obličeje spadne pár pramenů, která jinak maska držela mimo něj. Odhodí sako, když mu ho sundá na zem v boxu, načež se škodolibě ušklíbne nad jejím kritickým pohledem.* Nelíbí se ti andělé, Madeleine? *Provokuje ji, zatímco si sundá černý rolák a ten míří také za sakem. Stejně tak jeho rukavice. Polibek ji krátce oplatí a když se přesune jinam, tak ji nejprve stiskne prsty boky, aby poté jednu ruku přesunul do jejích vlasů a její čelenka následovala jeho oblečení. Poté ruku v jejích vlasech sevřel v pěst. Ani on neměl v plánu řešit reakce okolí. Navíc většinu pozornosti strhla ESHE. Druhá ruka po chvíli zamířila pod její sukni a stoupala po stehně vzhůru.*
*Zvolna se k BOBOVI přitulí a za ruku, kterou ho ČARODĚJ drží kolem ramen, jej zlehka chytne. Tiše pak poslouchal, když ROBERT nakonec spustil sám. Už zprvu po něm vrhnul docela udivený pohled, než si jej celého prohlédl.* Neudělal ti Dragos nic? *Zeptal se pak ještě na ujištění, ačkoliv si ničeho nevšiml. Na druhou stranu věděl, že bylo v BOBOVĚ silách nechat si zahojit ránu a dělat, jako by se nic nestalo.* Oh..to mě mrzí.. *Dodal pak, když bylo zmíněno, že si něčím podobným prošel i ROBERTŮV bratr. Následně BOBA znovu mlčky poslouchal, aspoň na chvíli, než bylo zmíněno mazání paměti. Tay nespokojeně zavrtěl hlavou.* Nevím, jestli bych chtěl, aby se mi někdo hrabal v hlavě, promiň..*Dodal, načež si obě ruce složil do klína. Tentokrát už nechal ČARODĚJE doříct celý zbytek bez vyrušení. Faktu, že byl jeho další bratr proměněn v prase, se taky nakonec zasmál. Byl to takový fajn fakt na odlehčení.* /Jasně..chováš se jak prase, tak jím i budeš. / *Pomyslel si.* Doufal jsem, že ti to budu moc říct sám, někdy..ale hádám, že to je už docela vážné. *Načal.* Jinak by ti to šéf asi neřekl. *Dodal vzápětí, během čehož si začal pohrávat s levým rukávem košile.* Dragos se ty informace musel dozvědět od Morgana, mého bývalého dozoru..já mu totiž nic z toho, co se konkrétně dělo, neřekl. *Zmínil.*
*Nat se usmála na Dominica a přikývla* Jo dobrý už mi je lépe..Hele El..Skočíš nám pro něco k pití?..něco silného..*Nat podala Elaine peníze a Elaine šla dovnitř pro jejich drinky. Po chvíli přinesla dvě vysoké sklenice modro rudého pití že světýlkem na dně, brčkem a destičkem na vrchu* woah díky! *Vzala si drink a druhý dala Dominicovi*
*Dominic se na Nat usmál a jemně ji vzal kolem pasu, snad pro gesto, aby věděla že je skutečně s ní, tak jak řekl. když pak přišla zpátky, tak se podíval na barevnost pití.* Páni, a kde máš ty? *Zajímal se, lehce starostlivě Dominic o to, kde je pití patřící Elaine.* Ale toto se ti povedlo. *Zhodnotil hledíc na pití. Potom už si s Nat přiťukl.* Tak, na všeobecné úspěchy, maličká. *Usmál se na ni a pak se napiil.* Dopijeme a tančit? Hele? A nebo ne, tam se nekoukej. *Pronesl a zakryl Nat striptýz, když viděl ESHE, jak dělá stryptíz na baru.*
Za svůj domov jsem přijal Anglii, ale máš pravdu, někdo se domů vrací radši než jiní. *Ani Anglie kdysi nebyla tím nejčístším místem na zemi, ale postupem času se to začalo zlepšovat. Pozorně jí sleduje a vnímá ji. Nadchne jej když uslyší její vrnění a poslechne si její odpověď.* Tak to by pak možná stálo za to po tanci najít soukromí. *Zašeptá a nabídne jí ruku.* Už máš dost show? Mohu tě vyzvat pro další tanec? *Zeptá se jí, je to už nějaká chvilka co ji pustil ze své náruče a rád by ji tam zpátky přivinul. *
To bys měl, protože já nekecám, přece se nenechám zabít teď, když mám mát svatbu a skvělý život s tebou. *Pousmála se, snažila se to nějak odlehčit.* A počkám s tebou, pak se půjdeme bavit, protože sakra tenhle večer už nám nikdo nepokazí. *Uculila se. Kolem nich prošla Lea a jen kývnutím Aless dala na vědomí, že jde dovnitř a že tam na něj počká, Alessandra se jen usmála a pak už se věnovala jen Remimu.* Ani já jsem tu nějak nikoho nepoznala, teda jo řekla bych, že tak dva lidi možná tři jo, ale to je tak vše asi. .*Pronesla a koukla na něj, než se k němu naklonila a vtiskla mu polibek.* Tak si dej cigaretu a pak jdeme dovnitř. *Mrkla.*
Hej! Je mi jednadvacet! *Nat se koukla a vytáhla mobil, začala si natáčet tu free show na baru a začala se smát tomu* Tomu nebude kámoš věřit *Nat upila svého drinku a zaostřila svůj mobil na ESHE a chytla záchvat smíchu, Elaine se koukala na tu scénku s znechucením a Obrátila svůj zrak pryč* Mám celkem chuť se kni přidat *Řekla lehce podnapilá Nat*
GID: *V duchu se pochválí za to, že poznal, že se něco děje. Sice to teď není úplně čas ani místo na to se chválit, ale přeci jen je emočně natvrdlý, a tak mu dělá radost, že se učí.* Aha. *Přikývne chápavě a pevně ji obejme, když si o něj opře čelo, aby jí trochu pomohl uzemnit. Kolegovi by v takové situaci vlepil facku, ale to tady rozhodně nepřichází v úvahu.* Jestli o tom budeš někdy chtít mluvit, tak můžeš. Když nebudeš, taky dobrý. *Pohladí ji po zádech, aniž by příliš povolil stisk. Samozřejmě ji nesvírá tak, aby jí drtil kosti, ale nevisí na ní jako volné triko. Zkrátka tak akorát, aby ho cítila a dokázala se lépe soustředit na něj a ně na tančící ESHE. Objetí povolí až ve chvíli, kdy se začne pohupovat, protože by jí tím mohl bránit a začne malinko nejistě tančit s ní.*
*Dominic je sledoval, ale jakmile to Nat řekla, tak se na ni koukl.* No tak to ne! Už jen proto že ne celý klub tě potřebuje vidět nahou, co kdyby tu byl i tvůj šéf, hm? A taky, to je ta civilka, co jsi po ní chtěla skočit, nebylo bz to asi moc rozumné. *Zasmál se, a potom už tak nějak reflexně chytl Nat za pas, kdyby mu chtěla náhodou utéct a zezadu se na ni natiskl.* Takže žádné tancování nahá na baru!
*Remi se na ni usmál. Potom si tedy zapálil, aby se zase mohli vrátit dovnitř. Když nakonec dokouřil, tak se na Aless usmál, vzal ji za ruku a společně vešli dovnitř. Chvilku se rozhlížel, než nakonec zamířil k baru, kde jim objednal drinky. Potom zamířil do jednoho z boxů.* Tak jo, dáme si drinky, posedíme a pak půjdeme tančit? Jak ti to zní? Mě jako plán. *Mrkl na ni rozverně, než si zase sundal helmu a teď i štít a položil to vše na lavici vedle nich.*
*Cestou od baru do boxu Aless kývla na Leu, že jdou tam a pak už jen jde za Remim. V boxu si odloží svou zbraň i masku vedle sebe a pak s koukne na féra sedícího po jejím boku.* Tvůj plán se mi zamlouvá moc. *Mrkla na něj a pak si vzala sklenku a napila se. Informace, které se dozvěděla ač už byly pravdivé či ne, jí vrtaly hlavou, ale nechtěla se tím teď dál zaobírat, na to bude času pak dost, teď se chtěla bavit a užít si večer a hlavně byla ráda, že se Remi už uklidnil. Když pak odložila sklenku, koukla se kolem sebe a tak nějak pozorovala dění v baru, než se pak koukla na Remiho a lehce se k němu natočila, snad aby na něj lépe viděla. *
Aleee notaaak Oh! *zrudla když se na ni přitiskl a kouka na něj. Nat se ušklíbla ďábelsky a dopila svůj drink a uvolnila své tělo abyvy vyklouzla z náruče* Bacha na plášť kamaráde..Neboj..ještěti vydělá pár babek!*Vstala ze země a píchla ho prstem do hrudníku s úšklebkem* Neboj se o mě Bráško.. *zamotala se a Elaine ji chytla* Už máš dost mladá dámo *Řekla Elaine a vzala jí za ruku*
*Bob se pousměje.* Nemusí tě to mrzet. On si to tehdy vybral.* Řekne a pak si povzdechne.* Dobrá, Dragos říkal, že to asi neprojde.* Uchechtne se. Pak vše dořekne a poslouchá poté Taye.* To je možné.* Chvíli váhá a pak se podívá před sebe.* Walter tě hledá. Prý míří do států. Ale neví, co ho tu čeká. Pokud mi někdo chce něco vzít, tak za to vždy zaplatí. On se stane jednou z mých hraček.* Řekne a usměje se nad tím.* Navíc i Dragosovi se nelíbí, že chce vzít jeho člověka. Ten hlupák proti sobě poštval dva ze čtyř mocných bytostí v New Yorku. * Podívá se na Taye.* Máš nějaké přání, co mu mám udělat?* Zeptá se s úsměvem a v jeho očích je vidět, že se na to těší.*
*Dominic se na to malé škvrně zadíval a zasmál se.* Nat, jo, už máš dost. nechtěla by jsi si jít sednout na chvilku do boxu? *Zasmál se, a pokud Elaine, která ji držela souhlasila, pak zamířil k boxu. Sám se tam posadil, ať už bez nich, nebo s nimi, chtěl být na chviličku v klidu. Pití si vzal se sebou a teď si jej usrkával a koukal se kolem sebe na to, jak se lidi bavili. Jeho pohledu neutekla ani ALESSANDRA a její mladý fér, jak by také mohli- vždyť Dominici se posadil právě do boxu hned vedle nich.*
*Remi se na ni zlehka usmál.* ještě aby ne, já mám...hehe, většinou jen a pouze dobré nápady. *Mrkl na ni, načež si neodpustil to, aby vyplázl jazyk. Pak se koukl ještě vedle sebe, na to, coby viděl, jak lidé tančili a bavili se. Hned na to ale pohled otočil na Aless. S úsměvem se natáhl načež své rty jemně přiložil na ty její a usmál se.* Tak co, jak se jinak bavíš? když pomineme ten můj výstup. *Zasmál se Remi pobaveně nad vlastním činem.*
To nezní jako špatný nápad. *Usměle se na CALA a svou ruku vloží do té jeho. DJ však zjevně vnímá, jaká nálada se v klubu rozhostila a rozhodne se ji podpořit i hudebně. Z repráků se tak začne linout remix Candy Shop. Kim se pobaveně ušklíbne.* Tak koukám, že se teď kromě našich tanečních schopností bude testovat i naše sebeovládání… *Odtuší. Parket se na tuhle skladbu řádně vylidnil, zjevně ne každý se cítil na to předvádět své taneční schopnosti zrovna při této skladbě. Na parketu zůstalo jen pár nejodvážnějších, nebo alkoholem nejposilněnějších, nebo obojí v jednom, podobně jako Kim. Té to však v nejmenší, nevadí. Konečně bude mít možnost ukázat, co všechno se s těmi křídly dá dělat. A nejen s křídly… Osvětlení se lehce proměnílo a byť šaty Kim nebyly tak průsvitné, aby bylo vidět vše, v tomhle světle jdou perfektně vidět její křivky při každém pohybu. Očima se na vteřinu neodpojí od těch CALOVÝCH, ale jejich dotek se, i přes zjevný náboj skladby, omezí jen na občasný mezi mnoha kroky a otočkami, čímž celkový náboj ještě zvyšuje. Díkybohu při tom stíhá myslet na to, že křídla má roztahovat jen když je ke CALOVI zády, aby jej náhodou netrefila, jako předtím Javiera.*
Budu na to myslet...někdy ti to povím. *Přislíbí a nechá se mlčky mazlit, než se začne trochu uvolňovat, aby s ním tančila, ačkoliv mnohem pomalejší tempo, než jaké měla hudba - respektive nereagovala na každou dobu, ale na začátku jedné začala a na konci druhé pohyb přešel do dalšího.* Chyběl jsi mi. Jako vždy. Je to takové nezbytné mučení. *Podotkne nakonec, aby zcela odvedla myšlenky pryč a bezděčně se trochu pootočí při tanci a postupem času se ocitne k Eshe zády, čím dá Gideonovi na ženu možná výhled, ale musí uznat, že vlastní majetnické či žárlivé sklony zkousne snáz než panickou ataku a Gideon ji nakonec může jednoduše říct, když zmizí z dohledu. Nakonec mu nepřímo přislíbila drink...a po něm se kdyžtak přesunou domů.*
Abych tě do toho jazyka nekousla. *Ušklíbla se na něj, než mu polibek opětovala, pak se na něj koukla a rozesmála se taky.* Abych pravdu řekla, měla jsem chuť tě praštit, za ten výstup, byl jsi horší jak hysterická ženská. *Culila se na něj.* Ale chápu tě na druhou stranu. *Pohladila féra po tváři a pak se zase narovnala a rozhlížela se kolem, když její pohled padl na známou osob vedle v boxu. Nad tím, že tam seděl DOMINIC, jen protočila oči a raději se znova otočila na Remiho.* A co se týče zábavy tak zatím to jde. Ještě se to nerozjelo pořádně i když jak tak koukám na ostatní, tak am to už jede. *Culí se, když vidí, co se kolem děje*
*Remi se uculil a více si upírku natiskl k sobě. Popadl jí za boky, načež si ji vytáhl k sobě do klína. Pak se jí podíval do očí. V těch jeho se momentálně odráželo spoustu světel z celého baru, jež zářila a propůjčovala dění ještě lepší atmosféru. Remi se uculil a natiskl si její tělo an to své.* no, to je pravda, že se to tu rozjíždí, tak co kdybychom to rozjeli i my? *Uculil se, načež se pak už vrhl na její rty. Za záda si ji přitiskl blíže na sebe, než polibky věnoval na její čelist, tváře, a odhrnul rolák, aby se dostal i k jejímu krku.*
*Nat si sedla vedle Dominica a opřela si hlavu o jeho rameno aby si odpočinula* Měkký..hele víšjak jsem říkala ze chcu do Kanady?..Chceš jet se mnou? Road Trip nás tří..ano musim vzít sebou chůvu ale představ si to.. *Zeptala se na s ospalym, skoro mumlajícím hlasem. Elaine se posadila k nim, si všimla ALLESSANDRY hned vedle nich a povzdechla si* No tak to vypadá že tu brzo usne..*štípla Nat do kolene a Nat zleknutím vyskočila* Co je?..
GID: *Když mu slíbí, že mu to někdy povypráví, poplácá ji konejšivě po hlavě v jakémsi roztomile humorném gestu a usměje se na ni. Přijde mu výrazně klidnější, než bezprostředně po začátku striptýzu, a tak se i on uvolní. To, že začne hrát Candy shop a parket se vylidní ho nějak netrápí, protože aspoň mají kolem sebe s Triss malinko víc prostoru a není to tak dusivé prostředí. I to by možná mohlo být na náběh panické ataky nápomocné.* Bylo by horší, kdybych ti nechyběl. To bychom pak museli probrat nějaké změny. *Uchechtne se, aby trochu odlehčil její docela těžké vyjádření. Sice jsou oficiálně spolu, ale pro Gideona je to pořád dost nové a taková romantika se mu netahá z rukávu úplně snadno.* /Ale je vhodný o tom vtipkovat?/ *Uvědomí si se zpožděním, ale už mu přijde nemístné to brát zpět, a tak se od ní jen trochu odtáhne, aby si prohlédl kostým.* Moc ti to sluší. *Hrábne na penízky na sukni a doufá, že je uslyší zacinkat, ale v intenzivních beatech hiphopové klasiky s tím moc štěstí nemá. Na bar už se vůbec nedívá, přestože periferně ví, že tam Eshe ještě pořád je a úplně nevinně musí ocenit její výdrž.* /To nebude jen tak. Drogy, magie. Něco v tom musí být přimíchané. Neměl by jí někdo pomoci?/ *Ovšem s Trissinou předchozí reakcí ví, že on to být nemůže a upřímně ho tančící civilka zas tolik netrápí.*
*Dominic jen poslouchal a když si Nat opřela hlavu o jeho rameno, tak ji jednou paží objal. Pak se na ni koukl a usmál se.* Rád s tebou pojedu, pokud to tedy schválí Dragos, samozřejmě, myslím, že tady je to hlavní slovo na něm, takže musíš pokecat asi s ním. */Zauvažoval nahlas. Když se pak lehce probrala, tak se uculil.* Jsi unavená, nechceš odvézt domů? *Optal se opatrně, byl rád, že tu je a bavil se, ale zase, už vypadla, že mu usne na rameni. Pak ji palcem jemně pohladil a usmál se.*
Na co je sebeovládání, když se můžeme v tak krásnou noc pobavit? *Optá se a na candy shop si ji přivine k sobě, poté udělá úkrok od ní a vlnou se vrátí zpět k ní. Rukou ji přejede po obličeji a pozvedne si její bradu k sobě a zašeptá směrem k jejím rtům, které jej přímo vyzývají.* Tak se předveď. *Věnuje jí jeden ze svých úšklebků a uvolní se do rytmu tance. Využije každou možnou chvilinku aby se k ní přiblížil a některou částí těla se otřel o ni. Dává si pozor aby do nikoho jiného nevrazil a zároveň aby s ní a jejími pohyby udržel tempo.* /Tak s tímhle andílkem se rozhodně dneska nudit nebudu./ *Má chuť se lehce zasmát své myšlence, ale nechce narušit atmosféru mezi nimi dvěma. Při jedné příležitosti když se k němu přiblíží a otře se tak jí přejede prsty po obrysu jejích boků až ke krku.*
Mmm...jaké změny? Jakože zařídit, abys mi rozhodně chyběl? *Alkohol se vrátí s uvolněním trochu do hry a Triss ho pohladí palcem po krku na jizvě, kde jí sevření zrovna vycházelo.* Děkuji. Pousměje se a zvedne k němu pohled, když ucítí, jak si hraje s šátkem potažmo svrchní sukní s mincemi. Ani ona je neslyší cinkat, spíše to cítí, jak jí zabubnují o sebe na pokožce (ač přes látku).* Tak tedy...jakto, že dnes spěcháš ode mě pryč? *Letmo nakloní hlavu na stranu a bezděčně si promne mezi sebou rty, aby je zvlhčila.* Kdybys chtěl...můžu tě na drink pozvat i jinde. Nebo doma a tam si můžeme udělat v soukromí větší pohodlí... *Nabídne, když píseň končí a ještě jí nepřekryje tak výrazně jiná a chvíli se tak vpohodě slyší.*
*Když si jí posadil na klín, jen zvesela vypískla a položila si ruce na jeho ramena, hledíc mu do očí, nakonec jej objala kolem krku a uculil se.* Pokud máš na myslí rozjet to tak, jak si to momentálně představuji i já, tak jsem pro drahý. *Zavrněla a polibky jež jí věnoval mu s vášní opětovala, nakonec jen zaklonila hlavu dozadu a slastně přivřela oči. Užívala si jeho blízkost a spokojeně se usmívala.* Víš co mě na naších kostýmech štve asi nejvíc? To že jsou těžké na svlékání. *Uchechtla se a vjela mu rukou do vlasů, jež následně na to stiskla ve své dlani.*
*Remi zlehka na ten podnět zaklonil hlavu a podíval se jí do očí. pak se ušklívbl.* No, tak to myslím, že jsme dva, řekl bych, že to ej zatraceně otravná věc a měla by být zakázaná. Složitý oblečení obecně, kdo to vymyslel? není oblečení spíš od toho, aby se za ně vzalo a lehce se roztrhlo? *Uculils e a rukama jí přejel po těle. pak se na ni uculil.* Ale jsme naprosto a upřímně zvědav na to, jaks e pod ten můj budeš dobývat, ten tvůj je totiž v porovnání našich kostýmů hračka. *Pronesl provokativně.*
Není to, koneckonců, ten důvod, proč jsme tady? *Optá se s úsměvem. Napadne ji, zda ta poznámka o sebeovládání nebyla až příliš provokativní. Jenže pokud byla, na Cala to zjevně zapůsobilo přesně tak, jak mělo. Vzal to jako výzvu. Stejně tak jako ona vzala jeho povídku.* /Předveď se? Máš to mít./ *Ona sama se tak poddá nejen rytmu, ale i jeho provokacím, které doplňuje svými. Jsou teprve na začátku, ale s každým krokem cítí větší potřebu být k němu blíž, přesto se užívá i to občasné 'odloučení.' Jen to prodlužuje společně strávené chvíle a nechává je to si situaci pořádně vychutnat. Jeho dotekům se nebrání, naopak, jde jim vstříc a ani její ruce přitom nezahálejí. Při jedné otočce mu kolem hlavy přes spánky nakreslí jakousi svatozář, pří dalších krocích, její prsty napodobí jeho cestu, v jeho případě od opasku až k bradě, kterou jemně stáhne níž. Téměř to vypadá, že se políbí, než opět odtančí, aby předvedla svá křídla konečně v jejich plném rozpětí. Pak je pomalu stáhne a opět se mu vrátí do náručí.*
*Zavrní pod dotykom Jasonovej ruky vo vlasoch. Má dokonca pocit, že cíti ako sa zachveje.* /Možno sa chvejem ja./ *Napadne mu. Ani by ho to neprekvapilo. Dosť sa aj čudoval, že sa pod ním nezačala roztápať tá stolička pri bare. Pozrie sa mu do oči a takmer sa mu v krku zadrhne dych. On sám má tiež oči tmavé od vzrušenia. Pripomínajú rozbúrené more, ktoré chystá ešte len ukázať aké dokáže urobiť vlny. Stiahne Jasonovi košeľu úplne dole. Zbaví ho opasku a pritom cíti ako on z neho sťahuje tak nepotrebné kusy oblečenia. Rozpne mu nohavice a škádlivo mu na moment vkĺzne do nich rukou. Pohladí ho cez spodné prádlo, aby ho ešte viac vyburcoval. A to sa aj podarí. Na to tata je nahý. Dravo sa naňho usmeje, Je mu úplne jedno, že by niekto mohol vojsť. Za Jasonovej pomoci sa usadí na bedňu a len v duchu zadúfa, že vydrží to čo sa na nej chystajú robiť. Bez nejakého ostychu a hanby sa na nej doslova rozvalí. Keď ho má na dosah tak nečaká, Pritiahne si ho k sebe, medzi nohy za ten zvyšok oblečenia čo mu ešte nechal. Rukami mu vkĺzne pod látku a aj pod spodné prádlo. Pohladí mu boky, prejde dozadu na zadok stisne mu ho. Áno, toto má rád.* Aké je vaše želanie pane? *Zavrčí divoko a trochu sa natiahne, aby mu pobozkal bradu. Trochu mu ju oblizne a prejde na sánku, kde ho jemne poškrabe zubami. Plynulo prejde na krk, ku ktorému sa prisaje a začne ho divoko bozkávať. Kĺzajúc nižšie a nižšie. Cez kľúčnu kosť, na rameno a z neho pomaličku na hruď,*
/To jistě ano./ *Na parketu s ní tančí jak jen to jde aby se jí mohl dotýkat ale zároveň se snaží budovat vzrušení občasnými mezerami, které zase nějakým kreativním pohybem zkrátí. Jakmile ale KIM popoodejde od něj, tak jí jen chvíli sleduje načež ale po plném ukázání jejích křídel se k ní dostane jako predátor ke své kořisti. Postaví se za její záda a přitiskne se k ní pánví, jelikož má však křídla roztažená tak jí pravou rukou chytí na břiše a přisune si jí víc k sobě. Levou rukou jí natočí hlavu a z pravé strany jí jen lehce přejede rty po krku. Jde jen o malé dráždění. Pak svou ruku přesune z její brady na křídla, pustí ji na břiše a obejde jí tak, aby najednou k ní stál čelem, nechá však na ní jestli se k němu tentokrát přiblíží.*
*Pozvedla obočí a sledovala ho s úsměvem.* Mám ti říct, kolik oblečení jsi mi takhle už svlékl, tím že jsi jen jak ty říkáš vzal a lehce se roztrhlo. *Zazubila se na něj a pak se podívala, na ten jeho kostým a jen nespokojeně mlaskla.* Hm, sakra, jak to z tebe dostanu? *Zamračila se a pak své ruce přesunula na rozepínání jeho kostýmu.* Nějak se to podaří, přinejhorším půjdeš nahý lásko. *Zasmála se nahlas a nahnula se k němu, aby jej políbila. Dravě a nesmlouvavě, načež se mu schválně zavrtěla v klíně, snad jako nějaký provokace. Tohle jí prostě bavilo.*
*Remis e zasmál a pak se na ni podíval. Pak se uculil.* Ale zase mne nesvlékni celého, jo? Přece nechceš, abych tu byl všem na obdiv, když jsme jen tvůj. *Uculil se, než se natáhl, přitáhl si ji opět k sobě a sám hledal, kde by jí mohl kostým trošku porozepnout, aby se na ni mohl plně vrhnout. Jaká byla jeho radost když zjistil, že její kalhoty jdou stáhnout vskutku jednoduše, to se ale nedalo říct o těch jeho, které byly ale samá přezka a pásek. Nad tím se Remi opět pobaveně zasmál.* No, budeš to mít těžší než já.
BLÍŽI SA VYHODNOTENIE NAJLEPŠEJ HALLOWEENSKEJ MASKY, NA PÓDIUM PRICHÁDZA CHLAP ČO SA NÁPADNE PODOBÁ NA SPEVÁKA THE WEEKND (pravdepodobne to ale nie je on, kto vie...). BERIE SI MIKROFÓN A HUDBA O TROCHU STÍCHNE "HOLA, OLA, NETVOROVIA! TAK IDEMEEE NA TOOO!" ZAKRIČÍ AŽ TO VŠADE PORIADNE ZADNUNÍ. "JE ČAS VYBRAŤ FINALISTOV S NAJLEPŠÍMI MASKAMI. TAK SA NÁM UKÁŽTE!" PO MIESTNOSTI ZAČNÚ BEHAŤ SVETLÁ A HĽDAŤ SVOJE OBETE. PO PÁR SEKUNDÁCH SA ZASTAVIA NA KIMBERLY, NEJAKEJ NEZNÁMEJ DIEVČINE V KOSTÝME BARBIE A V BOXE KDE SI TO ROZDÁVAJÚ MADDIE A DRAGOS... "EHEM, TAM V TOM BOXU... SLEČNA MEDÚZA JE FINALISTKA... ABY NEDOŠLO K NEDOROZUMENIU! TAKŽE DÁMY! POĎTE NA PÓDIUM!"
/Tak křídla zjevně působí…/ *Pomyslí si s pobaveným zavrněním, které se promění v tichý, nebo spíše hudbou utlumený vzdech, když se na ni CAL zezadu natiskne a rty ji pohladí po krku. Tohle byla skutečná zkouška pro její sebeovládání, protože čím déle dotek trval, tím víc toužila jen roztát v jeho náručí, ale když myslela, že už o nevydrží, opět od ní odtančí. Jen tak tak potlačí nespokojené zamručení a místo toho se na něj usměje a dotančí k němu. Její ruce se přesunou na jeho tvář, její pohled a výraz dávají jasně tušit, že by nejradši viděla jejich rty spojené, jenže v tu chvíli ji doslova oslní reflektor a ozve se vyhlášení. Překvapeně se zadívá na CALA, s nevěřícným úsměvem, ale oči se jí rozzáří. Je vidět, že ji to skutečně potěšilo.* Páni... *Špitne, ale po vyhlášení od CALA kousek poodstoupí, roztáhne křídla do jejich maximálního rozpětí a vysekne ukázkové pukrle, doprovázené jen tichým syknutím, jak ji přitom zabolí pokousaná noha. Usmívá se však.*
*Už se chystala něco říct, ale to se ozval někdo z podia, že je vyhlášení masek, když nikde nepadlo její jméno, jen se spokojeně usmála, mohla se dál věnovat jen Remimu.* Neboj se, to bych zase neudělala, ještě by mi tě nějaká ukradla a to bych asi byla hodně zlá. *Uculila se na něj a snažila se postupně nějak rozepnout všechny ty pásky a přezky které měl, u toho tiše nadávala a když viděla, že se na tom ještě baví, plácla ho lehce do hrudi.* Nesměj se jo, nebo nic nebude. *Vyplázla na něj jazyk a dál se snažila, už měla dokonce nějaké povolené, přičemž se jen vítězně culila.* Sakra, zajímalo by mě, kdo ti ten kostým vybíral. *Pronesla a pak se na něj podívala.* Mlč!
*Remi se a ale stejně uculil a mrkl na ní.* No kdo jiný, než ty. *Vyplázl na ni jazyka zlehka se skrčil, jako kdyby čekal, že mu přiletí nějaký ten pohlavek. pak se na ni ale koukl, vzal ji na tváře a stáhl opět do svého polibku. Hned na to jí ale ruce opět přemístil na pozadí, za které ji chytla mrkl na ni.* Tak co, bude něco? Nebo se z toho mám vysvléct sám? *Ušklíbl se na ni provokativně a pak si ji jemně nadzvedl, aby jí mohl trošku popotáhnout kalhoty dolů. Pak se usmál.* No jo, to ty kostými, co na to více říct. *Zaculil se.*
*Když k němu přitančí zpátky, tak se k ní lehce nakloní, jeho rty velice blízko těch jejích. To se ale v sekundě změní jelikož je oslní nepříjemné světlo a vyhlásí masky. To ho donutí tiše se rozesmát. Odtáhne svou hlavu od KIM, která po chvilce poodstoupí a provede nádherné pukrle. Lehce jí zatleská a na rtech mu panuje úsměv, který se mu tam usadil po smíchu.* Gratuluji! *Řekne dostatečně hlasitě na to aby jej slyšela, ale neřve aby tím nepohoršil nikoho poblíž, poté přejde k ní a natáhne ruku.* Můžu tě odvést k podiu? *Optá se a čeká na její odpověď s rukou nataženou.*
*Oprie sa chrbtom o stenu a sedí tam ako biela hromádka nešťastia. Len sa zamračí na obchádzajúce topánky (MADIE A DRAGOS) a je rád, že im neogrcal nohy. Chvíľu dýcha ale to tiež nie je nič také extra keď všade je teplo, smrad z piva a zo spotených ľudí. Napne ho, natočí sa trochu bokom a vyvracia sa. Nemá vlastne už ani príliš čo vracať, tak len z neho chvíľu ide žlč. Keď to rozdýcha tak sa narovná, utrie si pusu do rukáva a takmer bojovo sa pozrie na ten dav nôh ako tancujú. Príliš si nevšíma, že je nejaké vyhlasovanie kostýmov, skôr sa v tom relatívnom kľude keď ľudia toľko netancujú snaží nájsť bosé TANOIOVE nohy. Príliš mu to nejde ale keď nadobudne dojem, že zahliadol niečo ryšavé tak sa začne súkať na nohy. Rýchlo si to rozmyslí a znova klesne na zem a tak zvolí potupujúcu cestu. Plazenie. Ak sa postaví bez pomoci tak asi omdlie, takže sa po štyroch prediera medzi vyliatym pivom, stratenými topánkami a šperkami a ľuďmi. Nadáva ako pohan keď sa tak prediera kým sa konečne dostane k chlpatej bosej nohe. Pozrie hore.* /Hej... vyzerá to ako líška./ *Tak ho čapne za členok.* TAN?
*Chvíli si Roberta starostlivě prohlížel, než se uklidnil a znovu využil jeho rameno jako polštář, když už si ničeho zvláštního na čaroději nevšiml. Vesměs mlčky ho pak poslouchal, občas jej případně, když cítil, že může, přerušil. Pohledem pak zkoumal víceméně většinu z toho času box, občas se podíval na Sashu a nakonec pozornost věnoval nespočetkrát i samotnému čaroději. Nicméně po nějaké té chvíli mu téma jejich konverzace začalo být dosti nepříjemné, nekomfortní..podobně jako předtím ty pohledy u baru.* Jo, to by mu bylo podobné. *Vypadlo z něj při zmínce Walterovy schopnosti poštvat proti sobě zrovna ty nejvíc nebezpečné lidi, co jen může. Už tak se mu povedlo znepřálit jeho bývalý klan, minimálně. Čert ví, koho ještě, nebyl přeci jen na světě krátkou chvíli.* Ne, ne..*Uchechtl se zlehka.* V tomto ohledu má kreativita padá..žádné specifické přání nemám. *Dopověděl zrovna ve správnou chvíli. Hned na to se totiž začalo vyhlašování masek. Tay pouze, ostatně jako Sasha, pohlédl směrem ven z boxu, načež pokrčil rameny. Moc jej to nezajímalo. Popravdě mu ta soutěž i vypadla z hlavy.*
*Při jeho slovech se jen zamračila, ale hned na to na něj jen vyplázla jazyk, stejně jako on na ni.* Řekla jsem ti mlč, nebo tě umlčím sama. *Zazubila se a po chvíli se jí konečně podařilo rozepnout všechno co měla, včetně jeho kalhot.* Aleluja, konečně. *Zavrněla spokojeně.* Nemusíš, už to mám, a bez trhání, takže nahý nejdeš domů. *Políbila ho a pomohla mu stáhnout kalhoty, načež se na něj více natiskla.* Teď už zábava může začít. *Zašeptala.*
*Chris popravdě netušíl, co si od té halloweenské party slibovat. Tedy, kromě chlastu, pravděpodobně hromady podsvěťanů všech druhů a s trochou štěstí nějakého gigantického umělého pavouka na zdi. Ale s ohledem na to, že ho na party vytáhla Em, cítil, že by měl dojít. Koneckonců, potřeboval s někým probrat tu situaci s Cait. S civily nemohl, a nebyl si jistý, že by někdo jiný pochopil, čím si jako vlkodlak prochází. Možná mladý upír, jenže už když postával kousek od vchodu a dokončoval svou cigaretu, aby mohl dovnitř, pochopil, jak podcenil situaci, pokud šlo o upíří pach. Bylo to jako sedět v autobuse za někým s mimořádně silným parfémem, který je vše, jen ne příjemný a hlavou vám jde jen to, že byste dotyčného nejraději prohodili oknem, pokud by vám v tom nebránily morální zásady. Na ty se tedy soustředil. Típnul nedopalek a zařadil se do řady, když najednou zaznamenal známý pach, mnohem příjemnější a téměř instinktivně chňapl po ruce přicházejícího Willyho Wonky a pevně, přesto jemně ho stáhnul k sobě.* Nazdar Em. *Schválně ztlumil hlas, aby rozhovor pokudmožno proběhl opravdu jen mezi nimi.* Hádám dobře, že to, co je tu všude cejtit tak, že by se z toho jeden zadusil, je to, co si myslím..? *Optal se jí konverzačně, jakoby nic. Jeho silný makeup a čočky dávaly sotva tušit nějaký výraz, který se mu na tváři objevil.*
*Rovněž se rozesměje. Celá situace je koneckonců vtipná. CALŮV výraz ji naplňuje štěstím a jekousi netušenou vnitřní hrdostí nad tím, že její kostým skutečně přinesl takovou reakci, jakou přinesl, nejen u ostatních, ale i u pořadatelů.* Děkuji. *Září při úsměvu jako sluníčko a do nabízené ruky vloží tu svou.* Bude mi ctí. *Uculí se a společně vyrazí k pódiu.* Já moc děkuji, žes mě vytáhl na parket, abych mohla ukázat, co tahle křídla opravdu umí. *Usměje se a potáhne za jednu šňůrku, takže se její křídlo lehce otřese, jako by z něj smetávala jakési smítko. Tiše se tomu zasměje.*
*Bob se na mladého upíra podívá a povzdechne si.* Řekni mi Tayi. Když ti nejvíce ublížil, co sis přál? Co vyšlo z tvé bolavé mysli i srdce?* Zeptá se velice klidně a v jeho obličeji je výraz, který mývá jeho otec, když se rozhoduje nad trestu.* Tayi, sice se může zdát být tahle debata nepříjemná, ale ve světě stínů je smrt běžná. Jsem tu přes osm set let, znám jen deset dalších čarodějů, co jsou starší jak já. Jen osm je silnějších jak já. Další dva jsou na stejné úrovni. Pokud mě někdo naštve a to opravdu naštve, tak zmizí z dějin. To čeká i Waltera.* Řekne klidně a podívá se na Taye.* Hm, radši si tím nelam hlavu a nech to na mě a Dragosovi.* Usměje se na něj bylo vidět, jak přehodil do své běžné nálady, co má před Tayem.*
Ještě ne..budu v poho dej mi minutku..*Nat se probrala a koukla na pódium a na vítěze* Ach jo však naše kostým svou super! *Elaine se usmála a překřížila ruce* Ne dostatečně Nat..Hraběnka by také vyhrála ale mě to je celkem fuk..*Nat se usmála a protáhla se. Konečně dopila svůj drink a usmála se* Tohle byla sranda..Heh Dík že si šel se mnou..
*Remis e na ni díval, poslouchal ji a smál se. Když se jí to nakonec vyvedlo, tak se na ni spokojeně zadíval a políbil ji na tvář. Potom už mu zbývalo jen to si ji na sebe vysadit. Slastně zavrněl, načež si ji chytl za boky. pak se ale podíval kolem sebe a zamručel.* Ale no, trošku soukromí. *Zavrčel. Popadl svůj štít, který zaklínil o své stehno, popadl jednu Alessiinu ruku, kterou položil na vrch štítu.* Tak, a drž. *Pronesl k ní. Štít tak zakrýval jejich klíny a nikdo tak nemohl na první pohled poznat, že mají oba stažené kalhoty, až jen ze jejich pózy a z toho, že Remi donutil tlakem rukou na Alessině boku upírku k pohybu, se dalo poznat, že to co se tam děje asi nebude pro oči mladších účastníků.*
Andělé se přeceňují. *Broukne, zatímco se mu dobývá do kalhot. Lehce si s kusem látky pomůže telekinezí, aby se ani jeden nemusel svléct opravdu do naha, zároveň je ale nedráždila při aktu samotném látka a u sebe prostě rozepne telekinezí body, aby to nijak neprotahovala a dopřála jim uspokojení. V tom nejlepším se samozřejmě pak objeví reflektor a Maddie se krátce skloní Dragosovi k uchu aniž ustane v pohybu a tím si zakryje oči před ostrým světlem. Lehce jej kousne a směrem k záři reflektoru zvedne jeden prst na znamení "vydrž, teď něco dělám" a kousne Dragose do krku, aby mu pomohla se dokončit rychleji a sotva se tak stane, políbí ho na rty a se slovy "tak zase někdy" se zvedne a někde v mezičase, kdy má tělo v zákrytu se body zapne, ona si podá ještě korunu zpět do vlasů a ona se naprosto nevzrušeně předchozí činností a s výrazem hrdé dámy prostě vydá za mužem, který jí vyhlásil.*
*Dominic se na ni podívala jemně se usmál.* Ale nesmutni, to že tě nevybrali neznamená, že to byl špatný kostým., hele já upřímně o tom, že se bude výherní vybírat ani nevěděl. *Mrkl na ni a objal si ji. Pak kývl hlavou.* Není vůbec problém,. kdykoliv se zase bude něco takého jít, tak můžeš jít zase, rád tě budu mít po svém boku. *Usmál se a jemně se k ní přitulil.*
*Pomalu s ní jde až k podiu a rozhlíží se okolo, vlastně si pořádně kostýmů ostatních ani nevšímal, takže většinu uviděl až po průchodu mezi lidmi.* Nemáš vůbec za co, to já jsem rád, že jsi mi poskytla tanec. *Dodá a rozhlédne se okolo sebe jakoby někoho hledal, doopravdy hledal. Díval se jestli neuvidí jejich předchozí společníka TAYE, BOBA a SASHU. Dovedl jí až před podium, kde jí nabídl ruku aby se jí lépe vylezlo nahoru a odstoupil o pár kroků dozadu. Hledal další vyhlášené očima aby si prohlédl také jejich kostýmy.*
Nemáš vůbec zač. Snad nebyl poslední. *Mrkne na něj a s jeho pomocí se vyhoupne na pódium. Je mu vděčná za tu pomoc, byť to nedává najevo, noha ji pořád trochu bolí. Pak se k němu krátce skloní.* Mohla bych tě o něco poprosit? Sehnal bys nám něco k pití? Výběr nechám na tobě a peníze ti dám po vyhlášení. Jen mi po tom tanci trochu vyschlo. *Zazubí se a lehce mu stiskne ruku, než ji pustí a věnuje pozornost vyhlášení.*
*Z moci encatna byla konečně vysvobozena, jakmile se rozhodovalo o nejhezčím kostýmu této akce. Hudba utichla a s ní se Eshe přestala nakroucet jako had, který se snaží svést Evu v Ráji. Zůstala na baru stát ve spodním prádle, které bylo již tak kousek od toho, aby odhalilo všechny její poklady, a svůj pohled překvapeně upřela na oblečení pod sebou. Dav, který na ní hladově i s nenávisti koukal, se přesunul k pódiu, čímž dal Eshe možnost seskočit z baru a poklidně si sebrat všechny své věci. Ačkoli jí doteď nevadilo předvádět svou holou kůži, první stud a ponížení se dralo do jejího podvědomí. Nepamatovala si, co se stalo před tím, než na bar vůbec vylezla, ale po své první neblahé zkušenosti v Pandemoniu uznala, že opět okusila drogu smíchanou v jednom z jejích pití. Měla se cítit ohavně, s rudými tvářemi utéct, plakat, ale místo toho se slabě usmála. Život měla jen jeden, tak proč se za své činy stydět? Možná za to mohl alkohol, který z její krve zdaleka nezmizel, ale cítila se dobře. Plná sebevědomí. Přesto si své věci sebrala a šla se obléct a upravit na záchody pro dámy, kde si zapálila i jednu cigaretu.*
*Dragos se pouze ušklíbne na její slova a víc než ochotně ji pomůže s rozepnutím jejího kostýmu. Poté druhou rukou ve vlasech odtáhne její rty od svého krku a udělá tak prostor těm svým na jejím, kde ji kůži zkousne lehce, jakmile se začnou navzájem uspokojovat. Pobaveně se uchechtne, když při vyhlašování namíří reflektor na ně.* Měla by sis jít pro cenu, atraktivito.. *Rýpne si do ní, ale jeho držení nevypadalo, že by ji chtěl pustit. Teprve až když je po všem ji ještě dodatečně stiskne zadek a nechá odejít, načež na sebe zpátky naháže všechny věci a z boxu odejde. Jeho kroky míří kolem celé řady boxů, když z jednoho zaslechne rozhovor s jeho jménem. Pouze se o box opře rukou a zaměří se na všechny účastníky (Sashu, TAYLORA a ROBERTA).* To by měl.. *Nadhodí prvotně.* ROBERTE, mohl by jsi přestat znepokojovat Taylora, když Walter ještě ani do Ameriky nedorazil? *Otáže se ironicky a zvedne si masku, načež i zruší kouzlo, co mu propůjčoval prsten a usadí se k nim.* To, jak se o něj postaráme už není Taylorova věc.. *Dodá podmračeně.*
*Tiše se uchechtla.* Tady a soukromí? Lásko jsme v baru plném lidí, tady soukromí nehledej. *Zašeptala mu u ucha, do něhož jej nakonec lehce i kousla. Pak už jen spokojeně zavrněla, jednou rukou tedy držela štít a druhou si jej objala kolem krku, natiskla se na něj a s vášnivými polibky se dala po pohybu. Zprvu pomalými, protože jej ráda provokovala, ale pak už rychlejšími a náruživějšími, přece jen si to chtěli užít dostatečně oba dva.*
*Remi se jen pobaveně zasmál, z části jí musel dát za pravdu, ale na druhou stranu udělal teď něco pro to, aby alespon něco, co bylo jen a jen jeho, mělo být ostatním skryto. *Uculil se a pak se na ni koukl.* Přece nenechám nikoho jiného, aby mi tě okukoval, nebo snad, aby mi na tebe sahal, co si to o mě myslíš. *Vyplázl na ni jazyk. Potom si ji zlehka nadzvedl, aby do ni mohl přirážet i on, což si hodlal plně užít.* Jako neříkám, nejraději bych tě teď vzal a dotáhl domů, ale.. *Dál to nedořekl, jelikož se k nim přifařila jakási dvojice mladých slečen, které na Remiho i na Aless omylem vylily své pití. Pak se obě posadily vedle nich.* Ježkovy, my se omlouváme, utřu vám to! *Zahlásila jedna která se už už jala Remimu čistit rukávem jeho kostým.*
*Elaine si nemohla pomoc než se usmát a Rypnout si do dvojice* Tak se už polibte..Nebo tu budem až do příštího roku *Nat zrdula a kopla Elaine do kolene, která ji na oplátku vrátila pohlavkem* Takové věci neříkej! *Křikla Nat na Elaine a překřížila ruce. Elaine se zasmála a zakryla si ústa* Ty si dávej pozor na to abych to neřekla Dragosovi že si málem napadla dva civily za jednu noc..
*Jakmile Elaine promluvila, tak se Dominic okamžitě, instinktivně odtáhl.* Co-co? Ne, to ne Nat je moc milá holka, ale je to, já ji beru jako mladší sestru, prosímtě neblbni, to jako, to neee zaseee. *Zasmál se na ni Dominic, který nad tím nakonec mávl ruku a vzal si pití. Potom se podíval zpět na upírky.* Dojdu vám pro pití? Co si dáte? *Navrhl raději, aby od této konverzace utekl. Jak řekla Elaine, tak bral Nat jako svou mladší, malou ségru, a to bylo asi tak vše. Měl ji rád, ale ne tak jak si starší upírka myslela.*
GID: *Nad její otázkou se tajemně uculí a navede ji do otočky, která je na tuto hudbu naprosto nevhodná, ale on upřímně DJ úplně nevnímá.* To nepotřebuješ vědět, dokud ti chybím. *A ani on to neví, protože to nadhodil spíše s humorem. Při její následující nabídce se na chvilku zamyslí a přestane si hrát s necinkajícími penízky.* Pokud by ti to nevadilo, tak bych možná raději šel. Ale jestli se tu bavíš, tak se třeba vrátí tvůj odehnaný kamarád, až odejdu. Nechci tě tahat pryč. *Pokrčí rameny, ale je vidět, že je v tomto prostředí nesvůj, takže už to určitě dlouho nevydrží. Kdyby mu rovnou odsouhlasila odchod, tak se mu viditelně uleví, jinak si dá ještě jeden drink dle Trissina výběru a pokusí se to nějak zvládnout. V tom začnou vyvolávat výherce kostýmové soutěže, a tak Gideon následuje reflektory a spatří KIM s roztaženými křídli a MADDIE, která reflektor odmávne.* /Páni, oukej./ *Uchechtne se a podívá se na Triss, jak na takové výherce zareaguje. Gideonovi nejde si nepředstavit jaké by to bylo, kdyby takhle zachytili je dva, ale rychle tu představu zadupe.*
*Když zaznamenal povzdech, věnoval mu znovu pohled, možná lehce nechápavější než předtím. Nicméně nad čarodějovou otázkou se zamyslel. Jeho odpověď se však mohla jevit jako očekávatelná, většina obětí podobných zvěrstev, reagovala vesměs stejně. Nebo si minimálně myslel, že si podobné přání přáli taky.* Ať si někdy okusí vlastní medicínu? *Vypadlo z něj. Vyřkl to dosti nejistým hlasem. Měl aspoň za to, že si tehdy přál přesně to, co nyní vyslovil. Následný Robertův monolog pak znovu poslouchal, zatímco byl ticho jako myška. Pouze přikyvoval na jeho slova, pokud vůbec něco. Dost jej udivovalo s jakým klidem o tom zvládal čaroděj mluvit. To jej ovšem fascinovalo u mnohých z těch, co znal. Nicméně jakmile zpozoroval dalšího muže (DRAGOSE), věnoval mu pohled. Od ROBERTA se ovšem neodtáhl, a to ani tehdy, kdy zjistil, kdo vlastně byl ten muž zač. Pouze kývl na pozdrav, stejně jako Sasha.* Ani netoužím po tom, to vědět. *Dodal ještě.*
Samozřejmě. *Pokýval hlavou a pomalu přešel přes parket kolem lidí, které v životě neviděl a znovu už asi ani neuvidí. Procházel kolem poměrně přeplněného baru a musel dojít skoro až na konec aby našel poměrně prázdnější místo, objednal nějaký barevný drink KIM a sobě whiskey, všiml si boxů vedle a tak si řekl, že si tam může sednout a popřípadě napsat svému pánovi o některých zjištěních, jenže jak zaslechl jméno Walker od DRAGOSE, tak ztuhl a zaplul do vedlejšího boxu. Došlo mu že s tím mužem, co tam je a kterého nezná byl nejspíše BOB a TAY. Proto jej to zaujalo ještě víc, drinky nechal položené na stole a schválně se zaposlouchal co uslyší dalšího.*
Jo vem mi asi pivo! Dík! *Nat se zamračila na Elaine ale ta udržela vážný výraz. Pak se Elaine koukla na Dominica a požádala ho o Víno s krví. Natalie byla naštvaná na Elaine za [link src="to.co"] řekla a když Dominic odešel Nat se pustila do Elaine* Jsi normální? Proč si to řekla? Co si teď bude myslet!? To si fakt poslala Elaine! *Elaine se nadechla a pustila se na Nat* Jen jsem si do vás rypla neber to tak vážně..
*Když se pak Dominic vrátil s objednávkou, usmál se na obě. Položil před každou ještě pivo s krví a pak se zamkyslel.* No, přemýšlím, hraješ počítačové hry? Stáhl jsme si teď tu nejnovější verzi Ratcheta a Clanka, ale ještě jsme to nehrál, zahrajeme spolu? *Nabídl se.* Tak nějak hledám partaka na hry pro dva, a pokud hraješ, tak to bude moc fajn. *Uculil se o ucha k uchu, chtěl tak nějak zakecat to, co se před chvilkou vyslovilo.*
*Niekam sa vytratil a sám nedokázal istý čas vôbec nájsť cestu od steny, pozdĺž ktorej sa spustil dolu na zem a vložil si tvár do dlaní, dýchajúc a mysliac na Lóniho a na to, že by sa teraz chcel zabaliť do deky s čajom a uvoľniť si svaly, ktoré má bolestivo stiahnuté, rovnako zatnutú sánku tak bolestivo, až mu do uší prechádza zvuk lámajúcej sa kosti, aj keď je to len vokálna halucinácia, pôsobiaca však na jeho aj tak vizuálne pokrútené podnety iba nepríjemne a hrozivo.* /Nie je to reálne. A je to iba bad trip. Na párty to nikdy nie je moc dobrý nápad./ *Hovorí si v hlave, aby sa upokojil a pomaly sa dvihne, spomenúc si, že na záchodoch nechal THIERRIHO aj so zaschnutou krvou a síce sa cíti unavený, ihneď sa aj tým smerom vyberie, pretože akosi vie, odkiaľ prišiel, než sa zošúchol na zem.* THIERRI? *Ozve sa potichu, keď rozvalí dvere na záchod a miestnosť sa pred ním natiahne do dlhej chodby a znova sa splasne až k jeho nosu a cíti, ako sa mu chce z toho pohľadu zvracať. Chce sa napiť vody z umývadla, ale ak vstúpi, hodí na zem žlč a vodu zo svojho žalúdka.* /Mal som sa najesť./ *Pomyslí si, keď sa rýchlo vzdiali a cíti sa, akoby srdce v jeho hrudi vážilo tonu a ťahalo ho k zemi a akoby mu supy vytrhávali kusy mäsa z tela, len aby mohol v strede parketu vo vodopádoch vykrvácať a všetky osoby by sa vykúpali v jeho zvyškoch, hnijúcich rýchlosťou, ktorú ešte nevidel, a zo zeme by vyrástol iba ľuľkovec zlomocný. Preto sa iba plahočí, snaží sa vyhýbať výjavom a svetlám, iritujúcim jeho vnútorné rozpoloženie a iba stále opakuje THIERRIHO meno. Až vtedy si všimne, ako nejaký týpek kričí na niekoho na zemi a trhá svojou nohou, pokrytou chlpatými nohavicami.* Hej. Pardon. Nie je mu dobre. *Vysvetlí hneď smerom k neznámemu a pomaly začne dvíhať chlapca znova na nohy, keď ho chytí rukami pod pazuchu a samému sa mu krúti miestnosť tak, že keď vidí zvratky na zemi vedľa, skoro akoby stokrát viac cítil ten nechutný smrad.* Poď. *Prenesie k THIERRIMU a aby ho povzbudil, usmeje sa, aj keď sa sám cíti ako h-vno na podrážke.*
KEĎ UŽ SÚ NA PÓDIU KIM, BARBIE A MADDIE TAK MODERÁTOR ZNOVA ZAČNE ROZPRÁVAŤ. " KTORÁ Z TÝCHTO KRÁSOK MÁ NAJLEPŠÍ KOSTÝM?! O TOM ROZHODNETE VY!! JE TO TENTO KRÁSNY ANJEL?" DÁ RUKU NAD KIM A ÚČASTNÍCI ZAČNÚ KRIČAŤ, PÍSKAŤ a TLIESKAŤ.
*Mohl by se mu hodiny dívat do očí, další hodiny na zbytek tváře, další hodiny na tělo. Jenže ty hodiny nemá a vzadu v hlavě mu pořád bliká nepříjemně alarm.* /Oni ho zabijí. Jakmile zjistí, že k tobě patří, tak ho zabijí. Nebo hůř- Každý tvůj nepřítel ho může zneužít proti tobě. I když tu ten nepřítel není, může to mít špehy. I když tu špehy nemá teď, může podplatit nyní nezávislé osoby. Je tu hromada podsvěťanů s nadměrně dobrým čichem. Upíři, vlkodlaci, všechno může cítit Jasona z Jacka a Jacka z Jasona./ *Alarm běží o sto šest a pře se o pozornost s Jasonovým nekonečným chtíčem. Podívá se na něj, rozvaleného a zranitelného na krabici a ví, že teď nepřestane. Nemůže to v sobě držet, když cítí Jackovy ruce na svém těle a tvář se mu stáhne zadržovaným zasténáním. Ve chvíli, kdy se k tomu přidají polibky, král víl už doslova šílí. Mozek se mu pere mezi tím teď Jacka popadnout a jít ho na záchody drhnout mýdlem, aby z něj smyl svou vůni a tím, aby z něj vymiloval duši. Pro Jacka možná dlouhodobě bohužel vyhraje varianta b.* Ty. *Odpoví mu konečně drsným hlasem, v rychlosti si nasliní prsty a jeden po druhém je přidává do Jacka. Je to už nějaký ten pátek, co spolu byli, tak mu nechce ublížit, ale viditelně spěchá.*
*Podívá se na něj a usměje se.* Dobrá.* Řekne, protože víc ho znepokojovat. Když se objeví DRAGOS, tak se na něj s klidem a se zuby stále trochu od Tayovi krve, zazubí.* Je lepší být připraven než být v šoku.* Poví mu a pak je rád, že zruší iluzi, protože z toho lehce bolí hlava.* Jistě, ale co kdyby měl specifické přání, berme to jako dárek k Vánocům, Dragosi.* Řekne s klidným úsměvem. Pak se podívá ven. Slyší, že se ztlumila hudba, takže by je mohl někdo slyšet.* Kan jeg teste effekten av nye planter på den? Jeg har også en potion. Det kalles kjærlighetsdrikken. Men det er kjærlighet så sterk at den dreper.* Promluví norsky a v hlase je poznat, že jde o jeho rodný jazyk. Pak se pousměje.* Noen lytter kanskje, spesielt hvis Walter har ører her også. Det vil være fint å finne dem og gradvis kutte dem av.* Prohlásí s úsměvem a trochu tím naznačí, že první věta byla na odvedení pozornosti případných posluchačů, co by mu rozumněli a aby mu mohli rozumnět i ostatní, tak mluví současnou norštinou.*
*Kim se dojatě pousměje, udělá krok dobředu, ještě jednou udělá pukrle a roztáhne svá křídla, dává přitom pozor, aby nikoho netrefila. Když se jí to bezpečně podaří, opět je stáhne a couvne na své místo, nechávajíc prostor oběma spolufinalistkám. Barbie neměla špatný kostým, ale kostým medůzy byl podle ní hodně podařený.*
*Nad jeho slovy se jen usmívala.* Ani nevíš jak je úžasné to od tebe slyšet mi amore. *Zavrněla a políbila ho.* Tak stejně to mám i jí, abys věděl, jsi jen můj a nikdo na tebe nebude koukat ani sahat. *Jazykem mu přešla po krku a lehce jej i kousla, načež se pak lehce odtáhla, pohlédla mu do očí a chtěla ho políbit, když se tam najednou někdo objevil a ještě je polil. Aless jen tiše zavrčela a když viděla, že si dokonce sedají, zavrčela hlasitěji. Když se ta jedna dala k čištění Remiho rukávu, upírka jí chytla za ruku a odstrčila jí.* Nesahej na něj, pokud nechceš přijít o ruku. *Zavrčela a v očích se jí zablesklo, načež se jí vysunuly špičáky.* A teď obě táhněte k čertu. HNED! *Zavrčela výhružně. Všichni už byli na mol a navíc v maskách, takže to, že se proměnila obě braly jakože je to součást kostýmu a tak to nijak ani nekomentovaly, ale jakmile Aless zvýšila hlas, obě se postavily k odchodu.*
DAV KRIČÍ A SKANDUJE! MODERÁTOR TAKTO POKRAČUJE AJ NA BARBIE, KTORÁ SA TIEŽ POOTÁČA A ZAVRTÍ PRED DAVOM. NAKONIEC EŠTE PREJDE K MADDIE, ABY SA PREDVIEDLA A ZOŽALA TIEŽ OVÁCIE.
*Remi se na to díval, a nebyl by to Remi, aby se v té situaci prostě a jednoduše nezačal smát. Prostě se začal tlemit jako pako, a aby taky ne.* Hele, dobře dobře, moc je nevyděs. *Zasmála se. To si ale už jedna civilka ale sedla zpátky a podívala se na Aless. Doslova jí strčila hlavu přímo k její.* Páni, to jsou cool špičáky, kdes je sehnala?? *Chtěla se zeptat, ale to už svůj pohled sklopila dolů, tam, kam neměla. Ihned na to se pak překvapeně postavila.* Voni píchaj!! Ty vole Mandy, voni píchaj!! *Začala ječet po své kamarádce. To už Remi nevydržel a vypukl ve smích. Byl to prostě mamlas, co k tomu mohl kdo říct.*
*Emerie se dozvěděla o té párty docela nedávno a ten kostým co měla na sobě vyloženě sesbírala během dvou dní po trift shopech. Nechtěla něco klasickéhé zak zvolila Willyho Wonku. Sice byl na sreuhý den úpněk a ona jej začínaal cítit, ale potřebovala vypadnout ven. Hlavně s někým kdo byl vlkodlak. Protože po tom co se stalo s Kim nechtěla moc riskotvat. Proto napsala Chrisovi, jehož číslo konečně získala. Kontaktovala ho a když se domluvili že se sejdou před Pandemoniem. Jenžej en co přijde tak so začne ,ačkat ruku. Cíto pach upírů a neslutečně jí to...štve. Že by nejraději bouchla do stěny. Ale to ji už osloví Chris.* Čau a ano hádáš dobře jsou to upíři. *Odpoví v rychlosti a jde vidět její znechucený výraz.* Jsou to mrtvoly...*Mykne rameny a mačká hůl od svého kostýmu.* Jestli chceš jít jinam... *Navrhne.*
*Zarazí sa.* /Ten chlap nevyzerá ako TANOIA./ *Trochu strnie keď naňho ten človek začne kričať a trhať s nohou. Thierrimu nepríde, že by robil niečo zlé, že by si zaslúžil takéto zaobchádzanie. Ešte keď naňho vreští tak vysokým hlasom, tak sa naňho Thierri trochu zahľadí...* /Buď je to chlap alebo ženská so strniskom.../ *Cíti, že ho dakto chytá a dvíha hore a keď sa mu podarí vykrútiť hlavu... v tom už je ako mistr... tak uvidí TANOIU. Pomôže mu so svojou váhou a nejako sa dostane nohy. A potom, za poriadnej dávky opierania sa o TANOIU ho poodstrká von z davu.* Bol to chlap alebo žena? A kam si zmizol? Ideme von, už tu nechcem byť ani minútu. *Lamentuje o 106.*
Rachet a Clank? Co to je? Nikdy jsem o tom neslyšela..ale zkusím to s tebou! *Usmála se a upila trošku piva a koukla kolem sebe. Nat se podívala na mobil a usmála se* Hej Elaine můžeš nás vyfotit? *Podala Elaine mobil a přitáhla Dominica k sobě. Usmála se na kameru a když Dominic schválil, Elaine je vyfotila* Gratuluji nic tam není..Blbče
Budu klidně jejích noční můra, když to bude třeba. *Zavrčela upírka a když se jedna z těch holek daly k tomu, aby snad zkoumala její špičáky, jen znova zavrčela a měla co dělat, aby jí nekousla.* Řekla jsem, abys na nikoho nesahala, čemu kurva nerozumíš! *Vycenila na ni zuby a tiše zavrčela, pak koukla na Remiho.* Ty moc teda nepomáháš. *Povzdechla si a když ta jedna začala křičet, to co křičela. To už na Aless bylo moc. Vstala, natáhla si kalhoty a štít, co držela dala Remimu na klín, přece jen on byl ještě nahý a otočila se k tě dvěma. Popadla je za vlasy a obě tahala z boxu pryč někde na parket.*
*Nakrčí nos a z hrdla se mu vydere tlumené zavrčení.* Koukám, že jsem trochu podcenil situaci… Je to jak dojet k blbýmu případu… Jen tak stokrát horší. Škoda, třeba příště. *Ušklíbne se a koukne po Em. Změna místa možná není tak špatný nápad.* Máš nějakej návrh, nebo prostě budeme hledat místo s menší koncentrací neživejch na metr čtvereční? *Pak hlas opět trochu ztlumí.* Pokudmožno něco, kde můžem mluvit otevřeně. Potřebuju s tebou probrat něco… Vlčího. A nemůžu to hodinu obkecávat, jak když jsem se prvně bavil s Cait. *Pak očima přelétne její kostým.* Škoda toho, že ten kostým nemohlo docenit víc lidí. Vidět tě takhle je rozhodně zážitek. *Zazubí se, ale je to jasný kompliment.*
*Remi sledoval to, co se dělo a jakmile spatřil, že Aless obě dívky odtáhla pryč, tak se na ně ještě jen omluvně podíval. pak se rozhlédl kolem sebe, a jaké pro něj bylo překvapení, když spatřil v dálce baru, na místě, které bylo osvícené a vyvýšené, polo tyč. Remi vykulil oči.* No ale koukněme se na to. *Zavrněl spokojeně, načež se zvedl. Ale en jen tak. Svůj svršek kostýmu ze sebe táhl, zapl si kalhoty, do ruky si vzal štít kapitána Ameriky a zamířil mezi lidmi k tyči. Jakmile tam došel, tak ihned vyskočil na stupínek, načež se postavil čelem k tanečniici.* Hele dámo, teď mi uhni, pokud mi doletí nějaký prachy, všechny jsou tvoje. *Mrkl na ni, než ji doslova shodil mezi lidi. Když se ujistil, že ji chytli, tak se uculil. Hned na to se chytl oběma rukama tyče a začal předvádět své kreace, ze kterých bylo poznat, že u tyče nebyl poprvé.* JEN POJĎTE BLÍŽ DÁMY A PÁNOVÉ! JEN POJĎTĚ!!! *křikl mladý fér, točíc se kolem tyče jako prvotřídní polo tanečnice, zatímco se kolem sebe mával kapiitánským štítem.*
Tak jo, já se budu moc těšit. *Zaculil se, a když pak řekla Nat, že by chtěla vyfotit, zasmál se.* Nat, už máš dost. Víš, že na tý fotce by byly max tak vidět tyhle hezký sedačky boxu, je ti to jasné? * zasmál se a pak se na dívku opět koukl.* Už dneska nepij, ano? Máš dost, co kdybychom pomalu končili? *Mrkl na ni, ted už proto, že se bál.* Bude ti zle, dej si na to pozor. *Pronesl, obezřetně. Potom ji vzal kolem ramena přitáhl do náruče.* Hele stejně ještě mám nějakou práci, fakt nechceš jít? vždyť už jsi na odpiiis skoro! *Houkl a zasmál se.*
*Jen co obě nechala někde na parketu, rozhodla se vrátit zpátky, ale jakmile viděla box prázdný, jen nechápavě koukala kole sebe, kde jí Remi zmizel, už ho chtěla jít hledat, když najednou zaslechla jeho hlas a otočila se. V tu chvíli přemýšlela jestli vůbec dobře vidí. Musela si i promnout oči, jestli se jí to nezdá nebo jestli to nemá z alkoholu, ale když stále viděla polonahého Remiho u tyče, tak nejdříve jen tiše zanadávala, pak si povzdechla a nakonec schovala tvář do dlaní, načež se odebrala k baru k Lee, kde si poručila hned celou láhev whisky, když jí pak barman před ni postavil, z boční kapsy si vzala placatku s krví a celou jí do láhve nalila, načež se pořádně napila.* Pane bože, to snad není možné. Já ho asi zabiju. *Pronesla si spíše pro sebe a znova se z láhve pořádně napila.*
*Remi si prostě tancoval, do rytmu hudby., zatím ještě nechával všechny ostatní části kostýmu- nebyl zase tak opilý na to, aby si dál něco svlékal. To by u sebe musel mít lepší rudnu, nebo alespoň pořádnou, férskou medovinu. Pro teď se jen vlnil, tančil, sem tam na tyč vyskočil, aby se zatočil a během toho všeho se vesele smála nebo sem tam i zpíval texty písní, pokud hudba sem tam nějaký text měla. Pak se ale rozhlédl, a jakmile spatřil Aless u baru, tak ji rozjařile a vesele zamával.*
*Nat si všimla tančícího REMIHO, ukázala na něj a začala se smát* Koukej na to! To není možný! *Když se oba nedávali pozor zmizela z boxu a šla k REMIMU, vylezla na stupínek a přidala se k němu. Elaine si všimla že Nat je pryč a podívala se na pódium* Do prdele..NATALIE MCCOY! DOLŮ A HNED!!*zakřičela na Natalie která tancovala u tyče*
*Je mu ťažko, nie to ešte dvíhať druhé telo na nohy, aj keď po chvíli aj ucíti, že mu chlapec so svojou váhou aj pomáha. Sťažka vydýchne a uchechtne sa bez daného dôvodu, pretože mu je z tohto večera naozaj vtipne. Keď si aj všimne, že sa niekde na pulte vyhlasuje akási kráľovná večera alebo čo, je smutný, že nemohol aj on byť kráľovnou večera a ukázať svoj krásny kostým, ktorý je teraz už postupaný, špinavý, zakrvavený a už ani nevie, od koho krvi, mokrý od piva a vody. Keby však vyliezol na pódium, zrejme si sa pozvracal a chcel by sa podrezať s tým, ako by sa mu krútilo v hlave ešte viac, než sa už krúti teraz s farbami a čiernotou všade naokolo a tváre ľudí vyzerajú, akoby mali všetci cez hlavy natiahnuté biele plátno a nemohli rozprávať, iba sa trmácať niekam bezcieľne do priepasti, ktorá sa otvára v strede tanečného parketu. Radšej ide rýchlo tam, kam ide THIERRI, ak to vôbec je on, možno sa s ním iba pohráva jeho hlava už nadobro. No nechce tam ostávať dlho, iba sa hrozne smeje, skôr zo zúfalstva a od hladu, ale zároveň mu prišlo priveľmi vtipne a keď vybehnú von, prehne sa v páse a rozosmeje sa na celé okolie, až niekoľko osôb okolo podivne pozoruje ich obe postavy s nadvihnutým obočím.* Na tom nezáleží, ale… *Začne hovoriť a musí sa poriadne nadýchnuť, otrieť si oči a pozrieť na THIERRIHO, ktorého stále pridržiava.* Zlý trip. A bude to ešte dlho. Takže na mňa dávaj, prosím, pozor, aby som neskočil niekam z mosta alebo pod metro. *Podotkne upozorňujúco a jeho tvár je žiarivá od smiechu, aj keď má pocit, že vzduch okolo neho sa ho snaží stlačiť do najmenšej guľky, akoby ho pritláčala topánka k betónu.* Falafel? *Opýta sa nádejne, aj keď vie, že si nedá, no THIERRI s jeho naštvanou tvárou, znova pred chvíľou fungujúci ako mop, takže povytieral podlahu Pandemonia, vyzerá, že by to naozaj už potreboval.*
*Lea to také sledovala, pak se jen naklonila k Aless.* Hele nemám ta pro něj dojít a něčím ho praštit po hlavě, aby se uklidnil? *Pronesla a jen se ušklíbla, načež se na ni Aless podívala.* Ne to je dobré. *Pousmála se a když viděla mávajícího Remiho, jen mu kývla a znova se pořádně napila, načež pak jen sledovala jak se k němu přidala i mladá dívka (NATALIE).* Bože já ho vážně zabiju. *Sledovala to a přemýšlela co má vlastně dělat, jestli zůstat a opít se nebo ho jít stáhnout dolů.*
*Remi to vše sledoval, a když k němu přiskočila i další holčina, tak se uculil. Bez okolků ji vzal za boky a teď se s ní vrtěl i on. Mezitím se podíval na Aless a usmál se na ni přes celý bar, pro něj to bylo gesto toho typu, aby se nebála nic, přeci jen, pamatoval si její žárlivý výstup.* Hele jako tancuješ hezky, ale asi tě někdo hlídá a tohle je teď můj spot. *Mrkl na upírku (NAT) a než by se nadála, tak ji shodil dolů, a když si všiml, že ji kdosi zachytil do náruče (DOMINIC), tak se nad tím spokojeně usmál. Pak se nic už nenadál a tančil dál.*
*Ani Emerie není nadšená z toho faktu kolik mertolu tu cítí.* Rozumím není to... příjemný. Navíc je zítra úplněk nejspíš o to víc nás to dráždí. *Nakrčí nos a pak přikývne. Pár míst by se našlo.* Nejmíň mrtvol na metr čtvereční bude nejspíš v Preatoru. Můžeme jít tam. V kanclu si schovávám whiskey a dva pohárky. *Navrhne A pak se na něj koukne.* No... tak předpokládám že ten preator teda. tak můžem probírat takové záležitosti jak chce jak dlouho chcem. Tak pojď. Zavolám nám Uber. *Vytáhne telefon a začne obejdnávat uber.* Nevadí, třeba příště. *Mrkne na něj a jakmile k nim přijede uber tak do něj nasedne a nechá nasednout i Chrise a pak ojdedou k Preatoru.*
*Dominic, jakmile si všiml, že Natlia se vydala k ty či okamžitě vyběhl vpřed. Doběhl právě včas.* Nat, ty blázne, pojď dolů! *Houkl na ni. A ještě že tam stál, protože za chvilku už mu mladá upírka letěla přímo na hlavu. Popadl jí do náruče, a jakmile se podíval, že je Elaine následuje, tak ej tahal pryč.* Hele, uber trochu, tyč už je trochu moc. *Pronesl, chtěl káravě, ale musel se smát.*
Jo, hádám, že to s tím má taky co dělat. *Uchechtne se nad jejím výrazem. Oba vypadali jako otrávení psi.* Neříkalas, že pomáháte i mladým upírům? *Nadhodí, ale pak nad tím mávne rukou. Pořád lepší jeden dva než tahle koncentrace. Nad její nabidkou se pousměje a přikývne.* To zní jako lepší plán. Taky by tam nemuselo být tolik uší. *Společně s Em vyrazí k Uberu, který jim zavolala a přitom přemýšlí. Nejspíš se bude muset otevřít víc, než měl v plánu a to zrovna před Em, se kterou se taky sotva znal, ale uvědomuje si, že potřebuje pomoc a jiná cesta možná nebude. Společně s ní nasedne do Uberu a zamíří směrem k Praetoru.* *PŘESUN*
*Celé to pozorovala, mezitím stihla vypít snad víc jak půlku whisky s krví, což na ni už šlo docela poznat. Vrazila jí Lee do ruky a koukla na ni.* Možná jsem blázen, ale beru si blázna za manžela, tak je to asi jedno ne, navíc je to party. *Pokrčila rameny a vydala se směrem, kde tančil Remi. Prodrala se davem a když došla k němu, vyskočila nahoru.* Nejsi jediný, kdo s tím umí puso. *Mrkla na něj, chytla se tyče a začala kolem ní tančit, vlnit se do rytmu hudby. Odvázaná na to byla už dost, přece jen vypila taky víc jak dost.*
*To už se u Remiho objevila jeho nastávající. Popravdě byl tak zabraný do svého tance, že si ji ani nevšiml. Ale v momentě, když se u něj objevila, už věděl jasně. Koukl se na ni a obdivně hvízdl, než se pak postavil bokem. Nechal Aless tančit jak jen se jí chtělo, zatímco vytáhl peněženku a bankovky, které po ní následně začal házet.* Jo, jo jo, ukaž seee!! *Křikl po ní. Stejně, jak řekl, a slíbil, chtěl udělat, všechny prachy, které by sem teď padly a to i pod něj chtěl dát slečně, kterou poprvé tak hrubě odstrčil do davu a které tyč patřila.*
*Zatímco pozoruje vyhlášení, její pozornost se na moment odkloní k REMIMU a ALESS a musí potlačit smích. Ti dva byli fakt střelení. Na tu svatbu se začínala těšit čím dál víc. Pokud se dokázali takhle odvázat na Halloweenské party, co teprve na svatbě? Pohledem přelétla bar, zda někde nezahlédne CALA, ale když ho nemohla najít, předpokládala, že se buď zapovídal s původní společností, nebo s někým jiným. Pak si ho najde.*
Ta p** mě shodila dolů! Pusť mě na něj! *Elaine pomohla Dominicovi odnést Nat pryč. Nat se vzdala a usmála se opile* A dost..musí jít než se strapní víc..Zavolej taxík a jedem k tobě..Dragosovi to pak vysvětlím..*Elaine jí posadila k baru než Zavolala taxi. Nat sebrala poslední síly a vylezla na bar totálně na sračky. Začala zpívat písničku co hrála v baru*
*Dominic kývl na souhlas. Poté ihned tedy zavolal taxi, jak bylo řečeno, a když se tak stalo, vrátil se zase zpět za Nat. Hned na to ale spatřil, že jí nevidí, alespoň ne místě, kde seděla. pro teď ale nakonec zvedl hlavu a zadíval se na ni.* Nat...ne, to asi nemá cenu. *Povzdechl si sám pro sebe. Viděl, jak hezky se bavila, i když byla asi uplně na mol, ale nechtěl jí to teď kazit. proto stál jen pod barem, připraven jí chytit, kdyby náhodou padala.*
*Elaine se vzdala a stáhla Nat dolů z baru, vytahla jí ven* Už toho mám dost Natalie..Jdeme *Nat šla Vem s ní ven ale Nat z těch všech drinků se udělalo špatně a zaběhla k nejbližšímu koši a nechalato všechno Ven* Lepší Nat? *Nat přikývla a sedla si na chvilku*
*Vše se seběhlo tak rychle, najednou byli venku před barem a Dom se díval na ty dvě.* vezmeš jí tam? Já možná ještě zůstanu a pak půjdu domů, přeci jen, nechci lézt Dumortu, zase si nejsem jist, jestli tam mám co dělat. *Osvětlil Elaine a pak se vzdal za Nat. Zlehkla ji pohladil po zádech a když se pak nadzvedl, tak se na ni lehce smutně koukl, ale i tak se pokusil o úsměv.* Bude tě bolet pěkně hlava. Ale hele, pokud to vyjde, tak tě co nejdřív zase rád uvidím. Tohle jsem si s tebou zatraceně užil.* Usmál se na ni.*
*Chýba mu. Nikdy v žiadnom vzťahu nebol typ, ktorý by chcel byť s partnerom alebo partnerkou 24/7. Vlastne mu vyhovovalo keď sa stretli raz, dvakrát do týždňa. S Jasonom... chvíle bez neho mu prídu ako muka. Keď je bez neho tak sa radšej zašije do práce, aby nemusel myslieť na to, že je sám. Keď je s ním... tak si ho snaží užiť do sýtosti. Aj keď Jasona sa asi nenasýti nikdy. Perami a jazykom ochutnáva jeho pokožku. Napadne mu či to nie je tým, že je Fér. Príde mu sladšia, exotickejšia. Trochu ho hryzne tesne nad bradavkou, Keď naňho prehovorí tak tak nadvihne zrak... a akurát sa mu naskytne pohľad ako si sliní prsty. Už len z toho pohľadu sa skoro spraví. Čisto automaticky a vlastne, aby to bolo pohodlné im obom, sa nakloní dozadu a trochu sa posunie na škatuli smerom k Jasonovi. Prudko sa nadýchne keď si ho začne pripravovať. Je to už nejaká doba. Jednou rukou sa drží, aby nespadol a druhou chytí Jasona za šiju, a pritiahne si k bozku. Bolí to, to nepopiera ale je vzrušený takmer až za hranicu nejakej racionality. Zavzdychá.*
*Maddie se davu ukloní a věnuje jim jeden z usměvů, dokonce jim ukáže svůj kostým a sotva bylo rozhodnuto, podle rozhodnutí se uklonila nebo odešla, aby mohla přejít k baru a dát si nějaký dobrý, kvalitní drink dle své chuti.*
MODERÁTOR POZRIE EŠTE CHVÍĽU BURCUJE DAV KÝM SA ROZHODNE. "MYSLÍM, ŽE TO JE JASNÉ! NAŠOU VÍŤAZKOU JEEEE......" ROBÍ DRAMATICKÚ PAUZU. "BARBIE!!!" SLEČNA V BARBIE KOSTÝME SA ZAČNE RADOVAŤ. AJ KEĎ ČAS5 OBECENSTVA ASI TUŠÍ, ŽE TO NEBOL NEJAKÝ KOŠÉR VÝBER VÍŤAZA. "O CHVÍĽU BUDE EŠTE VYHLÁSENY PÁNSKY KOSTÝM, TAK SA ZATIAĽ BAVTE!" LEN ČO TO DOPOVIE TAK MODERÁTOR ZMIZNE S BARBIE NIEKAM DO ZÁKULISIA.
*Na toaletách se navlékla zpátky do kostýmu, který tentokrát nechala více rozepnutý, než když do Pandemonia přišla a do záchodu tipla ne jednu, ale rovnou čtyři cigarety. Strávila tedy celé vyhlášení mimo rozvášněný dav, kdy si poklidně kouřila, prohlížela se v zrcadle a prstem upravovala svůj make-up. Nakonec si načechrala vlasy, upravila výstřih a vyšla zpět do tmavého prostoru klubu. Mířila přímo k baru, kde si objednala set panáků a zatímco vyčkávala na svou objednávku, rozhlédla se kolem. Cítila na sobě pohledy několika návštěvníků a taky viděla některé, kteří se plazili po zemi, aby zachránili svou peněženku, kterou jim Eshe při svém vystoupení “vrátila”. Zároveň hledala Orion, která se vypařila jako pára nad hrncem, ale brzy odvrátila pohled zpátky na bar. Seděla vedle MADDIE a kdyby nespatřila kousek od ní svou rukavici, která jí zbývala k doplnění kostýmu, jejím směrem by se nepodívala. Beze slov se přes MADDIE natáhla, aby rukavici získala zpět a pouze se na ni ušklíbla, nehledě na to, že se jí bez dovolení dotkla, byť jen malinko.* *Barman brzy přinesl tácek s panáky, na který se Eshe s nafouknutými tvářemi podívala.* Nečekala jsem toho tolik, nedáš si? *Promluvila směrem k MADDIE, zatímco brala do ruky první skleničku a tu bez jakéhokoliv ´na zdraví´ či jiného přání u pití kopla do sebe.*
To je jen dobře.. Už to není tvou starostí.. *Odpoví Dragos TAYLOROVI a na ROBERTA se zamračí.* Už jsi dostal ode mě varování, Hellere.. Taylora do toho netahej.. Tohle je teď problém klanu a ne jeho. *Odvětí mu, načež pozvedne obočí nad norštinou. Ne že by ji neuměl, i když s ní nemluvil od doby, co se vyléčil z covidu.* Du vil skjære deg i ørene når jeg lar deg.. Ikke før.. *Pronese tvrdě k čarodějovi, načež přikývne.* Jeg er enig.. Bedre å gå tilbake til villaen og diskutere det der.. Taylor měl myslím pro dnešek zábavy dost, nemyslíš? *Otočí se s otázkou zpět na mladého upíra. Vyhlašování soutěže nevnímá, ale co jej zaujme je křik Elaine a ono jméno, co křičí. Rychle zaktivuje prsten, než se otočí k davům, aby mohl NATALIE zahlédnout.* To si ze mě dělá.. *Zavrčí si pro sebe a Taylorovi s Robertem, kteří jej můžou slšet, může dojít, že se Natalie nevyhne pozvání na kobereček hned na druhý den. Hned na to zahlédne i Remiho a Aless, takže si pro sebe zatne ruce v pěst. Nemůže se prozradit, ale zase ji nemůže nechat takhle vyvádět. Situaci nakonec za něj vyřeší Dominic a Elaine a když je Dragos vidí, že berou Natalie ven z klubu, tak se otočí na ROBERTA a TAYLORA.* Jdeme. *Přikáže jim, ještě na obličej nasadí masku a vydá se ven z klubu. Najde je všechny tři (Elaine, NATALIE, DOMINIC) pohledem a zamíří k nim.* Trochu jsme to přehnali, ne, mladá dámo? *Zaměří se káravě okamžitě na NATALIE.*
*Nadýchne sa keď sa sú už konečne vonku. Aj keď teda vzduch v New Yorku je podobne odporný ako na tých záchodoch.* Fuj aj tu je smrad. *Zachytí pohľadom, že kus od nich nejaké dievča vygrciava obsah svojho žalúdka do koša (NATALIE). Potom ale pozrie na TANOIU, ktorý sa predklonil... tak trochu Thierri čaká že ide vracať tiež. Takže dvihne jednu nohu, aby mu ju náhodou neogrcal a trochu sa zakymáca, takže sa ho drží o niečo pevnejšie. Ale potom počuje ako sa hlasno smeje. Trochu sa obzrie naokolo a vidí, že veľa pohľadov k sebe ťahajú.* /Lepšie než aby sme tu všetci grcali./ *Postaví sa na obe nohy a pozorne... alebo aspoň tak pozorne ako sa to dá jeho prehulenému mozgu... ho počúva. Chvíľku naňho pozerá a potom si povzdychne. Dvihne svoju nekrvavú ruku a pohladká ho na vrchu hlavy po vlasoch.* Neboj, dám na teba pozor. Budeš v poriadku. *Pokojne pokojne. Sám pár zlých tripov mal a nebola to sranda. Prikývne a rozhliadne sa či niekde uvidí nejaké jedlo. Svoj obsah žalúdka vyprázdnil tak, že už má fakt hlad.* Ak teda budú mať falafel. Tam je nejaký turecky pizza stánok. *Ukáže prstom pár metrov od nich, cez ulicu, okienko s obrazkom nejakých tureckých špecialít. Thierri sa Tanoi drží ako princeznička za rameno svojho princa. Len keby princezné boli bežne od krvi, piva a všetkého možného čo povytierali na parkete toho najvychýrenejšieho podniku v New Yorku. Vyzerá biedne. A keď príde domov tak ten kostým hodí do koša aj s petardami.*
*Je neustále tak zaneprázdněný, až by se mu mohlo zdát, že si na Jacka zvykl a tedy už mu ani tak nechybí. Ovšem pokaždé, když má chvilku volno nebo civila po delší době vidí si uvědomí, jak ošklivě se plete. Že mu chybí neustále, jen si na to nedovolí myslet. A teď ho má konečně zase u sebe. Alarm dál bije na poplach v jeho mysli, jenže je tam sám. Jason dávno nemyslí hlavou, a tak už si nemůže stresové faktory ani uvědomovat. Když ho Jack kousne, zavrní jako kočka a hlavou mu na sekundu proběhne podivná interakce.* /Žádná koťata!/ *A rychle vrnět přestane. Pak už se poctivě věnuje Jackovi a úplně zapomíná na to, že vlastně Maddie a neznámému slíbil návrat. Když jsou hotovi, Jason těžce oddechuje a opře si čelo o Jackovo rameno.* Co teď? *Zeptá se tichounce a začne mu ukazováčkem kroužit po jedné z jizev na trupu.* Chceš jít zpátky? Nebo pro mě máš další drby? *Usměje se stále zaducaný v jeho rameni a odkládá tu chvíli, kdy se oba budou muset obléci a jeho paranoia se zase rozběhne na plné obrátky.*
*Aless tančila u tyče ještě chvíli, vrtěla se, vlnila se v různých kreacích a docela se bavila, ale nakonec to místo přenechala právě te dívce, která tam tančila předtím s tím, že snad Remiho už nenapadne pokračovat i když u něj by se ani nedivila. Seskočila dolů a koukla na féra.* Jsi blázen a nutíš mě pak nevědomky dělat bláznoviny. *Zazubila se a prohrábla si vlasy.* Jdu asi dopít tu láhev, co jsem si tam nechala, jdeš taky nebo pokračuješ? *Optala se a vlníc se v rytmu hudby se pomalu vydala k baru, hledíc na něj, zda jde s ní.*
*Remi se ještě chviličku vlnil do rytmu, než ale posbíral veškeré peníze které pro pár doletěly a které hodil po Aless. pak seskočil, dívce, která tam dřív byla peníze podal a pak ji ještě, nezávazně vlepil pusu.* Díky, kočko. *Mrkl na ní, než se vypařil za Aless. Ihned ji chytl kolem ramen a zamířil k baru.* Aby jsi odsud došla po svých. *Mrkl na ni, ale ještě, než stihli dojít k baru ji zatáhl mezi tančící lidi. zezadu se k ní postavil, chytl jí za boky a začal opět tančit. Po kůži mu stékaly kapičky potu, jak byl celý rozpálený a zadýchaný, ale byl sppokojěný.*
*Na Dragosovy slova kývl a dočista se odmlčel. Pořádně neměl ani co říct, hlavně když během chvíle zvládl ROBERT s DRAGOSEM přepnout do jiného jazyka, kterému nerozuměl. Věděl pouze, že už ten jazyk slyšel..nebo minimálně něco dosti podobného. Robert na něj mluvil v ten den, co se z plesu vytratili k němu, podobně. Tay se na Sashu během rozmluvy těch dvou podíval docela s menší nadějí. Doufal, že jim rozumí aspoň on, aby mu to mohl pak přetlumočit. Nicméně zpozorněl dočista až tehdy, kdy DRAGOS přepne zpět do angličtiny a zmínil jeho jméno. Lehce kývl. Zábavy měl opravdu dost. Úplně toužil po zběsnění kvůli krvi, to totiž chce každý mladý upír a ten, co na něj dohlíží. Nakonec mu však bylo víc líto Roberta, který ho musel držet u sebe. Hold mu mládě zjevně způsobilo krušné chvíle. Nechtěl by být přímo na jeho místě.* I tak bych chtěl vidět aspoň to vyhlášení nejlepší pánské masky, prosím. Už o to první jsem přišel. *Podíval se na vůdce klanu s prosbou očích. Fakt, že o to vyhlášení nejlepší dámské masky přišel jen kvůli tomu, že jej to moc nezajímalo a ani se to jej nijak zvlášť netýkalo. Když však zaslechli křik jedné upírky, kterou Tay moc dobře znal, zlehka polkl.* /To není dobrý../ *Pomyslel si. Minimálně to znamenalo, že má s vyhlášením utrum a Dragos bude chtít po tomto odejít. To mu sám i stvrdil příkazem. Vzal si tedy své saky paky -brašnu- a vstal. Ani Sasha nebyl pozadu a už stál hezky pevně na nohách. Mladší ovšem vyčkal na ROBERTA, zda se opravdu zvedne a půjde společně s nimi. Jestli ano, chytne se ho a ven jej následuje se starším upírem v patách.*
Když nedojdu, má tu přece svého prince, který mě domů odnese ne? *Zazubila se a chtěla jít dál, ale to už jí zatáhl zpět a když jej ucítila u sebe, jen spokojeně zavrněla a spolu s ním se dala do tance. Po chvíli se však odtáhla.* Vydrž chvilku. *Pousmála se a odběhla k Lee, kde si sundala návlek své ruky a taky bundu, pod kterou měla jen černé tílko, načež se vrátila zpět k Remimu, natiskla se zády na jeho hrudník a pokračovali v tanci. Aless se usmívala a užívala si to. Svým pozadím se schválně vrtěla v jeho klínu.*
*Remi sledoval jak odběhl a když se potom vrátila, tak si ji k sobě přitiskl a usmál se. Ihned si bradu opřel o její rameno a na pár chvil zavřel spokojeně oči.* Jo, tohle se mi líbilo. Byla zábava, taky i něco pěknýho, já jsme se bavil, takže, kdy půjdeme zase něco takého? Pokud další taká věc nebude naše after party na svatbě. *Zasmáls e mladý fér a pak si Aless otočil čelem k sobě, aby jí mohl vidět do očí.* Doufám že počítáš s tím, že lezení na stůl bude asi jedna z těch menších věcí, co vyvedu? Tam mě domů potáhneš ty, platí? *Uculil se od ucha k uchu.*
*Zaujatě naslouchal celé konverzaci, ale moc nového tam řečeno nebylo.* /Bude to někdo vysoce postavený v klanu. Musím do své zprávy dopsat, že je do situace zapojený místní klan. To by mohlo buď pomoci, nebo způsobit vážně nepříjemné problémy./ *Upil ze svého panáku whiskey a po odchodu se zvednul. Pomalu si nasadil úsměv na tvář, uvolnil se a vydal se zptáky ke KIM, aby jí pomohl dolů z pódia. Došel až k místu, podíval se kde je a přešel k ní.* Moc mě mrzí, že jsi nevyhrála, ale spousta lidí tvůj kostýmocenila. Nedala by sis ten tvůj drink? *Optá se a podá jí jasně modrý drik, který pila už předtím.*
Já nevím jestli bude ještě nějaký akce nebo ne a pokud ne, tak jo asi máš pravdy, že to další bude jen naše svatba, která jak se trochu obávám se asi dost zvrhne. *Zasmála se a když se na něj podívala, jen se usmála a vtiskla mu polibek na nos.* Takže pán se hodlá na svatbě ztřískat tak, že tě potáhnu já domů? Opravdu, v naši svatební noc budeš tak opilý? *Culila se.* A co myslíš tím, že lezení na stůl bude to nejmenší, sakra Remi co máš v plánu?* Smála se a tančila spolu s ním, jednu ruku měla kolem jeho krku a druhou si položila na jeho hrudník.* Jestli se tedy opiješ na svatbě, tak já dneska. *Vyplázla na něj jazyk.*
*Celé vyhlášení jí přijde jako fraška, ale nedá na sobě nic znát, mile 'Barbie' pogratuluje, pochválí kostým MADDIE, zvlášť hady na hlavě, jejich zelenkavé oči a její hadí oči, pak se rozhodne pro odchod z pódia. Koutkem oka jen zahlédne, jak se 'Barbie' někam vytrácí společně s jedním z pořadatelů a pobaveně se ušklíbne, ale to už si všimne Cala, který přišel tak akorát včas, aby jí pomohl z pödia.* A toho si vážím daleko víc, než té ceny. Lidi tady dole to alespoň mysleli upřímně. *Uchechtne se a bradou kývne směrem k mizející dvojici soutěžící-moderátor.* Kdybych byla líp informovaná, co je třeba pro výhru, mohla jsem být první. *Zasměje se, ale je vidět, že si z toho nic nedělá.* Moc děkuji. *Kývne na něj vděčně a upije ze svého pití, zatímco se v nenápadném bílém váčku u pasu svých šatů snaží vylovit drobné, aby mu drink zaplatila.* A taky děkuju za tu pomoc z pódia. Dokud jsem na rovině, ještě to jde, ale do schodů mě pořád trochu bolí noha. Nedávno mě pokousal pes. *Vysvětlí. Koutkem oka zahlédne odcházejícího TAYE a Sashu, možná i ROBERTA.* Vypadá to, že se nám vytrácí společnost. *Prohodí.* Co my dva, ještě parket, nebo už dáš přednost klidnější zábavě? *Je na ní vidět, že jí samotné by rozhodně nevadilo se zdržet.*
*Remi pokrčil rameny.* Já nevím, asi uplně v plánu nemám nic, jen o sobě asi nebudu vědět, pořádně to totiž oslavíme. A svatební noc? Tu si uděláme pak každou noc na líbánkách, zapomínáš, že na sebe budeme mít pak skoro celý víkend, celý víkend jen my dva a nikdo jiný. To ti těch svatebních nocí dopřeju, kolik jen budeš chtít. *Pronesl, načež ji chytl za vlasy, donutil ji tak zaklonit hlavu a když tak učinila, sklonil se a dlouze ji políbil. Pak se ale odtáhl a zasmál se.* jen se střískej, já ti to zakazovat nebudu, každej na to má právo a zrovna já bych ti do toho neměl co kecat, jsme zvědavej co pak bude taková ožralá Aless dělat. *Ještě ji v tom podpořil malaý fér.*
*Jemne sa na THIERRIHO usmeje, keď ho ubezpečuje, že bude v poriadku, no pri pohľade na chlapca, ktorý na ňom visí, si nie je tak istý, či môže práve vypočuté slová brať vážne. Aj to, ako sa THIERRIHO tvár krúti do rôznych obrazcov a splýva do tmy a znova sa z nej vynára, je pre neho znepokojujúce. Zvracajúcu dievčinu (NAT) počuje tak, akoby mu práve zvracala priamo do ucha.* Oh sakra, do zhnitej jedle, asi ohluchnem. *Zašepká si pre seba a aj THIERRI by jeho slová mohol započuť, keby možno nebol natoľko zhulený, aby vnímal teraz niečo iné, než falafel, čo aj on sám pokladá za nemožné. Dúfal teda, že vonku bude príjemnejší vzduch, ale keď sa dosmeje a poriadne sa nadýchne, necíti nič viac, než len smog, betón a svetlo. Otrie si spotené čelo do oblečenia a potiahne THIERRIHO po svojej strane k stánku, na ktorý ukázal. Aj by si rád poskakoval a cíti, že spodok jeho chodidiel ledva dopadá na chladnú zem, postrádajúcu teplo prírody ako hlina, tráva, kvety, lúče slnka či teplého vetra z juhu. Akosi mu to chýba a bol by rád, keby aj THIERRI niekedy okúsil niečo pekné a aj keby spadol na zem, spadol by do trávy alebo do lístia a cítil krajšie vône a zaznamenal naozajstnú krásu svetla a skúsil by prirodzený chaos krajiny okolo seba, namiesto zeme, svetiel, chladu Pandemonia a podobným miestam, ktorých chaos je niekedy veľmi unavujúci. Možno by mal THIERRI niekedy potom aj lepšiu náladu.* Tak, čo si dáš? Pozývam. *Navrhne chlapcovi a ihneď si prezrie menu, len aby vedel správne vybrať Lónimu niečo dobré pod zub, keď sa vráti domov, a zároveň sa chce trochu inšpirovať výberom chlapca vedľa seba, ktorý zrejme v obsluhe vyvoláva so svojim výzorom nepríjemné, znechutené pocity, no aj tak sa slušne pýta, čo si dajú.* Vieš mi niečo dobré poradiť? *Opýta sa nadšene a naširoko a žiarivo sa spoza masky usmeje na obsluhu, aj masku nadvihne a tak mu spočinie na vrchu hlavy, aby nepôsobil znepokojujúco, a pohojdá sa hore-dolu na pätách, len tak, ako mu to dovolí jeho stav, pretože aj menu sa mu zlieva do akejsi šmuhy ničoho a všetkého, stánok je akýsi podivne malý a veľký a cíti sa, akoby mohol vstúpiť cez jeho steny, ale radšej stojí ako prikovaný na mieste.*
Tohle vůbec neřeš, můžu říct, že jsi ten nejkrásnější anděl, kterého jsem kdy viděl. *Usmál se na ní a vedl jí dál přes parket, jelikož oba měli své drinky chtěl si na chvíli s ní jen sednout.* A peníze nechci, je to pouze odměna za tvou krásu. *Zašeptá směrem k ní.* Pojďme si na chvilinku sednout, alespoň můžeme dopít své drinky a rád si poslechnu příběh o psovi co tě kousl. *Zaletěl očima k jejím nohám schovaných v šatěch.* /Tančila velice elegantně na to, že má poraněnou nohu./ Co upřednostňuješ? Bar nebo si sedneme do pohodlnějších boxů?
*Opět mírně zčervená, usměje se, a přehodí si drink do pravé ruky, aby se do něj mohla zavěsit.* A ty zase ten nejcharizmatičtější mušketýr. *Oplatí mu poklonu a společně s ním zamíří od pódia.* Dobrá, ale příští drink platím já. *Odpoví.* Asi by byly lepší spíš boxy. Nemusí to slyšet každý. *Usměje se a společně do jednoho zamíří. Společně s ním zasedne ke stolku, na který odloží svůj drink poté, co z něj ještě jednou odpije.* Popravdě, pořád je to pro mě trochu zvláštní zážitek, ale měla jsem z pekla štěstí. *Přizná a začne s vysvětlováním.* Vracela jsem se domů po směně. Poprvé po čtyřech dnech. Byla jsem minulý pátek taky na akci, v lunaparku na pláží, takže jsem pak pracovala celý víkend. No a když jsem se vracela domů, střetly jsme se s kamarádkou. Šly jsme společně, a najednou se za námi objevil ten pes. Popravdě netuším, co to bylo. Vypadal jako dobrman. Popadl mě za nohu a odtáhl od Em. Snad v životě jsem neviděla psa s takovou silou. *Zamyslela se.* Ze zbytku večera si moc nepamatuju, praštila jsem se do hlavy, jak mnou smýknul. Většinu večera mám v mlze, jen vím, že mě Em odnesla za nějakou známou, taky sestřičkou, co mě dala dohromady. Nechápu to, měla jsem snad všechny příznaky začínající vztekliny, ale všechny testy negativní. A noha sice jště pobolívá, ale řekl bys, že mě něco kouslo tak před měsícem dvěma, ne pár dní zpátky. *Zavrtí nevěřícně hlavou, pak se usměje.* Neskutečné štěstí. Ale jsem ráda, že je Em v pořádku.
*Upírka se uculila a přivinula se k němu.* Lásko, víkend? Líbánky jen na víkend? Jsi trošku přebral ne? Vždyť jedeme pryč na deset dní do Evropy, nebo jsi to už zapomněl? *Prohrábla mu vlasy a uchechtla se nad tím jen.* Ale jo, jinak to beru, pokud bude každou noc svatební noc, tak to si nechám sakra líbit. *Mrkla a když jí zatahal za vlasy a následně políbil, jen tiše vzdychla.* Prosím ještě. *Žadonila, když se pak odtáhl, až jí v očích zablesklo.* A neboj se, já se chovám normálně i jako opilá, nedělám blbosti, to se nemusíš bát. *Pronesla s úšklebkem a pak se lehce zarazila, když si vzpomněla, co se stalo minule.*
*Jakmile mu řekla že se spletl tak protočil očima a pak se plácl do čela.* promiň, jsme taky jelito, no jo, ale tak, na to už jsi si zvykla, když si mě bereš. *Zasmál se Remi. když pak tak hezky zavzdychala, tak překvapeně vykulil oči.* Ale, nevěřil jsme, že to řeknu, ale ten alkohol ti dost svědčí. *Přiznal, a pak už si nevšímal jejích rozpaků, jelikož se jí dravě přitiskl na její rty. Hned na to se ale odtáhl, aby ji mohl popadnout za zápěstí.* Dovol mi tě si někam odtáhnout, jenom na chvilku, i když, no, říct jen na chvilku tak škodím sám sobě. *Přiznal a než by se nadál, tak ji dotáhl na toalety. Měl na pandemoniu rád, že to nebyl jako ten levný, zapadlý bar, kde by se bál na toaletě na cokoliv sáhnout, ne,. Tady se nebál toho popadnout Aless za boky, zatáhnout do jednoho ze záchodků, zamknout za nimi dveře a zády ji natlačit na stěnu v dravých polibcích.*
Tak tomu mě těší milady. *Možná kdyby jí nedržel za ruku a nevedl dál, tak by i vysekl pukrle. Potom jí ale slovně zarazí.* Co bych to byl za muže, kdybych nechal dámu platit? Nech mi alespoň mé zvyky. *Usměje se na ní.* Dobrá, pak tedy boxy. *K jednomu jí zavede a je to zrovna ten, kde už předtím seděl. Pokyne jí ať si sedne první a poté naslouchá jejímu vyprávění, něco se mu na tom ale nezdálo.* /Rozhodně to nebyl normální pes./ *Při jejím vyprávění jí lehce pohladil konečky prstů přes hřbet její ruky, nikoliv však dráždivě, spíš jako utěšení.* Hlavní je, že jsi to přežila, určitě se to brzy uzdraví. *Pokývne jí a sám upije. Ten pes mu šrotuje hlavou.* /Že by se tu jen tak objevil démon? Ale přece přímo zde mají institut, to to tady nikdo nehlídá?/
Svědčí mi to? Ale nepovídej. *Zasmála se a když jej poslouchala dál, jen se nad jeho slovy zaculila víc.* Chvilku ne, brala bych spíš dlouhou chvíli. *Vyplázla na něj jazyk a než se nadála, byl tažena na toalety, kde se i s ní nasáčkoval do jedné z kabinek a když jí natlačil na stěnu, stáhla si ho k sobě a polibek mu opětovala se stejnou vervou. Rukou mu zajela do vlasu, zatímco tou druhou mu po hrudi sjela až k pasu a začala mu rozepínat kalhoty. Nechtěla už čekat, proč by taky. Poprvé je vyrušily nějaké dvě slepice, tentokrát si to nechtěla nechat zkazit nikým.*
*Príde si ako v horúčke keď sa mu tam doslova ponúka. Nevie ako dlho to trvalo, či minúty alebe dlhšie. Je príjemne uspokojený, aj keď na druhé kolo by to isto videl. Jeho chrbát v neprirodzenej polohe ale protestuje, že toto nie je to správne miesto. Tak sa pre lepšie pohodlie do Jasona trochu zavesí a oddychuje.* Hmmm. *Zachraptí potichu a oprie si čelo o záhyb medzi krkom a ramenom.* Späť sa mi nechce ísť a drby... *Zamyslí sa a ožije. Odtiahne sa a pozrie na Jasona.* Patrick si našiel novú frajerku. Violet. Vraj je striptérka ale neviem či to je pravda alebo len Leila žiarli, pretože sa s ňou vyspal a odvtedy sa jej vyhýba. Vlastne to je celkom sranda. Minule sa schoval za tie malé odpadkové koše čo sú pred našim oddelením. Myslím, že ho videla a celá situácia bola už aj tak dosť trápna tak sa radšej tvárila, že ho nevidí. Ale my sme sa pobavili. *Zazubí sa naňho a potom sa odtiahne. Príde si spotený a asi tak aj je.* Podaj mi oblečenie. Mám plán.
Tak pojďme. *Usměje se na Gideona a pokroutí nad ním hlavou.* S tebou se můžu bavit taky a věřím, že i líp. *Zazubí se na něj a když dotančí, tak je začne vést někam k okraji, odkud se snáze zorientují a budou moci najít východ a zamířit domů. K ní domů, kde se samozřejmě mohou zbavit oblečení, které mají na sobě...a nahradit ho ve správný čas něčím pohodlným.*
*Pohlédne na mladou ženu, která se k ní natáhne a mine ji, byť se otře. Na rtech se jí objeví úšklebek.* Ah, to se už oblékáš? Nestěžovala bych si, kdyby jsi zůstala nahá. *V očích se jí zablýskne škodolibým pobavením. Bylo asi jisté, že zlodějka se nesvlékala dobrovolně, alespoň Maddie věděla, že je to Dragosova práce.* Když už pijeme, prozraď mi své jméno, krásná zlodějko. *Pokyne jí panákem a ten do sebe kopne, načež se natáhne po druhém a otočí se jí čelem, zatímco si přitáhne zpět i svůj absint, který byl rozhodně chutnější než to na táce, ale nač se nepobavit ještě víc, však? Sex je sex a je to nejsmyslnější droga světa.* Můžeš mi říkat Maddie. *Prozradí ESHE a místo ruky k ní natáhne vlastní skleničku k přiťuknutí.*
*Počuje, že TANOIA niečo potíšku hovorí ale presne nerozumel, že čo.* /Jedlo... chcem jedlo./ *Aj sa mu trochu pokrúti žalúdok a tak sa voľnou, rukou poškrabká po bruchu. Ide vedľa TANOI ako dôchodca. Pomaly a možno trochu mdlo. Niet ani divu, bohvie koľko krvi stratil a ešte si tam trádoval po kolenách na parkete.* /Ak by ma dnes chceli Jehovisti zabiť tak sa asi aj nechám./ *Zhodnotí v duchu svoj stav. Cíti sa celkom naprd. Má pocit, že už aj účinky trávy odznievajú a cíti sa len vyflusnuto, hladno, unavené a točí sa mu hlava.* Oh, to by som mal skôr ja teba, ošetril si ma. *Pozrie na svoj prst, ktorý je ešte od krvi, trochu opuchnutý, červený a celkovo vyzerá ako keby ho strčil do mlynčeka na mäso. Pozrie radšej na menu.* No celkom fajn je Borek. To je to lístkové cesto plnené... čo tam majú? Špenát a hentie sú s nejakým mäsom. *Pozerá do výlohy.* A tamto je Gozleme, to je ako slaná palacinka. Tamto čo vyzerá ako pizza tak to je Lahmacun... to je celkom fajn. A majú aj klasickú pizzu. A kebab. *Pozerá trochu zarazene a potom si prezrie celá stánok. Nevyzerá ničím zaujímavý, vyzerá ako každé druhé rýchle občerstvenie kde ti dajú jedlo do servítky.* Vlastne tu majú, že dosť špecialít. Som myslel, že majú iba pizzu a kebab. *Predavač za pultíkom si znudene a unavene odklašle.* Dam si Lahmacun. A ty? Mal by si niečo zjesť, nevyzeráš dobre. *Povie aj keď paradoxne on tiež vyzerá hrozne.*
*Pohlédla MADDIE do očí a sama se ušklíbla na jejími sladkými slovy. Nečekala, že někdy na sebe stáhne pozornost ženy, ale nikterak se tomu nebránila, i když to nebyl její šálek kávy. Konverzace může být zajímavá, může také vzniknout v něco nezapomenutelného, pokud se tedy i Eshe rozhodne hrát se slovy.* Myslím si, že veřejné obnažování už stačilo. Teď jsem totiž připravená na to, kdy mi někdo nabídne soukromí, abych mu mohla ukázat víc, než jen hloupé nakrucování, *mrkne na MADDIE a postaví zpátky prázdnou skleničku na tác. Rukavici si neobléká, pouze si ji položí do klína a natočí se k ženě vedle sebe.* Po dnešku asi požádám o práci striptérky, když jsem měla takový úspěch. *Pobaveně přitáká a vezme si další rundu.* Maddie, Mad…jako šílenství? Přivádíš lidi k šílenství, Maddie? *Eshe se škodolibě usměje a s cinknutím konečně oznámí své jméno.* Eshe. *Vypije celý obsah skleničky.*
*Narovná se, aby se o něj Jack mohl lépe opřít a začne se mu hrabat ve vlasech, jakoby jim doteď nedal pořádně zabrat. Pak už poslouchá novou dávku drbů a rty se mu zkroutí v úsměv.* Ještěže není Leila víla, to by jí takové výmysly nešly přes pusu a v práci by se dělo o to méně. Ale to, že se před ní schovával za květináč už je trochu moc. Pokud se přede mnou někdy budeš schovávat, dělej to pořádně. Jako maskovací výbavu a všechno. Ne, že bych tě hned nenašel přes mysl, ale... *Zamotá se do vlastní myšlenky a tiše se zasměje. Nedlouho nato dostane rozkaz, a tak si dá ruku k čelu a odpoví krátce:* Ano, pane! *A vydá se na průzkum, kam všude poházel Jackův Indiana Jones kostým. Když konečně najde všechny části a přinese je Jackovi- i spolu se svými věcmi- zvědavě se na něj podívá.* Řekneš mi ten plán nebo tě mám jen následovat? *Zeptá se a oblékne si košili s urvanými knoflíčky.* /Stejně jsem ji měl skoro rozepnutou, tak by to nemělo být tak nápadné./ *Gideon zmizí spolu s Triss.*
*Stejně tak jako Aless rozepínala kalhoty jemu dělal i Remi Aless. Za chvilku už ji opřel o stěnu čelem, stáhl jí kalhoty a než by se nadála, tak už si ji opět vzal. Neměl jí dost, nikdy a nikde a tohle nebyla výjimka. Tiskl se k ní a spokojeně se culil, když si ji pak chytl za boky a tiskl k sobě. Jednu ruku jí pak zamotal do vlasů, aby jí tak donutil zaklonit hlavu, zatímco druhou rukou si ji chytl pod krkem, tak, jak věděl, že se to upírce líbí. Dával jí to nejlepší, co jen mohl.*
*Privrie spokojne oči. Keď sa mu to takto preberá vlasmi tak je mu to veľmi príjemné. Spokojne si zabručí. Keď mu ale napadne nový drb tak sa doňho vleje energia.* Otázka je či vôbec klame. Patrick vlastne, aspoň čo som počul, rád chodí do bordelov a tak. Potom týždeň pred výplatou si odo mňa pýta cigarety. *Keď sa ale zamotá už Jason do svojich myšlienok... chytí ho za líca, pritiahne dá mu pusu až to mlaskne.* Neboj, ak sa ti raz budem z nejakého dôvodu schovávať, tak ma nenájdeš. *Uculí sa naňho ako nejaká školáčka a pustí ho. Pozrie sa okolo seba či tu nie je nejaká handra. Síce sa to prieči jeho hygienickým návykom ale...* /Heh. nejaká zástera.../ *Utrie sa, poskladá handru a dá ju bokom.* /U mňa sa už osprchujeme, obaja./ Díky. *Povie a začne sa obliekať, je mu nepríjemne ako sa to naňho všetko lepí ale to vydrží. Pozrie na Jasona a je na ňom vidno, že mu behajú čerti v očiach. Zazubí sa a vytiahne mobil.* V prvom rade, nám privolám uber, ktorý nás odvezie domov... pretože toto... *ukáže na nich dvoch a bedňu* ... bola iba predohra. Takže... *Odkliká objednávku aj s presným miestom kde ich má vyzdvihnúť.* V druhom rade, keď pôjdeme rovno tamtou touto chodbou a doľava tak sa dostaneme k zadnému východu. Je to fakt zašitá ulička a ani cez deň tam nie je bezpečné chodiť, nie to ešte takto večer. Ale myslím, že pre nás dvoch to nebude žiadny problém. *Povie, chytí si svojho milého a tak ako povedal ho vedie k východu. Ulička je skutočne dosť pofidérna ale auto s označením uber tam zastaví presne len čo výjdu von. Vonku už sa Jack tvári ako najväčší profesionál, ktorý sa chystá do nejakého prípadu a nie na celonočný sex so svojim partnerom. Nadiktuje adresu a hurá domov.*
*Nemá vlastné auto. Od istého času ho prestalo baviť riešiť servis vlastného auta a tak využíva výhody svojho zamestnania. Berie si proste policajné. Tak teda doňho nastúpi a vyrazí do klubu kde pracuje podozrivá.* /Zabila ho, takže už nie je podozrivá. Motív, svedok a DNA pre potvrdenie už máme./ *Hodí vedľa na sedadlo spolujazdca zložku a keď už tak pomaly... aspoň na jeho pomery pomaly... vychádza z Park Slope kde žije, vytočí Mariine číslo.* /Keď sme teda parťáci tak asi by som jej mal zavolať./ *So šikovne pripojeným mobilom cez bluetooth vytočí jej číslo. To že mu to takto funguje je iba vďaka jeho synovcovi, ktorý mu to nastavil. Inak Jack nie je technický talent. Aspoň nie na elektroniku.* Čau, máme výsledky. Stretneme sa pred klubom. Dočerta! *Prudko zabrzdí lebo mu cez cestu prebehne človek.* Počkám ťa pred klubom. *Zopakuje, zavesí a znovu sa rozbehne s autom.* /Ľudia sú samovrahovia. Ani sa nedivím, že na dopravnom sa nezastavia. Samá nehoda./ *S jeho rýchlym tempom jazdy je pri klube celkom skoro. Zaparkuje o kus ďalej, aby predsa len nejakou náhodou nevystrašil ich páchateľku. V čiernej bunde, lebo leto vyzerá inak a nie takto, džínsoch, pevných botách a tmavozelenom roláku vyjde z auta a zamieri si to k menšiemu stánku s kávou. Samozrejme, že nechýba ani povinná policajná výbava ako je zbraň, odznak a putá. Len je to šikovne skryté pod bundou. Pozrie na ponuku káv a chvíľu ju tak lustruje.*
*Zrovna je uprostřed svého běhu když zaslechne poměrně otravné zvonění. Chvíli ho ignoruje, ale pak ho zvedne, neznámé číslo.* /Super, kdo mě otravuje v tak příjemný čas na běhání?/ *I když jí taková myšlenka proběhne hlavou, tak se rozhodne, že to zvedne. Chvilku se zaposlouchá a pochopí během pár slov, že mluví její parťák.* /Parťák, stále je to stejně divné./ *Povzdechne si.* /Asi bych si měla jeho číslo uložit, ale to asi až za chvilku raději, měla bych rychle k autu./ *Rozběhne se téměř plnou rychlostí k autu a celkem se u toho zapotí. U auta se rozhlédne kolem sebe a převleče se do něčeho slušnéjšího než jsou její legíny a sportovní podprsenka, přes podprsenku hodí černou košili a k tomu si vezme své černé taktické kalhoty. Vlasy si rozpustí a splete zpátky do dvou copů. Rychle sedne do auta a co nejrychleji ale podle zákonů. Zaparkuje na stejném místě jako předtím a prozvoní svého parťáka aby se ho zeptala kde se právě teď nachází. Zároveň mu oznámí svou polohu před klubem.*
*Sleduje ten výber celkom dlho až sa ho nakoniec stánkar nevrlo opýta čo teda chcel.* Latte machiatto ... s citrónovou penou. *Povie, zaplatí a čaká kým mu tú sladkú a asi aj trochu kyslú vec spraví. Preberie si svoju objednávku a odchlipne si.* /Nie je to zlé./ *Odpije si znova ale to mu už začne vibrovať mobil v kapse. Tak ho jednou rukou vyloví a dvihne.* No? ... Dobre. *Zaklapne a ležérnym tempom sa teda vydá ku klubu. Ani mu to dlho netrvá a už je pred klubom.* Tak ideme na to? *Opýta sa a napije sa svojej kávy.*
*Pozdraví ho a prohlédne si svého parťáka.* /Dnes má asi celkem dobrou náladu. Uvidíme jak dlouho mu to vydrží./ Já jsem pro. Myslím, že je to poměrně jednoznačné. *Lehce se ušklíbne, jinak jejímu úsměvu ani nejde říct, zkontroluje si ještě že má odznak, zbraň i pouta na tom správném místě a postupuje směrem k bodyguardovi, i když je tu někdo jiný ve chvíli kdy vytáhne odznak, tak je nechá projít.* Dneska to jde nějak hladce. *Prohodí směrem k Jackovi a rozhlídne se po klubu. Hledá tam nejen striptérku, kterou si příliš nepamatuje, ale také jiné známé tváře, které by je mohli blíže nasměrovat. Všimne si, že barman je ten samý co minule a ušklíbne se.* /Tak za ním vážně nejdu pokud nebudu muset, snad si jí Jack pamatuje./ *Otočí se na něj.* Vidíš ji tady někde?
*Poprikyvuje.* Našťastie. Je fajn mať jednoduchší prípad z času na čas. *Povie a ide za Marii. Prečo by nevyužil to, že ona vytvorí pohodlnú cestičku?* Fakt dobrú kávu robia tam. *Ukáže bodyguardovi. Ten naňho kukne a potom sa aj otočí tým smerom.* Okej, díky. *Zahuhle hrubým hlasom a nechá ich ísť ďalej. Ucucáva kávu.* Ja som rád. Aspoň budem skoro doma. *Povie a rozhliada sa. Naoko nezaujato ale aj napriek tomu obozretne. Všimne si striptérku pre ktorú si idú. Napije sa. Pozrie sa ale na Marii.* /Och, ona si ju nepamätá asi./ Tam v rohu kde sú tie odporne rúžové, semišové kreslá. *Mykne tým smerom trochu hlavu a odpije si.*
*Pokývne mu hlavou.* Díky, moc jsem si minule striptérky neprohlížela. *Pronese lehce ironicky, ale spíš jako pošťouchnutí než urážlivě. Mezitím co jde k tomu místu, kde ukazoval Jack, tak musí projít kolem toho divného barmana co zase civí na její jizvy.* /Vážně člověče, to jsi neviděl jizvy nebo co? Vypadám snad jak přírustek z lidského ZOO nebo co?/ *Pomyslí si, ale nahlas je ticho, takové bylo vždy lepší ignorovat a vždy to tak asi lepší bude. Než dojdou ke křesílkům nechá Jacka plynule přejít před ní. Mluvit se ženami moc neuměla a muži mají v tomhle ohledu většinou mnohem víc štěstí. Ale hlavně jí šlo o to aby ona s těma ženskýma mluvit nemusela a proč nevyužít toho že má parťáka.*
*Zamračí sa.* Fakt... to je tu jediné na čo sa dá aspoň pozerať. *Povie jej. On síce má chlapa na ktorého by sa tisíc krát radšej pozeral ale to by musel ísť za ním do hradu. Teraz je ale v striptízovom klube. Všimne si barmana ale iba nadvihne jedno obočie. Nič nevraví a radšej si ani nič o ňom nemyslí. Zároveň zaregistruje, že ho Maria plynule nechá prejsť pred ňu.* /Čakal by som, že komunikácia so ženami bude pre ňu ľahšia. Možno zlá skúsenosť./ *Keď ju obchádza tak sa na ňu na moment skúmavo pozrie. Skoro ako keby Maria bola podozrivá a Jackova úloha je ju odhaliť. Možno do istej miery to tak nejak Jackovo podvedomie berie.* /Každý ťa môže skúsiť zabiť, Jackie./ *Prejde do inkriminovaného rohu, kde majú aj svoju páchateľku. Tá už je viditeľne nervózna. Na moment ako keby v panike hľadala únikovú cestu ale keďže sú v rohu a Jack a Maria stoja v ceste tak sa slečna iba pošoupne dozadu. Jack sa usmeje a dopije kávu.* Nemáte tu náhodou kôš? *Ukáže kelímok a zazubí sa ako keby bol reklamný model na zdravý chrup.*
No nevím zdali mohu souhlasit. Já bych si tady asi nevybrala nic. Možná nějaký pěkný nábytek. *Broukne jen tak a pozoruje jej. Přijde jí, že se při předcházení na ní dívá nějak moc dlouho, ale raději to nechá na pokoji, třeba je to pouze její paranoia.* /Nevím jak on, ale raději budu jednat s psychopatem co se mě, nebo někoho jiného pokouší zabít než s jakoukoliv ženskou./ *Hlavou jí proběhne tato myšlenka a ona se tomu musí poměrně pousmát. Potom se ale zaměří na dění v místnosti, kořist zahnaná do kouta může být nebezpečná, zvlášt pokud má třeba parťáka, proto se Maria postavila zároveň tak aby stála za Jackem a kryla mu tak záda, ale zároveň aby viděla jak na striptérku, tak i na zbytek klubu, kdyby se někde vyskytnulo nějaké nebezpečí. Na chvíli se víc zaměří na to co Jack řekl a má problém se nezačít smát.* /Ten chlap má tedy unikátní komunikační schopnosti s podezřelými./ *Alespoň ve své hlavě jej musí ocenit protože nahlas by to asi nikdy neřekla.*
Tak toho tu nie je veľa pekného. /Vlastne žiadny. Nehovoriac o tom koľko baktérii na ňom musí byť. Fuj... keď prídem domov dam si sprchu./ *Dopracujú sa nakoniec do rohu miestnosti. Keď sa Jack opýta na kôš tak sa pozrie na ich podozrivú a počká si kým sa naňho slečna zameria. Keď tak spraví tak dievčina na moment zmeravie. Jack ako zvedavé šteňa nakloní hlavu trochu nabok a potom pozrie na kôš, ktorý má slečna asi meter a pol od seba. A potom znova na ňu. Chvíľu trvá kým jej to docvakne.* Och... áno. Áno, tu. *Trochu sa zajaká a opatrne podíde. Jack teda urobí tie dva kroky a podá jej kelímok od kávy aby ho vyhodila. V rohu sú dvaja zákazníci a ešte jedná striptérka. Tá v puse prežúva žuvačku ako krava a aj sa tak tvári. Zákazníci... vyzerá to na partičku vysokoškolákov.* /Asi majú pri sebe trávu a preto sedia ako prkná./ Von. *Povie tým dvom Jack a aj pritom trhne hlavou. Chlapci sa zdekujú ako para nad hrncom. Prežúvavec ale ďalej stojí.* Rosalie Baker, keď sme už tu tak, by sme vám ešte chceli položiť pár otázok. Prosím. *Ukáže ich páchateľke na kreslo, aby sa posadila. Pozrie na druhú slečnu.* Osamote, ak môžeme. *Povie jej a je vidno že tá informácia pridlho cestuje do tej hlavy.*
*Sleduje jeho výslechové metody a dost si to užívá. Má velice zajímavý styl a něco takového rozhodně nečekala. Ale vyvádí to podezřelou z míry a jim to poskytuje mnohem větší prostor k manipulaci.* /Myslím, že od tohohle chlapa bych se mohla i něco přiučit./ *Pomyslí si a když uslyší jak je Jack vyhání, tak je pohledem vyprovodí. Počká si až tam nebude ani druhá striptérka, která pro Mari vypadá zatraceně podobně jako ta první.* /Co na nich chlapi sakra vidí?/ *Optá se sama sebe v duchu, ale moc na to nemá čas. Všimne si závěsů na obou stranách a zatáhne tak aby nebylo dovnitř vidět. Nechá si jen malou škvíru aby viděla, pokud by se je někdo pokusil přepadnout zezadu. Zůstane stát jako socha a nechává výslech na Jackovi, ona by to ještě pokazila páč mluvení se ženskými nikdy nebyl a ani nebude šálek její kávy. Tím jaké je přítmí a místnost nyní osvětluje jen rudé světlo tak vynikají jizvy na její tváři což může být poněkud děsivé pro slabší povahy, což je asi i Rosalie, protože lehce zděšěně na ní hledí než radši upře svůj pohled zpět na Jacka.*
*Je celkom rád, keď sa Rosalie posadí. Aj ona si sadne...* /Ew.../ *... s veľkou nechuťou na kreslo ale nedá to na sebe poznať.* /Vykúpem sa v savu./ *Je o ňom v práci všeobecne známe, že má rád čistotu. Hora papierov mu nevadí ale aspoň si ten stôl dezinfikuje narozdiel od ostatných kolegov. Ocení, že im Maria spravila súkromie.* /Aj keď s tým červeným svetlom je to možno príliš intímne. Čo sa dá robiť./ *Nadýchne sa aby začal ale zarazí sa keď vidí ako sa Rosalie tvári. Nedá mu to a otočí sa tiež.* /Je to ako keby vo vstupe stále ženský golem, ktorý sa chystá našu páchateľku zjesť./ *Jack sa s upokojujúcim úsmevom otočí späť na Rosalie. Ta tiež radšej sklopí pohľad a pozerá naňho, pritom si nervózne žmolí okraj kratučkej sukne.* Pod červeným svetlom každý vyzerá zvláštne. Nemyslíte? *Začne konverzačne. Rosalie len placho prikývne.* Prejdeme k tým otázkam radšej, Rosalie. *Nemá žiadny blok, spis má našprtaný od slova, do slova.* Vraveli ste, že Aaron bol vašim klientom. Ako často sem chodil? *Položí otázku a snaží sa pôsobiť úplne pokojne. Nemusel by to robiť. Mohli by ju iba zobrať, dôkazov majú dosť. Ale predsa len ju chce chytiť na hruškách.*
*Upřímně obdivuje Jacka že si do toho sídla bakterií sedl, ona sama sice není nějaký čistící maniak, ale umí si představit jak by to tady zářilo pod luminolem a UV světlem, proto se raději také ničeho nedotýká a jen bedlivě oba dva sleduje, zároveň jednou za čas koukne i škvírkou ven aby věděla co se tam děje. Lepší být připraven než překvapen. Překvapena jeho reakcí Jacka sleduje.* /Tenhle chlap mě asi nikdy nepřestane udivovat, čekala jsem minimálně podobnou reakci jako striptérka, ale tohle bylo celkem v pohodě./ *Poslouchá a uvažuje na čem by se Rosalie dala nachytat, samozřejmě již mají forenzní důkazy a proti nim jsou jiné věci maličkostí. Ale mít přiznání je lepší než nepřímé důkazy proto jen na minutku přeruší Jacka.* S dovolením aby toto mohlo být uznané soudem, tak provedu nahrávání, že jste nijak nebyla k tomuto donucena. *Sepne spínač na mobilu a nahrává zvuk, samozřejmě se ale pousměje což ve světle vypadá lehce děsivě a striptérka, která na ní pohlédla když začala mluvit zase zbledla.*
*Keď Maria vytiahne mobil a začne nahrávať, Jack iba stisne pery k sebe.* /Dočerta.../ *Vidí najskôr vystrašenú striptérku ako sleduje zdeseno Mariu.* /No hej, nevyzerá v tomto svetle práve najpriateľskejšie./ *Ale potom vidí ako sa Rosalie pozrie na nahrávajúci mobil a prestane si žmoliť sukňu. Na moment to aj vyzerá, že prestala dýchať. Možno aj srdce vynechalo pár úderov. Jednu ruku roztrasene oprie o opierku kresla.* Nesnažte sa utiecť. Nemá to zmysel a len si tým uškodíte. *Teraz preľakane pozrie na Jacka. Ten sa už neusmieva ale sleduje Rosalie vážne a v istom smere pohotovo. Pripravený ju zastaviť ak by sa o niečo pokúsila.* Čím Vás Aaron nahneval?
*Ví že to možná nebyl nejchytřejší krok, ale bohužel pokud by na nahrávce nebylo oznámeno nahrávání byla by neprůkazná a tudíž by se jednalo o její slovo proti jejich a to rozhodně nechtěla dopustit. Už viděla příklady které vylětěly do vzduchu právě kvůli nesprávně dodržovaným postupům. Navíc moc dobře viděla jak jí má Jack omotanou kolem prstu.* /Ten muž musí být velice dobrý manipulátor./ *Došlo jí a s poměrnou radostí jej sledovala při práci. Rozhodně to bylo něco jiného než na co byla zvyklá, ale přece jen maloměsto je úplně něco jiného než New York.*
*Rosalie niekoľko krát naprázdno otvorí a zatvorí ústa ale nevyjde z nej ani hláska.* Milý, nenápadný chlap so zmyslom pre humor. Bolo príjemné s ním tráviť čas. *Aj napriek červenému svetlu je vidno, že sa Rosalie na moment nahrnú slzy do očí.* Vedel ako potešiť. Večera, kvety, nejaký drobný šperk. To už dnes veľa mužov nerobí. A keď áno tak sú už ženatí, že Rosalie? *Striptérka pred nimi teraz sedí so sklonenou hlavou, hryzie sa do pery a trasú sa jej ramená.* Láska dokáže zamotať hlavu. Tak isto aj hnev. Rosalie, čím ťa teda tak nahneval? *Celú dobu má Jack nízko položený hlas. Pokojný ako ranné jazero počas bezvetria. Hovorí plynulo, bez zaváhania... a áno, manipulátorsky. A keďže Rosalie nepatrila medzi silné povahy tak sa nakoniec rozplače. Silno a nahlas.* P-povedal... on po-povedal, že sa... že sa roz-vedie... ale, ale neurobil to... *A plače ďalej. Jack sa pootočí na Marie, v očiach otázka že či toto stačí do záznamu ako priznanie.* /Mne to určite stačí... síce je to dievča vrah ale asi by som ju netrápil ďalej. Beztak ju čaká súd./ Rosalie, pôjdeme. *Povie jej ale ona nepočúva. Len sedí a hlasno plače. Tak sa Jack postaví, prejde za ňu s potom už s ľahkostou jej dá ruky za chrbát a nasadí putá. Rosalie sa ani nebráni.*
*Nasadne do auta a počká kým sa usadí aj jeho nová parťáčka. A potom vyrazí.* Jack Porter. Máš pás? *Pozrie sa či si ho skutočne dala. Ešte keď vyráža z garáže tak je to celkom v pohode. Keď sa ale dostane na ulicu... plyn má skoro na podlahe, predbieha ako blázon a pár krát prešiel červenú. Ale na mieste činu sú fakt že o chvíľu.* Tááák... *Vypne motor.* Vieme niečo o prípade? Nemal som čas sa pozrieť na hlásenie... ale popravde aj tak tie hlásenia sú o ničom, pretože to dávajú dokopy pochôdzkari. *Opýta sa ako keby pred chvíľou neriskoval ich životy. Potom vystúpi a trochu sa ponaťahuje. Spal by až by plakal a dokonca si aj zívne.*
*Usadí se a připne si pás, načež ještě následně za něj zatahá jen pro jistotu. Přece jen řídí cizí člověk a ona má svou bezpečnost ráda.* /Jak je možné, že jsem si sedla k úplně cizímu člověku do auta a ještě se nechám odvést na místo činu?/ *Na to aby jí takové myšlenky šrotovaly hlavou ale nebylo moc času. Když se představil byla řada na ní, a alespoň malou naději ohledně bezpečnosti jí dala Jackova otázka.* Maria Martines. A ano mám. *Pronese i když si všimne, že si to sám kontroloval. Její poměrně dobrý pocit mizí po vyjetí z garáže. Za takovou zběsilou jízdu má chuť jej skoro zabít. Adrenalin jí koluje v žilách a má co dělat, aby se na ní nic neprojevilo.* /Tak tenhle blázen už nikdy nebude řídit auto ve kterém sedím./ *Vyleze z auta ven a její chuť zabíjet vzroste. Proto se uklidní a koukne se kolem sebe zdali nezaznamená někoho s informacemi, či dokonce někoho koho by poznala. Štěstí se na ní usmálo a ona zahlídla jednu povědomou tvář, a to rovnou jednoho z forenzních techniků.* Dej mi minutku, něco málo zkusím zjistit a pak se můžeme vrhnout do práce. *Přejde za tím mužem a chvíli si spolu povídají. Následně se vrátí za Jackem.* Prozatím víme pár věcí. Jedná se o muže středního věku, bohužel byl okraden a tudíž je jeho totožnost prozatím neznámá a víc se zjistí po sejmutí otisků. *Odkašle si a vzpomíná na další slova a vyvozuje své závěry.* Je poměrně slušně oblečený, můj odhad je spíš nějaký obchodníček nebo podnikatel. Žádné velké zvíře. *Přidá svůj osobní pohled na věc a za chvíli ještě spustí.* Při předběžném ohledání je odhadovaná smrt vícenásobným bodnutím, ale více věcí se prý dozvíme po pitvě. *Zamyslí se.* Jo a říkali že za chvilku už se budeme moci podívat na tělo, technici mají většinu hotovou a koroner už je na místě. *Pokývne si hlavou a z kapsy si vytáhne bloček, na kterém je propiska a udělá si pár poznámek. Poté mu pokyne aby šel před ní.*
*Vystúpi a ponaťahuje sa. Ale je mu to aj tak prd platné keď jeho telo potrebuje kvalitný spánok, ktorý už dlho nemalo. Prikývne Marii a hneď ako ho nechá pri aute tak si vytiahne klasické cigarety. Od iqos pred pár dňami stratil nabíjanie a nemal čas zbehnúť do elektra. Zapáli si a potiahne.* /Takže to znamená, že teraz okrem šéfa budem musieť dvihnúť mobil aj parťáčke?/ *V duchu sa trochu zhrozí. Otočí sa keď sa Maria vráti aj s nejakými informáciami. Prikyvuje a pofajčieva. Chvíľu ešte na Mariu tak nejak bezvýrazne pozerá a keď dofajčí tak hodí ohorok na zem a zašliapne.* Tak poďme sa pozrieť čo všetko tí mantáci pokazili. *Povie a odlepí sa od auta, o ktoré sa doteraz opieral. Vyrazí teda k pracujúcim technikom a tí keď ho uvidia... časť zmeravie a časť zdúchne od neho čo najďalej.* Vražedná zbraň? *Hrkne na prvého čo mu príde do cesty. Jeho vystrašený pohľad je jasný.* Nie je tu. *Pípne a Jack si povzdychne.* Perimeter päťdesiat metrov od miesta činu. *Technik sa zhrozí a pozrie aj na Mariu. Jack sa na ňu tiež otočí.* Máš rada čínske jedlo? *Opýta sa jej a potom pokračuje smerom kde sa už pochybuje starší pán s nápisom koroner.* /Asi som ešte nebol tak skoro na mieste činu, že by som koronera zastihol. Všetko je raz prvý raz./
*Cítí kouř z cigaret a jde jí to na nervy, ten puch jí vadil už předtím než se stala vlkodlak, no a od té doby na to má ještě větší averzi.* /Jestli ten chlápek bude páchnout celou dobu jako popelník, tak by se jeho cigaretám mohla stát nějaká nehoda. Nedej bože pokud by tak zapáchalo celé auto./ *Z kapsy kalhot vytáhne mobil a podívá se na čas. Ještě není zas tak pozdě a tohle nevypadá na nikterak složitý případ. Jenže pak zaslechne jeho a z úst jí vyjde povzdech.* /Proč jsem na někoho takového narazila zrovna já, vždyť i ti technici jen dělají svou práci./ Jistě. *Pronese však jen nahlas a pokračuje za ním na místo činu. Naslouchá jeho otravné netaktnosti, ale raději to nijak nekomentuje. Není na ně přímo urážlivý a mohlo to být horší. S tím perimetrem souhlasí a tak když se na ní oba otočí pokývne hlavou na souhlas ale slovně se nikterak nevyjádří.* Celkem to ujde. *Pronese Maria směrem k Jackovi a dochází ke koronerovi, kterému pokývne společensky hlavou. Než stihne být Jack neurvalý či urážlivý položí mírně otázku.* Dokážete přibližně odhadnout něco o našem pachateli? Přinejmenším to s tolika bodnými ranami nevypadá na profesionála. *Odmlčí se na chvilku.* Jakákoliv i když nepodstatná informace by mohla v tuhle chvíli pomoci.
*Jack prikývne.* /Tak aspoň v jedle sa celkom zhodneme./ *A pokračuje ku koronerovi. Najskôr pozrie na tele a potom sa nadýchne, aby položil koronerovi otázku. Ale Maria ho predbehne tak len hodí pohľad na koronera a nechá ich. Zatiaľ si čupne a sleduje telo. Každý detail si prezerá. Medzitým koroner sa narovná do svojej celej výšky. Ide o staršieho, prešedivelého pána s okuliarmi.* No, určite to nebol profesionál. Deväť bodných rán bolo zasadených pomerne blízko pri sebe. Viac ale zistím keď ho budem mať na stole. *Jack sa zamračí.* Deväť? Takže vražda v afektu? *Koroner pokrčí ramenami.* To už je vaša práca. Nechám ti poslať zložku na stôl alebo si po ňu prídeš? *Jack sa narovná, dá si ruky v bok a vyzerá že premýšľa.* Prídeme si po ňu. *Povie a koroner sa zvedavo pozrie na Mariu a potom späť na Jacka. Potom sa len zasmeje.* Tak sa uvidíme častejšie. *Pozrie na Mariu a mrkne na ňu jedným očkom. Vyzerá ako taký dobrosrdečný strýko.*
*Sleduje pohyby Jacka a zároveň naslouchá koronerovi. Potom si i ona přidřepne k chlapovi a něco zaujme její pohled. Na ruce uvidí razítko ve tvaru diamantu.* Podívej sem, to vypadá jak z klubu Diamond na Hunts Point Ave. To je celkem dálka. Že by hledal někoho na večer? *Optá se Jacka a uvažuje, klub Diamond zná jen kvůli jedné menší práci a rozhodně to není klub kde by si chlap za malý peníz našel společnost. Dámy tam rády vidí pracháče. Poohlídne se po koronerovi a postaví se zpět na nohy.* Už to tak vypadá. *Pronese poněkud neustrálně ale s příjemným podtónem.* Co říkáš na návštěvu toho klubu? Třeba nás to i někam zavede než budeme mít přesnější zprávy po pitvě.
*Jackovi cukne jedno obočie nahor a poočku pozrie na Mariu. Určite by mu nenapadlo, že pozná stripkluby.* /Tichá voda, brehy melie./ *Pomyslí si a ešte chvíľu sleduje telo.* /Striptérka, deväť bodných rán a mŕtvy, neznámy obchodník v uličke. To je večer./ *Keď v podstate dohodne, že si po správu o pitve prídu osobne tak si trochu premasíruje krk.* Tak poďme. Možno kým tam prídeme, tak nám pošlú aj meno obete. Hej, otlačky prstov. Promptne! *Zhúkne po najbližšom technikovi, ktorý na zem takmer pustí nejakú vec čo držal. Len prikývne a už z kufríka štrachá veci na odobratie otlačkov prstov. Jack prevráti oči.* To mali spraviť medzi prvými vecami. *Zahundre a zakrúti hlavou.* No nič, pozdrav Louis a ak by sa jej náhodou chcelo spraviť ten jablkový koláč tak by som jedným kúskom nepohŕdol. *Povie a kývne na rozlúčku. Koroner sa zasmeje.* Odkážem. Majte sa slečna, budete to mať s Jackom ešte ťažké. *Veselo povie a začne si baliť svoje veci. Jack zatiaľ vyrazí k autu s úmyslom to odšoférovať k danému klubu.*
*Všimne si změny jeho mimiky, ale nechá to napokoji. Přece jen jí je jedno co si kdo o ní myslí. Jediné co ji teď zajímá jsou spojitosti, které by mohla získat pomocí informací získaných v tom klubu.* Totožnost by byla rozhodně fajn. *Potom ale prodýchává to, že se opět chová hrubě k další osobě. Sama nesnáší neschopnost, ale neurvalost stejně tak.* Děkujeme. *Pronese směrem k technikovi načež se otočí na Jacka a uvažuje zdali mu jeho chování vůbec dochází.* /To je takový problém se chovat profesionálně?/ *Prolétne jí rychle hlavou. Pokývne na koronera a má velkou chuť se ušklíbnout když jí ten postarší muž připomene, že Jack je nyní její parťák. Dál jí nezbyde než nasadit podobné tempo jako Jack a těsně před autem zrychlit a zatarasí mu cestu k sedadlu řidiče.* S dovolením bych ráda přežila jízdu k tomu klubu, mohu tedy požádat o klíčky? *Optá se a nečeká zápornou odpověď, natáhne ruku a čeká na jeho reakci.* /Prosím, ať mi dá ty klíčky bez dohadování, při podobné jízdě jakou předvedl ze stanice sem by se taky mohlo stát, že mé žaludeční šťávy nezůstanou jen v žaludku./
*Znovu mu cukne obočie.* /Ďakujeme. Majú si robiť prácu poriadne./ *V duchu aj prevráti nad tým očami. Rozlúči sa s koronerom a ide k autu. Nie že by mal niečo proti takýmto vychýreným barom ale nechce sa mu tam. Zamračí sa na Mariu keď mu zatarasí cestu k autu.* /Jackie... si unavený a ešte ideš strašiť do striptízového baru.../ *Stisne pery a istou neochotou jej dá kľúče. Otočí sa na päte a prejde k dverám spolujazdca.* Náhodou šoférujem dobre. *Poznamená a nastúpi.* Ale keď už chceš šoférovať tak sa s radosťou nechám odviesť domov. Zajtra musím vyzdvihnúť deti a rád by som sa pred tým vyspal. *To že ide o deti jeho sestry sa už ani neunúva povedať. Usadí sa, dá si pás a zívne si. Aj sa trochu zavrtí do sedadla a má čo robiť aby udržal oči otvorené.* /Čo by mi Jason povedal na ak by vedel, že idem do striptízového klubu? Hmm... možno ak by som mu potom sám zatancoval pri tyči./ *Tá myšlienka mu zostane v hlave a dokonca aj aj pousmeje.* /Nie je to zlý nápad./
*Lehce jí udiví, že dostane klíče bez debaty, ale absolutně jí to nevadí. Byla připravená na pár argumentů a teď to bude asi víc v pohodě.* V pořádku, odvoz za cenu bezpečí je to nejmenší co mohu udělat. *Pronese a lehce jí cuknou koutky. Poté sama nastoupí a nastartuje, zkontroluje zrcátka a vycouvá z místa, kde Jack předtím zaparkoval.* /Ale musím mu uznat, že parkovat umí./ *Rychle, ale podle zákona se prodírá Bronxem směrem ke klubu Diamond, teď v noci není Bronx skoro vůbec zasekaný a jede se poměrně vklidu. Jakmile dojede ke klubu tak zastaví co nejblíž u vchodu a pod světly.* /Na takovém místě je lepší vždycky vidět na auto./ *Pomyslí si a zastaví motor, vyleze z auta, počká na Jacka a auto zamkne načež se beze slov vydá ke vchodu do klubu, kde zahlédne chlapa jako skálu.* /Hm, snad se přes ochranku dostaneme v pohodě./ *Sáhne po svém odznaku a jde přímo za ním.* Policie New York, potřebujeme mluvit s Vaším šéfem, nebo minimálně s provozním. *Pronese a čeká na vyjádření toho muže.*
/Hm, mať šoféra... ešte sa premenujem na Daisy. Nie je to zlé./ *Pohodlne sa oprie sa nechá sa viezť. Má čo robiť aby nepoklimbával. Keď zastavia tak sa vyštrachá z auta a so všetkým časom sveta sa ešte ponaťahuje v márnej snahe sa prebrať. A potom zatvorí dvere auta, ako keby Mariu provokuje. Ďaleko od pravdy to nie je. Ide za Mariou a dá si ruky do kapies džínsov a stojí za ňou, v ležérnom postoji a čaká čo sa podarí. Vyhadzovač si ich premeriava. Nevyzerá nadšene, že sem prišla polícia ale nakoniec ich pustí. Jack ešte než vojde si ho prezrie. Dosť okato a to sa evidentne tomu vyhadzovačovi páči ešte menej. Zamračí sa naňho ale Jack sa len pousmeje a vojde dnu. Vo vnútri hrá hudba, svietia farebné svetlá a vo vzduchu sa vznáša pach ľudských tiel. Na to, že je pracovný týždeň, v klube je dosť plno. Jack ide za Mariou a pritom si naoko zvedavo prezerá všetko naokolo. Ale pod tou pózičkou je aj napriek únave istá bystrosť, ktorá sa snaží nájsť vodítko.* Asi to chce pokec s vedúcim. *Povie Marii a poočku si všimne striptérku, ktorá sa na nich, na moment, vystrašene pozrie. Dievča sa ale rýchlo otočí a odíde niekam dozadu do zázemia.* /Zaujímavé./
*V klidu pozoruje toho obrovského muže a za její klidnou pózou je nachystaná a připravená kdykoliv zaútočit a spacifikovat ho kdyby náhodou něco zkusil. Vše ale nakonec proběhne v pořádku a tak vejde do toho klubu. Cítí jakoby šel Jack za ní a tak nemá tendenci se na něj otáčet. Je dospělý a navíc v téhle branži asi mnohem déle, takže se o sebe dokáže postarat. Hned za dveřma jí do obličeje praští ta laciná vůně, nebo snad spíš smrad toho místa a cigaret. Zároveň jsou pro ni i ta světla více než otravující. Pevným krokem pokračuje směrem k baru aby se nechala nasměrovat k vedoucímu.* /Už aby ten případ byl za námi a já mohla zajít si zaběhat. Po tomhle dni to budu potřebovat./ *Rozhlíží se pečlivě kolem sebe a kontroluje zdali někdo nemá špatné úmysly vůči ní. Jakmile uvidí barmana tak na něj mávne aby ho přivolala. Sice mu to trvá, ale nakonec dojde až k ní. Maria se ho zeptá na šéfa a barman ukáže na velkou prosklenou část stěny, vypadá to trochu jako kancelář. Jeho očividného zírání na jizvy si nevšímá. Pokývne Jackovi a pomalu jde směrem k šéfovi aby dostala infomace co nejrychleji a mohla odsud zmizet. Ten puch i světla jí už lezou na nervy.* /Navíc na můj vkus je tu až příliš lidí, a hlavně ženských./
*Jack stále behá pohľadom po okolí a trochu cukne jedným kútikom do úsmevu. Oprie sa bokom o bar a čaká kým sa barman bude venovať Marii. Pozrie na sporoodeté slečny pri bare ako tam nalievajú alkohol do nejakých úradníčkov. Otočí sa na barmana, ktorý dosť neslušne zazíza na Mariine jazvy. Keď sa Jack dočká toho, že sa aj naňho barman pozrie tak ho obdarí tým najľadovejším pohľadom. Kľudne by to mohol byť pohľad vraha. Barman sa ošije a odstúpi od nich, a ide radšej utierať poháre. Jack na pokyn ide za Mariou.* /Ide to až príliš ľahko./ *Pomyslí si zatiaľ čo idú ku kancelárii. Tam stačí ďalšiemu vyhadzovačovi ukázať odznaky, Jackova asi jediná aktivita doteraz, zatial sa len vliekol za Mariou a sú vpustení dnu.* Ááá, polícia. Čo vás sem privádza? *Opýta sa ich chlapík za stolom. Nie je ničím zaujímavý. V ruke cigareta, viac menej plešatý a s miernym spodným predkusom. Slušne oblečený v košeli, za obrovským dubovým stolom.*
*Koutkem oka zahlédne další svlíkající se ženskou a jen protočí oči.* /Vážně? Co je na tom tak zajímavého?/ *Proběhne jí hlavou a prochází klubem dál. Nic skvělého nikde nevidí, jen znuděné chlapy životem a ženské co jim dělají společnost. Ještě jednou obhlídne pečlivěji celý prostor načež dojde k další ochrance, kde tentokrát už nemusí vytahovat odznak, jelikož to před ní zvládl Jack, který i rovnou vešel před ní, takže kancelář uvidí až o chvilku později než on. Rychle pohledem přejede místnost a hledá nějaké zřejmé nebezpečí, poté couvne tak aby za zády neměla ani prosklenou část ani dveře. Nechává raději mluvit Jacka, jelikož i když je muž poměrně slušný, tak je vidět, že je sexista, minimálně z pohledu který na Mariu vrhá.* /Fajn, to už mi bylo milejší když ten barman zíral na mé jizvy./ *Klidně stojí a nechává muže ať spolu mluví, pokud to znamená míň práce nemá problém držet pusu zavřenou a jen pečlivě pozorovat okolí kdyby náhodou.*
*Jack si spomalené, založí odznak späť za opasok, zatiaľ čo necháva hovoriť vedúceho podniku. Potom sa ešte ledabolo otočí na Mariu. Prezrie si ju, tak ako už niekoľko krát za ten večer. Jeho pohľad nič nehovorí. Potom sa až otočí na vedúceho.* Stala sa taká nepríjemnosť. *Začne a fakt ako spomalený film prejde ku stolu a na drzovku si sadne na jeho roh. Nohu v topánke si oprie o opierku kresla, ktoré je oproti stolu. Vedúci sa zamračí a o niečo vzdorovitejšie vystrčí už aj tak dosť vystrčenú bradu.* Slušné je sa posadiť na kreslo a nie na cudzí stôl. *Odfrkne na Jacka a ten len nadvihne obočie a pozrie na Mariu.* Počula si to? Myslím že naznačil, že som neslušný. *Povie dosť začudovane. Dnes dal asi Marii milión dôvodov aby si to o ňom myslela tiež. Vedúci sa tváriť namosúrene.* Povedzte čo chcete a potom vypadnite a vráťte sa až budete mať nejaký oficiálny príkaz. *Jack vykúzli dokonalé prekvapené Ó. Ale potom sa usmeje.* Kúsok odtiaľto vám zabili zákazníka. Čo o tom viete? *Vedúci sa iba arogantne usmeje.* Čo robia zákazníci keď odídu už nie je moja vec. Ak je to všetko tak teraz vypadnite. *Jacka sa s úsmevom pozrie na Mariu.* Vidíš ako nás vyháňa? Možno si fakt budeme musieť vybaviť nejaké predvolanie. Alebo povolenie na prehliadku! *Jack sa dvihne zo stola, zrazu plný energie.* A keď už v tom budeme tak môžeme vyplniť pár lejster navyše a dať ich aj protidrogovému, pretože to čo dole v rohu šňupali určite nebol rozdrtený paralen. A tá extáza čo sa mu tam povaľovala... to asi nie je bežná prísada do drinku. Ešte že sme si nič neobjednali. *Vyzerá ako malý chlapec keď to Marii hovorí. Zatiaľ čo vedúci za stolom bledne.*
*I když pečlivě naslouchá Jackovi tak na začátku pouze pozoruje skrz sklo dění v klubu. Sice tam není nic zajímavého, ale je to její zlozvyk hlídat si záda a to i tak že hlídá okolí.* /No a teď budu muset hlídat záda i parťákovi. Parťák, to je prostě divné./ *Pak ale zahlídne jak se posadil tomu muži na stůl a začala dávat větší pozor na dění v místnosti jelikož to vypadalo poměrně zajímavě. Když ji Jack zapojil do konverzace, tak se rozhodla že bude hrát s ním, no a co že to šovinistické prase jí pozoruje jako by byla kus masa.* Já s vyplňováním papírů problém nemám, ale co takhle raději hygiena? Nevypadá to tady jako by dodržovali všechny předpisy. A to nemluvě o mravnostním. Nevšimla bych si, že ochranka kontroluje občanky a jsem si jistá, že jsem předtím viděla nějaké kluky o kterých pochybuji že jim je dvacet jedna a smí se jim nalévat. *Pronese a dokáže se pousmát, což s vlivem jejich jizev kupodivu vypadalo děsivěji, než když držela klidnou tvář. Při té řeči samozřejmě taky postupovala blíž ke stolu, takže teď stála zády ke sklu a opírala se o stůl postaršího muže.* A to byste jistě nechtěl že? *Optá se ho a čeká co vypadne z bledého muže.*
*Chlap je biely ako stena a Jack sa baví. Je rád, že ho v tom divadielku nenechala samého. Založí si ruky na hrudi a sleduje ako sa chlap zajakáva a dačo blaboce. Zamračí sa, keď ho sleduje a ležérne sa presúva okolo stola. Akurát keď sa chlap pokúsi pustiť do zajačích. Vedúci vystrelí zo stoličky a pritom sa ukáže že má modré, zebrované nohavice.* /Hnusnejšie gate som nevidel./ *Pomyslí si Jack akurát v tom momente keď toho chlapa hňapne za krk a praští s jeho hlavou o stôl.* Klásť odpor pri zatýkaní je na mastnú pokutu. *Zašveholí a skúseno mu nasadí želiezka. A potom s ním trhne, aby ho od toho stola dolepil. Ukáže sa že mu rozbil nos.* Tak poďme ho odviezť. Už by som sa fakt rád vyspal.
*Pokývne hlavou a lehce se pousměje.* /Tak na první pokus to celkem ušlo, možná z nás budou i fajn parťáci./ *Pomyslí si a rychlím krokem přejde před Jacka aby mu mohla otevřít dveře a zároveň dělala něco jako beranidlo pokud by se někdo rozhodl je zastavit po cestě do auta.* S dovolením, ustupte. *Pronáší a když jsou skoro u dveří postaví se před ně ten chlap jako skála. Toho Mari odpálkuje slovy o podezřelém a pokud má zájem o to si pokecat s šéfem v policejním autě, tak stačí aby stál na tom místě dál. Jakmile se dostanou k autu, tak pomocí klíčků odemkne a otevře Jackovi dveře v zadní části auta aby tam mohl usadit podezřelého. Jakmile je všechno zajištěné, tak se vrátí k sedadlu řidiče a nasedne.* Tak co můžeme jet?
*Jack sa uculí.* /Možno mať parťáka nie je zlé. Aspoň ho nemusím ťahať von sám./ *Vlečie vedúceho a podľa zvuku čo vydáva to odhaduje na fňukanie.* /Tak tento ho určite nezabil./ *Skonštatuje a keď odchádzajú tak pozorne sleduje okolie. Evidentne vedúceho veľa ľudí nemalo rado, lebo veľká časť z nich sa teší.* /To nie je veľmi nápomocné./ *Uculí sa na bodyguarda ktorého Maria spražila a potom naloží vedúceho do auta. Nastúpi a prikývne.* Vyložíme smetie a potom ma hodíš domov.
*So všetkými vraždami čo sa dejú v New Yorku nemá ani poriadne čas sa vyspať. Už vlastne v tomto momente mal byť na jednom mieste činu ale keďže zaspal na stole tak sa tam ešte nedostali. A keďže si ho odchytil šéf s tým, že má ísť do jeho kancelárie... tak je to vlastne jediné miesto kam prišiel včas za posledné tri týždne. Dokonca si cestou aj kúpil kávu v automate a teraz ju upíja a znechutene sa na ňu mračí, pretože rozhodne nie je podľa jeho gusta. Šéf sedí za stolom a vypĺňa tam nejaké papiere, Jack sedí naproti nemu, trochu zosunutý na stoličke, s jednou nohou žoviálne opretou o priečku stola. Pod modrými očami má tmavé kruhy a vlasy má strapaté do všetkých strán. Na sebe má tmavozelené tričko, s krátkym rukávom takže jazvy na jeho rukách sú vystavené na svetlo sveta. Po toľkých rokoch ich už akceptuje. Za čo môže aj s obrovskej časti Jason. Potom má tmavomodré džíny, opasok na ktorom má zbraň a odznak a potom pevné boty. Keby náhodou musel v tom horku niekoho naháňať. Sem si voľnou rukou naťahuje golier aby dostal pod tričko trochu vzduchu. V kancelárii šéfa sa totiž pokazila klimatizácia a je tam na zdochnutie.*
*Poměrně unaveně a rozladěně vchází na stanici, zrovna byla na cestě, když jí zazvonil telefon, že nemá jet na místo činu, ale místo toho má dorazit do kanclu šéfa. Před dveřmi se zastaví a zhluboka nadechne. Potřebuje se trošku uklidnit, nemusí jít nutně o nic zlého. Není tady zase tak dlouho a přece si neuvědomuje nic, co by od nástupu pokazila či dokonce zbabrala. Na dva loky dopije své již polostudené kafe a lehce se psychicky připravuje na to, co na ni čeká uvnitř. Zastaví se aby si srovnala sako a urovnala košili, zkontoluje si, že její vlasy jsou pevně stažené v copu, který si ráno opět velice pečlivě splétala a rozvážně otevře dveře. Její sice ne příliš vysoké podpatky klapou v pravidelném rytmu jak prochází místností až ke kanceláři šéfa. Lehce nervózně zaklepe a čeká na vyzvání.* /Ať uvažuju jak chci, tak mě nenapadá žádný důvod být předvolána na kobereček. Veškeré zprávy mám dopsané a ten útěkář, je zpátky kde má být. Co by mi zatraceně mohl chtít?/ *V hlavě jí to šrotuje a když zaslechne vyzvání zevnitř, tak otevře dveře a vkročí dovnitř. Lehce si přejede po klopě saka, spíš ze zvyku než cokoliv a zvedne svůj pohled aby si mohla prohlédnout místnost a osoby v ní. Což ji lehce zarazí. Nečekala, že by na kobereček k šéfovi došel i někdo jiný než ona.* /Jestli mě zdrbne před kolegou, tak jsem v háji. Teda myslím, že je to kolega./
*Vlastne ani nepremýšľal prečo si ho šéf volá do kanclu.* /Ak mi chce zrušiť dovolenku budem o ňu bojovať zubami, nechtami./ *Povie si a odpije si z hnusnej kávy. Vlastne tu už sedia dobrých desať minúť. Šéf si vypisuje lejstra a Jack sa.. vo svojej podstate preberá k životu. Ten kofeín v kelímku má aspoň nejaký minimálny účinok.* Kedy ti prídu opraviť klímu? *Šéf ani nedvihne pohľad od papierov keď odpovedá.* Budúci týždeň. *Jack prikývne a pozrie do svojho kelímka.* Je tu na zdochnutie. *Znova si odhrnutie golier a povzdychne si.* Ani by som si nevšimol ak by si to nepovedal. *Odfrkne šéf a zoberie ďalší papier. Perfektná ukázka smalltalku. O chvíľu sa ozve zaklopanie, šéf dotyčnú osobu vyzve aby vošla. Šéf stále nezodvihne hlavu. Jack dosť neochotne odlepí pohľad od svojej kávy a premeria si príchodziu osobu. Od hlavy až po päty. Jeho pohľad nie je tak intenzívny ako by sa patrilo, za čo môže ten nedostatok spánku.* /Predpisy o dresscodu má v malíčku./ *A keď skončí so svojim rontgenovým pohľadom tak sa znova pozrie na kávu a následne sa z nej napije.* Tak! Sadnúť. *Buchne šéf s papiermi o stôl a vyzve Mariu ku stoličke. Až teraz sa na tých dvoch pozrie.*
*Zatímco si jí muž prohlíží, ležérně si prohlídne taky jeho. Jak vypadá, jeho postoj, spíše tedy posed a to jak se chová v přítomnosti šéfa. Příjde jí to poněkud zvláštní, ale ona nemá moc co mluvit, když si vzpomene na to jaký měla vztah ona ke svému minulému nadřízenému.* /Hm, na přátelé nevypadají, minimálně ne na první pohled. Ale o respektu, tedy nějakém přehnaném se tady taky nedá mluvit./ *Na chvilinku se pozastaví nad jeho celkovou vyzáží.* /Poněkud uvolněné oblékaní na můj vkus, ale proti gustu .../ *Jakmile skončí pohledem na jejím obličeji čeká na nějakou odezvu či reakci na jizvy. Ať už se jedná o mimiku nebo poznámku. Nic z toho však nepřijde a tak obrátí svůj zrak na šéfa, který je až po uši v papírech. Při zaznění rozkazu lehce narovná ramena a splní jej bez odporu. Však taky nemá důvod na to aby proti tomu řekla ani slovo. Udělá malý oblouček vedle židle a lehce si do ní sedne. Její pohyby se rozhodně nedají popsat jako ladné, na to má příliš svalů, ale těžkopádná rozhodně taky není. Tiše sedí a mlčky čeká na to co z jejich šéfa vypadne. Má tendenci si začít hrát s lemem saka a tak raději položí své dlaně na ruce.* /Jsem absolutně mimo, tohle nevypadá jako by mě chtěl kárat a tohohle chlapa jsem v žádném případu ještě nepotkala. Co se to děje a proč jsem tady s tím chlapem zrovna já?/
*Jej jazvy nerieši. Prejde to ako bežnú vec. Však on sám sa vie pochváliť hojným množstvom. Keď sa im začne konečne šéf venovať, tak si Jack povzdychne, narovná sa a sadne si normálne. A hodí už takmer dopitý kelímok do koša. Lenže pravdepodobne zaúraduje únava a trafí okraj koša, takže kelímok odletí bokom a poprská tak kavou podlahu. Jack na to pozrie a stisne pery. Šéf sa pozrie na Jacka. Jeho pohľad vraví, že by ho na mieste najradšej zastrelil. Jack mu tiež začne opätovať pohľad. Pritom si prehodí nohu cez nohu a prekríži si ruky na hrudi.* Vážne? *Opýta sa šéf a Jack na sekundu pozrie opäť na kelímok a potom späť na šéfa.* Vidíš, tú dovolenku potrebujem ako soľ. *Obháji sa Jack. Ešte pól minúty naňho šéf pozrie, potom si povzdychne a zoberie papiere.* Tak poďme k veci. Vy dvaja. *Ukáže na oboch prostom.* Odteraz ste partneri. Martines, presuniete sa na oddelenie vrážd, máte dobré výsledky a to sa na toto oddelenie hodí. Navyše je to tam poddimenzované. Porter... dvíhaj mobil. *Jack nad informáciou že má mať parťáka nakrčí hornú peru. A nad tým že má dvíhať mobil pridá ešte nakrčený nos.* /Parťáka som nemal sto rokov./
*Poměrně v klidu očekává co se bude dít. Pak ale její klid lehce zakolísá když vidí toho muže odhodit kelímek a jen pomocí velkého štěstí, což u ní není zrovna zvykem, na ní nedopadnou kapky kávy z úplně nedopitého kelímku. Má chuť nakrčit nos, ale překoná to. Přece jen neví co bude dál a rozhodně nemíní nijak toho muže soudit, i když si tedy pomyslí nějakou poznámku o jeho přesnosti. Pak celou tu přestřelku mezi muži raději ignoruje. Nic jí do toho není, tak proč by měla zasahovat. Ještě by se tato divná hádka zvrtla a bylo by to na ní.* /Konečně, vážně už potřebuji jako sůl vědět co to všechno znamená./ *Jakmile však vysloví jen první část tak se sekne.* /Na vraždy? Jako problém to úplně asi není, ale zas to může být divné./ *Takové myšlenky jí ale velice rychle odejdou z hlavy když jí dojde smysl druhé části jeho věty. Rychle si zkousne ret aby nevyhrkla něco neuváženého. Následně nasadí svou klidnou tvář, její nitro, i když to není vidět, bublá a skřípe. Není zvyklá na spolupráci, natož mít stálého parťáka. Jen pár momentů nato jí dojde ještě horší věc.* /Zatraceně, když pracuju sama nebo střídám parťáky, tak utajení všech ukazatelů vlkodlaka bylo jednoduché. Ale co teď s tím? Nesmím se prozradit./ *Probleskne jí hlavou poněkud vyděšená myšlenka a zvažuje zdali je nějaká možnost aby její přidělení k parťákovi bylo změněno, nebo dokonce lépe úplně zrušeno.* /Navíc tenhle chlap i přes jeho vizáž nevypadá nijak hloupě, zatraceně./
*Jack chvíľu prevaľuje myšlienku s parťákom v hlave. Už je to skutočne veľa rokov čo nejakého mal. Keď teda nepočíta Jasona, ktorého si občas k podsveťanským vraždám privolá.* /No, tak to som zvedavý ako budem tutlať, upírske, vlkolačie a v poslednej dobe najmä démonské vraždy pred kolegyňou čo o tom nemá ani šajnu./ *Usmeje sa na šéfa. Trochu sa k nemu nakloní.* A ak nedvihnem mobil tak čo? *V tom momente po ňom šéf hodí pero.* Zmiznite obaja na miesto činu! Už ste tam mali dávno byť! Vypadnite! *Začne hulákať až sa to ozýva na ulicu skrz otvorené okno. Jack sa usmeje, položí pero ktoré sa mu podarilo chytiť na stôl a dvihne sa k odchodu.* Šoférujem. *Oznámi Marii bez toho aby sa na ňu otočil a nonšalantne odkráča z kancelárie smerom k autu.*
*Se zmatkem v hlavě nezvládá pochopit, jak je možné, že v takové chvíli ten chlap ještě šéfa provokuje. Pak už jen postřehne letící pero.* /Vypadá to, že takové rozhovory jsou mezi nimi docela na denním pořádku. Asi jim už ani nepřijde divné, že s nimi v místnosti sedí jiná osoba./ *Lehce zavrtí hlavou a když začne šéf vřískat tak vyskočí na nohy, ještě se podívá po tom podivínovi a nějakou chvíli jí trvá, než dojdou přes všechny ty složité procesy slova Jacka do jejího mozku. Povzdechne si, uhladí si sako a zadívá se za ním. Kývne hlavou na šéfa, zavře za sebou dveře od kanceláře a následuje toho muže k autu, které je očividně nyní jejich společným vozem.* /Jedna věc je být parťák, druhá pak je nechat ho řídit. I když mě máloco zraní, tak to poslední co potřebuji je autonehoda./ *Dojde jí ale, že proti tomu nemůže nikterak namítat a tak se usadí na místo spolujezde a doufá že v klidu a bezpečí dorazí na místo činu.* /Asi bych se měla představit./
*Nedovolí si zadriemať keď majú vzadu pasažiera. Nie že by sa mu to už nestalo, ale predsa len Mariu až tak nepozná. Keď prídu na stanicu tak zaúraduje Jackov "šarm". Inak povedané, predhodí vedúceho striptízového baru dvom policajtom, pritom rozkazy dáva ako vzteklý pes. Takže mladí policajti sa neodvažujú odporovať a už vôbec sa neodvažujú urobiť nejakú chybu. A keď to vidí vedúci tak toho už opustili akékoľvek myšlienky na útek.* Necháme ho trochu vyhniť v cele, medzitým možno technici budú schopní a zistia totožnosť. Protokol z pitvy bude až ráno a potom začne mravenčia práca. Pri troche šťastia sa vedúci zosype a vyklopí aj to čo nevie. Možno by nám to ušetrilo nejakú prácu. A ako pozerám z protidrogového si už naňho brúsia zuby tiež. *Povie Marii tak, aby ho počula iba ona. Predsa len zvedavé uši nemá nikto rád. Keď spomenie protidrogové tak kývne na dvoch kolegov z daného oddelenia, ktorý sa z nastalej situácie tešia.* Vsadím sa, že ho dobodala jedna zo striptérok. *Povie jej a v rýchlosti vyplní nejaké lejstro. A skontroluje či je všetko správne. Nepotrebuje aby pre administratívnu chybu niekoho pustili von.* Tak ideme?
*Lehce se zamračí při jeho štěkání.* /Nemám tu se psem víc společného já než on? To já bych měla večet./ *Projde jí hlavou směšná myšlenka. Potom se ale zasoustředí na to co se děje na stanici. Hlavně tedy na slova, které Jack pronáší směrem k ní.* Jo to by bylo fajn. *Pokývne a sleduje Jackův pohled směrem na chlápky z protidrogového. Následně svůj pohled stočí na lejstra, které vyplňuje a narychlo je projede pohledem.* Já ti nevím, vsázím spíš na jiného zákazníka nebo někoho z ochranky. Na striptérku tam dle mého bylo až příliš bodných ran. *Řekne směrem k Jackovi a s kývnutím odchází ze stanice směrem k autu, kde počká než jí parťák nadiktuje adresu kam chce hodit a odveze ho tam.*
Nepodceňuj ženy. Najmä keď majú nôž... a silnú emóciu. *Povie aj keď to posledné doplní s odmlkou.* /Čo hnalo útočníka zasadiť deväť bodných rán? Hnev? Strach? Alebo niečo iné?/ *Odíde spolu s Mariou a nastúpi už automaticky na miesto spolujazdca. Nadiktuje svoju adresu v Park Slope a chvíľu na to zadrieme. Až tak že sem tam zachrápe a začne mu tiecť slina z pusy. Popravde si ani nepamätá ako sa dostal do bytu. Vie len že si ešte dal sprchu a hodil sa s blaženým pocitom do postele kde vytuhol okamžite.*
*Jack je proste ten typ čo si dáva na čas. Jeho odpoveď bola jasné áno keď mu ponúkla, že mu kúpi kávu. Ale prečo tú nervozitu nováčika nevychutnať? Napokon teda vyjadrí svoj súhlas aj nahlas a poberie sa ešte na oddelenie vrážd. Síce už vonku nemrzlo ale úplne teplo tam ešte nie je. A prečo rovno bažanta nezneužiť aj k úžitku jeho kolegov? Otočí sa na ňu s jedným mierne podvihnutým obočím.* /Nejaká odvážna. No... bude sa jej to hodiť ako policajtke v New Yorku./ *Tých pár kolegov si teda objedná kávu a jeden k tomu dokonca aj donut. A keď teda s objednávkami majú hotovo, Jack pokojným tempom vyjde z kancelárie, ani sa neotočí na Hazel či vôbec ide za ním. Predpokladá, že áno. Tak celkom v tichosti vyjde aj z budovy. Rovno cez cestu je menšia kaviarnička kde si bežne kupujú kávu a niečo k tomu. Majiteľ daného podniku v podstate vyhral jackpot, pretože tam chodia všetci policajti, nakoľko buď ich automat nefunguje alebo sa to niekedy nedá ani piť. Čaká na prechode kým blikne zelená pre chodcov.* /Možno by asi nebolo zlé zistiť jej meno./ *Pozrie sa či vôbec ide s ním.*
*Jack nemá rád kávu z automatu ale je to asi najbližší zdroj kofeínu. Ak v sebe vôbec tá vec má nejaký kofeín. To čo vždy mala bol cukor, ktorým rozhodne nešetril. Zakričí na stroj ako keby mu to malo nejako pomôcť. Po prebdenej noci nad prípadmi potrebuje tu kávu. Pozerá na ten stroj ako vrah. Pery nahnevano stisnuté k sebe, obe ruky oprie o obe strany a chystá sa s ním zatriasť. Ideálne by ho najradšej vyšklbol a vyhodil oknom lenže je stále racionálny tvor. Ak by ho vyhodil, zostal by iba automat, ktorý miesto kávy robí vodu. Kým si ale začne vylievať zlosť na stroj tak ho preruší hlas. Keď ten ženský hlas pokračuje tak sa na ňu nakoniec pozrie. Prebodne ju chladnými, modrými očami ktoré videli až priveľa. Mračí sa a vlastne v podstate vyzerá presne tak ako by sa patrilo pred kávou. Ako niekto kto chce vyvraždiť menšiu dedinu. Nad ponukou, že mu kúpi to čo práve najviac chce privrie oči. Ako keby čakal v tej ponuke nejaký chyták. Prejde ju tým pohľadom od hlavy až po päty a dáva si záležať, aby to bolo čo najnepríjemnejšie. Neunikne mu ako má ruky za chrbtom. Podľa napätých ramien usudzuje, že je nervózna.* /Aaa, bažant./ *Počul drby o tom, že bolo prijatých pár nových ľudí.* Dobre. *Povie, konečne sa odlepí od automatu a vyrazí k nej pokojným krokom.* Bundu mám v kancelárii. *Oznámi jej aby bolo jasné, že sa ešte zastavia na oddelení vrážd. Ani sa neobzrie či ho nasleduje. O chvíľu teda vojde do miestnosti kde sú pomerne symetricky rozložené stoly za sebou a sedia tam ešte další traja kolegovia, všetci zabraní v papieroch. Každý s nich ma na stole svoju úctyhodnú kôpku. Jack ako keby sa zmenil o 180 stupňov. Tleskne rukami, aby prilákal pozornosť kolegov. Podarí sa, dvaja z troch dvihnú hlavy.* Bažant kupuje kávu, kto chce?!
*Musí si priznať, že už sa mu dlho tak nenavŕšili prípady. Dokonca začal získavať pocit, že sa z New Yorku stáva prívetivejšie miesto na život. Málo vrážd, nikto ho dlho nepostrelil a ešte aj na ulici sa ľudia milo usmievali,* /Ale skončili Vianoce, Jackie… / *A New York ukazuje svoju pravú tvár. Postaví sa od stola, natiahne sa až mu stavce jeden po druhom popukajú a trochu si posteskne za svojou posteľou. A tiež aj za Zimným kráľom. Predstaví si ako Jason sedí na tróne, s korunou na hlave, v nejakom mega drahom a elegantnom oblečení a mácha palicou na svojich poddaných. So všetkou svojou kráľovskou gráciou, ktorá mu je vlastná. Jack mlaskne, tak ako to robieva jeho matka, keď je nespokojná.* /To chce kávu. Inak prevrátim ten stôl./ *Odšuchce sa teda z oddelenia vrážd preč, smerom na účtarnu, kde je automat na kávu, ktorá sa dá aspoň trochu piť. Aspoň na Jackove pomery. Hodí mince a chce nastaviť kávu lenže… automat sa zasekne.* To si robíš srandu! *Zakričí na stroj. Tých pár ľudí naokolo sa naňho otočí, niektorí čakajú čo bude ďalej, iní radšej zdúchnu pred hnevom Jacka Portera.*
*Pije kávu a sem tam si odje z koláča. Pritom premýšľa a zároveň počúva svoju spoločníčku.* Na to, aby som vedel kým je vedená mám málo informácií. A preto som napísal tebe. Možno budeš mať... *Na pár sekúnd sa odmlčí keď hľadá tie správne slová.* ... lepšiu sieť kontaktov? *Dokončí. Potom sa nakloní bližšie k Mirjam, čo nie je ťažké, pretože v kaviarni sú dosť malé stolíky. Nazrie na fotografie a niektoré poprehadzuje. Chvíľu ich skúma a potom stisne pery.* Takmer. *Ukáže na jeden symbol.* Na väčšine je tento symbol. *Ošije sa. Rovnaký má aj on sám. Odtiahne sa a doje si svoj koláč a už zostane iba pri usrkávaní svojej presladenej kávy. Počúva Mirjam. Pozorne. Na jej dotaz pár okamihov nič nehovorí. Len si v kľude, ležérne popíja svoju sladkú gebuzinu. Potom sa usmeje.* Nie. Ich identita nie je v tvojom záujme. Ale pre tvoj pokoj na duši ti poviem, že sú dôveryhodný a ak by ich aj niekto napadol... *Jeden kútik úst mu vyletí trochu hore.* ... jednoducho povedané, útočník by to horko oľutoval. *Samozrejme, že nechce aby kvôli nemu niekto Jasona napadol. Ale zároveň si je istý, že ak by sa aj niečo také stalo tak by sa s tým jeho drahý popasoval so všetkou kráľovskou gráciou. A ešte by si to aj vychutnal. O Darach si myslí niečo podobné. trochu sa zamyslí a so svojimi myšlienkami sa vyjadrí aj Mirjam. Predsa len kolieska, ktoré sa mu točia v hlave ohľadom prípadu nezastavujú. Je to ako rébus, ktorý jednoducho musí vyriešiť. Mykne plecom a dopije kávu. Pohár odloží na stôl a posunie ešte zvyšné zložky Mirjam.* Máš kópie. Môžeš študovať a zisťovať. Mám rozhodených ešte pár kontaktov. *Zavibruje mu mobil. Keď pozrie na displej tak ho zas odloží.* /No, práca má čas./ Nemôžem ti zaručiť, že ťa dostanem na miesto činu. Ale viem ťa dostať na patológiu. Teda, keď ti to pomôže. Inak ešte čakám na informácie k starším prípadom. Možno sú iba slepou uličkou ale skôr mám tušenie, že budú mať s týmto niečo spoločné. *Znovu mu začne vibrovať mobil. Povzdychne si a pozrie na telefón, mysliac si, že sú to kolegovia z miesta činu, ktorý ho chcú zatiahnuť do práce. Lenže sa zarazene zamračí. Volá mu kolega zo CIA. A v tej zarazenosti to ani nestihne zdvihnúť. Lenže to nevadí, pretože mu za krátko na to príde správa, v ktorej stojí, že má ísť do svoj ho bytu. A ešte mu zvlášť pošle správu s výkričníkom, čo znamená, že sa niečo stalo v jeho byte. Nech chce alebo nie, vyvolá to v ňom nervozitu.* Musím ísť. Ak by si niečo zistila, máš na mňa kontakt. *Zasmušilo sa pozbiera a hodí na seba kabát. Ani si ho nezapína. Od posadnutia mu je stále teplo.* Zatiaľ. *Rozlúči sa s ňou a odíde preč. Keď sa dostane domov tak už ho tam čaká jeho dobrý priateľ a zdemolovaný byt. A od toho momentu začalo besnenie Jacka Portera. Neznáša keď mu niekto naruší súkromie.*
*Aj keď mu to bolo proti srsti, nakoniec tú správu napísal. Od svojich kontaktov nebol múdrejší. Tiež nemal prečo, pretože väčšina z nich boli civili. Tých pár čarodejov čo poznal a bol ochotný im dôverovať, tiež nezistili veľa vecí. Takže mu nezostávalo nič iné ako kontaktovať lovcov. Presnejšie jednu lovkyňu, ktorý bola Jackovi asi najsympatickejšia. Aj keď teda stále nezmenila jeho nechuť k lovcom. Poslal správu s miestom kaviarne kde sa stretnú. A po chvíli dodal ešte jednu správu o tom, že potrebuje informácie k posadnutiu. Predsa len, aby aj lovkyňa vedela, čo chce preberať. Tejto téme sa vyhýbal takmer dva roky. S Jasonom nemal problém sa rozprávať o tom čo sa stalo, ale jemu dôveroval. Teraz, kvôli prípadu, ktorý nesie znaky toho, že sa niekto snaží niečo vyvolať, to musel rozoberať aj s cudzou osobou. Keď sa blíží stanovený čas tak sa oblečie, do čierneho roláku, modrých džínsov a dá si čierne boty. Skontroluje sa v zrkadle a trochu si upraví rozčepírené vlasy, nahodí tmavohnedý kabát, poberie nejaké dokumenty a aj notebook, v ktorom má toho viac. Taxíkom sa odvezie ku kaviarni, s dostatočným predstihom. V kaviarni sa usadí k úplne zadnému stolu, kde je najväčšie súkromie a objedná si nejaké veľké škoricové latté a k tomu ešte marhuľový koláč. Prichystá sa. Otvorí si počítač, nechá ho načítať a prebehne ešte kópiu správy od patológa.* /Hádam sa v tomto pohneme viac./ *Pomyslí si a ďakovne sa usmeje na servírku, ktorá mu donesie sladkú kávu a koláč.*
*Mir nemôže povedať, že by ju správa od Jacka neprekvapila. Nielen, že prišla náhle, s civilským policajtom sa už dlhšie nekontaktovali, a hlavne aj neniesla práve najlepšie správy. Sotva jej prišla druhá správa, jej došla závažnosť situácie, takže len odpísala, že si na ten dátum a čas spraví voľno. Nebola si priveľmi istá, čo také by chcel preberať, ale aspoň očami pobehala po dokumentoch s poslednými známymi posadnutiami, aby mala aspoň nejaký prehľad, než sa v čiernych úpletovych šatách po kolená, vysokých čižmách a bledom karamelovom kabáte presunula na dohodnuté miesto. Predsa len chcela zapadnúť medzi civilov, takže jej šatník u Zacharieho aj tentokrát viac než dosť pomohol. Jacka zahliadne až potom, čo jej jedna čašníčka poradí, kde by mohla muža s jeho opisom v kaviarni nájsť, načo s úsmevom príde k stolu. Akurát sa minie s ďalšou čašníčkou, ktorá na stôl položila Jackovu objednávku.* Teší ma, pán Porter, rada vás opäť vidím. *Nebola si veľmi istá vykaním a tykaním, nakoľko sa nevideli už dlho. Zhodí zo seba kabát, skontroluje dýku vo vnutornom vrecku, ktorú už nosila so sebou automaticky, a zavesí ho na blízky stojan, načo si sadne oproti mužovi a rýchlo mrkne na lístok, aby si vedela objednať, keď sa k ich stolu vrátia.* Síce som si prečítala, o čo by malo ísť, nebola som si priveľmi istá, takže pokojne začnite od začiatku, nech sa dostanem viac do obrazu. *Navrhne.*
*Napije sa kávy, alebo niečoho čo sa má tváriť ako káva a znova pozrie do papierov. Ale nepozerá do nich dlho, pretože sa pri jeho stole ozvú kroky a následne aj povedomý hlas. Dvihne pohľad a nech chce alebo nie, prejde Mirjam pohľadom. Aby sa presvedčil, že je to ono, o čom svedčí sem tam nejaký kúsok vytŕčajúcej runy. Prikývne a pokynie jej, aby sa posadila.* Jack. Pri oslovení pán Porter si pripadám starý. * /A ja až tak starý nie som. Som v najlepšej forme!/ *Pochváli sa v duchu a oprie sa pohodlnejšie do stoličky. Ale pritom skôr ostražito sleduje Mirjam. Predsa len, mal aj nepríjemné interakcie s lovcami. Vyberie pár spisov a z nich nejaké výpovede. Fotky si necháva na neskôr.* Prípady, ktoré by možno mohli byť vo vašom hľadáčiku. /V tom vašom myslím nefilimských snobov všeobecne./ Muži a ženy unesení a obetovaní, v rôznych štátoch. Doslova obetovaní. Dokonca aj mňa trochu prekvapilo, že to nie je až tak ojedinelé ako by sa čakalo. V dobe krízy a podobne, ľudia viac prepadnú rôznym kultom a paranoidným stavom. Prečo som sa ale chcel stretnúť bolo, že pri poslednom prípade sme mali nečakaných návštevníkov. Démonov. *Periférne si všimne, že k nim mieri servírka, tak zostane ticho a počká kým si Mirjam v kľude objedná. Sám sa pritom napije kávy a dokonca si aj dá koláč. Bežne by bolo divné ak by pri debate o krvavých obetiach niekto jedol. Jack si na to ale pri práci aj celkom zvykol. Keď servírka odíde tak odloží vidličku. Aspoň na moment.* Okrem návštevníkov ma znepokojuje ďalšia vec. Symboly, ktoré mali na sebe sa nápadne podobali tým mojim. Nie všetky ale niektoré. *Napije sa kávy a s tým sa aj nakloní bližšie ku stolu, pričom si oňho oprie lakte. Sleduje Mirjam a čaká na jej odpoveď alebo otázky.*
*Prikývne. Bola rada, že hlavne oslovenie nejako vyriešili.* Potom stačí pri mne iba Miriam. *Taktiež mu udelí povolenie. Všimla si jeho zdráhania a pohľadov, ale už si na to zvykla, nakoľko také pohľady dostávala od lovcov aj dolnosveťanov rovnako. Netešila ju táto nevrlosť k ich druhu, ale mohla začať jedine od seba, takže to nekomentovala a brala za dobré, že ju vôbec kontaktoval on sám v prvom rade. Za spismi sa hneď natiahne a začne si ich prezerať, kým Jacka počúva. Všetko jej bolo známe, hlásenia o okultných obetách počúvala z viacerých strán, avšak doslova zamrzne, len čo povie, že naposledy pri tom bol aj démon.* /Nemalo by byť niečo také možné iba s prítomnosťou čarodeja. Jednoduchý civili by nemali mať takú silu, aby niečo vyvolali./ *V hlave jej začne šrotovať, ale všimne si prichádzajúcej slečny, takže stále s prstami na jednej stránke zo spisov, aby si označila, kde skončila, všetko zavrie, aby nemohla vidieť na to, o čom sa idú rozprávať. Predsa len niečo také by nemala vidieť ani Mir, boli to policajné spisy, a plne rozumela problému so zdieľaním informácií medzi rôznymi spolkami. S úsmevom, ktorý rýchlo vložila na tvár, si vypíta iba kokosové latté, na ktoré dostala hneď chuť, sotva ahoj videla, a úsmev na tvári nechá, dokým dievča neodíde. Chcela sa totiž vyhnúť nejakému podozreniu, že by sa mohlo niečo pri ich stole diať. Opäť sa zameria na Jacka, aby mu naznačila, že má opäť jej plnú pozornosť. Prikyvuje pre seba, načo sa začne o to viac zaujímať o dané spoločne znaky.* Máte aj niekde fotky daných znakov? Najviac by mi pomohlo, kebyže aj viem, ktoré boli tie totožné. Mohla by som skúsiť prebehnúť databázu démonov, ak by mi žiadny neprišiel na um v tomto momente. *Požiada a spis opäť privrie, aby doňho nebolo vidno, kým z neho nečíta. Momentálne chcela najprv vidieť nejaké nákresy alebo fotky, lebo tie jej prišli ako najsilnejšie vodítko. Keď jej postavia kávu vedľa tej Jackovej, iba sa s úsmevom opätovne poďakuje a sama si odpije. Ani si to neuvedomuje, ale automaticky si jemne vytiahne rukávy, ako robila vždy, keď na niečom robila, čím značí svoju sústredenosť. Skutočne nečakala, že by mali teraz riešiť aj niečo takéto, hlavne keď bol inštitút ešte stále nie v najlepšom stave, aj keď získali nejakých nových lovcov.*
*Prikývne. Je rád, že aspoň v tomto nastolia menej profesionálnu rovinu. Predsa len je ten typ čo radšej má s kolegom dobrý vzťah.* /Tak to by som mal Killiána menej rozčuľovať./ *Na sekundu sa nad tým zamyslí ale potom to odmávne. S Killom predsa dobre vychádza. Nechá Mirjam, aby si zobrala spisy bližšie k sebe. A zatiaľ jej vysvetľuje situáciu. Prísahal by, že očami vidí ako sa jej tam krútia kolieska. Preruší rozprávanie iba keď príde čašníčka. A dopovie ho potom. Keď spomenie fotky tak berie do ruky spis, aby ich vytiahol. Ale keď spomenie porovnanie tak trochu zakolíše. Nech chce alebo nie. Spis s fotografia mi otvorí a posunie k nej. Sú tam fotografie obetí a aj detailnejšie fotografie znamení na ich telách, taktiež sú tam fotografie pentagramov, v ktorých obete boli nájdené.* Ako hovorím, nie sú všetky rovnaké ale niektoré symboly sa opakujú. Tieto dve obete mali úplne rovnaký symbol na lopatke. Ale tu ho ďalšia obeť mala na stehne. Skôr to vyzerá ako experimentovanie ale odborník na to nie som. Prečo ma to znepokojuje je, že väčšina tých symbolov čo sa na nich objavila mám sám na sebe. A vieme ako to dopadlo. Pokiaľ to niekto skúša, môže byť šanca, že sa mu to aj podarí. A to rozhodne nechcem. *Hovorí k nej, stále naklonený ku stolu. Ale jeho hlas je o niečo temnejší. Rozhodne nestojí o to, aby nejaký chudák dopadol ako on. Alebo horšie.*
*Prvý spis hneď odloží bokom, sotva sa k nej dostanú fotografie, ktoré začne študovať. Niektoré si priloží vedľa seba, ak nájde nejakú zhodu, napríklad aj tie tri obete, ktoré sám Jack spomenie. Naozaj bol ten istý symbol na rôznych častiach, ako keby bolo toto všetko iba nejaký experiment, hranie sa s možnosťami. Opäť,si odpije z kávy, aby do mozgu dostala trochu viac cukru, kým jej oči behajú po jednotlivých symboloch a ich umiestnení. Niektoré symboli vidí len po jedenkrát, kým iné sa opakujú na viacerých telách. Bolo však ťažké si odvodiť, od čoho sa páchateľ odrážal, ktorým začal.* Je možné, že vaši kolegovia prišli na nejakú postupnosť? Možno čas úmrtia, ako postupne umierali, či nejakú zhodu Mimi tých symbolov? Spoločné črty? Možno typ krvi, alebo niečo podobné? *Opäť zalistuje v prvom spise, či sa jej nepodarí nájsť nejaký profil obetí. Potom sa prikloní bližšie, aby mohla hovoriť viac potichu.* A dôležité pre mňa je aj to, či niekto z tieňosveta vie o vašich vlastných symboloch. Nakoľko toto mi nepríde ako práca civila, to by sa tam potom nemal ako objaviť démon. Musí to byť niekto, kto má dostatočnú silu na to, aby dokázal spraviť trhlinu, cez ktorú by sa démon k nám dostal. *Objasní mu svoje doterajšie teórie, aby na nich mohli začať postupne pracovať. Najradšej by sa vrátila späť do ich knižnice v inštitúte, kde by si znaky mohla hneď porovnať so zápiskami. Ale najprv potrebovala vedieť čo najviac informácií sa dalo zohnať.*
*Jack si dá kúsok koláča a hneď ako to sústo doje tak pokračuje v rozprávaní. Ale samozrejme, nechá priestor aj Mirjam, aby sa pýtala.* Ako kde. V Nashville boli takto zabité štyri ženy. Všetko blondíny, športovej postavy, medzi dvadsaťdva až dvadsaťpäť. Lenže v Paducahe boli takto zabití muž a žena, nič ich nespojovalo. *S tým ako rozpráva tak sa natiahne aj k spisu a vyloví z nich fotografie obetí. Obete si vždy dobre pamätá.* A v Columbusu boli zabití piati muži, vek okolo tridsať, ničím nevýrazné typy. V Sacramentu išlo výhradne iba o bezdomovcov. Až to vyzerá, že to nie je práca jedného človeka alebo skupiny. Vyzerá, že ich je viac. *Ako tak prezerá fotografie tak tiež uvažuje.* Dokonca aj tie vyrezané symboly a značky vyzerajú, že ich robili iní ľudia. *Porovnáva si dve fotografie, každé z iného miesta. Na tele obetí sú rovnaké symboly ale už od pohľadu je vidno, že každý je vyrezaný inak. Jeden má čisté línie a ten druhý vyzerá ako keby kožu z neho trhali. Pozrie na Mirjam. A dokonca na nej aj nejakú chvíľu zotrvá pohľadom ako sa tak rozhoduje, či jej odpovedať. Odloží fotografiu do spisu.* Pár o nich vie. A ešte menej ich videlo. Ale označil by som ich za dôveryhodných. *Povie jej nakoniec. A je to tak. Jasonovi dôveru na 100% a Darach... pozná ju roky a skôr bola rozhorčená z myšlienky posadnutia a vyvolania démona, než že by nad tým uvažovala ako o voľnočasovej aktivite. Oprie sa späť do stoličky a premýšľa. Zahľadí sa pritom ponad Mirjamino rameno.* Na to, aby sa sem dostal Haures bolo potreba roky príprav. A nie len nejaké voodoo zabíjanie, ale už roky pred tým si ma pripravili. Takže buď sa to deje dlhšie alebo je ešte nejaká iná možnosť? A ak sa to deje už nejakú dobu tak prečo až v poslednom čase nachádzame obete? Ak sú to skupiny, ktoré spolupracujú tak prečo sa ich modus operandi zmenil? *Pokladá otázky nahlas ale pritom ich nekričí, aby k nim nepritiahol pozornosť. Nakoniec pozrie znova na Mirjam.* Myslím, že v tomto bude niečo viac a mali by sme sa toho báť.
*Aj keď je Darach jeho dobrá kamarátka, je rád, že je už preč. Je nevyspytateľná. V jednu chvíľu má z nej pocit, že by každého vybozkávala a v tej ďalšej sa obáva, aby nevyvolala draka, ktorý by spustošil mesto.* /Dúfam, že to boli vždy iba jej opilecké reči o tom drakovi. Aj keď... myslím, že by toho schopná bola./ *Pomyslí si ešte na moment keď sleduje miesto kam zmizla. Je to nič nehovoriaci pohľad. Taký čo značí že sa mu v hlave točia kolieska a snažia sa na niečo prísť. Skontroluje pohrebákov a keď k nim prikľakne Killián tak sa dvihne do svojej plnej výšky a vytiahne mobil.* Zavolám nových, ty môžeš zavolať sanitku. *Povie úsečne a aj sa pustí do vytáčania. Poodíde trochu od nešťastníkov na zemi, trochu aj nakrčí čelo keď vidí čo Killián robí ale rýchlo mu dôjde zmysel. Pozrie na Jasona a ako tak prechádza okolo neho, aby si získa priestor na telefonovanie a vysvetľovanie prečo potrebujú ďalších členov pohrebnej služby, tak ho končekmi jemne a nenápadne pohladí po ruke. Tiché gesto ospravedlnenia.* Čau, pošli sem ďalších svojich chlapov... ale, menšia nehoda... nie... v poriadku len budú asi pár dní mimo... *Jack teatrálne prevráti oči v stĺp. Skutočne vyzerá ako pubertiak keď toto spraví.* No, aj policajtov je málo a fungujeme, tak to zvládneš aj ty... čo sa stalo? *Jack pozrie na Killiána.* No, vbehlo sem nejaké psisko! Fakt veľké, ako pes baskervilský... tak vieš, miesto činu, krv a podobne tak to sem asi niečo prilákalo... nie, už je preč... hej, utieklo to... čo?... *Znova prevráti očami.*... nemyslím si, že by to ohrozilo orientačný beh tvojej dcéry... hej, pátrame po tom... dík... čau. *Konečne zavesí.* Prídu sem asi o pätnásť minút. *Oznámi Jasonovi a Killiánovi a znova sa k nim presunie.* Percentuálne... asi ako veľká je pravdepodobnosť, že sa podarí takéto krvavé vyvolávanie? *Opýta sa ich a zamyslene sa pozrie na nebohú obeť, ktorá rozhodne nie je v úctivej polohe.*
*Do organizace komu budou a nebudou volat se jim nijak nemotá. Rozhlíží se po místě činu a pomalými kroky se čím dál tím víc vzdaluje, jakoby mu to celé pořád nesedělo dohromady. Chce najít další důkaz, něco, co by pomohlo se skládačkou. Docela náhodou se podívá směrem ke Killiánovi a zděšením se mu rozšíří zornice.* Snažíš se snad získat další jednotky do smečky? Co blbneš! *Rychlým krokem zamíří zpět k pohřebákům, přidřepne si k nim a prohlédne jejich rány. Jasně, že nejsou život ohrožující, ale pořád došlo ke kontaktu s krví kvůli " přesvědčivosti."* /Snad to není dost na přeměnu./ *Trochu si oddychne a kriticky se na Killiána podívá. Chápe, kam tímhle jednáním směřoval ale vůbec se mu nelíbí ač sebeméně pravděpodobný vedlejší účinek přeměny.* /Víc vlkodlaků, uh./ *Ještě jednou sjede pohledem rány s přimhouřenýma očima, ale jelikož netuší, jak případné kontaminaci zabránit, zvedne se.*/Geniální krok, seržante./ *Tentokrát v jeho mysli zní titul pejorativně a už se neobtěžuje zjišťovat, proč se jím předtím mladík tak chlubil. Když už je trochu blíž u nich, naskytne se Jackovi příležitost jej jemně pohladit a Jasonovi cukne jeden koutek vzhůru. Pak už jen sem tam zaslechne úryvek Jackova telefonátu, ale psychicky se oddaluje místu činu. Ze zírání do blba ho vytrhne až přítelův hlas, když se ozve blíž.* /Patnáct minut je dobrých na New Yorskou dopravu, ne?/ *Přikývne a pak se zamyslí nad otázkou vyvolávání.* No... na vyvolání těch psů lidská oběť třeba není. Takže pokud jsme tu nenašli vyššího démona, můžeme předpokládat, že se vyvolávání nepodařilo. Teď je jen otázka, kterým směrem. Buď se nedostali ani k úspěšnému vyvolání a nebo jen nedošlo k úspěšnému uvěznění v kruhu. *Přemýšlí chvilku nahlas a začne se u toho protahovat jako by ho to vysilovalo.*
*Kill přikývne na Jackovi slova, načež si ještě přidřepne k civilům a vytvoří v místech bývalých zranění škrábance. V duchu děkuje bohům za svou pevnou ruku a soustředění, jinak by to dopadlo mnohem hůř, když mu za zády začne král Víl vyšilovat. Dokončí nejprve svou práci, než se na něj podívá se zvednutým obočím.* Uklidněte se.. *Promluví na něj klidným hlasem, protože král vypadal, jakoby v ohrožení proměny na vlkodlaka byl on sám.* Z tohle se nepromění. Vím co dělám. Je to jen velice plytký škrábanec a už vůbec nedošlo ke kontaktu s vlkodlačím jedem. To bych je musel pokousat. Jediné, co je teď může ohrozit je infekce, pokud na ta zranění bude někdo sahat. *Vysvětlí mu a zároveň upozorní, aby byl s prohlížením škrábanců opatrný.* Sám nemám zájem na tom někoho proměnit.. V tom mi můžete věřit.. *Dodá a poté vytáhne telefon, aby teda zavolal sanitku. Je to krátký hovor a proto se poté může vrátit k mužům a zaslechnout, jak Jack telefonuje. Když se na něj během hovoru podívá a pak promluví, tak pozvedne obočí, načež zvedne pohled k nebi a vrátí zpátky, což byla jeho alternativa protočení očí. Ovšem, že jeho narážku pochopil, ale vtipná mu nepřišla. Přikývne, když se dozví výsledek hovoru.* Sanitka dojede obdobně. Možná o trochu dřív.. *Informuje i on je a zaposlouchá se do vysvětlování, během kterého se rozhlédne po lese.* Doufejme v to první.. Dalšího vyššího démona v New Yorku nepotřebujeme.. *Povzdechne si tiše, přičemž na telefonu zkontroluje čas, aby mohl jít poté sanitce naproti a navigovat ji k nim.*
*Keď Jack započuje ako Killián povie Jasonovi, aby sa upokojil tak mu cukne kútik úst. Ale potom si vybaví telefonát, vysvetlí majiteľovi pohrebnej služby, prečo potrebujú ďalších chlapov. Pritom si pomyslí, že nech je pán v stredných rokoch rád, že jeho pracovníci nebudú nakladať tri mŕtvoly ale iba jednu. Šrabancom sa až tak nevenuje ako Jason. On sám vie o tom houby. Keď tieto vybavovačky skončia tak k nim príde a trochu zamyslene pozerá na zosnulú. Prikýve keď Jason povie, že pri psoch nie je treba obeť. Aspoň nie tú ľudskú. Ale keď Killián spomenie vyššie démona tak Jack po ňom bleske pohľadom. Na pár stotín aj so strachom v očiach. A ako by aj vlkolak mohol počuť, tak sa mu zrýchli srdcová frekvencia. Nie, Jack skutočne nestojí o ďalšie stretnutie s vyšším démonom. Uhne pohľadom a na pár sekúnd zavrie oči. Možno, aby ten prvotný impulz strachu zahnal do úzadia. Potom pozrie na Jasona a povzdychne si.* Naposledy bolo treba veľa mŕtvych na vyvolanie Hauresa. Nehovoriac o tom, že sa to chystalo dekády. *Pohľad presunie na Killiána. Jeho oči sú sústredené a bez emócií. Čistý profesionál.* Na organizovanom sa venujete niektorým podozrivým skupinám, ktoré robia obchod s bielym mäsom? *Síce to znie ako otázka ale je to vo svojej podstate konštatovanie. Jack pridrepne k zosnulej a ukáže na maličký symbol pri ľavej päte. Možno, ak by nebola v takej polohe v akej ju prevrátili tak by si to ani nevšimol.* Porozhliadni sa kto robí takéto značky. Možno je to iba náhoda, možno je to stopa. *Postaví sa a pozrie na Jasona.* Skús rozhodiť zvedov, či sa niečo šušká v Podsvete a ja preverím niektoré prípady, ktoré by mohli mať spoločné znaky. *Pozrie znova na obeť tentoraz už naposledy.* A skúsim oživiť niektoré staré kontakty. Niečo mi vraví, že to bude treba. *Skutočne vo svojej mysli cíti isté pnutie, ktoré ho nabáda, aby kontaktoval niektorých ľudí. Šiesty zmysel. Jacka zatiaľ nikdy nesklamal, takže mu je ochotný veriť.*
*Když mu řekne, aby se uklidnil, jen pozvedne obočí. Čeká jestli z mladého vlkodlaka ještě něco vypadne a bohužel ano.* Chlapče, nevíš, co děláš. Ale mně to nejspíš nestojí za to ti to vysvětlovat. *Unaveně zavrtí hlavou a uzná, že mu může být ve finále jedno, jestli pohřebáci prohrají v ruské ruletě vlčího jedu a chytí lykantropii. Jeho lidi to nejsou. Jeho jediný člověk v okolí je v pořádku a to mu stačí. Nad jeho slovy o tom, že nechce nikoho přeměnit jen kývne.* /Je až roztomilé, jak si i samotní vlkodlaci uvědomují, jak moc za nic stojí být v jejich kůži. ./ *Nechá pak Jacka organizovat, co bude dál. Asi je pro něj nejlepší, když se teď pustí do práce a nebude se děsit představou, že v NY je na volno další vyšší démon.* Jasně, pověřím tím pár svých lidí. *Přikývne a doufá, že ho tím slibem alespoň malinko uklidní.* /Asi bych měl jít, že? Svůj úkol jsem dostal a pochybuju, že se mi zadaří Jacka vytáhnout i na kafe.../
*Kill stejně jako Jason pozvedne obočí, když mu řekne, že neví, co dělá. No.. Hádat se s ním nehodlal. Měl dost zkušeností, aby věděl, že tímhle pohřebáky opravdu neohrozil. Raději jim zavolá záchranku a pak se otočí na Jacka, když začne rozebírat, co mohl rituál způsobit. Po jeho povzdechu a zkontrolování telefonu, se vrátí pohledem nahoru a zarazí ho Jackovo zděšení.* Hodně mrtvých tu už je.. A co my víme, jestli už se něco nepřipravuje.. *Upozorní, načež přikývne na Jackovu otázku, že to je pravda. Když si přidřepne, tak tak taky učiní a zaměří se na symbol.* Prohledám složky.. *Přikývne souhlasně, načež se zvedne od mrtvoly a znova zkontroluje čas.* Taky zkusím nějaké svoje kontakty.. Ale teď mě omluvte.. *Pronese a zamíří ven z lesa, aby navedl sanitku, co se blížila. Za chvíli ji dokonce slyšel a věděl, že se jeho instinkt nemýlil. Jen co zahlédne světla, tak začne na vůz mávat, aby je na sebe upozornil. Prohodí se záchranáři pár slov přes okno o dostupnosti terénu a pak je zavede co nejblíž to jde. Muži vyskočí z auta a začnou se věnovat zraněným.*
*Odtrhne pohľad od obete. Najbližšie ju uvidí u patológa alebo jej fotografie v záznamoch. Zachmúri sa na malý moment. Je pravda, že oni sú až príliš malé kolieska v obrovskom stroji, ktorým je svet. A najmä v takýchto situáciách. Prikývne Killiánovi keď odbehne. Predpokladá, že za sanitkou. Pozrie na Jasona.* Dúfam, že nemáš nejaké povinnosti na dvore. Doma mám ešte to dobré víno, čo som dostal. *Povie a keďže sú tu v podstate sami, aspoň si to myslí, tak si ho za vrchnú vrstvu oblečenia jemne pritiahne k sebe a pobozká ho. Nežne a pritom do toho na moment vloží aj predzvesť dnešnej noci. Trvá to iba chvíľu a on sa odtiahne a usmeje sa naňho.* Myslím, že už to tu môžeme nechať na Killiánovi. Predsa len je už veľké šteňa. *Povie a tak, aby si náhodou Jason nerozmyslel svoj dnešný večer si ho decentne ťahá k autu. Cestou ešte kývne Killiánovi na pozdrav. Potom už len nastúpi, počká na svojho drahého a za zvuku tichého country sa vydá do Park Slope. Do svojho bytu a je odhodlaný dnešnú noc spať čo najmenej.*
*To, že by sa v lese mohli ešte pohybovať nejaký démoni mu úplne vypadlo z hlavy. Chcel cigaretu. Aj keď iba elektronickú. A zároveň bol nervózny z toho aké antré navodí Darach. A že to bolo vstup presne taký aký aj z časti od nej očakával. Popri tom ako ju začne presviedčať, že doktorky sa takto neobliekajú ho pošteklí nos a pár krát si kýchne. Mysliac si, že to je kvôli jeho kamarátke, priveľmi nepátra po pravom pôvode jeho alergie. Dokonca sa mu zdá, že aj počul Jasonov hlas ale príliš na to nedbá keďže zdieľa rovnakú myšlienku. Než sa Darach oblečie a dôjdu na miesto činu tak už väčšina ľudí je preč.* /Asi Killiánova práca./ *Odhaduje. Nie, že by svojmu drahému nedôveroval, že by to tu tak isto nevypratal.* /Ale asi by im dal do hlavy príkaz, že majú ísť preč a oni by ani nezobrali vybavenie a dôkazy./ *Nechá Darach lomeno Noru robiť si svoju prácu a pritom sa tvári celkom nezúčastnene. Teda, až na ten moment keď osloví Jasona veličenstvom. Skoro mu zabehne slina a má čo robiť aby odolal nutkaniu na pozrieť na Killiána a potom na Jasona. Vyzerala by ako poplašená pubertiačka, ktorú práve odhalili s jej novým frajerom.* /A vlastne to nie je tak ďaleko od pravdy./ *Čo horšie je, že Darach stále nepovedal s kým chodí. Aj keď to z neho ťahala. A ak by sa teraz viditeľne poplašil tak by jej došlo, že je to asi Jason. Vie si predstaviť tie reči.* Hmm, zabaviť sa dá aj príjemnejšími vecami. *Povie Nora Ward koketne a dosť nápadne Jasonovi prejde po nohe. Keďže ona je teraz pri zemi so zraneným. Ale aj napriek tomu, na Jasona pozerá s výzvou. Jack sa samozrejme otočil už keď počul jej hlas. A keď videl jej ruku tak aj prestal fajčiť. Je to chvíľka a Nora ma znova obe ruky na zranenom. Ale Jack ju aj tak prepaľuje intenzívnym pohľadom.* Tento mladík síce skoro vypustil dušičku ale určite to rozchodí. *Odpovie Darach Jasonovi a aby sa nepovedalo, že je Killián ochudený o jej pozornosť tak sa naňho pozrie a mrkne jedným okom. Keď skončí s tým chudákom čo bol na tom najhoršie tak sa presunie k tomu druhému, čo bol na tom o trochu lepšie. U toho to ide už rýchlejšie.* Tak chlapci, hotovo. *Dvihne sa do svojej plnej výšky a elegantne si odhodí jeden neposedný prameň vlasov dozadu. A pritom flirtovne pozerá na Killiána.* A ty sa ako voláš, fešáčik? *Zatiaľ čo čarodejka sa zaujíma o Killiána tak Jack pozrie na Jasona. Mračí sa. A potom pozrie na Jasonovu nohu a vyzerá, že mu chce pohľadom podpáliť nohavicu. Pravdepodobne tie nohavice Jasonovi zmiznú a už sa nikdy neobjavia.* /Alebo mu z nich spravím kapry nohavice./
*Zadumaně se dívá na jemnou čarodějnou práci, a tak jeho tón nezní příliš konverzačně, když Darach odpoví.* Žádný strach, netrpím nouzí ani o ony příjemnější věci. *Její ruku ignoruje, přestože má sto chutí před ní ustoupit. Sice to na jeho poměry nebylo tak dávno, co by si s čarodějkou určitě nechal říct, ale teď má Jacka a flirt jiných ho nerozhází.* /Obzvláště takhle levný./ *Dokáže respektovat, že šla po Jackovi, to jasně značí dobrý vkus. To samé si dokáže představit i u sebe, přeci jen už kvůli postavení je rozhodně zajímavým příběhem mezi kamarádky aneb "Spala jsem s králem" má zkrátka něco do sebe. Ale vlkodlak? Když vidí, že mrká i na Killiána, je mu jasné, že čarodějka je prostě taková.* /Což mi mohlo být jasné už když jsem viděl v čem přišla./ Šikovná léčitelka. *Řekne Jackovi a tím vlastně pochválí jeho řešení situace a ne přímo Darach, přestože tím odpovídá na její aktualizaci policistova stavu.* /Ale ale, že bychom oba stihli žárlit na stejnou osobu v rámci pár minut?/ *Pobaveně mu zajiskří v očích, když vidí, jak se na něj Jack mračí. Sleduje, kam mu klesá pohled a potvrdí si tak, že jde vskutku do intimní dotek tmavovlásky. Jelikož se teď čarodějka věnuje Killiánovi, dovolí si na Jacka rozpustile zazubit.* /Už se nemůžu dočkat domů./ *Představivost mu běží na plné obrátky a ukazuje mu, jakými všemi způsoby se může projevit dobře využitá žárlivost. Úsměv rychle schová, ale doufá, že to Jackovi jasně ukázal svoje úmysly. Mírně pak zavrtí hlavou a opráší si neexistující prach na saku, aby se uklidnil.* /Myslím, že na poměry jsme to zvládli docela dobře. Zranění už zranění nejsou a mrtvá není o moc víc mrtvá. Jen teda ty rozházené vnitřnosti jsou trochu nepříjemnost./ *Donutí se myslet na případ a zadívá se směrem do lesa.*
*Vyžene pryč celý tým, zatímco Jack shání čarodějku a agent Irons..? No.. Alespoň se mu nevrtá moc do práce. Za což je obzvlášť rád, když z čarodějčiných slov si vydedukuje, že tu vlastně nemá ani co dělat. Nemá moc co na práci, když už zbývá se postarat jen o zraněné a to bohužel takovým způsobem, který neovládá a tak je jeho jedinou činností sledování okolí i přítomných osob. Kromě onoho krátkého otazného pohledu k Jackovi, který je stejně odignorován, se však v Killově obličeji emoce nebo nějaké zaujetí neobjeví. I když mít jinou povahu, a být jinde, asi by nad těmi dvěma protočil otráveně očima. Děkovně kývne čarodějce, když jim oznámí, že budou muži od pohřební služby v pořádku.* Seržant Killián Seymour.. *Představí se ji, ale ruku nenabízí, pokud tak neučiní ona sama.* Budou moct dokončit svou práci, nebo je třeba najít náhradu? *Zajímá se s pohledem na muže a pohřební vůz, ve kterém bylo naloženo tělo mrtvé dívky. Alespoň mu díky této starosti unikne pohled, jenž si vymění dvojice mužů.*
*Nad pomenovaním Darach ako šikovnej liečiteľky sa zaksichtí. Dovolí si to iba preto, že ho nevidí. Stále má v hlave ako ošmatlávala Jasonovu nohu. Nie že by bol Jack žiarlivý typ. To vôbec. Vlastne v živote porobil také veci, že nemá na žiarlivosť právo.* /Ale toto Jason!/ *Okríkne sa v duchu žiarlivo. Pozrie ako sa Jason culí tak Jack len prižmúri oči. Jasne, pozná tie jeho nezbedné iskričky v očiacha a najradšej by ho oprel o najbližší strom. Lenže je tu Darach. A Killián. Keď sa Killián predstaví ako seržant tak Jack len prevráti očami. Dosť teatrálne. Darach ale nad jeho otázkou našpúli pusu a pozrie na pacientov.* Nemyslím. Nech sú radi, že neumreli. *Zahlási a odplouží sa k Jackovi. Ten na ňu vrhne podozrievavý pohľad. Ona sa naňho až príliš sladko usmeje a potom mu dá bozk na líce. A to len preto že ucukol hlavou inak by mu dala normálnu pusu.* Obed, budúci týždeň v SoHo, Jackie. *Potľapká ho po líci a potom odíde preč. Jackovi napadne, že to bude pekne drahý obed. Akonáhle zmizne čarodejka tak pozrie na kolegov, Jasona a obeť s vnútornosťami naokolo.* Asi budeme musieť zavolať druhých pohrebákov. *Povie a predsa len si k jednému zranenému kľakne a pozrie ako na tom je. Odviedla dobrú prácu ale chlapi sú dá sa povedať v limbu.*
*Nemá potuchy ako dlho to bude Darach trvať. Môže to byť minúta alebo dve. A dokonca aj pól hodina.* /Lenže kolega vyzeral, že nemá ani päť minút života... natož pól hodinu./ *Pochmúrne si pomyslí zatiaľ čo relatívne prudkým tempom ide k autu. Jedna vec je čas. Druhá vec je ako príde oblečená. Podľa toho čo počul v telefóne je teraz na nejakej divokej párty. Dôjde k autu a vyloví z priehradky v palubovke elektronickú cigaretu. Vianočný darček od jeho drahej sestry Amandy. Najskôr nad tým mrnel nosom a šomral, že sa to cigaretám nevyrovná. Do istej miery to tak je. Keď si to s Jasonom v noci rozdajú tak má potom chuť proste na obyčajnú cigaretu, ktorú si zapáli v okne svojho bytu. Ale elektronickú nakoniec začal používať v bežnom živote. A dokonca aj na stanici. Aj na miestach činu. A aj u patológa v márnici. Čo je na tom čarovné? Omnoho menej ľudí mu za to nadáva. Nie že by ho to trápilo pred tým. Ale je fajn sa hádať o niečo menej. A keď sa potom aj zamyslel nad tým, tak to robil aj pre Jasona, pretože určite to nebolo bohvieaké terno pre kráľa Zimného dvora keď Jack chutil ako popolník. Zatiaľ čo premýšľa tak do seba ťahá jeden šluk za druhým z moderného prístroja, ktorý ešte k tomu má ovocnú arómu. Keď v tom ho osloví známy ženský hlas. Nahlas by to nepriznal ale skoro vyskočí z kože. Pokojne sa ale otočí a tam uvidí Darach, alias Noru Ward v... negližé, ktoré skoro nič neskrýva. Takže ako inak medzi nimi prebehne menšia výmena názorov ohľadom odievania, pričom Darach určite nezabudne upozorniť na to, v čom by rozhodne Jack vyzeral lepšie než v nejakých džínach. Keď si mocná čarodejka zmení oblečenie na niečo čo sa aspoň ponáša na oblečenie doktora a nemá to priveľmi nádych porna tak až potom s ňou Jack vyrazí na miesto činu kde sú zranení policajti od démonov. Keď s ňou príde na miesto a uvidí Jasona a Killiána... trochu strnie. Darach nepovedal s kým chodí. A vzhľadom k tomu, že Darach má stovky rokov tak asi bude vedieť, alebo bude mať povedomie o tom, že Jason nie je len taká víla z bežných radov. A čo horšie... Darach nemá filter na svojej puse. Našťastie Darach prejde k policajtovi, mrkne na Jasona a Killiána a pustí sa do práce.* /Že by to prebehlo bez komplikácií?/ *Napadne Jackovi a dáva si náplň do elektronickej cigarety. Keď v tom, čarodejka samozrejme nesklame.* Vaše veličenstvo, nikdy by mi nenapadlo, že Vašim koníčkom je vyšetrovanie vrážd v civilných kruhoch. *Zahrkúta k Jasonovi sladkým hlasom a rukami zatiaľ doslova čaruje na tom chudákovi, čo tu takmer vypustil dušičku. Jack v danom momente si len zapáli elektronickú cigaretu a neprítomne pozerá niekam do lesa. Netuší ako toto dopadne.*
*Keď sa zvyšok démonov rozuteká preč, až na toho jedného čo ho Jack zastrelil, tak sa otočí na Jasona dokonca nahodí tak trochu hrdí výraz. Že zneškodnil démona. A pritom netuší, že v tom má prsty jeho drahý. Ale jeho iskričky nadšenia v očiach veľmi rýchlo zmiznú. Najmä preto, že tu boli zranený. Jack vie dať prvú pomoc ale na zranenia od démonov je rozhodne prikrátky. Aspoň sa rozhliadne ako veľkú spúšť napáchali. Keď sa to vezme tak či ona, z civilského pohľadu to nebola taká katastrofa. V podstate si to ľudia vysvetlia ako bizarnú scénku keď ich v lese napadli zatúlaní psi.* /Lenže keď dvaja zomrú na pohryzenie tak to už nebude ako scénka.../ *Nakrčí nechuťou nos. Všetko je mu milšie než Lovci tieňov. Najmä preto, že s nim v drvivej väčšine nemá dobré skúsenosti. Založí si ruky na hrudi a počúva návrhy kolegov.* /Damien je v trapu v Taliansku. Heller zatvorený vo väzení. Triss... neviem aká je jej úroveň liečenia ale testovať to nebudem./ *Privrie oči a povzdychne. Zostáva mu na zozname Darach. Nie že by ju nemal rád... len vie, že bude chcieť protislužbu a on sa už na divokú párty necíti.* Zavolám Nore Ward. Je čarodejka a toto by mala zvládnuť ľavou zadnou. *Vyberie mobil a zatiaľ čo začne vytáčať číslo svojej dobrej priateľky tak ešte pozrie na svojich dvoch spoločníkov.* Viem o jednom Lovcovi čo vyzeral trochu solídne. Aj keď kto vie... ahoj, dúfam, že ťa neruším.*Vystrúha grimasu plnú pochybností ale keď sa hovor spojí tak sa rozsvieti ako lampiónik. Trochu poodíde ďalej. Nie že by chcel tajiť ten rozhovor ale z miesta činu ide celkom ruch a na strane Darach to vyzerá, že ide o nejaký večierok. Nakoniec to dopadne tak, že Jack na celý les krikom hláskuje do telefónu inštrukcie. Veľmi skratkovito a potom zaklapne. Otočí sa späť k Jasonovi a Killiánovi.* Idem si zapáliť. *Povie a vyberie sa k autu, v ktorom si nechal elektronickú cigaretu. A tiež tam chce počkať na Darach, aby náhodou neprišla na miesto činu oblečená ako domina.*
*Jack o démonoch vo svojej podstate nevie ani tudle, nudle. Takže sa v týchto veciach naplno spoľahne na svojich spoločníkov. Započúva sa či náhodou niečo nezachytí ale jediné čo počuje je šumenie lesa, keďže sem tam zafúka. Celkom sústredene sa pri tom mračí ale nadvihne obočie keď sa pred neho Jason postaví, ako keby ho bránil. Teraz si už skutočne príde ako princezná.* /Technicky vzato, keď je Jason kráľ tak ja som.../ *Predstaví si jedno erotické oblečenie, ktoré má schované v skrini a jednu z Jasonových korún a celkom nemravné scény. A pritom sleduje Jasonove temeno hlavy ako keby mu tam tú myšlienku chcel vopchať. Nevie, že či to môže Jason vnímať bez toho, aby mu liezol do hlavy ale celkom ho bavilo mu posielať svoje predstavy. Keď ale prehovorí tak sa vráti myšlienkami späť k démonovi. Fakt aj niečo zachytí v lese. Strelí pohľadom po Jasonovi.* /Dobre, takže Jas nie je odborník na démonov... snáď teda Killián./ *A aby to bolo celé ešte lepšie tak si kýchne. Ale než niečo začne tak to aj skončí. Trochu sa vykloní spoza Jasona ale tam už len zachytí nejakú rozpadávajúcu sa časť démona. Pozrie na Jasona.* No, snáď tu bol sám... *Ale sklapne keď ich Killián zahriakne. Pozrie na mladého policajta a nakloní trochu hlavu na bok. Čaká. Vidí ako sa prudko otočí. Jack sa len zamračí a potom už sa len inštinktívne otočí k výstrelu. Zároveň s tým si odistí zbraň, aby ju mohol pohotovo vytiahnuť. A možno tak sekundu alebo dve po tom čo Kill vyrazí, vyrazí tiež. Keď tam príde a vidí tu scénu tak automaticky vytiahne zbraň a vystrelí. Vyzerá to ako keby ani nenamieril ale aj tak trafí priamo do démona a do miesta kde by sa mohlo predpokladať, že má hlavu. Alebo niečo tomu podobné. Jack pozná svoju zbraň. Vie čo má s ňou robiť. A v CIA si dali veľmi záležať aby bol efektívny.* /A možno by to bolo efektívnejšie ak by som mal v tej zbrani náboje od Jasona./ *Pomyslí si keď vidí, že tá vec sa hýbe. Pred civil bez zraku ale Jack vyzerá ako hovädo, ktoré bez váhania strieľa do psov.*
*Tak ako vždy, na vraždách bolo rušno. Hora práce a málo zamestnancov. Predsa len, málokto mal žalúdok na toto oddelenie. A veľakrát sa stávalo, že keď už sa na túto dráhu niekto dal, tak to vydržal robiť možno tak pár rokov. Ale našli sa veteráni. A medzi takých veteránov patrí aj Jack Porter. Správny veterán má svoje zvyky. Zvyky ktoré pomáhajú v tom, aby sa človek nezbláznil alebo si neprestrelil hlavu. A tak sa Jack podľa svojho zvyku neponáhľal na miesto činu. Predsa len, ako dlho by dokázal vydržať v tejto práci ak by sa hnal od jedného miesta činu k druhému.* /Leda by som skončil v blízinci./ *Pomyslel trochu neveselo a zabočil z hlavnej cesty na bočnú, smer les. Nanešťastie, neďaleko si dával bagel keď mu zavolal šéf. Na ešte väčšie nešťastie, už polovicu bagelu mal zjedenú. Takže meškanie dokázal natiahnuť iba na dvadsať minút. Zaparkuje vedľa odstaveného športového auta. Aj Jack by si také mohol dovoliť. Predsa len plat dosť dobrý. Lenže dával prednosť pohodlnému vypožičaniu aut zo stanice.* /Tak už tu nejaký kolega je./ *Šéf mu aj chcel povedať, kto tam bude ale to mu už Jack zložil hovor. Pravdepodobne tým šéfa nahneval. Pravdepodobne ho hodí na nejaký víkend k dopravným policajtom, k vypnutým semafórom, na obrovskej križovatke. Už teraz sa pre seba usmial. Kým vystúpi tak si vytiahne čiernu, elektronickú cigaretu, dá do nej cigaretku a zapne. Potom vystúpi a s ležerným krokom a vážnym výrazom ide k miestu činu. Na sebe má čierny kabát, tmavomodré džíny a bordový sveter. Kabát má rozopnutý. Odkedy bol posadnutý tak si na sebe všimol, že je mu často teplo. V lete doslova horel. Na opasku sa mu leskne odznak a na boku púzdro so zbraňou. Nadvihne si pásku, aby ju podliezol, potiahne si z cigarety a chvíľu na to aj vydýchne dym. Ak by to neskúsil tak by neveril, že elektronická cigareta môže skutočne nahradiť tie obyčajné. Všimne si pentagram, telo ale drží sa trochu ďalej keďže tu ešte pobehujú z forenzného.* /Celkom nezvyk, väčšinou prídem keď už majú hotovo./ *Trochu nakrčí nos, pretože ho v ňom zasvrbí.* /Možno prach. Alebo?/ *Zapozerá sa na pentagram a obeť. Trochu sa zamračí a nakloní hlavu na stranu. Sleduje symboli na jej tele a pritom sa mu trochu postavia chĺpky na krku.*
*Kill kýve na všechny získané informace. Jasně, že ještě neidentifikovali o koho se jedná.* A nějaké oblečení v okolí? Nic? Vše bylo odnešeno? *Doptává se a odpovědí mu je jen pokývání. Z informací, co se dozvěděl, není o moc moudřejší. Identita neznámá, pohlaví žena, měla nejspíše už dříve operaci slepého střeva, nebo byla prostě jen zraněná v místech, kde by se takový zákrok prováděl, přesně to zjistí při pitvě. Druhou jizvu, již zahojenou, měla na rameni. Obličej byl něčím pořezán ..* /Spíš rozdrápán../ *..a poté i nejspíš popálen. Věk odhadují mezi patnácti a pětadvaceti. Symboly na jejím těle nejsou nikomu známé, stejně ani neví, co jsou ty černé trny v ránách. Jen že jsou velice ostré a křehké. A jednoho z forenzního poté, co se o ně omylem pořezal, i když měl rukavici, odváželi s bolestmi do nemocnice.* /Tam mu moc nepomůžou, pokud tam není čaroděj../ *Pomyslí si Kill, jenž si dřepnul, aby si tělo mohl lépe prohlédnout, kterému ihned po těchto slovech dojde, že mají co dočinění s démony a něčím nadpřirozeným. Nepředpokládal ale, že by to byli oni, kdo vraždili. Brzy na to Kill uslyší kroky a ucítí pach někoho dalšího. Což byl celkem výkon, protože sama mrtvola zapáchala a on sám ve vzduchu cítil ještě něco jiného, co nedokázal přesněji identifikovat zatím. Kill vstane od mrtvoly a otočí se na příchozího Portera, přičemž jeho obličej nevyjadřuje žádnou emoci. Kdyby vyjadřoval, tak by to bylo nejspíš otrávení nad tím, že si milost pán došel pozdě. A emoce, kterou by nedal ale najevo, ale cítí ji, je potom obava, zda se tu v okolí ještě něco nenachází.*
*Všimne si ako si niekto pridrepne k obeti. Keď naňho zameria svojho pohľad tak zistí, že ide o kolegu z organizovaného zločinu. Dokonca si aj spomenie na meno. Ale pre tentokrát to nechá bokom a znovu sa pozrie na obeť. Potiahne z cigarety a podíde bližšie k obeti. Bedlivo, tak aby nič nenaručil, prekročí línie pentagramu a vydýchne dym. Killiánovi iba kývne na pozdrav a pozrie na ženu. Zamračí sa, pretože niektoré symboly sú mu skutočne povedomé. A potom už si len pohotovo kýchne do rukávu. Dvakrát za sebou.* Dočerta... *Zahuhle, potiahne a vystrie sa.* Čo zatiaľ zistili? *Opýta sa a kľakne si k obeti. Nakloní hlavu, zamračí sa a cíti ako ho znova svrbí v nose. Pritom vytiahne mobil a napíše rýchlu správu Jasonovi.*
*Když zaregistruje kývnutí, tak mu ho oplatí a pak se vymotá z linií pentagramu na zemi, který měl v průměru skoro dva metry, aby obsáhl celé tělo ženy, a postaví se stranou. Jen pozvedne obočí nad posmrkáváním Portera a raději mu odpoví na otázku.* Nic moc.. Totožnost vyleze asi až z laborky po testu DNA.. Věk mezi patnácti a pětadvaceti.. *Načež druhému policistovi zopakuje vše, co jemu řekl forenzní tým. To mu ještě sdělí docela nahlas, minimálně nemá důvod něco z toho tajit před ostatními kolegy. Poté však obejde ženu z druhé strany, jakoby chtěl druhý pohled, ale spíš mu jde o to, aby jej neslyšel nikdo z dalších přítomných. Sleduje mrtvolu, zatímco tiše mluví.* Je to další z nadpřirozených vražd, ale jak moc je to dílo démonů nemůžu určit. Minimálně tyhle zranění jsou jimi způsobené.. *Přiblíží svou ruku k jednomu z hlubokých kousanců.* ..a tohle je dáreček od nich.. *Ukáže prstem na jeden černý trn.* Jeden z forenzního už to stihl schytat. Je v nemocnici. Nevím, co to bylo za démona, ale tipl bych si, že v nemocnici mu moc nepomůžou. *Prohlásí a ruku stáhne zase k sobě. Sám by to nerad schytal.* A něco tu smrdí.. A mrtvola to není.. *Dodá, než se zase zvedne a odstoupí stranou.*
*Ako tam tak kľačí a počúva nové informácie tak dofajčí. Z elektronickej cigarety vytiahne náplň a dá si ju do prázdnej krabičky, ktorú má vo vrecku. Nerád odhadzuje nedopalky na zem a už vôbec nie v prírode. A ani sa to na mieste činu nepatrí. Sleduje ako má zohavené telo. Sám si zažil mučenie, takže má predstavu o tom, aké utrpenie žena musela prežiť. Stisne čeľusť keď si predstaví, že to mohla byť ešte tínedžerka. Na krátky moment dvihne pohľad a pozrie na Killa, keď spomenie, že ide o nadprirodzenú vraždu. Hneď na to ale vráti pohľad k ranám a tŕňom, ktoré v nich zostali. Nakrčí nos ako odoláva kýchnutiu. Keď Killián odstúpi tak chvíľu na to sa aj Jack dvihne, poodíde a rozkýcha sa. Dokonca musí aj z vrecka kabátu vyloviť vreckovku. Pár policajtov z forenzného naňho prekvapene pozrú. Tak ich obdarí ľadovým pohľadom. Hneď potom obíde pentagram ku Killovi. Predsa len, nebude na neho kričať cez celé miesto činu.* K tým ďalším mi čo povieš? *Opýta sa bez ladu a skladu. Trochu ešte posmrkuje a pritom sa obzrie za svoje rameno. Do tmavého lesa. Má zvláštny pocit.*
*Jason měl nějaké obchůzky v New Yorku, a tak se k němu dostane zpráva bez obtíží neexistujícího férského signálu.* /Heleme se, vražda./ *Povytáhne obočí, protože už je to docela dlouho, co si zahrál na agenta Ironse. Je tedy jasné, že případ má něco společného s magií, ideálně takovou, se kterou se Jack ještě nesetkal a má pocit, že by Jason mohl vědět víc.* /Mohl, nemusel. Pořád nejsem čaroděj a do jejich věcí nos nestrkám. Ale rozhodně neodmítnu společně strávený čas! Mohl bych ho pak vzít na nechutně sladkou kávu, co má tak rád. To je méně časově náročné, protože se do toho případu určitě zase ponoří a.../ *Už se mu myšlenky netočí kolem vraždy, ale kolem toho, jak od ní Jacka na co nejdéle odtáhnout.* /Fuj je to, agente Ironsi! Někdo tu pracovat musí. Chudáci mrtví civilové sami spravedlnost nenajdou./ *Kárá se v mysli, ale stejně má na tváři úsměv muže, který po nějaké době uvidí svou lásku. A tak si vesele chytí taxi a dojede k místu činu. Dost daleko na to, aby nepovolaný nic neviděl, takže ještě o trochu dál než Killián s luxusním autem a Jack s tím pracovním.* Děkuji, tady to stačí. *Řekne řidiči, jako obvykle nechá neúměrně velké dýško, protože nevěnuje pozornost hodnotě lidských peněz a elegantně vyleze z taxíku, jako kdyby to byl kočár. A pak pokračuje lesní cestou. Ani se nedívá pod sebe, protože na různé kořeny a větvičky je zvyklý, takže se jim jeho nohy jakoby automaticky vyhýbají. Projde kolem již zmíněných aut a pro sebe se trochu uchechtne, když uvidí sporťáka.* /Vypadá tu dosti nepatřičně./ *Najednou mu dojde, že si zapomněl vzít odznak a začne hrabat kapsami lehkého kabátu, jestli ho na sobě náhodou neměl minule. Neměl. A i kdyby měl, rozhodně by po celou tu dobu nezůstal nevypraný. A tak mu nezbývá, než ze sebe udělat úplného idiota ve vteřině, kdy dojde k policejní pásce.* Juhuuu, Jackuuuu! *Začne mávat na blonďáka u pentagramu. Bohužel si ho dřív všimne uniformovaný policista, který ho pozná od jiného případu a nadzvedne mu pásku.* Agent Irons, vás jsem dlouho neviděl. *Poví mu, jak kdyby vedl evidenci a Jason měl mizernou docházku. Král se na něj tedy jen kysele podívá a nijak to nekomentuje. Přeci jen vidí uniformu a ví, že tenhle člověk je téměř na dně policejního potravního řetězce. S ním se vybavovat nepotřebuje.* Tak copak to tu máme? *Pronese možná trochu moc uvolněně nad znetvořenou mrtvolou, když k ní dojde a začne se protahovat. Naprosto zjevně bere v potaz pouze Jacka, jinak by se takhle nechoval. Až po chvíli začne přemýšlet nad tím, komu patřil sporťák, když lidem z forenzního určitě ne a zelenáčům v uniformě už vůbec ne. V tu chvíli zvedne pohled od těla na zemi a spatří tmavovlasého muže. Ve stejný moment si uvědomí, že oba stojí od pentagramu trochu dále než on a s lehce zmateným výrazem odstoupí.* Agent Irons a vy jste? *Představí se Killiánovi, ale ruku nenapřahuje. Ne kvůli nějakému prvotnímu nepřátelství, jen mu to nějak nepřijde vhodné.*
*To jak se Jack rozkýchá natolik, že musí vytáhnout kapesník si u Killa vyslouží teď už nejen pozvednutí obočí, ale i slabé zamračení. O jeho démonské minulosti neměl jak vědět, takže jeho myšlenka byla spíše o tom, že jim pan detektiv kontaminuje místo činu. Počká, až se dokýchá a mezitím znepokojeně sleduje okolí, jestli něco nezahlédne. Bylo sice ještě trochu světla, ale už byl podzim. A rychle se smrákalo. A jestli se tady staly nějaké čarodějnické kejkle s démony, tak je to bude dozajista přitahovat.* Nebylo to nic jako tohle.. Většinou šlo o mrtvoly napadené démonem nebo někým z podsvěta.. Na žádné jsem ještě neviděl tyhle značky a ani nebyl poblíž mrtvol pentagram.. Moment.. *Zarazí se a otočí na něj pohled, takže se odvrátí od ženy.* Však na vraždách je kopie složky o těch případech.. *Uvědomí si, načež si založí ruce na hrudi a zamračí se.* Takže pozdě a ještě nepřipravený? Ještě něco bych měl o téhle spolupráci vědět? *Zajímá se. Jako na zavolanou se ozve zvolání od pásky a Kill se vykloní, aby přes Jacka viděl, co se tam děje a pozvedne obočí. Mlčky sleduje, jak muž, o pár centimetrů nižší než on sám, dojde až k nim a začne si prohlížet mrtvolu. Při jeho otázce se koukne na Jacka, jestli se toho ujme. Přeci jen.. To on tady byl za vraždy. Kill tu byl kvůli možnému spojení s případy a zapojením organizovaného zločinu.* Seržant Killián Seymour, oddělení organizovaného zločinu. *Představí se mu i on.*
*Sleduje tmavý les a mračí sa. Má pocit ako keby naňho išla migréna. Vie pri akej príležitosti sa mu to stáva a dúfa, že sa tu nezloží pred všetkými kolegami. Pritom na jedno ucho počúva čo mu Killián hovorí. Ani si nič nerobí z toho, že mu začne vyčítať jeho údajnú nepripravenosť a neskorý príchod.* /Zas tak neskoro som neprišiel./ *Pomyslí si na svoju obranu. K prípadom samozrejme mal informácie. Dokonca ich študoval. Ba čo viac... zaujímal sa o ne jeho šéf zo CIA. A práve preto to uňho v byte vyzerá aktuálne tak, že uprostred obývačky má veľkú tabuľu kde má fotky, popisky a rôzne linky, ktoré spájajú rôzne vodítka. A možno to bol dôvod prečo ho Jason častejšie berie na obed alebo večeru von. Ale len na kávu. Alebo si nájde akúkoľvek zámienku, aby proste Jacka dostal z bytu. Ale iba ledabolo pozrie na kolegu.* Áno. Mám rád na raňajky škoricových slimákov. *Povie a hneď sa aj otočí za dôverne známym hlasom. Cez pery mu prebehne úsmev a dokonca aj decentne dvihne ruku a naznačí zamávanie. Tiež sleduje Jasona ako k nim ide. Úsmev sa mu o niečo prehĺby keď sa jeho drahý opýta- Pozrie na obeť, v očiach sa mu mihne tieň akéhosi zachmúrenia nad strateným životom.* Vraždu, Jasi. Sú ti tie symboly povedomé? *Opýta sa. Niečo z toho má na sebe aj on sám. A tak dúfa, že Jason pochopí jeho skrytú obavu. Predsa len, nepraje nikomu sa dostať do spárov démona. Nechá ich sa zoznámiť. Počas ich zoznamovania sa otočí čelom tomu miestu, ktoré ho istým spôsobom volá. A po istej chvíli vyrazí rovno k tomu. Kráča smerom k lesu a pritom si cestou čapne jednoho technika.* Baterku. *Rozkáže si a chlapec, ktorý vyzerá, že ešte len vyšiel zo školy sa naňho nechápavo pozrie ale automaticky vytiahne baterku. Jack si ju zobere a pokračuje ďalej. Zapne si ju keď prekročí menší kríček a tým sa dostane za akúsi pomyselnú hranicu voľného priestranstva kde sa nachádza miesto činu. V lese nie je žiadna cestička, aspoň nie tým smerom akým ide Jack. Len polámané vetvičky značia, že niekto tadiaľ išiel. A keď si aj zasvieti a kľakne si tak uvidí na zemi aj krv.* Jasne, vraj okolie je čisté. Aspoň je vidno, že pokiaľ sa nad forenzným nestojí a nekontroluje tak to dosť flákajú. *Hundre a mračí sa pritom. Zaroveň sa pozerá okolo seba, ako keby hľadal ďalšie stopy.*
Ach, jistě. Tohle by si asi jen tak někdo neudělal sám. *Pokýve hlavou a trochu z něj opadne prvotní bezstarostnost. Při Jackově návazné otázce trochu přimhouří oči, jakoby snad neměl perfektní zrak a povzdychne si. To je za něj dostatečná odpověď. Poznává hned několik symbolů, které má spojené s rituálem s vyšším démonem, tedy přesněji s posednutím jeho milého. Napadne ho, jestli by neměl Jacka nějak konejšit, aspoň v mysli, ale nechce riskovat projevy jeho alergie na magii. Když se na něj totiž podívá, uvidí netrénovanému oku nepatrné stopy jejího projevu. Zjevně stačí zbytky magie včetně podivných démonských trnů, aby se ozvala. A tak mu neleze do hlavy, aby to zbytečně nezhoršoval.* /Přeci jen kýchat nad mrtvolou.../ Seržant, hezké. *Vezme na vědomí jeho hodnost a malinko se pozastaví nad tím jménem.* /Už mám asi léta na to zapomínat jména. Ale krucinál, o tomhle mi někdo něco říkal... Kdo je tak z mých přátel nejvíc sdílný?/ *První obrázek, co mu vytane na mysl je ukecaná čarodějka se složitou rodinnou situací a začne se mu to trochu spojovat.* /Nu což, on snad alergii na magii nemá./ *A tak nenápadně vklouzne do mysli seržanta. Jeho magie je tak jemná a propracovaná, že by ji mohl zaznamenat akorát někdo s podobnými schopnostmi nebo samozřejmě kýchající Jack, ačkoliv by to pořád bylo méně invazivní, než od nějakého neuměla.* /Takže to byla Triss a její matka, to sedí. Hm, a je to vlkodlak. Perfektní, policejního pejska bychom měli. Dokonce Beta. Nevím, jestli ho litovat, že je tak blízko tomu dutohlavovi a nebo ho automaticky také považovat za impulzivního pablba. Inu, nebudu mít hned předsudky, třeba ho nějakým způsobem krotí?/ *Zhodnotí rychle situaci a z vyvlékne se z vlkodlakovi mysli, nic moc dalšího ho nezajímá. Odehrálo se to v rámci sekund, ale i kdyby to trvalo déle, na Jasonovi by to nebylo znát. Umí se pohybovat paralelně v mysli a v reálném světě, takže u tohoto rychloprůzkumu by na vnější podněty reagoval stejně jako bez něj. Netrvá to dlouho a Jack se vydá někam pryč a Jason ho bez rozmyslu či pobídky automaticky následuje.* /Co kdyby v okolí byla ještě nějaká potvora./ A proto jsou potřeba poctiví detektivové jako jsi ty. *Skloní se k Jackovi, co právě objevil nové stopy a políbí ho do vlasů.* Ale co to tady dělá? Kdyby tam tu dívku dotáhli a zanechali tuhle stopu, tak by přeci krvácela i dál po té cestě, ne? *Zůstane skloněný u Jacka a zamračí se na pruh světla baterky, jakoby mu vyčítal, že jim nemůže odpromítat, co se tu stalo.* No každopádně bych se hned nebál, že jsou do toho zamotaní vyšší démoni. Bohužel není úplně neběžné, že se lidská sekta pustí do vyvolávání. *Zašeptá, počká na případnou odpověď a napřímí se. Přeci jen nechce, aby se jejich nový domácí mazlíček cítil odstrčený.* /Jsem rasista?/ *Pomyslí si po svých neustálých poznámkách na vlkodlaky a v mysli nad tím pokrčí ramena.*
*Kill neví, jestli se má rozesmát nebo si zoufale povzdechnout, když mu Jack odpoví a tak raději jen pozvedne obočí a svou pozornost přesměruje na příchozího. Na jeho slova přikývne.* Díky, ale raději se zaměřme na případ. *Odpoví a koukne se po nebohé ženě a poté po Porterovi, jestli něco řekne. Což teda sice ano, ale nic moc.* Vy jste se už s něčím podobným někdy setkal? *Zajímá se, když se od nich detektiv odcourá pryč a Kill si začne prohlížet jednotlivé symboly, i když z dálky a uvažovat, co by mohly znamenat. Měl sice nějaké jakž takž povědomí o démonech, aby věděl od čeho se držet dál a čemu se může nějak bránit, ale čaroděj nebyl, aby znal znaky a věděl, co znamenají. Což ho přivádí v úvahách k muži, kterého si Jack zavolal a Killovi šrotuje hlavou, jestli by mohl být z podsvěta. Nedává mu totiž smysl, aby si Jack k případu, zcela očividně spojeným s podsvětem, volal jiného civila. Samozřejmě že by mohl mít taky zrak, ale to by byla velká náhoda a k tomu sám Jack o symbolech nic moc nevěděl, tak o kolik by mohl vědět jiný civil. Z podsvěťanů si pak postupně vylučoval možnosti. Vlkodlak to rozhodně nebyl a upír taky ne. Takže víla nebo čaroděj..* /Tohle je těžké od sebe rozeznat./ *Z myšlenek ho vyruší Jackovo štěknutí po baterce. Otočí za ním hlavu a sleduje ho nejprve z dálky, co tam vyvádí. A když to vypadá, že něco našel, tak se za ním vydá. K jeho překvapení to samé napadne i agenta Ironse. Ano, překvapení. Čekal, že když byl zavolaný kvůli symbolům, tak se vydá spíše prohlédnout je. Na rozdíl od Jacka neměl čas řvát po lidech, co tu místo zabezpečovali, že chce baterku, a i tak si raději svítil mobilem, aby je nerušil v jejich práci svými požadavky. Mlčky pozvedne obočí nad gestem agenta k detektivovi.* /Tak o tomhle se taktéž pan detektiv Porter nezmínil../ *Kromě tohohle mu hlavou ale jinak běží úplně stejná otázka, jako nahlas vyslovil Irons.* Nemyslím si, že by krvácela, když ji sem vedli.. *Vysloví nahlas svou domněnku, když se se světlem rozhlédne.* Myslím si, že ji buď dovlekli v bezvědomí, nebo sem došla dobrovolně.. I když nechápu, proč by to dělala.. *Uvažuje nahlas, zatímco opatrně našlapuje po okolí a snaží se zjistit odkud cítí krev. Není to dvakrát jednoduché, protože mu v tom brání i zápach, který mu připomíná skládku. Zbystří jen na krátko, když slyší šepot muže, kterého dnes poznal. Nijak se k tomu ale nevyjadřuje. Pořád ještě úplně nevyloučil civila z možností a nehodlal prozradit, že slyší i to, co by normální člověk neslyšel. Jen si přidá jeho poznámku do plánku vyšetřování, co si tvořil v hlavě a pokračuje ve své cestě.* Tohle asi budete chtít vidět.. *Houkne na ně po chvíli, aniž by spustil zrak z místa osvětleného jeho telefonem. Vypadalo to dost chaoticky. Jakoby někdo, kdo měl tohle na svědomí byl vyrušen a utíkal pryč. Možná spíše zdrhal, protože kousky něčeho, co by Kill klidně i bez analýzy identifikoval jako kousky masa a kůže se v malých částech válely všude, jakoby se někomu rozsypaly, když právě utíkal. Sem tam se zaleskl cákanec krve a něco Killovi říkalo, že to nebude jen krev té dívky.*
*Jack pevne verí v to, že by si človek nič také nespravil sám. Čo najnenápadnejšie sa poškrabká na nose. Len dúfa, že sa mu neurobia nejaké fľaky na tvári. Nechá tých dvoch nech sa zoznámia. Dokonca mu napadne myšlienka, že či sa Jason hrabe Killiánovi v hlave ale celkom rýchlo ju odmávne.* /Určite nemá za potrebu hneď každému liezť do hlavy./ *Ide za tým pocitom čo ho tak rozrušuje. Cestou si šikovne splaší aj baterku. To že skoro toho chlapca traumatizoval ho netrápi. Prečo by aj malo, chlapec predsa robí u polície a na mieste činu vidí aj horšie veci ako štekajúceho Jacka. Aspoň tak to vníma Jack. Nájde stopy krvi a mračí sa nad nimi. Počuje Jasonov hlas a následne cíti aj jeho typické gesto, keď mu dá bozk na hlavu. Má to rád. Drobné gesto ale pritom v ňom vyvoláva ten pocit, že je niekym milovaný. Prezerá si okolie ale keď počuje Killianovu úvahu tak k nemu mierne pootočí hlavu.* Pokiaľ bola obeť členom kultu, tak to mohla spraviť dobrovoľne. Kulty fungujú na princípe vodcu, ktorý tvorí ideológiu. Zväčša to býva silný jedinec so sklonmi k manipulácii. Dokonca sú to väčšinou aj veľmi inteligentní ľudia. Pre takých je celkom jednoduché si nájsť obete, ktoré prežívajú ťažké životné obdobie. Obete hľadajú únik od istej formy zodpovednosti, chcú aby ich problemi niekto vyriešil. A keď sa tak stane tak si zvyknú na pocit, že sa nemusia rozhodovať. V tých najhorších prípadoch sa to ale končí vraždou alebo samovraždou. Niekedy dokonca hromadnou. *Povie, pomerne tichým a vyrovnaným hlasom. Ako keby nahlas prečítal len nejaký odsek v novinách. Keď Jason spomenie že ľudia vyvolávajú démona tak sa o trochu viac natočí a vystruha výraz, že by minimálne o jednom takom prípade vedel povedať svoje.* Ľudia veľmi radi vyvolávajú démonov. A niektorým sa to aj podarí. *Povie a konečne sa z podrepu dvihne a narovná. Pritom pozrie na Jasona.* Myslíš, že mala byť len nejakou krvavou obeťou alebo schránkou? *Opýta sa ho celkom potichu. Až dôverne. Niektoré symboly boli rovnaké ako má on sám. Ale zároveň mala aj množstvo iných. Otočí sa za Killiánovým hlasom keď ich volá. Ešte raz pozrie na Jasona a potom sa vidá za kolegom. Dôjde až k nemu a pridá svetlo baterky, aby lepšie osvetlil scenériu.* Nevraveli technici, že je okolie čisté? *Opýta sa Killiána a pozrie naňho. Privrie oči.* Pretože buď sú neschopní a patria tým pádom k dopravákom alebo… *Nedopovie. Háda, že aj Jasonovi a aj Killianovi došlo na čo sa pýta. Stalo sa to po tom čo to tu policajti prešli a zatiaľ čo oni boli pri obeti?* /Stále je možné, že to tu iba forenzné vynechalo./ *Poškrabe sa na krku a hneď na to si kýchne.* Dočerta…
Přesně tak, divil byste se co s mladou dívkou bez otcovského vzoru udělá sympatický a chápavý vůdce kultu. *Mohl by to říct sto způsoby, ale z nějakého důvodu se rozhodne rýpat do problémů s otcem, jakoby snad on sám netrpěl ekvivalentem s matkou. Dále kýve na Jackův podstatně podrobnější rozbor, jakoby vycházel přímo od něj.* No v první řadě mi to přijde velmi neumělé. Některé z těch symbolů vypadají docela k světu, ale některé jsou naškrábané, jako by je "umělec" viděl před svou tvorbou poprvé. Mám z toho takový pocit, že pokud se tedy jednalo o nějaký rituál, neujal se ho nějaký z případných vyšších kněží případné sekty. Nebo jen některých. A nebo ani o sektu nejde. /Ze mě detektiv nebude./ *Pokrčí rameny, a přestože má podezření, že to byl pokus o využití lidské schránky, nedává mu to smysl.* Ta dívka vypadala velmi mladě a křehce, já bych si ji jako schránku nevybral. *Doplní ještě svoje tvrzení o symbolech též tichým hlasem. Přijde mu to roztomile zbytečné, protože ví, že Killián je slyší. Ale nechce to Jackovi kazit. Pak už na ně volá jejich společník, a tak se za ním poslušně vydá, aby zjistil, co je to, co "bude chtít vidět."* No fuj. *Uchechtne se Jason, ale pak si všimne, že jeho kolegům do smíchu není, a tak hodně rychle nasadí svůj obvyklý neutrální výraz.* Ještě je možné, že je to kryté iluzí, kterou vaši technici civilové neprohlédnou... *Zamručí a Jackovo kýchnutí mu tuto možnost trochu potvrdí.* /Každopádně je v tom zamotaná magie, to je jasné. Cítím ji tu všude kolem. Ale je taková... divná./
Proč mi to jen připomíná mého otce.. *Zabrblá si pro sebe neslyšně, když Jack mluví o jedinci s manipulačními sklony, ale jinak mlčí až skončí a zareaguje jednoduchým.* Já vím.. *Než zamíří za svými instinkty a pachem krve. Ještě zaslechne krátkou rozmluvu o démonech a symbolech, což ale u něj nevyloučí možnost, že agent Irons je pořád civil jen se znalostmi o podsvětě. Je sice mizerná šance, že by to byla pravda a větší šanci dává tomu, že je vílou nebo čarodějem, ale úplně vyloučit ji nemůže. Nicméně mu jeho slova připadají trochu zmatená, jakoby v myšlenkách mu dávaly perfektní smysl, ale slovy je nedokáže vyjádřit. Další Jackova slova sice taky zaslechne, ale jeho pozornost má teď něco jiného. Svítilnou na telefonu se rozhlíží, než za ním oba muži dojdou. Trochu otočí hlavu na muže, co byl pro něj v hlavě osobní záhadou, když se uchechtne a pozvedne obočí, ale nechá to plavat. Kdo byl, aby soudil, jak na situace někdo reaguje? Každý byl individuální.. I když tato reakce byla poněkud podivná. Na Jackův dotaz mlčky přikývne. Vzhledem k tomu, že už jim na místo svítí on a je to kvalitnější světlo, než jeho mobil, tak jej vypne a schová, zatímco poslouchá teorie.* Rád bych věřil tomu prvnímu, ale… Mám divný pocit.. *Zamračí se a rozhlédne se do tmy.* A pořád tu něco divně smrdí.. A nemizí to i když jsme dál od mrtvoly.. Možná spíš naopak.. *Uvažuje, ale jeho slova vymizí do prázdna, jak otočí rychle hlavu jedním směrem a soustředěně ho pozoruje.* Taky jste slyšeli ten cvakavý zvuk? *Promluví tiše ke svým kolegům, zatímco uši má našponované a zrak upřený do tmy. Zatímco je k Ironsovi a Porterovi otočený zády, tak právě jeho oči zasvítí jasnou zelenou a tma se pro jeho oči rozjasní, aby o pár sekund později zahlédl bílé larvovité tělo pár desítek metrů od nich.* Ehm.. *Odkašle si, když démona zaregistruje, aby upozornil oba muže na jeho přítomnost, ale zároveň nedělal velký hluk. Zrak nespouští ze stvoření.*
*Nad slovami Jasona musí na moment pouvažovať. Je totiž pravda, že k nemu dotiahol počas svojej doktorandskej práce veľké množstvo kníh.* /A medzi nimi boli aj take čo sa zaoberali prostitúciou a pornom. Teraz už dáva zmysel, prečo bol do niektorých celkom zažraný./ *Pouvažuje v duchu ale nahlas nič nepovie. Nezachytí čo ešte Killián povie. Keď sa od nich oddiali tak sa Jack postaví, priamo čelom k Jasonovi. V jeho pohľade je trpezlivosť a veľká dávka sústredenia. Bedlivo počúva čo mu Jason vraví a pritom sa mračí. Uvažuje nad rôznymi variantmi. Jeho vyraz sa zmení na prekvapený keď Jason ešte dodá, že take dievča by si ako schránku nevybral. Nadvihne obočie, pár krát zamrká a na moment pozrie za Jasona ako keby si chcel znova prezrieť obeť. Potom ale pozrie späť na svojho milého.* Musím priznať, že v tom máš pravdu. *Povie a otočí sa za Killiánovym hlasom. A aj tam vyrazí. To čo tam je sa mu nepáči. A už vôbec sa mu nepáčia prejavy alergie. Keď počuje Jasonovo uchechtnutie tak na sekundu k nemu strelí pohľadom…* /Jackie, tvoj drahý ma niekoľko stoviek rokov a pravdepodobne videl aj horšie veci…/ *Nepohoršuje sa. Je to jeden z faktov ktory na Jasonovi akceptuje. Pozrie na Killiána a vyčkáva. On nič necíti. Možno jedine kovový pach krve a aj postupne sa rozkladajúce ostatky. Ale tak nejak tuší, že toto Kill nemá na mysli. Jack privrie oči a automaticky si položí ruku na zbraň. Ako keby mu to malo pomôcť. Vie že nech už na nich vyskočí čokoľvek ak nie je veľmi užitočný. Navyše by zbraňou pritiahol pozornosť ostatných kolegov. Takže spustí ruku späť.* Nepočujem nič. *Prizná. No… všimne si, že sa niečo v lese pohybuje a keď na to zaostrí pohľad tak vidí, že sa to podoba niečo larvovité. Nakrčí nos.* /Super…/ *A v tom najideálnejšom momente si pod vplyvom alergie na mágiu kychne.*
*Jack si zatiaľ na toto leto nemôže sťažovať. Ma za sebou dva týždne dovolenky v Španielsku, spolu s Jasonom. Aj keď nie všetky momenty boli ideálne. Napríklad keď Jack zaspal na nafukovačke a prebral sa až keď ho spláchla veľká vlna a skoro ho utopila. Našťastie, má nejaký ten výcvik CIA, takže sa z toho dostal. A tiež v tom pomohla pobrežná hliadka, ktorú Jason zburcoval.* /Ešte že Jason ovláda toľko jazykov./ *Musel si v duchu pochváliť, pretože on im nerozumel ani mäkké F. Zvyšok dovolenky bol dokonalý. Jedli úžasne jedlo, prešli sa aj po pamiatkach. Jason mu porozprával zaujímavosti o tejto krajine a znel pritom ako keby to všetko prežil. V istých momentoch sa Jack aj zamyslel nad tým, že Jason ma predsa len niekoľko stoviek rokov a pravdepodobne to fakt zažil. Takže suma sumárum sa z dovolenky vrátil odpočatý. A plus k tomu opálený s pehami a ešte viac bloďatejší, keďže mu slnko vytiahlo vlasy. V podstate vyzerá ako nejaký beach boy. Len sem tam na tvári ma nejakú bledú jazvičku. Na tele sú tie jazvy o dosť bádateľnejšie ale tie zakryje oblečením. Po návrate si teda “užíva” srandičky zo strany kolegov. Medzičasom sa mu stôl zapratal takým množstvom prípadov, že by pravdepodobne potreboval aby mal deň aj 30 hodín miesto 24. Akurát ide z jedného miesta činu v Bronxu, už je celkom tma a jeho čaká ešte papierovanie. Tak zastaví, rozhodnutý si ísť aspoň pre nejakú kávu. Len čo vylezie z auta počuje krik. Toto nie je práve najbezpečnejšie ulica a takéto zvuky sú tu celkom časté. Ale Jack si aj tak povzdychne. Je policajt, on je tu ten správňák. V tmavých džínsoch a čiernom tričku s krátkym rukávom ide k uličke. Na opasku ma viditeľne pripnutý odznak a púzdro na zbraň, na ktorú položí ruku a odopne, aby mu nič nebránilo pohotovo ju vytiahnuť. Prejde k uličke, ešte zo šikovnej kapsičky pri zbrani vytiahne malú baterku. V duchu si pochvaľuje, že toto dobre vymysleli k tomu opasku.* Polícia, ruky hore! *Začne automaticky a zapne svetlo. Lenže keď uvidí osvetlenú krvavú scénku tak na ňu ešte dve tri sekundy pozerá a potom vypne svetlo.* Dočerta… *Zadrmolí. V hlase sa mu odráža hnev a podráždenie. Tomu tak chýbalo. Upíri.* Tak okrem tých rúk, zatiahnite aj tesáky… *Zašomre dodatočne a premýšľa či ma tento bordel riešiť alebo to hodiť na krk lovcom.*
*Rey zaslechl jasný hlas a starší upír také. Oba upíři měli jasnou myšlenku. Jsou v háji. Rey pustí mrtvého muže a zamrká. Hlad je pryč a je jen Rey. Ten se podívá na muže před nimi a pak na mrtvého. To znovu zopakuje a pak ukáže na mrtvého.* On si začal.* Prohlásí a ignoruje onen kapesní nůž, co mu muž vrazil do hrudi. Starší upír se plácne do čela. Pak udělá krok dopředu a vytáhne mu nůž z těla.* Sice je neopeřený, ale má pravdu... Ten chlap mu vyrazil z ruky jeho krev.* Načež ukáže na rozbitou termosku s krví. Chytí u toho i Reye za obojek. Starší upír ví, kdo stojí před ním.* Navíc tím ten muž probudil Hlad a ten bohužel reaguje až moc rychle.* Řekl starší upír s vážností a Rey začal znovu psát do telefonu. Když se přepnul na Klasuse, tak uviděl mrtvolu a podíval se na detektiva.* Aby bylo jasno, já to nebyl. Já jsem druhý příchod vy víte koho.* Prohlásí a starší upír znovu udělá falepalm.* Proč musíš být aktivní ty a hlad nejvíc? Nemůžete to nechat Maxovi? Ten je aspoň normální...* Zastěžuje si upír a začnou ignorovat detektiva a začnou se dohadovat.*
*Jack musí vypnúť baterku. Ak by nejaký okoloidúci videl tu scénu v uličke ako z hororu tak by to situácii veľmi nepomohlo. Keď ale počuje ako sa upír obhajuje tak na moment zatvorí oči a zhlboka sa nadýchne.* /To akože myslí vážne?/ *V uličke je bez baterky pomerne veľká tma. Našťastie. Takže Jack vidí iba siluety a nemá možnosť vidieť kapesný nôž. Dá si potom ruky v bok a počúva vysvetlenie druhého upíra. Lenže keď počúva ich debatu ďalej tak ma celkom zlé tušenie.* /Toto nie je dvakrát normálne./ *Dospeje nakoniec k záveru a nahlas si otrávene povzdychne.* Už ste dodebatovali? Nemal som tušenie, že na upírov meníte kohokoľvek. A to aj ľudí čo evidentne majú nejaký problém. *Struhne pohľadom k silueta upíra, ktorý sa kŕmil na nejakom chudákovi.*
*Rey se dívá na policistu a oproti jemu on ho vidí velice dobře. Než stihne starší upír promluvit, tak se rozmluví Rey.* Hej, já to nechtěl. Tehdy jsem chodil s upírem, co mě krmil svou krví a má matka mě vysála do sucha. Což zní divně, ale ne z upířího hlediska... Pak mi pomohl až děda. Můj otec totiž byl zavražděn tím, co odvedl matku. Děda mě dovedl sem.* Zazubí se a upíří rychlostí se dostane k detektivovi. Čichne k němu a pak je pomocí obojku stáhnut dozadu.* Omlouvám se, ale je zvědavej jak opice a momentálně zkoumá pachy... A vás nekousne. Teď hodinu bude relativně normální... Jinak za to, že tu s vámi mluví s Reyem i Klaus a Max můžou čarodějové. Jednou s nimi byl venku a vrátili ho o osobnosti navíc. Takže to je jejich problém. Předtím byl normální... pokud se to tak dá nazvat.* Zabručí starší upír a Rey se na něj usmál a překlikl do Klause, který ho objal.* Oh, jsi skvělý mluvčí... Budeš mi vyprávět ráno pohádky?* Zazubí se a starší upír se na něj nechápavě podívá.* A ty jsi?* Klaus se zamračí.* Tss... jsem Klaus. Děti v noci spí. Takže i Maxík, kterého všichni zbožňují..* Prohlásí a vyplázne jazyk.*
*Jack nad prívalom slov trochu privrie oči. Známka toho, že sa snaží sústrediť a nestratiť niť v tom čo hovorí druhý muž. Najradšej by si pretrel koreň nosa ale zostava s kamenným výrazom hľadieť na siluetu toho blázna. Keď sa objaví zrazu tak blízko neho tak ucukne hlavou dozadu. Nečakal to ale cuknutie je jeho jediný prejav. A potom je upír odtiahnutý od neho preč. Nadvihne jedno obočie. Počúva.* Nezaujíma ma čí je to problém. Ani kto ho spôsobil. Čo viem je, že na stole mi leží viac ako pól tucta prípadov obetí, ktoré sa až priveľmi podobajú na vašu dnešnú večeru. Takže buď si to začnete riešiť vy alebo to nechám na iných orgánoch, aby sa tým zaoberali. *Taký ten prvotný šok z krvavej uličky vystriedal pokoj a chladný hlas. Takéto prípady vždy trochu zatrasú s jeho kariérou a bohužiaľ často nie v pozitívnom zmysle. Sám si vraví dokedy ho bude CIA ešte chrániť.* /Asi dokiaľ budem užitočný/ *Trpko si pomyslí. Ak by vedel do čoho lezie tak by navždy zostal u Memphiskej polície. Ale raz sa rozhodol a musí niesť následky. Zas na druhu stranu, by možno nezažil ani tie dobré momenty. V duchu si posteskne po Španielsku.*
*Rey policistu poslouchá a začne počítat na prstech, což je vidět.* Pokud jen v New Yorku. Tak to nejsem já. Nebo... Jo jsem. Pardon... Ale nikdy jsem nezabil tady v New Yorku slušné občany. První koho jsem tu zabil byli chlapi, co mě chtěli okrást. Pak dva bezdomovci, kteří se vloupali do DuMortu. Ale ti si za to mohli sami!* Urazí se a založí si ruce na hrudi.* A vy divně smrdíte. Jste cítit jako místa v Central parku nebo metro.* Řekne a starší upír dojde k policistovi.* Pokud chcete, tak vám můžeme pomoci a odčinit co se stalo než byl tenhle blázen v naší péči. Víme, že zabil víc lidí, protože si někam schoval jejich hlavy...*Řekne a přitom se na něj podívá a Rey se na něj nechápavě podívá.* Hej, to nebyl můj nápad. To Hlad. Jsem je chtěl vyhodit, ale oni se pak zase objevili zpátky. Tak jsem je dal šéfovi a ten je schoval. Nebo vyhodil. Kdo ví. Mě je to jedno.* Prohlásí a podívá se na policajta. Pak si sedne na zem a ruce dá za záda a podívá se na ně.*
*Vidí na siluete, ako keby počítal na prstoch. Má toho dosť a nakoniec si unavene pretrie koreň nosa. Pozrie na toho normálneho z tých dvoch upírov. Ale to ako pokojne hovorí o skrytých hlavách… povzdychne si.* Odčiniť? *Zopakuje a stisne pery na moment k sebe kým znova začne hovoriť.* Odčiniť vraždy? Alebo to pozdvihnutie, ktoré kvôli tomu vzniklo na polícii a v novinách? Och, nie, určite chcete odčiniť tie hodiny čo som s kolegami stravil nad výpoveďami ľudí, ktorí našli obete. *Znie trochu sarkasticky ale nakoniec zakrúti hlavou.* Upracte to tu. Tak mi pomôžete. *Uzavrie. Pozrie na toho blázna ako blekoce o Hladu a hlavách. A potom len vidí ako si kecne na zem. Vie, že ho upíri vidia v tme. Tak sa na normálneho upíra pozrie veľavravne.* Strážte si ho. Ak sa niečo take ešte zopakuje tak skončí bez hlavy on. *Povie a už sa otočí k odchodu.*
*Rey je poslouchá a zamyslí se.* Být to ve filmu, tak bych udělal video, kde bych měl masku a v živém vysílání se podřízl.* Zasměje se a ukáže na mrtvolu.* Pak bych zničil nějaký zničený barák a dal, že to byl tenhle.* Pokrčí rameny. Starší upír se na mladšího podívá a je vidět, jen netuší, která osobnost momentálně mluví. Rey se upíří rychlostí dostane k detektivovi a chytí ho za tváře. Jeho studené ruce ho drží jemně, protože stále neví jak je na tom se silou a tak na vše sahá velice opatrně. Podívá se muži do očí a dlouho se na něj dívá.* Jste roztomilý medvídek, kvůli vám se budu snažit. Když zklamu, můžete mě zabít. Sám přijdu. Budete můj anděl smrti.* Prohlásí a dívá se mu do očí. Neovládá enchanto, takže ho nemůže ovládat. Jde jen o jeho slib.*
*Jack chvíľu naňho pozerá a potom si uvedomí, že nemá cenu niečo k tomu hovoriť. Zakrúti teda hlavou. Má sa k odchodu, pretože nemieni tu dozerať na ich upratovanie, keď v tom sa pred ním objaví ten blázon. A drží ho za tvár. Jack sa tvári ako ľadový šuter. Nečakal nejakú bližšiu interakciu s upírom.* /Medvídek?/ *Nechá ho dohovoriť a v reakcii na to len pomaly mrkne.* S radosťou. *Jasne, ak sa za týmto upírom budú kopiť obete tak ho zabije skoro s radosťou. Chytí ho za studené ruky a vyvlečie sa mu zo zovretia.* /Bohvie, ako by to pokracovalo./ *Pozrie na staršieho upíra s jasným pohľadom, ktorý hovorí, “strážte si ho” a potom už konečne sa rozíde k autu, do ktorého nastúpi a zamieri rovno na stanicu pokračovať vo svojej práci.*
*Už asi dve hodiny počúva patológa ako si sťažuje, že sa renovuje márnica v nemocnici. Brblal o tom celú dobu čo boli na mieste činu. A brble o tom aj cestou k policajnej stanici, presnejšie do nového oddelenia márnice. Mesto si povedalo, že by bolo fajn mať takéto veci blízko pri sebe. Nápad to je dobrý len sa na to už aj zabudlo, nakoľko výstavba márnice trvala roky a už sa to aj tvárilo, že ani nebude. Keď vtedy veliteľ nakráčal na ich oddelenie a slávnostne vyhlásil, že majú vlastnú márnicu tak polovicu z nich skoro prekotilo zo stoličiek. Vrátane Jacka. Lenže mesto sa rozhodlo, že zrenovuje starú márnicu v nemocnici a to už príliš nepotešilo tamojších patológov. Jack s patológom vystúpia z auta a vyrazia teda tam kam treba. Patológ si v ruke nesie kufrík s nejakými vzorkami a mrmle o tom, že snáď sa zas chlapci čo nakladajú telo do auta nepomýlia a neodnesú nebožtíka do inej márnice. Tak ako sa im to už stalo pár krát pred tým.* Ách, Michelle! *Zrúkne patológ a prejde ku svojej kolegyni a vrazí jej kufrík do rúk.* Do laboratória, všetky popisky tam sú tak ich iba roztrieď. Vieš ako a zájdi si na obed. *Hovorí k nej láskavo, takmer otcovsky a zároveň ju doslova vystrká z miestnosti, aby ju na ten obed popohnal. A zavrie za ňou dvere. Jack, medzitým čo sa patológ zaoberal kolegyňou, na pozdrav kývol hlavou ku Killiánovi a potom úplne nezaujato sa pozrel do svojej zložky, ktorú mal v ruke. Za zvukom zatvorenia dvier sa ale na moment otočí. Patológ ako keby odviedol kus dobrej roboty tleskne rukami o seba a otočí sa k Jackovi. A konečne si aj všimne Killiána.* Ou. *Na sekundu sa zarazí, pretože jeho prítomnosť si ani neuvedomil.* A tebe ako môžem pomôcť, chlapče? *Na také oslovenie má právo, predsa len je to už starší pán v rokoch.*
*Killián otočí hlavu ke dveřím, když se otevřou a dovnitř vejdou dva muži. Nemusí se na ně ani dívat, aby věděl, kdo vešel.* /Tady se někdo vrátil z dovolené../ *Podotkne si pro sebe v hlavě, když mu nepatrné kývnutí oplatí.* /Argh.. Ještě chvíli by jsem se tomu rozhovoru vyhýbat mohl, ne?/ *Postěžuje si a opíše si poslední poznámky, než si ho všimne patolog.* Dobrý den. Vlastně jsem vás sháněl kvůli téhle složce.. Ale doktorka Devenue byla více než nápomocná. Děkuju. *Podá doktorovi složku a schová si svůj blok s výpisky. Koukne se krátce přemýšlivě na Jacka a pak se vrátí na patologa, načež dodá.* Kdybych mohl.. Jde mi ještě o jednu mrtvou.. Vlastně je dobře, že je tady pan Porter.. Mělo by se jednat o případ z jeho oddělení.. *Podotkne.* Před pár týdny nás při hlídce zavolali na údajné místo vraždy, čtyři mrtvoly.. Na místě se našlo i několik sáčků se zbytkem drog, rád bych věděl, co všechno měli v těle a mohl porovnat, jestli to nesouvisí s některým z mých případů.. *Požádá.* /A taky bych rád zjistil, co mohla mít ta vlkodlačice v sobě za koktejl, aby se sama zvládla roztrhat./ Bylo by to možné? *Zeptá se a s prosbou se otočí na patologa.*
*Patológ sa na Killiána spokojne usmeje a ešte prikývne hlavou. S Michelle bol predsa len nadmieru spokojný. Jack si Killov pohľad nevšimne, pretože je zahľadený do vlastných papier. Má v rukách predsa len peknú kôpku, ktorá určite neobsahuje iba jeden prípad ale hneď päť. Počas dovolenky sa toho nakopilo a on už po niekoľký krát v duchu zauvažoval, prečo si aj vrahovia nezoberú dovolenku?* /Možno by to znížilo počet vrážd v meste ak by si zobrali nejaké to voľno./ *Napadne mu ale potom nezaujato dvihne pohľad keď sa spomenie jeho meno. Okej, síce sa tvári nezaujato ale inak tomuto rozhovoru venuje plnú pozornosť. Patológ si jeho prosbu vypočuje a pritom prikyvuje hlavou ako plastový psík na palubovke v aute.* Nuž, možné by to bolo. Lenže táto dokumentácia je ešte v starej márnici. *A to už za zatvári nahnevano.* Nechápem čo tam vymýšľajú za hovadiny. Rekonštrukcia! V mojej márnici! Vrchol drzosti! *A začne znova hromžiť. Jack len pretočí oči v stĺp. Obaja policajti si vypočujú od doktora siahodlhú sťažnosť na to, že sa rekonštruuje stará márnica. Jack dokonca pozrie na hodinky čo má na ruke. Šlohol ich Jasonovi a už na prvý pohľad je vidno, že ide o poriadne drahú značku. Potom si nenápadne odkašle, aby predsa len nejak prerušil doktora. Ten sa naňho pozrie a usmeje sa.* Chcete papiere? Jack vám ich dá. *Jackov úsmev, ktorý sa mu usídlil na moment na tvári zmizne.* Že? Aj tak to máš niekde na stole. Pošleš mu to tým oným... mailom. *Máva pritom rukou. Je to už starší pán a technológie nie sú niečo čo by ovládal. A popritom ako brbloce tak ich oboch vystrká z ordinácie.* Ja sa teraz musím pustiť do práce a na to potrebujem kľud. Takže sa už medzi sebou dohodnite, chlapci, ako si to vyriešite. Ja určite nebudem robiť poskoka a chodiť z márnice do márnice po papiere. Aj tak už je dnes všetko na tom onom... klaude. Čaká ma pitva obézneho chlapa, rodina neverí, že umrel na infarkt a chcú mať o tom správu. Bože môj! Je tak tlstý, že sme ho museli dať do nadrozmerného chlaďáku! A oni neveria, že umrel na infarkt! Kde dali ľudia rozum. Dajte si na večeru nejakú zeleninu, to vám radím ako doktor. Majte sa. *A zabuchne dvere. Jack zamrká a rozhliadne sa. Na moment vyzerá ako keby ani netušil ako sa dostal na tú chodbu. Ale spamätá sa rýchlo.* Pošlem ti to do mailu. Je to rýchlejšie než archív kde to má pod palcom Glenda. Má osem mačiek a veľmi rada im robí tematické fotky. *Upozorní ho až príliš priateľsky. Hold, dovolenka s človekom spraví veľa.* Pošlem ti to ale až večer, už asi pred hodinou som mal byť na mieste činu. *Povie a s tým sa otočí a odíde preč, na miesto kde ho už peknú dobu čakajú kolegovia.*
*Pozvanie na niečiu narodeninovú oslavu ho prekvapilo. Meno Maddie Colban mu totiž nič nehovorilo. A tak pozvánku nechal stáť na stole niekoľko dní bez toho, aby sa jej viac venoval. Niečo v ňom ale hlodalo. Zvláštny pocit, ktorý ho prinútil si jej meno vyhľadať. Google mu neposkytol zaujímavé informácie. Aspoň preňho nebolo zaujímavou informáciou, že je niekto modelkou. Za to informácie v registri CIA už ho zaujali. A prehodnotil svoj postoj k tomu využiť tú pozvánku. Takže popri pracovných príležitostiach si nechal dať vyčistiť oblek. Neplánuje sa na tej párty opiť alebo sa nejako zabávať. Ide tam čisto pracovne a zároveň aj zo zvedavosti, prečo práve on dostal pozvánku. Pochybuje, že taká čarodejka rozposlala pozvánky náhodným civilom, len aby mala nejakú zábavu. A tak sa teda nahodil do jednoduchého ale za to kvalitného, čierneho obleku s bielou košeľou. Upravil si nedávno ostrihané vlasy a potom už sa nechal odviesť taxíkom na určené miesto. Neprišiel medzi prvými. Prišiel keď už bola oslava v plnom prúde. Pokožka ho z koncentrácie mágie zasvrbela ale asi vďaka Hellerovmu driáku to bol zatiaľ jediný prejav alergie. Pitie preventívne odmietol, pretože tak nejak paranoidne očakával, že v tom bude niečo primiešané. A keď nenápadne v dave sledoval čo niektorí hostia robia, tak ho to presvedčilo v tom, že mal pravdu. Zamiešal sa do davu tak ako by to mal vedieť profesionálny agent a sledoval svoje okolie. Videl aj pár známych tvárí. A hlavne videl ako TRISS do seba kope panáky. Len nad tým podvihne obočie a v duchu sa pokrižuje. Zájde hlbšie do davu. Lenže ako sa čas posúva tak aj hostia sú nejakí prítulní a to už Jackovi nie je príliš pochuti. Takže sa odprace bokom, kde sa oprie o stenu a každého od seba odrádza chladným, neprístupným pohľadom.*
*Maddie na své obchůzce po B+ pozdraví nejednu osobu. Ale zaujme ji jedna konkrétní. Jediný civil, kterého přímo pozvala. Vezme sebou dvě sklenky vína, kdyby náhodou chtěl a přesune se k muži, který se poměrně dost proslavil mezi podsvěťany.*JACK PORTER. Tak jste dorazil. Vypadáte dobře, vzhledem k minulým událostem.*Pousměje se a natáhne k němu elegantně a s pravým postojem i hrdým výrazem dámy, za něž by se nestyděla ani u dvora v Anglii, kde kdysi pobývala. Snad jen to oblečení tvrdilo něco jiného, avšak stále v něm dokázala působit jaksi vznešeně, i když by se za něj jistě nestyděla placená společnice.*Maddie Skye Colban. Věřím, že kdybyste někdy potřeboval zamést stopy v Bronxu, tak se vám mohu hodit.*Nakloní s nádechem pobavení hlavu do strany a nabídne mu sklenici vína.*Dáte si se mnou aspoň přípitek?*Pobídne ho a hledá na něm bedlivým, temným pohledem jakoukoliv známku toho, že v něm byl před rokem démon.*
*Rey se na muže podívá a pousměje se.* Vím o nich, ale ti ostatní když spím, tak ne. A jsem vzhůru jen omylem. Nerad jsem zbytečně vzhůru. Je to vysilující.* Ušklíbne se Rey se podívá na KAIE lehce podezřívavě.* A jak vy o nich víte? Hm?* Zeptá se a nadzvedne obočí. Napije se a trochu se zamračí. Nějak se mu nelíbí ta chuť. Sice dlouho nepil, ale vodku pozná vždy a tohle je na vodku moc sladké a džus není vůbec kyselí. Ale nechá to být.*To si nemyslím. Na světě je určitě nějaké to toulavé psisko nebo kocour, co vás bude milovat za kus šunky.* Zazubí se na něj. Rey je trochu zaskočený, ale to je otázka tak dvou vteřin a pak mu polibek oplatí. Když polibek skončí, tak na KAIe chvíli kouká a než stačí něco jiného říct, tak začne jeho tělo jednat za něj, za což může ten nápoj, který nebyl vodka s džusem.*Vezmeš si mě?* Vyhrkne a hned si dá ruce přes pusu.*/Sakra... co to bylo?! To je někdo nový? Někdo mě chce dát spát? Ale já nechci!/*Začne Reyovi v hlavě létat, ale nepanikaří. Jsou to spíše obavy. Neřeší však možnou KAIovu reakci.*
*Nechápavě pozvedne obočí.*Cože? Komu jsem prozradila svět stínů?*Nechápavě a zmateně pozvedne obočí. Když do ní Nate drcne, tak se podívá směrem, kam ukazuje a sleduje jak Kai políbí chlapa.*/A prej, že si myslí, že mě miluje. To tak...Ten stáhne do postele vše co má sukni i kalhoty očividně./*Pomyslí si na účet Malachaie a i když by jí to mohlo přijít vtipné, tak pokrčí rameny.*Psal mi, že přijde. A neříkej mu tak. Navrch to nemám chuť roznášet...prosím.*Odpoví mu skoro lhostejně, možná trochu rozmrzele a už už se otáčí k čaroději s nímž bydlí zády, když ji překvapí historka Josephine na níž se rozesměje.*Myslím, že nebyl tak normální.*Mrkne na ni, protože podobně vtipnotrapnou historku vyprávěla kdysi Darach na flašce od Kai....když najednou ji pohltí účinek nápoje, který do sebe kopne.*Ale noooo nebuď protivný a užívej si to.*Sladce se na Natea usměje a když ji otočí, tak si odfrkne.*Ale já opečovávám tebe. Pořád si stěžuješ, jak se o tebe vůbec nestarám. Noooo...dáme si spolu pití....co třeba rum?*Zeptá se Natea a už už se otáčí k baru, ale ještě ji zastihne Josephine.*Mě? Ale neeee je to docela vpohodě....teďka. Ráda rozmazluju Natea...*Uculí se a kamaráda si přitáhne rukou okolo jeho pasu blíže a kriticky si ho prohlédne. Pak si nasliní dva prsty a upraví mu pramen vlasů, který ne a ne držet pohromadě s ostatními.*Lepší.*Přikývne si pro sebe a babičkovsky ho poplácá po tváři a objedná mu rum.*Josie, drahoušku, co si dáš ty?*Otočí se na dívku a sobě objedná Cuba Libre. Když objedná a po přinesení rozdá objednávky, tak pozvedne skleničku.*Na co připijeme?
*Tu a tam se mu klížila očka. Jako by ho dostihla úplná únava vlastně ze skoro nic nedělání. Naštěstí ho ten pocit postupně opouštěl, stejně jako tmavovláska. Na její slova jen rychle kývl a promnul si oči. Už se začal pomalu probírat.* /Takže slivku už si nedáme./ *Pomyslel si, když přivřel oči. Tělo se oklepalo kvůli husiny, která se rozhodla zrovna přijít. Zhluboka se nadechl. Než bude pokračovat v pití všelijakých drinků, poprosí si o obyčejnou vodu. Prsty mu zabubnují o dřevěný bar, když opět uslyší nějaký ženský hlas. Tentokrát to byl přímo hlas té víly (Lyrie). Otočil hlavu směrem k ní. Dívka se ho zřejmě snažila nějak příjemně nepříjemně překvapit nebo uvést do přemýšlení nad tím, zda toho pouze jen moc vypila, nebo fakt byla upír. Uhýbl dozadu a spražil ji pohledem.* To i já, i když si tedy nepamatuju, že byste mluvila i se mnou. *Řekl možná až moc toxicky, zatímco se rychle zvedal. Už si chtěl vzít sklenku s vodou, o níž si zažádal. No žádná na baru nestála. Hiram zřejmě přeslechl to, že mu nic takového nedají. To ho možná vytočilo ještě víc. Přímo zafuněl jako naštvaný býk, než se zhluboka nadechl a vydechl. Hold se napije něco jiného. Dnes se už určitě ponížil, takže další trapas neuškodí. Vílu naprosto ignoroval, ani své jméno jí neřekl. Bylo to možná tím, že už ho jednou říkal a zrovna nejtišeji při tom nemluvil.* Blue Lagune prosím. *Řekl ráznějším hlasem. Tentokrát se mu pití dostalo. Hned se trochu pousmál a sklenku si vzal do ruky. Nejprve popodešel dál od ženy, pak až si jednou lokl. Tentokrát až takový příval magie a příchod nějaké změny nepocítil. Kroky tedy pokračovaly dál. Hi si už už začínal myslet, že to vlastně je v pořádku, když v tom vrazil do zad MALACHAIE. Trocha tekutiny ze sklenky tedy skončila na oblečení muže.* Ups..*Sykl.* /To jsem zakřikl./ *Pomyslil si, načež udělal krok vzad, kdyby se dotyčný chystal otočit.*
/Takze rozdvojena osobnosť. To znie celkom zaujímavo./ *Pomysli si a rozhodne si pamätal vilu, ktorú by bavilo niekoho takého trápiť. No radšej o tom pomlčí a len sa na neho pri jeho otázke odkiaľ o tom vie sa zasmeje.* Je veľa veci o ktorých nevieš, ale je zbytočné o tom hovoriť. Existujú veci mocnejšie ako sú upiri. *Povie mu iba a rozhodne vie veľmi dobre o čom hovorí. Sám medzi ne patrí, aj keď vždy sa nájde niekto mocnejší, ako on.* Haha… jeden kocúr mi stačí. A aj ten mi nadáva. *Povie mu so smiechom, pričom si spomenie na Ezekiela, ktorý rozhodne nadával. Bozk mu nevadil, ale čo nasledovalo potom ho rozhodne prekvapilo. Jednochucho sa skoro začal smiať, čo bolo v jeho prípade divne, keďže on sa skoro nikdy nesmial.* Dobre myslím, že toto ma pobavilo. Aj keď tuším kto za to môže. *Povie mu a iba sa na tom uchcechtne. Musel uznať, že aj keď sa mu sem moc nechcelo, tak to stalo za to. Pozrie sa na barmana a povie mu.* Radšej si dam whisky. /Keď už je ten večer takýto tak vyskúšame, čo všetko si Maddie pripravila./ *Pomysli si a keď do neho niekto narazí tak vie že sako je od niečoho. Začne si ho vyzliekať a obráti sa smerom k carodejovi, ktorého ešte nepoznal, ale jeho mágiu dokázal vycítiť. Podá mu sako a chce vedieť ako sa to vyvinie.* Skús to vyčistiť. *Povie mu a sám sa napije Whisky.*
*Už svojím pohľadom odrazí od seba niekoľko nevítaných záujemcov. Ruky má v kapsách, pôsobí pomerne ležérne. Pozrie na ženu, ktorá ho osloví. Videl jej fotografie takže spozná, že je to hostiteľka a zároveň aj oslávenkyňa. Privrie skúmavo oči a mierne nakloní hlavu na stranu. Nenápadná pripomienka mu zodpovie otázku, prečo dostal pozvánku. Prejde to mlčaním. Ak by mal nejaký drink tak by si odpil ale na to si zatial netrúfol. Samozrejme, mu neuniklo, že MADDIE doniesla dva poháre vína. Nemá rád víno.* Teší má, slečna Colban. Zametanie stôp nemám v popisu práce, vzhľadom k svojej práci. Ale ďakujem za ponuku a tiež za pozvanie. *Odpovie jej slušne, s vyrovnaným tónom hlasu. Pozrie na pohár s vínom a potom späť na MADDIE. Vidí ako si ho prezerá ako keby na ňom niečo hľadala. Jackovi tiež potemnie pohľad.* Nie, ďakujem. Rád by som si nechal čistú hlavu. *Odpovie jej a pohľadom prejde po hosťoch ako keby naznačoval, že by sa rád vyhol účinkom. Pozrie na MADDIE a zhlboka sa nadýchne až ucíti ako ho zaštípe mágia v pľúcach. Alergia ho skutočne nebaví.* Na mieste je gratulácia. Želám vám všetko najlepšie k narodeninám, slečna Colban. Čím som si ale vyslúžil toto pozvanie? Ako tak pozerám, nie som niekto koho asi bežne pozývate na svoje večierky. *Povie jej narovinu.*
*Jen zlehka zvědavě přimhouří oči nad mužem, který zřejmě věděl, kdo je. Ne, že by to bylo těžké zjistit. Na druhou stranu i ona to věděla. Za dvěstě let života se naučila si dělat konexe vysoko a skrze uzavřené dohody získávala informátory na samotném začátku jejich práce. Zprvu je nechávala na pokoji a třeba si zažádala jen o prkotinu, jako že zapomněla v kolik začíná akce a ztratila pozvánku, tak zda by se jí nepodíval na internet a podobně. Když ale někdy echt potřebovala zamést stopy, tak si poradila právě skrze ony lidi, co jí byli vázáni smlouvou a mlčenlivostí - ať by chtěli promluvit sebevíc. A tak když bylo třeba odstranit nebo pozměnit nějaký kamerový záznam, tak měla i ve vysoce tajných a šikovných organizacích dobrovolné i nedobrovolné spojence. A to včetně CIA v níž dělal Jack Porter.*A čistou vodu alespoň? Mohu se zaručit, že magie ani jiné látky se jí nedotkly - mimo ty, které na sebe voda nabalí běžně v potrubí.*Kysele se ušklíbne a pak položí procházející číšnici obě skleničky na tácek.*Dones mi absint.*Řekne jí a vrátí svou pozornost k Jackovi. Zhruba věděla o účincích, které byly v nápojích, ale ve kterých? To neměla ponětí. Ale rozhodla se otestovat pár ze svých oblíbených druhů alkoholu.*Děkuji.*Odpoví obdobně zdvořile a má zlehka nakloněnou hlavu, když sleduje, jak se nadechne.*Není vám dobře?*Zeptá se než odpoví na jeho otázku a podívá se po své objednávce. Spokojeně se usměje. Věděli, že ji nemají nechávat čekat. Převezme si absint a spokojeně si s tekutinou ve sklence zakrouží v ruce.*Byla jsem zvědavá. Nestává se každý den, potkávat civily, kteří byli posedlí a k tomu přežili exorcismus. Určitě víte, jaká je to vzácnost, nebo vám o tom nikdo neřekl?*Zeptá se a skoro se napije, ale pak se kvůli svému společníkovi rozhodne ještě počkat, aby jej snad nějak nepohoršila, když se držel formálnosti.*A taky málokterý z nich má ochranu CIA, pro kterou dokonce pracuje.*Dodá s jistým nadhledem, kterým dokazuje, že ne jen kvůli magii je jedna z nejmocnějších v místnosti. Vlastně když nebrala v potaz Malachaie, který jí nebyl nijak podřízený, tak možná i byla. A vlastně pokud tu nebyl nikdo starší třista možná čtyřista let, tak byla určitě, protože ona a další asi desítka čarodějů, které měla k ruce byli velmi silné kombo.*Na druhou stranu mě spíše zajímá proč jste dorazil vy? Nezdá se, že toto je váš oblíbený typ akce?*Zeptá se s úsměvem, jakoby před chvílí nic neřekla.*
*Keď čarodej ktorého osloví bez odpovede odíde len pokrčí plecami a znova prejde k stolom s jedlom. Také dobroty sa predca nemôže nechať len tak zahálať.* /Hmm tá víla sa vyzná./ *Povie si keď poriadne pozerá čo tam vlastne je za jedlá pri svojej prvej ochutnávke ich totiž len zbežne prezrela. Vyzerá to akoby kuchári pripravili pre každú rasu podsveta oblúbené špeciality a pochúťki. Prejde pre ňu nezaujímavé jedlo ostatných rás a zastaví sa pri víbere pre víly.* /Zákusky zo Strieborného dvora.... Dokonca aj to ich slávne ovocie v karamele./ *Nadvhne obočie a dá si na tanierik štvrťku jablka zalatu karamelom.* /Ech, nektár od slnečných mi nikdy moc nechutil, ale zato tu majú ten ich povestný dyňoví koláč. Ale čo je toto? Ach naša dusená zverina v medovoostrej omáčke. Zo zimného dvora nemoha pripraviť nič lepšiš./ *Potešene si pridá na tanierik kúsok dyňového koláča a malú misku duseného mäsa v krémovo hnedej omáčke ktorá je sladkoosrtá. V myske je ho skôr na ochutnanie než abi to slúžilo na skutočné najedenie. Keď usúdi že už na tanieriku nemá miesto na nič ďalšie vidá sa medzi ludí pričom sa mierne pohupuje v bokoch v ritme príjemnej hudby a uždibuje z jedla. Ako prechádza davom všimne si známe tváre ktoré zcežne pozná a zamieri k nim.* Ahojte, ako sa vám tu zatial páči? *Spíta sa skupinky dvoch dievčat a jedného chalana. (TRISS, NATH a JOSEPHINE.) *Čarodejov zbežne pozná zo spoločných bojov z démonmy a niekolkých spoločenskích akcií ale mená si nevybaví. Zato si je istá že tretiu ženu ešte nevidela.* Myslím že nás ešte nepredstavili. Som Lyria. *Pekne sa na skupinku usmeje.*
*Rey muže poslouchá a musí se zasmát tomu s tím kocourem.* Pravda. Já nemůžu mít kočky. Ale mám havrana a ten mě má rád.* Usměje se. Sweetyho má rád a baví ho jak mluví. Sice jde jen o jedno slovo, ale je to sranda a havran asi má rád, když se směje. Rey netuší proč ho baví něco tak normálního a běžného, ale Bran se často tolik nesměje, ale jen se usmívá. Polibek se mu opravdu líbil dlouho ho nikdo nepolíbil. Dokonce i Ludwig si to nedovolil a krev mu pil předtím z ruky. Jenže celé to zkazí to, co řekne Rey poté. Podívá se na KAIE, který se směje a docela se mu uleví. *Co? Jak jako?* Nechápe, co říká a než stačí se zeptat na víc, tak je u něj Ludwig a objedná mu absinth a barmana i chytne pod krkem, aby ho nenapadlo něco jiného. Rey to sleduje a pak zachytí, že KAIE polil někdo pitím. Prohlédne si HIRAMa a pousměje se.* Máte smůlu, nějak.* Řekne a napije se nového nápoje.* Ble... to je moc silné.* Zakření se a podívá se na mladíka, který se k nim přidal.* Jsem obklopen nejkrásnějšími muži v místnosti.* Zazubí se a zahákne se Ludwigovi i KAIovi do ramene.*
Neřekl jsem, že ty jsi prozradila, ale že já jsem prozradil.. Jenže ty jsi věděla, že ona ví o světě a nic jsi s tím neudělala, takže jsi spolupachatel a spadá na tebe stejná vina, jako kdyby jsi ho prozradila.. *Ušklíbne se na Triss, než si všimne Kaie. Následně jeho pozornost ale upoutá vyprávění Josie. Chvíli je lehce šokovaný tou přímostí, než se rozesměje.* No.. Očividně nebyl.. *Uchechtne se Nate pobaveně. Radost mu ale zkazí účinek Trissina nápoje.* Nejsem protivný.. *Ušklíbne se a otočí ji zády k němu.* Kdepak.. To si pleteš.. Já si stěžuju, že ty nenecháš o sebe pečovat a hraješ si na kvočnu všem nalezencům až do úmoru.. *Odpoví ji, načež převrátí očima. Rum mu až tak nevadil, ale děsil se toho, co by mohl mít za účinek. Zvlášť když se Triss chovala, jak se chovala.* To určitě.. Mám úplně na růžích ustláno.. *Pronese ironicky, když si ho k sobě přitáhne. Zahlédne jak si nasliní prsty a velice briskně zpozorní, když je začne přibližovat k jeho hlavě. Vytrhne se ji z držení a udělá dva rychlé kroky vzad, čímž do někoho vrazí a ten dotyčný se polije vlastním nápojem, na což Nate reaguje lhostejným.* Lo siento.. *Než se vrátí pohledem k Triss.* Zapomeň.. Opovaž se těmi prsty dotknout mých vlasů.. Uděláš to a prohodím tě střechou Institutu.. *Vyhrožuje ji a dává si pozor kam ty svoje oslintané prsty strká, když si převezme panáka.* Na další katastrofu, co bude po tomhle následovat? *Navrhne s cynickým ušklíbnutím přípitek. Než však stihne panák kopnout, tak se objeví víla, kterou už sem tam zaregistroval a vždy to zatím dopadlo rvačkou, kde byla hlavním aktérem.* Čau.. Zatím to jde.. Triss se chová jako babička a.. hmm.. Josie? *Ujistí se, že si to pamatuje správně.* Ta je zase drbna svého vlastního života, takže jo.. Zatím se bavím.. Než to do sebe kopnu.. *Dodá s cynickým uchechtnutím a poukáže na panáka v jeho ruce.*
*Hned ze začátku změny necítil, narozdíl od předchozí slivky. Měl teda za to, že tento nápoj bude na něj o něco mírnější, možná. S tou myšlenkou se rozešel do prostoru klubu. Všelijak se rozhlížel. Nakonec se účinky kouzla dostavily. I přes svou tendenci rozhlížet se, vrazil do někoho a trocha tekutiny skončila na zádech té osoby. Sykl si, couvl, oči mu sklouzly ke sklence.* /Asi je následek nešikovnost./ *Pomyslil si. Mírně se rozklepal, čekal na reakci druhého. Ta se ale ukázala jako horší, než nyní mohl očekávat. Nemyslel si, že to bylo bezpečné, kord když byl nyní docela... nepoužitelný. * J-já si nemyslím, že to je dobrý nápad. *Zavrtěl hlavou. Hlas se mu chvěl.* Co když to spíše podpálím? * Zeptal se. Nechtěl tu riskovat požár. Škoda alkoholu a ještě by toho čaroděje ohrozil. Hned pak pohlédl na BRANA.* Jo, všiml jsem si..
A jak si myslíš, že je na tom JOSEPHINE?*Ušklíbne se a prohrábne si vlasy s fialovými konečky.*Jinak...já to beru tak, že v kodexu není povinnost se starat o chybu ostatních. Je tam, že nesmím VYZRADIT svět stínů, pokud vím. A když mi někdo výš přímo nepřikáže se postarat o to, co ví dotyčný, tak...*Pokrčí rameny.*A vůbec...to je jedno. Koho jsi vůbec potkal, že to na mě vytahuješ?*Zvedne obočí, když se "obhájí" a nakloní hlavu do strany. Pousměje se.*No, no, drahoušku, přece nepotřebuju, abys mě pečoval. Ty si ale péči zasloužíš.*Pokusí se mu urovnat vlasy a založí si ruce v bok, když se nenechá.*Ale no. Vypadal bys ještě lépe...*Prohlásí a uculí se, protože cítí, že ta potřeba pomalu vyprchává. Přesto mu ještě objedná pití. Přikývne na přípitek a stihne se napít v momentě, když se k nim přidá LYRIA. Zamává jí konečky prstů a když polkne, tak i promluví.*Ahoj, jo zatím je to tu-*Zarazí se, když se jí najednou rozzáří ruka. Podívá se na to jako na boží zjevení.*Co to sakra?*Vypadne z ní, když si všimne, jak se to šíří.*Ale neeeee...*Zaskuhrá, když si přesně tohle vybaví z akce, kde takto zářil Heller v kočičí podobě.*A pij.*Ukáže na NATEA prstem, aby nebyla jediná, co se tu ztrapňuje. Když LYRIA promluví na JOSEPHINE, tak ta se představí a vypadá, že se s ní chce pustit do řeči, ale potom jí přijde telefonát a ona se omluví a s telefonem už u ucha, kde někoho pozdraví se odporoučí pryč. Zřejmě ven, kde ji nebude rušit žádná hudba a hluk v B+. Triss se podívá na svou SPOLEČNOST a pak se zeptá VÍLY.*Dáš si něco? Mohu ti objednat. Myslím, že mě teď nikdo nepřehlédne.*Poznamená a podívá se na sebe, jak jí prosvítá zář i skrze tmavé oblečení a nakrčí nad tím nos. Už rezignovala dávno na svou hrdost, takže možná bude lepší, když si dnes použije z hereckého talentu jistý nadhled a nebude to řešit. Nakonec mixováním druhů alkoholu jí pomalu začínal stoupat jeho vliv do hlavy a tak bude mít na sebelítost a sebenenávist čas zítra. Sama pro sebe si přikývne, jakoby si tuto mantru slibovala dodržet a usměje se na své společníky.*
*Zábavné hystorky zo života JOSIE by si rada vipočula ale nieje jej to dopriate keďže jej zazvoní mobil a ona víde von telefohovať. Jej sklamanie ale vynahradí pohlad na čarodejnicu TRISS ktorá sa pomali rozžiari.* Ale náhodou vyzeráš moc pekne pristane ti to. *Okomentuje svetelnú auru ktorá momentálne zahaluje celé jej telo.* A keď si to už spomenula tak by som nožno skúsila nealko Bloody Mary. *Poprosí TRISS o nápoj a prenesie pozornosť na NATHA.* Prečo než to vipiješ? Ak ti nechutí alkohol tak ho nepi lahká pomoc. *Zarazí sa a v hlave jej do seba zapadne jej vlastná upírská skúsenosť, starecká namrzenosť nepríjemného čarodeja, to ake teraz TRISS svieti a NATHOV komentár. Zamračí sa.* Počkať je snád niečo v tom pití? Preto sa ludia správajú trochu čudne? Spíta sa ich obidvoch ale to jej už servírka donesie nápoj ktorí jej TRISS zariadila. Chvílku drink pozoruje ale potom len pokrčí plecami.* Tak na vaše zdravie. *Maličko zdvihne pohár a vipije jeho obsah na ex.*
Pfff.. *Odfrkne si Nate.* Hlavně, že si to umíš obhájit ty jo.. *Následně se ještě na Triss uculí jako neviňátko.* Zatím nikoho.. To já jen tak do budoucna.. *Ačkoliv mu na mysl hned vyskočí civilka, kterou pronásledoval onen upír. Ona si sice nepřála, aby něco udělal, ale Nate měl pocit že by měl. Nakonec to ale nechal plavat. Zašklebí se na TRISS, když o něj začne přehnaně pečovat.* Ale potřebuješ.. Jinak by sis ani na sekundu nesedla.. *Odpoví ji, načež lehce egoisticky pokrčí rameny.* Ne že bych byl proti, ale zrovna takovou péči vážně nechci.. *Rychle uskočí o pár kroků vzad, když se mu snaží ošmatat vlasy nasliněnými prsty.* Ne! Bleh.. Omatlej si těmi prsty vlastní vlasy.. *Zabručí. Netrvá ale dlouho, než se rozesměje, protože nastoupí Trissin další účinek.* Věříš mi, že teď bych Kaiovi ani nezazlíval, kdyby prohlásil, že jsi sluncem jeho života? *Šeptne ji škodolibě se smíchem, jak se k ní přiblíží zpátky. Než stihne však dodat něco dalšího škodolibého, tak mu zavibruje zpráva. Ona teda i cinkne, ale jenom to, by zřejmě neslyšel. Vytáhne proto mobil, dřív než by se stihl napít, a zprávu si přečte.* Smůla, estrellita.. *Vyplázne na Triss jazyk.* Musím zpátky domů.. Nechal jsem dvojčata na krku Tině a ta se potřebuje učit a dvojčata ji do toho, cituji, neutišitelně řvou.. *Ke konci si spíš už jen povzdechne, načež předá panák rumu LYRIE.* Vyzkoušej sama a uvidíš.. Můžeš pak posoudit.. *Ušklíbne se na ni.* A ty se moc neztřískej.. Aby ses ráno nenašla v posteli jedné přesluhující mumie.. *Poplácá Triss ještě po hlavě, než se proplete davem a zmizí ven. Vzhledem k tomu, že měl jen whisky a ke všemu ji ani nevypil celou, měl spíš jen tak jeden lok, tak si nedělá obavy s tím sednout na motorku a dojet domů.*
Jakobys byl jiný.*Prohodí a pak už ho jen sjede podezřívavým pohledem, ale nic víc z něj netahá. Ne ve společnosti. Nějak odklepe svůj účinek a objedná jim další pití a Lyrii také. Po chvíli LYRII podá nealko Bloody Mary a usměje se ještě zpětně k účinku jejího Cuba libre.*Snad to brzo pomine. Blbě by se to skrývalo před civily.*Ušklíbne se a poněkud zrudne, když NATE prohodí, jak by ji měl nazvat Malachai.*Ani nápad!*Vyjekne na obranu a zatímco se Nate začne věnovat mobilu, tak víle přikývne na zprávu.*A ano...nápoje s magickými účinky. Ne všechny jsou ale lidem příjemné.*Nakrčí nos a pak se překvapeně otočí na Natea.*Oh neeee.*Zaskučí, když se s ní opravdu rozloučí, ale dost možná to byla i reakce na tu představu, kde by se probudila. Nějak doufala, že to u Tiny vyškemrá.*Tak dobrou noc a pozdrav mi Tinu i kmotřence.*Pousměje se nakonec a znovu se pořádně napije svého Cuba Libre. Ještě mu zamává a otočí se na Lyr.*Tak na příjemnou zábavu, hádám.*Usměje se na ni a pohledem hledá Malachaie, který se jí někde ve společnosti dalších mužů ztratil v davu. Možná tu měl známé?*
*Dnes sa celkom bavil bola pre neho sranda trochu do druhých rýpať a rozhodne dnes nemal nejako v pláne si ten večer ničiť. Už len maddie by ho mohla prísť poprovokovať a už by to bolo niekde, ale aj v tom najhoršom prípade by povedal, že zase vymyslela blbinu.* Ten ma ani tak nemá rada, skôr mi nadáva. *Povie, pričom si nemusí dnes dávať vôbec na ústa, pretože aj tak sa ľuďom upravovali spomienky. Nad jeho prekvapením sa len pousmeje, pretože každého by prekvapilo, že povie niečo, čo vôbec nechcel.* Netreba nad tým moc premýšľať. Jednoducho dnes zažiješ veľa podivných vecí. *Aj keď nepovedal presne čo, pretože to ani on sám nevedel. Už len to že do neho vrazil druhý čarodej, tak mal čarodej menšiu smolu. Keďže sa už napil Whisky, tak mu bolo jasné, že to bude mať nejaký účinok, ale že to pocíti hne, tak to si vôbec nemyslel. Silno ho zapotáca keď sa ešte aj o neho zaprie Bran. To že sa mu zahmlie pred očami není žiadna novinka, ale že sa uškiera od ucha k uchu je až moc divné aj na neho.* Oprav to. *Povie HIRAMOVI pričom to povie démonským jazykom, keďže do neho omylom prepne, vďaka následku ešte z pekla a plus účinku nápoja, čo z neho spravil doslova opitého.* Záleží vôbec na tom? Vlastne asi hej. Tá stará potvora by nebola nadšená, že sme zapálili upírsky brloh. Aj keď za vinu by to dávala mne. Aleeee... aj tak to sprav. *Povie mu stále démonským jazykom, pričom ho stále potáca zo strany na stranu, pričom ho začne si začne pobrukovať pieseň, ktorá tam v tej chvíli hrala.*
*Rey KAIe poslouchá a ušklíbne se.* Dobrá.* Řekne nakonec a pozoruje chvíli dění. Jenže p napití absinthu má najednou velkou žízeň. Zatímco drží KAIe, a tím ho trochu podpírá, tak do si objedná korbel - tuplák piva. To do sebe začne lít a ten litrový pohár do sebe obrátí během minuty, co KAI mluví s HIRAMEM. Rey si následně říhne a musí se opřít o bar. Ludwig ho sleduje a napije se své bloody mary, kterou si zatím objednal. Jenže Rey má stále žízeň a natáhne se tak po jeho pití, ale upír mu rychle s pohárem uhne. Tak Rey s mírně opilou elegancí přeleze bar, čímž shodí hromadu nádobí a nápojů, jen aby z ledničky za barem vytáhl pomerančový džus a celý ho vypil. Pak si tam sedne na zem a usmívá se jak měsíček na hnoji zatímco mu barman podává další pivo, nebo´t asi tuší, co má za účinek nápoje. Rey se následně pomocí barmana dostane zpátky na své místo a tam obejme HIRAMA.* Já mu nerozumím, ale tu sako bych vybr... vybrpal.* Řekne mu se zamotaným jazykem, protože už v sobě má docela dost na to, že nepije.*
Hej to my hovor už som si vyskúšala aké je to mať doslova upírsky smäd. Pohrízla som hostitelku do krku. *Prizná len tak mimochodom.* To by ma zaujímalo čo za kúzlo je v tomto? *Položí rečnícku otázku a začne sa pohupovať v bokoch do ritmu muziky.* Táto skladba je super, podrž mi to prosím. *Podá TRISS tanierik z jedlom vyzuje si topánky a vyskočí na bar. Najskôr sa prejde tanečním krokom po celej dĺžke baru od jedného konca k druhému a nakoniec sa zastaví v strede kde začne tancovať. Ako má vo zviku zatvorí oči a odovzdá sa muzike. Keďže už vie o magických nápojoch nerieší čo sa to s ňou deje a jednoducho sa účinkom poddá. Prehodí si vlasi na chrbát abi jej nezavadzali a rukami prejde z ramien na prsia stiskne ich a rozopne si zips na veste. Nedá si ju ale dole takže stále len tak tak zakríva čo má. Dalej sa hladí a pedvádza svoje telo ako tanečnica v luxusnom stripítzovom klube. Nakoniec si prehodí vlasi dopredu a koženú vestu vyzlečie úplne. Vlasi ale naďalej zakrívajú to čo predtím jej vesta.*
To jsem si taky zkusila, když jsem naposled byla na podobné akci.*Ušklíbne se chápavě Triss a sleduje svou zářící ruku, jak prosvěcuje tmavou tekutinu ve skleničce. Pak se z ní znovu napije a na moment se zachytí při přešlápnutí baru, když zareaguje její hlava příliš pozdě a Triss získá pocit, že padá. Zvedne obočí, když jí víla podává talířek, ale vezme si ho a položí ho na kraj baru, kde požádá barmana, aby jí ho pohlídal. Další dvě barmanky jí uhýbají z cesty nápoji i jídlem, zatímco barman se vrátí k úklidu nápojů, které shodil CIVIL. Triss vytřeští oči, když se začne víla sama sebe dotýkat a skoro úzkostlivě se rozhlédne po MALACHAIOVI, kterého konečně v davu najde, jak se všichni zastaví, aby mohli svlékající se vílu sledovat. Triss zamíří tedy ke Kaiovi a jeho společnosti - HIRAMOVI a dalším dvěma mužům (BRAN a upír). Konečně přestávala zářit a lidi se na ni už nedívají překvapeně, pobaveně a ani nechápavě a nekontrolují si drinky, zda nejsou sjetí něčím z pití. Tak se už normálně dostane k nejvyššímu čaroději a zlehka mu položí ruku na rameno.*Nečekala jsem, že opravdu dorazíš.*Uvolněně se na něj pousměje a podívá se na HIRAMA.*Ahoj, dlouho jsme se neviděli, což?*Zazubí se a pak stočí pohled k dalším dvěma a natáhne k nim ruku.*Jsem Triss.*Představí se a oba si zběžně prohlédne a kratince se podívá na LYRII, která už byla od pasu nahoru nahá a nakrčí nos a postaví se po bok a zčásti čelem k MALACHAIOVI.*Jsi vpohodě?*Zeptá se starostlivě, když si ho prohlédne. Vypadal...zvláštně.*
*Fakt, že kolem Tris se utvořila zářivá aura se snažil spíše ignorovat. Jednou tam krátce kouknul, toť vše. Měl momentálně své problémy. Na Malachaie se díval omluvným pohledem. Slova, jež vyřkl byla přitom nejistá. Možná by kouzlo zvládl, ale možná taky ne. A riskovat to ani nechtěl. Už z názvu se dalo odvodit, čí to asi je podnik a jak moc velké škody by takový požár mohl napáchat. Nehledě na to, jak by to pak upíři mohli vzít. Proto neustupoval, pokud se to teda dá takto říct. S přivřením oči se podíval do země, následně zavrtěl hlavou nad učiněním druhého muže. Samozřejmě to nejprve krátce pozoroval. Nerozuměl větám, které muži vyklouzly z úst. Jazyk určit zvládl, nicméně slyšet ho slyšel nanejvýš třikrát a zrovna nejlepší slovní zásobu fakt neměl. No nebyl ale jediný, kdo mu nerozuměl. Na BRANA se pak podíval hlavně z toho důvodu, že ho vlastně objal. Hiram z toho šoku sklenku s nápojem skoro upustil. Další pohroma se naštěstí ale nekonala, bylo to o chlup.* Nejste jediný...a to vyprání zní rozhodně lépe jak kouzlení. *Pokývl hlavou. V tom se u nich ocitla TRISS. Někde za ní pak LYRIA předváděla striptýz. Hiram ani nevěřil svým očím. VÍLU chvíli v jednom kuse pozoroval, zatímco jeho kamarádky si moc nevšímal.* /Špatné tělo nemá, to se musí nechat./ *Pomyslil si. Z přemýšlení ho vyrušila až TRISS, když promluvila. Věnoval jí svoji pozornost a když se zeptala přímo na něj, poušklíbl se snad poprvé za celý večer.* Souhlasím! Už jsi mi začínala chybět, má drahá Triss! *Uchechtl se, během toho čekal, až ho BRAN pustí. Ne, že by mu to nějak moc vadilo, jen by ten nápoj raději dopil, než se ocitne opět na někom nebo na zemi.*
*Bolo vidieť, že mu nikto nerozumel, pretože ani BRAN nevedel o čom hovorí a ani HIRAM nepoznal o čom to vôbec kecá. Preto mal iba pocit, že čím dlšie stál tak sa mu motala hlava , takže sa musel aspoň trochu opierať o bar. Dopil whisky, čo mal objednané a pozrel na barmana, pričom si objednal ďalšiu, ktorú rovno do seba kopol. Rovno s účinkom jedného nápoja a ďlšieho nasledujúceho by to asi nebol dobrý nápad, ale predsa len v tejto chvíli mu to bolo putna. Pozrie sa na TRISS, ktorá k nim prišla a uchechtne sa.* Aleeeee.... Maddie sa podarilo z teba zlobiť žiarovku? *Zasmeje sa, pričom sa mu trochu pletie jazyk, ale nejako sa nad tým nepozastavuje. Pozrie sa smerom kde sa začne vyzliekať LYRIA, ale len sa zamračí.* Hmmmm.... Niekde som ju uz videl, kde to ale bolo? To je fuk. *Povie, pričom s tým prestane, pretože len nakloní hlavu nad tým, čo sa ho Triss opýta, pričom začne účinkovať druhý nápoj, takže pomaly nevie, čo je reálne a čo bluf.* Hmm... Som v poho... Ale ty vyzerás ako nejaka mátoha. *Povie Triss, pričom vážne halucinácie sú niečo normálne pre neho. Aj keby videl niečo desivé, tak by sa tomu smial, keďže nič horšie čo by videl b sa nevyrovnalo peklu. *
*Rey se držel HIRAMA a pustil ho až po nějaké chvíly, kdy musel dopít on sám své pití. Pomalu ho žízeň přecházela a on neměl ani pocit, že mu hoří v krku. Podívá se na ženu, co přišla a usměje se na ni.* Já jsem Rey, ale brzo asi půjdu spát. Pak tu bude jiný.* Ušklíbne se. Rey je jediná osobnost, která ví o tom, že je v jednom těle víc osobností, ale nezná je a neví co jsou. Jen slyšel něco od svého přítele na vysoké, že jsou odlišní, ale přitom stejní. Tehdy ho to nadchlo, ale po rozchodu usnul. Rey si všimne nahé ženy a škytne.* Co se děje?* Nechápe a znovu se podívá na TRISS. Ludwig mezitím je stranou a pije si svůj drink, který je bez účinku, neboť jde jen o krev.*
*Nad čistou vodou zauvažuje na pár sekúnd. Predsa len už tu bol nejakú chvíľu a mal už žízeň. Ale zároveň si nebol istí čo by mu taký drink spravil a navyše ako agent bol vycvičený k tomu, aby vydržal takú drobnosť ako je smäd. Ale na druhú stranu už bol zhýčkaný až ho do istej miery desilo, že sa blížilo povinné precvičenie v CIA.* Ďakujem ale nemusíte si robiť starosti. *Otvorí pusu aby ešte niečo dodal ale niečo za MADDIE sa rozžiari. Nakrčí obočie a trochu nakloní hlavu, aby lepšie za ňu videl. A koho to nevidí? TRISS, svietiacu ako nočnú lampičku. Stisne pery k sebe, vyjadrujúc tak že ho niečo také vážne nemôže prekvapiť. Pozrie sa radšej späť na MADDIE ale v pozadí stále registruje svetelnú žiaru. Ale tvári sa, že ju ignoruje.* /Asi toľko k tomu, aby na seba dávala pozor./ *Pomyslí si a nadýchne sa. Svrbenie v pľúcach a krku o niečo zosilnelo. Ale musel s tým počítať keďže išiel kam išiel. Najradšej by si ale uvolnil jeden alebo dva gombíky na košeli. Ale odolá tomu nutkaniu. Skúmavo prižmúri oči.* Máte o mňa starosť? *Nadvihne pritom mierne jedno obočie. Vyhýba sa tomu, aby komentoval svoj zdravotný stav. Hellerov lektvar síce funguje ale tiež to nie je stopercentné. Cíti mágiu okolo seba. Ani by sa nedivil ak by si niekde na tele našiel ekzémové fľaky.* Veľa debát som na túto tému neviedol ale niečo sa mi donieslo o tom, že prežiť exorcizmus je tak trochu rarita. *Odpovie jej laxne ako keby jej oznamoval značku pracieho prášku, ktorý používa. Keď spomenie CIA tak len nejasný tieň mu prebehne v očiach. Nerobí si ilúzie o tom, že niekto, kto žije tak dlho, nemá konexie v tejto organizácii. A možno ešte v niekoľkých ďalších.* Pochybujem, že by sa práve CIA zaoberala mojou maličkosťou. A nie to ma ešte zamestnala. Ale ako drb je to dobré. *Klame. A klame tak ako ho to naučili, čiže dobre. Je mu jasné, že túto ženu neoklame, že má svojich špehov. Ale prečo by jej mal vravieť, že má pravdu?* /Spraviť jej radosť a len podporiť jej ego. Pf./ *V duchu si odfrkne a nakoniec sa na ňu aj usmeje. Takým tým salámistickým, pokojným úsmevom, ktorý by niektoré povahy iba vytočil k nepríčetnosti.* Kvôli torte. *Povie nečakane svoj dôvod prečo prišiel sem. Samozrejme, že je to lož. Lenže Jackovi idem klamanie tak dobre ako aj brutálna úprimnosť. A príde mu to ako lepší dôvod ako to, že prišiel, aby si to tu prezrel a mohol niečo napísať do hlásenia pre CIA. Pre tú CIA ktorú popiera ako svojho zamestnávateľa.* Mám rád torty ale bohužiaľ som nemal dobrú skúsenosť s faerským jedlom. Navyše zloženie drinkov ma núti premýšľať čo by asi bolo v takej torte. *A pohľadom celkom teatrálne pozrie na Lyriu na bare. Ako keby svojim pohľadom chcel povedať, že presne takýchto účinkov sa bojí. Potom ale pozrie späť na Maddie.* Aspoň som mal možnosť Vám pogratulovať. Užívajte si života. *Rozlúči sa s ňou vo všetkej slušnosti a odíde. Cestou von ho ešte zastihne správa od patológa, že má výsledky z jedného prípadu tak sa Jack rozhodne ho poctiť svojou návštevou v spoločenskom odeve. Už teraz je mu jasné, že to nakoniec bude dlhá, pracovná noc.*
*Jack bol kedysi šprt. Ale ako to už v realite býva, keď človek raz z tej školy vypadne, vrátiť sa do nej je o dosť ťažšie. Jack teda svoj boj s prokrastináciou prehral a nechal sa ňou unášať až kým sa dalo. A teraz musí všetko dohnať. Šéf mu dal až príliš ochotne dovolenku. Jack má tušenie, že to spravil iba preto, že vedel aké bude písanie rigoróznej prace utrpenie. A ono to utrpenie aj je. Keby len Jason vedel ako veľmi Jackovi pomáha, že vypadol z bežného sveta. Žiadne rozptylovanie. Žiadna telka. Žiadny mobil. Jack si so sebou priniesol iba hromadu kníh, papierov a zložiek. A svoj starý notebook. Dokonca si so sebou nezobral ani oblečenie, pretože sa mu už do tašiek nezmestilo. Takže využíva pohostinnosť Jasonovho šatníka. Postrehol, že mu Jason vravel o tom, že sa môže pohybovať iba v jeho komnatách. Tak trochu to teda postrehol. Bol v tom momente zamyslený nad tým, či pobral všetky poznámky. Takže Jasona vnímal trochu okrajovo. Ale možno to upozornenie ani nebolo treba, pretože Jack sa v podstate pohyboval medzi stolom, posteľou a kúpeľnou. Každú chvíľu si niečo polohlasne mumle. Pripadne chodí po komnate s papiermi v ruke a rozpráva Jasonovi svoje poznámky, pričom nad nimi takýmto spôsobom nahlas uvažuje. Samozrejme, Jasona využíva aj ako svoj ventil. Najmä keď ho prepadne stres z blížiaceho sa termínu odovzdanie. Vtedy to väčšinou dopadne tak, že Jasonovi pred tvárou máva papiermi a kričí naňho, že sú to všetko blbosti a všetci čo sa tým zaoberajú sú idioti. Vrátane Jacka. V takých momentoch je dobre, že do Jasonovych komnát skoro nikto nechodí. Samozrejme, že majú spolu aj príjemné chvíle. Ak by nemali tak by Jackovi už ruplo v bedni. Dokonca sa aj vyrovnáva s alergiou na mágiu. Niekedy sa len rozkýcha. Inokedy ho chytí vyrážka ale na tú používa ešte nejaký krém čo mu pred svojim odchodom poslal Heller. Ale nič nie je také, že by to nezvládol. Dokonca sa mu podarí napísať niekoľko odsekov. Chcelo to len ranný sex, poriadnu sprchu a veľký pohár kávy. Potom sa iba v Jasonových jediných fialových boxerkách usadil za veľký stôl, ktorý si zabral a pustil sa do práce. Okolo seba vytvoril sofistikovaný bordel z ktorého sem tam vytiahne poznámky alebo knihu. Z kresla sa prakticky ani nepohol a už mu dokonca tŕpnu nohy z toho ako sedí v tureckom sede. Nechá Jasona, aby si pozrel jeho text ale hodnotenie ho veľmi nepoteší. Zamračí sa, pričom trochu našpúli pery a prejde si ten text aj on sám.* Myslíš, že to nedáva zmysel? *A už to vyzerá, že začína upadať do stresovej fázy. Dokonca začne pomaly svoju ruku presúvať k Jasonovej košeli, aby ho chytil. Pre prípad ak by sa Jason pokúsil utiecť keď by naňho Jack frustrovane kričal. Ale zarazí ho jedna vec. Vykrúti hlavu tak, aby videl na Jasona. Vykrútil by ju ak viac ale bránia mu v tom krčné stavce. Tak dodatočne naňho ešte zašilhá.* Bourbon! Myslel som, že tu máš len faersky alkohol. *A týmto si Jason získa celú Jackovu pozornosť. Odsunie od seba počítač a celý sa na stoličke k nemu vytočí. Až mu zapraskajú nepoužívané kĺby.* Myslím, že mi odumreli nohy. *Zamumlá si popod nos a vystrúha na Jasona výraz smutného emotikona.*
*Po nedávném telefonním hovoru, kdy se Jason ozval s tím, že by se někdy mohli setkat, tak se mu rozhodla pár dní zpátky napsat. Ozval se v momentě, kdy se dostal mimo vílí zem. A tak dnes na určený den vyrazila do Central Parku a po své poslední návštěvě Faerie si pamatovala jak " příjemná" je tam zima. Takže se nezapomněla dobře obléct. Nic okázalého jen zateplené legíny, triko s dlouhým rukávem, rolákový svetr a dlouhý kabát, který se tu a tam otíral o kanady a na schodech měl tendenci se plést pod podrážku. Byla slazena v černošedých osdtínech - tedy jen svetr byl tmavě šedý a triko vlastně bílé. Vlasy si před elektrizováním ochránila drdolem. Teď se ale ujistila pohledem a okrajově i myslí, že v okolí nikdo není a projde mohutným stromem do Faerie. Ihned se jí zakousne do tváří mrazivý vítr, když začne šlapat sníh a vydá se už po paměti směrem k hradu. Znala vílí hlídky, vždy se jí dokázaly připlést do cesty, protože kontrolovaly ty, co prošli do říše. A brzy se skutečně objevili jezdci na koních a namířili na ni zbraně. Zhluboka se nadechne, vytlačí z mysli vzpomínku na Hauresovy mučící nástroje, které jí některé zbraně připomněly i jen leskem ostří, a potom jim řekne, že je u krále očekávána za účelem audience. Chvíli si ji neochotně měří, ale nakonec jí jeden podá ruku, posadí ji k sobě na koně a brzy už se před nimi objeví obrys zámku. Jezdec jí poté pomůže obezřetně také dolů a ani na chvíli z ní nespouští pohled. Byla si jistá, že strčit teď ruku do kapsy, tak ji s myšlenkou, že je teroristka, zapíchne. Následně odchytí nějakou služku a řekne jí, aby ohlásila u krále objednanou audienci. Nezjišťoval Trissino jméno, ale neurazila se. Po chvíli se strážce vydá směrem, kam šla služka - alespoň zprvu - a zavede ji do nějaké místnosti a nechá ji vejít první a potom zavře dveře a postaví se k nim, nespouštějíc z ní pohled, když zůstane skoro v pozoru, jako správný voják. Pohledný voják, ale to byla každá víla, že se tomu ještě divila. Postaví se k oknu a po chvíli si stáhne kabát, než jí bude moc horko a odloží ho na parapet, než její pohled uvízne na obrazcích, které mráz vytvořil na skleněné tabuli. Víla u dveří i případní příchozí skoro jistě ucítí ve vzduchu její magii, která se v pravidelných vlnkách, které byly sice všudypřítomné, ale pokud se na ně dotyčný nezaměřoval, tak byly nevtíravé a časem i opomenutelné, z jejího těla uvolňovaly a zajišťovaly tak, že její magie zůstane pod kontrolou. A Triss se nesnažila těmto skoro až tikům nijak bránit, protože pak byly místo vlnek větší a silnější vlny a hlavně už byly pak viditelné. Měly fialový nádech, skoro jako když člověk rozvíří světly podbarvenou mlhu. Tak nějak pak ta vlnka působila no a ve světě lidí by se přítomnost takové barevné vlny, co dokáže rozfouknout vlasy, špatně vysvětlovala.*
*Mermomocí se snaží, aby ho nerozptylovalo, že je Jack skoro nahý a dost dlouho ho nechá pracovat na závěrečné práci. Nyní už se však neudrží a prudí. Nosem se mu zavrtává do blond kadeří a užívá si jejich vůni. Pak se ale trochu lekne, když se na něj Jack prudce otočí.* Co? Ne! Smysl to dává! Jen se nevyznám v psychologické terminologii! *Zvedne ruce na obranu, když ucítí, jak ho přítel chytá za košili a s hraným zděšením otevře zeširoka tmavé oči. Dalo by se to až téměř nazvat psím pohledem, ale má to k němu i tak daleko.* /Jsem rád, že už se k němu můžu přiblížit. Drží tu alergii zkrátka./ *Koutky se mu začnou cukat směrem vzhůru a v mysli zadoufá, že ho Jack za košili vskutku chytí a to pořádně pevně.* /Člověk by řekl, že se těch představ zbavím po takové době, co jsme spolu. Ale pořád se ho nemůžu nabažit.../ *Když se Jack přehodí do sova módu a skoro si zlomí krk, Jason nezadrží tiché uchechtnutí. Hned po něm ale následuje provinilý pohled a jemné pokrčení ramen.* Nechtěl jsem tě rozptylovat více, než bylo třeba. A že to bylo třeba... *Zamručí již tichounce a svůdně se usměje. Přejede Jackovi ukazováčkem po holé páteři a pak už se otočí zády a otevře skříň za pracovním stolem.* Pokud existuje nějaký titul nejlepšího vílího přítele, myslím si, že si jej zasloužím. *Pronese téměr obřadním hlasem a vytáhne ze skříně láhev bourbonu a dvě sklenky.* Ale ne...Pomohla by masáž? *V očích se mu však zableskne tak, že je jasné, že masáž je to poslední na co myslí. Ovšem na seznamu to je, nechce, aby Jacka něco bolelo. Položí na stůl Jackovu skleničku a štědře mu nalije.* Prosím, drahý. *Usměje se a dá mu pusu na nos. Nedlouho poté zaslechne zvonek, který hlásí, že zapomněl na audienci. Natáhne se tedy přes Jacka do jednoho šuplíku, kde odkud vytasí diář a listuje. Je těžké si ve Faerii vést diář s tím, jak tu běží čas, ale Jason na to má systém.* Ach. *Nespokojeně našpulí rty a prstem poklepe na jméno "Triss," aby to Jack viděl.* Máme návštěvu.* Obkročmo si na Jacka sedne a chvíli si opře hlavu o jeho rameno. Nějak dnes vůbec nemá náladu na lidi. Sice ví, že se to zlepší ve chvíli, kdy s Triss bude mluvit, teď se mu tam ale vůbec nechce.* No nic, jdeš taky? *Podívá se na něj s vlasy spadlými do čela. Po chvíli se však donutí vstát, aby Triss nenechal moc dlouho v přítomnosti nedůvěřivých víl.* Kdyžtak se skoč obléknout a já počkám tady. *Když pak vyrazí, Jason to vezme cestou, kde se potkají s co nejméně vílami a stejně přes Jacka pro jistotu hodí iluzi.*
*Užíva si Jasonovu blízkosť. V takých momentoch si vraví aké má šťastie, že ho miluje niekto ako on. Ale ten pocit pokoja a lásky preruší panika z predstavy, že píše vo svojej práci nejaké nezmysly. Našťastie Jasonova reakcia ho upokojí.* Aha. *Vylúdi zo seba chápavo. Prestane teda Jasona ohrozovať svojim stresovým záchvatom. Nestihol si ho ešte ani prichytiť za košeľu. Ale na druhú stranu mu venuje svoj plný záujem. Dokonca odloží notebook od seba ďalej. Keby náhodou... niečo bolo. Nebolo by príjemné ak by si ho napríklad prisadol a vymazal celú rigorózku.* Dobre, na tom niečo bude. Ak by som to možno vedel, tak by som nenapísal ani polovinu práce. *Povie zadumane ale keď vidí ten zvodný úsmev. Oplatí mu ho. A keď ucíti ako mu prejde po holom chrbte. Spolu s tým dotykom sa nadýchne a doslova mu zaiskria oči. Mlsne sa pozrie na Jasona a na moment mu napadne, že prečo má na sebe toľko oblečenia? Sleduje každý jeho krok ku skrini.* Óóó, to si teda zaslúžiš. *Povie ale pritom sleduje Jasonove pozadie. Ak by sa zabudol tak by mu aj slina utiekla. Žiarivo sa naňho zazubí, ako keby ho práve vôbec neočumoval. Je predsa policajt, tak sa nemôže nechať nachytať na hruškách. Trochu pohne nohami a cíti aké ich má drevené. Tak sa teda posťažuje. Pomaly ich začne aspoň vyrovnávať. V tvári sa mu cukne na moment bolesť. Hlavne preto, že sa mu ozve bolesť v kedysi zranenom kolene. Za to by sa mohol poďakovať Lyrie. Našťastie to rýchlo prejde a má možnosť nadviazať na ten Jasonov pohľad. S tým, že je v iba v trenkách začína byť vidno, že sa priestor v jeho spodnom prádle pomaly zmenšuje.* Myslím, že by masáž bola veľmi vítaná. Celý som z toho učenia stuhnutý. Pozrie na bourbon ale je to len sekunda. Inak celú svoju pozornosť venuje Jasonovi Spokojne privrie oči nad tým detským bozkom na nos. Jack sa natiahne aj pre poriadnu pusu lenže ich vyruší zvonček. Povzdychne si ale chápe, že kráľovské povinnosti sú kráľovské povinnosti. Ale keď sa cez neho natiahne k šuplíku tak ho neopomenie pohladiť po boku a prejde mu ešte nosom po ramene. Zvedavo pozrie do diára a nadvihne obočie. Keď si naňho sadne tak to využije a prichytí si ho za zadok. A pritiahne bližšie k sebe. A potom mu oplatí to pohladenie po chrbte.* Nevidel som Triss od... *Zamyslí sa.*... vlastne veľmi dávno. *Ani nevie kedy ju videl naposledy. Skutočne by mal menej pracovať. Tak aspoň chvíľu Jasona konejší v náručí. Pozrie sa naňho a odhrnie mu vlasy z čela.* S radosťou vás odprevadím, kráľ môj. *Povie to trochu teatrálne ale zároveň potichu keďže je pri ňom tak blízko. Prichytí si ho za bradu a dá mu konečne pusu. Ale iba krátku, pretože by sa to mohlo zvrhnúť.* Nemali by sme ju nechať dlho čakať. *Povie a plácne ho po tom skvostnom pozadí. Tiež sa postaví a trochu sa musí ponaťahovať. Keď počuje ako mu popraskajú nejaké stavce tak by tá masáž naozaj padla vhod. Pozrie na seba a potom späť na svojho drahého.* Je snáď niečo zlé na mojom outfite? *Povie s humorom v hlase ale potom do seba kopne bourbon a než položí pohár na stôl tak ho ukáže Jasonovi.* Beriem to so sebou? Možno by to aj Triss ocenila. *Navrhne a potom odíde do šatníka. Tam je hromada vecí ale Jack si prakticky vezme prvé so mu padne do ruky. Čiže nejaké čierne nohavice, od nejakého známeho návrhára. Čiže fakt drahé gate. A potom na seba natiahne nejaký béžový rolák. Už podľa pocitu je mu jasné, že toto bude kašmír. Neodolá a pár krát ten materiál pohladí. Nájde ponožky, ktoré hneď znárodní. V duchu fakt musí oceniť aké výhody to má chodiť s chlapom podobnej veľkosti. Nad botami má ale dilemu. Nechce si brať žiadne polobotky, tak sa tam chvíľu prehrabuje až narazí na poklad. Nechápe ako sa niečo také mohlo Jasonovi dostať do šatníka ale neodolá tomu. Takže zo šatníka vyjde komplet oblečený s bielymi šľapkami na nohách, ktoré sú ozdobené nejakou trblietavou fóliou s názvom Gucci.* Môžeme ísť. *A takto vymódený zoberie pohár a fľašku a ide s Jasonom privítať Triss. Teda, keď Jason vytvorí ilúziu tak Jack v reakcii niekoľko krát kýchne. Ale inak to prežije bez ujmy. A keď sa otvoria dvere kde čaká Triss, Jack vojde. Lenže než stačí pozdraviť tak si kýchne. Vlastne je to sled asi štyroch kýchancov za sebou.* Och, dočerta. Kapesník. *Zamáva na Triss a znova si niekoľko krát kýchne. Popotiahne teda nosom a začne mrkať ako mu slzia oči.* Čo to dočerta... *Brble si a aspoň odloží fľašu alkoholu, aby mu náhodou pri ďalšej sérii kýchnutí nespadla na zem. Bola by to večná škoda.*
*Neřešila, že čekala delší dobu. Jas byl král, tak měl možná mnoho povinností. Prsty poklepává na okenní rám a lehce se usmívá. Jasona neviděla hodně dlouho. Snad od té pláže, protože chvíli na to...Nadechne se a promne si druhou rukou spánek. Dveře se otevřou a Triss se otočí a pousměje se, dokud Jack nezačne kýchat. To trochu svráští obočí a když ji poprosí o kapesník, tak si zmateně poplácá po kapsách a natáhne se ke kabátu, odkud vytáhne kapesníky a ty mu pošle telekinezí. Položí je ovšem na stolek k bourbonu, kde mu magie nebude tolik dráždit smysly, i když místnost jí už za dobu, co tu stála, musela být nasáklá málem. Má tendenci otevřít okno, ale neví zda by to pomohlo. Zatváří se omluvně, když se na něj znovu podívá a potom přesune pohled na Jasona, který vejde za ním. Rychle ho zamaskuje a letmo se provinile usměje, než se podívá zpět na civila.*Promiň...nevěděla jsem, že tu budeš, jinak přijdu jindy.*Ze svého místa se nepohne, aby do něj z blízkosti nenabíhaly ty jemné vlny magie. Uvažovala i o tom, že se stáhne a potlačí je, mohla by doufat, že když antidepresiva nebo prášky na úzkost vždy utlumily její magii, tak jí pomohou i tentokrát a neztratí kontrolu, ale uvažovala, zda dát všanc své zdraví. Temné myšlenky, které vznikly následkem z pekla ji naopak nabádaly, aby ještě více upouštěla magickou energii, aby viděla Jacka trpět. Trochu se nad svou zmrzačenou myslí zamračí, ale je to jen letmé. Pak se zhluboka nadechne a stáhne svou magii k sobě jako na laně a pomyslnou studnici moci uzavře poklopcem. Nedá se říct, že se stoprocentní úspěšností, ale bude to lepší a chvíli to vydrží, než bude muset energii upustit. Na to by mohla třeba využít jinou místnost. Nechtěla aby Jack trpěl, byl její přítel. A ona odmítala být zlá. To monstrum, které z ní chtěly její myšlenky udělat.*Omlouvám se, že jsem se neozvala dřív...*Prohodí rozpačitě a zlehka se zhoupne na patách.*Bylo toho trochu...moc.*Dodá ještě ke svý omluvě a skloní na chvilku zrak ke svým rukám, kterými žmoulala spodní lem svetru.*
*Periferním viděním zaznamená, jak Jack odsouvá notebook a jeho srdce se rozběhne trochu rychleji.* /Na co si dělá místo?/ *Položí si hloupou otázku a mírně nadzvedne obočí. Nad jeho dalšími slovy přikývne a je vidět, že je na sebe pyšný. Nedá se říct, že kvůli tomu, že by abstinoval, jelikož sem tam si nějaké to férské víno dal. Ale za to, že jeho palác jako studentský azyl zafungoval. V tu chvíli si všimne, že Jackovy myšlenky se dle jeho výrazu stáčí stejným směrem jako ty jeho a dá si tedy s cestou ke skříni dost načas. Cítí na sobě jeho pohled. Tiše se uchechtne, když mu Jack přizná titul nejlepšího férského přítele a tou dobou už odkládá bourbon na stůl. Sleduje, jak si Jack protahuje nohy a tváří se mu prožene starost, když spatří přítelovu bolest.* /Koleno?/ *Napadne ho hned a podvědomě ho po něm pohladí.* Dobrá, sice mám možná lepší maséry na dvoře, ale jelikož si na tebe nenechám sahat, s radostí se toho ujmu já. Tedy pokud bys nepreferoval jinou vílu? *Nakloní hlavu na stranu a oplatí Jackovi řádný polibek. Při zvonku nespokojeně zamručí do jeho rtů a na vteřinku ho napadne, že by se vlastně nic nestalo, kdyby se na to vykašlal.* /Jsem král, kdo mi to bude vyčítat?/ Mmmmm... *Přes tenoučkou látku košile Jackovy dotyky krásně cítí.* Vážně mi teď neusnadňuješ se zvednout a jít podpořit přítelkyni. *Zamručí, když si ho Jack za zadek přitáhne blíže, a kdyby jeho napětí nebylo dost zřetelné z jeho slov a hladového pohledu, je dost zjevné v klíně.* /Jsem král, kdo mi to bude vyčítat?/ *Zopakuje si v hlavě a pod dalším dotekem se prohne v zádech.* Z mé strany už je to také delší doba, tak mi přišlo vhodné se s ní sejít po tom... čím si prošla. *Zamumlá mu do krku, zatím, co se k němu mazlí.* /Podrobnosti neznám, ale něco se mi samozřejmě o pekle doneslo./ *Nad jeho slovy se pobaveně usměje a je rád, že Jack polibek brzy ukončí, protože už byl připraven se mu oddat.* Bohužel máš pravdu. Ale hned jak odejde, tak... *Nechá ve vzduchu, co by se mělo dít. Ale oběma je jistě jasné, že tím nenaznačuje, že zavolá vílu kořenářku, aby Jacka namasírovala. Po plácnutí se mu vstává o to hůř, protože ho zaujme, kam by to mohlo vést. Tedy, ne že by to bylo poprvé, co ho Jack plácl přes zadek, ale Jason je dneska v nějakém zvláštním rozpoložení.* /Au./ *Napadne ho při hlasitém křupání, přestože ví, že ne každé křupnutí je provázeno bolestí.* Mně naprosto vyhovuje. *Zazubí se, ale pošoupne Jacka směrem ke dveřím, které vedou do šatníku. Když se ještě zastaví pro bourbon, přikývne. Také si myslí, že by to návštěva neodmítla.* Ale ne... *Jason se zděšeně zarazí pohledem na Gucci pantoflích, ale dále to nekomentuje, aby nezdržoval. Jakmile dorazí na místo, zacítí volnou magii a nedlouho nato Jack kýchne.* Jsi docela šikovný radar na magii, kdejaká sekta by se tě hned ujala. *Zavtipkuje a dojde k oknu, aby jej otevřel. Všude po hradě je magie regulující teplotu, takže okno s ní vůbec nic neudělá. Ovšem je to pořád místo, kudy může utíkat magie a Jackovi přicházet čerstvý vzduch. Když už je u okna, letmo se dotkne Trissiny paže na pozdrav.* /Nevím, čím vším si prošla, třeba teď nesnese lidský kontakt./ Zdravím, Triss. Pokud musíš mít svou magii bez vodítka, ale poslouchá tě, prosím pošli ji ven. Rozhodně není řešením se ji pokusit zadržet. *Zamračí se, když ucítí, jak se proud magie vlévá do Triss, u které poměrně blízko stojí.* Ach, jistě. Občas toho je... moc. *Mrkne na Jacka a vzpomene si na jeho posednutí. Zavrtí hlavou, aby na to nemyslel a udělá zpět pár kroků ke svému příteli. Z vitríny poblíž dveří vytáhne skleničky- ignoruje férský alkohol, který je tam uložen s nimi- a cukne bradou k bourbonu.* Dáme si? *Poté si všimne, jak Triss nervózně žmoulá svetr a jako hostitel se nad sebou zhrozí.* Ehm, posaď se! *Trochu polekaně ukáže na pohodlná křesla a je na něm vidět, že to měl dle etikety navrhnout mnohem dříve.* Lepší? *Podívá se starostlivě na alergického Jacka a pohladí ho po kříži.*
*S kolenom pravidelne cvičí a väčšinou to nie je také zlé. Len pri prudkej zmene počasia alebo ako v tomto prípade, pri dlhom sedení v jednej polohe sa to ozve. Keď ho pohladí po kolenu tak na revanš ho pohladí po ruke. Prejav majetníckosti spôsobí, že sa v ňom zatetelí príjemný, hrejivý pocit.* Takto mi ponúkať cudzie víly? *Nadvihne šokovane obočie a zatvári sa rádoby zhrozene. Ale bozk, ten ho rozhodne presmeruje na iné myšlienky. Dotýka sa ho a užíva jeho blízkosť a teplo. Určite by si to užil viac aj bez tej tenkej vrstvy oblečenia. Keď si ho za zadok pritiahne tak sa pozrie dole ako sú si blízko. A potom na Jasona.* To je predsa zámer. *Zašepká a fakt už plánuje čo by mohli v túto chvíľu robiť. Ešte keď sa pod jeho dotykom prehne, tak spokojne si zavrní. Ale Jason predsa len udrie kladivom po hlavičke a Jacka prepadne výčitka svedomia, že nechávajú Triss čakať. Ešte na chvíľu si privinie Jasona k sebe a doslova z neho nasáva teplo. Ale potom bozk skončí. Musí súhlasiť, že je určite vhodné, aby sa s ňou stretli. Zazubí sa naňho ale ako rošťák.* Ták bude sex? *Dokončí jeho vetu nahlas. V tom momente vyzerá ako drzí pubertiak. A v rámci toho aj Jasonovi napláca. Jasne, Jack často drží masku ľadovej kráľovnej. Ale to je len rokmi vybudovaná pózička, ktorú nemusí pri Jasonovi držať. S Jasonom to môže byť predsa on sám. Ponaťahuje sa a snaží sa nejako odbúrať svoje vzrušenie. Tak aspoň do seba kopne bourbon a povie si, že v tomto rozhodne budú pokračovať keď sa sem vrátia. Zasmeje sa keď ho pošoupne k šatníku.* Beriem to ale tak, že by ti asi vadilo, ak by ma niekto takto očumoval. A to aj v prípade, že ten niekto by bol Triss. *A s posledným zazubením zmizne v šatne. O chvíľu neskôr ale z tadiaľ výjde ako módna diva. Najmä ohľadom zvolenej obuvy. Nemohol tejto príležitosti nevyužiť. Keď vidí Jasonov výraz, usmeje sa a ešte sa s nimi pred ním trochu natŕča. Potom ale zoberie fľašku a ide s ním za Triss. Keď ale narazí na jej mágiu tak sa to hneď prejaví. Nestihne ju ani pozdraviť. Zakrúti hlavou, aby jej odpovedal, že je to v pohode ale znova si kýchne. Tak radšej odloží fľašu na stôl.* Keď skončím u polície, tak aspoň budem mať uplatnenie inde. *Zahuhle a znova to okorení kýchnutím. Tak ide radšej od Triss ďalej. Ale okno po chvíli začne pomáhať takže interval kýchania sa u Jacka zmierni. Za to sa ale sem tam začne cez kašmírový sveter drbať. Využije teda že sa Jason a Triss vítajú a vysmrká sa do ponúkaných vreckoviek. Aspoň si nevšimne ten pohľad, ktorým ho Jason počastuje keď spomína na jeho posadnutie. Vlastne ak by si niekto porovnal posadnutého Jacka s tým ako vyzerá teraz tak by mu prišlo, že ide o rozdielných ľudí.* Moc. Tomu ver. *Pozrie na kapesník a potom si začne škrabať nos. Na nose a v jeho okolí sa mu vyhodia červené fľaky. Jack sa radšej prestane zaoberať škrabaním nosa a nepriateľským pohľadom na kontaminovaný kapesník a natiahne k Jasonovi svoj pohár na bourbon, ktorý si zobral so sebou. Pozrie na Triss. A možno pre ňu sa netypicky na ňu dokonca usmeje.* Je fakt dobrý. Určite nechcem vedieť koľko stál. *Určite Jack nemá hlboko do kapsy ale od pohľadu mu je jasné, že tá fľaša vyzerá draho. Zadrží jedno kýchnutie a celkom si k tomu gratuluje. Potom sa zvedavo pozrie k Triss, pretože si všimne nervózneho prejavu. Jemu osobne to nepríde ako prejav nervozity z nedodržania etiky. Ale zatiaľ to nekomentuje. Pozrie na Jasona, usmeje sa a užíva si ten dotyk na kríži, ktorý ho vzrušuje. Jediné čo mu bráni sa tu naňho vrhnúť je Triss a to, že sa mu asi vytvára ekzém na celom tele. Našťastie tieto prejavy alergie na mágiu mali tendenciu odznieť rovnako rýchlo ako prišli.* V poriadku. *Povie mu a hneď ako to dopovie tak si kýchne a oprská ho.* Prepáč. *Pozrie na prípadné škody ale keď nevidí žiadne hlieny na košeli tak si gratuluje. Chce sa teda vysmrkať do kapesníka ale rozmyslí si to keďže ho z neho svrbí nos a aj prsty.* /No tak to je iná sranda./ Ako ti je Triss? *Začne teda priamo a znova zamrká príval sĺz z alergie.* /Že by ma chytal zápal spojiviek? To tu ešte nebolo./ *Zhodnotí svoj stav a radšej sa napije. Mágia by ho predsa nemala zabiť. Aspoň v to dúfa.*
*Když se jí Jason dotkne, tak se na něj krátce překvapeně podívá, než to vystřídá mírný úsměv a ona ruku zvedne a stiskne na krátkou chvíli tu jeho, možná aby dala najevo, že lidský kontakt jí nijak nevadí. Pak se jen zhluboka nadechne a zatne čelisti. Její magie byla problém a ona to věděla, ale nezbývalo než pokračovat po malých krůčcích a učit se ji ovládat pomalu jak od začátku, protože jediné schopnosti, které zůstaly téměř nepoznamenány peklem byla mentální magie a léčení. Ráda by tam zahrnula telekinezi, ale kvůli odblokované magii teď měla občas problém s jemnou motorikou - hlavně tedy se stiskem.*Nasměrovat ji umím jen pokud mi neutíká samovolně.*Odpoví tiše a prozradí tak, že sice si je vědoma toho, že ji upouští v pravidelných intervalech, skoro jako když se povoluje víčko burčáku, aby neexplodoval, ale pod kontrolou to většinu času nemá. I teď začínala být pomalinku napjatá, protože najednou tu byl do toho všeho alergický Jackie a zdálo se, že je z toho dost v háji. Přeci jen se otočí k oknu a pro lepší korigování směru energie, kterou dříve několikrát vysílala, aby Nateovi podrazila nohy nebo tak, namotá ve své mysli pomyslný smotek provazu magické energie, více než momentálně potřebovala upustit, jen proto aby zůstala delší dobu v klidu. Věděla ale, že to nemůže dělat moc dlouho. Toto korigování a zadržování ji vyčerpávalo. Přes její tělo a pak po ruce se převalí vlna energie, která díky zbarvení působí jako mlhovina trochu a Triss se na moment zachytí parapetu kvůli změně tlaku, který byl ještě citlivější po pekle. Zmateně se podívá na oba příchozí muže, protože je zmátlo, jak po ní slova zopakovali, ale alkohol jí na rtech vynutí jemný úsměv a v myšlenkách odsune do pozadí varovné světýlko, které ji upozorňuje Lucasovým hlasem, že na antidepresiva nesmí pít a musí je brát pravidelně. Obojí porušovala ale, když chtěla. Ještě ji nebrala tak dlouho, aby po kratinkém vysazení měla zhoršení psychického stavu, ale byl fakt, že někdy potřebovala být "střízlivá" od utlumujících prášků, které pomáhaly. Chtěla se s tím vyrovnávat i sama, ne jen díky nim. Lucas po ní chtěl, ať k němu jde na terapii, že prášky se berou k ním, tak mu řekla, že terapii má se Zachariem. Svým způsobem lhala, protože pro ni terapií byla hudba, které se mohla naplno oddat, ale na druhou stranu byli ve skluzu s albem a prozatím se moc nevraceli k jejímu mentálnímu stavu, dokud byla schopna fungovat a být produktivní. Po Jackově ujištění, že je dobrý a úsměvu, který byl netypický, se zasměje a obavy potlačí zcela.*Tak dobře. Trocha alkoholu nikdy neuškodí...dokud člověk není alkoholik notorický nebo vyléčený.*Cukne jí v koutcích a po chvíli, kdy žmoulá nejistě svetr, se usadí se do křesla, které je nejdál od Jacka a zároveň do toho, aby si Jackie mohl sednout co nejdál od ní.*Ehm...*Vypadne z ní, když se jí Jack nečekaně zeptá na to, jak jí je.*Všelijak...hlavně poslední dobou jsem pod tlakem...Návrat do společnosti se nezdál v teorii tak náročný, ale zapomněla jsem, že jsme točili ten film a v létě měl premiéru, takže to je občas šílenost, když se v okolí objeví paparazzi...a taky v hudebním studiu jsem svou nepřítomností vytvořila velký skluz, který je třeba dohnat. V knihovně jsem kvůli tomu i dala výpověď, ale tuhle starost hned nahradily další...takže...všelijak. A jak se máte vy?*Prohodí a je na sebe pyšná, že dokázala říct popravdě, jak se cítí, ale nezabrousila do podsvěťanských kruhů typu, že po ní jde démonka, která ji spolu s Hauresem poslala do pekla, že má problém s magií a taky se teď musí naučit používat křídla. Překvapivě dodržovala Nateův úkol a každý den je odhalila. Někdy dokonce i na pár hodin a snažila se s nimi v domácnosti nějak fungovat. Když nebyla zima nebo se nelekla, tak byly klidně složené za zády. Snažila se je však naučit "cítit", aby s nimi mohla začít hýbat z vlastní vůle, ne aby to bylo jen instinktivní.*
Ne, máš pravdu. Cizí víly si o tobě mohou nechat zdát. Ideálně ani to ne. *Je vidět, že tou představou sám sebe vystresoval a rty se mu zkřiví v lehce znechuceném úšklebku. Jejich následné doteky a polibky akorát násobí jeho touhu se na audienci vykašlat, ale když si představí, jak to pro Triss muselo být těžké, nakonec se oba zvednou.* To si piš. *Zářivě se na něj usměje, když dokončí jeho větu a je v tom mnohem víc pobavení z jeho přímočaré mluvy než cokoliv jiného. Poté už se konečně vydají za čarodějkou. Cestou se Jason snaží myslet na nechutné věci a ve chvíli, kdy dorazí do místnosti už není v jeho kalhotách vidět, co se odehrávalo před pár minutami. Je dobře naladěný, ale ta Jackova alergie ho přeci jen trochu trápí. Nemyslí si, že by snad mohl zemřít, ale pořád je to nepříjemnost, která sužuje jeho milovaného.* /Na vílí magii už je docela navyklý, ale čarodějové kouzlí úplně jinak... není tedy divu, že mu to nesedí./ Ještě sluha v paláci, těch není nikdy dost. *Rýpne si ještě, co se Jackova povolání týče a musí se udržet, aby se nad tou představou nezasmál.* /Dobrá, s dotyky to nejspíš nemá co dělat./ *Přikývne, když mu Triss stiskne ruku. Když mu pak vysvětlí, jak funguje její magie, mírně pozvedne obočí.* Nemělas na to dříve nějaký náramek, co ti s tím asistoval? *Podívá se jí na ruku, jestli kožený náramek zahlédne a pak se na chvíli otočí na Jacka a spatří, že se zjevně drbal, protože má úplně červený nos.* To musí být láska, když si tě nechávám i v tomhle stavu. *Ušklíbne se a nalije mu bourbon do skleničky, kterou si přinesl. U toho ho jemně pohladí po ruce, aby bylo jasné, že vtipkuje, co se jeho červeného nosu týče. Když i Triss odsouhlasí alkohol, nalije jí a podá sklenku. Nad Jackovým komentářem se jen pousměje stylem "kdoví, kolik stál, jsem král."* /Ach, neúmyslný rým!/ Alkoholik? Vyléčený alkoholik? Proč by mělo být něco špatné i po vyléčení? A jak se vlastně alkoholismus projevuje? *Jakožto víla má velmi pevné zdraví a silnou mysl, takže závislosti se v jeho okolí nikdy moc neřešily. Sice má tak nějak přehled, o co jde, ale rozhodně není adiktolog.* Mhm, v pořádku.*Zopakuje po něm, když ho poprská a je slyšet, že potlačuje smích. Vida, že mu Jack kontroluje košili uzná, že není kontaminovaná, a tak se raději sám nedívá. Když později oba sedí, přijde si jako dítě, které neví, s kým si jít hrát. Nechce si sedat uprostřed, ale zároveň mu přijde, že když si sedne k Jackovi, bude to pro Triss jak u výslechu. A tak se tedy ještě na chvíli opře o parapet, aby toto rozhodování oddálil. Poté poslouchá těžký život herečky a nespokojeně zamručí. Je zjevné, že tohle jsou sekundární věci, které nejsou hlavním zdrojem trápení mladé čarodějky.* /Měl jsem pocit, že spolu můžeme mluvit otevřeně./ My? Hmm... *Zvědavě se podívá na Jacka a zajímá ho, jak by na tu otázku odpověděl on. Jasona totiž napadají jen zamilované kecy o tom, jak má jeho život konečně smysl a z toho se mu chce samotnému zvracet.*
*Potichu sa tomu zasmeje. Nie len že ho baví ako rýchlo Jason mení svoje rozhodnutie ale aj to ako sa pritom tvári. Tak ho privedie na iné myšlienky. Naladí sa s ním na úplne inú vlnu, ktorá by pre nich bola určite príjemná. Lenže keď si spomenie na chudáka Triss tak s tým prestane. Aj keď veľmi nerád. Po tom všetkom čím si prešiel už ani neveril, že bude takto šťastný a zamilovaný. Tak sa teda s Jasonom vydá za Triss. V tomto smere má Jack viac skúseností s rozchodením vzrušenia. Takže ho to pomerne prejde. Keď dorazia na miesto tak ho ako prvé privíta alergia. Chce niečo Jasonovi odpovedať na toho sluhu ale zas sa rozkýcha. Tak si teda zoberie Trissine kapesníky, čo preňho tiež nie je najšťastnejšia voľba. Vzhľadom k tomu, že ich mala pri sebe tak asi sa na nich prichytila mága a tak má teraz Jack červený nos a jeho okolie. Celkom sa to ponáša na ekzém. Podrbe sa ešte cez sveter, pritom sa usmeje podporujúco na Triss a vyžiada si gestom ruky, aby mu bolo naliate. Ide sa napiť ale skoro mu zabehne keď sa stočí reč k vyliečeným alkoholikom a alkoholizme samotnom. Jasne, v tomto smere má skúsenosti. Bohužiaľ.* Alkoholizmus je choroba. Nadmerne konzumuješ alkohol do takej miery, že nevieš začať deň bez toho, aby sis nenalial. V práci doslova nevieš vydržať bez toho, aby si nemal po ruke fľašku a to aj napriek tomu, že tŕpneš, aby na to neprišiel tvoj šéf. Potom prídeš večer domov a opiješ sa do nemoty, len aby si sa vyspal. Ale aj tak sa nevyspíš, pretože ráno máš opicu a tak si znova naleješ. Samozrejme, to si to všimne rodina, trápi ich to, upozornia ťa na to aj kamaráti ale ty ich odrežeš od seba, aby ti nedávali morálne reči. Je to nepríjemná choroba. *Rozkecá sa a pritom si spomenie aký bol on sám. Začal piť hneď potom čo sa zotavil z toho nešťastného únosu a mučenia. A ťahalo sa to s ním dlho. Vlastne dodnes nechápe, že mu v práci na to neprišli. Keď si ale uvedomí svoje blábolenie tak pred Jasonom a Triss uhne pohľadom a napije sa. Ako keby sa ho to netýkalo. Lenže paradoxne tým ešte viac vyznie, že sa ho to dotýka. Keď Jasona poprská počas kýchnutia tak ho skontroluje či náhodou niečo nemá na košeli. A keďže nemá tak mu odľahne. Vypočuje si teda Triss a jej rozprávanie a pritom sa usadí do kresla, ktoré je od nej najďalej. Pritom ako rozpráva sa stále sem tam škriabe. Dokonca si zhrnie rukáv kde mu na zápästí svieti obrovský, červený, ekzémový fľak. Chvíľu naňho pozerá a potom ho začne nezaujato škrabať. Jack veľmi nie je spokojný s Trissinou odpoveďou. Ale tak nejak to čakal.* /Kedy sa stalo, že by niekto, kto si prešiel traumou rovno narovinu povedal, čím si prešiel a ako sa cíti? Nikdy./ *Zhodnotí v duchu a napije sa. A potom sa usmeje na Triss a pohodlne sa uvelebí v kresle, prehodí jednu nohu cez opierku a tak teda ešte viac poukáže na Gucci pantofle. Fakt by ho zaujímala story, ako k nim Jason prišiel.* My sa máme dobre. V New Yorku sa to hemží nadprirodzenými úmrtiami. Do toho sú aj tie bežné ako vražda, samovražda a nehoda. Myslím, že som pár dní dokonca nespal ale Jason potom vždy prišiel a nechal ma odpadnúť na jeho rameno. Doslova. *Pozrie na Jasona.* V tej reštaurácii si ma mohol zobudiť aj skôr než som si naslintal do polievky. *Vyčte mu jízlivo a pozrie späť na Triss.* A teraz mám dovolenku len aby som dokončil rigoróznu prácu do školy. Takže som sa sem na chvíľu nasťahoval. A to mi pripomína. *Pozrie na Jasona a chce mu povedať, že má preňho kľúče od svojho bytu.* Dobre, to ti poviem potom. *Ale nepríde mu vhodná doba to teraz Jasonovi navrhnúť. Čo by povedal?* /Nasťahuj si pár vecí ku mne ale nie až tak veľa, pretože nemám tak veľký šatník?/ *Usmeje sa teda zas na Triss. Ten bourbon mu asi zašlapal, pretože od rána v podstate nič nejedol. Tak teda vytiahne z vrecka nohavíc elektronickú cigaretu.* A toto som dostal od sestry na Vianoce. Je to úžasné. A teraz, podstatnejšia otázka. Ako to zvládaš? Nemyslím kariéru ale skôr... to čo sa stalo. *Nadhodí takmer terapeutickým hlasom. Snaží sa našlapovať v tomto smere opatrne. Nechce sa na rovinu opýtať čo sa dialo keď skončila v pekle. A zapáli si svoju elektronickú cigaretu. Keď si bral pohár a fľašu tak si to nenápadne strčil do kapsy. Nechodí od toho asi ani na krok. Dôkaz toho ako sa Amanda trafila do výberu darčeka. Jason od nej vyfasoval nejaký gýčový sveter so slovami "nemôžeš vyzerať tak dokonalo". Potom revala do vankuša, lebo aj tak v ňom vyzeral dobre.*
*Zvědavě zvedne obočí, když se Jack rozkecá a pak výmluvně uhne pohledem. Zdálo se, že každý měl svá tajemství. Vezme si od Jasona skleničku a napije se, hodí si nohu přes nohu a nespokojeně a provinile sleduje Jackův exém na nose i ruce. Nespokojeně poklepává prsty na sklo a zhluboka se nadechne. Nakonec se ale usměje. Trochu ji rozptyluje jak moc se Jack usmívá, ale nevadí jí to. Vypadá šťastně, až na alergii. Oba vypadají. Byla za ně ráda. Rozepne si boty a sedne si na křesle do tureckého sedu a pohledem zamíří ke strážnému, který stále stál u dveří, tvářil se, že tam není a díval se z okna. Když ale vycítil Trissin pohled, tak se na ni podíval jako na nepřítele. Asi ho nepřesvědčil familiérní přístup obou mužů.*Nadpřirozená úmrtí?*Zeptá se zmateně, když se zasměje poté, co se zasměje nad představou polívky se slinami. Fujky. Nakrčí nos a potom si povzdechne, když je k ní řeč znovu stočena.*Hezké dárky.*Prohodí ještě a chvilku uvažuje, zda se nejde nějak té otázce vyhnout, načež do sebe kopne zbytek sklenky a zvedne se, aby si dolila.*Peklo je peklo. Nevím jestli čekáš, že řeknu, že to zvládám dobře, ale snažím se.*Odpoví nakonec přímo. Jack by to z ní stejně dostal. Buď on nebo Jason.*Všichni se strašně zajímají o můj "výlet"*Ukáže uvozovky prsty, aby byla znatelná ironie ještě více podtržena.*Až tak moc, že dokonce dočasně dobrovolně bydlím u Malachaie. I když to je taky za trest...*Prohlásí s ušklíbnutím a rozpustí si vlasy a prohrábne si vlasy.*A jak to zvládáš ty? Neměli jsme možnost se o tom pobavit...
*Překvapí ho, že se vysvětlování ujme Jack a ještě více to, jak blízko se zdá, že mu tato nemoc je. Že by někdo v rodině? Nebo on sám?* /Proč se o tom nikdy nezmínil? Možná to považuje za slabost. V tom případě bych to také vynechal. O slabinách by se mluvit nemělo./ Rozhodně zní nepříjemně. Já piji lidský alkohol na chuť. *Šťoural by si mohl všimnout, že jelikož nemůže lhát, přesněji specifikoval alkohol jako lidský. Když byl Jack posednutý, v podstatě nevycházel z rauše vílích drog a to rozhodně na chuť nebylo. Sám si nalil a teď u okna popíjí a mimo jiné přemýšlí, kam se usadit. Toto rozhodování mu velmi usnadní to, že si všimne, jak se Jack drbe.* Ale no tak. *Zamračí se, dojde k Jackovi a lehce ho pleskne přes ruku, načež si sedne blízko k němu, aby zabránil rozdrbání vyrážky.* /Má na to tu mastičku od Hellera, takže to brzy zmizí. Ovšem rozdrbaná kůže zůstane rozdrbanou kůží./ *Ukazováčkem a prostředníčkem naznačí známým gestem, že Jacka sleduje a pak se pohodlně rozvalí na sedačce, co je blízko k Jackovi.* /Fuj./ *Nakrčí nos, když mu před očima zasvítí lesklý nápis Gucci a teatrálně od něj odvrátí zrak.* Co už, slintáš i jinde a ta polévka nebyla zase tak dobrá, tak jsem ji nechal padnout. Král musí umět činit potřebné oběti. *Sklopí oči jako kdyby chtěl držet minutu ticha pro hovězí vývar.* /Co ti to připomíná?/ *Podívá se na Jacka a v očích má jasně čitelnou zvědavost. Když to ale odmávne na potom, nechá to pro teď být. Zajímat ho to ale samozřejmě začne dvakrát tolik.* /Něco se děje?/ *Poté sleduje pohled Triss a narazí na strážného. Ve vteřině, kdy k němu dospěje zrakem už se dávno dívá k zemi, aby dal najevo úctu svému králi.* Noriosi, můžeš jít, toto je přátelská audience. *Strážce scvakne paty a beze slova opustí místnost. Když Jack mluví o elektronické cigaretě, Jason se napije bourbonu. Zatím si na pach elektronické cigarety pořád zvyká.* Fuj. *Vypadne z Jasona, když Triss řekne, že bydlí s čarodějem, co mu vyhrožoval kolem Jacka. Nad svojí automatickou reakcí se trochu podiví a raději do sebe kopne zbytek obsahu svojí sklenky.* Snaha je asi maximum, co pro to můžeš udělat. Mimoto ještě můžeš vzít tu láhev sem, když jsme ji nechali na špatném místě. *Pousměje se na Triss, když si jde dolít. Když se hned zeptá na Jackův zážitek, nenápadně splyne s gaučem a jen čeká, až se doplní alkohol. O tomhle se bavit nechce, ale je jasné, že to muselo přijít.* /Trochu jsem doufal, že se jen vypovídá ze svých strastí, já řeknu nějaké moudro, co jí odemkne mysl na nové úrovni a půjde domů. Kruci./
*Jack prikývne. A keďže nejedol tak bourbon má svoj účinok.* Ja si niekedy dám trávu. Keď mám povinností nad hlavu. *Zašomre si. Nerobí to pravidelne. Možno raz za pól roka. Potom sa zamračí.* Ľudský? A faersky? Alebo je ešte nejaký iný? *Nenápadne si poškrabe okraj nosa. Dokonca aj na prstoch má červené fľaky. Keď ale pri Trissinom rozprávaní sa zameria na ekzém na ruke a začne sa po ňom škrabať, tak nečaká že ho Jason pleskne po ruke. Vyzerá to celkom komicky keď sa vyľakane cukne a vykulí naňho oči. Skoro si pritom vylial zvyšok alkoholu čo má ešte v pohári. Keď ale efekt Gucci nenechá na seba dlho čakať tak sa potichu zasmeje. Ešte provokatívne zakrúti špičkou až tie odlesky osvietia aj Triss.* Áno. Patológ už dával dve rezignácie ale našťastie ich stiahol. Neviem čo by sme robili ak by tam bol niekto nový a zrazu by tam prišla mŕtvola bez krvi alebo so zvláštnymi uhryznutiami a neidentifikovateľnými látkami v toxikológii. *Pritom pozrie na Jasona. Fakt musia obaja uznať, že majú dobrého patológa. A ani mu nemohli mať za zlé, že mu občas rupli nervy a vyhrážal sa výpoveďou. Nadviaže na svoje rozprávanie ale znova odbočí. Tentoraz k nepríjemnému incidentu keď bol hore vkuse dva dni. Jason ho láskyplne vytiahol na obed lenže on zaspal v sedu a prebral sa keď mu kapala slina do vývaru. A to mal vtedy naňho vážne chuť. Ale určite si nepredstavoval, že v ňom bude mať vlastné sliny.* Ale tou obeťou bola moja polievka. *Povie mu ešte pohoršene. Potom ale keď nedokončí čo chcel povedať, vidí jeho zvedavý pohľad. A vie, že sa Jason bude o to zaujímať, až kým to z neho nedostane. Už teraz si pripadá ako párok pred buldogom. Pozrie sa na strážcu, ktorého vlastne až doteraz úplne odignoroval. Tak nejak keď narazil na nejakého sluhu alebo strážcu tak už ich bral ako inventár. Keď pije tak by si zapálil ale nemá rád fajčenie v interiéri. Vždy ide aspoň do okna ale teraz je pri okne Triss a on by nerád zhoršil ten ekzém.* Kto je ten Malachai? *Opýta sa. Pár krát niečo počul ale žiadne celistvé informácie vlastne nemá. Prejde pohľadom od Jasona a k Triss či mu niekto na to odpovie. Jasonova reakcia je jasná.* /Asi nemá s tým Malachaiom dobré vzťahy./ *Zhodnotí a tak ešte pozrie na Triss, že si náhodou ona bude mať k odpovedi. Jack mykne plecom a pôsobí pritom celkom nezaujato. Nakoniec aj on vyprázdni svoj pohár. Zostáva chvíľu ticho a ako to už je uňho zvykom, premýšľa nad svojou odpoveďou. Otázka od Triss ho ale neprekvapí. On mal narozdiel od nej veľa času si to prebrať a zmieriť sa s tým. Pomedzi prsty jednej ruky sa pohráva s elektronickou cigaretou.* Súhlasim. Snaha je maximum čo môžeš spraviť. Bolo by dokonca zvláštne ak by si to zvládala dobre, pretože ako vravíš, peklo je peklo. A Haures vie ako má ísť na človeka, aby ho zlomil. *Pousmeje sa a keď má znovu plný pohár tak sa napije a pohodlne sa uvelebí, do kresla. Ako keby bol doma.* Verím tomu, že všetci, ktorý sa zaujímajú o tvoj "výlet" majú o teba úprimnú starosť. *Taktiež ironicky ukáže úvozovky a zvládne to celkom šikovne na to, že má plné ruky.* Záleží im na tebe. A je dosť možné, že sa v tom skrýva aj istá miera strachu z toho, čo to s tebou spravilo. Rany sa zahoja. Zostane po nich len jazva a niekedy ani tá nie. Ale psychika... tá niekedy vyliečiť nejde. To peklo ti v tej hlave zostane. A ty sa s ním musíš naučiť žiť. Bude potom už len na tebe či sa mu poddáš alebo budeš každodenne odolávať. *Rozpráva celú dobu vyrovnane, skoro až hypnotizujúco. Jediné čo to ruší je jeho huhlavý tón a že sem tam posmrkne. Všimol si predtým, že Jason sa pri Trissinej otázke snažil splynúť s gaučom. A chápal to.* A ako to zvládam ja? Najskôr som to zvládal veľmi zle. *Nechcene mu ujde na sekundu pohľad k Jasonovi ale hneď na to ho stočí k poháru.* Keď som sa prebral v nemocnici tak som mal v sebe obrovské množstvo hnevu a frustrácie. Neviem kde sa to bralo. Proste to vo mne bolo. To najhoršie zo mňa bolo na povrchu a ja som nevedel a popravde, ani som nechcel to mať pod kontrolou. Našťastie Haures, keď bol vo mne, tak spravil dosť veľa problémov, takže som mal v pätách svojich bývalých kolegov. Izolovali ma skôr, než som reálne mohol ublížiť buď nejakej sestričke alebo doktorovi. Spravili to tak rýchlo, že mi Jason nestihol doniesť ani kvety. *Pozrie na Jasona a usmeje sa chlácholivo, možno aby trochu zmiernil prípadné nepríjemné pocity.* A som za to rád, pretože by som nechcel aby si ma takého videl. *Povie mu a pozrie k Triss, aby pokračoval.* Izolovali ma, mal som sedenia, vypočúvanie, vyšetrenia. Pamätám si len útržky. Niekedy som sa prebral z amoku a zistil som, že som práve mlátil bývalého kolegu. *Schválne nespomína, že išlo agentov CIA. A už vôbec nespomína, že stále pre nich pracuje.* A takto to bolo stále dookola a dookola. Nevedel som z toho von. Dostala ma z toho v podstate práca. Dali mi úlohu a mal som ju splniť. Za odmenu ma mali pustiť. Jednoduchá dohoda. Tá úloha už tak veľmi jednoduchá nebola. Vlastne bola dosť komplikovaná. Ale možno práve preto som začal používať svoje racionálne ja a vrátil som sa. Síce ma tam pre istotu ešte podusili ale keď už som nemal žiadny incident tak ma pustili. *Pozrie znova na Jasona.* A rovno ako ma pustili ma zaviezli k prípadu. Kam zavolali aj teba. *Keď ho púšťali z basy tak bol protivný, pretože chcel ísť za Jasonom. Ale zároveň sekal dobrotu a tak teda išiel k prípadu. Nenapadlo by ho, že CIA vie byť aj ústretová.* No a teraz to zvládam celkom dobre. *Pohľadom prejde od Jason až k Triss.* Návaly hnevu mám vzácne. Nočné mory mávam, o tom by ti ale vedel rozprávať Jason. Desia ma malé miestnosti a tma je mi fakt nepríjemná. Ale navzdory tomu všetkému už v hlave nemám to čo ma tam strašilo roky. Nemám zvláštne a desivé sny, pri ktorých som nevedel či sú skutočné alebo nie. Nebudím sa na cudzích miestach, bez toho aby som vedel ako som sa tam dostal. Nemám v hlave už toho stihomana, ktorý ma nútil všetko paranoidne kontrolovať. A ten pocit... je úžasný. Áno, mám iné problémy. *Pritom pozrie na Jasona. Obaja vedia, že tie záchvaty kedy vidí zvláštne veci nie sú v poriadku. Ani nie je v poriadku, že vie o veciach o ktorých nemal doteraz tušenie. Ako keby mu Haures nechal v hlave informácie a tie si chodili na svetlo sveta vtedy keď sa im zapáčilo.* Ale vyrovnávam sa s nimi. *Ukončí a usmeje sa na svojho drahého. A potom pozrie na Triss. Stále s úsmevom ale v očiach mu zaiskrí niečo lišiacke.* Vzhľadom k mojej brutálnej úprimnosti, ocením rovnaký prístup aj od teba, Triss. Nech už povieš čokoľvek, zostane to v tejto miestnosti. *Pritom ako dokončuje svoj monológ tak už nenápadne si jedným prstom škrabe zápästie a dúfa. že to Jason nevidí. Najradšej by sa podrbal od hlavy až po päty. Aj napriek tomu, zaujíma k Triss vážny postoj a trpezlivo čaká či sa zdôverí.*
Vzhledem k účinkům vílího alkoholu se nedivím, pokud na tebe taky působí jako na lidi.*Ušklíbne se Triss, pak se překvapeně a možná trochu šokovaně podívá na Jacka, když pustí bombu v podobě trávy a nakrčí nos, protože prostě drogy a po chvíli se postaví, protože už se cítila ze zadržování magie dost napjatá a s povzechem znovu nasbírá určité množství magické energie a vypustí ho ven. Když se znovu usadí, tak Norius už je pryč a ona něco málo povykládá o sobě, jak si teď po pekle žije. Na houby. Pousměje se u reakce Jasona na Malachaie a podívá se na Jacka, který se zeptal, kdo to je.*Nejvyšší čaroděj Manhattanu, syn Samaela. Je extrémně nebezpečný, protože je nevypočitatelný a baví se nad strastmi a utrpením ostatních, obvykle. Žije přes půl tisíciletí a...někdy se může zdát jako gentleman, ale jak mi sám řekl...není tak dobrý jak si může někdo myslet. Učí mě magii...občas poněkud zajímavými metodami. Jednou mě koncem listopadu shodil do řeky, protože jsem nezvládla udělat štít...eh učení štítu bylo hodně nepříjemné. Půlku času jsem letěla vzduchem a když jsme byli u lesa, tak jsem si o kmeny stromů kolikrát narovnala záda.*Ušklíbne se a pokračuje.*Ale jo jednou použil silnější útok a i přes štít jsem letěla. Jednou skleněným stolem a podruhé jsem si zlomila ruku, což ho spíš nasralo, ale aspoň mi to vyléčil.*Stiskne rty a potom se zvedne znovu. Pro láhev.*Tohle jsou zrovna ty zlé zážitky, co s ním mám, ale nevím. V mém případě se většinou choval na jeho poměry mile. Vždycky po boji, když byl lov na Leazar a podobně, mi vyléčil zranění, kolikrát mě nechal přespat v jeho pokoji a abych se necítila blbě, tak i když měl pokoj pro hosty, tak portálem šel do jiného ze svých bytů, když jsem tam byla třeba na týden kvůli učení, tak vždycky uvařil a podobně, takže...*Pokrčí rameny a vezme láhev na Jasovu žádost s sebou a cestou jim všem dolije a nechá si ji u sebe, zatímco promluví o tom, že má snahu se cítit dobře, načež se znovu napije a pohodlně usadí. Zdálo se, že její tělo si ještě nestačilo uvědomit, že pije na antidepresiva, což bylo asi dobře. A nebo stačilo a jen ona to nevěděla. Poslouchá ještě Jacka, který se k tomu vyjádří, souhlasně zamručí, když zmíní Haurese a když to téma načal, tak se zeptá Jacka, jak to zvládá. Sama si vytáhne nohy nahoru na gauč pod svoji bradu, po chvíli jednu skrčí pod sebe a položí si na ni sklenku, přidržujíc ji laxně rukou, druhou rukou si objímá nohu, aby jí neujela a bradu si opře o koleno. Místy její pohled vypadá nepřítomný, ale co chvilku cukne pohledem k Jackovi, nebo Jasonovi, aby jim dala najevo, že vyprávění vnímá.*/Strach z toho, co se mnou udělalo.../*Napadne ji a koutky se jí na moment zkřiví v hořkém a neveselém úsměvu. Pak se ale na Jacka podívá krátce lítostivě, než ten výraz ale potlačí a zůstane jen zaujatý zájem někoho, kdo věděl, jaké je peklo a sice neměl démona dlouhodobě v hlavě, ale taky ji deptal a hlavou se jí párkrát démon prohnal. A taky jí samotné vadila ta lítost a to jak opatrně kolem ní všichni po tom našlapovali. Možná proto jí bylo relativně dobře u Kaie, protože ten se tak nechoval. Byl tam s ní a nejspíše sdílel její přístup o tom, aby se snažili žít jako předtím. Jakoby se nic nestalo a když budou chtít, tak se s tím nesmiřovali sami, ale ve společnosti někoho. Bylo jí jasné, že jeho smiřování bude obsahovat něco jiného, ale překvapivě, když určoval pravidla u něj v bytě, tak vzal vpohodě, když ona určila pravidlo, že nemíní poslouchat jak tam má sex a zakázala mu tam vodit holky, když tam bude ona. To samé samozřejmě platilo i obráceně. Po konci vyprávění o tom jak se s tím srovnal musela uznat, že na to šel vlastně podobně jako ona. Snaha o to znovu zapadnout do stereotypu, který mu udrží pocit normálnosti a ty problémy občas přenést na bedra někomu jinému, když je třeba. Snaha o to, aby vše bylo jako dřív, i když jako dřív mohou být jen některé věci. Ale s tím už se člověk nějak smíří. Oplatí mu letmý úsměv a napije se, když ji vyzve, aby se svěřila i ona. Teď měla dojem, že mu to i dlužila, protože Jack nebyl normálně sdílný - aspoň s ní ne - a tentokrát kvůli ní udělal očividně výjimku. Povzdechne si a ještě trochu se napije, jakoby si dodávala kuráže a nebo uklidňovala nervy.*Nejprve informace bokem, než na to zapomenu...Poznala jsem tvého nového kolegu...Killiána. Prý ho dost vytáčíš.*Cuknou jí koutky.*Bavili jsme se o mojí mámě, protože spadá i pod jeden z jeho případu...kvůli mafie.*Dokončí a podívá se krátce na Jasona. Věděl, že její matka je monstrum, protože ji týrala a zneužívala, ale tyhle informace teoreticky ani vědět nemusel.*Myslím, že po tobě bude chtít informace k tomu, co o ní víš ty...A nemusíš se bát mu dát...všechny informace. Je vlkodlak, takže...*Pokrčí rameny a dopije skleničku a znovu si nalije. Potom se odtáhne od své nohy a opře se o opěrku a na moment zavře oči, jakoby si snažila utřídit myšlenky v hlavě.*Nevím kde mám začít...*Zamumlá potom a oči znovu otevře a podívá se na Jacka.*Nate si to hrozně vyčítá...na ten boj mě vytáhl on a nikdo jsme nevěděli, co se tam stane. Nikdo ani nevěděl, proti čemu tam budeme stát. Bylo nás tam jen pět. Proti tuctu démonů. Nějací démoničtí brouci, holubi, pekelný pes tam byl myslím taky, ohniví...a pak se tam objevil Haures. Nejprve oddělil od nás Malachaie a potom mě. Byla tam ještě jedna démonka. Eidolonka. Měli s Hauresem nějakou dohodu, očividně měla nějakého démona vyvolat...pak Haures shodil do pekelné brány mě i Kaie.*Prohodí a na chvilku zase mlčí, protože uvažuje jaké informace zmínit, aby byli relevantní. Nepotřebovali vědět, že ji Kai léčil a potom ji doslova nesl na rukách, protože po ztratě krve a průchodu branou byla na pokraji omdlení.*Haures si nás tam našel a převlékl nás s tím, že na nás někdo čeká. Zjistila jsem, že má ženu...to není ale moc relevantní. Aspoň ne teď. Nemá ráda akorát čaroděje a držela mi nůž pod krkem.*Pokrčí laxně rameny a i když řekla, že to nebylo relevantní, tak se o tom rozkecala. Na moment se zamračí a uvažuje nad tím, že se možná přeci jen sekla, když si myslela, že alkohol na prášky nemá účinek. Pak ale pokračuje.*Vzal nás pak na chvíli do...mučírny, tvářil se jako dítě, co ukazuje kamarádům jakou má doma skvělou hernu.*Oklepe se a napije, načež uhne pohledem.*A pak si tam nechal přivést člověka a názorně nám předvedl, jak si v ní "hraje".*Tohle dodá šeptem a poškrábe se na nose.*Zjistila jsem, že můj...démonský otec...mu kdysi pomohl - nevím jak - s tím, aby se Jack Heller mohl narodit. A Haures mu dlužil a dovedl mu mě i Kaie přímo pod nos. Zjistila jsem, že mi Lucas kdysi nechal zablokovat magii, takže...*Tentokrát se podívá na Jasona.*Po odblokování náramek přestal fungovat a byl mi k ničemu a moje magie je momentálně dost nekontrolovatelná, protože je...jí moc. Přijdu si, jakobych se ji někdy učila ovládat od začátku. A když ztratím kontrolu, tak to není nevinné jiskření mezi prsty a to, že se pohne nějaký předmět...spíš mám pocit, že se mě magie snaží zabít a většinou se tak i cítím.*Zatahá si za konečky vlasů.*Potom mě párkrát dal Hauresovi samotnou, protože měl zřejmě zato, že mě dokáže na svou stranu přetáhnout tím, když mě nechá sledovat, jak Haures....mučí lidi.*Zavře na chvíli oči, protože v nich cítila zrádne slzy.*Asi nebylo nejhorší to sledovat, ale to, že si Haures magií pojistil, že to budu sledovat, poslouchat a nebudu moct dělat nic. A to ani ve chvíli, když se ti lidi dívali na mě a prosili mě o smrt a-*Hlas se jí zlomí a Triss se prudce nadechne, protože to ze sebe vychrlila rychle bez jediné pauzy. Položí sklenku trochu rázněji a postaví se, aby znovu pustila magii pryč. Tentokrát však kvůli rozrušení není schopna ucelený " proud" zacílit ven a něco málo se rozlije i po místnosti. Omluví se Jackovi a otevře pro jistotu i druhé okno pro lepší rotaci vzduchu, aby se rychleji zbavili její magie z místnosti.*Nemohla jsem jim pomoct. Nikomu z nich. Starcům, dospělým...a ani dětem.*Prohodí nakonec zničeně dovětek ke své větě a opře se o perapet a pohled jí sklouzne z okna.*Potom ještě přišli s tím pitomým spojenectvím, na které jsme museli přistoupit, abychom se dostali z pekla. Respektive za mnou přišla Incaba - Hauresova žena - s tím, ať na to přistoupím, že nás dostane z pekla. A po návratu přišel šok, protože...jsme byli pryč tři měsíce. V pekle jsme věděli, že tam čas ubíhá jinak...věděli jsme, že na zemi uteklo určitě více dní než v pekle...ale...pro nás to byl jen týden. Týden a půl zhruba...*Prohodí a pak se vrátí pro svou skleničku a sotva zakryje třas, když si ji přitáhne ke rtům.*A kdyby to bylo všechno, tak by to bylo super...problémy s magií, noční můry, ztráty kontroly, panické záchvaty, děsivé myšlenky v hlavě, které člověka nabádají jen ke zlu...Bohatě by to stačilo, je toho hodně s čím bych se ráda vyrovnala, do toho ale po New Yorku pobíhá ta démonka, co nás do pekla poslala a z nějakého důvodu má zálusk na mě, protože si mě už dvakrát vyhledala. Jednou pro informace a podruhé, aby mě pro vlastní potěšení přizabila.*Hořce se usměje a pokrčí rameny, jakoby rezignovala na to, že by její život mohl být jiný. Lepší. Za celou dobu nezmínila jméno démonského otce, magii dvojčete a ani fakt, že ta démonka ji přizabila proto, že se jí nelíbilo, že o ní Triss mluvila a dala jí na výběr - buď ublíží Nateovi, protože jí je očividně nejbližší, a nebo ublíží Triss. A Triss si vybrala a zpečetila si to tím, že na démonku pošetile zaútočila. Podívá se na dno sklenky a nejistě si začne kousat do rtu. Ucukne s sebou , až když ucítí prudkou bolest a pak se jí na jazyk dostane nasládlá, kovová pachuť vlastní krve. Olízne si ji ze rtů a když se napije tak mimoděk prstem přejede po skle, aby stopy po ní odstranila a ret vtáhne zčásti do úst, aby krev netekla jinam. Ne, že by jí chutnala, jen jí pohled na krev vadil a přinášel nechtěné vzpomínky a posledně málem záchvat. Raději nadhodí trochu jiné téma, které by pro muže mohlo být příjemnější.*A k tomu všemu mi Jack Heller na krk hodil svého bratra Davida, který je proměněný na psa momentálně...a očividně tohle rozhodnutí podporoval i Praetor, který u toho byl, když mi to Jack přihodil.*Nakrčí nos a povzdechne si.*To mi připomíná, že bych od tebe něco potřebovala, Jasi....*Zvedne pohled ke králi víl.*Potřebovala bych se setkat s vílou jménem Ava.
/Trávu? Zajímavé, její účinky jsem nijak blíže nestudoval, ale pokud se nemýlím, funguje pokaždé jinak. Zdá se to jako docela hazard, ale věřím, že Jack ví, co dělá./ *S drogami jako takovými spíše problém nemá, ale zatím moc nepocítil jakékoliv nutkání je vyzkoušet. Zčásti také proto, že mu stačí vílí drogy, které nemají nepříjemnou pachuť jako všechno v lidském světě. Představa, že by běžná cigareta, což není nic moc chutného, ale Jason si také občas dá, nabrala ještě hliněnou chuť jakéhokoliv elementu z lidského světa? Ta je zkrátka nechutná.* Ne úplně, na víly nemá tak výrazné účinky. Jistě, najdeš jisté halucinogenní kousky, ale rozhodně po tom nevypadám jako Jack na plese. *Pousměje se nad Trissinou poznámkou.* Čarodějové jsou také schopní kdeco namíchat. *Pokrčí rameny v reakci na Jackův dotaz a pak se chvíli jen soustředí na jeho ekzém a to, aby ho nechal být.* /Nekoukej na mě tak, drbaní tomu nepomáhá!/ *Musí ale uznat, že je to jeho překvapení docela roztomilé. Méně roztomilá je provokace se zločinem proti módě a Jason silně bojuje s touhou se po pantofli natáhnout a hodit ji z okna.* Je to poklad. *Přikývne, když Jack začne mluvit o patologovi. Vzpomene si na jejich poslední návštěvu, kdy objevili Jackovu alergii, u čehož se mu na tváři objeví nenápadný úsměv.* Oběť je oběť. A neříkají náhodou civilové, "mi casa su casa?" Neplatí to i jako "mi sopa su sopa?" *Pobaveně se uculí, když vytasí svou poměrně základní znalost španělštiny a pak už se ponoří do úvah o tom, co mu bude chtít Jack později říct. Je jasné, že i kdyby si to nakrásně rozmyslel, Jason to z něj vydoluje.* /Na milostném vztahu je hezké to, že člověk má mnohem více možností, jak z toho druhého něco vytáhnout, než jen mučení./ *Na chvíli mu proběhne, jak by vypadalo mučení Jacka a místo jeho typického nátlaku na mysl to vypadá jako scéna ze sex dungeonu s bičíkem a svazováním.* /Hmm....Rozhodně zajímavý koncept./ *Jason si strážce také nevšímal a poslal ho pryč jen proto, že mu přišlo, že je Triss nepříjemný. Jinak je vázán mlčenlivostí a jakožto špeh je podobně efektivní jako křeslo, na kterém Triss sedí. Už už se nadechuje, aby vysvětlil, kdo je Malachai, ale jelikož se toho ujme Triss, nechá ji mluvit.* /Z jejího vyprávění nezní jako majestátní pablb, jak si ho pamatuji já. Je to nejvyšší čaroděj KOUSKU New Yorku a dovolí si vyhrožovat vládci, co ovládá o dost větší kousek celé vílí říše. Pche! Přinejmenším špatně namířená arogance, takhle může mluvit s někým jiným. Ovšem nejde jen o tu aroganci a jeho hloupý obličej. Šel po Jackovi./ *Jason v sobě začíná cítit var emocí, a tak se rozhodne jej uzavřít pod ledovou masku. Ačkoliv je i nadále poslouchá, jeho výraz toho moc neprozrazuje.* /Hmpf./ *Při zmínce jména Haures si nalije si tolik bourbonu, že musí držet skleničku perfektně v klidu, aby nepřetekl přes okraj. Když do sebe tedy hned polovinu kopne, maličký čůrek mu unikne po ostře řezané čelisti na krk. Je divné, že i to, že se neumí pořádně napít na něm vypadá dobře.* Já rád nebyl. *Zamručí v reakci, protože by mnohem raději viděl Jacka mlátit kolegu, než být takhle oddělen.* /Takovou dobu to byl Haures a v prvních momentech, kdy nebyl, tak mi ho vzali./ *Samozřejmě ne v úplně prvních, vzhledem k tomu, že Jason na jeho exorcismu pracoval s Hellerem. Když zmíní případ, kde se sešli, zmizí mu vráska mezi obočím, která se tam bez jeho svolení objevila.* /Tady se zase tolik hlídat nemusím. Vím, že kdyby někdo cizí mluvil o těchhle věcech, nehnul bych ani brvou./ *A taky ví, že si v tomhle lže. Rozhodně se v něm toho hýbalo hodně, když mu Haures říkal o tom, jak Jacka znásilnil.* /Už se mi to dařilo tak pěkně zatlačit do podvědomí.../ *Při zmínce nočních mur přikývne. Sám má docela lehké spaní z dob, kdy mu šlo v začarovaném lese každou chvíli o život, takže Jackovy noční můry rozhodně neprospí. Tentokrát se napije méně, aby to tolik nepřeháněl a nemusel si hned zase dolévat. Je ale pravda, že Jackovy noční můry v něm budí zvláštní smíšené pocity. Na jednu stranu ho drásá, když vidí, jak sebou jeho milovaný háže a potí se ve vidinách nečeho, co není. Na druhou stranu miluje ten Jackův pohled, když ho Jason probudí a ujistí ho, že je všechno v pořádku, a že je s ním. Za tu druhou část na sebe není pyšný.* /Teď to trochu vypadá, jakoby měl problém se mnou./ *Napadne ho ve zlomku vteřiny, ale hned mu dojde, že mluví o svých záchvatech. Jako reakci na Jackův úsměv mu jej oplatí a něžně ho pohladí po koleni. Je natolik ztracený v myšlenkách, že si tentokrát Jackova škrabání nevšimne.* /Ach, jistě. Trissina matka. Pořád ji obtěžuje?/ *Přikývne, když se na něj Triss podívá, aby dal najevo, že ví, o čem mluví.* Vlkodlak? *Na Jasonově tváři se objeví znechucení. I z jeho bývalých interakcí s Dariem je jasné, že vlkodlaky zrovna nemusí.* Klidně s ním promluvím, pokud nebude moc zaneprázdněný očůráváním patníků. *Není to jeden z jeho nejlepších vtipů o vlkodlacích, ale není zrovna ve své kůži. Poté už poslouchá pekelné vyprávění a neodpustí si zvednutí obočí.* Nemučili tě... ale tebe poznamenalo sledování úplně cizích lidí, jak je mučí... Chápu to správně? *Zde se projevuje jeho férská výchova, dle níž je mučení naprosto běžné. Sám naposledy mučil sériového vraha svých víl.* /Ačkoliv to už je dlouho... a nedělám to rád./ *Na vysvětlení ohledně náramku jen přikývne a nemá potřebu se v tom nějak hlouběji šťourat. Už se ani nedívá, kam Triss jde, když se po několikáté zvedne, protože uzná, že jde jen o odpouštění magie.* Nevedl ten David nějakou sektu? /Tolik informací, snažím se udržet v paměti výpovědi špehů z NY i Faerie, ale je to nemožné. Hrozně věcí mi vypadává. Hm? Něco potřebovala?/ *Zaujatě zvedne pohled o posledního doušku bourbonu a podívá se na Triss.* /Ha! Avu! No to si děláš-/ Proč?
*Jack privrie oči a oboch si ich prezrie.* Ha, ha vážne vtipné. Všetky možné farby som videl ešte druhý deň. *Povie urazene ako malé decko, z ktorého sa smejú. Nemať plné ruky tak si ich ešte aj zloží na hrudi. Ale potom sa rozrozpráva a pritom sem tam Jasonovi provokatívne zakrúti šľapkou v zornom poli. Baví ho ako ho to vytáča. Ale keď nanho Jason začne používať cudzie slovíčka tak naňho vykulí oči.* Chceš sa deliť... o gauč? *Zmäteno sa opýta, pretože evidentne si pomýlil význam slova sopa. Jackova znalosť cudzích jazykov je na bode nule. Podľa jeho názoru by sa na svete malo hovoriť iba anglicky. A čínsky. Uznával, že nebyť Číny tak nemá ani iPhone. A ani topánky. Keď tajomstvo odloží na neskôr tak si všimne, že má Jason na moment zvláštny výraz. Jack len na sekundu nakrčí čelo ale viac to nerieši.* /Asi sa mi to len zdalo./ *Zvedavo si za to vypočuje o Malachaiovi. Ani nemá poňatia, že už ho tak okrajovo stretol na zimnom plese, kde sa tak skántril faerskym koláčikmi.* Aha. *Iba okomentuje. Čo pochopil tak je to hodne starý čarodej. Ale keď si vypočuje aj o tom, že nemá k Triss najjemnejšie metódy učenia mágie, nakrčí čelo.* /Ako keby som ja niečo vedel o mágii./ *Zahundre si v duchu k sebe. Proste to bude brat tak, že asi po pol tisícke rokov vie čo robiť. Nechá si doliať a všetko čo im vraví si v hlave prerovnáva. Tak ako to má vo zvyku. Natoľko sa sústredí na Triss, že nesleduje Jasonov výraz. Samozrejme, že jeho tvári nič neprezrádza ale ak by sa naňho Jack pozrel pozornejšie tak by pravdepodobne vycítil, že Jason Malachaia priveľmi nemusí. Ale keď sa reč stočí na Hauresa, to už si všimne, že si Jason naleje bourbon až po okraj. A keď pije tam mu kúsok utečie na bradu. Nerád v Jasonovi vyvoláva nepríjemné spomienky. Vie, že ani preňho to nebolo ľahké. Ak by to bolo naopak tak Jack si je istý, že by sa zbláznil. Na jeho reakciu si iba povzdychne. Áno, aj jeho by to hnevalo. Ale skutočne je úprimne rád, že pritom Jason nebol. Že aspoň od trochy toho svinstva bol uchránený. Všimne si jeho ustaranú vrásku medzi obočím. Potom pokračuje ale zoznamom toho čo mu všetko z toho zostalo. Automaticky Jasona pohladí po ruke keď ju ucíti na svojom kolenu. A nakoniec ukončí svoj monológ. Snažil sa väčšinu času venovať pohľad Triss, aby mohol vnímať jej výraz a ako reaguje. Natočí trochu hlavu nabok keď Triss začne s iného súdka. Keď spomenie meno Killian tak Jack vystrúha hlboký výraz zamyslenia. Vyzerá ako keby v hlave lustroval telefónnym zoznamom. A potom len pozrie na Triss.* Koho? *Vie o koho ide ale keď si evidentne sťažoval tak prečo to zjednodušovať?* Aha. Dobre. *Uzavrie jednoducho ale skoro mu zabehne keď povie, že je to vlkolak. Takú informáciu nečakal. Pozrie pomaly na Jasona hneď potom čo povie o vlkolakovi. Chvíľu pozerá a potom sa začne pomaly smiať. Až musí zakloníť hlavu a celý sa oprieť do kresla. Chvíľu mu to trvá ale toto ho fakt pobavilo. Až si musí utrieť slzy v kútikoch očí. Ale všetka sranda zmizne keď Triss začne rozpráva. Počúva ju pozorne, aj keď sa popri tom nenápadne škrabe. Chápe ako pre ňu muselo byť ťažké sledovať mučenie ľudí. Aj keď to boli cudzí ľudia.* /Vzhľadom k tomu, že Triss sa snaží každému pomáhať a potom musela sledovať ako niekto trpí./ *Je mu jej ľúto. Ale vo výraze to neprejaví. Vie aké to je keď sa každý na ňu pozerá ako na obeť. Keď aj napriek otvoreným oknám sa po miestnosti rozprestrie mágia, tak ho ekzém začne svrbieť ešte viac. A ešte si dodatočne par krát kýchne. Mávne rukou na znak, že je to v poriadku. Aspoň tie otvorené okná to zmierňujú. Čo ho ale zaujme je téma nejakej démonky, ktorá si behá po New Yorku. Strelí na moment pohľadom k Jasonovi. Jasonovu poznámku prejde. Už dávno pochopil, že fearska výchova bola o niečo iná než civilská.* /Ale možno s ním budem musieť dať reč o tom, že je normálne ak niekto neznesie pohľad na násilie./ *Túto poznámku si zaznamená.* Aké informácie chcela tá démonka? *Opýta sa jej a pre zmenu už znie ta otázka viac detektívne. Len keby pritom nemal červené fľaky okolo nosa. To že Triss dostala od Hellera Davida ako psa... len nadvihne obočie a pár krát mrkne.* David je syn Hauresa, ktorým opovrhoval pre jeho neschopnosť. Ale asi viedol aj sektu. *Odpovie Jasonovi. Keď Jasona ale poprosí o stretnutie s Avou. Niečo si všimne v jeho očiach.* Ava je tvoj... konzul? *Ak si správne pamätá. Len tak provokatívne zakrúti gucci papučou a dvihne sa zo svojho miesta, aby im dal priestor sa dohodnúť. Ako doma, prejde ku skrini s alkoholom odkiaľ pred tým Jason vytiahol poháre. A pozrie čo tam je. Je tam veľa vína.* /Asi faerského./ *Ale aj veľa rôznofarebných tekutín.* /Asi tiež faerske./ *Niektoré fľašky vytiahne a prezerá si ich. Väčšina z nich má zdobený tvar. Jedna modrá fľaša ho fakt zaujme a napadne mu, že ako to asi voní. Lenže akosi nepočíta s tým, že pri otváraní sa ozve klasické plop. Obzrie sa za seba ako keby bol nachytaný na hruškách.* Chcel som to len ovoňať.
*Nad Jackem a jeho vzpomínkou se jen zasměje a vynechá, že házel koláčky po zdech a na halucinace volal "na pipi". Ušklíbne se, když Jason prohodí, že čarodějové taky míchají dobré svinstva.*Nepřipomínej mi tu flašku...*Prohodí a poškrábe se na špičce nosu. Byla si jistá, že ani král na to nechce vzpomínat. Když zmíní španělské přísloví, tak se zasměje.*Co je moje je i tvoje?*Zvedne pobaveně obočí a potom Jackovi zhruba představí povahu Malachaie a kdo to je. Potom sleduje tok konverzace a tu a tam zareaguje, jako například, když Jasonovi telekinezí podá kapesníky. Protočí očima nad Jackovou pamětí. Zmateně zvedne obočí.*Ehm...Jack pracuje na tom případu, Jasi. Promiň jestli jsem tě zmátla.*Prohodí a překvapivě vzhledem k tématu na které se chystá na jejich žádost převyprávět jí pobaveně zajiskří v očích, když i Jack se rozesměje. Mohla být během vyprávění ráda, že jí nezajiskřilo mezi prsty nebo ve vlasech, jak se to občas při rozrušení stávalo.*Myslím, že sám nejlépe víš, že neexistuje jen fyzické mučení...ale když nepočítám to, že mi Astaroth a Haures...a po návratu ta eidolonka vlezli do hlavy, nebo že mě shodil démon ze schodů a rozbil mi hlavu o trůn, tak ne. Já se fyzickému mučení vyhla. Bylo...pro mě mnohem horší muset sledovat utrpení jiných lidí.*Zhluboka se nadechne a podívá se výmluvně do stropu*Ta eidolonka jak si mě našla po druhé, tak mi dala na výběr, že buď může ublížit mě blízké osobě nebo mě...jak jsem dopadla já víme...*Prohodí na marko toho, že předtím zmínila, že ji přizabila. Vlastně ji hnal jen adrenalin k Nateovi, aby zjistila že je vpohodě...u něj si vyléčila nejhlubší rány, ale žádnou neuzavřela, ale už nebyly smrtelné. Nate jí musel pak doléčit zbytek, protože když se další den probudila, tak byla bez jediného škrábnutí. Na to, že jí eidolončin démon rozpáral záda od ramene po kyčel a potom jí ještě drápy zanořil mezi žebra a byla si jista, že ještě kousek a má zase v háji plíci....tak asi dobrý. Pak se vrátí k Jackově otázce.*Chtěla vědět, jak jsme se dostali z pekla a když jí neodpovím, tak mě tam pošle znova. Aspoň jsem uplatnila démonský jazyk.*Nakrčí nelibě nos.*David byl dlouho pod nadvládou Haurese. Moc se mi nelíbilo, že mám mít u sebe někoho, kdo Jackovi vymazal paměť, ale nejspíš opravdu byl jen loutkou.*Pokrčí rameny, doplňujíc Jackovu krátkou odpověď. Nakonec když vytáhne Avu, tak jí cukne v koutku.*David s ní prý má magickou dohodu o které nesmí mluvit. A Jack mi řekl, že si s ní budu Davida prohazovat. Asi by bylo vhodné ji znát v tom případě. Dokázal bys to prosím zařídit?*S vážným výrazem se mu podívá do očí.*Zdá se, že ji znáš...co od ní mám očekávat, pokud mi to můžeš říct?*Dodá po chvíli, protože jí dojde, že vypadal trochu překvapeně. Jen drobné projevy, ale se složením lidí v jejichž okruhu vyrůstala - politik, psychiatr, právník - a kurzem psychologie kvůli herectví stačila i drobná řeč těla. Trhne s sebou při drobném zvuku a zasměje se při pohledu na Jacka s provinilým výrazem.*To vypadá zajímavě. Ukaž jak to voní.*Pobídne ho pobaveně, aby se necítil trapně nebo jako někdo s fetišem.*
Na to jsem ani nenarážel, ale jistě, i tam se lecos namíchalo. /Na tu flašku jsem v rámci všech ostatních událostí úplně zapomněl./ *Na Trissin překlad přikývne, přestože se u Jacka jeho španělská průpovídka neuchytila. Ach, Jack s ním má mluvit. Tím lépe. *V očích mu zajiskří, když se Jack tak otevřeně rozesměje a rozhodne se to připsat kvalitě svého vtipu a ne pití bourbonu na prázdný žaludek.* Naopak, fyzické mučení dělá zbytečný nepořádek. Ovšem úplně cizí lidé... *Samozřejmě chápe, že se nabídla za Natea, co se démonky týče, ale stále mu nesedí, že ji tolik zranil pohled na náhodné lidi.* /Jistě, je poměrně citlivá, rychle se spřátelí a obecně ráda pomáhá... ale CIZÍ lidé./ *Div si nevytáhne notýsek, aby si zapsal novou zajímavost, co se naučil při interakci s ne-vílami. Když ji pak Jack v podstatě vyslýchá, v klidu si malinko lokne bourbonu a převaluje si doušek po jazyku a snaží se rozeznat, co nejvíce chutí.* Jackie... *Zamručí tichounce, když se na něj náhodou podívá a všimne si, že se zase drbe.* /Možná vůbec nevedl sektu... po 300 letech života to přišlo a jsem... senilní./ Ava je moje diplomatka. A dlouhodobá milenka před tím, než jsem potkal tebe. *Dopije svůj již chudý příděl alkoholu a natáhne se po lahvi.* /Je mi jasné, že se brzy zeptá, kde jsem ty papuče sebral. Achjo./ Bude mít psa? Vím, že měla kočku a teď má nějakou mladou dívku. Nejspíš neustále potřebuje společnost. /Já, kočka, několik dalších milenců, adopce a nyní pes/člověk/syn démonského grázla/ možná vůdce sekty? Páni, Avu ten rozchod vážně poznamenal./ Mhm, zkusím to zařídit. Přestože nejspíš využiji prostředníka. /Poté, co mě donutila slíbit, že se k ní vrátím, až Jack umře. Na to, že se mělo jednat o nezávazný sex to nesla dost špatně./ Je to velmi hrdá žena. Nesnaž se vůbec naznačit, že bys byla na její úrovni. Pokud jí dáš jasně najevo, že tě těší vůbec příležitost s ní dýchat stejný vzduch, neměl by snad být problém. /A nebo tě pokryje jinovatkou. Eh, může to skončit jakkoliv./ *Otočí se za popnutím a koutek mu vyletí v křivém úsměvu.* A jak to voní?
*Pozrie z jedného na druhého a privrie oči. Jeho policajný senzor zaznamenal tajomstvo.* Aká fľaška? *Potom sa trochu nadurdí keď sa tu spomínajú cudzie slovíčka. Ale to ho rýchlo opustí keď ho Jason pobaví vtipom. Niekedy sú moment keď síce vtip nie je ani tak vtipný ale padne v tom správnom momente. A toto je ten moment. Ale potom sa téma zvrtne na vážnejšiu notu. Jack chápavo prikývne. Má pochopenie pre to, keď niekto neznesie utrpenie iných. Ani on sám nie je voči tomu imúnny. Preto je policajt, aby pomáhal druhým. Ale vo svojom chápavom výraze sa trochu zastaví a pomaly sa otočí na Jasona. Odloží si elektronicku cigaretu, na ktorú má neskutočnú chuť, späť do vrecka nohavíc. Potom sa natiahne k Jasonovi a potľapká ho zmierlivo po rameni.* To si vysvetlíme neskôr. *Povie mu láskyplne ako keby bol nejaký školák, ktorý nerozumie učivu. Zaujme ho démonka, takže pre všímavejšie osoby by mohlo by vidno, že Jack už si v hlave dáva dokopy nejaké vodítka. Alebo sa o to aspoň snaží.* Takže nám tu behá démonka, ktorá evidentne má spojenie s Hauresom. A behá tu v čase keď tu máme veľa nadprirodzených vrážd. *Pritom pozerie na Jasona ale potom sa pohľadom vráti k Triss. Až nad zabručením svojho mena, ktoré Jackovi znie trochu rajcovne... si prestane škrabať ruku. Stiahne rukáv a zošuchne sa v kresle trochu nižšie. A dá tak možnosť znova vystaviť tie úžasné papuče.* Ahá, diplomatka. *Povie chápavo a usmeje sa. Lenže po ďalšej vete sa mu úsmev najskôr zarazí a potom opadne. V kresle sa narovná a dokonca si dá dole nohu z opierky. A otočí sa na Jasona. Tvári sa dosť podobne ako keď si myslel, že Jason balí sestričku v nemocnici. Čiže žiarlivo.* Diplomatka a dlhodobá milenka. *Zopakuje. Vie, že Jason mal pred ním veľa milencov a mileniek. Ani on nežil úplne ako mních.* /Lenže s diplomatkou asi musí pracovať nie?/ *Divoko uvažuje. A pritom si podupká Gucci papučou. Keď sa ďalej bavia o Ave tak ide ku skrini s alkoholom a preberá sa fľaškami až kým nenájde jednu, ktorá ho zaujme. A tak ju otvorí. Pozrie na Jason a Triss. A potom si privonia. Jeho výraz stojí za všetky prachy, pretože ho skriví a začne kašlať. Dokonca mu slzia aj oči.* Ako čistý lieh. Preboha, to je stopercentný alkohol alebo čo? Dočerta. *Zaštupluje fľašu a vráti ju späť. Voľnou rukou si potom utrie slzy. Tak vyberie inú fľašu, pre zmenu teraz so žltým obsahom. A tentokrát už bez ostychu to otvorí a privonia. Ale o poznane opatrnejšie než pred tým.* Toto voní pekne. Čo to je? *Prejde k Jasonovi a strká mu fľašku pod nos, aby mu povedal čo to je za vôňu.* A môžeme to piť aj my? *Ukáže na Triss a seba.*
Hra flaška. Kdysi nás Kai pozval s pár čaroději. Byla s magickými nápoji místo úkolů a pravd.*Vysvětlí Jackovi ve zkratce. Zaraženě stiskne rty a svráští obočí a udělá se jí zle.*Nejsem zvyklá vidět násilí. Je blbé říct, že jsem zvyklá být obětí násilí, ale nesnáším pohled na někoho, komu je ubližováno. Neumím ubližovat lidem, jen démonům. Nejsem stavěná na to ten pohled snášet, v mém životě bylo násilí až moc...a teď mě k tomu nutí moje vlastní hlava a já to nesnáším všechny ty představy o tom, že já mám být ta zlá. Nejsem monstrum...nechci být.*Zkusí mu to vysvětlit a prohrábne si vlasy. Muselo být jasné, že to vztahovala čistě na sebe a nemyslela tím, že Jason je monstrum. Muselo jim dojít, že kdyby je za monstra považovala, tak tu s nimi není. Aspoň v to mohla doufat. Potom se podívá na Jacka.*Klidně si zapal. Mě to nevadí. Poslední dobou k tomu občas taky utíkám a zbytečně mi děláš chutě.*Letmo jí trhne koutek ve výmluvném gestu. Jack ale nejspíš nevěděl, že měla vztah. Že cigarety jí připomínaly jejího Sandera, když už ho nemohla jen tak objímat, líbat či s ním usínat. Potřese hlavou. Na démonku trochu nechápavě kývne a zvedne obočí zda hypotézu rozvine dál.*Prý se jednou ročně stane člověkem a pak se změní na zvíře. Ale nevím zda bude jen psem...*Trhne nevědoucně rameny. Jack jí k tomu mnoho informací nedal.*Děkuji. Za zařízení i za info.*Usměje se na Jasona vřele a vděčně, jakoby se peklo nestalo a starostlivě mezi nimi přeletí pohledem. Pro Jacka to asi byla novinka. Možná byla až moc dobrá herečka, když odmítala ukazovat bolest, co neustále bez přestání cítila. Která ji trápila, ničila a sžírala jako její běsy a stinné stránky, které se zdály traumaty výraznější a hůře potlačitelné. A raději se zajímala o trable jiných než ty své. Nakloní hlavu, když Jack donese další láhev. Už jí nějak bylo jedno co se děje. Cítila se laxně v přístupu k tomu, co ještě budou pít.*/Aha takže na slova reaguju normálně, ale že se můžu předávkovat když na prášky piju mi je jedno...no co. Aspoň se poučím do příště, když mi bude blbě. A nebo se pak vyzvracím a bude to vpohodě. Nezabije mě to ne? Hmmm nebyla by to škoda - počkat nemůžu umřít. Tak nic. Nikdo nesmí kvůli mě trpět. Nejsem monstrum. Nebo jo? Ne. Nebudu. Nesmím. Nechci dopadnout jako Leazar. Bože měla bych zavolat Zachariemu, že se potřebuju sejít zase z osobních důvodů a ne jen kvůli práce. Neměla bych zase řešení odkládat-/*Zarazí se v myšlenkách, potřese hlavou a potom se natáhne po láhvi, ke které si určitě měl Jason čas čuchnout i odpovědět, protože chvíli byla mimo.*To zjistíme.*Prohodí, trochu moc blaženě se usměje, vezme láhev, ke které zvědavě přivoní a přímo z ní se trochu napije. Jo. Pít na prášky byla asi blbost. Pak jim láhev vrátí a přesune se k oknu ze kterého upustí magii.*Jo a mám křídla.*Zasměje se jako puberťačka a rozpustile si sundá prsteny a na chvíli si vyhrne svetr i triko a ukáže jim tak část zjizvených zad po bičování, přes které byly černé rysy tetování přes celá záda. Vlastně viděli jen spodní část křídel. Pak si nasadí prsteny a jizvy i černý inkoust zmizí pod hmotnou iluzí.*
/Já mu o tom neříkal? Možná jsem tak zvyklý lidem číst myšlenky, že zapomínám, že je to jednosměrka. Ups./ Někoho to zmenšilo, někdo se choval jako zvíře a někdo po tom byl divně nažhavený. V kombinaci si dokážeš představit, že to nebylo nic pěkného. *Zavrtí hlavou, ale představa zvířecích malých nadržených lidí ho svou absurdností pobaví a maličko se pousměje.* Hmm, ani si nepamatuju pod vlivem jakého lektvaru jsem byl já. /Jen si matně vzpomínám, že jsme se s Triss políbili? A jeden čaroděj mi vyznával lásku.. ano, bylo to vtip- Ne. Zas tolik asi ne, když se nad tím zamyslím. Byli jsme v tu dobu s Jackem spolu? Myslím, že ne, to bych nebyl tak lehkovážný a nešel na pofidérní party u Malachaie. Jistě. Nebyli./ *Alkohol mu trochu rozvazuje jazyk a to ho možná potopí. Ale přeci jen jako pravdomluvná víla nemůže lhát a mlžení mu přijde ještě podezřelejší, než prostě Jackovi říct, co se dělo.* /Ale detaily asi nejsou třeba. Je to dávno a akorát by ho to stresovalo./ *Když ho Jack ujistí, že mu později všechno vysvětlí, vděčně se na něj usměje a krátce mu zavadí o ruku na svém rameni. Poté se již zapojí do detektivní práce a také se mu to začne malinko propojovat. Malinko zčásti proto, že jeho členství v FBI je vymyšlené a zčásti proto, že na sobě začíná cítit alkohol.* /Bourbon se upíjí. Nebyl dobrý nápad to do sebe tak kopnout./ *Ale udělal by to znovu.* A co vlastně ten tvůj lovec? Jak snáší, že žiješ s jiným? *Kolemjdoucí by mu v tuto chvíli mohl poradit mlčet, ale rozhodl se zapojit do debaty. Ne úplně nejlepším způsobem a hlavně úplně mimo téma. O bydlení s Kaiem se bavili dávno a o vztazích... no trochu se to nakouslo tou Avou.* Byla vždycky poblíž. *Pokrčí rameny a snaží se tím naznačit, že se rozhodně nejednalo o nic, na co by se dalo žárlit.* /Plus je překrásná. Nebýt tomu tak, jistě se nic z toho nestane. Párkrát jsem hrál na klavír a ona zpívala, ale co! Bylo to jen trávení času ve světě víl. Nikdy jsem k ní necítil to, co k Jackovi. Ani jednou jsem se neprobudil a nebyl nadšený jen z toho, že leží vedle mě a slintá na polštář./A ať se dělo cokoliv... *Nakloní se k němu, aby další slova slyšel jen on.* Jsem jenom tvůj. *S vílí pravdomluvností mají tato slova skutečnou váhu. Poté se odtáhne a nechá Jacka zkoumat alkoholovou skřínku.* Není zač, stejně o tobě musí vědět, když si budete střídat onoho psího Davida. Je tedy v jejím zájmu se dohodnout. /A dipolmatka je to dobrá./ To- *Zasekne se, když už se čarodějka napije přímo z láhve.* To je medicína na bolest. Má v sobě velké procento voňavých bylin, proto tak hezky voní. Předpokládám, že vám nic neudělá, vzhledem k tomu, že férské děti ji pijí od útlého věku. /Tedy jen v případě, že rodiče uznají, že je to vhodné. Když vychovávají válečníka, je možné, že mu nedají ani čichnout./ Páni, křídla. *Zaujatě se otočí a moc neví, co jiného by k tomu řekl. O Trissiných jizvách ví, přestože je nikdy neviděl, ale nijak ho nepřekvapují. Sám jich má několik a hlavně se skoro neustále dívá na ty Jackovy, takže z toho moc "wow" efekt nemá.* Každopádně, pokud si vážně chcete hrát s vílím alkoholem, to modré jsou halucinogeny a to růžové je taková... veselá tekutina. Ovšem byl bych raději, kdybychom si to nechali na někdy jindy. *Pousměje se a sám si nabídne ještě trochu bourbonu, přestože ho v láhvi nezůstává mnoho.*
*Jack zauvažuje. Takéto hry hral keď bol na strednej. Ale mal celkom pochopenie preto, že s čarodejnými lektvarmi to mohlo byť zaujímavejšie. A keď tak počúva Jasona tak to skutočne muselo byť zaujímavé. Až na to slovné spojenie - divne nažhavený.* /Pod tým si mám predstaviť čo?/ *Chce sa opýtať čo z toho bol Jasona ale keď povie, že si to nepamätá.* /Tak to asi bolo dávno./ *Zhodnotí si sám v duchu.* Aha. Moja posledná fľaša bola na strednej a musel som dať pusu Elizabeth Whitakerovej. Mala strojček na zuby. A jedla pred tým niečo s avokádom. Odvtedy som nehral fľašu a ani nejedol avokádo. *Vystrúha tak traumatizovaný výraz, že musí byť účastníkom tohto rozhovoru jasné, že avokáda sa Jack už asi nikdy nedotkne. Potom uistí Jasona, že mu vysvetlí ako to u ľudí chodí pri pohľade na násilie. A pritom si vypočuje Triss.* Nie si monštrum, Triss. A to že ním ani nechceš byť to len potvrdzuje. Myseľ je veľmi komplikovaný orgán, s ktorým je veľmi ťažké sa naučiť pracovať. A najmä ak sis prešla tak veľkou traumou. *Znovu nasadí taký ten terapeutický, upokojujúci hlas. Potom len zakrúti hlavou a cigaretu schová.* Mne to vadí. Bežne fajčím v okne ale tam si teraz netrúfam ísť. *Usmeje sa. Vlastne z bourbonu je tiež v dobrej nálade. Potom si prejde na moment do módu policajta a evidentne k tomu stiahne aj Jasona. Preňho to je ale cenná informácia, na ktorú sa vrhne hneď ako bude môcť. Jack na moment zauvažuje a zapátra v hlave či tam je informácia o tom či ma Triss priateľa. Ale nič také tam nemá. Alebo má a proste to vypustil. Tak je ticho. Ale rozhodí ho informácia o tom, že Jason dlhodobo, a to slovo dlhodobo má v hlave veľkými písmenami, spal so svojou diplomatkou. Jack sa naježí ešte viac.* Stále je poblíž, je to predsa tvoja diplomatka. /Však to je ako keby som dlhodobo spal so sekretárkou z mzdového!/ *A predstava, že by naňho potom Marta hnusne zazerala a posielala mu schválne neskôr výplatu nie je príjemná. Keď sa k nemu Jason nakloní tak má chuť mu niečo odseknúť ale ovládne sa. Je predsa racionálne zmýšľajúci človek. Privrie naňho skúmavo oči ako keby sa snažil odhaliť nejaké klamstvo. Krása toho ako nevedomo vytesňuje fakt, že víly sú pravdovravné. Ale uzná že hovorí pravdu. Prejaví to tak, že zmierni ten svoj intenzívny skúmavý pohľad a poberie sa ku skrinke. Po čistom liehu vytiahne niečo voňavé.* /Mňam./ *Aj by si lokol ale má z toho rešpekt. Dá to pričuchnúť Jasonovi lebo ho skutočne zaujíma čo to je za vôňu. Aj keď teda to bude zmes nejakých bylín. Ale z ničoho nič mu fľašku vezme Triss. Nepokúša sa ju zastaviť. Podľa jeho názoru je už dospelá žena takže je za seba zodpovedná.* /Aj keď bourbonu už asi mala dosť./ *Odhaduje podľa jej blaženého výrazu. Vezme si fľašku späť a zadusí trochu smiech.* To mi dones keď budem po tréningu vo Washingtone. *Zavtipkuje ale reálne ráta, že to fakt bude potrebovať. Neznáša pravidelné rekvalifikačné tréningy v rámci CIA. Príde zničený ako keby došiel z vojny v Afganistane. Pozrie ako im Triss odhalí chrbát s jazvami a krídlami. Jack nakloní hlavu na bok, jazvy tak úplne nečakal. Krídla sú určite wau ale zaujme ho iná vec. Tak nejak mu nepríde toto u Triss typické.* Počuj, Triss. Pila si pred tým než si sem prišla? Lebo toho Bourbonu si nemala zas tak veľa a už sa nám tu vyzliekaš. *Prehodí ledabolo keď vracia fľašku do skrine. Všimne si tam, že je aj polička s civilským alkoholom. Je na nej prach takže evidentne tejto polici sa asi väčšina víl vyhýbala.* /Aké prekvapujúce./ *Pomyslí si ironicky.*
*Triss se jen hořce zasměje, když padne téma na Sandera.*Můj lovec? Uvěřil Jackovi Hellerovi, že čarodějové jsou jen loutkami svých rodičů...rozešla jsem se s ním. Přesně na nový rok. Jaký to šťastný nový rok.*Její výraz na chvilku nabyde kyselý a hodně ironický podtón, ale potom mávne rukou.*Ale bylo tam více důvodů, proč se rozejít. Jeho tatík mu vyhrožoval vyděděním. Například. Věděli jsme od začátku, že to nedopadne. Jen jsme si to zbytečně komplikovali city.*Prohodí vědoucně, protože tu byla za Jasonem, když ji Sander řekl, že ji miluje. Zmiňovala králi tenkrát, že spolu přece čarodějka a lovec být nemohou. Nebo ne?*A co se týče toho druhého...je dalším důvodem. Astaroth a Samael se rozhodli skrze nás uzavřít spojenectví, které více než cokoliv připomíná středověký způsob, kdy provdali děcka, aby mohlo být spojenectví. Parádní být spojená magií s někým jiným. Má to spoustu negativ. Třeba to, že Kai je majetnický bastard.*Zasměje se, ale zní to až vesele vzhledem k tématu. Jakoby se tím označením nejvyššího čaroděje sama pobavila. Promne si kořen nosu a zhluboka se nadechne, aby získala kontrolu nad emocemi a nechovala se jako zfetovaná puberťačka. A přesto se poté napije z láhve s neznámým obsahem. Pousměje se nad tím, že je to jen proti bolesti.*I psychické? To by totiž bodlo.*Zahuhlá a olízne si sladký likér ze rtů. Potom jde upustit magii a ukáže jim jizvy.*To není přesný termín. Nesvlíkám se technicky vzato.*Zahihňá se a potom si plácne přes pusu, jakoby řekla něco blbého. Nakonec ale převezme na moment rozum otěže a Triss se natáhne po kabátu a z kapsyy vytáhne malou plastovou lahvičku s antidepresivy, kterou mu bez zájmu hodí a opře se o parapet. Cítila, že magii přestává kontrolovat a ta opět kontaminuje ovzduší. Nechala ji. Namísto toho si vzala kabát přes ruku.*Měla bych jít...neudržím magii už pod kontrolou a jestli nechceme, ať ztratím kontrolu tím, že se ji budu snažit zadržovat, tak je to nejschůdnější cesta. Už jsem ublížila Jackovi dneska dost...Omlouvám se...*Zamumlá a prohrábne si vlasy.*
/Avokádové trauma. Nedivím se, že jej od té doby nevzal do úst./ *Nakrčí nos při té představě a je vidět, že je rád, že na střední nechodil. Tak moc se zasekl nad tím mučením, že vůbec nezareagoval na Trissiny obavy ohledně vlastních temných myšlenek.* /Ještěže je tu Jack./ *Kývne nad jeho slovy a snaží se do téhle debaty moc nezasahovat, protože jí rozumí tak akorát z toho, co se naučil od Jacka. Ten vnitřní hlas, co Triss obtěžuje zní jako někdo, koho by měl rád ve svých službách. Ovšem, když se na to podívá jako přítel, dokáže si představit, že to není úplně příjemné a dost se to rozchází s čarodějčinou povahou.* /Je pravda, že kouří výhradně u oken./ Aha. *Hodně se snaží, aby si Trissinu situaci s lovcem nepřivlastnil. Přeci jen i on je ve vztahu smrtelný, dlouhověký (ne nesmrtelný narozdíl od čarodějů) a jakožto král by to také měl nechat jít. Jenže on sobecky volí tyto skutečnosti ignorovat.* /Dojde na to čas, ale ten není teď./ Majetnický bastard, hmm.. /To je asi jediné, v čem ho dokáži pochopit. Ač jsem s Avou nikdy neměl nějaké hlubší úmysly, vadilo mi, když byla s jinými muži. Je to ovšem dost pokrytecké./ Vyhýbám se jí a ona mně. *Přizná ještě a je rád, že Jack ubere na intenzitě nepříjemně zkoumavého pohledu.* /Ani mi nedošlo, že jsem mu o tom neříkal./ Na psychickou je většina placebo. Různé amulety a tak. Já osobně jsem tomu nikdy neholdoval. *Pokrčí rameny nad otázkou ohledně léčidla a pak se usměje na Jacka a přikývne. Donese mu to s radostí, na svalovou bolest to funguje perfektně.* /Technicky vzato. Už nemluví zdaleka tak lehkovážně jako dřív, volí slova, rozebírá ta cizí. Je vidět, že zapadla hlouběji do podsvětského života, než když jsme se potkali. Co to je?/ *Jason od pohledu antidepresiva nepozná. Na její komentář ohledně toho, že už by měla jít, přikývne.* Rád jsem tě po tak dlouhé době viděl. *Zvedne se ze svého důlku, do kterého se zavrtal při nepříjemných částech konverzace a dojde k oknu Triss obejmout. Uznal, že to kolikrát pomůže více než slova.* /Vlastně i to mám od Triss, ne?/
*Nakrčí obočie. Vedel si predstaviť, že Heller nebol asi v najpozitívnejšom rozpoložení keď to vravel tomu Trissnimu lovcovi. On má naňho prevažne pozitívne spomienky ale nemôže ignorovať aj tie negatívne aspekty, ktoré sa od neho odvíjajú. Ale pritom keď pozrie na Jasona a vie, že to bol Heller kto ho zachránil keď ochorel.* /Dokonalá ukážka toho aké sú vzťahy komplikované./ *Pomyslí si. Viac ho ale zaujme uzatvorenie spojenectva a že je to na štýl svadby ich detí.* Hmm. *Zamyslí sa ale nahlas nič k tomu nepovie. Ale je vidno, že premýšľa nad tým.* /K čomu potrebovali uzavrieť spojenectvo? Chystá sa niečo? Ako by sa to dalo prerušiť?/ *A všetky tie otázky si v duchu zapisuje. Aj keď pekelné vzťahy už sú úplne mimo jeho odbor. Rozptýli ho téma Ava.* /Vyhýba./ *Na jednu stranu ho to poteší na druhú má tak trochu obavu, aby to negatívne neovplyvňovalo Jasonove kráľovské povinnosti. Vie že mu na tróne záleží. Keď sa Triss napije sirupu na bolesť tak ho odloží a radšej už nič ďalšie nevyťahuje. Ani ten civilský alkohol. Zatvorí skriňu a otočí sa. Akurát včas, aby zachytil fľaštičku antidepresív. Prezrie si ich a tentoraz sa vážne zamračí.* Na toto by si rozhodne nemala piť, Triss. *Povie jej karhajúco. Veľmi ďaleko sa ale v nejakých prupoviedkach nedostane, pretože si znova kýchne. Ale čo viac ešte začne aj kašlať. Má pocit ako keby vzduch zhustol a on ho nevedel v potrebnej miere prijať. Radšej sa teda drží v úcty hodnej vzdialenosti. Keď ju Jason pustí, tak jej antidepresíva hodí späť. Akurát na to využije moment keď nekýcha a nekašle. A mávne jej kým sa znova rozkašle. Keď sa uvoľní okno tak doňho takmer vlezie celý, aby sa nadýchal čerstvého vzduchu.* V pohode. *Húkne za seba, aby teda upokojil Jasona, prípadne Triss ak to počuje, že mu nič nie je. Alergia mu lezie na nervy. Jediná vec na ktorú bol v živote alergicky boli čučoriedky. Nič iné.* /Otázne je či to časom zmizne./
Já vím.*Odpoví nakonec a letmo se usměje.*Vím, že se na tyhle prášky pít nesmí. Ale věřím, že mám nárok na to udělat nějakou blbost a vzít si z ní ponaučení.*Mrkne na něj bezstarostně, jak se momentálně i cítila. Rychle si navlékne teplé oblečení a od gauče boty a uvolní tak Jackovi u okna místo. Překvapeně se zarazí, když ji Jason obejme, ale potom se k němu více přitiskne a oplatí mu to.*Mám vás ráda...postarej se o něj. Musím jít, než mu bude hůř...Snad se jindy potkáme za lepších podmínek, protože mi chybíte.*Řekne akorát nahlas, aby ji Jason slyšel, když má obličej zabořený v jeho oblečení, načež se po chvíli odtáhne a postrčí krále směrem k jeho příteli, telekinezí zachytí lahvičku antidepresiv, kterou bezpečně schová do kapsy, a sama se vydá ke dveřím. Ještě se s rukou na klice otočí.*Jackie? Je mi líto, že jsem tenkrát nebyla dost rychlá a schopná na to, abych tě zachránila před Hauresem.*Řekne ještě něco, co mu neměla dosud šanci říct a co ji stále hlodalo v podvědomí. Ne, že by si snad touto omluvou odpustila. Ani nevěděla, zda si Jack pamatoval, že ho tenkrát měla snahu zachránit před rituálem. Lítostivě se usměje, zamává jim ještě konečky prstů a potom už se protáhne dveřmi na chodbu. Trochu dezorientovaně se rozhlédne, protože strážce byl pryč a ona nevěděla kudy kam. Nakonec jeden směr zvolí a vyrazí pomalým krokem, možná trochu nejistým. Občas se zastaví a rozhlédne, zda to už nepozná, ale ve výsledku je rozhodnutá bloudit tak dlouho, než ji někdo odchytí a pomůže jí.*
*Na J. Hellera má Jason neutrální názor. Dříve to byl jeho přítel, poté přišel o paměť a pomohl posednout Jacka. To stačí na nenávist, ale oproti tomu ho zase taky vysvobodil, takže se to zahrává do takového divného neutrálu.* /Démonské spojenectví nemůže být nic dobrého. Možná bych na to měl dát pár špehů./ *Je rád, že Jack si z tématu Ava nedělá. těžkou hlavu a normálně pokračuje v rozhovoru na jiné téma. Trochu ho ale znejistí, když se dozví, že Triss neměla pít.* /To nemusí dobře dopadnout. Ačkoliv Triss nevypadá, že by si z toho něco dělala. Nebo to je právě ten problém? Hm.../ *Tiše se uchechtne, když Jack naběhne k oknu a po chvíli podle čarodějčiny reakce pochopí, že se s tím objetím nemýlil. Rozhodně zabralo lépe než jeho jinak dost mizerné uklidňující schopnosti.* Postarám. Dáme si vědět, až budu ve světě lidí. *Přikývne a raději vynechá tu část s "my tebe taky," protože nechce mluvit za Jacka a zároveň mu přijde divné odpovědět v jednotném čísle. Když se Jackovi omluví za svou rychlost, trochu v něm hrkne. Vzpomene si, že kvůli tomu byl na Triss dlouho naštvaný. Překoná tuto vzpomínku a také čarodějce zamává. Kupodivu je na chodbě úplně prázdno, až se zpoza rohu vyhrne Gideon, válečník ochránce a dívajíc se přímo před sebe do Triss vrazí. Je totiž podstatně vyšší, než ona.* Tak já si dám asi sprchu, přestože si nejsem jistý, jestli to pomůže od Trissiny magie. Pak se můžeme vrhnout na tu masáž... *Mezitím v audienční místnosti Jason přistoupí k Jackovi a jemně mu položí ruce na ramena a o jednu si opře i bradu.* A ještě jedna věc. *Dá mu nežnou pusinku na krk.* Co to překvapení?
*Dýcha čerstvý vzduch. On ten vzduch je tu úplne iný než v New Yorku. Ale v tomto momente je každý vzduch bez prebytku mágie preňho dobrý. Keď počuje zdrobnelinu svojho mena tak v duchu vraždí svoju sestru. V okne sa obzrie, aby na Triss trochu videl. Zamračí sa. Zamáva jej späť ale jeho zmätený výraz zostane. Popravde, ten večer si pamätá iba do momentu keď prišiel na tú párty. A potom si len matne pamätá Hellera, horko, bolesť, veľké množstvo bolesti a beznádej. Ani nevedel, že tam Triss bola a pokúšala sa ho zachrániť. Potrebuje si to v hlave trochu prerovnať. Ale už teraz cíti, že keď odišla tak svrbenie pomalinku ustupuje.* Tak keďže na mňa mali efekt aj jej kapesníky tak sprcha nebude od veci. *Zavrká k nemu a ešte chvíľu zotrváva v okne. Usmeje sa keď sa k nemu nakloní a ten úsmev sa mu rozšíri keď ucíti malú pusu na krku. Vedel, že to príde a zasmeje sa tomu. Potom sa otočí, jednou rukou sa opiera o parapet a druhú si dá v bok.* Prekvapenie mám u teba v spálni. A keď už tam teda pôjdeme... *Zoberie ho za ruku a tiahne ho z audienčnej miestnosti.* ...musíš mi povedať ako... *na moment zastaví, dvihne jednu nohu a zakrúti špičkou*... sa stalo toto? *A pokračuje s ním cestou až do jeho komnaty. Vážne ho ten príbeh, ako sa také papuče dostali k nemu do šatníka. Keď sa dostanú do spálne tak sa potmehúdsky usmieva ale popravde, je nervózny. Ani nevie z čoho.* /Sú to iba kľúče. Dávam mu iba obyčajné kľúče, aby mohol ku mne prísť, nemusel ma niekde čakať alebo hľadať. Je to rozumné. Čo ak budem niekde mimo a on bude v civilskom svete a bude potrebovať... si ísť ľahnúť, ísť na záchod, spraviť si kávu? To všetko môže spraviť síce bez toho, aby sa trepal do Park Slope. Zaplatí si hotel. Ale zas keď by mal u mňa nejaké veci tak môže sa prezliecť a tak./ *Počas toho ako má mentálne zrútenie sa usmieva, tvári sa že je v pohode aj keď teda pôsobí jemne kŕčovito a vezme do ruky tašku od počítača. A v tej sa hrabe. Aj keď tie kľúče už prakticky má v ruke ale stále váha.* /Spravím to jak náplasť. Proste to strhnem a bude. Je dosť možné, že nepochopí čo to znamená. Pre víly asi nie je také terno dostať od partnera kľúče ako u civilov. Tak čo stresujem./ *A na to vytiahne kľúče a ukáže ich Jasonovi. Ide o krúžok na ktorom je jeden kľúč od vchodových dverí od bytového domu, jeden kľúč od samotného bytu a aby nebolo málo tak je tam aj kľúč od pivnice. Keby náhodou Jason potreboval niečo odložiť. Bicykel alebo voľačo také. A k tomu je k nim ešte prívesok v tvare zlatého kruhu na ktorom je vygravírovaná snehová vločka.* Kľúče od môjho bytu. Myslel som, že... by sa ti mohli hodiť.
Máš pravdu, jsem kontaminovaný. *Zvedne z něj ruce i bradu a udělá krok zpět. Chvilinku na to se Jack vyjádří k tomu překvapení a Jasonovi zahoří v očích nadšení. Nechá se bez problému dotáhnout k sobě do komnat a moc se těší na překvapení, ale ještě víc na to, že spolu budou zase sami.* /Uvidíme, za jak dlouho se mu zlepší ta vyrážka./ S tím jsem mohl počítat... Není to zase tak vtipná historka, zkrátka jsem byl v jednom baru a nějaký šikovný zloděj mi ukradl boty, aniž bych si toho všiml. Šel jsem pak docela dlouho New Yorkem bos, než jsem narazil na obchod, co prodával značkové oblečení. Tam jsem jako první narazil na tyhle hrůzy, tak jsem si je pořídil a zamířil rychle zpátky do Faerie. Když nad tím tak přemýšlím, nejspíš to nebyl běžný zloděj, ale nějaký úchyl. Když viděl někoho tak draze oblečeného, mohl čekat, že budu mít i nacpanou peněženku. *Zamyslí se, protože tuhle příhodu za ty roky úplně vytěsnil.* /Klíče?/ Hodí se určitě. *Přikývne pragmaticky a vskutku netuší, že pro civily je to docela velký posun ve vztahu. Chvíli si je prohlíží a všimne si vločky, což mu samozřejmě připomene jejich začátky. Tahle připomínka ho potěšila víc, než celé klíče.* Jsem rád, že jsem ti dal ty vločky. *Dá mu pusu na čelo, ale pak si vzpomene na jejich předchozí konverzaci a zvedne ukazováček v gestu "dej mi chvíli," ještě za chůze se začne svlékat a pak již nahý se na Jacka otočí, usměje a zapluje do koupelny, aby se dle slibu osprchoval.*
*Kontaminovaný, nekontaminovaný aj tak si ho vezme za ruku a odvedie si ho do spálne. Pobaví ho ako nadšene sa tvári. Cestou mu aj napadne, že možno to nadšenie opadne keď zistí, že sú to iba kľúče. Pre zmenu ale on horí zvedavosťou z toho, že ako Jason prišiel k tejto módnej pohrome. Chvíľu mlčí, iba sa usmieva a potom sa rozosmeje na plné kolo. Predstava ako niekto Jasona okradol. A on potom išiel bez topánok, iba v ponožkách po New Yorku. Jedna malá časť v ňom zavreští, že išiel po tých špinavých chodníkoch ale zas na druhú stranu.. keď bol námesačný tak chodil bárs kde a dokonca bosý úplne. Pozrie na Gucci papuče a potom na Jasona.* Evidentne nie je pravidlom, že zlodej musí byť múdry. Ale tie papuče nechaj. Aspoň tu budem mať nejaké keď sem prídem. *Povie a keď už nadhodil takú notu tak začne hľadať tie kľúče. A ako čakal, tak Jason netuší čo to znamená. Na jednu stranu je Jack za to rád.* /Ešte by si myslel, že je to príliš. Alebo by bol v rozpakoch./ Som rád, že som niektoré vypral v práčke. *Odpovie mu. Čo vie, tak tá epizóda sa pár krát opakovala, pretože tie sklenené vločky zabudol v oblečení.* /Myslím, že iba jedna to prežila./ *Odvtedy sa snažil tie vločky doma odkladať na bezpečné a dostupné miesto a hlavne tam kde sa k nim kocúr Bob nedostane. Nechá ho ísť do sprchy ale potom sa otočí a ide za ním.* Jasi? Kto ti umyje chrbát? *Opýta sa ho a vyzlečie si ten kašmírový sveter a poskladá ho. Urobili sa mu fľaky na tele ale postupne miznú. Len ten jeden na zápästí, ktorý si škrabal zotrváva čerstvý. Zhodí zo seba nohavice, spodné prádlo a ponožky. A pridá sa k Jasonovi.*
*Je rád, že Jacka jeho historka pobaví, přestože on tehdy byl dost naštvaný.* Dobře, kvůli tobě je tu nechám. Ale těžko se na ně dívá. *Uchechtne se a docela se diví, že je Triss za celou dobu neokomentovala.* Také. Přestože jsem rozhodně nepočítal s tím, že je budeš spotřebovávat jako na běžícím páse. *Sotva zapne vodu, slyší, že na něj mluví. Hned ji tedy zase vypne a slyší druhou půlku, která ho donutí k úsměvu.* Volat služebnictvo by bylo moc práce, takže pokud máš zrovna volno... budu moc rád, když se toho ujmeš. *Hned na to zase zapne vodu a nastaví Jackovi záda.*
*Jack sa pozrie na tie hrôzy na nohách. Vyzerajú fakt hrozne ale... o to viac ho baví ich nosiť. Za sklenené vločky sa naňho zazubí.* Prosím ťa, toľko ich zas nebolo. *Mávne rukou a nechá ho ísť. Ale napadne mu, že prečo by sa malo tak plytvať vodou, keď je možné že aj na Jackovi sa prichytila Trissina mágia.* Čírou náhodou voľno mám. *Odpovie mu a vlezie si k nemu. Zoberie mydlo a začne ho umývať. Robí to rád. Keď sa mazlí s jeho telom a ešte ho umýva aj s tým úžasne voňavým mydlom.* Otoč sa. *Povie mu blízko pri uchu.*
Možná trochu přeháním, ale nelituji jediné vločky, co jsi zlikvidoval. *Ušklíbne se a pak si nechá s radostí mýt záda.* /Ještěže mám tak voňavé mýdlo. Hned se lépe láká do sprchy./ To mám ale štěstí... *Zamručí v odpověď na Jackův rozvrh a zvednou se mu chloupky vzadu na krku, když Jack promluví. Jako na povel po poslechne a prohlédne si ho. Vyrážka se výrazně zlepšila za tu chvíli, co nejsou s Triss. Vezme ho kolem pasu a přitáhne si ho blíže k sobě.*
*Nelikvidoval ich schválne. Aspoň nie všetky. Občas sa stalo, že z dlhej chvíle jednu hodil o zem. Páči sa mu ako Jason bručí a ešte do toho je sprcha plná tej úžasnej vône. Umyje mu chrbát a keď sa otočí tak sa začne venovať jeho hrudi. Nevzdoruje, nemá na to dôvod a nechá sa pritiahnuť bližšie. Postupne mu z hrude prejde na brucha, po ktorom mu skôr škádlivo prechádza než aby ho umýval. A k tomu sa nakloní, aby ho pobozkal.*
*V době, kdy mu daroval vločky se pro něj jednalo jen o nevinný flirt. Tedy alespoň si to myslel. Ale proč by náhodnému civilovi dával magické zařízení, na které přiběhne jako pejsek? To nebylo jen tak.* Mhmm... *Zamručí, když ho začne dráždit na břiše, a zčásti proto, že chce z Jacka smýt magii více než ze sebe, začne ho na oplátku také umývat. Nebo alespoň tak si to obhájí, spíše se ho chce prostě dotýkat.*
*Jack vlastne dodnes priveľmi neuvažoval, prečo mu Jason dával tie vločky aj keď ich väčšinou "omylom" ničil. Tak nejak si myslel, že mu tie nehody verí. Umýva si ho a bozkáva. Rukami ho sem tam pohladí aj po ruke alebo boku. A potom sa trošku odtiahne a rošťácky sa usmeje. Červené fľaky na nose už sú preč. Našťastie. Rukami skĺzne nižšie.* Myslím, že spoločná sprcha sa ti páči. *Poškádli ho keď mu prejde po penisu a druhou rukou mu začne masírovať varlata.*
*Snaží se krotit svou touhu a líbá Jacka poměrně jemně, protože ho baví gradace. Trochu se na začátku potrápit tím, že odkládá výbuch vášně. Když se Jack odtáhne, využije to pro to, aby si ulízl mokré vlasy dozadu a prohlédne si tvář svého milého.* Mizí ti to hezky. *Upozorní ho, kdyby to necítil a chviličku na to už cítí, kam se pohnuly Jackovy ruce.* Jak jsi na to přišel? *Zvedne jedno obočí a v hlase má mírné pobavení. To však zmizí ve chvíli, kdy ho vezme vzadu na krku a přitáhne si ho k polibku. Mezi rty mu vklouzne jazykem a volnou rukou mu zmáčkne zadek.*
*Cukne mu v dolných partiách od vzrušenia keď vidí ako si Jason prejde rukami po vlasoch. Je to ako z filmu.* /Z porno filmu./ *Upresní v duchu a sleduje ako mu po tele steká voda. A je rád, že ta vyrážka mizne. Presunie teda svoje ruky a tvári sa dosť nevinne. Ledabolo mykne plecom.* Tak vieš, som detektív. *Povie frajersky a potom už sa bozkávajú. Spokojne zamručí keď mu stisne pozadie a na jazyk mu odpovie rovnako náruživo. Zmení trochu úchop svojej ruky tak aby stisol oba ich penisy. Prechádza po nich a k tomu pohybom panvy aj vytvára prijemné trenie.*
*Mrkne se dolů a spokojeně shledá, že se na něj Jack těší. Nedojde mu s čím přesně je to spojeno, ale tak nějak uzná, že vzájemná přitažlivost je dostatečný důvod.* /Ha! Výborná odpověď./ *Stihne se ještě usmát v reakci, ale od té chvíle nemá potřebu soustředit svá ústa na cokoliv jiného, než je Jack.* /Hmm, tak dobře./ *Jemně ho kousne do rtu, aby dal jasně najevo, že se mu to líbí a ukazováčkem ruky, kterou má na jeho zadku ho začne povrchově dráždit.* /Proč byl tak nervózní z těch klíčů, pochopil jsem to snad špatně?/ *Objeví se mu najednou v mysli a musí to násilím zatlačit do pozadí, aby si nekazil přítomnou chvíli.*
*Samozrejme, že si všimne smer jeho pohľadu. A aj keď pred časom o svojom tele nemal príliš vysokú mienku vďaka jazvám. Dával prednosť sexu v tme. Ale s príchodom Jasona narástlo predsa len aj jeho sebavedomie v tomto smere. Teda aspoň v Jasonovej prítomnosti, nebude sa predsa promenádovať nahý pred hocikým. Takže jeho pohľad ho poteší. Oboch ich dráždi pomalým, laškovným tempom. Spokojne zabručí nad uhryznutím. Ale keď Jason začne trajdať prstom tam kam má… potlači ho smerom kde vie, že je nejaký vystúpok kam si môže sadnúť a on sa naňho bude môcť pohodlne usadiť.*
*Vzpomíná si, jak byl dřív Jack nesebevědomý, co se jeho nahého těla týče. Ale doufá, že je na tom teď trochu lépe po Jasonově dlouhodobém neustávajícím obdivu. Zbožňuje každou jeho jizvu, ač by nejradši umučil každého jejího činitele. Sem tam zamručí, když se dotknou obzvlášť příjemně, ale jinak je jako obvykle tichý. Na chvíli opustí jeho rty a začne ho líbat na krku, a jelikož má i u toho zavřené oči, trochu zavrávorá, když ho Jack začne přesouvat. Hned mu ale docvakne, o co kráčí a sám ho na výstupek vysadí a rukama mu začne promačkávat stehna, jak slíbil. Po chvíli s tím jednou rukou přestane a nasliní si prsty. Druhou rukou nadzvedne Jackovi nohu a pomalým tempem ho začne připravovat.*
*Vníma momenty keď Jason dá najavo, že mu pohyby, ktoré vytvára páčia a snaží sa ich opakovať častejšie. To že je Jason tichý milenec nerieši. Ani on nepatrí medzi tých nákladnejších ale navzájom sa vedia vyvraždiť do takej miery že ich môžu počuť aj susedia. Nákloní hlavu, aby mu uľahčil prístup a spolu s tým ho začne smerovať s jasným zámerom. Cíti že zavrávorá ale pridrží ho jednou rukou za bok. Rozhodne nechce aby spadol. Síce chcel on usadiť Jasona ale keď ho tak pekne vysadí a začne mu masírovať nohy tak sa pohodlne oprie o stenu za sebou a vychutnáva si jeho ruky. Síce preruší spoločné honenie ale za to ho aspoň hladí po ramenách, hrudi a brušku. Od vzrušenia dýcha rýchlo a sleduje ho hladovo. A samozrejme, sleduje ako si nasliní tie fascinujúco dlhé prsty a to ho vzruší ešte viac. Dokonca aj vzdychne. Trochu sa posunie nižšie, aby mal Jason lepší prístup. A potom už len sem tam potichu vzdychne keď zavadí o to prijemné miestečko, ktoré ho dostáva do šialenstva.*
*Vážne prikývne.* To nebolo. A predstav si, že tí chlapi stále robia saniťákov. *Povie mu a ledabolo si zoberie nejaký papier. Sleduje ho absolútne nezaujato. Je to dosť škaredo načmáraná výpoveď. A načmáral ju on sám. Nie že by ovládal krasopis ale väčšinou sa dá po ňom prečítať text. Nadvihne obočie a keď usúdi, že na lúštenie je až príliš hladný tak ten papier odloží zas bokom.* Marwin je ešte väčší pedant než ja a to je čo povedať. *Povie mu a myslí to skutočne vážne. Jack sám, čo sa týka pracovných záležitostí, je pedantný ale aj jemu niekedy Marwin lezie na nervy. Nakoniec teda povie svoju cenu za prebratie dokumentov. Nadvihne obočie a usmeje sa. Ale je to taký ten hnusne, podlí úsmev. Pre zmenu sa zas on pozrie na hodinky a povzdychne si ako keby niekam meškal. Aj keď teda nemešká. Dá si načas a ponaťahuje sa až mu trochu zapraská v chrbte od dlhého sedenia.* Stále hovorím, že by nám mali dvihnúť platy. Že, Trevor? *Kolega z rohu miestnosti pozrie na Jacka s nadvihnutým obočím. Mal tú česť naraziť na Jackovu výplatnú pásku, aj keď to bolo skutočne omylom. A jeho názor bol, že Jack Porter nepotreboval dvíhať plat a rozhodne mal aj desať dolárov na čínu. Takže sa Trevor zdrží akéhokoľvek vyjadrenia a venuje sa znova papier. Jack znova pozrie na hodinky, ktoré si len tak mimochodom ´požičal´ od Jasona. Už od pohľadu je jasné, že stáli asi viac ako mesačná výplata.* Dám si hanojskú polievku, pekingskú kachnu a jarné závitky. A pohni si, nebudem tu s tebou vysedávať celý zvyšok dňa. Chcem sa ísť domov vyspať. *Popoženie ho a pohodlnejšie sa usadí na stoličke. Pomaličky, ale extrémne pomaličky si presúva papiere, aby urobil miesto pre nové zložky. Sám má toho veľa ale niečo sa mu podarí presunúť na ostatných kolegov. Zvyšok už teda zostane na ňom.*
Jak zajímavé.. *Odpoví mu, ale netouží po ničem jiném, než aby muž podepsal ty papíry a on mohl jít dělat něco užitečného.* /Proboha.. Jsem rád, že jsem odsud pryč.. Kde je vlastně Hank a Sam?/ *Napadne ho, když si na moment zavzpomíná na svá první léta tady. Pak se ale vrátí do reality, protože muž před ním znova promluvil. Na to, že odignoroval jeho předchozí komentáře si ani nevzpomene. Otočí hlavu na muže, kterého nazve Trevorem a z jeho reakce je mu jasné, že muž před ním plat rozhodně zvedat nepotřebuje.* Pro práci u policie by měl být člověk svéprávný.. A taková osoba si jídlo objednat dokáže.. Takže si to objednejte sám.. V mé momentální náladě by se totiž mohlo stát, že vám k tomu přiobjednám i jed na krysy.. A to nechcete riskovat, že ano? *Opře se zpátky o stůl a založí si ruce na hrudi, přičemž probodává muže ledovým pohledem, za kterým se skrývá otrávenost z tohoto jednání.*
*Zatiaľ čo sa teda zmieruje so svojim osudom, že bude mať znova práce až nad hlavu, tak triedi papiere. Niektoré založí aj do príslušných zložiek. Predsa len by sa asi nemali až tak veľmi povaľovať na stole a miešať s ostatnými papiermi. Ale Jack v tom mal istý systém. Keď ale mladý kolega začne rozprávať o svojprávnosti a že by ho mohol otráviť tak naňho zvedavo pozrie. A chvíľu ho tak sleduje a je vidno, že premýšľa. A potom sa len naňho usmeje.* Máš pravdu. *Zaklapne počítač, zbalí ho tašky a k tomu prihodí nejaké papiere a zložky. Dokonca aj knihu čo sa mu povaľovala po stole a potrebuje ju do školy. Postaví sa a oblečie si bundu, ktorú mal celú dobu prehodenú cez opierku stoličky.* Je to vážne dobrý nápad. Prehodím aspoň reč s Thian Mao a možno dostanem tie závitky grátis. Ďakujem. *Ešte na rýchlo založí zložky do šuplíkov a potom si prehodí tašku s notebookom a vecami cez plece. Ešte sa pozrie na stôl a skontroluje si vrecká.* Hm, kľúče mám, mobil mám. Tak asi teda môžem odísť. Ako že sa voláš? *Na moment sa zarazí ale už si potom bezstarostne vytiahne krabičku cigariet z ktorej si jednu vytiahne a dá medzi pery. Vo vrecku si skontroluje či má aj zapaľovač. Keď zistí, že má tak ho to poteší.*
*Kill na muže jen zamrká a pozvedne obočí, když se začne balit. Má chuť si trochu podupnout jako naštvané malé dítě, ale takovou radost mu neudělá. Jen ho probodává docela vražedným pohledem, kterým jasné říká, že teď by mu ten jed do jídla dal klidně osobně.* /Já se na to taky můžu... Vezmu si volno.. Neplacené.. Na celý měsíc.. Alespoň budu mít jistotu, že ho nepotkám../ *Krátce se koutkem ušklíbne, když se u něj skoro provokativně ještě zastaví. Alespoň mu to tak přišlo.* Číst snad dokážete, ne? *Poklepe prstem na svou uniformu, kde měl na prsou jméno i hodnost.* Když psát teda ne.. *Dodá s poklepáním na dokumenty, co měly být založené na jejich oddělení.*
*Pozrie na ponúkanú menovku, ktorú mu ukazuje.* Ahá. *Povie chápavo ale celé je to len dramatické divadlo. Vie kto to je už odkedy vošiel na oddelenie. A neopomenie si vypočuť ranné drby v kuchynke.* No, Killián, tešilo ma. A hej, Marwin rád kričí. A hádže veci. Tak potom bacha keď bude po tebe hádzať termosku. Hlavne si to neber osobne. *Ešte mu dá radu a túto pre zmenu myslí fakt úprimne. Paranoidne ešte raz skontroluje stôl a šuplíky či je všetko na mieste. A potom ešte raz svoje vrecká. Keď usúdi, že je všetko v poriadku tak len bez slova mávne na Trevora rukou. Ten mu rovnaké gesto oplatí. Pozrie teda ešte raz na Killiána. Bez úsmevu, chladne ako keby bol iba ľadová kryha.* Bolo mi potešením. *A s tým ho obíde a odíde preč zo stanice. Pred ňou si ešte zapáli cigaretu, vydá sa kúpiť teda tú čínu a potom taxíkom domov do Park Slope.*
*Jack sa usmeje.* So zombie mám vlastné skúsenosti. Teda nešlo priamo o zombie. Bol som u patológa a ležal som tam po opici. Večer pred tým bol dosť divoký večierok. *Samozrejme, vynechá, že to bol faersky zimný ples a zjedol tam faerske jedlo.* No a mal tam mŕtvolu. Bola prikrytá tou bielou plachtou, chystal sa že sa do nej pustí. Tak ti tam pospávam ale spať na pitevnom stole nie je žiadne terno. Tak ti zrazu otvorím oči a tá mŕtvola sedela. Seriózne. Sedela a dýchala. Skoro som dostal infarkt. Nakoniec vysvitlo, že to dievča upadlo do nejakého šoku. Mala tak nízky pulz a saniťáci boli tak neschopný, že ho vôbec nezachytili. A tak ju odviezli na pitevnu. To dievča robí naproti v Starbucks a pred mesiacom sa zasnúbila. *Rozkecá sa vie, že tým toho kolegu ešte viac vytočí. Naoko sa zamyslí, že či by bol kolega ochotnejší. Ale potom opäť pohľad sklopí do počítača a ďalej pomaly píše konzultantovi. Na pobídnutie k odpovedi sa zas pozrie na kolegu.* Hmm. Trevor, čo myslíš? Bude Marwin ochotnejší? *Opýta sa kolegu vzadu. Trevor na moment vyzerá zamyslene kým z neho vypadne.* Má asi tri neuzavreté prípady a ešte vydáva dcéru. Pochybujem. *Povie nakoniec kolega a sám sa pozrie do svojich papierov. Jack sa zas milo uškrnie na kolegu z organizovaného zločinu.* Veľa šťastia. Marwin je trochu pruďas. *A zas sa skloní k mailu, na ktorý sa zamračí. Pridá tam ešte prílohu toho čo spravil a odošle to. S týmto by mal mať aspoň na dva týždne pokoj.* Ale ak to nechceš riskovať tak za kávu a čínske jedlo som ochotný dať s tebou dokopy preberací protokol. *Dodá milostivo ako keby mu robil nejakú láskavosť. A vlastne aj podľa vlastného uváženia aj robí keď pozrie na tú kopu dokumentov čo musí spraviť.*
*Posledné mesiace boli veľmi náročne na prácu. Možno ak by raz za čas nevypadol s Jasonom niekam tak by dokonca okúsil aké to je vyhorieť. Aj keď na prvý pohľad to určite nevyzerá, že by sa išiel pretrhnúť od roboty. Nikdy to tak nevyzerá. Ale málokto vie, že sa častokrát zašije do kancelárie šéfa a prechádza si nevyriešené prípady. Alebo záhadné prípady. Taktiež si berie prácu domov. Patológ by vedel rozprávať o tom koľko času tam s ním Jack strávi. Áno, ten čas využije aj na to, aby si pospal alebo sa najedol. Lenže väčšiu časť toho času venuje práci a detailnému prechádzaniu všetkého čo by mohlo byť dôležité k prípadu. Aj dnes tam bol. Ráno na seba hodil rifle, čierny rolák, nasadil si opasok so zbraňou a odznak. Na to všetko si dal ešte tmavomodrú bundu. A samozrejme rúško, aby išiel príkladom občanom. Od tej udalosti s posadnutím mu býva teplo. Takže bundu si ani nezapína. Berie to ako vedľajší efekt a ignoruje nechápavé pohľady keď nepotrebuje čapicu ani rukavice a ešte si posťažuje ako mu je horúco. Najmä keď sa teplota vonku blíži k nule. Dnešný deň strávil u patológa pri troch mŕtvolách, naháňal jedného podozrivého a ešte zobral aj jeden okruh na hliadku, aby sa nepovedalo. A pred hodinou sa dostal ku svojmu stolu, kde má úhľadné kôpky papierov. Tak sa pustil do kancelárskej práce. Vypisuje hlásenia, dáva dokopy výpovede z prípadov... a tvári sa pritom natoľko otrávene, že sa mu kolegovia dokonca vyhýbajú. Trevor radšej ani nechodí okolo jeho stola, pretože vždy keď prešiel s krabicou šišiek (Trevor vždy chodí so šiškami) tak mu nejaká zmizla. Jack si vyloží nohy na stôl a sleduje ten svoj staručký notebook ako spracováva nejakú databázu. Trochu sa začne hojdať na dvoch nohách stoličky a k tomu si zoberie ďalší papier. prevráti oči v stĺp.* /Ďalšia vražda pri vlámačke? No jo, Jackie, ľudia nie sú už vôbec originálni./ *Povzdychne si a padne mu pohľad na niekoľko kníh čo má do školy. Ďalšia vec, ktorá ho otravovala. A ktorej sa snažil vyhýbať ako sa len dalo. Vyhýbal sa jej natoľko, že mu dokonca jeho konzultant začal vyvolávať. Radšej sa teda začíta do papiera k vražde než aby sa ďalej zaoberal školou.* /Mám hlad. A dal by som si kávu./ *Lenže keď pozrie okolo tak zistí, že veľa kolegov tu už nezostalo.*
A kam má jít tohle? *Zeptá se Kill svého nadřízeného, když se dostane ke složce s případem.* To? Na vraždy. A vezmi tam i tenhle zbytek.. Že už to nepotřebujeme.. *Přihodí mu navrch dalších asi šest složek, nad čímž Kill pozvedne obočí.* Ještě něco? *Optá se a tak moc by tam chtěl hodit i sarkastický podtón, který by se tam hodil, ale zarazí se.* Ne. Jdi. *Pobídne ho šéf a Kill se tak vydá skrz celou policejní stanici. Cestu na oddělení vražd si pamatoval více než dokonale. A bohužel to také bylo spojené s citovou vazbou, což ho donutilo si krátce povzdechnout, když míjel svoje bývalé působiště. Ne, že by se mu stýskalo po místě. Spíš.. Po někom.. Kývne na pozdrav několika kolegům a pak zatočí do kanceláří.* Hmm.. Mám tu nějaké složky z organizovaného.. *Začne nejistě, jelikož si zprvu myslel, že osoba houpající se na židli je pouze nějaká návštěva. Nepřišlo mu to dvakrát jako profesionální přístup. Odloží složky na stůl a muže si projede ještě rychle pohledem s pozvednutým obočím, načež si pomyslně pokrčí rameny.* Jedná se o několik případů z 2020, jeden z 2019 a jeden z letošního léta. Kdo si to převezme? *Zeptá se ho nakonec a rozhlédne se po kanceláři.*
./Skutočne mám hlad./ *Ani priveľmi nevníma čo je na tom papieri, ktorý si drží pred sebou. Skôr si v duchu vybaví menu z neďalekej čínskej reštaurácie a uvažuje čo by si mohol objednať.* /Ako sa volali tie plnené knedlíky?/ *Pohupuje sa a zároveň sa mračí ako keby sa skutočne sústredil na daný text. Periférne si všimne, že niekto príde do tejto takmer prázdnej miestnosti. Dokonca počuje kolegu, aspoň to vyzerá na kolegu, ako niečo hovorí. Ale Jack sa tvári ako vybavenie miestnosti a totálne mladého muža ignoruje. Ani nenadväzuje očný kontakt. Hojdá sa na svojej stoličke, tvári sa, že pracuje a v duchu si už objednáva jedlo. Šišky od Trevora, ktorý mimochodom je v tom najvzdialenejšom kúte, boli jeho jediné jedlo dňa. Ďalší kolega sa balí, šťastný že ide domov takže tiež Killovi nepomôže.* /Dočerta./ *V duchu zanadáva keď sa aj napriek jeho veľmi dobrému hereckému umeniu alá ignorovanie ozve pri jeho stole. Ešte asi minútu zvažuje, že sa vôbec naňho pozrie.* /Je sobota, mali by mať hlivovú polievku./ *Pozrie konečne na Killa. V Jackovom výraze je jasne viditeľný absolútny chlad a nezáujem o existenciu nejakých zložiek. A prípadov. Aj keď jeho výsledky hovoria o niečom inom.* A čo my s tým? *Odpovie bezvýrazným hlasom a znova pozrie do papiera.* /Minule bolo dobré to mäso s riasami a ryžou./
*Kill čeká, kdo se ozve, že si to bere na starost, ale očividně se nikomu nechtělo. Založí si ruce na hrudi. Však on má přece času dost, že? Rozhodně mu taky nebude za chvíli končit směna, jako tomu chlápkovi, co se právě s nezájmem balí. Teda.. Končí mu sice až za tři hodiny, ale stejně je nechce prostát tady. Pohledem se konečně zaměří na muže co se tak líně válel s nohama na stole.* /Takže tu zřejmě pracuje./ *Udělá si v hlavě závěr svých myšlenek, načež tentokrát doopravdy pokrčí rameny.* Jsou to složky společných případů, očividně je už nepotřebujeme.. Já na nich nepracuju, nevím, co v nich je, takže hádám, že to musíte vědět tady. Mým úkolem pouze bylo je tady donést a někomu předat.. Takže? Kdo tahá černého Petra? *Rozhlédne se ještě jednou s nepatrným krátkým ušklíbnutím koutku.* Jinak to hodím na krk zřejmě jediné komunikativní osobě tady a pak si to vyřiďte mezi sebou. *Koutek zvednutý v ušklíbnutí zmizí zpátky ve vážném pohledu, čímž říká, že to myslí seriózně, když se koukne na Jacka, na kterého to bez debaty bylo mířeno.*
*Teatrálne prevráti očami, aby bolo jasné, že ho to nebaví. Ale niekde v kútiku duše si užíva niekoho trápiť. No nahlas to nikdy nepovie. Sleduje papier, ani neuvažuje čo v ňom je napísané.* /Nie je čierny Peter rasistické? Určite ak by to povedal Diane na lúpežiach tak by dostal prednášku na dve hodiny. Tá sa do toho vedela vždy tak fascinujúco vžiť./ *Zauvažuje Jack v duchu a na moment sa uškrnie. Mal Dianu rád a niekedy keď sa mu podarilo s ňou pracovať tak to bol zážitok. Tá žena si mlela vždy svoje ale nebolo to vyslovene otravné. Povzdychne si nad otravným kolegom. Odloží papier na stôl, vráti stoličku do stabilnej polohy a oprie sa lakťami o stôl. Usmeje sa. Akurát to vidí kolega, ktorý odchádza a na moment sa zarazí. Pozrie z Jacka na chlapa z organizovaného zločinu a potom späť. Vystrúha grimasu a peláši preč.* Hmm. *Zahmká Jack a pozrie na zložky. Dáva si načas. Ale predsa len to nebude naťahovať večne.* To by si isto mohol spraviť. Len tak to hodiť na stôl a nestarať sa o to, že komu to skončí v rukách. Však sú to iba citlivé údaje k prípadom. *Povie lenivo a oprie sa pomaly o opierku stoličky. Vyzerá ako lenivý kocúr.* /Len som hladný ako pes./ *Zloží si ruky na hrudi.* Ale predpokladám... *zamračí sa a prstom sa poškrabe na brade*... že keď to bolo na organizovanom tak to je vo vašej evidencii. Takže ak tu tie zložky zostanú na stole a nikto ich oficiálne nepreberie do našej evidencie, mohlo by sa stať, že by sa stratili. Že? *Ale na odpoveď nečaká.* Ouu, a keďže sú pôvodne tie zložky z vrážd tak mi ich budeme potrebovať. A keď budú stratené tak ich bude hľadať šéf. A šéf sa pozrie do evidencie. Trevor! Čo nájde šéf v evidencii? *Zhúkne na kolegu v rohu. Ten sa dosť nezaujato pozrie k nim dvom a potom znova skloní hlavu ku krabici šišiek ale odpovie.* Že ich ma organizovaný zločin. *Jack si založí ruky za hlavu a spokojne pozrie na kolegu z druhého oddelenia.* A bude to váš problém, pretože šéf ich bude požadovať od tvojho šéfa. A ten ich bude požadovať od teba. Za to sa končí v archíve. *Na to aký Jack je tak dnes má vcelku zhovorčivú náladu.* Ale tomu problému sa dá predísť, pár podpismi. Ale... *zloží si ruky spoza hlavy a oprie sa lakťami o stôl*... môj podpis je drahý. *Skončí a čaká na to kolega. Trevor aj keď sedí vzadu tak sa celkom nad tou scénou baví. Len to nie je vidno, pretože si do pusy pchá šišku.*
*Když mu konečně věnuje plnou pozornost muž, co vypadal, že tu ani nepracuje, tak se na něj zaměří pohledem. Nad jeho lenivým začátkem mluvy pozvedne obočí.* /Rychleji by to nešlo?/ *Následně zavře oči a chvíli je útrpně nechá zavřené, načež je otevře a opře se pozadím o stůl, na který si složky odložil. Nechá muže se vykecat a během toho ho lhostejně pozoruje.* Konec? *Zeptá se, když si zrovna promne jednou rukou bradu a muž zmlkne.* Výborně.. *Odpoví si sám tak nějak a opět se postaví na nohy, vezme složky a přenese je na stůl muži, aby dokázal, že on svoje slovo dodrží.* Nejsem zelenáč.. Už dávno jsem zjistil, že policejní stanice je prošpikovaná kamerami, aby se něco takového nemohlo stát.. *To že není ve službě nový prozrazuje i jeho hodnost na uniformě, ale Kill nebyl zrovna člověkem, který by to někomu cpal do obličeje.* Takže jestli si pamatuju správně na záznamu bude, jak vcházím se složkami a odcházím bez nich. Problém už poté nepůjde za mnou, ani na organizovaný, jestli se z téhle místnosti ztratí. *Založí si zpět ruce na hrudi a udělá asi dva kroky vzad, aby nebyl nalepený na mužově stole.* Posléze.. Nevšiml jsem si, že by jste byl celebrita, aby byl váš podpis ceněný.. Nehledě na to, že; ne, že bych snad něco chtěl naznačit; *Pousměje se skoro až nevině.* tohle zavání podplácením.. *Dokončí a koutek mu opět vyjede do lehce škodolibého nebo hravého ušklíbnutí. Přistoupil zkrátka na mužovu hru. Chce-li hrát na kočku a myš, tak budiž.. Ale on je vlk..* Nakonec bych rád podotknul, že existují jistá pravidla chování a my dva jsme si nepotykali.. Zkuste se tím řídit.. Děkuju.. *Dokončí zase svůj proslov on a čeká, jak muž zareaguje.*
*Keď sa opýta či je koniec tak sa uculí. U Jack veľmi netypické gesto. Ale u Jack je od posadnutia veľa netypických vecí, ktorých si už všimli aj kolegovia. Samozrejme, kolegovia vedia len o historke, že ho uniesli. Dosť dlhú dobu potom musel znášať tie ich starostlivé pohľady. Tie by samozrejme prešiel bez nejakej pozornosti, lenže každý mal zvláštnu snahu mu naznačiť, že sa môže na nich obrátiť, a že keď sa bude chcieť porozprávať tak môže. Bolo to zvláštne a je rád, že to už vyšumelo. Jack nadvihne obočie a dosť okato sa pozrie na jednu spomenutú kameru. Zamáva do nej.* /Dnes tam tuším sedí Otis./ *Jack sa ale stále usmieva na kolegu. Nerozhodí ho ani zmienka o podplácaní a už vôbec ho nerozhodia reči o nejakom tykaní.* Áno, to isto bude na záznamu. Ale tak vidíš to sám. Aj Otis na kamerách to určite vidí. *Jack dvihne jednu zložku na svojom stole, potom dvihne knihu o nejakej psychológii a potom znova zas inú zložku.* Je tu toho veľa. K niektorým prípadom, ktoré nie sú horúce sa dostaneme o čosi neskôr. Chápeš, nám mŕtvoly nikam neutečú. *Schválom ignoruje vykanie.* Takže sa môžu nedopatrením zahádzať. A preto máme protokol. A ten kto je podpísaný na protokole je priamo zodpovedný za zložky. Samozrejme... *dvihne ruky v obrannom geste*... môžem ich od teba prebrať aj bez podpísania protokolu a bez vyplnenia obsahu dokumentácie ale... *znovu sa oprie o stoličku chrbtom*... keď sa niektorý z prípadov vyrieši a začne súdne pojednávanie tak prokurátor by mohol mať vážny problém s tým, že dokumentácia je vedená pod organizovaným zločinom. A ako by si chcel obviniť človeka z vraždy, keď dôkazy sú v gescii iného útvaru? Zbytočné odvolávanie a utrácanie peňazí daňových poplatníkov. *Jack prikývne a tvári sa, že je mu to vlastne aj celkom jedno.* A to ani nehovorím o tom, že by to bol stále problém toho, kto to naposledy podpísal. *Prikývne si na svoje vlastné slová a celkom nezaujato si začne prechádzať maily na notebooku, ktorý zažil aj lepšie časy.* /Možno by som si mal kúpiť nový./ Celebrita síce nie som ale zároveň ani nie som ten čo sem prišiel a niečo chce. A čo sa týka podplácania....keď nechceš na to pristúpiť tak v tom prípade mám veľa práce ale zajtra po obede tu je kolega, ktorý by si tie zložky mohol teoreticky prebrať. *Trevor čo na pol ucha počúva prehltne svoj kus šišky.* Pozajtra. Zajtra ide k lekárovi. *Jack sa na moment otočí na Trevora a potom späť k mailom. Má asi tri správy od konzultanta s otázkami, že kedy odovzdá ďalšiu časť práce.* /Asi to fakt budem musieť robiť./ Áno, vlastne vravel, že ide k lekárovi. Nejako ho bolí rameno. *Zahundre si a začne dávať dokopy odpoveď pre konzultanta.*
*Policajné auto zaparkuje na Manhattane. No... zaparkuje. Je to policajné auto, takže to odstaví v zákaze parkovania. Potrebuje kávu. Ako vždy, New York je plný vrážd a záhadných úmrtí. V poslednej dobe tá druhá vec prevyšuje prvú. Vylezie z auta a zabuchne dvere. Trochu si pomasíruje ucho a prejde na chodník. Má za sebou dvojhodinové vypočúvanie strojníka. Hučali tam stroje, vďaka ktorým sa skoro nepočuli. Ešte mali na sebe rúška takže museli dvakrát toľko kričať. Niektoré zápisky musel viackrát opravovať. Výsledkom je, že je ohluchnutý ako keby stál pri reprákoch na heavy metalovom koncerte. Vojde teda do kaviarne, na sebe má čierne džínsy, tmavošedý sveter a na tom ešte čiernu bundu. Pri opasku an jednej strane sa mu leskne odznak a na druhej strane zbraň v puzdru. Má strnisko a celkovo pôsobí ako keby veľmi nespal. Čo je aj pravda, pretože ťahá aj dvanástky. Keď je Jason v Faerii tak si vyplňuje čas prácou. Viac menej neprítomne dôjde k pultu. Počuje detský plač ale nie v takej miere ako všetci ostatný. Vivat, hučiace stroje. Keď sa naňho usmeje servírka tak to berie ako znamenie, že ho zdraví.* Dám si broskyňové latté s orieškovou penou! Viete mi na to dať aj karamel?! *Kričí po mladej žene ako keby bol dôchodca s pokazeným počúvatkom v uchu. Detský krik sa mu ale pletie s hlasom servírky tak mávne rukou na to čo mu vraví.* Nechám to na vás! Poprosím ešte ten medový koláč! *Pre istotu naňho aj ukáže.* /Toto bude chcieť asi dovolenku./
*Servírka za pultem je nejdříve vyjukaná ze zákazníka, co na ni začal křičet, ale poté se dá profesionálně do práce, zatímco Nate se na příchozího koukne místo toho, aby se věnoval klidnění Eleonor. Ta, zjevně naštvaná z toho, že ji nevěnuje pozornost, máchne ručkou a převrhne Nateovu kávu.* Jau! Ale noták.. *Sykne Nate a zamračí se, což Leu pobaví.* Aha.. Takže moje bolest ti přijde k smíchu? *Odfrkne si Nate a Leonka mu to dalším radostným skřeknutím potvrdí. Nate zamručí a vydá se i s Leou k barovému pultu, nebo teda spíš za něj, aby si řekl o novou kávu a buď nějaký hadr na utření a tím pádem i hlídání a nebo aby to šel utřít někdo ze zaměstnanců. Poté se teprve pořádně koukne na muže za pultem a ušklíbne se.* A já měl dojem, že už vypadám jako mrtvola.. *Prohlásí místo pozdravu, když ho sjede pohledem.*
*Sleduje ako šikovne jej to robenie kávy ide od ruky. Dokonca sa jedným kútikom úst na moment pousmeje. Ale skutočne je to iba na moment.* /Musím ísť ešte spísať hlásenie. A potom ešte inventúra. Neviem prečo si mesto nemôže nájsť nejakých brigádnikov čo dajú dokopy papiere. Archív pochopím, v niektorých krabiciach sú aj drogy a tie ak by sa stratili. A čo si to vlastne neriešia chlapi s drogového? Ja tam mám dosť svojej roboty. A ešte k tomu aj Carlos vypadol takže budeme to robiť zaňho./ *Takže ten poloúsmev zmizne a začne sa tváriť roztrpčene. Na moment sa tak zamyslel, že aj Natea prehliadol. Až po pár sekundách sa naňho pozrie a trochu sa zamračí.* Čo?! *Znova začne komunikovať ako dôchodca. Prepočul ho ale to sa dalo čakať na to v akom je stave. Ale na druhú stranu mu padne zrak na dieťa v jeho rukách. Úsmev aký sa mu rozprestrie cez tvár donúti servírku vzdychnúť.* Tak ty si mi teda princezná. Rastieš ako z vody. No povedz mi, taťulda sa dobre stará? *Hrkúta na ňu a Natea viac menej ignoruje. Servírka má v očiach text, buď otcom mojich detí. A Jack aspoň na moment nekričí. Síce veľmi nepočuje čo hovorí on sám ale na decko predsa kričať nebude. Potom až pozrie na Natea.* Neboli dve?! *Dokonca aj prstami ukáže dvojku.*
*Přimhouří oči a trochu nakrčí nos, když po něm Jack křikne, načež si jednou volnou rukou promne ucho.* Au.. *Zamručí si, ale očividně pro sebe, protože Jack byl zjevně hluchý jako poleno. Křičet po něm teda nebude, když má na rukách Leu. Pozvedne obočí nad tím, jak začne cukrovat na El, načež ho probodne pohledem při tom oslovení.* Ještě jednou mi tak řekni a budeš nejen hluchý, ale i chromý.. *Zavrčí na něj o něco hlasitěji, než když na něj promluvil poprvé, ale i tak pochybuje, že ho i tak slyšel. Při jeho křiku znova nakrčí nos a přimhouří oči. Tohle nebylo příjemné. Ale na jeho otázku mu odpoví ukázáním prstu na servírku, co si místo obsluhování hrála s Nickem, co se opět snažil chytit kočičí ocas.*
*Vidí, že si niečo zamručal ale netrápi ho to. Hrdličkuje na dieťa a pritom mu napadne, že by mal niekedy navštíviť rodinu.* /Taký výlet do Memphisu. Ešte pred Vianocami by som sa tam mohol zastaviť. Aj tak bude mať Heather narodeniny./ *Popremýšľa na moment keď docukruje. Sluch sa mu pozvolna zlepšuje takže zaregistroval, že Nate niečo zavrčal ale nevie čo. Alebo to aj ignoruje. Pozrie sa smerom kam ukazuje a všimne si tak aj druhé dieťa.* Ahá. *Chápavo povie a prevezme si od servírky svoju objednávku, ktorú aj zaplatí.* Epizódy s mačkami poznám. Keď sa sestre narodil Christopher tak mala ešte kocúra. Volal sa Jingl. Keď Chris začal objavovať svet, Jingl postupne chodil s vytrhanými miestami v srsti. Tú mačku som mal rád. *Zamyslene dodá a napije sa.* Keď bolo jasné, že sa spolu nezmieria tak sme Jingla zobrali k sebe. Teda k rodičom. Vtedy som ešte býval s nimi v Memphise. *Strčí si do pusy kus koláča.* Ale aj tak, vždy keď videl Chrisa tak zdrhol ako keby ho psi honili. *Hovorí to normálnym hlasom. Počuje sa dosť tlmene ale o niečo sa to zlepšuje. Voľnou rukou si premasíruje ucho, ako keby mu to malo pomôcť. Podivuhodné ale je ako je komunikatívny. Najmä o svojom osobnom živote. Odvtedy čo sa vrátil z posadnutia a z väzenia je... uvoľnenejší? Niečo ako keby z neho pri vyháňaní Hauresa zmizlo. A nebol to len ten démon.*
*Zamračí se na něj, když jeho výhružku odignoruje, což znamenalo, že ho pravděpodobně neslyšel a osloví ho tak znova. Nu což.. Tak mu tu výhružku potom zopakuje.. Ukáže mu směrem, kde se nachází druhé dítě, načež si vyslechne jeho historku a ušklíbne se.* Eleonor se zase velice vyžívá v mém utrpení.. A uklidňují ji plameny, což je divné.. *Koukne se krátce na tmavovlasou holčičku, než si všimne, že se od jeho stolu vrátil nějaký brigádník, co ho uklidil a donesl mu novou kávu. Proto se přestane motat zaměstnancům za pultem a obejde ho. Otočí se na Jacka, jestli jde za ním, nebo má něco na práci a chce zamířit pryč.*
*Počul, že niečo Nate hovorí. Niečo s Eleanor. Vyžívaní. Plameňoch. Keď Nate opustí priestor za pultom kde chodia hore dole zamestnanci tak ho následuje k jeho stolu. Tam sa v kľude posadí. Napije sa svojej sladkej kávy a pomaly je koláč. Neponáhľa sa. Sem tam sa pozrie na nejakú mačku, potom zas na dieťa. Postupne vníma, že sa mu aj sluch vracia. Teda nie je to stopercentné ale je to určite lepšie. Dokonca počuje aj zamňaukanie neďalekej mačky. Doje koláč, odloží tanier bokom a napije sa kávy. Bundu si hodil už pred nejakou dobou vedľa seba a teraz z nej vyloví mobil, aby ho skontroloval. Čo je uňho dosť netypické. Nájde si pár pracovných správ ale mobil odloží na stôl a znova sa napije.* Tak ako ide život? *Začne konverzačným tónom a s výrazom "som ľadovec".*
*Když ho Jack následuje, tak si sedne ke stolu a položí Eleonor do kolébky, která byla součástí autosedačky, ale dala se použít i samostatně. Vedle se nacházela ještě jedna pro Nicka. Dá ji do ruk lahvičku s mlékem, aby ji zabavil, zatímco sám upíjí kávu. Ne, že by s ní uměla nějak manipulovat, ale chytit si ji už sem tam zvládla. Většinou s ní máchala všude kolem sebe, ale někdy se ji i podařilo si ji dostat do pusy. Pozvedne obočí nad Jackovým pokusem začít konverzaci a projede ho krátkým hodnotícím pohledem.* Jsi divný.. *Okomentuje to, načež se napije krátce kávy.* Ale jinak to docela jde na to v jakém chaosu mám život.. *Pokrčí rameny a zachytí lahvičku, která vyjela Ellie z ruček a obdivným způsobem doletěla na stůl, kde se začala kutálet. Vrátí jí ji do ruk a dál si toho nevšímá.* I když hlídání by se mi hodilo.. Nemáš zájem? *Uchechtne se s ušklíbnutím.*
*Jack sa znova napije svojej kávy. Keď povie, že je divný tak jeho pohľad o stupeň ochladne. Privrie oči.* Ako divný? *Opýta sa. Keď El odhodí fľaštičku pousmeje sa.* Zvládli to bilióny ľudí pred tebou, zvládne to ďalších bilión po tebe. To už k výchove detí patrí. *Mykne pritom plecom a zas sa napije. On vlastné deti nejako neplánuje. Necíti v sebe niečo čo by kričalo po tom, aby sa rozmnožil. Ale za to rolu strýka si užíva plnými dúškami.* /Navyše Jason sa tiež k deťom nevyjadruje. Asi sme v tomto na rovnakej vlne./ *Skonštatuje v duchu a na moment aj vyzerá zamyslený. Cukne kútikom úst.* Sám musíš uznať, že márnica alebo miesto činu nie sú práve najhodnejšie pre malé deti. Ako sa má Nuki? Naposledy som ju videl keď rodila tieto dva zázraky. *Mykne hlavou k dieťaťu.*
*Nate pokrčí rameny.* Prostě divný.. Možná trochu jako aprílové počasí.. *Zkusí to přirovnat, jelikož tak mu jeho změny výrazů připadaly; ale třeba na něj měly děti jen nějaké zvláštní účinky; načež vrátí Eleonor její lahvičku a ušklíbne se na jeho slova.* /Jo.. A kolik bilionů dvacetiletých kluků vychovávalo dvojčata, hmm?/ *Napadne ho, nad čímž se musí pro sebe cynicky ušklíbnout. Následně se uchechtne.* Přežijou moje jídlo, tak by přežili i márnici.. *Mávne nad tím rukou lhostejně, ale ví, že by ho Nuki trefila, kdyby ho slyšela. Jack jakoby mu četl myšlenky. Neradostně se uchechtne a prohrábne si vlasy.* Nevím.. Nemám do Dumortu přístup.. *Dá mu nápovědu, aby to nemusel říct na plnou pusu. Hlavně proto, že se přiblížila servírka s Nickem a slovy, že už se musí vrátit do práce.*
*Nate nebol prvý čo mu túto vec povedal. A asi ani nebude posledný. Pár ľudí v práci všimlo, že je občas zvláštny ale pripisujú to tej báchorke, ktorá sa rozniesla za tú dobu čo pol posadnutý. Únos. A Jack to nijako nevyvracal takže len prikyvoval alebo sa na to vyhováral. Všimne si jeho výraz.* Aj mladší ľudia než si ty vychovávajú deti. *Povie mu. Len háda na čo asi myslí. Nad jeho ďalšími slovami sa ale zamračí.* To je síce pekné ale skutočne chceš, aby v takomto veku videli mŕtvolu naživo? Ak si z nich vážne tak zúfalý tak máš vždy možnosti. Dať ich rodine, do nejakej organizácie. Určite aj v rámci Podsveta je niekto kto sa rád ujme čarodejných dvojičiek. *Usmeje sa na Leonku. Keď mu naznačí, že Nuki je v Dumorte tak dá na sebe poznať prekvapenie.* To som nevedel. Rozhodla sa k tomu dobrovoľne? *Opýta sa a pozrie na servírku s druhým dieťaťom. Zaculí sa na malého chlapca. Potom sa znova napije kávy.*
*Odfrkne si nad jeho slovy.* /To bych někoho takového chtěl teda potkat../ *Zamručí si pro sebe. Následně se na Jackových slovech uchechtne.* Tak či tak.. stejně by z toho ještě neměli rozum.. *Mávne rukou, ale na jeho slova se ušklíbne.* Sice ano.. Jsem už skoro zoufalý, nebo teda spíše unavený, nevyspalý a občas mě z jejich pláče bolí hlava.. Ale jsem si jistý, že dát je pryč, tak by mě Nuki zabila.. *Nakrčí nos a dá Leonce její láhev, než si převezme od servírky Nicka.* A tentokrát by byly šance už vyrovnanější.. *Dodá tišeji, když mu prozradí, kde je Nuki.* Jo.. Už to budou skoro dva měsíce.. S děckama mi pomáhá Tina, ale nemůže být k dispozici pořád.. Má školu.. *Povzdechne si.* A co se týká jejich kmotrů, tak jeden je u Preatoru a jen tak nevyleze a druhý má.. No.. řekněme posttraumatický syndrom.. *Pokrčí rameny a upije z kávy, když ji dá z dosahu malých ruček Nikolaie, kterého, jen co hrnek odloží, uloží do jeho sedačky.*
Deti do márnice nepatria, Nate. *Povie to o niečo viac pochmúrne než mal v úmysle. Je vyšetrovateľom na vraždách a za svoju kariéru bohužiaľ mal pár prípadov vrážd detí. Celkovo mu sú deti pri mŕtvych proti srsti ale po skúsenostiach je to o niečo viac.* Pravda. Po jej zmene životného štýlu by som ju nechcel nahnevať. *Napije sa kávy. Spomenie si na pár priateľov upírov.* /Ako sa má ale Ele?/ *Spomenie si na blond upírku, ktorá kedysi bola Lovcom. Rád s ňou viedol dlhé rozhovory. V duchu si teda poznamená, že jej musí napísať.* Hm. Ešte keď nečarujú tak môžeš najať opatrovateľku. Potom už to bude o niečo komplikovanejšie. *Absolútne si nepamätá kto mal byť kmotrom detí. Ale spokojne dopije svoju kávu. Sleduje ako sa naťahuje s deťmi. Nech Nate chce alebo nie tak mu to ide. Spomenie si na to ako bol v strese keď mu Amanda dala Chrisa do ruky. Ani netušil ako ho držať a David okolo neho chodil pre prípad ak by mu spadol. Na perách mu tá spomienka vylúdi drobný úsmev. Mávne na servírku, s úmyslom si objednať ešte jednu kávu, ktorá je sladká ako hovädo. So zdvihnutou rukou sa ale zarazí a úsmev mu postupne z tváre zmizne. Viditeľne zbledne, začne plytko dýchať. V ušiach mu píska a pohľad ma neprítomný. Ruka mu klesne na sedenie. V rukách stisne mäkké polstrovanie a jeho telom prejde triaška. Pred očami sa mu mihnú obrazy, ktoré v rýchlosti ani nevie identifikovať. Trhano vydýchne. Nestíha tie obrazy pred sebou. Tak ako vždy pri týchto záchvatoch sa mu spustí krv z nosa. Ide si svojou cestičkou cez pery až na bradu odkiaľ mu začne kvapkať na sveter.*
*Převrátí nad Jackem očima a u jeho dalších slov se krátce cynicky uchechtne.* To ani já.. Ale Nuki byla vůči mým narážkám už předtím odolná.. Teď se jen musí naučit kontrolovat.. *Pokrčí rameny.* Nicméně počítám s tím, že to ještě tak dva roky minimálně potrvá.. *Povzdechne si. Zakroutí slabě hlavou.* Ten nápad jsem už taky měl.. Sice nečarují, ale mají znamení.. *Poklepe prstem lehce na náramek na Nickově ruce, který zrovna jeho znamení maskoval.* A Lea je už tak vychytralá, že si ho dokáže po větším úsilí sama sundat. Nemůžu riskovat, že by to udělala v moment, co by je hlídala nějaká civilka.. Nebo kdyby jim je sama sundala třeba při koupeli.. *Zamručí, když se napije kávy a blonďáčka odloží stranou.* Eleonor! *Okřikne tiše holčičku, co se rozmáchne opět lahvičkou a ta skončí v sedačce u Nicka. Vzápětí ale otočí pohled na Jacka, jelikož jeho pozornost upoutá pohyb ruky.* Jacku? *Osloví ho, načež mu i před jeho nepřítomným pohledem zaluská prstem.* Jacku?! *Zavolá na něj hlasitěji, jakmile zaregistruje krev a před očima mu i zamává rukou.*
Alebo sa musíš naučiť kontrolovať ty, aby si ju zbytočne neprovokoval. *Povie narovinu tak ako to vidí on. Ale povie to pokojne. Úplne kľudným hlasom. Pozrie na malú Leonku.* To je dlhá doba. Hlavne keď ide o deti. Neuvidí ako rastú a ako robia pokroky. *On sám niekedy kvôli práci ľutoval, že nie je častejšie doma. Vždy prišiel a deti mu prišli ako keby ich nevidel sto rokov. Vždy boli o toľko väčšie. O toľko šikovnejšie. A teraz ako Chris prichádza do puberty tak aj drzejšie. Pozrie na náramok a na sekundu sa zamyslí.* Možno opatrovateľka, ktorá je podsveťanka? *Navrhne v otázke a sleduje Natea ako sa stará o deti. A potom ho chytí záchvat. Ťažko povedať ako často sa mu to stáva. Ani by nevedel povedať čo to vyvoláva. Vyzerá to tak, že tieto záchvaty prichádzajú ako chcú. Neprítomne hľadí pred seba. Z nosu mu tečie krv. V tom momente nevidí pred sebou tak úplne Natea. Teda, uvedomuje si kde je, s kým tu je ale príde si ako v hustej hmle. Vidí obrazy. Vidí súvislosti a nevie si to spojiť. Ako keď má človek na jazyku nejakú myšlienku ale nedokáže ju sformulovať. A Jack jednoducho v takom stave nedokáže sformulovať čo vidí. Počuje Natea ale jeho slová sú ako keby zastreté. Pozrie pomaly na Natea ale skôr to vyzerá ako keby pozeral skrz neho. Plytko dýcha. A po chvíli sa hmla rozplynie, obrazy zmiznú a Jackovi z toho zostane v hlave iba neusporiadaný chaos. Prudko sa nadýchne a rýchlo zamrká. Nate ma teda jedinečnú možnosť vidieť v Jackovej tvári šok a istú dávku strachu.* Asi... si pôjdem zapáliť. *Dostane zo seba namáhavo ale k akcii sa nijako nemá.*
*Nate se pobaveně ušklíbne.* Tak to by bylo na dlouho.. Musel bych změnit a přepsat asi tak devadesát procent sebe.. *Uchechtne se. Na jeho následující, víceméně souhlastné slova, přikývne.* Já vím. Snažil jsem se ji to rozmluvit, ale vždycky byla tvrdohlavá.. Nezabralo absolutně nic.. Ani slova o tom, že možná už nikdy neuvidí svoje rodiče v Rusku. *Povzdechne si. Převezme si Nicka a upozorní na jeho náramek, načež slabě přikývne.* Ale někoho takového je těžké sehnat.. Bylo by mi stačilo, kdyby kmotři byli provozu schopní.. Alespoň na jeden den v týdnu. *Zamručí, než i Nicka odloží a napije se kávy. Následně chvíli věnuje pozornost dětem, než si všimne, že je s Jackem něco špatně. Měl dojem, že už něco takového někdy viděl, ale nedokáže si vzpomenout kdy. A nebo je v jeho okolí tolik psychicky nestabilních lidí, že už mu to tak jen připadá. V každém případě, když se mu zdá, že je Jack mimo, tak se ho pokusí dostat zpět na do reality.* Země volá Jacka, ozvi se! *Zaluská mu ještě jednou před očima. Až teď to vypadá, že Jack začal vnímat a kouknul se. Nate nejistě nakrčil nos a zamračil se na výraz v jeho obličeji.* O..kej.. *Odpoví mu zaraženě a s přimhouřenýma očima si ho prohlédne.* Řekneš mi, co se ti teď stalo? *Zeptá se po chvíli, kdy se Jack stále nemá k akci ani žádnému odchodu.*
*Jack mu na to ledabolo mykne plecom.* Každý sa vie zmeniť. *Viac menej zašomre. On sám je celkom dobrý príklad toho ako veľmi sa dá zmeniť. Svoju chladnú masku policajta, ktorá sa mu v poslednej dobe chvíľami rúca, nemal vždy. Zamračí sa.* Neviem aký silný motív má na to, aby prešla premenou. *Zamrmle zamysleným hlasom.* /Ja by som si to nevedel predstaviť. Stať sa večne žijúcim... ale na druhú stranu by som bol s Jasonom. Lenže vidieť ako mi umiera rodina.../ *Vnútorne ho strasie. On rozhodne nepatrí medzi ľudí, ktorí by chceli žiť večne. Aj napriek tomu ako veľmi Jasona miluje, dobrovoľne by sa k tomu nerozhodol. K Opatrovateľke z radov podsveťanov už sa nevyjadruje. Chápe, že to v tomto smere nefunguje tak, že by si zavolal do nejakej podsveťanskej agentúry na opatrovateľky a mohol si vybrať.* /Aj keď nápad to je asi za milión./ *Lenže aj tento miliónový nápad sa mi z hlavy vyparí, keď ho prepadne záchvat. Vie, že je pred ním Nate. Vie, že niečo hovorí a robí s rukami ale v takom stave mu to príde ako keby to išlo mimo neho. Chce si ísť zapáliť ale nevie sa pohnúť. Tak to teda stále na svojom mieste rozdýchava. Až keď sa Nate opýta čo sa stalo, tak zamrká. Stále nenasadil odmeranú, chladnú masku. Stále vyzerá vystrašene. Zoberie si servítku, ktorú mal ku koláču a konečne si utrie krv z tváre. Cíti z pier kovovú pachuť a chce ju zapiť kávou. Zoberie pohár ale na pol ceste k úst si uvedomí, že v ňom nič nie je. Ale s tým ako drží ten pohár je vidno, že sa mu jemne chveje ruka. Nehovorí nič. Skôr uvažuje či sa s Nateom o tom baviť alebo nie. Nie je tomu priveľmi naklonený, pretože v tomto smere skutočne nestojí o sarkastické poznámky. Je na ňom dokonca vidno ako veľmi premýšľa.* Triss už je späť? *Doteraz vlastne nevedel či je z pekla vonku. Ale po tomto záchvate to silno tuší. O chvíľku už sa tvári ako keby sa žiadny záchvat ani nestal. A konečne mávne na servírku, aby mu spravila ešte jednu. Potom až konečne pozrie na Natea.*
*Nate se krátce uchechtne.* Něco málo.. Tolik ne.. *Odpoví mu. Jeho humor byl zkrátka součástí jeho osobnosti, jeho života. Něco silně v něm zakořeněného. Povzdechne si ohledně Nuki a poté ukáže na sebe a dvojčata.* Tenhle motiv.. Většina jejích známých nebo kamarádů, rodiny, je podsvěťanská a ještě větší část z nich jsou čarodějové.. *Řekne tiše, aby to nikdo další nezaslechl.* Nechtěla být ta, co zestárne a umře.. *Zamručí tiše, načež sebere Nickovi lahvičku a schová ji, když už ho přestane zajímat a stejně tak Eleonor, neboť se s ní až velice často snažila praštit Nicka. Poté se otočí na Jacka, když si všimne, že s ním něco je. Jakmile mu přijde, že začal vnímat, tak mu přestane luskat a mávat před očima a zase se normálně posadí. Zamračí se krátce, když mu neodpoví, ale poté na jeho dotaz přikývne.* Ano.. Je zpátky už asi dva týdny nebo tři.. Zvyká si opět.. *Odpoví mu.* To ona je právě jedním z kmotrů dvojčat.. *Dodá poté a dopije svou kávu, aby mohl hrnek rovnou předat servírce, když donese novou kávu Jackovi.*
*V opačnom zmysle mu to dáva logiku. Keď má niekto nesmrteľnú rodinu tak prečo nepodstúpiť kroky, aby bol nesmrteľný tiež? Ale aj tak mu to je proti srsti. Tam ale skôr pôjde o jeho vlastné filozofické hľadisko. Ani sa radšej tým nechce zaoberať. Nateovi na to už ďalej neodpovie. Chvíľu ho pozoruje s deťmi radšej. Po záchvatu, keď sa dá ako tak dokopy sa radšej opýta na Triss, aby sa vyhol odpovedi na otázku, ktorú mu položil.* Oh, to som nevedel. *Možno mu to niekto povedal, že je Triss kmotra. Len na to zabudol. Alebo mu to aj nikto nepovedal. V takom prípade by sa ani nehneval. Nie je na také veci malicherný, pokiaľ sa ho to samozrejme netýka. Ak by jeho sestra svojim deťom vybrala iného kmotra ako je on sám, tak by zúril.* Má nejaké... dôsledky? *Na konci otázky zaváhal.* /Každý si nesie následky, po niečom takom. Mal som v sebe démona pár dní a doteraz nie som v poriadku. Možno ani nebudem. Triss bola rovno v pekle.../ *Stisne na moment pery k sebe vystrúha zvláštny výraz medzi pozostávajúcim šokom zo záchvatu a urputným zadumaním. Radšej to zamrká a napije sa kávy, aby sa zbavil tej hnusnej pachute.* Prípadne ak by som ju chcel navštíviť, tak na čo sa mám pripraviť? *Doplní otázku už o niečo vyrovnanejším hlasom.*
*Přikývne na to, že to nevěděl.* Nijak jsme to nehlásili, ale o Triss bylo prakticky rozhodnuto už někdy loni o tomhle čase.. *Odpoví mu.* Druhým kmotrem je Jack Heller.. Ten je u Preatoru.. S ním jsme chvíli váhali, jestli ho máme dát, kvůli jeho vymazaným vzpomínkám a posledním dnům po porodu, ale pak jsme dali i jeho.. Chtěli jsme, ať mají někoho stejně nesmrtelného, jako jsou oni, po boku, ať se mají na koho obrátit.. *Dodá k vysvětlení a dopije kávu, načež zaznamená jeho dotaz, na který přikývne.* To už jsem v podstatě říkal.. Ztratila kontrolu nad svými schopnostmi.. A má.. Tak trochu noční můry.. *Řekne co nejvíc zaobaleně a u druhé otázky se zamyslí.* Pokud pořád pčíkáš, když vedle tebe zvenku hrnek bez dotyku, tak bych ti předem radil za ní nechodit osobně. A taky teď nebydlí u sebe.. Ale u Malachaie.. *Pokrčí rameny.* A potom jak jsem zmiňoval, tak Triss je teď uzlíček nervů a snadno ztratí kontrolu.. Až před pár dny jsem ji dokázal konečně přesvědčit, ať si podrží vlastního kmotřence.. *Odpoví mu následně.*
*To že je Heller druhým kmotrom ho prekvapí. Vie, že pred vymazanými spomienkami mal s Nateom a Nuki hlboké vzťahy ale potom si už tým tak istý nebol. Ale u Hellera si niekedy nebol ničím istý. V duchu nad tým mykne plecom. Opýta sa teda na Triss a jej stav. Zaujato počúva.* Bola v pekle, takže nočné mory sú asi na mieste. /Aj keď by to tak nemuselo byť./ *Rozhodne nie je nadšený predstavou, že Triss sužuje také trápenie. Aj keď by to nahlas nepovedal, má o ňu strach. Vypočuje si ho až do konca.* O Malachaiovi som počul. /Jason ho spomenul./ *V duchu si spomenie na fantasmagorickú debatu o tom, ako by dopadli bojové duely ak by do nich išli nejaký Podsveťania. V duchu sa aj usmeje nad tým ale do tváre to nepremietne. Teda, len mu cukne kútik na sekundu. Napije sa kávy.* Takže mi odporúčaš, aby som jej zavolal cez skype? *Pohodlnejšie sa oprie do opierky.* Aj tak neviem ako by som jej pomohol. Slová útechy, ako bude v poriadku. To všetko už počula. *Rozpráva pomaly a zamyslene.* Ale pravdou je, že nikto nevie či bude ako predtým. To peklo v tebe zostane, aj keď len malý kúsok ale zostane. A ona tam bola dlho. *Pozrie na Natea.* Je ako uhlík, ktorý už nikdy nedostaneš, zo seba von.
*Přikývne a pokrčí rameny.* To chápu, ale já bych to nočními můrami nenazýval.. Spíše nočními běsy.. Jenže mi nechce říct, co v nich zažívá a raději mučí sama sebe nekontrolovatelnými záchvaty.. *Povzdechne si. Následně se ušklíbne na Malachaiovi adresu.* Nemám ho rád a nevěřím mu.. Takže se mi to pranic nelíbí, že tam je.. *Utrousí. Na jeho následný dotaz přikývne.* V podstatě jo.. Jestli teda v dnešní době ještě někdo Skype používá.. *Uchechtne se.* Vyzkoušej spíše Messenger.. Nebo instagram.. Cokoliv z dnešního desetiletí spíš.. *Neodpustí si rypnutí s krátkým smíchem. Který se zřejmě nezamlouval Leonce a hodila po něm, nebo spíš jen jeho směrem, nejbližší věc, co měla v dosahu a to byl její náramek, jenž si nejdříve pracně sundala pusou a druhou rukou, zatímco Nate odpovídal Jackovi na jeho slova.* Jo.. Hlavně ode mě.. Ale myslím, že nejvíc ji pomůžeš, když ji to nepřipomeneš. Když s ní budeš jednat, jakoby s ní nebylo vůbec nic jinak.. Mám dojem, že Kai ji dusí těmi uklidňujícími kecy doma dost.. Triss se potřebuje vrátit zpět do normálu, ne si připadat jako něco zvláštního.. *Řekne mu svůj pohled, než na něj vyletí právě onen náramek, který zachytí, než by stihl spadnout na zem, zatímco Eleonor se rozpláče, protože nepromyslela, že sundáním náramku se jí na zádech objeví křídla a bude ji to bolet, protože na nich vlastně leží.* A o tom mluvím.. *Povzdechne si Nate otráveně a převrátí očima, když si Leu rychle stáhne k sobě, aby nikdo nezaregistroval drobná chmýřím pokrytá křídla a nasadí ji náramek zpět, načež ji začne tišit. Poté se s přimhouřenýma očima koukne na Jacka.* Přijde mi, že o tom mluvíš až moc zkušeně.. *Pronese své podezření.* Máš z toho posednutí i jiné následky, než jen tu alergii na magii? *Zeptá se, zatímco Leonka jim svými vzlyky dělá dobrou zvukovou clonu proti nežádoucímu odposlechu.*
*Mykne plecom.* Nenúť ju do toho o tom hovoriť. *Má pre to pochopenie. Sám dlho trpel nočnými morami. Doteraz nimi trpí. Vie, že je lepšie sa obrátiť na psychológa ale... musí to byť dobrovoľné, inak to nemá zmysel. K Malachaiovi sa priveľmi nevyjadruje. Nepozná ho osobne. Potom sa zamračí.* Instagram nemám a o messengeru mi ani nehovor. Všetci by si len písali ako keby ani nechodili do práce. *Utrúsi roztrpčene. Jeho messenger má veľké množstvo neprečítaných správ. Aj jeho rodina pochopila, že keď chcú byť s Jackom v kontakte, tak mu musia zavolať. Skype je preňho vrchol techniky v rámci videochatu. A rozširovať obzory si v tomto nemieni. Všimne si ako si Leonka zvlieka náramok, ale stihne iba otvoriť pusu, aby Natea upozornil. Ale než stačí niečo povedať tak náramok letí vzduchom.* Hm. Nemám v pláne jej niečo pripomínať. *Zakrúti k tomu hlavou a potom sa napije. Usmeje sa na dieťa.* Ale súhlasím, že sa by pre ňu bolo lepšie, aby sa dostala do normálu. Lenže na to potrebuje svoje vlastné tempo. /Aj keď ja mám čo hovoriť. Keď som bol psychicky na tom zle tak som prepadol alkoholizmu. Teraz to zvládam iba kvôli Jasonovi. Aj keď chuť na fľašku tu je.../ *Chvíľu sa culí na Leonku ale prejde ho to keď Nate poznamená, že to znie ako keby mal s tým skúsenosť. Má ju. To je na tom to smutné. Neveselo dvihne na svojho spoločníka jeden kútik úst.* Alergia je ešte pomerne príjemný dôsledok. *Prizná temným hlasom. Aj sa tak zatvári.* Snažil som sa nájsť nejaké informácie o posadnutí. Keď som vylúčil literárny brak a fanatické náboženské texty tak mi veľa toho nezostalo. V podstate len to, že... šanca na prežitie je nízka. Veľmi nízka. Vlastne skoro nulová. Tak prečo som prežil? *Znie to zvláštne zatrpknuto.* Viem, že to viem. Niekde v hlave mám na to odpoveď, ktorú mi tam nechal Haures ale... neviem sa k tomu dopracovať. Ale podstatné je, že.... ja som mal v sebe démona iba pár dní. A spravilo to so mnou veľa. Triss ale bola v pekle dlho. Neviem a ani si netrúfam predstaviť ako na tom je. Toto ťa na psychológii nenaučia. *Aby zakončil svoj monológ, napije sa kávy.* Máte tu dobrú kávu. *Dodá úplne odveci pochvalu.*
Nenutím.. Ale trpělivostí taky dvakrát neoplývám, když vidím, že ji něco trápí a neřekne mi co.. *Zamručí. Pozvedne obočí nad Jackovým negativním postojem vůči moderním technologiím, načež se uchechtne.* To samé můžeš říct i o SMSkách ale.. To by jsi mohl rovnou chodit a zabavovat svým kolegům telefony.. *Zasměje se a Leonka svůj nesouhlas s jeho spokojeností dá najevo náramkem, takže si ji vezme k sobě, jen co ji ho opět zapne.* Hmmm.. *Zamručí na jeho slova, zatímco hledá jednou rukou Leončinu hračku.* Jenže ono je to tak frustrující.. Vidět, co prožívá a nemoct ji nijak pomoct.. Zvlášť když vím, že je to moje chyba, že skončila v pekla.. *Povzdechne si a začne štěrkat hračkou Eleonor před obličejem. Probodne pohledem Jacka, když vidí, jak se na ni culí.* Nepodporuj ji v tom.. *Napomene ho. Následně se zaposlouchá do Jackova výkladu a jen zaraženě na jeho konci zamrká.* Páni.. Nečekal jsem, že se tak rozmluvíš.. *Řekne poté.* Ne, že by to bylo špatně.. Měl by jsi vylézt z té robotí ulity.. *Je dokonce tak překvapený Jackovou náhlou mluvností, že přestane uklidňovat Leonku, která to ovšem na rozdíl od Natea zaregistruje a spustí ještě větší křik. Tentokrát k němu stáhne i Nicka a Nate si unaveně promne tvář. Následně mu bleskne v očích, možná trochu škodolibý, nápad a natáhne se přes stůl s Leou v rukách.* Drž. *Přikáže Jackovi a ještě na Leu položí její hračku, co taky držel, než si vezme na ruce Nicka. Když měl štěstí, tak se Nicka dařilo uklidnit dudlíkem. Když ne, musela se nejprve uklidnit Ela. Modlil se, ať je to ta první varianta, když dal Nikolaiovi ke rtům dudlík a čekal, jestli si ho chlapeček vezme.*
Keď bude chcieť tak ti to povie. *Uzavrie za seba túto téma. Keď ale prejde reč na technológie tak nespokojne nakrčí nos.* Proti esemeskám nič nemám. Vlastne ich uvítam radšej než hovor. /Aj keď... správu si prečítam neskôr. To mi pripomína, že mi písala sestra./ *Spomenie si na neprečítanú správu od Amandy, ktorá ho na mobile straší už dva dni. Radšej sa chytí toho čo povie Nate.* Prečo myslíš, že je to tvoja chyba? *Opýta sa viac menej nezaujatým tónom aj napriek tomu, že odpoveď ho zaujímala. Uculí sa na dieťa a ignoruje poznámku o tom, aby malé dievčatko nepodporoval v jej vrtochoch. Dokonalým výsledkom týmto jeho prístupom je jeho neter Heather, ktorá celej rodine skáče po hlave. Potom sa ale zamyslene rozrozpráva. Nad poznámkou spolusediaceho iba delikátne nadvihne jedno obočie.* / Robotia ulita je jednoduchšia v práci, ktorú robím./ *Pomyslí si svoje.* To je trochu prehnané tvrdenie. Ja som náhodou dosť dobrý spoločník. *Bez nejakého remcania si prevezme dieťa. V náručí si ho poupraví, aby mala pohodlie Leonka a aj on. Urobí to ako profesionálny strýkoch štyroch detí. Začne ju teda upokojovať hračkou a k tomu k nej niečo špitá o tom, že je princezná, ktorá sa musí iba vykričať. Za to Nick nevyzeral, že by sa mu ponúkaný dudlík pozdával. Pritom ako Jack ratuje dieťa tak sa sem tam poškrabe na rukách. Cíti ako ho svrbia a tuší, že príčinou bude náramok na zakrytie čarodejného znamenia.* /Prejde to niekedy?/ *Zauvažuje na moment. Ale vzhľadom na plačúce dieťa v náručí a tvoriaci sa ekzém na rukách sa radšej pustí do tíšenia.*
*Nate nakrčí otráveně nos, aby dal najevo, že s tímhle tvrzením rozhodně nesouhlasí, ale dál nebrblá. Následně se ale uchechtne.* Jenže Messenger plní funkci SMSek v podstatě. Jen neplatíš za zprávu, ale za internet.. *Řekne se smíchem. Poté se však vrátí téma Triss a Nate si promne oči.* Protože jsem to byl já, kdo ji zavolal, ať přijde do ruin.. A taky jsem to byl já, kdo ji viděl, jak je vlečená pryč Hauresem a nestihl jsem ji zachytit.. *Povzdechne si. Probodne ještě pohledem Jacka, když se na Leonku culí, načež se uchechtne.* Přesvědč mě.. *Ušklíbne se na jeho slova, než mu strčí do ruk Leu a vezme si Nicka.* Ale noták! *Zamručí unaveně, když si odmítne vzít dudlík.* To se musíš pořád opičit? *Odfrkne si, což má za následek, že Nick v odpovědi zakřičí hlasitěji, pravděpodobně na souhlas. Nate využije otevřených rtů a zkusí znova dudlík, zatímco se koukne, jestli má Jack úspěch s Leonkou, nebo nikoliv.*
*Pozrie na Natea pohľadom bitch please.* A ešte by mi k esemeskám pribudli aj správy na messengeri. Nie, ďakujem. Stačí mi klasický hovor a správy. /Jediné správy, ktoré prijímam dychtivo sú tie Jasonove./ *Doda si v duchu. Je to pravda. Keď na displeji vidí Jasonove meno tak ani nepremýšľa a ide mu odpovedať. Potom sa teda opýta, prečo sa obviňuje za Trissin únos do pekla. Chvíľu ho tak ticho sleduje. Neodpovedá. Vyzerá trochu ako keby ho skúmal pod mikroskopom.* Vieš čo bol Haures zač. *Povie ako keby to bolo celé jasné.* Mal to v pláne. Ak by nevyužil teba, využil by niekoho iné. Využil by inú možnosť ale dosiahol by svoje. Keď sme pritom... prečo ju tam vzal? *Vážne nechcel, aby sa Nate obviňoval. Vie aký je to hnusný pocit, pretože ho ako policajt zažíva každú chvíľu. Preberie si od Natea dieťa, bez protestov a naštartuje strýkovský mód. Hrká jej hračkou, brouká jej, venuje jej celú svoju pozornosť. A dokonca aj úsmev. Aj keď teda na rukách sa mu postupne objavujú červené fľaky. Samozrejme, jeho očarujúce schopnosti alebo prehnaná pozornosť, alebo niečo úplne iné, aspoň utíši detský krik.* Tak vidíš, princezná, ide to aj bez kriku. *Zašvitorí veselo a dokonca to trochu znie ako keby na malú šušlal.*
*Uchechtne se škodolibě.* Copak? Výkonný policajt nestíhá číst zprávy? *Zasměje se. Přimhouří oči, když ho Jack začne zkoumat. Nelíbí se mu to. Jedna věc je, když pod drobnohledem zkoumá on Triss a její pohyby a mimiku. Druhá, když to někdo jiný dělá jemu. Jo.. To bylo možná trochu pokrytecké. Na první větu neurčitě pokrčí rameny a přikývne.* Ale proč Triss? *Nechápe.* Copak nemá její otec jiné děti, které by si k sobě zavolal? Starší? A s lepším psychickým stavem? Co třeba touží po moci? Protože vím, že Triss po ní rozhodně netouží.. *Pokládá víceméně řečnické otázky. Nečeká, že mu na ně někdo odpoví.* Protože chtěl jakousi dohodu s démoním otcem Malachaie.. Nevím, který z těch příšer to je.. Nemám ponětí přesně, jestli to má ještě nějaké podmínky, ale vím, že ti dva chtěli spojenectví a chtěli k tomu využít svoje děti.. *Pokrčí rameny. Nechtěl Jackovi nic říkat o tom, že to bylo v podstatě manželství. Slíbil Triss, že to se nikdo nedozví, dokud to ona sama neřekne. Dá Jackovi do ruk dítě a sám zkouší utišit to druhé. To se mu ale povede až poté, co Nick zjistí, že jeho sestra už nekřičí a až tehdy si vezme dudlík a spokojeně ho začne cumlat.* Konečně.. *Vydechne Nate unaveně.* Marně čekám, kdy Nicka pustí tahle fáze "Dělám vše, co moje druhá polovička", protože je to únavný.. *Dodá a když se Nickovi začnou zavírat vyčerpáním z křiku oči, tak ho opatrně položí do sedačky, aby ho nevzbudil.* Mimochodem.. Myslím, že si tě budu rozhodně volat na hlídání.. *Uchechtne se následně a natáhne ruce, ať mu předá i druhé dítě.*
Stíham ale zbytočne mi uberajú čas od práce. *Vidí na Nateovi, že sa mu jeho skúmavý pohľad nepáči. Práve to je to, čo Jacka na tom najviac baví. Ako sa ľudia pod skúmavým pohľadom ošijú. Znervóznejú. Vie ako sa tváriť, aby sa druhá strana cítila ako pod mikroskopom. Má na to roky praxe. Vo veľa prípadoch ľudia svojimi gestami prejavia aj to čo nechcú a to zas Jackovi pomáha v práci. Neodpovedá mu na otázky. Pozorne počúva, všetko si v duchu poznačuje. Nechá ho dorozprávať.* Démoni konajú iba vo vlastnom záujme, nie? Prečo by dávali moc niekomu, kto o ňu stojí? Odpovedal sis, prečo práve Triss. *Povie po chvíli. Otázky mu pokladá svojim typickým, sugestívnym hlasom. Teraz mu síce nejde o to, aby ním manipuloval ale ide mu o to, aby premýšľal. Možno z iného pohľadu.* /Démoni di libujú v utrpení. Je tu tuším aj v Biblii./ *Pomyslí si v duchu. Potom už ratuje malú Leonku. O chvíľu je dieťa v jeho rukách pokojné. Jediné čo v tom Jackovi kazí dobrý dojem, sú svrbiace ruky.* Asi to potrvá pár rokov a možno aj nikdy. *Povie keď si Nate posťažuje na to, že Nick opakuje po Leonke.* /Amanda by o tom vedela povedať viac./ *Odovzdá zverené dieťa rodičovi a poškriabe si konečne ruky. Pozrie sa na tie červené ruky a trochu sa zamračí.* Možno radšej nie. *Ukáže ako dopadli jeho ruky.* Navyše, čoskoro mi sestra dovezie všetky štyri deti na pár dní. Takže stráženia budem mať až hore krkom. *Prizná sa. Jasne, že sa na svoje netere a synovcov teší. Dýchal by za nich. Ale na druhú stranu má rád svoj kľud. A ten bude mať až deti odídu.*
*Mávne nad Jackovou výmluvou rukou.* Ale houby.. Přečíst si dvě, tři zprávy a odpovědět na ně ti nezabere víc jak pět minut. A pokud po tobě někdo nechce odpověď hned, tak ti spíš napíše na Messenger, a ty si to přečteš, až budeš mít čas.. *Probodne Jacka rozmrzelým pohledem, když ve svém mikroskopickém zkoumání pokračuje. Ohledně Triss si povzdechne.* Takže jsou to jen další bastardi, co jednají pouze ve vlastním zájmu.. Lovci a démoni vlastně nejsou natolik odlišní.. *Zabrblá, načež se dá do klidnění malého blonďáka. Povzdechne si, nebo možná i spíše odfrkne, na Jackova slova.* Pěkný no.. /A to teprve začne to pravé peklo, až začnou používat magii../ *Zamručí si pro sebe.* /Existuje vůbec nějaké proti plamenné nebo proti povodňové kouzlo? Mohl bych zkusit vyhledat toho Jacka../ *Napadne ho. Vezme si zpět Eleonor a i tu uloží do její sedačky i s její hračkou, načež se vrátí pohledem na Jacka.* Já myslel, že jen pčíkáš.. A ty už začínáš i měnit barvy.. *Uchechtne se slabě.* Měl jsem vzato, že ti vadí jen když někdo používá magii.. *Dodá poté zamyšleně, načež na jeho slova o synovcích a neteřích se uchechtne.* A školku si založit nechceš? *Navrhne mu.* Školka aPortík.. *Dodá pobaveně a zasměje se nad tím.*
*Zamračí sa. Nie kvôli tomu, že by mu nenapadlo to spraviť s tými správami tak ako vraví Nate. Skôr ho zarazí ten počet.* /Vsadím sa, že ak by som sa pozrel na mobil tak už teraz tam mám aspoň pätnásť správ./ *Pomyslí si v duchu. Aj keď sa to nezdá tak Jack nepatrí medzi asociálov. Práveže má dosť živý spoločenský život a s tým bohužiaľ sa spája aj väčší počet ľudí, ktorí ho kontaktujú. Radšej na to Natovi neodpovie. Miesto toho ho skúma pohľadom.* Od Lovcov by sa možno dalo očakávať iné správanie. Ale od démonov nie. Skús si prečítať Bibliu. *Navrhne mu a prestane so svojom urputným pohľadom. Po chvíli úspešného utešovania dievčatka ho odovzdá späť rodičovi a dodatočne si poškrabe vzniknuté ekzémy.* Alergia sa prejavuje rôznymi formami. Tak ako je každá mágia iná tak aj moja reakcia na ňu sa evidentne líši. /Vďala Bože, že z Jasona nemám anafilaktický šok./ Aj keď nepoužívaš mágiu tak sa na tebe drží. *Jednoducho mu odpovie a popri tom si vytiahne mobil. Tak ako predpokladal tak je tam niekoľko správ a pár zmeškaných hovorov. Zamračí sa.* Hm, radšej aPortík nespomínaj pred mojou sestrou. Nejak podobne ju volali na škole a tak by to pre teba nemuselo dopadnút dobre. Ona má o niečo prudšiu povahu než ja. *Odpíše na jednu dôležitú správu a ostatne len prebehne.* Budem musieť ísť. Už som mal byť na obhliadke tela. Vlastne zároveň v rovnakú dobu mám byť aj v márnici ale je málo ľudí. Preto mám vyhliadnuté jedno ucho na organizovanom zločine, ktoré by sa na vraždy hodilo. *Dopije čo má a oblečie si bundu. Do kapsy schová mobil. Zas je nejaký rozrozpravaný.* Len teda netuším či by to robil. Alebo či na to má. Iné je rozbiť gang pašerákov cigariet a iné nájsť magora čo vyvraždil hispánsku rodinu, ktorá tu je ilegálne. *Povie a dvihne sa.* No nič, tak sa všetci majte. *Odide a zamieri konečne plniť svoje pracovne povinosti.*
*Nate se uchechtne nad Jackovým zamračením.* To vypadá, jakoby jsi měl jen dvě tváře.. Buď jsi věčně grumpy cat, nebo se culíš až je to děsivé.. Máš i jiné exprese obličeje, nebo jedeš v úsporném režimu? *Ušklíbne se. Stejně reaguje i při zmínce o lovcích.* Ale to neznamená, že to tak bude.. Ode mě se taky očekává, že budu mít rozum a já ho třeba nehodlám hledat další století.. *Ohledně bible jen nakrčí nos a zašklebí se.* To nepatří mezi moje oblíbené žánry.. *Vezme si zpět Eleonor a koukne se na Jackovi ruce, když je začne škrábat.* Hmmm... Nějaká antimagická mast asi neexistuje, co? Nebo injekce, jako takové to pero na alergii? *Navrhne, protože pokud něco takového existuje, tak si tou mastí asi popatlá celý barák, až dvojčata začnou produkovat magii. Pohledem zkontroluje, že starší z dvojčat nekuje žádné pikle, které by probudily toho mladšího a pak se vrátí na Jacka, když promluví.* Asi je vidět, že jste sourozenci.. *Zasměje se, načež dodá.* Pokud mě někdy naštveš, tak to nejen, že zmíním, ale taky řeknu, že to mám od tebe.. To bude teprve ta pravá zábava.. *Zamne si škodolibě ruce s ušklíbnutím. Následně sleduje, jak Jack odepíše a začne mluvit o odchodu.* Nevypadáš, že by tě trápilo, že máš někde dávno být.. *Podotkne pobaveně a pozvedne obočí nad převelkou sdílností.* Neexistuje něco jako policejní tajemství.. Něco jako obdoba toho lékařského? *Zeptá se s úšklebkem, zatímco se Jack zvedá.* Jasně.. Užij si mrtvoly.. *Rozloučí se s ním i Nate. Pár minut na to i on sbalí dvojčata do auta a odjede k sobě domů.*
*Nadvihne jedno obočie ale inak jeho tvár zostáva v podmračenom tóne. Nebude sa Nateovi zdôverovať o tom, že bol kedysi veselý, večne vychechtaný a urozprávaný až to vtipné nebolo. A otravný, takým tým mladíckym spôsobom. Všetko chcel vidieť, všetko chcel robiť a vyskúšať. Preto je dobrovoľný hasič. Preto dokonca vie tancovať pri tyči. Ale aj preto vie skákať z vrtuľníka priamo do vody. Alebo vie ako postupovať pri ozbrojenom zásahu. Ale zároveň aj vie aké to je keď vás niekto mučí. Všetko má svoje pre a proti. K Nateovmu rozumu sa nevyjadruje, len si dopije kávu.* /Aj tak má na rozum pár storočí./ Minimálne od démon netreba čakať, že budú dobrí. *Len dodá. Pochybuje o tom, že existuje démon s morálkou. Prezrie si ruky a trochu zadúfa, že to čoskoro zmizne. Vysvetľovať kolegom, prečo má ekzém na rukách sa mu nechce. Pozrie na Natea, v očiach sa mu jemnunko mihne obava.* To neviem ale dúfam, že nikdy nebudem potrebovať antimagické pero na nejaký záchvat. /Ten problém s alergiou je vlastne dosť veľký problém./ *Úprimne, toľko nad tým až nepremýšľal. Keď s Jasonom došiel na to, že je to alergia tak bol rád, že vie prečo je z neho trochu na tvári podráždený. Ale inak to nejako neriešil.* /Asi by som mal. A tiež by som mal Jasonovi dať vyrobiť nové kľúče./ *Sleduje ako si Nate zamne rukami, keď si myslí, že mu na niečo také Amanda skočí. So svojou sestrou sa poznajú ako ponožky. Aj keď si navzájom vedia vbehnúť do vlasov.* Môžeš to vyskúšať. *Povie a kútik úst mu na moment vybehne hore. Jack by bol skôr zvedavý čo by s Nateom spravila jeho sestra. Ale na teraz sa sústredí na odpísanie a v duchu si posteskne, že musí späť do práce. Mykne plecom a pozbiera sa.* Mŕtvy predsa nikam neodíde. *Odpovie dosť laicky.* Existuje. Ale pochybujem, že ty to budeš niekde vykecávať a aj keby tak nepovedal som ti nič konkrétne. *Oblečie si bundu a nachystá si cigaretu.* Uži si deti. *Naoplátku sa rozlúči a odíde. Hneď ako je na vzduchu si zapáli, nastúpi do auta a vydá sa kam treba.*
*Už keď ho nakladali do sanitky tak sa mu všetko pomaly mlžilo. Zo straty krvi a nervového vypätia. Keď mu v sanitke ešte pichli niečo na bolesť a bohvie čo ešte tak cestou bol striedavo pri vedomí a v bezvedomí. Nie je si ani istý či išiel Jason s ním. Má pocit, že áno, pretože si ho ešte pamätá ako čakal pri dverách sanitky ked jeho na nosítkach dávali dnu. Potom si pamätá len húkačku a sem tam strop sanitky. A fakt škaredého sanitára ako sa nad ním skláňa. Potom už sa len prebral po operácii. Doktor prehlásil, že mal šťastie. Do nohy ho zasiahol odrazený náboj a zostal tam. Našťastie netrafil tepnu. Ramenom prešiel náboj skrz. Bude to vyžadovať nejaký ten čas fyzioterapie ale inak prehlásil, že je ako rybička. Aj napriek tomu si ho v nemocnici nechávajú už nejaký ten deň. Dôvod je, že mu naordinovali lieky na bolesť a ešte nejaké lieky, aby sa zabránilo prípadnému zápalu. A že s tým ho nemôžu pustiť samotného. Flirtoval so sestričkami čo sa dalo ale tie sú neoblomné.* /To nie je fér. Zas som v nemocnici./ *V duchu hromží a agresivne mieša lyžičkou puding v tégliku.* /Aj to kilo čo som pribral som zas zhodil./ *Neznáša nemocničnú stravu. Dnu vojde sestrička, celkom pekná, milo sa naňho usmeje.* Ako sa cítite? *Zahrkúta ale Jack stále masakruje pudingu. Drží ho v ľavej ruke, ktorú ma v takom tom postroji.* Fajn. *Odsekne a strčí si lyžičku do pusy tak razantne až mu cinkne o zuby.* Noha bolí? *Sestrička s hnedými drdolom ďalej hrkúta a dokonca mu naleje pohár vody. Jack sa zamračí a pohne pravou nohou. Cíti pri tom pohybe stehy a aj trochu bolesť. Ale nič hrozné.* Nie. *Znova odsekne a doje puding.* A rameno bolí? *Tá sestrička je asi zvyknutá na horšie naladených pacientov. Alebo jej iba príde nahnevaný policajt roztomilý. Jack trochu pohne ramenom. To už ho zabolí viac.* Trochu. *Prizná neochotne. Sestrička odprace téglik a milo sa naňho usmeje. Potom mu do kapačky dá niečo na bolesť.* O chvíľku to už bude v poriadku. *A ešte mu napraví vankúš. S tým odíde a Jack skutočne cíti, že rameno o niečo menej bolí. V nohe dokonca necíti žiadnu bolesť. Aj tak ale deprimovane sleduje stenu pred sebou. Nudí sa. Nemá tu knihu. Mobil mu už zdochol a doprosiť sa nabíjačky je zázrak. Dnu vojde blond sestrička.* Ako sa máte? *Jack sa zamračí keď ju sleduje ako začne robiť to isté čo predchádzajúca brunetka.* Fajn. *Rovnako jej odsekne.* Ako je na tom noha? *Jack len pár krát mrkne.* Fajn. *Zopakuje svoju odpoveď, potom sa ale narovná.* Mohol by som dostať svoje veci? /Presnejšie džínsy. Je v nich ten kľúč pre Jasona./ *Sestrička naňho pozrie a potom svoj pohľad presunie na skrinku ide sú veci.* Máte ich tu. *Jack má zlé tušenie.* A kde mám džínsy? *Položí opatrne otázku. Dúfa, že sestričke sa rozjasní tvár a povie, že jasné, sú niekde a donesie mu ich.* /Ideálne aj s tým kľúčom čo v nich bol./ *Sestrička sa ale ešte viac podmračí.* Tie Vám museli rozstrihnúť kvôli nohe. *Vysvetľuje mu ako mentálnemu atlétovi.* A kde sú teraz? *Jack bledne.* To neviem. *A už je bledý ako stena.* Máte bolesti? /Kde skončil ten kľúč?! Musím dať vyrobiť nový? Čo horšie… musím vymeniť celý zámok! Určite ma vykradli! Dočerta!/ *Mlčky sedí, neprítomne pozerá pred seba na stenu a je biely ako krieda. Sestrička, v dobrej viere mu teda dá ešte nejaký kokteil do kapačky a trochu zvýši dávku.* Nebojte, čo chvíľa Vám bude lepšie. *Upraví mu vankúš a odíde preč.* Dočerta. *Zahundre Jack do ticha miestnosti a potom sa len pohodlne oprie o nadýchaný vankúš.* Čo budem teraz robiť?
*S Jackem i přes protesty sanitáře hopne do sanitky, ale musí se držet z jeho úhlu vidění. Neustále se nad ním totiž sklání sanitář a Jason mu rozhodně nemá v plánu překážet. Obecně se tam snaží co nejméně rušit, aby to náhodou ještě neskončilo špatně.* /Co já vím, jak malé rozptýlení může toho ošklivce rozhodit. Ještě by místo kalhot nastříhl Jacka./ *Zamračí se té představě a zamračení mu zůstane po celou dobu cesty. Na chodbě čeká, než mu doktoři řeknou, že může jít domů. Bohužel na něj zapomenou, jelikož není oficiálně s Jackem nijak spřízněný, a tak si na té chodbě nějakou chvíli schrupne, než ho konečně informují. To už ho ale rovnou pošlou domů, že je večer a Jack musí odpočívat. Hned další den za ním zajde, ale vzhledem k tomu, že ve Faerii si běží čas, jak chce, pro Jacka už uběhlo více dní.* /Pořád jsem v tomhle trochu nešikovný. Potěší ho květiny?/ *Vidí na ulici stánek, a tak pro jistotu koupí moc hezký, elegantní puget. Po chvíli se otočí s tím, že to je spíše jeho styl a raději by koupil Jackovi něco, co jásá "brzy se uzdrav." Na tuto specifikaci mu prodají ohromnou kytici všech barev a tvarů, kterou jen tak tak pobere do náruče.* /To už je asi trochu moc... Nu což. Třeba mu to bude tak nepříjemné, že ze sebe přestane dělat terč na střelnici zločinců./ *S těmito dvěma kyticemi zamíří do nemocnice, kde po složitém vysvětlování na recepci najde Jackův pokoj.* /Nejste jeho příbuzný, bla bla. Ještě abych byl. Civilové jsou fakt divní./ Já ti nevím, mohl bys mi dát pusu. *Nakoukne do místnosti a zrovna uslyší Jackovu otázku. Sotva se mine s blondýnkou, která jen překvapeně zkoukne kytice a jejich pohledného nositele.* Jak ti je? /Snad ji napadne na to přinést vodu. Nebylo by přímo povzbudivé mu sem přinést kytky na to, aby před ním chcíply./
*Mykne sebou. Myslel si, že zostal v na izbe sám. Tak bol pohrúžený do vlastných myšlienok. Pozrie sa na Jasona a… v momente vyvalý oči a otvorí pusu. Jasona nemá možnosť ani vidieť.* Cez tú húšť by som tvoju pusu nenašiel ani keby si mal na nej GPS. *Vypadne z neho keď teda vstrebá bukrétu z pod ktorej je vidno iba nepatrný kus jeho priateľa.* /Ten vankúš je fakt mäkký./ *Hlbšie sa doňho ponorí a na otázku ako mu je automaticky pohne rameno a nohou.* Fajn. *Povie s ľahkým tónom. Vďaka dvojitej dávke liekov necíti v zranených končatinách bolesť.* A ako je tebe? *Opýta sa a na sekundu vyzerá, že svoju otázku prehodnocuje.* Teda… netrafili ťa, za to som rád. Takže si v poroadku. Ale vidieť svojho frajera ako je trafený a bolo tam krvi. *Zamračí sa keď sa tak počúva. Znie celkom pomotano. Tak sa teda o to vehementnejšie sústredí.* Chcem tým povedať, že ako sa cítiš? *Do miestnosti vojde blondína, ktorá tam bola pred chvíľou. V ruke nesie veľkú vázu s vodou.* Aby Vám neuhynula. *Povie milo Jasonovi a položí ju na nízku skrinku. Ako tak odchádza tak na Jasona zvodne zamrká. Jack ju sleduje. A mračí sa.* /Čo tak naňho mrká?! Nech si nájde iného pacienta. Teda návštevu! Aj pacienta!/ *Je vidno, že by Jack po nej najradšej niečo hodil.* Nemáte niečo lepšie na prácu? Napríklad nájsť moje džínsy? *Nakoniec to nevydrží a aspoň sa k nej slovne ohradí. Ona sa prekvapene pozrie na Jacka.* Zistite si to na urgentu. *Jízlivo mu odpovie sestrička a odpochoduje preč.* Dočerta. *Potichu zahreší a potom potlapká trávou rukou miesto na posteli, hneď vedľa seba.* Poď sem.
*Pred časom bol v Memphise vzhľadom k tomu, že jeho sestra porodila. Krásne dievčatko menom Clare. Tak strávil čas so svojimi neterami a synovcom. Keď sa ale vrátil do New Yorku tak mu prišlo, že sa roztrhlo obrovské vrece s mŕtvolami. Nevie čo presne sa stalo, že mu pribudlo také množstvo záhadných vrážd ale bolo toho toľko, že to ani nestíhal vyšetrovať. Nehovoriac o tom, že polícia je stále silno personálne poddimenzovaná. Dostal sa do nejakej rutiny keď nevidel ani svoju posteľ a šlofíka si dával iba u patológa. Od prípadu k prípadu. Došlo to až do takého bodu, že mu došlo, že zanedbáva aj Jasona. Lenže vyzerá to tak, že asi aj Jason mal dosť práce vo svojom svete.* /Čo sa to deje?/ *Táto myšlienka mu hlavou prešla už niekoľkokrát. Vlastne to nebola jediná myšlienka, ktorá mu prešla hlavou. Zaparkuje v Bronxu pred jedným kľúčiarstvom kam si dal spraviť kópiu svojich kľúčov. Riešil nedávno prípad keď mladé dievča čakalo pred dverami priateľa, pretože nemalo kľúče. No, bohužiaľ ju na chodbe zabili nejakí mladíci.* /Predstava, že by na mňa Jason čakal pred domom a ja by som bol niekde v trapu s vybitým mobilom.../ *Ošije sa a vystúpi. Je celkom teplo ale Jack má na sebe aj tak tmavomodré tričko s dlhým rukávom a čierne džínsy. K tomu pre prípad istoty aj pohodlné boty. Jednoduchšie sa mu jedná s ľuďmi keď ich nerozptyľuje jazvami. Nasadí slnečné okuliare a pred obchodíkom si dá aj rúško. Perfektne to zakryje ten monokel na ľavom oku. Ako k nemu prišiel? Jednoducho. Dostal jeden z tých divných záchvatov kedy videl zas divné veci. Stratil rovnováhu a spadol tak zle, že trafil stôl. Nevie ako sa mu to podarilo, ale asi to muselo vyzerať skutočne zle keď mu aj šéf dal na zvyšok dňa voľno. Vojde dnu a pozdraví sa s majiteľom. Pozdraví, zaplatí a o chvíľu vylezie von. Zloží si rúško a pozrie sa na kópiu dvoch kľúčov. Jeden od vchodových dverí a druhý od dverí jeho bytu. Je odhodlaný to spraviť.* /Je to celkom zásadný posun vo vzťahu. Tak ďaleko som sa nikdy nedostal./ *Premieta v duchu svoje bývalé vzťahy. Jasne, niektoré vzťahy trvali aj rok ale že by sa dostal k nejakému odovzdávaniu kľúčov od svojho súkromného priestoru? Nikdy nemal potrebu to spraviť. Jednoducho jeho byt bol jeho a tam bol najradšej sám. Až kým neprišiel Jason. Ešte chvíľu pozerá na kľúče so všetkým odhodlaním to spraviť a potom si ich skryje do vrecka gatí.*
/Nuže, to by bylo./ *Odloží poslední svitek s podpisem a královskou pečetí. Moc si ani není jistý, co to právě podepsal. Vesměs to ale bývá pořád to samé. Občané si od koruny půjčují, někdo se snaží prodat soukromé pozemky, někdo si stěžuje na to, že sousedovic sněžný vlk jim sežral slepice. Jason silně zvažoval, že tuto práci předá svému rádci, ale nakonec si to sám zamítl. Sice jsou to nesmysly, ale alespoň má přehled o obchodech a strastech svých občanů.* /Král k pohledání./ *Protočí nad tím panenky a div nudou netřískne čelem o dubový stůl. Než mu však stihne selhat krk, někdo zaklepe na dveře.* Hm? *Ozve se zabručení krále, aniž by z něj byl cítit jakýkoliv zájem.* Omlouvám se za vyrušení, ale dnes má přijít na pohovor ten nový stájník... *Jeho rádce Myrius se tváří vyloženě provinile, jelikož si všiml Jasonovy psychické únavy.* Ale já to zvládnu sám! Tedy, pokud smím. *Kdyby Jason nevěděl, že jsou přibližně stejně staří, považoval by ho za o mnoho mladšího. Obzvláště teď, když je pln odhodlání dělat tak banální úkol jako je interview stájníka.* Ale ovšem. A když už budeš u toho zařizování: *A vyjmenuje hned několik věcí, které jsou třeba dořešit. Sice si je pečlivě pročetl ve spisech, ale zase nechce dělat všechno. Mezi úkoly ještě nenápadně vloží, že chce vyslat posla se zprávou Jackovi.* Děkuji ti za tvé služby. *Přikývne na konci svého výčtu povinností a pohodlněji se usadí v křesle. Tím dá rádci jasně najevo, že může odejít.* Je mi ctí. *Ukloní se černovlasý mladík a vyrazí plnit, co mu Jason nakázal. Hned nato přijde objednaný posel, vyslechne si Jasonův vzkaz a zatímco se král jde připravit na schůzku, vyrazí na ni civila pozvat. Chvíli mu trvá, než zjistí stanoviště špehů, kteří jsou zrovna nejblíže k civilovi, ale pak hned dohledá, kde je momentálně. A tak nyní Jack před obchodem může spatřit drobného hubeného mužíka s tmavomodrými vlasy a špičatýma ušima.* Pan král se co nevidět dostaví do světa lidí. Mám vás prý obeznámit s tím, že měl v poslední době hodně práce a rád by se s vámi viděl. Jestli dovolíte, hned odejdu, abych mu prozradil vaši lokaci. *Víla se neobtěžuje se zdvořilostmi jako je pozdrav a hned se otočí na podpatku a vyběhne pryč. Je vidět, že je to posel z nějakého důvodu. Je doopravdy rychlý. V době této konverzace už Jason vylézá z hradu a zanedlouho prochází dubem do Central parku.*
*Vyrazí k policajnému autu, s ktorým sem prišiel keď si zrazu všimne nejaký pohyb kúsok od neho. Pozrie sa tým smerom a trochu sa zarazí. Ako myšlienkovo tak aj pohybovo. Otvorí pusu na pozdrav tomu modrovlasému mužíkovi.* /Ak by som si niekedy predstavoval škriatka… vyzeral by presne takto./ *Napadne mu. Zaklapne pusu bez pozdravu keďže mužík začne rozprávať. Z jeho hlasu je poznať, že sa mu reč s civilom hnusí. A potom uteká preč. Jack vlastne ani nedostal mozno k nejakému slovu. Obzrie sa okolo seba, že v akej lokácii sa nachádza. Je uprostred ulice v Bronxu. Prejde teda k autu a oprie sa oňho. Načiahne sa do otvoreného okienka auta a z priehradky si vytiahne krabičku cigariet a zapaľovač. Posadnutie a krátky čas vo väzení aspoň pomohlo tomu, že obmedzil fajčenie. Aj keď s množstvom prípadov exponencionáne rástla aj jeho spotreba tabaku. Zapáli si a chvíľu tam tak stojí a fajčí. Necháva na seba pražiť slniečko. Povzdychne si a s tým vydýchne aj nikotínový dym. Potom mu to trkne a znervóznie.* /Aké príhodné. Vyzdvihnem si kľúče a hneď na to sa stretnem s Jasom./ *Teda nepredstavoval si to tak rýchlo. Myslel si, že bude mať viac času aby si zvykol na tú myšlienku, že mu dá úplný prístup do svojho priestoru.* /Bežne sme sa telepaticky bavili tak prečo by som mal byť nervózny z toho, že prídem z práce a bude tam náhodou Jas? Zdieľanie myšlienok je intímnejšie než zdieľanie gauča. No, hej Jack, lenže keď dáš niekomu kľúče od bytu… tak je to vážne.*Vyrazí k policajnému autu, s ktorým sem prišiel keď si zrazu všimne nejaký pohyb kúsok od neho. Pozrie sa tým smerom a trochu sa zarazí. Ako myšlienkovo tak aj pohybovo. Otvorí pusu na pozdrav tomu modrovlasému mužíkovi.* /Ak by som si niekedy predstavoval škriatka… vyzeral by presne takto./ *Napadne mu. Zaklapne pusu bez pozdravu keďže mužík začne rozprávať. Z jeho hlasu je poznať, že sa mu reč s civilom hnusí. A potom uteká preč. Jack vlastne ani nedostal mozno k nejakému slovu. Obzrie sa okolo seba, že v akej lokácii sa nachádza. Je uprostred ulice v Bronxu. Prejde teda k autu a oprie sa oňho. Načiahne sa do otvoreného okienka auta a z priehradky si vytiahne krabičku cigariet a zapaľovač. Posadnutie a krátky čas vo väzení aspoň pomohlo tomu, že obmedzil fajčenie. Aj keď s množstvom prípadov exponencionáne rástla aj jeho spotreba tabaku. Zapáli si a chvíľu tam tak stojí a fajčí. Necháva na seba pražiť slniečko. Povzdychne si a s tým vydýchne aj nikotínový dym. Potom mu to trkne a znervóznie.* /Aké príhodné. Vyzdvihnem si kľúče a hneď na to sa stretnem s Jasom./ *Teda nepredstavoval si to tak rýchlo. Myslel si, že bude mať viac času aby si zvykol na tú myšlienku, že mu dá úplný prístup do svojho priestoru.* /Bežne sme sa telepaticky bavili tak prečo by som mal byť nervózny z toho, že prídem z práce a bude tam náhodou Jas? Zdieľanie myšlienok je intímnejšie než zdieľanie gauča. Tak trochu mi to aj chýba. No, hej Jack, lenže keď dáš niekomu kľúče od bytu… tak je to vážne. Ale ja to myslím vážne./ *V mentálnom duchu rozhadzuje rukami a háda sa so svojím druhým ja. V realite len stojí a pomaly fajčí cigaretu. Keď ju dofajčí tak pozrie na slnko vysoko nad hlavou a zapáli si ešte jednu.* /Čo vlastne odo mňa chceš? Mám si to rozmyslieť? To nespravím. Len by sis to mal dobre premyslieť, Jackie. Tu ale nie je o čom premýšľať. Rozhodol som sa a hotovo. A Jason to bude vidieť rovnako?/ *Tu sa trochu zarazí.* /Sú to len kľúče od bytu, aby sa mohol hocikedy zastaviť./ *Začne na svoju obranu pred sebou samým.* /Kľúčmi to začína. Budeš chcieť, aby ste spolu bývali. Aby ste spolu žili ako normálny pár. Popri tom si ty budeš chytať vrahov a Jason si sem tam odbehne kraľovať vílam. Nie je to tak./ *Na Jackovi je teraz vidno, že tam stojí ako mokré, nešťastné kura.* Daj mi pokoj. Sú to len kľúče. *Zahundre si polohlasne a dofajčí druhú cigaretu. Zahodú nedopalok na zem a zašliapne ho. Je mu teplo.* A navyše nie je na tom nič zlé, pri tom všetkom čo sa stalo a čo sa deje chcieť niečo trochu normálne. *To už povie o niečo hlasnejšie. Pravdepodobne jeho samorozprávanie dosiahlo nového vrcholu. Pán z obchodu naňho trochu zvláštne pozrie skrz výlohu.* Sú to kľúče. Nie snubný prsteň. *Jack už začína byť frustrovaný z vlastnej hlavy. Čo je smutné lebo zbaviť sa jej nemôže.* Grrrhh. Tak dosť. *Viac menej zhúkne. A to je problém. Upúta na seba pozornosť neďalekej skupinky ľudí, ktorá medzi sebou realizuje nejaký špinavý obchod.*
*Nicnetušící Jason nijak zvlášť nepospíchá a pohodovým krokem prochází Central parkem. Ví, že ho jeho posel vždycky najde, a tak se nestresuje tím, že by musel zůstat na dobře viditelném místě nebo dokonce přímo u kmene kouzelného stromu. Téměř si začne pohodově pískat, než mu na obličeji přistane hrouda hlíny.* /Co to sakra?!/ *Vražedně se zadívá směrem, odkud koule přiletěla a trochu se zastydí za ten pohled. Za pohled, co okamžitě rozpláče malou holčičku, která mizerně míří. Jason se podívá za sebe a zjistí, že hlínu měl schytat roztomilý klučík stojící zničehonic vedle něj. Rezignovaně si obličej očistí ubrouskem z klopy a vyrazí pryč. Tedy, alespoň se o to pokusí, než ho chlapec nakopne do holeně. Zjevně jako pomstu za pláč své kamarádky.* /A dost. Ty přestaň brečet, nic ti není. A ty mě neštvi nebo ti něco bude!/ *Pošle dětem do mysli a zatímco tupě zírají a nechápají situaci, vyrazí již ráznějším krokem z Central parku.* /Jestli budu někdy otec... ha!/ *Ta myšlenka ho emociálně dost zmate. Na jednu stranu ho vyděsí, na druhou po tomto debaklu dosti pobaví. Ovšem probudí se v něm taky soutěživost.* /Stačí neposílat děti na smrt a budu lepší otec, než Elijah. Laťka není vysoko!/ *A uculí se. Ne, že by to někdy v blízké době plánoval, ale trůn někam jít musí. A představa, že tak jednoduše předčí svého mizerného otce ho naplní škodolibým zadostiučením. Výraz však rychle zklidní, když v dálce zaznamená modrou kštici. Hned vzápětí si vyslechne přítelovu lokaci a zamíří tam. Taxikář tak dobře nepochopil, kde chce Jason vyhodit, když nezná přesnou adresu, a tak ho vyhodí o blok dál. Kdoví, co se děje tou dobou, kdy tam Jason konečně dorazí.*
*Jeden chlap zo skupiny vyjde z uličky a skoro sa zakucká keď uvidí policajné auto. A ešte chlapa, ktorý sa oňho opiera. Hneď to povie šéfovi gangu a ten chvíľu rozmýšľa. Výjde sa pozrieť a zisti, že je tam ten policajt v podstate sám. Usmeje sa. Pred istým časom v jeho radoch bol policajný prepad a pár jeho kamošov skončilo v base. A jeho bratranca dokonca zabili. S pocitom pomstychtivosti sa vráti ku skupine a zoberú si z neďalekého auta zbrane. Ulica je široká a prázdna. Majú veľa možností na útek zatiaľ čo policajt je v jasnej nevýhode. Šéf gangu namieri zbraň a spolu s ním ešte další dvaja jeho ľudia. Ostatní sú schovaní v uličke. Jack je akurát zabraný do vnútorného monológu keď v tom sa jeho zmysly preberú. Koľkokrát už mu niekto mieril na chrbát? Ďalej nepremýšľa a prudko sa otočí. A v tom sa spustí paľba. Veľa možností nemá. Len si skryje za autom.* Dočerta! *Precedí skrz zuby. Dopadajú naňho spŕšky skla. Rozhliadne sa ale jeho strana ulice nemá skoro žiadne krytie. Pri sebe má iba svoju zbraň, ktorú už drzí v ruke. Paľba je natoľko hustá, že nemá šancu ju opätovať. Otvorí dvere a cíti ako mu predlaktie lízne guľka. Cíti z toho miesta pálivú bolesť ale nie je to nič čo by nezažil. Načiahne sa po vysielačku. Guľka mu presviští tesne pri uchu ale aj tak čapne vysielačku. Napodiv je ešte celá. Zavolá si posily.* /Len je otázne kedy prídu… a ako dlho vydrží auto./ *Dodá si v duchu keď cíti, že skrz dvere vedľa neho ho lízla ďalšia guľka. Nadýchne sa a vydýchne. Sústredí sa na moment kedy bude môcť strielať. Vytrvalo čaká keď v tom bleskovo narovná a strieľa. Pritom sa presunie ku kufru a otvorí ho. Lenže sa spustí ďalšia paľba a to mu znemožní si zobrať z kufru aspoň niečo. Už po ňom nestrieľa iba šéf a dvaja kumpáni ale pridalo sa viacero ľudí. Jack si ani drobných škrabancov nevšíma. Cez ten hluk zo streľby nepočuje ani vlastné myšlienky. Využije okamžik sekundového pokoja a dostane sa ku kufru. Šmátra v ňom poslepu lebo dekel kufra je ako ementál. Vlastne celé auto je ako ementál. Podarí sa mu pritiahnuť tašku lenže v tom cíti prudkú bolesť v ľavom ramene. Rana ho až posadí na zem ale spolu s tým si pritiahne k sebe tašku. Pred očami mu od bolesti tancujú biele a čierne kruhy. Žuchne sebou aj s taškou za zadné koleso auta.* Dočerta, dočerta… *Mumle visc menej od bolesti ale všetky slová sa strácajú v hluku streľby. Zdravou rukou začne prehľadávať tašku, v snahe nájsť niečo na zastavenie krvácania alebo aspoň nepriestrelnú vestu. Pritom mu všetky farby hrajú pred očami.*
*Na jednu stranu má chuť pospíchat, protože se na Jacka těší. Na stranu druhou se obává, že nedal vědět dostatečně dopředu a měl by mu dát trochu více času.* /Ale na co? V práci jsem byl několikrát s ním. Mělo by to být bez problémů./ *Zhluboka se nadechne a přeci jen trochu zvolní krok. Alespoň se uklidní po natvrdlém taxikáři a hloupých dětech. Možná mu vlastně procházka docela prospěje. Jenže čím víc se blíží, tím nervóznější je. Nezná pro to důvod, jen má takový nepříjemný pocit, že je něco špatně. A tak znovu zrychlí doufajíc, že se dostane do okruhu, kde uslyší něčí myšlenky. Netrvá to ani tak dlouho, jak čekal.* /Má tu probíhat nějaký ilegální obchod? Zrovna když je v okolí policista? To se mi nelíbí./ *Bohužel je ještě dost daleko, takže slyší jen myšlenky nezúčastněných členů gangu, kteří se poflakují ve vedlejších uličkách. Až po chvíli se dostane natolik blízko, aby slyšel myšlenky střelců, jenže dříve zaslechne výstřely.* /A kruci./ *Zaleze do nejbližší uličky a vykoukne, aby ohodnotil situaci. Než však cokoliv doopravdy zhodnotí, uvidí Jackovu krev. Dále nepřemýšlí a vyleze ze svého úkrytu.* Stačí. Teď si všichni namiřte zbraně na hlavu. *Zavrčí a svou mocí obejme mysli všech zúčastněných gangsterů. Pak v něm něco hrkne a dojde mu, že asi není před Jackem ideální rozstřílet mozky všech v okolí.* Hmm... tak hlavu ne... *Gangsteři zmateně svěsí ruce se zbraněmi přesně tak, jak Jason poroučí. Mohl by to dělat pouze v mysli, ale mluví nahlas, aby i Jack věděl, o co se jedná.* Já tě chvíli nechám bez dozoru.. *Dojde k Jackovi a pousměje se na něj. V očích má ale stále ten stejný slepý vztek, že někdo ublížil jeho milému.*
*Vytiahne nejakú menšiu tašku a pracne z nej vydoluje sáčok. Jeho obsah si nasype na strelnú ranu, aby to zastavilo krvácanie. Potom si to nejako obviaže sťahovacím obväzom, ktorý je hneď krvavý. Vyloví z tašky nepriestrelnú vestu a v stiesnenom priestore ju na seba dostane. Je uch naňho priveľa. A uvedomuje si to. Vytiahne z ťažký zbraň, odistí a sústredí sa na pravidelné dýchanie. Pohne trochu rameno a len si v tom hluku zaskučí. Viac robiť nemôže. Čaká a potom sa znova postaví a opätuje paľbu. Pár z nich zasiahne keď sa zloží k zemi. Jeden z gangu išiel ďalej do ulice, aby mal na Jacka lepší výhľad a trafí ho di stehna. Jack v návale adrenalínu najskôr bolesť nepostrehne. Zastrelí toho čo ho strelil a prisunie sa k autu. A potom až ucíti bolesť.* /Som odpísaný./ *Zavrči v duchu a zdravou rukou si odopne opasok a na dva ťahy ho vytiahne z gatí. Až podozrivo vela krvi je okolo neho. Upevní si opasok okolo zranenej nohy a stiahne. Cíti sa malátne ale určite sa nevzdá tak ľahko. Dýcha zrýchlene a tak sa znova sústredí, aby sa upokojil… len teda v tejto situácii mu neostáva nič iné ako čakať na posilu.* /Alebo na Jasona./ *Prejde mu hlavou keď ho vidí ako vylezie spoza budovy. V tom rachotu aj zabudol, že sa majú stretnúť. Cíti svrbenie na tele, ktoré je spôsobené mágiou ale príliš si to neuvedomuje.* Hlavy? *Nie že by bol nejaký ústretový voči gangsterom, ktorí ho chceli zabiť. Len ho to zarazí ale nevynaloží žiadne úsilie na to, aby Jasona zastavil alebo sa vobec pozrel čo sa deje na ulici. Sleduje ho a unavene si oprie hlavu o blatník auta. Chvíľu si ho prezerá.* Jasi… blato… *Povie mu keď vidí jeho zablátené oblečenie. Ale dostane to zo seba dosť pracne.*
*Jason se krátce rozhlédne kolem sebe a spatří, že Jack pár střelců sejmul. Mnohem víc ho však dostane naprosto rozsekané auto a až příliš krve rozlité všude kolem. Rukama kontroluje, kde by jsou zdroje zranění a kde je oblečení jen zašpiněné krví.* Pokud ještě někdy zaútočíte na policii a tohoto muže speciálně, všichni zemřete! *Tuhle informaci jim uloží do hlavy tak, aby každý, kdo má pud sebezáchovy od této myšlenky upustil. Ovšem je možné, že nějaký sebevražedný člen gangu na policisty přeci jen vystartuje. Jason to narafičí tak, aby se spustila reakce při které se po útoku na Jacka spustí mozková mrtvice. Už má plné zuby toho, jak mu pořád někdo děraví přítele.* Rameno, stehno. Na pár místech tě škrábla kulka, ale to snad není nic hrozného. *Mumlá si spíše pro sebe, než cokoliv jiného. Strčí ukazovák pod pásek, aby se ujistil, že Jack jen zaškrcuje krev a nenechává si odumřít nohu. Následně zkontroluje obvaz na ruce a uzná, že to bude muset proteď postačit.* Bláto? *S čirým překvapením se na něj podívá a chvíli vůbec nechápe. Skoro jakoby ho někdo polil studenou vodou. Poté se však podívá na své oblečení a usměje se.* Zaútočila na mě malá holčička. Nechceš mi říct, co se tu proboha stalo? *Snaží se ho rozmluvit zatímco ho hladí po tváři. Sice nejspíš neumí řídit, ale i přesto pohledem zkontroluje, jestli je auto v pojízdném stavu. Není. Prostřelené pneumatiky.* Hej! *Houkne na chlapíka z obchodu, u kterého si Jack vyzvedával klíče, který začne opatrně vykukovat, když už neslyšel střelbu.* Kde je tu nejbližší nemocnice? Zavolejte záchranku! *Obchodník je zjevně na něco takového zvyklý, a tak i přes silný třas rukou zvedne telefon a zavolá záchranku.* Budou tu za deset minut. *Opakuje po něm Jason.* Jasně. Hmm... Mohl bych možná nějak urychlit hojení a zmenšit ztrátu krve. Přeci jen to všechno řídí mozek... *Mumlá si sám pro sebe, ale hned přestane, když si uvědomí, že musí hlavně Jacka držet při vědomí. Zásah do stehna nění žádná sranda.* /Tepny./ Ale s tou tvojí alergií bych to mohl celé zhoršit, co? *Uchechtne se, když stačil polibek, aby měl Jack alergickou reakci. Kdoví, co by udělal přímý zásah do funkce mozku.*
*Cíti sa malátne, unavene, ubolene.* /Zas nemocenská./ *V duchu zaskučí. Keď počuje Jasona tak mu cukne kútik úst do úsmevu.* To znelo… tak… majetnicky. *Dostane zo seba ako reakciu, že nemajú útočiť na políciu. To ako sa Jason hnevá príde Jackovi celkom roztomilé. Videl ho vôbec niekedy sa hnevať? Nevháva sa ochmatávať sj keď by to prijal viac pri inej príležitosti.* /Hlavne pri takej kde by vo mne nebola žiadne neprirodzená diera./ *Pozrie ako mu kontroluje opasok.* Nerobím… to prvý… krát. /Bohužiaľ./ *Dodá v duchu a odpočíva. Prezerá si Jasona a vidí jeho špinavé oblečenie. Ak by jednu ruku nemal zranenú a druhou si nedržal škrtidlo tak by mu aj utrel ten kúsok blata čo mu zostal na krku. Ale celkom ho baví jeho prekvapený pohľad keď ho tak láskyplné upozornil na to blato.* /Milujem jeho úsmev./ Tak to… ťa pekne… dostala. *Nakloní hlavu trochu do strany ako keby sa chcel pozrieť na to čo sa stalo ale nechá to nakoniec tak a vráti sa s pohľadom k Jasonovi.* Netuším… zrazu sa… to… stalo. *Mykne zdravým ramenom. Nastaví tvár tak, aby ho mohol Jason nerušene hladiť. Zahmká. Nerád chodí sanitkou. Asi preto, že ňou išiel už toľkokrát, že by ti ani nezrátal. Na moment sa zamyslí.* V pohode… myslím… že počkám… na… obyčajné morfium. *Prizná mu nakoniec lebo rozhodne nestojí o žiadny bolehlav a odpadnutie keď by sa mu Jason hrabal v hlave.* Jasi?
To je dobře nebo špatně? *Ušklíbne se a snaží se chovat jakoby se vůbec nic nedělo. Bohužel se ale děje a Jasona to trápí, i když si je jistý, že to Jack přežije. Asi mu není co vyčítat, když jeho přítel nemá chvíli pokoje.* Ach... jasně... Stejně kdybys v zápalu okamžiku... ale promiň, že jsem zpochybnil tvé lékařské schopnosti. *Políbí ho do vlasů a rychle mrkne směrem k útočníkům, kteří se začnou pomalu rozcházet. Se zákazem Jacka zabít tu nemají moc co by dělali.* To ano! Kdo by čekal, že boj s králem víl vyhraje lidský prcek. *Uchechtne se a jen tak mimochodem si sáhne na tvář, jestli tam jsou pozůstatky bláta. Neví, že nejsou a špinavý je na krku.* Musím ti přiznat, že máš na takové situace talent. /Proč zrovna tobě se to musí jen tak dít. Ach jo./ Dobrá, přenechám to lékařům. *Kousne se zevnitř do tváře a zamyslí se. Když ho ale Jack osloví, hned se mu podívá do očí a zpozorní.* Ano?
Povedzme… že… ma to… rajcuje. *Debata mu pomáha na zranenia toľko nemyslieť. Cíti ich, bolí ho to ale chytá sa čohokoľvek, aby svoju myseľ zamestnal.* Tvoja pochybnosť… je ti odpustená. *Zavtipkuje a na chvíľu sa urputne zahľadí na budovu pred seba a stisne pery k sebe.* /Bolí to ako čert./ *Musi dýchať plytko, pretože pri hlbšom nádychu sa bolesť v ramene znásobí. To gesto keď mu dá pusu do vlasov… nechce pôsobiť ako niekto koho treba ľutovať.* /Dočerta, som postrelený, doškrabaný a ešte som sa včera praštil do hlavy o stôl. Chcem byť opečovávaný a ľutovaný./ *A predstaví si seba samého vo svojej posteli a Jasona v oblečku sestričky ako mu nosí jedlo do postele. Nevie či Jason mu sleduje myšlienky ale ani sa tým teraz nijako nezaoberá. Trochu otočí hlavu a vidí ako sa strelci rozchádzajú. Zamračí sa.* Ja hej… synovec… mi raz… skoro vystrelil… oko… deti… sú záludné. *Pozrie na Jasona. Určite sa nebude hádať o tom, že na to talent nemá. Aj keď by ho rád nemal. Nechápe ako môžu byť policajti, ktorí svoju prácu robia niekoľko rokov, možno aj desaťročí a ani raz neboli postrelení. Nechápe to. Osloví ho a čaká chvíľu.* Ten gang… nemali… by odísť… o chvíľu sú… tu kolegovia. *A skutočne v diaľke je počuť policajné sirény.* /Kľúče!/ *Ale nemyslí si, že teraz je ten správny, romantický moment na to dať Jasonovi kľúče. Ale zas by rád zistil, či ich má stále v kapse.*
*Snaží se ignorovat to, jak Jack mělce dýchá a slova ze sebe vyráží násilím. Soustředí se jen na obsah jeho sdělení a díky tomu se mu podaří se i zasmát.* V tom případě je to jedině dobře. *Ukáže palec nahoru, jak to u několika civilů viděl a usměje se jako do reklamy na zubní pastu. Hned poté se ale vrátí k přihlazování Jackovy tváře, jelikož ho to uklidňuje.* Výborně, nechtěl bych být na tvé černé listině. /Ačkoliv předpokládám, že zrovna já bych se tam jen tak nedostal. Nebo ano? Zajímavá úvaha.../ *Jackovy myšlenky nechává být, dokud je při vědomí. Možná by se o něco pokusil, kdyby to vypadalo smrtelně, ale takhle dává jeho alergii na magii pokoj.* To jsou, že? Rád bych řekl, že jsem byl lepší, ale... /Bylo to v jiné době, v jiném světě, s jinou výchovou. Už si raději na moc podrobností nevzpomínám./ Ach jistě! Civilská spravedlnost! Jak bych mohl zapomenout... Vraťte se, prosím vás! /Ha, úplně mi vyklouzlo, že nestačí, že jsem jim dal jakési vězení do mysli. Je třeba je potrestat i v jejich světě. Jak jsem to zrovna já mohl vypustit, když chodím s policistou. Nu což./ *Provinile se zazubí na Jacka a koukne směrem, odkud slyší sirény. Doufá, že některé z nich patří sanitce.*
*Uchechtne sa ale hneď to zaľutuje. Stisne k sebe zuby a vydá zo seba zmes zavrčania a stonania.* /Smiech teda neprichádza do úvahy. Absolútne neprichádza do úvahy./ *Ale o chvíľu už je zas relatívne v poriadku. Relatívne. V poriadku nie je. To jasne naznačuje krv, ktorá je rozmazaná okolo neho. V podstate jej nie je až tak veľa ale ako sa pohyboval a presúva za autom tak je to všade rozmazané.* To… teda nechceš. *Jackova čierna listina obsahuje iba vrahov, ktorých musí chytiť a nedávno sa na ňu pridal aj Haures keďže si požičal jeho telo. Usmeje sa. Má deti rád aj napriek tomu aké peripetie vedia vyviesť. Potom ho ale upozorní na odchádzajúcich kriminálnikov.* /Snáď si s tým poradí./ *Pomyslí si a o chvíľu už do ulice vtrhnú dve policajné auta a sanitka.*
/Jasně, nerozesmívat ho. Zaznamenáno./ *Trochu nespokojeně si Jacka prohlédne a vymýšlí, jaký je nejlepší postup. Nasadit mód pečovatele? Umí to vůbec? A pokud by se mu to přeci jen podařilo, neštval by tím akorát zraněného Jacka? Prozatím se rozhodne chovat jakoby se nic nedělo a pečování odkládá. Teď se o něj postarají doktoři a pak pokud bude třeba...* /Uvidím zatýkání, co se netýká mě!/ *Napadne ho, když donutí gangstery, aby zůstali. Vzpomene si u toho na zásah na lasergame a mírně se pousměje. Když dojede záchrana, vyskočí a začne gestikulovat na záchranku. Něco v něm mu brání se od Jacka hnout, takže za nimi neběží jim vysvětlit situaci. Záchranáři ho pochopí a vyběhnou s nosítky k autu. Posily od policie vypadají trochu zmateně, že zločinci jen tak stojí a rozhlíží se , ale zbraně neodkládají, když vidí Jackovo auto, co je jako cedník.* V pořádku! Krize zažehnána, chuligáni jsou připraveni na zatčení! *Houkne na nejbližšího z policistů, čímž ho může zmást ještě víc a znovu si klekne k Jackovi.* To bylo vcelku rychlé. *Usměje se na něj a v duchu si začne stěžovat, že takhle si rande po dlouhé době nepředstavoval.*
*To že príde záchranka zaregistruje skôr vďaka tomu ako Jason vyskočí a máva na niekoho. A potom už sú záchranári aj s nosítkami pri ňom. Jeho provizórne škrtidlo nahradia svojim profesionálnym. Opatrne ho dostanú z vesty a skontrolujú rameno. Lenže keď Jack počuje ako Jason kričí na kolegov. Začne sa smiať a pritom skuhrat od bolesti. Kolegovia rozhodne majú rozpačité a prekvapené pohľady. Ale pustia sa do zatýkania.* Prišlo… mi to ako… večnosť. *Povie a nechá sa naložiť na nosítka. Záchranári vyrazia k sanitke.* Ide s ním? *Opýta sa jeden z nich Jasona.*
*Dnes ho čaká obyčajná rutina. V jednom byte zabili človeka a jeho prácou teraz je pochodiť susedov, opýtať sa ich na to či poznali obeť, ako dobre ju poznali, či nemal nepriateľov, či si všimli niečo podozrivé. Jeden by to nepovedal ale táto časť práce vie byť niekedy veľmi príjemná. Najmä ak susedami sú postaršie paní, ktoré vypekajú koláče. So svojou vizážou dokonca dostane aj pár káv. Už sa mu stalo, že dokonca skončil na židovskej hostine. Tak úžasný domáci chlieb ešte nejedel. Tak teda zaparkuje policajné auto pred barákom, vystúpi, na sebe má čierne džínsy, tmavomodré tričko s dlhým rukávom, aby nedesil ľudí svojimi jazvami. Tričko má pri golieri pár gombíkov pričom dva vrchné má rozopnuté. Dotoho ešte kožené boty pekne ladia s popruhmi na ramenách, ktoré mu na chrbte vytvárajú x a navyše pod ľavou pažou držia zbraň. Pri opasku sa mu leskne odznak policajta. Slnečné okuliare si zloží a hodí ich do priehradky ešte. Zoberie si notes a pero a vydá sa dnu. Akurat niekto vychádza tak prekĺzne dnu a chviľku pozerá na schránky.* /Celkom dosť bytov./ *Ale to ho od práce neodradí. Prejde si po strnisku, ktoré mu raší na tvári. Blond vlasy ma ako vrabec a tak teda sa vydá na prieskum. Prvé dvere, zazvoní, nič. Druhé tak isto. Tretie už má šťastie, otvorí mi milá starenka.* /Jackpot./ *Pomyslí si keď už dostane prvú várku koláčov.* /Bolo dobré rozhodnutie vynechať raňajky./ *Takto postupne sa teda prebojováva bytmi, keďže ich je v tom dome celkom húfne. Notes už spísaný aj obyčajnými drobnosťami. Na tvári mu pohráva úsmev pričom v puse má lízatko. Babička od ktorej odchádza totiž nemá koláč tak aspoň takto ho pohostí. Milo sa s ňou rozlúči a prejde teda k dverám oproti nej. Zazovní a do notesu si zapíše číslo bytu.* /Cítim syr. Po tých koláčoch by sa hodil už aj obed./ *Pritom letmo pozrie na Jasonove hodinky, ktoré má na ruke a ktoré mu znárodnil.*
*Pousměje se na její slova, načež se zasměje.* Ano.. Přesně tohle je ta hyperaktivita, kterou mám na mysli. *Řekne, načež nevěřícně pozvedne obočí.* Sni dál, princezno.. *Vrátí ji, než začne dávat porci na talíř. U jejích dalších slov se ji nevěřícně nahlas vysměje, aby věděla, že on se teda jezení na gauči nevzdá. Zamíří ke stolu, zatímco Nuki vydýchává další falešné kontrakce. Alespoň to si teda myslel. Posadí se do křesla a začne jíst, přičemž ji ještě před prvním soustem zamumlá, že má samozřejmě pravdu, a že vypadá úžasně. Vážně nepotřeboval, aby se Nuki splašily hormony. Mezi sousty ji ještě řekne o Tině, ale nevnímá, že by bylo něco jinak. Že je něco špatně zaregistruje až když Nuki upustí skleničku s vodou, protože to zvedne poplašeně hlavu i Blue a začne se rozhlížet.* Co..? *Chce se zeptat, ale Nuki ho přeruší. Chvíli je v šoku a možná na sekundu i uvažuje, zda to není jen Nukiin další vtip, ale bolest v obličeji mu tuhle myšlenku rychle vyšťárá z hlavy.* J-jo.. Hned.. *Dostane ze sebe a odloží příbor. Rychlým krokem zamíří do ložnice, kde ráno nechal mobil. V tu chvíli se ozve zvonek.* /Však jsem ještě nestihl ani vytočit číslo.. A Jack by dorazil portálem.. Tak kdo to..?/ *Nechápe, zatímco Bluea zvonění probere a začne štěkat. Jakmile zahlédne Natea mířit ke dveřím, tak se zvedne od Nuki a s občasným štěknutím pochoduje za Natem.* Blue, ticho! *Okřikne ho čaroděj, zatímco mu u ucha vyzvání telefon. Nohou odstrčí a podrží psa stranou, aby mohl otevřít, aniž by se na neznámého nebo neznámou vyřítil.* Jacku? Co ty tu chceš? *Nechápe a je překvapený, že zrovna jeho vidí u dveří. Chtěl sice Jacka, ale ne zrovna tohohle. Vzhledem k tomu, že se však zvonění v telefonu umlčelo bez odpovědi, tak bral jakoukoliv variantu.* /Policie přece má nějaký ten zdravotní výcvik, ne?/ *Bleskne mu hlavou.* Musíš pomoct.. Pojď dovnitř.. *Vyzve ho, zatímco Blue dostrká do Tininy ložnice a zavře dveře. Následně přibouchne dveře i za Jackem a začne ho postrkovat směrem k obýváku.*
*Pretáča nad Nateovým egoizmom očami. Ľúbila ho, ale niekedy by mu rada z neho ukrojila...aspoň tak 90%, nech s as ním dá rozprávať ako s normálnym človekom.* /To som si teda vybrala. Aspoň, že je pekný./ *Vlny bolesti prichádzajú raz pravidelne, potom rôzne, zatiaľ čo Nuki sa snaží držať, aby od bolesti nedopadla. Prasknutá voda ju však preberie k zmyslom takmer okamžite. Moment, na ktorý čakali deväť mesiacov, bol konečne tu a blondínka nevedela, či má byť rada alebo nie, pretože jedine, co dokázala robiť, bolo zhlboka predýchavať aby vydržala, než príde Jack. Štekot Bluea je ako by sa jej snažil s každým štekotom vyraziť dýku do hlavy, ale nič nehovorí, nechce Natea stresovať ešte viac než už je. Ten pohľad v jeho očiach, kedy to došlo aj jemu, v nej vyvolával obavy. Nad zvončekom ju len strasie a hneď sa pozrie do obývačky, kde cez slzy zachytí nejakú postavu. Nebol to však Jack, takže ani za ň nerozumela, o čo teraz Nateovi šlo.* Ach, rýchlo, prosím. *Povie s ďalšou várkou sĺz, ktoré sa jej spustia po lícach. Nevedela, či sa má postaviť, či má sedieť alebo ležať. Nevedela nič, vďaka čomu sa teraz cítila ešte viac zúfalo.*
*Počuje štekot a trochu nadvihne obočie.* /Strašne veľa ľudí má psov. A ja mám Boba. Bob je asi za každé zviera na svete. Živá skartovačka papiera./ *Trochu sa podmračí keď si spomenie ako s ním musel k veterinárovi lebo grcal ako diví. Slová veterinárky o tom, že mu nemá dávať papier... pritom on tie papiere dáva už do skrinky! To ten kocúr si ich vždy vytiahne. Dvere sa otvoria a prekvapene sa pozrie na obyvateľa bytu.* Čau. *Povie na úvod a pozrie na telefón a potom na psa, ktorý šteká.* Ále, práca poznáš chlapa z... *Než stihne dopovedať tak ho Natej vyzve dnu a sám pchá psa preč z cesty. Zamračí sa.* /Pomôcť?/ *No tak teda vojde dnu, nechá za sebou zavrieť dvere a nechá sa dostrkať do obývačky. A v obývačke vidí blondínku, ako plače a drží sa za brucho. Ako správny detektív postrehne aj mláku a tak si spojí dve a dve dokopy ako puzzle. Pár krát zamrká.* Aha. *Povie úplne nakoniec úplne nezúčastnene a pozrie na Natea.* Myslím, že nemocnica by bola asi lepšia voľba. Vytočím ti záchranku? *Povie mu s kľudom Angličana ako keby si iba objednával čaj.*
*Nechá Nuki v obýváku, zatímco jde vyřídit nečekanou návštěvu s telefonem na uchu a doufá, že to Jack zvedne. Byl by teda minimálně klidnější, kdyby ano. Překvapeně nadzvedne obočí, když vidí Jacka, ale Portera. Velice neslušně ho nenechá ani dopovědět větu, když ho vtáhne dovnitř poté, co se mu podaří dostat Bluea z dosahu. Zavře za ním dveře a dojde s ním do obýváku.* Ne. *Zamítne rezolutně jeho nápad.* Žádná záchranka ani nemocnice.. Nemáme Tinu, takže není nikdo, kdo by doktorům vymazal paměť, pokud by se narodilo dítě třeba se zelenou kůží.. *Vysvětlí mu hodně rychle, proč tohle nepřipadá v úvahu.* Jsi policista, ne? Takže nějakou zdravovědu jsi mít musel.. *Odbyde ho už preventivně, kdyby chtěl protestovat a znova zkusí vytočit Jacka.*
*Sťažka dýcha. Snaží sa stabilizovať aspoň svoje dýchanie, lenže cez to, ako sa chalani hádali, ich šteniatko štekalo a ešte k tomu sa ani nestihla najesť, mala nervy napnuté na maximum a bolo jasné, že o chvíľu jej prasknú.* /Aspoň, kebyže som sa najedla. Som tak hladná!/ *Uvedomí si nespokojne, načo slzy rozmrká a pozrie sa na oboch tých hlupákov vo dverách. Obidvaja tam len tak stáli a pozerali na ňu. Áno, práve jej praskli nervy.* Je mi jedno, ktorý z vás to spraví, ale tie deti sa už tlačia von, tak doneste aspoň tie hlúpe uteráky, či čo to treba, aby ste ich do nich začali chytať predtým, než tam k vám prídem a obom vám o seba rozbijem hlavy! *Zavrčí. V sekunde je však opäť ako vyfúknutý balónik, ktorý len trpí v bolestiach.* Niečo už robte! *Požiada ich plačlivým hlasom.*
*Vypočuje si ho a zamyslene prikývne.* To by bolo nemilé. Ale zas na druhú stranu, novinám by to zaistilo tému na titulok. *Zavtipkuje s vážnou tvárou. Potom sa ale na Natea pozrie ako keby mal dve hlavy a bolo to fakt divné.* Samozrejme, že som mal. Viem ošetriť strelné poranenie a bodnú ranu. Čo sa tohto týka... *ukáže na Nuki* ... v tomto smere ma zaujímalo ako do ženy niečo dostať dnu a nie von. *Povie narovinu tak ako to je. Keď ale tu prítomná rodiaca žena, začne po nich vrčať tak jej konečne venuje o niečo viac pozornosti. Jeho sestra má za sebou tri pôrody a štvrtý čoskoro tiež. Čo on sa už napočúval jej výlevov, takže toto ho nerozhodí. Tak si teda povzdychne, vyrazí k nej vychádzkovým tempom, pričom si skladá z ruky hodinky, ktoré potom odloží niekam na nejaký stolík alebo čo je po ruke. A vyhrnie si rukávy.* Prvý pôrod? *S otázkou sa síce pozerá na Nuki ale je mu jedno, ktorý z nich odpovie. Vytiahne mobil a začne tam ako správny moderný občan gúglovať, ako odrodiť dieťa. Nijako sa neponáhľa. Vie, že zvyčajne pôrod trvá aj niekoľko hodín.* /Aj keď... najkratší pôrod tuším bol do pätnásť minút./ *Teraz už sa mu tvárou pohnú trochu pochybnosti.* Tu píšu, že je treba horúcu vodu, čisté uteráky, sterilný nôž... no, snáď nebude treba... dezifenkcia to dá logiku. *Mrmle si ako si prechádza nejaký článok. Samozrejme, že tam odporúčajú zavolať doktora a záchranku....* /To ale v tomto prípade vynecháme./
*Zamračí se na něj.* Kdybych chtěl bulvární titulek, tak se proletím za denního světla nad Central Parkem.. *Vrátí mu, zatímco jim v pozadí jejich debatu Nuki bolestivě oddechuje. Chce Jackovi říct, že střelná rána nebo bodné poranění je jim tady asi tak na dvě věci, leda, že by se chtěl někdo z nich odprásknout nebo podříznout, ale raději se k tomu nevyjadřuje. Pozvedne však obočí nad jeho dalšími slovy.* No.. Vzhledem k tomu, že když ty něco strčíš dovnitř, tak se může stát, že to za pár měsíců vyleze ven v jiné podobě, zatímco u mě to není možné, tak by sis měl možná doplnit vzdělání.. *Odpoví mu, než na ně Nuki vyjede.* Ne, desátý.. *Odpoví Jackovi ironicky, zatímco si drží telefon u ucha. Nuki měla nervy na pochodu a jemu se na pochod dávali, protože Jack mu telefon nezvedal. Kdyby alespoň měl kontakt třeba na Eliase. Začne proto vypisovat alespoň SMSky, aby ho co nejvíc zaspamoval a doufá, že to něco, kvůli čemu nezvedá telefon, je při nejmenším Haures utržený ze řetězu. Protože jestli si telefon jen někde zapomněl, tak mu ho omlátí o hlavu, až dorazí.* Jestli něco potřebuješ, tak mluv víc nahlas.. Vůbec ti nerozumím... *Řekne mu, zatímco píše už pátou asi SMSku, protože z jeho mrmlání slyšel jen něco o vodě a ručnících.*
/Asi ma z nich ozaj klepne. Reco sa bavia o bulvári, keď ja premýšľam nad tým, čo od bolesti odpadnem alebo nie? Toto je ozaj zlý sen. Mala som si zrejme vybrať lepšie, kde chcem stráviť posledné dni pred pôrodom./ *Zazúfa si Nuki, ale je rada, že aspoň niečo z toho vyjde v podobe druhého muža, ktorý sa k nej priblíži.* Nate, pevne verím, že moje deti nebudeš tiež nazývať, ako vytvor dákeho procesu, inak ťa zrejme ozaj donútim chodiť na nejaké cvičenia. *Povie mu zúfalo. Pretrie si oči a pozrie na muža pred sebou. Lepšie mu prizrie na oblečenie.* Nate...ale on je civil. Civili o mne nesmú vedieť. *Začne sa jej robiť až mdlo z toho, aké nervy teraz mala. Hlavne mala chuť vytrhnúť Nateovi mobil a vyhodiť ho von oknom.* /Nie, najprv ho rozmlátiť kladivom na mäso a až potom von oknom./ *Ich škriepka ohľadom drobností ozaj nebola na mieste.* Nate, ak sa nezačneš správať zúčastnene, tak... *Zvyšok slov prešiel do plynulej ruštiny. Zrejme nikto nechce vedieť, čo mu práve Nuki sľúbila, nakoľko samej jej to bude neskôr ľúto. Potrebovala len, aby začal pomáhať, lebo aj keď mali niekoľko hodín, bolelo to ako čert. Najhoršie však bolo, že sa hlavne aj hanbila niekomu ukázať tam dole, takže tu musela Nuki ozaj bojovať proti samej sebe.* Ospravedlňujem sa, pane. *Povie mu nešťastne, pretože sa cíti zahanbená a zatiaľ si drží šaty pekne pri sebe. Je tak pripravená akurát spať, aj keď jej telo má iné plány.*
Ty ale nie si tak roztomilý ako mimino. *Vysloví nahlas fakt, ktorý je naprosto evidentný. Len sa stihne uchechtnúť nad tým, že by si on mal doplniť vzdelanie.* /Vzhľadom na to, ako dlho som s Jasonom a pred ním som mal celkom dlhý pôst... a pred ním som bol tiež s chlapom tak mi asi nehrozí, že by mi na dvere zaklopala žena s deckom./ *Keď teda kráča k Nuki tak si neodpustí poslednú poznámku.* No, vzhľadom k tomu, že ja na rozdiel od teba nemám tehotnú priateľku tak si myslím, že moje vzdelanie je v poriadku. A pokiaľ sa chlapi nezačnú množiť ako morské koníky tak som v tomto smere z obliga. *A už je u Nuki, milo sa na ňu usmieva ale musí prevrátiť oči v stĺp nad Nateom. Nad poznámkou, že o nej civili nesmú vedieť sa potichu uchechtne. Toto nechá nech si vyriešia medzi sebou.* /Ona vie čo doma má. Tak si to musí vedieť zrovnať do late./ *Pomyslí si a ešte si číta ten článok. Zažil aj väčšie nechutnosti než sa tam píše. Už o niečo nahlas sa uchechtne keď si vypočuje ruštinu. Nerozumel tomu ani trt ale má dosť bujnú predstavivosť. Pozrie na Natea.* Voláš Dalajlámovi alebo komu? Odlož to a prines teplú vodu, nejaké uteráky, dezinfekciu. Teraz rozhodne nie je čas na nejaké pubertálne srandičky, ani ironické odfrkovanie. Makaj! *Trochu sa rozohní a cíti ako to v ňom zabuble. Zhlboka sa nadýchne aby ho to prešlo a s výdychom sa milo usmeje na Nuki.* Vzhľadom k tomu, že ťa pravdepodobne odrodím, tak na úvod... som Jack. A teraz pekne nádych a výdych. Pomôžem ti, aby sis mohla ľahnúť. *Hovorí na ňu mierne, s nízko položeným hlasom, aby ju čo najviac upokojil. Za tie roky praxe si už svoj manipulatívny hlas celkom vycibril.*
*Odfrkne si.* Abych se ještě neurazil.. *Prohlásí. Zkrátka začínala nastupovat Nateova nervózní stránka během které byl přehnaně ironický a dělal místy nevhodné vtípky.* To je jediné, co ti taky teď zbývá, Nuki.. *Uchechtne se a znova přitiskne telefon k uchu. Na Jacka jen koukne s ušklíbnutím.* Samozřejmě jsem tohle někdy v životě plánoval, že? *Odvětí mu. Jakmile si Nuki začne stěžovat, že je Jack civil, tak hovor položí a telefon dá na stůl.* To je v pořádku, Nuki.. Jack má zrak.. Ví o nás.. Pomáhal tehdy hledat Jacka.. Víš, jak jsem ti říkal o tom policistovi, že? Nebo teda spíš dělal svoje a snažil se přijít na to, jestli to spolu souvisí.. *Dodá a nedokáže si odpustit poznámku.* Dobrá práce, mimochodem.. *Nad ruštinou si povzdechne a převrátí očima. Strávil v Rusku dost času na to, aby pochopil kontext.* Ne.. Volám Hellerovi.. Byl jsem s ním domluvený, že Nuki odrodí, ale nemůžu se mu vůbec dovolat.. *Povzdechne si podrážděně, ale zamíří do koupelny pro nějaké ručníky. Ty poté donese Jackovi, načež zamíří do kuchyně pro dezinfekci.* Kolik té vody chceš? *Zeptá se obratem, když mu donese i dezinfekci.*
*Žilka na čele jej mierne zapulzovala, ale keďže teraz vnímala radšej to, že sa jej deti snažia dostať na svet, s hlbokým nádychom a výdychom ukľudňovala seba ako aj svoju bolesť. * /Nateovi len skáču nervy, to je všetko, netreba sa kvôli tomu hnevať./ *Opakuje si v hlave spolu so starým známym "nádych, výdych". Prekvapivo, aj keď si povodne myslela, že bude lepšie odrodiť doma v kruhu ľudí, ktorých pozná, teraz sa cítila aj neisto. Bála sa, že sa jej maličkým stane niečo, čo nebudú môcť v domácnosti vyriešiť a nakoniec bude trpko ľutovať. Po Nateovom uistení, že muž pred ňou o ich situácii môže vedieť, sa aspoň trochu uvoľní a dovolí mu sa pozdraviť, aj keď by si jeho meno v tomto momente nezapamätala, kebyže nie je rovnaké s pôvodným dohodnutým rodičom. Radsej vníma teraz muža pred sebou než to, ako sa jej priateľ s ním hádajú.* /Mám zrejme šťastie, že pri Nateových napajedených slovách ešte neodišiel./ Moje meno je Nuki. A áno, prvorodička. *Predstaví sa mu. Bola rada, že aspoň na ňu teraz hovoril pekne, lebo mimo strachu by sa k jej zmesy emócií pridal zrejme aj smútok. Nechá si pomôcť si ľahnúť, vlastne len v tichosti stonie, kým chlapci naokolo nej behajú a snažia sa celý ten priestor pripraviť na rodenie. Pohľad jej behá medzi oboma mužmi, smutné kňučenie, našťastie, spoza svojho divoko tlčúceho srdca nepočuje. Pre niekoho večnosť, pre iných len chvíľka, ani sa nenadeje a už zapadne aj slnko a v byte by bez svetiel ostala tma. Blondínka si uvedomovala, že najprv sa musí otvoriť, ale ten tlak už začínal byť ozaj nepríjemný a ozaj nechcela pred Nateom umrieť spôsobom, akým zomrela matka Jacka Hellera. Jednou rukou stíska roh vankúša, na ktorom má položenú hlavu, druhou sa natiahne do prázdna, aby sa mohla chytiť Natea. Vie si predstaviť, že teraz nemôže vyzerať práve pekne na pohľad, pot ju chladí pod šatami viac než na odhalených miestach.* Ako...ako to vyzerá? A čo púpočná šnúra? /Sme na tieto všetky aspekty pripravení?/ *Spýta sa už mierne unavene. A to ešte ani poriadne nezačali.*
*Nechá Natea, aby jej teda objasnil, že sa nemusí ničoho báť. Že nie je iba taký obyčajný civil z ulice. Nadvihne jedno obočie.* Díky, svoju prácu sa snažím robiť čo najlepšie. Ak to ale bolo myslené sarkasticky tak ti radím, aby si týmto smerom ďalej nepokračoval. *Varuje ho, ak by náhodou mal nejaké reči, ktoré by viedli k tomu, že volačo pokašlal s Hellerom a preto sa stalo to čo sa stalo. Čiže... Haures. Mentálne ho trochu strasie nad nejakou mdlou spomienkou. Ale nedáva to najavo. Potom sa ale vráti do prítomnosti a odloží mobil bokom. Viac sa z neho asi už nedozvie. Zahmká a prikývne. Trochu sa upokojí a milo sa venuje Nuki.* Teší ma, Nuki. Nemaj strach, všetko bude v poriadku. *Usmeje sa znova na ňu a uloží ju na gauč. Dá jej vankúš pod hlavu a keď Nate dojde s tým, že koľko má byť tej vody. Tak sa zamyslí. Pozrie na Nuki keď už nad ňou stojí a zhlboka sa nadýchne a vydýchne.* Netuším. *Povie Nateovi zatiaľčo prejde k Nukiin nohám. Sadne si na ten kúsok gauč a bez nejakého ostychu sa jej pozrie pod nočnú košeľu.* /Zatiaľ to nevyzerá tak desivo. Určite je to lepšie než som čakal. Zatiaľ./ *Dá látku oblečenia na svoje miesto a pozrie na Natea.* Asi tak za lavór? Ono, mali by sme tým zahriať pôrodné cesty. Myslím. *Dodá ešte neisto a zapozerá sa na Nukiine kolená, ktoré má pred sebou.* Jacka som vlastne nevidel od... tej nie práve vydarenej párty. *Povie mierne a hodí na Nuki podporujúci úsmev. Vlastne takto sa to celkom ťahá. Sem tam jej pozrie pod šaty a tam to začína postupne vyzerať celkom desivo.* Už sa nikdy nebudem pozerať na vaginu tak ako pred tým. *Povie medzi rečou Nateovi zatiaľ čo čakajú kým sa Nuki otvorí.* /Alebo kým sa voľačo stane. Dúfam, že z nej nevyletia nejaké holuby. To už by bolo príliš./ *Keď sa Nuki opýta ako to vyzerá tak už ako profesionál jej pozrie pod šaty a...* Noo, vyzerá to dobre. /Vyzerá to ako fašírka. Krvavá fašírka. Ako zistím, či je to na desať prstov?/ *Ako tak má nadvihnutú sukňu tak pozrie na voľnú ruku a premeriava si prsty a potom to čo tam má Nuki./ Myslím, že pupočnou šnúrou sa budeme zaoberať keď bude vonku. Aj s deťmi. *Pustí šaty a pozrie na Natea.* Stopuješ jej kontrakcie? *Opýta sa fakt teraz ľutuje, že neštudoval medicínu. Teraz by to ocenil.*
*V pokoji se otevře portál a jím projde Jack. Na sobě má černou mikinu a rifle. Je celý od démonské krve. Oči mu září a on se rozhlédne. Když uvidí jak to vypadál, tak si pročísne vlasy.* No pěkný. Tady to vypadá jako u mě doma.* Zazubí se a odhalí jak svoje kočičí zuby, tak i krev a kusy kůže mezi zuby.* Můžu využít vaší sprchu? Nechci ty děcka zašpinit a dostat infekci. Jenže když mě sháníte v době "tréninku", tak se není čemu divit.* Řekne a čeká až mu někdo odpoví.*
*Ušklíbne se na Jacka a raději se už nevyjadřuje. Myslel to totiž ironicky. A opravdu nechtěl, aby se teď zvedl a odešel, když je asi jediný, v téhle místnosti, kdo ví, co se tu právě děje. Počká na odpověď ohledně vody, načež se uchechtne.* To je něco, co mají doma babičky, ne? *Poznamená, než s povzdechem pokrčí rameny.* Zkusím pohledat. *Přislíbí a vydá se do kuchyně, jestli tam něco takového je. Potom jeho pátrání následuje do koupelny, kde pod umyvadlem najde něco plastového, co bylo širší a plytčí, než obyčejný kýbl.* Tohle bude stačit? *Zeptá se Portera, když dojde zpátky do obýváku a rádoby lavor mu ukáže. Poté se vrátí do koupelny, aby napustil do něj teplou vodu. S tou se vrátí zase do obýváku, ale tentokrát už ji nese telekinezí. Nechce totiž způsobit v bytě potopu.* Já ho viděl nedávno.. Nebýt jeho tatíka, a problémů, co si sebou přináší, tak vypadá, že je docela v pohodě.. *Zkonstatuje to, načež se usadí stranou, spíše k Nukiině hlavě. Přeci jen ji něco slíbil, že. Uchechtne se nad jeho slovy.* Vzhledem k tvým předchozím slovům to asi není něco, co by ti mělo akutně dělat problémy.. *Ušklíbne se a když k němu Nuki natáhne ruku, tak na moment zaváhá, ale pak ji chytnutí oplatí. Počká až Jack odpoví Nuki na otázku, načež nad tou jeho pozvedne obočí.* Ehh.. Ne? *Odpoví zaraženě.* Vypadám snad, že vím, že se to má dělat? *Dodá, načež si přivolá svůj mobil.* Měl jsi to říct dřív.. Teď už to budeš mít stopované.. *Převrátí neúplně očima. Nestihne však odměřit ani jednu kontrakci, když se otevře portál a dorazí druhý Jack. V příšerném stavu. Mírně řečeno.* Dobřeee... Tohle tě omlouvá, že jsi nebyl na telefonu.. *Uzná Nate zaraženě a krapet vylekaně a možná i znechuceně, když si ho prohlédne od hlavy k patě.* Prostřední dveře na chodbě.. *Navede ho do koupelny poté.*
*Vôbec nevedela, čo sa naokolo nej deje. Hlasy nevnímala, iba pravidelne začínala zaspávať a potom ju prebudila bolesť. Teda...až kým sa nerozhodla, že asi začne vnímať. Čo zrejme nebol práve najlepší nápad, lebo prišiel Jack...druhý Jack a bol totálne od krvi.* Nie, pekne do sprchy! *Rozhodne, pretože teraz by kľudne aj utiekla, ak by to bolo potrebné. Nateov ruku stisne vždy, keď sa jej kontrakcie ukážu a tak môže aspoň lepšie stopovať, ako na tom je.* Verím, že to vďaka vám ja a tie deti nejako prežijeme. *Povie im úprimne. Chcela, aby už toto všetko bolo za sebou, hlavne po pár pomerne nepríjemných poznámok zo strany Jacka...civila.*
Každý to má doma. *Nechápavo mu odpovie. On má doma lavór. Aj jeho mama a sestra.* /Možno ľudia z New Yorku jednoducho lavóry nemajú./ *Napadne mu ešte. Zatiaľ teda milo rozpráva na Nuki a potom sa pozrie na to čo donesie Nate. Prezrie si Nuki a potom ten lavór.* Snáď hej. /Absolútne netuším./ *Keď ale nesie lavór s vodou pomocou telekinézie tak sa musí od Nuki odkloniť, pretože si nahlas kýchne.* Dočerta. *Zamumle si do rúk a potiahne. Trochu zaklepe a keď Nate prestane mágiu využívať tak je zas okej. Keď Nate spomenie Hellerovho otca tak sa zamračí. Nakloní hlavu nabok.* Ako to myslíš? On a Haures sú v nejakom... kontaktu? *Teraz sa cíti zmätený. Ale sústredí sa na Nuki a skontroluje ako na tom je.* Máš pravdu. *Pritom dvihne prst, aby to vyzdvihol. Keď spí s chlapom tak ho vagíny nemusia nijako trápiť. Keď si Nate privolá mobil tak sa znova Jack od nich otočí a kýchne si.* Prosím, bez mágie. *A posmrkne si. Lenže v tom sa v miestnosti objaví portál a Heller. Len sa naňho otočí a stihne ho len letmo prebehnúť pohľadom. Kýchne si znova. A znova. Do toho mu začnú slzieť oči a popritom tom všetkom sa mu začne horšie dýchať. A ako čerešnička navrch, má nutkavú potrebu sa celý poškrabať lebo cíti všade svrbenie.* /No tak toto je sila./ *Kýchne si do rukáva a začne sa škrabať na predloktí. Hneď mu začnú vyskakovať červené fľaky.* O tom nepochybuj, že prežijete. *Zahuhle s ksichtom v rukávu a znova si kýchne.* Dočerta.
*Jack odejde do koupelny a pustí na sebe sprchu. Smyje ze sebe všechnu krev a pak na sebe vezme župan, co tam najde. Nejspíše Nukiin. Hlavně proto, že na něm nevysí jako na věšáku. Vyjde ven a podívá se na Jacka.* Ahoj. Ah... Jasně.... Vem si respirátor. Trochu teču a tobě to nemusí dělat dobře.* Řekne a podívá se na ostatní.* Jinak, já netuším co dělat a to jsem se radil s mojí sestrou, která mi jen řekla, že ty děti klidně vyrve z břicha. Můj otec zastával stejnou techniku a Elias mluvil o teplé vodě a ručnících.* Řekne jen a pokrčí rameny.*
*Nakrčí nos.* Možná to tu měla máma.. Já to fakt nikdy nemusel použít.. *Pokrčí rameny, než se vydá hledat. Jakmile dojde s lavorem, tak nadzvedne obočí u Jackovi reakce, ale zatím to považuje pouze za náhodné pčíknutí a neřeší to. Sedne si k Nuki a na Jacka se nechápavě podívá.* Ty o tom nevíš? *Zeptá se, načež hned pokračuje, protože je jasné, že o tom neví, když se ptá.* Haures je k Jackovi nějak připoutaný.. Nebo teda spíše Jack k Hauresovi. Nesmí prý údajně udělat nic bez Jackova svolení, ale dios ví, jak dlouho ho Jack ukočíruje.. *Vysvětlí mu.* Podle Eliase se teď pořád hádají a vlastně jen oba demolují dům.. *Dodá, načež se ušklíbne na jeho potvrzení o tom, že má pravdu. Zmateně se na něj koukne, když ho požádá o nepoužívání magie.* Dobře.. no.. Takhle jsi reagoval i před tím? Nebo je to až od toho posednutí? *Svraští obočí, ale vcelku je na odpověď dost zvědavý. Byl ještě příliš mladý, i na civilské poměry, aby se s něčím takovým setkal. Odměřuje podle Nukiina stisku její kontrakce a občas musí i syknout.* /Jeden by vážně neřekl, jak může mít sílu.. Nejdřív Elena a teď Nuki.. To abych neskončil zase se zlomenými prsty../ *Zamrmle si pro sebe v hlavě, než dorazí Jack a ten druhý se rozkýchá. Trochu znepokojeně ho sleduje, zatímco se Heller vydá do sprchy.* Výborně.. *Uchechtne se Nate ironicky na Jackova slova, když se vrátí, načež se ušklíbne.* Nic proti tvojí sestře, alespoň zatím; tvého otce nezmiňuju; ale tuhle taktiku fakt používat nebudem.. *Odpoví mu a ohledně Eliase kývne k lavoru a ručníkům.* K tomu jsme se tak nějak taky dopracovali.. *Poukáže, načež se koukne na telefon ohledně kontrakcí.* Tohle ti něco řekne? *Otočí na něj displej, kde jsou vidět odměřené časy a běžící časomíra.* Mimochodem.. Neměl Elias dorazit taky? *Zeptá se, než si telefon zase položí na nohu.*
*Nespokojne sa zamračí nad kýchaním Jacka-civila.* Dúfam, že nie si chorý. *Podotkne, nakoľko aj keď boli teraz u nich doma, čo najviac možné sterilné prostredie bolo pre ňu stále dôležité. Nič ohľadom Hauresa ani Jacka-čarodeja, už nevníma, nakoľko príde ďalšia vlna. Cíti, že Nateovi tak trochu drtí ruku, ale nemohla sa držať, keď to bola jediná možnosť, ako mohla tú bolesť zo seba dostať.* Poprosím, rada by som prežila, takže asi ostaňme u tých uterákov. A taktiež, sú dvaja, ani na to nezabudnite. *Začne km zúfalá pripomínať.* /Prečo som si ozaj nenašla niekoho lepšieho. Jeden neschopný, ďalší, ktorí nezvláda mágiu a posledný, čo príde celý od krvi. Kedy sa môj život takto zmenil?/ *Zaplače svojím vnútorným hlasom.* Prosím, povedzte mi, že už môžem...táto bolesť je ozaj otrasná. *Povie všetkým zúfalo, aj keď mieni Natea držať pri jej hlave. Nie, on nikdy nič odtiaľ dole neuvidí, inak by sa od neho rovno aj odsťahovala. Nie, nemohla by sa mu potom pozrieť späť do očí. Oblieva ju pot.*
*Keď Nuki vyjadrí obavy tak len zakrúti hlavou, aby dal najavo, že chorý rozhodne nie je. Na moment sa zatvári tak, že asi by sa nepýtal ak by to vedel. Je rád, že to Nate pochopil. Vypočuje si ho ale nič na to neviem. Len zahmká a necháva si to prejsť hlavou. Keď kýchne tak poprosí Natea, aby nečaroval. Posmrkne.* Od posadnutia. *Povie trochu huhlavo. Potom ale čo príde Jack tak sa to spustí totálne. O niečo sa to zlepší keď Heller ide do sprchy ale nie je to žiadna sláva. Znova kýchne a ide ho poraziť z toho svrbenia. A podľa intenzity ako sa cíti tak vie, že Heller sa vracia späť. Zahuhle niečo a odíde k oknu, ktoré si potvorí. So všetkou decentnosťou, aby Nuki nebola zima ale zároveň, aby sa mohol nadýchať vzduchu.* Skôr plynovú masku. *Zahuhle s plným nosom, oči má červené a už má fľaky aj na krku. Vo vačku hľadá respirátor, až kým ho nenájde. Rovno si tú vec dá lenže sa nedá hovoriť o tom, že by to príliš pomohlo. Ale dá tomu šancu. Posmrkne ale ostáva pri okne.* Tiež fandím uterákom a vode. *Zahuhle a potom zareaguje na to ako Nuki znie zúfalo. Povzdychne si.* Fajn, kde je tá dezinfekcia? *Zhlboka sa nadýchne, aby sa pripravil na to, že bude sahať Nuki na intímne partie. Lenže spolu s tým vdýchne aj mágiu a tak sa rozkašle.*
*Jack se podívá na Natea.* Jo. Měl by dorazit za chvíli, ale musel pro něco dojít.* Vysvěstlí a pak se podívá na Nuki.* Fajn, víš, jak dýchat ne? Hluboký nádech nosem a výdech pusou. Nohy co nejvíc od sebe a pod sebou mít něco umyvatelnýho. Dezinfekce zatím není potřeba.* Řekne a pak se ozve zvonek. Dojde ke dveřím a tam je Elias. Nese si kufřích na přenos orgánů. Vejde dovnitř a podívá se po všech v místnosti.* Běžte do kuchnyně! Tohle je pro ženy nebo ty, co to umí.* Řekne a pak si klekne k Nuki.* Tak a vy pořádně dýchejte a musíme na zem. To bude více místa.* Řekne Nuki a pak se podívá na všechny ostatní.* Vy připravte vodu, ručníky, deku a něco pod Nuki.* Jack rychle razí pro deku, kterou i s polštáři dává na zem a Elias si otevírá kufřík, aby si vzal pytlík s krví a napil se.*
*Ví, že Jack nemocný není a tak se k tomu nevyjadřuje a místo toho ho nechá odpovědět. Raději se zamračí na svou ruku, ale nesnaží se tu Nukiinu ze sebe nijak střást. Nehledě na fakt, že teď by se mu to ani nepodařilo. Přikývne na Jackovu odpověď, načež už dorazí ten, co se ho snažil celou dobu sehnat. Zatímco je však ve sprše, tak se otočí na Portera, jenž už příliš nedával nával magie. A to měli každým okamžikem přijít na svět další dva čarodějové. Koukne se na Jacka a přikývne ohledně Eliase. Ten je skutečně za chvíli tady.* Nuki.. Ehh.. Můžeš? *Zkusí nějak vyvléct ruku z jejího sevření, protože momentálně tady byl jediný, kdo věděl, kde v bytě co je a mohl to sehnat. Jakmile se do toho pustí Elias, což upřímně nečekal, tak pustí Nuki a zvedne se na nohy.* Ručníky i vodu máš tady, *poukáže na ono místo* ale nevím, zda je ještě dost teplá.. *Poznamená, zatímco vytáhne ze skříňky deky, které podá Jackovi, aby je dal na zem. A zrovna v tenhle chaotický moment se dveře otevřou znova. Blue, který ucítí známý pach se za dveřmi pokoje, kam ho Nate zavřel, rozskáče jako šílený, zatímco Tina dojde do obýváku.* Co se..? *Zarazí se a přejede pohledem po veškerém osazenstvu.* Nuki rodí.. *Dojde ji vzápětí, takže už ji vlastně nikdo odpovídat nemusí. Odloží v předsíni na zem svůj batoh i bundu a rozejde se více do obývacího pokoje.* Něco s čím můžu pomoct? *Nabízí hned. Lékařka sice nebyla, ani na ni neplánovala studovat, ale byla žena. Byť neplodná.*
*Stále v kŕči, no nakoniec Nateovi ruku pustí. Jack-civil sa už od nej stihol odtiahnuť a namiesto neho prišiel Jack-čarodej, na ktorého čakali. S príchodom Tiny sa cítila o niečo lepšie, akoby mohla aspoň niekomu v tejto miestnosti veriť, takže aj hneď začala konať, ako jej Jack nakázal. Alebo skôr naznačil. Čo najviac opatrne sa spustí z gauča na zem na deku, ktorú prinesie Nate. Už ozaj dýcha z ťažká a k tomu je stále hladná, lebo nestihla zjesť ani tie cestoviny so syrom, ktoré pre nich Nate pripravil. Hneď polapí Tinu za ruku, keď príde ďalšia vlna bolestí.* Prepáč... *Zalapá potom, čo jej ruku čo najskôr pustí. Narozdiel od Natea, jej ozaj nechcela tú ruku rozmliaždiť.* Ak sa dá, už začnime. Cítim sa, že môžem každú chvíľku odpadnúť. *Ani nevedela, koľko je času. Možno bolo aj dobré, že mohla aspoň dlhšie spať, inak by už teraz bola zrejme zarezaná v posteli. Pohľad jej padne na Eliasa.* Je to bezpečné? *Spýta sa vystrašene. Nie, že by sa bála priamo jeho, zatiaľ sa zdal byť v poriadku, ale o chvíľku bude celá od krvi.*
*Svoj boj teda vzdá a ostane pri okne kde ešte chvíľu lapá po dychu. Zamračí sa ale na maníka, ktorý akurát prišiel a vyhlásil aby išli do kuchyne. Nie že by sa Jack chcel nervomoci angažovať v tom, aby chytal deti pri pôrode, lenže....* /... ak ten týpek nie je pôrodník tak to do tej kuchyne môžeme ísť všetci, okrem Nuki./ *Skonštatuje v duchu a ešte si k tomu kychne. Zloží si ruky na hrudi a sleduje to divadlo pred sebou. Nuki presúvajú na zem, dotoho neznámy mladík* /ktorý je mi od niekal povedomý/ *sa napije krvi. Nate zháňa veci a ešte k tomu šteká pes a prišla nejaká mladá slečna. Jack si len zakryje oči.* /Toto by mi nikto neuveril. Civilka čo rodí dvojičky čarodejov, pričom jej priateľ nie je ich otcom. Odrodiť sa ju chystá upír s čarodejom ku ktorému je pripútaný vyšší démon./ *Keď si to dá takto dokopy tak sa začne potichu smiať. Len si drží oči zakryté, rúška skrýva jeho usmej a jediné čo ho prezrádza je jemné chvenie ramien.* /Až toto poviem Jasonovi./ *Trochu sa zavrtí, aby zmiernil svrbenie ale aj tak mu to nepomôže. Len očkom pozrie pred seba, však ak ho budú potrebovať tak mu povedia, zatiaľ totiž nevidí zmysel v tom, aby sa tam motal a kýchal naokolo.*
*Jack Nuki pomůže na zem a pak ji zakryje. Pak se podívá na Jacka.* Jdi do kuchyně. Nechci, aby ses tou alegií udusil. Pak ti ji vysvětlím.* Řekne Jack a Elias vysaje první pytlík a podívá se na Nuki.* V pohodě. Mám dost zásoby a co vím, tak porodní krev není nic vzrušujícího. Hlavně když je v ní magie.* Ušklíbne se a podívá se na Natea.* Chce to tu vodu udržovat v teple a víc těch hadrů.* Řekne a pak Nuki víc roztáhne nohy a nahlídne pod deku, kterou ji zakryl Jack.* Tak teď to trochu zastudí.* Řekne a sáhne pod deku na Nukiino nejcitlivější místo.* Otevřená jste dobře a cítím i hlavičku. Pokud jsou obě děti hlavou dolu, tak by to mělo být v pohodě.* Řekne a s tím vezme jeden hadr a utře si do něj ruku. Pak se podívá na ostatní.* No... Za mých živých let u porodu stačili jen dva.* Poví a pak se podívá na Jacka.* Ty tu, ale zůstaň. Musíš vidět jak na to.* Poví mu a Jack kývne. Kecne na zem a celé to sleduje. Elias drží Nuki za kotník, kde cítí tep a taky pozná i kontrakce díky tomu. Přitom kontroluje jak je na tom. Pak ucítí krev.* Dobře. U další kontrakce zatlačte.* Začne a bere čistý ručník.*
*Nateův prvotní instinkt v tenhle moment byl utéct. U tohohle vážně být nepotřeboval. Něco mu však zároveň říkalo, že by tady měl být jako podpora, takže se vlastně hádal v hlavě s vlastním svědomím, zatímco podával Jackovi věci. V ten moment dorazí domů i Tina. Normálně by na ni asi padla otázka, kde byla tak dlouho, jelikož půlnoc se blížila závratným tempem, ale teď na něco takového nebyla opravdu atmosféra. Sotva se přiblíži k Nuki je odchycená, což je důvodem, proč si sedne na paty vedle ní. Nate mezitím na pokyn Eliase odběhne pro více ručníků.* To je dobrý.. *Zamumlá Tina, načež si promne ruku, hned co ji ji Nuki pustí.* Tu vodu můžu zahřát.. *Nabídne se a ponoří do ní konečky prstů.* Řekněte, jak to bude stačit.. *Obrátí hlavu na Eliase, zatímco začne vodu zahřívat. Následně dojde i Nate s ručníky a otázkou.* Kam je mám dát? *Rozhlédne se po podlaze obývacího pokoje. Jakmile ručníky odloží, tak zůstane nejistě stát za Nukiinou hlavou vedle jedné strany gauče, čekajíc na nějaké případné další pokyny.*
*Dialo sa toho okolo nej tak veľa, že ani nestíhala reagovať. Z jednej strany behal Nate, z ďalšej kýchal Jack-civil, z tretej na ňu pozeral Jack-čarodej v jej vlastnom župane spolu s upírom, ktorý pol krv a v neposlednom rade ešte prišla domov aj Laure, ktorej mohla urobiť niečo s rukou, ako sa aspoň obávala. Rozhodne sa nakoniec reagovať práve na Eliasa. Vyzeralo to, že vie, čo robí, tým pádom len potichu na jeho slová prikývla a snažila sa držať hlavu chladnú. Bol pomerne ohľaduplný, čo dovolilo Nuki mu ľahšie dôverovať, s čím aj začala reagovať na jeho slová. Každú vlnu kontrakcií by najradšej len odbila, ale ak to znamenalo, že by mohla mať tie dve zlatíčka čo najskôr a v bezpečí v náručí, mienila robiť tak, ako jej hovoril. Už jej vlastné aj bolo jedno, kto kde kam pozerá, jej únava ju akurát tak posielala do postele.* Dobre. *Sľúbi aj nahlas, aby vedeli, že bude spolupracovať. Prišli kontrakcie. Blondínka hneď začne v momente tlačiť, aj napriek bolesti robí všetko pre to, aby obom mužom, ktorí prišli pomôcť jej, pomohla naspäť.*
*Potichu sa tlemí pri okne. Skutočne, nezainteresovaným pohľadom je to groteskná situácia so všetkým čo k tomu patrí. Samozrejme, pôrod je vážna vec a Jack to vie. Aj si to uvedomuje ale...* /Stretne sa tehotná, upír a čarodej.../ *Ďalej už s vtipom nepokračuje keďže naňho prehovorí Jack Heller. Poškriabe sa na krku, utrie si slzička od smiechu a povzdychne si. Na čo si znovu kychne a hneď aj sa rozkašle. Tak sa dvihne, zatvorí okno aby Nuki netiahlo pod deku a odprace sa do kuchyne.* /Aj tak je tam dosť ľudí. Další pár rúk netreba./ *Oprie sa o linku, čo najďalej od Hellera a trochu sa poobzerá. Nakukne do jednej skrinky. Potom do druhej. Pozrie na udalosť roka v obývačke a potom mykne plecom.* Ako doma. *Zahuhle si s nádchovým tónom pod respirátorom a poškrabe sa na krku, potom hrudi, ruke, rameni a pritom si vytiahne hrnček a dá variť vodu do kanvice. Vyloví nejaký sáčok čaju a keď cvakne voda tak si ho zaleje. A čaká.* /No, vlastne aj Amanda bude o chvíľu rodiť./ *Napadne mu a cíti ako mu prejde studený pot po chrbte.* /A mne ostanú jej deti minimálne na dva týždne, na krku./
*Elias má hlavu pod dekou a bere do dečky hlavičku, která leze ven. Vykoukne z pod deky a ukáže se, jak má tesáky venku.* Ještě dvakrát zatlačíte a první prcek je venku.* Řekne ji a mezitím se přidá Jack.* Hlavně zhluboka dýchat a čekat na kontrakce. Hlava je venku, ale ještě musí zbytek.* Řekne Jack s nadšením a podá Eliasovi pytlík s krví. Jeho obsah zmizí rychleji jak cikánská rodina, když se hledá dobrovolník na práci. Jak zkontroluje kolik tam ještě je a vidí, že vzal 30 pytlíků.*
*Tina zahřeje vodu na požadovanou teplotu a pak ruku z ní opět vytáhne a otočí hlavu na Nuki. Jacka Portera si v podstatě ani ona ani Nate, který se poté, co mu nikdo nezadal žádný další úkol, posadil vedle Nukiiny hlavy, nevšímali. Chvíli před kontrakcí se Nate rukou dotknul té Nukiině, nabízejíc ji tak možnost se ho zase chytit. Nějak mu ani nevadilo, kdyby mu něco zlomila. Měl už zlomených tolik kostí v těle, že snad nebyla žádná, která si procesem srůstu neprošla. A taky to bylo asi to nejmenší, co teď mohl udělat. Hodiny na Nateově telefonu, který stále běžel zapnutý na stopkách, byť už dlouho nikdo neodkliknul další kontrakce, protože se na to s příchodem poslední fáze porodu zapomnělo, ukazovaly jen asi dvě minuty do půlnoci, když Elias zahlásil, že hlavička prvního dítěte je venku.*
/Hmmm, čaj... Dala by som si./ *Nukine myšlienky boli momentálne na úplne inom mieste než by mali byť. Aspoň časť jej myšlienok. Tá druhá sa snažila spracovať všetky pokyny, ktoré dostávala a nútiť jej telo pracovať, aj keď bola vyčerpaná a ubolená.* /Pevne verím, že po tomto si ma bude Nate už riadne chrániť, lebo ešte raz dostane moje brucho do stavu melóna, asi mu ozaj ten nefunkčný kus tela ustrihnem./ *Zanadáva si, s čím na pokyn opäť zatlačí a potom ešte raz. Chcela, aby tá bolesť už prestala, ale najlepšie mohla chytiť Natea za ruku a pevne stisnúť. Z jej tela sa niečo dostane a započuje plač.* /Dieťa...moje bábätko./ *Nie, že by mala čas nejako nad tým premýšľať. Kontrakcie tu stále boli. Aj keď bola už unavená a chcela si ísť len ľahnúť spať, musela tento proces zvládnuť ešte druhýkrát.* Povedzte, kedy mám zatlačiť. *Požiada Eliasa s Jackom. Už na nich ani cez slzy nevidela, mienila však bojovať do poslednej sekundy. Nateovu ruku tak trochu škrtila.*
*Stiahne si respirátor pofúka čaj a napije sa. A sleduje to dianie. O niečo viac spozornie keď blondiak, ktorý je mu povedomí povie, že jedno dieťa už bude čoskoro vonku. Mimodek si spomenie na to ako stepoval s Davidom a otcom na chodbe kým Amanda rodila Christophera.* /Hold, pri prvorodenom to je vždy najväčší zážitok./ *Celkom zasnene sa usmeje nad tým akú eufóriu prežíval. Nie že by pri ostatných deťoch svojej sestry by sa netešil. Mal neskutočnú radosť keď prišla na svet Heather. Aj keď pri tom nebol. A potom prišla na svet Abigail. To bola celkom náhoda, keďže prišiel k rodičom z čistej náhody a o pól hodinu neskôr viezol Amandu a Davida do nemocnice. Amanda lebo začala rodiť a Davida pretože mu na hlavu spadla polica.* /Asi už som z toľkých narodených detí otrkaný./ *Okrem detí z jeho rodiny sa každú chvíľu narodí nejaké aj jeho kolegom. Pripadne známym. Napije sa akurát vo chvíli keď sa ozve detský plač. Trochu sa pobrindá tak si utrie tričko, odloží čaj bokom a nasadí respirátor. A priblíži sa natoľko, koľko mu svrbenie tela a nosa s Hellerovej mágie dovolí. Našťastie je to dosť na to, aby videl ten malý uzlík šťastia. Usmeje sa láskyplne, aj keď to ostane pod respiratorom ale na očiach mu je vidno radosť, že jedno malé už je vonku.* /Aj keď je do modra, je od krvi a placenty tak je to vždy to najkrajšie na svete./ *Hold, Jack mal vždy pre deti slabosť, aj keď nikdy neašpiroval stať sa otcom.*
*Elias se na Nuki usměje.* S kontrakcemi. To půjde automaticky.* Řekne a i tak ji s každými kontrakcemi radí jak má tlačit. Jack to sleduje a je na něm každou chvíli vidět, jak mu z tváře mizí barva. Za chvíli než někdo stačí zareagovat, tak leží na zádech a úplně vypnutý. Elias mezitím podporuje v tlačení a nakonec vyndá první dítě. Vytáhne z kufříku svorku a nůžky a postará se o pupeční šňůru.* Tak a holčička je na světě.* Zazubí se a předá dítě. Pak začne ochmatávat břicho.* No, zdá se, že to druhé přijde na svět jako Karel Veliký.* Řekne s úsměvem.*
*Semkne rty, aby potlačil syknutí, když mu Nuki ruku stiskne. On sám by už ztratil pojem o čase, kdyby neviděl na telefon na konferenčním stolku. Cukne sebou, když se najednou Jack skácí k zemi. Tina zase vyjekne a taky instinktivně uskočí stranou, i když moc nemá kam, jelikož by skočila na Nuki.* /To by byly ty děcka venku hned./ *Napadne Natea a i kdyby se nad tou myšlenkou normálně zasmál, teď na to nemá už energii. Tu vynaložil do toho, aby nevytrhl svou ruku z Nukiiné. Zatím nejmladší osoba v místnosti se přesune k Jackovi a trochu ho poplácá po tvářích.* Jacku? Hej! *Zkusí na něj promluvit a pak s ním znova o něco zatřese a poplácá ho po tváři. Než stihne odbít půlnoc, tak Elias vytahuje první dítě, pro které hned natáhne ruce Tina, která byla nejblíž a musela proto nechat bezvědomého Jacka ležet tak, jak byl. Zabalí dítě do ručníky, kterým ho zároveň zlehka otírá, a poodstoupí kousek stranou. Dostane se tak za Nukiinu hlavu, vedle Natea, aby měla Nuki dítě co nejblíž je to možné, než odrodí i to druhé. V tu chvíli přeskočí čas na Nateově telefonu na nulu a datum se změní.*
/Ako sa budem môcť Eliasovi za toto poďakovať?/ *Vedela, že bez neho by to dnes šlo ozaj ťažko. Jack jedna stále kýchal, ten by nezvládol odrodiť aj druhé dieťa. Tina prišla až teraz, ale nemá žiadne skúsenosti, takže je to jedno. Nate by pravdepodobne skočil von z okna bez roztiahnutia krídiel, než by mal ozaj skutočne odrodiť a Jac, pôvodný prvý plán, už ležal na zemi.* /Len dúfam, že nie je mŕtvy, ozaj nemienim riešiť, že narodenie mojich detí sa spája s jeho smrťou. Plus, chcela som ho pozvať na koláčik do jeho vlastnej kaviarne, keď sa nám už vrátil./ *Zhlboka dýcha a spolu s kontrakciami tlačí aj naďalej. Cez slzy dokáže len pomocou domýšľania registrovať, že dieťa je teraz zrejme u Tiny. Nedokáže však teraz niečo také riešiť. Spolu s drvením Nateovej ruky zatlačí posledných par krát, než bolesť konečne prestane a všetko sa spolu s druhým plačom zastaví. Nie je ticho, to určite nie, ale Nuki to berie ako príjemnú pauzu, kedy sa snaží vydýchať niekoľko hodinovú prácu.*
*Až o chvíľu neskôr zaregistruje, že Heller akosi stratil vedomie. Ale váha s tým ísť k nemu. Lenže všetci ostatní majú plné ruky práce. Ešte zotrvá na svojom mieste, pokochá sa miminom a potom s povzdychom aneb hurá do práce prejde o niečo svižnejším krokom k Hellerovi. Ešte teda zastihne narodenie druhého dieťaťa a potom už chytí Hellera za ruky a vlečie ho ako vreco zemiakov do najbližšej izby. Cele je to sprevádzané kýchaním a kaslaním a posmrkovaním. Ešte ho zvládne vyložiť na posteľ.* /Dobre, to cvičenie v posilke, aby som sa vrátil do kondície sa práve oplatilo./ *A potom od neho doslova odskočí k oknu, ktoré otvorí aby do seba dostal nejaký normálny vzduch.*
*Jack leží na zemi a Elias se na Nateovu snahu podívá.* Ten se neprobere. A aspoň má první kvalitní spánek za několik měsíců.* Řekne a pak se dál věnuje Nuki.* Tak další prcek se už dere ven, ale musím na to jít jak na tele.* Řekne a vezme dva pytlíky krve, které vycucne jako nic a pak se vrhne mezi Nukiiny nohy. Je mu jasné, že cítí jeho studené ruce.* Takže zase jako předtím, ale opatrněji.* Řekne a drží se mezi jejími nohami. Jack zachrápe a otočí se na bok. Opravdu konečně po dlouhé době spí.*
*Už začínal v podstatě zapomínat, že nějakou ruku má, jak mu ji Nuki drtila. Novorozená holčička v Tinině náručí plakala, zatímco Nuki rodila druhé dítě. Jack si odfukoval ve spánku, zatímco ho druhý Jack za neustavičného kýchání a pčíkání táhnul do ložnice. Teď už to Nateovi připomínalo dokonalý chaos. Ani nemrknul a k prvnímu pláči se synchronizovaně přidal druhý. Natea začala trochu svrbět ruka, jak se mu do ni navalila zpátky krev poté, co Nuki uvolnila stisk.* Podrž ji.. Vezmu ho.. *Stočí k němu na moment pohled Tina a do ruk mu dá dřív, než by stačil říct.* Cože? *Nukiino prvorozené dítě, kterému už zřejmě začínala docházet baterie, jelikož z pláče se postupně stávalo lapavé dýchání a sem tam zakňučení. Nate ho nějak, dá se říct i nemotorně, chytne, načež Tina mezitím vezme od Eliase chlapečka a stejně jako předtím holčičku ho zabalí do volného ručníku, načež se posadí na zem vedle Nuki.*
*Pre jej telo to už začínalo byť až priveľa. Eliasove slová ju podržia, ale ide z posledného, takže keď jej opäť radí zatlačiť, ale opatrnejšie, spraví tak, aj keď by najradšej už skončila. Chcela si byť istá, že všetko je v poriadku, až potom si mienila konečne užiť voľno. Nestihla sa ani nazdať a už bolo vonku.* /No tak, ešte placenta./ *Núti sa nezastaviť, aj keď melie z posledného. Niečo sa jej ešte podarí dostať von, než totálne bez energie dopadne chrbtom a hlavou na gauč. Vláde len otočiť hlavou mierne doprava a doľava, aby sa dokázala pozrieť na tie dve zlatíčka, na ktoré doteraz čakala.* Ahojte. *Šepne im s úsmevom, aj keď cez slzy nevidí poriadne do ich tváričiek, než sa zvezie na Natea a tuho zaspí. Už to bolo na nich, aby to nejako zvládli dokončiť.*
*Zhodí respirátor a lapavo chytá newyorský vzduch, ktorý povedzme si narovinu nepatrí medzi tie najčistejšie. Ale stále lepšie než vzduch presýtený mágiou. Aspoň teraz pre Jacka. Ešte sa rozkašle a naďalej ostáva v okne. Postupne sa ako tak upokojuje.* /Aspoň dýchacie cesty./ *Ale zas nastáva druhý problém. Všetko ho svrbí. Len Poočku mrkne na Hellera ako si zachrápe a prevalí sa.* /Nate vravel, že to má teraz ťažké. Asi to bude pravda./ *Zahľadí sa von oknom a trochu sa zamračí od zamyslenie. Pritom si posmrkne a poškriabe sa na boku. Hlavou je voľakde pri tej celej veci okolo Hauresa. V pozadí počuje plač bábätiek. Trochu sa zachmúri.* /Narodiť sa do tejto doby, so všetkým čo sa naokolo deje. O to väčšiu zodpovednosť máme, aby sme to vyriešili len preto, aby to neostalo na tých deťoch./ *Povzdychhne si a hneď na to znova kýchne.* Dočerta... *Zahuhle si do ruky, ktorú si dal pred ústa. Kompletne si ju oprskal tak mu neostane nič iné, iba si ju utriet do riflí.* Bolo mi toto treba? *Povie Hellerovi ako tichému spoločníkovi. Posmrkne si.* Celý život sa, dočerta, snažím byť ten správny. Rozhodovať sa správne. Zachraňovať životy. Nastavovať svoj krk pre dobro ostatných. A ako čerešňu na vrch, byť posadnutý démonom a znášať z toho následky. Nečakám nejaké ovácie, ani ich nechcem. Som len rád, že žijem. *Mrmle si pochmúrne pre seba a potom sa pozrie na Jacka na posteli.* Len ma ubíja pocit, že všetko čo urobíme sa zdá byť zbytočné. Príde iný problém. Iný démon. Iná choroba. Asi to tak bude stále dookola, čo? *Znova posmrkne a pošúcha si nos, aby nekýchol.* Niekedy mám chuť ísť na Zimný dvor, zavrieť sa u Jasona v nejakej komnate a poriadne sa sfetovať koláčmi. *Dodá a nakoniec sa neubráni a kychne si.* Fajn, tak ťa asi opustím. *Zahuhle do ruky a začne zbierať odvahu na to, aby zavrel okno.*
*Jack se probere během Jackova monologu a sedne si.* Klidně ti upeču koláč. Jako omluvu. Na deset let.* Řekne a podívá se na něj. Elias pomáhá Nuki a nakonec, když je i placenta venku, tak ji dá do ručníku.* Jacku!* Zavolá ho a ten tam přijde a podívá se na to, co má Elias v ruce.* Ou... jasně. Zahrabat a vysadit strom. Jasný.* Řekne a spolu s Eliasem projde portálem pryč. Jsou pryč asi půl hodiny než se Jack vrátí bez Eliase a jí si McDonald.* Tak... U mě na zahradě máte planou jabloň. Doufám, že ji budete zalývat.* Řekne a usrkne z mcflurry.* Tradice se musí držet.* Řekne a sedne si ke stolu v kuchyni, kde pokračuje v jídle.*
*Poté, co Nuki odpadne, tak je v podstatě uvězněný. Nemůže se zvednout, aniž by ze sebe shodil Nuki a tu zase nemůže normálně přesunout, jelikož má na rukou miminko.* Dobré ráno, šípková růženko.. *Uchechtne se, když dorazí do obýváku zpátky Jack a využije toho, že tu není Porter, aby si přilevitoval telefon. Přeci jen to Triss slíbil.* /Přijď k nám do bytu.. Jestli teda nespíš../ *Napíše ji zprávu jednou rukou a telefon zase odloží stranou, protože mu Eleonor začala sklouzávat. Co si všimnul na čase, tak už bylo po půlnoci. Doufal teda, že to Triss ještě nezalomila. Jinak on sám tady bude bezradný. Dobře, je tu ještě Tina, ale ta měla asi jen o něco víc zkušeností, než on. Minimálně věděla, jak utišit Nikolaie, kterého držela na rukou. Zvedne hlavu, když se Jack vrátí bez Eliase a s jídlem. Uchechtne se na jeho slova.* Takže krmit zvířata a zalívat strom, jo? Mimochodem.. Ty máš zahradu? Odkdy? *Zarazí se, protože co si pamatoval, tak věděl, že Jack má zadní dvůr, ale o zahradě nikdy nepadlo ani slovo.*
*Triss pro Nateovo štěstí skutečně nespala. Ne, seděla u televize u čarodějů a spolu se dívali na film. Nevěděla tak úplně, co to bylo zač. Polovinu času si četla knihu. Siréna. Byla to celkem zajímavá kniha. Obklopoval ji nepatrný voňavý opar z dýmky, kde čarodějové měli jakési lesní plody nebo něco podobně vonícího minimálně. Ze čtení ji vyruší telefon, který jí mezi stehny, kam ho strčila, aby někam nezapadl, zavibruje. Ještě dočte stranu, než si knihu o prst přivře a vezme telefon do rukou. Pousměje se, když vidí, že jí píše Nathanael. Nemohl spát? Nebo...rychle spočítá, jak dlouho už byla Nuki cca těhotná. Jo...pak by ta zpráva dávala smysl. Vyskočí na nohy a přeběhne od zmatených čarodějů k sobě a rychle se převlékne. Nebo tedy...tepleji oblékne. Hodí na sebe legíny a tričko, přes to mikinu a vše sladí do šedých odstínů. Ještě si rychle natáhne konversky a nezaobírá se zavazováním. Vpadne zpátky do druhé části a podívá se na Lucase a Tyalera.*Triss! V botech tu nechodíme!*Zamračí se na ni čaroděj, ale ta na to nijak nereaguje. Ne tedy uvědoměle.*Jo, jo, hele mohl bys mi otevřít portál? Potřebuju za Nateem.*Rukami udělá prosím a on si povzdechne, ale vytvoří ho.*Díky!*Prohodí zvesela a vybaví si tmavší uličku poblíž Nateova domu. Pak projde teprve portálem. Zamračí se na náhodného bezdomovce, který na ni zůstane třeštit oči. Spěchala! Co pokud Nuki fakt rodila už dnes! Ale jasně jasně, podsvět nesměl býd odhalen. Jen mu pozmění vzpomínku, že místo portálu a osoby, co z něj vyšla viděl bílou kočku a spěšně vyrazí na cestu. Nevolal by ji takhle v noci, kdyby se něco nedělo, ne? Dorazí k jeho dveřím a s povzdechnutím napíše Nateovi, že je tu. A zaklepe. Pro jistotu, kdyby už někdo z obyvatel spal.*
*Keď sa Heller z ničoho nič posadí tak to Jackovi pripomenie nepríjemný moment v pitevni. Keď ožila mŕtvola ženy. Fajn, neožila. Bola stále živá len bola v bezvedomí a doktor čo ju kontroloval zle určil jej stav. A patológ ju iba vyložil z vreca a dal na stôl. Jack sa len pomaly chytí za hruď a otočí sa znova k oknu.* Na toto som starý. Tieto šoky. *Mumle si pre seba. Na hlase je mu počuť ako je zahuhlaný z toho kýchania a kašlania. Keď Heller odíde tak ešte chvíľu posedí. Keď je sám takto v izbe tak aj to svrbenie sa zmierni. A potom mu zavibruje mobil. Tak sa pozrie, kto to vola v tak nekresťanskú dobu a keď vidí číslo kolegy z polície tak si povzdychne a dvihne to.* Porter! *Štekne ale stráca to razanciu keď má plný nos. Na druhej strane sa na moment kolega zajaká kým zo seba dostane, že ma prísť na miesto činu.* Teraz? Nemôžete to nafotiť a zložku mi nechať ráno na stole, ako normálni ľudia? *Odpoveď dostane, že šéf nariadil aby sa dodržiaval protokol...* Znieš nejak choro. *Jack už sa chystá odpovedať, že je v pohode keď v tom sa zarazí. Usmeje sa a zakašle do telefónu.* Dnes som celý deň chodil po svedkoch a nebolo práve najteplejšie. *Znovu zakašle a zahrá unavený hlas.* Ouch, dobre, vieš čo netráp sa. Skúsim zavolať Marka a prinajhoršom ten protokol zariadim. Asi zajtra ostane doma čo? *Jack hlboko zauvažuje.* Neviem, asi na mňa ide teplota. *Pozrie ku dverám kam odišiel Heller. Ešte počujem ako mu kolega poradí nejaký recept na prechladnutie a potom aby sa dal čoskoro dokopy. Jack sa rozlúči a zaklapne mobil.* /No, keď sme s Jasonom mali až príliš intenzívny.... Ehm, kontakt... tak som mal teplotu./ *Občas sa cíti ako keby sa vrátil do mladíckych rokov. Ako napríklad teraz. Schová mobil, respirátor dá do kapsy a v rýchlosti blesku otvára dvere. Pozrie najskôr do obývačky kde je celkom idylka... tehuľka drichme na zemi a Nate s mladou dievčinou držia deti. Ignoruje klopanie a vyhľadá Hellera, ktorý je pri stole. Usmeje sa takmer diabolsky. Aj keď je jeho plán debilný. Veľmi svižným a rýchlym krokom dobehne k Hellerovi a... vrhne sa naňho v snahe ho vyobjímať ako sa len dá. Pritom sa snaží čo najtichšie kychať tak z toho je len tiché pškanie.* Nepýtaj sa a drž. *Ešte mu zahuhle a otrie si tvár o jeho rameno.* /Zajtra nejdem do práce./
*Jack se na Natea podívá jako na blázna.* A to vzadu přes co chodíš do domu je podle tebe co za dvůr? To že tam jsou bezdomovci a výběh pro tygra neznamená, že to stále není zahrada.* Řekne mu a pak si v kuchyni klidně dál jí jídlo. Jenže ho najednou vyruší Jack. Překvapeně se na něj dívá a rychle dá jídlo dál.* Nic ti nedám.* Řekne a pak ho poslouchá.* Chceš umřít? Jestli jo, stačí se stavit u mě doma.* Řekne a zamračí se na něj.*
*Nakrčí nos a zamyšleně se zamračí, načež se uchechtne.* Tomu říkáš zahrada? *Zeptá se, než se ozve klepání. Koukne se na Tinu, která měla stejně jako on plné ruce, načež pohled nasměřuje na dva Jacky z nichž právě ten kýchající z nepochopitelných důvodů obejmul toho druhého. Pak se vrátí pohledem na Tinu.* To bude Triss.. *Informuje ji. Nějakým záhadným způsobem se mu podaří Leu chytit jednou rukou a opatrně dostat Nukiinu hlavu na polštář, přičemž miminko začne kňourat, jelikož ho onen pohyb vzhůru u kterého se Nate naklonil probudil z poklidného dřímání. Z jeho původního plánu umístit holčičku do postýlky proto sešlo, jelikož neměl zájem na tom, aby se rozplakala naplno. S povzdechem projde kolem Jacků, u kterých fakt netušil, co se teď děje a co má Porter v plánu a dojde ke dveřím, které otevře telekinezí, jelikož Eleonor už opět chytil na obě ruce.* Mohla sis otevřít.. Já ti vstup do bytu nezakázal.. *Ušklíbne se.* Alespoň by jsi mi ulehčila práci.. *Dodá bez jakékoliv zmínky o miminku na jeho rukách. Bylo mu jasné, že toho si Triss všimne dřív, než jakékoliv jeho rýpavé poznámky.* Jdeš se uvázat na dvaceti čtyř hodinovou šichtu kmotry? *Prohodí nakonec, když od dveří poodstoupí, aby mohla Triss vejít.*
*Chvilku čeká, než jí někdo otevře, ale jakmile se tak stane, tak jí pohled padne na miminko. Celá se rozzáří a natáhne k němu bez pozdravu ruce a jen zběžne zjistí, co to je, než si ji přitiskne k hrudi.*Jéééé ahoj maličká...*Zašeptá k nemluvněti a chová si ho na sobě, aniž by se starala o zbytkovou krev, jež na ní ulpí. Párkrát mu broukne a potom zamíří hlouběji do domu a skopne ze sebe u botníku konversky. Zamračí se ale, když vidí, že i druhé dítko je od krve. A Nuki je mimo.*Už jedly? A ještě něco...víte vy vůbec, jak se starat o děcka po porodu?*Zamračí se, ale mluví konejšivým hlasem, aby nerozrušila miminko v náručí. Jednak proto, že se je nikdo neobtěžoval umýt a taky kvůli ostrému světlu. Proboha! Vždyť devět měsíců žili v naprosté tmě! Nesmí je hned vystavit ostrému světlu. Pak se na okamžik zarazí.*Jinak zdravím.*Usměje se. Následně ale telekinezí zhasne světlo a jen rozsvítí lampičku v rohu.*Lepší.*Zhodnotí a otočí se na Natea, aby ho zaúkolovala.*Energii máš, viď? Dej něco na postel, bude ještě nějakou dobu krvácet.*Začne využívat vědomosti od své švagrové, která rodila a při videochatu jí mnohdy o všech zkušenostech vyprávěla. Taky věděla o zkušenostech s porodem dost od Lucase, který nedávno dělal kvůli koroně a nedostatku doktorů v nemocnici výpomoc, tak jí občas o všech věcech kolem vyprávěl. Stejně jako návštěvnice na otcových akcích, kterým vždycky hlídala děti. Milovala děti. A strašně ji mrzelo, že vlastní mít nebude. Povzdechne si.*Ulož ji na postel. Děti se musí nakrmit...to zařídíme s Tinou.*Obrátí se k druhé čarodějce a zvedne od boku miminka prst, takže ho nepouští ani.*Nejprve je umyjeme od krve. Nate, až budeš hotov, nebo někdo z vás dvou Jackové, doneste mi čisté ručníky.*Pousměje se a zamíří do koupelny, kde pustí vodu. Vzhledem k tomu, že to měla nastudované a malinkou neteřinku Isabell myla také, tak věděla, že ani teplá, ale ani vlažná. Prostě tělesná teplota. Zatímco se voda odpouští, tak si uvolní ruku, ujistí se ale, že dítko udrží, načež zapne na mobilu baterku a sníží její jas, aby bylo světlo tlumené. Ne, že by neviděla s kočičíma očima v šeru dobře, ale pochybovala, že Tininy lidské oči něco svedou. Vymotá dítko z ručníku a jednoduše si do vany klekne, položí si malinkou na nohy a brouká, aby neplakala. Na sprchové hlavici nastaví nejjemnější proud, aby ji nepodráždila a i tak má mezi přímým proudem prsty a vodu drží tak blízko těla, aby to byl pocit, že na ni jen teče a nijak jí nebodaly jednotlivé proudy. S tím druhou rukou dítko oplachuje. Poté si ho přetočí bříškem na předloktí a zkontroluje, že má sklopenou hlavu. První měsíce se jim totiž voda nesměla dostat do uší a ani očí, takže třeba tvářička se omývala jen navlhčeným hadříkem nebo dlaní. Hlavičku opláchla zezadu a protože druhou ruku měla pod děvčátkem, tak jí hřbetem ruky myla a tím, že v dlani měla sprchovou hlavici, tak úspěšně. Pak si hlavici strčila mezi kolena, dítko dala zpět do náruče a oklepala dlaň pod novorozenětem. Utřela jí něžně tvář a zopakovala to, dokud nebyla čistá. Telekinezí se natáhla po čistém ručníku, pokud byl, ale i tak jinak natáhla ruce k Tině.*Na, vem ji k Nuki do ložnice. A proboha ať tam není ostré světlo. Byli devět měsíců ve tmě!*Poučí ji a telekinezí si přitáhne druhé dítko, aby si Tina ruce uvolnila a mohla převzít holčičku. Začne opakovat stejný proces i s chlapcem, jak za chvíli zjistí.*
Jedlo si nechaj. *Zahuhle a ešte sa oňho pootiera. Jack sa na Jacka zazubí ako nejaký rošťák. Pravda je taká, že odkedy sa vrátil tak je viac uvoľnenejší a viac si užíva. Až s podivom zistil koľko ľudí desí jeho úsmev. A pritom ma pekné, biele a rovné zuby. Len je to nezvyk od tej kamennej masky, ktorú ešte aj teraz niekedy nosí.* Stačí mi na zajtra iba teplota. *Zahuhne s plným nosom a potom mu kychne do oblečenia. Tak nejak zaregistruje ako sa izba ponorí na moment do tmy a tak Heller môže teoreticky postrehnúť ako Jack Porter na moment stuhne. Keď sa ale rozsvieti mala lampička tak sa uvoľní.* Okej, to asi stačí. *Trochu zachroptí a zlezie z Hellera. Všetko ho svrbí, začne ešte kašlať a s nosom ho ide poraziť.* Tak a zajtra nech si príde šéf ma skontrolovať. Vyhrožuje s tým už tak dlho, že to možno aj spraví. *Mrmle si so zachrípnutým hlasom a Trissinu požiadavku odmávne rukou. A potom si kychne. A znova. A tak stále dookola.* Asi radšej pôjdem než ma to skolí. My sa potom... epštf... musíme ... epštf... porozprávať. *A začne sa vzďaľovať od zdroju svojej alergie.*
*Jack se na Jacka podívá a pousměje se na něj.* Je fajn vidět tě usmívat.* Řekne nakonec a pak se zatváří uraženě.* Tak dík a já doufal, že mě rád vidíš...* Zamumle a postřehne Jackovu reakci na světlo.* Něco pro tebe vyrobím.* Řekne mu pak s úsměvem a pak se podívá na Jacka a Triss.* Hej, pomůžu ti domů. Rychlý portál ti neublíží a já zmizím rychleji než řekneš popel. I tak musím už kontrolovat to velké děcko u mě doma.* Řekne a dojde k Jackovi.* Půjdeme?* Zeptá se ho a jen si vezme jídlo a ostatní ignoruje.*
*Poněkud úlevně předá Leonku Triss. Vážně nevěděl, co s ní má jako dělat. Jako fajn.. Je to dítě.. Malý člověk.. Ale co to potřebuje? Jaký je k tomu manuál? Následuje ji do obýváku, když za ní zavře dveře.* Proč myslíš, že jsem tě volal? Vypadám snad, že o tom něco vím? *Zeptá se ji v podstatě řečnicky, protože odpověď je zřejmá. Dřív než stačí říct slovo, tak Triss ztlumí magií světla.* Triss.. Žádná magie.. Jack ji nesnáší dvakrát dobře.. *Poukáže na Portera, který pořád objímal Jacka a tiše u toho kýchal. Přikývne na Trissinu otázku, načež znova kývne a rozejde se do ložnice, zatímco Tina zamíří s Nickem za Triss. Vytáhne ze skříně deku, protože si nebyl jistý, kolik ručníků čistých ještě zbylo a slyšel Triss peskovat Jacky, ať ji je přinesou, a tu rozmístí po posteli, ze které složí stranou peřinu a umístí ji na koš na ostatní deky v rohu ložnice. Pak se vrátí do obýváku a klekne k Nuki, aby ji mohl vzít do náruče a přenést do ložnice, kde ji položí na postel. Zrovna akorát tak zachytí, jak se Jack Porter začne vzdalovat od Jacka Hellera a loučit se.* Jacku? *Upoutá ještě jeho pozornost, jelikož už ho zřejmě Porter ani neviděl.* Díky za pomoc.. *Řekne, co chtěl, než se s Nuki zvedne z podlahy. Ještě je svědkem rozmluvy mezi oběma Jacky a když se rozhodnout opustit už byt, tak ještě poděkuje druhému Jackovi s žádostí, aby poděkování vyřídil i Eliasovi, jelikož tomu neměl šanci nic říct. Následně jim už jen kývne na rozloučení a odejde s Nuki do ložnice, kde ji položí na postel. Tina mezitím v koupelně sleduje, jak Triss omývá starší Leu, zatímco drží v ručníku mladšího Nicka. Vzhledem k tomu, že ručníky se ani nehly, když se Nate vrátil z ložnice, tak usoudil, že Triss v koupelně nemá žádný ručník a proto vzal první dva, co byly čisté a zamířil do koupelny, kde je nechá Triss. Zatímco si Tina převezme čistou Elu, kterou zabalí do čistého ručníku a Triss předá Nikolaie, tak Nate se pustí do úklidu obýváku od špinavých ručníků. Vzhledem k tomu, že už se v místnosti nenachází Porter, tak použije telekinezi, aby dostal špinavou deku a ručníky do jedné hromady a talíře s netknutým jídlem přesunul do kuchyně na ostrůvek. Poté špinavé odlevituje do koupelny, kde to hodí do prázdné vany, kterou zašpuntuje a dá do ní napouštět vodu. Tina je už v ložnici s Eleonor na rukách a sedí z části na posteli vedle spící Nuki.*
*Protočí očima, protože ji oba Jackové odignorují, ale nechce se jí ztrácet čas, takže obě děti začne umývat a jen si stáhne v koupelně volnou rukou tepláky, ať všude neroznáší vodu. Triko bylo jen vlhké a hlavně jí sahalo až do půlky stehen. Že ona věděla, proč si ho brala! Osuší poťapkáváním chlapce a utiší jej, když se mu to moc nezamlouvá. Pak zamíří i se svým mobilem sklopeným k zemi a neseným telekinezí do ložnice, kde se bezradně podívá na spící Nuki. Položí telefon opět jen tak, aby bylo přítmí, takže co nejdál od Nuki u které budou děti a zajde za Nateem.*Pojď sem. Na.*Podá mu chlapce a trochu se zamračí. Drž ho takto. Začne mu opatrně šachovat rukama, aby držel dítě správně a pak se usměje.*A teď hlídej, taťko. Za pár minut pro něj dojdu. I když...spíš pro něj pošlu Tinu.*Vesele se uculí a ještě se s mateřskou láskou, kterou nemá jinak kam ventilovat podívá na dítko. Chtěla děti...tak strašně moc...Povzdechne si slabounce a poté už se vrátí do ložnice a zavře za sebou. Usměje se na Tinu.*Nakrmíme je.*Zašeptá a přejde k Nuki. Necítila se komfortně, že to dělala, ale dělala to pro její děti, takže...snad se blondýnka po vzbuzení nebude zlobit. Možná to první přichycení bude bolet i to druhé, ale tak nemělo by ji to snad vzbudit. Trochu ji jemně zabalí do teplé pokrývky s tím, že jim přinejhorším koupí novou no...a pak jí začne rozepínat knoflíčky na noční košili. Měly by ji převléci, ale...Triss by to nezvládla. Už jen u tohoto si vzpomene na matku a na chvíli musí přestat a zrychlí se ji trochu panicky dech. Na tu chvíli dokonce vstane a začne přecházet roztržitě po pokoji a jde vidět, jak jí slabě cuká v ruce, kam dostává elektrošoky. Trochu se poškrábe na předloktí, aby se uklidnila a počítá při nádechu, výdechu a mezitím do desíti. Pak se jí zpomalí i tep srdce. Fajn. Malinký panický záchvat měla za sebou. Vrátí se k Nuki, naháže za ni dost polštářů a telekinezí ji opatrně, ať cítí ve spánku, co nejmenší bolesti, ji dá do pololehu/polosedu, aby to bylo i pro dítě pohodlnější, a rozepne košili dost na to, aby odkryla ňadro a polkne si. To bude na její psychiku dlouhá noc.*Tino?*Zašeptá a natáhne ruce k holčičce s trochu úzkostným hlasem.*Pak to uděláš ty, ano?*Požádá ji a obrátí k ní napjatou tvář, která jasně říká, že neví, jak dlouho vydrží, než se bude cítit příliš nekomfortně. Tolik let se vyhýbala obnaženému ženskému tělu...nepřitahovalo ji, ani jí nepřišlo odporné. Děsilo ji, ale ne kvůli tomu, že by ta žena nebyla třeba hezká a byla zjizvená, ale kvůli vzpomínkám. Ztěžka polkne a z pochopitelných důvodů se snaží co nejméně Nukiiných prsou dotýkat. K tomu pověří Tinu. Potřebovala, aby jí ho trochu podepřela, aby se dítěti pohodlně pilo. Taky musela přidržovat dítko a hlavně hlavičku.*Kojí se asi deset minut. Možná patnáct, podle elánu. Když začne usínat a jen semtam cucne, tak už má dost.*Poučí ji a cítí se čím dál hůř. Holky v plavkách snášela vpohodě, dokud se jí nesnažily dotýkat - to mohly jen ty, které dlouho znala, věřila jim a i tak jí bylo nekomfortní, když to udělaly nečekaně. Masáž od dívky - Amayi, také přežila...nějak. I když musela odložit vše na horní polovině těla, ale Am věřila a hlavně to čekala, protože se rozhodla, že to zkusí. Ale tohle...obnaženou kteroukoliv ze dvou intimních partií...asi bylo ještě moc brzy na to, aby vydržela vklidu.*Pak mě zavolej...donesu ti...chlapce.*Uvědomí si, že nezná jejich jména, křečovitě se usměje a jak rychle to jde, tak zmizí za dveřmi a znovu je zavře a s hlubokým nádechem a výdechem z ní spadne úzkost a uvolní se jí z krku knedlík, který se tam utvořil. Pak se z toho oklepe a otočí se k Nateovi.*Můžu si dát vodu...a čaj?*Zeptá se trochu roztřeseně.*
*Hellerovu poznámku o tom, že sa usmieva nekomentuje. Len mykne jedným plecom. Táto udalosť ho donútila sa nad niektorými vecami zamyslieť. Uvedomil si pritom, že je v istých veciach až nezdravo tvrdohlavý a preto sa musela stať taká vec, ktorá zašla až za horizont.* Asi pre tento moment nechcem presne vedieť ktoré veľké decko máš na mysli. *Povie mu a utrie si nos do rukáva. Už mu vyslovene z neho začína tiecť voda. A tiež trochu zavrávorá.* /No, možno som to zobral až príliš zhurta./ Asi je to lepší spôsob než šoférovať auto. *Súhlasí s Hellerovým návrhom. Otočí sa ešte na Natea, ktorý ho osloví. Pousmeje sa.* Nie je za čo. Ak by sa to malo z nejakého dôvodu opakovať, tak už aspoň viete ako to naplánovať. *Povie mu v celkom dobre nálade keď ho ešte napadne...* Nate... opatrne s tým ako držíš mimino. Môžeš mu zlomiť krk. *Povie smrteľne vážne. Ale v duchu sa baví nad spomienkou ako mu to raz povedal jeho strýko keď bol malý. Bratranca potom už nezobral vôbec na ruky.* Poďme. *Poškrabe sa na rukách, boku a dokonca aj nohe a pritom si potichu pár krát kychne. Ale o chvíľu sa vďaka Jackovi prenesie portálom, z ktorého keď vyjde tak kašle ako starý tuberák. Ale je doma. Tam po rýchlej sprche zalezie do postele a zalomí ako poleno.*
*Keď Jason odišiel tak sa aspoň proaktívne obliekol do treniek a trička. Lenivo prešiel do obývačky vo svojom byte v Park Slope kde si zoberie knihu zatiaľ čo ho Bob sleduje. A začne čítať. Pána prsteňov. Ale po chvíli príde Bob a hryzne ho do lýtka.* Au, hrabe ti?! *Bob sa iba oblizne. Jack pozrie k miske, ktorá je plná žrádla.* Žer granuke a nie mňa! *A ešte ukáže k miske. Znovu sa začíta a Bob ho znova hryzne. Už má z neho obhryzenú celú nohu.* Bude z teba rohožka. Hnusná, čierna rohožka. *A Bob ako keby rozumel naňho zaprská. Jack chvíľu uvažuje prečo toho kocúra už dávno nevrátil Hellerovi. Lenže... akosi mu aj napriek týmto móresom prirástol k srdcu. Raz s ním dokonca utekal na veterinu, pretože sa drhol nejakým papierom. Zo spálne sa ozve tiché zavibrovanie mobilu a tak sa dvihne, vyhýbajúc Bobo a ide preňho. Pozrie sa na správu od Jasona a prebehne mu úsmev cez pery. Tak teda mu odpíše.* /S Triss si sa rozhovoril o pocitoch a premýšľaš nad večerou? To ste tomu príliš nedali, ty blázon./ *V duchu si opakuje tú správu a pošle to. A potom znova otvorí správy a dopíše.* /Dal by som si pizzu./ *A pošle to. Pozrie na knihu v ruke. Potom na mobil. Tak mobil odloží a hodí sa na posteľ. Znova začne čítať ale nebaví ho to až tak. Teda túto trilógiu miluje ale nemá na ňu teraz náladu. Odloží knihu na stolík a všimne si tam hodiniek. Zoberie si teda mobil... od poslednej správy ubehlo iba pár minút.* /Hadaj čo sis zabudol u mňa... hodinky!/ *A pošle mu správu... hneď na to si hodinky dá na ruku a hrá sa s nimi.* /Hm, museli byť drahé./ *Prezerá si ich a skúma. Dokonca zájde tak ďaleko, že si ich začne na mobile googliť.*
To, že to nebývá úmyslným zvykem neznamená, že to tak nevnímáš v afektu...*Prohodí nevesele a podívá se na moře, jakoby jí mělo dát nějakou psychickou sílu. Celkem překvapeně přijme jeho poznámku k čase a možná i to jí pomůže nějak začít a nevyhýbat se řešení tohoto problému, jako to mívala s podstatnými problémy občas ve zvyku. U jeho obvinění Jacka primárně se zarazí, že zase něco zformulovala blbě.*Jenže teď je...bez minulosti, takže to pro něj není jen tak něco.*Zkusí vyjádřit znovu svou myšlenku.*Ano je to odporné a ani nevíš, jak moc mi je líto, co se stalo, ale já to nenapravím...už ne. Nemám na to, abych to zvrátila a neměla jsem na to ani předtím.*Řekne trochu nalomeně a pak se odmlčí, aby se ovládla alespoň trochu. Ale hrát emoce a klid je pro ni s tou věcí taky oříšek. U jeho další poznámky se však už nedokáže ovládnout. Celou dobu měla za cíl věci mezi nima napravit, ale najednou měla pocit, že je spíše zhoršila. Na výrazu, v očích a samozřejmě podle slz, co se do nich nahrnou jde bezpečně poznat jak moc ji právě Jason ranil a na moment přes svoje sebeobviňující se myšlenky, že to byl blbý nápad a že se cítí jako největší pi světa, protože zase jednou něco posrala...se jí povede přeslechnout onen nenápadný a dost možná podstatný dodatek. Vnímat začne až poté, kdy řekne, že se na ni a Jacka nemůže tolik zlobit. Sbírá sílu na to to nevzdát a neutéct a prostě...neudělat scénu a vklidu pokračovat. Obejme se v obraném, úzkostlivém gestu pažemi a kontroluje si pro jistotu dech, byť nepociťuje příchod panického záchvatu. Jen zacítila pár menších elektrošoků, co vyšly z jejího náramku a kontrolovaly magii. To, že je Jack zpátky jí dojde až chvíli poté, co to doslova řekne.*Jack je zpátky?*Pípne tak skoro jako papoušek. Měla z toho radost, ale...nevyšla na povrch přes bouři emocí, které v ní její nejistota, myšlenky a k tomu Jasonův výrok vyvolaly.*Nemůžu za to, co se stalo...*Šeptne nakonec stále pláčem podbarveným hlasem a klidně nechává slzy jí stékat po tváři. Skoro až nemá sílu to maskovat. Pro ni byli lidi jí blízcí vždycky vše a udělala by skoro cokoliv aby jim byla dost dobrá, což byl fakt zatracený komplex stejně jako sebenenávist, protože ať udělala cokoliv, nikdy si nepřišla dost dobrá. A jeho slova jí podkopla dost nehezky naději, že by kdy mohla být dost dobrá. Triss se tak jen stiskne rukami, jakoby se vybízela k pokračování.*Ale chtěla jsem jen ze situace zachránit, co se dalo. A můžu odpřisáhnout na cokoliv, že kdybych tomu uměla nějak zabránit a zachránit Jacka a Hellera profackat, tak to udělám. Ale já jsem nemohla.*Řekne prostě jednoduše.*Takže jestli jsem dobrý terč, na který hodit ten vztek, který cítíš, tak prosím. Aspoň na to budu dobrá.*Řekne potom a malinko ucouvne zpátky do vody. Skoro posměšně se uchechtne.*Na co ti je být král, Jasone, když nemůžeš být živá bytost s emocemi? Když nemůžeš být natolik objektivní, aby ses alespoň snažil mě pochopit a ne jen mě obviňovat za něco, co jsem nemohla zvrátit? Ani tys nemohl. A nechci ať si to vyčítáš. To už to raději vezmu na svoji hlavu já, pokud ti to pomůže, ale...já nechci být dál ta, co ponese vinu za Davida, Harese i Hellera jen proto, že mu pomohla jako někdejšímu příteli a věděla potom, že udělala dobře, protože sám řekl, že on ho dokáže od Jacka oddělit. Nebyla moje vina co a proč se stalo.*Řekne na jeden nádech dokud na to má odvahu a sama sobě to nijak nezpochybňuje. Zadýchaně se tak zase odmlčí a nechá je oba zpracovávat situaci a snaží se mezitím stále uklidnit. Dokonce si otře slzy, aby si nepřipadala tak zoufalá. A hlavně očividně jakéhokoliv respektu nehodná, když si předtím vytáhl mobil a textoval.*
V afektu? *Jeho upřímné překvapení prozradí, že se s tím slovem vůbec neztotožňuje. Jako princ s tvrdou výchovou a stejně tak jako král kruté země si nikdy nemohl dovolit jednat v afektu. Ani by ho tedy nenapadlo, že by to vůbec mohla být jedna z jeho možných reakcí.* Tak proč se to snažíš tak zoufale opravit? Jestli jsi si sama vědoma toho, že je to v minulosti a nemohla jsi s tím, dle svých slov, nic udělat... proč nedokážeš přijmout, že se to jednoduše stalo? A budou se dít další věci, které tím vůbec nemusí být poskvrněné, ovšem čím víc se mi to snažíš vysvětlit... Řeknu to jednoduše. Já tě nechápu. Nechápu, proč jsi to udělala a nechápu jediný důvod pro to, proč by to měl kdokoliv udělat. Ale... no a? To, že ti neodpustím jednu jedinou věc přeci není konec světa. Obzvláště pro dlouhověké, jako jsme my dva. *Vidí slzy a probouzí se v něm instinktivní potřeba se jich zbavit. Probíhá to docela podobně jako s Avou. Tehdy ji absolutně rozložil a až ve chvíli, kdy si to uvědomil u něj začal jakýsi promíjecí proces. Nu což, nemůže být dokonalý a tohle je jednou z jeho výrazných nedokonalostí.* Jo... je zpátky. *Podívá se do země a aniž by si to uvědomil, rty se mu zvlní v úsměvu.* Profackovat? To zní docela lákavě. *Udělá krok k ní, ale drží se stále v bezpečné vzdálenosti od vody.* Na to pozor. Pokud se mi budeš navážet do královského postu, mohli bychom mít úplně nový problém. *Uchechtne se a je na něm znát, že už není tak nepřátelský jako zpočátku. Přesto jsou jeho slova samozřejmě pravdivá.* /Ani já nemohl. V tom máš pravdu. Ale já tam nebyl a to je možná ještě horší./ Slyšíš se? Právě jsi pod sérem pravdy řekla, že to není tvoje vina. Myslím, že by sis to měla sama pořádně zapamatovat. *Do hlasu se mu vloudí přátelštější tón. Sice platí, že se přes to možná úplně nepřenese, ale neví, co s tím udělá čas. Neví, co bude zítra. Možná se na něm trochu podepsalo soužití se smrtelníkem, když řeší takhle krátkodobé problémy. V tom mu pípne telefon a Jason se nekontrolovatelně-přesto velmi tiše- uchechtne a odpoví: "Co na to mám říct, po pocitech mám hlad." Načež hned záhy dopíše: "Dobře, cestou zpátky se pro ni stavím." Už se za svými zprávami nepodepisuje, jelikož si všiml, že se všechny hromadí na jednom místě.* Tak co na to říkáš, podivné příměří? Vidím na tobě, že i ty na tom máš co zpracovávat, takže... *Pokrčí rameny a natáhne k ní ruku. V tu chvíli mu znovu zapíšká telefon a Jason po něm urychleně hrábne. Jistě, teď jsou to pohodové zprávy, ale co kdyby se něco dělo? "Jsem rád, že jsou u tebe! Kdyby mi je šlohl šikovný taxikář, bylo by to horší." Odpoví a hned schová telefon, aby to nevypadalo, že bere příměří na lehkou váhu.*
*Spokojne si prikývne nad správami a potom skúma hodiny.* /Dočerta... tieto stáli ako dva moje platy./ *Zoberie si znova mobil do ruky a otvorí správy s Jasonom. Pekne sa im hromadia.* /Hm, taxikár nie som ale zabavujem ti ich./ *Ešte ich sleduje a potom sa usmeje. Vyzlečie si tričko, Trochu sa uvelebí v posteli, tmavomodré trenky si nechá a zoberie mobil. Asi päť minút sa šteluje a snaží sa urobiť dobrú fotku až sa mu to podarí. Na fotke je jeho ruka s hodinkami, vypracované telo s jazvami, ktoré už celkom prehryzne keď ho Jason zavaľuje komplimentmi, v trenkách a s roztvorenými nohami ako keby ho pozýval k sebe. Túto fotku pošle Jasonovi s textom.* /Aj tak mi slušia viac./ *Položí mobil na postele a spokojne sa na Boba usmeje.* No, čo? To patrí k vzťahu nie? *A potom aby sa nepovedalo si zas zoberie mobil.* /Och, inak pozdravujem Triss./ *Pošle správu ako keby sa nechumelilo.*
*Triss zmateně kývne, když se zeptá na to slovo. U jeho otázky pokrčí trošku bezmocně rameny.*Nejsem s minulostí srovnaná jako ty. Jednosuše...chci věci v pořádku...nechci aby...kdokoliv mě blízký změnil vztah se mnou tak radikálně jako Caroline- matka - a bratr.*Vysvětlí to narovinu, protože přesně to byl jeden z nejhlavnějších a nejupřímnějších důvodů, co mu mohla dát.*Nechci, aby jsi mě nenáviděl...*Zašeptá pak nakonec ještě a po chvíli si odkašle. Takže Jack byl zpět. Další člověk na seznamu, kterému se potřebuje omluvit. Ke konci světa za neprominutí jedné věci se pro jistotu ani nevyjadřovala. Pro ni znamenalo neodpuštění hodně. Teď byla za drobné lidské lži ráda. Pomáhaly člověku se někdy cítit lépe, když si myslel, že je vše vpohodě a vše se spraví. Jeho úsměv ji rozhodí o to víc vzhledem k vážnému tématu. U profackování cukne koutky i ona, ale jinak jí na tváři pořád zůstává trochu smutný, možná zklamaný výraz. Zavrtí nad ním hlavou.*Ne...to není navážení. Jen já nechápu, jak může být někdo spokojený a šťastný, když je král. Možná máš moc a respekt...ale můžeš být opravdu šťastný jako král? Král...nemůžeš být normálně živá bytost, co dá najevo emoce jako smutek, zklamání, lásku, vztek...protože se to může strašně jednoduše využít proti tobě. Neunavuje tě to někdy? Že prostě...máš moc a postavení a respekt...a stejně jsi svázaný více než ostatní...*Řekne celkem smutně. Ne za sebe, ale za něj, protože tahle myšlenka nějak podnítila opět její empatii a stáhla trochu do ústraní tu trochu afektu, co se v ní probudila. Pořád ji ale bolelo a mrzelo, co řekl. Nicméně...krok k ní postřehla a podvědomě neucouvla, protože mu stejně věřila. Naopak se pohnula nevědomky jen nepatrně dopředu i ona. A slyšela, co řekla, že to nebyla její vina. Věděla, že nebyla, ale stejně měla tendenci si vyčítat, že nedokázala víc, protože Jack pro ni byl hodně dobrý přítel a vlastně...upřímně po tom odcizení a podobně od Hellera, pro ni znamenal víc, než čaroděj se zářícíma očima. A stejně. Pořád pro ni Heller znamenal dost, aby mu dala šanci se ospravedlnit, pochopila ho a svým způsobem obhajovala, protože teď sama zažívala lásku a chápala, že někdo pro lásku určitě žije. Povzdechne si, když zase odepíše a usmívá se do telefonu. Je jí jasné, kdo to je. Ale sama to vnímá...špatně. Že mu nepříjde jako někdo kdo si zaslouží jeho pozornost. Ačkoliv umí pochopit, že to tak asi nemyslí. Její podvědomí si to bohužel přebere jak se mu chce a řádně jí to otříská o hlavu a radí jí se vytratit. To ale Triss kategoricky zamítá, byť tuší, že se zase po tomhle faux pass uzavře a Nate bude mít práci. Hold už taková byla dlouho a dostat ji z téhle sebenenávistné ulity zabere čas. Ušklíbne se jedním koutkem. Ono ten konec tohoto nebyl ideální a nebyl dobrý, ale rozhodně byl neutrální. Triss narozdíl od něj byla schopná jednoduše odpustit, že ji ranil, ale až budou na přátelštější úrovni, tak rozhodně mu vyčte ten mobil a neúctu. Smutně se ušklíbne pro sebe, když je mobil zase přednější, ale rychle to zamaskuje, než by to mohl vidět. Podá mu tak ruku a s hranou jistotou ji stiskne. Kdo ví, zda ji znal natolik, aby poznal co, jestli nebo kdy hraje. Nejistě se pousměje.*Zkoušel jsi někdy atrakce nebo cukrovou vatu?*Poukáže na pouťové atrakce, co tu stály celoročně a teď tam nebylo díky koroně tolik lidí, ale stále běžely. Takže vlastně vychytali docela dobrý čas.*
*Když zmíní svou rodinu, dojde mu, že její problémy jsou zakořeněny trochu hlouběji. Že narozdíl od něj doopravdy potřebuje být se svými blízkými ve všem za dobře. Jenže není schopen změnit svůj vlastní přístup jen na základě pochopení. Chápe, proč Triss potřebuje odpuštění a čistý štít, ale není schopen jí ho nabídnout. A tak mlčí a čeká, co dalšího mu uplakaná čarodějka poví.* /Nenávist? Zbytečně silná emoce./ Jsem král, to k tomu patří. Nejsem slaboch, který by někomu plakal na rameni, že ho moc omezuje. Je to absurdní. *Do hlasu se mu vloudí pohrdání takovými lidmi a raději to dále nekomentuje. Na svou korunu je velmi citlivý, a jelikož je tu zjevně proto, aby se jejich přátelství zachovalo, nebude mu kopat hlubší hrob. Samozřejmě mu později nepřijde úplně zdvořilé si s Jackem posílat smsky, ale nemůže si pomoci. Zdaleka se ho nestihl za těch pár dní nabažit a svou návštěvu pláže bere trochu jako oběť. Čas, který by raději využil jinak, ale z dlouhodobého hlediska měl pocit, že by tu být měl. Při stisku ruky ale chvíli zprávy ignoruje, přestože mu telefon dvě nové nahlásí. Cítí z Triss něco divného a ví, že jí tohle prozatimní usmíření nestačí, ale nijak zvlášť ho to netrápí.* Ne. *Odpoví prostě a trochu vyděšeně se podívá na vysoké horské dráhy a jiné atrakce. Až poté si dovolí mrknout na telefon a vykulí oči na obrázek, co mu tam přistál.* /Jacku, doháje.../ *Nedokáže od fotky odtrhnout zrak a až po chvíli si všimne, že Jack posílal i další zprávy./ P-pozdravuje tě Jack. *Maličko se mu zadrhne dech a ví, že fotku musí sakra rychle odložit. A tak jen Jackovi odepíše: "To tedy sluší, ale být tebou, dám si šlofíka, než přijdu. Dnes večer tě spát nenechám." Odešle a zamkne telefon, který uloží do kapsy. Rozhlíží se všude kolem, aby se mohl soustředit na něco jiného, než jak moc by se na svého přítele chtěl vrhnout.* Ehm. Ty máš atrakce ráda? *Zeptá se, aby trochu obnovil konverzaci a čeká, jestli Triss vyleze z vody a půjde tam.*
*Nejistě nadzvedne jeden koutek.*Slaboch není ten, kdo brečí, když má důvod.*Prohodí, ale už do toho dále nerýpe. Sama nechce situaci zhoršit. U stisku ruky si všimne, že se celkem rychle obrátí jeho pozornost k ní. Že by prokouknul divadlo? Nekomentuje to však. Místo toho se rozhodne přistoupit na jím nabídnutý smír a usměje se nad jeho zděšením. Všimne si jak třeští oči na telefon, ale raději to nekomentuje. Asi nechce vědět, co mu přišlo...hádala od Jacka. A tak se dívá na atrakce a čeká. Dokud se zaraženě neotočí.*/Pamatuje si to Jack? Není to jen ironický pozdrav, který jen Jason nepochopil?/*Napadne ji a zaraženě ho sleduje. Nakonec polkne menší knedlík.*Taky zdravím.*Prohodí stále trochu vykolejeně a nechá mu zase prostor. A vlastně i sobě, aby se ještě chvilku věnovala tomu, že Jason textuje. Očividně si toho ve Faerii moc neužije...Otočí se na něj až po jeho otázce a pousměje se.*Jo, jsou fajn. Na některých má člověk pocit, že lítá a může všechno vypustit.*Usměje se. Ne každému vyhovoval mixér, který se houpal a zároveň točil. Ten milovala. I horskou dráhu. Bála se celkem kladiva. To bylo oooobrovské. Ale byl z něj na druhou stranu nádherný výhled. A ruské kolo bylo strašně hezké a mělo boží výhled. Tam musela Jasona vzít, ať má typ, kam jít s Jackem. Už se beztak blížil západ slunce, tak stihnou dráhu a možná mixér, pokud půjde a pak ho tam vezme. A definitivně si vezme cukrovou vatu. Nejraději měla borůvkovou, i když to byl uměle ochucený cukr, co zkaramelizoval ve vzduchu. Nebo prostě cukr a vzduch jak říkal její bratr. Vyleze z vody a udělá pár kroků tím směrem, aby zjistila, zda se přidá a pokud ano, tak vyrazí na ono místo.*
*Tuhle její poznámku raději odignoruje pro dobro jejich přátelství. Následně Triss působí trochu nervózně, když ji Jack zdraví a Jasona to dost viditelně zmate.* /Že by viděla tu fotku? To není možné... tak jí vadí ta nonšalantnost, když se teď dozvěděla, že je zpátky? Na tom asi nezáleží./ *A dle příkazu pozdravuje Jacka zpátky doplňující zprávou: Triss taky zdraví.* Uf, já nikdy nepatřil mezi ty, co si přejí létat. *Pokrčí rameny a je na něm znát, že se mu na tom něco nezdá. Výšek se nebojí, ale nemá rád nestabilitu ve výškách. Takže třeba kdyby se pod ním vrtěl žebřík, bylo by mu to sakra nepříjemné. Je tedy dost jasné, že atrakce, které se točí ve vzduchu nejsou pro něj.* /Celkově to zní dost nepříjemně. Ale možná ta horská dráha? Uvidím./ *Moc se do toho nehrne, ale poslušně Triss následuje mezi atrakce. Je jedině rád, že tam není moc lidí, jelikož na davy si nepotrpí. Tedy, přesněji na davy lidí. Když je před shromážděním víl, je klidný jako nikdy.* /Ten provokatér... ví, že jsem s Triss a pošle mi něco takového! Koleduje si o to, aby zítra nebyl schopný chodit./ *Myslí mu stále rezonuje obrázek od Jacka a o to intenzivněji sleduje atrakce, jakoby si je chtěl vypálit do mozku.* Hmm... máš nějakou představu?
Takže mixér ne.*Ušklíbne se Triss a nakonec tedy oželí oblíbenou atrakci a rozhodne se alespoň pro horskou dráhu. Prve to však chtělo cukrovou vatu. Je docela ráda, že i přes prvotní neúspěch se to vyvrbilo alespoň do neutrální zóny a pořád si mohli užít den. Zastaví se u stánku s cukrovou vatou.*Ochutnáš?*Prohodí zvědavě a sama si objedná borůvkovou příchuť a zaplatí za sebe a případně i za něj, než by měl možnost namítat. Vytáhla ho sem ona a nejspíše proti jeho vůli, takže...přišlo jí to vhodné udělat alespoň toto. Když má cukrovou vatu ona a případně i on, tak schová peníze a odtrhne si kousek vaty a strčí si ho do úst. Ví, že bude mít modrý jazyk a z části i rty, ale...záleželo na tom? Sladkosti zaháněly smutek aspoň z části. Beztak za to mohlo to, že rány slepily. Uvažuje, jak začít konverzaci, ať to nenechává jen na něm.*Byl sis někdy zaplavat v moři?*Vypadne z ní tak najednou nečekaně, až trochu zrudne a odkašle si.*Tím nemyslím, ať si jdeme zaplavat, ale prostě...jen jestli jsi byl.*Opraví se natolik, aby to neznělo jako nějaké sexuální obtěžování nedejbože.*
Nevím, co to je, ale předpokládám, že ne. *Když se Triss rozhodne jako první naplnit žaludek, trochu překvapeně se podívá z heboučce vypadající cukrovinky na horskou dráhu. Když se podívá pozorněji, vidí, jak se odtamtud někdo vypotácel a zvrací.* Vážně je nejlepší nápad něco jíst? *Představí si modré zvratky a má pocit, že je vyprodukuje dřív, než předpokládal. Ale dezert vypadá docela roztomile, a tak přikývne.* Mohl bych nejdříve ochutnat od tebe? Nechci riskovat, že to pak budu muset vyhodit. *Pousměje se a čeká na její odpověď. Když se ho zničehonic zeptá na moře, na chvíli se zamyslí.* Jistě. Sluneční dvůr je obklopen slanou vodou. Ale i v lidském světě jsem plaval. Neberu to však jako nějaký zážitek nebo něco podobného. *Pokrčí rameny a je vidět, že má moře tak nějak rád, ale není jedním z těch fanatiků, co by v něm nejraději trávili dvacet hodin denně.*
*Přikývne u jeho slov a podívá se směrem, kam se dívá on a zareaguje na jeho otázku tak, že se přiblíží blíž k němu.*Myslím, že určitě známe horší věci, než rychlou jízdu. Tohle se nebude tak lišit od Jackovy jízdy.*Ušklíbne se s náznakem pobavení, aby ho trochu uklidnila a přebere si po oslovení prodavačem svou "objednávku". Jakmile ochutná a Jason se ozve, tak se usměje a natáhne k němu sladký, nadýchaný obláček slasti a čeká jak zareaguje na jeho chuť. Trochu počítala, že mu chutnat nebude, ale doufala, že díky výrazně sladké chuti to nebude strašné. Ale co. To uvidí v příštích vteřinách.*Jasně, chápu.*Pobídne ho ještě verbálně a rovnou se rozhlédne po stánku s ubrousky. Vlhčené se jim pak budou hodit - minimálně jí. Usměje se, když ji obeznámí se zkušenostmi s mořem.*Ono je více dvorů?*Vypadne z ní trochu hloupě, protože nad tím ještě nikdy neuvažovala a má chuť se vyfackovat. Trochu rozpačitě se poškrábe prsteníčkem, který se vaty nedotkl, ve vlasech a vypadne z ní rozpačité: *Ehmmmm
*Když přirovná horskou dráhu k detektivově stylu řízení, chápavě přikývne. Napadne ho, jestli je ještě pod vlivem pravdomluvnosti a nebo přehání, ale nechce se v tom moc hrabat. Sice i u Jacka v autě má pocit, že umře, ale raději na to teď nemyslí.* /Jestliže je to horší, než jeho řízení, taky bych tam po dlouhém představování nemusel vlézt./ *Čeká i na verbální povolení, když k němu jen nastaví chemicky vypadající sladkost a pak si maličký kousek odtrhne a opatrně ho přiloží na jazyk.* Mhm, to mi stačilo. *Snaží se přemoci výraz, ale lepivá hmota, u které mu nějakým zázrakem skřípe cukr mezi zuby ho stejně donutí k tichému mlasknutí.* O tom jsme spolu ještě nemluvili? Myslím, že jsem ti říkal o jejich dělení dle ročního období? *Zmateně se na ni podívá a zapřemýšlí se nad tím. Ovšem je přesvědčen, že jí to říkal.*
*Sleduje, jak ochutná a zasměje se nad tím, jak se snaží vermomocí neurazit a potlačit výraz asi znechucení a jak mlaskne. Zasměje se nad tím.*Tak nic. Ale od teď je můj cíl najít něco, co ti zachutná. Chutná ti něco civilského?*Zeptá se, když jsou z doslechu a potom se zmateně zamyslí.*Hmmm...doufám, že nejsem tele a nevypadlo mi to, ale jestli ano, tak se omlouvám.*Naznačí potupené zakrytí očí jako podle toho emoji s opičkou. Jo ten ji obzvláště vystihoval.*Ale...pokud ti to nepřekáží, tak si to určitě ráda poslechnu znovu, pokud jsi mi to tedy už jednou říkal.*Nadhodí omluvně, ale zvědavě.*
To nebude zrovna lehké, jsem dost vybíravý. *Ušklíbne se nad pachutí vaty, co mu zůstává v ústech a na chvíli se musí zamyslet, jestli mu vůbec něco chutná.* Alkohol. Zvládnu i horkou čokoládu... takže asi spíše nápoje, nežli jídlo. *Pokrčí rameny a svlékne si sako, jelikož je docela teplo. Přehodí si ho za poutko přes jedno rameno a zakrouží hlavou, aby si protáhl krk.* Nevadí. Dvory jsou zkrátka čtyři jako roční období. Jen letní dvůr byl přejmenován na Sluneční a jarní na Stříbrný. Momentálně má tak Faerie tři vladaře. *Dojde mu, že čísla nesedí a Triss to jistě bude připadat divné.* Já jsem totiž oficiálně králem Zimního a Slunečního dvora. Jen na Slunečním mám samozřejmě zástupce.
Ono se už něco najde.*Prohlásí sebejistě a usměje se na něj. Chtěla jejich vztah ve starých kolejích...ale bylo jí jasné, že pokud to vůbec někdy půjde, tak to bude chtít moře času. Ironické, že u moře zrovna byli. Kývne u skrovného výčtu a nakloní hlavu.*Hmmm a když se smíchají potraviny z Faerie a lidského světa? Například se to spojí a udělá se z toho...co já vím, pečivo, koláč, polévka? A proč to má na civily divné účinky?*Otrká se na pokládání otázek, jelikož Faerie pro ni byla velká neznámá a to i přes Malachaiovo učení. Zatím se tedy dostali jen kousek v historii, takže žádná sláva a ne že by jí to dalo něco, co se dá nazvat vědomostmi, co oslní vladaře. Vyposlechne si jeho výčet a pousměje se. Následně jí dojdou nesedící počty a už se otočí na Jasona s otázkou, ale nejprve rozžužlá o patro vatu a polkne a než se stihne zeptat, tak už odpoví.*Ah...A který ti je...bližší? Vládneš někdy i tam? A kdo je zástupcem?*Ptá se tedy dál a zatímco má čas odpovídat, tak dojí vatu, vyhodí špejli a koupí si ubrousky, jimiž si otře ústa a ruce. Nabídne i Jasonovi, kdyby se náhodou cítil uleptaný a potom jim koupí lístky na dráhu.*
*Nad její urputností se pousměje, a přestože po ochutnávkách lidského jídla pranic netouží, nevyvrací jí to. Nad jejími dalšími otázkami se zhluboka nadechne a nerad zapne svou stránku s vílími znalostmi. Jestli je vysilující být králem, být učitelem vílí historie je smrtící.* Myslím si, že většina víl by raději zemřela, než dala civilům své potraviny. Možná najdeš nějaké koření na Stínovém trhu, ale předpokládal bych mnoho vedlejších účinků. A s těmi divnými účinky... u něčeho je to záměrně, jelikož víly se rády baví, a tak civilům podstrkují upravené jídlo. Jindy je to zkrátka jakousi formou evoluce. Musíš brát v potaz, že Faerie je úplně jiný svět. My jsme na její plody zvyklí, protože jsme stvořeni podobně a jíme je běžně. Pro člověka a jeho organismus je to jiné a i to jinak působí. Bohužel ti nepovím přesněji proč, protože vílám jsou lidé dost ukradení. Ať už z našeho jídla zemřou nebo se jen zblázní, většina by nad tím ani nemrkla okem. Tohle jsou tedy moje názory a ne něco, co by bylo podloženo výzkumy a třeba pitvou. *Nemá rád neúplné informace, ale v téhle oblasti je mu to podobně jako ostatním vílám úplně jedno. Sice mu nebylo příjemné, když se Jack na plese sfetoval, ale vlastně mu to taky neuškodilo.* Na Sluneční dvůr jezdím spíše na návštěvy, ale když jsem tam, jsem jejich král. Zástupce je Anarethés, otec těch dvou vílích bojovníků, které jsi potkala při pokusu o Jackovu ochranu. Spolehlivý muž. Pochází ze Slunečního dvora, takže ho tam lépe přijímají a docela pěkně se mu tam vede. *Je vidět, že v něj vkládá velkou důvěru, což je jasný předpoklad. Dále i to, že zaměstnává jeho levobočky poukazuje na přátelský vztah. I to, že jim svěřil svého lidského partnera. Ale to jsou věci, které Triss můžou i nemusí dojít.*
*Triss chápavě přikývne, ale moc to nevysvětlovalo otázku smíchání potravit. Co třeba lidské těsto na dobrou mramorovou buchtu a Férské ovoce?*Ale Jack ti není ukradený, viď, že ne.*Přimhouří na něj oči, protože fakt nechce, aby Jacka nechal se zbláznit nebo zemřít díky vílímu jídlu. To by pak asi pociťovala stejnou míru nevole vůči Jasonově osobě, jakou možná prvotně pociťoval on. Kdo ví. A hlavně pokud ji pociťoval. Na tom nesešlo. Přikývne a neutrálně zamručí. Ale podsvěťany to ovlivní v menší míře, pokud chápu správně?*Ujistí se ještě. Hlavně tím myslela, že možná je to uvolní a zabaví, ale nezešílí...nebo to pro ně byla droga? Usměje se, když začne o slunečním dvoře.*Jo, ti dva sexy bojovníci.*Zazubí se a sama uvažuje, zda je stále pod vlivem lektvaru, jeho zbytků a nebo to jednoduše chtěla říct, protože to pravda byla. Pak nakloní hlavu na stranu.*Jak reagoval na to, co jim Haures udělal?*Zeptá se pak zvědavě a upřímně, zatímco se přesune postupně do jednoho vozíku na dráze.*
Nejsem zrovna typická víla a Jack není typický člověk. Takže ne, není mi ukradený. *Zavrtí hlavou, protože upřímně nechápe, jak ji vůbec něco takového mohlo napadnout. Bohužel se mu u toho znovu vybaví Jackova polonahá fotka a vztekle se podívá na stánek se střelnicí.* /Potřebuji upustit páru./ Dej mi chvilku. *Odběhne ke stánku, kde si koupí dost malé množství nábojů. Přesněji tolik, kolik jich musí trefit do terče, aby vyhrál hlavní cenu. Je si v tom docela dost jistý, přestože samozřejmě ve Faerii nestřílel z těchto pušek. Ale má vycvičené oko a vůbec, takže za chvíli přiběhne zpátky k Triss a drží obřího medvěda.* Není moc skladný... *Zamumlá nespokojeně, ale střílení mu doopravdy alespoň trochu ulevilo.* V menší míře, asi ano. Také to na každého funguje individualně jinak. Nezkoušel bych to.*Když zmíní, že jí bojovníci přišli sexy, spiklenecky se usměje.* Tvůj lovec stranou. Gideon nebo Gweldior? Pokud je neznáš jmény, tak Drsný brunet nebo překrásný blonďák? *Z jeho popisu je docela hezky znát koho by bral on, ale čeká na Trissinu odpověď. Přijde si trochu jako její kamarádka, když řeší kluky, ale tak co by po uzavření míru neudělal.* Nedávno jsem za ním kvůli tomu byl. Nebyla to příjemná návštěva. Ale jelikož přežili boj s mocným protivníkem, uklidnil jsem ho docela záhy. /Pořád to nejsou vysoce postavení šlechtici ale levobočci z armády. Sice jsem je vytáhl do vyšších pozic, ale to není vše./ *Jeden z poskoků mu nedovolí vzít medvěda na dráhu, a tak mu ho Jason nakvašeně vrazí, ať ho tedy hlídá. Poté nasedne s Triss do vozíku a připravuje se na smrt.*
*Chápavě přikývne a souhlasně zamručí. Jason nebyl typická víla, jak sám řekl. Musela to být pravda. A Triss ho snad i proto měla strašně ráda jako bytost jí blízkou. Překvapeně se zarazí, když řekne, ať mu dá chvilku a sleduje ho, jak střílí. Když se vrátí s medvědem, tak pobaveně nadzvedne obočí a zasměje se.*To chci umět.*Prohodí obdivně a kývne ke střelnici, kde právě vytřel týpkovi očividně zrak. Přikývne nad zbytkem definice vílího jídelníčku a jeho působení a dál už se neptá a poslouchá dokud nezmíní bojovníky. Neznala jejich jména, tak se nejistě podívá a pak se podobně spiklenecky nakloní a mrkne.*Oba mít nemůžu?*Řekne nejdříve a rádoby zklamaně si povzdechne. Asi bruneta, protože mi kryl záda.*Zazubí se nakonec Triss i když poznala z jeho hlasu koho by bral on. Ono to tak mnohdy bylo, že oni si lidé vybírali typově někoho, kdo byl jejich opak. Možná proto bělošky tak často v poslední době byly s černochy, ale obecně to spíše bylo, že tmavovlasý k světlovlasému. Jí? Jí to bylo úplně jedno, ačkoliv toto pravidlo bylo nějakým způsobem potvrzeno, když vzala v potaz Sandera. Trošku se zamračí, že si zažil nepříjemnou návštěvu, ale v politice víl se neorientovala vůbec, v lidské alespoň minimálně, tak v tom více nerýpala a nasedne. Chvíli poté se kolečka rozjedou a oni jedou nejprve po rovince. Triss se zatím nedrží a to ani když začnou stoupat. Před nimi se objeví šílený sešup a Triss je na jednu stranu nějakým způsobem z jízdy a adrenalinu vzrušená a na druhou pořád má nepříjemný pocit z výšek. S vyjeknutím a následným smíchem se chytí tyčky před ní, když se najednou po skorozastavení rozjedou a u druhého i zvedne ruce a jen se zapře nohami a je připravena je jistit magií, kdyby povolily zábrany. Ještě chvilku jízda trvá a mění se kopečky, sešupy, zatáčky, rovinky a tak, než zastaví a Triss nadšeně, byť roztřesená adrenalinem vyleze.*Netvrď mi, že atrakce nejsou super.*Zazubí se stále skoro v extázi na Jasona a pak trochu zklidní a vezme si zmateně medvěda od chlapa, co mu ho Jason vrazil. Asi si myslel, že tu jsou spolu, jakože spolu a ten medvěd je pro ni. Ha ha...ne. A tak ho předá s úsměvem Jasonovi.*Pojď, vezmu tě ještě na jednu. Ta by se ti mohla líbit, hlavně s Jackem.*Mrkne na něj rozpustile a pak zamrká.*Je to romantika.*Zasměje se následně.*
Hm? *Zmateně se podívá na medvěda a pak ke stánku, kde doteď majitel vytřeštěně zírá na prázdné místo po hlavní ceně. Upřímně teď jeho stánek vypadá nudně a prázdně. Je dokonce vidět, že kolemjdoucí už ho ani nezvažují.* /Málo vybavený, mít víc věcí, ztráta jednoho medvěda by mu tolik neublížila./ Boj o přežití a královský výcvik. /Teď jsem vlastně Agent Irons, takže bych někdy mohl střílet ve službě. To zní zábavně!/ *Na chvíli se zatváří zamyšleně, jak moc by bratrům vadilo sdílet stejnou partnerku. Uvažování mu ale značně usnadní tím, že se záhy rozhodne.* Opravdu? Jsem rád, že nebyli v boji úplně zbyteční. Jsou to skvělí bojovníci, ale jejich magie není zrovna nejsilnější. *Když nasednou, chvíli se v klidu veze a moc neřeší, co by mohlo přijít. Snaží se soustředit na přítomnost. Ovšem ve chvíli, kdy pod sebou uvidí díru se pevně chytne madla před sebou. Úplně ztuhne a není schopen pobrat co se právě děje. Cítí jen, jak mu žaludek udělá kotrmelec při prudkém sestupu a je rád, že toho před atrakcí moc nesnědl.* Super? *Zeptá se a vypadá jak kdyby ho někdo vyluxoval. S vlasy si vítr udělal, co chtěl, tvář má bledou jako smrt a v uších mu hučí.* To je dost masochistické. *Podotkne tiše jako myška a zakryje si uši, aby přemohl fičení větru, co se mu usadil v uších. Nepomáhá to, a tak se jen začne hrabat ve vlasech jako ptačí matka stavící hnízdo.* Romantika? To bude po tomhle horroru příjemná změna. *Přikývne pořád lehce vykolejený, ale vlasy už alespoň nějakým způsobem zkrotil. Následuje Triss jako tělo bez duše a doufá, že to doopravdy bude oddechová atrakce.*
*Usmeje sa. fotka splnila účel a tak sa spokojne hodí do vankúša a podujme sa na odpočinok. Zatvorí oči a zavrtí sa v posteli. Je mu celkom teplo, takže si na seba už neberie tričko. Telefón mu zavibruje tak po ňom čapne.* Dobrý priateľ. *Pochvaľne si povie keď ho Jason informuje, že pozdrav odovzdal aj ho Triss zdravý. Tak teda odloží prístroj a povie si, že nebude ako taká stíhačka. Uvelebí sa a odpočíva. Lenže zrazu sa od dverí do spálne ozve mohutné zamňaučanie. Pozrie sa na Boba, ktorý sa ako pošuk otiera o zárubňu. Prevráti nad ním oči a znova ich zavrie, a zavrtá sa do postele. Akurát keď si dá ruky za hlavu tak Bob znova mohutne zamňaučí. Znova naňho pozrie a ten on stále sa otiera o zárubňu a vyzerá ako keby sledoval muchy nad svojou hlavou.* Si debil? *Opýta sa ho ale kocúr ho má na saláme. Tak znova, do tretice zavrie oči... a Bob ako keby to vedel tak znovu zamňaučí. Jack rezignovane puchne rukami vedľa seba a posadí sa.* Tvoji rodičia museli byť príbuzní. Inak si tvoju potrhlosť neviem vysvetrliť! *Odtrhne sa na kocúra a vylezie z postele. Podujme sa na "menšie" upratovanie. Predsa len v byte nebol už strašne dlho a čo sem prišiel s Jasonom... povedzme, že mu nedal príliš priestoru na myšlienku upratovania. Utrie prach. S tým ako jednoducho má zariadený byť... pár poličiek, stolík, linka, nočné stolíky, umývadlo, skrinky a komody... to má za chvíľku hotové. Tak povysáva. Ale aj to mu trvá chvíľu. Vytrie podlahu... ono než išiel na Silvestrovskú párty tak tu poriadne upratal. Ako na Nový rok tak po celý rok. Tak prejde ku skrini a začne tam preberať oblečenie. Aj tak to musí spraviť. Zhodil celkom dosť kilo, takže nie všetko mu bude. A rozhodne nepotrebuje na verejnosti vyzerať ako keby chodil v hadroch čo mu nesedia. Tak teda vyloží skriňu a triedi oblečenie. Skúša si ho. Niečo odloží bokom a niečo naopak vytiahne dopredu. Má celkom veľký šatník. Aj keď to nevyzerá tak má zbierku oblekov aj keď ich už toľko nenosí. Košele, rifle, nohavice, svetre, bundy, kabáty. A za tým všetkým dve zapantrošené krabice. Najskôr ich ignoruje. Aj vďaka Bobovi, ktorý v túlivej nálade prišiel a ľahol si mu na nohy. Tak sa s ním mazlí. Toto celé mu zaberie celkom dosť času. Bob sa po chvíli dvihne a začne sa otierať o neznáme krabice.* Hm. *Zahundre Jack a vytiahne ich. No a keď ich otvorí tak sa mu pery rozšíria do širokého úsmevu. Ale hlavne diabolského. V krabici sú rôzne krajky, stužky, priehľadné látky a podobne. Bob na to pozerá zvedavo.* Nepozeraj tak. Väčšina z toho bol ako Halloweensky kostým. Myslíš, že sa do toho zmestím? *Opýta sa kocúra a ten mňaukne. Ako keby mu rozumel. Jack teda vytiahne bordový korzet s nejakými volánkami. Oblečie si ho a na rovná stužky. Má to taký viktoriánsky šmrnc. Prejde k zrkadlu a chvíľu sa v ňom prezerá.* /Až na tie jazvy.../ *Pozrie na Boba, ktorý ho sleduje.* Že by som schudol do vysokoškolskej figúry? *A napraví si volánik na pleci. Prejde ku krabici a vytiahne z tadiaľ sukňu. Tiež s volánikmi, mašličkami a v bordovej farbe. Oblečie si to, zapraví a potom sa chvíľu motá pred zrkadlom. A potom sa usmeje. Prejde k posteli odkiaľ zoberie mobil a vráti sa k zrkadlu. Urobí pózu trochu z boku ako modelka. Ešte urobí pár pózičiek a usmeje sa. Ale nepošle to Jasonovi. Pozrie na krabicu a o chvíľu z nej vyťahuje rôzne oblečenia.* Toto som mal na jednej akcii v sadomaso klube. *Ukazuje Bobovi nejaké kožené popruhy. Vytiahne potom ešte niekoľko oblečkov v ktorých sa odfotí. Až kým neskončí v nejakej rúžovej priesvitnej košieľke, na okrajoch má rúžovú trblietavú kožušinku a k tomu má ešte tesné, obtiahnuté trenírky. Tie ale nie sú priehľadné, sú z latexu. A tak sa hodí na posteľ a nejakú chvíľu prezerá fotky. Medzi tým Jasonovi pošle správu s emotikonom baklažánu. Potom baklažán s kvapkami vody. Broskyňu. Emotikon rúk ako majú prsty k sebe. Emotikon rúk ako je jeden prst ukazujúci na prsty v tvare o. Donut a bagetu. A takto ho spamuje emotikonmi. Nakoniec hodí fotku seba v tesnom kostýmu chyžnej. Pekne čierne šatičky, biela zásterka. Na hlave má aj takú čapičku a na rukách náramky v tvare manžiet. Provokatívne si vyhrňuje mini sukničku na jednom stehne a usmieva [link src="sa.Mr"]ňavé oblečenie je v silnom kontraste s jazvami, ktoré má na tele. A potom mu pošle fotku v bordových šatičkách a nakoniec mu ešte pošle fotku v tom rúžovom negližé. Stojí oproti zrkadlu, jednu ruku ma za hlavou, jednu nohu pokrčenú a hlavu naklonenú. Ústa pootvorené a jazykom si provokatívne oblizuje kútik úst. Pod priesvitnou látkou je stále viditeľný symbol, ktorý mu vypálili pri posadnutí. Ale aj napriek tomu je spokojný so svojim perverzným spamom a zatetelí sa v posteli. A dokonca je mu jedno, že na zemi nechal všetky hadríky. Len čaká na tú reakciu.*
To střílení.*Vysvětlí, když se dočká nechápavého výrazu a přikývne, když vysvětlí jak to umí.*Proč boj o přežití?*Nakloní tázavě hlavu. O jeho minulosti se moc nebavili. Jen věděla, že má bývalou milenku Avu, co je zároveň diplomatka, co jí sdělil po podepsání dohody. Ale jinak o něm nic moc nevěděla.*Byli skvělí.*Přitaká, ačkoliv jejich magie podle něj není nejsilnější. Je si jistá, že to co uměli jim ale určitě stačilo na civily a mladší čaroděje jako ona, kdyby došlo na poměřování sil v dané schopnosti. Všimne si, jak se křečovitě drží a snaží se zamaskovat pobavení, když po jejích slovech vypadá jak vyoraná myš, kterou zastihla smrt těsně po probuzení - Ne. Nesmí se smát.*Omlouvám se.*Řekne tak na konec a když si urovná vlasy, tak smířlivě natáhne ruku a urovná mu ještě pár pramínků, které trčí halabala všemi směry a zpříčily se jeho srovnání.*Tak. Perfektní.*Pousměje se nakonec a pokýve souhlasně hlavou.*Bude to pomalé. A pěkné. Máme výborný čas.*Řekne, když kupuje lístky na obrovské ruské kolo a potáhne ho i s medvědem do kabiny pro dva, kde si můžou i sednout, ale Triss docela ráda stála. Z jedné strany je výhled na západ a moře a z druhé strany na město, což taky není špatný výhled. Kolo je postupně vyveze nahoru a vždycky jim nechá chvíli čas se kochat výhledem, než se po naplnění roztočí a Triss si užívá výhled se zatajeným dechem. Milovala západy.*
Dneska se nějak hodně vyptáváš. *Ušklíbne se na ni a žďuchne ji do ruky packou plyšového medvěda.* Co by se stalo s mou image tajemného krále, kdybych ti všechno vykecal. *Vykoukne zpoza medvěda a usmívá se. Plyšová hora má jediné štěstí, že je Jason dost vysoký a netahá ho prachem a bůhví čím vším.* /Už tak ho budu muset dát někam na vyčištění. Pokud s ním mám zabrat Jackovi půl bytu, musím si být jistý, že z toho ještě něco nechytne./ *Chválu svých bojovníků přijme s hrdě zvednutou bradou a je na ně doopravdy nějakým způsobem pyšný. Měli chránit člověka, což je pro vílu něco hrozného, a stejně pro něj skoro položili život.* /Věrnost králi je krásná věc./ *Možná by tu slepou věrnost vnímal trochu jinak, kdyby doopravdy zemřeli, ale takhle to dopadlo v podstatě dobře. Prokázali se jako vhodná volba a Jack je i přes překážky zpátky.* Vážně? *Utrápeně se na ni podívá, když se mu omlouvá po příšerné atrakci a má z ní pocit, že je jí spíše do smíchu. Pokusí se kouknout na pramínky, co upravuje, ale logicky si nahoru na hlavu nevidí, a tak to vzdá. Odfoukne si a děkovně přikývne, když to Triss vychválí.* Pomalé, to zní skvěle. /Výborný čas? Proč je důležitý čas?/ *Když jsou v kabině, Jason usadí medvěda jako váženého společníka a připojí se k Triss u okna. V tu chvíli mu začne telefon pískat jako blázen. Vidí jen náhodné emotikony a vůbec nechápe jejich sexuální podtext. Až když přijdou gesta rukou, začne mu to pomalu secvakávat a telefon rychle zamkne.* /Takže ses rozhodl mě místo spánku z nudy mučit?/ *Kabina se pomalu dá do pohybu a v tom Jasonovi přijde první fotka v oblečku služebné. Aniž by si to uvědomil, otevře pusu dokořán a hned nato se rozběhne proti dveřím.* /My už jedeme? Kruci!/ *Rozevřenými dlaněmi přejede bezmocně po prosklených dvěřích jako zamčená oběť ve strašidelném filmu.* /Jsem tu uvězněn./ *Usadí se vedle medvěda a nenápadně mu narafičí ohromnou packu, aby mu šla přes klín.* Tak to jsi myslela tím časem, zapadá slunce. *Poznamená tiše, načež mu přijde další fotka. Bojí se na ni podívat, ale jakýsi jeho vnitřní masochismus ho k tomu donutí. Udělá zvuk jakoby ho někdo kopl do břicha a dá si telefon pod stehno.* /Ko-ko-korzet. Ne! Západ! Západ! Ne korzet. Západ! Podobná barva.../ *Najednou mu zabrní stehno další zprávou a to jeho momentálnímu stavu rozhodně nepomůže. Neslyšně polkne a natruc telefonu se podívá na krásný západ.* /Proč si tak vyhrnoval tu sukni, krucinál! Samo o sobě to bylo nemožně sexy!/ *Pomalu ale jistě se mu rozpouští mozek a jako tekutina se přelévá do jeho klína. Jediné štěstí má, že Triss je fascinovaná výhledem. Znovu se v něm probudí sebezraňující zvědavost a podívá se na poslední fotku. Frustrovaně zavře oči a sakra silně se zakousne do spodního rtu.* /Za to zaplatí... Západ, město, hezký výhled. Tamhle proletěl pták! Já si to taky moc neusnadňuju./ *Až po hodné chvíli se rozhodne odpovědět rychlým selfiečkem s velkým medvědem. Na fotce je naprosto živě vyobrazená jeho nekonečná frustrace s rukou na čele a zrůžovělými rty, které nadále tyranizuje zuby. Pokud bude Jack fotku dostatečně zkoumat, může si všimnout i lehkého ruměnce. Nebo je to zbarvení od západu slunce? Kdo ví. Vteřinku po odeslání fotky je slyšet hlasité zaskřípání a kabina se zastaví těsně před nejvyšším bodem.* Co se stalo? *Zeptá se Triss a výraz má tou dobou už plně pod kontrolou.*
Zdá se.*Usměje se a otočí se na něj po žďuchnutí.*No to nevím, ale roztomilý, rozpustilý Jason je moc fajn.*Přizná se smíchem a natáhne se, aby ho packou jemně praštila po nose. Poté, co mu vychválí se pousměje, ale s rýpnutím mu jemně praští po hrudi.*Aby ti hrudník neodletěl.*Zasměje se uvolněně, protože horská dráha, jeho výrazy a to, že se snažil, jí vrátily dobrou náladu.*Notak...slibuju, že tě proti vůli znova na horskou dráhu nevezmu, ale!*Zvedne prst a počká u takové té věci, co fotí výrazy lidí za jízdy a zrovna Jason tam má vtipný, vyjevený výraz.*Tuhle fotku si nechávám.*Ukáže mu ji a pak si ji schová do malé peněženky. Měl tam pocuchané vlasy, šokovaný a zděšený výraz a byl tam pobledlý. Taky ta fotka vznikla ke konci jízdy. Což upřímně bylo dokonalé načasování. Až ji ukáže Jackovi...Následně mu upraví vlasy a usměje se, jak si odfoukne, ale na kývnutí mrkne. Triss se nechtíc podívá na Jasona, když uslyší pískání a čeká, zda to vysvětlí. Následně zachytí očima na displayi rychle přibývající sled smajlíků a najednou bum. Fotka. Triss se zadrhne dech. Ne nějakým vzrušením, byť Jack by za to určitě stál, ale tím, že tu fotku viděla, když to byl soukromý chat. Odvrátí se raději k výhledu s rudými tvářemi a neslyšně polkne. Jo, docela chápala, proč Jason zaútočí na dveře, které za nic nemohou. V odraze skla zaznamená, jak si naaranžuje packu a o to víc se jí nažene červeň do tváří. Ale...snaží se mu dát soukromí alespoň na chvíli. Pobaveně se pousměje, když se vyfotí a má na tváři roztomile frustrovaný výraz. Chtělo se jí smát a zároveň ho litovala. Kór, když se kolo s trhnutím zastaví.*Normálně mi tě je líto.*Zazubí se, aniž mu odpoví. Sama totiž neví. Podívá se dolů.*Hádám, že Jack umí provokovat.*Zazubí se a poukáže rukou na odraz ve skle.*A hádám, že až dojedeme dolů, tak budeš chtít jen jednu věc, takže...nezapomeň se aspoň pak rozloučit.*Zasměje se, protože konečně si může trošinku rýpnout. Přátelsky samozřejmě.*
*Nakrčí nos, když ho nazve roztomilým, protože to rozhodně nepatří do jeho základních charakteristik. On je přece silný muž a takové přídavné jméno je úplně mimo jeho obor. Bohužel tímhle gestem roztomilost spíše potvrdí, nežli by ji vyvrátil. Tuto jeho reakci jen umocní packa v obličeji a musí se usmát.* To by bylo vskutku nepříjemné. *Pronese rádoby vážně a tiše se uchechtne. Když mu ukáže fotku, o které neměl tušení, nespokojeně si ji prohlédne v tom omezeném čase, který mu Triss nabídne.* Dávej pozor, ať se nedostane do špatných rukou. /Víla 1: Vílí král je silný a neohrožený... Víla 2: Fakt jo, tady mám důkaz, že na horské dráze to taková sláva není!/ *Když následně uslyší i Trissinu reakci, přitiskne si telefon k hrudi a pokusí se o nevinný úsměv.* Mně taky. *Zakňučí, když ho dívka polituje a na chvíli si tvář překryje rukama. Ve chvíli, kdy čarodějka zmíní provokaci, ruce sundá a povzdechne si.* Jo... to on umí. /Krucinál. Já ho-/ *A v mysli si doplní hned několik věcí, "co ho." Je viditelně frustrovaný, takže možná může vypadat trochu naštvaně, ale vztek s tím nemá co dělat. Při její další poznámce se uchechtne a přikývne.* Budu se snažit. Neměli by nám dát vědět, proč zastavujeme? Co kdyby někdo zpanikařil? *Začne nahlas uvažovat a zkoumavě u toho sleduje výhled. Možná trochu uvažuje nad tím, jak moc vysoko to vlastně je. Skok dolů mu za výšku otestovat úplně nestojí.* A co ty? Jak to jde s tvým lovcem? Musíš teď vyrovnat situaci. *Uzná, že mu dluží náhled do svého milostného života, když viděla jeho partnera v krátkém kostýmku uklízečky. Sotva si na to vzpomene, zhluboka se nadechne, aby se lépe soustředil na přítomnost.*
*Váľa sa v posteli v tom rúžovom negližé. A je spokojný s tým čo spravil. Teda až do momentu keď sa pozrie na zem. A je tam rozhádzané oblečenie. Tak si len povzdychne a začne tu spúšť upratovať. Netrvá mu to ani tak dlho a pritom úplne prirodzene sa rozpráva s Bobom. Kocúr sa tvári celkom zaujatý jeho rozprávaním. Po chvíľke má všetko zbalené. Len teda pár kúskov uloží bokom. Aspoň tie, ktoré by chcel s Jasonom vyskúšať. Hodí sa ešte na posteľ keď v tom mu začne vyzváňať mobil. Natešene po ňom chňapne s predstavou, že je to Jason, ktorý sa pozrel na fotky. Ale úsmev mu opadne v momente keď mu volá kolega z policajnej stanice.* Porter! *Dvihne hovor, typicky bez pozdravu a ešte ako bonus má nasratý hlas.* /Nemajú ma čo otravovať./ *V telefóne sa ozve celkom vystráchaný hlas policajta. Jasne, poteší to jeho ego, že aj cez telefón vie zapôsobiť. Kolega mu oznámi, že sa stala pred chvíľou vražda na ruskom kole. Jack prevráti očami.* A čo s tým mám ja? *Vypočuje si klasickú výhovorku, že je málo policajtov na vraždách.* Kedy sa to stalo? *Zamručí a prevalí sa na jeden bok. Bob ho sleduje zlým pohľadom lebo mu už nevenuje toľko pozornosti. Jack sa zamračí.* Ešte ani nezobrali telo, tak načo tam mám ísť? Zavolaj keď to bude zdokumentované. *A ide zložiť hovor lenže to doslova začne kolega pišťať, že tam má ísť, že to je rozkaz od šéfa a podobne. Jack teda zavrčí do mobil. Doslova. Ako vlk.* Fajn. *A zloží. Capne sebou nakvašene o vankúš.* Človek sa vráti z posadnutia a už ho ženú do roboty. Ja im dám, že je málo policajtov! Policajtov je dosť! Len na vraždách nikto nechce robiť lebo je to naprd! *Rozhorčuje sa a dvihne sa z postele. Musí sa prezliecť tak si teda vytiahne zo skrine tmavomodré džínsy, šedé tričko a čiernu košeľu. Zoberie si mobil a ako tak ide do kúpeľne sa prezliecť tak píše Jasonovi správu o tom, že musí do práce. Lenže... sa zarazí a diabolsky sa usmeje. Vymaže správu, ktorú má rozpísanú. Odloží veci bokom a ako tak je v kúpeľni pred zrkadlom, tak si pustí kameru na mobile. A začne sa zvodne, pomaly vyzliekať. Ako keby točil Jasonovi súkromné porno. Aj to tak vyzerá. Košieľka z neho spadne a zahákne provokatívne prst o lem tesných, rúžových treniek, ktoré začne sťahovať dole. Veľmi nízko dole ale než by sa stihlo niečo z nich dostať von tak sa na kameru usmeje a vypne to. Predsa mu nebude točiť všetko. Pošle mu video a hneď na to napíše správu.* /Zas sa ľudia vraždia. Musím do práce./ *A dodá smutného smajlíka. Mobil odloží, dovyzlieka sa a hodí na seba normálne oblečenie.* Bob, počúvaj a žer iba granule, prosím ťa. *Povie kocúrovi, keď už je na chodbe a obúva sa do čiernych topánok. Zapne si ramenné popruhy na zbraň, ktorú si do nich zastrčí a ešte si zoberie rúšku. A tak vyjde von. Až vonku mu dôjde, že si nezobral bundu, lenže ani mu nie je nejaká zima. Má šťastie a stopne si taxík hneď pred bytom. Nastúpi a nadiktuje adresu lunaparku na Coney Islande.*
*Triss mu cvrnkne po nose, aby zdůraznila další roztomilé gesto. Hold hezcí chlapi uměli vypadat hezky roztomile stejně jako pekelně hezky. Pokrčí rameny.*Kdyby jo, tak všechno popřeš. Nelhal bys, kdybys řekl, že to na té fotce nejsi ty, v případě, kdyby jsi to oddělil jako krále a přítele nebo jako výčet charakteristik, které k sobě přisuzuješ, ne?*Prohodí s úsměvem nad jeho nespokojeným výrazem.*Zrovna jako andílek nevypadáš. To nevode žádný sexuálně frustrovaný chlap.*Zasměje se nad dětinským gestem a způsobem, jakým ho podtrhne. Ještě o něco více ji pobaví jeho kňučení, ale posadí se k němu a soucitně mu stiskne rameno. Nohou se raději nedotýká, protože bůh ví, co by to chudákovi dělalo. Ta myšlenka ji trochu pobaví, ale zároveň uvede do rozpaků. Kývne hlavou. Jasně, že to Jack umí. Musí si do něj rýpnout, že zase není takový studený psí čumák a někdy pořádně prodrbat jaký je Jason v posteli. Typicky holčičí debata. Hmmm je v posteli ženská vždycky Jack, dle kostýmků a nebo i Jas- Zatřese hlavou, protože tohle asi teď nebylo něco, nad čím chtěla uvažovat.*Asi měli.*Prohodí Triss zmateně. Nevěděla, proč stojí, protože soudě dle toho, že ze sekaného pohybu kolo přešlo v pohyb plynulý, tak nikdo neměl už nastupovat. Bylo plno.*Eh...*Vypadne z ní, když se zeptá na jejího lovce a poškrábe se ve vlasech.*Tak nějak...všelijak.*Řekne na začátek malinko neohrabaně.*Oficiálně teda spolu už jsme, ale...no prostě je to lovec...takže...nějak nemá moc času, což neměl tak nějak asi nikdy.*Vysvětlí to s mírným, malinko rozněžnělým úsměvem, když omlouvá svého přítele. Ne přítele jako kamaráda, ale přítele jako PŘÍTELE. Konečně si přestali hrát před pár měsíci na slepce a našli si po pár nepříjemnostech cestu do vztahu, byť dlouho to nazývali přátelstvím s výhodami.*Ale pokud chceš hrát takto...*Zazubí se a drkne do něj ramenem a vrátí se k myšlence na roli v jejich vztahu.*Je Jack vždy v pozici ženské, nebo jsi i ty?*Nevinně se uculí, ale v očích se jí šibalsky zajiskří. Ale možná to je jen odraz slunce v kočičích zornicích. Kdo ví. Pár minut na to se ozve hlas přes reproduktory, ať všichni zůstanou v klidu, že došlo k technickým potížím a snad budou, co nejdříve odstraněny. Což trochu popírá to, že když mrkne dolů, tak vidí výstražné vesty a policejní pásky a tak.*Hmmm...nedokážeš se prostě někomu dostat na dálku do hlavy a kouknou, co se tam děje?*Prohodí Triss s nakloněnou hlavou. Netušila tedy jestli se praxí dá nějak moc zvýšit dosah nahlížení do mysli a tak, ale...rozhodně měl Jason minimálně 320x lepší praxi než ona. Co si pamatovala, tak říkal, že Jack by byl pořád mladší, kdyby si odečetl 300let.*Kdy má Jack narozky?*Vypadne z ní spontánně. Věděla, že to jednou řešili, protože mu říkala, že Jack někdy brzy bude mít narozky, ale nevěděla, kdy přesně. Možná to Jason bude vědět?*
*S hranou nespokojeností se zamračí, ale nechá to být. Zkrátka se musí smířit s tím, že mohou v jeho dlouhém životě nastat takhle ojedinělé momenty, kdy někomu připadá roztomilý. Nad jejími dalšími slovy se musí tiše zasmát, když se začne hrabat v teorii pravdy.* Vílí uvažování. Ale ovšem, že bych se z toho vypovídal, ale upřednostil bych budoucnost, ve které to nebude nutné. *Nějak se mu zalíbila možnost několika budoucností, o které mu vyprávěl Jack. Teď nad tím ale nepřemýšlí, vypustil to spíše spontánně.* Tak hele! *Pohrozí jí prstem, když se začne navážet do jeho frustrace. Trochu ho zradí cukající koutek, který dá jasně najevo, že jeho nenápadné vyhrožování není reálnou hrozbou. Jakmile si k němu přisedne, rychlým pohledem zkontroluje, že je medvědí packa stále na svém místě.* /To je mi ale povedená atrakce. Bezpečí zaručeno! Pche./ Pokud umíte využít ten čas, který si na sebe najdete... /Smrtelnost toho hocha je ovšem nepříjemný faktor. Ale pochybuji, že v tomhle věku to berou jako lásku až do záhrobí./ To není ani zdaleka na stejné úrovni! *Brání se její otázce na jejich sexuální život poté, co ona mu řekla jen to, že na ni lovec nemá čas.* Plus je dost zastaralé mínění, že jeden z páru dvou mužů musí být žena. Je to jako mezi opačným pohlavím, jeden je více dominantní. /A i ten dominantní občas ustoupí, ale do toho bych se raději nepouštěl./ Ovšemže dokážu. *Uraženě se na ni podívá, když nepřímo urazí jeho schopnosti a vykoukne ven z okna.* Pár řadových policistů, co hlídají oblast... ti nebudou vědět nic. *Přemýšlí nahlas a přimhouřenýma očima hledá někoho, kdo vypadá dostatečně kvalifikovaně. Vidí jednoho muže od policie, co telefonuje a rozhodne se telefonát odposlechnout. Dalo by se říct, že mu napíchne ucho a slyší to, co policista. Tedy i jeho vlastní hlas. Není to tak invazivní jako kompletní prohledání mysli.* Vražda na ruském kole. *To je jediné, co ho zajímá, a tak se "odpojí" dřív, než by mohl zaslechnout Jackův hlas.* Na co to chceš vědět? Nemá je v blízké době. *Pokrčí rameny a tak nějak podvědomě ví, že lidé jsou na věk trochu citlivější. Samotnému mu není příjemné, že mu jeho láska stárne a umírá. Zrovna ve chvíli, kdy si představí vrásčitého Jacka, mu přijde video, kde mu dost důkladně ukazuje, že ještě vrásčitý není. Jasonovi div nejde pára od nosu jako býkovi. Zhluboka se nadechne a snaží se zklidnit tep krve. Bohužel není mnich, který by mohl svou tepovou frekvenci ovlivnit myslí.* /Neříkej mi, že ten chlapík volal tobě. Vražda na ruském kole?/ *Odpoví Jackovi a tahle spojitost ho trochu vyděsí. Měl by ho vidět naživo a stejně se od něj držet dál? Nemožné!*
Téhle budoucnosti dám přednost i já, pokud tě to potěší.*Pousměje se slabě Triss a mrkne na něj. Zazubí se nad tím jak se jí s úsměvem pokouší pohrozit. Zasměje se.*Ale tvá otázka byla na stejné urovni mých původních otázek. Jen zvyšuji úroveň.*Nevinně se zazubí a rýpne.*Tak?*Pobídne ho k odpovědi s nevinným culením. Odfrkne když prakticky vybruslí z odpovědi a zeptá se ho na užití jeho schopností.*Ale notak.*Drbne mu prstem, jakoby ho chtěla upozornit na nafučené tváře, ale Jason jednoduše vypadal perfektně pořád.*Uuu zajímavé. Asi někdo zvenčí, což? Kdyby byl vrah zevnitř, tak by to bylo asi dost neefektivní s ohledem na identifikaci...*Zamručí. Nebyla si jistá co cítí, když vezme v potaz, že někde pod nimi je mrtvola, kterou dokumentují narychlo, byť pečlivě, aby mohli vypustit lidi ven.*Hmmm ale neměli jsme slyšet výstřel?*Přemýšlí dál. Taky ji napadl otravený nápoj, co mohl někdo oběti a to mrtvolu ani neviděla.*Eh už mlčím.*Pokrčí rameny.*Není to koneckonců naše práce, že?*Prohodí zlehka, aniž by věděla, že tak nějak Jasonova práce to je, když se vydáva za agenta, ale o této jeho identitě netušila.*Protože mi přijde slušné a hezké popřát k narozeninám a nebo něco pěkného pro člověka udělat. Ne že by to nemělo význam i jindy, ale....to je jako výročí. Nebereš nalehko žádný den s milovaným,ale výročí je jaksi významější.*Zkusí to vysvětlit.*Prosím. Očividně to víš.*Prosebně mu položí bradu na rameno a udělá psí oči, nakolik to jde s kočičíma zornicema a čeká. Až po nějaké chvíli, kdy odpoví - jakkoliv - doplní.*A ty jsi se narodil kdy? I s rokem? Protože ten u Jacka vím.*Pousměje se.*
*Už sedí v taxíku keď ho napadne si skontrolovať mobil, či ho tam nečaká Jasonova reakcia. Skontroluje si jeden vačok, druhý vačok a úsmev pod rúškom mu povädne.* /Nechal som si mobil na stolíku v predsieni./ *To má za to, že pred odchodom plká s Bobom. O chvíľu, za rytmu arabskej hudby, ktorú si vodič taxíka vychutnáva, vystupuje na Coney Islande. Vylezie z auta, zaplatí a nechá ho odfrčať za ďalším zákazníkom. Ruské kolo vidí z diaľky. Má rád túto atrakciu. Neponáhľa sa. Miesto činu mu neutečie. Ale predsa len je tu o niečo skôr než zvyčajne. Tak sa ešte zastaví si kúpiť jahodovú cukrovú vatu. Cestou ku kolu ju zje a paličku ako slušný občan zahodi do koša k tomu určeného. Ako sa tak približuje k atrakcií tak sa zamračí.* /Čo to...?/ *Za tú dobu čo sleduje kolo tak sa nepohlo. Pridá teda do kroku a dokonca aj trochu pobehne. Ospravedlní sa ľuďom, do ktorých drgne cestou ale dostane sa do cieľa. A dalo to prácu, pretože čumilovia už sú na mieste a vykúňajú spoza policajnej pásky. Len aby niečo videli. Jack bez okolkov dôjde k policajtovi, ktorému ukáže odznak. Hneď na to si sám podvihne pásku a podlezie ju.* Ktorý nímand to tu má na starosť?! *Zahromží desivo. Ticho ale dôrazne. Cukne sebou jeden mladý policajt a prudko sa na Jacka otočí. Keď ho uvidí tak švihne hrdo bradu a vydá sa k nem. Už sa chystá niečo povedať ale Jack ho spraží ľadovým pohľadom a to toho chlapca zaťaží. Našťastie. Jack prejde k miestu činu. Technici sa snažia v malom priestore nafotiť mŕtvu ženu. Okolo krku sa jej tvoria modriny a k tomu má doslova vypúlené oči. Jack sa nadýchne.* Technici von! A vy?! *Otočí sa na toho čo to ma na starosti.* Okamžite začnite púšťať civilistov z kola! Pri vystupovaní chcem evidenciu každého kto tam bol! *Mladík začne habkať.* A-ale mie-miesto činu...*Jack k nemu prejde o pár krokov a už to vyzerá, že ho ide uškrtiť. Tak ako niekto uškrtil tú slečnu.* Myslím, že miesto činu si len tak z toho kolesa neodletí. Alebo sa mýlim? *Povie ticho a nebezpečne.* Okamžite pustite to koleso. *Povie a prejde od neho k jednému z kolegov, ktorých pozná. Ten sa pre zmenu od mladíka chechce.* Rád ťa zas vidím, Jack. Vyzerá to, že si vo forme. *Ponúkne mu cigaretu a Jack ju takmer s radosťou prijme.* Čau, Tony. Čo to je za blba? *Ukáže palcom k chudakovi ktorého zdrbkal.* Ále, syn nejakého papaláška. Skončil nedávno školu a myslí si, že zjedol múdrosť sveta. Tak som si povedľa, že by potreboval schladiť. *Tony sa na Jacka veselo usmeje a Jackovi cukne kútik úst.* Tak si zariadil, aby som prišiel. *Kolo sa konečne pohne ale ide pomaly. Kabínka po kabínke kontrolujú ľudí a berú si od nich kontaktné údaje. Jack zatiaľ diskutuje o možných alternatívach. Dofajčí už druhu cigaretu a zatiaľ čo kolegovia za jeho chrbtom zbierajú od ľudí údaje tak Jack si dá ruky v bok.* Nímand, kde si?! *Zreve ako drak na mladíka. Meno ho ani nezaujíma. Keď k nemu bázlivo dokluše tak sa doňho Jack pustí.* Vytriedite všetky údaje, chcem vedieť presnú polohu každého svedka. Zaistite celý Coney Island, pretože vrah mohol odísť akýmkoľvek smerom. Chcem záznam zo všetkých kamier. Osobne vyselektuje časovú os. Zachytite každý trajekt, auto, autobus aj bicykel alebo kolobežku. A to všetko chcem mať do zajtra na stole! *Ako tak rozpráva tak zvyšuje hlas až kričí. Keď povie termín tak mladík vyhŕkne niečo ale Jack ho stopne.* Nezaujíma ma váš osobný život, pretože odteraz nemáte žiadny osobný život! Máte prácu! A máte vraha na úteku! A k tomu 48 hodín na horúcu stopu! Tak čo?! Ešte si myslite že máte osobný život?! Nemáte! Som rád, že so mnou súhlasíte! *Ani mu nedal šancu odpovedať. Jednoducho mu odpoveď povedal.*
*Přikývne, že by ho tato budoucnost potěšila a dále nechává toto téma být. Když mu vysvětlí, že zvedá úroveň otázek, nijak se tím nenechá obměkčit a o svém sexuálním životě pomlčí.* /Tohle mi nepřijde jako něco, co by se mělo probírat./ *Samozřejmě by mohl Jacka ve všech ohledech vychválit, ale přijde mu to kontraproduktivní. Kdyby chodil po NY a všem vysvětloval, že je detektiv skvělý nahoře i dole, akorát by si tvořil konkurenci. Ví, že to u Triss nehrozí, ale přijde mu to jednoduše příliš osobní. Po jejím rýpnutí do ní na oplátku šťouchne a pousměje se.* Kdyby to udělal někdo uvnitř, zajistil by si dost nepříznivé podmínky. Kolotočář by ho viděl vcházet s obětí a pak najednou bez ní. Bylo by to až trapně zjevné. Nás tu tedy zastavili asi proto, abychom nepřekáželi na místě činu. Takže je to v naší bezprostřední blízkosti. Možná bude i lehčí od nás získat výpovědi, když si na ně počkají u jednotlivých vystupujících kabin. *Pokrčí rameny, když se nad problematikou trochu zamyslí a má pocit, že se na něm pár případů maličko podepsalo.* A přestože jsme v Americe, oběť rozhodně nemusela být zabita střelnou zbraní. *Uchechtne se po Trissině otázce, ale uklidní se hned, jak se opraví.* Hmm. *Přitaká, že to není jeho práce, protože doopravdy není. Pouze to s Jackem předstírají. Ovšem myslí si, že by bylo vhodné tuto informaci tajit, a tak na sobě nedává nic znát.* Výročí? Jak to myslíš? Výročí čeho? *Zmateně se na ni podívá, jelikož její vysvětlení ho akorát více zmátlo.* Dokážeš být vážně otravná. *Zavrčí a její neustále prosení mu srdce nijak neobměkčuje. Je ale pravda, že už by tuhle část konverzace nejraději ukončil, a tak se podvolí.* 13. listopadu. Ale no tak! Já doufal, že s tím dáš pokoj, když ti to řeknu. Rok si přesně nepamatuji, někdy v 17. století. Můžeme to konečně opustit? Přesné datum je v mém případě nesmyslné, jelikož ve Faerii běží čas jinak, takže by tě to akorát mátlo. *Je na něm vidět, že se o tom víc bavit nechce a kupodivu se ani neptá na Trissiny narozeniny.* /Jestli jí to přijde jako tak velká událost, ať mi to klidně řekne. Ale u nesmrtelné čarodějky mi to přijde trochu jako ztráta času./ *Začíná na něj padat jakási zapšklost, když nemohl využít předchozího vzrušení. Přestože v konverzaci se nadále usmívá, v mysli ho napadají takovéhle nemilé věci. Pak se dá kolo konečně zase do pohybu a Jason na chvíli zavře oči.* Že by už zajistili místo činu? /A proč mi Jack neodpověděl? Jel opravdu sem?/ *Když je při výstupu zastaví a zjišťují jejich kontaktní informace, Jason má na tváři již vyloženě otrávený výraz. Je vidět, že z toho chudák policista trochu znervózní, ale přesto poctivě sbírá informace.*
*Dál už nerýpe do jejich sexuálního života protože sama ví, jak to nesnáší, když jí to dělal Nate. Jason to vzal ještě diplomaticky, kdežto Triss Natea přiškrtila telekinezí, jednou jeho vlastní rukou a dokonce ho hodila po věšáku a Sander přidal andělské ostří. Sice Natea měla ráda jako dvojče, ale ocať pocať. Nerada sdílela osobní život, kór z donucení. A Nate rýpal. Pořád. A ona, co se svěřovala poskrovnu to neocenila. Mluvila kdy, když a o čem chtěla. Zoe, Luke, Nick, Tay, Lucas i táta si zvykli, proč ne Nate? Dokonce i její Andy a spol tady v New Yorku si zvykli. Jen Nate musel být vyjímka.*Promiň. Taky to nemám ráda.*Pousměje se tak nakonec chápavě. Jen ji to zajímalo a ptat se Lva a Taye, co byli skoro jako její otcové jí nepřišlo vhodné a jiný mužský pár žel neznala. Teda znala. Joshe. Ale sami spolu byli když se poznali a to fakt vhodné nebylo. Pak už ne, když byli na nákupech i s Donem. Nebo když pekli u Joshe. A tam je slušně komandoval. Usmála se nad tou vzpomínkou.*No právě. Ale tak mohlo jít i o otravu.*Pokrčí rameny, skoro jakoby byla detektiv. Zmateně zvedne obočí u jeho další otázky.*No...vztahu...přece.*Prohodí malinko nechápavě. Sama žádné výročí neměla, protože Sander byl první vztah s úplně vším všudy a nebyl nijak dlouhý.*Nebo fakt dobrěho přátelství, ale to obvykle slaví holky.*Pokrčí rameny. Ona to neslavila. Ne doslova. Jen si řekly třeba jak dlouho se znají ona, Zo a Nick. Byli její první kamarádi. Luca a Taye brala jako otce, takže proto je brala jako první. Přišlo jí důležité si to pamatovat stejně jako den kdy poznala Luca nebi Taye. Nebo Natea a Sandera a některé další. Ale neslavila to.*Jen neústupná.*Opraví ho s úsměvem a zaraduje se tlumeným vypísknutím, když jí to řekne a lípne mu přátelskou pusu na tvář, co nejdál od rtů, ať si to nevyloží zle. Nevědoucně u další otázky pokrčí rameny a sleduje pohyb kola. Ještě se podívá na západ a New York a pak už se dveře po pár trhnutích otevřou, protože jsou dole. Štítivě se koukne na zem, zda tam není krev a rychle nadiktuje osobní údaje, protože uslyší známý hlas. Když ví, že je to Jack...ne neodradí ji to, aby ho neuvítala zpět. Byl pro ni důležitý a hodlala to dát najevo, ať ji klidně změní v rampouch i když si stále trvala na tom, že Jacka by nezabilo ji aspoň jednou taky obejmout a dát najevo, že ji má rád. Měl ji rád, že jo? Doufala v to. Bylo pro ni důležité pokud ji někdo koho měla ráda měl rád, když už to nedokazala ona.*Jacku!*Zvolá tak nakonec a kašle na chlápka a nechá ho s Jasonem. Rozejde se k němu.*Jacku!*Upozorní na sebe ještě jednou a pak si poblíž něj popoběhne a skočí mu doslova okolo krku a pevně ho obejme.*Jsem ráda, že jsi zpátky. Bohové...je mi to líto, Jackie. Omlouvám se.*Zašeptá, protože nemohla vědět, že si to nepamatuje a ještě chvilku ho tiskne, než se odtáhne na délku paží a šťastně se usměje. Pak se rozhlédne a rozpačitě ho pustí a nevině se zhoupne na patách. Až pak se vrátí rozpustilost.*Příště bacha, kdy co posíláš.*Mrkne na Jacka a čeká, zda se má vrátit, nebo jestli řekla vše. Ani to nevnímala, jen odpovídala, ale čekala na moment kdy zmlkne policajt a ona bude moct za Jackem. A teď netušila na co vše vlastně odpověděla.*
*Potom čo rozcupuje mladého vedúceho vyšetrovania tak ide ďalej. Vypočuje si výpoveď vedúceho kolotoča a zároveň svedka, ktorý videl ako posledný obeť živú. Snaží sa si zapamätať každý detail z jeho rozprávaní. Keď skončí tak sa pustí do debaty s Tonym. Dokonca sa tak pohrúži do hovoru, že aj vypustí to keď naňho niekto kričí. Zrazu len ucíti ako sa niekto naňho vrhne a objíme ho. V reflexii dotyčnej osobe chytí ruky, aby pripadne mohol útočníka prehodiť cez seba a spacifikovať. Zarazí ho v tom až známy hlas, ktorý mu skoro kričí do ucha. Mozog mu ten hlas spoji s Triss a tak jej pustí ruky a počká kým ona pustí jeho krk. Tony pozerá celkom vyjavene. Ostatní kolegovia čo nemajú k Jackovi tak blízko pozerajú so strachom a šokom. Jack sa ale konečne otočí k Triss a trochu nechápavo sa zamračí.* Ospravedlňuješ sa? *A je na ňom skutočne vidno, že nechápe prečo. Ešte sa otočí na Tonyho.* Zožeň od prevádzkovateľa záznam z ich súkromných kamier. A pripomeň mladému, že mu čas beží. *Pri tej poznámke Jackovi cukne kútik úst. Ale iba cukne. Inak sa s nič nehovoriacim výrazom vráti k Triss.* Čo posielam?
/Takže to chápeš./ *Přikývne, když Triss konečně pochopí, že by si s ním nechtěla vyměnit role. Osobně nemá úplně za potřebí vymýšlet příčinu smrti, takže nad jejím zápalem se jen pousměje.* /Možná ten nezájem plyne trochu z toho, že se mi možná později podaří od Jacka zjistit, o co šlo./ Ach, takhle. Lidé slaví, že jsou spolu. To je milé. *Oslava přátelství mu už přijde trochu moc, takže k tomu se raději ani nevyjadřuje. Ale její slova ho donutí přemýšlet nad tím, kdy vlastně poznal Jacka.* /Nemám tušení. Vůbec nevím. Ani přibližně... Doufám, že to nebude moc řešit.../ *Ačkoliv je ta pusa naprosto platonická, překvapením rozevře oči. Ne ani tak kvůli tomu polibku jako spíše proto, že byl ztracen v myšlenkách a tohle ho z toho jaksi násilně dostalo. Následně přestane ovládat svou nekonečnou frustraci a dopadne to na něj ve formě otrávení. Je dokonce tak vypnutý, že když Triss vykřikne jméno jeho partnera a vyběhne za ním, prvotně mu to vůbec nedojde. Nadále tupě přeříkává své jméno a to, že nic neviděli. U toho objímá ohromného plyšového medvěda, ale z nějakého důvodu to neubírá toxicitě jeho výrazu.* D-děkuji, ozveme se vám, pokud budeme ještě něco potřebovat. *Vykoktá ze sebe zapisující policista a Jason se konečně rozhlédne po okolí. Vskutku bylo místo činu blízko kola, jak odhadoval. Vše sleduje s přimhouřenýma očima a až když najde Triss, dojde mu, co předtím volala. Vyrazí pomalým krokem k nim, ale v tom zaslechne, jak Jack opakuje Tonymu pokyny a něco se v něm vzepře. Přidá tedy do kroku, medvěda obejme jen jednou paží a druhou čapne Jacka za flígr košile. Ani se nezastaví, prostě kolem něj projde a táhne ho za sebou.* Nejdřív ty, pak já. Vyvoď si z toho, co chceš. Jsem pro všechno. *Zavrčí a ani se neohlíží na výrazy kolegů, protože by mu nemohly být více ukradené. Když vtom si vzpomene na svůj slib.* Nashle, Triss! *Zvolá na rozloučenou a pak už odtáhne Jacka do taxíku, kterým je nechá dovést k Jackovi domů a přesně jak řekl, nechá si líbit všechno.*
Já....ty si to...nepamatuješ.*Vydechne překvapeně a zmateně se podívá na Jasona. Je ráda, že s Jackem na moment osaměla. Zkusí to zamluvit a dostat na dobrou vlnu.*Um...no...jednu z fotek, co dostal Jason...*Prohodí.*Hned...první po smajlících.*Zrudne a zahlédne jak se blíží Jason.*Promluvíme si jindy. Jsem ráda, že...už není v tobě.*Řekne potichu na rozloučenou, ať je neslyší a pousměje se. Ušklíbne se nad tím, co řekne Jason a je ráda, že si vzpomněl na slib.*Měj se, Jasone.*Zasměje se a pak se otočí k poldům a jestli je třeba, tak dokončí výpověď a vyrazí domů.*
*Sleduje jej prekvapenie. Nejako si to presne nevie spojiť s tou udalosťou ohľadom posadnutia. Ešte dá inštrukcie kolegovi a zas sa vráti k Triss. Dokonca sú založí ruky na hrudi a nakrčí obočie.* Fotku. *A potom nadvihne obočie v pochopení.* Jaj. *Spomenie si, ktorú fotku poslal ako prvú. Pri tom spomínaní sa zahľadí trochu so oblohy.* Noo, rád upratujem. Takže ten kostým ma celkom vystihoval. *Povie zamyslene a privrie oči. Potom mu ale niečo dôjde.* /Počkať... Jas bol s Triss./ *A otočí sa na Jasona akurát keď k nemu mieri. Zneistie. Nevie si jeho výraz vyložiť. Príde mu nahnevaný. Ešte pozrie na Triss keď k nemu hovorí ale nedostane možnosť jej odpovedať, pretože ho Jason čapne a ťahá preč. Trochu zarazene pozrie na medveďa v Jasonovom podpaží. Chce sa naňho opýtať ale zaklapne pusu keď naňho zavrčí. Len mávne na Triss a nechá sa ťahať až k taxíku.* /Čo myslel tým že najskôr ja a potom on. Čo si mám z toho vyvodiť?! A za čo je?/ *Pozrie na Jasona.* Hneváš sa, že som sa neozval? *Skusmo sa opýta a pritom nastúpi do auta. Ale zvrtne sa na Jasona pri nastupovaní.* Zabudol som ho doma. *Dodá na obranu. U seba doma ale zisti čo tým Jason presne myslel. A s tým už je rozhodne spokojnejší.*
*Napadne mu, že to bude Jasona stáť menší majetok, pretože sladkej kávy sa doňho určite zmestí požehnane. Potom ale prídu technici a tak si Jack na nich trochu pohoní ego, aby sa aj jeho chlapská nátura dala do normálneho stavu. Spomenie na Jasonov výraz keď mu dal preukaz a musí sa nad tým pousmiať. Keď Jason zavrní tak tiež privrie spokojne oči.* /Áno, takto sa mi to páči. Kľud, pohoda, Jas./ *Nájde kľúče a naštartuje auto. Napadne mu, že možno by mal Tomovi povedať, že si ho berie ale...* /Môže to brať ako pomstu za to, že mi nepriniesol oblečenie./ Pamätám si na svoju prvú mŕtvolu ako keby to bolo včera. Robil som ešte v Memphise na polícii. Samovražda, chlap sa otrávil výfukovými plynmi v aute. Problém bol v tom, že než známy nahlásili, že o ňom nič nevedia, tak ubehlo pár dní a navyše bolo leto. Skoro som sa dovracal, keď som otvoril dvere. Chlapa naložili vo vreci do sanitky, aby ho previezli do márnice, lenže on tak nejak cestou vybuchol. Všetky tie plyny z rozkladu a podobne... keď som otvoril dvere sanitky som rovno začal vracať. Aj so saniťákom. Bol to humus. *Zasmeje sa potichu a úplne ignoruje Jasonovu bledosť. Veselo si pri rozprávaní vycúva ako keby išiel Nascar. Ešte zamáva medzi tým Tomovi, ktorý nadáva a beží k autu. Ale to by musel byť gepard, aby Jacka dohnal. Behom chvíle už sú na ceste do nemocnice.* Mám veľa zážitkov z práce. Dobré aj zlé. A pri tých zážitkoch som stretol strašne veľa ľudí a získal aj veľa priateľstiev. Viem, že to tak možno nevyzerá, som prakticky workoholik, ale mám veľa priateľov. Veľa z nich je doslova na celý život. Ono byť policajt nie je iba o tom ctiť zákon a poriadok, ísť príkladom a byť ten dobrý. Staneš sa súčasťou komunity. Musíš byť súčasť komunity, pretože inak to nejde keď s niekým ideš do práce kde ťa môžu zabiť. Jasne, keď mi päť krát do mesiaca zavolá kolega o tretej ráno, ožratý ako delo, aby som ho išiel vyzdvihnúť tak idem, aj keď by som mu zakrútil krkom. Lenže viem, že keď ja budem potrebovať pomôcť tak príde. Ani neviem prečo ti to hovorím. Možno preto, že... *Povzdychne si a pritom predbehne auto.* ... mi bolo navrhnuté, aby som skončil. *Odbočí tak prudko až naňho zatrúbi auto. Má to v paži. Len si v duchu poznamená, aby chodil policajným autom, pretože na to by asi netrúbil.* Zvažoval som to. Predsa len, už ma v práci zbili, postrelili, vyhrožovali, uniesli, mučili a teraz ako čerešničku aj posadli. Takže som to zvažoval. Reálne som sa aj prihlásil späť do školy. Lenže keď som nad tým uvažoval, nad celou komunitou, nad svojim životom a prácou tak... neviem robiť niečo iné. Teda viem, ale reálne si teraz neviem predstaviť, že by som robil niečo iné. To o tej komunite čo som ti vravel, tak mi istým spôsobom pripomína domov. Viem, že to znie divne ale videl si to v Memphise, Komunita. Chcem v tom byť. *Celú dobu hovorí pokojne, teraz aj dokonca odhodlane ako keby si svoje rozhodnutie uisťoval.* Chápeš to, že? *Konečne sa dostanú do mesta a kľukatými uličkami sa blížia k nemocnici.*
*Okénkem zamává Tomovi, který se je chvíli snaží doběhnout a pak už upře pohled na svého partnera. Sice mluví o hnijící mrtvole, o výbuchu a dle barvitého líčení Jason pomalu cítí ty výpary. Ale stejně si to vyprávění užívá, přestože ho vnímá, hlavně ho těší jeho hlas. Který sice není tak dávno, co ho slyšel, ale je jiný. Živější. A rozhodně v něm nezůstal jakýkoliv náznak Hauresovy oplzlosti. Čas od času něco zamručí nebo přikývne, ale nijak do toho Jackovi neskáče. Nevidí pro to důvod. Detektiv zjevně ani neočekává odpovědi, jelikož mu na ně nijak zvlášť nenechává prostor.* /Jistě řídí takhle zbrkle, protože si to může dovolit. Věří ve své schopnosti. Nesnaží se mě zabít. Doufám./ *Přestože se lehce obává o své zdraví, na tváři má něžný úsměv. Dívá se jen nehybně na Jacka, občas se trochu zavrtí, aby se mu dobře sedělo, ale spíše po skrovnu.* /Také nevím, ale jsem rád, že mi vyprávíš o svém životě. Počkej.. konec?/ *Musí pečlivě ovládnout svůj výraz, kdyby se na něj náhodou Jack podíval v zrcátku. Ani sám neví, jak se ohledně toho cítí, ale rozhodně nechce, aby to na něm bylo vidět.* /Jistě, částečně bych se o něj mohl trochu méně bát, ale pokud je pro něj policejní práce jen zčásti to, co pro mě kralování... O to by nikdy neměl přijít./ *Vylekaně popadne pás, který ho zachrání při Jackově prudké zatáčce.* Myslím, že to chápu, Jackie. *Tiše se nadechne a dá ruce dolů z pásu. Nejraději by na Jacka nějak sáhl, ale nechce ohrožovat oba dva odvedením pozornosti řidiče.* Svým způsobem to mám podobně, jen samozřejmě mocenský nepoměr mezi mnou a poddanými tvoří hranici. Pak záleží na jednotlivých vílách, jak si to přeberou. Většina z nich by pro mě položila život, ale najdou se tací, kteří by mě o něj raději připravili. Pravé přátelství je ve Faerii dost nedostižné. Vlastně se přátelím především se svými bývalými milenkami, hmmm. *Uchechtne se a prohne se trochu v zádech, aby si je protáhl.* Takže pokud jsi členem věrné a vyrovnané komunity, chápu, že se toho nechceš vzdát. A pak... já tě miluji i jako detektiva Jacka i jako studenta Jacka. *Ušklíbne se, protože si uvědomuje, že na tom vůbec nezáleží a spíše tím tak odlehčuje atmosféru životního rozhodnutí.*
*Oceňuje, že mu Jasona neskáče do reči. Možno by potom stratil niť alebo by mu to pretrhlo myšlienky. Alebo by sa ani nič nestalo a pokračoval by tam kde skončil. Lenže takto to má možnosť povedať naraz. Konečne pochopil, že by mal aj trochu žiť. Sleduje cestu ale znatelne sa uvoľní keď mu jeho partner povie, že to chápe. Je za to rád. Je rád, že nemusí svoje rozhodnutie obhajovať. Pamätá si dosť scén partnerov od kolegov, ktorí mali výčitky, že sa im láska vrhá do nebezpečenstva. On sám si takéto veci vypočul od rodiny. Takže, je vďačný, že Jason to chápe. Trochu sa uchechtne keď periférne vidí ako drapne pás. Ale pri spomenutí mileniek sa zamračí a pozrie na moment na Jasona.* /Nemám mu čo vyčítať, tiež sa bavím s bývalými. Lenže je asi nepomer v tom koľko ich má on a koľko ja.../ *Radšej to prestane odhadovať. Bol by to veľký nepomer vzhľadom k vekovému rozdielu. Potichu sa zasmeje a trochu skrúšene sa zatvári.* To je dobré vedieť, môžeš ma milovať ako oboje dokopy. Johnova podmienka k návratu do práce bola, že si dokončím školu. Takže... od septembra si dokončujem doktorát. *Povie mu novinku, z ktorej nebol moc nadšený. Samozrejme, proaktívne sa nahlásil do školy za vidinou toho, že končí s prácou. Lenže keď odchod do " predčasnej penzie" vzal valem tak už ho predstava školy neteší. Preplieta sa uličkami, keď prídu na rad semafóry tak ako naschvál zbiera oranžové. Sem tam lízne červenú.* Jasi? *Upúta pozornosť a pritom vyhliadne voľné parkovacie miesto pred nemocnicou. Ako rally jazdec to tam zapichne, len predný spojler škrkne o príliš vysoký obrubník.* Ďakujem, že si mu dal ten artefakt. *Pozrie sa na Jasona a uvoľnenejšie sa oprie do sedadla. Chvíľu zvažuje svoje ďalšie slová, ale keď už sa rozhodol byť otvorený tak pokračuje.* Možno by bolo hrdinskejšie ak by ten artefakt nedostal ale... ja som za to skutočne rád. Som rád nažive. Mám rád život. Takže je mi úplne jedno či to bolo správne alebo nesprávne, som za to jednoducho rád.
*Překvapením se mu roztáhnou zorničky, když zaslechne přítelův smích. Chvíli mu trvá, než mu dojde, čemu se asi může smát. Pak skloní pohled ke svým rukám a napadne ho, že by to mohlo být příčinou, ale nijak zvlášť to neřeší.* Copak, chceš slyšet, že se ti nikdo za můj dlouhý život nevyrovnal? *Uchechtne se pro změnu on, když si všimne Jackova zamračení.* Možná to zní přehnaně, ale doopravdy nevyrovnal. *Řekne klidně a podívá se z okénka ven.* Dává ti podmínky? Doufám, že si na mě stejně najdeš čas. *Ušklíbne se lehce provokativně, protože tak nějak doufá, že na to zná odpověď. Přesto je pravda, že práce a doktorát najednou mu asi nenechají moc volného času.* Mhm? *Zareaguje okamžitě na zkratku svého jména a podívá se na Jacka. Na parkování se snaží nesoustředit, ale náraz o obrubník mu to dost zkomplikuje. Následně ale Jack naváže na jejich předchozí konverzaci a Jason zpozorní.* /To mi spadl kámen ze srdce./ *Chvíli neodpovídá a jen se na Jacka nadšeně usmívá.* Jo...*Odpoutá se a nakloní se k Jackovi.* Tak pojďme za naší mrtvolou. *Něžně ho políbí na nos a září jako sluníčko. Pak vyleze z auta a čeká na Jacka, aby ho dovedl do márnice.*
*Znova k nemu uletí pohľadom.* Tomu tak budem veriť ale môžeš mi ďalej hladiť ego. *Pousmeje sa nad tým. Tak ako je mu už zvykom tak čisto zabúda na to, že Jason nemôže klamať.* Je to vlastne môj šéf. Ale neboj, aj medzi tými podmienkami si na teba nájdem čas. Však... čo môže byť tak ťažké na dopísaní nejakej práce... obhajobe... a tak. *Mávne rukou ako keby to bola úplná brnkačka. Rozhodne ale kvôli tomu nebude zahadzovať svoj život.* /Ešte to tak, sedieť niekde celý deň nad skriptami. Pff./ *Auto už pokojne stojí, nechá mu ešte trochu vychladiť motor a až potom vytiahne kľúče. Pri pohľade na Jasonov nadšený úsmev mu srdce až zaplesá. Nakrčí nos, keď ho naňho pobozká a potom ho následuje von z auta. Zaklapne dvere, zamkne auto a cestou k budove sa trochu ponaťahuje. Nejde k hlavnému vchodu ale zamieri k tomu bočnému. Premýšľa zatiaľ čo otvorí dvere a podrží ich Jasonovi. Vojde taktiež dnu a dvere za nimi sa potichu so zavŕzganím zatvoria. Najskôr sa zastavia na menšej vrátnici kde sa legitimujú ako členovia policajného zboru. Jasonovi to teta aj uverí ale na Jack pozerá pochybovačne vďaka jeho oblečeniu. Ale nakoniec tiež prejde. Tak teda pokračujú dlhou chodbou, z ktorej vedú rôzne dvere.* Stále premýšľam nad tým, či som tomu mohol zabrániť. *Ako to vysloví tak postupne stíši hlas kvôli ozvene. Aj zabudol aké to tu je.* Vieš, zabrániť tomu, aby Haures vôbec prišiel. Možno ak by som niečo spravil inak, alebo by možno posadol niekoho iného. *Mykne plecom a zabočí do jednej z chodieb. Z neďalekých otvorených dvier sa ozýva tichá hudba z rádia. A k tomu falošný spev.*
/Nevěříš mi?/ *Trochu zmateně se na něj podívá, ale nekomentuje to. Stoprocentní pravdomluvnost pro lidi není ničím běžným, takže může mít pocit, že to přehání.* Aha, měl bych si ve vaší.. tedy už naší hierarchii udělat pořádek. Takže John je šéf, jasně. *Kývne si sám pro sebe, jako kdyby si to vědomě zapisoval do paměti. Samozřejmě je rád, že Jack odpověděl tak, jak doufal, ale nijak to nekomentuje. Nechce spadat do nějakých sentimentalit, kdy by mu děkoval za to, že si na něj najde čas. Pořád je to král.* /Proč nevytáhl ten klíč hned?/ *Napadne ho, protože se v autech vůbec nevyzná. Když pak Jack nakrčí nos při puse na nos, rozhodně to jeho nadšení nijak neklidní. Naopak mu to přijde jako velmi roztomilé gesto a v jeho tváři je to dost jasně čitelné. Je rád, že má Jacka zpátky. Bohužel ale nadále není příliš těžké si představit tu dobu, kdy ho neměl. Je mu jasné, že i Jack z toho jen tak jako mávnutím magického proutku nevypadne.* /Hlavně ať si to nezačne vyčítat./ *Pomyslí si a následuje Jacka dovnitř. Tam pobaveně sleduje, jak hlídačka skenuje Jackovo oblečení a nedůveřivě se u toho mračí. Asi se jí nemůže divit, k detektivovi má teď na první pohled teď dost daleko. Ale nakonec ji cosi stejně přesvědčí a oba proklouznou dovnitř. Tiše klape podrážkami drahých bot a chvíli je to jediný zvuk kolem. Do té doby, než se stane přesně to, čeho se bál.* Nevím... možná to bylo nějak vázáno tvou krví. Ačkoliv nechápu, proč by měla být specifická krev civila důležitá. Pro magii jste většinou dobří hlavně jako oběti. *Potom, co to řekne se na Jacka omluvně usměje. Dojde mu, že to nebylo úplně to nejcitlivější, co mohl říct.* Kdybys nebyl člověk, tak... ale ne, do takových domněnek se nebudeme pouštět. Každopádně pokud to není vázané přímo na tebe, určitě by si našel někoho jiného. Ať tak či onak, je to velmi silný démon. *Tím se snaží jemně naznačit, že by se s ním moc nemohl prát.* Čím víc nad tím přemýšlím, obávám se, že bych byl bezmocný i já. *Procedí skrze zuby, ale pořád si to plně nepřipouští. Proto to řekl tou oklikou vyjadřující pouhou "obavu" a ne jistotu. Brzy ale ztichne, když uslyší, že se blíží k cíli.* Až po tobě. *Pokyne džentlmensky ke dveřím a pousměje se.*
Áno, John je šéf. Bol pre mňa vždy niečo ako mentor. Veľakrát mi pomohol. *Upresní ešte. Potom ale už sú na ceste k patológovi. Zatiaľ má možnosť premýšľať nad predchádzajúcim rozhovorom, ktorý viedli ešte na Staten Islande. Z nejakého dôvodu si Hauresovu prítomnosť dáva za vinu. Aj keď zo všetkých logických argumentov vyplýva, že by tomu nemohol nijako zabrániť... predsa len jeho povaha muža na strane zákona doňho rýpe. Zaujme ho poznatok o nadväznosti krvi. Zamračí sa nad tým ale potom nadvihne jedno obočie pri poznámke o tom, že civil je dobrý iba ako obeť.* Au. *Povie hrano ublížene ale kútik mu vyjde hore do mierneho úsmevu. S približovaním k otvoreným dverám trochu spomalí. Ten spev je hrôza.* Hmm, máš niekoľko miliárd možností si vybrať obeť. Alebo obete, aby tvoj plán vyšiel. Ak som nebol jediný, musia byť ďalší. Ak nie sú ďalší, tak som jediný. Hmm. *Privrie oči nad svojou filozofickou otázkou, ktorú doplní o hmkanie.* Démoni sa dokážu dostať do nášho sveta aj inak než je posadnutie, nie? Plodia predsa čarodejov a tak. Prečo sa potom snažil o to, aby sa sem dostal komplikovane? Musel to plánovať dlhodobo, pretože to nie je prvoplánové. Zisťoval si niečo o posadnutí keď som bol... *zamyslí sa ako to taktne nazvať* ... posadnutý? *Ale rozhodne sa to neprikrášľovať. Je rozhodnutý sa do tejto problematiky pustiť. Vzhľadom k tomu, že sa mu doteraz veľa informácií nedostalo. Premýšľa potichu a zastaví kus od dverí. Nad pozvaním len nadvihne obočie.* S radosťou preruším túto áriu bezbožných pazvukov. *Povie trochu teatrálne a vojde. Tam už energický chlapík s najlepšími rokmi už za sebou veselo "spieva" songy dnešných hitov. Biely plášť mu pri pohyboch vlaje do strán.* Ešte, že tvoji pacienti sú mŕtvy, inak by sa z tvojho spevu zabili. *Prehlučí hudbu svojim krikom a tým získa patológovu pozornosť. Ten prestane spievať a otočí sa s prekvapeným výrazom na nich.* Jack! *Skríkne a behom sekund je u Jacka a pevne ho objíme. Ten to dva krát nečakal a tak teda stojí ako Y s trochu vytreštenými očami a nechápe čo sa deje.*
Dobře, John je dobrý šéf. *Znovu přikývne, tentokrát s úsměvem a začne si za chůze protahovat záda. Když Jack zareaguje na jeho poznámku o lidských obětech, musí se zasmát. Svůj výrok však nijak neupravuje, protože si za ním stojí. Lidé jsou v černé magii doopravdy používáni hlavně jako obětiny.* Páni, na chvíli jsem měl skoro pocit, že jsi víla. *Pousměje se nad jeho filosofickou chvilkou, která obsáhne všechny možnosti, takže nemůže být lživá. Zároveň ale na nic neodpovídá, přesně jako když mluví víly. Po jeho dalších slovech se na chvíli zamyslí a pak hraně nonšalantně pokrčí rameny.* Snažil jsem se, ale víly moc spisů o posednutí nevedou. Jde to trochu mimo nás. A u čarodějů... moje přítelkyně odjela pryč a Hellerovi se pořád nejsem schopný podívat do očí. /Ať tě zachránil nebo ne, bez něj by se to vůbec nemuselo stát./ Takže můj průzkum skončil dost záhy. Ale jistě, vyšší démoni se sem mohou dostat i pomocí prostého vyvolání. Ovšem domnívám se, že pak je jejich moc omezená, v jistých případech je dokonce může kontrolovat čaroděj, co je vyvolal. Předpokládám, že Haures se snažil vytvořit variantu, co ho bude co nejméně omezovat. Na druhou stranu lidé jsou křehcí, takže si stejně nemohl úplně dělat, co chtěl. Možná uznal, že vydržíš víc, než někdo jiný? Nevím. *Nad jeho poznámkou o pazvucích se tiše uchechtne a následuje ho do místnosti, kde je starší patolog. Tedy proti Jasonovi je to na součet let pořád dítě, ale chápeme se. Nenápadně pozvedne obočí, když se mužík vrhne na jeho partnera a opře se o stěnu blízko dveří.* Zdravím, Irons. *Kývne neznámému krátce na pozdrav a začne se zvědavě rozhlížet po místnosti.*
*Prikývne. Potom sa ale pousmeje a s pobavenými iskričkami v očiach sa pozrie na Jasona.* Poznám jednu vílu, od ktorej mám možnosť sa učiť. *Prehodí s veselým tónom. Potom ale pokračuje zadumane ďalej. Položí Jasonovi pár otázok a keď na ne dostáva odpoveď tak len zamyslene prikyvuje. Nič k tomu nehovorí. Zatiaľ. Tak ako predtým si aj teraz všetko prehráva v hlave, ako keby tam mal malý magnetofón a uvažuje ako odpovedať. Pritom sa snaží nájsť malé kúsky skladačky, aby ich vedel dať dokopy. Lenže zatiaľ to tak vyzerá, že má veľa kúskov, ktoré ale nijako nevie zložiť a tie kúsky len pribúdajú a pribúdajú. Vojde teda do kancelárie a preruší ten hrozný spev Mikea, patológa. Lenže ostane v jeho objatí totálne zarazený. Patológ pozrie k Jasonovi a usmeje sa naňho.* Zdravým. *Pustí Jacka ale iba natoľko, aby si ho podržal na dĺžku paží.* Ty teda vyzeráš. Ale nemôžem sa tomu čudovať. Keď sme sa to s Patrishou dozvedeli tak sme mali o teba strach. Barabari to sú! *Zahlási vehementne patológ a oboma rukami scapne Jackovi líca až vyzerá ako rybička.* Z čoho máš ten monokel? Mal by si na seba dávať viac pozor. *Posťažuje sa a Jack len niečo zahuhle. Ale patológ na to nedbá. Pustí ho a Jack má aspoň možnosť si pomasírovať líca. Cíti sa dosť dezorientovane.* To je tvoja ochranka? *Patológ kývne k Jasonovi a Jack len zmäteno pozrie z jedného na druhého.* Ehm. *Dostane zo seba Jack. Ale patológovi je jedno či mu vôbec odpovedá.* Neskutočné niečo. Dúfam, že máš teraz aspoň dovolenku. *Tentoraz sa Jack ošije na mieste a prenesie váhu z jednej nohy na druhú.* Jack! Nehovor, že si tu kvôli tej mŕtvole! *Jack sa poškrabe za ucho.* Noo. *Schopnosť vyjadrovať sa niekam zmizla keď naňho Mike pozerá ako nespokojný otec. Ako keby ho karhal, ten jeho.* Toto je neskutočné! Po tom všetkom čím sis musel prejsť, mal by sis odpočinúť. *Jack začne ľutovať, že si neprečítal vlastný spis, ktorý je na zadnom sedadle auta.* /Dočerta, netuším aké krytie mi vymysleli. Takže netuším o čom Mike točí./ *Cíti sa z toho zúfalo a jeden zúfalý pohľad pošle aj k Jasonovi ale je mu jasné, že mu nemá ako pomocť.* No. *Vydá zo seba ďalšie citoslovce.* A to som myslel, že už sa také veci ani nedejú! Teda, ak samozrejme nie si zazobanec ako Prescottovi. *A tu už Jack konečne zastrihá ušami ako poľovnícky pes. Cíti príležitosť chytiť niť.* Prescottovi? *Nadhodí, v nádeji, že to patológ rozvine. A tiež že hej! Ten sa síce naňho pozrie ako keby vyliezol z jaskyne, ale podujme sa na menšie vysvetlenie.* Však si pamätáš na ten únos toho ich spratka, nie? *A Jackovi konečne cvakne.* Áno, jasné, únos! *Skoro šťastne zakričí. Mikea to celkom zarazí a tak v zúfalej snahe improvizovať teda Jack pokračuje.* Bolo to hrozné. Mafiáni a zbrane. A únos. Bol som v bedni. Hladný. *Pláca kraviny a veľmi dobre to vie ale hrá to ako keby sa snažil byť najlepším hercom v roly unesenej obete. Síce by za to nedostal Oscara ale Mike to asi zožral.* Ako vravím! Barbari! *Jack vehementne prikývne a pozrie aj na Jasona. Toto je ich verzia. Jack bol unesený.* /Musím si prečítať tie papiere./ Musíš mať hlad, vyzeráš, že si schudol. Hrozné toto! Dáš si čínu? Objednám čínu. Chceš kávu? Dáte si kávu? *Pýta sa oboch a už sa oblieka do kabátu a berie peňaženku.* Ehm, ja... *Chce povedať čo chce ale Mike mávne rukou.* Ááá však tie tvoje sladké sračky poznám. Agent Irons, chcete niečo? *Keď dostane odpoveď tak doslova šťastne vybehne z kancelárie. Jack sa otočí na Jasona, čisto šokovaný z toho čo sa tu stalo.* To je Mike. Patológ. *Ukáže prstom ku dverám kde Mike zmizol.*
*Pousměje se a prohrábne si tmavé vlasy. Nejraději by na to nějak ve vtipu odpověděl, ale nenapadne ho jak. Už se mu docela podařilo naučit se obcházet ironii, aby nebyla lživá, ale v tuhle chvíli mu nic nejde na mysl. Většina poznámek mu v hlavě zní zbytečně egoisticky a ty zbylé také zahazuje. Když tedy raději zvolí mlčení ani neví, že to bude na poměrně dlouhou dobu. Hned jak vklouzne do místnosti, patolog má plné ruce práce s Jackem a všemožným vyptáváním. Jason si tedy v klidu kontroluje pozici límečku a smetává ze sebe neexistující zrnka prachu. Až když uslyší, že o něm cizinec mluví jako o ochrance, zvedne hlavu.* /Hmmm, zajímavé./ *Nahlas se nevyjádří, ale v duchu pobaveně sleduje, jak se Jack zadrhává. Ve chvíli, kdy se dostanou k vylíčení krycí historky ohledně Jackova zmizení, zpozorní.* /V bedně!/ *Kdyby neměl perfektně zmáknuté sebeovládání, vyprskl by smíchy. Ovšem vypadá to, že patolog to žere i s naviákem, přestože to zní vyloženě bizarně.* /Ačkoliv... jestli byl uzavřený někde v koutku svojí mysli... vlastně by mohla být bedna docela přesným pojmenováním. Mluví pravdu? Cítil hlad?/ *Jeho primární pobavení je totam a mezi obočím se mu udělá malá starostlivá vráska. Když se na něj Jack otočí, přikývne, aby dal najevo, že pochopil situaci.* Hm? Třeba horkou čokoládu. /Co to melu? Ale asi proč ne./ *Vzpomněl si na první drink, který mu v ústech nezanechává nechutnou pachuť a nemá v sobě alkohol. Přijde si trochu jako velké dítě, ale brzy ze sebe ten podivný pocit setřese.* Jasně, dobrý patolog? *Rošťácky se ušklíbne, když naváže na své předchozí škatulkování kolegů.* Ale měl pravdu. *Odlepí se od zdi a pohladí Jacka po boku, přičemž sleduje, jak se tričko přitiskne hlouběji než je zvyklý. Rozhodně není kost a kůže, ale stejně ho ten úbytek váhy trochu znepokojí.* Měl jsi hlad? Myslím... jedl? Jako démon to možná tolik nepotřebuje, takže jestli ti hladověl tělo... *Do očí se mu vplíží výhružka, přestože ví, že proti démonovi teď nic nezmůže. A tak jen trochu sklesne a opře si čelo o Jackovo rameno.* Nakonec mě patolog předběhl. *Uchechtne se mu do ramene a poukazuje tak na to, jak mu předtím sám slíbil jídlo a sladkou kávu. Není v tom žádná zášť, jen pobaveně konstatuje fakta.*
*Patológ sa nad Jasonovou požiadavkou zasmeje a ešte cestou z kancelárie na Jacka kríkne.* Vy by ste boli dobrá dvojka s tými vašimi sladkými kravinami. *A je preč. Jack to ešte spracováva. Trochu zamrká, aby sa z toho prebral. Takýto útok rozhodne nečakal. Teda pozná Mikea aj jeho ženu už dlho ale toto bolo dosť emotívne. Dá si ruky v bok a nakloní hlavu trochu nabok.* Veľmi dobrý. Spoznal som ho ešte pred rokmi keď som v New Yorku začínal. Je patológom už strašne dlho a pomohol mi aj s nadprirodzenými prípadmi. Nikdy sme sa o svete tieňov nebavili. Nikdy sme sa priamo nerozprávali o upíroch, vlkolakoch a podobne. Keď príde taký prípad tak si povieme fakty a obaja proste vieme o čom to je. Neviem aký má na to názor. *Mykne plecom. Ani sa nikdy nezaujímal o jeho názor. Vždy to medzi nimi ticho viselo a obaja to akceptovali. Možno preto si tak sadli. Zaujato sa na Jasona pozrie keď povie, že mal Mike pravdu. Trochu nakrčí obočie a už sa mu derie na jazyk otázka v čom? Sleduje ako sa ho dotkne a tak sa k nemu zas o niečo priblíži. Po jeho otázke pochopí. Je na ňom vidno, že sa zamyslí. Keď sa oňho oprie tak mu vojde rukou do vlasov a začne mu ich čechrať. Druhou rukou ho objíme okolo pásu.* Rád by som ti na to odpovedal ale neviem. Neviem či som mal hlad. Keď som sa prebral tak... ani som sa nerozpozeral okolo a už ma John prevážal do Langley. *Hrá sa s jeho vlasmi a tisne sa k nemu.* Pamätám si tmu a tesno. Taký skľučujúci pocit som mal. Frustrujúci. Ťažko sa to opisuje. Síce sa desím každej veci, na ktorú si spomeniem ale viem s tým pracovať. Viem to spracovať v sebe. Ničí ma keď proste neviem. Preto chcem vedieť čo sa dialo. Chápeš to? *S tým ako ho má blízko pri sebe mu to vlastne všetko šepká do ucha. Trochu sa oňho otrie nosom.*
*Nad patologovou poznámkou se pousměje a v duchu s ním souhlasí. Také zastává názor, že jsou dobrá dvojka.* /Ale ten incident z laser game se zjevně neroznesl všude, to je asi dobře./ *Pobaveně se kousne do rtu, když si vzpomene na blikající světla a výrazy Jackových kolegů, když je našli.* Je zajímavé, jak svět stínů prosakuje do vašich životů. Podsvěťané mají pocit, jak to skvěle maskují a lidé vůbec nic neví. *Uchechtne se, ale ve skutečnosti mu to příliš vtipné nepřipadá. Nadpřirozeno je nebezpečné a mělo by dle jeho názoru být jasnou hranicí odděleno od jeho milého.* /Ale pokud by mělo být úplně odděleno, musel bych se oddělit i já./ *A tam ho jeho sobeckost zaráží. Když se k němu Jack přiblíží, automaticky mu přejede palcem po boku, kde zkoumal jeho postavu. Ještě než se o něj opře, všimne si přemýšlivého výrazu. Doufá, že se mýlí a Jack byl v jakémsi útlumu. Že netrpěl. Poté již cítí jeho ruku ve vlasech a spokojeně zamručí. Udělá téměř neznatelný krok k němu, když ho obejme a zmenší tak již malou vzdálenost.* Chápu, ale přesto si nemyslím, že vědění je vždy přínosem. *Mluví jasně jako vždy, ale látka jeho slova trochu tlumí.* Hlavní je, že jsi zpátky. *Vtiskne mu polibek na krk a pak už si jen v tichosti užívá jeho teplo. Cítí se trochu provinile, jelikož se mu zdá, jakoby ho Jack konejšil, ale převažuje nad tím požitek. To, jak se mu zvedá s každým nádechem hrudník. Hebké prsty ve vlasech, které mají daleko k démonovým drápům a obecně má pocit, že jinak voní. Ne, že by Haurese v Jackově těle nějak očichával, ale měl z něj takový nesetřesitelný pocit hnusu. Zato teď cítí zase svého Jacka, který jakoby tím nebyl vůbec pozměněn.* /Což je dost naivní. Jistě je mnohé jinak. Ale ne teď.../ Takže si postupně vzpomínáš na to, co se dělo? Co říkal? Má na to vzpomínání vliv třeba místo, kde se to stalo? *Mazlivě se mu zavrtá do ramene, jako kdyby vůbec nemluvil o posednutí. Jenže si všímá, že o tom teď Jack docela dost mluví a chce toho využít. Nechce, aby si to v sobě nosil a nebo mu to třeba tajil, aby ho nezatěžoval. Snaží se udržet otevřenost, kterou mezi sebou již od začátku měli.*
Tak asi ani podsveťania nezachytia každú mŕtvolu podsveťana, alebo obeť podsveťana. To čo nezachytia skončí Mikeovi na pitevnom stole. *Ešte mu tak napadne, že koľko asi takých Mikeov je? A čo sa deje s tými, ktorí o tom nemlčia ako Mike. Ale od toho Jack upustí a doslova sa mazlí s Jasonom. Príde mu to ako sto rokov čo ho neobjímal.* Možno. Zo skúsenosti ale viem, že nič neostane navždy skryté. Tak prečo to neodhaliť? Môžem sa s tým aspoň vyrovnať. Poznám sa, viem, že v opačnom prípade to vo mne bude hlodať. Ucíti bozk na krku a ostane mu tam svrbivý pocit. Je skoro neznateľný ale celkom príjemný. Užíva si to ako mu pretekajú Jasonove vlasy medzi prstami. Hrá sa s nimi a trochu ho očicháva. To faerske mydlo ho fascinuje už od tej doby, čo si zaplával v jazere na Zimnom dvore.* Hmm. Možno postupne nie je to správne slovo, ktoré by to opísalo. Nejde to v nejakom logickom slede. Aj keď si spomeniem tak mi to niekedy hneď nedáva zmysel. Možno je to tým, že Haures toho povedal veľa. Je to ako keby som si tie slová pamätal a zároveň nepamätal. Viem, že vravel dôležité veci, ktoré ma šokovali, desili a mal som z nich hrôzu. Zároveň ale vravel veci, ktorými ma vytáčal, nudil alebo liezol na nervy. Niekedy si spomeniem aj na obrazy, takže som asi nebol stále v tme. Ale čo má na to vplyv neviem. Je to komplikované. Je to ako... napríklad keď si vravel o tom artefakte. Že si mu ho priniesol. Viem, že je to dýka, ktorá sa volá Athame. A bola dlho na Zimnom dvore. Viem, že mi vravel ako sa tam dostala ale to už je v akejsi hmle. Dosť hovoril o Jackovi. Znel pritom ako hrdý otec. To ma ale privádza k myšlienke... *Trochu sa odtiahne, dotkne sa Jasonove tváre a trochu mu ju nadvihne, aby sa mohol naňho pozrieť.* ... čo ti spravil Heller, že sa mu nevieš pozrieť do oči? *Opýta sa a pritom mu palcom prejde po spodnej pere. Zahryzol by sa do nej. Pohľadom k nej skĺzne ale čaká na odpoveď.*
Doufám, že z toho Mike nemá problémy. /Je pro tebe důležitý. A zdál se jako docela sympatický chlapík, ale na to je brzy soudit./ *Ovšem je rád, že je tento sympatický chlapík nechal na chvíli o samotě. To krátké objetí a polibek, když se setkali na místě činu mu ani zdaleka nestačilo. Připadá si jako houba, co nadšeně nasává všechny momentální vjemy a odsouvá stranou ostražitost před návratem patologa.* Mhm. Myslíš, že bys mohl třeba potkat někoho, kdo tě zná jen jako Haurese? Možné to asi je. Osobně vím o pár požárech, mučení, mrzačení... Však víš, to co dělají záporáci. Snažil jsem se si o tom držet přehled, ale pár mých nejlepších zvědů neskončilo úplně dobře, takže to později šlo poměrně těžko. /Chce to slyšet, řeknu mu to. Ale to, že ho prakticky zneužíval si vezmu do hrobu./ Je to ukecaný zmetek, možná můžeš být rád, že si nepamatuješ všechno. *Nevesele se zasměje a naslouchá jeho vysvětlení.* Nedivím se, že mluvil o Athame. Co jsem tak pochopil, existují určité artefakty, které jsou klíčové pro určité vyšší démony. Athame s ním zjevně bylo nějak propojené. *Když uslyší Hellerovo jméno, bolestivě se kousne do plného spodního rtu.* /On to neví.../ Inu... *Pustí ret ze sevření zubů a podívá se Jackovi do očí, jak ho navede. Zvlní koutek v jemném úsměvu a vyjde mu rty trochu vstříc, takže ho na palec políbí. Hned poté ale zvážní.* Nejde o to, co by udělal mně. Ale co, nebudu chodit kolem horké kaše. To on z tebe udělal nádobu na svého otce. *Nejraději by se podíval jinam, ale nepřerušuje oční kontakt.* V ohrožení byl jeho milý, má poškozenou paměť a já to všechno vím. Ale stejně... stejně... Neměl na to právo. Nemůžu říct, že by mě nezajímalo, že se ti pokusil pomoci a ve finále tě z toho dostal. Já... možná to nebudeš vnímat stejně, když si zvážíš všechny vyjmenované faktory, ale... Z nového Jacka Hellera se mi zvedá žaludek skoro stejnou mírou jako jsem mu vděčný. Je to vskutku frustrující. *Potlačí vlastní emoce a zkoumavě se podívá na Jacka, zatímco ho jednou rukou obejme.*
*Mykne nad tým plecom. Ako vravel, nepozná Mikeov postoj k Tieňosvetu. Takže nevie či mu to robí alebo nerobí problémy. Za celú tú dobu ale nikdy nepostrehol, že by sa trápil nad rámec svojej práce. Samozrejme, Mikea trápili vraždy ale nevyzeral, že by sa trápil administratívou okolo nich.* /Bohvie, ako dlho už to robí./ *Ale nateraz sa túli k Jasonovi a oňucháva jeho mydlo. Chce ho. Mydlo aj Jasona. Počúva čo mu vraví a trochu ho z toho mrazí. On si skutočne nič z toho nepamätá takže nemá ani ten pocit, že by to bola jeho chyba. Trápi ho čo Haures robil v jeho tele ale... nič viac. Ale možno pocit viny ešte len príde.* Je to dosť možné. Keď sa to stane tak to asi nebude príjemné stretnutie. Inak tvojich špehov je mi ľúto. Aj keď... asi to patrí k povolaniu špeha, že je tam riziko zranenia. *Zadumane dodá. Berie to tak, že aj on sa môže v práci zraniť. Respektíve, ho môže niekto zraniť alebo zabiť.* Áno, je s ním spojený. Ale nemám tušenia, že ako. *Prizná napokoj. Potom ale položí otázku na tému Heller a donúti Jasona, aby sa naňho pozrel. Po jemnom bozku na palci mu na tom mieste ostane šteklivý pocit tak ako predtým na krku. Keď Jason začne tak nakloní trochu hlavu nabok ako zvedavé šteňa. Keď povie, že Heller stál za tým posadnutím tak prekvapene nadvihne obočie a mierne pootvorí pery. Počúva ho ďalej, potom uhne pohľadom kamsi za Jasona a premýšľa. Stále sa tvári prekvapene a ešte k tomu zadumane, takže si dáva načas s odpoveďou.* Aha. *Nakoniec vypustí a pozrie sa na Jasona. A potom sa usmeje.* Tak už chápem prečo tak veľmi chcel, aby som prišiel na tú party. *Líbne Jasona na ústa. Iba taký ľahký bozk po ktorom mu jemnučko brnia pery, až si po nich musí prejsť zubami.* To teda znamená, že Jack musel byť v nejakej miere zasvätený do plánu Hauresa. Aspoň minimálne na posadnutie. Zároveň ho ale asi Haures potreboval aj na exorcizmus... Vravel si, že keď za tebou Haures prišiel tak som bol zranený, že? To znamená, že moje telo to už asi príliš nezvládalo. Hmm. *Znovu zadumane uhne pohľadom.* Démoni nerobia nič zadarmo. Navyše Haures vidí budúcnosť. Aspoň myslím. V tom prípade to znamená, že musí vedieť čo sa stane. Takže vlastne vedel, že jeho plán výjde. Ale čo je ten plán? Len dostať sa do nášho sveta... na to by predsa nehľadal cestu, aby sem prišiel s čo najväčšou mocou. Takže to musí byť niečo veľké. Lenže Haures je stratég na dlhé trate, takže čo spraví teraz sa môže odraziť až za sto rokov. Ale zas... načo míňať energiu a pchať sa sem? Nie, nie. Ten plán vymýšľa už dlho, to viem ale realizovať sa bude v blízkej budúcnosti. Preto je možno teraz ticho. *S tým ako pláca tak Jasona palcom ruky hladí od kútika úst až po bradu. Mimovoľne, ani o tom neviem. V hlave mu to teraz rotuje ako vysokovýkonnej vrtačke. A s tým, že sa nastavil na otvorenú vlnu to hovorí nahlas. Celkom nezvyk.* Hmm. Ale ak je ticho tak to znamená, že jeho plán sa môže pokaziť. Vieš, že je teória, ktorá hovorí o tom, že neexistuje iba jedna budúcnosť ale môže ich byť milióny? *S tou otázkou sa pozrie na Jasona a pery sa mu pritom roztiahnu do širokého, takmer víťazného úsmevu.* Stačí len uskutočniť budúcnosť, v ktorej Haures prehrá. *Povie to ako keby to mala byť hračka. Možno by aj bola, ak by vedeli všetky premenné. Nevedia ani aký je Hauresov plán. Ale Jack evidentne šťastný z toho, že je s Jasonom, že je konečne vonku z basy a konečne sa po dlhej dobe cíti dobre, si zatiaľ z toho hlavu nerobí. Objíme Jasona poriadne okolo krku a spolu s tým sa vrhne na jeho pery, ktoré vášnivo pobozká. Vkĺzne mu do úst jazykom, aby si ho poriadne vychutnal. A potom sa vyhupne a obmotá mu nohy okolo bokov.*
Máš pravdu, rizika znali. /Špeh je v podstatě spotřební zboží a ví o tom. O to víc se snaží. Čím víc má rád život, tím lépe se schovává, tím lepší informace získává. No a samozřejmě, když získává dobré informace, je za to velmi štědře odměněn. Nejlepší jsou tedy chamtivci milující život./ *Na chvíli se nad tím zamyslí a v tichu uslyší, že jsou Jackovy nádechy velmi blízko něj. Náhoda nebo ho očichává? Zanedlouho nad tím přestane přemýšlet a sleduje, jak bude Jack reagovat na tuto novinku.* /Aha?!/ *Překvapeně zvedne obočí, když dostane pusu a vyčkává, co dalšího z Jacka vypadne.* Když mě přišel navštívit na Zimním dvoře, říkal, že měl dost času si naklonit tok budoucnosti na svou stranu. Znamená to tedy, že musel dlouho spřádat plán, který ten nespočet budoucností přinejmenším zúží. *Také pomalu nevnímá, že ho Jack hladí. Zamýšlí se spolu s ním, ale ne dostatečně intenzivně. Hrozně velké množství informací, které mu Haures prozradil, mu uniká. Zdaleka si nedokáže vybavit všechno. Vzpomínky má zabarvené vlastním vztekem a jejich objektivita je dosti diskutabilní.* /Navíc Haures může lhát. Sice nevidím důvod, proč by to dělal, ale... Potřeboval, abych přijal jeho dohodu.../ Od začátku věděl, že tvoje tělo nevydrží dlouhodobé posednutí. Proto vymýšlel dohodu, kterou neodmítnu. Tím pádem z tvého osvobození něco získal. Ale stejně nevím, proč pro něj byla ta dýka tak důležitá. *Informace o Jackově původu mu vůbec nepřichází na mysl. Přestože to předtím nakousl, jeho mysl to stále nebere v potaz.* Stačí uskutečnit budoucnost, ve které prohraje. *Podívá se mu do očí a hltá každé jeho slovo. Vůbec jeho neplánovaný plán nezpochybňuje a zářivě se na něj usměje. Trochu ho překvapí, když ho Jack políbí, ale rozhodně si nestežuje. Sice neměl moc v plánu si opakovat jejich průšvih na lasergame, ale když na něj skočí, jeho rozhodnost se značně oslabí. Pootevře rty a rukama vezme Jacka za zadek, aby mu nesklouzl dolů. Rychle pohledem přejede po místnosti a zamyslí se nad možnými povrchy. Poté oči zavírá.*
Hmm, ale stále to znamená, že nám nejaké budúcnosti ostávajú. *Odpovie mu. Privrie oči keď sa spomenie dýka.* Možno tú dýku iba chcel. Alebo ju ešte na niečo potrebuje. Tak či ona je to stále dýka, ktorá sa môže kľudne znova vrátiť do Faerie. Tam asi na ňu nemá taký dosah keď potreboval, aby si ju priniesol. *Ale keď majú už za sebou notnú dávku detektívneho premýšľania tak sa Jack vrhne na Jasona.* /No čo, bol som v base./ *Obhajuje sa pred svojim protivným ja, ktoré mu niekde v jeho podvedomí buší do hlavy a kričí, že by sa mal ovládať. Radšej toho protivu zatvorí do krabice a hodí do kúta, aby sa mohol venovať príjemnejšej činnosti. Tých pár kilo dole môže Jason asi na sebe cítiť. Jack trochu napne svaly na ramenách a bruchu, aby sa trochu vytiahol vyššie. A potom sa oňho začne trieť bokmi. Je vzrušený ako hovädo. Tak nejak zadúfa, že Mike ešte len čaká niekde v rade na jedlo. Pretože by fakt nerád naňho kričal, aby vypadol z vlastnej kancelárie lebo si chce vrznúť.*
Není to úplně ztracené. *Horlivě přikývne a snaží se udržet na pozitivní vlně. Nad jeho dalšími úvahami souhlasně mručí a pak sebevědomě vypne hruď.* Ovšemže si nemůže ve Faerii dělat, co chce. Je to svět mých druhů. Nefilim se nebojí Férů pro nic za nic. *Neví, jestli je to úplně mimo kontext nebo Jack o Studených dohodách slyšel, ale moc se tím nezaobírá. Zkrátka cítil potřebu projevit pýchu nad svým druhem. Moc dlouho se ale vílí historií nezaobírá, protože na to nemá prostor. Má na sobě svého přítele, který se rozhodně moc nepronese. Úbytek na váze Jason dost jasně cítí, ale snaží se nad tím teď nepřemýšlet. Nebude ho brát jako oběť a zkoumat každičkou změnu, kterou prodělal. Je to jeho Jack a je jedno, že váží trochu méně. Pochopí, že to myslí vážně, když se o něj začne otírat a tiše mu zamručí do rtů. Začne ho líbat o to hladověji a pomalu ale jistě ztrácí veškeré zábrany. Nezajímá ho, že kdykoliv může přijít jeho horká čokoláda... v ruce člověka, jemuž patří tahle kancelář. Je mu to jedno. Na monogamii nebyl do Jacka zvyklý a s ní svázaná absolutní absence sexu se na něm podepsala. Patolog by mu dost dobře mohl klepat na rameno a on by stejně z Jacka vymiloval duši. A tak tedy zamíří k pracovnímu stolu, kterého si v předchozím průzkumu místnosti všiml.*
Jo, jo, všetci majú strach z Férov. *Chlácholí ho. O Studenej dohode ani za mák nepočul ale uvedomuje si, že asi brnkol na nejakú faersku strunku. A tak sa rozhodne zahrať aj na iné faerske strunky a znova sa pohne bokmi proti Jasonovmu telu. Pod teplákmi nemá absolútne nič, pretože si odmietal zobrať ešte niečo navyše zo štátnej väznice. Tak trochu tým bojkotoval Tomove ponúkanie oblečenie a dal si na seba iba to najnutnejšie. Za čo je teraz celkom rád. Bez prestavky bozkáva Jasona a vrtí sa na ňom ako neposedný ratlík. Cíti horkosť v lícach a jemné brnenie pier. Dokonca aj na pohľad jeho líca chytili do rúžova farbu a pery má o niečo červenšie než bežne. Keď pod sebou ucíti stôl tak sa od Jasona odkloní a preruší tak bozk. Hladovo sa pozrie na Jasona a zahryzne si pritom do červených a jemne opuchnutých pier, ktoré je ľahko brnia. Sklopí pohľad na jeho opasok a tak jedným, plynulým chmatom mu rozopne opasok. Hneď na to pokračuje rozopnutie poklopca a ako blesk už má ruku pod spodným prádlom. Pritom si nedočkavo poposadne na stole a dvihne pohľad, aby Jasona videl.*
Ha! *Nepotřebuje, aby z něj měli strach doopravdy všichni, ale je to příjemné. To, že mu Jack hladí ego i to, že mu hladí něco jiného. Přes tepláky cítí, že Jack oblékání moc nedal a znovu ho zarazí, kde to vůbec vzal. Má pocit, že jeho šatník docela zná a takhle jeho prášek na praní nevoní.* /Oblečení z vězení./ *Je nedočkavý a nijak se tím netají. Ovšem nemá pocit, že by se mu nějak výrazně zvyšovala tělesná teplota, narozdíl od Jacka. Přitiskne k němu tvář a cítí, jak hoří. Pro tuto chvíli to přisoudí vzrušení a příliš se nad tím nezamýšlí. Chvíli nato už ho donese ke stolu, ale nemá v plánu si ho pustit moc od těla. Když se od něj Jack odkloní, všimne si napuchlých rtů a trochu nakrčí obočí. Znovu mu ale na diagnózu nezbývá dost času, protože se ani nenadá a vidí, že jeho společník rozhodně ne nic nečeká. Sám se tedy ujme jednodušší práce a stáhne mu tepláky. Jednou rukou mu začne přejíždět po chloubě a druhou mu úplně svléká tepláky, aby ho pustili přímo k němu. Když leží na zemi, využije uvolněné ruky a po naslinění ukazováčku začne Jacka jemně a pomalu připravovat. Předpokládá, že když abstinoval on, tak Jack taky a mohlo by to bolet.* Chyběl jsem ti? *Zašeptá a zatímco se mu oběma rukama plně věnuje, začne ho sestupně líbat od čelisti až k hrudníku.*
*Ego mu pohladí rád. Sám je chlap tak vie, že je to príjemné. Tiež to má rád aj keď občas robí drahoty nad prijmaním komplimentov. Ale to ako sa oňho trie sa nedá považovať za drahoty. Tiež horko, ktoré cíti prisudzuje vzrušeniu. Možnosť, že má nejakú alergickú reakciu ani nezvažuje. Prečo by aj mal? Trochu sa nadvihne, aby ten kus látky zmizol. Síce ho studí stôl ale iba sa trochu zahemlesí a potom už to pustí z hlavy. Jasonovi vyhrnie košeľu z gatí a prejde mu brušných svaloch končekmi prstov. Jack zavrní pod jeho dotykmi a keď vidí jeho prsty tak sa v ňom na moment zadrhne aj dych ako ho to vzruší.* Chýbal. Ach. A veľmi. *Zavrní a nakloní hlavu tak, aby mal lepší prístup. Je nedočkavý ako keby mu bolo šestnásť takže sa pod Jasonom stále vrtí. Nedočkavo mu začne sťahovať nohavice. Predsa len, sú na verejnom mieste kam sa Mike môže každú chvíľu vrátiť. A asi aj to Jacka vzrušuje. V duchu ho jeho druhé ja počastuje slovom úchyl. Netrápi ho to. Ak by mohol tak by si pokojne dal nálepku s označením úchyl na čelo. Pohne nedočkavo bokmi a o niečo dravšie hladí Jasona.* Prosím. *Kňukne vzrušene. Doslova sa na tom stole ponúka ako obložený chlebík.*
*S tím, že mu Jack usnadní svlékání počítá, už jsou docela hezky sehraní. Sice spolu teď nějaký ten pátek nebyli, ale to v tomto ohledu ničemu nevadí a všechno do sebe zapadá. Usměje se, když jeho přítel zamíří přímo na jeho citlivé místo a slastně zavře oči. Je podobně nedočkavý, ale nějaký sadistický náznak uvnitř něj chce co nejvíce prodloužit tuhle chvíli, kdy se navzájem až bolestně chtějí. Ví, že tohle není místo, kde by si mohl dávat načas, ale nemůže si pomoci.* Mmm... *Spokojeně zavrní v odpověď a maličko Jacka na krku kousne. Když mu pak Jack stáhne kalhoty, může jasně vidět obrys, který dokazuje, že není jediný, kdo se těší. Když zakňučí svou prosbu, Jason zalape po vzduchu, vůbec nebyl připravený na takovou vlnu vzrušení. Přehluší i jeho tendenci prodlužovat a zajede Jackovi prsty do vlasů, které sevře v pěsti. Nedělá to poprvé, a tak ví, kde chytit, aby mu netahal jednotlivé vlásky a bylo to jen příjemné. Ve stejnou dobu si stáhne trenky a špičkou vstoupí do Jacka, tělem mu projede elektřina a maličko se v ramenou otřese. Pomalými pohyby boky jejich spojení pak prohlubuje. Znovu se vrátí ke rtům a vášnivým polibkům a volnou rukou šimrá Jacka na hrudníku.* /Věděl jsi, že kromě hrudi je citlivý i v kříži?/ *Ozve se mu v hlavě vzpomínka a on okamžitě popře její původ a zamíří rukou na místo, které mu poradil vlastně Haures.*
*Zabručí spokojne nad hryzancom do krku. V tom mieste sa mu urobí aj menší fliačik. Nič strašné a dokonca je to aj nenápadné. Jackovi bije srdce ako o závod. Všetky pocity sa v ňom miešajú. Jason mu chýbal. Ani tak nešlo o sex ako skôr o tú blízkosť. Jacku mu zas a znova prechádza rukami po najcitlivejších miestach a snaží sa v ňom vyburcovať celé spektrum pocitov, ktoré z takéhoto aktu môžu vyplynúť. Zaprosí. Je to naňho už moc tak proste zaprosí. Vzdychne keď ho chytí za vlasy a jemne pritom zakloní hlavu. Privretým a vzrušeným pohľadom ho sleduje. Objíme ho okolo ramien takže z prvej ruky sa dozvie keď sa Jasonovi zachvejú ramená. Na revanš mu do nich zatne prsty keď si ho berie. Pri bozkoch ale zatvorí oči úplne a poddáva sa pocitom, ktoré v ňom jeho milovaný vyvoláva. Vzdychne intenzívnejšie keď ho pohladí na hrudi. Trochu pritom aj pohne bokmi naproti. Keď ale ucíti dotyk na krížoch tak proti nemu prirazí a nahlas zavzdychá. Sám je zo svojej reakcie prekvapený ale nesťažuje si. Naopak, zavrčaním dá najavo aby v dotykoch a pohyboch pokračoval.*
*Sleduje Jacka přivřenýma očima dravce. Rozhodně se necítí, že by ho styk s jedním člověkem měl kdy omrzet. Dokonce se jakási jeho část diví, že doteď po bližším kontaktu s pouze jedním člověkem nezatoužil.* /Hm, to bude ta láska./ *Napadne ho s mírnou ironií, přestože to rozhodně není lež. K Jackovi cítí věci, co poznal až v jeho bytě nad bourbonem. A teď ho má zase konečně u sebe. Když Jack zakloní hlavu, kousne se do rtu a chvíli na to ho špičkou jazyka olízne na čelisti. Předpokládá, že když budou potichu, bude to bezpečnější. Mohl by je někdo slyšet.* /A nebo... Pakliže bude křičet, mohlo by to naznačit, co se tu děje a Mike by se nemusel vrátit.../ *Snaží se přemýšlet nad dilematem, zdali se hlasově projevovat či mlčet. Než se však dostane k finální odpovědi, Jack zareaguje na dotek na kříži. Překvapí ho intenzita jeho reakce, a jelikož ho přiražení samotného ovlivní, hlasitě se mu zadrhne dech. Hned nato pochopí Jackův signál a na tváři se mu objeví svůdný křivý úsměv. Pevně ho popadne za bok, aby si usnadnil přirážení a čas od času konečkem prstu sklouzne ke kříži. Horlivě ho líbá na každé místo, které se mu naskytne. Ramena, hruď, krk, rty, ucho. Do toho rychle a tvrdě přiráží a poté, co vymotá ruku z Jackových vlasů, začne s ní také cestovat po jeho těle. Zastaví se u penisu, který po rychlém nalíznutí začne palcem dráždit na špičce. Ač nechce, aby to kdy skončilo, začne pomalu cítit, jak se rozkoš stupňuje. Ví, čeho je to příznak.*
*Jack si v živote prešiel viacerými vzťahovými fáza. Od sukničkára, cez mníšske obdobie až zakotvil v monogamii. Teda mal momogamné vzťahy aj pred Jasonom. Ale s ním je to predsa len iné.* /Že by láska?/ *Mysľou sa mu mihne spomienka ako si to uvedomil. Ostal z toho tak v šoku až musel vystúpiť z auta na križovatke. Ale potom všetko dávalo zmysel. Nie hneď, samozrejme. Pocit beznádeje, že jeho láska nie je opakovaná bol, bol hrozný. Príšerný. Ak by si to obaja tupci povedali skôr tak by nemuseli strácať toľko času krížením okolo toho. V tomto momente ale Jack už na toto nemyslí. Nahlas zavzdychá, takže ani nemyslí na to, že by niekto mohol ísť po chodbe. Síce vedľa v miestnosti sú mŕtvoly ale personál je oproti ním dostatočne živý. Cez pery mu prebehne úsmev keď aj Jason reaguje na jeho výpad. Necháva sa bozkávať, jednu ruku uvoľní z objatia a zaprie sa za sebou o stôl. Vzdychá a zrýchlene dýcha, no keď sa s ním začne hrať aj s rukou tak zakloní hlavu a vydáva ešte hlasnejšie zvuky. Tam kde ho Jason pobozká po chvíľke vyskočia narúžovelé fľaky. Je mu horko z toho vzrušenia a možno aj z toho, že mu horia líca. Zachveje sa a cíti, že to naňho ide. Predsa len je to pár mesiacov tak za rýchlosť nie je treba sa hanbiť. Znova ním prejde chvenie a po pár prudkých Jasonových pohyboch sa dostane na vrchol. Spolu s tým takmer zakričí a de fakto sebou hodí o stôl. V ušiach mu ostane iba tichučké pískanie ale inak nič. Popadá dych a sem tak sa ešte zachveje doznievajúcimi pocitmi.*
*Až když po chvíli dosáhne vrcholu skoro ve stejnou dobu jako Jack a táhle zasténá. Chvíli má zavřené oči a užívá si tu blízkost. Až když otevře oči, pořádně si prohlédne Jacka pod sebou a rudá místa, která jakoby zářivě označovala místa, kde se Jacka dotýkal. Maličko se zamračí a po jednom z místeček na hrudi přejede prsty. Ani neví, proč ho překvapí, že to jen tak nezmizí. Zaměří se na napuchlé rty svého partnera a zvědavě nakloní hlavu na stranu. Téměř se mu zdá, jakoby měl nějakou alergickou reakci. Až po těchto úvahách se začne rozhlížet po stole a všimne si balíčku kapesníků. Není to žádná sláva, ale bude to muset posloužit.* /Hlavně bude vidět, že jsou pryč, což by u krabice nebylo tak nápadné. Nu což, můžu popotáhnout až se vrátí a omluvit se./ *Vytáhne se tedy z Jacka a začne je oba pečlivě utírat, v rámci mezí s omezeným počtem kapesníků. Když z nich vytříská maximum, skloní se nad nyní ležícího Jacka a políbí ho do vlasů.* Taky jsi mi chyběl. *Řekne s rošťáckým úsměvem.* Hmm... *Zamručí si spíše sám pro sebe, když si všimne, že se tam dole ještě nesklidnil. Na druhé kolo si ale i přes všechen adrenalin netroufá, a tak si natáhne trenky a kalhoty.* Můžu dnes zůstat u tebe? *Sjede ho pohledem, jakoby se ho neměl nikdy nabažit a pohladí ho po holých bocích. Neví, jestli ho už Jack slyší nebo mu stále zvoní v uších, ale je kdyžtak připraven mu to zopakovat.*
*Naberá dych. Ucíti dotyk na hrudi a tak automaticky pohladí Jasonovu ruku. A ďalej sa takmer lenivo váľa po stole. Ešte stále nič nepočuje a ešte sa k tomu usmieva ako ťulpas. Je spokojnejší než Bob keď zoženie nejaký dôležitý dokument. Jemne mu píska v ušiach ale stále spokojne sleduje to ako sa Jason stará. Oňho, o seba. Ako ho tak sleduje...* /Hm, druhé kolo?/ *...ale stále si uvedomuje, že sú prakticky na verejnom mieste. Znova Jackove ja sa ozve s nálepkou úchyl, keďže ho evidentne sex na verejnosti dosť berie. Možno si časom zavedie aj zoznam mieste kde to robili. Alebo kde to ešte len budú robiť. Privrie oči keď a Jason k nemu skloní a vtisne mu bozk do vlasov. Mimodek sa zamyslí, že by si mal zájsť k holičovi lebo mu za ten čas vlasy podrástli. Tlmene počuje, že niečo povedal ale nerozumie mu. Sleduje ho ako sa oblieka...* /To asi nie je zlý nápad./ *... zhodnotí a tak sa lenivo dvihne na lakťoch. Pískanie v ušiach sa zintenzívni až musí nakrčiť obočie a rázom už sú okolité zvuky jasné.* Hm? *Nadvihne obočie v reakcii na Jasonovu otázku. Zachytil iba jej koniec, takže nevie čo sa presne pýtal. Lenže z chodby sa ozvú rýchle kroky a Jack sa v panike bleskovo dvihne a podujme sa na obliekanie. Ak by to bola olympijska disciplína tak by mohol usilovať o zlato. Akurát si natiahne tričko cez hlavu keď Mike vbehne do miestnosti. Oči má našťastie zapichnuté v jednej z tašiek, takže Jack má aspoň pár stotín na to, si tričko natiahnuť na telo a začať sa tváriť nenútene.* Ták chlapci mám jedlo a môžeme sa pustiť do roboty. Agent Irons, tu je vaša čokoláda a tebe som zobral jahodové capuccino so škoricovou penou. *Mike položí tašky s jedlom na stôl... vediac čo sa tam pred chvíľou dialo, tak by ich tam nepoložil... a podá Jasonovi a následne Jackovi nápoje. Lenže pri pohľade na Jacka sa zamračí a zarazí.* Ty si jedol čučoriedky? *Jacka tá otázka zarazí. Tak ho to zarazí, že ostane s rukou na pol ceste k nápoju. Mike rukou naznačí k neďalekému zrkadlo a tak teda Jack neotáľa a prejde k nemu. Nechápavo na seba pozerá. Červené, trochu opuchnuté pery a líca ako keby v jednom ohni. Už chápe aspoň to horko. Pozrie na krku kde je pár fľakov a tak sa otočí na Jasona.* Jedol si čučoriedky? *Mike sa zarazí a pozrie na Jasona. Vyzerá, že to nechápe. Potom pozrie späť na Jacka.* Ty máš alergiu, nie on. *A hneď ako to Mike dopovie tak mu tvárou prebehne výraz pochopenie. Znova si ich oboch prezrie.* Dúfam, že ste tu nerobili žiadne prasačinky. *Jack sa drží za líca ako malý chlapec a ešte k tomu trochu našpúli pery. Vyzerá ako bábika. Až na to, že je dospelý chlap.* Nie. Za koho nás máš? *Povie tak presvedčivo, že by o tom presvedčil aj seba.*
*Tiše se uchechtne, když mu dojde, že ho Jack neslyšel a zopakuje svou otázku. Nespokojeně se dívá na to, jak se Jack následně obléká, a kdyby nezaslechl kroky na chodbě, možná by ho zastavil. Mezitím už se trochu uklidní a poslední stopa toho, co tu dělali klesá. Jason je ke dveřím zády, a proto ve chvíli, kdy už stojí Jack tváří v tvář Mikeovi a musí kontrolovat své výrazy, Jason toho využije. Zatímco Mike už rozdává pití, dlouze olízne a vsaje prst, kterým Jacka ještě před chvílí dráždil. Až pak se usměje a otočí se na patologa.* Děkuji. *Přikývne a natáhne se pro svoji horkou čokoládu. Je dost teplá na to, že ji sem musel donést, a tak ještě uznale pokýve. Následuje pohledem tašky a probudí se v něm škodolibá radost, kterou na sobě ale nedává nijak znát. Při otázce ohledně borůvek si vzpomene, že ho před chvílí napadlo něco podobného. Na druhou stranu mu napuchlé rty a rudé tváře přijdou neuvěřitelně atraktivní, takže si to teď netroufá moc zkoumat. Když se na něj Jack otočí, kousne se zevnitř do tváře, aby se bolestí trochu přivedl do klidu. Po tom pohledu by se na něj totiž nejraději znovu vrhl Mike neMike.* /Ha, pravda. Já alergii vskutku nemám./ *Uchechtne se při patologově poznámce, ale jeho smích rychle utichne.* /Moc mi to neulehčuješ!/ *Maličko nakrčí obočí, když uvidí, jak si mačká tváře. Je rád, že Jack následně zalže za ně za oba a jen pokrčí rameny.* Tak co pro nás máte? *Zeptá se na práci a na půl zadku se opře o stůl, kde ještě před chvílí ležel Jack. Má pocit, že cítí pozůstalé teplo.*
*Usmeje sa.* Na to sa pýtať nemusíš. *Odpovie mu jednoducho a potom začne svoj hon na oblečenie. Potom už im Mike robí spoločnosť a Jack sa rozhodne ešte skontrolovať Jasona... a tam na sekundu sa zarazí. Jemné pootvorenie pier a hlboký nádych jasne dajú najavo, že ho to gesto nenecháva chladným. Spočinie na Jasonovi ešte pár sekúnd ako keby očakával, že to zopakuje ale potom nech chce alebo nie sa otočí k Mikeovi. Lenže potom začne debata o čučoriedkach a Jack odpochoduje k zrkadlu.* /Dočerta. Dočerta, Dočerta./ *Drží si tváre ako keby to malo pomôcť k zmiznutiu. Lenže to nezmizne.* /Jediná vec, na ktorú som alergický.../ *Hromží v duchu. Keby len vedel, že to nie je z čučoriedok. Nijako sa na Jasona nehnevá. Hnevá sa skôr na seba, že mu mal o tom povedať. Lenže na to zabudol. Nie že by sa tomuto ovociu extrémne vyhýbal. Raz za čas si dá pár bobúľ lenže teraz vyzerá ako keby zjedol celý košík. Prejde si po perách zubami, aby zmiernil ten brnivý pocit.* Vyzerám ako Marfuša. *Hundre si polohlasne. Mike zatiaľ začne vyťahovať jedlo na stôl a po Jasonovej otázke sa naňho pozrie. Vyloví zo stola tenkú zložku s pár papiermi.* Žena s rozpáraným bruchom. Vyzerá to, že všetky vnútornosti vytiahli z brušnej dutiny. Nič nechýba. Toxikologický rozbor ešte nemám, bude behom pár hodín. Odkedy je korona tak im to trvá. Na tele je pár zaujímavých vecí. Tak čo... *Doteraz hovoril k Jasonovi ale teraz sa otočí na Jacka.* ...Rúženko. Ideme na pitevňu? *Zavtipkuje na jeho adresu Mike. Jack naňho privrie oči, pustí si líca ako keby sa spálil... aj tak ich má celkom horúce... trochu urazene dvihne nos. Prejde ku stolu odkiaľ si zoberie krabičku s jedlom a čínske paličky a ide bez slova na pitevňu.* O-ho-hooo. Červánek sa nám urazil. *Mike pokračuje a pritom dá Jasonovi pitevnú správu do ruky. Vyrazí za Jackom a potichu sa smeje. Jack medzitým sa už usadil v tureckom sede v chladnej miestnosti na prázdny, čistý stôl. Asi necelé dva metre od neho je druhý stôl kde je obeť. Decentne je zakrytá po krk ale aj tak je na tom nejaký kúsok morbídnosti. Najmä keď Jack otvorí krabičku s činou a hlasno roztrhne sáčik s čínskymi paličkami. Mike zakrúti hlavou.* Síce teraz toľko farby, že by si to mohol mojim nebožtíkom rozdávať ale dávaj prosím pozor, aby si neurobil okolo seba čurbes. Pochybujem, že máš pri sebe sedem trpaslíkov, aby to po tebe upratali. *A Mike sa stále strefuje do Jacka. Ten stisne pery a pasívne-agresívne začne s paličkami miešať rezance.*
/Jasně, nemusím./ *Vehementně přikývne a také se usměje. Ani neví, kde se v něm vzala ta nejistota nebo potřeba se dovolovat. Nechal se zkrátka unést tou chvílí a možná se potřeboval nějak ujistit, že to ještě neskončilo. V očích se mu zableskne, když vidí, jak na něj Jack reaguje a přijde mu k vzteku, že patologovi netrvali pochůzky déle. Což je samozřejmě trochu hamižné, jelikož může být rád, že vůbec něco stihli.* /Marfuša?/ *Nedává na sobě znát zmatení způsobené neznalostí klasické ruské pohádky a upraví si límeček košile, kdyby náhodou. Nad Mikeovým vysvětlením chápavě pokýve hlavou a nad poznámkou o koroně bezmocně pokrčí rameny. Netroufá si toto zpoždění kritizovat, kdyby si byli všichni tak blízcí, jak Jack vyprávěl. Zároveň ale nemá ani chuť to omlouvat, jelikož zdržování nemá rád. Mikeovy vtípky na Jackův účet moc dobře nechápe, ale čas od času mu nějaká dojde. Přesto na to nijak nereaguje a v podstatě splývá se vzduchem. Zamíří s nimi na pitevnu a opře se o zeď vedle pitevního stolu, na který hups Jack. Jelikož stejně nemá moc co dělat, přijme pitevní zprávu a začne si ji pročítat.* /Přesně jak říkal. Plus pár latinských termínů.../ *Od spisu vykoukne na mrtvolu, ale raději zase zaboří zrak do popisu toho, co by mohl vidět. Ne, že by mu bylo ve společnosti mrtvoly nepříjemně, ale blíže taky zrovna neběží.* Je to ojedinělý případ nebo jich bylo více? *Kývne bradou k zčásti přikryté mrtvole. Ptá se spíše patologa, protože Jack byl teď dost dlouho mimo službu.*
*Mike prevráti oči v stĺp a odokryje mŕtvolu. Obom sa tak naskytne pohľad na ženské telo. Je umytá a snehovo biela. Brucho má rozpárané a prepadnuté vďaka tomu, že orgány patológ uložil inam. Jack na moment prestane tyranizovať jedlo. Chvíľu pozerá na mŕtvolu, dokonca sa ja vystrie ako keby sa chcel pozrieť vyššie. Mike čaká, pohľadom prechádza z jedného na druhého. Čaká na to, ktorý z nich sa ujme asistencie. Už to vyzerá, že Jack sa chystá odložiť jedlo, povzdychne si, na moment zatvorí oči v geste - už zas do práce a... začne jesť.* Nechápem, ako sa dokážeš napchávať pri mŕtvole. Pri fotkách ešte budiš ale dva metre od obete? *Nechápavo krúti Mike hlavou. Jack len mykne plecom a dá si do pusy ďalšie sústo. Potom ale pozrie na Jasona.* Do práce. *Zahuhle s plnou pusou a paličkami ukáže k telu. Patológ si už podupkáva a čaká kým sa Jason k nemu pridá.* Hm, dobrá otázka. Nejaké spojitosti by tu možno boli. Ono nie je to jediný prípad rituálnej vraždy čo sa v poslednom čase stala. Rozdiely sú ale v detailoch. Mesiac dozadu som tu mal obeť, ktorej vylupli oči z hlavy a skrz na skrz ju prešpikovali roxorovou tyčou. Ono, v tomto smere sa fantázii medze nekladú. Neviem ako presne to polícia uzavrela. Mám tu celkom frmol. Ale pozrite... Jason, že? Pozri sa na toto. *Prejde k nohám obete a ukáže na spodnú časť chodidla. Je tam vytetovaný nejaký symbol.* Niečo podobné mala aj obeť asi z pred troch týždňov. Tiež žena, tiež obeť tohto bláznovstva a tiež tetovanie na rovnakom mieste. Ale bol to iný symbol. *Mike venuje pozornosť Jasonovi. Jeho gestikulácia je pokojná a je viditeľné, že vo svojom odbore sa vyzná.* Vzal si aj jarné závitky? *Vojde im do toho Jack. Absolútne ignorujúc fakt, že by mal aj on pracovať. Mike prevráti znova oči v stĺp.* Áno. Čo tak sa k nám pridať? *Navrhne patológ a dá si ruky v bok. Jack znova vyzerá, že jeho slová skutočne zvažuje.* Nie, díky. Ide vám to super. *Pochváli ich a ďalej pokračuje v jedle. Spustí jednu nohu zo stola pohupuje ňou.*
*Přes složku nakoukne na vykuchané tělo a mírně pozvedne obočí. Nejdivnější mu na tom přijde, jak žena vypadá naprosto poklidně i s takhle rozhaleným břichem. Sice je nepřirozeně bledá, ale i tak vypadá jakoby pouze spala. Až po nenápadném kouknutí na mrtvolu si všimne, že po něm Mike zjevně něco chce, přestože netuší, co by to mohlo být. Jack nevypadá, že by se toho chtěl ujmout, a tak se nejistě odlepí od zdi a zamíří k patologovi.* Do práce. *Zopakuje po něm dutě a jako náměsíčný se vydá k mrtvole. Není zvyklý dělat něco, v čem se absolutně nevyzná a to nevědění ho uvádí téměř do tranzu.* Mhm, Jason. *Oproti energickému patologovi vypadá, že se právě probudil, a tak se kousne zevnitř do tváře, aby z toho vypadl. Následuje ho k nohám oběti a maličko se skloní.* Je to doopravdy tetování? Takový symbol by trval docela dlouho... a navíc jsou jeho linie dostatečně čisté na to, aby sebou oběť u tetování necukala. Toxikologii nemáme, takže nevíme, jestli nebyla oběť utlumená nějakými látkami. Poznáme, jestli to není tetováno post-mortem? Srážlivost by měla být narušena, takže by barva hůře držela.. ne. Pokud by to bylo post mortem, klasickým způsobem by to bylo příliš riskantní a zdlouhavé. Vypálení by nenabralo tak hezky černou barvu. Nemyslím si, že by šlo o práci nějaké lidské sekty. *Podívá se na Jacka a maličko nakloní hlavu na stranu. Právě řekl, že to vypadá na magický původ, ale není si úplně jistý.* /Možná vypadám, že čekám na pochvalu... No, s vypálenými cejchy mám zkušenost a jednou jsem měl milenku, která pod vlivem alkoholu nemluvila o ničem jiném, než o tetování. Takže možná to není úplně mimo.../ Jiný symbol. /Takže jiná část rituálu? Kompletně oddělený jiný rituál? A též žena.../ Ehm. Nebyla naše oběť panna? *Je mu nepříjemné se na to takhle přímo ptát, ale ví, že pro některé rituály je to zásadní.* /Není nejmladší, takže by bylo riskantní předpokládat, že je... ale kdyby byla, rituál by mohl jít o to lépe. Takže pokud si vrah dost zjistil o jejich životě.../ *Obočí má stažené usilovným přemýšlením a aniž by si to uvědomil, mírně našpulí rty. Na Jackovo odmítnutí se jen pobaveně odfrkne, ale jeho výraz se nemění.*
*Jack spokojne chrumká nejaký bambusový výhonok. Akurát je medzi patológom a Jasonom ticho takže zvuk chrúmania sa znateľne odráža od stien miestnost. A Jacka to nijak nerozrušuje. Len teda Mike po ňom hodí rozhorčený pohľad. Ale potom sa už venuje Jasonovi. Mike sa skloní bližšie k tetovaniu na nohe.* Mne to príde ako dosť precízne tetovanie. Ale to či obeť bola alebo nebola pri vedomí viem potvrdiť až budú výsledky krvi. *Znova sa pozrie na Jacka ale ten akurát loví z krabičky kúsok kuraťa. Ani s ním nehne keď Jason naznačuje niečo nadprirodzené. Je iba Jack a jedlo. Mike sa pokúsi zapojiť Jacka do prípadu ale ten to zametie. Miesto toho dofutruje čínu a spustí aj druhú nohu zo stola. Chvíľu ich pozoruje.* Z toho čo som zistil, obeť už nebola panna. Vyzerá to, že mala za sebou minimálne jeden pôrod. *Odpovie Mike Jasonovi a prejde k pravému ramenu.* Na rameni má modriny a odreniny. Čo sa dalo som z toho vytiahol a zaslal na expertízu. Keď sa pozrieš na zápästia tak sa tam nachádzajú ďalšie modriny. Je dosť možné, že sa obeť bránila. *Pokračuje Mike v práci s Jasonom a Jack, už s o dosť menej červenými lícami a perami zlezie zo stola. A vytratí sa z miestnosi, aby sa mohol pustiť do jarných závitkov. Len na oboch mávne, aby sa nenechali rušiť. Aj keď nevyzerá, že by ich nejako vnímal, opak je pravdou. Pozorne počúval každé slovo. Dôjde do kancelárie a chvíľku sa prehrabuje v krabičkách až kým nenájde tú čo hľadá. Mike medzitým s Jasonom pri tele obeti.* Čo sa týka toho druhého prípadu, ktorý je tomuto podobný. Telo už je pochované ale všetku dokumentáciu vám môžem dať na porovnanie. Možno z toho s Jackom vytrieskate maximum. Inak... je v pohode? *Keď sa to pýta tak sa k Jasonovi nakloní so starosťou v očiach.* Nemá nejaký post-traumatický stres, že? Počul som, že sa mu to už raz stalo ale moc o tom neviem. Nikdy o tom nehovoril. Ale dosť pil tak... drž ho od fľaše ďalej ak by to naňho prišlo. Fakt spolu chodíte? *Pochybovačne sa opýta ale potom si uvedomí ako to vyznelo, tak dá na obranu ruky pred seba.* Teda... nič proti tomu nemám. Jack je fajn chlap len teda... ako sa to stalo? *Zvedavo ťahá z Jasona nejaké informácie. Jack medzi tým čo našiel jarné závitky sa zahľadí aj na stôl. Je tam pár zložiek. Obzrie sa za rameno či ho nikto nesleduje a keď zistí, že je vzduch čistý tak si ich začne prezerať. Narazí na zložku chlapa s vystrelenou dierou v hlave. Začne sa mu o čosi horšie dýchať. Odloží teda jedlo na stôl a oprie sa oňho rukami. Zaklapne zložku a hneď na to na obal dopadne kvapka krvi. Potom druhá. Jack sa v prvom momente nechápavo zahľadí. Utrie si rukou nos a keď sa na ňu pozrie tak uvidí krvavú čmuhu. Uvedomí si ako mu steká po hornej pere a tak sa narovná.* /Dočerta, čo to.../ *Ani myšlienku nedomyslí, pretože sa mu v ušiach postupne začne ozývať pískot. Tichý ale zvláštne frustrujúci. Nie taký aký zažíva po orgazme. Tento je... zlopovestný. Potácavo prejde ku dverám kde sa ale oprie o futra a pozrie do prázdnej chodby. Pomaly sa zosunie až k zemi a doslova pozerá do blba. Mysľou ju medzi tým prebehnú chaotické obrazy, ktoré nevie ani poriadne identifikovať. Nechápe ich zmyseľ. Tak proste sedí na zemi, pozerá s prázdnym pohľadom do prázdnej chodby a z nosu mu tečie krv.*
Výborně, věřím, že nás pak s výsledky okamžitě seznámíte. *Už Jackova přítomnost je pro Jasona dost uklidňující, přestože se na něj nedívá. Alespoň jeden z nich musí pracovat, a kdyby u něj seděl a nadšeně sledoval, jak hezky jí i po posednutí, nebyl by k ničemu.* Ach, dobře. *Přikývne Jason, jelikož porod dost jasně svědčí o tom, že oběť rozhodně nebyla netknutá. Když periferním viděním zaznamená, že se patolog pohnul, automaticky ho následuje.* /Nechutné. Jestli ji doopravdy potřebovali jako oběť, nemusela u toho trpět./ Pakliže má za sebou porod, našli jsme potomka? Třeba by věděl o matčiných nepřátelích. /Nebo jestli se nezapletla se sektou./ *Poprvé se na Jacka podívá, když sleze ze stolu a sleduje ho pohledem, dokud neopustí místnost. Nanovo se v něm probudí několik měsíců pěstovaný neklid. Uzavře se mu hrdlo i mysl a není schopen řádně uvažovat. Jack je pryč. Nevidí ho. Bůhví, jestli to nebylo celé jen sen. Sáhne na pitevní stůl, aby se ujistil, že tu vskutku je.* Mhm, to by od vás bylo velmi pozorné. *Rychle zamrká a pokusí se ten hnusný pocit setřást.* /V pohodě? Já... ještě nevím./ Od té doby, co se to stalo jsem ho viděl jen od místa činu. Myslím, že toho v sobě hodně drží, ale musí být v pořádku. /Bude v pořádku mi nejde přes jazyk. Ale musí. Musí. Musí./ Ch-chodíme? *Na chvíli se zamyslí a ta otázka ho úplně vykolejí. Ano, před chvílí detektiva hýbal v jeho kanceláři, ale teď je překvapený, že mezi nimi něco vidí.* Jak se to stalo? Nějak to vyplynulo... *Jeho nepříjemná předtucha se z nějakého důvodu stupňuje. Jakoby ho snad upozorňovaly zbytky stěny, kterou utvořil v Jackově hlavě, že je něco v nepořádku.* /Jsem jen vystrašený, určitě se mu teď nic neděje. Nemůžu se k němu chovat jako k dítěti./ A od alkoholu se ho budu snažit držet, tedy myslím. V poslední době už jsme spolu moc nepili. /Možná od té doby, kdy přešlo přátelství v něco víc?/ *Spidey sense úplně blázní a Jason už to nevydrží.* Nepřijde ti, že je tam dlouho? Jen si šel pro další jídlo, ne? *Přejde do tykání, aniž by to nějak zvlášť řešil. Usměje se na Mikea a mrtvolu a mávne rukou.* Přehnaně se obávám, že? *Uchechtne se a svěsí ramena jakoby se nic nedělo. Naproti tomu se v příští vteřině otočí na podpatku a otevře dveře ven.* Hej! *Klekne si před Jacka, který z nějakého důvodu sedí na chodbě. Položí mu ruku na tvář a jemně poplácá, jestli vnímá. Okamžitě si všimne krve a ztuhne.* /Mozek. Mohlo to ovlivnit mozek? Může se nadále rozkládat? Mám mu vstoupit do mysli? Ne. Nevím, co se děje. Není to bezpečné./ Jacku? *Ve stresu mu místo jemného poplácávání vlepí pořádnou facku.* /Šok? Pomůže to? Nejsem doktor./
*Mike prikývne. Je to polícia tak nemá dôvod prečo im tie výsledky nedať. Potom sa ale s veselým pohľadom pozrie na Jasona.* Myslel som, že hľadanie potomkov a nepriateľov je už vaša práca. *S humorom ho upozorní na to, že toto už rozhodne nepatrí do jeho kompetencie. Mike tiež pozrie za Jackom ale nie tak pozorne ako Jason. Viac sa venuje mŕtvole. Dá do ponuky spis o druhej obeti. Predsa len aj tá mu pristála na stole.* Za málo. Síce, spis je aj na policajnej stanici u vás ale spravím vám kópiu z mojich dokumentov. *Potom sa ale začne zaujímať o mimopracovné veci. Zvedavo počúva Jasona a prikývne.* Aha, to chápem. Jack je dosť uzavretý človek. Keď som ho spoznal tak to bola iba práca, práca a práca. Myslím, že ho vtedy dosť hlodala minulosť a to čo sa mu stalo. Však vieš... tie jazvy a tak. Ale odvtedy sa dosť zmenil. Už nie je tak neprístupný ako kedysi. *Vysvetľuje svoj pohľad na Jacka. Nadvihne jedno obočie keď Jasona prekvapí otázkou.* Nechodíte? Myslel som, že ste sa muckali kým som prišiel späť. Ale radšej nejedz pri ňom čučoriedky inak zas bude vyzerať ako paradajka. *Povie s veselým tónom v hlase. Pousmeje sa.* Takže vyplynulo. *Čaká či to ešte rozvedie. Potom nad alkoholom prikývne. Nerád by bol, ak by Jack bol zas tam kde kedysi. Začne si zas prezerať mŕtvolu a zaujato sa skloní k modrinám na ramene. Ale keď sa Jason začne strachovať o Jacka tak dvihne pohľad.* Asi mi zas šmejdí po stole. Mám tam rozrobenú robotu. Niekedy je ako malý, všetko mu podáva ruky. *Posťažuje sa a ďalej sa venuje práci. Ale potom keď dvihne pohľad tak Jason už je ta tam. Počuje ho ako na Jacka hovorí tak zmäteno prejde k nim. Zatiaľ Jack sedí na zemi, hlavou sa mu premietajú obrazy, ktoré nevie uchopiť a v ušiach má nepríjemný piskot. Periférne zachytí pohyb a tak sa tým smerom pozrie. Jason.* /Áno, toto je tak správne./ *Mysľou mu prebehne pár obrazov s Jasonom ale ani tých sa nevie chytiť. Je to ako keby mu niekto z rýchlika ukazoval fotografie. Ucíti dotyk na tvári a tak trochu sa doňho oprie. Je mu príjemný. Nepočuje žiadny zvuk. Potom ale ucíti facku, ktorú rozhodne nečakal. Pozrie sa teda šokovane na Jasona. Vyzerá ako keby sa prebral, obrazy v hlave ustupujú ale pískot ostáva.* Au! *Zakričí ale ani to nepočuje. Zarazí sa na moment sa chytí za uši a čaká. Za ďalších pár sekúnd to už konečne začne ustupovať. Mike medzičasom prejde okolo nich.* Mám na stole kapesníky, prinesiem mu ich.
Haha! Jistě, nechal jsem se unést. *Sladce se usměje a uzná, že ne na všechno se může ptát sympatického patologa. Nad jeho další poznámkou pokýve na symbol toho, že mu rozumí a že na stanici stoprocentně dostane úplně všechno. Podrbe se na zátylku a upřeně sleduje mrtvolu, zatímco se snaží nemyslet na možné nebezpečí. Hovor se stočí k osobním tématům a Jason tuší, že by neměl prozradit moc. Rozhodně se za svůj vztah s Jackem nestydí, ale je to primárně jeho pracoviště, a tak by dle jeho názoru mělo být množství informací na něj propuštěné na něm.* /Uzavřený... se mnou nikdy příliš uzavřený nebyl. Když se nad tím zamyslím, je to dost milé./ Chodíme. *Vehementně přikývne a nad jeho další poznámkou se zamyslí.* /Alergie na borůvky... myslí si, že to přišlo ode mě... ale já borůvky neměl. Že by měl alergii na mě? No jistě! Místa, kde jsem ho líbal zčervenala.../ Kruci, ještěže neměl horší alergickou reakci. /Ale proč na mě?/ Mhm. *Přikývne a moc se o počátcích jejich vztahu nechce bavit. Už se nad tím zamýšlel před chvílí a není to jen jeho věc. Vyposlechne si ještě, co mu patolog říká o šmejdění, ale pak tiše jako myška zmizí.* /Svou magii použít nemohu, není to bezpečné. Plus ta alergie, na co je? Musí to být také něco s magií, takže vstup do mysli nepřichází v úvahu./ *Jelikož na to vždy spoléhal, trochu zpanikaří. Nepostřehne, že se k němu Jack v podstatě mazlí a praští ho.* No výborně! *Vykřikne v odpověď na jeho au a zářivě se usměje. Když ale vidí, že se drží za uši, jeho chvilková radost zmizí.* Jackie, bolí tě něco? *Snaží se co nejvíc artikulovat, aby se mohl pokusit odezírat ze rtů.* Bo-lí? *Když kolem nich projde Mike, Jason mu nevěnuje moc pozornosti, jen si pomyslí: * /Ne, nemáš./
Takže chodíte. Ále... myslím, že toto je celkom roztomilá reakcia. Ľahko sa z neho potom robia žarty. *Potutelne sa usmeje. Potom sa ale situácia pomerne dramaticky zmení. Mike zachytí ten moment ako Jason vlepí Jackovi facku. Ak by Jack nemal pod nosom krv tak by sa nad tým aj bavil. Jack sa drží za boľavé líce a potom za uši. Mike sa vydá hľadať kapesníky. Jack sa pozrie na Jasona a čaká kým to všetko odozneje. Zamračí sa. Trochu sa mu aj vlastné myšlienky strácajú ale aj tak ho napadne...* /prečo ako blbeček tak artikuluje?/ *...písko utichu a Jack sa zhlboka nadýchne. Ešte v ňom ostáva nepríjemný pocit. Trochu si oblizne pery ale keď mu v puse ostane kovová pachuť tak s tým prestane. Dá si ruky dole akurát v momente.../ Čo ste robili, že ste minuli všetky kapesníky?! *...keď od stola Mike zakričí. Jack nadvihne obočie a trochu vyvalí oči.* O-ou. *Povie a trochu sa k Jasonovi nakloní.* Kam zahodil tie použité kapesníky? *Rýchlo si začne utierať nos do trička. Nič lepšie aj tak nedostane. Radšej sa ani neotáča na to, ako Mike prehrabáva stôl.*
*Trochu nešťastně se na Mikea podívá, když mluví o trápení Jacka. Na jednu stranu mu přijde k zulíbání, když je pasivně-agresivní, ale na druhou stranu mu ho je nějak divně líto. Když si pak všimne, že Jack přichází k sobě, nedovolí si úplně povolit.* /To, že se mračíš znamená, že bolí? A nebo...?/ *Uraženě našpulí rty, když si uvědomí, že Jack přehnanou artikulaci neocenil.* /Kapesníky? Ou.../ *Hlasitě popotáhne, což je mu dost nepříjemné, jelikož je to jednak proti jeho vychování a jednak ve skutečnosti nastydlý není.* Rýma dokáže být otravná! *A poté dodá už k Jackovi tichounce, v podstatě jako reakci na jeho vyjevení.* No, nelžu. Sice to moc neznám z vlastní zkušenosti, ale když jsi byl nastydlý ty, nebylo to zrovna ono. *Ušklíbne se a pokrčí rameny. Je na něm vidět, že je na tuhle svou polo-lež pyšný. Tedy za předpokladu, že Mike nebude použité kapesníky moc zkoumat.* /Fuj./ Do koše... Ale přeci se v tom nebude hrabat! *Zděšeně se podívá na krvácejícího Jacka a ta představa zkoumání špinavých kapesníků mu zacvičí s žaludkem.* Jsi v pořádku? *Pohladí ho po rameni a až teď si uvědomí, že mu celou dobu v uších rychle bušilo srdce. Uvědomí si to proto, že se mu konečně zklidnilo.* Je tohle poprvé, co se ti něco takového stalo? Viděl jsi něco? *Ví, že by ho asi neměl zahrnovat otázkami, ale nemůže riskovat, že by na to třeba za chvíli zapomněl.* /Jako se sny../
*Sleduje ako Jason našpúli pery. Byť to za inej situácie tak by mi tie plné, špúliace pery ocucal. Takto ho to ale ani nenapadne. Neklamným dôkazom toho, že sluch sa mu vrátil je, že počuje Jasonove divadelné potiahnutie. Nadvihne delikátne jedno obočie a pozrie sa na svojho drahého trochu posmešným pohľadom. Čo je dosť v kontraste od toho čo sa pred pár sekundami s ním samotným dialo. Mike nedbá na Jasonove slová a ďalej hľadá kapesníky.* Máš pravdu, nie je to ono. *A pritom si už utiera krvavý nos do trička. Dosť chlapčenské gesto. Ešte ak by to robil do rukávov tak to by bolo ono, vyzeral by ako päťročný. Jack trochu vyvalí oči a konečne dostáva pocit, že krvácanie prechádza.* Dúfam. Zisťovať to nechcem. *Pozrie ešte na Mikea.* Pošli materiály na stanicu. Pre dnešok končíme. *Začne to teda Jack ukončovať a Mike niečo začne hundrať. Príliš ho nepočúva. Pohľadom sa vráti späť k Jasonovi.* Áno, som. *A začne sa stavať na nohy. Dostaví sa do svojej plnej výšky a povzdychne si.* Maj sa! *A strká Jasona preč v momente keď Mike zmerčí kôš plný kapesníkov.* /Nie, pri tomto nechcem byť./ *A tlačí ho ďalej chodbou aj keď sa z kancelárie ozýva Mikeov krik s otázkami, že čo to preboha robili?!* Nie je to prvý krát. A áno, videl. Len neviem čo. Bolo tam číslo 932, žlté auto, obloha s vtákmi. A kopec ďalších vecí čo som nezachytil. Všetko to bolo podchytené takým... hnusným pocitom. *Expresne rýchlo dotiahne Jasona až k východu a tam na krátky pozdrav vrátničke na nič nečaká a vychádza s ním von. Tam nahlas vydýchne.* Myslím, že nás už Mike nikdy nenechá samých v jeho kancelárii. *Skonštatuje nahlas a pozrie sa na Jasona. Pod nosom mu ešte ostalo trochu krvi. Tričko, predtým biele, teraz celé zafúľané.* Prepáč, že som ťa vydesil.
/Proč nepřestává hledat? Sakra to chce dělat analýzu? Zjevně tam nejsou!/ *Protře si nos, který protestuje proti jeho hraní a nespokojeně se podívá směrem do kanceláře. Hned jak se pohledem vrátí k Jackovi, všimne si jeho výrazu a jemně ho šťouchne do ramene.* Chm. *Nakrčí nos, když vidí, jak se Jack utírá do trička, ale také nevidí jinou možnost.* /Raději jeho vězeňské triko, než moje košile./ *Uzná po vteřině sledování a raději se zadívá do zdi. Když uslyší, že je to pro dnešek všechno, uleví se mu. Nejen kvůli kapesníkům, ale také se mu moc nelíbí představa, že by jeho milý po této epizodě pracoval.* Nashledanou! *Houkne za Mikem a téměř vyskočí, když se Jack zvedne. Co kdyby ztratil rovnováhu?* /Musím toho nechat. Není postižený, nemusím se o něj bát na každém kroku./ *Načež sám sobě odpoví výčtem nebezpečí, která mu stihla za posledních pár minut hrozit a raději to nechá na později. Je ještě dost zamyšlený, když ho Jack strká ven a až ve chvíli, kdy na něj znovu promluví se na něj podívá.* 932, žluté auto, ptáci. Hnusný pocit... Mluvil na tebe? /Třeba jsou ještě nějak spojení? Ne. To by nemělo být možné... spíš se jedná o nějaké zbytky. Možná vzpomínky z doby, kdy byli jeden. Ať už k jeho plánu, nebo jen to, co se dělo./ Pokud chceme zařídit budoucnost, kde prohraje... mohlo by to být nápomocné. *Když se dostanou na čerstvý vzduch, zhluboka se nadechne a naslouchá.* Ha, to bych se mu nedivil. Myslím, že to zvládnu i v jiné kanceláři. *Zářivě se usměje a snaží se setřást onen nepříjemný pocit. Zdá se, že to jde docela hezky, když vidí, že je Jack v pořádku.* /Zrovna dnes jsem si nevzal do klopy kapesník!/ *Vynadá si při pohledu na jeho krvavý obličej a zničehonic mu hlavou probleskne vzpomínka.* Jak nostalgické, tehdy v baru jsi měl zlomený nos. *Uchechtne se a ukazováčkem mu ťukne na špičku nosu.* Ha! Omlouvat se mi za to, že se ti něco děje. Ty jsi vážně zvláštní člověk, Jacku Portere. *Zasměje se pln úlevy a poté si trochu protáhne záda.* Tak pojď domů, než padne tma a ucítí tě nějaký upír.
*Vytiahne ich oboch von z budovy.* /Čerstvý vzduch./ *Aspoň sa to na čerstvý vzduch podobá aj keď sú v New Yorku. Tam je predstava čerstvého vzduchu smog.* Nie, nehovoril na mňa nikto. Iba obrazy. Ako keby to len prichádzalo. Neviem. *Mierne ho rozčuľuje, že sa vo vlastných pocitoch nevie vyznať. Ale len nad tým zakrúti hlavou.* Pokiaľ z toho niečo vydedukuješ tak prosím ale mne to nedáva žiadny zmysel. *Stalo sa mu to už. A v CIA doňho hustili ako diví, aby si spomenul, aby sa sústredil, aby to definoval. Nešlo to.* Ako keby to bolo nad moje chápanie. *Zamrmle si zamyslene. Súhlasne musí prikývnuť. Je jedno čia kancelária to je. Vrznúť si tam zvládnu! Pousmeje sa a pomaly vyrazí k autu keď sa teda ešte zarazí a pozrie na Jasona, aby mu vyjadril ospravedlnenie. Chápe, že musel mať oňho strach.* /Mal som mu hneď povedať, že sa niečo také môže stať./ *Nakrčí nos keď mu doňho ťukne prstom. Ale pery sa mu roztiahnu do úsmevu keď počuje jeho smiech. Tento zvuk mu chýbal celú dobu. Od momentu čo sa prebral. Myslel naňho každú minútu čo ho vypočúvali. Každú sekundu čo oxidoval v base.* Dobrý postreh, agent Irons. Poďme. *A s tým spolu s Jasonom dôjde až k autu kam si nastúpia. Zbesilou jazdou vydesí asi polovinu vodičov v New Yorku a keď sa konečne dostanú do jeho bytu v Park Slope, Bob ich oboch privíta poriadnym uhryznutím do členkov.*
*Po niekoľkých mesiacoch sa konečne dostane von. Teda, že by to vyzeralo ako vo filme, že výjde z brány štátnej väznice, vonku ho čaká Jason, naskočia do auta a vyrazia za západom slnka... to nie. V praxi to vyzeralo asi tak, že dve hodiny v skorých ranných hodinách čakal na chodbe pred kanceláriou šéfa väznice, kým sa vyriešia všetky papiere.* /Možno by to trvalo menej nebyť tej bitky./ *Byť skutočne odsúdeným, tak by si v tej base posedel dlhšie. Aj napriek tomu, že ten konflikt ani nezačal, ale iba sa to ako správny policajt snažil ukončiť. Tak či onak si z toho nesie suvenír v podobe pekne vyfarbeného monokla na pravom oku. Ale aspoň mu už odpuchlo. Po papierovačkách je presunutý ešte do detekčného centra kde si prejde celou procedúrou toho, ako mu rozprávajú ako sa má po opustený väznice správať, čo smie a nesmie robiť a podobne. Všetko počúva na pól ucha a len prikyvuje. Chápe, že toto divadielko je potrebné pre pokoj duše všetkých zúčastnených. Len čím je bližšie sloboda, tým má väčšiu chuť na nejakú sladkú kávu, až z toho začne podupávať nohou. Konečne s ním korpulentná paní skončí a jemu je dovolené sa prezliecť do civilu.* /Sláva!/ *Pozrie na ten oranžový overál s číslom 3887-21.* /Chýbať mi to nebude./ *Z väznice ho berie jeho známy kolega agent Tom Lovre zo CIA. Začínali spolu v tejto organizácii, len teda Tomovi sa pošťastili jemnejšie prípady než Jackovi.* Je z teba slobodný muž. Ako sa cítiš? *Jack si len odfrkne.* Opýtaj sa ma to, až keď budeme vonku a budem mať kávu v ruke spolu s nejakou šiškou. Daj mi oblečenie. *Lenže Jackovmu kamarátovi naopak úsmev opadne a znervóznie.* Tom? *Tom sa ošije.* Niečo tu určite budú mať. *A že aj majú! Jack si teda neochotne zoberie šedé tepláky a biele tričko, ktoré je v ponuke štátnej väznice. Blahosklonne mu ponechajú aj biele tenisky bez šnúrok. Využije po dlhých mesiacoch ponuku teplej sprchy. Spolu s tým sa oholí do hladka a zhodnotí, že by si mal dať podstrihnúť vlasy. A s veľmi zlým pohľadom zabodnutým do Toma ide s ním von z budovy a rovno do auta. Tam ako ospravedlnenie dostane čiernu bundu. A veľký štos papierov. Agent Lovre na nič nečaká a nahodí sa do pracovného režimu.* /Si robí srandu? Vylezie z väznice a idem rovno pracovať?!/ *Spis otvorí ako keby bol špinavý. Len tak tak drží medzi dvomi prstami papier a pozerá čo tam je. Auto prejde cez nerovnosť a z nejakej zložky vypadne preukaz. Tak ho automaticky dvihne a celkom ho prekvapí, že nie je jeho. Ukáže ho Tomov.* Agent Jason Irons? *Srdce sa mu rýchlejšie rozbúcha.* Daj mi mobil, chcem si zavolať. /Musím mu zavolať. Naposledy som mu volal pred týždňom a to tiež nebolo nič moc. Len strohé ako sa máš a aké je počasie, lebo všetky hovorí sa tam sledovali./ *Tom ale zakrúti hlavou.* To už je vyriešené. *A ďalej melie o prípade. Lenže Jack chytí menšieho rapla, zaklapne zložku a treskne s ňou Tomovi o hlavu. Ten naňho pozerá ako na Božie spasenie.* Ako to myslíš, že je to vyriešené. *Hovorí to pokojne, s nízko položeným hlasom a prižmúrenými očami, ktoré varujú pred odporom. Len s tým rozdielom, že cíti v sebe podivný tlak. Ako keby niečo v ňom malo vybuchnúť.* Agent Irons má pracovať s tebou na prípade. Uh, nie si rád? Teda po tom všetkom si John myslel, že by ťa to držalo v pohode. *Jack sa uvoľní a tlak v ňom pominie.* Som za to rád. Asi by som mal Johnovi poďakovať. *Zamrmle si ešte potichu a pustí sa do čítania dokumentov. Lenže po chvíli od dokumentov stále ubieha k ceste. Potom k tomu pridá nervózne podupávanie nohou. Ale udržal sa na uzde aj keď mal chuť sa stále pýtať ako Oslík, že kedy tam už budú. Až sa tam nakoniec dostali. Auto zastaví kus od pások. Jack a tom vystúpi z auta a idú na miesto činu. Tam už čakajú ďalší dvaja kolegovia v družnom hovore. Jack sa chvíľu ešte rozhliada a potom si smutne povzdychne.* /Ešte tu nie je./ Tak fajn, kde mám kávu a na čo ste prišli? *Dostane hnusnú, neosladenú kávu, ktorú pije iba z nutnosti a pritom počúva o obetiach. Telá už na mieste činu nie sú, za to sú zdokumentované na fotografiách. Pozerá do papierov, a hľadá si všetko čo jeho kolegovia rozprávajú.*
/Pracovat na případu?/ *Zdá se mu to jako hrozně dávno, co naposledy pomáhal newyorské policii. Tedy, ne zrovna pomáhal jako se spíše vydával za člena FBI, což kupodivu nikdo nezpochybňoval. Převalí se na posteli v luxusním hotelu a div nespadne na zem. Je tak zamyšlený nad tím telefonátem, který ho přizval k případu, že si ani neuvědomil, kde je roh postele. V hotelu je mimochodem posledních pár měsíců ubytován, přestože samozřejmě většinu času vládl své říši. Chtěl mít jen kdykoliv možnost být v lidském světě, kdyby se s Jackem cokoliv změnilo. Přeci jen ve Faerii není signál, takže v hotelu je mnohem klidnější. Samozřejmě ho napadlo si pokoj pronajmout vždy jen na dobu, kterou v něm doopravdy tráví. Ovšem představa, že se tam mezi tím střídají lidé mu přišla až moc špinavá.* /Neměli by už brzy pustit Jacka? Moc mi toho v minulém rozhovoru neřekl a o propuštění se nezmiňoval, ale.... přece už to nemůže trvat dlouho! Že ne?/ *Pln pochybností si plácne telefonem na hruď a na chvíli zavře oči. Ani si nechce představit, že by se vydal na místo činu a Jack tam na něj čekal. Nechce, a přesto se mu ta scéna začne živě vykreslovat v mysli.* /Fajn. Přestože je ta šance mizivá... ne. I kdyby nebyla žádná. Bylo by podezřelé, kdybych odmítl cokoliv, co se netýká detektiva Portera. Pořád jsem pro ně Agent Irons a musím se tak chovat./ *Otevře oči a s kočičí elegancí se vyhoupne z postele. Jelikož i nadále chodí mezi lidi, tak vypadá skvěle jako vždy. Jen si dá ještě před odchodem sprchu, snad aby smyl ten nepříjemný pocit, co se ho posledních několik měsíců nechce pustit. Samozřejmě neúspěšně. Poté už si oblékne jednoduchý černý oblek s bílou košilí, u níž nechá klasicky rozeplé vrchní knoflíčky a vydá se na recepci. Nechá si přivolat auto, načež dá řidiči adresu místa činu. Cítí se trochu lépe, když jede v něčem, co není zářivě žluté. Jistě se jednoho dne k taxi službě vrátí, ale v blízké době to asi nebude.* Děkuji za odvoz. *Usměje se na řidiče, kterému podá peníze, i když ho platí hotel. Přijde mu to zkrátka jako slušnost. A nebo je jen roztržitý a zapomíná, že ho platit nemusí? Kdo ví. Svižným krokem se vydá k místu označenému páskami a jednu z nich zkušeným pohybem trochu nadzvedne a podleze. Všimne si, že už tu jsou čtyři muži a přejede je nepozorným, téměř zamlženým pohledem zpoza černých slunečních brýlí.* Omlouvám se, že jdu pozdě. Co zatím má-te? *Mluví klidně, snad znuděně, snad unaveně. Jeho tón se však rapidně změní, když poprvé zaostří na tváře přítomných mužů. U posledního slova je ta změna velmi znatelná díky pauze, kterou udělá. Ono dořečené "te" je plno překvapení. Ještě chvíli na něm není znát, jaké překvapení to je. Nevypadá ani nadšeně, je to jako kdyby mu někdo tleskl před obličejem, je úplně zaražený.* Detektive...*Nemá ani sílu na to, aby vyslovil Jackovo příjmení. Ví, že o nich kolegové vědí, ale stejně mu nepříjde vhodné mu říkat křestním jménem v práci. A tak z toho vznikne jen tohle. No.. jen... tou dobou, co to říká už se trochu probudí ze svého vyjevení a v tváři se mu rozlije nevýslovná radost. Dokonce si sundá sluneční brýle, aby lépe viděl. Konečně se mu spojí v mozku to, co má a jemu dojde, že před ním doopravdy stojí Jack. Ne Haures. Ne hlas z vězeňského telefonu. Jack. A v tu chvíli zapomene na ještě před chvílí zvažované formality a vrhne se na něj, aby ho mohl obejmout.* Jsi zpátky.... *Zašeptá si spíše pro sebe a dovolí si mu na chvíli zabořit tvář do ramene. Poté se však odtrhne a odkašle si, jako kdyby se ten jeho výbuch emocí neodehrál.* /Promiň, vím, že v práci na to nejsi.../ *Původně mu tu myšlenku chce poslat do mysli, ale neudělá to. Jack si toho zažil s myslí ovládající příšerou až dost a nepotřebuje teď další zásah.* /A už vůbec ne ode mě poté, co moje bariéra selhala. Moji vojáci selhali... ale co to pořád házím na něco jiného. Já selhal. Měl jsem s ním ten večer jít./ *Tyhle myšlenky odloží na později a s tázavým pohledem se podívá na kolegy, jakoby navazoval na svůj předchozí dotaz. Přeci jen tu je kvůli případu. To, že by Jacka nejraději nepouštěl k tomu nepatří, přestože to neumí úplně vypnout.*
*Zamyslenie počúva kolegu ako rozpráva čo všetko našli v byte obeti. V hlave má celkom chaos, ktorý sa snaží utriediť. Tak len počúva, prikyvuje a prechádza zložku. Ale aj napriek tomu počuje v diaľke zastaviť auto a potom aj zabuchnutie dverí, ako niekto vystúpi.* /Nie niekto./ *Opraví sa a doslova sa mu s každým Jasonovým krokom stavajú do pozoru všetky chĺpky na tele. Našťastie len chĺpky, pretože má iba tepláky a tie reči kolegov by ho iba vytočili. Kolegovia sú pokojný ako jarný vánok a len sa s Jasonom pozdravia. Jack nie. Jack sa naňho pozrie a už asi miliónty krát musí uznať, že vyzerá úžasne. Absolútne nechápe čo na ňom Jason vidí. V prvej sekunde v ňom hrkne sklamanie keď nereaguje lenže keď sa zasekne na poslednom slove... očakáva. Ani nevie čo. Ani v prvom momente nevie čo má on sám robiť. Tak sa snaží tváriť pokojne.* /Detektive?!/ *Opakuje sa mu v hlave a cíti v sebe istý nepokoj. V duchu premýšľa či je posadnutie démonom dôvod k nejakému rozchodu keď sa po tom všetkom dočká iba oslovenia, detektive. Možno ak by pohľadom ostal na Jasonovej tvári, tak by postrehol zmenu jeho mimiky. Lenže nie, Jack musí zamyslene skenovať lem jeho obleku a s dusivou frustráciou v sebe vymýšľa spôsob ako si dať dokopy vzťah. Ale prudké Jasonove objatie to vyrieši zaňho. Nemať v jednej ruke papiere a v druhej hnusnú kávu tak by ho obmotal ako chobotnica a nepustil. Ale aspoň ho pohladí s rukou kde má papiere a konečne sa uvoľní. Čo musí byť poznať aj v objatí. Aj keď to trvalo chvíľu tak to stačilo na to, aby jeho vnútorný nepokoj ustal. Dovolí si na Jasona usmiať. Tým teda zaujme aj svojich kolegov, ktorí ostali pri tom objatí pomerne nezaujatí. Ešte viac ich šokuje keď s tým úsmevom sa na nich pozrie.* Dočerta s Vami. Podrž. *Povie autoritatívne najbližšiemu kolegovi a vrazí mu zložku rovno do ksichtu až zaskučí. Na hnusnú kávu nedbá a pustí ju na zem. Spolu s tým si pritiahne Jasona k sebe a obdaruje ho poriadnym bozkom.* /Ešte, aby som sa obmedzoval. Bol som posadnutý démonom, v kómatu, vyšetrovaný a vo väzení, takže nech si trhnú nohou./ *Preletí mu hlavou a poriadne sa do svojho milého zavesí. Predsa len ho nevidel neskutočne dlho. A všetko na ňom mu chýbalo.*
*Sám byl poslední dobou v jakémsi utlumeném režimu, aby se nezbláznil. Proto mu všechno trvá zprocesovat a taky proto už od auta neběžěl za Jackem. Jen stěží si všimne, že se mu Jack nedívá do tváře, když mu všechno začne docházet. Na moment se i jemu vynoří v mysli různé scénáře, ve kterých ho Jack v době posednutí přestal milovat. Jelikož mu ale i to dochází velmi pomalu, jeho tělo zareaguje dřív a už svého milého objímá. Cítí, jak se mu v sevření uvolní a tuší, že je všechno v pořádku. Tedy alespoň mezi nimi. Co se Jackovi psychiky po posednutí týče, to asi tak rychlé nebude. Poté, co se donutí ho pustit, periferním viděním si všimne úsměvu.* /Ty mi to nehodláš ulehčit!/ *Trochu zmateně sleduje, jak svým kolegům zaplňuje ruce a konečně se plně probírá z otupělosti. Káva na něj nedostříkne, a tak se nemusí bát o své boty. U kterých by mu bylo tedy úplně jedno, kdyby je teď žral aligátor. Po mučivě dlouhé době totiž ucítí rty svého přítele. Jednou rukou ho obejme kolem pasu a druhou mu zajede do hebkých vlasů. Zjitřelé smysly to všechno vnímají neuvěřitelně silně a ani si neuvědomí, že se u polibku spokojeně usmívá.* /Je tu. Je v pořádku. Je naživu./ *Chvíli trvá, než se od svého partnera vůbec dokáže odtrhnout a i poté cítí potřebu kontaktu. A tak si s Jackem proplete prsty. Chce to tu co nejdřív zabalit a pořádně si užít návrat svého milého, ale ví, že proteď by se měl přinejmenším krotit.* Takže, co tu zmůžeme? *Zeptá se přímo Jacka a šťastně se na něj zazubí.*
*Dosť sa do bozku vžije. Až ani nevníma špačkovanie kolegu, ktorému skoro prerazil nos. Ignoruje to a tisne sa k Jasonovi skoro ako o život. Pritom sa kolegovia tlemene bavia s Tomo či to takto bude na každom mieste činu kde bude Porter a Irons. Tom len nad tým mykne plecom a radšej sa venuje papierom. Jack potichu a nespokojne zamručí keď ich privítanie skončí. Stále mu na perách hrá jemný, až zamilovaný úsmev. Pery po čerstvom bozku jemne zčervenalé a zdurené.* Neviem ale za kávu a šišku by som strieľal. *Odpovie mu a uvedomí si, že má hlad ako vlk. Predsa len väzenská strava nebola bohvie čo. Dokonca tam aj pár kilo zhodil. Aj keď skôr tie kilá stratil ešte v nemocnici a v base sa mu to nepodarilo nabrať.* Kávu nedostaneš. Tou čo si mal si narobil prácu navyše technikom. *Ozve sa jeden z kolegov. Jacka sa zarazene naňho pozrie.* Čo tým chceš povedať? *Úsmev mu v zlej predtuche opadne a zamračí sa. Dokonca aj Toma tá poznámka zaujme.* Technici na zaistenie stôp sú na ceste... *Jack cíti ako pri každom slove čo jeho kolega povie v ňom narastá enormnou rýchlosťou tlak. Zrýchli sa mu dýchanie a zo zamračeného výrazu prejde prudko do naštvaného.* Eddie, asi by si mal ísť ďalej. *Podotkne Tom a sám urobí od Jacka pár krokov. Eddie ale nechápe. Pochopí až keď k nemu Jack bleskovo prejde a chytí ho za límec tak, až ho začne látka škrtiť.* To ste úplní amatéri? Technici tu mali byť už dávno! Všetko malo byť zaistené! Takto sme mohli zničiť aj viac ako polovinu stôp! *Na krku mu niektore žilky mierne zčernajú. To isté sa stane aj na rukách ale tým, že má bundu tak to nie je vidno. Od vzteku má napnuté ramená tak až sa mu jemne chvejú. Najradšej by si to všetko vybil na Eddiem a poriadne ho praštil. A vlastne ani nie je tak ďaleko od toho, aby to spravil.*
*Polibek si užívá jakoby to byl jeho poslední a alespoň částečně z něj opadá ta tíha, kterou nosil na ramenou celou tu dobu. Zbytek buď ponese dál a nebo ne, záleží na tom, jak to nese Jack. Nechce předvídat, jak se jeho partner cítí. Přesto tuší, že to není žádná sláva. Jakmile skončí vítání, mírně stáhne obočí, jakoby chtěl naznačit, že ho to až fyzicky bolí. Po chvíli to však nahradí miloučký úsměv, který má rezervovaný pouze pro Jacka.* Jistě, zajdeme na něco dobrého, hned jak tu skončíme. *Pohladí ho a jeho frustrovaný mozek mu hned předhodí několik pozic, ve kterých by mohlo proběhnout to něco dobrého. Zamyšleně ho ještě jednou pohladí po tváři a už se odsud moc těší. Zamyšleně proto, že si ho konečně prohlédne pořádně. Vidí, že na sobě má oblečení, které rozhodně není jeho. Všímá si monoklu a zdá se mu, že se pod bílým tričkem rýsuje nějak štíhleji než dříve. V krku se mu udělá knedlík.* /Takže ani ve vězení to nebyl žádný med. To by mě nemělo překvapovat./ *Když jeden z mužů promluví, prudce se na něj otočí. Nechápe, kde se v něm bere ta neúcta.* /Že by moje přítomnost tolik škodila Jackově autoritě? Ne. Tohle si stejně nesmí dovolit./ *Když uslyší Jackovu odpověď, podívá se na něj. Sám měl v očích vražedný výraz, ale tomu jeho se nevyrovná. Přesto zvědavě vyčkává, co se stane. Poměrně ho to baví, když Jack popadne kolegu a řve na něj. Ovšem ve chvíli, kdy mu začnou černat žíly, ztuhne strachy. Ne proto, že by se bál Jacka, ale minulosti. Na napnutá ramena mu položí dlaně a jemným ale pevným pohybem ho začne přitahovat k sobě. Tedy hlavním účelem toho kroku je odtáhnutí Jacka od policisty.* Najdu ti někoho, na kom se můžeš vyřádit. Teď to nech být. *Zašeptá mu přímo do ucha a pak z něj sundá ruce. Věří, že dotyk a slova ho alespoň trochu vrátí do reality. Pokud ne, holt bude sledovat, jak ze svého kolegy vymlátí duši.* /Není to ideální scénář, ale pakliže mu to pomůže../
*Je tak hladný, že jeho mozog fakt myslí iba na jedlo. Možno ak uspokojí žalúdok tak potom začne upozorňovať aj na iné potreby. Potom sa ale ten pokoj a príjemná atmosféra zmení. A stačila na to jediná poznámka od kolegu. Potom už to ide celkom rýchlo keď ho Jack popadne. Nekričí. Ale v jeho hlase je aj tak počuť čistý hnev. Chlap len lapá po dychu ako ryba na suchu. Pravdepodobne sa tak aj cíti. Už sa chystá, že ho pustí a jednu mu poriadne ubalí za tú neschopnosť. Jediné čo mu v konečnom dôsledku v tom zabráni sú Jasonove ruky na jeho ramenách. Keď ho odťahuje tak sa urputne kolegu drží a doslova ho vraždí pohľadom. Ale až Jasonova ponuka ho preberie. Prudko a zhlboka sa nadýchne a uvoľní stisk, aby mu mohol zložiť ruky. Zamrká a je na ňom vidno ako je zarazený. Alebo ako keby sa mu reštartoval počítač a po znovuzapnutí mu nabieha Windows. Znovu sa zhlboka nadýchne, čierne žilky pomaly blednú, pritom sa trochu oprie do Jasonovho dotyku. Keď sa ako tak upokojí tak natiahne ruku ku kolegovi, ktorému vrazil zložku do nosa.* Počkáme na technikov pri aute. Vy to tu prejdite a zaznamenajte domáce stopy, aby sa mohli potom vylúčiť. Je to jasne? *Počká kým všetci prikývnu na jeho rozkaz a potom si zoberie spis, Jasonovu ruku a ide k auta. Cestou k autu nerozpráva. Snaží sa zhlboka dýchať a pokojne uvažovať. Aj keď sa necíti pokojne.* /Pokojne sa necítim už od Silvestra./ *Jasona pustí až keď dôjdu k auta. Na strechu mrskne papiere, rukami si prejde cez tvári a pritom ešte odkráča menšie kolečko. Až potom sa pozrie na Jasona. Je na ňom vidno ako veľmi ho to trápi. Oblizne si spodnú peru a na moment si do nej aj zahryzne. Potom ju ale pustí a nadýchne sa.* Bolo to horšie. Predtým. *Zamračí sa a uhne pohľadom niekam do lesa. Vlastne sú v menšom lesíku neďaleko nejakej chatky, od ktorej je to k miestu činu ako keby kameňom dohodiť.* Chcem tým povedať, že... zlepšuje sa to len... *Povzdychne si. Ani sám to nevie vysvetliť. To ako sa cíti v takých momentoch. Potom sa len uchechtne ale vôbec to neznie veselo. Skôr zúfalo.* Buď rád, že si nebol pri vyšetrovaní. *Pritom sa oprie chrbtom o auto. Pohľadom stále uhýba, hľadá slová, aby to Jasonovi nejako vysvetlil. Ale zatiaľ nenachádza nič.*
*Kdyby se takhle Jack zachoval z vlastní vůle, naprosto by věřil jeho úsudku a neměl sebemenší pochybnosti. Ale onen náznak Hauresovy přítomnosti nebo spíše nějakých jejích zbytků ho donutí zasáhnout. Jelikož toho má docela dost za sebou, sýpavé nádechy policisty lapajícího po dechu ho nijak neruší. Všímá si, že dotyk nestačí na to, aby se Jack z momentálního rozrušení dostal, ale přeci jen nějaký účinek to má.* /Je možné, aby s ním nadále cvičil démon? Snažil jsem se posednutí nastudovat, ale ve Faerii je zoufale málo knih a svitků, co se toho týkají. A i v tom zlomku, kde je to zmíněno se nepředpokládá, že by subjekt přežil. Takže pozdější efekty to ani zdaleka nepopisuje... Možná bych se na to měl zeptat Hellera? Ne, s ním jen tak nebudu chtít mluvit. A nebo ano?/ *Trochu se ztratí v myšlenkách, ale zned poté na Jacka promluví a sleduje, jak to na něj působí. Prudký nádech mu potvrdí jeho domněnku, že to nedělá úplně z vlastní zdravé vůle.* /To nutně nepotvrzuje Haurese a jakýkoliv zbyteček jeho přítomnosti./ *Přejede mu po ramenou palci, když ucítí tlak jeho těla. Rozhodně si toho mají hodně co říct. Maličko se nakloní, aby viděl Jackův krk i z boku a s radostí shledá, že černá bledne.* /Ale projevuje se to tedy i fyzicky. Nemůžu to připisovat traumatu. Lidská posttraumatická porucha nemění barvu krve./ *I o tom si leccos zjišťoval. Když Jack mluví, nedívá se na něj, ale na kolegy. Bradu má mírně zvednutou a naznačuje tak, že souhlasí se vším, co Jack řekne. Má to štěstí, že doopravdy vypustí z úst věci, se kterými souhlasí. Kdyby se chtěl znovu rvát, mohl by agent Irons vypadat dosti pochybně. Stiskne tedy Jackovu ruku a následuje ho do auta. Snaží se držet si čistou hlavu, i když se mu do ní samozřejmě plíží černé myšlenky a tragické scénáře.* /Předtím? Myslí před vězením? Za Haurese?/ *Když dojdou k autu, Jason se opře o kapotu a vyčkává, co Jack řekne. Vidí na něm, že rozhodně není v klidu a zjevně ho užírá něco víc, než se teď stalo. Jelikož se chce dozvědět co nejvíc, neskáče mu do řeči. Má pocit, že by mu teď měl dát trochu prostoru, a tak zatne jednu ruku v pěst, aby ho nešel znovu obejmout. Když se nevesele směje, starostlivě stáhne obočí a ve chvíli, kdy se nedaleko od něj opře o auto, dá mu ruku kolem ramen.* Zlepšuje se to... *Zopakuje po něm, ale přestože jsou ta slova zjevně pravdivá, když je mohl vyslovit, rozhodně to není výhra. Nenutí mu oční kontakt a dívá se někam do dálky.* Myslíš, že můžu nějak pomoci?
*Neuvedomuje si, že slovo predtým znie celkom zmätočne. Že to presne nedefinuje kedy to bolo horšie. Vlastne celý jeho monológ znie zmätočne a v podstate nič nevysvetľuje. Pod Jasonovým dotykom sa zas o niečo viac uvoľní. Je to vidno aj v držaní ramien, že o kúsok klesnú. Jack trochu vydýchne a prikývne. Na moment zapremýšľa čo to tu vypustil z pusy ale potom sa nad Jasonovou otázkou zamyslí. Sústredene stiahne obočia.* Možno. *Váhavo stisne medzi zuby spodnú peru ale vzápätí ju pustí. Konečne sa pozrie na Jasona ale je na ňom vidno, že ešte stále premýšľa či to chce vážne vedieť.* /Radšej vedieť ako nevedieť./ *Tak sa teda rozhodne.* Vieš niečo o tom čo všetko sa dialo? Ja... posledné čo si pamätám je, ako som prišiel na Hellerovu párty. Ďalej už proste nič. Nechcem tým povedať, že to je ako keby niekto luskol prstami a zrazu som bol v nemocnici. Pamätám si, že som bol niekde, v mojej hlave. Bola tam tma, tesno a do toho Haures. *Pretrie si čelo v unavenom geste. Vie, že o tom musí rozprávať a nedržať to v sebe. Povzdychne si.* Ten magor stále rozprával. Rozprával o všetkom možno lenže bolo toho tak veľa, že mi to prichádza na um postupne. A ani tým na čo si spomeniem si nie som istý. Takže chcem vedieť čo sa dialo. Chcem vedieť čo som spravil. Ak to teda vieš, tak mi to povedz. *Na pár sekúnd zaváha. Ale potom sa zahľadí na Jasona, ako keby od neho vyžadoval pravdovravnosť. Policajná škola je hlboko v ňom a prebíja aj vedomie toho, že Jason mu nie je ako víla schopný klamať.* Stretol si sa s Hauresom, keď bol... *rukou naznačí k sebe samému* ... vo mne. *Ošije. Nech chce alebo nie tak prakticky robil oblek démonovi. A ten démon si s ním mohol robiť čo chce.* /Okej, túto myšlienku sa budem musieť snažiť vytesniť. Absolútne vytesniť./
*Je rád, že se Jack dokáže uvolnit a není z něj vyklepaný neurotik, jak se trochu obával. Samozřejmě také nepředpokládá, že to hned bude jako dříve, ale už ta prostá reakce na jeho dotek ho uklidňuje. Trochu ho to pozvedne na duchu a políbí svého přítele do vlasů. Chvíli tak zůstane s nosem zabořeným v blond kadeřích, zůstane tak až do doby kdy Jack znovu promluví.* /Takže mu můžu pomoci?/ *Zpozorní a zvedne hlavu. Je připraven udělat cokoliv. Když však zmíní Haurese a to, co se dělo v době Jackova utlačení, upře pohled do dálky a zatne čelist.* Ty jsi neudělal nic. *Pronese a nedokáže se mu u toho podívat do očí. Obává se, že pak by mohl mít Jack pocit, že ten vztek v jeho hlase je směřovaný na něj, což je samozřejmě nesmysl. Jasonovi se v uších rozezní Hauresova slova, to jak mu vypráví o sprše s tělem jeho milého. Na krku mu vystoupnou cévy a svaly, jak silně zatíná čelist. Kdyby si to uvědomoval, pravděpodobně by si uvědomoval i bolest zubů, ale je teď dost mimo.* Ano, sešel jsem se s ním. *Z jeho tónu je cítit naprosté zhnusení, dokonce i nakrčí nos při představě toho, co se dělo.* Přišel mi vrátit vílí bratry, tvou ochranku. Měl je na železných řetězech, aby jejich utrpení stupňoval každou vteřinu... Oba jsou v pořádku, jen mají trochu pošramocenou hrdost a chtějí se mstít. *Slova o jejich momentálním stavu dodá již klidnějším hlasem a povolí tak čelist.* /V tobě. Nechutná představa, ale v podstatě to tak bylo./ Nevypadal, že by ho příliš zajímala tvá zranění. Jen z jeho přítomnosti jsi měl ránu na ruce, když za mnou přišel na Zimní dvůr. /Přišel, aby uzavřel dohodu, kterou nedodržel. Mám mu říci i o tom?/ A pak... *Polkne a podívá se do oblíbených modrých očí.* Mi nabídl dohodu s tím, že ji nemohu odmítnout. *Odmlčí se a zhluboka se nadechne.* Měl jsem mu přinést jeden artefakt výměnou za tvé bezpečí. Domnívám se, že ten artefakt byl k samotnému rituálu přímo využit, ale nějak se mi to mlží. Tehdy mi šlo jen o to, aby z tebe vypadl. *Znovu se zhluboka nadechne a zavře oči.* Součástí dohody bylo ještě něco, co nesplnil... Ale já ani nechtěl, aby se to stalo, pokud to nebudeš chtít ty. A... no... /Sakra takhle mluví král! Zadrhávám se jako školačka, co vyznává lásku!/ Říkal něco o tom, že bychom spolu mohli být déle... /Déle než je lidský život. Prosím domysli si to./ *Zmlkne a v duchu si nadává, že to nedokázal říct lépe. Přeci jen se na tuhle situaci mohl docela dlouho připravovat.*
*Niekde na strome začviriká vtáčik. Neklamný dôkaz toho, že príroda sa prebúdza. Jack sa nadýchne toho čerstvého lesného vzduchu.* /Koho by len napadlo, že pár metrov ďalej niekoho brutálne zabili./ *Rozpráva. Pritom sa snaží nejaké utriediť myšlienky. Chce v tom mať jasno a chce s tým vedieť pracovať. Tak sa teda zahľadí na Jasona a škálu emócií, ktoré sa v ňom odzrkadľujú. Keď počuje jeho zhusený tón tak v prvom momente má tendenciu to prisúdiť sebe. Ale je si vedomý toho, že Haures pravdepodobne nepatrí medzi obľúbených hostí.* /Stačil mi v hlave. Ak sa s ním už nikdy v živote nestretnem tak mi to nebude vadiť./ *Pozorne počúva. Snaží si poskladať kocky tak, aby dávali zmysel. Faerskych bratov je mu úprimne ľúto. Niekedy ho hnevalo, že je sledovaný a občas im preto robil aj naschvály lenže niečo také im spraviť rozhodne nechcel.* /Spravil to Haures./ *Keď sa mu Jason zahľadí do očí tak mu pohľad opätuje. Prikývne, aby ho podporil v tom čo chce povedať. Po jeho slovách ostane na chvíľu ticho. Znova sa zahľadí pred seba na les a uvažuje. Ticho v duchu si to dáva dokopy.* Hmm, dal by som si vanilkové latté s broskyňovou penou. *Povie napokon ako keby to bola tá jediná vec nad ktorou celú dobu premýšľal. Vlastne to z neho vypadlo úplne spontánne. Z lesnej cesty je počuť ako sa blížia autá, ktoré narúšajú pokojnú atmosféru. Jack pohladí Jasona po ruke, ktorou ho objíme a potom sa od neho odpojí a zároveň aj odlepí od auta. Otvorí zadné dvere auta kam sa skloní. Samozrejme, tepláky toho veľa neskryjú, najme keď sa mu aj vyhrnie bunda s tričkom takže ho na krížoch pošteklí jarný vzduch. Zo spisov vyloví doklady a celkom potešene pozrie na svoj vodičák. Vylezie z auta a potutelne sa na Jasona usmeje a podá mu kartičku s menom.* Agent Irons, vitajte v CIA. *Na improvizované parkovisko zájde dodávka a auto. Zastavia a pomerne mladí týpkovia sa začnú hrnúť do práce. A Jack stále s tým potutelným úsmevom sa otočí na technikov. Tí čo ho poznajú sa zhrozene zarazia, tí čo ho nepoznajú sa usmejú spať.* Kowalsky! *Osloví jedného, ktorý je mu dobre známy, a ktorý vyzerá že sa po tom oslovení aj rozplače.* Chcem, aby ste zaistili každý kameň, stopu, prach a dokonca aj mravca ak to bude nutné. Chcem mať zdokumentované všetko, nepripúšťam odchýlky. Tiež pripravte protokol na vylúčenie domáci stôp a fotografie v časovom slede. Postupujte od ohniska až k perimetru desiatich metrov, v prípade podozrenia aj viac. *S tým ako Jack rozpráva sa pomalým krokom približuje k mládencovi, ktorý má fakt na krajíčku. A Jack sa stále usmieva.* Ak zistím pochybenie budeš robiť policajta na prechode pre chodcov v Central parku. Rozumieme si? *Kowalsky zaskuhrá odpoveď a vyklepane chce utiecť od Jacka, aby mohol splniť jeho požiadavky.* Kam odviezli telo? *A keď dostane odpoveď, toho chudáka konečne pustí a vráti sa späť k Jasonovi.* Občas ma moja práca baví. *Povie svojmu drahému a prejde na miesto vodiča.* Pôjdeme do márnice pozrieť telo. Už si bol v márnici? *Zarazene sa opýta keď nastupuje a začne okolo palubovky hľadať Tomove kľúče od auta. Spokojne ich nájde a strčí do zapalovania. Aj keď vyzerá ako keby zabudol na predchádzajúci rozhovor tak pravdou je, že si to stále premieta v hlave a snaží sa prísť na to čo k tomu povedať.*
*Sviatky v Memphise boli vo svojej podstate celkom pokojné.* /Až na to, že som spadol zo strechy.../ *Pripomenie si Jack keď sa čerstvo osprchovaný prezlieka do niečoho viac civilného. Sú to asi dva dni čo sa s Jasonom vrátil od rodičov a len čo doma odložil kufor tak musel na stanicu. Svojho milého teda nechal ísť robiť svoje povinnosti a on sám si začal plniť tie svoje. Akurát sa oblieka do riflí, trička a už si ide zobrať sveter keď v tom sa zarazí. Trochu sa prezrie. Nakrčí nos a znova sa vyzlečie. Neberie tú párty ako párty. Skôr využíva Jackovu ponuku, že sa budú môcť porozprávať. Nepozdáva sa mu v akých sračkách Heller lieta a tak sa na to možno až príliš zameriava pracovným pohľadom. Zoberie teda čierne džínsy a tričko s dlhým rukávom a dá to na seba. Jasne, úplne obyč oblečko až na to, že je to upnutejšie. Pekne mu to zvýrazňuje telo, na ktorom maká, aby zvládalo všetko čo treba v policajnom živote. Dá si ešte čierne kanady, rúšku a doplní to príjemnou voňavkou. Zauvažuje nad zbraňou lenže keď pozrie na svoje oblečenie tak by to bola dosť riskantná voľba. Všetci by ju videli a ešte by mu ju mohli ukradnúť.* /A protokol o krádeži sa mi nechce riešiť. Navyše je to párty. Trochu alkoholu, tanca, vytiahnem z Jacka čo sa deje. Jason pravdepodobne kraľuje čo je škoda, lebo by som si s ním zašpásoval ale takto sa môžem sústrediť na prácu. Párty!/ *Rozvrhne si plán a hodí na seba šedý kabát. Aby nikto netvrdil, že vyzerá ako na funuse. Ešte sa na moment zarazí a predsa len podľahne svojmu vypestovanému zvyku a dá si aspoň do boty nôž. S tým vyrazí von kde si stopne taxi a nechá sa odviezť do Brooklynu. Neodvezie sa až pred vchod. Vystúpi o niečo ďalej, dá dole rúšku a zapáli si cigaretu. Naposledy sa bol zabaviť takto s Darach. Ale to bolo Pandemonium a on tam odkvecol ako vreco zemiakov. Stiahne jednu cigaretu a hneď na to si zapáli ďalšiu. S tou druhou dôjde ku vchodu a v klude ju dofajčí. S veľkou nevôľou hodí špak na zem a zadusí. Pritom si všimne, že pár ľudí už tu podobný bordel nechalo. A dokonca niekto odhodil nedofajcenu cigaretu.* /V podstate dotyčný človek dobre spravil. Je zlý zvyk. A je to nezdravé… hej a preto to robíš, Jackie, že?/ *Kopne v duchu sám do seba. Vojde dnu a ide do pivnice odkiaľ sa ozýva hudba a je vidno odrazy svetla. Narazí na nejaké vešiaky a tak si tam odloží kabát. Dúfa, že ho tam pri odchode nájde. Už teda odľahčený o jeden kus oblečenia sa dostane do miestnosti kde to cele prebieha. Trochu privrie oči nad tým ako ho na moment osvieti reflektor. Musí pár krát zamrkať, aby zaostril a keď tak spraví tak sa rozhliadne. Zamračí sa. Nie je tu až tak zlé svetlo, aby nerozoznal tváre. Niektoré z nich sú mu známe z fotiek, z prípadu.* /Možno ak by tu bol jeden… ale vidím, že ich tu je viac./ *V duchu zaľutuje, že nezvolil iný typ oblečenia ku ktorému by si mohol zobrať zbraň. Cítil by sa istejšie. Tvári sa teda čo najnenápadnejšie a trochu sa zamiesi do davu.* /Predsa len sa vraví… priateľa maj blízko ale nepriateľa ešte bližšie./
*Jack chodí kolem lidí a s každým se baví. Ví jak to berou a někteří i vědí, co přijde. Ti se s Jackem rádi baví a dokonce mu i vypráví vtípky. Jack se docela baví a je mu děsně líto, že se s nimi takhle nebavil předtím. Pokračuje dál v debatách a pak se vrátí k Eliasovi a obejme ho.* Fakt nechceš jít jinam?* Zeptá se ho a Elias se na něj podívá.* Jsem v pohodě, drahoušku. Sice bych radši dělal něco jiného, ale jen bych tě zdržel a tvůj brácha je už nervní. *Řekne a Jack se podívá na Davida, který se mračí. Jack si povzdechne.* Dobře Eli. *Usměje se na něj a rozhlédne se. Všimne si toho mladého lovce a pak Jacka. Jen co ho uvidí, tak do sebe hodí jednoho panáka whisky a Elias mu ještě upraví košili s rukama od alkoholu, aby to z Jacka bylo hodně cítit. Jack pak vyrazí za JACKEM. Nadšeně k němu dojde a skočí mu kolem krku.* Ahojky! Kde máš svou polovičku? Nebo tu není jako má? I když mám skvělou náhradu jako Eliho. Eli je drahoušek. *Zazubí se jako by byl opravdu opilí a je to z něj i cítit, ale skutečnost je jiná.*
Sander medzi tým len posedával na bare zatiaľ čo uvažoval či ísť na tanečný parket bude dobrý nápad. Zatiaľ sa ale len otočil na barovej stoličke chrbtom k pultu a pozoroval tak miestnosť. Prišlo mu tam niečo zvláštne, ale príliš to nevnímal dával všetko za vinu svojej zlej nálade o ktorej Mirjam značne a často písal správy. Tá ho, ale len schopne odbila s tým, že niekam ide.. Už nevedel čo robiť. Objednal si tak aspoň misku orieškov nakoľko cítil, že jeho žalúdok si značne sťažuje. Ešte pár krát sa otočí na stoličke keď sa s ním niekto pokúsi o konverzáciu vedľa neho len sa postavil a aj s taškou odišiel. Mer sa tak vyhol oblúkom. Nevedel čo by jej povedal, nemajú si čo povedať. Nie teraz a nie keď je ešte triezvy. Nestálo to za reč vyjadrila sa a on už k tomu nemal čo pridať. Jediné za čo bol v tomto momente vďačný bolo, že všetky jeho runy boli viac menej zakryté. Ešte aj runa zraku na jeho pravej ruke bola skrytá pod dlhým rukávom.. Dopil tak pohár jablkového džúsu a postavil sa zo svojho miesta a prešil opäť von potreboval trochu vzduchu a nič lepšie nemal. Teraz len uvažoval nad odchodom
*Triss se zastavila někde u kouta a založila si ruce na hrudi. Nečekala, že tu Sander bude. Nikdy se nehrnul na párty, pokud ho tam ona nebo Mirjam nedokopali. Co se teď změnilo? A pokud neměl mix, tak ani neměl alkohol. Možná věděl, že ona přijde a chtěl dokázat, že je v pohodě? Narozdíl od ní...ale předstírala to dobře. Snad. Zhluboka se nadechne a i když to možná nebyla ta nejrozumnější věc, co mohla udělat, tak přikročí k Jackovu otci lomeno bratrovi, aby se ho pokusila poznat. Dost často na tom nebyla s odhadem na lidi tak špatně...aspoň v to doufala.*Dobrý večer, co tady děláte tak sám?*Usměje se na něj přívětivě a zcela potlačí to, co o něm ví, protože by to kazilo dobrý dojem, jestliže umí číst v mimice a řeči těla. Koneckonců...šanci by měl dostat každý.*
.<div> </div>
*Ramenom drgne do jedného chlapa. Z fotky spoznáva o koho ide. Pozrie sa naňho a cukne kútikom úst.* Pardón. *Povie mu, aby to znelo fakt ako ospravedlnenie. Ale jeho slová sa skôr stratia v hudbe. Tak isto aj slová toho chlapa. Ako tak ide davom tak na moment vytiahne mobil, aby ho skontroloval. Prejde si správu od Jasona. Na sekundu jeho pohľad znežnie keď číta slová “Faerie volá, nemohu se dostavit. Omlouvám se, s láskou Jason.” Okej na slove s láskou sa zdrží o trošku dlhšie.* /Hold, vzťah s kráľom má svoje úskalia./ *Jedným z úskalí sú aj dvaja faersky vojaci, ktorí ho už nejakú dobu sledujú. Nepochyb, že to majú rozkazom od koruny. Začne dávať dokopy správu pre Jasona keď v tom sa mu niekto hodí okolo krku. Nevie či ho skôr ovalila silná aróma alkoholu alebo v rámci nepozornosti Hellerova bezprostrednosť. Jednou rukou ho objime a druhou si schová mobil do kapsy.* Ahoj. Kolegovi bohužiaľ do toho niečo vošlo. Navyše... nepotrebujem žiadnu náhradu a už vôbec nie nejakého Eliho. *Odpovie mu úprimne. Len teda sa vyhne tomu s tou polovičkou.* /Našťastie sa mi nikto nemôže hrabať v hlave. Je to celkom úľava./ *Trochu Jacka podoprieť. Povzdychne si a jemne zakrúti hlavou nad tým jeho zubením.* Vidím, že ty už poriadne oslavuješ. *Poukáže na jeho podnapilí stav.*
*Jack Jacka poslouchá, ale tváří se, že mu to jde jedním uchem tam a druhým ven. Zazubí se na něj a pokrčí rameny.* Elias! A to bych ti nedal. Je můj! *Zazubí se a pak nadšeně kývne.* Jup. Poď si taky něco dát. Pro tobe Elias udělá sladkou jablečno skořicovou mňamku. Je to jako bys jedl koláč!*Řekne a s tím ho táhne k baru s lehkým nejistým krokem. David ho sleduje a pak se podívá na mladou čarodějku.* Ale. Můj malý bráška je na mě naštvaný a stihl se opít zase v rekordním čase. Asi jediná nadpřirozená schopnost, co nemá od otce. *Řekne s protočením očí a napije se whisky.* Ale vás zdravím. Cože jsem se stal vaším objektem zájmu já, když jste minule byla u toho mladého lovce? *Zeptá se a pak ji bedlivě sleduje. Jack mezitím se snaží do Jacka dostat pití, protože potřebuje, aby spolupracoval. Celou dobu se přitom kření a básní o tom jak je to dobrý.*
*Sander sa oprel o múr pred sklepom zatiaľ čo len siahol po krabičky s cigaretami. Opäť. Tie malé zázraky ho dokázali aspoň do istej miery odpútať od myšlienok a za to bol rad. Čo mu ale po chuti príliš nebolo boli len 2 posledné lásky v krabičke zatiaľ čo jedna celá sa povaľovala na zemi. /Fean nemohol si to radšej predýchať?/ Zanadáva si v hlave pri čom len vyberie zapaľovač v mienke si konečne zapáliť. To by ale musel v prvom rade fungovať. Umierajúci plamienok by nebol schopný nijak zapáliť tabak a tak sa nie úplne náruživo narovnal a poprosil nejakú ženu o zapaľovač. Jej pohľad nebol nadšený ale s mrmlaním mu ho na koniec požičala. Sander spravil pár krokov ďalej a napravil si tašku ktorú mal cez hruď. Telefón v jednej ruke a cigareta v druhej.. krásna kombínacia na takyto večer. Mirjam napísal niekoľko správ ohľadom toho ako ho zradila a aj keď boli všetky ironicke bolo na tom niečo pravdy. Vedel ale že jej život sa okolo neho. Vydýchol oblačik dymu a naďalej pozeral do telefónu*
*Triss překvapeně zamrká a up4e pohled směrem, kde se nachází Jack a o to se její překvapení zvýší, když zahlédne Portera, do kterého se Heller očividně snaží něco nalít.*/Proboha snad se tu nic nestane.../Jack je váš bratr?*Využije překvapení z toho, že tu vidí detektiva na to, aby to znělo ještě přesvědčivěji.*Mohu se ptát proč je naštvaný? Vždyť...znáte to...sourozenecká láska a tak...to nepomíjí ne?*Prohodí a pousměje se. Ta její s Michaelem nepomíjela nikdy. Ta s Nateem...tam už byla a zatím se také nevytrácela. A ta s Andrewem byla vzata závistí a posléze i nenávistí. Triss zamrká překvapeně.*/On nás viděl? Kdy nás viděl? Co? Sakra.../*Triss se snaží rychle proletět vzpomínky, zda se už někde viděli a nakonec jen zamrká a nakloní hlavu.*Promiňte...já jen...my se už viděli?*Zeptá se opatrně a co nejvíc zdvořile, aby neurazila tím, že si jej pamatuje a pak ji bleskne. Viděla ho. Na Halloweenské párty. Kde byla ale s Amayou a Jasonem. Takže tam ji taky nemohl vidět s Andym. Snad byl na Jackově první párty?*Och každopádně...také je na mě naštvaný.*Přizná nakonec s letmým výmluvným úsměvem, že nechce prozrazovat více.*Ah...omlouvám se za nezdvořilost...Myana Meritriss Blake, ale...stačí Triss.*Představí se s úsměvem a natáhne k němu ruku.*
*Nadvihne jedno obočie.* /A čo ten jeho priateľ v nebezpečí?/ *Začuduje sa v duchu. Nechá sa odtiahnuť k baru ale cestou skôr dáva pozor, aby Jack Heller nespadol. Keď sa dostanú k baru tak skutočne dostane nejakú škoricovo-jablkovú žbrndu. S nevôľou na to pozerá a trochu sa odťahuje keď mu to Jack pchá pod nos.* Nepochybujem, že to je dobré. *Ale aj tak sa odťahuje. Len teda sa snaží neuraziť barmana. Miluje síce sladké ale čo sa týka alkoholu alebo miešaných drinkov... na to nie je. Whiskey, rum, gin... dokonca aj vodku má radšej než toto. Nakoniec si pohár predsa len zoberie do ruky a privonia. Nakrčí obočie ako mu to pripomenie jeden zo snov. Bol doma a všade bola cítiť škorica ale bolo jej tak veľa, že to bolo až nepríjemné. Sleduje pritom okolie a nakoniec zavadí pohľadom na Triss, ktorá sa baví s Davidom Hellerom. Zamračí sa.* /To dievča sa vie zamotať s fakt pofidernými ľudmi.../ *Pohar, z ktorého si ani neodpil položí na bar.* Radšej by som pokračoval v rozhovore, ktorý sme začali na stanici. *Začne.* Tiež vidím, že tu máš veľa nových kamarátov. Jack... fakt by som bol nerád, ak by si sa dostal do tak veľkého problému, z ktorého by som ti nevedel pomôcť. *Vážne sa naňho pozrie a doplní to zamračením. Aj keď ma pocit, že všetko čo vraví je aspoň pre dnešok ako hádzanie hrachu na stenu. Pozrie teda na barmana a odsunie k nemu ten drink.* Gin. *Povie a znova sa rozhliadne. Nepáči sa mu koľko známych tvári tu vidí. A už vôbec sa mu nepáči že aj Triss sa tu motá. Dokonca ma pocit že na druhom konci baru videl Lyriu.*
*Jack poslouchá Jacka a usmívá se jak pitomec. David ho sleduje a kývne na barmana. Pak se podívá na Triss.* Ale něco jsem mu sebral. Jednu z jeho hraček. *Ušklíbne se a napije se ze svého pití, co má u sebe.* No a já Jack jsme od sebe až moc daleko, aby byla sourozenecká láska. A navíc. On je tatínkův mazánek. *Pak se pousměje.* Ano. Byl jsem tu na první party. Také i jsem vás zahlédl, když jsem na brášku dohlížel když ml ještě paměť. Bylo smutné ho sledovat jak umírá za chůze. *Řekne a pak ji poslouchá dál.* Těší mne. Jack David Heller, ale stačí jen David. *Představí se. Elias nalije Porterovi gin, ale upíří rychlostí tam přisype ještě něco navíc. Jack se na Jacka zamračí.* Tihle... Jen Elias je přítel. Ty jsi taky přítel.*Zazubí se na něj a pak když dostane pití, tak ho popadne za ruku a táhne stranou. ještě předtím však kývl na Eliáše, který dá Sanderovi pití a nenápadně mu předá papírek s adresou a jediným slovem...SOS.* Něco jsem ti slíbil. Slíbil jsem ti, že ti řeknu o Mikym... Vím kde je... Vezmu tě tam...*Řekne a táhne ho stranou a jen čeká až se napije ginu.*
*Sander tak dokončil so smútkom svoju krabičku ktorá len následne letela ladným pohybom do koša pri vstupe. Opäť sa vrátil tak dnu do vydýchaného vzdychu a hluku. Príliš sa nezmenilo.. samozrejme, podozrievavé pohľady sa teraz naskytovali všade a tak tým príliš pozornosti nevenoval. Presunul sa tak na bar. Jeho okolie bolo značne rôzne a povšimol si Mer a neskôr aj Jacka pri nejakom mužovi. Vyzerali si blízko, ale nezdalo sa mu, že vyzeral, ako muž s ktorým bol Jack v Pandemóniu.. I keď áno stále to bol Jack a tak by sa tomu príliš nedivil, keby to bol len ďalší z jeho.. veľmi blízkych známostí. Posadil sa opäť na bar a objednal si ešte jeden džús, ktorý následne aj zaplatil, rovnako, ako ten pred tým. Nepotreboval mať len tak dlžoby. Po bare sa však k lovcovi dostalo omnoho viac, ako len pohár so sladkou tekutinou. Na jeho čele sa tak vytvorila vráska a lístok len rozbalil a prečítal si odkaz.* Čo má toto znamenať? *Opýta sa skepticky barmana zatiaľ čo papierik so slovami zodvihol do vzduchu.*
*Meritriss chápavě pokýve hlavou.*Člověk si nevybere, kdy se mu narodí sourozenec...zvlášť pokud jde o nás čaroděje, viďte?*Prohodí se smíchem a pokýve hlavou.*Ano...to si pamatuju...hádám, že Victora si nepamatuje což?*Řekne opatrně a na jméno přikývne.*Nápodobně.*Usměje se krátce a pak zaregistruje světlé vlasy.*Víte co? Je skoro Silvestr...zkusím toho "svého mladého lovce" trochu usmířit. Dlužím mu omluvu. Příjemnou oslavu.*Zamumlá pak, když si všimne Sandera. Nakonec si všimne, jak si něco přečte a dojde k němu. Vytrhne mu to a rychle si to přečte.*Blázne. Pokud ti to někdo dal na papíru, tak to asi ostatní nemají vědět.*Řekne mu potichu a obejme se pažemi.*Sandere...promiň...*Stiskne rty a sklopí zrak a začne papírek žmoulat.*Nechtěla jsem...bála jsem se. A nechtěla jsem se tam...zhroutit.*Vychrlí a celkem zrudne a radši se na něj nedívá a jen skoro zoufale doufá, že stejně jako ona neúmyslně zahodila jeho srdce na dlani...on to neudělá. Skoro až se za to modlila. Nevyznala mu lásku, ale chtěla se mu alespoň omluvit.*/Asi bychom měli jít na tu adresu.../*Řekne mu do mysli, aby je neslyšel nikdo z ostatních.*
*Zoberie si svoj gin a skoro sa mu ho podarí vyliať keď ho Jack ťahá preč. Dvihne sa zo stoličky a ide za ním.* Hlavne v klude. *Povie mu a kopne do seba gin. Pohárik potom odloží niekde na voľne miesto okolo ktorého akurát prechádzajú a nasleduje Jacka tam kam ho ťahá.*
*David se na Triss podívá.* Nepamatuje a je to dobře. Ten muž mu ublížil a Jack se v tom vyžíval. *Řekne a pak jen pokrčí rameny.* Jen běžte. *Řekne s úsměvem. Pak si všimne, jak Jack Jacka táhne pryč a vyrazí k pódiu. Jack dostane Portera mimo dohled a podívá se na něj naprosto střízlivým pohledem.* Promiň, ale musím to udělat. *S tím ho chytne za rameno a druhou rukou chytí medailon a pod nimi se otevře portál a oni se dostanou do podzemí. Jsou ve velkém sklepení, které se nachází pod jedním ze skladiští dál od zátoky. Jack si pročísne vlasy a má vážný výraz.* Tak... doufej, že ten lovec není naprostej idiot a najde tě dřív než budu muset udělat, co se chystám. *Řekne a během jeho řeči Portera chytí dva upíři, kteří ho vedou na oltář uprostřed kruhu. David mezitím dojde na podium a utiší DJe.* Vážení hosté! Dnes je ten večer, kdy náš nejdražší a nejmocnější přivede mého otce. Dnešní večer bude obětován ten, který měl být jeho synem. Takže se radujme! *Řekne a usměje se.* Ale nikdo už neodejde. *Prohlásí a všichni nadšeně vykřiknou. Skoro všichni... Ti co nepatří do sekty začínají chápat.*
*Sanderovi sa odpovedi ohľadom papieriku nedostali.. teda nie od človeka od koho skutočne chcel. Barman sa od neho tak len otočil zatiaľ čo Triss mu vytrhla papier z ruky.* To je to čo mi skutočne povieš? *Reaguje takmer ihneď pri jej prvých slovách. Bol silne podráždení. K jeho dobrému dojmu ani nepomáhal silná vôňa cigariet.. predsa len krabička je krabička.* Ak to teda nemajú ostatný vedieť, prečo si to len tak čítaš? *Ohradí sa na ňu a papier jej vytrhne z rúk pri čom sa pozrie na adresu. Jeho pohľad bol tak upretý na papierik aj keď sa mi Triss snažila vysvetliť situáciu.. nechcel to počúvať. Tým, že ušla? Len tak? Stačilo mu čokoľvek, ale niečo také by asi ani neodhadoval. Ako si to mal vtedy len tak vyložiť? Jej správanie ho nesmierne frustrovalo.* Čo odo mňa očakávaš Triss? *Opýta sa jej skepticky zatiaľ čo naďalej sa mierne otáčal na stoličke*. Všetko sa dá vyriešiť inak a ty to vieš, skutočne si myslíš, že by som ťa kvôli tomu súdil? Keď už teraz na to mám určite väčší dôvod, ako pred tým. *Povie jej veľmi ostro, možno ostrejšie, ako kedykoľvek pred tým. Nikdy na ňu nepoužíval taký tón.* A nelez mi do hlavy, ani takto. *Povie jej a potom sa pozrie opäť na papierik keď sa vypne hudba a atmosféra sa značne zmení.* Obetovať? *Zarazí sa a veľmi rýchlo mu to zacvaklo. Jeho pohľad tak putoval ku dverám, ktoré na šťastie boli otvorené a voľné. Schmatol tak Triss za zápästie.* Poď. *Povie ostro a len si napraví tašku na ramene a len vybehne zo sklepa.* Vieš robiť portál? *Opýta sa Triss zatiaľ čo mieria k ich cieľu. Vedel kde adresa ležala. Popri behu si siahol do tašky odkiaľ si vybral anjelské ostrie a založil si ho okolo pásu. Tam mu beztak bude o niečo užitočnejšie, ako v taške.*
*Nechá si vytrhnout papírek a povzdechne si. Nechá ho, aby si vylil srdíčko a odvrátí pohled, jen aby zahlédla Jacka jak udělá portál. A pak se vypne hudba a David promluví.*Mizíme.*Řekne Triss aniž by musela a oba dva opustí sklep a zamíří na adresu.*Ne! Ale ráda bych. Puta. Ne, ne, ne Porter nemůže zemřít...strašně moc mu dlužím...dohajzlu!*Zavřískne na konci zatímco ignoruje zimu zakusující se jí do holých paží, zad a nohou. Taška se jí klimbala na boku a Triss se tak odpoutala od toho, jaká atmosféra mezi nimi teď byla. Doběhnou na adresu a Triss neopatrně vběhne do budovy a je plně nachystaná v okaamžiku použít telekinezi.*Ach Portere...kam jsme se to dostali.*Zanaříká a snaží se krátce zmapovat situaci, aby měla přehled.*
*Keď ho Jack obdaruje triezvim pohľadom tak za zamračí. Zrazu ten zlý pocit, ktorý si neuvedomoval, dá o sebe vedieť. Keď ho Jack chytí tak ho automaticky chytí za ruku ale to už je neskoro. Portálom sa dostane niekam čo pripomína podzemie. Pusti Jacka a odstúpi od neho na dva kroky.* Jack, čo to ma znamenať? *Opýta sa ho naoko pokojným hlasom. Aj keď sa pokojne rozhodne necíti. Uciti ako ho chytia dvaja chlapi tak im začne vzdorovať lenže proti ich sile nemá šancu. Aj tak sa nevzdáva.* Čo sa chystáš spraviť?! *Utrhne sa keď ho tiahnu preč. No keď sa pozrie kam sa ho chystajú dať tak mu to dôjde. Komu by to nedošlo keď vidí oltár. No, rozhodne sa nedá povedať, že to pripevňovanie im uľahčuje. Lenže potom cíti, že mu ubudnú sily. Dych mu oťažie. Vníma. Ako tak ale telo mu absolútne ochabuje a cíti sa ako keby bol úplne na mol. Je úplne mimo.*
*Jack Jacka sleduje a tváří se absolutně klidně. Hodí na sebe plášť a čeká až posadí Jacka na oltář. Pak k němu přijde a sundá mu triko a podívá se mu do očí.* Neboj, bude to dobrý... Snad...*Řekne mu a vyrazí zkontrolovat symbol na podlaze. Jde o symbol Haurese, kde v každém písmenu ve vnějším kruhu je miska s krví a srdcem. Pak dostane misku s krví a štětec. Dojde k Jackovi a začně mu projovat některé jizvy, které vytvoří symboly. Pak ho nechá si lehnout a nanese některé symboly na sebe. Následně začne odříkávat zaříkadlo. Jeho oči začnou zářit. Dál odříkává kouzlo a pomalu začne být kolem cítit napětí. Když se Triss a Sander dostanou na adresu, tak je odchytí upíři, civilové a všichni s posilujícími symboly, které jim dal David a tím z nich udělal monstra.*
Zaujímaš sa o to čo mu v tomto momente dlhuješ? *Opýta sa neveriacky zatiaľ čo naďalej beží ulicami Brooklynu. Cítil, ako mu búši srdce a došlo mu, že dnes si veľmi rýchlo zašpini ruky. Počas behu si tak vybral z topánky stelé a nakreslil si pár nie úplne podarenych rún, ale mal aspoň tie potrebné. Aktivoval svoje ostrie a obe tak vzal do rúk. Necítil sa sebavedome v tomto spôsobe boja, na to bola vždy dobrá Mirjam, ale on? Samozrejme bol schopný jeho otec a Akadémia mu boj na blízko natĺkli do hlavy dostatočne, aby bol stále hrozbou. Keď tak prišli k cieľu len pevne zovrel dlane pri čom jeho pokožka zbelala. Všimne si tak hneď niekoľko.. tvorov, ktorý na nich veľmi resko začalo útočiť.* Fean.. *Zanadáva si potichu pri čom sa dá na útok. Lakťom tak omrači jedného protivníka zatiaľ čo sekal po ďalších. Nevedel čo robila v tom momente Triss ale.. mierne sa obával. Išiel najmä do nôh nakoľko nepotreboval ich zabiť. Potreboval ich aspoň spomaliť.* Pokús sa prešmyknúť dopredu, potom prídem. *Precedí cez zuby zatiaľ čo sa naďalej brani a útočí ostrím*
Starám se...*Odsekne trochu naléhavě a sotva vejde dovnitř, tak stvoření nejblíže ke dveřím odhodí telekinezí. Všimne si bledých kůží, takže po nich bez váhání za moment hodí ohnivé kuličky.*Zkusím to.*Slíbí a dál si odstrkuje telekinezí ostatní monstra, aby se dostala do středu.*
O tom... pochybujem... *Sily ho opúšťajú, ledva zo seba dostane slová. Takže v konečnom dôsledku iba bezmocne sleduje ako Jack začne naňho nanášať krv. Zaznamená rozruch. Ani nevie kedy ho položili, iba pootočí hlavu a vidí, že tam postavy ako bojujú. Ťažko sa mu to rozoznáva, pretože vidí dvojmo. Má pocit, že na konci miestnosti zbadá tú blond dlhovlasú kšticu faerskeho bojovníka. Ale ďalej sa už na to nedokáže sústrediť. Namáhavo presunie pohľad na Hellera.* J...ack... *Zachraptí ale viac nezvládne. Medzi tým k bojujúcej Triss a Sanderovi sa pridajú dvaja faersky bojovníci, ktorí ich sledovali hneď po tom čo zmizol Porter. Gweldior, s dlhými blond vlasmi a nádherného zjavu a jeho brat Gideon, naproti tomu s tmavou hrivou a rovnako krásny. Pustia sa do boja. Za normálnych okolnosti nič čo by nezvládli ale upiri a civili, ktorí sú zmenený pomocou symbolov sú aj pre nich orieškom. Teda skôr orechom. Tmavovlasí Gideon pochopí Trissinu stratégiu a pridá sa k nej. Na jeho spôsobe boja je vidno, že sa výživa v krvilačnosti. Nezabíja ale mrzačí. Zatiaľ Gweldior bojuje s každým kto mu príde do cesty. Ich cieľ je jasný. Zachrániť toho civila, ktorého dostali za úlohu chrániť. Lenže situacia vyzerá že monštier iba pribúda.*
*Jack čaruje a pomalu přistupuje k Jackovi na oltáři. Na druhé straně přistupuje bledá blondýnka a v rukou nese ještě bijící srdce. Jack pro něj natáhne ruce a naprosto ignoruje okolí a ruch. Nad Porterem převezme srdce. Ví, co musí udělat a ví, že stačí jen málo. Příšery bojují a je jich čímdál víc. Jack se svými kočičími zuby zakousne do bijícího srdce a kus odtrhne. Začne ho kousat a pojídat. Jeho oči dál září. Znovu ukousne a spolkne. Pak znovu opakuje kouzlo a v okolních miskách se rozhoří oheň a pomalu začne hořet i samotný symbol. Jackův hlas nabývá na intenzitě a jeho žíly začínají zlatě zářit. Je vidět, jak mu to činí bolest, ale nemůže už přestat. Kolem očí mu začíná kůže rudnout a vypadá to, jako by se mu spalovala. Porter musí cítit jak se symboly vpalují do kůže a jako by k němu plameny mluvili a dostávali se mu do hlavy. Sice tam je zábrana, ale jen kvůli ní to způsobuje bolest.*
*Sander si pri boji takmer nevšimol, že sa pri nich objavili dvaja férsky bojovníci. Zo začiatku uvažoval na koho strane by mohli byť nakoľko jeho nedôvera k féram bola naďalej pomerne známa, ale keď uvidel, ako neustále likvidujú a mrzačia tvorov tak si sám vydýchol. Keď ich tak viac menej zneškodnili len sa Sander dal ku predu pri čom mu ostrie len naďalej žiarilo v rukách. Bol vyčerpaný, jeho dych bol ťažký, ale stále sa snažil robiť dostatočne efektívne útoky, ktoré by ho nestáli toľko energie. Tak neskutočne teraz túžil po luku a pár šípoch.. V tomto momente pre neho predstavovali takmer nebo. Ako sa blížili bližšie a bližšie k Jackovi tak len cítil stúpajúce teplo v miestnosti. Otrel si tak rukou pot na čele a pozrel sa či sú ostatný v poriadku. Sám mal niekoľko zranení, ale nebolo to niečo čo by nebola schopná vyliečiť, jedna, alebo dve irazte.* Dá sa to ešte zastaviť? *Hlesne keď mu pohľad spadne na to čo sa dialo pred nimi. Všetko to bolo do istej miery zahmlené, ale stále..*
*Triss si po nějakém čase uvědomila, že slyší dvojí hekání a riskuje krátké ohlédnutí, cožsi vyslouží škrábnutí na ruce. Ale zaznamenala špičaté uši.*Ty jsi od krále!*Vyjekne překvapeně a odhodí další stvůry. Potom so však strhne z ruky náramek a rychlým pohybem si ho zachytí o ramínko, aby nechala pracovat i strach. Prakticky se nechá strhnout emocemi a magií, která byla dosud potlačovaná elektrickými šoky z náramku. Ne že by to bylo o tolik silnější, ale tu a tam vyletí výboj, který zpacifikuje někoho jiného. Jen to kontroluje, aby nezasáhla ty, které zasáhnout potřebuje. A pak spatří tu katastrofu. A na kratičký moment ztuhne.*Puta.*Zakleje a chytne nějakého upíra a hodí ho do ohně.*Jacku!*Zakřičí a ani neví na kterého z nich.*/Jestli ho nezach-musím ho-Jason mě zabije-musím ho zachránit./*Její myšlenky jsou překotné, jakoby ani v mysli neměla na myšlenky čas.*/Zachránit...Portera...Sandera...víly...s náma...puta....zachránit...všechny.../*Smrskne se její myšlení na hesla, když do chumlu postav hodí ohnivou kuličku a na druhou stranu hodí do skupinky osobu. Neměla čas přemýšlet nad tím, že by mohla mít štěstí a jen se modlila, aby jí víla kryla záda a nebodla ji do nich. Přeci jen chtěla Portera zachránit.*
*Sustredenie mu robí problém ale keď Heller zoberie srdce... vidí, že ešte bije. Popravde, urobí sa mu z toho celkom zle. Aj napriek tomu sleduje ako ho Jack konzumuje. Dýcha plytko. Počuje jeho hlas, ktorému nerozumie skoro ani slovo. Cíti teplo, ktoré sa naokolo vytvára a dokonca aj vníma žiaru ohňa. Sykne keď na svojej pokožke, tam kam mu Jack namaľoval symboly, cíti pálenie. Počuje šepot, ktorí sa zintenzívňuje. Pociťuje bolesť, ktorá sa stupňuje. Dôjde to do bodu keď ma pocit, že mu do hlavy naráža zas a znova kombajn. Ani nevie kedy začal kričať. Medzi tým Gweldior, s eleganciou zabij všetko čo sa tvári ako jeho protivník. Odrazí pár útokov dokonca aj od mladého lovca... o ktorého sa sem tam otrie. Stále ale nezabúda na úlohu, ktorú im zveril kráľ a tak povinnosť prebije túžbu po laškovaní a posúva sa v boji vpred. Tak isto aj Gideon, s beštiálnostou ide za Triss. Sem tam odtrhne ucho, pričom je vidno, že toto je jeho najoblúbenejšia činnosť. Ale aj taká odtrhnutá ruka alebo preťatý hrtan je podľa jeho gusta. A keď vidí mladú čarodejku ako začne pracovať s výbojmi energie, ktoré nie sú vidno ale ich práca je viditeľná, tak aj uznáva, že je to schopná spolubojovníčka. A pritom neopomenie pohľadom prebehnúť jej obnažené časti tela. Ale tak isto ako jeho brat, stavia povinnosť nad radovanky. Najmä ak ide o takúto vypätú situáciu. V tom obaja Férovia počujú bolestivý krik civila, ktorého majú za úlohu chranit. O to s väčšou vervou sa pustia do boja. S odhodlaním pravých vojakov, verných kráľovi.*
*Jack skloní ruce dolů. Dál mumlá kouzlo a je na něm vidět, že to dělá už v jakémsi tranzu. Teče mu krev z nosu a kůže kolem očí začíná černat. Krev mrtvých, se začíná stahovat k oltáři a pak Jack prudce zvedne ruce a spolu snimi se zvednou i plameny. Vytvoří kopuly, která se následně stáhne do tenké linie a vnikne do Portera. Jack padne na zem jako pytel brambor. Oči otevřené a slabě zářící z popalené slabé kůže kolem očí. Jack cítí v ruce kovovou pachuť krve a před očima má jen rozmazené fleky, které i tak sotva vidí. V tu chvíli se objeví David, který projde portálem.* Skvělé! *Vykřikne a sleduje muže na oltáři a absolutně ignoruje Jacka.*
*Sander naďalej postupoval. Boli však už dostatočne blízko, aby vedel kto sa na oltári nachádzal. Na prvý pohľad mu to síce príliš nehovorilo avšak muž z fotografie Mirjam sa mu takmer ihneď vynoril v mysli. Mierne mu tak padla sánka nakoľko do istej miery to bolo celkom ironické. Pokúsil sa tak ešte na ďalší postup pri čom si len povšimne kroky féra a mierne nad tým zvrášti obočie. Bolo to podivné? Určite. Ak mal byť ale úprimný nesťažoval si nakoľko féri boli schopný bojovníci sám si nebol istý či by dokázal všetkých zneškodniť len s Triss predsa len.. Bola to veľká počtová prevaha. Zatiaľ čo ostrím podrezal jedného z protivníkov začul len hlasný rachot. Jeho pohľad tak okamžite padol k oltáru kde Jack už ležal vedľa a objavil sa tam muž zo sklepenia.* Nestihli sme to.. *Hlesne pri som ucíti, ako sa mu obluda zahryzla do lýtka, na šťastie to neboli príliš ostré zuby a tak tvora len odkopol a potom sa pozbieral a vybehol v pred.*
*Triss už se dostala k Jackovi...k Jackům. Skoro.*Ne!*Vykřikne když uslyší Jacka křičet a stejně jako víly se pustí do boje s větší vervou a nějakou z bytostí roztrhne na půl. A pak to jde snadno. Akorát k Porterovi se dostane David.*Puta...*Zakleje si potichu a Davidovi za zády se zatím přiblíží alespoň k Hellerovi.*Dohajzlu Jacku...do čeho si se to zapletl...*Zašeptá a zkontroluje mu tep, načež mu položí ruku na tvář a aspoň trochu se ho snaží vyléčit, aby tolik netrpěl. Sleduje okolí, aby odhodila případně ostatní a dostala se k Porterovi.*
*V momente keď do Jacka vnikol plameň, bolesť prekročila svoju hranicu a on omdlel. Jeho vedomie sa úplne stiahlo do úzadia. Skrylo sa za Jasonovu magicky vytvorenú stenu ako na posledné bezpečné útočisko. Medzitým sa plamene stiahnu, dokonca aj monštrá prestanú útočiť a rovnako ako David čakajú. Keď sa boj zastaví tak aj faersky bojovníci ostražito čakajú čo sa bude diať. Jack sa zhlboka nadýchne a otvorí oči. Putá, ktoré ho držia sa uvoľnia a on sa posadí. Pohľad mu padne priamo na Davida, na ktorého sa zatvári ako na škodnú. Potom sa pozrie okolo a nakoniec aj na Jacka Hellera ležiaceho na zemi ako ho opečováva čarodejka. Nespokojne zamručí a postaví sa na nohy. Pohľad znova presunie na Davida.* Nie je pochýb... že ten idiotsky nápad so sektou... je tvoj! *Zreve naňho a v tvári je mu vidno vztek. Pozrie na monštrá a luskne prstami, pričom všetkých pohltí plameň a ostane po nich iba prach. V miestnosti teda ostane on, David, Jack ležiaci na zemi, Triss, Sander a faersky bojovníci.* Buď aspoň raz v živote užitočný a daj mi sako! *Ohradí sa na Davida a pozrie na Triss. Zavadzia mu tak bez námahy švihne rukou a tým Triss od Jacka Hellera odhodí. Miesto nej sa skloní k nemu a pohladí ho opatrne po popálených očiach.* Pššt.
*Po tom čo od barmana dostane svoju vodu otočí sa. Oprie sa chrbtom o bar a sleduje dianie na párty. Po chvíli ju ale prepadne pocit že niečo nie je v poriadku ktorého sa nedokáže striasť. Práve naopak ten pocit je čím ďalej tím silnejší. Keď jej nakoniec prebehnú po chrbte zimomriavky postaví svoj pohár na bar a vide z Jackovej pivnice. Vonku sa oprie o stenu a zhlboka dýcha.* /Pri duchoch čo sa to tu deje??? Ako by som cítila..... ale to nie je možné./ *Opiera sa o stenu a premýšľa prečo má zrazu pocit že sa niečo stane. Tento pocit ale úplne zmizne keď z pivnice vybehne Sander a tá čarodejka Triss. Sander opásaný ostrím a Triss kričiac niečo o smrti sa rozbehnú preč.* /To má niekto umierať? To nesmiem prepásnuť./ Kruto sa zaškerí a vytiahne z vrecka nalú lebku bludičky pokreslenú runami. Amulet ktorí jej dala Carmina ktorý vytvára ilúzie. Zamaskuje sa ilúziou aby splývala s prostredím a bola skoro neviditeľná a rozbehne sa za Sanderom a Triss. Sleduje ako Tí dvaja dojdú k nejakému vchodu a pustia sa do boja. Lyr si boj ani nič iné nevšíma a opatrne prejde do vnútra až do nejakej miestnosti s oltárom na ktorom leží Jack P.* /Ale tak toto bude fakt sranda./ *Povie si v duchu a uškerí sa. Oprie sa bokom o stenu, založí si ruky na prsiach a sleduje dianie okolo seba ako v kine.* /Už mi chíba len popcorn. Ale víla nemôže myslieť na všetko že.../ Mikne plecami a dalej sleduje dianie okolo seba*
*Jack leží na zemi a všimne si jen fleku s blond vlasy. Cítí jak na něj někdo sahá, ale nemá sílu ani zvednout ruku. Nemá dost magie na cokoliv. Musel sáhnout do všech zásob energie, co měl. David sklopí pohled a donese mu kabát.* Otče... Bylo potřeba, aby někdo dělal špinavou práci. *Řekne a zazní v něm i trochu hrdosti.* Proto i vyvolávat Jackie... *Řekne a pak ho sleduje. Je v něm vidět vztek, když otec jde k Jackovi. Pak se podívá na ty co přišli zachraňovat.* Pozdě, můj otec Haures je již zde. *Řekne s hrdým hlasem a doufá, že aspoň něčím otce potěší. Přeci jen je starší a schopnější jak Jack. Jack po tomhle může klidně zemřít nebo navždy oslepnout. Takže se zbaví konkurence, ale také přijde o možnost ho mít.*
*Nestihli to a sám si nebol istý čo sa práve išlo odohrávať. Pevne v rukách zvieral ostrie až mal dojem, že by tam už teraz mal od rukoväti otlačky. Na rozdiel od Triss avšak sa príliš nehrnul k Jackovi nakoľko.. ak spravil niečo takéto? Bol to ešte vôbec Jack? Možno strátou pamäte stratil všetko spojenie k svojej osobe a tak bol schopný spraviť.. toto? Sanderova hruď sa plytko dvíhala. Prvý pohyb lovec spraví až vtedy keď uvidel, ako Triss odhodili. Zalapal tak po dychu a takmer okamžite sa odlepil od zeme a pribehol k čarodejke. Jedno dýku si tak založil ku opasku avšak tú druhú mal naďalej v ruke, už len ako poistku. Nevedel s akým démonom mali do činenia, ale Jackove slová mu aj keď tiché mu povedali dostatočne veľa. Kľakol si medzi tým k Triss zatiaľ čo sa snažil nájsť nejaké zranenie či už na hlave, alebo kdekoľvek.* Si v poriadku?* Opýta sa naliehavo zatiaľ čo sa len otočí k oltáru kde sa to podobalo skôr na rodinné nezhody. Aký malo toto všetko význam.* Prečo? *Šepne si sám pre seba. Myslel si, že mohol niekomu, ako Jackovi veriť so svojim životom, ale jeho mienky sa zdali byť viac než mylné.*
*Triss překvapeně posloucháo koho to vlastně jde a když odletí, tak zalapá po dechu a rozhlédne se. Už tu byli sami, takže dopadla na podlahu a párkrát se přetočila. Skoro omráčeně se posadí a sleduje, co se tam děje. Rozhlédne se a podívá se i na faerské bojovníky, zda žijí. Musí to říct Jasonovi...a Kaiovi, Zachovi...Nateovi...Sebastianovi.*/Doprdele jsem mrtvá!/*Zakleje si v duchu a roztržitě si připne kožený náramek, co okamžitě zabrání výbojům energie. Dostane tedy elektrický šok. Vzhlédne k Sanderovi, co si k ní kleknul.*Jo...jo naprosto...a ty?*Zeptá se a chytne se ho za ruku, aby jí někam nezmizel. Sleduje Jacka, Davida a Portera ve kterém se očividně usídlil Haures.*Neměli bychom zmizet?*Šeptne k Andymu skoro stejně naléhavě jako jeden druhého se ptali, zda jsou v pořádku. Sice Triss měla dvě řezné rány, ale nijak hluboké a byly na pažích a byla trošku potlučená od pádu, ale jinak naprosto v pořádku.*
*Vyzlečie zo seba zvyšok trička a oblečie si kabát, ktorý mu David podá. V duchu si dá poznámku, že ne užitočný aspoň ako nosič.* Niekedy je treba si zašpiniť ruky, David. *Jeho meno skôr vypľuje.* Takto si mi iba pridal robotu s upratovaním. *Zatiaľ čo si Haures kľakne k Jackovi tak mávne rukou. Efektom je, že v pivnici kde bola párty začnú všetci horieť ako fakle. Je tam krik a smrad spáleného mäsa. Až na Eliasa. Toho iba trochu oškvarí, pretože vie, že Jack by z jeho smrti nebol nadšený. Konejšivo svojho syna pohladí a potom sa znova dvihne do svojej plnej výšky. Jacka prekročí, aby sa dostal bližšie k Davidovi.* Toto je predovšetkým tvoja vina. Ak by si sa viac staral o to čo robí Jack Porter a nemotal by si sa okolo rite môjho najmladšieho syna, tak by nemusel prekonávať tú skurvenú stenu čo mu tam dal ten Fér. Radím ti dobre, zariaď, aby bol Jackie v poriadku inak ti garantujem, že si tie oči s ním vymeníš. Je ti to jasné?! *Zreve znova po ňom no teraz je od jeho tváre iba pár centimetrov. Je vidno ako je naštvaný. Síce všetko vyšlo až na nejaké odchýlky ale mohlo to byt lepšie. Presunie svojho pohľad za seba. Pre všetkých je to iba prázdne miesto ale Haures vie, že tam stojí vila Lyria.* Mala by si zvestovať svojej paní môj príchod, maličká. *Usmeje sa na ňu hnusne temným úsmevom a potom sa pozrie na lovca a čarodejku.* Tsss. To je mi nadelenie. *Vyrazí pomaly k ním. Registruj aj dvoch bojovníkov, ktorý teraz nevedia čo presne majú robiť. Pozrie na Triss a usmeje sa.* Ale no. Toľko nenávisti k sebe samej? Aj keď... si v peknej sračke... dohoda s Jasonom... dohoda s Malachaiom... dohoda so Zachariem. To čo ťa čaká nie je nič pekné, ani sa mi neoplatí ťa mučiť alebo zabíjať. Mučiť sa budeš sama a zabiť ta zabije tvoja podarená mater. *Usmeje sa na Triss úlisne.* Poviem ti tajomstvo... tvoja mamička je vééľmi blízko. Skôr či neskôr ťa dostane. *Potichu sa zasmeje ako keby práve povedal veľmi dobrý vtip. Potom pohľad presunie na lovca.* Pff, pre teba to vlastne nebude ani novinka. Prísť o niekoho blízkeho. Vraj to neskutočne veľmi bolí, fyzicky aj psychicky keď umrie parabatai. No čo, Sander? Ako veľmi bolí myšlienka, že je to vlastne tvoja chyba? Stačilo byť iba lepším lovcom. Mal si byť viac pozorný v boji. Chudák Mirjam, že doplatí na tvoje chyby v boji. *Povie aj Lovcovi a spokojným so svojimi predpoveďami sa narovna a pozrie na férov.* Vy dvaja sa mi budete ešte hodiť. Vaša vernosť kráľovi je obdivuhodná. *Mykne rukou a oboch faerskych bojovníkov tak zloží k zemi. Znovu Mykne rukou a oboch ich po podlahe presunie na druhu stranu miestnosti.* Trochu sa zahráme chlapci. Len to neberte osobne, potrebujem sa precvičiť. *Zahundre im a pozrie sa na Jackovo telo. Prstom zotrie trocha krve čo mu tečie zo symbolu a oblizne ho.* Hmm, to nie je zlé.
*Stojí ďalej nenútene opretá o stenu a sleduje ako sa ďalej vyvíja situácia v miestnosti Jackovi aj ostatným ale venuje len malú časť svojej pozornosti. Neskôr sa tím čo sa im stalo bude zaoberať viac. Teraz sa hlavne sústredí na muža ktorého vec v Jackovi P. oslovuje ako Davida.* /Ten sa mi vôbec nepáči. Štve ma./ *Preletí jej hlavou zatiaľ čo jej pravá ruka siahne k vrecku čo jej visí na krku a začne sa s ním hrať. Z jej myšlienok ju vytrhne až tvor v Jackovej koži ktorí ju aj napriek jej maskovaniu vidí a dá jej odkaz pre Carminu. Chvíľu fascinovane hladí do jeho očí a nakoniec len mierne prikývne. Znova sa pozrie na Davida a to ako sa tvári.* /Dobre, už ho mám dosť..../ *Povie si a naberie trochu vílieho prachu z vrecka čo jej visí na krku. Potom stále skrytá ilúziou plnou svojou rýchlosťou prejde miestnosť a zastaví sa pred Davidom a fúkne mu tmavozelený prach do tváre.* /Sľúbila som že prestanem ale..... No čo nepáči sa mi tvoj ksicht..../ *Hneď ako obláčik zeleného prachu zahalí Davidovu tvár odbehne a znova sa pritisne k stene na opačnom konci miestnosti než stála predtým.*
*Jack leží na zemi a jen slyší svého otce, jak mluví hlasem Portera. David se mračí a je naštvaný.*/Proč bych měl. Stejně není tak silný, jak tvrdil./*Pomyslí si. Chystá se Jacka vyléčit, ale objeví se víla. Rychle ucukne a jen tak tak nahodí kouzlo na ochranu, ale jedno oko je zasaženo.* Ty mrcho! *Vykřikne a telekinezí ji odhodí. Pak si drží dlaň na oku a vrčí bolestí a nadává italsky. Přesto dojde k Jackovi a začne mu léčit oči. Jenže to jde pomalu a je to pomalé kouzlo.* Hotovo! Za týden bude v pohodě. Stačí, nebo ti toho fracka mám ještě přebalit?! *Zavrčí a stále si drží ruku na oku.* A uděl něco s mým okem. Ta mrcha mi ho vypálila prachem! *Zařve a dá dlaň z oka a odhalí, jak vypadá.* Vidíš?! Udělej něco! Stále jsem tvůj syn! *Zavrčí na něj. Jack se opatrně zvedne a opře o oltář.* Miky... Vrať mi Mikyho! Da-da...vide! Vrať... ho... *Zamumlá a opatrně mrkne, ale i to bolí. Stále vidí rozmazaně. Ale ví i on sám, že to potrvá.*
*Sander nemal ako pomôcť situácií. Zatknúť vyššieho démona? Sám? To bolo asi tak nepravdepodobné, že Oscar by vstal z mŕtvych. Bola tam nulová šanca, že by čokoľvek mohol spraviť. Proti komu mal už bojovať, alebo koho zachraňovať? Museli odtiaľ zmiznúť. Povie Mirjam aspoň to málo čo pobral a spraví hlásenie. Nemal tu už čo robiť čím dlhšie by ti zostali o to viac by sa zahrávali s osudom a len by si koledovali o zranenie. Už teraz bolo zázrakom, že teraz ešte boli nažive. Nechcel riskovať tých pár minút navyše.* V pohode, nič vážne. *Vydýchne pri Mer pri čom na ňu len ticho hľadí. Ideme poď. Šepne k Mer pri čom k nej ihneď vystrie ruku a pomôže jej sa postaviť na nohy. Ak mal byť ale úprimný jeho konanie len prerušil hlas démona. Najprv nad tým príliš neuvažoval, ale slová, ktoré venoval Mer boli ostré a kruté. Keď sa tak otočil na neho už bol dostatočne obrnený a ak mal byť úprimný v tom momente mal dojem, že sa k nemu prihovára jeho vlastný otec. Už si tak zo slov démona príliš nerobil ťažkú hlavu. Áno, boleli, ale sám si už prešiel omnoho horšou potupou ohľadom Oscara. Avšak keď sa dostal k Mirjam.. Len zaťal zuby zatiaľ čo si na ruku nakreslil rýchlu runu proti hnevu.* Ideme nič viac tu nezmôžeme.. *Hlesne k Mer a dá sa na ústup*
*Triss si to všechno snaží zapamatovat a ohlédne se i k místu, kam Haures promluvil.*/Puta...oni mě zabijou...Ale asi než krále a nejvyšších čarodějů se bojím Nathanaela./*Triss pevněji sevře Sandera a nechá se jím vytáhnout na nohy...a ztuhne při pohledu do kdysi tolik známé tváře, ze které se na ni díval démon. Mohla se pokusit ho zabít...ale cožpak je debil? Navrch Jason by pak asi porušil dohodu. Trošku couvne. A sklopí zrak. U matky se na něj však podíva.*Co-co víš o Caroline.*Vydechne překvapeně a pak poslouchá hate na Sandera, kterým se celkem mimo nechá odtáhnout pryč. Ještě věnuje Jackům pohled, než se otočí pryč.*
*Uvedomuje si, že David nie je nadšený z toho ako ho zaúkoloval. Ale je mu to jedno. Venuje svoju pozornosť čarodejke a lovcovi. Škaredo sa usmeje a jeho modré oči zrazu zažiaria ohňom až pôsobia ako tekuté zlato. Pritom ako to spraví mu okolo oči mierne sčernajú žilky.* Všetko drahá Triss. *Odpovie jej ešte a ako tak odchádzajú tak im aj zamáva. Vojakov z Faerie ma ako suvenír odložených bokom. Má s nimi svoj plán. Otočí sa za tým rozruchom okolo Davida a trochu sa zamračí.* /Nuž, ta malá vila si mohla vybrať tu lepšiu eventualitu./ *Mlaskne a chystá sa ju potrestať. Lenže v tom naňho David vybehne. Nakloní hlavu nabok a vypočuje si všetky jeho sťažnosti. Oči mu doslova horia vztekom a je to aj vidno. Čierne žilky sa od oči rozťahujú po stranách tváre až na krk. Behom sekundy je pri Davidovi, ktorého chytí pod krkom. Jeho dotyk najskôr Davida začne páliť. Neprestáva a stupňuje svoju žiaru až mu to začne rozleptávať kožu. Od jeho ruky sa po Davidovej pokožke rozťahuje mapa, ako tekutá láva a zanecháva za sebou spálenú kožu, skoro na uhoľ.* Zabúdaš snáď na koho sa rozkrikuješ? *Volnú ruku natiahne smerom kde stojí Lyria. Vie že ak ju nepotrestá tak loajalita zo strany Davida poľaví. A aj keď nerád tak potrebuje niekoho kto ho bude obskakovať. Je to pohodlné. Medzi tým sa Lyrie začne zahrievať celá ľavá noha. Od špičiek prstov až po vrchol stehna. To iste sa začne diať aj na jej ľavej ruke, od prstov až po rameno. Z tepla to prejde do horúčavy až kým sa jej nezačne koža škvariť ako keby jej ju niekto hodil do fritézy. Pokračuje to až kým jej neostane na daných miestach ani kúsok kože, iba obhorené mäso. Sprevádza to aj typicky smrad. To iste ale ma aj David za svoju drzosť. Len uňho je spálenisko na krku a až po ústa.* Mal by si byť rád za to, že som ťa nezabil už vtedy keď si to posral s Mary Porterovou. Ale pravdou je, že ak by si to nespravil tak by ťa sám Jack Porter zabil. A za to oko láskavo nefňukaj ako zasraná baba. Aspoň ta nebude rozptyľovať pozerať na kokotiny a budeš robiť to čo máš. A ešte raz sa budeš takto správať a prisahám, že ti na tele neostane ani kus kože. *S tým ho pustí.* A uzdrav sa. *Rozkáže mu a pozrie na Jacka, ktorý už je ako tak pri zmysloch.* Miky ťa teraz nemusí trápiť, Jackie. Teraz sa presunieme na prívetivejšie miesto. *Haures sa skloní k Jackovi a zoberie ho na ruky. A ako tak ide tak sa za ním vlečú po zemi dvaja faersky bojovníci až kým pomocou telekinezie aktivuje portál, aby sa mohli presunúť na bezpečné miesto.*
*Po vyznaní lásky s Jasonom si v oblakoch lietal asi tak deň. Potom jeho sestra odišla domov a Jason išiel kraľovať na Zimný dvor a Jackovi teda neostalo nič iné... iba pracovať. Jeden by povedal, že vrážd bude menej keď je pandémia a ľudia ani poriadne nechodia von. Jack ma pocit, že vrážd je tak isto veľa ako pred tým. Veľa času trávi na stanici. Rieši obyčajne prípady keď niekoho zabijú pri vlámačke. Alebo milenec zabije milenku. A potom tu ma ťažšie kalibre ako sú pribúdajúce obete sekty. Alebo nepolapiteľná Trissina matka. Jediné čo ho upokojuje je vedomie, že sa mu nikto nemôže hrabať v hlave. Normálne sa mu aj ľahšie pracuje. Akurát je u patológa, aby s ním prebral jednu slečnu, ktorú našli predávkovanú v jej byte. Jack si tak leží na čistom pitevnom stole a prechádza si rozbor jej krvi a patológ opodiaľ sedí na stoličke a je čínu. Našťastie obeť je odprataná v mrazáku, takže to nepôsobí morbídne.* Už je celkom neskoro, nemal by si ísť na stanicu? *Opýta sa ho patológ a Jack iba nezaujalo prezerá papiere.* Nebodaj ti vadí moja prítomnosť. *Patolog sa iba zasmeje a pohrúži sa s Jackom do debaty nad krvným zložením. V tom Jackovi zazvoní mobil. Pozrie na displej a dvihne to.* Porter! *Štekne do mobilu až aj patológ nadskočí. Jack chvíľu počúva a potom zahundre, že príde. Lenže keď zloží mobil tak sa iba pohodlnejšie uvelebí a odloží papiere. Naňahná si bundu pod hlavou a zatvorí oči.* Nepovedal si im, že za chvíľu prídeš? *Jack otvorí jedno oko.* Povedal. Je to iba potyčka pri ktorej niekoho zabili. A svedok vraj kope a hryzie... na toto sa musím psychicky pripraviť. *A s tým zatvorí oko a dá si takých dobrých tridsať minút spánku. Potom mu znova volajú zo stanice. Znova ich uchlácholí, že už je na ceste. S tým si teda dá ešte dvadsať minút. A potom sa konečne pozbiera a vyrazí na stanicu. Cestou sa samozrejme zastaví po extra sladkú kávu s perníkovou príchuťou. A ako keby sa nechumelilo, vojde na stanicu s mega veľkým meškaním. Na sebe ma čiernu bundu (novú... tu v ktorej sa vykupal s mŕtvolami nakoniec vyhodil), tmavomodrý sveter a čierne džínsy. K tomu ešte čierne kanady a pri opasku púzdro so zbraňou. Rúško má dole aby si mohol nerušene piť to čo nazýva kávou a dôjde až k recepcii.* V ktorej miestnosti je ten svedok? *Opýta sa slečny, ktorá tu pracuje asi... dva týždne? Ani nevie jej meno. Tá pod jeho upretým pohľadom sčervenie a vykoktá číslo vypočúvacej miestnosti. Tak sa tam vyberie spolu s nejakym spisom čo mu dala. Cestou si v ňom ledabolo listuje. Už keď sa blíži k vypočúvačke tak sa naproti nemu v chodbe objaví jeho šéf.* Porter! Kde ste do čerta boli?! /To musia počuť aj na Marse./ *Pomyslí si Jack a bez nejakých slov zapluje do miestnosti. Zatvorí sa sebou dvere, pozrie do papierov a prejde ku stolu oproti svedkovi. Položí si kávu a ešte prelistuje pár strán, bez toho aby sa na svedka pozrel. Hodí na stôl spis a konečne sa pozrie na toho koho ma vypočuť. Nadvihne obočie ako ho prekvapí, že je to práve Jack Heller.* /Trochu pochrúmaný Jack./ *Pomyslí si a povzdychne si, pričom si pretrie koreň nosa. Zhodí bundu a dá ju na opierku stoličky, na ktorú sa posadí a vyloží si nohy na stôl. Zloží si ruky na hruď a trochu sa na Hellera zamračí. Aj keď nerád.* /V podstate som preňho neznámy človek./ *Pomyslí si smutne.* Čo sa stalo, Jack?
*Jack sedí v místnosti a kouká na pouta, která si může velice snadno dát pryč a stejně snadno odejít, ale chce si promyslet věci. Je mu jasné, že David má Mikyho, jeho Mikyho! A bude muset udělat něco hodně špatného, aby ho zachránil a to do konce roku. Když vejde policista, tak na něj překvapeně zírá.*/To je snad Vánoční zázrak!/* Pomyslí si a sleduje ho. Je to totiž ten, koho má dovést 30.12. na oltář. Jakmile na něj promluví, tak se zazubí.* V celku nic. Byl jsem se projít. No a najednou se objevili takový magoři. Asi si mě spletli s mým bráchou.* Ušklíbne se.* Začali mě bít a pak se objevil ten chlapík a jeden z nich ho podříz.* Řekne a přitom se dál zubí a mezi zuby má ještě trochu krve, jak kousal. Krev má i za nehty. Dostane se z pout a nakloní se k němu.* Tak co kdybych šel dom, fešáku? Pozvu tě za to na oslavu konce roku.* Usměje se na něj.*
*Zamračí sa nad tým ako sa Heller zubí. Vypočuje si jeho verziu príbehu. Zahmká a ani nepohne brvou keď sa Jack dostane z pút. Stále tam sedí a sleduje ako sa svedok k nemu nakloní.* Zaujímavé. *Zoberie si spis a ledabolo v ňom listuje.* Takže si ťa pomýlili s Davidom? Nepovedal by som, že ste si tak podobní. Som ten posledný človek, ktorému by si mal klamať. To v čom si zapletený je fakt zlé, Kotě. *Povie ležérne a pomaly dvihne pohľad od papierov, aby mohol sledovať každý detail Hellerovej reakcie. Ak sa nejakej dočká. V skutočnosti má o Jacka strach. Ľudia, s ktorými sa stretáva. To čo po nich ostáva. A zároveň vie, že nemá veľa šancí dostať Jacka z vplyvu svojho brata. Preto sa nesnažil ho priamo konfrontovať a iba ho sledoval.* /Komu by veril viac? Bratovi alebo neznámemu človeku? Odpoveď je jasná./
*Sleduje detektiva a když ho osloví, tak to v něm trochu trhne. V hlavě se mu objeví vzpomínka na to, jak je s někým v posteli a i když se v té vzpomínce cítí mizerně, tak si užívá a nejvíc to oslovení. Jack celý zrudne, a jeho oči se lehce rozjasní.* My dva se známe! Z minulosti! Spali jsme spolu!* Vyhrkne a přeskočí stůl a obejme ho.* Sice je mi jedno, proč jsem se cítil mizerně, ale rád zase potkávám někoho z minulosti!* Vyhrkne a policistu dál drží v objetí.* Ale věř mi, že ti nemůžu říct, co byli zač. Ublížili by někomu koho miluju nejvíc na světě. Ale rozhodně nevolejte mému bratrovi!* Vyhrne najednou a posadí na policistu obkročmo. Nějak mu to nevadí.* Ale chci, abyste přišel na tu párty.* Řekne rozhodně a je mu jasné, že asi blábolí, ale nechce mu nic říct, protože by tím ohrozil Mikyho.* Řeknu vám vše tam.* Rozhodne a ví, že mu to neřekne.*
*Sleduje ako sčervenie a ma pocit, že vidí ako sa mu menia oči. Trhne sebou tak, že ak by sa na stoličke hompáľal tak by zletel s ňou na zem. Našťastie to ešte nestihol spraviť, takže pád mu nehrozí. A potom ma Jack plnú náruč Jacka. Tak ho teda drží v náručí a asi pár sekúnd pozerá ako teľa na nové vráta.* Myslel som, že si nič nepamätáš. *Zahundre po chvíľke potichu a vráti na tvar ten svoj typicky neutrálny výraz. Keď hovorí o tom, že by mohli ublížiť niekomu koho miluje... nevie sa ubrániť tomu, aby si to nepredstavil vo svojej situácii. Má pre to pochopenie.* /Ak by mali Jasona... tiež by som nepovedal ani ň. Prečo ho ale vydierajú?/ *Začne mu to v hlave šrotovať.* Tvojmu bratovi nebude rozhodne volať. Na to sa môžeš spoľahnúť, Kotě. *Keď sa naňho takto obkročmo posadí tak sa trochu ošije. Toto by asi svojmu drahému nevysvetlil. Radšej sa pozrie do Jackovej tváre a nakloní hlavu trochu na bok.* Jack Porter. Ak mi budeš ďalej vykať tak skutočne začnem šedivieť. *Nadhodí, aby nejako preklenul nejakú tu oficiálnosť. A trochu využil to, že si Jack predsa len niečo pamätá.* Prečo ťa vydierajú? Možno by som ti nejako vedel pomôcť. *Skúsi to teda takto narovinu. K párty sa nejako nevyjadruje.* /Je svedkom vraždy, niekto koho ma rad je možno v nebezpečí a on mysli na párty?/
*Jack se na něj usměje.* Jo, tak 99% mám pryč, ale pak tam je něco, co si pamatuju a něco, co je jen zamlžené. Hodně lidí z minulosti mi, ale lže.*Řekne a podívá se na Jacka. Pak se pousměje.* Díky. Fakt ho nechci vidět. Vymazal mi paměť a zneužívá toho, že jsem silnější jak on.* Povzdechne si a položí hlavu na jeho rameno. * Dobře.* Řekne a pak zvedne hlavu a pousměje se.* Protože umím navázat kontakt s někým. Ale nechci. Ubližuje mi to.* Vysvětlí a zývne.* Můžu jít?* Zeptá se a je na něm vidět, že je unavený.*
*Zahmká ako nad tým uvažuje. Nevie ako to funguje s vymazávaním spomienok. Či je možné ich vymazať úplne alebo po nich ostane otisk.* /Asi to druhé ak si pamätá zamlžené spomienky./ *Vydedukuje si a dá si poznámku, aby sa na to opýtal Jasona.* Mrzí ma, že nie sú k tebe úprimní. *Odpovie mu. Sám sa síce k nemu nehlásil ale klamať mu nemieni. Znovu nakloní hlavu ako zvedavý pes. Vypočuje si ho a chvíľu uvažuje. Necháva ho na sebe sedieť a opierať sa.* Pár krát som ti vravel, že si dosť silný na to, aby sis nenechal ubližovať. Platí to stále, Kotě. Len sa musíš brániť. A pustím ťa, len musíme spísať výpoveď. Ocenil by som ak by si zo mna zliezol, aby sme to mohli spraviť. *Navrhne mu. Pritom uvažuje v duchu nad tou párty. Nie že by mal chuť si ísť zatrsať ale skôr chce vedieť čo je vo veci.* Na tu párty... môžem si niekoho priviesť?
*Podívá se na něj a pousměje se.* No, třeba mi toho 30. řekneš něco, co bych rád věděl.* Řekne mu a pousměje se. Jeho další slova ho zarazí. Vzpomene si na fotku s mužem, kde má zlomenou ruku.* Jacku? Já byl s někým, kdo mi ubližoval?* Zeptá se a sleze z něj a přitom se dívá na svá zápěstí. Sedne si na židli a podívá se na něj.* Jo. Jasně, rád uvidím, koho sis našel.* Usměje se na něj, ale je na něm vidět, že ho něco čímdál víc trápí. Momentálně minulost a Miky. Chce Mikyho zpět, ale ví, že ho nezíská jen tak. Bude muset přivést otce, ale rozhodně ne tak, jak chce jeho bratr.*
Hm, čo by si rád vedel? *Celkom sa toho chytí. Potom sa trochu rozrozpráva a sleduje ako sa zarazí. Skúmavo ho sleduje a keď mu položí otázku tak nakrčí čelo. Tak nejak sa mu v očiach odrazí časť ľútosti.* Tak nejak. Neviem ako ste to v tom vzťahu presne mali ale myslím, že sa k tebe nesprával tak ako mal. Nezaslúžil si ta a ešte ta nakoniec dohnal k tomu najhoršiemu. *Pohladom spočinie na jeho jazvach na rukách. Keď už je konečne voľný tak si zoberie pero a papier a začne spisovať výpoveď o to ako Jacka prepadli, chceli ho okradnúť, prišiel mu neznámy okoloidúci na pomoc a toho v strese z vyrušenie zabili.* Skôr mi ide o to, že sa s ním poznáš z minulosti. Možno ak sa stretnete a dáte sa trochu do reči tak si tiež na niečo spomenieš. *Zaonačí to. Ani neklame. Skutočne chce dať Jackovi viac podnetov, aby si spomenul na čo sa dá. Dopíše výpoveď a posunie ju Jackovi.* Prečítaj si to. Tak to bolo. Nič iné sa nestalo. V poriadku? *Zareaguje na to, že Heller vyzerá skrúšene.*
*Jack ho poslouchá a povzdechne si.* Aha... Díky. Mě vždy jen řekli, že se jim nelíbil.* Ušklíbne se a sedne si. Poslouchá ho a pak vezme tužku a podepíše to.* Nemyslím. Mám vymazané vzpomínky co se s někým pojí. Co jsem pochopil od bezdomovců, tak jsem byl v depresi a nejedl. A to od chvíle, co jsem koupil dům. Sebastian taky říkal, že to je kvůli něčemu, co se stalo než jsem potkal toho posledního, který mi dal psa a tygra.* Řekne a pak se na něj podívá.* Jo. Jen přemýšlím nad něčím, co musím udělat.* Řekne a vstane.* Jen... Proč si tě spojuju s koláčem?* Zeptá se najednou a zamračí se.*
Mne sa tiež nepáčil. *Mykne plecom.* Možno mal svetlé chvíle kvôli ktorým si ho miloval. Inak by si s ním asi nebol. *Povie mu a posunie mu papier. Prikývne keď to podpíše a zoberie si ho späť, aby ho mohol založiť do spisu.* Áno, bol si v depresii a aj ja som mal problém do teba niečo dostať. Možno... je dobre, že si niektoré veci, ktoré ta trápili nepamätáš. Nie je dobre, že ti vymazal David pamäť ale keď sa na teba pozriem... vyzeráš lepšie. *Povie mu narovinu. Samozrejme, je rad, že Jack vyzerá zdravý, silný. Nie je tak pochudnutý a skleslý. Sleduje ako vstane a nad jeho otázkou mu cukne kútik úst.* Mám ich rád. Ešte stále vieš piecť?
Tak dík no... Snad Miky se ti bude líbit víc.* Řekne kysele, protože se mu zdá, že má asi hodně špatný vkus na chlapy. Pak ho poslouchá a pousměje se.* Jo, taky si myslím, že v některých ohledech to je dobré.* Řekne a pak se zasměje.* Jo umím a snad jsem se i zdokonalil, jak se líp vyznám v bylinkách, tak vařím a peču prý ještě líp říkají bezdomovci.* Zazubí se.* Dokonce i tygr a pes vše sežerou a jdou škemrat o další.* Zasměje se Pak se zvedne a obejme Jacka.* Dík a přijď. Musím něco zařídit, abych ho dostal zpátky.* Řekne a s tím ho pustí a sáhne na medailonek. Otevře se portal a tím projde a portál se za ním hned zavře.*
V to dúfam tiež. *A mrkne naňho jedným okom. Rád počuje, že sa smeje. Celkovo je rád, že je Jack v poriadku.* /Len keby nebol namočený v takých sračkách./ Tak to by som sa mal niekedy zastaviť na obed, aby som to zhodnotil. *Zareaguje naňho a nechá sa objať. Dokonca sa aj postaví ako ma v pláne ukončiť výsluch.* Prídem. *Prisľúby a potom len sleduje ako odchádza portálom. Prevráti oči v stĺp.* /A kto bude vysvetľovať kam zmizol svedok? No predsa ja.../ *Zoberie papiere a vyjde von vybaviť všetko čo je treba. A ide pokračovať v práci len teda s prípadom navyše.*
*Na nejaké vyhnutie sa objatia nemá čas takže Triss opatrne pohladí po chrbte. Skutočne to urobí s citom, pretože vie aké to je mať pochrúmané rebrá. Počká kým sa rozlúči aj s Jasonom a potom už čisto automaticky jej zamáva keď vychádza autom. Až sa nad tým zamračí.* /Amanda ma dostala do nejakej domácej nálady./ *Zauvažuje na krátko a prehodí si tašku z ruky do ruky.* Tak poďme už sa chcem zbaviť tej rúšky. *Pousmeje sa na Jasona a ide s ním ku vchodu. Ten otvorí hladko a vyjde s ním po schodoch do poschodia kde má byt. Ten odomkne a tak ako vždy najskôr skontroluje či je všetko tak ako má byť. Keď mu príde, že je to v poriadku tak pusti do bytu aj Jasona a potom zatvorí dvere a zamkne ich. Kľúč vytiahne zo zámku. Amanda totiž kľúče od jeho bytu má. Tak jej nechá možnosť, aby sa mohla dostať dnu.* /Náhodou by sa mi ešte počúrala pred dverami a potom by som to mal na tanieri... navždy./ *A to je niečo čo určite nechce. Konečne si zloží rúšku, ktorú odloží na stolík v predsieni. Potom odloží tašku s ps5 a vyzlečie si kabát. Potom pre lepší pocit si ešte umyje ruky. No a nakoniec, to čo chcel spraviť od prvého moment keď Jason vystúpil z taxíku. Pritiahne si ho k sebe a začne ho poriadne bozkávať. Pritom ako mu jazykom šmejdí v puse ho pomaly dotláčí na gauč kde ho povalí. Skôr naňho spadne. Trochu zaskučí ako ho zabolí zranenie ale ešte sa venuje jeho perám. Až po chvíli sa od neho oddiali a pozrie sa mu do tých čokoládových oči.* Čo malo znamenať to s tou guľkou? *Opýta sa, pretože ho jednoducho hlodá zvedavosť. A nechce okolo toho chodiť ako okolo horúcej kaše.*
*Když ho Triss obejme na rozloučenou, je ještě jako náměsíčný ze všeho toho přemýšlení, a tak ji automaticky obejme něžně zpět. Poté jí poděkuje za odvoz a přihodí vtipnou poznámku o Jackově řízení a pak už ho následuje k němu do bytu. Moc se těší na ty představy, které mu dnes Jack posílal.Trochu ho zarazí, když se jeho spoleník zamračí, ale neřeší to. Uzná, že to navazuje na nějaké jeho vnitřní procesy, do kterých mu nic není.* /Tedy pokud se nebude chtít bavit o tom, co mě dnes tak vykolejilo./ *Promluví sám k sobě, ale nepovažuje to za příliš pravděpodobné. Tedy spíše doufá, že to není tak pravděpodobné. Ovšem tyhle negativa opouští a div si spokojeně nepíská, když vychází schody do známého bytu. Uvědomí si, že tu dlouho nebyl a skoro neznatelně zrychlí krok.* To jsme dva. *Vyjádří se k rouškám a musí se držet, aby schody nevyběhl po dvou. Nu, se svýma dlouhýma nohama asi klidně i po třech. Jakmile dojdou k bytu a Jack kontroluje, jestli něco není jinak, neodpustí si úsměv. Je to něco, co hezky hovoří o Jackově osobnosti a zvycích, což obojí-jak si konečně přiznal- miluje. Hned za ním vejde do bytu a podle jeho vzoru si sundá roušku, poté kabát a dokonce i sako a umyje ruce. Přeci jen na něj nechce sahat špinavýma pandemickýma rukama a sahat na něj rozhodně plánuje. Stojí tedy před Jackem již jen v tmavomodré košili s několika rozepnutými knoflíčky a vrhne se na něj se stejnou vervou. Oplácí mu polibky s odpovídající intenzitou tomu, že na to čekal tak dlouho. Všimne si, že dneska se dominance ujímá Jack a trochu se v polibku usměje. Dosedne na gauč a automaticky Jacka chytí za boky, nízko ne u zranění, když na něj spadne. Možná mu pomůže se na něm trochu lépe uvelebit. Následně ale vyděšeně otevře oči, když uslyší projev bolesti.* /Ale kruci/ *Konečky prstů sjede k jeho zranění a jen zjišťuje, jestli látka nevlhne krví. S uspokojením zjistí, že ne a oči zase zavře.* /Ne na dlouho./ *Okomentuje si sám pro sebe, když se jeho přítel odtáhne a začne ho zpovídat.* Ty vážně zneužíváš mojí pravdomluvnosti. *Uchechtne se a pohladí Jacka po tváři.* Ale dobrá, nebudu kličkovat. Triss se mnou mluvila v mysli, toho sis myslím všiml. Reagoval jsem na její slova.. *Odkašle si. Ne nemocně, jen tak, když nechce prozradit následující.* ohledně toho, cos říkal na plese. *Bojí se, že tím absolutně rozbil atmosféru, a tak Jacka jen něžně hladí. Předpokládá, že by se stejně po chvíli zase odtáhl, tak ať to raději vyřeší.* /Ale ty představy.../ *Téměř psím pohledem se podívá na gauč a tiše tak prosí, jestli to nepočká. Ale je mu jasné, že ne. Přesto se tak nenápadně snaží a zajede rukou pod Jackovo oblečení a lechtivě jemně mu přejíždí prsty po citlivé hrudi.*
*Jeho vnútorný pokoj sa zväčší keď si aj Jason umyje ruky. Takže už mu absolútne nič nebráni, aby si svojho partnera mohol vychutnať plnými dúškami. Že by to bolo o niečo intímnejšie keď sú spolu vo vzťahu? Možno. Jack sa tomu úplne poddáva. Rozopína postupne Jasonove gombíky na košeli. Keď teda povalí Jasona je rád, že ho zachytí za boky. Aspoň teda sa to zranenie neozve v plnej sile. Jednou rukou mu uvoľnene vojde do vlasov a trochu ich pocuchá. Druhou stále ešte rozopína gombík za gombíkom. Cíti ten starostlivý dotyk na rane a musí sa do Jasonovych pier jemne usmiať. Nie že by chcel, aby si oňho robil starosti ale... je to príjemný pocit keď sa oňho stará. Ale stále mu vŕtajú hlavou jeho slová. Tak sa rozhodne to vyriešiť hneď, aby sa mohli venovať zábavnejším veciam. Preruší bozk a zahľadí sa naňho.* Možno trochu. Je to príjemná zmena oproti práci. *Prizná a privrie spokojne nad tým dotykom oči. Trochu sa natočí a vtisne Jasonovi do dlane jemný bozk. Zahmká na súhlas, že si toho všimol. Odkašlanie mu spustí akýsi alarm v hlave, že by sa mal sústrediť. Otrie aa tvárou o jeho ruku a keď spomenie ples tak na moment stuhne. Pozorne sa naňho pozrie a chvíľu ho skúma. Keď si spoji dve a dve dokopy... vie o ktorú časť rozhovoru s Triss sa jedná.* /To aby sa jeden pod vplyvom farského vína niekomu zdôveril./ *Napadne mu najskôr. Cíti nežné hladenie. Dotyky mu opatrne opláca a pritom mu hlavou ide búrka myšlienok. Nakoniec vydedukuje, že ak mu Triss povedala o tom rozhovore a Jason stále je tu... že neutiekol... Vzdychne keď sa dotkne jemne jeho hrude. Svoju ruku posunie až k lemu nohavic a potom vkĺzne pod latku, aby mohol Jasona dráždiť jemnými dotykmi na bruchu. Druhú ruku presunie v pohladení na jeho líce odkiaľ ho palcom pohladí po spodnej pere. Ako tak na ňom sedí tak sa trochu pohne v bokoch, aby našiel lepšie polohu. Nakloní sa k nemu bližšie a perami prejde cez tie jeho. Škádli ho. Chce si pre istotu užiť jeho prítomnosť ak by ho náhodou vydesil a on by nakoniec utiekol.* Chápem ako je to nebezpečné. Ako kráľ máš určite veľa nepriateľov a každý len čaká na chybu. Slabú chvíľu. Slabinu. *Šepká to potichu a pritom sa s ním mazlí. Perami zíde na jeho bradu a posúva sa po nej až na čeľusť. Stále ho hladí na bruchu ale druhu ruku presunie na krk.* Obľúbený civil, s ktorým tráviš čas. S ktorými si vo vzťahu. Možno úlet alebo som iba hračka? To je im jedno. Som niečo čo by mohli využiť. *Znovu sa pohne bokmi proti Jasonovi ale už nie aby sa uvelebil ale aby ho dráždil. Ich oboch.* Možno to niekto skúsi. Možno nie. Kto vie. Zaručiť viem iba jednu vec... len... Triss ti to nepovedala presne. *Jednou rukou ho objime okolo krku. Už zo vzrušenia a aj z nervozity z toho čo vraví dýcha zrýchlene. Tak isto aj jeho srdce ide maratón.* Ochotne by som schytal guľku pre každého na kom mi záleží. Kto mi za to stojí. Pre teba... *Na sekundu si zahryzne do pery a presunie sa s nimi k Jasonovmu uchu. Rozpráva potichu.* ...ak by som ťa mal ohroziť... tak neschytam pre teba guľku. Sám by som si ju radšej strelil do hlavy. *Prizná nakoniec. Uvedomuje si, že možno toto nie je typické vyznanie lásky ale je správne, aby to vedel. Neopovažuje sa radšej pohnúť a čaká na reakciu.*
*Dokud polibek ještě trvá, jako kdyby měl na Jasona magický účinek. Zapomíná na to, jak se o Jacka neustále strachuje. Jak vymýšlí různá schémata, která ho ochrání, uzavírá smlouvy a upravuje paměti. Zapomíná na to, že mimo tenhle pokoj, co pokoj, mimo tenhle gauč, mimo Jacka vůbec ještě něco existuje. Cítil to takhle vždy? Možná. Možná na něj trochu více doléhá vědomí toho, že teď je Jack jen a jen jeho. Nemůže se stát, že by se mu na něj někdo za jeho zády pověsil. Tedy, může, ale Jackovi věří, že by důvěru mezi nimi nenarušil. Teď je s ním, i kdyby mu někdo chtěl ublížit, ochrání ho. Chytí pro něj kulku. Ale nad tím nepřemýšlí, hlavu má zaplněnou chvilkovými poznatky. O tom, jak jsou Jackovi rty měkké, ruce obratné. Jak se těší, až ho konečně svlékne. Poté pocítí jeho ruku ve vlasech a spokojeně zamručí. Jack je jediný, koho na ně nechá sáhnout. Ani neví, proč je na ně tak citlivý, ale při pocuchání se mu otřese hruď tichým smíchem.* /Jestli mu znovu prasknou stehy.../ *Ale i tuhle myšlenku brzy umlčí, nechce se tím zaobírat, když se to nestalo. Překvapí ho, jak se na něj Jack dívá a pozorně ho poslouchá.* /Nakonec je dobře, že to vytáhl. Stejně by mi to vrtalo hlavou./ To si dovedu představit. *Pousměje se a vyčkává, co z něj vypadne. Při puse do dlaně se mu oči téměř rozsvítí štěstím nad intimitou toho doteku. Konečně chápe, co myslela Lyria tím, že je všechno ještě lepší. Proto když se o jeho ruku Jack otírá, palcem ho u toho nepřestává hladit. V tu chvíli ho napadne něco trochu divného.* /Dokážu si představit, že bychom takhle zůstali navěky. V objetí, s dotykem na jeho tváři./ *Ignoruje to, že by mohl za roky tak maximálně hladit Jackovu kostru. Vytvoří si ideální představu, ve které si ním Jack může zůstat a nemusí se obávat jeho smrti. Trochu ho z toho vyruší, jak Jack ztuhne a i Jason má tím pádem trochu tendenci narovnat se v zádech. Nakonec se ale donutí znovu uklidnit a rukou, co doteď setrvávala na boku ho pohladí po stehně a všude kam se dostane. Cítí, že ani Jack nehodlá přerušit jejich fyzický kontakt a koutky se mu zvednou v úsměvu. Ale je to jakýsi jiný úsměv. Dal by se snad popsat jako zamilovaný? Jason by se rozhodně v zrcadle nepoznal, ale sluší mu, je roztomilý. Ovšem poměrně rychle se zvrátí do svůdného, když vidí, jak Jack reaguje na dotyk na hrudi. Sám nezůstává pozadu a slastně se zakousne do plného spodního rtu, když se dostane k jeho břichu.* /Je hezké jak se... známe./ *Probleskne mu hlavou, ale nadále se drží trošku ve střehu, aby přijal Jackovo vysvětlení. Tedy, alespoň se o to snaží. Svůj ret pustí, když ho po něm Jack hladí a podívá se na jeho ruku a pak na Jacka. Je to čímsi vyzývavý pohled. Jeho soustředěnost na rozhovor se pomalu ale jistě rozplývá a je obzvláště vidět na jeho očích, jak se smiřují s pohlcením touhou. Tak nějak ve stejnou dobu může Jack cítit, jak se Jasonovi napínají kalhoty, čemuž jeho pečlivější usazování nepomáhá. Nejraději by si Jackovy rty uzurpoval, nenechal se škádlit, ale něco v něm ho zarazí. Nechá přítele, ať si s ním hraje. Nemůžeme říct, že by si to náležitě neužíval. A vtom Jack konečně promluví. Jasonovi oči se zase trochu zaostří a začne si ho prohlížet. Už už chce promluvit, ale rozhoduje se dopřát civilovi monolog. Ovšem, když se nazve hračkou, nespokojeně zamručí. Téměř automaticky u toho Jacka nadále hladí po hrudníku a druhou ruku spustí z jeho tváře a přejíždí mu z boku na zadek. Přesto ho pozorně poslouchá, jen mu ty dotyky dovolují si lépe třídit myšlenky. Vždycky to dělal, potvrdila by to i Ava, kterou si při přemýšlení přihlazoval. Na jeho pohyby si rozhodně nestěžuje, vede to dokonce k tomu, že mu rukou zmáčkne zadek jakoby ho o to žádal.* /Nesmím ho přerušit./ *Upozadí se, když chce opět něco říct a přitáhne si Jacka trochu blíže, když ho obejme. Když zrovna nemluví, slyší, jak mu buší srdce a ruku pod jeho trikem k němu přiloží.* /Pro mě?/ *Čeká, jak svou promluvu zakončí a ani nevnímá, že u toho nedýchá. Má jemně pootevřené rty a tají dech. Oči upřené na jeho ret uvězněný mezi zuby.* Jacku... *Zachraptí jako kdyby týdny nemluvil, ale nějakým podivným způsobem to vyzní poměrně smyslně. Podívá se mu do očí a dá mu ukazováček pod bradu, aby se ujistil, že mu oční kontakt oplatí.* Bojíš se? *Vypadne z něj něco, co ani říct nechtěl, a tak to hned napraví.* Protože já ano. Bojím se, že se vyplní to, co říkáš. Protože ano, jistě, jsi můj oblíbený civil. Ale to zdaleka není vše. Rozhodně se ani neblížíš tomu, abys byl mou hračkou. *Na chvíli se odmlčí a volnou rukou, kterou nenutí Jacka k pohledu z očí do očí ho pohladí po stehně. Znovu si třídí myšlenky.* Není to tak dávno, co jsem se bavil s jednou svou přítelkyní. *Znovu se odmlčí, což možná není v tuto chvíli úplně ideální a dá tak Jackovi čas na bůhvíjaké představy.* Ptal jsem se jí, jak člověk pozná, že miluje. *Uchechtne se, protože ho nikdy nenapadlo, že z něj něco takovéhleho vypadne. Cítí se i svým způsobem trapně.* Víly nemohou lhát, a proto mi klidně věř, když říkám, že než by ses musel střelit do hlavy, raději obrátím svět vzhůru nohama. *Přímo nevysloví, že ho miluje, ale má dojem, že to z toho docela jasně vyplývá. Pokud to tak ale Jack nemyslel a teď ho vyděsí...* /Někdy to přijít muselo./
*Jeho blízkosť je mu príjemná. O niečo nepríjemnejší je rozhovorov ktorý započne. Rozhovor... skôr je to monológ a Jack je rád, že ho Jason neprerušuje. Asi by už nemal odvahu pokračovať a len by nechal načatú tému. Všimne si jeho úsmev a srdce sa mu zachveje príjemným pocitom. Chcel by aby sa naňho takto usmieval stále.* /Či to tak ostane po tom čo mu poviem.../ *Pomyslí si na sekundu a pokračuje. Ako v slovách tak aj v pohyboch. Cíti Jasonove napnuté nohavice a ani v jeho vlastných džínsoch nezostáva žiadny voľný priestor. Jeho telo by chcelo pokračovať týmto smerom ďalej ale mysľou sa stále drží späť. Potrebuje mu to povedať. Je správne mu to povedať. Už sa tým dusil dosť dlho. Dlho nad tým premietal a uvažoval nad všetkým čo sa môže stať. Sem tam pri rozprávaní vzdychne z dotykov na hrudi. Aj inde. Konečne to zo seba dostane, zároveň s tým ustane v pohyboch a sklopí pohľad. Počuje svoje meno, tak chrapľavo, že by sa na Jasona vrhol ako smädný na vodu. Ale nie... sleduje lem Jasonovej košele, ako mu splýva cez kľúčnu kosť. Pod dotykom prstu nadvihne pohľad. Má strach ale než to stihne Jasonovi povedať tak pokračuje. Skoro ani nedýcha. Pozorne sleduje každý každé jeho slovo, každý pohyb. Keď spomenie priateľku tak dychtí potom aby pokračoval. Netrpezlivo čaká, trochu sa zavrtí. A keď konečne počuje to čo si predstavoval v tých najtajnejších snoch, o ktorých ani len nedúfal, že by sa mohli stať realitou. Uvoľnene vydýchne vzduch, ktorý v sebe zadržiaval. Rezonuje mu to v ušiach, zas a znova. Nakloní sa k nemu a znova prepojí ich pery. V nežnom a precítenom bozku sa k nemu natisne ešte bližšie. Konečne z neho spadne ten obrovský kameň. V duchu si na tento guláš, ktorý riešil mesiace môže dať nálepku “vyriešené”. Stiahne Jasonovi košeľu z ramien. Odtiahne sa a pery sa mu zvlnia do úsmevu.* Teraz sa asi hodí povedať... milujem ťa. *Povie a hneď na to sa vyvlečie zo svetra. Pritom sa neopomenie poriadne na ňom zavrtieť. Cíti sa konečne voľnejšie keď je to vonku.*
*Trochu se obává, kam to celé spěje. Samozřejmě jedna část jejich rozhovoru, ta fyzická, mu ukazuje pěkný závěr. Ale straší ho ta slovní. Znamená to snad něco hrozného? Nebo mu Jack vyzná lásku?* /To je třeba zjistit. Podle toho usoudím, jestli Triss absolutně zavrhnu za falešné naděje a nebo s ní budu fungovat stejně jako doteď./ *Nemůže se příliš soustředit, přestože se o to doopravdy snaží. Na jednu stranu chce zablokovat veškeré požitky, aby Jacka pěkně vnímal, ale na druhou.. Cítí ho. Cítí, jak ho chce. A jeho tělo ani mysl se toho vědomí nehodlají vzdát. Obzvláště když Jack vzdychá.* /Jestli má tohle být nějak vážný rozhovor, asi na něj nejsem dostatečně.../ *Snaží se vybrat vhodné přídavné jméno, ale za boha se mu to nedaří, když vidí, jak detektiv hypnotizuje jeho košili pohledem. A pak už se dostane do té absurdní situace, kde má pomalu pocit, že se mu Jack vysměje a odejde si najít někoho jiného. Ale opak se stane pravdou. Blonďákovi se viditelně uleví, a dokonce pokračuje tam, kde skončili. Jason se toho nadšeně chopí, i když si není přesně jistý, co to znamená.* /Je tohle to vyznání? Co na mě tlačila Triss? Co propagovala Lyria?/ *Neví. Ale těžko se mu na tu nevědomost upíná pozornost, když tak blízko cítí teplé tělo svého milého. Chytí ho za zadek a natlačí ho na sebe ještě blíže, přestože již cítil, jak se na něj Jack natiskl. Nebylo mu to dost. Na chvíli ho však pustí, aby si mohl z košile vytáhnout ruce a hodit ji vedle sebe na gauč. Sám se obratně pustí do rozepínání Jackových kalhot, zatímco ho něžně líbá, snad jakoby to bylo poprvé. Tedy, ne že by jejich poprvé bylo nějak něžné.* Hodí? *Uchechtne se a na tváři se mu znovu objeví ten zamilovaný úsměv.* Miluji tě, Jacku. *Nepřišlo mu vhodné říct jen nějaké slabé "já tebe taky." Je to jejich první oficiální vyznání, a tak chtěl, aby to detektiv slyšel pořádně formulované. Hned po svetru mu pomůže i z trička a tou dobou má dávno rozepnuté jeho kalhoty.* A je to venku. *Zašeptá mu do kůže na krku, ke kterému se přiblíží a něžně, bez jazyka, ho na něj políbí. To ale jen tak prvotně, poté ho začne pečlivě líbat a rukou mu zajede pod látku trenek.*
*Oblečenie je neskutočne otravná prekážka. Ale na druhú stranu, keď z Jasonovych ramien stiahne košeľu a jemu sa naskytne ten moment odhaľujúcej pokožky... je na tom aj niečo zmyselné. Zatiaľ čo sa dostáva zo svetra, cíti ako Jason sa pusti do jeho gatí. Pozrie sa na ten jeho úsmev a jemne si medzi zuby stisne vnútornú stranu spodnej pery.* Jasi... *Pousmeje sa a pritiahne si ho späť k perám. Obdaruje ho niekoľkými vášnivými bozkami kým sa zasmeje. Nie nahlas, iba tak potichu.* Keď si predstavím ako som sa toho desil... aach. *Vzdychne keď mu Jason zájde rukou do spodného prádla. Jack ho pohladí po nahom rameni a potom svoje ruky presunie na Jasonov opasok. Obratne rozopne sponu pod ktorou sa skrýva gombík. Všetko rozopne. Pohne proti nemu bokmi a znovu zavzdychá. Prstami ho jemne poškádli na podbrušku. Potom prstami zájde hlbšie pod latku treniek. Pohladí ho okolo jeho pýchy a pritom ho jemne poškrabká nechtami. Nakoniec obopne rukou Jasonov penis a prejde mu po ňom v pevnom stisku. Druhou rukou putuje cez brucho, hruď až k vlasom, do ktorých zapletie svoje prsty.*
*Trochu sám se sebou bojuje, sice by chtěl z Jacka co nejdříve strhat oblečení a prostě si ho vzít, ale má pocit, že by si měl tento moment nějak vychutnat. Jako něco, na co bude pár let od této chvíle vzpomínat. Ovšem tuto myšlenku nakonec zavrhuje a jemně za boky nadzvedne Jacka, aby mu mohl začít stahovat kalhoty. Jde to logicky dost špatně, protože se od něj nechce moc vzdálit. Spokojeně zavrní, když ucítí přezdívku, kterou mu říká jen detektiv a hladově mu oplácí každý z polibků. Má pocit, že spolu takhle v klidu, sami, nebyli hrozně dlouho. Tedy, dlouho na jejich poměry, ne na poměry nesmrtelné víly.* Děsil? Co sis myslel, že se stane? *Uculí se a všechno mu přijde takové veselejší, když si konečně vyznali své city. Ale nechápe, proč pořád mluví. Proč se Jacka na něco ptá, když jediné, co chce-* Mmm. *Zamručí, když ucítí jeho ruku a zatěší se, že brzy vyleze z kalhot od obleku. Když se proti němu pohne, slastně zavře oči a zavzdychá. Původně se domnívá, že to bude jen krátký hlasový projev, ale vzdychnutí je poněkud táhlé díky Jackově práci prsty.* Ja- *Ani nestihne doříct jeho jméno a už je v jeho pevném sevření, což mu vyvolá na tváři úsměv. Sám mu přejede prsty po ruce, kterou ho svírá a druhou rukou, kterou má v jeho spodním prádle uchopí jeho chloubu. Párkrát ve stisku přejede, snad jakoby se ujišťoval, že má dobrý prostor na manévrování a pak nastaví jakýsi pravidelnější rytmus.* Můj... *Zašeptá mu do hrudníku, který má přímo před sebou, a tak na něm zapojí své rty a jazyk, aby podtrhl práci rukou. Cítí jeho prsty ve vlasech a maličko zrychlí pohyb na Jackově penisu. Druhou rukou se mu pokouší co nejvíce stáhnout kalhoty, ale nedalo by se říci, že zrovna úspěšně.*
*Užíva si všetky Jasonove reakcie. Jeho vrnenie. To ako mu reagujú jeho svaly pod prstami. Uchechtne sa.* Myslel som, že utečieš do Faerie a nevytiahneš z tadiaľ päty. *Povie presne to čo si myslel celú dobu od chvíle čo si uvedomil, že je do Jasona až po uši.* /Keby len po uši.../ *Ale odkladá všetko stranou. Lásku si vyznali tak prečo si ju ešte nepotvrdiť tou zábavnou časťou vzťahu? Srdce sa mu rozbúcha rýchlejšie keď počuje jeho mručanie. A keď ešte k tomu zavzdychá... hotová symfónia! Pousmeje sa keď sa mu podarí Jasona trochu potrápiť. Zalapá po dychu keď mu jeho snahu Jason oplatí rovnako. S tým aký šikovný rytmus Jason nasadí tak po chvíli stráca koordináciu pohybov s vlastnou rukou v Jasonovom spodnom prádle. Vzdychá pravidelne, sem tam mu cez pery unikne Jasonova prezývka. Trochu sa v tom stratí keď Jason pridá na tempe. Stisne mu rameno a zhlboka sa nadýchne. Zaťahá za lem Jasonovych nohavíc ale ďaleko s nimi nepohne. Na moment príde k sebe. Asi preto, že... spraviť sa do vlastných riflí priveľmi nechce. Odkloní sa od Jasona, s tým z neho zlezie rovno na gauč a vyzlečie si gate, ktoré už sú extrémne nepraktické. Jeho modré oči doslova svietia z toho množstva túžby, ktorá v nich je. Keď už je konečne! nahý tak si nedočkavo pritiahne svojho drahého k sebe. Uštedrí mu poriadny bozk a potom perami prejde na bradu. Z nej potom na krk kde si urobí pár značiek. Možno pubertálne harašenie ale má chuť si ho označiť. Niečo čo bude kričať že je jeho. Tentoraz už nahý sa oňho obtrie a rukami mu prejde po tele. Pohladí ho cez hruď až na brucho. Z tadiaľ na bok. Cíti pod prstami jeho pevné svaly a to ako sa pohybujú. Laškovne po nich zas a znova prejde prstami.*
*Přejíždí prsty po důvěrně známých jizvách. Některé jsou jemnější, některé cítí trochu vystupovat a všechny hladí stejně něžně. Nepřemýšlí nad tím, kdo mu ty jizvy udělal ani nad symboly na zdech. Někde vzadu v hlavě se mu to připomene, ale bez problému to odsouvá ještě více do pozadí. Při Jackových slovech se upřímně rozesměje, až se mu udělají u očí sympatické vrásky.* Ha! Vtipné je, že být to kdokoliv krom tebe, nemýlíš se! *Chvíli mu trvá, než se mu povede přestat smát, ale následný vývoj událostí ho spolehlivě umlčí. Výrazně si uvědomuje Jackovu ruku, ale nevadí mu, když to přestane. Plně mu to vynahradí to, jak ho Jack oslovuje. Jak se ho dotýká. Když stiskne jeho rameno, rty se mu mimoděk zvlní ve spokojený úsměv.* Hm? *Překvapeně zamrká, když najednou necítí svého přítele blízko. Jistě, cítil, že kalhoty nechtějí dolů, ale tak se v tom ztratil... Ovšem dlouho neprotestuje, když se před ním Jack svlékne a rychle se vzpamatuje. Zatímco Jack ještě stojí, sám si rychle sundá kalhoty i trenky, aby ho cítil co nejdříve. Pohlédne mu do očí a trhaně se nadechne jen z toho, jak se na něj dívá. Jakmile se svlékne, už se po Jackovi natahuje a zaznamená, že se k němu přitahuje se stejnou horlivostí. Při polibku ho škádlivě kousne do rtu, ne moc, aby ho to snad nemělo možnost bolet. Spíše aby si ho také na chvíli podržel. Cítí, jak se činí na jeho krku a je mu jasné, že toho se bude minimálně iluzí muset zbavit. Nikdo o nich přeci nesmí vědět. A ani víly nejsou tak mimo, aby jim nedošlo, že je teď označkovaný. Užívá si každou vteřinu, co je Jack nad ním, každý jeho dotek ho spaluje touhou. Sám ho nyní hladí po svalech na zádech, které se krásně přeskupují pokaždé, kdy se Jack pohne. Když ho pohladí, když se přiblíží. Nechává ho dnes vést, protože moc neví, co si může s jeho poraněným bokem dovolit. Věří tomu, že si ho Jack navede tam, kde je největší šance, že se mu nic nestane.* /Nebo ne?/ *Zajede Jackovi do vlasů a přitáhne si ho těsně k sobě, ne tak, že by ho za vlasy tahal a políbí ho na nos. Na tvář. Jsou to takové něžné polibky, kterými mu připomíná své vyznání. Hned poté ho ale políbí na rty a něžnost je ta tam.*
*Uculí sa keď Jasona rozosmeje. Predstava, že je práve s ním taký uvoľnený, že je to práve on s kým sa cíti tak dobre, že si môže dovoliť odložiť masku ho naplňuje príjemným, neopísateľným pocitom. On sám pri Jasonovi rozhodne stráca kus ľadu, ktorým sa prezentuje pred väčšinou ľudí. Od tejto úvahy sa posunie k premýšľaniu nad tým prečo sakra nevie dať dole gate Jasonovi? Odpoveď je jednoduchá. Sedí na ňom a necháva sa Jasonovom rukou vynášať k vrcholu. Takže sa od neho odlepí, aby sa mohol oslobodiť. Cez pery mu prebehne spokojný úsmev keď vidí, že Jason si berie príklad a tiež sa zbavuje zvyšku oblečenia. Tíško slastne vzdychne keď mu Jason opečuje peru zubami. Privrie nad tým oči a pustí sa laškovne do cestičky na krk kde nechá popustiť svoje rošťácke ja. Presunie sa tak, že sa na Jasona znova posadí. Zamručí keď sa oňho otrie celým telom. Cíti jeho ruky a tak sa pod nimi trochu zavlní. Potichu sa zachichúňa keď mu zrazu Jas jemný bozk na nos. Na tváre a podobne. Ani za zlate prasa by si nespomenul kedy, okrem Jasona, sa takto cítil. Možno v mladosti. Ale vtedy to bolo omnoho nezáväznejšie. Nešlo až toľko o cíti. Naproti tomu teraz... nie, takto sa ešte nikdy necítil. Toto ešte s nikým nezažil. Znova sa na ňom pohne a za zdychá z bozku, ktorý už nie je tak nežný. Aj on doňho vloží dávku túžby, ktorá ho spaľuje. Neodolá a znovu sa oňho otrie. Dotýka sa ho všade na tele. Potom sa odkloní a prezrie si Jasona pod sebou. Jemne si zahryzne so pery a rukami mu prejde z chrbta až na ramená. Z tých prejde na hruď až k bruchu. Jemne kĺže po jeho tele. Potom jednu svoju ruku presunie tu jeho a nežne ho za ňu uchopí. Zo zamilovaného pohľadu prejde ku dravému. Pustí svoju peru a úsmev sa mu rozšíri tak, že odhalí biele, rovné zuby. Div, že mu ich za jeho kariéru ešte nikto nevybil. Prisunie si Jasonov ruku k ústam, dá mu pusu na hánku a potom spomedzi všetkých prstov uchopí jeho ukazováčik. Stále ho sleduje a pritom mu jeho modré oči iskria emóciami. Najskôr mu prst pomaly oblizne jazykom od spodu až nahor. A keď je hore tak mu špičku prstu obopne perami a vsaje. V puse mu ho obkrúži jazykom, prestane sať a trochu prst povytiahne. Všetko len preto, aby ho znova mohol vsať do úst. Chvíľu sa tak hrá a sleduje aký Jasonov pohyb, každý detail, každú emóciu čo sa objaví v tých čokoládových očiach, ktoré tak miluje.*
*Jeho osobnost se rozděluje na to, kdy je s Jackem, kdy je s osobami, které nazývá přáteli, a kdy je králem. Nejhlubší mezera je hned mezi prvními dvěmi. Jistě, někdo od něj může zaslechnout nějaké uchechtnutí, postřehnout nenápadný úsměv, na který se musí hodně soustředit. Ale s Jackem to přichází nějak samovolně. Ani se nesnaží odblokovat ledovou masku, a tak nějak tuší, že kdyby se ji naopak snažil nasadit, neuspěl by. Jeho úsměvy jsou v detektivově přítomnosti upřímné, jaksi... živější. Ano. Je to jako kdyby oživil sochu.* /Nikdo mu nesmí ublížit./ *Pomyslí si při pohledu do tváře svého "oblíbeného civila." Netrvá to dlouho a oba jsou konečně zbaveni otravných látek, které jim bránily v té nejintimnější blízkosti. Kůže na kůži. Trochu se zachvěje slastí, když ucítí, jak si na něj Jack opět sedá a slyší jeho vzdech. Trochu se prohne v zádech, aby se k němu dostal alespoň o centimetr blíže. Hladí ho a užívá si, jak se vlivem Jackova zavlnění krásně rozpohybují jeho svaly, jako kdyby tančily.* /Páni./ *Doširoka rozevře oči a je v nich znát naprostá fascinace, když uslyší Jackovo hihňání. Naprosto ho převálcují všechny ty pocity, které v sobě dusil. A má potřebu to říci znovu.* Miluji tě. *Zašeptá těsně před vášnivým polibkem a pak se svým touhám naprosto odevzdá. Když ucítí, jak se o něj otřel, přejede mu jazykem přes rty a tiše zavzdychá. Na chvíli přeruší polibky, aby si mohl naslinit prst a hned Jacka zase políbí. Zatímco ale cítí jeho ruce všude po těle. Sám ho jednou rukou uchopí za zadek a nasliněným prstem druhé ruky ho začne zpočátku jen dráždit. Po chvíli se chce detektiva dotýkat i jinde, a tak ruku, kterou si ho něžně nepřipravuje uvolní a pohladí ho od boku nahoru. Tam se setkají jejich ruce a Jason si s ním automaticky proplete prsty. Jako by do sebe zapadat měly. Podívá se na něj očima zamlženýma touhou a ústy pootevřenými přerývaným dechem. A vtom se na něj Jack zazubí. Jason ani nemusí vidět do budoucnosti, ale jakási předtucha ho donutí vzrušeně zalapat po dechu. Upírá pohled do překrásných modrých očí a byl by se v nich snad i na moment ztratil, kdyby neucítil Jackův jazyk.* Detektive... *Zavrní svůdně a rty se mu zvlní ve vyzývavém úsměvu. Ten trochu povolí pod vzdychnutím, které se mu z úst vydere v momentě, kdy poprvé vsaje jeho prst. Veškerý podtext si až bolestně uvědomuje, ale nepřestává se na Jacka soustředit i tam dole. Nepřestává se usmívat a je na něm znát jakási potlačovaná dravost. V očích mu nadšeně zableskne, ale všechno je to mírně upozaďováno láskyplným pohledem.* /Musím ochránit jeho myšlenky./ *Napadne ho, protože ode dneška je to naprosto klíčové.*
*S tým ako sa naňho tisne nahým telom, cíti ako sa zachveje. Vzruší ho to ešte viac. Pociťuje šťastie ako nikdy. Počuje jeho slová a chce mu ich oplatiť ale na to ho už zamestná svojim ústami. Prepadne vášni a necháva sa viest svojim telom. Chce z neho dostať viac takých vzdychov a preto sa oňho otrie znova. Keď sa bozk na moment preruší pozrie sa na dôvod. Keď sleduje ako si sliní prsty od vzrušenia sa mu zadrhne dych v krku. Pohľad pre bohov. Aspoň v Jackovom vnímaní. Dotýka sa ho, aj si s ním prepletie prsty, všetko je tak ako ma byť. A potom mu napadne myšlienka... tak sa pusti do jej realizácie. Keď sleduje Jasonov pohľad...* /Chcem ho vidieť takto častejšie./ *Prizná si v duchu a pokračuje. Vsaje jeho prst. Najskôr jeden a potom pridá k nemu druhý. Otrie sa oňho a vychutnáva si každú Jasonovu reakciu. To ako sa naňho pozerá. A vychutnával by si to do nekonečna lenže jeho telo už kričí po uvolnení. Voľnú ruku teda presunie za seba. Dotkne sa Jasonovho stehna a škádlivo jemne mu prejde prstami po vnútornej strane stehna až nahor. Až kým nenarazí na jeho penis, ktorý uchopí a pár krát po ňom prejde. Trochu sa nadvihne a nasmeruje ho tam kam potrebuje a potom začne pomaly dosadať. Trochu ho to bolí ale nič čo by nezniesol. Hlavne keď vie aký pocit to vystrieda. Zintenzívňuje sanie prstu ako keby sa potreboval na niečo fixovať, kým dosadne. Keď sa tak stane tak na moment ešte ostane bez pohybu a zhlboka vydýchne. Pustí Jasonove prsty z pusy a objime ho okolo krku. Natisne sa naňho a jemne ako motýľ mu dá bozk. S tým sa trochu pohne v bokoch. Len tak skusmo. A keď cíti, že by to mohlo byť v poriadku tak sa pohne viac. Z ľahka, dopredu, dozadu. Chvíľu sa tak pohupuje. Usmeje sa a prebehne Jasonovi jazykom cez pery a pevnejšie sa chytí jeho ramien. Zmení pohyby a tentoraz sa hýbe hore a dole, a to o mnoho intenzívnejšie než pred chvíľou. Zavzdychá.*
*Diví se, že je ještě vůbec při smyslech. Že dokázal být tak dlouho bez Jacka. Někde vzadu v hlavě se mu ukládá fakt, nad kterým se zarazí až později, teď na něj není mezi myšlenkami místo. A tedy fakt, že s ním nemůže být příliš často. Jistě, jedna věc je, že se rozkřikne, že si vydržuje civila. To může dělat mnoho lidí, tedy spíše podsvěťanů. Ale že ho navštěvuje každý den? To už by začalo zavánět i těm nejhloupějším. Schválně si sliní prsty trochu déle, když vidí, jak to na Jacka působí. Poté, co ho chvíli jen tak dráždí do něj párkrát zkusmo zajede, aby pro něj později nebylo tělesné spojení více utrpením, než čímkoliv jiným. Kousne se do rtu, když se blonďák pečlivě stará o jeho prsty a přimhouří oči rozkoší. Potřebuje víc. A vidí, že není jediný. Ucítí ruku na vnitřní straně stehna a usměje se, když to prvotně zalechtá. Jeho úsměv však vystřídá téměř neznatelné toužebné zachvění. Jakmile ucítí jeho ruku a zaznamená, jak se nadzvedává, ví co se děje. Vytáhne z něj prst, kterým si ho připravuje, aby nepřekážel a nechává Jacka, aby ho pojal.* Mmm. *Na chvilku zavře oči, když pocítí kontakt s citlivou špičkou a ve spojení se sáním prstu se těší ještě mnohem víc, než před setinou sekundy. Ale nijak na svého partnera nespěchá. Nenutí ho dosednout rychleji. Chce, aby si to taky užil, takže přežívá to pomalé, trýznivé propojení. Když konečně cítí, jak ho Jack pevně obemkne, pohladí ho po stehnech. Snad jako pochvalu, že se mu to tak hezky povedlo? Ruce mu omotá kolem pasu, aby dokončil objetí a jemně ho prsty hladí dole po zádech. Když dostane pusinku, roztomile se uchechtne a přitiskne tvář k té Jackově. Když cítí, jak se na něm opatrně pohybuje, jednou rukou mu sjede do klína a jemně mu přejíždí po údu, aby ho odreagoval od případné bolesti.* /Už./ *Proběhne mu jakoby mimochodem myslí, když ucítí pevnější sevření ramen a spokojeně zavrní. Rukama ho hladí všude po těle, chvílemi se zastaví na zadku, který pevně sevře v rukách a trochu roztáhne. Vzdychne a jednu ruku položí Jackovi vzadu na krk tak, aby si ho pohodlně přitáhl ke rtům a začne ho hladově líbat.*
*Keď ho sleduje pritom ako si sliní prsty tak ním prejde vzrušené zachvenie. Potom sa sústredí na jeho prsty v puse. Trochu mu cukne jeden kútik úst keď ucíti Jasonove prsty aj inde. Pod jeho dotykmi sa uvoľní, aby to trochu uľahčil. Spokojne privrie oči a začne postupovať v ich činnosti ďalej. Predsa len horí nedočkavosťou po Jasonovi a zároveň... stále je tu riziko, že sem nabehne Amanda. Aj keď tvrdila, že príde večer, Jack jej to extra nežerie. Na to ju až priveľmi pozná. Nasmeruje Jasona tam kam treba a začne ho pomaly pohlcovať. Dáva si načas. Chce sa ešte posadiť v práci. Cíti dotyk na stehne, má pocit ako keby mu z toho miesta Jason rozvibroval strunky vzrušenia do celého tela. Každý jeho dotyk vníma tak ako keby sa mu zarýval do tela. Ale v príjemnom slova zmysle. Keď mu dá bozk a cíti ako sa k nemu pritisne tvárou tak sa mu na oplátku o ňu otrie. Chvíľu počká a potom sa začne hýbať. Zrýchlene dýcha, sem tam vzdychne. Keď cíti, že sa môže hýbať prudšie tak sa chytí Jasona pevnejšie. Jasonova ruka na jeho penise ho rozhodne nenecháva chladným. Skôr naopak. Cíti ako je mu horko. Srdce mu bije ako o závod, dych tomu je tiež podobne. Cíti ranu na boku ako sa napínajú stehy. Hýbe sa, zintenzívňuje svoje pohyby, aby im obom priniesol čo najviac rozkoše. Vníma Jasonove ruky, to ako si ho pridržuje. Aj to ako si ho pritiahne. Nijako neprotestuje, naopak ochotne sa k nemu skloní a podvolí sa hladivému bozku. Pečlivo naňho útočí svojim jazykom ale po chvíľu ho musí prestať bozkávať, aby sa nadýchol. Neprestáva sa na ňom pohybovať. Pritisne sa k Jasonovi ešte tesnejšie, až si oprie o jeho čelo to vlastné. Lapá po dychu, telo sa mu zachveje prichádzajúcim orgazmom, v ušiach sa mu stráca vlastný dych a nahrádza ho pískot.* Jasi. *Vydá zo seba medzi vzdychmi a po pár pohyboch sa napne a zastoná. Dosiahne vrcholu a trochu sa rozochveje. Zvuky sa mu stratia, nepočuje ani vlastný dych. Behom pár sekúnd sa uvoľní a jeho telo zvláčnie. Jediné čoho je schopný je sa privinúť bližšie k Jasonovi. Cíti ako mu srdce ešte dobieha a chveje sa po prežitom orgazme. A zároveň s tým sa cíti neskutočne uvoľnený a šťastný.*
*Každý dotek, každý zvuk, všechno je pro něj nějaké intenzivnější. Sám brzy lape po dechu, takže mu nevadí, že se Jack na chvilku odtáhne. Také čas od času zavzdychá a užívá si obecně ten pocit, že má svého přítele tak blízko. V podstatě nejblíže, jak je to možné. Krom čtení myšlenek, to se k tomu úrovní intimity maličko blíží. Zavře oči, když si o něj Jack opře čelo a pousměje se. Cítí, že vrchol je za rohem a to samé vnímá i na Jackovi. Orgasmu dosáhnou téměř ve stejnou dobu. Zatnou se mu všechny svaly a hlasitě zavzdychá. Ani nemyslí na to, že by ho někdo mohl slyšet. Že by měl Jack sousedy. A nebo, že za dveřmi stepuje jeho sestra a čeká, až bude moci přijít dovnitř. Logicky totiž na Jackovu sestru při sexu nemyslí. Jaksi konejšivě začne hladit Jacka ve vlasech a opře se o opěradlo gauče, od kterého byl většinu času trochu dál. Samozřejmě ho stáhne s sebou a přitulí se. Rukou, kterou ho nedrbe a nehladí ve vlasech mu sjede na bok a znovu hledá jakékoliv porušení stehů. Jen doufá, že je v pořádku.*
*Odpočíva. S tým ako sa Jason jemne nakloní dozadu, aby sa oprel tak sa na ňom trochu uvelebí. Zatvorí oči a oprie sa mu tak o rameno. Pískot v ušiach mu konečne odoznieva a navracajú sa normálne zvuky. Dych sa mu postupne vráti do normálu. Jemne Jasonovi prechádza dlaňou po hrudi. Zavrní keď mu vojde do vlasov.* Milujem ťa. *Zamumle mu do krku a tiež ho naňho pobozká. Lenže v tom sa v zámku ozvú kľúče. Trhne sebou a tak trochu v panike sa narovná a obzrie sa okolo seba. Na nejaké obliekanie nemajú extra čas.* Bože, po troch deťoch ten močák už nie je to čo kedysi! *Zakričí Amanda a je počuť ako hádže boty na zem. Medzi tým Jack pritiahne deku a oboch ich do nej zabalí. Pozrie sa na Jasona a nakrčí rozpačito obočie.* Sorry, nič lepšie mi nenapadlo. *Povie mu a už Amanda vojde do obývačky. Doslova ide na záchod poklusom ale neopomenie obdarovať Jacka a Jasona nadšeným pohľadom.* Ale, ale, ale snáď som vás nevyrušila pri niečom dôležitom. Sakra, poštím sa. *A vbehne na záchod. Jacka tak napadne, že aj on by ocenil kúpelňu aby sa mohol ísť utrieť. Pripadne umyť. Nakrčî trochu nos a zavrtí sa na Jasonovi. Počuje spláchnutie a znova sa pozrie na Jasona.* No a teraz to začne. *Zašomre mu a Amanda z kúpeľne doslova vyletí.* Som nečakala, že to zoberiete vážne s tým, že pôjdete domov a budete robiť prasačinky. Jackieee, ten gauč potom vysavuješ? Alebo ako to máš? Stačí, že ho pretrieš handrou? *Začne Am vyrývať a posadí oproti ním do kresla. Sleduje ich s potmehúdskym úsmevom. Zhodí zo seba ešte bundu, ktorú si nestihla dať dole a aj čiapku.* Nepýtaj sa kraviny a daj nám minútu. Prosím. *Začne Jack a fakt prosebne sa pozrie na svoju sestru. Ta sa iba uculí.* Najskôr vás potrápim.
*V objetí a spokojeně zavře oči. Cítí Jackovu ruku na hrudníku a je mu to velmi příjemné, nijak ho to neudržuje v nějakém fyzickém napětí. Ba naopak, hezky ho to uvolňuje. Rozhodně to však nemá ani zdaleka takový účinek jako Jackova slova.* /Co s tím? Jedna věc je, když jsme kolem sebe tak kroužili. Teď si ho začnou všímat víc. Něco musím udělat./ *Začnou se mu do hlavy hrnout myšlenky, které pečlivě odkládal a znovu se do toho pustí. Teď na to není čas.* /Ale ochranka je jistá. Ať už s tím bude mít problém či ne./ *Láskyplně se na Jacka usměje, když vtom uslyší rachocení klíčů. Pozvedne obočí a upře pohled ke dveřím.* Alespoň zaklepat by mohla. *Uchechtne se, neříká to nijak kritickým hlasem. Přijde mu to spíše vtipné, protože je rád za blízký vztah, co má s Jackem. Nechá se bez protestů zabalit do deky a ani se nehne. Zajímá ho, jak se celá situace vyvrbí.* /Začne?/ *Nechápavě se na svého partnera podívá, ale velmi brzy se mu v očích objeví pochopení. Začne rukou šátrat po gauči a nahmátne svoje černé boxerky. Přitáhne je pod deku, přestože ví, že si je nemá šanci obléknout. Přeci jen na něm sedí Jack. A tak je jen stáhne z pomalu výstavního místa.* /Potrápí?/ *S pohledem těkajícím mezi sourozenci k sobě nahrabe modrou košili a oblékne si ji. Nezapíná ji a nijak se nestydí. Jen aby měl jakýsi pseudo pocit, že není nahý.*
To ona nikdy. *Zareaguje automaticky na poznámku o tom, že by mohla jeho sestra klopať. Aspoň ich zachráni dekou. A nevraživo ju sleduje. Ona sa pohodlne uvelebí ako nejaký padouch z filmu.* Tak odpovedz braček. Po vašom akte lásky pôjdeš dezinfikovať gauč? *Jack na ňu prižmúri oči.* Nejako moc sa o to zaujímaš. *Zahundre k nej ale neodpovie jej. Tak teda Amanda presunie pohľad na Jasona a pousmeje sa nad tým ako sa navliekol do košele.* Nebol vždy taký. Vlastne v mladosti bol dosť bordelár. Takýto to je odvtedy čo pracoval v FBI a tam ho napadli. Trochu mu hráblo ale aspoň začal upratovať. Aj keď dosť prehnano čo nie je zdravé tak ma zaujíma či sa lieči. *Pousmeje sa na brata a na Jackovi je vidno ako roztrpčene sa tvári.* Mám čistiaci prostriedok na čalúnený nábytok, stačí? *Prizná a Amanda prevráti oči v stĺp tak ako to robíme Jack.* Boha, ty si fakt Monk. *Zašomre a Jack sa otočí okolo seba a hodí po nej ponožku. Náhodou je to Jasonova ponožka.* Krava. *Počastuje ju.* Máš odpoved, teraz nám nechaj súkromie nech sa oblečieme. *Požiada ju Jack ale Amanda sú vzpurne založí ruky na hrudi.* Tak ľahko vás nepustím. Tak, Jasonku, kto je vo vašom vzťahu hore a kto dole? Alebo sa striedate? *Začne Amanda a culí sa na Jasona. Jack na ňu skúmavo prižmúri oči a prezrie si ju.* To je vyrážka? *Opýta sa jej a tým strhne Amandinu pozornosť na seba. Ukáže si prstom na bradu a Amanda sa na svojej brade za to miesto chytí. A hneď vystrelí na nohy a uteká do kúpeľne. Hneď ako zmizne Jack vystrelí na nohy a začne sa obliekať. Aspoň trenky si oblečie.* Za chvíľu je späť. *Povie Jasonovi. Samozrejme, že ju oklamal a nič tam nemá. Chytí kapesníky a jeden podá Jasonovi, aby sa utrel. Druhý si zoberie sám, aby utrel seba.* Ty si taký debil. Som sa zľakla, že mám zas ekzém. Grrr, ty si to spravil naschvál. *Dojde Amanda nasrane a keď vidí, že ju Jack ošálil tak ho praští silno do ramena. A aby Jasonovi nebolo ľúto tak jeho pre zmenu po rameni pleskne. Ako Jackovho komplica.* Chce niekto čaj? Viete pokaziť srandu. Obaja. *Šomre si a ide do kuchyne kde postaví na čaj. Jack prevráti oči v stĺp a v trenkách prejde do kúpeľne, aby sa trochu pláchol. Potom sa oblečie do trička a teplákov a keď sa vráti so obývačky tak začne upratovať oblečenie a trochu robiť poriadok.* Hej, zastav ho! *Okrikne Jasona tak, že aj Jack nadskočí keď akurát dáva vankúš na svoje miesto.*
*Pousměje se, ale pak už ho v podstatě vyslýchá Jackova sestra a u toho mu úsměv trochu ztuhne. Nesnaží se vypadat nijak nepřátelsky, jen ho to automaticky trochu vyhodí z absolutní otevřenosti a projevů lásky. To si před dalším člověkem netroufne. Rozhlédne se po gauči, když mluví o jeho čištění a přejede po něm rukou, jako kdyby chtěl nahmatat špínu. Je mu jasné, že se mu nic takového nepovede, je to spíše taková neuvědomělá činnost.* /Tak takhle to je s tou jeho čistotností./ *Překvapeně se na Amandu podívá a velmi tiše zamumlá.* Aha. *Všimne si své ponožky až v letu a ve tváři se mu objeví pobavení. Netrvá to dlouho a Amanda opět zaútočí na jeho komfortní zónu, jako kdyby se nechumelilo.* Nemyslím si, že- *Nedořekne a podívá se na Jacka, který ji zjevně cíleně odhání. A tak přimhouří oči a podívá se tak na její bradu. Lhát nemůže, takže tohle je maximum, jak může podpořit smyšlený příběh.* Jasně. *Přikývne na Jackovo upozornění a po otření nabízeným kapesníkem si natáhne spodní prádlo, které zahrabal předtím pod deku. Je tedy jen v černých boxerkách a rozhalené modré košili. Kupodivu se tak ale cítí docela komfortně a rozhodně se mu nechce zpátky do obleku. A tak když Amanda přichází zpět, v poklidu se opět sveze na gauč. Když ho plácne přes rameno, nepleskne to tolik, jako kdyby si nenavlékl košili. Ovšem stejně ho to poněkud zarazí a donutí se vyloudit alespoň maličký úsměv.* Ne, děkuji, čaj si nedám. *Pronese zdvořile a zůstane na chvíli v obýváku sám. Ale je docela malátný a padá na něj únava, takže se nikam nehrne.* Co? *Leknutím sebou trhne, protože se trochu ztratil v myšlenkách. Najednou si všimne, že Jack uklízí, ale nepřijde mu to přes nějaký nezdravý limit. Jistě, zakročil by, kdyby chtěl gauč přečalounit, ale takhle?* Tohle mi zrovna nepřijde přes čáru. /I kdyby ho to mělo jen uklidnit p tom, jak si sem vtrhla./ *Pokrčí rameny a ohlédne se na Jacka. V tom ho napadne jedna věc, nad kterou nějakou dobu přemýšlí.* /Jacku? Víš, jak existují bytosti, co ti mohou nahlédnout do mysli? Teď, když jsme si otevřeně vyznali lásku je to ještě nebezpečnější. Napadlo mě, že bych mohl tvou mysl takovýmhle vnějším vlivům uzamknout. Kdybys třeba chtěl, abych se k tobě i nadále dostal- což by možná bylo bezpečnější- mohli bychom to udělat nějak podmínečně. Na nějaké heslo, na které se ten štít uvolní./ *Ví, že to není zrovna vhodné probírat před jeho sestrou, a tak mu to jen pošle do mysli. Nemusí na to reagovat rovnou. Ale moc neví, kdy budou mít příště chvilku pro sebe a nechce to zapomenout.*
*Je rád, že sa mu podarí sestru odlákať preč a tak obaja dostanú možnosť sa obliecť aspoň do spodného prádla. Dvakrát dôstojne oblečenie to nie je ale pri Amande aj to stačí. Jack potom využije možnosť sa obliecť do domáceho oblečenia a pustí sa do menšieho upratovania. Keď ich ale Amanda okríkne, teda hlavne Jasona, tak Jack ešte demonštratívne provokačne natrasie vankúš. Aby sestru trochu poškádlil.* Sprav aj mne čaj. *Povie jej keď si jej ponuku premyslí a usadí sa k Jasonovi. Jednu nohu si dá pod seba takže si o jeho stehno opiera koleno.* Am rada preháňa. *Objasní svojmu drahému a pozrie sa naňho. Počuje jeho hlas a tak trochu v zamyslení nakrčí obočie až sa mu medzi ním vytvorí vráska. Chvíľu si jeho slová prevaľuje v hlave.* /To je dobrý nápad. Celkovo ma desí predstava že by sa mi, okrem teba, hrabal niekto další v hlave. Čo k tomu potrebuješ, aby si niečo také... vytvoril? Nastavil?/ *V tom sa Amanda vráti s dvomi čajmi do obývačky.* Pozeráte na seba ako zamilované hrdličky. Inak Jason, nevyzeráš, že by si bol taký istý vyšetrovateľ ako Jackie. Čo teda vlastne robíš? *Zaujato sa ho opýta žena a Jackovi to v hlave zažrotuje tak silno až by aj Jason mohol počuť otáčajúce sa ozubené kolieska.* Jason je zvláštny agent FBI. *Vypustí teda to čo je najlogickejšie a tiež čo sa hovorí na stanici. Bude sa teda držať tejto verzie. Amanda na moment ztuhne a zamračí sa.* Aha. Dúfam ale, že ty už s FBI nič nemáš. Tam ste sa spoznali? Robil si s Jackom na tom prípade čo ho... *Začne Amanda na Jasona znova rozprávať a tentoraz ma v tvári trochu smútku ale Jack ju nenechá ďalej pokračovať.* Nie, Am, na to sme nerobili spolu. Jason mal vtedy iný prípad. Teraz len so mnou konzultuje prípad na ktorom už dlhšie pracujem. *Amanda si svojho brata podozrievavo prezrie. A Jack jej vehementne ten pohľad opláca.* Hmm, neklameš mi? *Jack nepohne ani s brvou.* Prečo by som mal? *Zaklame jej rovno do tváre a ani sa nezapotí.* Dobre. Ale ak klameš a zas niečo robíš s tou organizáciou tak si ma neželaj. Och, moje zlatíčka mi volajú. *Am s mobilom pri uchu ide do spálne kde hrkúta na svoje deti. Jack sa uvoľní a oprie sa o Jasona.* Ponáhľaš sa na dvor alebo zostaneš a pozrieme si film? Am to bude mať na dlho.
*Dívá se z Amandy na Jacka, jako kdyby je sledoval hrát ping pong a všimne si, že Jack ještě na truc natřese polštář. Rezignovaně pokrčí rameny a naznačí tak, že tohohle kočkování nemusí nutně býti součástí. Po odmítnutí čaje zvedne ruce nad hlavu, aby si protáhl záda a hezky se mu u toho zatnou svaly a maličko vylezou žebra. Zrovna v tu chvíli si k němu přisedne jeho partner, a tak protahování ukončí.* To je vcelku těžké přehlédnout. *Ušklíbne se, ale nijak nenaznačuje, že by mu to vadilo. Jackova sestra je mu sympatická a věří, že kdyby nebyla, byl by to docela problém. A tak se na ní nesnaží hledat špatné věci a nijak si nepřisazovat. Nehodlá riskovat překročení linie, kde by se mohlo v Jackovi probudit bratrské "tak hele, svou sestru můžu urážet jen já." Ta hranice je možná v Jasonově případě dále, než u ostatních, ale nepochybuje o její existenci.* /Potřebuji absolutně neprůstřelné heslo. Ach, a nebo bych to vyloženě mohl nastavit na sebe! Protože žádné heslo není tak skvělé, aby nešlo uhodnout. Vytvořím ti kolem mysli nedobytnou zeď, ve které budou malá dvířka s mým jménem. Každý má jakousi esenci osobnosti, i v mysli. Takže když ji budu tvořit já a udělám ji dobře, o čemž ve svém případě nepochybuji, pozná mě. Ha!/ *Je slyšet, jakou má radost z toho, že to domyslel do takové dokonalosti. I kdyby byla jeho matka tisíckrát silnější, pořád pro ni bude obtížnější se dostat přes zábranu, která je nastavená na jednoho jediného. O to silněji se k němu bude upínat. Je to jako dveře s jedním klíčem. Jeden z pěti se může ztratit, ale jeden jediný? Na ten se dává sakra pozor.* /Budu potřebovat jen chvilku, kdy se budu moci soustředit./ *Naznačí tím, že mu do toho nemůže mluvit Amanda, která o ničem z toho neví. Jako na zavolanou přijde do místnosti a hned zažene Jasona do rohu, kde nemůže lhát. Vděčně se podívá na Jacka, jen krátce, aby to nebylo znát.* /S jakou lehkostí jí lže do tváře!/ *Sleduje svého milého a doslova ho fascinuje. Nijak to ale na sobě nedává znát a jen se souhlasně usmívá, protože víc toho nezmůže. V tu chvíli jí někdo zavolá a Jasonovi se zaleskne v očích. Pohlédne na mobil a zkontroluje čas, který stejně ve Faerii běží jinak.* Mohu zůstat na film, ale raději bych využil téhle příležitosti- /k ochraně tvé mysli./ *Dodá v Jackovým myšlenkách, kdyby přeci jen Amanda odposlouchávala. Nastaví dokonce jistý flirtovní tón, takže ani není podezřelé, že větu nahlas nedopověděl. Zní to jako kdyby mu nabízel druhé kolo, když jim na to sestra dala prostor.* A pak se můžeme podívat na film. *Dokončí svou scénku přítulně a políbí Jacka do vlasů.*
*Neunikne mu to Jasonove naťahovanie. To ako sa mu hýbu svaly. Až by si dal povedať na druhé kolo. Lenže so sestrou v byte... to nepôjde. Taký exhibicionista nie je. Počúva čo mu Jason vraví. No, vraví... vníma to čo mu hovorí tou telepatickou formou komunikácie. To o esencií mysle ho celkom vážne zaujme. Nad jeho radostným tónom sa mu skrútia pery do úsmevu. Ta radosť v hlase sa mu páči. Aj keď je teda iba v jeho mysli. Ako naschval príde Amanda. Možno je nastavená na to prichádzať v “správnu” chvíľu. Kto vie. A zaútočí svojou rozvernou povahou podporenou ďalším tehotenstvom. Jack si vedomý toho, že Jason nemôže klamať. Navyše jeho sestra nahodí tému, ktorú jednoducho nechce rozoberať. Prípad ktorý spomína sa s ním tiahne až doteraz. O to viac keď s tým môžu mat súvislosť symboly, ktoré ma na tele. Chce si užívať tuto šťastnú chvíľu takže ochotne klame svojej sestre. Pritom sa snaží vymyslieť ako svoju sestru nejako zamestnať. Ako keby mal Jasona a Jacka niekto tam hore rád keď sa ozve Amandin telefón. Jack ako správny veriaci sa poďakuje Bohu a keď je jeho sestra z dostrelu tak sa otočí k Jasonovi čelom. Keď nahodí ten flirtovný tón tak sa k nemu prisunie o niečo bližšie. Pochopil účel toho tónu s uculí sa.* /Tak dotoho. Čin sa, ooo môj pane./ *Pomyslí si v teatrálnom tóne a ešte k Jasonovi dodá nejakú dramatickú znelku ako pre sultána. Keď sa to tak vezme... Jackova myseľ je celkom živá na podobné zvuky. Privrie spokojne oči, keď mu dá pusu do vlasov. Dvihne teda jednu ruku a pohladí ho po tvári. Jemne a potom aby ho nerušil skĺzne z nej dole a usídli svoju ruku na Jasonovom predlaktí. Necháva mu priestor na to, aby mu v mysli vytvoril to čo je treba. Zatiaľ Amanda hrkúta so svojimi deťmi a ma tých dvoch absolútne v paži.*
*Všimne si, že se Jack usmívá a uzná, že má z nápadu stejnou radost jako on. Všechno do sebe hezky zapadá a je to doopravdy nejblíže neprůstřelnosti. Už si skoro říká, že by to mohl hned udělat, ale vtom přiběhne Amanda. Před ní to rozhodně dělat nemůže. Bude se muset soustředit, což by mohlo vypadat trochu divně, jelikož by jí neodpovídal na možné otázky ani nereagoval na okolí. A kdyby se mu toto soustředění ani nepovedlo navést a musel by stále vnímat okolní prostředí, na jeho práci by se to jistě projevilo. Nakonec však všechno dobře dopadne a Jackova starší sestra je odlákána telefonátem. Usměje se na svého přítele, když se aktivně připojí k jeho malé scénce. Dokonce mu v hlavě zarezonuje další z Jackových znělek, která mu moc neříká, ale přijde mu to rozkošné. Na chvíli se mu opře proti dlani, kterou ho hladí, ale pak se odtáhne a je připraven konat. Přeci jen ačkoliv Jack říkal, že to bude Amandě trvat, nechce riskovat. Přikývne a jaksi konejšivě se na něj usměje. Poté zavře oči a vstoupí do Jackovi mysli. Kámen po kameni kolem ní staví nedobytnou pevnost, nenechává žádnou skulinku, kudy by mohl nějaký slídil proklouznout. Maličko u toho krčí obočí soustředěním. Když se dostane k místu, kde se mu hodí udělat dveře, postaví je. Celou svou esenci natiskne na dveře jako kód ja otisk prstu a hned se ujistí, že si jej pamatují. Pamatují. A tak staví dál. Tentokrát už si nemusí na nic nechávat prostor, ba naopak. Všechno dokonale ucpává. Když skončí, spokojeně se usmívá. Zeď je perfektní. Neprostupná. Jack je v bezpečí. Jediná její nevýhoda je, že je po ní všude podepsaná Jasonova magie, takže každý, kdo ji kdy z první ruky zažil ji může poznat. Jason umí svou magii alespoň natolik maskovat, aby Jack nepocítil žádné pnutí nebo jiné typické příznaky pro telepatii.*
*Pohľad mu o dosť zmäkne keď sa mu Jason oprie do dlane, ktorou ho hladí. Je to drobné gesto ale vyjadruje toho mnoho. Sleduje ako zatvorí oči a snaží sa pre zmenu na nič nemyslieť. Ide to celkom ťažko. To je ako keď niekto povie, aby sa nepozeral dole a on sa pozrie. Jack sa snaží nemyslieť a paradoxne sa mu všetko možné hmýri hlavou. Uvažuje nad tým, že by Am mohla uvariť večeru. A tiež že by si dal niečo s karamelom.* /Má rád Jason karamel?/ *Tu sa zarazí lebo ho nechce veľmi rušiť. Ale pre zmenu mu napadne, že Jasona nevidel jesť veľa ľudského jedla. Niekedy mu príde, že sa do jedenia núti.* /Buď má anorexiu alebo mu nechutí. Na anorexiu vyzerá dobre takže skôr to druhé./ *Znovu si uvedomí, že ho musí pravdepodobne rušiť. Tak sa sústredí na niečo iné. Tiež zatvorí oči a v hlave si prehráva nejaké staré oldies pesničky. Niečo s vianocnou tematikou. Ale ako si to tak hlavou prehráva tak sa mu tam zasekne tá prekliata pesnička. Pozná ju naspamät. Liezla mu krkom až do momentu keď si pri nej uvedomil, že je do Jasona blázon. Vybaví si ten okamžik, v duchu nad spomienkou ako stál na zelenej na križovatke a rozdýchaval to poznanie, iba zakrúti hlavou. Tiež si pamätá ako sa ho Amanda potom pýtala, že či chcel na tom kúsku trávy vracať. Asi tak vyzeral. Nevie či už Jason skončil tak otvorí oči a počká kým mu dá najavo, že je všetko okej. A keď tak spraví tak sa k nemu natisne a poriadne ho pobozká. Tak nejak čaká, že bude mať bolehlav. Alebo niečo. Lenže ono nič. Tak teda nerušene opečováva Jasonove pery.* Ale čo? Druhé kolo? *Ozve sa vracajúca Amanda a usadí sa na kreslo s tým, že zoberie ovládačku a ide tam naštelovať nejaký film.* Juj, zootropolis. *A pustí rozprávku. Je jej jasne, že Jacka by nedonutila pozerať žiadny horor a ani strielačku. Ďalej už má tých dvoch v paži. Jack pri vyrušení prestane nežne bozkávať Jasona a prevráti nad sestrou oči. Ale vyber filmu schvaľuje. Tak sa teda uvelebí na gauč tak, že si môže pritiahnuť Jasona do náruče, aby si odpočinul. Potom už sa zapozerá na rozprávku a relaxuje tiež.*
*Ani se neodvažoval Jacka prosit o to, aby na nic nemyslel. Je mu jasné, že by mu to akorát vytvořilo v hlavě absolutní chaos. Po chvíli ale zjistí, že o to sice neprosil, ale jeho partner se o to stejně snaží. Rty se mu zvlní v dojatém úsměvu a nechává kolem sebe Jackovy myšlenky proudit jako vlažný větříček, zatímco staví jakoby vlastníma rukama pevnost. Ty méně výrazné bez problému ignoruje, dotaz na karamel ho trochu zarazí, ale rychle to nechá být. Při myšlence na anorexii se mimoděk nahlas rozesměje, ale oči má pořád zavřené a dává tak Jackovi najevo, že ještě neskončil. Neslyšel by ho tak dobře a zřetelně, kdyby to samé řekl nahlas. V tom se Jackovou myslí, nyní sdíleným prostorem, rozezní hudba. Jasonovi to přijde jako docela roztomilý podklad pro práci, a tak v klidu pokračuje. Jediné, co ho doopravdy vyruší je scénka, která doplní jednu z písní. Je v objetí silných emocí a Jason v podstatě cítí Jackovo uvědomění v plné jeho síle. Má pocit, jako kdyby na té zelené stál on. Aniž by to sám slyšel, zalapá po dechu.* /Bylo mu ze mě na zvracení?/ *Napadne ho zmateně, když se k němu dostane minulý komentář Jackovy sestry a raději se vrátí k práci. Když všechno dokončí, spokojeně si sám pro sebe zamručí a otevře oči.* Pěkně to vyšlo. *Pousměje se a překvapeně rozevře oči, když si za to vyslouží polibek. Nežně mu vše oplácí, ale trochu cítí, že se na něm tahle přepečlivá práce podepsala. Padá na něj únava.* Nestěžoval bych si. *Ušklíbne se na Amandu a mrkne na Jacka. Poté se rozhlédne po bytě, jako kdyby snad očekával, že za Amandou vejde i někdo další. Když vyberou pohádku, nemá s tím sebemenší problém. Ví, že to Jacka baví a jeho vlastně docela taky. Jen kdyby se mu oči neklížily únavou. Když si ho Jack přitáhne do náruče, vděčně se k němu přitulí a chvíli se dívá na pohádku. Jediné, co si pamatuje je, že je mu velmi sympatický lišák. Poté už ho přemůže únava a s tichým oddychováním usíná v Jackově objetí. Nechrápe, neslintá. Udržuje si eleganci i ve spánku. Jen vypadá jaksi mladší, nevinnější.*
*Od včera večera nespal. Vlastne čo vypočul Jacka Hellera už ostal celú noc na stanici a pracoval. A bol tam až doteraz. Vonku je už tma ale tým že je vonku ešte sneh tak to pekne osvetľuje mesto. Vojde do svojho bytu, skontroluje ho či je všetko v poriadku a keď je tak zamkne za sebou dvere. Bob klasicky zaútočí na jeho nohu a poriadne ho uhryzne do nej. Jack sykne a trochu ho zo seba strasie.* Však žrádlo máš. Vidím, že si sa pustím aj do letákov. Všetok ten papier ti raz tak upchá črevá, že skapeš. *Rozpráva čiernemu kocúrovi, ktorý ho nahnevane sleduje z konferenčného stolíka. Zavesí si bundu a vyzuje boty. Tak ako bol včera, v tmavomodrom svetri a čiernych džínsoch najskôr poupratuje roztrhané letáky.*
*Mirjam sa už potrebovala s mladým detektívok stretnúť a tak, keď si bola konečne istá, že vo väčšej zložke nesie všetky možné potrebné vodítka, ktoré by jemu aj jej pomohli k nájdeniu a spacifikovaniu kultu čo najrýchlejšie, vydala sa za ním. Na jej počudovanie strávil minulú noc na stanici, avšak keď tam za ním mienila vojsť, všimla si, že vychádza odtiaľ von.* /Takže tam len pravdepodobne zaspal a dnes sa ide osviežiť domov./ *Uvedomí si. Aby nechala detektíva na pokoji, dala mu menší náskok v podobe zastavenia sa u stánku s kávou, ktorú si najprv v pokoji vypila a až potom sa vydala priamo k jeho bytu. Podľa jej odhadu mohlo prejsť aspoň dvadsať minút, odkedy sa policajt dostal domov, takže mu s väčším kľudom zazvonila na zvonček a čakala, či jej vôbec otvorí. Predsa len, nemienila sa mu do bytu vlámať. Hrubú silu vždy hádzala až na posledné miesto, ak mala viacero možností, ako k udalostiam pristupovať.*
*Pozbiera bordel po Bobovi. Potom sa vydá do kúpeľne kde sa osprchuje a dá si vyprať veci. Akurát na seba natiahne bledomodré tepláky a biele tričko keď sa ozve zvonček. S uterákom na hlave ako si ešte cestou suší vlasy prejde ku dverám. Tam si uterák nechá prehodený cez ramená a zoberie si zbraň zo šuplíka. Ruku so zbraňou má za sebou a opatrne odomkne dvere.* /Mal by som si nechať namontovať kukátko./ *Napadne mu a pootvorí dvere. Pozrie sa na slečnu a prezrie si ju od hlavy až po päty. Ma chladný, nezaujatý výraz.* Pomôžem nejako, slečna?
*Mirjam má na sebe veľmi jednoduché oblečenie. Všetko ladené do čierna, na nohách má nižšie čižmy, v ktorých má zastrčené dlhé jednoduché džínsy, ktoré z väčšej časti prekrýva dlhý kabát nenápadne schovávajú na jej chrbte dve ostré serafské dýky a menšie vačky s vrhacími hviezdicami. Síce má vlasy vypnuté do copíku, krk jej zakrýva golier trochu väčšieho roláka, ktorý vykukuje aj spod kabáta. Ak by sa na Mir niekto pozrel, nemohol by povedať, či šla len na nákup, alebo ide z práce. Mala pomerne neutrálne oblečenie, ktoré sa mierne nakláňalo k pohodliu. Tiež si policajta prezrie.* /Vyzerá to, že si stihol medzitým dať sprchu. Dokonalo načasované./ *Pousmeje sa a podá mu zložku.* Rada by som s vami prebrala tento prípad. Viem, že na ňom robíte a tak som premýšľala nad možnosťou spolupracovať, aby sme sa obaja dostali k uzavretiu prípadu čo najskôr. *Vysvetlí mu a sleduje ho, či jej na to ešte niečo povie. Podľa skrytej ruky tipuje, že v nej má zbraň, ale nijak ju to nerozhodí.*
*Pohľad presunie na zložku čo vytiahne slečna. Trochu mu cukne obočie k sebe. Keď ale spustí o tom, že chce s ním spolupracovať na prípade tak podozrievavo prižmúri na ňu oči. Odloží zbraň za seba na úzky odkladací stolček a zoberie si zložku. Zbežne ju prelistuje.* Kto vás poslal? *Opýta sa jednoducho a zaklapne listy k sebe. Opiera sa jedným ramenom o futra a trochu sa narovná v chrbte. Neuvedomelé gesto, aby pôsobil dominantnejšie. Zatiaľ nevynakladá námahu na to aby ju pustil dnu. Ale aspoň tým, že odložil zbraň a pozrel si zložku prejavil nejaký ten záujem.* /Aj tak som s tou sektou v slepej uličke./
*Úsmev jej na perách zostane hlavne potom, čo si zložku od nej prevezme a započuje, ako kovová hlaveň dopadla na tvrdé drevo skrinky esne predtým, než rovnako započuje aj mäkšiu rukoväť. Nechá ho, aby si zložku pozrel a zatiaľ si ho prezerá. Bol od nej vyšší, čo aj očakávala, ale v tvári bol vidieť rozdiel oproti fotkám, ktoré dostala a museli byť aspoň rok staré.* Možno vás tým prekvapím, ale nikto. Našla som si ten prípad aj vás k tomu sama. *To, že na poznámky o prípade narazila v zaprášenej krabici, už radšej nepovie. Aj tak na to neostal čas, hlavne potom, čo si ruky dala za chrbát a výstrel sa, aby tým opätovala gesto policajta a naznačila mu tým, že sa ho neobáva. Z chodbičky započuje kroky nejakého suseda.* Myslím, že by bolo bezpečnejšie, kebyže detaily preberieme za zavretými dverami. *Navrhne mu, aby musela riešiť mazanie pamäte.*
Tak to ste ma prekvapili. *Zahundre a premýšľa nad tým.* /Že by aktívna policajtka? FBI? CIA? Interpol? Alebo niekto z podsveta?/ *Dvakrát sa mu nechce vpúšťať cudzieho človek k sebe do bytu. Všimne si ako sa mu vyrovná. Pohľad presunie ku zvuku krokov z chodby. Dáva si načas. Podľa krokov odhaduje, že je to ten nový sused. Celkom nesympatický chlap. Ešte chvíľu počká a keď už je počuť, že je sused za zákrutou schodiska tak až vtedy sa Jack odlepí od dverí a nechá voľný priestor slečne ku vstupu do bytu. Keď vojde dnu tak zatvorí dvere a odprace zbraň do šuplíku.* Predpokladám, že moje meno poznáte keď viete kde bývam. Ale to vaše som prepočul. *Povie jej a prejde do obývačky pričom si dá dole uterák z ramien a odnesie ho následne do kúpeľne. Potom sa vráti späť, pritom zatvorí dvere aby stlmil zvuk práčky.*
To je dobré či zlé? *Uškrnie sa pre seba. Videla, ako mu to v hlave šrotuje, hlavne pri podnete, či ju má k sebe vpustiť dnu alebo radšej nie. Pre Mirjamino šťastie nakoniec spraví, ako dúfala a vypustí ju dnu, takže okolo neho prekĺzne. Natiahne k nemu ruku.* Ospravedlňujem sa. Máte pravdu. Moje meno je Mirjam Cifuentes Farwing, ale pre zjednodušenie ma môžte nazývať iba Mir či Farwing. *Navrhne mu a ostane stáť v chodbe, ricom čaká, či ju pozve k sebe dnu, alebo to vybavia ešte pri dverách.*
*Pri tej otázke sa na ňu iba neutrálne pozrie. Necháva na nej či si to ma vyložiť ako dobré alebo zlé. Potom ju pustí do bytu. Podá si s ňou ruku a trochu nad jej menom nakloní hlavu na bok.* Slečna Farwing. *Osloví ju a potom si ide odpratať uterák. Odíde nakoniec do kuchyne kde postaví vodu na čaj.* Kľudne si môžete sadnúť. Čaj? *Opýta sa jej. Nie je zas taký grobian, že by jej neponúkol aspoň niečo na pitie. Keď už teda idu navodiť pracovnú vlnu.* Takže čo ste zač?
*Prikývne. Nevedela, či prikyvovala na to, že vyslovil jej meno správne, alebo či na to, že sa to tak proste vždy robí, keď niekto niekoho iného osloví a vy práve neviete, čo máte povedať, tak kývnete, ale bolo viac než možné, že to boli obe možnosti skombinované do jednej.* Pán Porter. Aj som rada, že sa mi s vami konečne podarilo skontaktovať. *Prizná sa mu a opatrne si dá zo seba kabát dole načo ho zavesí tak, aby bola vidno vonkajšia strana a nie vnútorná, o ktorú boli prichytené zbrane.* Čaj bude skvelý. Príchuť môžte určite podľa vašej chute, až tak vyberavá nie som. *Odpovie mu, než si vyzuje aj topánky, pri ktorých si opatrne z čižmy vytiahne stéle a schová si ju za opasok nohavice, ktorý prikryje dlhším svetrom. Daný outfit si nevybrala len kvôli pohodlnosti, ale aj preto, že zakrýva, kým skuto ne bola, kebyže môže ohľadom tohto nastať problémy. Prešla za ním a sadla si, ako jej navrhol.* Pracujem v oblasti medicíny a analyzovania. Väčšinou nie som na misiách priamo, ale po presune do New Yorku sa môj post značne zmenil. Už ste sa s našimi ľuďmi stretli, ale nemali ste práve najlepšie šťastie. *Odpovie mu v hádanke. Mienila mu naznačiť, rovnako ako sa o to snažila aj u iných, že nebola ako ostatní a tak jej môžu skúsiť veriť, aj keď si o iných lovcoch môžu myslieť, že sú to zvery, či iné zvieratká a pomenovania.*
*Teraz aby si pripadal ako celebrita. Ako malo stačí mužskému egu, aby mu bolo aspoň trochu ulahodené? Zahmká v odpoveď a do dvoch obyčajných bielych hrnčekov dá sáčky ovocného čaju. Venuje sa príprave horúceho nápoja takze nevenuje pozornosť tomu ako sa Mirjam vyzlieka z kabáta a topánok. Keď je voda hotová tak oba sáčky zaleje a jeden hrnček postaví pred mladú slečnu. Oprie sa bokom o linku a zloží si ruky na hrudi. Trochu sa zamračí. Tak nejak tuší čo mu tým naznačuje ale...* Som hore vyše tridsať šesť hodín, takže by to mohlo ísť aj bez hádaniek? Tých mám v práci vyše hlavy. *Zahundre k nej a zoberie si svoj hrnček s čajom. Svoj obľúbený s jednorožcami ma v umývačke.*
/Vyzerá to, že si ničoho nevšimol. Malá výhoda pre mňa!/ *Vydýchne si a pozrie na lístok s čajom. Síce vravela, že jej je jedno, aký čaj vyberie, stále ju zaujímalo, čo jej pripravuje.* Ďakujem. *Vydýchne si a hrnček zatiaľ nechá len tak pred ňou sedieť. Prikývne.* Rozumiem, ospravedlňujem sa. Hlavne si však, prosím, pamätajte, že ja sa celkom dosť vyhýbam štandardom. *Znovu mu zopakuje a na diaľku si vytiahne rukáv ľavej ruky, kde mala jasnejšie viditeľné runy, hlavne ich aj na tejto ruke mala viac, keďže bola praváčka a nemienila ho strašiť so škaredou jazvou, ktorá sa jej tiahla po celej dĺžke pravej ruky.* Prípad som našla v našich záznamoch. Niekto vaše kroky zo začiatku sledoval, ale neskôr sa na prípad zabudlo. Ja sa teraz snažím tieto prípady uzavrieť. Rada by som to s vašou pomocou dosiahla. *Prizná sa mu a opäť si rukáv stiahne dole.*
*Všimne si ako zisťuje, aký čaj jej nakoniec dal.* /Asi jej to nie je tak jedno ako vravela./ *Pomyslí si, nahlas to ale nekomentuje. Nadvihne jedno obočie keď začne tak zo široka.* /Ešte povie, že je nefilim a deň bude fakt dokonalý./ *Napadne mu s veľmi sarkastickým podtónom v mysli. Sleduje ako si vyhŕňa rukáv pod ktorým vidí runy. Na moment Jack zatvorí oči, zhlboka sa nadýchne a potom vydýchne.* /Čo vravela? Vyhýba sa štandardom? Dobre tak odložím bokom predsudky./ *Aj tak si spomenie na drzého lovca Jesseho a jeho brata Thea. Otvorí oči a ďalej sleduje Mirjam. Pre zmenu sa mu v tvári objaví aj náznak prekvapeného výrazu.* Prekvapuje ma, že si tohto prípadu lovci predsa len všimli. Ale dobre... odhliadnuc od zlých skúseností rád pristúpim na spoluprácu. Hlavne preto, že som narazil na slepú uličku. Čo všetko k tomu prípadu máte? *Opýta sa a napije sa čaju. Potom vyrazí do obývačky pre krabicu a tú donesie do kuchyne. Položí to na kuchynský pult pri ktorom Mirjam sedí. Keď krabicu otvorí je vidno, že je doslova plná papierov a fotografií. Jack týmto aj tak nemá čo stratiť. Iba mu lezie na nervy to, že mu s týmto prípadom dýcha na krk CIA. A tiež šéf polície v NY. A má trochu pocit, že aj pár podsveťanov.* /Síce mi s tým Jason pomáha ale keď sekta po sebe vie upratať tak sa ďaleko nedostanem./
*Všimne si jeho pohľadu.* Mojou známou vlastnosťou je zvedavosť, pán Porter. *Vysvetlí mu s tichým smiechom, než sa začne obávať, či práve nespravila dobre. Jack zavrel oči, takže stratila najznačnejší dotyk s jeho vnútorným rozpoložením. Automaticky sa pripravuje na odchod, ale túto možnosť zvrhne v sekunde, keď sa na ňu pozrie s prekvapením.* Robila som menšiu reorganizáciu našich záznamov a kníh, takže som sa k týmto prípadom dostala a dala som im ich vlastné miesto, nech sú jasné oddelené od zvyšku. Pevne verím, že to v budúcnosti pomôže pri riešení ďalších prípadov. *Vysvetlí mu jednoducho a v jej očiach sa jasne objaví, že jej práve priniesol truhlicu s pokladom, keď prinesie krabicu s papiermi a fotografiami. Hneď si ju k sebe pritiahne a začne si jednotlivé objekty prezerať.* V tej obálke mám základy, aby som vás zaujala, ale v inštitúte mám toho oveľa viac. Riešila som už možné motívy prepojené s ďalšími kultami, za čo mám, ak sa môžem priznať, zakázané najbližší mesiac vstúpiť do knižnice, miesta, kde by sa mohli schovávať, aj nejakú pravidelnosť v ich útokoch a akciách. *Prizná sa mu.* Kľudne Vám to po sviatkoch prinesiem, ak by vás to zaujímalo a mohli by sme to spojiť do jedného celku. *Navrhne a s nadšením si to všetko pred sebou prezerá. Preruší ju až pripomienka.* Sakra, o chvíľku mi začína hliadka. Môj kolega ma bude čakať. Ale som za možnosť tejto spolupráce rada a kľudne si tú zložku nechajte. Je v nej napísané aj moje číslo. *Oznámi mu, vezme si čaj a vypije ho na jednu šupu. Bola zvyknutá všetko piť ešte horúce, takže jej to nijak nevadilo.* Ospravedlňujem sa, opätovne, ale hocikedy sa mi ozvite a...s radosťou s vami zazdieľam všetky moje poznatky, len čo ich budem vedieť. *Sľúbi.*
Vraví sa, že zvedavosť zabila mačku, slečna Farwing. *Odpovie jej klasické príslovie, ktoré sa vravieva. Keď zistí, že ma lovkyňu v byte tak to na moment predýcha a ide ďalej. Napriek tomu, že mal tu smolu stretnúť Woodwintera tak natrafil aj na normálnych lovcov.* /Napríklad na tú s ktorou sme hádzali mutanta do vody pri mólach. Hawkstovnovi, tiež vyzerali profesionálne. A tato slečna... no, aspoň na ulici nekričí o démonoch./ *Zatial čo ide pre krabicu tak počúva čo mu vraví.* Niekedy stačí spraviť poriadok a potom sa dajú nájsť aj dávno zabudnuté veci. *Okomentuje to. No aspoň ho poteší ako sa Mirjam s nadšením vrhne do krabice. Zoberie si zložku, ktorú Farwing doniesla a tentoraz si ju pečlivo prezerá.* Možno by sa s tým dalo pohnúť z miesta. Po sviatkoch mi to rozhodne prineste. /Ak by som nešiel na Vianoce do Memphisu tak by som preto išiel za ňou do toho inštitútu./ *Zodvihne pohľad keď Mirjam tak vyjekne. Odloží s kľudom papiere a ide ju odprevadiť ku dverám.* Ak sa Vám dá, skúste to dať dokopy a po novom roku sa Vám ozvem. Dohodneme sa na stretnutí a snáď sa nám podarí pohnúť s týmto prípadom. *Ticho k nej prehovára zatiaľ čo prejde ku dverám.*
Ale ja nie som mačka, pán Porter. *Odpovie mu jednoducho. Zvykla si. Je rada, že Jack s ňou zatiaľ spolupracuje, takže sa brodí dokumentami, dokým nie je čas odísť.* Ako som povedala, kľudne si zložku prezrite a po sviatkoch mi napíšte, aby som Vám to priniesla, predsa len vás nemienil počas nich otravovať. *Navrhne mu a prejde s ním k dverám. Kabát si okolo seba automaticky prehodí, ani sa neobáva, že by ju mohli dýky nejako seknúť a keď si dáva na seba čižmy, spoza opasku vytiahne stéle a schová si ho na praktickejšie miesto.* Pevne verím, že aj vám moje poznatky nejako pomôžu. Tešilo ma. *Ešte raz mu stisne ruku, než vyjde pred byt, kde si pomocou stéle, ktoré si vytiahne z topánky vyšším zdvihnutím nohy, nakreslí runu a pre civilov bez zraku tak zmizne. Ani sa za seba nepozrie a rozbehne sa, aby stíhala pribehnúť pred inštitút.*
/V to dúfam. Stačí mi Jack Heller./ *Pomyslí si a v duchu sa nad tým uškrnie. Na tvári ti ale nedá poznať.* To by som ocenil. /Sviatky sú sviatky./ *Sleduje ako sa oblieka. Ako si tak prehodí kabát m pocit, že videl nejaké zbrane. Nekomentuje to. Tak ako nekomentuje keď si Mirjam presunie stélu z opasku do topánky. Nechajú sa prichystať a až potom odomkne dvere a otvorí ich.* Určite mi pomôžu. Som rád, že môžem povedať, potešenie na mojej strane. *Potrasie si s ňou rukou. Sleduje ju ešte keď si kreslí runu. Preňho sa vlastne nič nezmení. Až keď odíde tak zavrie dvere. Vráti sa ku zložke a začne to porovnávať s vlastnými dokumentmi. Natoľko sa do toho pohrúži, až sa mu podarí zaspať na gauči. Nespí dlho lebo ho zmáhajú nočné mory, ktoré sú čoraz brutálnejšie. Od toho momentu už oka nezažmúri a ten čas využije na ďalšie študovanie nových podkladov.*
*Zobral si na dnes voľno. S tým, že by si s Jasonom mohli niekam zájsť. Trochu stráviť spolu čas. Aj keby mali ostať iba pri telke alebo niekam zájsť. Celkom ho zarazilo keď sa ozvalo klopanie. O to väčšie jeho prekvapenie bolo keď otvoril dvere a tam stála jeho sestra Amanda. Na celé kolo zakričala na pozdrav a potom sa mu hodila okolo krku. Pod ťarchou zranenia aj zavrávoral ale pod tehotnou sestrou to ustál.* Čo budem robiť keď budeš dva krát väčšia? *Za tú poznámku si vyslúžil krutý pohlavok.* Dvihni svoju riť, zavolaj toho agenta Ironsa a ideme zohnať ps5. *Zavelí a opakuje to tak dlho a tak otravne, dokonca to doplní aj násilím pričom Jack si posťažuje, že je stále zranený, na čo mu Amanda povie, že jej je to u riti. Nakoniec dosiahne svoje. A to tak, že Jackovi skonfiškuje mobil a napíše Jasonovi miesto a čas stretnutia a potom za hlasného kriku kope do Jacka, aby sa prezliekol z pyžama. Nakoniec sa oblečie do čiernych džínsov a šedého svetra. K tomu čierne kanady . Chce to doplniť o bundu lenže si spomenie, tak ako vždy keď sa na ňu pozrie, ako skončil v diere plnej mŕtvol. Tak si radšej zoberie čierny kabát. Nahodí tmavošedú rúšku, aby ladil. Amanda nad ním hvízda, že sa chystá ako na rande. V podstate si nie sú príliš podobní. Amanda ma hnedé oči a hnedé kučeravé vlasy. Je asi o hlavu menšia, ma plnšie lica. Nie je úplne štíhla ale ani tlstá. Tak akurát, no na tri deti by ju málokto tipoval. Teraz má na sebe modré džínsy, zelený sveter, fialovú bundu a bledošedú čapicu. K tomu ešte hnedé zimné boty. Presunú sa metrom k obchodnému centru kde už čakajú na chudáka Jasona. Amanda totiž odmieta vrátiť Jackovi mobil.* Am, tie tvoje kozy... *Začne Jack a Amanda ho kopne do holenej kosti. To ho donúti si chytiť nohu, šúchať si postihnuté miesto a skackať na zdravej nohe. Pri tom sa ale chechce.* Ešte slovo o mojich kozách a kopnem ta aj do tej druhej. Nemôžem si zapnúť ani bundu. Beztak si to privolal. *Ešte ho dodatočne buchne otvorenou dlaňou do ramena.* Debil. *Počastuje Jacka keď ho smiech ešte neprechádza.*
*Má pocit, že se s Jackem až žalostně dlouho neviděli, a tak se rozhodne ho navštívit. Přeci jen ve Faerii nemá signál, takže co ví? Třeba se mu snaží Jack celou dobu psát či volat a zdá se, že ho ignoruje. Třeba má dokonce Jack pocit, že Jason lituje jejich novopečeného vztahu?* /Ne, takhle přemýšlet nesmím. Nejsem nějaký slaboch, co by neustále zvažoval a převažoval, co si o něm druzí myslí. Ani když jde o Jacka. O mého Jacka./ *Při této myšlence se mu na tvář vloudí úsměv, zatímco vyleze z dubu do lidského světa. Má na sobě klasicky černý oblek s tmavomodrou košilí a stejně barevným ubrouskem v klopě. Přes to má elegantní černý kabát, ovšem ne ten očarovaný. V New Yorku moc nesněží a nechce působit poprask mezi civily se Zrakem. Najednou mu pískne telefon a poté co zareaguje na Face ID uvidí ještě na zamčeném displeji zprávu od Jacka. Na to, jak se rozněžnili v nemocnici mu přijde podivně odtažitá a faktická.* /Možná jde o případ? To by dávalo smysl. Přestože všichni jeho kolegové ví, že jsme spolu./ *Sám pro sebe si pokrčí rameny a prohrábne si tmavé vlasy, načež nastoupí do taxíku a nechá se dovést na místo srazu.* Zdravíčko. *Začne nadšeným odlehčeným tónem, když vyleze z taxíku přímo před očima svého partnera. Jeho hlas však ještě v průběhu slova poněkud klesne, když si všimne, že nejsou sami. Jelikož mu sestra není podobná, nějak ho vůbec nenapadne, že by mohli být příbuzní. Plus je nadále přesvědčený, že se jedná o policejní záležitost.* Dobrý den, předpokládám, že vy mne znáte jako agenta Ironse. *Přikývne jí na pozdrav a napřáhne ruku, aby si mohli potřást. Automaticky očekává, že k tomu přibyde i její představení. Nemůže sám sobě říci, že JE agentem Ironsem, protože přeci jen rozhodně NENÍ.* Tak co tu máme? Nějakou vraždu? *Pousměje se na Jacka a po případném potřesení rukou s Amandou si zarazí ruce do kapes. Nějak moc totiž touží po tom svého přítele, kterého nějaký ten pátek neviděl, alespoň pohladit na pozdrav.*
*Jack prestane skákať na nohe a ušklíbne sa. Rúšku má dole lebo pred chvíľou fajčil a Amanda pred tým jedla nejaký preclík si ho tiež ešte nenasadila.* Nemala by si sa tak rozčuľovať. *Začne Jack a na to Amanda už hudruje o tom, že to sa nedá. Že ma nervy z detí nie len doma ale aj v práci. A do toho David jej nepomáha tak ako by si predstavovala. Všetko okolo nej je zle iba ona je svätá. V tom ale vstúpi na scénu Jason. Jack sa naňho otočí a pousmeje sa. Keď sa predstaví Amande tá naňho asi minútu čumí s otvorenou pusou. Ani ruku mu nepodá ako je konsternovaná. Jack sa teda nadýchne, aby ju predstavil ale v tom jeho sestra precitne. Otočí sa na Jacka schmatne ho za uši a pritiahne si ho ku ksichtu. Dosť tesne ku ksichtu.* TO je IRONS?! Prečo sakra vyzerá ako keby vypadol z reklamy na Calvina Kleina?! A prečo sa ťahá s takým kuracím mozgom ako si ty?! *Pozrie na Jasona.* Šukáš ho? *Nečaká na Jasonovu odpoved a pozrie späť na Jacka, ktorého stále drží za uši.* Alebo šukáš ty jeho? *Jack sa zamračí.* Ten preclík bol s cesnakom, že? *Amanda sa usmeje a Jack dostane zle tušenie. Hneď na to ho sestra oblizne po polke tvári. Jack sa zatvári znechutene a Amanda spokojne.* Hej, bol. Chuti? *Konečne pustí Jackove uši a Jack tak dostane možnosť si utriet tvár do rukáva kabátu. Amanda sa teda otočí na Jasona.* Keď idete sexovať tak si Jackie skladá ponožky a trenky? *Jack sa na ňu zamračí a nasadí si rúšku.* Si strašná krava. *A s tým sa urazene otočí a ide do obchoďáku. Am sa teda zavesí na Jasonove rameno, dá si tiež rúšku a ide za Jackom.* Bože, nebuď urazený ako baba. *Jack si aj tak ide nakvašene ďalej. Len Zahundre, že nemá brať božie meno nadarmo.* Že to vravíš ty. Chodíš iba na vianočnú omšu! Vsadím sa, že ani nevieš kde je v New Yorku kostol! Hej, blondíno! *Jack ďalej ignoruje svoju sestru. Tak sa Am zavesí visc do Jasona.* Počula som tú historku z laser game. *Uculí sa na Jasona a zároveň to povie dosť nahlas, aby to počul Jack. Tam sa zvrtne na päte a hneď ju u Amandy, ktorú prevŕta chladným pohladím. Na ňu to ale nemá žiadny efekt.* Kto ti donáša? *Opýta sa jej a Am sa culí ďalej.* Marta z recepcie. Sme v rovnakej skupine na Facebooku. *Prizná bez ostychu.* Vohohooo, bráško, sex na verejnosti, to ak by sa dozvedela mamka. *A šibalsky jej svietia oči. Jackovi sa pre zmenu v očiach myhne reálne zdesenie.* To by si neurobila. *A Amanda vyzývavo vystrčí bradu v rúške.* Chceš sa vsadiť? *Am hodí rukavicu do ringu a Jack zaváha.* Toto je vydieranie! *Zakričí na ňu po chvíli.* Stačí mi zohnať ps5 a zabudnem na to. *Povie a začne Jasona nenapadne obchytkávať a skúšať aké má pevné svaly. V duchu si o ňom myslí, že je dobrý matroš. Nezákde ale ďaleko, Jack si to všimne a stiahne Jasona za ruku na svoju stranu.* Neošmatlávaj ho. Máš doma Davida. *Zahriakne ju a snaží sa odlepiť Amandinu ruku z Jasona.* Áno a milujem ho ale keď on je tak sexy. Nechaj ma si ešte siahnuť. *Škemrá ako keby bol Jason hračka. Jack kategoricky hovorí nie, nie, nie. Už len stačí aby začal vrčať a hovoriť moje. Čo vlastne robí v duchu. V tom Amanda stratí pozornosť na Jacka a Jasona a pozrie za nich.* Och bože to je filmová hviezda. Ja vidím celebritu. *Začne hrkútať a konečne pusti Jasonovu ruku a sleduje Triss ako ide po obchode.*
*Stojí tam jako idiot s rukou napřaženou před sebou a snaží se odhadnout situaci. Je to snad nějaká Jackova kolegyně? Nedej bože bývalá milenka? Proč na něj tak kouká?* /Do mysli jí nahlížet nebudu. Ačkoliv... Ne. Nebylo by to správné. Ať už zná Jacka jakkoliv, zjevně jsou tu spolu a já do toho nebudu zasahovat./ *Když v tom jeho přítele uchopí za uši a Jason bez jakéhokoliv blokování emocí a udržování ledové masky mírně pootevře ústa. Něco takového za žádnou cenu nečekal,a že se připravoval na mnohé.* /Reklama na Calvina Kleina? Vždyť jsem oblečený!/ *Nepochopí narážku na vílí krásu a pozvedne levé obočí. V tu chvíli ale Amanda zasadí další ránu a Jason je na chvíli jako zaražen nějakým kouzlem. Už už se nadechuje, aby odpověděl, že je mu ctí ehm šukat Jacka, ale horlivá cizinka ho předběhne.* /Kolik kávy vypila? Či je tohle snad její běžný stav?/ *Už se pomalu ale jistě srovnává se situací a přepokládá, že už se nic horšího nestane. Vtom tmavovláska oblízne jeho partnera.* /Hej!/ *Pomyslí si tak nespokojeně, že je možné, že se to donese do Jackovy mysli. Ta je totiž jediná v okolí, kterou má pečlivě obhlédnutou a nijak zvlášť vůči ní neposiluje své bariéry.* Co si tak vzpomínám, tak ponožky jdou stranou, když přijde na sex. *Pronese klidným tónem a nenápadně si tak značkuje teritorium, kdyby snad měl Amandu vnímat jako hrozbu. Je pravda, že při jejich poprvé si oblečení složit šel, ale od té doby to počká až než je po všem.* /Nestěžoval si ani, když jsem mu roztrhl to tričko.../ *Až v té chvíli si všimne, že se od nich blonďák vzdaluje a kopne ho svědomí. Tak se soustředil na ukázku dominance, že nebral ohled na to, jak to může vnímat Jack. Jako správný džentlmen Amandu neodstrčí a v poklidu s ní pokračuje v cestě, když je do něj zavěšená. Ovšem vůbec se mu nelíbí, jak jeho lásku shazuje. Neví, že je to základní dynamika jejich vztahu, sourozenecké kočkování. Vidí jen někoho, kdo se naváží do Jacka. Do náboženských řečí se nezapojuje, protože víly na tohle mají úplně jiný pohled a jen hypnotizuje Jackova záda, jako kdyby ho tím měl přimět, aby se k němu vrátil. Cítí, jak se do něj zavěsí více a zpevní paži, aby snad neměla pocit, že by ji neunesl kdyby třeba zakopla. Tím se mu pěkně vyrýsují provazce svalů.* /Laser game./ *Překvapeně se na ni podívá a vidí, že to má efekt i na Jacka. Tedy, překvapeně. Na jeho poměry je to docela čitelný výraz, ale oproti emociálně založeným lidem pořád trochu vypadá jako krásná socha s mírně naznačenými pocity. Takovým tím způsobem, že se tesař snažil, ale úplně mu to nevyšlo.* Ha, bráško. *Zašeptá si sám pro sebe téměř neslyšně a hned se mu vyjasní celá situace. Aniž by si to uvědomil, jeden koutek mu vyletí vzhůru. Poté ucítí, jak ho pečlivě otlapkává a štve ho to podstatně méně, než kdyby touto dobou ještě nevěděl, že jsou sourozenci. Probudí se v něm ale jakýsi pocit zadostiučení, když si ho Jack odtáhne k sobě. Jakmile ucítí jeho ruku, bez přemýšlení si s ním proplete prsty a vloží mezi ně palec tak, aby ho mohl konejšivě pohladit v dlani.* /Že by měli sourozenci podobný vkus? S Aegonem jsme to měli podobně./ *Jelikož je zvyklý být primárně vnímán jako pěkný objekt, nechá veškerou obranu na Jackovi. Přijde mu roztomilé, jak si ho hájí jako čerstvě ulovenou kořist. Najednou však boj ustane a Amandina pozornost je upnuta jinam. Za ně. Když ho Amanda pustí, okamžitě toho využije a položíc ruku na Jackovu tvář, něžně ho políbí.* Rád tě vidím, detektive. *Láskyplně se usměje, ale jeho úsměv trochu zamrzne, když si všimne, za kým Amanda utíkala. Ne, nezamrzne. Změní se.* /No tedy. Ona nás snad sleduje, aby mohla uskutečnit kvalitnější výslech! Ale já se nedám! Pamatuji si moc dobře, jak se líbala s tím lovcem na mém plese./ Asi jdeme za ní, že? Je tu hodně lidí a jestli se nám ztratí, neseženeme pé es pět? Nebo jak se to jmenuje. Nechci ti působit doma problémy. *Ještě se na něj pousměje a pak se vydá k mladé čarodějce, se kterou uzavřel smlouvu o svém drahém, který je hned vedle něj.*
*Triss opravdu nemohla říct, že by čekala, že se k ní donesou slova jako celebrita. Mimoděk zvedne hlavu tím směrem a nejprve se střetne pohledem s ženou a potom s líbajícími se muži za ní. Její překvapení se objeví tehdy, když k ní jeden zvedne pohled. A rty se jí zvlní v lehce škodolibém úsměvu. Jason má co vysvětlovat. Ona možná taky, protože na plese tančila se Sanderem. Jason ho musel vidět i kdyby nechtěl, protože lovec si ji prakticky ukradnul. Zajímalo ji zda-li Jason ví aspoň třetinu z toho, co jí pověděl onehdy na plese vílím občerstvením zdrogovaný Jack. A taky zda si Jack pamatoval jak se jí ptal na to jaké vydávají zvuky...co to bylo...opice? Delfíni? Přesune pohled zpět na ženu, co je tam s nimi. Víla to nebude. Nemá typickou nadpozemskou krásu jakou má Jason. Ten se k ní pro její překvapení také vydá, takže po kratším zamrznutí se z tranzu vytrhne a vydá se za ním. V ten moment si teprve všimne absenci roušky, co ji při úsměvu nesklouzla na rty. Olízne si spodní, aby se ujistila, že nepraskl a když je Jason na dosah, tak se radši zastaví. Netuší, co teď. Kolem jsou civilové, takže pukrle asi nepřišlo v úvahu. Zase objetím si nebyla jistá zda by ho akceptoval a podávat ruku bylo...no moc formální na to jaký vztah spolu měli. Takže se nejistě zhoupne na patách a nakloní hlavu, takže se jí vlasy svezou přes poraněnou tvář. Sic to ucítí, tak nijak proti tomu nezakročí. Kdo ví, zda Jason o přepadení ví, ale pokud, tak se určitě zeptá. Nebo ne? Jemně se pomyslně otře myslí o jeho. Je to spíše než cokoliv pozdrav.*Zdravím. Hrdličky si vyrazily na nákupy?*Prohodí k nim a otočí se k ženě, aby se představila. Jen zkráceně. Natáhne k ní ze slušnosti ruku.*Jsem Triss a vy?*Zvedne jedno obočí a pobaveně se usměje. Jaká je pravděpodobnost potkat vílího krále v takové společnosti na vánočních nákupech - předpokládala tedy, že o ty jde - jen chvíli poté co byla ve společnosti dvou vlkodlaků. Snoubence alfy a gammy. No bez lhaní skoro mizivá. Mrkne na Jacka, jakoby mu říkala, že to on je měl představit. Pochybovala, že žena je Jasonova známost. Navrch když miloval Jacka. Což dokazoval nějakým způsobem zen polibek.*/Ty se taky s Andym líbáš a nemiluješ ho./*Prohodí její podvědomí za celkem slabou ale účel splňující bariérou, která spíše než cokoliv právě zabraňuje úniku myšlenek. A podobně. Pak se ale natáhne znovu k Jasonově mysli.*/Takže ty a Jack...konečně jste si vyznali lásku a jste spolu?/*Rýpne si spokojeně a potlačí touhu to dát najevo i ve skutečnosti. Nevědomky prohodila něco podobného co nedávno Nate. Problém byl, že jednodušší pro ni bylo poznat lásku někoho úplně jiného než její a jejích bližních. Vlastně dost možná nikdy ani opravdu nemilovala. Neměla kdy. Ani proč. Bála se. Měla prostě hrůzu. A Gavin byl nějakým způsobem...zkrat. kdo ví proč spolu ty dva měsíce vlastně byli.*
*Amanda sa nad Jasonovym priznaním o ponožkách spokojne uculí a Jack ide radšej do obchoďáku. Ignoruje ju a tak trochu aj Jasona.* /Nemusel jej odpovedať vôbec./ *Z jeho nakvašeného stavu ho ale vytrhne poznámka o laser game. Ma ho vôbec prekvapovať, že ma na stanici špióna?* /Už aspoň viem ako sa rozniesli niektoré drby./ *Chvíľu sa doťahuje so sestrou a potom si proste ťahá Jasona k sebe. Preč zo spárov jeho staršej sestry. Aj ho na moment zarazí, že Amanda prestane bojovať ale to už ma pri sebe svojho kráľa. Keď ucíti ruku na tvári tak si stiahne rúšku a bozku mu opätuje. Zatvorí nad tým oči ako si vychutnáva ten dotyk pier. Pousmeje sa.* Ja teba tiež, Jasi. *Šepne a dosť nežnejším hlasom než doteraz používal so sestrou. Počuje čo Am vraví a trochu sa zamračí a pozrie sa daným smerom. A vidí Triss.* /Vidím, že to dievča vie čo znamená odpočinok a to, že by nikam nemala chodiť sama./ *Zahmká a pozrie na Jasona.* Neboj. Nespôsobíš mi žiadne problémy, pretože ja sa vydierať nenechám. *A ide pomalým krokom za Amandou. Keď ich Triss tak familiárne pozdraví tak sa zopakuje to iste ako pred tým. Otvorí pusu, čo pod rúškou nie je vidno ale sú vidno vyvalené oči. A potom to chvíľu spracováva. Jack čaká. A tak ako očakáva... Amanda sa otočí a pendluje pohľadom medzi Jackom a Jasonom. A nakoniec zstaví na Jackovi. Ten si bleskovo zakryje uši ale čo mu je to platné keď sa mu vrhne okolo krku v snahe uškrtiť ho v kravate.* Ty jeden blonďatý zmetku! Vždy sa ťa pýtam či poznáš nejakú celebritu! A vždy povieš, že nie! Grrr. Ja ti dám! Daj sem tie uši, vyťahám ti ich až na zem! *Kričí na Jacka a visí na ňom. Jack jej odporuje tak, že sa nechá škrtiť ale aspoň si chráni uši.* Razí ti mlieko do hlavy? *Amanda ho po tej poznámke pustí. Takže sa môže nadýchnuť. Ale uštedrí mu pohlavok.* Hovorila som aby si moje kozy nespomínal! *Jack dá dole ruky a zloží si ich na hruď ako umanuté decko.* Kozy, kozy, kozy, kozy... *Lisk, facka. Jack práve schytal červený otlačok na ľavej tvári.* To je varovanie. *Povie Am ale Jack sa Uškrnie.* Varovanie od vorvaňa sa nedá brať vážne. *A teraz sa pre zmenu urazí Amanda a nasupene odíde ku stánku s plnenymi waflami do ruky.* Am! *Zakričí za ňou Jack, tak sa ešte otočí.* Zober aj mne! *Ako odpoved ukáže Jackovi prostredníček a ide ďalej.*
*Vidí, že jeho poznámka ho jemně pozvedla v Amandiných očích, ale přímou úměrou ho skopla dolů v očích jeho milého. Takže vlastně nemá ani prostor na to, aby ho to stihlo potěšit. Nechce na Jacka ale nijak tlačit a volat na něj jako jeho sestra, a tak raději mlčí a nechá se v tichosti osahávat. V podstatě to ani nevnímá, trochu se odklidí do svých myšlenek. Když se baví o špinonáži, vzpomene si, jak ho nějaká recepční div neoslintala při první návstěvě stanice. Matně si vybavuje její jméno a tuší, že to byla ta samá Marta. Ovšem není si tím jistý, a tak do konverzace nevstupuje. Poté si na chvíli oddychne v nepřítomnosti tmavovlásky a konečně si dovolí Jacka pozdravit tak, jak chtěl už na začátku. Sám roušku nemá, ale když vidí, že ji mají všichni- a hlavně Jack- krátce se rozhlédne po svém okolí. Samozřejmě až poté, co si vychutná polibek. Následně spatří stánek, kde prodávají uzavřené balíčky s jednorázovými rouškami a jeden si koupí. Sice mu to přijde poněkud nechutné a nevkusné, ale věří Jackově úsudku.* Nějak ses zapomněl zmínit, že dnes poznám tvou rodinu. Pokusil bych se psychicky připravit. *Vyčte mu s úsměvem těsně předtím, než rozbalí balíček a nasadí si roušku. Byl pryč jen chviličku, když ji šel koupit.* Tak to má vypadat. *Přikývne, když ho Jack ujistí, že se nenechá vydírat a vydá se spolu s ním za Jackovou sestrou, potažmo za Triss.* Hrdličky? Ty mě nepřestáváš udivovat. *Zavrtí hlavou a pousměje se pod rouškou. Štve ho, že když se konečně rozhodne projevovat emoce, nejsou vidět. Možná ji brzy strhne. Pak až si všimne, jak familiérnost zafungovala na Amandu a také vykulí oči. Přemýšlí, jestli by měl do týrání zasáhnout, ale uzná, že ne.* /Zjevně to nedělají poprvé, je to jejich věc./ *Chvíli se dívá na to, jak Amanda svírá detektiva v kravatě, ale pak od nich odtrhne pohled a pokrčí rameny.* No nic, jak se ti vede? Tedy mimo..ehm. *Kroužíc ukazováčkem ukáže na místo na svém obličeji, kde je Triss zraněná. O vlkodlačích žoldácích samozřejmě od svých špehů slyšel, ale nějak se k němu zapomnělo donést, na kom se vyřádili.* /Měl bych je napomenout. Říkal jsem, ať lidský svět řádně kontrolují./ *Triss do mysli nenahlíží, stejně jako nikomu ze zde přítomných, a tak její myšlenkové pochody nezná. Jinak by se jistě jal role vztahového poradce. A nebo by mu to bylo ukradené, těžko posoudit, když v té situaci není. Ovšem v tom ucítí přátelskou myšlenku a vpustí ji do jakési předsíně své mysli.* /Jsme spolu. Vyznání neproběhlo./ *Odpoví jí s mírným nádechem skleslosti, ale téměř nepostřehnutelným.* Na zem ne! Jeho uši mám rád. *Zamumlá, když mimoděk zaslechne Amandina slova, ale když se na ně podívá a uvidí, že si je Jack chrání, odmávne to.* /Tak nic./ *Pak už se Jack přepne do jakéhosi dětskéh režimu a Jasonovi začnou pod rouškou cukat koutky. Je to paradoxně jeden z dalších momentů, kdy ho láska k tomuto civilovi udeřila jako náklaďák.* To je troufalost, ještě po ní chtít wafli. *Zasměje se a sleduje, jestli mu ji sestra přeci jen donese. Trochu se obává, aby to místo toho neodnesly uši.*
*Na " pozdrav" Jasona se usměje a rozpustile na něj mrkne. Nad Jackovou absencí pozdravu zvedne obočí. Když na ni děvče vytřeští oči, tak se zhoupne na patách a stáhne ruku, protože je jasné, že se neoředstaví. Sama překvapeně pootevře pusu, protože brunetka se vrhne na Jacka. Ne nějak romanticky nedejbože, ale...spíše agresivně. A taky jí Jason položí otázku.*Bylo líp, ale dnes jste už druzí známí, co jsem tu potkala, takže perfektně v rámci psychiky.../aspoň myslím.../*Dokončí v duchu, takže věta vyzní nedokončeně. Když zmíní Jack prsa a mléko pohled jí automaticky sklouzne z Jasona k jejímu břichu a smutně se pousměje. Ona nikdy děti mít nebude. Minimálně ne vlastní. Dost dobře se ale baví nad Jackovým trucovitým postojem. Vážně. Chybí jen aby si dupnul. Nad tím se upřímně zasměje ač cítí pnutí ve rtu. Pro jistotu si ho olízne, než bude krev všude a vyloví roušku, kterou všichni mají, takže si ji také nasadí. Nakloní hlavu nad jménem. Nebo zkráceninou.*Am...Amelie? Amaya?...ne...hmmm.*Zabrble si potichu pod nosem, což se dost možná ztratí jednak v roušce, hluku obchoďáku či hudbě, která se ozývá z butiku vedle nich. Zvedne obočí, zrovna v moment, kdy sestra je u stánku, ale ne v reakci na její zvláštní způsob uražení se. Ale nad odpovědí Jasona.*/S tím bys měl něco udělat. Kdybys jen věděl co pěkného mi o tobě řekl na bále...ach jste sladcí./*Pomyslně v myšlenkách mrkne, ale netuší zda to vycítí. Navenek to však potlačí. Otočí se k Jackovi a luskne mu před očima, aby se k ní otočil. Je celkem ráda že až na tvář a mírně podřené dlaně jsou všechny rány zakryté rolákem...vlasy, a botami.*Pokud tě zajímají ti vlkodlaci, tak většina se zabila. Jednoho lovci dostali.*Ušklíbne se nad tím. Neznala detaily a nebrala to jako neschopnost. Jen jí bylo líto tak jednoduchého úniku před trestem.*Ale to je fuk. Taky tě ráda vidím. Hádám to bude sestra? Zdvořilost minimálně máte společnou.*Popíchne ho spokojeně a podívá se na místo, kde si minule všimla, že se tu a tam přidržel. Snad zranění?*Jak ti je, Jackie?*Prohodí s jistou davkou starosti o přítele a podtrhne tazavý pohled pozvednutým obočím. Na Jasona se pak usměje, asi aby věděl, že ho neignoruje. Ale poznat to jde jen na očích. No možná na ní trochu víc, protože má roušku věčně pod nosem kvůli tlaku a teď trošičku sklouzla při mluvení.*
*Počká na Jasona kým si kúpi rúšku, zatiaľ si tú svoju nasadí tak ako má byť.* Vzhľadom k tomu, že môj mobil má Amanda tak som ani nemal možnosť ťa varovať. Dúfam, že nebude posielať môjmu šéfovi sprosté vtipy. *Dodá zamyslene a podozrievavo si ju prezrie. Ide s Jasonom za Amandou. A potom už sa strhne súrodenecká potička. Keď to ako tak skončí a Amanda ide pre jedlo tak Jack ju pozoruje ako hladný buldog. Aj keď reálne hladný nie je.* Ale čo by... myslíš, že mi tam ako pomstu nechá dať lentilky? *A v jeho očiach sa skutočne zračí obava z tejto prísady keď sa pozrie na Jasona. Ako keby nerátal s možnosťou, že mu nekúpi nič. A znova pozoruje sestru ako čaká na objednávku. Prestane s tým keď mu Triss luskne prstami pred tvárou. Pozrie sa na ňu pohľadom ako keby bol pohoršený z toho, že ho vyrušila z dôležitej činnosti.* Robia to profesionálny žoldáci. Zajatie znamená výsluch a možný únik informácií. Ten čo ho zajali je už teraz mŕtvy muž a je jedno či niečo povedal. Je to tvrdý biznis, takže keď sa kvôli tomu zabili tak buď v tom boli veľké peniaze alebo ide o obavu z objednávateľa. Len nie lentilky. *Ale to už povie znova s pohľadom smerom ku sestre. Až fascinujúce ako sa ľahko prepína z pracovného do súkromného módu.* Hej, sestra, Amanda. *Odpovie jej a ignoruje podpichovanie. Nad oslovením Jackie ale odtrhne znova pohľad od Am a pozrie na Triss.* Dobre. Ale ty asi nebudeš na tom podobne. *Skonštatuje. Pritom pozrie na Jasona a zamračí sa na jeho kabát.* Zobral sis iný. *Jemne mu opráši čisté rameno. Zvykol si na ten jeho snežiaci.* Vyzeráš ako mama keď taťkovi stále upravuje kabát. *Ozve sa Amanda a nesie dve wafle a jednu z nich podá Jackovi. Potom pozrie na Triss a Jasona.* Hrdličky sa keď tak podelia. Ja som Amanda, chceš si dať tiež? *Ponúkne Triss a rovno sa aj predstaví. Jack zatiaľ skúma waflu ako nepriateľa.* Ježiš, už si daj, nedala som ti tam lentilky. Si fakt divný. Mávaš príliš často otrasy mozgu a potom to takto dopadá. Averzia voči lentilkám. Hlavne, že si ako batoľa oblizoval omietky. *Zašomre a dá si do pusy kus wafle s polevou.* Odkiaľ sa poznáte? Bože, žer máš tam nutelu! *Zrúkne na Jacka a ten sa ako na povel zahryzne. A skutočne je tam nutela.* Nejdeme trochu stranou, aby sme tu nepohoršovali ľudí? *Trochu sa Am rozhliadne a začne sa presúvať k prázdnejšiemu kútu.* Jack sa od istého času nechváli kamarátmi. Sme sa už báli, že je asociál. *Jack to nekomentuje, ma jedlo v ktorom je nutela takže je spokojný.*
Já si hned říkal, že je ta zpráva nějaká zvláštní. Byl by velký problém, kdyby posílala? *Zeptá se s pobaveným úsměvem, protože by byl rád u toho, kdyby se něco takového stalo. Náklonnost nenáklonnost, jistá škodolibá stránka v takovéto situaci převažuje.* Pakliže se tě snaží zničit... *Pokrčí rameny a nedává na sobě znát, jak je úsměvné, že drsný detektiv, co upadl do díry s mrtvolami tak silně nesnáší lentilky. Bere to jako naprosto seriózní věc. Ale pak si uvědomí, že Jacka akorát zbytečně nervuje a pousměje se.* Nemyslím si, že by ti je tam nechala dát. /Ovšem neznám ji, takže bůhví, jak má posunuté meze./ *To, že má vedle sebe Jacka ho automaticky uvádí do trochu uvolněnějšího módu. A jelikož se k tomu připojila Triss, nemá potřebu to nijak zvlášť kontrolovat. Přeci jen se tyto informace nikam nedostanou. Pokud nechce zemřít, nesmí nikomu říct, že je viděla se políbit.* /Jak se mám chovat ve.. vztahu? Mám dělat něco jinak? Nebo se snad držet nějakých mezí? Nebo naopak popustit své vášně? To asi úplně ne./ Druzí známí? To nevím, jestli jsem chtěl slyšet. Dost to komplikuje se cítit výjimečně. *Dramaticky od ní odhlédne jako kdyby ho hluboce ranila, ale je znát, že si dělá legraci. Obešel to pěkným způsobem, aby nelhal a zároveň mu to dovolilo se trochu pobavit. Obrátí se však zpátky k ní včas na to, aby si všiml, jak se smutně podívala na vlastní břicho. Celou dobu tak nenápadně odposlouchává hádku sourozenců, takže ví, o co asi jde. A tak jí konejšivě přejede rukou po rameni.* /Hmm, pravda. Také doteď neznám jméno jeho sestry./ *Přikývne na Trissino hádání ze zkratky a též se nad tím krátce pozastaví. Ale počítá s tím, že se na to kdyžtak může kdykoliv doptat detektiva.* /Něco udělat? Pěkné věci na bále? Triss krucinál, buď buď konkrétní a nebo to nekomentuj! A vůbec, ty máš co říkat./ *Odpoví jí lehce popuzeně, ale pořád je v tom slyšet pobavený podtón a přátelský styl povídání. Ovšem po jejích slovech v mysli ho začne užírat zvědavost. Co o něm řekl naprosto sjetý Jack? Ach, ten jejich tanec. Pod rouškou se mu při vzpomínce objeví úsměv, ale není natolik výrazný, aby se odrazil na vráskách u očí. Přesto jakoby se jeho oči rozněžnily. Pak se ale Triss s Jackem nějak dostanou k práci, a tak se maličko narovná v ramenech- protože víc to není možné, aniž by si zlomil páteř- aby působil více.. agentsky? Asi.* /A jsme zpátky u lentilek./ *Škádlivě do něj strčí ramenem, aby ho trochu odreagoval od nechutné představy barevných bonbonů. Po chvíli se dozví Amandino jméno a zapíše si ho mezi jména, která rozhodně není záhodno zapomenout.* Takže poctivě dodržuješ odpočinek? *Zvedne jedno obočí. Trošku do něj rýpe, zároveň se ale desetkrát tolik obává, že si zase roztrhá stehy.* /A pokud už je ti tak dobře nemohli bychom.../ *Vyšle k němu myšlenku a jen doufá, že má Triss natolik soudnosti, aby Jackovi nečetla myšlenky.* Myslel jsem, že je to pracovní. Nechtěl jsem riskovat, že má někdo z okrsku Zrak. *Dále nevysvětluje, protože se vrátí Amanda, ale ví, že Jack pochopil. Jak by vysvětlovali někomu, kdo nic neví, že mu nasněžilo na ramena, když v žádné části NY nesněží?* /Hmmm./ *Přijde mu milé, jak je Amanda automaticky bere za pár. Jistě, jsou. Ale přirovnání k rodičům? To mu nějakým způsobem přijde vážnější. Možná ho to trochu vyděsí? A nebo se mu to jen líbí? To se mu asi ujasní v pozdějším přemýšlení.* Nemyslím si, že se podělíme. *Uchechtne se, když Jack přestane okukovat wafli a konečně se do ní zahryzne. Ovšem představa Jacka olizující omítku ho natolik pobaví, že se na ni začne vyptávat.* Tak omítka? Chci vědět víc! *Usměje se a zarazí si ruce do kapes kabátu. Když je vyzván stranou, s radostí se přesune na nabízené místo. Jelikož se kolem nich doopravdy udělá více prostoru, sundá si roušku a nacpe ji do kapsy. Přejede si prsty po dokonale zastřiženém strništi, jakoby ho snad rouška měla nějak poničit.* /Asociál? To bych od našeho prvního setkání neřekl./ *A tak jen jako reakci lehce nadzvedne obočí.* Máme dnes nějaké konkrétní plány?
*Zasměje se nad Jasonovým dramatickým výstupem.*To víš přátelé z místní smečky.*Prohodí a zamrká, jakoby to byla omluva. Věnuje mu překvapený pohled, když se jí dotkne, krátce potřese hlavou a nasadí úsměv s pokrčením ramen, který říká něco ve smyslu "Vpohodě. Všechno je vpohodě."*/Ano něco udělat./*Začne pobaveně a vduchu si teatrálně povzdechne.*/To znamená říct mu to. Nepřijde mi jako typ, co by s tebou byl, kdyby k tobě něco necítil...a nebudu ti říkat, co řekl mě. Na to se ptej jeho. Jen ti navozuju zvědavost...jinak vůbec netuším, o čem mluvíš./*Zakončí myšlenkový dialog rozpustile - nebo jeho část telepaticky a v realitě se na něj otočí a mrkne. Pak se však otočí už k Jackovi, kterému luskne před obličejem. Nevinně se usměje, když se k ní Jack po lusknutí otočí.*Tomu vlkovi se to zjevně nepovedlo se zabít...Akorát ví...několik zajímavých věcí...*Odkašle si a dál se k tomu snaží nevyjadřovat. Pobaví se na tom, že Jack nesnáší lentilky. Jaký k tomu má důvod asi? Možná špatná zkušenost nebo se jich přejedl...netušila. Nebo mu jen vadila ta kombinace?*Křivdíš mi. Náhodou...je mi fajn...*Prohodí naoko uraženě. Je teda pravda, že každý pohyb trochu bolí, zvlášť když batoh na zádech lehce poskakuje na zádech a naráží do žeber, ale aspoň už může normálně dýchat i mluvit. Tvář jen občas tepe, když se moc usmívá, protože jí to modřina ani naprasklá kost neschvalují, ale třeba krk a zápěstí bolí jen na dotek. Kotník praticky vůbec. Podřené kolena a dlaně jen první momenty pod vodou, nebo při kontaktu s potem, octem a podobně. Ale to spíše štípe a pálí. Takže...Ah a málem zapomněla na zašité místečko na hrudi, kudy se dostali k plíci, aby ji zašili, tak samo to na hlavě. Ty začínaly svědit, ale škrábat je nemohla, pokud nechtěla potrhat stehy. Naštěstí šlo jen o malé rány...Tedy myslela si to.*Těší mě.*Plynule se otočí k Jackově sestře. Je zvláštní jak jsou si sourozenci nepodobní, ale je hezké vidět Jacka i jinak než v pracovním nasazení, jak se chová jako trucovitý kluk a popichuje se se svou sestrou. Bylo to jednoduše úsměvné.*Není třeba, jedla jsem.*Mrkne na ni a když Amanda dodá to o omítkách, tak se neudrží a zasměje se.*Vážně?*Hodí po Jackovi pohled.*Asi potřebuju slyšet víc historek.*Nevinně se koukne do stropu obchodního domu a za ten krátký pohled si zkonstatuje že má přeplácanou vánoční výzdobu. Zhoupne se na patách a znovu se na ni podívá, aby jí odpověděla.*V knihově. Chtěl po mě najít nějaké knihy a staré články z novin.*Odpoví upřímně tónem, který jasně značí, že byl strašný mrzout onehdy. A taky tam byl pracovně. Málem neúspěšně potlačí smích nad Jackem, který baští vafli s nutelou a ochotně se přesune bokem, kde si trochu stáhne roušku a vyloví z batohu láhev s citronovou vodou a mátou, aby se napila. Do vzduchu se zatím roznese jemná vůně mateřídoušky. Za chvíli ale batoh stejně zavře, když vrátí pítí a hodí si to s bolestným úšklebkem na záda, kde to narazí nepříjemně do žeber.*Nejsem si jistá, že by měl důvod se chlubit kamarády./Pokud víte...nebo víš?...Amando, tak já taky v médiích nesdílím osobní život./*Dodá si v duchu, načež si jemně otře rty od kapek vody. Obzvláště opatrně pak místo, kde je ret natržený. Sic už se to hojí, stále to bolí. Aspoň už to vyloženě neteče, ale jen se tam vytvoří krvavé krůpěje. Konečně je tam totiž stroupek.*
Nebolo by to nič čo by som nevyriešil aké keďže sa so šéfom príliš nemusíme tak by som sa tomu rád vyhol. *Prizná mu úprimne.* Ja si to myslím. Určite mi donesie waflu posypanú lentilkami. *Zašomre si trucovito. Len tak na jedno ucho počúva ako sa Triss a Jason bavia. Sleduje sestru ale tiež odpovie Triss. Aj keď sa v podstate nepýtala. No, jeho myšlienky na moment skĺznu do pracovného módu. Je to čisto automatická vec najmä keď už sa tejto práci venuje roky. Ale tiež si uvedomí, že ma voľno a ma tu sestru. Ucíti drgnutie tak sa trochu poohliadne na Jasona. Jeden kútik mu vyjde hore čo neni vidno ale trochu sa Jasonovi o to rameno oprie. Len pre ten dotyk. Trochu pokára Triss ale evidentne sa mu to vráti ako bumerang.* Nepracujem v teréne, som kancelárska krysa, takže v podstate áno. *Odpovie... to že si už stihol stehy dva krát roztrhnúť ale nepovie.* /Iba dva krát./ *Podla jeho úsudku je to v norme. Keď počuje Jasonovu myšlienku tak sa naňho otočí. Nič nepovie, iba mu zaiskria oči. A vyšle mu spleť myšlienok a predstav čo všetko by mohli robiť nie len v posteli ale aj na iných miestach. Snáď skutočne Triss nesleduje Jackove myšlienky. On sám sa radšej sústredí na niečo iné inak by musel ísť s Jasonom pohoršovať spoločnosť na spoločne toalety. Napríklad to čo tvrdí Triss, že jej je fajn... nežerie jej to ale necháva to tak. Všimne si Jasonov kabát a prikývne nad tým čo hovorí. Je to logické.* Aj tento je pekný. *Pochváli mu ho. Nad poznámkou od Am iba nakrčí nos ale potom už ma jeho pozornosť jedlo. Aj keď najskôr ho podrobí rontgenovemu pohladu. A potom sa naňho vrhne. Pozrie na Jasona s plnou pusou a zauvažuje.* /No, Jackie... vo vzťahu sa občas delí o jedlo./ *Chvíľu nad tým premýšľa. Ale nakoniec sa rozhodne ponúknuť aj Jasona. Amanda to samozrejme sleduje. Jack privrie oči nad tým keď Am začne vyťahovať záležitosti ohľadom jeho detstva. Nepáči sa mu to. Odkusne si z wafle s poriadnou dávkou nuteli. Am sa zasmeje nad nadšením Jasona a Triss.* Vážne. Keď nebol v ohrádke tak lozil po izbe a oblizoval steny. Ďalšia perlička o Jackovej je, že strašne dlho nevedel vysloviť R. Stále miesto neho hovoril L a chodil kvôli tomu k lokopedičke. A tie lentilky! *Začne sa Amanda smiať a Jack len skľúčene mumle, aby prestala. Jeho sestra sa síce dosmeje ale prestať neprestane.* Som ho učila strielať lentilky nosom. A on ... *smeje sa*... miesto toho aby ... *znova sa smeje* ...vyfúkol, tak ju vzdychol! *A smeje sa hurónskym smiechom. Jack ju prepaluje nenávistným pohľadom.* Mu ju doktor vyťahoval mega veľkou pinzetou. Ja som síce dostala výprask ale Jack potom strašne dlho reval len čo videl lentilky. Ach, ty si sa vždy nechal nahovoriť na nejakú kravinu. *Utrie si slzy, ktoré sa jej od smiechu spustili a zahryzne sa do jedla.* Takže v rámci práce. *Zahuhle Am k Triss nad tým ako sa spoznali. Pousmeje sa.* Tak bol to nezvyk, lebo Jackie mal vždy veľa ľudí okolo seba. FBI ťa pokazila. *Vyčítavo povie bratovi.* /Keby si len vedela, že to bola CIA./ *Pomyslí si Jack a uhne pred Am pohľadom.* Plán je taký, že tuto beáška mi zoženie ps5 a potom pôjdem s Martou a kamarátkami na babským pokec. Och, bráško, to mi pripomína... mamke preskočilo. Pohádala sa so Stromayerovou a vyhlásila, že musíme mat krajšie vyzdobený dom než oni. Takže skús prísť skôr aby si taťkovi a Davidovi pomohol vešať svetlá a všetky tie hovadiny a podobne. Uuuu, Jason, tu by sa dva páry chlapským rúk navyše hodili, takže čo robíš na pred, počas a po vianočných sviatkoch? *Nenápadnejšie pozvanie na Vianoce už asi neexistuje. A pozrie ešte na Triss.* A ty čo robíš na Vianoce? *Jack sa v duchu iba plácne do čela.* /Ona by pozvala každého známeho na Vianoce. Takže toto tehotenstvo ju zbavuje filtra, paráda.../
*Přikývne a dokáže si představit, že by to mohlo být poněkud nepříjemné. Ovšem pozastaví se nad tím, že by to Jack přesto vyřešil. Pozastaví se nad tím v tom nejlepším slova smyslu.* Nemyslím si, že by bylo mnoho věcí, které bys nevyřešil. *Mrkne na něj a následně je sám zvědavý, jak se Amanda Jackovi pomstí. Zdá se však, že nakonec nebyly lentilky užity proti němu a i Jason si trochu oddychne. Ani neví proč. Možná objevuje nějakou základní empatii.* Místní smečka. *Zakaboní se jako kdyby nemluvil o bandě vlkodlaků ale smradlavé skládce, kde ho někdo nutí stát a čichat individuálně ke každému odpadku. Zkrátka znechuceně. Řekněme, že s místním Alfou nejsou zrovna nejlepší kamarádi.* /Domnívám se, že jsem ho nazval barbarem? Nu což./ *Celé její zjevení, co se snaží naznačit, že je v pořádku jí nesežere a mírně zavrtí hlavou.* /Můžeš se mnou mluvit. Klidně mi někdy napiš a navštívím tě. Něco necítil? Takže se domníváš, že mě miluje? Nedělej mi falešné naděje! Akorát kvůli tobě uspěchám vyznání a on mne opustí!/ *Přesto v něm vře, moc by chtěl vědět, co o něm Jack říkal na plese. Vílí víno značně rozváže jazyk, takže pravdivost takových slov je zaručená.* /A zjevně to bylo pozitivní, jinak by mě tím Triss tolik neočkovala./ *Tentokrát jsou jeho myšlenky doopravdy jen jeho. Ostatně i čarodějka vypadá, že se mohou vzdát telepatie a mluvit spolu nahlas. Ucítí, jak se proti němu Jack zapře a s radostí tak chvíli zůstane. Rád se ho dotýká i mimo jakýkoliv sexuální kontext. Ačkoliv i ten se nabízí, jak se hned vzápětí ukáže v jejich tajném odvětví rozhovoru. Vidí, jak se na něho dívá a kdyby měl ještě roušku, kousnul by se do rtu. Ale takhle se ovládne, aby nezpůsoboval nějaké fópá. Po chvíli mu ale do mysli začnou proudit obrazy jich dvou a ovládání začne být trochu těžší. Ovšem je v tom trénovaný, takže krom drobného úsměvu na sobě nic nedává znát.* /Tak už vím naše dnešní plány./ *Odpoví mu ještě, ale pak jeho mysl opustí a věnuje se současnému rozhovoru. Sice má velkou míru sebeovládání, ale zase ne nekonečnou. Obzvláště s Jackem.* Děkuji. *Pousměje se a dost ho překvapí, že mu detektiv nakonec nabídne kousek wafle. A tak udělá tu jedinou možnou věc. Nakloní se k wafli a kousne si tak maličko, že by se dalo sotva postřehnout, že něco ubylo. Jack je s ní zjevně spokojený a Jasona bez wafle neubyde vzhledem k tomu, že si stejně moc nepotrpí na lidskou kuchyni. Ovšem to už Amanda vypráví o Jackově dětství, a přestože se baví, cítí povinnost být na detektivově straně. A tak se nahlas nijak nesměje, jen se mírně pousmívá a nakonec tiše poznamená:* Agent Ilons. *Avšak u lentilek si netroufá ani na onen drobný úsměv. Cítí jasně nakreslenou hranici.* Vánoce? Já, ehm, pokud Jack chce... nemám nic jiného na práci. Rád přiložím ruku k dílu. *Rozhlédne se kolem nich a moc si není jistý, jestli to vyřešil dobře. Ovšem když pozve i Triss, ztratí prvotní představu, že jde o něco super vážného a uvolní se.*
*Meritriss s úsměvem sleduje tu nesourodou skupinku, kde každý disponuje něčím jiným...hlavně co se týče rasy či schopností. Král víl, obyčejná čarodějka, civil se zrakem a civilka. Krásná to kombinace...*/Bože...nevím jak jinak by sis chtěl vyložit to, že než aby ho někdo mohl použít proti tobě, tak by radši schytal kulku. A já jsem se s ním bavila o citech. Jen vy jste telata a nepobavíte se o nich./*Prohodí upřímně, ale vyznívá z toho, že to myslí přátelsky. Nechce mu dávat falešné naděje, ale když řekla Jackovi ať si vyznají lásku, on jí řekl přeci, že ne, protože by utekl do Faerie a už by ho neviděl. Bylo celkem zábavné a roztomilé, jak se oba báli, že je ten druhý nemiluje a kdyby mu to řekli, tak by je odstřihl ze života. A ani za mák jí nenapadlo, že to je možná to, co dělají ona a Sander...teda kdyby ona jeho milovala, že ano. Spíš myšlenkou je to, že nemluví o citech. Bože...nemiluje ho. Vždyť...má nad sebou kontrolu. Nemůže cítit něco, proti čemu se brání...že ne? Na Jasonovu první část výlevu, kdy jí řekl, že s ním může mluvit a klidně přijde, nereaguje, protože ho svými problémy nemíní zatěžovat. Prostě ne. Vnímá konverzaci Jacka a Jasona, ale nepřerušuje ji. Dokonce jim dá tolik soukromí, že je ani nepozoruje. A když Am začne vyprávět, tak se Triss široce usměje. A to se chvilkami mění i na překvapený výraz. U písmenka L místo R zaslechne Jasonovu poznámku a zarazí smích, který jí skoro unikne z úst, ale u lentilek se prostě a jednoduše rozesměje. Takhle přátelství fungují ne? Alespoň ta dobrá. Kamarád ti pomůže nebo i bude na tvé straně, ale první je na řadě smích, pak litování. Triss ale skrze to napadne, zda i ona má nějaké podobné zážitky z dětství. Sice měla otřesnou matku od pěti let a roky předtím si moc nevybavuje, ale je dost možné, že Caroline bývala dobrou mámou. Možná to jen zničila ona? Mohla za to ona? Kdyby nebyla čarodějka, nebo neodhalila svou moc...Mohli být rodina, mohli být v Anglii...Andrew mohl žít...Mohli si být do konce života blízcí...Ale to jsou samé kdyby. Přesto jeden z důvodů, proč se nesnášet o kapku víc. Nad poznámkou o tom, že se poznali skrze práci přikývne. Skoro ani nepostřehne, že Am buď nedošlo nebo to přehlídla, že Triss anžto "celebrita" (jak ji nazvala) pracuje. Navrch jí v myšlenkách projíždí to, že si Jason nechává říkat Agent Irons a Jack byl u FBI...údajně. Tomu jak se tváří za mák nevěří, že tam byl, ale je to přeci jen jeho věc. Ona si troufala říct, že byla lepší herečka, než detektiv. Tu a tam přikývne, aby potvrdila, že je myšlenkami přítomna, ačkoliv Am už stočila řeč k Jackovi a k Jasonovi. Když pak prohodí ale dotaz jejím směrem, tak se Triss povede vdechnout slinu a čistě ze zvyku si poklepe po hrudi.*Maldición!*Odkašle si s trochu bolestivým výrazem a rychlým, kratičkým zamrkáním zažene slzy.*Furt na ty žebra zapomínám...*Postěžuje si. To v médiích nebylo zmíněno, že co má za zranění, ale říkat to Amandě nebylo třeba.*Já? Já ne...Vánoce jsou čas s rodinou. Jack by tam měl mít Jasona jako svého PŘÍTELE...ach jak pěkně to zní...*Zaraduje se a pak pokračuje.*Neměl by mít na rodinném setkání KAMARÁDKU.*Hodně se snaží, aby v tom nebylo slyšet opovržení. Ne mířené proti nim, spíš proti tomu jak ji za kamarádku někdo může považovat. Radši si stáhne myšlenky rychle zpět, aby to Jason nevycítil, jelikož doteď nějakým způsobem okrajově sdílela spíše emoce, ale...právě proto. Nikdo nemusel vědět o její sebenenávisti. Hlavně ne v tak krásný čas. Ale povede se jí to, aby to znělo přirozeně, jen s důrazem na ta dvě slova, která určovala její a Jasonům rozdílný vztah, který měli s Jackem.*
To povedz nevyriešeným prípadom na mojom stole. *Popravde, s prácou dosť pohol ale tými slovami mu Jason dosť pohladil ego, takže si ho musí niečim schladiť. Páči sa mu ako sa okolo neho a Jasona vytvára intímna zóna. Nenápadné pohľady, jemné dotyky. Netreba slová navyše. A už vôbec nie keď stačí myseľ a trochu predstavivosti. A potom sa Am vráti s jedlom. Jack si spokojne pochutnáva na wafli bez lentiliek aniž by tušil o čom sa telepaticky bavia Jason a Triss. Kútik úst ma zapatlaný od nutely. Po menšom rozhodovaní teda ponúkne Jasona jedlo. Síce sa zamračí nad tým ako neznatelne si odhryzol ale...* /Ostane viac pre mňa./ *Tak pokračuje v jedle. Keď Amanda rozpráva o jeho detstve tak na ňu hádže nazlostené pohľady. Ale je rád, že nespomenula ako dlho nevedel vysloviť R. Skoro celú druhú triedu na základnej škole chodil k lokopedičke a učil sa vyslovovať. Úkosom pozrie na Jasona keď si potichu povie Ilons. No ale potom obdaruje Triss nabručeným pohľadom keď sa smeje na lentilkách.* Ale inak bol Jackie fajn dieťa. Aj keď trochu rozmazlený. *Povie Amanda so smiechom v hlase a doje svoj dnešný už niekoľký prídel jedla.* Nebol som rozmazlený. *Zaprotestuje Jack a taktiež doje. Preberie od Am obal a zahodí ho do koša čo je kúsok od neho.* Ale bol. Si vymodlené decko, takže si ťa mama stále čučučkala. A stále to robí. Vždy keď prídeš domov tak nemusíš pohnúť ani prstom. *Amanda vytiahne vlhčené servítky a jeden dá Jackovi a druhý si vytiahne pre seba.* To nie je pravda. Vždy keď prídem tak pomáham. *Oponuje Jack a utrie sa. Tak isto aj Am a podá mu servítku na vyhodenie. Také automatické gestá.* Hej lebo tatino ti dá niečo robiť. Mama nie. Tá len okolo teba hrkúta. *Jack zahodí servítky a dá si rúšku späť.* To je blbosť. *Zahundre si Jack a fakt sa nad tým zamyslí.* Si to over keď prídeš domov. *Povie mu ešte Amanda a potom už sa reč stočí na sviatky. A pozvanie k Porterovym.* Jackie chce určite. Tak príďte spolu. *Hned rozhoduje Am a Jack si povzdychne.* Netlač tak naňho. *Am sa toho chytí.* Nechceš, aby prišiel na Vianoce? *Jack prevráti oči v stĺp.* Chcem... *A nemá šancu pokračovať lebo Amanda sa víťazoslávne zasmeje.* Tak vidíš. Príďte obaja inak si ma neželejate. *Výhražne dvihne prst a už sa otočí k Triss.* Och, rebrá? To je inak strašne, že sa niečo take stalo. Ale máš pravdu, znie to pekne. Jack málokoho doviedol domov predstaviť. Ale pokojne môžeš prísť aj ty. Nám to nevadí. Však keď sa rozhodneš tak povedz Jackovi. Alebo rovno príď s nimi. Na letisku vás tento rok vyzdvihne David. Aj tak ma stále home office. *Mávne na Jacka a Jasona rukou a nasadí si rúško.* Okej, bráško. Teraz chcem ten Playstation. *Zavelí a začne popostrkovať Jacka. Ten len zakrúti hlavou a prevráti oči v stĺp. Znova. Vyrazí teda smerom k obrovskému elektru.* Teším sa ako na tom vyskúšam mortal kombat. *Veselo si švitorí Am.* Nevravela si, že to chcete dať Chrisovi? *Opýta sa podmračene Jack.* To áno. Však mu to tam aj zabalíme ale nedovolím mu na tom hrať viac ako hodinu denne. Max dve ak bude nosiť jednotky. Ale inak si s Davidom budeme pekne večer drtiť. *Jack sa zasmeje. Toto mohol čakať.* A čo Heathie a Aby? *Amanda mávne nad tým rukou a rozhliadne sa naokolo keď vojdú do Elektra.* Heather je zlá ako čert. Jej dám krabicu uhlia... ale dostane bicykel. A nejakú bábiku. Ešte tam mame pre nič nejaké drobnosti, Aby zas bude mať takú tu detskú kuchynku. Už vidím ako je to rozlámané a podobne ale dali nám to Davidovi rodičia, že nech to dáme dievčatám. Kravina. Decká dostanú plno kravín ale najhoršie je, že čím sú staršie tak je to ťažšie. Už ich neoblbneš plyšákom. *Stažuje sa Amanda ďalej. Jack jej iba pohmkáva.* Hlavne Chrisovi nedávajte žiadny luk a šíp. Skoro prísť o oko mi stačilo raz. Počkajte tu. *Povie im Jack a odíde za jedným týpkom pri pulte. Chvíľu sa tam bavia. Jack v ležérnej póze a chlapík sa krúti ako červík na háčiku.* Dúfam, že viete byť pri sexu ticho. Nechce sa mi deťom vysvetľovať, že prečo strýko Jack a jeho kamarát Jason v noci vydávajú divne zvuky. *Podpichne Amanda Jason a trochu doňho drgne ramenom.* Ako ste sa vlastne dali dokopy?
*Na jeho poznámku se pousměje. Je mu jasné, že ne všechno je vždycky růžové, a tak to dále nekomentuje. Své si splnil, zalichotil Jackovi a nemusí se teď bavit o práci. Je trochu nesvůj z toho, jak se kolem nich hrnou hordy lidí bez tváří. Tedy, tváře samozřejmě mají, ale skryté pod rouškou, pokud jsou na to dostatečně ohleduplní. Jason si ji sundal kvůli tomu, že jsou trochu stranou od ostatních a své skupinky se neštítí, ale uvědomuje si, že ji bude muset brzy zase nahodit.* Schytat kulku? *Vyhrkne nahlas, protože ho to neuvěřitelně zaskočí. Nejdřív mu čarodějka nechce prozradit, o čem se bavili a teď z ní vypadne tohle?* /Co to má vůbec znamenat? To mi nevěří, že se o situaci postarám?/ *Vůbec nebere v potaz, že to Jack řekl, když byl absolutně pod vlivem vílího vína. Jde čistě o to, že něco takového vypustil z úst. Když mu ale konečně dojde, že nepromluvil v Trissině mysli, ale nahlas, odkašle si. Poté už si kousne wafle a vtipkuje o Jackově dětství, jako kdyby se nic nestalo. Sleduje, jak se Triss nakopne batohem do zad a maličko nakrčí obočí. Štve ho, že se nechává dobrovolně v zuboženém stavu. Jistě, bylo by podezřelé, kdyby se "hvězda" jen tak uzdravila, ale nemohla by to hrát?* /Přeci jen je to herečka, bylo by snazší hrát bolest a nemuset ji doopravdy prožívat./ *Ale nijak to nekomentuje. Následně ho Amanda absolutně vyžene z konfortní zóny a tak se útrpně podívá na Jacka. Ovšem ten řekne, že by ho na svých Vánocích chtěl. Jason se pousměje a pokrčí rameny.* Nuže dobrá. *Přikývne Amandě a také už vytáhne jednorázovou roušku z kapsy a nasadí si ji. Poté se vydávají na hon playstationu a Jason je poněkud zamlklý. Hlavou mu běhají Trissina slova.* /Jak jinak by sis chtěl vyložit to, že než aby ho někdo mohl použít proti tobě, tak by radši schytal kulku? Jak jinak bych si to chtěl vyložit?/ *Slyší, jak zdůrazňuje jejich jiný vztah s Jackem, ale nijak na to nereaguje. Rozhlíží se všude kolem sebe a raději se rozhodne pro pohled do Jackových zad, courá se totiž za ním. Dekorace jsou na něj příliš kýčovité.* Lidé vůbec neví, jak umí být zima krásná. Takhle rozhodně ne. *Zamumlá si pod vousy, když vrazí do plastového sněhuláka a otřese se hnusem. Kdyby nebyl ze Zimního dvora, možná by ho to tolik netrápilo. Neposlouchá Jackův a Amandy rozhovor o dárcích, a tak ho malinko překvapí, když na něj Jackova sestra zničehonic promluví.* Věřím, že by to nebylo zrovna příjemné. /Ale kdyby se něco takového stalo, můžu... ne. Nehrabal bych se v hlavách jeho rodiny./ *Když do něj drkne, tiše se uchechtne. Líbí se mu, jak se Amanda snaží navodit přátelskou atmosféru s cizím člověkem.* Díky tomu, že Jacka postřelili. Jinak bychom kolem sebe asi kroužili dodnes. *Pousměje se a trochu si promasíruje krk.* Co ty a David? Něco romantičtějšího? *Rozhodne se oplatit familiérní přístup a podívá se jí do očí.*
*Triss vytřeští oči, když to prohodí nahlas.*Nějaké živé sny? Jsi na chvilku vypnul, či co?*Prohodí pobaveně, aby zachránila situaci před Amandou, která to nemohla přeslechnout.*/Na zbytek se ho zeptej sám, než tady vyžvaníš civilce, že telepatie, magie a vůbec bytosti z pohádek jsou reálné./*Prohodí mu pobaveně do mysli.*/Jeden by řekl, že král, co je o tři století starší si dá lepší pozor./*Může vidět, že se mu pomyslně směje. Ne škodolibě, ale prostě ji to docela pobavilo. Do dalšího rozhovoru o dárcích se již moc nezapojuje a k tomu, aby přijela o Vánocích pouze vděčně sklopí hlavu. Sice jsou to svátky rodiny, ale Triss nemá ten dojem, že by se tam objevila. Ne, že by svou rodinu neviděla ráda, ale už to tak nějak bylo nastavené, že každý lichý rok bude s rodinou a sudý rok s Lucasem a Taylorem. A letos možná bude na Vánoce úplně sama, protože Luc a Tay chtějí jít někam do tepla se svými přáteli. Možná by mohla pozvat Sandera? Přeci jen...bude mít v to datum prakticky narozeniny a navrch sám řekl, že se svým otcem nemá moc dobrý vztah, tak pokud je lovci nějak neslaví spolu, tak je možné, že by mohl nabídku příjmout...nebo je to špatný nápad? Zpomalí a nahlíží do butiků a obchůdku, co míjejí, jakoby ji mělo osvítit a mohla vymyslet, co komu dát na Vánoce. Nejhorší bylo vždycky něco vymýšlet pro přátele. Rodinu měla nějakým způsobem přečtenou, ale u přátel nikdy nevěděla, co by je mohlo potěšit, ale dát jim peníze bylo barbarské...a namyšlené, protože to z její strany působilo - dle ní - jakoby peníze neměli.*/Jacka...postřelili?/*Pomyslí si překvapeně. Věděla, že mu něco je, ale netušila co. Jak by taky mohla. On s ní nemluvil a nesvěřoval se jí...pokud nebyl pod vlivem vílích drog, nápojů a jídla.*
*Jack aj Amanda sa nechápavo pozrú na Jasona. To čo povedal nijako nezapadá do konverzácie. Amanda pozrie na Triss a uškrnie sa. V tom momente je vidieť podobnosť medzi súrodencami. Amanda teda Jasonove prerieknutie necháva tak, predsa len si pomyslí, že keď je rovnako trafený ako jej brat, že robí policajta tak musí mať svoje neduhy. Naproti tomu Jack podrobí Jasona skúmavému pohľadu. Pozoruje ho ako keby mal aj z toho najmenšieho detailu zistiť pravdu. Pokladá si otázku “čo sa deje?” a potom vyzerá ako keby to nechal tak a ďalej sa venuje jedlu a konverzácii. Konečne sa pohnú tam kam chce Amanda. Smerom k vytúženému cieľu vo forme Playstation 5. Pritom si uzurpuje Jackovu pozornosť. Jack teda ide vybaviť sestrin sen a ona sa zatiaľ zameria na Jasona. Pritom rošťácky mrkne na Triss. Ale aj keď je medzi nimi celkom vesela nálady, Amande aj tak trochu oči posmutnia.* Brácha už je zo všetkých tých postrelení deravý ako ementál. Ale pokiaľ to napomohlo dobrej veci... *Znovu doňho jemnulinko drgne.* Ja a David! Píchla som koleso na ceste a David náhodou zastavil a pomohol mi ho vymeniť. Tak som ho pozvala z vďaky na obed. No... ten obed dopadol katastrofálne, pretože mu do šalátu dali orechy. Je silný alergik tak som ho tam zachraňovala a volala záchranku. Druhé rande bolo lepšie. A to ďalšie ešte lepšie. Potom sme spolu začali chodiť. Zrazu len svadba, deti a bum... sme spolu fu... dvanásť rokov. Ani neviem, že už je to toľko. *Na moment sa Am zamyslí. Medzi tým Jack pri pulte poriadne žmýka chlapíka... ktorý nakoniec povolí a zoberie ho za pult a do zázemia pre zamestnancov.* Je fuk či je vzťah romantický. Musí byť hlavne pevný a založený na dôvere. Jackie, napriek tomu, že vyštudoval psychológiu s červeným diplomom, tak je trochu citový retard. Ale je to dobrý chlap. *Usmeje sa Amanda naňho. Je to vďaka rúške vidno iba na tom, že sa jej urobia vrásky okolo oči. Potom pozrie na Triss.* A čo ty? Nejaký fešák na obzoru?
Či co. *Pousměje se a otočí se na Amandu, u čehož se lehce poklepe ukazováčkem po čele. Chce tím tak naznačit, že to byl zkrat a rozhodně se nejedná o nic nadpřirozeného. Ovšem Trissina slova ho ani v nejmenším nepobaví a jen na ni vrhne pohled, který kdyby se rozhodl, že bude vraždit, vraždil by. Je to jen setina sekundy, protože nechce kazit celkovou atmosféru, ale tímhle střelila trochu vedle. Mohou být přátelé jací chtějí, ale výsměch je pro něj naprosto nepřípustný. Obzvláště, když se mu nesměje jako příteli ale jako králi. Sama to přesně tak řekla, král si má dát lepší pozor.* /Jako kdybych to nevěděl./ *Pomyslí si, znechucen sám sebou a zatne zuby. Je rád, že to přes roušku nejde vidět. Ještě radši však je, že Amanda z jeho náhodného vyhrknutí nedělá žádnou vědu. Narozdíl od Jacka.* /Není to detektiv jen tak pro nic za nic. Ale to nevadí, stejně si o tom musíme promluvit./ *Nadále zírá kamkoliv, kde s ním nikdo nenaváže oční kontakt až do té doby, kdy se s ním začne vybavovat Amanda. Má jakousi jiskru, která je mu příjemná, a tak odloží stranou uražení.* Věř mi, kdybych tomu mohl nějak zabránit, udělal bych to. /Všechny bych je zabil, kdybych musel. Jenže jsem tam nebyl. Protože tu pro něj být nemohu, jsem neustále ve Faerii./ *Přes oči se mu přežene stín, ale ten hned vzápětí zmizí, když se Amanda pustí do vykládání jejíh příběhu.* Silný a šikovný muž, co ti vymění pneumatiku a zachrání situaci? Dokážu si představit, že to mohlo fungovat jako afrodiziakum. *Uchechtne se a při vyrávění o jejich schůzkách a letech strávených spolu ucítí knedlík v krku.* /Dvanáct let. Pro mě nic, pro Jacka.../ *Olízne si pod rouškou rty a ohlédne se směrem k Jackovi, který se právě vetřel do míst, kam smí jen zaměstnanci.* /Ha! Že mě to vůbec překvapuje./ Ach, tak jsem to nemyslel! *Zpanikaří, když mu dojde, jak předtím vyzněl. Dokonce dá ruce před sebe v ochranném gestu.* Mně vůbec nejde o nějakou prázdnou romantiku. Jen chci, aby byl Jack šťastný. Citový retard? To jsme asi dva, takže to nevidím jako problém. *Když o něm mluví, znovu se podívá již na zavřené dveře a překvapí ho, že mu Jack nějakým způsobem chybí. Přeci jen spolu byli jen chvilku a vůbec se nevidí a najednou je-* /Chovám se jako hlupák. Za chvíli je zpět./ *Kdyby měl cokoliv, co by mohl srkat a významně se u toho dívat na Triss při dalším dotazu, udělal by to. Takhle zůstane jen u významného pohledu.*
/Jasone ne...tak jsem to nemyslela...přísahám. Neměla to být urážka. Jen vtip...Omlouvám se...Nechtěla jsem tě ranit ani urazit ani nic.../*Vyšle jeho směrem a jen se modlí, aby ji neodstřihnul a slyšel to. Pro jistotu se k němu natáhne a dotkne se ho.*Promiň...*Prohodí i nahlas tak, aby to Amanda neslyšela a nemyslela si, že se mu omlouvá za to "či co", protože to vzal s úsměvem. Dál se prakticky nezapojuje...tedy...dokud se jí Amanda nezeptá na přítele. Všimne si i Jasonova významného pohledu a po zaražení tak krátkém, že si ho stěží někdo mohl všimnout - a zvedne obočí.*Fešáků je okolo mnoho. Nejblíže jsou tady Jack s Ironsem.*Prohodí, protože neví, zda mu může říkat Jason před Amandou, ale hodlá ho popíchnout za ten pohled, načež se rozhlédne a po pár vteřinách uvidí docela dost pěkného chlápka.*Nebo tamten.*Zazubí se, což jde dost vidět na jejích očích i na tom, že se jí jakoby "zvednou" líčka.*
*Amanda zakrúti hlavou.* To ti verím. Otázka je či by ťa nechal. *Zauvažuje nahlas. Pozná svojho brata veľmi dobre. Ľudí, na ktorých mu záleží by ochránil aj vlastným životom. Potom sa ale rozhovorí o svojom vzťahu.* Ooo, ani nehovor. Ako to tam vymienal, štyri krát mu spadol kľúč na šróby, skoro mu spadlo auto z hevera... ale strašne bol roztomilý ako sa snažil. *Trochu sa roznežní keď si na to spomenie. Pozrie na Jasona a tu jeho paniku a zachichúňa sa. Potľapká ho po pleci na upokojenie.* Pokoj. Nemyslela som to zle, iba tak všeobecne. Čo viem tak Jackie je trochu romantik. Kvety asi nečakaj, možno nejakú večeru... ale ak ju uvarí sám tak je mi ťa ľúto. Prisahám, že spáli aj vodu. *Nechápavo zakrúti hlavou, ako môže byť jej mladší braček také teľa v kuchyni. Potom presunie pozornosť na Triss. Privrie oči ako Jack keď niečo skúma. Ešte k tomu si dá ruky v bok.* Ale, ale, to je mi vyhýbanie. Uverila by som ti ak by si hneď povedala nie. Ale takto... myslím si, že nejaký je v hre. Oooo, milujem svojho brata! *Vyhŕkne keď Jack vyjde z dverí spolu s veľkou kabelou. Ešte sa zastaví pro pokladni, kde kúpi teda mortal kombat a vráti sa ku svojej skupinke. Amanda najskôr nakukne do tašky a vískne. Potom skočí Jackovi okolo krku a cez rúšku ho pobozká na líce.* Si super! Aaa, to bude hra! Bože, Davidovi nakopem riť! *Pustí brata a znova kuka do tašky.* Fajn, máš čo si chcela. Naval! *Jack nastaví ruku a Amanda preochotne mu do nej dá jeho mobil.* Bola som sklamaná, že som tam nenašla žiadny Jasonov dick pic. *Dodá rozpustilo jeho sestra a pre zmenu si prezrádza hru.* Jediný penis, ktorý by ťa mal zaujímať je Davidov. *Nad tým Am mávne rukou a niečo zašomre. Hodí hru do tašky.* Tak a ja môžem ísť na babskú jazdu. Prídem až večer takže ak chcete robiť prasačinky, tak chodte domov. *Znova objime Jacka, ten sa kvôli jej výške musí trochu skloniť. Sestra ho tak materinsky pohladí po vlasoch.* Je to fešák, drž si ho. A prosím ťa, už žiadne zranenia. *Šepne mu ešte do ucha. Jack ju pritom pohladí po chrbte a potom si stiahne rúšku a dá jej pusu na spánok.* Dávaj si pozor, keby niečo tak volaj. *Povie jej a dá si rúšku späť. Am sa teda otočí k Jasonovi a tiež ho počastuje objatím.* Očakávam ťa na Vianoce. *Povie Jasonovi a pustí ho.* A keď prídeš budeš počuť viac historiek o Jackiem. *A mrkne naňho, pričom ignoruje Jackove prevrátenie očí. Nakoniec sa otočí aj k Triss.* Rada som ťa spoznala. Premysli si to ešte s tými Vianocami. *Objíme ju ale o mnoho opatrnejšie než chlapov pred tým. Iba tak letmo.* Ták sa majte a nezlobte. *Zahaleká a vydá sa preč. Jack jej ešte zamáva a potom si povzdychne.* Minulé tehotenstvo bola neskutočne milá. Teraz je ako tajfún na duracel batériách. V pohode? *Opýta sa Jasona. Potom pozrie na Triss a privrie oči.* Vravel som, aby si nikam nechodila sama.
*Jelikož ho ve svých myšlenkách přímo osloví, donese se to k němu. Jakmile je na něj telepatie přímo mířená, mohla by mu stejně tak řvát do ucha megafonem. Přesto se rozhodne na to nijak nereagovat, alespoň do té doby, než ucítí její ruku.* Mhm. *Přikývne a zdaleka se netváří už tak uraženě. Jen to nechce jen tak odmávnout, aby se poučila do budoucna. Obzvláště ve větší skupině lidí je na takové vtípky citlivý. Možná to má něco společného s tím, že patří mezi nejmladší sourozence?* Pokud na takovou situaci ještě dojde, nemohu mu na tohle rozhodnutí nechat prostor. /Chytit kulku. Raději by se nechal- ne. Později./ *Triss mu v hlavě nadělala řádný mišmaš, ale neplánuje se podle toho chovat. Když mu Amanda vypráví o Davidovi, musí se zasmát.* To zní krásně. *Poté už mu vypráví o Jackovi a o tom, co by od něj mohl teoreticky očekávat ve vztahu a Jason se zamyslí.* /Romantik? Když mi květiny nedá on, měl bych je já dát jemu? Tolik otázek.../ U nás vařím já, takže o to se kdyžtak postarám. *Uchechtne se při představě požáru způsobeném vodou. Poté jen mírně zavrtí hlavou nad Trissinou odpovědí a pak se ohlédne na muže, o kterém mluvila.* /To zrovna není můj typ./ *Když Amanda vyjekne vyznání, otočí se a spatří Jacka, jak drží úlovek dnešního snažení. Musí se usmát, což se projeví nadzvednutím roušky. Následně se dívá, jak mu předává telefon a trochu nechápavě nakloní hlavu na stranu.* /Proč by si někdo posílal fotku penisu? Vždyť na tom není nic poutavého./ *Pousměje se, když je v podstatě navádí, aby si užili dokud mohou a nemůže říct, že by na to také nepomyslel. Nedívá se na ně, když se objímají, ani neví, proč cítí potřebu jim dopřát soukromí. Pak ho však také obejme a on jí s mírným překvapením projev náklonnosti oplatí.* Budu se těšit, Am. *Použije přezdívku, co slyšel a doufá, že tím neřekročil nějaké meze.* V pohodě, ale jak o tom mluvíš, rád ji poznám i netěhotnou. *Tím nenápadně naznačí, že za necelý rok pořád plánuje být po Jackově boku. Pak se pozornost obrátí k Triss a Jason opět pocítí potřebu něco dramaticky usrkávat.*
*Rozloučí se s Am a přivře oči, když ji obejme. Sice to zabolí, ale jen nakrčí nos, jinak se usmívá. Je ráda, že předtím Amanda odvrátila pozornost jinam a nemusely se vracet k tématu, že někoho má.*Užij si jízdu. Ráda tě zase uvidím.*Popřeje jí, když se odtáhnu a nechá ji odejít. Skoro ji až mrzí, když Jack přepne zpět do svého módu. Opatrně si založí ruce na hrudi a pohled mu opětuje. Nejprve se však otočí na Jasona.*Viděla jsem ten pohled, když se mě Am ptala.*Zvedne obočí, jakoby chtěla vědět, co to znamená, načež stočí pozornost k Jackovi a trochu provinila sklopí oči.*Doma nikdo není a nemůžu někoho pořád otravovat.*Prohodí a pohled znovu zvedne.*Navrch tady je mnoho lidí.*Upozorní, že nikde jinde necourala a věnuje mu mírný úsměv.*
*Amanda si Jasona prezrie.* To aby som ťa brala za slovo. *Povie mu a celkom ju hreje na srdci, že ma Jack pro sebe niekoho kto dá pozor aby sa väčšine guliek vyhol. Potom tleskne rukami k sebe a pozrie sa k nebesiam.* Bože, konečne má niekoho kto mu aj navarí. Tak a týmto si dokonalý. *Ukončí to Am spokojne. Potom už sa ale vráti Jack aj s korisťou. Hneď ako dostane do ruky mobil tak si skontroluje, či predsa len neposielala hovadiny jeho šéfovi. Našťastie tam nájde iba pár fotiek. Prevažne Am ako si robila selfie alebo si fotila nohy. Mobil schová a rozlúči sa so sestrou tak ako sa patrí. Ešte jej zamáva a potom ju nechá zmiznúť v dave. Iba s malinkou obavou, že jeho sestra je teraz sama v New Yorku.* /Ak na ňu nedá Marta pozor tak nech si ma nepraje./ Netehotná je o niečo serióznejšie a nie takéto jelito. *Povie a až potom mu napadne ten podtext. Pozrie sa na Jasona a pousmeje sa. Čo cez rúšku nie je vidno ale za to ma o niečo nežnejší pohľad. Ale ten zmizne keď sa pozrie na Triss. Teraz je pre zmenu nabručený.* Nejde o otravovanie ale o bezpečnosť. Je jedno či je tu veľa alebo málo ľudí. Ak je tvoja matka schopná najať žoldnierov tak by jej možno nerobil problém aj únos uprostred preplneného Time Square. *Povie jej narovinu tak ako to vidí on. A to hovorí bohužiaľ zo skúseností. Povzdychne si a o niečo zmierni tón.* Triss, staráš sa o ľudí okolo seba. O priateľov, o známych si robíš starosti. Nechaj pre zmenu ich, aby sa o teba starali a boli tu pre teba. Možno si to neuvedomuješ ale keď budeš robiť toto “nechcem otravovať tak idem sama do mesta, však čo sa môže stať...” môže to dopadnúť zle. Skús ma počúvnuť aspoň dovtedy kým tvoju matku vyriešim. *Dokonči a prehodí si pritom tašku do druhé ruky predsa len ta krabica niečo váži. Nechce tu nejako extrémne Triss peskovať. Len si vie predstaviť ten najhorší scenár, ktorému by sa rad vyhol.*
*Amandina odpověď mu pohladí ego a nijak nebere ohled na to, že dívka může s přehledem lhát či přehánět. Věří jí to stejnou mírou jako pravdomluvné víle, možná dokonce více. Je tedy nakonec doopravdy rád, že se s ní setkal, přestože ho to na první dobrou trochu rozhodilo. Na druhou stranu si moc není jistý s těmi Vánoci. Probere se z prvotní euforie, kde si představoval téměř stejný osud jako má Amanda s Davidem. Přišlo mu, že dobré vztahy s Jackovou rodinou a dlouholetý vztah jsou na dosah ruky.* /Jenže nejsou. Nejenže moji nepřátelé nesmí přijít na Jacka. Nesmí přijít ani na jeho rodinu. Takže jestli s nimi budu chtít nějak scházet, budu muset.../ *A začne si představovat různé scénáře a obranné protokoly, které bude muset zavést. Z jeho tragického uvažování ho vytrhnou Jackova slova.* To si dokáži jen těžko představit. *Jakmile začne Jack svou palbu argumentů proti Trissině bezstarostnosti, Jasona to trochu zarazí. Svým způsobem by detektiva nejraději upozornil, aby naslouchal vlastním slovům.* /Ale teď ne. Možná až budeme o samotě? A nebo to nechat úplně být a jen na něj co nejnenápadněji nasadit osobní ochranku?/ *Druhý nápad se mu začne zamlouvat a ztratí se v myšlenkách. Přemýšlí, kdo by byl takového úkolu schopný.* /Gwelldior je skvělý bojovník. Takže ten jistě.../ *Hlavou mu probleskují obrázky jako kdyby si dělal myšlenkový konkurz a moc neposlouchá, co se děje dál.*
*Triss překvapeně pootevře ústa, co pod rouškou není nějak zvlášť vidět, ale její pohled na to poukazuje dostatečně jasně. Poslouchá Jacka, který ji skoro až peskuje za to, že je tu i tak sama. Je jí trochu líto, že i na ni se nedívá tak uvolněně a přátelsky jako na sestru nebo Jasona, ale...zvykla si. Asi.*Oba víme, čeho všeho je Caroline...vlastně Lisbeth...ach to je jedno...schopná.*Pokrčí rameny.*Nedělalo by jí problém si podle mě podplatit kohokoliv. Klidně, aby přišel až ke mě. Což už se jednou stalo. Štěstí, že šlo jen o vzkaz.*Ironicky se usměje, protože pak měla panický záchvat a noční můry několik nocí po sobě, které je způsobovaly. Mimoděk se nad tou vzpomínkou obejme v obranném gestu pažemi a povzdechne si.*Je jednodušší starat se o ostatní než o sebe.*Pokrčí rameny, což nepřímo poukazuje na to, jaký má k sobě samé vztah, ale stále by to pro ně zůstalo jako pouhá konspirační teorie a spíš by je mohlo napadnout, že než se zaměřovat na bolest, tak se raději bude starat o ostatní, ale kdo ví, nakolik jsou s ní...zžití a ví jak uvažuje. Ale hádala, že spíš neví...kdo ví, že ano. Nejistě se ještě podívá na Jasona, ale zdá se, že se raději ztratil v myšlenkách a neposlouchá jejich dialog.*Ne všichni mají čas Jacku mě obskakovat a já doma nevydržím.*Zamručí nespokojeně, protože by ho ráda poslechla, ale nechce všechny tahat ven stylem "vyzvedni mě bojím se jít sama ven" když většina dosud neměla tušení o tom přepadení. Hlavně prakticky média ani NETUŠÍ, kdo za tím stojí a myslí si, že to byla náhodná parta, co chtěla okrást...nebo prostě zmlátit. Nikdo nevěděl, že její matka je mafiánka. Otec se o to postaral. Stejně tak policie. Navrch snad už ani neexistovaly žádné záznamy toho, jak vypadala její matka. Jen oni měli pár fotek...překvapivě. Ale to bylo vše. Média ani internet nic neměli. A tak to mělo zůstat.*
*To že by si mal brať vlastné slová k srdcu a riadiť sa nimi prehliada. Asi za to môže fakt, že vo svojom povolaní sa veľakrát vystavuje nebezpečenstvu, že už mu to ani nepríde.* Nemusíš jej ale dávať jednoduchšiu možnosť. *Jemne ju upozorní. Trochu si uvedomí, že možno na zmlátené dievča nemusel vypustiť takú salvu výčitiek. Takže zjemní.* Nejde o obskakovanie. *Zašomre a zhlboka sa nadýchne čo je dosť nahovno cez tu rúšku. Na moment aj zatvorí oči.* Chápem ako ti je. Tiež som si niečim podobným prešiel a preto viem, že nie je hanba požiadať o pomoc. Nemáš dôvod si myslieť, že si na obtiaž. *Snaží sa ju vľúdne uistiť. A pritom využíva svoj nízko položený hlas.* Zoberieme si taxi a odvezieme ťa najskôr domov. Z toho večného požďuchovania s baťohom do rebier musíš byť aj tak unavená. *Navrhne a pre istotu pozrie na Jasona či mu to nevadí.*
*Jason se je tak mimo, že kdyby mu někdo zamával před očima rukou, pravděpodobně by sebou cukl až o pár vteřin později. Rozhovor se mu přesto nějakým způsobem ukládá do paměti nebo minimálně čas od času zaslechne něco, co mu přijde dostatečně důležité.*/Dokážou se dostat k Triss. Hmmm a co Gideon? Je to mladý voják, ale co jsem naposledy slyšel, uřízl ucho svému protivníkovi na cvičišti. Prý mu lezl na nervy. Hmmm, co kdyby mu lezl na nervy Jack? To nemůžu riskovat. Ne. Pod mými rozkazy by mu snad nechal obě uši. Gideon je šikovná víla./ *Téměř by kolem něj mohly běhat vzorečky, jak je zamyšlený. Ovšem vypadá spíše jako socha, než cokoliv jiného, protože u toho neprojevuje emoce a dýchá spíše mělce.* /Ach! teď jsem si vzpomněl Gwelldior je coura! No tak to ne. Jedna věc je, že by jeho mladší bratr Jackovi krájel uši. Druhá je kdyby se mi ho pokusili.. no to ne!/ *Poprvé se mu v tváři objeví emoce, zamračí se a zrovna ve chvíli, kdy se na něj Triss obrátí pro reakci. Kupodivu ji vůbec neposlouchal, protože má plnou mysl toho, jak by mu Jacka balil Gwelldior.* /Je krásný a vypadá tak nějak... víc jako víla než já. Tedy alespoň podle nějakého stereotypního civilského pojetí, myslím. Dlouhé blond vlasy, studeně modré oči. Nene. Ten v jeho ochrance nebude. Ale kdo tedy? Sám tam být nemůžu!/ *Zoufale si promne čelo a dochází mu nápady. Na každé víle najde alespoň maličký problém. Mimo jmenované ho napadly desítky dalších. Ovšem když se na něj podívá i Jack, trochu procitne a dojde mu, že vůbec netuší, co říkal.* /Nemohlo to být nic hrozného, ne?/ Mhm, jistě. *Pokusí se nasadit výraz, který říká "vím přesně o čem mluvíš a plně tě podporuji drahý!" Ještě intenzivněji se však snaží přestat myslet na tu jeho osobní ochranku.*
*Triss si všimne, že Jason nedává vůbec pozor. A z nějakého důvodu začíná mít pocit, že ti dva se k ní občas chovají skoro jako starší bratři - Jack byl na jejího otce přeci jen příliš mladý...pokud mohla hádat. Vlastně jí říkal kolik mu je, ne? Nebylo to...třicet? Nebo dvacet devět? Ne tenkrát měl mít narozeniny...třicáté nebo třicáté první? Hmmm...*/Kdybys jen věděl...mám tolik důvodů...navrch mě všichni pořád obskakují.../*Pomyslí si a radši se podívá bokem. Nechtěla dávat Car- Lisbeth možnost jí cokoliv udělat...ale nemohla a nechtěla přijít i o normální život. Beztak...teď udělala problém a policie po ní šla. Proč by sakra lezla na oči a upozorňovala na sebe? Hmm? Tak hloupá by nebyla ne? Triss pomalu začínalo docházet, že její matka je dost možná mentálně narušený, ale za to geniální mafián. Mafiánka tedy. Kdo ví, zda se nezapojovala do ilegálních věcí už dříve. Pak zalape po dechu. Možná v lehkém polekání se.*Nemluv takhle.*Obsáhne to rukou.*Tímto tónem jsi manipuloval tou sestřičkou. Nezkoušej to na mě.*Zamračí se. Možná jen už z bolesti, kterou jak řekl vyvolal batoh, či z toho, že měla pocit, jak ji pořád všichni obskakují, měla dojem, že s ní chce manipulovat. A třeba to tak ani nebylo.*A jsem vpohodě...*Zamručí hned za tím velmi nepřesvědčivým tónem, protože do toho nezapojila ani ždibec hereckého talentu...a k tomu se na něj už zase nedívala.*Vlastně jsem tu autem...hodím domů spíše vás dva, hrdličky, pokud byste chtěli.*Nabídne a znovu zvedne zrak, aby mezi nimi zatěkala pohledem a tázavě zvedla obočí.*Mimo to...vážím si toho, že si o mě děláš starost, Jackie, ale...nepřeháníš? Proč by teď na sebe upozorňovala...*Pokusí se ho ještě jednou ujistit, že je vše v pořádku. Nechce mít zlý sny. Ne teď, když konečně uměla zase včera usnout bez prášků, aniž by měla jen náznak záchvatu.*
*Privrie oči.* Neviem o akom tone hovoríš. *A pokračuje tým tónom ďalej. Je mu jasné o čom hovorí ale prečo ju nepoškádliť.* Vidím ako veľmi v pohode si. Ale je to na tebe. Za odvoz budeme radi. *Nad tým Mykne plecom a nijako nekomentuje prezývku hrdličky. Ale keď ho osloví Jackie tak sa trochu zamračí. Jasne oslovuje sa tak sám ale preto, že je z domu tak zvyknutý. Väčšina rodiny ho tak volá.* Nepreháňam. Je treba rátať s každou možnosťou. *Ukončí a pozrie na Jasona. Príde mu trochu mimo.* /Premieta si dnešný deň alebo čo? Civilský svet volá Jasona... si tu s nami?/ *Ešte sa mu v mysli vybaví taká mimozemská znelka. Nevie či aj tú počuje. Ale trochu zadúfa, že áno.*
*Po tom zásahu sa prebral až v pondelok. V nemocnici. Ale bol tak oblbnutý liekmi, že si nie je istý čo si pamätá. Další deň sa niesol v podobnom duchu. A potom už sa začal dávať dokopy. Navštívilo ho pár kolegov. Dokonca aj šéf prišiel. Ten síce tu naňho kričal s tým, že prečo sa nechal postrelit. Keď mu Jack na to odpovedal, že si myslel, že bude aspoň sranda tak nakvašene odišiel.* /Na hlúpu otázku, hlúpa odpoveď./ *Už včera započal svoj plán. Najskôr nenapadne začal hovoriť ako dobre sa cíti. A potom začal naznačovať, že toto by vyležal aj doma.* /Chcem reverz a chcem ísť domov./ *Lenže sestričky v tejto nemocnici sú pravdepodobne skúsené, pretože pri každom náznaku ho odpálkovali. Tak vytiahol najťažší kaliber. Flirt. A že sa fakt snažil. Už mal jednu tak nalomenú lenže prišla kolegyňa a išlo to do kôpru. Tak leží teda na posteli a premýšľa čo ešte by mohol vymyslieť, aby sa dostal domov.* /Utečiem. Regulerne zdrhnem. Zbláznim sa tu. Bože, tak by som si zapálil./ *Nešťastne pozrie k oknu a najradšej by do niečoho kopol. Na sebe má nejaké biele tričko a modré tepláky. No tepláky. Ono je to všetko z takého materiálu, že sa to latkou nedá nazývať. Len teda, keď sa prebral a bol v papierovej košeli tak otravoval až kým mu nedali niečo trochu normálne.*
*Není to tak, že by vyloženě nechal Jacka sledovat. Jen požádal své špehy, aby mu hlásili novinky z lidského policejního světa. Vyznělo to pěkně politicky, jelikož tím dal jasně najevo, že kdyby se lidská policie moc cpala do jeho věcí, bude muset zasáhnout. Jeho zdroje mu dnes, tedy se značným zpožděním, přišli sdělit, že byla velká přestřelka. Mají u toho trochu škodolibé výrazy, ale zdá se, že kromě útočníků nikdo nezemřel.* Dobře. *Pronese lhostejným tónem a dokonce protočí panenky. Proč by ho mělo zajímat něco tak banálního? Něco, co se na první pohled vůbec netýká podsvěta, natož víl? Ale jelikož špehové nechtějí dostat za uši, nosí mu i takto zbytečné informace. Tedy v tomto případě naprosto nezbytečné.* /Přestřelka. Jack./ Můžete jít. *Odmávne je, jako kdyby ho těmito novinkami spíše obtěžovali, než cokoliv jiného a pak ještě několik hodin čeká. Předstírá, že pracuje, protože v tomto napětí to ve skutečnosti moc nejde. Poté se vydá do lidského světa a zajde na okrsek.* Agent Irons, jak je na tom Porter? *Zeptá se u přepážky a snaží se co nejvíce vypadat, že pospíchá. Díky jejich aféře na laser game ho všichni dobře znají, a proto dokonce nahodí starostlivý výraz, když mu říkají o jeho postřelení. Přeci jen jsou přesvědčeni, že spolu chodí.* /Pokud jim to Jack nevyvrátil. Ale to je přece snad irelevantní./ Kde leží? *Zabubnuje prsty o desku stolu a je na něm dost dobře vidět, že tam má v plánu okamžitě zamířit.* Presbyteriánská na Manhattanu. *Kývne na rozloučenou a vyřítí se z policejní stanice. Jack žije, jinak by byl jejich výraz o to tragičtější. Není zjevně ani v ohrožení života, minimálně teď už ne. Přesto ho chce Jason vidět.* /Nechat po sobě střílet, ty idiote! Copak je ti jedno, že-/ *Schová si naštvaný monolog pro svého milence. Chytí taxi a zanedlouho si to rázuje jako zuřivá manželka chodbami nemocnice. Dokonce mu i trochu klapou drahé boty.* Dobrý den. *Zazáří úsměvem na paní na recepci a začne se vyptávat na to, kde by Jacka našel. Chvíli se trochu cuká, že není rodina, ale nakonec absolutně podlehne jeho úsměvu- možná také proto, že ještě neskončily návštěvní hodiny, takže jí došly argumenty- a oznámí mu číslo pokoje. Jack může zdálky už zase slyšet vytočené klapání bot, rázný krok jen kousek od toho, aby se změnil v běh.* Slyšel jsem, že ses nechal prošpikovat olovem. *Opře se o rám dveří do pokoje a z očí mu srší blesky. Ani si sám nedokáže vysvětlit, proč se tak zlobí, ovšem jeho hlas je klidný. Možná, že kdyby se nevztekal, byla by znát jeho starost?*
*V hlave sa snaží zosnovať plán na útek. Ale myšlienky mu pretrhne sestrička, ktorá mu donesie puding. Ako nejakú cenu útechy.* Pokojne ste mohli miesto pudingu doniesť ten formulár. *Milo jej povie a ešte sa aj pousmeje. Sestrička sa len zasmeje.* Ach, policajti a hasiči sú všetci rovnakí. Nás už neošálite. *Zašvitorí na Jack a napraví mu vankúš. Popravde všetci sestričky ho obletujú. Jack sa trochu nakloní, aby jej s tým vankúšom pomohol lenže stuhne nad tou bolesťou.* Čo takto dať novú infúziu? S troskou sedatív, bude Vám lepšie. *Jack sa radšej oprie o vankúš a zoberie si puding s lyžičkou.* Netreba, nie je to tak hrozné. *Odpovie jej a znova sa pozrie k oknu. Naposledy mal cigaretu ešte pred tým než nastúpil Martinézovi do auta.* Prosím vás, tu sa nemusíte hrať na hrdinu. Zoženiem Vám nejakú šmakotinku, nech si odpočiniete. *A s tým sestrička odcupká preč.* /Ja chcem domov! Mám tam prácu a kocúra čo mi určite žerie moju prácu!/ *V duchu zaplače. Pozrie teda na teglik s pudingom.* /No... aspoň že je čokoládový. Keby mi aspoň mobil vrátili./ *Chvilu zápasí s viečkom. Keď sa mu ho podarí odstrániť tak ho odloží na stolík.* /Bože, to kto tak nahnevane klapoce botami? Určite by som nechcel byť ten chudák za kým sa dotyčný ženie./ *Pomyslí si zatiaľ čo si naberie na lyžičku dobrotu. Lenže zaregistruje, že ten klapot topánok zastane pri jeho izbe a tak ostane s lyžičkou pred ústami a pozrie sa ku dverám. Kde stojí Jason. Trochu sa ošije pod tým jeho pohľadom, ktorý neveští nič dobré.* /O-ou./ Iba trošku. *Odpovie mu a až keď to vypustí z pusy tak mu napadne, že to asi nebola ideálna odpoveď. Medzi tým mu samozrejme puding spadol z lyžičky rovno na tričko. Trochu sa zavrtí takže puding na tričku sa posunie ešte o niečo nižšie.*
*Očima obhlédne typický nemocniční pokoj a trochu znechuceně nakrčí nos. Divně sterilně to tu všechno smrdí. Na druhou stranu možná dělá detektivovi svým způsobem taková čistota dobře? Přeci jen na bílém zařízení pokoje by byla vidět každá nedokonalost a přesto není vidět vůbec nic. Jason nijak dlouho neuvažuje nad tím, jak jsou tu jistě dobře smyvatelné povrchy, které údržbu usnadňují. Pohled mu sklouzne k Jackovi a pudinku v jeho rukou, trochu zněžní. Blesky se zmírní. Ovšem pořád nevypadá dvakrát nadšeně. Vidí, že se před ním Jack ošívá, a tak se trochu ležérněji opře, aby nevypadal tak napjatě. Ruce si zastrčí do kapes kabátu, který má a sjede detektiva pohledem.* Trošku? *Zvedne jedno obočí a odlepí se od futer. Udělá několik kroků k posteli a nespouští z blonďáka pohled. Neunikne mu tedy ani cesta pudinku.* Ale, ale. *Pousměje se na špinavé tričko a dojde až úplně k němu.* Je trochu nefér, že já lhát nemohu a ty ano, nemyslíš? *Nakloní hlavu na stranu a bez dalšího prodlení mu nadzvedne tričko, čímž možná více rozpatlá pudink, a zadívá se na ošetřenou ránu. Přes čisté obvazy je sotva vidět krev, ale přesto. Jasonovi stačí místo zranění, aby věděl, jak je to bolestivé a potenciálně nebezpečné.* Sakra, Jacku. *Opět mu stáhne tričko a promne si palcem a ukazováčkem kořen nosu, u čehož na chvíli zavře oči. Pere se v něm nepříjemný mix emocí a moc dobře neví, co by s nimi teď měl dělat.* Slyšel jsem, že byla přestřelka. Není to práce jiných? *Otevře konečně oči a je na něm znát, že si vybral trochu klidnější přístup, než se kterým sem vlítnul. Přitáhne si židli k posteli a poté, co si sundá kabát se usadí.* /Nezapomínej, že jsi smrtelný. Já na to bohužel myslím neustále./ *Pohodlně se uvelebí na nepříliš pohodlné židli a přehodí si přes její opěradlo kabát. Snaží se ignorovat, že je na židli moc dlouhý a válí se v podstatě po zemi.* Kdy tě pustí?
*Nevie čo si má o jeho hnevu myslieť. Cíti sa z toho zmätený. Keď Jason zopakuje to slovíčko tak veľmi pomaly a váhavo prikývne. Pozerá mu do tých oči a snaží sa tváriť ako nevinnosť sama. Polosedí na posteli, v jednej ruke pudingu, v druhej lyžička a tričko je príbeh sám o sebe. Na sekundu pozrie na to miesto na ktoré sa Jason pousmial.* /Ale noták. Škoda pudingu./ *V ďalšej sekunde sa ale pohľadom vráti späť k Jasonovi.* Technicky vzato... to je istá indispozícia. *Prizná a znova pozrie dole, na to čo robí. Trochu odtiahne ruky, aby mu nechal priestor na nadvihovanie trička. Tiež pozerá na obväz ale zároveň aj cíti kde presne tá rana je. A potom je zas tričko na svojim mieste. Aj s rozpatlaným pudingom. Teraz sa pre zmenu cíti previnilo. Čaká či mu okrem ´Sakra, Jacku´ povie ešte niečo. Povzdychne si a pri tom pohybe cíti aj ranu. Žiadna sláva to nie je.* Boli sme blízko keď sa ozvalo hlásenie. A zásahovke to trvalo dlho. *Sleduje ako sa zloží na stoličku. Čo vie tak v práci je z toho celkom problém. Rozkaz bol čakať na zásahovku.* /Lenže im to tak trvalo a mohlo sa zraniť viac civilistov./ *Nadýchne sa ale na moment stuhne od bolesti. Aj sa mu to odrazí v tvári.* Tak snažím sa o to, aby ma pustili čím skôr. Trochu sa mi nedarí. *Premieša puding lyžičkou a potom strelí znova pohľad na Jasona a trochu sa pousmeje.* Možno by si mi s tým vedel pomôcť, Jasi. *A privrie naňho oči ako keby mal diabolsky plán. Potom si konečne strčí lyžičku do pusy.*
*Maličko nakrčí obočí, když si všimne Jackova výrazu. Jakási jeho část do něj zevnitř buší pěstičkami a nabádá ho, že přeci se na něj přeci nemůže zlobit a měl by ho spíše obejmout. Tuto část se pokusí setřást a kousne se zevnitř do tváře, aby se bolestí trochu přivedl do momentální situace. Do situace, ve které mu málem někdo vzal Jacka.* /Ti, co to udělali... já-/ *Už se mu začnou hlavou míhat různé typy mučení, které za dlouhý život okoukal. Více se kousne do tváře, aby na to teď nemyslel a ucítí krev.* /Ach./ Přesto ti bezmezně věřím. Možná to není nejmoudřejší, jestli si hodláš hrát na hrdinu. *Káravě se na něj podívá, ale v jeho hlase poprvé zazní špetka humoru. Poté si ho tam svlékne, jako kdyby byl jeho ordinující doktor. Ještě si sám pro sebe nespokojeně mlaskne a čeká, co z Jacka vypadne. Předpokládá, že se bude chtít nějak bránit.* Trvalo dlouho? To je tvůj důvod pro to se skoro nechat zabít? *Vykulí oči, protože tak nějak nepočítal s tím, že by mohl mít pravdu. Že to doopravdy nebyla Jackova práce, a že jednal trochu za hranice. Zároveň sevře jednu ruku v pěst, ale hned vzápětí ji opět povolí a upře pohled na polohovatelnou postel. Přijde si však jako srab a pohlédne zpět do detektivovi tváře. Jakmile zaznamená bolest, ani si neuvědomuje co dělá. Nehraje si na to, že k němu nic necítí, na všechny pózy zapomíná. Jedná absolutně automaticky, když Jacka uchopí za ruku a s čirou starostí se mu podívá do očí.* Mám někoho zavolat? *Rozhlédne se kolem sebe a najde tlačítko na zavolání sestry a už už se po něm chce natáhnout. Když v tom se Jack upokojí a začne si míchat pudink. Jason párkrát zamrká, aby se dostal z absolutního šoku a opře se o opěradlo židle. Nevzpomíná si, že by se kdy předklonil, aby byl detektivovi blíže. Nevzpomíná si, že by se kdy o někoho takhle bál. A tak udělá to jediné, co ho napadne, aby zamaskoval své chování. Odkašle si a podívá se do země.* Pomoci? Rád ti pomohu, pokud si upřímně myslíš, že to je pro tebe nejlepší a nejbezpečnější varianta. Pokud si však jen jediná promile tvého vědomí myslí, že se chceš jen vrátit k práci a vykašlat se na odpočinek- *Uchechtne se, protože to svým způsobem dobře chápe a podívá se Jackovi do očí.* Pak mě ani nehne.
Nehrám si na hrdinu... *Zaprostestuje.* /Hrať sa na hrdinu nemá zmysel, pretože v reálnom živote taký ľudia umierajú./ *Nechá sa skontrolovať a keď si Jason nespokojne mlaskne tak Jack po ňom hodí trochu rozpačitý pohľad.* /Preboha, ako keby som počul nespokojne mlasknúť moju mamu./ *Radšej odvrhne všetky teórie o tom, že ľudia si partnerov vyberajú podľa rodičov. Začne sa teda radšej obhajovať.* Nenechal som sa skoro zabiť... *Zamrmle si a trochu sa zamračí.* Strieľali tam ako pominutí. Boli tam aj nevinní ľudia, tak sme nemohli čakať kým sa zraní ešte niekto. *Snaží sa to jemne obhájiť. Síce pri spätnom pohľade je mu jasné ako veľmi riskovali a aké mali obrovské šťastie. Potom sa ale pohne a na moment sa musí sústrediť na to, aby neskuhral od bolesti. Dotyk na ruke by aj opätoval ak by nemal plne ruky. Ale po chvíľke to ako tak prejde. Pomaly vydýchne a zakrúti hlavou.* Nie, je to okej. *Odpovie a konečne sa pusti do pudingu. Pozrie na Jasona a oblizne lyžičku. Skutočne sa zamyslí nad tým čo chce doma robiť.* /Samozrejme, že sa chcem venovať práci. Ale aj si odpočiniem. Možno konečne dohrám Uncharted. Ale tiež tam mám neroztriedené spisy ohľadom sekty./ *Ako tak premýšľa tak si neprítomné ťuká lyžičkou o spodnú peru. Pozrie na Jasona a ma pocit, že odpoved je jasnejšia než slnko.* Noták. Jasi, prosím. Varia tu hnusne,. Puding je to jediné čo sa tu dá jesť. *Hodí po ňom štenacie oči s začne prosiť.* /Nehovoriac o tom, že tu nemôžem fajčiť./
/Jak myslíš, mně přijde ochota se obětovat dosti hrdinskou. Nebo, že by to tak vážně nevnímal? Že by ho nenapadlo, že když nepočká na zásahovku, tak může umřít? Ani nevím, co je horší. Jestli to, že to dělá vědomě a nebo nevědomky./ *Chvíli se zamyslí a našpulí u toho téměř neznatelně rty. Poté se Jack dále brání, a tak poctivě vyslechne každičký jeho argument, přestože u toho bojuje s nutkáním ho zabalit do bublinkové fólie.* Kdyby tě brzy neošetřili... *Odpoví hned, ale nechá větu nedokončenou. Nechce ji dokončit. Nechce brát na vědomí její možný konec. Přesněji, Jackův možný konec.* Nevinní lidé, ovšemže. *V hlase mu zazní smutek. Bolestné poznání, že Jack myslí především na životy ostatních. Ne, poznání ne. Věděl to, jen ho na to teď upozornila situace.* /Tomu říkám ošklivý vnitřní souboj. Mezi láskou a sobeckostí. Sobeckost by si přála, aby mi zůstal co nejdéle, i kdyby to mělo stát tisíce jiných životů. Na druhou stranu by nebyl tím kým je, kdyby mu nezáleželo na lidech. A kdyby nebyl tím kým je, nemohl bych ho milovat. Krucinál./ *Zatímco se absolutně ztratí v myšlenkách, něžně přejíždí prsty po Jackově paži. Nijak mu tak nebrání v konzumaci pudinku, ale kdyby ano, nijak zvlášť by ho to ani nezajímalo. Samozřejmě pak je tu ta věc s trpícím výrazem, kterou Jack dost pohodově srazí, jako kdyby se nechumelilo. A tak to tak tedy vezme i Jason, pokrčí rameny a nechá tlačítko na přivolání sester tlačítkem. Podívá se na něj zrovna když se začne klepat lžičkou a usměje se.* Vážně? Citové vidírání? Nic lepšího nesvedeš? *Zasměje se a zacloní si oči, aby se nenechal ukecat jeho psím pohledem.* Já chci fakta, ne... cokoliv co tohle je. *Nepřestává se usmívat a roztáhne prsteníček a prostředníček, aby skrz ruku přeci jen viděl na Jacka. Je připraven prsty ale zase hned scuknout.*
Ale ošetrili ma a to je podstatné. *Nechce, aby myslela na nejaký katastroficky scenár. Žije. Bude v poriadku. Trochu skloní hlavu, keď počuje smútok v Jasonovom hlase.* Je to moja práca. *Iba potichu špitne. O tomto sa rozhodne nechce hádať. Rozhodne nie o práci. Keď sa raz rozhodne skončiť u polície tak sa rozhodne sám. Potom sa ale od toho všetkého presunie myšlienkami k pudingu a následnej úvahe čo vlastne chce doma robiť. Pracovať. Čo iné. Odpočinku by sa venoval minimálne. Poočku pozrie ako ho Jason hladí po paži. Pousmeje sa nad tým kontrastom Jasonovych dlhých, elegantných prstov a jeho zjazvenej pokožky. Potom sa ale zamyslí a na moment nevníma okolie. A keď precitne tak zvolí cestu citového vydierania. Predovšetkým kvôli tomu, že mu nechce klamať.* Takže fakta? Faktom je, že... že... že by mojej regenerácii prospelo známe prostredie. A nie toto. *Ukáže okolo seba. Žiadny fakt v podstate nemá. Doje puding a odloží to na stolík. A je na ňom vidno ako horlivo uvažuje nad ďalším faktom. V tom ale príde do miestnosti sestrička, ktorá pred tým u Jacka bola. Mladá, čiernovlasá a dosť pekná.* Vidím, že máte návštevu. Nemusíte si ma ani všímať. *Mrkne na Jasona a prezrie si ho takym tým pohľadom, že by si ho pokojne zobrala domov. A jej myšlienky sa tiež točia okolo toho. A okolo toho, že za sexy policajtom chodia samí sexy ľudia. A tiež premýšľa nad tým ako sa teší, že bude sexy policajtovi meniť obväz. Prejde k Jackovej ľavej strane a usmeje sa na Jacka.* Tak dáme infúziu. Máte tam namixovaný dobrý kokteil, takže Vám bude lepšie. *A pohladí ho po pleci. Jack sa zamračí.* Ja myslím, že je to celkom v pohode. Netreba dávať infúziu. *Mierne zaprotestuje. Tak nejak mu príde, že ma potom horšie nočné mory. Síce vďaka liekom nikam nechodí ale nemôcť sa prebrať keď Vám pred očami v sne vraždia niekoho koho milujete tiež nepatrí do kategórie liečivého spánku. Sestrička sa ale už medzi tým zavesí pytlík s tekutinou a nachystá si ihlu. Zasmeje sa zvonivým hlasom.* Okrem mierneho oblbováku tam máte aj lieky na prípadný zápal. A hádam ste nejaký chlap, že jednu infúziu vydržíte. *Nastaví Jackovi ruku a vydezinfikuje mu miesto kam chce zaviesť kanilu. Síce sa ho prehnane dotýka ale pritom švitorí.* Ani to nezabolí. Ták a vidite hotovo. Takto Vám to ešte prelepím a teraz buďte v kľude. *Nastaví mu intenzitu a ešte sa usmeje.* Ak budete potrebovať na toaletu tak zazvonte. *Znova mrkne na Jacka a usmeje sa na Jasona. A pritom jej hlavou ide jedna hanbárna za druhou. Jack sa zatiaľ nešťastne pozerá na infúziu a ignoruje odchod sestričky.* Nemám rád infúzie, to je fakt.
Pravda, ošetřili. *Přikývne a je vidět, že ho řečení nahlas tak jasného faktu trochu uklidnilo. Na jeho další odpověď mu pohlédne do očí a uvědomí si účinek svých slov, možná spíše svého tónu.* Já vím, že je. *Pousměje se a pohladí ho po tváři. Nikdy by po něm nemohl chtít, aby se kvůli němu něčeho vzdal. Obzvláště teď, když jsou v podstatě jen přátelé, co na sebe čas od času skočí. Pak se ovšem ponoří do myšlenek, a tak si ani nevšimne, jak se Jack roztomile usmívá.* Dobře, to ti jako fakt uznávám. Je to tu vážně otřesné. *Pokýve hlavou a stáhne si ruku z očí. Čeká jestli z jeho společníka vypadne ještě nějaký argument, ale moc nadějně to nevypadá. Než se však stihne vymáčknout, vyruší je sestřička. I Jason si samozřejmě všimne její atraktivity a s drobným úsměvem jí přikývne na pozdrav. Jeho úsměv však velmi rychle ztuhne, jakmile jí nahlédne do mysli a vyslechne si všechno o Jackovi. Jakmile se dostane k části o obvazu, majetnicky přes Jackovu ránu přehodí paži a nějak se nezamýšlí nad tím, jestli ho to zabolí.* /Myšlenky o mně mi lichotí, ale na něj..! Jsem pokrytec, je to oficiální./ *Stáhne z něj ruku, aby přeci jen sestřičce nepřekážel, kdyby bylo třeba. Nerad. Velmi nerad.* Neřekl bych, že je mu tak mizerně. *Zabručí, když začne Jacka pod záminkou infuze hladit a upře pohled na pytlík s "kokteilem." Nelíbí se mu to. Nelíbí se mu to, že by něco dávali dohromady s něčím.* /Co když se mu přetíží? Co když ho předávkuje? Co když-/ *Významně se na sestřičku podívá, když i Jack infuzi odmítne. Vypadá to však, že je jí to celé úplně ukradené a má předem rozmyšlené, co bude dělat.* Případný? Proč chcete léčit něco, co se ještě nestalo? *Při jejich následujících slovech se musí hodně držet, aby neprotočil panenky. S přimhouřenýma očima sleduje, jak ho otlapkává a má chuť ji přes ruce plesknout jako malé dítě.* Myslím, že to tu zvládneme. *Zavrčí a do mysli mu buší její sexuální představy tak intenzivně, až se musí cíleně soustředit, aby je vypudil z mysli. Když konečně odejde, Jason si slyšitelně oddechne, protože má opět mysl jen pro sebe.* Jak ti můžu pomoci odsud vypadnout? *Pronese rezignovaně, dost podnícen nadrženou sestřičkou. Čím dřív odsud vypadne, tím možná doopravdy lépe.* /Nebo ne..?/
*Keď ucíti dotyk na tvári tak presunie na Jasona svoj modrý pohľad. Pod očami má viditeľné kruhy ale už by to aj každému koho prísť, že to k nemu patrí. Prikývne vehementne hlavou keď mu ten jeho jediný fakt potvrdí. Potom ale ide kameň úrazu a tým je snaha vymyslieť další fakt. Keď sa začne sestrička šoboniť s infúziou, tak jeho myšlienky sa skôr stočia k tomuto predmetu. Preto ho celkom prekvapí keď cez neho Jason prehodí ruku. Má čo robiť, aby neskuhral od bolesti. Aj sestrička na tu ruku pozrie a potom na moment pozrie na Jasona a zas sa potom venuje Jackovi.* /Možno ten oblbovák nie je až tak zlý nápad./ *Zauvažuje po Jasonovom nevysvetliteľnom nálete na jeho bok. Sestrička sa ziarivo usmeje na Jasona.* Aby sa to nestalo. Stačí, že jeden zápal sme vyhnali, nepotrebujeme další. *A znova sa zbytočne moc dotýka Jacka. Ten si len znechutene spomenie ako ho kvôli tomu nechali dlhšie na intenzívnej starostlivosti. Pozrie na ruku kde ma kanilu a trochu upraví pásku čo to drží. Znova zauvažuje čo také by mohlo Jasona presvedčiť mu pomôcť získať reverz. Preto prekvapene dvihne hlavu a veselo sa naňho usmeje keď súhlasí.* /Ja som ho presvedčil!/ *Poteší sa v duchu. Keby len vedel...* Potrebujem, aby mi podpísali formulár kde ma púšťajú domov na vlastnú zodpovednosť. Musí to podpísať doktor aj sestra a potom ja. *Povie v skratke a stále sa culí.* /Že by to konečne vyšlo?/ *Trochu zadúfa, že by ho pustili ešte dnes ale je ochotný sa zmieriť aj so zajtrajškom. Až teraz si všimne, že mu na Jasonovi niečo nesedí.* Si v poriadku? *Trochu starostlivo naňho pozrie.*
*Normálně by mu kruhy pod očima vůbec nepřišly divné, ale v nemocničním prostředí to na Jasona najednou silně zapůsobí. Jack je vážně zraněný. Když vidí, jak je přesto plný elánu, na tváři se mu objeví úsměv. Nehodlá se k němu chovat jako ke zraněnému chudáčkovi, pořád je to Jack. Poté, co si trochu utřídí myšlenky kolem zraněného se mu úplně promíchají se sexuálními představami sestřičky. Musí uznat, že některé vypadají v podstatě docela příjemně, ale jsou dost převálcované těmi, co jsou dle jeho názoru trochu přes čáru. Obzvláště, když se týkají dvou cizích lidí. Když se sestřička podívá na jeho ruku, pocítí jisté zadostiučení. Až později ho napadne, že možná nebyl nejlepší nápad Jacka v podatatě praštit do střelné rány.* Ach, ono už se to stalo. *S jakousi výčitkou se podívá na Jacka, že mu to neřekl. Je to samozřejmě úplně zbytečné, protože spolu ani nestrávili tolik času, aby se detektiv stihl rozpovídat. Plus se Jason na podrobnosti ani příliš neptal.* /Proboha proč na něj tolik sahá? Teda nemohu říci, že bych se jí divil, ale.../ *Zamračí se na záda odcházející sestřičky a pak obrátí opět svou plnou pozornost k Jackovi. Všimne si, jak je nadšený z výhry a pousměje se.* A jakou přesně bych v tomhle hrál roli? *Pozvedne podezřívavě jedno obočí a moc neví, jestli z něj chce Jack udělat prostitutku a nebo využít jeho ovládání mysli.* Hm? Jen jsem byl zastižen nepřipravený. Tou sestřičkou. *Zavrtí hlavou a s úsměvem to odmávne. Nechce na sebe strhávat pozornost, když má hned vedle sebe postřeleného.*
*Sleduje Jasona a keď ho počastuje vyčítavým pohľadom tak nechápe prečo.* /Čo som spravil?/ *Položí si otázku ale odpoveď na ňu nepozná. To že ho sestrička ochmatáva ani neregistruje. Za tú dobu si na to v nemocnici zvykol. Ani mu to už nepríde. A potom je sestrička preč. Keď Jack zistí, že Jason s ním nakoniec súhlasí tak je z toho úprimne nadšený. Zavrtí sa a cíti, že rana ho bolí o trochu menej. Znova Jasona obdaruje úsmevom. A trochu sa k nemu nakloní. Cíti bolesť v rane ale je to znesiteľné.* Budeš hlavná postava. Pôjdeš tam a očaríš ich svojim šarmom. A donesieš reverz. Ak to nebude fungovať... *Nakrčí nos* ...tak využi svoje nadanie. Fakt chcem ísť z tadiaľto preč. *Podotkne ešte, ak by náhodou mu to nebolo jasné. Potom ho prepadne starosť.* Sestričkou? *Nechapavo zopakuje.*
*Snaží se vytěsnit, co se dělo doteď a automaticky střelí pohledem na Jackův bok, když se k němu nakloní. Vypadá to, ale že to zvládá, a tak si opře lokty o jeho postel a ještě víc mezi nimi zmenší prostor.* /Takže přesně jak jsem čekal./ *Napadne ho pobaveně a pobavení se mu odrazí i ve tváři, dokonce se spiklenecky usměje.* Budeš za to mým dlužníkem. *Pronese dramaticky a políbí ho na tvář. Místo odpovědi mu s výmluvným pohledem pošle do mysli jednu ze scének, kterou si s nimi oběma představovala sestřička a následně se ušklíbne a vyklouzne z pokoje. Nechá ho tak chvíli s vlastními myšlenkami a vydá se na sesternu.* Dobrý večer, budu potřebovat formulář na předčasné propuštění. *Ještě za chůze si rozepne pár knoflíčků bílé košile a svůdně se opře o pultík. Nasadí úsměv, který nejedné sestře vžene ruměnec do tváře a vyčkává.* O jakého pacienta jde? *Zeptá se stará nepříjemně vypadající sestřička chladně a ani se na něj nepodívá. Jason tedy zaklepe na přepážku a i baba se na něj podívá. A i baba je okouzlena jeho andělskou krásou.* Jack Porter. *Všimne si, že s tímto jménem sympatie ztrácí a na propuštění je příliš brzy. A tak zapne extrémní vyjednávání. Nakloní se přes pult a začne svůdně šeptat.* Vypište mu to, prosím. Budu vám pak moc vděčný. *Sjede babku pohledem, pod kterým by se propadla kolena kdekomu a ona ochotně začne vypisovat všechno potřebné. Dokonce tedy dolů přidá podpis.* Ještě potřebujete podpis jeho doktora. Chodbou rovně a pak dveře napravo, fešáku. *Poví mu a Jason nemešká a skoro od ní utíká. Na mladší sestřičky ještě mrkne, aby se necítily zanedbané a pak spěchá za doktorem. Tam si pro jistotu knoflíčky začne zapínat, ale když si všimne, jak se na něj doktor usmívá, s povzdechem je opět rozepne.* Prosím o autogram. *Mrkne na něj a po vypsání telefonního čísla z něj vymámí podpis. Přesto dostane doporučení, ať se Jack alespoň další den zdrží.* Tak tady to máš, ale chtějí, abys odešel až zítra. *Vypadá docela komicky, košili pořád nemá zapnutou a u doktora si ho odchytila jedna sestřička, aby mu dala pusu na tvář, takže mu tam zanechala otisk od rtěnky. Jakmile si na to vzpomene, začne rtěnku drhnout kapesníkem, který měl složený v klopě.*
*Trochu naňho vykulí oči, keď povie, že bude jeho dlžníkom. Keď mu ale za bozk na tvár tak sa mu pery roztiahnu do úsmevu.* Myslím, že sa budeme vedieť dohodnúť na splatení dlhu. *Zavrni naňho. Ale keď mu pošle do mysli tu predstavu jeho, Jasona a sestričky tak sa zatvári zhrozene. Ostane v takom šoku, že ani nepostrehne kedy Jason zmizol. Ale keď už si to všimne tak sa trochu povrtí v posteli. Z tých liekov je mu lepšie. Usmieva sa ale potrebuje na záchod. Najskôr chce automaticky zazvoniť na sestričky ale...* /Čo ak sú všetky tak uchylné?/ *Napadne mu a stiahne ruku späť. Radšej to riskne a vyhrabe sa z postele na nohy. Stojan na infúziu využíva ako podporu a tak sa pomaličku odsunie do polovice miestnosti. Keď sa Jason zjaví s papierom. Ani nevedel, že mu to tak trvalo. Usmeje sa naňho a chce odpovedať, že ten jeden deň prežije. Lenže si všimne to ako vyzerá. Rozopnutá košeľa, na líci rúž, ktorý si ešte Jason bez nejakého ostychu utiera kapesnikom. Jack sa zamračí.* /Tak, takto ten papier nemusel práve získať. Zaflirtovat okej, ale muchlovat sa?! Fakt?!/ *Nepovie mu nič. Ďalej sa vehementne presúva smer záchod a mračí sa ako kakabus.*
Taky si myslím, že to nebude zrovna problém. *Pousměje se, a když se vrátí a vidí Jacka na nohou, trochu ho to zarazí. Okamžitě k němu přijde a chce ho vzít kolem pasu, jenže si všimne jeho výrazu.* Cítím se znásilněn. V klidu ti vyřizuji papírování a sotva se chvíli nehlídám jedna sestřička se na mne vrhla. Možná mě špatně pochopila, když jsem dle tvých pokynů aktivoval šarm. *Ušklíbne se a konečně dootírá rtěnku. Je však docela hezky vidět, že tvář byla jediné místo, kde ho sestřička zasáhla.* O co se tady pokoušíš mimochodem? *Pobaveně se pousměje a snaží se zjistit, proč se Jack najednou tak mračí.* Nebudu lhát, čekal jsem něco jako "Děkuju za záchranu, jsi nejlepší!" a ne tohle. *Zamává mu rukou kolem obličeje a zapne si knoflíčky na košili.* Potřebuješ pomoci?
*Pri slove vrhla si predstaví nejaké take podobne prasačinky aké mu ukázal Jason. To ho práve dvakrát neupokojí. Hlavne keď vie, že Jason je určite schopný sa ubrániť znásilneniu od ženy.* /Leda ak by sa nechcel brániť./ *Prižmúri naňho oči.* Jasne. Znásilnenie. *A stále na ho pozerá prižmúrenými očami a predstavuje si ako sa s nejakou sestričkou ocicmáva.* Idem poraziť draka Šmaka a získať jeho zlato. *Sarkasticky mu odpovie a tráduje si to tempom slimáka smerom do kúpeľne. Nad poznámkou zavrčí. Fakt, doslova zavrčí. Lebo stále ma v hlave jednu z tých sestričiek a Jasona.* /Určite ta čiernovlasá. Alebo blondína. Ta na to vyzerá./ Nepotrebujem pomoc. *Zahundre ale keď sa dostane ku dverám tak mu to nedá. Otočí sa na päte, alebo aspoň ako mu to jeho stav dovolí a rozhodí jednou rukou, lebo druhou sa drží infúzie.* Ktorá to bola?! *Znie takmer podobne hystericky ako vtedy v diere. Nie je žiarlivý typ ale o Jasona...* /O toho sa deliť nebudem!/
*Zamračí se a pomalu si začne dělat obrázek o tom, co se Jackovi nejspíš honí hlavou. Žere ho ta rtěnka podobně jako trápilo jeho, když na něj sahala sestřička.* /Tedy možná. Nemohu hned předpokládat, že to vnímá stejně jako já. Ale pokud ano, vysvětlovalo by to... no všechno. To, jak se tváří. To jak odsekává. Nebo je naštvaný, že jsem mu vložil do mysli tu představu? Vadí mu narušení soukromí?/ *Už už se blížilk reálnému vysvětlení, když vtom ho napadne nové a odbočí úplně do háje. Čeká, než mu odpoví až do té chvíle, kdy zmíní draka.* To je absurdní jméno pro draka. Plus by se nevešel do- ach, jistě. *Sklapne, když si uvědomí ironii a zvedne jeden koutek v úsměvu. Ovšem, když zavrčí, úsměv se změní v překvapený výraz.* /Nepotřebuješ? Vždyť i hlemýžď by tě porazil v závodech. Tedy myslím./ *Dělá pomalé kroky po jeho boku, aby byl připravený ho přinejhorším chytit. Ale nemyslí si, že by na to došlo, když se drží infuze. Zastaví se ve chvíli, kdy kolem sebe začne Jack máchat rukou a doširoka otevře oči překvapením.* Ta blondýnka. *Řekne zmateným tónem, ale pak mu secvakne, že měl na první dobrou správnou domněnku. A tak v sobě sebere jakousi odvahu a po dlouhé odmlce dopoví zbytek příběhu.* Uhnul jsem jí, proto mám rtěnku na tváři. Omluvil jsem se jí, že ze mě dostala špatný dojem, a že nejsem k dispozici. /Nemám pro to konkrétní důvod, nechodíme spolu, jak si myslí jeho kolegové. Ale k dispozici nejsem. Ukončil jsem to s Avou, protože-/ Bylo vidět, že jsem ji tím zahanbil. *Pokrčí rameny a podívá se Jackovi do očí.*
.
*Že by Jacka niekedy napadlo, že Jason chová k nemu rovnaké city? Občas sa mu také myšlienky zatúlali hlavou ale potom ich zotrelo jeho realistické ja, ktoré diktátorsky prehlásilo, že pre Jasona je kamarát s výhodami. A inak tomu nie je ani teraz. Úkosom pozrie na Jasona keď nepochopil na prvý krát iróniu.* /Musím mu pustiť Hobita. Nie, najskôr pána prsteňov. No... keď sa nebuď niekde muchlovať so sestričkou./ *A zas ho chytajú nervy z tej predstavy. Nakoniec to teda naňho vychŕli. A ostane prekvapene stať a pozerať keď mu fakt odpovie.* /Vlastne vily nemôžu klamať./ *Uvedomí si. A tiež si jeho protivné ja s chuťou rypne do toho, že Jasona si klofla sestrička čo mu akurát včera pomáhala so sprchou. Zabolí ho to. Uhne pohľadom bokom a pre zmenu sa cíti trápne, že tu vyvádza ohľadom chlapa s ktorým vlastne nechodí.* /Môže si robiť čo len chce. Môže sa bozkávať s kým len chce./ *Pozrie sa naňho až keď začne znova rozprávať. Nakrčí obočie a trochu sa oprie o futra kúpeľne.* Aha. *Odpovie a trochu sa ošije pod Jasonovym pohľadom a aj kvôli tomu, že fakt potrebuje čúrat.* A... ako si to myslel s tým, že nie si k dispozícii? *A jeho mentálne ja si dá mentálnu facku, pretože sa púšťa na mentálne tenký ľad.*
/Co jsem si myslel, když jsem uvedl rozhovor tímhle směrem? Vždyť nejsem schopen lhát! Jedna věc je, že se na mě Jack zlobil, ale to by ho snad i přirozeně přešlo. Ale ne, já nedokázal unést to jeho nakvašené pajdání a raději jsem sám sebe dohnal do slepé uličky. Teď se mě na něco zeptá přímo a budu v háji. Co když tím náš vztah nevztah trvale poškodím? Vyděsím ho? Jedna věc je jakýsi pocit majetnictví. To by vysvětlovalo proč ho obtěžovala představa mě s jinou ženou. Ovšem to nemusí být vůbec na citové bázi! Mohl bych být stejně tak jedna z jeho oblíbených košil. Když se roztrhá, naštve ho to, a kdyby ji nosil někdo jiný, nebylo by to příjemné. Ale bez ní jde život dál. Koupí si novou košili./ *Trochu se zamotá do své metafory, protože se rozhodně necítí jako něco, co by si Jack mohl koupit. Rozhodně mu není příjemné to, jak se na něj Jack dívá. Bohužel je ale na takové pohledy zvyklý, a tak nehne ani brvou a oční kontakt opětuje. Jakmile trochu povolí a opře se o futra, znásobí se v něm chuť ho nějak podepřít, ale nepřibližuje se k němu. Nepřijde mu, že by teď měl nějak omezovat Jackův osobní prostor nebo nějak podkopávat jeho sílu se vypořádat sám se sebou. To "aha" mu přijde jako kdyby jeho žaludek udělal kotrmelec, ale nedává to na sobě znát. Až když se zeptá na přímou otázku, povzdychne si.* Protože... myslel jsem to tak, že... *Snaží se najít správná slova a je vidět, že trochu bojuje se svojí pravdomluvností. Moc nemá kam to zahrát do outu.* Líbí se mi to, co si myslí tví kolegové. Nějakým způsobem, možná absolutně nepodloženým a nechci ti způsobovat nepříjemné pocity tím, že to říkám, cítím, že jsi můj. Nepotřebuji nikoho dalšího. *Pokrčí rameny, aby alespoň trochu shodil svá vážná slova do škatulky "eeeh, o co jde? O nic, kámo." Přesto je na něm vidět, že ho do toho přivedla Jackova scéna. Kdyby se nezačal vyptávat na sestřičku, nikdy by sám tuto konverzaci nenačal.* /A to mě Lyria ujišťovala, že není krásnějšího pocitu, než když ten druhý ví o tvých citech. Já se teď tedy necítím nijak povznesen. Spíše jako kdyby mi někdo do žaludku něco zasadil a pomalu to tam rostlo. Fuj./ *Svým vlastním způsobem si popíše motýli v břiše a po dlouhé době se odváží Jackovi opět podívat do tváře.*
*Nevie čo si má pod pojmom ´nie je k dispozícii´ predstaviť.* /To znamená, že nechce s nikým chodit? Alebo už chodí? Možno má vo Faerii ženu s deťmi a tu vedie druhý život. To by ale boli na plese. A možno tam boli, však som bol tak mimo, že som tam nepostrehol ani Jasona./ *V hlave mu to šrotuje ako sa snaží zapojiť všetky kolieska. Až sa mu parî z nej. Keď začne rozprávať tak upirie naňho tie svoje oči a je na ňom vidno ako vyčkáva na odpoveď. Dokonca sa mu srdce rozbúcha rýchlejšie. Keď Jason dorozpráva tak naňho tíško hľadí, pričom má doširoka otvorené oči. Tak nejak sa zdráha uveriť tomu, čo práve povedal.* /Jemu sa páči, že si o nás myslíš, že sme pár. A tiež okrem mňa nepotrebuje nikoho iného. Chápem to správne? Počkať hovorí to čo si myslím? Vily nemôžu klamať, takže.../ Nespôsobuješ mi tým nepríjemné pocity. Mne sa totiž tiež páči, že by sme ja a ty... no... boli my. *Nakrčí obočie lebo mu príde, že to povedal úplne debilne.* Chcem tým povedať, že by som chcel ak by som bol tvoj. Alebo ty môj. Teda myslím to tak, že.... dočerta. *Než by mohol Jason protestovať tak si ho Jack pritiahne voľnou rukou k sebe s pobozká. A potom ho využije ako opierku miesto infúzie keď ho druhou rukou objime okolo krku a zavesí sa naňho. Nie doslova ale tak nejaká váha to trochu je. Pokiaľ to dobre pochopil tak je najšťastnejší človek na planéte Zem. Pokiaľ to pochopil zle tak pri najbližšej príležitosti sa pôjde opiť tak, že by ho nespoznala ani jeho matka. Preruší bozk a pozrie sa na Jasona.* Asi sa mi roztrhli štichy a fakt musím na záchod.
*Jelikož už Jacka docela dobře zná, vidí na něm, že přemýšlí. O to více se bojí výsledku jeho přemýšlení. Jistá jeho část do něj nenápadně kope s tím, že se možná měl rozejít s Avou až poté, co měl Jacka jistého. Jelikož to však udělal pro "nejistého Jacka" a ničeho nelituje, nedělá mu problém tuto svou část [link src="ignorovat.Kdy"]ž se ze sebe snaží vymáčknout jakési co nejnenápadnější vyznání, musí se nutit, aby se díval do těch modrých očí. Tahají z něj mnohem víc, než chce říct. A tak se na konci své promluvy podívá na zem, aby snad ještě neprohlásil, že Jacka miluje. Až ve chvíli, kdy mu začne jeho společník odpovídat je překvapeně od země odtrhne a s téměř neznatelně pootevřenými rty ho poslouchá jakoby na tom záležel jeho život.* /Nezpůsobuju? To znamená, že to cítíš přinejmenším podobně?/ *Jasonovi vystřelí koutky vzhůru, když se Jack do svého vysvětlování zamotá. Spadne z něj tak velká část nervozity a divného tlaku. Než však stihne o těchto pozitivech informovat i Jacka, ucítí ho na svých rtech. Aniž by si to uvědomoval, spokojeně zamručí a již vědomě kolem něj obmotá paže. Když ucítí jeho váhu, nijak to s ním neotřese, jen ho o to pevněji drží, aby mu nezačal klouzat dolů.* Zatraceně. *Vykulí oči a nepouští Jacka, jen si jednu jeho ruku přehodí přes ramena, aby mu mohl pomoci se hýbat.* Co první- záchod nebo operační sál? *Uculí se, protože i přes nepříjemný zvrat ho situace učinila velmi šťastným.*
*Pozerá sa naňho a vidí ako sklopí zrak. Tak Jack príde o možnosť pozerať mu do tých čokoládových očí, čo ho celkom zamrzí. Samozrejme, nemá nad tým čas hlbšie uvažovať lebo jeho myšlienka sa stočia k omnoho doležitejšiemu tématu. A tak sa teda nešťastne zamotá vo svojom vlastnom vyznaní. A ešte než by mohol plácnuť niečo v zmysle ´milujem ťa tak veľmi, že by som pre teba spravil čokoľvek´ tak si ho radšej pritiahne k perám. A až pri tom zvuku spokojnejší mručenia sa konečne uvoľní. Príde mu, že z neho práve spadol obrovský balvan, ktorý so sebou nosil už od leta. Zavesí sa naňho a príde mu to celé neskutočné. Jediné čo to kazí je plný močák a tiež nepríjemné škubnutie v zašitej rane. Keď dvihol ruku aby objal Jasona tak cítil ako sa stehy napnuly. A potom povolili. Cele doprevádzané tak trochu otupenou bolesťou. Predsa len tie oblbováky na niečo sú. Isto, keď sa od neho odtiahol tak určiť by sa hodilo viac nejaké vyznanie lásky. Ale nič nie je dokonalé. Nechá si prehodiť ruku na zdravej strane cez Jasona.* Záchod. Jednoznačne záchod. *A začne sa pomaly za Jasonovej pomocí sunúť do kúpeľne.* Až potom zavoláme sestru nech mi to zašije. Myslíš, že ma budú chcieť zas brať na operáciu? *Zarazí sa a vzhľadom k tomu, že ostych nepatrí medzi jeho vlastnosti, tak sa konečne už vymočí.* Vidím to tak, že z tej infúzie pôjdem do pól hodiny znova na záchod. *Zamrmle, dokončí potrebu a umyje si ruky.* A teraz posteľ a zavoláme sestričku. Dúfam, že príde nejaká stará a nie ta... nadržaná. *Vyjadrí sa mierne a za pomoci Jasona, ktorého využíva ako osobné chodítko, sa pomaly presúva smer posteľ.*
*Je vtipné, že Jason je v tomto ohledu vážně zabedněný. Kdyby mu nebyla Lyria vysvětlila, co to vůbec láska znamená, zřejmě by doopravdy byl tím, čeho se Jack bál. Tím, kdo to bere celé jen tak hezky pro zabavení, i když s něčím ohromným a nevysvětlitelným, co znásobuje každou chvilku strávenou s ním. Možná by mu to za delší dobu došlo. Že to nevysvětlitelné se dá jednoduše vysvětlit jedním slovem- láska. Přesto to nechce hned takhle z kraje prozradit. Jedna věc je, že Jack souhlasil s tím, že budou "my." Ale že by na něj hned vyhrnul své nehynoucí city? Cítí, že by to mělo podobný efekt, jako kdyby mu řekl, že má pohlavní nemoc.* /Což nemám! Kupodivu s tím, jak jsem jednu dobu lehal s kde kým./ *V zápalu polibku si chvíli neuvědomuje, co by se mohlo stát a probudí ho až když Jackovo tělo zareaguje na bolest z prasknutých švů. Snad konejšivě ho pohladí po zádech a hned zjišťuje jeho potřeby.* Rozkaz. *Pousměje se a snaží se za chůze Jackovi co nejvíce pomáhat bez toho, aby příliš tahal a napínal Jackovo zranění. Kvůli téhle extra opatrnosti to trochu trvá, ale nakonec se na záchod dostanou.* Nevím, nejsem doktor. Ale asi budou muset vytáhnout to, co tam máš a znovu to zašít. Zní to trochu operativně. *Ušklíbne se, aby zlehčil situaci, přestože se o Jacka doopravdy bojí. Neví moc, co to může způsobit, ale snaží se nepředstavovat si nějak tragické scénáře. Na chvíli se zarazí, když před ním začne Jack naprosto bez problému močit, ale nijak mu to nevadí.* Neboj, tu půl hodinu tu s tebou ještě vydržím. *Usměje se, aby dal jasně najevo, že vtipkuje. Raději by mu ale dělal osobní chodítko několik dní, než aby na něj hrabala černovláska.* Věř mi, to také doufám. /Jsem rád, že to vidí stejně./ *Pocítí jistou pýchu na nový vztah a pomůže Jackovi do postele, načež několikrát zazvoní na tlačítko. Jednou mu přišlo vzhledem k vážnosti situace jako málo. Je tedy možné, že ať už přijde jakákoliv osoba, nebude zrovna nadšená.*
*Aj napriek tomu, že si roztrhol štichy, tak ten bozk rozhodne nijako neľutuje. Naopak, zopakoval by si ho a to veľmi ochotne. Bohužiaľ, jeho fyziologické funkcie si vypýtajú svoju pozornosť. Tak sa teda sústredí na svoj cieľ.* No, to znie logicky. Mohli by to spraviť ordinačne. Načo zbytočne obsadzovať sálu. *Keď konečne vykoná potrebu.* /Sloboda!/ *Tak ide na další boj a tým je cesto k posteli.* To by som bol rád, lebo inak by som o to musel poprosiť jednu z tých sestričiek. A bojím sa, že by to bola práve tá čiernovlasá. *Zatvári sa trochu nešťastne. Ale inak jeho srdce plesá radosťou. Všimne si, že Jason zazvoní na sestričky. A potom zazvoní ešte. A ešte. Jack sa zamračí a potom pozrie na Jasona.* Vieš o tom, že stačí na to zazvoniť raz? *Ale pousmeje sa. Pohodlne sa uvelebí v posteli. Lenže hneď na to do miestnosti vojde čiernovlasá sestrička.* No chlapci, prečo nám na sesterni robíte poplach? *Zvesela povie. Predbehla starú rašplu, ktorá sem išla namosúrená, aby si ich podala. Táto si ich ale mlsne prezrie. Jack si trochu pritiahne prikryvku k telu.* Asi mi povolili stehy. *Pípne ako keby jej to ani nechcel hovoriť. Sestrička len prevráti oči.* Vy asi chcete zmariť ten pracne vyprosený reverz, že? *Hodí významný pohľad na Jasona. A potom ho presunie späť na Jacka s prejde k nemu.* No ukážte. *A čaká kým si Jack vyhrnie tričko. Lenže Jack sa k tomu akosi nemá.* Musím Vám to predsa skontrolovať, tak šup tričko hore. *Popoháňa ho. Jack sa ošije.* A nemali by ste si najskôr nachystat veci na šitie? *Skúsi získať čas. Sestrička ale znova prevráti oči.* Najskôr musím skontrolovať či sa skutočne roztrhli. Tak šup, šup. *Jack hodí útrpný pohľad na Jasona a potom si vyhrnie tričko. A zas je obchytkávaný sestričkou. Ošije sa pod tými dotykmi keď ich teraz vníma úplne inak. Zatiaľ mu odmotá obväz z tela a tak sa teda ukáže rana po guľke. Je od krvi takže skutočne pár stehov povolilo a bude nutne ich opraviť. Okolo rany sa vytvorila aj modrina a celé miesto je aj mierne opuchnuté. Okrem tohto má ešte niekoľko modrín na tele, ktoré sa vytvorili keď gulka v plnej rýchlosti narazila do nepriestrelnej vesty. A to všetko je ešte doplnené starými jazvami, ktoré Jason musí poznať asi aj naspamät.* Ste po infúzii tak ožil, až ste si zo roztrhli? *Zavtipkuje.* Idem teda pre šitíčko a hneď som späť. *A sestrička si odbehne.* Už sa asi nikdy nebudem na sestričky pozerať tak ako pred tým.* Úprimne prizná Jack a stále si drží tričko hore, aby si ho nezašpinil od krvi. Stačí aj ten puding čo mu ostal na tričku.*
*Zůstává v něm maličká jiskřička naděje, že stehy nepraskly, ale jen Jacka nepříjemně zatahaly. Vysvětlovalo by to, proč neřval bolestí. Ačkoliv to by vysvětlovalo i to, že ho předtím černovláska slušně nadopovala infuzí.* /Já říkal, že to není dobrý nápad!/ *Zamračí se, když se mu myšlenky odloudí tímto směrem. Přesto má oči jaksi rozněžněné z celé této situace. Přeci jen, Jack je oficiálně jeho. Jeho kolegové už nebudou na omylu, když řeknou, že agent Irons a detektiv Porter spolu chodí. Všechno zapadlo tam, kde si to Jason představoval. Tedy až na ten malý zádrhel, že mu pořád nedal najevo svoje city.* /Všechno postupně. Pro začátek stačí, že nemusí mít pocit, že je pro mě jedním z řady./ Hmm, asi ano. Ale nečekal jsem, že si pro mě roztrháš bok. *Uculí se na něj jako nevinnost sama, přestože ho naprosto zjevně škádlí. Když ho dostane do postele a přislíbí mu, že to s ním zůstane, na tváři se mu objeví mírné znechucení.* K té černovlasé mám rozhodně jisté výhrady. *Je vidět, že se snaží nevypadat jako žárlivá hysterka, a tak blokuje 99% pocitů směřujících k sestřičce.* Jednou? Ale jak by pak pochopily, že nejde jen o chuť na další pudink? Jen ať vidí, že je to urgentní! Nevím, jestli hrozí nějaké větší krvácení, ale rozhodně nebudu riskovat, že si před tím odskočí zakouřit. *Pronese poklidně a s téměř lhostejným výrazem stiskne tlačítko ještě jednou. Přeci jen je to král.* /Ale no tak./ *Otočí se k sestřičce zády, když přijde a protočí panenky. Následně se starostlivě podívá na Jacka, když vidí, jak se přikrývá.* /Možná jsem mu neměl ukazovat na co myslela. Akorát z toho bude mít trauma./ Snaha byla. *Zareaguje na sestřičky významný pohled a odevzdaně zapadne do židle, kterou si předtím přitáhl k Jackově posteli. Ve chvíli zaregistruje, že se Jack do svlékání nějak nemá a opře si loket pravé ruky o postel. Dostane tak svou dlaň blízko k jeho, kdyby se třeba chtěl chytit.* /Možná to přeháním./ *Spatříc Jackův pohled, trochu se předkloní, aby k němu dostal ruku blíže. Je to v podstatě dost nenápadné, ale špičkou prosředníčku se ho trochu dotýká, takže by si toho mohl všimnout.* /Ta ženská vážně nemá kouska soudnosti v těle. Vždyť tohle je v podstatě obtěžování!/ *Vzápětí ho napadne, že se možná musí den za dnem dotýkat nechutných starců a trochu pookřeje. Rozumí tomu, že tak pěkného muže jako je Jack si vychutnává trochu jinak.* /Já sám musím nejlépe chápat, že za to stojí, ale ruce pryč!/ *Když uvidí ránu, na chvíli má mžitky před očima, jako když si člověk s nízkým tlakem rychle stoupne. Potlačí tendenci Jacka pohladit mimo ránu. Kousne se do rtu a vyčkává co bude dál. Je rád, že to Jacka nebolí, takže to asi přeci jen díky infuzi vypadá hůře než to je. Když si černovláska odběhne, trochu se nadzvedne a políbí Jacka na čelo.* Svým způsobem by to mohl být sen mnoha pacientů. *Pokrčí rameny a slabě se pousměje.*
*Pery sa mi zvlnia do úsmevu.* Pre teba čokoľvek, Jasi. *Odpovie mu a pritom naňho mrkne jedným okom. Páči sa mu ako sa s ním uvoľnene culí.* /Takže teraz spolu vlastne chodíme./ *Pomyslí si a aj jeho vnútorne ja pozerá ako puk. Keď si spomenie, že to v sebe dusil od leta.* /No v podstate ty ani on ste si nepovedali, že sa milujete./ *Hodí mu jeho ja polienko pod nohy. Ale vzhľadom k tomu, že jw Jack vnútorne happy z toho, že s Jasonom chodí tak ho iba ledabolo preskočí. Usalaší sa v posteli a povzdychne si. Má ešte väčšiu chuť utiecť z nemocnice a to len kvôli tej sestričke. Poočku sleduje Jasona a musí sa trochu pousmiať nad jeho znechutený pohľadom. Ale keď začne obťažovať zvonček tak musí zakročiť. Lenže jeho snaha skončí tým že natiahne ruku a prekryje zvonček.* Nezvoním im za puding. A nemyslím si, že je to až tak vážne. *Snaži sa ho chlácholivým hlasom upokojiť. *Keď spomenie cigaretu Jack si len povzdychne. Tak rad by si zapálil! Hneď ako príde domov tak si zapáli na parapete a bude tam dovtedy kým neuzná, že ma dosť nikotínu v tele. Potom ale dôjde spomínaná sestrička a Jack musí zniesť jej obchytkávanie. Aby sa odreagoval tak sleduje ranu ktorá nevyzerá práve lákavo. Uciti dotyk. Tak teda posunie svoju ruku na tu Jasonovu a pohladí mu kĺby prstom. Jack trochu uvoľní napätie v ramenách keď sestrička odíde. Pozrie na Jasona a musí sa znova usmiať tomu ako ho pobozká na čelo. Cíti sa tak... významne.* Ja mám sny iba o jedných čokoládových očiach. *Zašvitorí mu a potom sa uculí. S tým ako mu do žil ide infuzia tak sa cíti zas o kúsok uvoľnenejšie. Zrazu ale do miestnosti vojde stará vrchná sestra.* Ja ti dám trhať si štichy. Na operačku ideme. *Zahlási s Jack na ňu vykulí oči.* Nie. *Opováži sa vzdorovať. Za starou sestrou stojí mladá a len pozerá do zeme. Zrazu taká krotká.* Ale áno! To ta naučí si dávať pozor. *Zahromží naňho a dá si ruky v bol a prejde bližšie k posteli.* Prosím vás, operačku nie. Nie je to až tak hrozné, spravte to tu. *Nahodí šteňací pohľad a dúfa, že to zaberie. Sestra prižmúri oči a mlaskne.* Je treba dať sedatíva, takže ideme. *Jack stále drží tričko hore a v tvári nahodí tak prosebný výraz, že by sa každý kto ho pozná divil, že mu z toho neprasklo tvárové svalstvo. Asi toľko k Jackovej vyhlásenej ľadovej maske.* Netreba sedatíva. To zvládnem, však to nič nie je. Prosím, madam. *A nahodí ten najviac vnukovský hlas, aby zahral sestričke na nejaké prípadné city. Ta ešte viac podozrievavo privrie oči.* No ako chceš. Daj to sem, ty huso. *Povie ešte mladej sestričke a ta jej odovzdá materiál k šitiu. Stará sestrička sa teda pustí do Jacka. A ten v prvých sekundách stuhne ako prkno a stisne pery k sebe. Sestrička si jednoznačne vychutnáva a dáva si načas. Jack teda pevne upirie zrak na protiľahlú stenu a drží sa aby neukal a nesykal.* /Vydržím to, vydržím to... hlavne že ma neobchytkáva ta mladá./ *Pomysli si a ani sa nezaoberá tým ako to vyznelo.* Aspoň ta to naučí si dávať pozor. *Povie ledabolo sestrička. Jack iba priškrtene súhlasne zahmká. Na šití je vidno, že je profesionálne a precízne. Však si aj dala záležať. Ešte mu to obviaže pričom sa s ním nepára a výhražne naňho pozrie.* Ešte raz a pôjdeš na operačku. *A s tým sa zbalí a odíde.* Au. *Dovolí si Jack až teraz kňuknút.*
/Je to jen fráze nebo...?/ *Trochu si uvědomí bariéru mezi tím, když by to řekl on a když to řekne Jack. Ale je to jen takové vteřinové zamyšlení. Hned to ze sebe setřese a nechává na tváři úsměv. Je pravda, že takhle upřímně se neusmívá v přítomnosti nikoho jiného. Obecně se moc neusmívá, ale když už na někoho ano, ani zdaleka se to neblíží tomu, co vídá Jack každou chvíli.* Děje se něco? *Zpozorní jako hlídací pes, když si Jack zničehonic povzdychne. Neslyší v tom povzdechu útrpnou bolest ani nic podobnéhom, ale nechce nic ponechat náhodě. Podívá se na Jacka a prohlíží si ho, jako kdyby se mu za chvíli měl na čele rozsvítit neonový nápis: "vzdychám, protože..." Tento projev nespokojenosti nijak neubere na tom, jak Jason týrá zvoneček, možná právě kvůli tomu se snaží pípnout ještě jednou. Jenže mu v tom Jack zabrání.* Hej! *Ublíženě upře pohled na zvoneček a pak hned zpět na Jacka. Když si vyslechne jeho vysvětlení, uchechtne se.* Vážnost zranění na tobě rozhodně nenechám. Vím, že kdybych byl na tvém místě, taky bych se snažil odsud co nejdříve utéci. Jelikož ale na tvém místě nejsem, mohu si hrát, že nevím, co je to empatie a přikurtovat tě k lůžku. /Fuj, ne. To si představovala ta sestřička./ *Hned vzápětí nakrčí nos a je tak docela nápadné, že to má asi spojitost s tím, co před chvílí říkal. Poté už ho znovu osahává zmíněná sestřička, a tak je Jason za kontakt velmi rád. Původně tím chtěl uklidňovat detektiva, ale má pocit, že uklidňovaný je spíše on.* Ten, jemuž náleží je šťastný muž. *Usměje se na něj a jen doufá, že ty sny nejsou o tom, jak mu je někdo dloube z důlků. Ovšem pořád by se jednalo o sen, takže by se nadále považoval za šťastlivce. Jejich romantické cvrlikání přetrhne vrchní sestra.* /To nevypadá dobře./ *Už už chce zasáhnout, když jeho milého táhne na operační sál, ale pak si to uvědomí. Jack situaci zvládá. Bojuje. Nebude si hrát na jeho velkého ochránce.* /Nechal se postřelit v boji, zvládne přemluvit tuhle babu. Věřím mu./ *Sám odkloní pohled od Jackova výrazu, když ho vyhrotí do absolutní roztomilosti. Není si jist, že by dokázal udržet vážnou tvář. A jeho výbuch smíchu by přemlouvání určitě neprospěl.* /Ha!/ *Pomyslí si vítězoslavně. Ovšem blonďákovo vítězství získá velmi brzy hořkou pachuť, když se do něj bez sedativ pustí stará sestra.* /Mohl bych mu ulevit od bolesti.../ *Napadne ho, když vidí, jak s tím Jack bojuje a trochu se zasekne. Měl by to Jackovi nabídnout? Nerozmazluje ho moc jen kvůli tomu, že jsou spolu pár minut ve vztahu? Neodpudí ho tím akorát?* /Můžu ti ulevit od bolesti, pokud chceš./ *Promluví mu v mysli po dlouhém uvažování, ale v tu chvíli akorát udělá sestra uzlík a skončí.* Promiň. Měl jsem ti ulevit, viď? *Zamumlá, tedy na své poměry- pořád je mu perfektně rozumět- a s nakrčeným obočím se kousne do rtu.* /Jen jsem nechtěl působit, že nevěřím tomu, že to zvládneš./ *Dodá v mysli, ale nahlas nic neříká a jen přejede Jackovi ukazováčkem po dlani.*
*Už uložený v posteli pozrie na Jasona. Pritom nahodí smutný pohľad.* Poslednú cigaretu som mal ešte pred tým než ma postrelili. Tak zúfalo by som si nejakú dal. *Objasní mu dôvod svojho vzdychania. Vždy keď z nejakej sestričky cíti cigarety tak je to preňho utrpenie. Asi toľko k jeho závislosti na cigaretách. Aby prišiel na iné myšlienky tak zachráni zvonček od Jasonovho týrania. To jeho ublížené hej ho donúti zacukať kútikmi úst. Aj by sa rozosmial ale to by nebolo dobre pre tu ranu na boku. Nadvihne obočie nad jeho výlevom.* Prikurtovať ma k lôžku? Keď budeme v mojej posteli tak kľudne ale tu nie. Aj keď... *Privrie oči nad tým ako si spomenie na laser game. Neplánoval tam mat s Jasonom sex ale rozhodne by si to zopakoval. Tieto myšlienky mu z hlavy vyženie ale obchytkávajúca sestrička a navodi mu tak pocit zneužitej obete. Ale trvá to iba chvíľu. Znova pohladí Jasona po kĺboch a ruke. Usmeje sa. Síce jeho sny nie sú práve najpríjemnejšie. Najmä keď je v nich Jason mučený ale stále je tu ta pointa, že sa mu sníva o ňom. Ale rozhodne ho nechce vidieť nosiť červenú košeľu. Alebo šortky. Alebo čokoľvek tej farby. Vrchná sestra ale urobí na izbe prieva. A to nie že by tam bola zrazu zima ale v Jackovych myšlienkach. S tou infúziou sa mu začína ťažšie premýšľať tak mu normálne dá zabrať, aby babku ukecal. A tá mu to dá vyžrať pri šití. Pekelne sa sústredí na stenu pred sebou a na to, aby sa nehýbal. Najlepšie aby ani nedýchal. Nie je to taká veľká rana takze to, že to tej sestre trvá je len preto, že si dáva načas. Keď sa mu v hlave ozve Jasonov hlas tak už sa chystá mu odpovedať. A jednoznačne by to bol súhlasny pokrik v tomto prípade... ale zrazu sestrička skončí. Vydýchne teda zo seba všetok nahromadený vzduch a nechá sa ešte obviazať. Ešte stále je ako prkno aj keď sú už sami.* To je v poriadku. *Priškrtene povie. Stále ho to bolí. A nakoniec to nevydrží.* Do pr... sa... ach. *Zadrží všetky nadávky a pomaličku sa uloží na zdravý bol, čiže čelom k Jasonovi a ľahne si do klbka. Radšej aj zatvorí oči.* Sadistka to je. Ani to postrelenie tak nebolelo ako toto. *Skuhrá potichu. Kašle na nejaké hrdinstvo. Síce ta bolesť pomaličku odchádza ale aj tak.* Nabudúce sedatíva. Pripomeňte mi to. *Povie a konečne sa pozrie na Jasona. Chvíľu ho tak sleduje a premýšľa.* Ja ani neviem kedy som naposledy s niekym chodil. *Vypadnu zrazu z neho a stále tak zamyslene na Jasona pozerá.*
/Takže jde jen o závislost. To snesu./ Jestli ti nezabaví ten dokument, co jsem tak pracně získal, tak si ji budeš brzy moci dát. *A to Jason ani neví o škodlivých účincích cigatet. Na té jedné krabičce, co si nedávno koupil bylo dítě vysypané tabákem, a tak si bez přečtení nápisu myslel, že jde jen o umění. Tedy samozřejmě není hloupý, ví, že to není nejzdravější věc na světě. Zároveň ale také ví, že New York neoplývá zrovna čerstvým vzduchem, a tak to bere, jakoby se to nulovalo. Kdyby si to měl připočíst na seznam věcí, co zkracují jeho dobu strávenou s Jackem, možná by ho tímhle způsobem neuklidňoval.* /Ale jsem rád, že tu něco takového má./ *Napadne ho, když je mu zabráněn přístup k tlačítku. Přestože se nadále tváří jako kdyby přišel o oblíbenou hračku, je za to rád.* Jacku... *Překvapeně se na něj podívá a v hlase mu zazní jakýsi trýznivý podtón. Samozřejmě, že by si dal říci. Myšlenkami mu proběhne vzpomínka na lasergame a on raději rychle začne myslet na něco jiného. Ještěže tak učiní, jinak by si černovlasá sestřička mohla všimnou, že jsou mu nějak těsné kalhoty a takové myšlenky by ho asi dovedly k mlácení hlavou o zeď.* /Miluji tě./ *Procvičuje si v hlavě, zatímco ho Jack hladí, ale nepouští to skrz bariéru svojí mysli. Nechce to říct takhle brzy. Tedy, v podstatě to nijak brzy není, protože už to spolu nějakou dobu neoficiálně táhnou, ale přesto.* Nevypadá to v pořádku. *Zamračí se na Jacka, když má sestra konečně hotovo a opustí místnost. Pohladí ho po tváři a ještě chvíli doufá, že to Jack nějak zvládne. Ovšem pak se schoulí do klubíčka a začne bolest projevovat i nahlas.* /A dost./ *Pomyslí si a když mu Jack oplatí oční kontakt, vstoupí mu nežně do mysli.* /Bolest pomalu odchází. Když se špatně pohneš, ucítíš to, ale tahle nová akutní bolest mizí./ *Ví moc dobře, jak je nebezpečné někomu úplně vzít pocit bolesti, protože nám ho evoluce dala z nějakého důvodu. A tak mu od ní jen jednoduše pomůže.* Já ano. Tak jak to vnímám teď nikdy. *Dojde mu, jak extrémně to zní, a proto svými následujícími slovy trochu zmírní dopad této citové bomby.* Ovšem to může být i tím, že jsi člověk a tedy je to automaticky něco jiného. *Stále má položenou dlaň na jeho tváři, když se k němu tak hezky natočil a jemně mu po ní přejede palcem.*
Dúfam, že nezabaví. To by potom tvoja snaha vyšla na zmar. *Odpovie mu a trochu sa zamračí. Bol by fakt nerád ak by to vyšlo v niveč.* /Hlavne keď ho kvôli tomu ocicmala ta blondína./ *Znova si spomenie na ten otlačený rúž na Jasonovej tvári. Ale radšej to odsunie bokom. Predsa len to bol možno ten impulz, že začali spolu rozprávať. Zachráni tlačítko od skázy menom Jason a úprimne ho pobaví jeho ublížený výraz. Dokonca sa trochu aj pousmeje. Keď ho ale poškádli tak sa mu nad jeho prekvapením aj tónom uculiť. Dal by si povedať.* /Síce v mojom stave by to žiadna divočina nebola ale také pomalé a nežné milovanie... hmm, to by som zvládol./ *Povie si v duchu ale potom jeho niť myšlienok je prerušená sestričkami. Sústredí sa na vyšetrenie a pritom prstami prejde znova po Jasonovych kĺboch. Ale prestane s tým keď sa doňho pustí vrchná sestra. Keď skončí tak ešte stále drží ako prkno. Uciti na tvári dotyk a aj Jasonove slová a uzná, že kapitulácia nie je hanba. Znesie zranenie. Najmä ak je to v akcii a ešte v ňom koluje adrenalín takže bolesť sa dá zniesť. Takto v kľude keď sa mu v boľavej rane rýpe sestrička to už tak ok nie je. Tak sa teda zloží na zdravý bok a potichu si zaskuhrá. Vie že ta bolesť prejde. Len netuší kedy. Najradšej by tu kapačku nastavil tak aby išla ako hadica. Vydýchne a pozrie na Jasona. Trochu sa zarazí nad slovami vo svojej hlave a potom je bolesť... odchádza. Prestáva to. Chvíľku to spracováva. To, že si občas cez myšlienky pokecali bola jedna vec, na ktorú si celkom aj zvykol. U iného by to nezniesol. S Jasonom si taký pocit intimity užíva. Ale druhá vec bolo nejaké to ovplyvňovanie mysle alebo čo to bolo.* /No už to nebolí./ *Uzná nakoniec a trochu uvoľnenejšie si ľahne. A dokonca sa aj uvoľní. Preto môže svoje myšlienky upriamiť iným smerom. Keď Jason prehovorí tak jemne pootvorí ústa ako ho to prekvapí.* /Povedal to čo si myslím?/ *Zauvažuje na moment a viac sa natočí k jeho príjemnej ruke. Keď ale Jason pokračuje tak uhne pohľadom.* Aha. To dáva logiku. *Odpovie mu ale aj tak pocíti isté sklamanie.* /Nemôžem si to tak brať. Má predsa pravdu. On je víla a ja som človek. Možno preto mám k nemu také city... nie, blbosť. Miloval by som ho nech už by bol čokoľvek. Tak to asi v tomto smere nevidime rovnako./ *Na moment zatvorí oči. Z časti pre únavu čo naňho padla a aj z časti preto, aby zakryl emócie, čo mu musia byť vidno v očiach. Sústredí sa teda na niečo iné a znova sa na Jasona pozrie. Ako keby sa nič nestalo. Pousmeje sa.* Keď sa dám dokopy tak si zájdeme na nejaké rande. Už si videl New York z helikoptéry? *Opýta sa ho a znovu zatvorí oči ale tentoraz iba od únavy.*
Ne úplně na zmar. *Pokrčí rameny, jelikož to zjevně odstartovalo jejich vztah. Kdoví, jak dlouho by jim to ještě trvalo, kdyby se Jason nevrátil zulíbaný od blonďaté sestřičky. Následně musí bojovat, aby se neusmíval spolu s Jackem. Musí si přece udržet roli uraženého přítele, kterému byla zabavena hlavní zábava dne. Po chvíli mu ale také začnou cukat koutky. To však setře Jackův návrh, a kdyby byl Jason ten typ, pravděpodobně by se teď červenal. Rozhlédne se po místnosti, jestli mu to přijde jako vhodné prostředí a trochu se zamračí. Pak ale jeho průzkum skončí na Jackovi oblečeném v pochybném nemocničním oblečení a živě si vybaví, jak mu jednou roztrhl tričko. S tímhle materiálem by to šlo určitě lépe.* /Ale je zraněný./ *Než si stihne udělat rychlý seznam pro a proti, už se k nim přiduží sestry a to ho zaručeně zchladí. Proto ve chvíli, kdy cítí Jackův kontakt už v tom není nic vášnivého. Jen si ho tak romanticky užívá. Spolu s vědomím, že detektiv už takhle nebude hladit ostatní.* /Tedy, pokud jsem správně pochopil koncepci lidských vztahů./ *Trochu znejistí, ale Jackovo utrpení ho z myšlenek vytrhne a donutí ho se věnovat přítomnosti. Je rád, že sestry brzy odejdou a je tak i podstatně méně podezřelé, když Jackovi magicky pomůže. Kdyby se mu zničehonic udělalo před vrchní sestrou dobře, bůhví jestli by cítila jen podezření.* /Třeba by ho ještě bodla, aby se pořádně "poučil."/ Neboj se, bez tvého svolení nic podobného dělat nebudu. *Neví, jestli něco podobného Jacka napadlo, protože mu z hlavy rychle vypadl. Ale kdyby ano, nemohl by se tomu nijak divit. Jeho by to možná zarazilo, takováhle maličká ukázka toho, čeho je schopný.* /Řekl jsem něco špatně?/ *Zmateně zamrká, když se k němu Jack v rámci pár slov přitulí a hned od něj odvrací pohled. Najednou mluví... jinak. Rozhodně se nedá říct, že by jeho "Aha." a odkaz na logiku zapadaly do předchozího rozhovoru.* /Urazil jsem ho? Nechtěl slyšet, že je člověk? Ale vždyť je.../ *V citové oblasti je Jason přinejmenším zmatený. O to zmatenější je, že jinak je velmi vnímavý. Všimne si, jak Jack zavře oči a podezřívá ho, že to souvisí s předchozí změnou nálady.* Je pravda, že není běžné, aby spolu byli víla a člověk. Ovšem mně to přijde správné. *Poví potichu v odpověď a tentokrát to nijak neshazuje, protože mu to nepřijde tak "silné." Když se však po chvíli detektiv vzpamatuje, je ještě zmatenější.* /Lidé jsou složití. Nebo jen jejich emoce? To je jedno, jejich komplexe mě přeci zaujala. Proto jsem navštívil lidský svět, a proto jsem... Ne. Nemiluji Jackovu lidskost. Miluji Jacka a spolu s ním jeho lidskost. Ovšem jen kvůli tomu, že je jeho součástí./ Rande? To zní hezky. V helikoptéře jsem nikdy nebyl. Je to něco běžného mezi newyorčany? *Trochu překvapeně zvedne obočí, ale když Jack zavře oči, dále se nevyptává.* Zůstanu tady, odpočívej. *Sundá ruku z jeho tváře a vtiskne mu polibek na dobrou noc do vlasů. Poté se vydá do místní knihovny, která obsahuje v podstatě to, co tu nechali pacienti nebo co někdo daroval. Najde nějaký bizarní titul a usadí se opět u Jackovy postele, kde si sundá i sako. Čte, dokud i na něj nepadne únava a pak knihu odloží a stulí se na volný prostor vedle Jacka. Hlavu má tedy podepřenou rukama u jeho hrudníku, na břiše cítí nepříjemný kovový rantl postele, ale smíří se s tím. Spal i hůře. Až se Jack probudí, může cítit jeho teplý dech na hrudníku, spí kupodivu dost poklidně a tvrdě na to, že je u nemocničního lůžka.*
*Hodí po ňom očkom a pousmeje sa. Je pravda, že na zmar by to nevyšlo. O to sa hádať nebude. Ale aj tak bude radšej keď mu tá bonďavá sestrička nepríde na oči. Lenže ako sa pozná tak zajtra ráno mu vojde do izby s nejakými hnusnými raňajkami. Aspoň keď bude na ňu hnusný tak to môže zvaliť na raňajky. Z týchto všetkých myšlienok ho vytrhne Jasonova snaha umačkať čudlík na smrti. Tak sa podujme na jeho záchranu. Stále v niektorých momentoch žasne nad tým ako uvoľnene sa s Jasonom cíti. Dokáže sa baviť a smiať. Uvoľniť sa. Usmeje sa ako dravá mačka. Skoro ako Bob keď sa chystá mu zožrať další papier od nejakého prípadu. Sleduje Jasonovu reakciu. Ako sa rozhliadne pomiestnosti ako keby hodnotil či je toto vhodne miesto na sex.* /Samozrejme, že nie je. Ale to nie je ani laser game./ *Ked skončí pohľadom na ňom tak je rád za tú prikrývku, pretože tie gate čo má, skoro nič neskryjú. Aké hneď mu začínajúci stožiar klesne keď do izby vletí jedna sestrička a potom aj druhá. Vydrží bolestnú chvíľu šitia a celkom ho prekvapí, že to bolí aj naďalej.* /Tak na toto sú tie oblbováky./ *V hlave mu zaznie sarkazmus ako prasa a aj by sa nad tým uškrnul ale ma dosť práce s presúvaním svojho boľavého tela na zdravú časť. Vďaka Jasonovej pomoci ho ale bolesť začne opúšťať. Trochu ho to zarazí. Aj poteší.* /Je to zvláštne./ Díky. Myslím, že ak by tá sestrička vedela čo si spravil tak by ma do tej rany bodla nožničkami. *Nakrčí nás tou predstavou nos.* /A ešte by pri tom kričala: trp ty debil, trp! Aspoň mi prišla taká./ *Ale nechce ju ohovárať nahlas. Predsa len podľa jeho mienky sestričky majú ťažkú prácu a je treba mať k ním náležitú úctu.* /Ale iba ak si nepredstavujú take prasačiny!/ *Upozorní sám seba na dôležitý fakt. Počúva Jasonove slová a na moment mu to prišlo ako keby bol v oblakoch a v ďalšej sekunde spadol hubou do blata.* Bežné. Niekedy je dobré vybočiť zo zaužívaných pravidiel. *Trošku zafilozofuje a jemne Jasona pohladí prstom. Možno, aby potvrdil to, že chodiť s civilom je správne. Usmeje sa a zatvorí oči. Skutočne sa mu už od únavy zatvárajú.* /Keď je tu Jas tak hneď sa cítim lepšie. Cítim sa uvoľnenejšie./ Bežné rande by vyzeralo tak, že by sme si zašli na večeru alebo do kina. Takže helikoptéra nie je bežná. Jeden starý známy robí vyhliadkove lety nad New Yorkom. Je to nadšenec do lietania. Pred tým robil bojového pilota ale poškodil si koleno, takže skončil na invalidnom. *Ako tak rozpráva tak je počuť, že má čím ďalej unavenejší hlas. Sem tam aj zívne.* Stretol som ho keď som robil v FBI. Vypočúval som ho ako svedka. A robil som mu psychologický posudok. Zlomil mi nos keď som mu povedal, že má post traumatickú poruchu. A potom ako ospravedlnenie ma zobral do jedného baru kde sme sa strašne opili. Síce ma vtedy jeho žena vyfackala ako školáka ale on aspoň začal chodiť na terapie. *Už na trištvrte spí. Iba súhlasne Jasonovi zahmká a ešte uciti bozk do vlasov, potom už vytuhne ako drevo. Jack pod všetkými liekmi a najmä pod čarom Jasonovej osobnosti dnes nikam nechystá. Iba jeho myseľ mátajú zlé sny, s ktorými sa ale zvládne vysporiadať.*
*Po včerajšej eskapáde na laser game išiel s Jasonom k sebe. Tam ho prekvapil narodeninový dar od Hellera. Vlastne to celkom padlo vhod, pretože sa obaja zabavili nad prípravou jednoduchého koláča. A potom aj celkom kreatívne ten koláč jedli. Potom ale Jack stiahol Jasona k práci a niekoľko hodín spolu sedeli nad fotkami z miesta činu a dokumentami. Dvom patologom trvalo vyše týždeň roztriediť a zistiť čo za ostatky v tej diere bolo. V podstate sa im podarilo nespať celú noc. Dokonca aj keď Jason odišiel tak ešte sa venoval práci. Okolo obeda to už potom vzdal a z neschopnosti zaspať začal upratovať cely byt. Na kompletku. Do najmenšieho detailu. To ho odrovnalo na toľko, že si dal sprchu... aj po sebe vydrhol sprchovy kút... dal na seba tmavomodré tepláky a šedé tričko. A hodil sa do postele. Lenže keď sa tam nejakú dobu prevaloval tak siahol po tom, o čom sa zaprisahal, že si to nedá. Prášky na spanie. Poučený od minula si dal iba jeden a do hodiny spal ako zabitý. Kiežby ale v tej posteli ostal. Lenže Jack nie. Musí sa v rámci námesačnosti vytrepať z postele a vyraziť von. Len tak sa plahočí mestom. Div, že ho nikto nezrazí. Zlodeji sa ho ani nepokúšajú okradnúť lebo usúdia, že keď nemá boty tak to stihol už niekto pred nimi. Dôjde do parku. Pritom si mumle popod nos niečo o čiernej krvi, temnote a padajúcich hviezdách. Pár ľudí radšej prejde na druhu stranu chodníka. Teraz pôsobí ako keby niečo hľadal. A po chvíli to nájde. Je to vchod do Faerie lenže vo vstupu mu bránia víli, ktoré ho nechcú pustiť... v pyžamu. Jack sa na nich mračí, oči má dosť neprítomné. Vlastne celkom vyzerá úplne duto.* Toto je vtip do krajiny zimy. Kde ľadový oheň živí chlad. Zem odkiaľ vychádza smrť, aby mohol prísť život... *Začne tam na nich brblať. Celkovo to pôsobí divne. Tak si ho jedna priopilá víla zoberie a odvedie ho cez portál. Naloží sa spolu s ním do kočáru a vrtá doňho, aby rozprával ďalej. A ďalej. A Jack teda brble o temnote a že sa blíži koniec. Vílu to evidentne baví. Predsa len im kráľ pripomína, aby mali trochu úctu k civilom. A tento sa jej zdal spomedzi všetkých zaujímavý. Dostane ho do hradu, cestou si víla zoberie víno a celkom rýchlo v ňom zmizne. Predstava, že majú hrad plný cudzincov sa jej nepáči tak to kompenzuje vínom. Ešte pred hlavným šálom stretne svoju kamarátku, ktorá jej dá pohľadom najavo, že toho civila nech tam neťahá. Tak pár minút medzi nimi plynie debata o tom, prečo áno a prečo nie. Jack teda vo svojej námesačnosti vyrazí ďalej chodbou úplne niekam inam. Na čo to vily zaregistrujú a radšej ho stiahnu k sebe. Odpracú sa s ním do nejakého kuta a diskutuju. Jeden by povedal, že tie vili vyzerajú pokojne ale oni sa v podstate handrkujú. Tej menej opitej sa nejako nezdá nevnímajúci civil. Tak ho facne. A to Jacka preberie. Lenže sa s lapajúcim dychom zosunie k zemi. Čisto dezorientovaný sa snaží upokojiť. Nemá šajnu kde je, ako sa tu objavil a čo sa deje.* Myslíš, že sme ho pokazili? *Opýta sa jedna druhej.* Kráľ povedal, aby sme sa k civilom správali slušne. *Trochu sa ošijú.* Myslíš, že sa kráľ bude hnevať. *Znova sa ošijú a aj keď kráľ nie je krutý tak v strachu z nejakého trestu sa k Jackovi sklonia a začnú ho chlácholiť. Jedna mu dá aj whiskey. Tu Jack vďačne vypije. Tak mu dajú ešte jednu.* Civilov vraj upokojuje sladké. *A podujmú sa konať. Jedna prinesie tanier dajakych koláčikov a núkajú mu to. Jack na nich celkom aj vystrašene pozerá. Drží si svoj pohár whiskey.* /Dúfam, že je to whiskey./ *Chlipne si znovu. Nakoniec si teda nejaký koláč zoberie. Váhavo doňho zahryzne a ma pocit, že práve ochutnal nebo. Ani ho už potom vily nemusia priveľmi núkať.*
*Sleduje, jak se sál postupně zaplňuje. Vidí pár známých tváří, pár nových. Za obojí je stejně rád. Tuto akci plánoval hlavně proto, aby trochu uklidnil napjaté vztahy ve světě stínů, a proto nemá ani v plánu žádné velké překvapení. Tedy samozřejmě pokud nebereme v potaz účinky vílích nápojů a jídla. Všimne si, že se k němu vydá známá čarodějka TRISS oděná do šatů, které jí dnes ráno nechal poslat. Spokojeně shledá, že jí pěkně padnou. Splývavé, kde mají být, obkreslující pěknou postavu na správných místech. Ovšem nic jiného ani od svých dvorních švadlen neočekával. Míry dostaly natolik přesné, aby nebyl prostor pro chybu. Když mu dívka vysekne pukrle, pokývne hlavou. Je třeba podotknout, že ve Faerii je podstatně chladnější a dává si mnohem větší pozor na výrazy. Přestože by se na ni tedy v NY usmíval, teď udržuje ledovou masku.* Dobrý den, přeji. Jsi se svým dárkem spokojena? *Zeptá se a periferním viděním zaznamená, jak od něj Myrius o krok ustoupí, aby jim dodal alespoň iluzi soukromí. Snaží se věnovat svou pozornost Triss, ale čím více se zaplňuje sál, tím těžší to je. Jeho pohled na hodnou chvíli upoutá AVA, která je úchvatná jako vždy. Vidí i další známé tváře, ale prozatím nemá v plánu se hnout z trůnu. Možná za chvíli, možná pokud ho k tomu někdo přímo vyzve? Možná vůbec.* /Ačkoliv Triss jsem sliboval, že nebudu ten nudný vládce, co bál prosedí./ *Postaví se tedy, což by mohlo upoutat něčí pozornost, ale nemuselo. Proto na chvíli zmlkne hudba, který doposud pěkně podkreslovala situaci.* Všechny vás zde vítám a doufám, že odsud odejdete s dobrými vztahy, pocity a vzpomínkami. Nechť zábava započne! *Zní trochu jako kdyby právě odstartoval Hladové hry, ale jelikož to nezná, tato reference ho nenapadne. Poté se znovu posadí a pohlédne na Triss.* Sliboval jsem ti tanec, že? *Zeptá se, přestože zná odpověď a máchne, aby se začala hrát taneční hudba. Skupina víl se toho zhostí a vyluzují vskutku nádherné zvuky.*
*Komplimenty od Am ju potešia a pekne sa na ňu usmeje. Neušlo jej že je Am trochu nervózna a tak jej upokojujúco položí ruku na rameno a pozrie jej do očí.* Am neboj sa nič sa nestane. A ak by sa aj niečo stalo dám na teba pozor. Slubujem. *Uistí ju a potom ju vezne za ruku a vychádzkovím krokom ju vedie k prastarému dubu.* Povedala si že vraj som vyšla z rozprávky? No tak ty do rozprávky tera ideš. *Prenesie a žmurkne na Am keď sa zastavia pred prastarím stromom. Položí ruku na kmeň zatial čo stále drží Am a prejde na zimný dvor. Mihnutím oka odrazu stáli na zasneženej pláni ktorá vyzerala ako vystrihnutá z rozprávky. Lyr si rýchlo zruší ilúzie čo s nej robia človeka a nasadí na prst svoj prsteň na ochranu a pekne sa usmeje na sluhu ktorí stojí nedaleko pri koči. Pozrie na Am a šibalsky na ňu žmurkne.* Dobrodružstvo začína. *Zasmeje sa a polu s Am nastúpia do koča ktorý ich odvezie. Pred dverami siene v ktorej sa bál koná sa zastavý a pozrie na Am.* Tak čo pripravená? *Keď na ňu Am kívne dvere otvorí a vojdú do sálu. Lyr trochu ohromí ako to tam vyzerá ale rýchlo sa spamätá a pokračuje ďalej do miestnosti.* Jee skoro by som zabudla dávaj si pozor na to čo ješ a piješ. Naše jedlo môže s luďmi robiť čudné veci. *Varuje ešte Am a vedie ju na druhý konic miestnosti kde na tróne sedí Jason. Keď sa k nemu dostanú neukloní sa ani nič podobné ale zamáva mu.* Ahoj ako sa dnes máš? Dnes je to tu krásne. *Zloží mu kompliment.*
*Pohled do očí víle oplatí a usměje se při jejích slovech.* Dobře... pokusím se uvolnit se... a užít si to. *Přislíbí Lyris při čemž se zluboka nadechne a vydechne. Nechá se vzít za ruku, kterou své společnosti lehce stiskne a následuje ji.* Neumím si to představit... tedy... pokoušet se o to můžu ale... nemyslím si, že se moje představivost trefí... *Dodá s pobaveným úsměvem při čemž projde s mladou vílou portálem a nastoupí do kočáru. Vlastně ani neví kam dřív s očima, ještě ani nejsou v sále a už to tu opravdu vypadá kouzelně. Při slovech o dobrodružství se zasměje.* No, uvidíme jaké to dobrodružství dnes bude. Jak jsi se těšila? *zeptá se a trochu se zavrtí.* Myslím, že víc připravená nebudu... a ty? *Zeptá se při čemž vyrazí za Lir, chvíli v tichosti obdivuje celý sál i už přítomné osůbky když víla promluví. Zadívá se na ni a kývne.* Neboj... od jisté události nemám v plánů jíst či pít něco co nevím odkud pochází. *Přisvědčí a lehce se usměje než se nechá dál vést. Když víla králi zamává, ona mu věnuje lehký úsměv, při čemž se snaží potlačit nervozitu a uvolnit se, přesně jak své společnosti slíbila, ale do mluvení se zatím nemá, spíš si prohlíží tak nějak všechno a všechny ve svém okolí.*
Úprimne, Sander, ozaj neviem. Ale dúfam, že nikto nepríde, aby sa nestal podobný problém tomu minulému, aj keď sme za nič nemohli. *Povzdychne si a vstupuje dnu, kde si zo seba pelerínu zloží, aby tým odhalila celé jej šaty. Miestnosť bola ozaj nádherná. Hneď si všimne dvoch osôb, ktoré obe chcela nájsť.* Aha, tam je TRISS s KRÁĽOM. Možno pôjdu tancovať, keď dal hrať hudbu. *Ukáže Sanderovi.* Mám plán. Pôjdeme tancovať aj my a vymeníš si nás ako partnerky pri tanci, dobre? Chcela som sa predsa len porozprávať s kráľom a ty tak budeš môcť pokecať s Triss. *Navrhne mu a ani riadne nečaká, či bude súhlasiť a už ho ťahá so sebou. Tipla si, že ak by ho nechala sa rozhodnúť, sadol by si na zadok a ani by s Triss za celý deň neprehovoril.* Šup, šup, ideme do tanca. Pripadne ani nemusíš tancovať, bude stačiť, ak budeš so mnou len chodiť. *Ukľudní ho s úprimným úsmevom na perách.*
*Jako obvykle byla v pozoru, kdyby náhodou se něco dělo. Takže jí neunikl pohled JASONA, který mu oplatila lehkým pokývnutím a pohledem na šij, když si odhrnula vlasy bokem přirozeným gestem, ale její pozornost upoutá pozornost víl, které si zřejmě hráli se smrtelníkem. Když konečně uvidí jeho tvář, lehce nakloní hlavu na stranu a zdál se jí být i docela hezky, kdyby nebyl smrtelný. Ale dneska bude lepší si najít zábavu v něm než hledat do zdi. Poklidnou chůzí dojde ke smrtelníkovi JACKOVI P.* Vidím vás zde poprvé, jak se jmenujete?* věnuje mu oslnivý úsměv plný hrané vřelosti a přátelskosti, která byla je jen nerozpoznatelným hereckým výkonem, ale její náladu by dokázal rozpoznat jen člověk co jí zná hodně dlouho nebo víla, která dokáže vnímat aury.* Nechtěl by jste mne poctít tancem?* optá se ho, protože skutečně se jí chtělo tančit.*
*Len viac menej chvíľu prechádzali cez park kým ich niekto neodchytil a nedopravil na správne miesto. Zimný dvor bol asi tá najhoršia možnosť z celej férie, ale.. keď už sedel na ceste tam.. čo mohol spraviť. Len si tak nespokojne založil ruky na hrudi a otriasol sa keď ucítil silný chlad všade naokolo. S istotou vykročil ku stolom, aby si mohol sadnúť, keď ho, ale Mir odchytila a povedala mu plán večera. Ak sa mal priznať nepozdával sa mu. Jeho tanečné schopnosti boli takmer neexistujúci.* Kráľom? *Mierne zalapá po dychu a prezrie si vysokého muža. Bolo zrejmé, že na Sanderovu tvár naskočila nespokojnosť keď sa jeho pery spojili do úzkej čiary a mierne si povzdychol. Vedel, ale, že aj keby Mer niečo povedal, má svoju hlavu..* Nemyslíš si, že je to trochu prehnané? *Opýta sa s neistotou v hlase.* To, ako moc si teraz už investovaná ma celkom začína desiť. *Uchechtne sa a potom sa pozrie na Mer, ktorá mala na sebe svetlé šaty. Nechcel ju, ale takto okato očumovať.* Upozorňujem dopredu, že moje tanečné schopnosti sú ešte horšie, ako tie spevácke.. čo stále nie je výhra budeš rada ak ti nestúpim na sukňu a neodrhnem ti ju. A beztak.. možno sa chcú porozprávať nebudem sa tam pchať a ani ty by si nemala. *Povie a vloží si jednu ruku do vrecka a potom sa pozrie smerom k nim.* Ale tak či tak predpokladám, že na tom budeš stále trvať. *Povzdychne si a tak vystrie ruku k Mirjam, aby sa pomaly mohli dostať na parket.*
*Nemohla tvrdit, že se na tento den netěšila. Právě, že naopak těšila. Nevěděla, kdo všechno se na tuhle akci chystal jít nebo, kdo už tam je. Melisa se ráda seznamovala pokud neměla blbou náladu, která jí nutila se držet od lidí. Navíc se těšila na Zacha. V místnosti, kde už byl bál v plném proudu bylo několik lidí. Dobře Melisa věděla, že víly jsou známe vílíma drogami takže neměla ani v plánu nic jíst ani pít. Zaujala pozici pozorovatele. Bylo tu hodně neznámých tváří. Poznala tak akorát Triss, která měla nádherné šaty a Jasona, kterého stačila poznat v knihovně. Pak ještě Jacka. Podle toho ale co říkal Nate si jí stejně pamatovat nebude. Za sebou ale uslyší dost známý hlas osoby, který dobře poznává. Pomalu se otočí. V celé své kráse na proti ní stál Zach. Slušelo mu to jako vždy. /On kdyby měl na sobě pytel tak je to asi jedno/ *Pomyslí si Melisa.* Také zdravím * Řekne s úsměvem a přiblíží se k němu o kousek blíž. Nevěděla, zda ho může políbit na veřejnosti, kde ho zná pár lidí.* Řekla bych, že není nic na světě co by ti neslušelo * Obdaří ho komplimentem. Opravdu si myslela, že i kdyby na sobě měl tepláky tak mu to bude slušet. / Ono i nahému to sluší/ *Pomyslí si Melisa ale rychle své zvrhlé myšlenky odsune hodně daleko. Dívá se do jeho očí není si jistá jestli by měla udělat ten první krok k tomu, aby ho políbila proto se rozhodla počkat na jeho reakci. Sálem se rozezněla líbezná hudba, která by dokonce i očarovala mrtvého*
*Vejde do sálu a rozhlédne se. Je mu to tu povědomé. Jack i sundá iluzi a jeho ohnivé oči ladí s jeho oblekem. Pak se podívá na Mikyho a usměje se na něj.* Vypadá to tu jako ve snu, že?* Usměje se a nadšeně se rozhlíží. Uvidí toho muže z te party a postřehne i Avu, ale nestihne ji pozdravit a už je pryč.*/Je na mě naštvaná...?/* Pomyslí si a podívá se na Mikyho.* Nezapomeň, co jsem ti říkal. Opatrně a nevěř vílám. Sice jsou milé a přítulné jako kočky, ale ošklivě škrábou.* Řekne a chce vyrazit za jedním mužem, ale hned mu dojde, že jde asi o hostitele.* Ou... Zdá se, že se znám s králem...* Řekne zaraženě a podívá se na Mikyho.* Dobrý co?* Uchechtne se.* Zatančíme si, ty můj Jamsi Bonde.* Usměje se na něj a nabídne mu ruku.*
*Triss se pousměje, když ji pozdraví a položí jí otázku. Skloní hlavu.*Jsou úžasné.*Zasměje se trochu a pohladí si sukni, takže trochu zakryje jinak odhalenou nohu - díky rozparku. Následuje jeho pohled a uneseně pozoruje vílu, kterou onehdy viděla před Pandemoniem. Měla pocit, že to byla ona. Ava, jak ji označil Nate. Byla skutečně přenádherná. Hezčí než kdokoliv z nich a to i kdyby měla pytel od brambor nejspíše. Vrátí se pohledem k Jasonovi a poodstoupí, když má svůj proslov, snad aby nezastínila jeho krásu a moc před ostatními. Pousměje se a ocení jeho proslov, na co se usměje nad jeho slovy.*Slíbil...takže? Věnuješ mi jej?*Mrkne na něj a čeká na odpověď. Hlavně proto, že k nim přijde jiná víla, která si začne povídat s Jasonem.*
*Zacharie nemal s vílami príliš veľké problémy. Vedel, že niekoľko čarodejov ich malo na smiech na koľko neboli schopný klamať, ale ak mal byť Zacharie úprimný, čo on bol, tak mu to prišlo, skôr, ako niečo pozitívne. Nedalo sa, ale povedať, že práve víly boli čestnou rasou, možno išlo práve o opak. Ale stále féria mu prišla minimálne zaujímavá rovnako, ako jej obyvatelia. Vedel, ale, že pohľad ostatných víl je skôr arogantný a pohŕdaví. Avšak naposledy keď sa stretol s Karou dostali sa na zaujímavé témy.. uvažoval či sa mu ešte niekedy podarí ju stretnúť, nakoľko také rozhovory mu často chýbali. Jeho ruky boli spojené za jeho chrbtom keď prikročil k mladej čarodejke. Melisine šaty sa jej veľmi hodili, ak mal byť úprimný vyzerali, ako niečo čo by si práve ona obliekla. Pekné rúžové šaty, ktoré poukazovali na miesta na ktoré mali. Páčili sa mu aj keď neboli práve to čo by väčšinu času vyhľadával práve on. Trochu sa narovnal keď sa k nemu otočila a na jeho tvári sa tak objavil ľahký úsmev.* Rád ťa opäť vidím. *Povie pokojne a potom len vezme jej ruku ktorej chrbát jemne pobozká a potom sa vystrie.* To povedať síce môžeš, ale neviem či by to bola práve pravda, žltá sedí málokomu. *Usmeje sa a potom nakloní hlavu ľahko doprava.* Ale myslím, že u teba to platiť nebude.. *Odvetí a potom sa otočí smerom na tanečný parket. všade okolo nich bola hudba, ktorá sa mu dostávala do špiku kostí.* Môžem mať aspoň jeden tanec? *Opýta sa a potom len vystrie opätovne ruku ku nej zatiaľ čo trpezlivo očakáva jej odpoveď. Sám by sa označil za slušného tanečníka aj keď si bol istý, že ak by stretol Melinu jej názor by bol rozdielny. Myslela si, že na valčík nikdy nebude stačiť.. podľa neho bola len príliš ujatá.*
Áno, s KRÁĽOM. Predsa len som ti hovorila, že sa mi snažil pomôcť. Ešte by som rada zistila, kto bola tá krásna GEISHA, ale tú už asi Triss poznať nebude. Nevadí mi to, nemôže poznať každého, ale chápeš. *Venuje mu malý úsmev a chytí ho za ruku.* Tak si vymyslíme vlastný druh tanca, ktorý ti pôjde. *Navrhne mu.* A áno, som investovaná, pretože vidím, že ti na nej záleží a ako na mojom partnerovi mi na tebe záleží tiež, len v inom zmysle, a tak chcem, aby si bol šťastný. *Vysvetlí mu úprimne. Potom sa zamyslí.* Tak si ju potom ako partnerku môže neskôr vziať späť. Chcem sa mu iba poďakovať, nemienim si s ním recitovať Shakespeara. A nie, ozaj ho neviem naspamäť. To, že som sčítaná, neznamená, že viem všetko. *Brnkne ho po nose a vyjde s ním na tanečný parket.* Nádych, výdych, toto zvládneme, dobre? *Snaží sa ho ukľudniť.* Začneme neičím malým a o chvíľu sa stratíme medzi tanečníkmi.
*Fakt tie koláče chutili úžasne. Zje ich ešte pár a ani si nevšimne potmehúdske úsmevy víl. Kašle na to kde je.* /Tam kde sú take koláče tak je dobre./ *Zje ešte jeden a usmeje sa na vili. Dvihne pohľad a tam pred ním stojí AVA. Krásna. Úžasná. Nádherná. Samozrejme, jeho srdce horí iba pre Jasona ale vie oceniť krásu.* Jack. *Odpovie jej s veselým úsmevom čo uňho nie je typické. A odpovie jej ešte s plnou pusou takze pár drobkov mu vypadne z pusy. Radšej prehltne, aby mu nezabehlo. Keď spomenie tanec tak sa na moment zamyslí. Prepadne ho chuť si poriadne zatancovať. Bleskovo vyskočí na nohy vo svojej plnej výške a so žiarivým úsmevom ala reklama na colgate pozrie na Avu.* Samozrjeme! Ideme! *Len ted ma na sebe pyžamo a ani nemá boty a ponožky. Ale to mu ani nedôjde.* Kde sa tancuje? A kde to som? Fu, to je valčík? Ten som tancoval naposledy na sestrinej svadbe. Ale to sa nezabúda. *Brbloce an svoje pomery celkom rýchlo.*
*Všimne si, že ho přišla pozdravit LYRIA a upřímně neví, jestli s ním bude chtít vést nějaký delší rozhovor. Domnívá se, že víla pochopí, že na tak velké akci na to moc prostoru není. Ovšem je rád, že ji vidí, přestože se k němu ani nyní nechová jako ke králi. Možná právě proto?* Zdravím. Prozatím se mám znamenitě. Vypadá to, že by dnešek mohl být příjemný. A jen dnes? *Pousměje se, když polichotí jeho hradu jen v obleku dnešní akce. Všimne si dívky vedle ní a díky novým stříbrným vlasům si ji okamžitě nespojí s AMAYOU u z Pandemonia, kterou na Trissinu žádost chránil. Přesto jí kývne na pozdrav, protože není nezdvořilý.Všimne si, že Ava poměrně rychle zmizí ze sálu a zahoří v něm zvědavost. Okamžitě ji však uhasí. Tahle akce není o něm, je o ostatních.* Jsem rád, že se ti líbí. *Upře pohled na místo, kde TRISS hladí sukni. Ne protože by ji chtěl očumovat, jen je trochu roztržitý a tento pohyb ho upoutal. Následně je jí vděčný, že mu nechala dost prostoru pro proslov a možná i proto téměř s radostí souhlasí s tancem.* Ale jistě, má drahá. Rád tě tu ještě uvidím, LYRIO. Užijte si večer. *Kývne směrem k AMAYE, protože automaticky usoudí, že bude dnes dělat LYR společnost. Poté nabídne TRISS své rámě a dovede si ji na parket. Zaujme perfektně postavení a začne s ní elegantně cestovat po parketě.*
Geisha? S ľudmi som pozadu. *Povie nakoľko nebol si istý čo Mirjam mala presne na mysli. Možno mal niekto v Pandemóniu taký kostým?* /Tá čo bola s Mer./ *Prebehne mu hlavou a potom len bolo jasné, ako mu osvietilo tvár poznanie.* Aaaaaa.. *Vydá zo seba a potom sa dá opäť dokopy a pozrie sa na Mirjam, ktorá s topánkami bola o niečo vyššia, ale stále sa musel pozerať dole.* Nechce sa mi veriť, že by kráľ víl chcel tak moc pomáhať.. *Povie skepticky na čo sa trochu pousmeje pri jej návrhu.* Myslím, že ten valčík, alebo waltz.. neviem zvládnem skôr. *Povie neisto nakoľko vymýšľať úplne iný a nový tanec? Oh určite nie na mieste, ako toto.* Mirjam *Vďačne sa k nej otočí pri čom sa usmeje a kývne mierne hlavou.* Nevieš si predstaviť, ako som niekedy rád, že ťa vyhodili z Berlína. *Mrkne na ňu a ticho sa zasmeje keďže vedel, že odišla sama.. Musel jej to, ale vrátiť za ten včerajší Londýn, alebo nie?* Uvidíme teraz budem rád, ak dám dokopy základné kroky a nezlomím ti prsty. *Povie a len si siahne rukou na náhrdelník, aby sa trochu upokojil.* Fakt ho nevieš celého? Škoda.. to by si mala.. Aspoň by si znela neskutočne, gangsta. *Uškrnie sa a potom len neisto kývne keď sa dostanú na parket. Ruku jej tak položí na pás tak, ako ho učila vtedy Mer a spojí si s ňou ruky a začne robiť neisté kroky, ktoré nešli úplne do hudby.* Choď do hudby a ja sa pokúsim ti prispôsobiť. *Povie zatiaľ čo sa pozerá najmä dole aj keď bolo vidno len veľmí málo kvôli sukni Mirjam.*
*Kdy na něj promluvila nečekala, že začne mluvit dřív než přehltne koláčky. Div nevybuchla skutečným smíchem, jelikož z jeho elegantnosti se stal realitou, které padá z pusy pár drobků díky tomu si však všimnula, že je v pyžamu. Lehce nadzvedne obočí.* Těší mně a myslím že zprvu uděláme tohle.* poví a dojde k muž a obklopí ho víly magii, kdy iluzi vdechne život, takže místo pyžama na sobě krásný oblek, který muže cítit i na dotek. Tohle kouzlo vydrží do doby než opustí Faerii nebo kdy opustí sídlo to nedokázala přesně říct. Nakonec vede muže směrem k sálu.* Hmm jsi ve Faerii na plese, který se pořádá každým rokem. Takže jez a pij co hrdlo ráčí, ale opatrně s tím pokud nechceš utančit k smrti.* mrkne na něj, ted měl štěstí, že s ním šla tančit, takže se nemohl mu nic zlého stát. To zle mohla udělat jen ona, takže měl svým způsobem skutečně štěstí, že dneska měla náladu takovou, že vše muselo být v klidu a perfektní.* Jinak jsem Ava, jak nezdvořilé, že se zapomenu představit vid?* usměje se a vede ho k tanečnímu parketu, který byl v sále, který je velkolepý jako jeho hosté. Nakonec přeci jen trochu vykoukne její zvědavost a položí mu další otázky.* Jaktože ses tu zjevil tak zvláštně oděn, tohle upřímně vidím poprvé za život tu a není divu, že tě nechtěli pustit tak nevhodně oděného.
Vieš že nemusím tieto vaše kamenné hrobky. Ale dnes je to tu prekné. *Keď dopovie všimne si JASONOV pohlad k žene ktorá stojí nedaleko a prejde ju očami.* /Hmm je pekná. ťe by to bola tá jasonova známosť?/ *Nadvihne obočie ale nič nekomentuje. Keď JASON vstane a odíde s neznámou na parket ešte za nimi chvílku pozerá. Potom sa obráti k AM.* Asi je to blbá otázka ale tancuješ? *Spíta sa a sleduje sálu ktorá sa pomali zapĺňa tanečními dvojicami.*
*O vílách se vědělo, že pod pěknou tvářičkou se skrývá zlost a taktika jak všechny svést z cesty, aby z toho oni měli zábavu. Lidský život byl vílám ukradený tedy až po tom co se střetla s Jasonem. Očividně mu nevadila lidská společnost. Nemohla jeho chování dobře odhadnout, protože se viděli jen krátkou dobu ale i přes to na ní působil mile. Teď ale Melisu zajímal někdo jiný.* Já tebe taky. Musím přiznat, že mi tvoje společnost chyběla. * Přizná se Melisa. Takové gentlemanský gesto, jako byla políbená ručka by určitě potěšilo každou ženu a Melisa nebyla výjimka. Svoje pocity před ním neskrývala. Neměla důvod. Sice ještě nevěděla, jak se v jistých věcech zachová. Moc dobře ho neznala ale to nevadilo. Melisa věděla, že má dobré srdce. Sice měl humor, který občas lidi nechápali a brali ho za urážku ale tak jako Melisa se nebál říct svůj názor. * Myslím si, že žlutá na tebe sedí přímo dokonale.* Melisa růžovou moc nemusela. Nevadila jí ale málo kdy se stalo, že si růžovou vzala na sebe. Nebyla jako Barbie. Stejně tu panenku nikdy neměla ráda a Ken si v životě zasloužil někoho mnohem lepšího.* Je hezké něco takového slyšet od tebe * Začervená se. Bylo to až moc hezké. * Jistě ráda si s tebou zatančím a nemusí to být jen jeden tanec * Zasměje se Melisa. Nechá se odvést Zachem až na parket, kde se k sobě vzájemně otočí. Začnou spolu tančit na pomalou píseň.*
*Triss se pousměje na vílu a potom překvapeně zvedne obočí. Ne proto, že přijme skoropozvání k tanci, ale protože zmíní jméno Lyria.*/Dariina přítelkyně./*Vzpomene si okamžitě na vlčici od East River, kterou dovedla do Jade Wolf a chce si prohrábnout vlasy. Nakonec nechá ruku spuštěnou. Pousměje se na AM a pokývne jí hlavou na pozdrav a tázavě nadzvedne obočí, jakoby se ptala, co dělá na vílím dvoře a odkdy je zainterestovaná do světa stínů. Až když jí nabídne rámě, tak se do něj adekvátně rychle a elegantně zavěsí. Dojde s ním na parket a stejně jako on zaujme postavení a na správnou dobu pod jeho velením udělá první krok. A pak samozřejmě další a další. Oba dva elegantně plují po parketu skoro jako zrození pro tanec. Lhala by kdyby řekla, že někdy měla lepšího tanečníka. Ale taky je fakt, že nikdy netančila s nikým, kdo by od ní měl tak velký věkový rozdíl. Na rtech se jí usídlí mírný úsměv, ale soustředí se na tanec a je... pro některé je prodloužením ruky meč a pro ni byl ztělesněním...snad i duše...tanec. Milovala ho. Vždycky. Unášel ji z kruté reality podobně jako hudba, zpěv, plavání a nebo běh.*
*Chvilku jí to trvá, než se po té nádheře rozkouká, až pak si začne všímat podstatnějších detailů jako jsou známé tváře i když těch je tu jen pár. Věnuje mírný úsměv i TRISS, kterou nejspíš Lyr vyrušila od rozhovoru a nejspíš i tance s králem a lehce jí kývne dna pozdrav aby neskákala do řeči. Na JASONA se zdvořile usmívá, při čemž tiše naslouchá dechberoucí hudbě a rozhlíží se. Po jeho rozloučení mu kývnutí jemně vrátí. Při otázce LYR se pousměje.* Ano. *Odpoví víle a uculí se při čemž se šibalsky usměje.* Smím prosit? *Položí víle otázku s lehkou úklonou a pobaveným úsměvem, protože se mezitím v duchu rozhodla si bál užít a hodit napětí za hlavu, proto tu přece byli. A tak čeká na odpověď víly, kterou vyzvala k tanci při čemž jí nabídne ruku.*
*Obzerá sa naokolo a keď sa okolo neho ochomietaju vily cíti sa možno trochu stiesnene. Lenže keď sa pozrie na seba tak vidí že je v obleku. Prejde si rukou po rukáve.* Páni, to je príjemný materiál. Vedia vily ak vyčarovať čisté oblečenie? To by sa mi hodilo pred nejakym časom keď som skončil v diere. Ale to je odporná príhoda. Tou ťa zaťažovať nebudem. *Mavne rukou a trochu sa oklepe ako si spomenie na ten skalp čo zo seba dával dole. Uchechtne sa a znovu prejde rukou po obleku.* Takže som zas vo Faerii? Môžem si zobrať mydlo? Fakt super voní. Inak tie koláče sú božské. Recept si pýtať nebudem lebo by mi to bolo aj tak na nič. Spálim aj vodu. Ale inak tanec mám rad len mám malo možnosti na to. Teda mal by som aj viac ale stále práca, práca, práca a zas práca. Možno majú pravdu, že som workoholik ale keď ľudia sa stále zabíjajú. *Brble a rozhliada sa. Všetko je tu krásne.* Ava? Pekne meno, zdá sa mi, že som ho už niekde počul ale netuším kde. A tak stretol som veľa ľudí takže asi sa niekto tiež volal Ava. *Ked uvidí sálu tak obdivne piskne ako čistý buran. Ale potom pozrie na Avu a zamyslí sa. Iba tak plytko sa zamyslí.* Asi som spal. Zaspal som v posteli a puf, som tu. Námesačnosť. Minule ma skoro zrazilo auto. Potom som skončil v jazere. To bol smrad. A tá špina. Niekto ma nechcel pustiť? Ale to je asi jedno, už som tu. Oh, whiskey. *Zoberie si od nejakého obsluhujúceho whiskey z tácky a kopne ju do seba. Pozrie na pohár a nezaujato ho pustí na zem.* Fajn, tak tanec. *A zatiahne AVU na parket a už s ňou tancuje.*
Naozaj? A prečo? *Mierne sa pousmeje zatiaľ čo sa len potmehúcky usmeje. Nakoľko vedel, že mnoho prítomných si nebude príliš z večeru pamätať stále to neznamenalo, že si ho neužije. Beztak možno na to sa taký bál dal využiť. Spraviť niečo úplne šialené zatiaľ čo sa to vyplazovalo z každej mysle. Zacharie sa avšak aj napriek tomu faktu zdráhal niečoho príliš blízkeho. Neprekážalo mu to v bare, klube, alebo za dverami, ale niečím takýmto si sám nebol istý nakoľko vedel, že s Melisou nerátal na priveľmi dlhý vzťah ak by malo vôbec ísť o nejaký. Táto problematika mu celkom vŕtala hlavou nakoľko sa bál, že vzhľadom na svoje vek, by sa Melisa mohla na neho namotať a ak mal byť úprimný ublížiť jej nemal v pláne a ani v záujme.* Naozaj nie, myslím, že na to si moje slovo môžeš zobrať. *Pousmeje sa zatiaľ čo jej len vzal ruku a pomaly prešiel na obrovský parket na ktorom bolo už niekoľko párov.* To budem len rád. *Povie s úsmevom a potom jej položí ruku okolo pása a druhou rukou objíme tú jej a potom sa pozrie na jej tvár. Na perách mu neustále hral úsmev nakoľko nemal dôvod sa mračiť. Potom sa len začal pohybovať do rytmu hudby a on len privrel oči.* Tak, aké boli tvoje posledné dni? Mala si ešte nejaké šťastné stretnutia v Pandemóniu? *Opýta sa pokojne a naďalej spoločne s ňou kĺzal po parkete. Hudba pre neho bola takou samozrejmosťou, rovnako, ako spev, alebo tanec. Dalo by sa povedať, že miloval umenie, ako celok, ale ak mal byť úprimný maľbe nikdy neprišiel na chuť.*
*Šel s Jackem a celé si to zde prohlížel. Nikoho moc neznal a tak doufal že třeba někoho pozná.* Jasně vím o tom, neboj budu opatrný.*Usmál se na něj, ale popravdě měl celkem žížen a doufal, že zde nějaký drink, který ho nezabije. Celkem ho překvapovalo co mu Jack říká, ale neřešil to. Přeci jen ztratil pamět a tak mu trvalo, než si vzpomenul.* Tančit? No dobře, ale pošlapu ti nohy. *Zasmal se a přijal jeho ruku. Rozešel se s Jackem na parket, aby si mohli dát nějakej ten tanec.* Musím se přiznat, že takhle bych si přál nějakou oslavu, kde by bylo plno lidí co znám. Zde si přijdu tak nějak divně.
Áno, bola oblečená ako geisha, aspoň tak som to pochopila ja. *Pokrčí ramenami. Potom ešte raz, keď spomenie Kráľa.* To ozaj neviem ani ja, preto uvidíme, ako tento experiment dopadne. *Pousmeje sa a lepšie si prezrie tanečníkov.* Myslím, že je to valčík. *Podotkne a dúfa, že sa nemýli. Nejaké tance vedela, len k nim nepoznala ich názvy. Prekvapene k nemu pozdvihne zrak, keď povie jej meno. Potom sa potichu zachichotá.* Čo si, Sander? Predsa vieš, že som sem priletela ako pomoc do New Yorku. *Oplatí mu to podobnými slovami, akými včera odpovedal on jej. Pobavene sa pri tom usmieva.* Tie topánky majú dostatočne pevnú špičku, že by si mi na nich musel skákať celou silou, aby si ich zlomil. A plus, ja mám rýchle reflexy, takže sa neboj stúpania na prsty a tancuj, dobre? *Ukľudní ho, než nad ním pretočí očami.* Ani neviem, prečo ti pomáham. Možno ma práve to, že ťa naučím tancovať, spraví oveľa viac gangsta, než naučenie sa celého Shakespeara. *Vyplazila by naňho jazyk, ale nemohla si to dovoliť, keď boli na kráľovskom dvore. Nechá sa chytiť okolo pása, načo mu položí jednu ruku na rameno a druhú vloží do jeho dlane.* Hlavne žiadne stresy, partner. Sme partneri v boji aj mimo neho. Nenechám ťa napospas. *Žmurkne naňho a začne mu potichu rátať do rytmu, aby to preňho bolo ľahšie.* Raz, dva, tri. Raz, dva, tri.
*Div se nestihla podivit nad jeho živou povahou a velice upovídanou. Měla pocit jako kdyby jí chtěl všechno sdělit na jeden dech, ale i přesto ho poslouchala, i když by nemusela.* Hmm myslím, že ten recept nechceš kdyby si věděla ,co v něm je.* utahuje si z něj trochu, protože přeci jen víly jídlo bylo příliš lehce návykové. A určitě by král neměl radost, kdyby nějaký člověk tu chytil záchvat tance nebo cokoliv jiného. Při jeho zamyšlení lehce nahne hlavu na stranu.* Těžko říct, jestli jsi mé jméno někdy slyšel. Ale pokud bych měla být formální jsem Ava Moar diplomatka zimního dvora a součastného vládce krále Jasona. Však Ava stačí, netrpím si moc na oslovovaní titulem či funkcí.* poví mile a nechá se zatáhnout na parket. Musela přiznat, že tančit uměl a nohy jí ani nešlápl.* A podle mě je lepší, když umíte tančit než vařit.* poví povzbudivě, jelikož zrovna ted to přišlo vhod.*
*Keď jej AM kadne odpovie a sama ju vyzve do tanca hlboko sa ukloní.* Budem poctená. *Odpovie, príme Aminu ruku a spoločne sa zamiešajú medzi ostatných tanečníkov. Keď zastavia LYR nachvílku privrie oči a započúva sa do krásnej mierne pomalej melódie. Potom sa z hlboka nadýchne a pustí sa do tanca. Netancuje žiaden známi tanec ale tancuje tak ako hrá svoju hudbu. Podla svojich pocitov a hlavne podla hudby ktorú počuje. Ladne a elegantne sa vlní v ritme hudby a zároveň ladí svoje pohybi s pohabmi AM ktorú stále drží za ruku.* Akí máš pocit z JASONA a tej ženy čo s ňou tancuje? *Spíta sa polohlasne abi ju AM počula cez hudbu ale dosť ticho na to aby ich nikto nepočúval. P%ričom po očku sleduje JASONA a TRISS.*
*Zrovna se dívá na Lyriu, takže Trissino překvapení nezaznamená. Stejně by nevěděl, o co se jedná a akorát by musel více zjišťovat. A zjišťování je námaha. To se na tak příjemnou akci spojenou s tancem nehodí. Nad LYRIINOU poznámkou zvedne jeden koutek a přikývne.* Jsem rád, že alespoň dnes se ti tu líbí. *Poté už však vílí přítelkyni opustí a vydá se na parket s čarodějkou. Vrátí se mu ten příjemný pocit dobré tanečnice, když se do toho pustí. Stejně jako tehdy u ní v bytu. Plynou jako voda. Přirozeně, krásně, s ladností. Člověk by v jejich dokonalé formě nerozeznal, kde začíná jeden a končí druhý. Není vidět, kdo vede a kdo je veden. Jsou prostě jako jeden tanečník. Pro milovníky tance je to vskutku nádherný pohled. Ještě když vezmeme v potaz, jak jsou oba vymódění. Nesoustředí se na nic jiného, přestože mu kroky jdou přirozeně. Rád se uvolní a nemyslí na nic jiného. U tance krouží po sále a to způsobí, že se veškeré jeho uvolnění rozplyne. Uslyší totiž hlas JACKA P. a celý ztuhne. TRISS nutně musí cítit, jak pevněji sevřel její ruku.* /Když jsem ti říkal, že pořádám ples, nemyslel jsem... Kruci. Ava je tu. Ostatní víly jsou tu. Ach, bože. Hlavně nepanikařit, Ava slíbila, že mu neublíží. Ani ostatní mě nechtějí dnes popudit. Mají být ohleduplní k civilům. Ale co když.../ *Hlavou mu začnou lítat nepředstavitelně strašné teorie a ani se nerozhlíží, aby zjistil, kde se JACK P. nachází. Zatím na něj tedy nijak nepůsobí, že se ho ujala AVA.*
*Jack se usměje a je rád, že o tom ví a dá si pozor. Pak se zasměje.* No, horší jako když zkoušel můj brácha jestli jsem nezapomněl kroky to nebude... Ukázalo se, že je zapomněl on...* Řekne a ušklíbne se nad tím. Pak vyrazí na parket. Na něm si Mikyho správně chytne a dá se s ním do tance.* To je vždy, když jsi na party podsvěta mi přijde... Nikdy neznáš všechny. To je na tom to zajímavé. O některých třeba jen slýcháš a pak je potkáš osobně a zjistíš, že vypadají jinak, než podle toho, co se říká.* Zasměje se a trošku i s kroky Mikymu pomáhá, že mu na danou nohu a daným směrem zatlačí buď telekinezí, nebo mu na to stačí i jeho vlastní vedení, kdy mu naznačuje rukou na zadech nebo když vykročí a otře se o něj.* Vidíš, jde ti to líp jak Davidovi.* Zasměje se vesele.*
Hej už viem len som uvažoval nad spojitosťami. *Prizná sa a potom len pohľadom prebehne po stoloch kde ležalo všetko občerstvenie. Našťastie sa ešte v Inštitúte najedol, aby naschvál nemusel dávať nič do úst na dvore. Nechcel sa toho ani len dotknúť ak mal byť úprimný. Nikdy k vílam nemal dobrý vzťah a ani nemal k tomu dôvod, predsa len po poslednej vojne o tom bol ešte viac presvedčený, že s tým nechcel mať čo dočinenia. Skloní sa tak k prívesku od Oscara ale na to sa otočí späť na lovkyňu.* Ohh jasné.. tak či tak som rád, že si priletela. *Zasmeje sa a jednou rukou si na to prejde svetlé vlasy a stále so strachom v očiach pozoroval parket.* Myslím, že jediná špička čo by ťa ochránila je kovová. *Poznamená potichu zatiaľ čo stále pozoroval, ako Mer tancuje na parkete. Žiarlil? Nebol si úplne istý, ale prikláňal sa skôr k pozitívnej odpovedi. Nad jej slovami sa ale stále musel zasmiať. Jej poznámky mu prišli väčšinu času vtipné.. predsa len ten suchý humor mal niečo do seba.* Tanec je milión krát stresujúci, ako zabíjanie démonov. *Povie s istotou v hlase zatiaľ čo sa snaží kroky zladiť do jej počítania. Celkom sa chytal, ale nebolo to také hladké, ako u ostatných na parkete.* Kde si sa naučila tancovať? *Opýta sa potom so značným záujmom v hlase. Nebol si istý totiž či hodiny tanca uchádzali len lovcom, alebo to malo len spojenie s jej výchovou. Tak či tak chcel vedieť odpoveď.*
Upřímně ani sama nevím. Je to pocit. *Zamumlá Melisa. Občas každý nerozumí svým pocitům a nehorší je když je ani neumíte kontrolovat nebo je pochopit proč zrovna tento pocit. Sama ale dobře věděla, že tento den si chce užít. Nebylo to jako popíjení v pandemoniu se sklenkou v ruce a přemítání o tom co v životě za hlouposti jste udělali. Hudba a tanec jsou věci, které vám pomůžou myslet na něco pozitivního. Hudba léčí stejně jako tanec rozhodně by se ale nechtěla utancovat k smrti. Melisa si dobře uvědomovala, že ten večer strávený se Zachem žádnou blízkou budoucnost nezmění. Musela by být bláhová. Sice není tak vyspělá. Občas má tendenci se chovat jako dítě ale věděla, že lehké city co měla k Zachovi byly mezi přátelstvím a něčím vážnějším. Těžko říct co u Melisy bylo více. Rozhodně si ale nemyslela, že by to z toho mohlo být něco víc. Samozřejmě lhala by kdyby řekla, že to nechce. To by byla jen lež. Jen se na něj příjemně pousměje a nechá se odvést na parket.* Na co jeden tanec když večer je teprve před námi* Zašeptá Melisa. Nechá se vést Zachem. Elegance v každém kroku nechyběla. Skvěle se doplňovali, jako by to měli předem natrénované.* Moje poslední dny byly jako na horské dráze. Mám teď menší trápení. * Svěří se mu. *Jinak žádné další šťastné střetnutí jsem neměla. Spíš jsem byla doma a pak chtěl Nate s něčím pomoct i když si nemyslím, že jsem mu nějak pomohla. *Řekne Melisa a udělá elegantní otočku a pak se vrátí do původní pozice a vykročí svojí pravou nohou.*
*Lehce jí cuknou koutky do úsměvu když LYR nabídku příjme a vydá se společně s ní na parket. Není si jistá jestli její společnice nebude tančit nějaký vílí tanec. Nakonec se ukáže, že se spíše poddává hudbě což drobné japonce vyhovuje, protože to je způsob tance který má opravdu ráda. Zároveň s ní se také pustí do tance - s lehkostí a ladností, snad i díky tomu, že pustí nervozitu z hlavy, se s vílou a hudbou snaží držet krok. Stále drží Lyr jemně za ruku a mírně se usmívá. Při její otázce se usměje a krátce se zadívá na dvojici.* Hádám, že jsou přátelé, s Triss spolu mluvili spolu i v Pandemoniu... ale třeba se pletu. *Pronese polohlasem při čemž jí cuknou koutky do úsměvu.* Ale řekla bych, že jim tanec jde velmi dobře. *Dodá ještě rovněž tiše, stejně jako předchozí větu - aby ji slyšela jen její společnost.* Kdepak je tvá polovička? *Zeptá se tiše víly, při čemž se na ni zadívá.*
*Triss si užívala ten pocit při tanci a nesoustředila se prakticky na nic jiného než na něj. Dokud podobně jako on v jeden moment neuslyšela velice povědomý hlas.A díky tomu, jak jí Jason stisknul ruku, tak také velice rychle ztuhla. Nenápadně zatěká očima a spatří ho s...Avou. Jasonova bývalá milenka a současný skoropřítel. Jak vtipné. Ví o sobě ti dva vzájemně? Možná by se pak takto netolerovali. Plynule se vrátí pohledem k Jasonovi a jemně mu ruku stiskkne, aby ji vnímal a pokusí se o telepatii.*/Klid. Sice je s...Avou, ale klid. Kdyžtak si ho pak zkusím ukradnout já, klidně jestli chceš hrát, že ho neznáš vás jakože představím, ale nevím, zda to chceš.../*Nabídne mu, ale na venek jí koutek jen mírně vyjede vzhůru, když protančí okolo SANDERA a MIRJAM. Pousměje se o něco víc, aby je pozdravila. Zatím nezaznamenala Malachaie. Snad bylo lepší, že zde nebyl. Ale povšimla si - mimo Lyr, Am, Andyho a Mir také Jacka H., Melisy a Zacha, které minuli při tanci...nebo aspoň je měla v dohledu. Pozdravit je ale mohla později. Jen ji udivila, že Zach a Mel jsou zde spolu...zjevně. Tanec se tak nakonec pomalu chýlil ke konci. Byla zvědavá, zda král využije rozparky, co kvůli podobnému skončení, jaké si střihli posledně, měla nebo ne. Ale bylo by to...pěkné.*
Už som mal trávové koláče. Aj keď toto je iné. Fuuu, u FBI sa mi raz stalo, že sme chytili pašerákov kokaínu ale to bolo omylom lebo sme povodne chceli chytiť vraha ale to je tiež nechutný príbeh. *Mavne rukou a nepokračuje v tom. Počúva ju ale iba na pól ucha.* Nie, nie určite som to počul. Neviem kde. Heh, vládca. To je aké formálne. Vole, to je trón. A ten strop. *Na pár sekúnd sa zahľadí na strop. Ale potom posilnený alkoholom zoberie Avu na parket. A tancuje s ňou prirodzene, živo a celkom energicky. Tanec vždy mal rád a mama ho ani nemusela nútiť do tanečného.* Pravda, hlavne keď si jedlo môžeš objednať. Alebo keď ti ho navarí niekto iný. A ešte keď tam stojí v zástere a motá sa okolo sporáka. Ideálne bez oblečenia a potom sa to varenie zvrtne k sexu na linke. A že ten sex bol parádny. Lenže horšie je keď tam začne niečo horieť. Videla si výbuch hasičáku? Ja áno, nič prijemné, tomu chlapovi to odtrhlo kus ruky. Ale to už sú ďalšie nechutnosti. *Vykrúca Avu ako najlepšie vie.* No dočerta, švédsky stôl! *A chytí svoju partnerku a ťahá ju ku švédskemu stolu.*
Ach tak.. aj pocity sú dobrým náznakom. *Pousmeje sa a potom len pokračuje v tanci. Ak sa mal priznať bol rád, že vyrastal v dobe kedy vyrastal. Nikdy by nechcel byť starším, alebo čo i len o rok mladším. Možno by sa totiž neudialo čo sa udialo. Možno by nikdy nestretol Melinu a nepriučil by sa tak porozumeniu emóciám a umeniu.. Bol za to naozaj rád, že sa postupne rokmi z neho stával jeden z tých zatrpknutých čarodejov, ale.. nedalo sa poprieť, že na to bol stále celkom mladý. Avšak keď sa na to pozeral nebolo to všetko o veku, rád veril, že ak bude emócie naďalej pociťovať, nezahrávať sa s démonmi tak jeho myseľ bude schopná zvládať čas pomerne schopne. Tak či tak, nechcel sa nad tým teraz príliš pozastavovať. Stačilo mu, že svojím citom sa nebránil a len ich nechal dostatočne plynúť a možno ho práve tomu Melisa mohla priučiť. Predsa len stále bola v svojich najlepších rokoch.* Večer, ako večer, čas tu plynie inak.. možno sme už v polovici. *Pousmeje sa a potom ju len trochu otočí a opäť sa vráti do pôvodných krokov.* Ča sa deje, presne? *Opýta sa pokojne pri čom trochu zmeria očami na jej tvár.* Nate? To je ten mladý čarodej čo má teraz problémy s tou čarodejkou všakže? *Opýta sa zatiaľ čo si na parkete všimne niekoľko známych tvári príliš, ale nereaguje.*
*Všimne si toho prívesku, ale nekomentuje ho. Videla, že ten prívesok Sandera upokojoval, aspoň si tak myslela podľa toho, ako sa ho dotkol, tak to nechala tak.* Aj ja som rada, že si priletel, Sander. Bez teba by tu bola nuda. *Žmurkne naňho.* Tak potom sa môžme spoliehať na moje rýchle reflexy, dobre? *Zasmeje sa.* A nabudúce si vezmem nejaký masívnu kovovú špičku. *Žmurkne naňho so štipkou pobavenie. Potom sa pozrie smerom, kam pozeral Sander.* Kľud, žiarlivec, o chvíľu budete spolu. *Sľúbi mu. Potom nad ním pokrúti hlavou.* Nie, nie je. Vidíš to tak len ty, pretože si viac navyknutý na hrubú silu ako na niečo jemné a ladné. Neboj, dostaneš sa do toho...niekedy. *Všetky slová strieda s tichým počítaním do taktu, aby sa Sander nestratil.* Pozerala som sa na ľudí. Boli v televíziách v kaviarňach, vonku, keď bola nejaká akcia, všade tancovali. Tak som sa zapojila a zatancovala som si s nimi, aj keď len z diaľky, v nejakých izbách opustených bytov či striech. *Pokrčí ramenami.* Našťastie to pre mňa šlo ruka v ruke s menšou gymnastikou, čo sme mali. Neviem, spraviť premet, ale mám väčšiu jemnosť ako ty, aspoň tak tipujem. *Vysvetlí mu s malým úsmevom. Úprimne sa nevedela dočkať, kedy niečo také uvidí aj v Amerike. Všetky tie sviatky, koncerty, festivaly. Zrazu zachytí úsmev od TRISS.* Okej, keď budeme tancovať blízko seba, chyť ju za natiahnutú ruku, ja chytím KRÁĽA za voľnú ruku a s TRISS sa vymeníme.
/V Pandemoniu? Zaujímavé. Netušila som že JASON chodí do takých podnikov./ *Pomyslí si a trochu si poupravý názor na krála.* Triss? Ti ju poznáš? *Spíta sa zatial čo AM na chvílu pusťí a zavýri v otočke až okolo nej poletujú jej šaty. Znova ju chití a dalej sa oddáva hudbe.* Sú ako jeden. Takto by jeden povedal že sú pre toto stvorený. *Odpovie AM a tentoraz zdvihne v piruete ju. Na jej sklamanie ale tento večer nieje taký akoby chcela chíba jej tu Ari ćo jej AM zrovna pripomenie svojou otázkou. Tak LYR AM pusťí a mierne sa ukloní.* Ďakujem za tanec. *Poďakuje sa a ARI dosť posmutnie.* Mali sme sa stretnúť ale neviem prečo nedorazila. Určite jej do toho niečo prišlo alebo tak.... *Nedopovie a nechá vetu viznieť do stratena. Zatial čo hovorí všimne si niekolko známich. Avu a toho chlapíka čo ho niekolkokrát zmlátila.* /OK tomu sa budem vyhýbať./ *Uškrnie sa sama pre seba.* Poďme trochu bokom. *Odvedie AM na kraj sáli a znova sa zamyslenepozrie na JASONA s TRISS.* AN chela by som sa s tou TRISS porozprávať zoznámiš nás?
*Ucítí, jak pod jeho dotykem ztuhne i Triss a zamrzí ho, že jí kazí dojem z tance. Ví, že tomu docela přikládá význam a nechce být degradován z pozice nejlepšího tanečníka za její život. Jakmile ucítí konejšivý dotek, je mu jasné, že s ním bude chtít mluvit v mysli a pustí ji tam. Nechá ji jen tak nakouknout, aby slyšel její slova a mohl odpovědět, ale aby se k ostatním myšlenkám nedostala.* /Nechme to být, Triss. Čím víc ho teď budu řešit, tím více problémů mu způsobím./ *V myšlenkách si povzdechne, ale navenek nedá změnu nálady nijak znát. Ba naopak, donutí se znovu vžít do tance a doufá, že to Triss už nebude vytahovat. Všimne si, že protančí zjevně kolem jejích známých a dojde mu, že krásnou tmavovlásku již také někde potkal.* /Ale ovšem!/ *Chvíli mu trvalo, než si s krásnými šaty a elegantním vystupováním spojil dětskou MIRJAM z Pandemonia. Pokývne jí na pozdrav a už už ji chce pozdravit i verbálně. Automaticky se mu na jazyk dere japonština, ale nechce jí připomínat večer v nočním klubu, kdyby jí to bylo nepříjemné. Proto mlčí. Zatímco se snaží ignorovat, co se děje s jeho skoro-partnerem, JACK P. se rozběhne ke švédským stolům a konečně se mu dostane do zorného pole.* /Jeho kolegové nás nazvali párem. Bylo to... hezké./ *Rychle od blonďáka odtrhne pohled, jinak by se za ním pravděpodobně vydal. Možná by to nebylo od věci vzhledem k tomu, jak vleče AVU. Svým způsobem je to komický pohled. Ve chvíli, kdy píseň končí, vyčte v Trissiných očích jakési očekávání. A doufá, že si ho vyložil správně. Na poslední notu tedy využije rozparku, chytí ji za holé stehno a navede ji do hlubokého záklonu, který podpoří druhou rukou na jejích zádech. Je to jako vystřižené z nějakého filmu nebo magazínu. Zkrátka krásné.* Děkuji ti za tanec. Nemohu říct, že by mě jeho kvalita překvapila. *Mírně se pousměje a rozhlédne se po okolních tanečnících. Pomalu se rozjíždí další píseň a on neví, jestli věnovat TRISS další tanec a nebo by měl svou přítomností potěšit někoho JINÉHO.*
Občas ano jsou ale taky velkým nepřítelem. /Rozhodně ne takovým když na proti tobě běží chlapík s nožem ale jsou nebezpečné/ *Pocity mohli být příjemné či taky nepříjemné záleželo na situaci. Občas máme pocity štěstí, někdy strachu a nebo naštvanosti.* Úsměv na rtech se nevytratil. Stále ho měla na svých rtech. Pokračovali v elegantním tanci. Nechtěla moc přemýšlet nad situací, která se vyvíjela mezi Zachem a Melisou. Občas se tomu musí dát čas, aby se to vyvinulo. Jen je otázka zda se to bude vyvíjet dobře či špatně. * To je jistě pravda. * přikývne. Čas tady opravdu plynul rychle stejně si ale Melisa chtěla den užít se vším všudy.* Přemýšlela jsem, jaké budou vánoce bez rodiny. Vlastně to budou první vánoce, které prožiju sama.* Melisa si ale řekla, že žádný vánoce slavit nebude. Bude to prostě obyčejný den. Aspoň se nebude muset starat s pečením cukroví i když to byla první věc, kterou na vánocích měla ráda. Nebo zdobení vánočního stromku, který vždy přinesl táta.* Ale to je jedno. Nechci tě tím zatěžovat. * Pousměje se a pak pokračuje. *Ano přesně to je on. * Přikývne Melisa. Nate ani nevěděl, kdy má Melisa narozeniny. Vlastně to nikdo nevěděl. Nebyl důvod. Věděla ale, že jednou nastane den, kdy to Nate bude chtít z Melisy dostat.* Po očku se podívá na ostatní ale nějak moc zvlášť jí v tuhle chvíli nezajímají*
Jasné, že by tu bola nuda, prosím ťa som jediný v Inštitúte kto sa nespráva, ako mŕtvola. *Namietne a mierne rozhodí rukami, ktoré boli prekvapivo čisté a neboli od žiadnej farby. Dokonca ani nemali nijaký nádych, pre neho sa to dalo tak brať, ako za neskutočný úspech.* Okay, budem ti dôverovať. *Povie na koniec a ticho sa zasmeje, nechcel byť príliš hlučný. Poslednú vec čo chcel spraviť bolo na seba pritiahnúť pozornosť. Predsa len bol lovec a po druhé chcel, aby ho tancovať videlo čo najmenej ľudí.* Ja nežiarlim. *Ohradí sa a nespokojne sa otočí a napučí pri tom pery.* Ale tak, ako pri niečom takom nemám žiarliť.. Je to kráľ a vidíš ho? *Povie a potom si len ticho povzdychne a ide za ňou.* Náhodou ruky mám celkom citlivé, predsa len pri niečom, ako sprej.. ide o detaily.. nohy, ale áno. Tie sú, ako kopytá. *Prizná a trochu sa zasmeje a potom len počúva jej odpoveď a chápavo prikývne.* Hmm takže samouk? To by som nepovedal tancuješ veľmi dobre. *Povie uznanlivo a potom sa len pozrie smerom ku Kráľovi a MER.* Nemôžme im tam len tak skočiť, zbláznila si sa? *Namietne a mierne na ňu vypleští oči. Povie a potom si všimne, ako bola Mer zaklonená. V tomto momente by naozaj neklamal ak by mal povedať, že keby mohol tak by vybuchol. Potom si však všimne, že sa jej uklonil a on pozrel na Mirjam.* Teraz je ten správny čas. *Pousmeje sa na ňu a dokončí tanec na čo sa jej tiež rýchlo pokloní a potom sa na ňu usmeje a mrkne. Jeho nohy tak ihneď prešli k MER na ktorú sa pousmial a vystrel k nej ruku.* Môžem.. Môžem prosiť? *Opýta sa nakoľko Kráľ tam stále stál, ale príliš nad tým neuvažoval.* Ak teda máš čas. *Uchechtne sa zatiaľ čo sa na ňu stále neisto usmieva.*
*Malachai po určitých zisteniach nemal chuť sa ani objaviť na plese. Jednoducho čarodeji mali veľké problémy v radách a každý bol na tom zle. No dnes nechcel žiadneho vidieť, ani aby sa ku nemu priblížil. Za pár posledných dní si zistení zažil celkom dosť a "milé" stretnutie s fotríkom nespravilo práve najlepšie. Aj keď ho moc nechcel vyvolať, tak ho vyvolal, aj keď ich rozhovor práve najmilší nebol. Samozrejme mu sľuboval mraky, ale Kai mu neveril. To by svet poslal do skazy, keby ho prepustil. Málokto vedel, kde sa jeho fotrík nachádzal a on to vedel veľmi dobre. V bielom obleku sa obzeral naokolo a radšej si nespomínal na správu od starého priateľa. Vedel moc dobre, čo po ňom chce a on odpovedi aj dostane. Nebol tu len tak a rozhodne ho ani neprekvapovalo, ktoré osoby sa tu vyskytovali. Prejde pohľadom a všimne si AVY a nejakého človeka, ktorého nepoznal, ale videl, že je tiahnutá k nejakému stolu. Rozhodne potrebovala zachrániť, aj keď moc sa mu do toho nechcelo, ale predsa len sa ju ide zachrániť. Prejde rovno k tým dvom a vezme ruku toho človeka, aby Avu pustil.* Myslím, že dáma si skôr zaslúži tanec ako nejaké občerstvenie. *Povie mu a jeho čierne oči sa neho pozrú tým spôsob, že by bolo lepšie súhlasiť. Nemal dnes náladu a aj tak radšej bude tráviť čas s niekým vekovo bližšie ako je on.* Nechceš si zatancovať Ava? Nie neberiem dnes ako odpoveď. To ťa varujem. *Povie AVE, pričom čaká čo táto víla spraví. Pri tanci si mohli pekne porozprávať a rozhodne je veľa vecí o ktorých sa treba porozprávať.*
Jsme kamarádky.. ale znám... to asi záleží na tom, co si pod tím představuješ. *Odpoví víle tiše s lehkým úsměvem, narážela tím na to, že ani ona o TRISS zatím netuší jak do světa stínů zapadá... pro zatím. S úsměvem při tanci sleduje jak víla provádí otočku jen aby s ní pokračovala v tanci když se znovu chytí. Vyslechne si její slova a chvíli se na ty dva zamyšleně zadívá než jí odpoví, pravda, slušelo jim to spolu ale to ještě nic nezanamená, nebo ano?.* To nemůžu posoudit a raději bych se zeptala, než dělala ukvapené závěry.*Přizná s mírným úsměvem po čemž se protočí v piruetě. Ještě chvíli v tanci pokračuje než nadejde jeho konec a ona úklonu víle vrátí i když trochu zachmuřeně nad jejím posmutněním.* /Nejspíš jsem se neměla ptát.../ To mě mrzí Lyr... určitě bude v pořádku... nejspíš jí něco zaskočilo... třeba to ještě stihne. *Pokusí se vílu trochu povzbudit na čež kývne na její slova a vydá se s ní bokem. Zadívá se tím samým směrem co víla a lehce povytáhne obočí po její otázce.* Pročpak? Tedy... nic mi do toho není... *Dodá hned a usměje se.* Můžu to zkusit.*Usměje se a počká až dvojice skončí s tancem, ovšem hned si Triss vezme do tance další muž. Amaya lehce pokrčí rameny.* Ale asi si budeme muset počkat. *Konstatuje a omluvně se na vílu usměje.*
Tvého bratra by jsem rád někdy poznal. Musí bejt asi dost náročný s ním žít, když tě tak poslouchám. *Malinko se zasmál, konečně došel, s Jackem až na parket a udělal to správné postavení a nechal se vést. Měl sucho v puse, bylo mu horko a ten tanec tomu moc nepomáhal, ale Jackovi nic říkat nechtěl.* Já nikdy moc nikam nechodím. Spíše jsem jen doma, v práci a pak s tebou a stačí mi to..*Usklibl se a musel uznat, že se mu s Jackem tancuje dobře.* Tak mam dobrého tanečního partnera, ale nechci aby to vypadalo, blebě, jen mam docela žížeň takže když mě na okamžik omluvíš, dojdu si pro něco k pití. *Usměje se na nej, ostoupí od nej, pak se zase vrát, aby mu dal pusu a nekonec se vytratí hledat něco k pití.*
Presne tak, ty moja nemŕtvola. *Prikývne, že je to pravda. Skutočne by bol inštitút bez Sandera viac ako hotel než dočasný domov. Sander by jej už teraz určite chýbal, kebyže ju alebo jeho prevelili.* Žiarliš. *Povie pomedzi šepot taktu. Jasne s ním nesúhlasí, lebo to vidí na vlastné oči.* Je to kráľ, ale ty si.... pekný a... milý chalan. Určite...určite si aspoň v niečom lepší ako on, keď už ťa aj ten vzhľad zrádza. *Podpichne ho.* Tak vidíš, máš dve ľavé nohy, to veľa vysvetľuje. *Predsa len naňho ten jazyk vyplazí. Síce len veľmi rýchlo.* Nie, ty si sa zbláznil, ak nezačneš hýbať svojím zadkom. *Povie, keď zrazu dohrá hudba. Sandera chytí za ruku a potiahne ho k TRISS s KRÁĽOM. Sandera nechá pred TRISS a sama sa ukloní KRÁĽOVI.* Mali by ste teraz čas si so mnou zatancovať tento tanec? *Spýta sa KRÁĽA po japonsky. Sandera musí teraz nechať bojovať samého*
*Musela přiznat, že neměla nejmenší možnost si vychutnat celý tanec, jelikož Jack byl roztěkaný a lítal z místa na místo a zrovna teď jí vysloveně táhl ke švédskému stolu. Musela se držet, aby ho neštípla mrazem, protože ona se rozhodně nechce nechat táhnout. Ale přeci jen ho nechá, aby jí tam dotáhl.* Být tebou to už nejím.* poví poklidně, jelikož se vsadí, že je schopný toho sníst tuny jako malé dítě. Co víc, nečekaně otočí hlavou a spatří čaroděje, kterého potkala v baru. Ale dnes vypadal zle naladěný stejně jako ona, až mu musela věnovat upřímný úsměv, který říkal soucítím příteli. Omluvně koukne na JACKA za dvořivosti.* Obavám se, že tanec nesmím odmítnout. Opatrujte se Jacku a moc nedovádějte pro vaše bezpečí.* poví varovně a chytí se rámě KAI. Přeci jen, když šlo o práci vždy byla vítaná at už měla volno nebo ne a ona viděla na tváři čaroděje, že má nějaké zajímavé informace, o které by se nejspíš rád podělil.*
Nemyslím si, len sa s nimi treba naučiť žiť, lebo sa ich len tak ľahko jeden nezbaví. *Pousmeje sa a potom sa len mierne zamyslí. Nebol si istý o pravdivosti jeho slov, ale vedel, že minimálne niečo na nich skutočne bolo. Jeho myšlienky na to čo medzi nimi bolo už tak nemal. Nakoľko nemal pocit, že by medzi nimi niečo mať malo.* Sviatky v samote nie sú nič tragické, pokiaľ máš stále ľudí vo svojom okolí, ktorým na tebe záleží a o tom nepochybujem, že takých máš. *Povie a mierne sa pousmeje.* Netreba na sviatky zanevrieť aj keď môžu byť smutné a osamotené, potom sa pomaly, ale isto všetko šťastie vytratí a to určite nechceš. *Povie a pousmeje sa, nerozumel tak úplne situácií v ktorej sa nachádzala. Zacharie svoju matku stratil keď sa čo i len dostal na svet, preto jediný smútok mal za sestrou a neskôr Sárou..* Ver mi moju myseľ to nezaťaží ale tebe to určite príde nápomocné sa zveriť. *Pousmeje sa a potom sa poobzerá okolo. Jeho pohľad tak zachytil povedomú tvár. Amaya? Chvíľu uvažoval či to bolo vôbec možné. Samého ho to prekvapovalo.*
Som si istá že je v poriadku. Len sa sem nemôže dostať. Ale neboj počítam s tím že si to s Ari poriadne vynahradíme. *Pozrie na AM a zvodne si prejde špičkou jazika po hornej pere.* Aj by som si nečo zajedla nechceš nieč.... *Zasekne sa v polke slova lebo si spomenie že AM by nič jeať radešj nemala a ani nechce.* Prepáč zabúdam. *Plasne sa žartovne po čele.* Ale nevadí ak si niečo dám? *Prejde k švédskemu stolu a začne si na tanierik nakladať jedlo. Keď zdvihne pohlad uvidí nedaleko seba JACKA P. Chce sa hneď otočiť a odísť ale zarazí sa.* /Ale no tak predca nebudeš uťekať? Mohla bi si to s ním dať končne doporiadku.* Ahoj, ako sa máš? *Spíta sa policajta a kívne na AM abi prišla k nim.*
*Triss se jemně usměje, když pochopí JASONOVY obavy a neznatelně mu dá telepaticky najevo souhlas, na co se stáhne.*/Takže držet Jacka od Jasona./*Řekne si sama pro sebe a nechá se chytit za odkryté stehno, takže šaty z něj úplně spadnou a odhalí se noha v celé své kráse. Zakloní se tak, jak jen zvládne, ale aby to vypadalo stále elegantně. Moc si nevšímá toho, že má obrovský krajkový výstřih, který její ňadra neskrývá ze sta procent. Naopak skrývá jen to nejnutnější a tak je drží tak, aby se to nejnutnější neodkrylo.*Nápodobně Výsosti, pokud bychom se dnes ještě potkali, tak budu jedině ráda, ale mám dojem, že si mě přišel ukradnout někdo jiný.*Pousměje se na něj poté, co odvrátí pohled od Jasona a udělá pukrle.*Příjemný večer, Jasone.*Rozloučí se ještě s mírným úsměvem a pak už se otočí k SANDEROVI. Bylo to roztomilé, jak se zasekl. Musela se pousmát. Ale bylo v tom úsměvu něco jiného, aniž si to uvědomovala.*Můžeš.*Uculí se a kousne se do rtu, zatímco mu vkládá svou ruku do té jeho. Naprosto odignoruje jeho druhou poznámku, protože rozhodně na něj čas má. Určitě má. Trochu víc se k němu přitáhne, aby mohli začít, protože píseň už se dostávala do bodu, kdy by měli začít tančit.*Mirjam tě přesvědčila?*Zeptá se, nakolik ví, že Andy takové akce nemusí.*
*Lehce jí zacukají koutky a mírně na slova víly přikývne.* Určitě si to vynahradíte. Když pak víla spustí o jídle, May se jen usměje nad tím jak se pleskne do čela.* To je v pořádku... není proč se omlouvat, klidně si něco dej, mě to rozhodně nevadí. *S tím věnuje LYR povzbudivý úsměv a zatím, co se víla vydá ke švédskému stolu, ona se rozhlédne znovu po sálu., Krátce zahlédne další známou tvář Zacha při čemž mírně nakloní hlavu na stranu. Bylo to zvláštní, ale zároveň jí přišlo, že sem muž zapadá. Nakonec se jen lehce usměje a pokrčí rameny. N to, že ji svět měl pořád čím překvapit si pomalu začínala zvykat. Ohlédne se na LYR která pozdravila pro ni neznámého muže a kynula jim aby šla za nimi. Mladá japonka se zhluboka nadechne, vydechne a vydá se tedy za nimi a s mírným úsměvem na rtech přikývne muži na pozdrav.*
*Dostane sa s Avou ku švédskemu stolu a pozerá na všetky tie dobroty. Pustil by sa do všetkého. Lenže keď mu AVA povie aby ti nejedol tak sa na ňu zarazene pozrie a potom vráti pohľad späť na jedlo.* Všetko to vyzerá tak lákavo. Ani toto? A čo toto? To je pekanovy orech? *Fakt je ako nejaké dieťa. Alebo skôr ako jeho staré, mladé ja ktoré nebolo ešte poznačené krutosťami života. Teda až na tú roztekanosť. A živosť. Keď ho chytí neznámy chlap tak naňho prižmúri oči lebo sa mu to fakt nepáči. To jak kuka. Ale zateká pohľadom aj na AVU a potom spat na KAIA a potom sa usmeje.* Okej. Chodte tancovať. Insta Ava, máš fakt pekne šaty. *A ukáže jej dvihnutý palec. Oboch ako keby prepustil a už sa venuje obdivovanie švédskeho stola. Fakt všetko vyzerá úžasne. Znova si zoberie pohár whiskey ale tentoraz keď ho dopije tak ho položí na stôl. Rozhliadne sa ako maly fagan a strčí si do pusy nejakú jednohubku. Taktiež chuti fantasticky. Osloví ho povedomí hlas tak sa otočí a uvidí LYRIU. Na moment sa zarazí ale potom sa zasmeje.* No jasné. Si víla, takže dáva rozum, že budeš na Faerskom plese. Silný pravý hák ma každá víla? Nechceš ma zas zbiť, že nie? Pýtala si sa ako sa mám? *Na sekundu sa zamyslí.* Dá sa to. Práce mám, že ani neviem kde mi hlava stojí. Cítim sa permanentne unavený. Nespím. Mávam nočné mory. Niekedy mám depresie z toho, že som obyčajný smrteľník a desim sa toho keď chlapa, ktorého milujem omrzím. A ja ho omrzím, lebo dočerta všetky víly sú tak... ani to neviem popísať. Nadpozemské. Krásne. Transcendentálne. A mám kocúra. Žerie papier a niekedy mna. Nie, fakt. Prídem a hryzne ma. Na nohách mám už z jeho zubov jazvy. Vola sa Bob. Kto by povedal, že mačka menom Bob bude mat takéto sklony. Bob by mal spat. Raz som bol na rande s chlapom menom Bob. Bol nudný. To je Bob. A nie ten Bob čo ho mám doma. Ako chutí to víno? *Ani nedáva možnosť odpovedať. Kývne na Japonku a zoberie si víno a napije sa.* Wau. Víno nemám rad ale toto chuti dobre.
Viem, že žiarlim pripomínať mi to nemusíš. *Povie a potom len počúva jej slová.* Tvoje prestávky ma neupokojujú a ak budem úprimný radšej sa im vyhnem. *Uchechtne sa a potom len pozrie na Mer pri čom sa sám pre seba usmeje. Dlho ju nevidel a. chýbala mu a po posledných konverzáciách s Mirjam sa jej takmer bál. Desil sa toľkých vecí, že by o tom dokázal spísať knižnú sériu .* Áno.. dve ľavé nohy, dá sa to tak povedať. Potom však len počul pár slov od Mirjam a len trhnutie v ruke pri čom skoro spadol. Potom však len zostal stáť pred Mer pri čom si naozaj nebol istý tým čo robí. Ľavou rukou si len vzal prívesok do rúk a mierne sa pousmeje pri čom mu len spadne kameň zo srdca keď jeho ponuku prijme. Potom s ňou len prejde na parket a položí jej ruku okolo pása pri čom sa postaví tak, ako ho učila.* Na koniec.. sa mi to tvoje učenie predsa len hodilo. *Mierne sa uchechtne pri čom sa na ňu pozrie a z tej blízkosti si prezrie to čo bolo schopí vidieť. Páčili sa mu.. ako nemohli, ale bolo zvláštne ju vidieť v takých šatách.* Hej viac menej mi nedala na výber. *Usmeje sa a potom sa pozrie mierne na stranu.* Prečo si ma nechcela pozvať ty? *Opýta sa s neistotou v hlase pri čom na ňu pozrie belasými očami.*
*Kai rozhodne dnes nebol ktovieako nadšený. Stále mu v hlave išli slová jeho zasraného otca, ktorý sa rozhodol mu celkom vysmiať.* /Na tvojom mieste by som moju ponuku prijal, predsa len je trochu treba napraviť hlúposti napáchané čarodejmi. Nie si náhodou malá zasrané šteňa, ktoré si nevie srovnať čarodejou? Máš po mne kurva veľkú moc a nepoužívaš ju riadne, keby som tam bol, tak by sme spolu im ukázali, ako vyzerá pravá mágia. Tak už ma kurva pusti von./ *To on ale nemohol urobiť, pokiaľ by to spravil, tak by pripravil o život celkom dosť osôb. No bola aj pravda, že jeho otec si veľmi dobre vedel poradiť v situáci , ktorá teraz nastala. Stačilo by ho povolať do služieb a Leazar aj David by padli jeho rukou. Ale za akú cenu. Pozerá sa na JACKA a rozhodne potreboval s AVOU hovoriť. Rozhodne ten človek mal v sebe dosť vílích vecí, ale jemu to bolo jedno. Dnes mu bolo absolútne jedno, či sa niekto pozabíja alebo mu príde zle z toho jedla. Jednoducho nezáležalo na tom, čo sa tu dnes stane. Prejde pomaly s Avou na parket a vezme ju ako džentlmen za ruku.* Jedna vec ma udivuje, že na tento ples prišli aj ľudia. Musím povedať, že ani spolok moc nadšený nebude, keď sa to preflákne. *Povie jej, pričom jeho pohľad sa zastaví na Amaye, ale viac jej nevenuje pozornosť.* A aj to, že kráľ priviedol vlastného človeka do sveta víl, ale to by mal byť problém víl. *Povie, ale presne neprezradí od koho presne tieto informácie má. Vie veľa od jeho priateľa, ale to odbočil z cesty.* Môj priateľ vie o dvore a čo sa na ňom deje, ver mi víly nie sú tak spokojné ako sa zdajú byť. Na Kráľovom mieste by som si dával pozor na to koho sem pozýva. Ale späť k tomu. Nie je moc nadšený čo sa deje na tu, ale to sa nepáči rovnako aj tebe. Prečo to nezmeníš? *Spýta sa jej, pričom jej pokladá priamu otázku.* Hlavne neobchádzaj pravdu. To nemám rád. *Povie jej, pričom ju drží a dúfa, že nikto sa nepriblíži pokiaľ má rozum.*
Pravda jen v některých situací je to těžké. *Byly i starší lidé, kteří s pocity uvnitř sebe nedokázali ovládat a nebo nevěděli co s nimi.* Jemně si povzdechne.* No mě se právě nechce moc chodit za Natem s prosbou, že nemám kam strčit svůj zadek o vánocích jestli u nich je ještě místo. Už mi dost pomohl a ještě se ptát na to, zda budou slavit se mnou vánoce není pro mě dvakrát příjemné* Vysvětlí Melisa. * To máš pravdu nechci ale zbytečně se přetvařovat a dělat, že je všechno v pohodě není můj šálek kávy.* Přesně a to bylo to proč se lidem nechtěla svěřovat. Možná že jí se uleví ale ostatní budou mít další problémy a to zkrátka nechtěla.* Klidně si běž zatancovat i s ostatníma vadit mi to nebude * Ušklíbne se Melisa. Když se tak ale rozhlížela všimla si, že přišel Kai* /Musí přijít na každou akci. Rozhodně mu nesmí nic uniknout/ *Pomyslí si Melisa políbí Zacha na tvář.* Děkuji za krásný tanec s tebou * Pousměje se a pak se od něj vydá pryč. Nohy jí neboleli ale občas je dobrý chvilku postát a dívat se na ostatní lidi. * /Hlavně nenápadně/ *Ušklíbne se *
Pokud se již neuvidíme, přeji ti krásný večer. *Přikývne jí na rozloučenou a upře pohled na dívku, které si všiml, když kolem nich tančila. Přišla si pro něj a zvolila pro rozhovor japonštinu.* /Takže si to nespojila s nějakým traumatem, výtečně./ Ale ovšem, bude mi potěšením. *Zacvrliká libou japonštinou, která dodává jeho hlasu příjemný podtón. Nabídne MIRJAM ruku, jako kdyby byl on tím, kdo ji k tanci vyzývá. Pohledem pak ještě střelí k TRISS a všimne si, jak se kouše do rtu v přítomnosti mladého nefilim.* /Hm.. možná se jí na něj pak zeptám./ Jsem rád, že jste tady. Nebyl jsem si jist, jak vezmou lovci mé pozvání. *Pousměje se a uchopí ji kolem pasu a za ruku. Neupouští od japonštiny, nevidí pro to důvod. Jakmile se hudba dostatečně rozezní, začne tančit. Chce vidět, jestli se s ním bude chtít bavit a nebo jen potřebovala udělat výměnu pro svého přítele, a tak vyčkává. Krátce se rozhlédne po okolí, aby si udělal obrázek o tom, jak si ostatní užívají večer. Zatím to všechno vypadá tak, jak si to představoval. Až na to, že se mu zrak dostane k JACKOVI P. u švédského stolu. Stáhne se mu žaludek obavami o svého milého, ale nedává to na sobě nijak znát. Vrátí svou plnou pozornost MIRJAM a spokojeně shledává, že tančí dobře.*
*Chvíli se zdálo, že jí Jack nepustí jak se tak podivně díval na KAI, ale nakonec se nic divného nestalo. Poklidně kráčí po jeho pravici a sevře pevně jeho rámě, když začne mluvit o Faerii. Netušila, kde ty informace vzal, ale rozhodně se jí ho nelíbilo. Ale nemohla popřít, že se jí líbí, že ten civil je teď největší slabinou koruny. Neřekne to však nahlas. Místo toho mu věnuje jeden z chladných pohledů.* Jestli chceš zpochybnit moji věrnost koruně snažíš se marně, ať už by se mi to líbilo nebo nelíbilo sebevíc jsem jen diplomat. Moje starost je se starat o fungovaní vztahu mezi rasami, co pracuji s Faerii ne starat se o krále či trůn. Na to jsem příliš mimo linii nemyslíš?* poví vážným hlasem a zpraží ho pohledem. Už i Carmina se pokusila jí obrátit proti králi, ale nechápala proč si KAI myslel, že řekne o králi křivého slova.*
Trochu.* Uchechtne se a poslouchá ho. Přitom tančí a užívá si to.* Já jsem taky převážně doma...* Uchechtne se a pak se na něj usměje.* Jasně, ale dej si pozor, co piješ. * Řekne a polibek mu oplatí než vyrazí taky hledat něco k pití. Najde něco, co vypadá nejbezpečněji a napije se. Stoupne si stranou a rozhlédne se. Kromě tance s Mikym se nudí. Opravdu netuší, co je extra na plese na zimním dvoře. Ano, vypadá to dobře, ale jinak to je jako na ukázce snobství. Povzdechne si a čeká až se uvolní král, aby si s ním o něčem promluvil. Pak se chce rozhodně projít. Necítí se tu extra dobře, i když ze začátku ho to bavilo.*
*Pohľadom ešte chvíľku sleduje Sandera s Triss a musela uznať, že boli spolu neskutočne milý. Potom sa pohľadom vrátila ku KRÁĽOVI.* Potešenie je na mojej strane. *Usmeje sa naňho úprimne.* Triss má dar ľudí presvedčiť. Ale nie som tu z donútenia, o to sa nemusíte obávať. *Ukľudní ho. Bolo pre ňu zaujímavé môcť komunikovať iným jazykom ako angličtinou po tak dlhom čase. V Berlíne v prítomnosti rodičov striedala jazyky jedna radosť. Položí KRÁĽOVI ruku na rameno a druhú nechá vloženú v jeho dlani. Musela uznať, že to bolo značne lepšie, než tanec so Sanderom, ale pri ňom aj tak šlo len o to, aby mohla spojiť jeho a Triss.* Prišla som sa Vám sem aj poďakovať. V tú noc som nebola vo svojej koži, ale pamätala som si, ako ste mi chceli pomôcť. Triss mi nakoniec povedala, kým ste a tak som chcela na ten ples prísť aj z tohto dôvodu, keďže neviem, kde inde by som Vás ešte zachytila. *Prizná sa mu, len čo k nej svoj pohľad vráti.*
*Nestačí povedať nič viac len počúva ako sa na ňu zrazu hrnie lavína slov a ona ledva stačí sledovať čo všetko JACK P. blábolí.* To hej ale ty si civil takže skím si? Nie len tie čo dsa radi bijú. A nie nechcem sa biť JASONA bi to urazilo. Chcem sa udobriť.Chcela som ti na to kúpiť krabicu donutov ale asi z toho nič nebude. Ak si taký mimo mal by si sa konečne vyspať. Prestať sa vŕtať vo vraždách a nájsť si lepšieho mazlíčka. *Vráti mu gulometnú palbu slov ale keď spomenie priatela zarazí sa.* Ty tu máš priatela? Kto je ten štastný? Teda ak to môžem vedieť? *Keď do seba Jack hodí pohár s vínom zamračí sa lebo ucítipovedomú vôňu. Vezme mu prázdny pohár a privonia si k nemu.* Jack povedz mi že si nepil zrovna toto víno. *Povie a sťažou zadržiava smiech.* /Toto výno zamáva aj s vílou a on to do seba leje ako do sudaTak toto bude ešte sranda./
*Triss se usměje na Mirjam a nechá se Sanderem odvést od Jasona. Příjde jí zábavné a podivně...atraktivní? Asi ano...to asi bude to slovo...jak si ji prohlíží.*Nejsem exponát v muzeu, vzpomínáš?*Popíchne ho, ale tváře jí lehce zrudnou, protože si není jistá zda se mu líbí. Ale nezeptá se. On taky nepotřebuje vědět, že ty šaty jsou vílí a že je dostala darem od krále. Nad jeho odpovědí se uchechtne. Nad druhou se usměje. Věděla, že Mir ho přesvědčí také. Ale jeho otázka...Trochu vytřeštila oči a pak jen znejistěla. A to dnes chtěla hrát osobu, co jistě nedávno nezažila trauma nebo nespadla do studny se sebenenávistí až na dno. Odkašle si a víceméně ho přinutí svými pohyby zaujmout taneční postoj a aby začali tančit, na co se trochu pousměje.*Vídáte se častěji a...osobní pozvání jsou lepší.*Nadzvedne při té lži koutek. Sama věděla, že lhát uměla, když zapojila herectví, ale jemu? Jemu ne. Ale nevěděla, co by mu řekla. Že si myslela, že jsou spolu? Ne to by nemohla...Slabě si povzdechne a jen se natáhne pro krátký polibek, pokud jí ho bude ochotný dát.*
*Jen tiše stojí u dvojice a sleduje je, lehce povytáhne obočí při slovech o pravém háku víl a na chvíli se zadívá na LYR. Zůstává však mlčet, byť neví o čem to muž mluví. A jak mluví, a nedává absolutně nedává prostor aby se někdo zapojil... je jí ho víc a víc líto. Na chvíli sklopí pohled do země, je si celkem jistá, že ještě neslyšela, že by někomu takhle rychle jela pusa. Chvíli přemýšlí, jestli s tím nemá co dělat zdejší občerstvení. Podle jeho slov patřil, stejně jako ona, mezi smrtelníky, takže by to - možná - dávalo smysl. Zvedne pohled jen aby viděla jak JACK P. upíjí vína.* Nevím jestlii je zrovna dobrý nápad to víno pít... ať je sebelepší... *Poznamená tiše a i když nezná přesné účinky, které zdejší jídlo a pití může mít na člověka, zadívá se na muže se starostí v očích než jí pohled skočí na Lyr a pak na muže zpět. Všimne si, že víla zadržuje smích, při čemž se trochu zamračí... jí to moc vtipné nepřišlo... jen netušila, zda se muži dá nějak pomoct a tak si tiše povzdechne a dál ty dva poslouchá při čemž se rozhlíží po okolí, na chvíli sleduje Triss s jejím doprovodem, při čemž se slabě usměje než se podívá zpět na ty dva.*
*Keď ho Mer osloví tak len zodvihne k nej pohľad a jemne potočí hlavou a pousmeje sa.* Viem, ale tak.. nečakal by som, že by si mala také šaty doma. *Prizná sa a potom len letmo zahliadne Mirjam s kráľom a pousmeje sa. Ani ju v šatách často nevidel. Predsa len nezdalo sa, že večerné róby boli zvyčajné nosiť každý deň. Potom jej však položil celkom zrejmú otázku nakoľko.. ho mrzelo to, že sa spolu tak dlho nevideli. K tomu ho nechcela pozvať? Začínal celkom silne uvažovať o tom, že sa mu možno chcela vyhnúť, alebo niečo podobné, sám si nebol istý čo to malo znamenať. Bol si celkom neistý a vzhľadom na to, že sa ich vzťah teraz často objavoval v konverzácií s Mirjam.. Nevedel čo si myslieť.* Mohli sme sa stretnúť, alebo.. stačilo by mi to napísať. *Povie neisto a mierne skloní zrak a potom si len zahryzne do vnútornej časti úst.* Ale tak.. je to asi jedno tak či tak. *Trochu sa otrasie pri čom takmer stúpil Mer na nohu a jemne vypadol z rytmu. Avšak stále mu hlavou behalo rátanie Mir a tak sa potom celkom chytil.* Nejde to tak jednoducho ako s kráľom čo. *Uchechtne sa. Za tie slová sa mal chuť zastreliť. Nevedel, ako moc toto spraviť ešte nepríjemnejšie, ale mal pocit, že sa mu to práve podarilo. Trochu si odkašle a potom sa na ňu len otočí keď ucíti letmý bozk od Mer. Mal pocit, že z neho spadla značná váha ťarchy a tak len prekvapene pozrel a pousmial sa na ňu.* Som rád, že ťa opäť vidím. *Prizná sa a potom ju letmo pobozká na čelo tak, ako si už zvykli. Nebol príliš ostražitý nakoľko iný lovci tu neboli. A väčšina ľudí aj tak bude mať spomienky na ples rozmazané.*
*Všimne si příjemného úsměvu a přijde mu velmi nezdvořilé jej neoplatit. A tak se na MIRJAM též pousměje. Poté pozorně poslouchá její vysvětlení, které se týká jejich příchodu a trochu se zarazí u problematiky donucení. Jakmile však Mir řekne, že tu je zcela dobrovolně, pomyslně si oddechne.* To jsem rád. Stačí, že mají víly pověst manipulátorů. Ještě, aby se rozneslo, že někoho nutíme, aby dotáhl děti Anděla do naší říše. Nemyslím si, že bych si pak mohl s někým promluvit. *Japonštinu moc nevyužije ani v New Yorku, natož ve Faerii. A tak je rád, že si zase může procvičit mysl, když si musí vzpomínat na slovíčka. Přesto není moc znát, že japonsky dlouho nemluvil. Skoro nedělá přemýšlecí pauzy a má přízvuk jako rodilý japonec, což je způsobeno jeho absolutním hudebním sluchem.* /Poděkovat?/ *Překvapí ho, když shledá, že si s ním Mirjam doopravdy přišla povídat. Za což je rád. Vyslechne si její náhled na situaci v Pandemoniu a navede ji do otočky před tím, než se k tomu nějak vyjádří.* Magické nápoje umí udělat pořádný nepořádek. *Otočku zakončí v jakémsi objetí, kdy je k němu Mirjam zády a překříží jí ruce, poté ji vytočí zpět do normální pozice a pousměje se.* Nevidím důvod pro poděkování. Nesnáším bezmoc a věřím, že vy nefilim to máte stejně.
*Keď mu Lyria vráti paľbu slov tak obdivne hvizdne.* Dones mi niekedy krabicu donutov a sme udobrení. Mám rad karamel a potom take tie džemové. To je vlastne jedno. Čo ma cukor to je pre mna stvorené. A k práci, ja chcem pracovať. Mám svoju prácu rad. Ale mohlo by nás byt viac a tak by som svoju správu viac stíhal. Ale to je dnes same, nie ja nechcem byt policajt. Katastrofa. Trochu morálky by ľuďom nezaškodila. *O morálke ma čo hovoriť keď včera s Jasonom pohoršovali v laser game podniku. Zarazí sa.* Priateľa? Nemám priateľa. To je na tom to smutné, že nemám priateľa a ani to nemá cenu. Vidím ako by som o tom začal a on by mi utiekol za humny. Nie, nie to riskovať nebudem. Radšej s ním budem aspoň takto než vôbec. Navyše by mi fakt chýbali rozhovory s ním. *Medzi tým čo rozpráva tla dopije víno. Pozrie na LYR a na AM. Pozrie na prázdny pohár a na ich váhanie. Len Mykne plecom.* Už sa stalo. Vracať kvôli tomu nepôjdem. Oh môj bože to sú fresky? Tie sú fakt krásne. Ako starý je vlastne tento hrad? Kúry sa tu magický? Vlastne toto Zimný dvor? To sú niekde krby kam niekto prihadzuje do ohňa. Bože mne je teplo. *Zhodi sako, ktoré zmizne. Lebo je to ilúzia.* Fajn, tak vyzerá že už si ho neoblečiem. Dámy, bavte sa. Ja sa musím odpratať inak to so mnou sekne. *Citi ako sa mu točí hlava. Je mu teplo a ma pocit že steny menia trochu farbu. Otočí sa LYR a AM chrbtom a ide radšej od toho švédskeho stola. Narazí na nejaké sedačky s vankúšmi. Tam sa usadí do tureckého sedu a zoberie si jeden vankúš tak, že ho objíma. Je mu teplo, cíti sa divne a okrem meniacich stien vidí aj nejaké svetielka.* No tak toto je iný matroš. *Brble si pre seba a aspoň sekundu si dáva oddych.*
Všetko sa to dá naučiť. *Pousmeje sa na ňu povzbudivo a potom len naďalej tancujú. Okolo nich viala rúžová látka z Melisiných šiat, ktorá bola voľnejšia a veľmi príjemná na pohľad.* Ak to je tak veľký problém, moje dvere budú vždy otvorené. *Pousmeje sa úprimne a potom sa mierne zamyslí.* I keď moje oslavy tiež nie sú úplne zvyčajné, nebol by to problém. *Povie a potom ju navedie do otočky a pousmeje sa. Potom keď ho však takmer popostrčí do toho, aby išiel tancovať ďalej len sa pousmeje.* Len tak ľahko sa ma ale nezbavíš, ešte si ťa nájdem. *Pousmeje sa a potom len vďačne kývne hlavou.* Aj ja ďakujem Melisa. *Povie a potom svoje kroky len otočí k AM na čo si všimne, že je s nejakými osobami pri jedle. Pomaly tak prejde k jedlu pri čom sa šarmantne usmeje na japonku.* Amaya. *Povie s úsmevom a jemne otvorí ruky zatiaľ čo prichádza k nej. Šaty mala veľmi pekné skutočne jej pristali. Všimne si, že v jej spoločnosti je ešte víla a.. asi ďalší civil, ktorý mal asi priveľa vílieho požitku.* Jeden by vás tu nečakal.. tu v krajine mnohým neprístupným. *Pousmeje sa, jeho tušenie tak, že mladá civilka mohla mať zrak tak asi nebolo mylné, predsa len mnoho tomu naznačovalo.*
Neměla jsem. Jsou od Jasona.*Vidí na něm, že ho trochu její odpověď zklamala. A ji to zamrzelo.*Promiň, že jsem tě nepozvala já.*Řekne upřímně. Mrzelo ji, že ho to očividně tak...bolelo. Nechtěla mu ublížit. Jen si prostě na to nepřišla vhodná.*Na ten příští tě pozvu ale.*Zazubí se a rychle zase najde rytmus, který ztratili. Ani ji nevadí, že tančí s někým, kdo tančit neumí skoro. Ne když šlo o Sandera. S ním byl každý moment...nepopsatelný. Ráda s ním trávila čas. Každý moment s ním byl naprosto odlišný od toho, co zažívala s Natem, Jasonem a nebo Sebastianem. Ani jedno z těch přátelství nemělo tu zvláštní jiskru, kterou mělo to jejich. Asi to bylo těmi...výhodami.*S tebou je všechno složité. Byla by nuda, kdyby ne.*Zasměje se a nechá se po letmém polibku políbit na čelo. a spokojeně si o jeho rty čelo opře, jen aby mu byla nablízku o trochu déle, když už se jejich tanec pomalu chýlí ke konci. Možná by pak měla zajít za Am a...vysvětlit si s ní všechno, co se událo v Pandemoniu a tak...podobně.*Taky jsem ráda, že tě vidím.*Pousměje se Triss a stiskne mu ruku, kterou jí drží.*
*Pobavene sa usmeje.* Nemusíte sa, pán kráľ, obávať. Obidvaja sme tu plne dobrovoľne. No, môj kolega asi nie, ale to je na mňa nie na Vás. *Prizná sa mu a očkom ich oboch vyhľadá. Všimne si, ako ju Sander jemno pobozká na čelo. Nadšene sa pri tom usmeje, než svoju pozornosť vráti ku KRÁĽOVI. Našťastie, v správny čas, akurát, keď začne otočku, do ktorej ju veľmi elegantne navedie.* /Musím uznať, že som si asi nikdy lepšie nezatancovala./ *Podotkne vo svojej mysli, nakoľko sa cítila ako na obláčiku.* Bodaj by som vedela, že aj ten jeden pohárik bude pre mňa fatálny. *Povzdychne si ako odpoveď.* Nevidíte? Snažili ste sa mi narozdiel od...istej osoby, pomôcť, ukľudniť ma. Pretože áno, bezmocnosť nám ozaj nie je práve príjemná. Ja som mala jediné šťastie, že som si neuvedomovala svojho potenciálu a tak mi to až tak neublížilo. *Vysvetlí mu, načo si niečo uvedomí. Zrúžovejú jej líca.* Ospravedlňte ma, pán KRÁĽ. Zabudla som sa Vám prestaviť. Moje meno je Mirjam Cifuentes Farwing. Vaše meno mi nemusíte hovoriť, chápem Vaše tradície a možnosť zneužitia mena. *Farba z líc sa jej začne postupne strácať, ako sa ukľudňuje a prvotný pocit trapasu postupne odznieva.*
*Keď pozerá ako JAck nedbá jej varovania a kopne do seba zvišok vína len mikne plecami.* Vracať nebudeš preto víno ale kvôli nemu. *Zamrmle si popod nos. Keď JACK P. spustí ďalšiu gulometnú palbu a hovorí o freskách na steňe ktorá je čisto biela už sa neudrží a rozosmeje sa. Keď sa jej podarí ako tak upokojiť. Všimne si že AM sa na JACKA ustarane díva a a po nej vrhá zamračené pohlady.* Ale neboj sa nespraví mu to nič vážne. Ale bolo by dobré keby na neho dal niekto pozor abi nerobil niečo čo bude zajtra lutovať. Veď vieš ako to chodí so zdrogovaními luďmi. Chcea som vás predstaviť ale tuším na to chudák chalan teraz nemá.
*Odělil se od Jacka a vyrazil hledat nějaké pití. Narazil na stůl, kde byly jakési nápoje a on vzal hned první sklenku a napil se. Nedával si poor co pije, ale musel uznat že je to moc výborné. Takže to vypil na jeden nádech a hned si vzaldalší. Takhle to opakoval dobře třikrát, než byl konečneě spokojený.* Nato že jsem si nedával bach, tak to bylo víborné. *Zasmal se sam sobě a začal chodit mezi lidma a cítil se dost uvolněný a bylo mu čím dál tím více horko.* Kámo, šel bych tančit co ty? *Zasmal se zase tomu, jak mluví sám ze sebou.*
*Videl ako sa Ave nepáči, ako rozpráva o vílach a to mienil využiť. Ale musel na to ísť inakšie. Nemohla tušiť koľko informácii má, ale keďže Aegon mu rád vysvetlil veci, ako sú tak mu veril viac akoby veril niekomu ako je Ava a hlavne obaja mali na seba páky, ktoré mohli zničiť oboch, keby sa dostali von. Zato ale Kai mal rád na svojej strane túto manipulatívnu vílu. Bolo menej pravdepodobné, že by sa proti nemu obrátil vďaka ich vzájomnej dohode.* Diplomat sa stará o dobro krajiny, ale čo ak krajina neprosperuje tak ako to bolo v minulosti. Čo ak sa nachádza aj niekto iný, ktorý má rovnaké právo na trón a ešte ho nevyužil? Pokiaľ kráľ bude mať po svojom boku človeka, tak tu bude hrozba vzbury a to si vieš isto prestaviť, aké následky by to nieslo. *Povie jej a sám bol pri nejakých pádoch krajín u ľudí. No predsa len Ave nemohlo dochádzať, že pokiaľ sa o Trón pokúsi jeho priateľ, tak je mu ochotný podať pomocnú ruku. Jason bol moc ľudský na to aby vládol, pretože ho ovládali ľudské pocity a city k človeku.* Ale ja sa do toho nemám čo starať, aj keď môj priateľ chce, aby si sa s ním stretla hneď jeho návrate. *Povie jej, pričom je mu jedno, čo by to mohlo v nej vyvolať.* Dnes som tu ako sprostredkovateľ, ale v iný deň to môže byť aj niečo iné. *Povie jej, pričom sa nebojí byť nepriateľom. Prižmúri na ňu oči a usmeje sa.* Nielen víly dokážu byť diabolské. *To bolo posledné čo jej povedal, pretože chcel aj jej odpovede. Hlavne vďaka tomuto pomenej myslel na Leazar, Davida a svojho otca. Rozhodne ho bavilo ju trochu podpichovať pri jeho nanič nálade.*
Ohh sú pekné. *Neisto sa usmeje sa zatiaľ čo jej stisne ruku a pozrie sa smerom, do ktorého tancovali.* Budem sa potom tešiť. *Zasmeje sa a potom sa trochu ošije.* Uvítam to, ale skôr, ak to nebude práve na zimnom dvore. *Usmeje sa na ňu a potom potom len nadvihne jedno obočie.* Neviem či si to mám brať osobne, alebo nie. *Zasmeje sa zatiaľ čo sa jeho kroky opäť dávali do celkom schopného rytmu a potom len počul na hudbe, že ich tanec sa pomaly končí. Štvalo ho, že niektoré pesničky boli tak moc krátke. Pozrie sa smerom ku kapele odiaľ hudba išla a potom si trochu povzdychol.* Nebudem ťa zdržovať ešte na ďalší tanec.. Ale potom ťa počkám v central parku ak by si chcela. *Pousmeje sa na ňu a s zrejmou otázkou v očiach sa na ňu zahľadí. Chcel sa s ňou opäť porozprávať.. viac menej o hocičom. S Mer bol schopný sa rozprávať o všetkom a.. možno práve vtedy by bol dobrý čas jej povedať čo naozaj cíti, alebo nie? Tak, ako hovorila Mirjam.. nikdy to nebude perfektné? Možno dnes.. by to mohlo byť tesne k perfektnému? Skôr, ako sa dokázal ešte nejak vyjadriť tanec skončil a on sa tak trochu odtiahol od Mer a pustil jej s miernym úsmevom ruku.* Tak.. Dúfam, že sa ešte uvidíme. *Pousmeje sa a potom sa jej mierne pokloní a potom len chvíľu zostane pred ňou stáť, no.. ešte si ju potom pritiahol do letmého bozku a pousmial sa na ňu. Prišiel si hlúpo, že také niečo spravil, ale.. už sa s tým nič moc robiť nedalo. Potom len začal pomaly cúvať kým sa jej nestratil v dave.*
*Zlehka si zastrčí pramen stříbrných vlasů za ucho a zabodne pohled někam do švédského stolu. Měla o toho muže starost a jeho další slova tomu moc nepřidávala. Na rozdíl od LYR se jeho zkoumání fresek nesměje, kdo ví jak mu bylo, dobře asi ne. Při slovech víly se na ni trochu pochybovačně zadívá.* No já nevím, nevypadá, že by mu bylo zrovna nejlíp... a souhlasím, na představení nejspíš není zrovna... dobrá chvíle. *Dodá sledujíc muže jak si jde sednout když ji zaslechne známí hlas za kterým se otočí. Párkrát zamrká a nakonec na rtech vyloudí mírný úsměv.* Dobrý večer, Zacharie. *Odpoví muži, i tak jí pohled občas sjede k Jackovi, jak pochopila z rozhovoru. I přes slova víly o něj má tak trochu strach. Pak se věnuje zpět k příchozímu.* Mohu říci, že ani já bych Vás tu nečekala... svět je ovšem plný překvapení. *Odtuší a ohlédne se na vílu přemýšlejíc jestli je má představit nebo se dvojice zná při čemž ji pohled opět těkne k muži objímajícímu polštář.*
Dobrá, pokud jsi za to ochotna pro budoucí pomluvy nést plnou odpovědnost, nemám s tím problém. *V jeho hlase je jasně znát pobavení. V cizím jazyce je trochu uvolněnější, možná i podvědomě. Následuje její pohled a vidí, jak se k sobě TRISS se SANDEREM mají a je mu jasné, že se na to bude muset později doptat. Dívka ho neustále bombarduje otázkami na JACKA P. takže je jedině fér, aby jí to vrátil, když má tu příležitost.* Nevím, jestli jsi mě viděla před tím, než jsem to zakryl iluzí, ale i já byl ovlivněn nápojem. Měl jsem myší nos. *Zavrtí hlavou nad celou tou situací a je mu jasné, že dopadl mnohem lépe než Mir. U něj to totiž nijak neovlivnilo psychiku. Když mu dívka vysvětluje, proč je mu vděčná. Zachytí se jednoho bodu jejího vysvětlení a rozhodne se na něj okamžitě zeptat.* Na rozdíl od koho? *Když najednou pokryje její tvář ruměnec, v očích se mu mihne překvapení. Vzápětí se však všechno a on chápavě přikývne.* Těší mne, Mirjam. Mně říkají Jason, což samozřejmě není mé pravé jméno, jak podotýkáš. *Přikývne a TENTO TANEC SE POMALU CHÝLÍ KE KONCI nebo se to alespoň zdá podle hudby. Jason se tedy začne rozhlížet po místnosti a konečně spatří JACKA P., který rozhodně nevypadá, že by mu vílí pokrmy sedly. Ba naopak, vypadá jakože potřebuje zachránit.* /Omlouvám se, že vám vstupuji do hlavy. Nemám špatný úmysl. Jen jsem si všiml, že ten člověk nevypadá nejlépe a vypadá to, že ho LYRIA zná. Můžete se o to postarat, aby nevznikl zbytečný poprask?/ *Promluví panovačným hlasem v AMAYINÝCH myšlenkách. Sám se do problematiky sjetého Jacka nemůže vůbec nijak angažovat, tak se to snaží pojistit jinde.*
*Triss se pousměje nad Sanderovými odpověďmi a potom přikývne.*Budu ráda, pokud se ještě uvidíme i mimo dvůr.*Mrkne na něj. Těšila se, že vedle něj bude zase usínat. Chybělo jí to. A konečně si ho musí zatáhnout s sebou do sprchy. Kousne se do rtu a uculí se na něj. Už už chce odpovědět, že pokud se neuvidí zde, tak v parku určitě, ale to si ji přitáhne do polibku. Jemně mu ho opětuje a taky se usměje. Trochu ji zamrzí jeho rozpaky, když mizí. Tak mu aspoň zamává konečky prstů. Poté se rozhlédne a spatří JACKA PORTERA a LYRIU a zarazí se, aby se nepodívala na Jasona. Místo toho trochu zvedne bradu a ZAMÍŘÍ K NIM. Podívá se na Jacka, který je v obleku a pak na Lyr. A zpět na civila.*Ahoj JACKU.*Pozdraví se a poté přejde k víle.*Zdravím, vy budete pravděpodobně LYRIA, přítelkyně od Darii, viďtě?*Usměje se na vílu a natáhne k ní ruku.*Jsem Triss.*Představí se a znovu se usměje. AM jen přikývne a stejně tak ZACHOVI.*
*Netušila proč na ní KAI naléhal nebo se spíš snažil jí zmanipulovat. Ale i když nebyla ve své kůži nebyla blbá. Proto se jen krátce zamrači a o to víc stiskne rameno při tanci.* Víš, co ti tvůj přítel zapomněl říct. Nepoužívej špinavé triky na víly, pokud chceš hrát špinavě fajn i já to umím. Právě ted bych klidně mohla krále informovat jen pouhou myšlenkou, že tu máme někoho, kdo chce obrátit mne proti trůnu. Ale jelikož dnes nemám náladu hlásit každou drobnost řeknu ti poslední varovaní, dokud země stojí a nehrozí jí kolaps nemohu nic dělat. Král si zatím vede dobře, kdyby ne poddaní ho sesadí s trůnu. Víly nejsou tolerantní, kdy vidí slabost jednají. Moje loajalita patří vždy tomu, kdo sedí na trůně a tak tomu bude do mé smrti.* poví jasně a dost mu naznačí, že se o tom nehodlá bavit. I když sama jako starší víla nesouhlasila s některými věcmi a změnami, nemohla nic říct. Bylo to lepší než za vlasy Carminy, kde se musela bát každý den o svůj život, klid a vlastní vůli. Ted se jí dostávalo volnosti víc než kdy předtím a mohla dýchat. Na vic proč by měla pomáhat někomu na trůn, kdy sama se nabídla na ochranu její země, kdyby to král nezvládal. Ani netušil, že kdyby Jason tehdy přijal její nabídku měla by k trůnu hodně blízko. Ale rozhodně nehodala svou říši vsadit do rukou někomu a už vůbec ne jí vyvrat někomu, kdo jí miluje stejně jako ona. Každý vladce má vlastní ideali a proto se liší pravidla, nemohla říct co je dobře a to zle. I když i Jason věděl že Jack je slabinou s čarodějem to nehodlá rozebírat.* Víš někdy si říkám, jestli i dobře líbáš tak jak mluvíš.* rýpne si.*
O tento problém sa obávať nemusíte. Pravdepodobne to už môjmu kolegovi ani tak veľmi nevadí. *Odpovie mu s podobným pobavením, aké mal aj KRÁĽ.* Boli ste? Potom ste ozaj vynikajúci v ilúziach, nakoľko som si ničoho nevšimla. Mali ste aspoň chuť na syr? *Spýta sa s jemným úsmevom, nakoľko ju zaujímalo, či ten lektvar spravil aj uňho nejakú zmenu v psychike.* Ospravedlňujem sa, ale radšej to meno nebudem vyslovovať. Nerada by som mala problémy. *Oznámi namiesto odpovede, nakoľko si vie predstaviť, do akej šľamastiky by sa dostala potom. Vydýchne si, keď predstavenie sa berie s nadhľadom. Tiež počuje, že tanec sa už blíži ku koncu a tak, ako odznejú posledné tóny, sa s jemným poklonom oddiali od JASONA.* Ďakujem vám, pán kráľ, Jason, za príjemnú spoločnosť počas tohto tanca. Bolo by mi cťou, kebyže sa stretneme aj niekedy v budúcnosti. *Povie mu popravde a so záujmom pozrie smerom, ktorým sa pozeral. Zahliadne niekoho, koho tvár jej je podobná.* Ak ma ospravedlníte, pôjdem sa zoznámiť aj s ostatnými. *Povie na rozlúčku a prejde k AMAYI. Najprv si ju len trochu viac z diaľky obzrie, než si je istá. Príde bližšie.* Ospravedlňujem sa, že vám zasahujem do konverzácie, ale nestretla som vás v Pandemoniu? Nemali ste, náhodou, na sebe kostým typický pre Japonsko? *Konečne prehovorí opäť po anglicky.*
*Dopije své pití a už uvažuje, že se půjde projít. Celkově si tu připadá jako by splynul se zdí. Víly kolem něj chodí a jako by tam ani nebyl. Kdyby jim občas neuhnul, tak by do něj asi i narazili.*/Chápu proč jsem měl tolik výstředního oblečení.../*Pomyslí si a pak si všimne, že se uvolnil hostitel. Tak za ním vyrazí.* Zdravím.* Pozdraví ho a tváří se u toho spíše jak kakabus, protože z tolika lidí a přitom nudy má špatnou náladu.* Promluvíme si? Klidně i na parketu, fakt bych uvítal něco... jako zábavu.* Řekne, ale stále se snaží mluvit s úctou.*
Čo Vás.. práve sem priviedlo? Okrem predpokladám víl, ktoré sem robia doprovod. *Pousmeje sa a mierne nakloní hlavu na stranu nakoľko neustále počuje slová od civila za stolom. V skutočnosti si všimol hneď niekoho civilov, ktorý asi nezabránili lákadlu, ktorým bolo magické jedlo a pitie. Samozrejme nebolo sa čomu diviť nepochyboval o tom, že neznalým sa k jedlu malo.* Veľmi Vám to pristane. *Pousmeje sa a potom si prejde rukou po sánke. Všimne si, že k AM sa začalo ťahať nespočetne veľa ľudí nad čím len mierne nadvihol obočie. Od MERITRISS po neznámu LOVKYŇU venoval im len tázaví pohľad, ktorý príliš príjemný nebol. Vytiahol si tak z vrecka svoju ťapku v ktorej mal trochu alkoholu a odpil si. Čo by to inak bolo za večer všakže? Pozrie sa na AM a pousmeje sa.* Zdá sa, že sa vám sem ťahá hojná spoločnosť.. nájdete si potom čas na tanec? *Pousmeje sa na ňu a zatiaľ spraví krok späť pri čom sa rukou oprie o stôl avšak vystrie k nej ruku. Možno jediné čo chcela bolo sa teraz dostať s konverzácie. Nechal to avšak na nej. Sám nebol z tých čo by na niekoho tlačili.*
*AM sa s niekím zarozpráva a tak si Lyr dá na tanierik pár jednohubiek a sleduje JACKA P. abi nezačal stvárať nejaké kraviny. Po chvíli k nim príde žena ktorá predtím tancovala s JASONOM. TRISS. Chvílku sa zaujíma o JACKA ale potom sa otočí k nej a podá jej ruku. Velmi ju prekapí odkial pozná ARI. Chvílku zaváha ale ruku jej nakoniec podá.* Ano to máš pravdu. Možem sa spítať odkial Ari poznáš? *Trochu sa hamračí a zmerá si TRISS od hlavi po päty. Keď sa pozdraví aj so ZACHOM a AM nakloní trochu hlavu na stranu.* /Vyzerá to tak že má dobré známosti./ A odkial poznáte JASONA ak sa smiem pítať?
*Melisa stála trochu stranou. Přemýšlela o lidech tady ale o lidech samotných* /Docela by mě zajímalo, jak Nate bude měnit plínky tomu malému dítěti. Možná s plynovou maskou nebo s kolíkem na nose. Jinak si ho totiž nedokážu představit./ *Určitě by to bylo vtipné to pozorovat i když jak by se Melisa začala smát tak by jí ho vrazil do ruky a řekl by, aby si ho vzala na hlídání. Jako asi by to Melise nevadilo ale hlídat něco co má křídla nebo nějaké schopnosti by nezvládl nikdo.* /Hezky ať si ho nechá. Sice to bude trochu táta na baterky ale ty se dají dobýt. Je na tužkové baterie a nebo na kulaté?/ *Melisu dokonce napadlo i co by mu mohla koupit za dárek* /Určitě by se mu hodila příručka o rodičovství/ *Pomyslí si*
Dariu znám z Central Parku a od East River.*Pokrčí rameny a potlačí touhu si zatahat za cop, když pokračuje další otázkou.*Z Pandemonia.*Usměje se znovu upřímně. Víly nemohly lhát a proč by ona měla? Od Zacha a Am se jen posunula trochu dál, aby jim nezavázela. Chvíli na to se vrátí pohledem k Lyr, která si ji před chvíli prohlédla, co jí neušlo*Jen jsem se přišla zeptat, jak se Darii daří, zase půjdu, nebojte.*Pousměje se na dívku, která by mohla být v jejím věku stejně dobře, jako mohla mít třikrát tolik a Triss by to nepoznala.*
*Podívá se na líbající se TRISS se SANDEREM a přikývne na MIRJAMINU poznámku. Rozhodně nevypadá, že by tu byl z donucení a později to komukoliv vyčítal. Následně si vyposlechne její teorii o myších chutích a jen tak tak se udrží, aby mu necukly koutky.* Ne, mělo to zcela vizuální účinky. *Když ani po jeho vysvětlení nechce vyslovit jeho přezdívku, mírně pokrčí rameny a nijak ji do toho neláká ani nenutí. Je mu to svým způsobem docela jedno. Ovšem protože je Mirjam příjemná společnost, bylo by mu nepříjemné, kdyby o této variantě ani nevěděla. Když se mu mírně pokloní, pokývne jí hlavou a vyloudí na tváři téměř neznatelný úsměv.* I já ti děkuji, Mirjam. Bylo by velmi příjemné, kdybychom se ještě někdy setkali. *V japonštině to zní téměř přítulně, ale jeho tvář napovídá pouze přátelské úmysly. Když se chce vzdálit, bez problému ji propustí a rozhlédne se po dalším tanci. Přeci jen doopravdy nechtěl být ten král, co se vůbec nezapojí do akce. Jeho rozhlížení je poměrně brzy u konce, když se u něj zjeví JACK H.* Též tě zdravím, Jacku. Nebavíš se? V tom případě se pokusím tě naším rozhovorem nějak zabavit. *Přikývne, a jelikož ho vskutku láká myšlenka zůstat na parketě, mírně se ukloní a napřáhne před sebe ruku v nabídce tance.*
*Jack sedí. Objíma vankúš a zahľadí sa na jeho štruktúru. Ma pocit ako keby v tom vzore boli hadi. Usmeje sa potutelne a sleduje tých malých hadíkov a hladká ich prstom.* Ale chlapci čo vy tu? Takto sa po vankúšoch nebehá. *Hovorí k vankúšu. Len mu príde, že je divne fialový. Ten vankúš.* /Tak je to fialový deň./ Čau. *Automaticky pozdraví Triss a stále sleduje vankúš. Dal by si ešte to jedlo. Ale z toho jedla je mu divne. Zamračí sa. Odloží vankúš znova na pohovku a pohladká ho.* Fajn chlapci, tu ostatne a nelozte nikam. Niekto by ešte dostal šok. *Povie vankúšu a ani si nevšimol že TRISS odišla. Odhodlane sa vydá znova k švédskemu stolu. Naplní tacku jedlom. Bars čo. Koláče jednohubky a podobne. Všetko mení farbu ale s plným tacom manévruje k východu zo sály. Vyjde na chodbu, a rozhliadne sa. Je tam o dosť menej ľudí. Fakt minimu. Tak sa vydá neónové ružovou chodbou pričom po stenách lozia alpaky. Nemá rad alpaky. Tak po jednej hodí koláč. Po druhej jednohubku. Zastaví sa u nejakého portretu. Pozerá sa ale príde mu to ako Picasso. Len mu trochu príde divne, že sa hýbe.* Ak je to Jason tak tu ma fakt divný nos. *Zamrmle si a ide sa zahryznúť so koláča ale včas naňho pozrie a len ho ako primadona pusti na zem. A ide ďalej. Teraz už sú steny modro-finálové a po stenách plávajú delfíni. Tých ma Jack rad tak sa k jednému postaví a hladká ho. V podstate hladká stenu ale to mu nevadí. Usmieva sa ako slniečko na hnoji.*
*Trošku sebou trhne, když jí JASON vleze do myšlenek a lehce se ohlédne. Další překvapení ve světě stínu, na chvíli zavře oči a promne si spánky, ovšem myšlenku si vyslechne při čemž se zadívá na JACKA. Ton myšlenky se jí, pravda, zrovna nelíbí, ale rozhodne se jej přejít, stejně by tím ničemu nepomohla. Tiše si povzdechne a usměje se na příchozí TRISS která si začne povídat s vílou.* /Pokusím se na něj dát pozor, ale jelikož nechcete aby vznikl poprask, možná by bylo vhodnější požádat někoho aby jej doprovodil domů... / *Pomyslí si, relativně klidně. Sice neví, zda to narušitel její mysli zaslechne, ale tak jako tak zůstane na JACKA dohlížet aspoň z dálky. Nechá TRISS mluvit s LYR a pousměje se na MIR, když k ní příjde, zdá se jí trochu povědomá.* To je v pořádku... ano... a ano. *Odpoví na obě její otázky a pousměje se na ZACHA.* Tanec mimo jiné... a také jsem chtěla vidět jak to tu vypadá. *Odpoví upřímně a usměje se. Při pochvale Zacha se trochu začervená a le usměje se.* Děkuji,, i Vám to sluší, pokud mohu být tak troufalá. *Oplatí mu poklonu zpátky a mírně přikývne.* Ano, už to tak vypadá. *Přizná, začínalo tu na ni být až moc lidí, takže měla co dělat aby se nervozita nevrátila.* Jistě, tanec neodmítnu. Pokud mne tedy ostatní omluví... *S tím se opět krátce ohlédne po JACKOVI aby jej zkontrolovala. Ten jeho úsměv jí příjde krapet... zvláštní.*
Aha. Netušila som že JASON chodí do podobných podnikov. To skôr Aegon... *Povie trochu zarazene.* Neviem o tom že by sa jej malo dariť nejak zle. Prečo spomínala ti niečo? *Okamžite ju táto možnosť znepokojí.* /Že bi jej niečo bolo a nepovedala mi to? Že by neprišla preto že niečo nieje v poriadku?/ *Rýchlo premýšla a jej znepokojenie a strach sú jej jasne vidieť na tvári.* Prosím ak s ňou niečo je tak mi to povecte. /Alebo že bi ju niečo trápilo? Ako to že som si ničoho nevšimla? Čo som to za partnerku./ *Behajú jej v mysli dalšie starosti.*
Ne, ne, ne. Jen jsem ji vzala k místní smečce...tak jestli se do ní už přidala.*Ošije se Triss s pohledem upřeným na LYRIU, na co zahlédne Jacka, který se někam potácí s tácem pryč a podívá se na AM a ZACHA.*/Musím za ním./*Napadne ji a potom se otočí zpět na strachující se vílu.*Je v pohodě, nebojte. Až ji uvidíte, pozdravte ji ode mě prosím, ale nyní mě omluvte.*Šeptne a stiskne jí v přátelském gestu ruce a usměje se. Pak celkem rychlým krokem vyrazí za JACKEM P., kterého nakonec zastihne a jemně ho chytne za rameno.*Jacku?*Zeptá se zmateně, protože má podivný, skoro až děsivý úsměv na tváři. Natáhne se, aby mu snad i vzala tác. Vílí jídlo bylo nebezpečné i pro ni. Natož pro civily. Nebo ne?*
*Kai sa dosť bavil na jej slovách. Aspoň videl zábavu v tom ju podpichovať. Predsa len aspoň z jej slov získal to čo potreboval predať Aegonovi.* Myslím, že už mám všetko, čo som potreboval počuť. Aj keď stále si neodpovedala na otázku, či si ochotná sa s Aegonom stretnúť. Ale myslím, že to si zistí už on sám. Predsa len má dosť veľké ego ako väčšina víl. *Povie jej a celkom sa dnes baví, aj keď prišiel s veľmi zlou náladou, tak bola rovnaká až na to, že sa mohol baviť na provokovaní tejto víly. Víly mali veľké ego a preto sa mohol trochu baviť aj na nich. Hlavne vďaka informáciam, ktoré mal. Hlavne sa priatelil s vílou, ktorá rozhodne bola v poslednom čase ako šialená. Preto mu dal možnosť sa zotaviť úplne inde. Ďaleko od miesta ako bol New York a úplne v prírode, aj keď si aj tak našiel spôsob ako sa skontaktovať s vílami z vonku. Ale to ho už netrápilo.* Musím uznať, že víly toho niekedy majú s nami čarodejmi veľa spoločného. Aj keď nie s tými mladými, ktorých musím učiť. Tí sú čarodeji jedna ku desať, veľmi slabé a už ma to ani len nebaví. *Povie jej a jeho výraz napovedá tomu, že by radšej niektorých čarodejov vyhodil oknom. Nebude ich predsa len presne menovať. Ale keby žili v jeho dobách, tak by neprežili jediný deň. To ako žijú teraz majú rozhodne výhodu akú majú možnosť výberu života. Na jeho tvári sa objaví úškrn, pri jej slovách. Jej rýpnutie len zapríčinilo tomu, aby jej dokázal, že je mu jedno, či je tu obecenstvo, alebo si Ava myslela, že to neurobí, ale jednoducho to spraví.* Nápodobne. Som zvedavý, či vieš bozkávať tak dobre, ako rozprávaš. *Povie jej, pričom ju pustí a chytí jednou rukou jej tvár. Keby si teraz do neho nerýpla, tak by nemusela toto podstúpiť. Pristúpi ku nej bližšie, pričom ju pobozká na pery a je mu jedno kto je naokolo a či sa aj niekto díva. Jednoducho keby jej výzvu nesplnil, tak by to predsa nebol on. Nebol by to sebecký bastard, ktorému je jedno, čo sa komu stane.*
*Tiež si uvedomí, že naokolo dievčaťa (AMAYA) teraz stojí až priveľa ľudí a ľutuje, že ju zaťažuje aj ona.* Tak potom ste to boli vy, kto mi pomohol vtedy v Pandemoniu. Iba som sa vám chcela poďakovať. *Usmeje sa na ňu. Zdala sa jej milá. Vyzerala trochu ako víla, ale chýbali jej nejaké črty, takže si ju po chvíľke zaradila medzi civilov.* /Zaujímajú ma príbehy civilov, ktorým je umožnené poznať nás svet. O to viac ma ale zaujíma, či sa neboja./ *Otočí sa k čarodejovi (ZACH) vedľa nej. Z neho doslova kričalo, že je čarodej.* Ospravedlňte ma, že som vás takto vyrušila. Kľudne si môžte slečnu vziať na parket. *Povie mu s úsmevom, aby naznačila, že je to v poriadku. Aj tak to bolo také neplánované.*
*Len mierne zmätene pozoruje ten chaos čo sa okolo AM vytvoril a tak si len stúpne späť zatiaľ čo si opäť odpije a ťapku tak opäť skryje do saka. Predsa len.. nepotreboval, aby to niekto náhodou zahliadol. Sám sa dokázal zmieriť s odmietnutím. Zdalo sa však, že ostatný mali celkom zvyk len tak prichádzať aj keď Zacharie spravil niečo podobné, preto to tentoraz nebral tak kriticky. Povšimne si LOVKYNE na ktorú sa mierne pousmial a mierne kývne* Vďaka, budem za to rád. *Povie a potom si ju mierne prehliadne. Lovcov v láske nemal, ale posledné roky sa ich naučil aspoň trochu rešpektovať.. Čiernovláska sa však zdala slušná a aspoň celkom príjemná čo ho milo prekvapilo. Potom vezme AM za ruku pri čom s ňou pomaly prejde na parket a potom ju chytí okolo pása pri čom sa začne pohybovať do rytmu hudby.* Celkom veľa známych sa okolo vás zišlo.. kto by to povedal. *Povedal prívetivo a ešte pozrel smerom odkiaľ odišli.* Malý chaos..
*Rozhodně mu informace, které tvrdil, že předala ví každá víla, která vyrůstala ve Faerii. Ale pořád neměl potuchy o kom mluví a když prozradil konkrétní jméno nezbývalo se jí nic jiného než zasmát. Aegon? Ale jdi ty, ten muž maximálně umí sbalit moje milence. Byl by blázen chtít se postavit bratrovi.* varuje ho dost jasně, že tohle by před ní říkat neměl a jí se přestávalo líbit, kam tahle informace směřuje. Proto myslí vyhledala JASONA.*/ Měla bych tě varovat, čaroděj ví něco tvém bratrovi a myslím, že se tito líbit nebude. Proberem to později, ted není vhodná doba./* pošle mu myšlenku, jelikož skutečně si nemohla být jistá, že její myšlenka další a další bude spolehlivě ukrytá předejmi jako ted, musela se hodně soustředit, aby jí dostal jen Jason. Lehce se zarazí, kdy jí čaroděj z ničeho nic položí ruku na tvář. Však ani ona se výzvy nezalekne a polibek mu opětuje. Pomalu a důmyslně, když se odtáhne ušklíbne se.*Nebylo to zlé.
*Usmieva sa na delfínov, ktorý zrazu zozelenajú.* Wau. Zelená. *Potľapká stenu alebo v jeho mysli skôr delfína.* Lepšie než alpaka. Alebo kôň. *Mrmle si ďalej. Len tam tak stojí a sleduje stenu. Preňho je to normálne hra fantázie. Uciti dotyk na rameni a aj oslovenie. Otočí sa na TRISS.* Nezdravili sme sa už? *Všimne si ako mu chce zobrať tacku tak s ňou uhne a zamračí sa. Síce mu z tácky spadne jednohubka ale to si ani nevšimne.* To ho sa nechytaj. To je moje. A ja s tým naložím ako uznám za vhodné. Vidis tie žlté dvere oproti? Ako na nich rastú muchotrávky a skáču tam opice? Tie si na tom jedle pošmáknu. *S rukou ukáže na dvere ktoré v skutočnosti nevyzerajú tak ako ich opísal. Ale vyrazí k ním. A ešte ani neni pri nich a už tým smerom hádže jedlo.* Na, pipipi. Triss ako kričí na opice?
*Po rozhovore s TRISS stratí náladu na oslavi a tancovanie. Nájde ešte AM ospravedlní sa jej že odchádza a rozlúči sa s ňou. Potom zamieri k dverám a po cesťe ešte kívne niekolkím vílam na pozdrav víde zo siene a odíde domov.*
*Mírně se na ženu usměje a zavrtí hlavou. Předpokládala, že to byla ta slečna, se kterou se tam potkala. Zase s tolika lidmi tam totiž zase nemluvila.* To byla maličkost, spíš mne mrzí, že jsem nebyla schopna pomoci nějak víc. *Přizná s trochu smutnějším úsměvem, opravdu to tam nebylo zrovna pěkné. Slečna se zdála milá, stejně jako zatím většina tady, minimálně zatím. Lehce na její slova přikývne a pak, po rozloučení s LYR se nechá odvést ZACHEM na parket. Jemně se jej chytí načež následuje jeho kroky. Pousměje se při slovech o známích a malinko pokrčí rameny.* Jeden nikdy neví co jej potká. *Ohlédne se směrem kam se její momentální tanečník zadívá a lehce jí škubnou koutky.* To ano... rozhodně je tu živo... na mě možná až trochu moc. *Přizná s úsměvem.* Copak sem přivedlo Vás, pokud se smím zeptat?
Zdravili. Ne JACKU...*Začne, když se otočí s tácem pryč od ní a zamračí se. Pak překvapeně zamrká, když zmíní opice.*Prosím?*Zeptá se, ale vyrazí za ním a ve chvíli kdy začne házet jídlem, tak ho začne chytat a přenášet bokem na parapet, případně ke zdi. Opravdu nechtěla, aby ji vyhodili z Faerie jen za toto. Pak dojde k Jackovi a chytne ho za ramena a otočí ho k sobě. Nebo se alespoň pokusí a případně ho obejme. Telekinezí si drží jeho zamazané ruce a tác i jídlo od těla. Minimálně je připravená si to držet od těla.*Jacku dost. Máš halucinace. Vidím ty dveře a nejsou tam žádné opice. To by stačilo. A přestaň jíst vílí jídlo. Protože já i Jason se tě snažíme chránit. Tak toho prosím nech, jestli nechceš, ať to má pro jednoho z nás následky.*Mluví potichu a myslí si prozkoumává, zda jsou z doslechu. Překvapivě ano. Zvláštní na to, že je ples.*Pojď se radši bavit...nebo tě zavedu domů a vrátím se, ale tohle mi nedělej. Ani Jasonovi.*Požádá ho potom.*
*Jack se na Jasona podívá.* Ani ne. Nevím moc, co jsem na takových akcích předtím viděl, když jsem dle všeho pro všechny neviditelný.*Řekne a nabízenou ruku přijme.* A o tom s vámi chci mluvit... Jaký jsem byl předtím?*Zeptá se ho a lehce se zamračí.* Sice mi to už říkal Nate, ale nesedí mi to k tomu, co jsem provedl a kvůli čemu si nic nepamatuju. Takže asi chce chránit moje city a vím, že víly na city druhých nehrají. Proč taky. Pravda může ublížit víc jak kdejaká lež.* Řekne a zaujme postoj a poslouchá hudbu.* Budete muset vést. U tohohle neznám kroky.* Požádá ho.*
O tom nepochybujem.. v tomto svete sú prekvapenia na každom kroku. *Kývne súhlasne a mierne sa mu tak nadvihnú kútiky. Nepredpokladal, že by práve Amaya by mala toľko známosti v dolnosvete v podobe podsveťanov. Minimálne to nepredpokladal.. avšak asi sa len mýlil a jeho odhady tak boli chybné. Stalo sa.* Ak budem, ale úprimný vidieť vás tu ma celkom prekvapilo predsa, len.. Neprišlo mi, že vília ríša bude práve miesto kde sa opäť stretneme. *Pousmeje sa a potom len navedie Amayu do otočky a potom si ju opäť chytí.* Som tu s jednou známou. Pozvánka sa mi len náhodou dostala do rúk pri prechode cez mesto.. *Povie a potom sa otočí na civilku na koľko mal otázku nad ktorou uvažoval pomerne dlho.* Ako dlho viete od dolnosvete? Predsa len, od Vás by som to neočakával.. a aj keby áno tak by ma to prekvapilo. *Povie úprimne a naďalej sa spoločne s ňou kĺže po parkete.*
*Uškrnie sa na ňu, pričom trochu to aj sedelo, až na to, že ho nejako moc podceňovala. To nebolo pre Avu práve najlepšie. No jemu to bolo jedno. Nech si ho Ava podceňovala akokoľvek, tak mala by veľkú smolu, keby sa s ním stretla, keď ho poslal preč.* Nikdy nepodceňuj súpera, aj ten čo sa vie najlepšie pretvarovať dokáže zničiť celé kráľovstvá. A čo som povedal tebe, aj tak nemôžem bez jeho súhlasu povedať nikomu inému. Dohoda je dohoda. *Povie, pričom na jeho tvári nemyzne jeho úsmev, ani vtedy, keď mu bozk opätuje, ale tak jemu to bolo jedno. Výzvu prijal a bolo mu to jedno.* Nápodobne, aj keď srovnávať sa to dá za tie storočia. *Povie jej, pričom jej povedal všetko čo chcel a mal v pláne odísť.* Myslím, že už vás tu nechám, ale nabudúce si prídem pre vlastnú dohodu. *Povie jej, pričom sa uškrnie, pretože nemôže tušiť, čo od nej bude chcieť a teraz by to ani neprezradil. Nebol to práve jeden z tých typov, čo by prezrádzal vlastné tajomstvá. Že ich mal dosť veľa, tak o tom sa pochybovať nedalo a len málokto o ňom vedel dosť, aby si mohol spraviť jasnú správu. Na svoje slová sa jemne Ave ukloní a potom odchádza. Nepotreboval sa zdržiavať už na plese, ale zato mal v pláne si zase s niekým pohovoriť a nie veľmi príjemným.*
Pro všechny neviditelný? To zní hrozně. A hlavně mi to k vám absolutně nesedí. *Zavrtí si sám pro sebe hlavou a hned vzápětí zjistí, že o tom se s ním Jack chce bavit. O tom, co je jinak. Jaký byl předtím, než mu byly sebrány vzpomínky.* Opravdu to chcete slyšet? Vymazání vzpomínek dává příležitost pro vytvoření všeho nového. Akorát se zaseknete na tom, jak si vás pamatuje pár jedinců. *Čeká, jestli si to nerozmyslí a zaujme taneční pozici. Když ho čaroděj požádá, aby vedl, s nenápadným úsměvem přikývne.* Nemám s tím sebemenší problém. *Udělá první krok, čímž mu tak nějak naznačí, jak to bude vypadat a hezky do rytmu hudby se s ním začne pohybovat po parketě.*
*Poslouchá ho a uchechtne se.* Dle některých si mě pamatuje asi půlka New Yorku a to převážně z postele, takže už vím, že jsem byl v tomhle ohledu aktivní.* Řekne a pak se zamyslí.* A řeknete mi, jak se aspoň známe my a naší společnou minulost?* Zeptá se ho a nechá se vést. Přitom přemýšlí.* Můžu vytvářet nové vzpomínky, ale mohl jsem vědět, že někteří v mém okolí jsou nebezpeční a to teď nevím... Což mohou snadno zneužít.*Řekne mu svůj názor na to a trochu se bojí, že tento víl by mohl být v seznamu nebezpečných nebo mezi těmi s kým strávil noc. Už pár takových lidí potkal a jednoho zde i dnes zahlédl, ale nešel za ním. Proč taky. Kdyby měli dobrý vztah, tak by za ním přišel, ale Jackovi bylo divný přijít za někým koho nezná a on jeho zná.*
*Nechá sa otočí a aj objať. Trochu sa zatvári zmäteno. Vypočuje si ju a chvíľku premýšľa. Aj keď ono to s halucinaciami ide ťažko. A aj to sú to len chaotické myšlienky.* Jasonovi problém robiť nechcem. Počkaj... on je tu? Jasne že je tu, však to organizuje. Asi by bolo divne ak by tu nebol. *Vyvlečie sa z jej objatia a prejde k parapetu kam si sadne.* V tom sále sú take divne mihotavé svetlá. Točí sa mi hlava. Ale zas doma je to naprd. Došiel by som tam a mám tam papiere k práci. To mi pripomína, že patologom sa nepodarilo u deviatich ostatkoch zistiť príčinu smrti. Ani sa nedivím však už tie tela boli rozpadnuté. To mi pripomína okrem Heata ešte jeden prípad. Bol menej nechutný. Menej psychicky náročný. A vlastne sa tomu ani nepodobal ale ten chlap si liboval v zoofilii. Hnusarna. Ale radšej nebudem hovoriť o týchto nechutnostiach. Raz mi jeden čarodej povedal, že jednorožci existujú. Pýtal som sa ho to hlavne preto, lebo moju malú neter fascinujú jednorožci. Mala v lete narodeniny a všetky ozdoby museli byť dúhové. Prečo sa s jednorožcami spája dúha? *Na moment sklapne. Ako tak sedí na parapete, ma upatlané ruky zložené v lone a pokopkáva si nohami. Vyzerá tak uvoľnene. Úplne inak ako bežne. Bez nejakého chladného výrazu. Bez napnutých ramien. Bez večne zamračeného pohladu v ktorom kalkuluje nad všetkým. Až na danú situáciu a vilie jedlo a víno vyzerá úplne ako normálny človek. Vlastne ako dosť veselý a ukecaný chlap.*
*Procházel mezi lidmi, byl až moc uvoněný, ale měl zase žížeň. Prostě to bylo nějak divné. Vzal si sklenku a dál se procházel, smál se a hledal Jacka. Obsah sklenky vypil celkem rychle a začal si sundavat sako, jelikož bylo větši teplo než predtím. Jenže na oči mu přišel Jack s nějakým fešákem. Díky tomu drinku měl odvahu. Rozepl si i kosili, tu také sundal a mel jiz jen kalhoty, kravatu a boty. Napnul hruď a rozešel se k Jackovi a ktomu maníkovi co s ním tančí.* Hej ty, ty! Nevím jak se jmenuješ, ale to je uplně jedno jasný! *Začne mu prstem máchat před obličejem a směje se tomu, jak se mu ruka vlní.* Jack je můj! Takže ručičky pryč ty krasavče. Nebo uvidíš. *Zašklebil se a chytil Jacka za ruku. Chtěl si ho odtahnout, ale popravdě moc neveděl jestli Jack půjde.*
*Po parketu se, ostatně jako poprvé, pohybuje s lehkostí a ladností a nechává se vést Zachem a také hudbou.* I pro mě je překvapením Vás tu potkat i když nikoli nepříjemným... takže si na tohle překvapení nemohu stěžovat. Stejně jako na místo samotné, je tu opravdu krásně. Hádám ale, že ty narážky při našem posledním rozhovoru ve mě nevyvolali podivný pocit jen tak. *Podotkne s mírným škubnutím koutků do úsměvu při kterém se nechá s lehkostí protočit v otočce. Mírně po ní s pochopením přikývne na odpověď tanečníka. Při jeho otázce se zamyslí.* Dlouho ne... pár měsíců... *Přizná a mírně se usměje.* Sice umí být pěkně nebezpečný a ne zrovna přátelský svět... zároveň je i zajímavý. Stejně jako život sám. *Prohodí zamyšleně a pousměje se byť netuší, kam si zatím zařadit právě Zacha.*
*Když zmíní tento aspekt jeho minulosti, pousměje se. Je pravda, že to by mu zrovna neřekl, ale rozhodně to není lež.* Mohu vás uklidnit, že my jsme spolu noc- ani jinou část dne- takto nestrávili. *Po dotazu na minulost se krátce zamyslí, aby si to nějak hezky shrnul a neobtěžoval kočičího čaroděje zbytečně dlouhým vyprávěním.* Byl jste můj blízký přítel. Trval jste na tom, že víla může mít emoce a snažil jste se je ze mne vydolovat. Dokonce jste byl jedním z prvních co mě kdy objali. Samozřejmě mimo sexuální situace. *Už to, že to objetí zmíní jasně naznačuje, že pro něj v emočním vývoji hodně znamenalo. V jeho tváři se však žádná emoce nevyskytuje. Jedna věc je, kdyby je někdo odposlouchával- proto nemluví tak, jak by mluvil kdyby byli o samotě- věc druhá je čtení tváře. Ledová maska je pro soukromí nejbezpečnější.* Ach, ano. Nebezpečenství jsou teď rozhodně nepříjemná. Pokud vás to uklidní, já na seznamu nepřátel nejsem. *Což je docela výhoda, jako král víl by mohl udělat slušnou neplechu i mocnému čaroději. Zničehonic se u nich objeví skoro svlečený muž a začne Jasona odhánět.* Smím se zeptat co uvidím? *Pronese trochu otráveně a pozvedne jedno obočí. Ale tím, že se MIKY hlásí za Jackova partnera, rozhodne se ho úplně neignorovat.*
*Triss ho pustí z objetí a nechá ho mluvit. Trochu se ztrácí v tom, co říká, ale snaží se držet nit. Vraždy, mrtvoly, zoofilie, neteř, jednorožci, duha. Jasně. Milé. Tak nějak morbidně. Velmi morbidně. Asi jí tento Jack příjde krapet děsivý. Když se odmlčí, tak k němu přejde tak, aby jí nekopal botami do šatů a vezme mu tvář do dlaní.*Hele jsi zmatený. To chápu. Ale měl bys jít domů a vyspat se, jinak toho budeš ráno litovat. Věř mi, že to je nejlepší způsob, aby na tebe nikdo z jeho případných odpůrců nepřišel. Jsi jeho slabina - v dobrém slova smyslu. Nenech nikoho, aby ho někdo tebou mohl vydírat. Vždyť ani nevíš, co všechno jsi teď schopný prozradit.*Řekne mu a pak, když už tolik nepotřebuje jeho oční kontakt, aby věděla, že ji vnímal, tak ho opatrně pustí a vezme mu nekompromisně tác. Telekinezí ho pošle někam pryč a uklidí na jiný parapet. Pak už jen hlídá, aby Jack z okna nevypadl.*
*Mirjam nevedela, či by mala odísť alebo nie. Predsa len civilka s čarodejom tancovali. Zatiaľ sa len obzerala. Snažila sa nájsť Sandera, ale nikde ho nevidela. Zahliadla však Triss, ako uistila niekoho z objatia. Prekvapene pozdvihla obočie, keď započula kúsok z toho, čo muž hovoril, ale radšej to nechala tak.* /To nemôže byť ani civil./ *Povie si iba a tak tam stojí a obzerá sa, kým čaká...na niečo, čo zatiaľ neprichádzalo.*
*Jack víla poslouchá a zamyslí se.* Aha... A jak jsem vás vůbec mohl potkat? Jsem jen malý čaroděj a to jak fyzicky tak i silou...* Řekne a pak se pousměje.* Tu vzpomínku bych si rád pamatoval. Muselo to být zábavný... Škoda.* Povzdechne si a pak přikývne, že rozumný.*/Není nepřítel. To je dobré. Vím i že nejsem nepřítelem upírů... Takže zbývají jen vlkodlaci... Proč můj bratr tvrdí, že mám plno nepřátel, co mi ubližovali a proto jsem to udělal.../* Přemýšlí Jack a moc tomu nerozumí. Najednou ho z myšlenek vytrhne MIKY. Hned mu dojde, že asi něco vypil, protože nekoktá a má dost odvahy. Když se na něj pak podívá, tak jeho kůže začne připomínat krunýř humra. Když ho popadne, tak se podívá na Jasona a kolem.* Miky... Miky... Klid. Je to můj známí a velice mocný známí. Rozumíš? Mohl by ti hodně ublížit...* Začne Jack a mluví s ním velice klidně a přitom se snaží ignorovat fakt, že tam je skoro nahý. Pak se podívá na Jasona.* Omlouvám se, ale říkal jsem mu, aby si dal pozor, co tu pije... Měl jsem na to dohlídnout...* Omluví se a je i v jeho hlase cítit jiná intonace. S Mikym mluví lehce, příjemně a aby jeho hlas uklidňoval.*
.
*Hudba ich pomaly niesla po parkete na čo zachytával, že podobné tóny sa vždy objavovali pri konci každej piesne čo zatiaľ na zimno dvore počul.* Som rád, že nie som nepríjemný.. to je veľmi lichotivé. *Zasmeje sa a potom len ľahko pokrútil hlavou. Bol, ale rád, že slová ich posledného rozhovoru skutočne mali význam, ako si myslel, že mali. Myslel si, že je len paranoidný, ale opak sa zdal pravdou.* Určite beztak som si myslel, že to je len náhoda.. a predsa nie. Som, ale rád, že to nebolo len moje bláznovstvo. Pousmeje sa a potom pokračuje v tanci, ktorý sa, ale zdal blížil ku koncu.* Pár mesiacov a už ste tu? Neviem či to je šťastie, alebo práve naopak. *Uchechtne sa a trochu pohodí hlavou nakoľko mu pár vlniek padlo do očí.* Pár mesiacov.. to je veľmi čerstvé. Niekedy sa o tom môžeme porozprávať.. Čo tak v utorok? V Bistre Cheri? Okolo štvrtej? *Navrhne a potom len počuje koniec piesne a tak sa na Amayu pousmeje a mierne sa jej pokloní.* Bola radosť Vás stretnúť.. budem sa tešiť aj nabudúce. *Povie úprimne a potom jej vystrie ruku, aby ju mohol zaviesť na miesto odkiaľ ju ukradol kde si povšimne mladej lovkyne, ktorá sa odtiaľ medzi tým nepohla.* Na takýchto miestach sa deti Anjela často neobjavujú. *Poznamená zatiaľ čo jej venuje pohľad, ktorý bol viac menej nečítateľný.*
Co ukážu? No hádej! Moje užasné tělo! Třeba tamhle pod stlem. *Zasmál se hlasitě a podíval se na Jacka a začal se smát.* Mocný známý? Hmmm, ale já jsem také mocný koukej. Normálně, umím kouzlem ze sebe sundat oděv.*Usklibl se a rozepl si knoflík na kalhotech a začal se kroutit sem a tam. Takže mu kalhoty lezli dolu.* Já jsem měl, jeno nejakej jahodovej dzusík. Nic víc a byl strašně dobrej! Chapeš! Džusík! *Vypískl jak malá holka a podíval se na JASONA* A jask se ty jmenuješ ty cukroušku?! *Zase se zasmál, jelikož mu to přišlo vážně vtipné.*
*Mir sa len nervózne ošívala.* /Asi už beriem prácu so sebou úplne všade. Vlastne som sem prišla len z diplomatických dôvodov...aby som sa poďakovala a nadviazala kontakt./ *Povzdychne si a nervózne si schová prameň vlasov, ktorý jej vypadol zo sponky, za ucho. Prekvapí ju, keď zrazu započuje hlas čarodeja. Hneď sa naňho otočí a pobavene pokrčí ramenami.* To je pravda, ale...keď vás už niekto pozve a dá vám ako darček takéto nádherné šaty, je slušnosť ich priniesť, aby si mohli aj iný obzrieť ich krásu. Takéto šaty si nezaslúžia visieť v skrini. *Odpovie mu najprv so štipkou humoru.* Ale je pravda, že som sem prišla aj preto, aby som sa poďakovala kráľovi víl za pomoc. *Prizná sa nakoniec. Nemala sa prečo tajiť.* A vy? Ak sa môžem spýtať? Kam sa podelo to dievča, s ktorým ste tu bol? *Prekvapene sa obzerá. Nečakala, že by čarodej za ňou zrazu prišiel. Je pravda, že musela byť spolu so Sanderom ako dva veľké palce, nakoľko miestnosť bola snehovo biela, väčšina šiat bola biela alebo farebná až na nich dvoch, ktorý sa kúpali v čiernej, čo im dodávala pevnú zem pod nohami na novom mieste.*
Seznámila nás Ava. *Pousměje se, protože si ze scény před Pandemoniem moc dobře pamatuje, že tato víla mu v paměti zůstala. Ještě s ní nestihl probrat,proč tomu tak bylo.* A pak jste mi přišel vrátit kradenou dýku. Naše přátelství mělo poměrně zajímavý vývoj. mohu vám propůjčit svou vzpomínku na to, co se stalo. Ale nemyslím si, že to pro vás bude nějak příhodné. Spíše jako kdybyste se díval na film o sobě, jinýma očima. *Když Jack zmíní, že by jeho lidskému příteli mohl ublížit, jako kdyby mu žaludek udělal kotrmelec. Co kdyby někdo ublížil jeho civilovi? Ne. Ale nadále si přese všechny sporné pocity drží ledovou masku, kterou od něj všichni očekávají. Ovšem, když se před ním začne MIKY svlékat, pobaveně mu zacuká levý koutek.* Úžasné tělo povídáš, hmmm. Říkají mi Jason. *Je pro něj čím dál tím těžší si držet vážnou tvář, když vidí, jak je vílím pitím zblázněný civil veselý.*
*Melise to stání už nebavilo. Sice bylo fajn dívat se na ty lidi a přemýšlet u toho spíš to byly ale hlouposti. Všimla si i odcházejícího Malachaie. Pořád byl jen u té víly. Melisu docela zajímalo, kdo je ta žena. Rozhodně si dnes nepřála zemřít ale ta touha o poznání byla větší. Pomalu se rozešla k místu, kde byla dívka. Měla krásné šaty, které víc věcí odhalovali než skrývali. To Melise ale nevadilo ráda se podívala na ženské tělo. S úsměvem k ženě dojde.* Konečně jste sama. Dobrý večer *Zamumlá Melisa s úsměvem. Místo ale políbení na ruku jí Melisa políbí na líčko a doufá, zda jí za tohle gesto jednu nevrazí. Byla nádherná jako je každá víla tahle ale ukrývala i něco jiného než krásu.* Neruším vás? * Zeptá se Melisa*
*Opět jí při tanci lehce cuknou koutky do úsměvu a lehce mu přikývne.* Nejspíš jsme měli oba dát na svoji intuici, jelikož byla správná. Ale jeden nikdy neví, že. *Odvětí s mírným úsměvem, také byla ráda , že se nepletla i když ji to na jednu stranu trochu děsilo. Zatím pokračuje k tanci byť se pomalu ale jistě blíží ke konci. Při jeho poznámce povytáhne obočí, ale nakonec se pousměje.* Netuším... to ukáže nejspíš až čas.. jako mnoho věcí. *Odtuší smířlivým tonem a pousměje se, než si vyslechne Zachův návrh. Na chvíli se zamyslí, jako by přemýšlela zda má v danou dobu čas.* Vlastně proč ne.. ráda Vás znovu uvidím. *Pousměje se a po tanci vysekne Zachovi pukrle s úsměvem na rtech. Nechá se pak zase odvést z parketu poté, co mu na jeho slova odpoví úsměvem. Když se vrátí zpátky, lehce se ohlédne aby se zorientovala, kdo všechno tu je, někteří návštěvníci se už vzdálili, jak si všimla. Přitom se lehce pousměje nad dalšími slovy Zacha, byť jsou jí tak trochu záhadou.*
*Brebentí si. To čo mu napadne. Cíti sa fakt uvoľnene a páči sa mu oranžová farba Trissinych vlasov. Kuka na ňu ako úplne tupelo keď mu chytí tvár. Ale drží. Za normálnych okolnosti by ucukol alebo by ju obdaroval pohľadom aby ho pustila. Keď ho pustí tak sa snaží premýšľať nad tým čo mu povedala. Takze nejakú dobu sedí v tichu. Pár minút asi.* No. Zmätený nie. Zdrogovaný áno. Raz som mal LSD, dlhy príbeh a toto sa tomu dosť podobá. Proste, síla. Toto keby mal niekto na trhu tak je milionár. A možno niekto taký je. *Brbloce si o drogách. Ale na Triss hodí náznak vážneho pohľadu. Ale rýchlo sa mu vytratí z tvare.* Ty to nechápeš Triss. Nemôžem spať. Teraz mi to vlastne dochádza. *Vyzerá ako keby na niečo prišiel a tak si utrie ruky do nohavíc.* Vždy skončím tu. Alebo niekde inde. Ale vždy skončím tam kde mám. Je to divne. Páni. *Fascinovane si pozerá na ruky. Ma pocit, že prišiel na podstatu vesmíru. Potom ale posmutnie.* Ja a Jasonova slabina? Pokial to tak je tak by si to asi nemala hovoriť vo vilom paláci. *Povie to tými klasickým šeptom, že sa k nej ešte nakloní a dá si ruku k pusu. Zaťuká si na čelo.* Tu aj steny majú uši. Horšie než Nixon a prípad Watergate. To bol poprask. Drahá Triss, život je taký, že jednoducho plynie. Nech som preňho čokoľvek, prejde ho to a ja som s tým zmierený. Bude mať dalších a dalších. Budem asi jeden z milióna ale aspoň som bol. To asi patrí k tým otázkam smrteľnosti a nesmrteľnosti, čo? Jediné čo viem zaručiť je, že ak by kvôli mne sa mu malo niečo stať tak si dobrovoľne prevŕtam hlavu guľkou. Dosť mojich kolegov by to ani neprekvapilo. Niektorí to asi čakajú. *Toto už k Triss rozpráva tichým hlasom. A usmieva sa pritom. Až teraz v tomto momente pôsobí desivo.* Aj tak je pravdepodobné, že ma zajtra niekto zastrelí, takže prečo sa tým zaoberať? *Zoskočí z parapetu a poriadne si očistí ruky do nohavic.* Tak než umriem, pocti ma tancom. *Zaškerí sa na ňu ako keby vôbec neviedli vážny rozhovor. Ponúkne jej ruku a čaká či prijme.*
*Trhne sebou, jelikož stále byla jako by v transu ze slov čaroděje a proto jí překvapí, kdy spatří dalšího. Dnes měla pocit, že se to jimi tu hemží. Ale i tak se přemohla věnovala ji jeden z elegantních úsměvů.* Co říct jsem k roztrhání drahá. Potřebuješ něco?* optá se dívky, zcela poklidným hlasem, ale co víc podvědomě přemýšlela, proč jí Jason neodpověděl na myšlenku. Nechala to však být při nehorším jej pak po plese vyhledá a vše mu osobně poví. Dívka byla hezky ustrojena a troufla by si říct, že elegantně oproti jejímu prvnímu doprovodu, co přišel v pyžamu a vypadal jako kdyby mu někdo dal 2 pytlíky cukru přímo do žíl.*
Aha... Na ni si pamatuju, ale jen, jak mě vyléčila z nějakého zranění a já ji splatil dohodu... Jinak to je rozmazané nebo není...* Řekne zamyšleně nahlas a poslouchá ho. Trochu se zasměje.* Eh... Doufám, že jsem ji neukradl. A ne, to by asi nebylo ono.* Pousměje se a pak sleduje Mikyho. Netuší co dělat a když si sundá i kalhoty, tak už se neudrží a zasměje se.* Miky!* Luskne prsty a dá na Mikyho iluzi aspoň těch kalhot, ale tenhle typ iluze ho vyčerpává rychleji než když ji dělá na sobě.* No, tak už ho znáš, Miky. Co takhle se projít? Podíváme se, co tu mají pěknýho, co říkáš?* Zeptá se ho s úsměvem a natáhne se k jeho uchu.* A taky... Co kdyby mi tě někdo sebral.* Zašeptá mu a doufá, že tohle na něj trochu zabere. Ale i tak se podívá na Jasona.* Pardon. Jen, tohohle krasavce vezmu stranou.* Usměje se a táhne Mikyho stranou k jedné z chodem a doufá, že půjde a nenapadne ho se s Jasonem přeměřovat i ve velikosti.*
Tešilo ma Amaya. *Povie posledné slová civilke na čo sa len presunie k lovkyni rovnako, ako presunie jej celú svoju pozornosť. Keď niečo Zacharieho zaujalo tak to bolo zrejmé, jeho pohľad aj bez výrazného beľma bol celkom intenzívny.. niekomu by mohol byť aj nepríjemný ak ho nepoznali. Zacharie si prezrel lovkyňu od spodnej časti sukne až po posledné vlásky, ktoré vytŕčali z jej účesu. Nefili mu neboli po chuti, niekoľko krát mali v pláne ho zbaviť jeho znamenia čo.. v prípade očí skutočne nebolo nijak lákavé. A tak pri nich mal často nepríjemnú pachuť v ústach. Jeho ruky sa mu spojili za chrbtom na čo sa pozrel na čiernovlásku, ktorá z ich rozhovoru bola značne prekvapená.* Hmm to nepochybne. *Povie potichu a potom len pozoruje slová mladej lovkyne. Bolo zvláštne, že za poslednú dobu nikoho z ich rádov nemal to šťastie stretnúť.. Možno to, ale bolo dobre.* Pristanú vám.. slávnostné farby. *Povie uznanlivo a potom sa trochu pousmeje čo ihneď jeho tvár zmäkčí.* Za čo ste bola zaviazaná kráľovi? *Opýta sa so záujmom v hlase a pootočí sa smerom k miestu kde ho videl naposledy. Avšak už tam nebol, zachytil len civila, ktorý.. asi mal príliš veľa vílich dobrôt.* Povedzme, že snaha o nové kontakty.. a zaujímavá spoločnosť. *Povie a potom len vystrie ruku smerom k nej na znak tanca.* Myslím, že na parkete bude konverzácia rovnako efektívna. *Povie a potom sa pozrie smerom k Am*, možno išla hľadať ten dav čo ju jeden moment tak nedočkavo zháňal. *Povie a pozrie sa na lovkyňu s miernym úsmevom. Nepredpokladal, že by tanec odmietla.. beztak nemala moc dôvod.*
*Měla krásný elegantní úsměv.* Všimla jsem si. *Pousměje se. Rozhodně byla inteligentní žena. Jako každá víla využívala někoho ze starších, aby měla navrch před ostatníma.* Chtěla jsem vás poznat. Tak krásná žena byla by škoda někoho takového nepoznat. Navíc máte hezké šaty* Pochválí jí vzhled. Tak jak se ráda dívala na mužské těla ráda se dívala i na ta ženská. Očima jí přejede od shora dolů. Rozhodně ale věděla, že by se nenechala zmanipulovat o vílách si leccos četla a i když má pěknou tvářičku a tváří se jako ten nejmilejší člověk na světe jsou to mrchy co využívají lidé ke svému prospěchu*
*Sleduje Jacka jak si to vše přebírá v hlavě. Skoro vidí ty kolečka, co mu tam šrotují. Nad drogami nakrčí nos.*Já mám zkušenost...s pervitinem, ale to asi víš z mé složky.*Cukne jí koutek. Věděla, že o ní policie má záznamy kvůli tomu s matkou. I to, že byl podepsán nějaký list o mlčenlivosti, který by se měli všichni dočíst. A nebo k němu měli přístup jen ti s nějakým oprávněním. Kdo ví. Triss mu jemně položí ruku na rameno, když se o něm rozpovídá. Dochází jí, jak silné emoce v nich obou jsou. Děsí ji, že by k někomu měla cítit takto silnou lásku. Dost ji to ale dojme a rozežene mrkáním slzy a okamžitě si zakáže přemýšlet nad Andym.*No hádám, že to je oboustrané. Tak si to konečně řekněte.*Poradí mu a mírně se pousměje. Ona by přeci člověku řekla, kdyby ho milovala nebo ne?*/To by sis to nejprve musela dovolit./*Pak když dokončí a zatváří se skutečně děsivě - skoro jako psychopat - tak si povzdechne.*Nikdo umírat nebude. Nechci abys umřel. Mám tě ráda. A pokud to půjde? Pomůžu ti a budu tu pro tebe.*Odpoví pevně a upřímně. Pak, když se utře do kalhot a natáhne k ní ruku, tak se její tichý smích rozbije o stěny. Kdo ví, zda ho někdo zaznamená, ale s jistotou mohla říct, že rozhovor nemohl nikdo zaznamenat, nakolik byli tišší. S úsměvem mu vloží ruku do té jeho a čeká, zda chce tancovat tady a nebo se přesunou do tanečního sálu.*Pocta to bude pro mě.*Usměje se naprosto vážně a pak mu věnuje roztomilý úsměv. Pak má ale na mysli, že by ho měla odvést domů. To, že mluvil stále rozumně ji fascinovalo a obdivovala ho za to ještě víc. Jestli jí bude v životě chybět někdo smrtelný, bude to on. Vlastně i všichni ostatní, ale pro tuto chvíli...to byl on a jeho mozek, co ho ovládal častěji než srdce. Byl to skvělý člověk.*
*I když mladá žena před ní působila elegantně, její slova byla jako neobroušený diamant.*/ Jaká škoda./* pomyslela si. Takové slova většinou slýchala od mužů,ale čas od času se našli nějaké ty ženy, které jí lichotili jinak než byla zvyklá.* Myslím, že zde kolem vás je mnoho překrásných stvoření mého druhu proč já. Čím jsme vás zaujala. Co víc není drzé se nepředstavit?* optá se jí s úsměvem na tváři, ale její oči říkali, zapomínej kde je slušnost. Ava možná byla stará, ale také kdy šlo o české pohlaví velice opatrná, nevěřila ženám. Ale to samé by se dalo říct i o některých mužích, kteří jí přebrali milence. Jak těžká to doba že?*
*Jej líca sčervenali a ozaj sa musela držať, aby sa nepozrela, či náhodou nemala spodok sukne špinavý od prechádzky v parku.* /Bol by trapas, kebyže som si to celý večer nevšimla./ *Uvedomí si a o to viac sa musí držať. Je však doslova prikovaná čarodejovým odmietavým pohľadom plný zaujatia. Nechápala ho a o to viac ju fascinoval. Vydýchne si, keď jej pochváli šaty.* Asi je jasné, že ako lovci veľmi šaty...hlavne plesové, nemáme kam nosiť. *Dopovie svoju myšlienku z pred chvíle. Nevie, čo si má myslieť o jeho komplimente, ale nakoniec sa iba jemno hlavou a trochu aj telom pokloní.* Ďakujem. *Pozrie sa naňho a tiež si ho chvíľu obzerá. Prezerá si látky, farby aj vzory.* Aj na vás vyzerajú dobre. Zvýrazňujú vás. *Odpovie mu na oplátku. Trochu sa uvoľní, keď sa na ňu usmeje, keďže dovtedy sa jej zdalo, že ju skôr neznáša a tak jej úsmev z tváre pomaly mizol. Teraz sa však vrátil späť na tvár.* Pomohol mi v boji. Bola pre mňa veľká česť, že som mohla prísť na bál, ktorému bol hostiteľom. *Povie mu úprimne ako aj predtým.* Máte pravdu. Spoločnosť je tu ozaj rozmanitá a zaujímavá. Väčšina sa však mne a môjmu kolegovi vyhýbajú, ako si môžem povšimnúť. *Kusne sa nervózne do pery a obzrie sa naokolo seba. Prekvapene sebou mylne, keď jej zrazu ponúkne ruku. S jemnosťou mu do dlane vloží tú svoju. Tento čarodej bol zatiaľ pre ňu záhadou. Hádankou, s akou sa ešte nikdy nestretla, a preto ju aj začínal postupne čím ďalej, tým viac zaujímať a menej znepokojovať.* Myslím si, že áno. *Súhlasí. Prejde s ním na parket. Voľnú ruku si položí na jeho rameno a nechá sa viesť.* Mohla by som sa aspoň spýtať na meno džentlmena, s ktorým tancujem? *Zaujíma sa s letmým úsmevom na perách. Pozerá sa mu do očí. Je jasné, že je vyšší, aj keď má podpätky.*
Pojď a ukážu ti cestu rájem! Rájem, který jsem nikdy nezažil! *Vykrikl a začal si sundavat i trencle.* Sakra ono to nejde. Abraka dabra!Trencle dolů! *Začal se smát, ale to už na něj romluvil Jack a on se začal červenat.* Projít? Vážně? Teď? Aleno notak zlato, Však tady pán Jason se s námi dobře baví. *Ušklíbl se a stejně se nechal Jackem odtahnout někam pryč.* Je mi blbě Jacku. Nemel jsem pít ten džusíček! *Usklibl se a přidžoval si oblečení, které bylo skoro dole.,*<div> </div>
Potěšení bylo na mé straně. *Odpoví čaroději na rozloučenou, ovšem onen dav se rozhodně nevydá hledat. Chvíli se rozhlíží snažíc se najít Jacka. Toho i najde jak na něj dává pozor Triss. Krátce se nad tím pousměje, byť lehce zasmušile, toho muže jí pořád je tak nějak líto, ale její kamarádka si v jeho hlídání očividně vede víc než dobře. O něčem se bavili a tak mladé japonce nepřišlo vhodné je rušit. Rozejde se k jedné z pohovek kde se posadí. Vidí odsud jak na Triss s Jackem tak na zbytek sálu, což jí vyhovuje. Na chvíli se tak lehce opře a poslouchajíc hudbu mlčky sleduje tanečníky i výzdobu sálu. Stejně si nemůže pomoct a nějak jí to vše příjde jako sen... po kterém ji možná budou bolet nohy, ale s tím tak nějak počítá.*
*Jej neistota ho pomerne prekvapovala aj keď áno pravdepodobne zo začiatku nepôsobil veľmi príjemne. To však boli najmä jeho predsudky na ktorých sa snažil stále pracovať. Predsa len predsudky nič neriešia a niečo také, ako minulosť, by sa nemala ťahať do prítomnosti.. obzvlášť keď činy z tých rokov už neboli relevantné.* Možno to je tak prekvapivé, vidieť nefila na plese.. predsa len zvyčajnejšia je koža. *Povie súhlasne a nad jej neistotou sa naďalej pousmeje. Avšak jej pochvala ho úprimne potešila.* Možno práve to bolo cieľom. *Povie jednoducho a trochu si napraví rukávy, ktoré sa mu za tú dobu vyhrnuli. Potreboval a chcel sa spoznať s lovcami. New Yorský Inštitút mu prišiel nesmierne uzavretý a nepochyboval, že by sa mu pár známych mien tam hodilo.* V podstate sa nie je čomu diviť.. Za posledné roky ste si na popularite beztak nepridali. Toľko nových opatrení a toľko novej nenávisti. *Povie a aj keď jeho slová boli pomerne nepekné stále mu na tvári hral ľahký úsmev.* Zacharie D'Amboise.. kde je moje slušné správanie. *Potočí nad sebou hlavou zatiaľ čo sa ladne obaja pohybovali po parkete.* A s kým mám ja to potešenie tancovať? *Opýta sa a pri tom trochu skloní pohľad na základe výškového rozdielu.* Zdáte sa byť nervózna, čím to je? *Opýta sa celkom zvláštnu otázku nakoľko sám vedel odpovede. A to ani nemusel nahliadnuť do jej mysle. Dala sa celkom jednoducho čítať.. Bolo to až milé.*
Splatil dohodu? Pokud si dobře pamatuji, tak vaše dohoda neměla vyloženě konečného splacení. /Sex za ochranu. Takže se něco změnilo i na jejich smlouvě?/ Ach, možná nebyla kradená? Možná ti ji vypůjčila Ava? V téhle části se popravdě trochu ztrácím. *Pokrčí rameny a nadále elegantně tančí. Jack se hezky chytá, na to že tanec neumí a rozhodně není problém, že by si šlapali na špičky. Ovšem přestanou ve chvíli, kdy se Jackův přítel začne svlékat.* Na procházku si dávejte pozor, příliš se nevzdalujte od hradu. Pak nemohu ručit za vaše bezpečí. *Upozorní Jacka, když uslyší tento nápad. Po chvíli se mu však civil začne v podstatě nabízet a Jasonovi se zkroutí rty v pobaveném úsměvu.* Nikdy jsi nezažil ráj? To mne mrzí. Ovšem je pravda, že se s vámi dobře bavím. *Uchechtne se, ale na druhou stranu je rád, že si Jack vezme přítele pryč. Je to pro ně rozhodně lepší. A vlastně i pro něj, neměl by se na Dvoře smát.*
*O zložke vie ale to ho teraz netrápi. Trochu sa rozhovorí ale je mu jasné, že to tu nemôže kričať. Nie je vrah a ani sebevrah. A hlavne keď by mal mať z toho Jason problém. Jeho reakcia keď Triss povie, že je to obojstranne a mali by si to povedať?* Ha-ha. Na to zabudni, by sa zahrabal do Faerie a bol by koniec. *Zahundre si ale skôr popod nos ako umanuté decko. Ani si nevšimne, že Triss musí zahnať slzy.* Smrť patrí k životu, s tým sa zmier. Ani ja nechcem umrieť, chráň Bože. Mám rád život. Ale ak urobím chybu v práci tak umriem. Za moju chybu. Vždy som sa desil toho, že nebudem vedieť súcití s obeťou. Že smrť už so mnou nepohne. Desilo ma to. Tak ako ma desí dalších milión veci. Lenže paradoxom je, že keď sa to stane, že to čo ťa desí sa stane realitou tak sa s tým zmieriš. A berieš to ako svoju súčasť. Nepotrebujem, aby tu bol niekto pre mňa. Skôr ja tu potrebujem byť pre druhých, to ma pre mňa zmysel. Ale teraz potrebujem tancovať tak poď. *Zoberie ju za ruku a s upatlanými nohavicami ide späť so sálu. Jasne, ešte vidí všetko farebne. A sem tam nejaké zvery. Ale hlava sa mu už toľko netočí. Tak dôjde s Triss na parket a začne s ňou tancovať. A užíva si to. Smeje sa a cíti sa uvoľnený. Sústredí sa iba na tanec a na to, aby svoju partnerku poriadne vytancoval.*
To nevíš.*Trhne rameny a nakloní hlavu.* ještě předtím, než pokračují k tomu, že mu podá ruku, aby si zatančili.*Smůla. Jsem tu pro tebe, protože chci. Nemůžeš mi to zakázat. Tak se s tím smiř.*Pak se zasměje, když jí trhne rukou, ale nechá se odvést zpět do prosvíceného pokoje, kde si ji Jack přitáhne, aby mohli začít tančit. Nemá problém se smát. Užívá si tanec podobně jako Jack, který je pod vlivem vílího jídla. A nestydí se za to. Opravdu si užívá každý tanec, jako vždy. Tento není vyjímkou. Ani by ji nevadilo dát mu těch tanců deset. Snad i víc. Je dobrý tanečník. Vzpomínala si jak si ho dobírala, když si s ní nechtěl zatančit. Tahle jeho stránka skutečně nebyla tak špatná. Nechá se tu a tam provést nějakou otočkou a usmívá se. I na Jacka. A stále má v mysli jeho slova, že by se pro Jasona zabil. Děsila ji ta oddanost k nesmrtelné nebo dlouhožíjící bytosti. Nakonec tohoto se přesně obávala mezi ní a Sanderem. Proto si zakazovala nad ním přemýšlet. Nesnažila se prohlubovat jejich vztah...nic co by neřekla přátelům. A ani to mu neřekla, protože by to jejich vztah prohlubovalo. Snad i věděla o jeho minulosti a trablích více, než on o ní. Ale teď? Pustila to z hlavy a užívala si tanec.*
*Určitě to muselo vyznít trochu blbě ale to bylo Melise teď jedno. * To určitě ano ale vy jste mě docela zaujala tak jsem si řekla, že bych vás mohla poznat.* Rozhodně nechtěla, aby to myslela nějak zle. *Chtěla jsem se představit ale zatím jste mi k tomu nedala bohužel příležitost. Mé jméno je Melisa.* Opraví svoje špatné vychování i když to už tolikrát měla na jazyku. * Ani ne řekla bych, že ta doba je pořád stejná jen lidi jsou jiný
Ano... Ne. Tahle byla, že mi vyléčí zlomenou čelist a další zranění... Asi mluvíte o té, o které ostatní vědí a já ne.* Řekne trochu naštvaně a pak pokrčí rameny.* To ví asi jen Ava.* Řekne a užívá si tanec. Opravdu mu to jde. Ale asi je to tím, že má na to talent. Když se objeví polonahý Miky a začne s tím striptýzem, tak tanec ustane a on se snaží ochránit aspoň trochu Mikyho čest. Přeci jen až se probere, tak si třeba na něco vzpomene a bude si připadat strašně a zase se mu bude vyhíbat. O což Jack rozhodně nestojí. Takže si pobere Mikyho a cestou do sebe taky kopne něco na pití.*/Tohle střízlivý nedám../* Pomyslí si a pak se podívá na Jasona.* Vezmu ho jen na chodbu. K nějakému oknu.* Vysvětlí a vede Mikyho na chodbu, kde jsou vystavené různé předměty. Hned si všimne dýky, která ho opravdu zaujme, ale vyruší ho Miky.* No... Neboj. To nic není. Jen si se trochu nabumbal.* Usměje se na něj a dá mu pusu na tvář.* Chceš ke mně domů?* Zeptá se ho a hladí ho po odhaleném svalstvu.*
*Nad jeho slovami sa potichu zasmeje.* Pri mne určite nie. Rada trávim v knižniciach, študujem, analyzujem, takže pre mňa je známejšia teplákovina. *Opraví ho s pobaveným úsmevom stále na jej tvári.* Potom sa vám to podarilo na A s hviezdičkou. /Ozaj ho jeho oblečenie zvýrazňuje. Ako to, že som si ho predtým nevšimla? Možno aj preto, ako som sa sústredila len na Sandera, Triss a kráľa...Jasona./ *Uvedomí si. Potom opäť znervóznie. Jeho úsmev bol sladký ako med ale slová štipľavé ako silná chilli paprička. Neodsudzovala ho však za to. Kým jej pobyt v Berlíne bol príjemný, tu postupne zisťovala, ako zle na tom v New Yorku sú.* Je mi to veľmi ľúto. Častokrát však musíme konať podľa vyšších nariadení. Viem... *Nadýchne sa zhlboka a po chvíľke vydýchne, kým sa pozerá bokom, nakoľko nevedela nájsť slová. Až potom sa pohľadom opäť vrátila k čarodejovej tvári.* Viem, že pre vás to je veľmi ťažké a neviem ani vyjadriť, ako veľmi rada by som toto miesto...všetko... Spravila pre všetky rasy výhodnejšie. *Prizná sa mu nakoniec. Predsa len, odkedy sem prišla, bojovala len za toto.* Teší ma, pán D'Amboise. Moje meno je Mirjam Cifuentes Farwing. *Odpovie mu na oplátku, keď sa jej rozhodol predstaviť po jej prosbe.* Nie, nervózna. *Opraví ho.* Skôr... Som znepokojená. Odkedy som sem prišla, vidím všetku tú nenávisť medzi všetkými, čo sa týka lovcov, nespravenú a odloženú prácu...trápi ma to. *Prizná sa mu. Keď si už všimol, v akom je rozpoložení, zaslúžil si odpoveď. Nevedela však, ako si to vysvetlí, keď to nenaznačila priamo, ale myslela tým aj nenávisť medzi lovcami. Bez Sandera by bola ako na otvorenom mori len s jedným kusom dreva v rukách, aby sa neutopila.* A vy? Vyzerali ste, akoby ste o konverzáciu so mnou nestáli, ale zároveň, akoby vás zaujímala. *Oplatí mu svoju otázku, kým sa jej sukňa v rytme tanca okolo nich točí.*
*Nějakou chvíli sleduje hlavně Triss s Jackem kteří nakonec vyrazí na parket. Mírně se tomu pousměje, stejně jako nad dalším veselým chlapíkem. Mírně zavrtí hlavou.* /Kolik vlastně může být hodin?/ *Zamyšleně se rozhlédne, jako by automaticky po hodinách, nakonec nad tím lehce pokrčí rameny.* /Jack vypadá, že už má dost dobrý dozor, možná by nebylo od věci vyrazit domů./ *S tím se postaví a chvíli se prochází kolem švédských stolů - tedy aniž by něco ochutnala, spíš si jen vše prohlíží a zkoumá pohledem. Nakonec se ale vydá ke dveřím. Chvíli zvažuje, že by se rozloučila s Triss, nakonec však shledá, že se dobře baví a nechce ji od toho bavit a vydá se tak domů stejnou cestou jako se dostala na bál.*
Jackíčku! Jdeme hajat? A ten pán Jason jde taky hajat? Já jsem ale nebumbal, Jen jsem měl džusíček a byl čístý vážně, Já alekohol nepiju opravdu ne. *Zašklbí se a na Jacka se zavěsí, jako by byl pijavice. Byl tak zvláštně uvolněný a přišlo mu že má na Jacka větší chut než předtím.* Ano, ano, ano, ano, jdeme k tobě domů a budeme se mazlit že ano! Chci se mazlit a dát si ještě ten Džusík! Ten jahudkovej víš? *Mluvil jak malé dítě, ale on to proste nijak nevnímal.
*Keď mu ešte oponuje iba mykne plecom. Ma to v paži, ide tancovať. Viac sa nezaoberá rozhovorom. Alebo myšlienkami. Len si užíva fyzické radosti života a tým tanec predsa je. Tak nepremýšľa a len sa hýbe do rytmu.*
*Chápe celkově situaci nesmrtelného se smrtelným a nijak do toho nezasahuje. Na Jackova slova vždy jen přikývne, a když se od něj oba vzdálí, vyrazí k občerstvení. Přeci jen by byla škoda, kdyby ani neochutnal. Tak si nalije pohár vílího vína a nabere si talíř plný jídla, aby ho tolik neskolilo. Aniž by se nad tím příliš zamyslel, nachází se dost blízko tančící TRISS s JACKEM P. S dobrým výhledem na ně se usadí na jeden z gaučů a pustí se do jídla. Je tedy jasné, že i oni ho mohou naprosto bez problémů voidět.*
Jason bude hajat jinde, Miky. A bumbal. Jen o tom nevíš.* Pousměje se a docela je rád, že Miky má jen takovou reakci. Poslouchá ho a čímdál víc se usmívá. Ani ho nenapadá, že to má spojitost s tím že vypil asi vílí pití.* A chceš se jen mazlit?* Usměje se vášnivě ho políbí. Tím i tak trochu odignoruje řeč o džusíku, který rozhodně nebyl džusík.*
*Triss si užívá tanec a jde to na ní poznat. Pak ale zahlédne Jasona koutkem oka a na moment na něj mávne rukou. Pak se však vrátí k tanci, který vzal asi Jack smrtelně vážně a asi jí chce prošoupat střevíčky. Doslova. Ale ne že by si stěžovala. Použije telepatii a směrem k JASONOVI promluví.*/Tvůj přítel měl zajímavé halucinace...V jedné chodbě ti házel na zdi chlebíčky...ale vyřešila jsem to./*Jde za jejím myšlenkovým hlasem znát pobavení, když to sděluje.*/Kvůli tobě si hraju na chůvu. Vidíš, co všechno pro tebe dělám?/*Popíchne ho a pak může z její mysli cítit zamyšlení.*/Ale nestěžuji si. Tanec miluju. Ale možná bys měl něco udělat, ať nevykecá i to, co neví.../*Nadhodí ještě. Pak čeká na odpověď a stáhne se, aby se JACKOVI věnovala.*
Avšak myslím si, že aj napriek výnimke sa s kožou spojíte skorej. *Pousmeje sa a len obdivne prikývne. Sám vždy považoval učenie za stratu času avšak čím bol starší uvedomoval si podstatnosť učenia. Možno na to prišiel prineskoro, ale nedalo so pochybovať o tom, že lepšie teraz, ako nikdy. Stále..pred sebou mal určite niekoľko storočí, ktoré štúdiu mohol využiť.* Vďaka myslím si, že aj vy ste mali dostatočné šťastie zaujať. *Pousmeje sa a len letmo prebehne opät jej šaty, ktoré pôsobili veľmi honosne. Páčili sa mu možno najviac čo za tento vyčer videl.. hlavne vzhľadom na to, ako moc výrazné boli. * Oh to ja Vám nevyčítam. *Povie keď mu začne vysvetľovať ich politiku a len sa pousmeje.* Nikdy nebudú všetky rasy rovné. *Povie jednoducho a potom sa pozrie na čiernovlasú lovkyňu.* Ale vždy sa o to dá pokúšať.. páči sa mi vaše odhodlanie Mirjam. *Povie a potom len mierne kývne hlavou keď sa mu predstaví. Jej rod mu bol známy pri jeho cestách po Ázii stretol niekoľko členov, avšak to už bolo veľmi dávno.* Predsa len nie je to tak dávno kedy ešte lovci zbierali trofeje.. alebo možno to nedávne čipovanie? Tiež nedalo podsveťanom veľa pokoja. Ale, myslím si, že stále to nie je stratené. *Povie úprimne a rozhliadne sa po všetkých návštevníkoch. Obzvlášť tí starší mali niekoľko pokrútiek s lovcami.. A vytváranie pozitívneho vzťahu bolo ťažké.* Oh nie, len som zvažoval plusy a mínusi. *Povie s tichým smiechom a potom sa k mladej lovkyni otočí zvárou.* A taktiež.. rád sa dozviem o živote lovcov dnes.. Čo hovoríte na čaj? Beztak, féria už pomaly tíchne? *Opýta sa a pomaly s Mirjam dotancuje pri čom potom jej podá ruku, aby sa mohla o jeho lakeť chytiť. A potom sa len dal k odchodu. Ešte sa však stihol otočiť a objaviť Melisu ku ktorej vyslal myšlienky. /Čoskoro sa stretneme/ To však už sám bol na odchode a tak z plesu zmizol v spoločnosti lovkyne.*
*Vykrúca TRISS tak intenzívne, že si najskôr JASONA ani nevšimne. Však ma aj dosť roboty a s tým ako je všetko farebne a podobne tak sústredenie na tanec mu stačí. Lenže nakoniec mu k JASONOVI pohľad utečie. Je to len sekunda a ešte k tomu v otočke ale musel by byt poriadne sfetovaný aby mu nedošlo kto tu nosí korunu. Keď skončí pieseň tak pošoupne TRISS k JASONOVI.* Myslím, že kráľ ma nakrivo korunu. *Povie jej so smiechom a trochu zadychany. A hneď sa otočí na nejakú drobnú vilu.* Smiem prosiť? *Víla je skôr v šoku, že ju oslovil civil než že by súhlasila. A to Jack využije a stiahne ju k poriadnemu tanci.*
On bude spinkat jinde? Dobře no. Já chtěl hrát nějakou hru. Třeba na honěnou. *Zasmál se jak malé dítě, ale najednou Jackovi oplatil vašnivý polibek.* Nechci se jen mazlit. Chci tě, chci to. Víš už nechci čekat. Jdeme domu ze ano? *Otazal se Jacka a sedl si na zem, jelikož ho nebavilo stat.* Pojd já už to chci a byt doma chci a prostě však chápeš ne?*Zasmeje se a zadíva se na Jacka a pak okolo sebe.*
*Sander celý večer potom viac menej už len sedel. Pohľadom niekedy vyhľadal Triss, alebo Mirjam pri čom sa mu moc nepozdávalo spoločnosť v ktorej sa obe nachádzali. Nemal však nárok to nejak kaziť a tak nič nehovoril. Keď si, ale všimol, že Mirjam išla odísť asi s čarodejom len spozornel a chvíľu išiel za nimi pri čom pri východe z férie ich pozoroval. Potom sa však zastavil a dal sa na odchod aj on.. Radšej bude čakať na Triss v parku, ako vo férií. Pri čom po tom sa len vydali ku nej.*
*V klidu se láduje na gauči a pozoruje, jak čím dál tím více lidí opouští jeho dvůr. Cítí se jako pozůstalý na party, která pomalu ale jistě umírá. Což je dosti logické vzhledem k tomu, že tu bydlí a nutně tedy bude poslední, samozřejmě krom Avy. Když na něj promluví Triss v mysli, okamžitě odpoví, protože na myšlenkách se neodrazí to, že má plnou pusu.* /Já nemohu udělat vůbec nic. To snad chápeš. Mohla bys ho prosím pak odvést domů? Až tu vše skončí, přijdu za ním. Klidně mu to slib. Ale tady nezmůžu vůbec nic./ *Natáhne mentální štít jak přes JACKA P. tak přes TRISS, aby byly jejich myšlenky v absolutním bezpečí. Jinak by si nedovolil s ní o Jackovi mluvit. A trochu se bojí, co by mu mohli víly nebo jiní vyčíst v mysli.*
A co si zahrát na honěnou jen ve dvou.* Zasměje se a nechá mu zmizet iluzi těch kalhot co mu dal, která stejně už ani skoro nebyla vidět.* Půjdeme...* Zašeptá a dotkne se přes košili medailonu a otevře portál, do kterého nacouve i s Mikym a ani ho nenapdne, že tam Miky nechal půlku oblečení. Prostě momentálně se jeho mozek přesunul na Jih.*
*Vytřeští na Jacka oči, když je pošťouchne směrem k Jasonovi a pak se musí nad jeho poznámkou zasmát, na co mírný úsměv věnuje také Jasonovi.*/Postarám se o něj...až se vytančí./*Odpoví a podívá se, jak ji opustí a jde si tančit s někým jiným. Udělá pukrle a usměje se.*Jsem ráda, že jsem dneska tady.*Řekne upřímně a na chvíli si k němu přisedne a sleduje svého dobrého přítele, který prohání vyděšenou vílu.*
Počas boja...áno. Je pevnejšia, takže je menšia šanca, že sa ichor dostane priamo na našu kožu. *Prikývne, že mal z časti pravdu.* Mala som len šťastie na dobrú kamarátku, ktorá si myslela, že by sa mi mohli hodiť. *Ozrejmí mu. Tancovanie s ním jej prišlo z nejakej časti rovnako príjemné ako tanec s Kráľom, ale predsa len v tom bol rozdiel.* Chápem, že to možno nemierite priamo na mňa, ale ja mám tendenciu všetko niesť na svojich pleciach. Aj tú snahu o rovnosť. *Prikyvuje. Poteší ju, keď jej pochváli jej odhodlanie. Vždy sa snažila robiť všetko najlepšie, ako sa len dalo, takže takéto slová boli ako pohladenie. Ďalšie však už neznejú tak nežne.* Nesúhlasím s týmito praktikami tým si môžte byť istý, pán D'Amboise. Kebyže som už v tej dobe v New Yorku, jasne stojím proti tomuto pravidlu. Možno je aj preto pre vás šťastie, že lovci zleniveli a tak sa toho veľa nespravilo. *Skúsi v tých temných časoch nájsť aspoň nejakú svetlu stránku.* Ak si myslíte, že to ešte nie je stratené, budem bojovať aj naďalej. *Sľúbi mu.* /Začnem od mala a potom sa presuniem k väčším esám./ *Sľúbi si v hlave.* Plusy a mínusy konverzácie so mnou? Potom som rada, že vyhrali plusy, pretože ste určite veľmi zaujímavá osoba, pán D'Amboise. *Usmeje sa naňho. Na čaj sa naňho prekvapene pozrie, ale potom si uvedomí, že to ani nebude až tak zlý nápad. Nemohla piť po celú dobu, čo tu bola, aby náhodou s vílami netancovala až do zodretia nôh. Preto aj prikývne.* Šálka čaju znie vynikajúco! *Prenesie s nadšením a zavesí sa mu do ruky. Všimne si Sandera, takže jeho smerom iba žmurkne, že je všetko v poriadku a spolu s čarodejom zamieri do čajovne, kde spolu pre sedia celú noc a debatujú.*
*S danou vílou odtancuje dobre dva tance. Potom ju zámeno za inú slečnu, u ktorej si netrúfa hádať čo je za druh. Ale tancuje parádne. Teda až na to, že od neho vyzvedá. Jack sa vždy len poťouchle usmeje a tancuje ďalej. Na rozprávanie mu ani dych nestačí. Tentoraz jeho samotného požiada o tanec nejaká vila. Asi s obdivom, že tu preháňa ženy po parketu. A s tou vydrží niekoľko tancov. Naposledy bol tancovať s Darach a odvtedy nič. Takže aspoň doženie všetok ten neodtancovany čas.*
*Vidí, jak Jack všechny prohání po parketě a musí se pousmát. Jakmile se u něj usadí Triss, věnuje mírný úsměv i jí a na její poznámku přikývne.* Takže se ti ples líbil? To jsem rád. *Dojí konečně svou porci a odloží talíř vedle sebe na gauč. Řádně upije vílího vína a pokyne bradou k Jackovi.* Mám chuť si s ním také zatančit, když vidím, jak je rozverný.
*Usměje se.*Byl úžasný. Někdy tě vezmu na nějaký lidský, ale zaručeně nebude tak skvělý.*Přislíbí trochu pobaveně a potom pohladí šaty, které byly naprosto úchvatné a to jak seděly...jakoby to byla druhá kůže.*Jen jdi. Pořád můžeme sehrát divadlo, že vás seznámím.*Nabídne mu znovu a pousměje se. Povzbudivě. Tak ráda by mu řekla, že Jack by za něj dal život, ale nemůže. Opře se lokty o stehna a opře si hlavu. Lidí i víl ubývá a zdá se, že jsou mezi posledními. Všimne si, že Andy už je taky pryč.*Chudák Andy...Říkal, že na mě počká v Central Parku...Snad je mu tam teplo...*Povzdechne si a pak se pousměje na Jasona. Nechtěla ho nijak zatěžovat problémy. Jen čekala, jestli s s Jackem bude chtít zatančit.*
*A Jacka zatiaľ opustí ďalšia partnerka ale to nevadí. Vystrieda ju iná. Aj keď už je parket o dosť, dosť a fakt že dosť voľnejší tak pár tancuchtivých víl tam zotrvalo. Takže Jack nemá núdzu o spoločníčku. A dokonca aj muzika ešte hrá tak mu nič ku šťastiu nechýba.*
Máš pravdu, docela by mě zajímalo, jak se toho ujmou lidé. S plánováním mi dost pomáhaly ostatní víly, na mě toho bylo moc. Samé otázky ohledně barevné palety nebo čeho. *Odmávne to, protože teď už to není důležité. Zdá se, že všichni se bavili. Tedy až na Jacka Hellera, který králi otevřeně přiznal nudu.* Ha, to asi nebude třeba. Přeci jen jsem tu tančil s mnohými. *Vidí, jak je Triss zamyšlená, ale nijak se jí nevyptává. Nechce jí kazit večer tím, že bude na poslední chvíli dotěrný.* To je ten tvůj společník? *Pousměje se a je rád, že čarodějka nepůjde sama domů. Když si tak nějak dopovídají, zvedne se s omluvným výrazem a dojde k Jackovi, který prohání jednu vílu za druhou.* Smím také prosit o tanec, energetický smrtelníku? *Kývne na vílu ať se ztratí a galantně se mu ukloní a nabídne ruku.*
*Triss zaraženě pohlédne na Jasona a zvedne obočí.*Tak bych to nenazvala. Jsme přátelé.*Brání se zmateně a potom se usměje, když se nakonec vydá a telepaticky mu do mysli nadšeně zahlasí: */Yes!/* Pak se pro změnu omluvně usměje Triss a pohodlně se opře. Na poslední chvíli se nenatáhne pro jeho nedopité víno. Uvědomí si dost rychle, že jsou v tom drogy a vlastně se těšila, že po tomto tanci půjdou domů. Ještě zavede Jacka a půjde.*
*Ani nevie koľko partneriek vystriedal. A je mu to fuk. Aspoň postupne vytancováva to čo zjedol. Síce ešte všade vidí farby ale ich striedanie sa mení o niečo pomalšie. A už aspoň nie si neónové. Z Jasonovho hlasu mu prebehne prijemné mravenčenie po chrbte. Tak ako vždy. Už si na to zvykol tak, že je to preňho normálne. Partnerka mu zmizne a on venuje celu pozornosť kráľovi.* Aj energetickým smetelnikom dochádza energia, ale pre vás králi... aj poslednú šťávu. *Tak ako ostatne partnerky tak aj Jasona stiahne do tanca. Prirodzene. Jediný rozdiel oproti ostatným tancom je v tom, že z tohto mu rýchlejšie buší srdce. Viac vníma stisk jeho ruky. Jeho pohyby. Jeho celu existenciu. S úsmevom, že toto môže prežívať sa s ním hýbe do rytmu hudby a takmer prázdneho parketu.*
Přátelé, jistě. *Vrhne na ni pohled typu: To moc dobře znám taky. Když poté uslyší její reakci v mysli, koutky mu trochu vylezou v úsměvu a cítí se jako kdyby měl jejich vztah fanouška. Ve chvíli, kdy na něj promluví Jack, udělá jeho srdce kotrmelec. Celý ples byl příjemný a všechno, ale tohle mu až bolestně chybělo k tomu, aby si ho mohl užít.* Tak by to mělo vypadat. *Přikývne vážně a dostatečně královsky pro ty, kdo je pozorují z dálky. Ovšem ten, kdo je Jasonovi teď jediný blízko, Jack, může vidět, jak mu pobaveně zajiskří v očích. Jinak zaujme téměř okamžitě taneční postavení a tančí nejinak než s ostatními. Nedotýká se Jacka nijak nestandartně, přestože by si to přál. Pořád tu je příliš mnoho očí. Ale vílám by to nemělo připadat divné, protože už ho viděli tančit s kdekým. Dokonce i s lovkyní, což pro ně znamená vysloveně s kýmkoliv. Jason to tak samozřejmě nevnímá, ale hezky mu to hraje do karet.* Jste výborný tanečník. Škoda, že jsem vás našel až na konci plesu. *Maličko se usměje a pevněji stiskne ruku svého tanečního partnera. Doufá jen, že se mu tento risk ošklivě nevymstí.*
*Neunikne mu ako sa kráľovsky tvári. Aj keď teda... s Jackovim videním kde ma Jason namodrale vlasy ma čo robiť aby sa nesmial. Keď mu zaiskrí v očiach tak je to ten moment, ktorý mi chýbal. Ktorý jednoducho môže uzavrieť cely večer a vyhodnotiť ho ako úspešný. Tancuje s ním. A až ráno bude uvažovať nad tým, že to bol práve ich úplne prvý tanec.* Ďakujem, Vám tiež patrí môj obdiv. A viete ako sa to vraví... radšej na konci plesu než vôbec. *Pri stisku ruky sa nadýchne a na sekundu sa zasekne v tých čokoládových očiach. Potom už hudba dohrá a Jack pustí svojho partnera. Až ho to zabolí.* Ďakujem, za tanec, vaša výsosť. *Ukloní sa mu vo všetkej pocestnosti a naposledy sa naňho usmeje. Aspoň naposledy pre tento večer. Kývne na Triss, že môžu ísť a spolu s ňou vyrazí domov. Hneď ako ale opustí Faeriu tak oblek zmizne a je znova v pyžame. Tak teda si odchytia taxi lebo bosí šlapať nebude až do Park Slope a tam si hodí sprchu a zalahne do postele. Do pár minút je tuhý.*
*Ráno ho miesto budíka zobudilo zvonenie telefónu. V polospánku to ešte dvihol, niečo zahundral pričom si ešte utieral pusu od slín a chvíľu mu trvalo než mu došlo, že mu volá mama. A ešte dlhšie mu trvalo než zistil, že mu gratuluje k narodeninám. Dokonca ho stihla zahrnúť výčitkami, že si mohol zobrať voľno a prísť domov. Jack iba zmäteno pozrel na budík kde skutočne bol dátum 13. november. Pacol hlavou späť do vankúša. Presne do toho miesta tam slintal. A iba počúval. Ani nemá potuchy čo mu matka vravela. Len vie, že potom mu dala otca, ten iba prehodil pár slov a potom sa telefónu ujala jeho sestra. A potom aj deti. Jack iba ležal, pospával a pohmkával. Pravdepodobne aj niečo prisľúbil ale ani za živé prasa netuší čo. Potom teda vstal, nasypal Bobovi čerstvé granule a sám sa nachystal do práce. Tak nejak sa už zmieril s tým, že kocúr Jacka Hellera mu tu pravdepodobne ostal natrvalo. Občas bol príjemnou spoločnosťou. Hlavne keď sa nepokúšal zožrať Jacka. Alebo keď mu nežral pracovné dokumenty. Alebo keď ho nevraždil pohľadom. Odišiel do práce ale tam sa príliš neohrial. Ešte len si sadol ku stolu a už uňho bol šéf s tým, že má veľa dovolenky a že si ju má čerpať. A to u šéfa znamenalo, že ho dnes nechce vidieť. A najlepšie aj celý budúci týždeň. Tak si zobral pár dokumentov a vyrazil domov. Cestou ho zastavilo pár kolegov a kolegýň, aby mu pogratulovali. Pár odvážlivcov aj nadhodili vtip na piatok trinásteho. Čo ho prekvapilo bol darček od kolegyne z účtarny. Boli to hodinky, ktoré vyzerali veľmi elegantne ale zároveň sa dali spárovať s mobilom. Niečo čomu Jack absolútne nerozumel ale žene venoval úsmev a poďakoval. Došiel teda domov kde sa mu Bob za vyrušenie zahryzol do lýtka a chvíľu sa venoval pripájaniu hodiniek k mobilu. Potom práci a potom... napísal Jasonovi. Či by a ním niekam zašiel.* /Keď už mám tú dovolenku tak nebudem sedieť doma./ *A keď mu došla kladná odpoveď tak sa potešil. Napísal mu adresu kde sa stretnú a ešte sa pritom usmieval ako slniečko na hnoji. Sám sa obliekol do tmavomodrých džínsov keďže tie čierne si Jason zobral. Dá si o pár odtieňov bledšiu modrú košeľu a na to čierny sveter. V podstate vyzerá ako keby sa chystal na rande.* /Nechystám sa na rande./ *Presviedča sa zatiaľ čo si trochu upraví vlasy. Pred nedávnom si dal trochu zostrihnúť vlasy. Keď už sa tretí krát prezrie tak radšej si obuje už čierne kanady, zoberie čiernu rúšku a vyjde pred barák kde si odchytí taxi. Nadiktuje adresu v Brooklyne a v duchu sa teší ako maly chlapec. Nebol tam už sto rokov. Vystúpi na mieste, zaplatí a čaká. Odprace sa trochu bokom, aby si dal dole rúšku a zapáli si cigaretu.*
/A dost. Je tu někdo, kdo po mně nic nechce?/ *Rozhlédne se po své pracovně, ve které je regulerně zahrabaný v kusech pergamenu a cítí za dveřmi frontu víl, které se ho chtějí na něco zeptat. Předstírá však, že o nich neví a v klidu si řeší papírování. Jakmile se ozve první zaklepání, hru mu to zkomplikuje a on musí vzít své služebníky na vědomí.* Ano, ples. Jistě, ples. Květiny? Není to svatba. Nemusíte nikde vyvěšovat moje portréty. Zkuste na to jít klasicky, nemusíme na podsvět dělat nadstandartní dojem. Dojem udělá to, co obvykle máme. Zase ne takto obvykle! Nějaké dekorace být musí! *A tak podobně. Jelikož je to první velký ples, který organizuje, chce jak on, tak jeho poddaní, aby byl perfektní. Služebníci mu chtějí za každou cenu udělat radost, a tak vymýšlí až nesmysly. A Jasonovi z toho jde hlava kolem.* Myrius vám s tím pomůže. *Spasí ho jeden z rádců, který s pootevřenými rty začne klepat na dubové dveře.* /Jde akorát!/ *Jason vyskočí od stolu a přátelsky rádce poplácá po rameni s jasným gestem: Zdrhám, nechávám to na tobě, omlouvám se. Načež s vnitřním úsměvem, jelikož vně drží ledovou masku, vyrazí k sobě do komnat. Tam se převlékne do lidského oblečení- černého roláku a černého obleku. Zkouší roláky přivést do svého šatníku, ale nijak zvlášť pohodlné mu to není. Popotáhne si ho ukazovákem od krku a je mu jasné, že to bude dělat asi celý den. Poté vyrazí do lidského světa a hned jak tam vleze, pípne mu telefon. Zpráva od Jacka.* /Výborně! To krásně vychází./ *Chytí si taxíka a dojede na místo, kde má domluvený sraz s detektivem. Jelikož jejich schůzku neplánoval on, ani ho nenapadlo vzít s sebou oblečení, které příteli dluží.* Hmm... *Zamručí si spíše sám pro sebe, když vidí moře roušek. Možná by si měl taky nějakou pořídit, ale přijde mu to divné. Bůhví, co by si o něm mysleli pradleny, kdyby mimo lidského oblečení musely prát i náhubek. Konečně si všimne Jacka, který kouří nedaleko od něj a svižným krokem k němu zamíří. Jelikož už je tu docela zima, má na sobě svůj černý očarovaný kabát, na kterém se objevují a mizí poprašky sněhu. Je jasné, že je to magie, protože nesněží. Jakmile k detektivovi dojde, jemně ho políbí na tvář.* Zdravíčko, detektive. *Pousměje se a rozhlédne se po okolí. Nemá představu, co budou dělat, ale všechno je lepší, než plánování plesu.*
*Aj keď má na sebe čierny kabát tak sem tam si všimne čierny chlp z kocúra. Tak ich dáva dole zatiaľ čo si fajčí cigaretu. To že niekto k nemu ide si teda všimne až keď je priňom. Pohotovo sa na dotyčného pozrie a keď zistí, že je to Jason tak mu cez pery prebehne úsmev. A tak nejak mu aj zmäkne pohľad. Bozk na líce ho donúti, aby mu úsmev zotrval a trochu sklopí pohľad.* /Jackie, nie si šestnástka na prvom rande./ *Rýpne si doňho jeho ja a tak radšej pohľad dvihne a zapozerá sa Jasonovi do oči.* Tiež ťa zdravím. To s tým detektívom ťa nejako berie. *Nadhodí trochu s humorom, pretože si všimol, že ho tak oslovuje často. Prezrie si ho a automaticky mu rukou zmetie z ramena poprašok snehu. Pritom sa trochu zamračí.* Nehovor, že už niekde sneží. *Tak isto mu prejde rukou po klopy kabátu ale skôr to robí pre dotyk než, aby ho oprášil od snehu.*
*Všimne si, že ze sebe Jack něco sundává a automaticky mu problikne myslí vzpomínka na díru mrtvol. Pak ze sebe musel shodit hodně nepříjemných věcí. Ovšem to na sobě neměl tento kabát a zdaleka se netváří tak znechuceně jako předtím, takže jde jistě o něco méně hrozného. Nijak se nad tím tedy nepozastavuje a ani na to Jacka neupozorňuje, kdyby to náhodou dělal nevědomky. Ví, že potřebuje být co nejčistší.* /Takhle se na mě díval vždycky?/ *Ucítí něco podivného a neznámého. Být to kdokoliv jiný, než Jason, červenal by se. On se ale jenom trochu usměje a ukope ten podivný tetelící pocit někam do pozadí.* Máš pravdu, bere. Ovšem jestli ti to vadí, přestanu s tím. *Prohlédne si ho, jako kdyby pro něj hledal novou přezdívku a všimne si nového sestřihu. Sluší mu to. Ve chvíli, kdy mu přijde, že na blonďáka moc dlouho civí, pokrčí rameny a usměje se.* Ne, ve Faerii občas, ale to není pravý sníh. Je to kouzlo. *Uchechtne se a bradou pokyne na další místo, kde se zničehonic objeví sníh. Jelikož mu je Jackův dotyk příjemný, na chvíli zmlkne. Pak se ale vzchopí a živě se ho zeptá na následující otázku.* Co máme v plánu? *Nijak ho nezarazí, že užil množného čísla. Přeci jen minimálně mají v plánu být dnes spolu. Ale kdyby mu někdo zpětně pustil jeho slova, přišlo by mu, že to zní divně. Možná kvůli nově objeveným citům?*
*Zatvári sa ako keby usilovne premýšľal. Ale v podstate odpoveď pozná. Zahľadí sa na Jasona a než mu odpovie tak si ešte oblizne pery. Nevedomky.* Nie, nevadí mi to. Vlastne ak by si chcel kľudne mi tak môžeš hovoriť aj pri iných príležitostiach než je pozdrav. *Nadhodí dvojzmyselne a potom ho zaujme sneh na jeho kabáte.* Oh, aha. *Inteligentne odpovie a len tak pre dotyk... mu ešte opráši sneh aj z druhého ramena. A ani nevie, že sa ešte o niečo priblíži k Jasonovi. Len mu rukou prejde ešte po kabáte, aby ho upravil. Vychutnáva si tu blízkosť. Ma dokonca pocit, že z neho cíti to vílie mydlo. Nad jeho otázkou dvihne pohľad a na moment sa naňho pozrie. A potom presunie pohľad na ulicu, na jeden zapadnutý podnik.* Ideme sa zabaviť, Jasi. *Znova sa naňho usmeje a vyrazí k podniku kde veľkým neónovým písmom svieti Laser game. Vojde dnu a podrží Jasonovi dvere. Potom prejde k pultu a objedná všetko potrebné. Znudená slečna teda vytiahne dve vesty, ktoré mu dá a tiež ho inštruuje kde si môžu odložiť kabáty. Je tam pomerne prázdno. Vzhľadom k pandemii.* Tak poď. *Vyzve Jack Jasona a vedie ho do nejakej miestnosti. Popravde... nevyzerá to tam dvakrát luxusne. Dokonca by sa dalo povedať, že je to skôr neudržiavané. V podstate jediné svetlo tam sú rôznofarebné, neónové svetlá. Zavedie Jasona do šatne kde položí vesty na lavicu a vyzlečie si kabát. Ten zavesí do jednej skrinky. A taktiež sa zbaví aj svetra.* Snáď ťa to bude baviť. *Zauvažuje nahlas a navlečie sa do vesty.*
*Tiše polkne, jelikož olíznutí rtů mu automaticky přesměruje myšlenky někam, kde je zrovna teď nepotřebuje. Moc tomu nepomůže ani to, co Jack hned vzápětí řekne. Tedy, nepomůže. Pokud je Jackův úmysl, aby ho opřel o první zeď, kterou najde a na místě si ho vzal, pak to tomu pomáhá až až.* Beru na vědomí. Možná to vyzkouším hned při první příležitosti. *Svůdně zvedne jeden koutek v úsměvu, aby nebyl jediný, kdo je v momentální situaci napjatý. Trochu ho z toho vyhodí následující komentář ke kabátu a je za to upřímně docela vděčný. Sice se umí kontrolovat téměř dokonale, ale to téměř ho teď pokoušelo čím dál tím víc.* Je to roztomilá magie. *Pousměje se a shlédne na Jackovy ruce, co mu upravují kabát. Aniž by se nad tím dvakrát zamyslel, sám zvedne ruku a lehce mu přes hřbet ruky přejede ukazováčkem. Zatím se vyžívá v tom, že díky kabátu je jeho společník ještě blíž. Když Jack promluví, ani ho to nijak z jeho slastného tranzu nevytrhne, protože ho detektivův příjemný hlas neruší. Líbí se mu, jak mu říká. Chvíli nijak nereaguje a až když blonďák vyrazí, jde za ním.* /Laser game? Hmm, co to je?/ *S kočičí ladností se kolem Jacka protáhne dveřmi a začne se rozhlížet. Rozhodně by to nenazval luxusním podnikem, ale neonová světla a šero mu jaksi rozpumpují krev. Je to zvláštně příjemně temná atmosféra. Po výzvě následuje Jacka a na pultu u znuděné paní si ještě vezme letáček, kde je všechno vysvětleno. Následně si odloží kabát a sako a dle Jackova příkladu si začne oblékat ochrannou vestu. Když je hotov, uklidí si oblečení do skřínky vedle té Jackovy a znovu se zahledí na letáček.* Domnívám se, že by mohlo. Ale možná ještě budu potřebovat pomoc předtím, než dostanu zbraň do ruky. *Ukáže na obrázek na letáku a pousměje se.*
*Sleduje tie jeho zvodné pery a najradšej by sa na ne vrhol. Jeho prítomnosť ho opantáva a popravde... v tom pocite sa doslova mácha ako handra vo vode.* Hmm, protestovať nebudem. *Zašepká a potom presunie pozornosť na kabát. Asi ak by pokračoval tak by si zastavil taxík a s Jasonom sa nechal odviesť domov. S tým že by dal poriadne dýško ak by taxikár porušil všetky dopravné nariadenia. Ale to ako sa k nemu priblíži ho ešte viac vnorí do toho opojného pocitu. Skutočne by sa mu hodil okolo krku a kašlal na celý plán čo mal. Alebo respektíve má. Potom sa ale trochu preberie.* /Sex na verejnosti? Nie je to zlý nápad ale je na to celkom chladno./ *Rozhodne sa, že bude pokračovať v pláne a tak teda stojí pri pulte kým baba chystá vesty. Kým sa dostanú do šatne tak Jack na Jasona hodí sem tam úsmev. Hlavne kvôli tomu, že sa na laser game teší. A teší sa na to, že si to zahrá s Jasonom. Počká kým sa aj Jason nachystá a prezrie si ho.* /Tak teraz vyzerá božsky./ *A telom sa mu rozbehne vzrušenie, ktoré nie je tak úplne iba z hry.* Je to v podstate jednoduchá hra. Máš vestu, ktorá je ako keby terč. Dostaneš zbraň a úlohou bude... *medzi tým čo rozpráva dôjde až k nemu* ...aby si ma trafil. *A to už zašepká tesne pri ňom. Upraví mu vestu a už sa chystá ho pobozkať.* Môžete ísť! Máte to nachystané! *Lenže baba od pultu to trochu prekazí.* Tak čo, ideme na to? *Pozrie na Jasona a dovolí si natoľko uvoľniť, že sa naňho zazubí ako rošťák.*
/Ale kruci./ *Kousne se do rtu, když Jack pokračuje ve flirtu a cítí, jak se v něm buduje touha. Ale teď ne. Mají v plánu spolu nějak strávit den a upřímně ho zajímá, co si detektiv připravil. Přeci jen nějaké zážitky by s ním měl moc rád, a tak se musí držet na uzdě. Je mu jasné, že kdyby se tomu všemu poddal, z dnešního plánu by moc nezbylo. Kdykoliv se na něj jeho společník usměje, oplatí mu to. Má radost, že se oba nenechali strhnout a dostali se až sem do místnosti. Když se dopřipraví, všimne si, jak se na něj Jack dívá.* /Mám tu vestu nějak špatně?/ *Podívá se dolů na vestu, u čehož mu spadnou tmavé vlasy do čela, a když zvedne pohled, Jack už je u něj. Naslouchá vysvětlení hry a proti své vůli se zachvěje vzrušením, když mu uslyší jeho šepot. Ucítí jeho teplý dech. Sjede ho pohledem a sám shledá, že mu svým způsobem bojová výstroj moc sluší. Jakmile mu upraví vestu, potvrdí jeho předchozí obavy. Ale na to už se Jason nesoustředí, myslí jen na to, jak blízko jejich rty jsou. Samozřejmě do chvíle, kdy přijde paní a jakoby ho polila studenou vodou.* Jsem připraven. *Přikývne s vážností vojáka, co se hlásí do služby. Ve chvíli, kdy zaznamená Jackův úsměv, sám shodí vážný výraz a skoro by se dalo říct, že se zakření.* Máme to nachystané, takže... *Pohladí Jacka po vestě a vydá se ze šatny ven. Tam už na něj čeká modře svítící zbraň, kterou mu podává pracovnice Laser game a téměř ospalým hlasem ho navádí, kam má jít. Naposledy se tedy usměje na Jacka a rozeběhne se k vzdálenému úkrytu. Sníží se, aby ho tolik neosvětlovalo všudy přítomné neonové osvětlení a čeká, než si najde své místo i detektiv a hra započne.*
*Niekedy keď nad tým hlbšie uvažuje tak ho fascinuje ako sa s Jasonom dokáže uvoľniť. Napríklad aj teraz. Je mu jedno či stoja v šatni kde sa podlaha neumývala už pár rokov alebo niekde inde. Nič naokolo neexistuje. Aspoň do momentu keď ich vyruší slečna.* /Tak blízko a zároveň ďaleko./ *A trochu sa oddiali. Musí sa usmiať ešte viac keď sa Jason zatvári ako praví vojak. Mykne teda hlavou, že môžu vyraziť. Ide za Jasonom a popravde si ten pohľad užíva. Hlavne na jeho pozadie. Od babenky si vezme zelenú zbraň a opätuje posledný pohľad Jasonovi. Vydá sa na druhu stranu. V hernej miestnosti sú jediným zdrojom neónové svetlá. Ale nie je ich toľko, aby zaniklo akési šero ktoré pomáha v tom sa skryť v nejakých kútoch. Jednoducho to je dosť premyslená miestnosť. Využije roh s nejakou sieťovinou kam dopadá čo najmenej svetla. Prikrčí sa a chvíľu čaká. Musí sa pousmiať.* /Ako moc sa to podobá na moju prácu?/ *Napadne mu a rozhodne sa vydať na prieskum. Z rohu sa presunie za nejakú nízku stenu kde si musí čupnúť. Zbraň v ruke nachystaná na streľbu tak ako je naučený z práce. Sleduje pozorne priestor ale Jasona nevidí. Cez svetlá prikrčene prebehne k nejakému krytu za ktorý sa skryje.*
*Jakmile to začne, musí sám sebe v hlavě přemluvit, že se jedná o hru. Jelikož mu dost let šlo o život, jeho tělo se automaticky chová jako by tomu tak bylo i nyní. Fakt, že už nemá Jacka na obzoru mu to moc neusnadňuje, a tak upře mysl k tomu poslednímu pohledu, který sdíleli. A tehdy se to stane. Tehdy přepne do herního módu. Koutky mu vyletí vzhůru a vykoukne zpoza svého úkrytu. Jacka nevidí a v duchu mu zalestká, že se ukryl dobře. Po pečlivé analýze situace udělá kotoul do skrýše, která je trochu blíže vchodu. Zbraň drží jako zkušený sniper, ale pravdou je, že se střelnými zbraněni zdaleka neordinuje tak čistě a hezky jako se sečnými. Hlavou mu probleskne vzpomínka na rozstříleného démona v nočním klubu a sám sebe v úkrytu pobaví. Napadne ho totiž, že Jack by asi jeho bezstarostným střílením moc unesený nebyl. Všimne si, že se jeden z pruhů neonových světel na chvilinku přeruší a udělá si tak lepší obrázek o Jackově lokaci. Rozhodně ne však přesný. Zády se přitiskne ke zdi svého krytu a prohlédne si laserovou zbraň. Nadále svítí, takže předpokládá, že nabitá je. Poté se poměrně odvážně rozeběhne směrem, odkud tušil Jacka, ale ještě daleko před tím se sklouzne po zemi k jakési zástěně a vykoukne opatrně zpoza ní.*
*Adrenalín z hry mu ide telom. Hlboká sa nadýchne a vydýchne. Sleduje okolie zo svojho úkrytu a dúfa, že uvidí nejaký pohyb. Teda konkrétne Jasonov pohyb. Lenže zo svojej polohy nevidí nič.* /Určite si musel všimnúť nejaký pohyb./ *Napadne mu a radšej svoje myšlienky utne. Aj keď možno by tuto Jasonovu schopnosť vedel nejako využiť. Po kolenách sa prešuchne ku stene kde je tieň a rozhliadne sa. Uvidí úkryt ale cesta k nemu vedie cez neonovu cestu. Z kolien sa preváži na nohy ale stále ostáva v pokľaku. Rýchlo sa rozbehne cez ten pľac kde ho Jason jednoznačne uvidí. Je to kúsok ale šikovný strelec by to možno zvládol.*
*Pozorně se rozhlíží a pomalu slyší, jak mu vlastní krev bubnuje v uších. Upře pohled na osvětlenou cestu nedaleko od sebe a přemýšlí, jestli je Jack v takové pozici, že musí tolik riskovat. Je totiž jasné, že se jedná o velmi nebezpečnou stezku. Připraví si tedy zbraň do vhodného úhlu a trochu se vykloní z úkrytu. Střelí po Jackovi, ale trefí se mu těsně za paty. Následuje pohledem světelný paprsek a ve vteřinu, kdy si je jistý, že minul, zkusí střelit znovu. Jeho poloha je odhalena, jde mu jen o to zjistit, jestli je mezi střelami časová prodleva. Pár vteřin se nic neděje. Až poté se mu podaří vystřelit.* /Tři sekundy. Až moc dlouho. Nemohu tedy jen tak nazdařbůh střílet./ *Pomyslí si a pružně se přesune k mizerné zástěně, musí skoro ležet na zemi, aby nevykukoval. Na druhou stranu je ale blíž jeho cíli, takže tu nevýhodu přežije.*
*V podstate z toho úkrytu veľa možností aj tak nemá. Teda mohol sa ešte plaziť po zemi ale tomu by sa rád vyhol. Tak to teda prebehne. A musí sa sám pre seba pousmiať keď počuje taký ten elektriký výstrel. Jeden a o tri sekundy další. Skončí za krytom a zahľadí sa smerom odkiaľ išiel výstrel. Potom skontroluje možné úkryty okolo seba. Zvolí teda taktiku, že pôjde Jasonovi naproti. Alebo aspoň si myslí, že naproti. Rýchlo a nenapadne sa prekulí za stĺp, smerom od kiaľ bežal. Zo svojej pozície striehne na nejaký pohyb.*
*Snaží se dostat k Jackovi co nejblíže, aby ho mohl střelit a vyhrát. Vzbudila se v něm po dlouhé době soutěživost, pro kterou jindy neměl moc důvod. Přeci jen je to král, není moc víc, co by si mohl přát. Usměje se, když znovu pocítí příjemný proud adrenalinu. Po loktech se odplazí na lepší místo. Zástěna je tam tak vysoká, že může být v podřepu, aniž by se připravil o bezpečí a dovolí si trochu protáhnout krk. Neočekávaně mu křupne.* /Ale sakra./ *Změnil už tolikrát místo, že by nemusel být problém, že byl prozrazen. Křupnutí ho ale citlivému sluchu prozradí nanovo. Zadrží dech a opře si čelo o svůj úkryt, což je vzhledem k čistotě celého podniku docela risk. Naštěstí tam nic nelepí, ani se nestane nic podobně nechutného. Ovšem nechce se mu hýbat, kdyby ho náhodou Jack přeci jen neodhalil.*
*Trpezlivo čaká a sonduje priestor. Pritom si spomenie na to koľko krát takto vyčkával na nejakú chybu zločinca po ktorom išiel. Rozdiel je ale v tom, že toto je hra a nejde mu o život. Ale aj keď nie je súťaživí tak predsa len chce vyhrať.* /Moje ego by si ma podalo ak by som prehral./ *Snaží sa zachytiť čokoľvek čo by mu určilo Jasonovu polohu. Našťastie nehrá žiadna hudba iba je počuť tichý šum svetiel. A potom začuje praskanie ako keď si niekto naťahuje prsty alebo krk. Usmeje sa. Ak by sa rozhodol na ústup tak by ten zvuk nepočul, pretože by bol ďaleko. Takto je ale dosť blízko. Presunie sa od stĺpika k zástene a ďakuje bohu, že si zobral tie kanady lebo môže našlapovať potichu. Od zásteny rýchlo prejde k úkrytu. A tam sa postaví vo svojej plnej výške. Je od Jasonovho chrbta asi tak štyri metre. Na nič nečaká s vystrelí po ňom.* Astala vista, bejby. *Povie keď vidí ako Jasonova vesta zasvieti na červeno. Dvihne zbraň a odfúkne neexistujúci dym z hlavne. Ako v westernovke.*
*Je mu jasné, že pokud to Jack slyšel, je to prohraná hra. Nemá nadpřirozený sluch, a tak samozřejmě necítí jeho kočičí našlapování. Ve chvíli, kdy zasviští laser šerem, ví, co se stalo. Ani se nemusí podívat na svou hruď, která září jasně červenou barvou. Zasměje se jeho hlášce, přestože Terminátora neviděl a všimne si, jak sfoukl laserovou zbraň.* Pěkně zahráno. *Usměje se a přijde k němu blíž. Teď už se před ním schovávat nemusí.* /Doufám, že není jeden z těch vítězů, co mi to bude neustále předhazovat. Ačkoliv, nejsou takoví všichni?/ Dáme odvetu nebo máš dneska ještě jiné plány? *Usměje se na něj a mírně nakloní hlavu na stranu. Svým způsobem by chtěl možnost ho ještě porazit, ale jelikož to vypadá, že to má Jack naplánované, chce mu pro to dát prostor.*
*Keď k nemu Jason ide tak si automaticky chce dať zbraň do púzdra lenže... žiadne nemá. V duchu sa iba plácne do čela. Nejaké rozpaky nedá na sebe poznať a zahľadí sa na moment na neónový strop ako keby tam hľadal odpoveď.* No, chcel som si ešte dnes umyť okna a vydrhnúť podlahy ale...*Pozrie na Jasona a zaiskrí mu v očiach. Alebo to je iba odraz neóniek?* ...ale odveta znie lepšie. *Nakloní sa cez prekážku a pritiahne si Jasona za vestu k sebe. Dá mu poriadny bozk so všetkým ako sa patrí a potom ho pustí.* Minúta a začíname. *Z tej výhry je nabudený. Usmieva sa a počúva k nejakym sudom za ktoré zájde. A od tadiaľ sa prikrčene presunie za polostenu hľadajúc úkryt.*
*Všimne si automatického pohybu, ale nijak ho nekomentuje. Je mu jasné, že je zvyklý pracovat s reálnými zbraněmi a ty pak někam musí odložit. Vyčkává klidně na odpověď, a když se mu jí konečně dostane, uchechtne se.* To zní rozhodně jako plán. *Okomentuje to s pozvednutým obočím a čeká, až dopoví, co má na srdci. Z jeho tónu je jasné, že to bude pokračovat. Ovšem nečekal, že to bude pokračovat takhle. Ne, že by si stěžoval. Když si ho Jack přitáhne, automaticky ho obejme kolem pasu a polibek mu oplatí. Dodá mu to jakousi energii na plánovanou odvetu, a tak když se odtáhne, tváří se vyzývavě.* Minuta, dobře. *Kývne s rošťáckým úsměvem a vyběhne. Doběhne na druhou stranu místnosti a opře se o sloup, za který se schová.*
*Mal čo robiť, aby sa z toho bozku odtiahol. Ale predstava ďalšej hry je dosť silno lákavá. Skryje sa za polostenu a v podrepe sa presunie sa další úkryt ale ani tam neostane dlho. Pregúľa sa po zemi k nejakému sudu a tam chvíľu zotrvá. Pozrie sa na protiľahlú stranu miestnosti ale zo svojej pozície veľa toho nevidí. Tak sa presunie za nejakú stenu kde je vojenská plachta.* /To je lepšie./ *Prezrie si priestor či neuvidí pohyb.*
*Jakmile se dostane na své místo, vyhlédne z něj, aby si zkontroloval situaci. Není to žádná sláva, před sebou má zástěnu, která mu stojí v cestě. Nevidí přes ni takřka nic, a tak se k ní po čtyřech přesune a vykoukne zpoza ní. V rozhledu mu brání jakási splétaná síť, a tak ji odtáhne rukou a konečně vidí všechno, co se kolem děje. Před jeho stanovištěm svítí pohyblivé neonové světlo.* /Zprava, doleva. Zprava, doleva./ *Zkoumá tempo světla, kdyby se potřeboval mimo záři přesunout. Všimne si moc pěkné zástěny nalevo, kde ho ani moc neomezuje ono světlo. Když bude vpravo, trvá mu docela dlouho, než se dostane doleva. Plus ta zástěna je již mimo jeho světlo, takže zpětně se o něj nebude muset bát. Dokonce to osvětlí kohokoliv, kdo by na něj chtěl jít zezadu.* /Teď!/ *Pořádně se rozhlédne a ve chvíli, kdy je pohyblivé světlo vpravo, vyběhne do svého nového úkrytu.*
*Nejakú chvíľu čaká a sleduje terén. Iba periférne zachytí mihotajúce sa svetlo. Vyrazí prikrčený k ďalšiemu úkrytu. Teraz si prakticky ľahne za nízku prekážku. Nie je to dvakrát výhodná pozícia takže rýchlo skontroluje okolie. Nikde nič si nevšimne a tak sa bleskovo vyhupne na nohy a cez pas svetla prebehne až za stĺp. Bol to risk ale...* /Je to hra. Trochu risku nezaškodí./ *Zošuchne sa po stĺpe k zemi a trochu sa vykloní, aby videl okolie. Srdce mu bije rýchlo. Adrenalín sa mu ženie telom. Presunie sa za úkryt bližšie k stredu miestnosti.*
*Trochu ho znervózňuje, že nikde ve své blízkosti nevidí Jacka. Rozhlédne se všude kolem sebe, i dozadu, aby se neopakovala předchozí situace. Ale nepomůže mu to, detektiv není nikde v jeho zorném poli.* /To se musí změnit./ *Přeskočí bednu, která ho doteď chránila před zásahem a běží trochu více vpravo. Tam jedině může být, když vlevo měl Jason tak pěkný výhled. Takže se též nachází u středu místnosti. Zkontroluje si zbraň jako kdyby na ní poznal nějakou vadu a přimhouří soustředěně oči, když se rozhlíží. Jakmile se Jack pohne, měl by to vidět. To samozřejmě platí i naopak.*
*Rozhliadne sa okolo seba. Kontroluje každý detail ale nikde nič. Iba svetlá, z toho niektoré blikajú a temné zákutia. Jediné čo počuje je bzukot neónky čo je nad ním. Pomaly sa klakne na kolená a obzrie si bedňu, ktorú plánuje využiť ako svoj úkryt. S vidinou toho, že sa znova musí zvaliť na tu špinavú zem sa nadýchne. A potom sa prekulí za bedňu kde si okamžite drepne a rozhliadne sa.*
*Upřeně sleduje to místo, kde je přesvědčen, že se Jack musí nacházet. Nemá o tom absolutně žádný důkaz, jde jen o jeho teorii. Jestli totiž není tam, pak by se buď vůbec nepohnul ze svého startovního místa a nebo má Jason špatný pojem o místnosti. To by snad neměla být vůbec možnost. Téměř hypnotizuje šero, takže se mu už skoro zdá, že se v něm vykreslují různé obrazce. Skoro nemrká. A pak se to stane. Uvidí jakýsi pohyb, který se nezdá jako výplod jeho fantazie. Rychle vystřelí. Červené světlo, které se rozzářilo v jinak téměř absolutní tmě mu dá najevo, že se trefil.* Jak jsi to říkal. Astala vista, baby! *Zářivě se usměje a přijde až k němu za bednu. Nabídne mu ruku, aby mu pomohl se zvednout.*
*Zvuk elektrického výstrelu nečakal. A už vôbec nečakal, že keď si drepne za bedňu tak mu bude svietiť vesta na červeno.* Dočerta. *Šepne potichu.* /No, Jackie, ak by si bol v práci tak si teraz mŕtvy./ *Uchechtne sa nad tým keď počuje Jasonove slová. Pekne mu to vrátil. Pozrie sa naňho ako nad ním stojí a príjme jeho ruku.* Hm, myslím že je v tebe potenciál na detektíva. *Povie to nízko položeným hlasom ako keby ho zvádzal. Vlastne ho zvádza! Tak ako pred tým si ho pritiahne za vestu k sebe a napadne jeho pery. Náruživo ho pobozká a voľnou rukou mu prejde cez prednú stranu vesty až dole. Šikovno svoju ruku dostane nie len pod vestu ale aj pod rolák a pohladí ho po brušných svaloch. Pustí jeho pery a dramaticky sa pozrie na hodinky na ruke.* Máme ešte desať minút. *Hodí naňho vyzývavý pohľad a dravo sa naňho usmeje. Pravdou je, že hra s Jasonom ho celkom rajcovala.*
*Usmívá se, když si Jack nechá pomoci a je rád, že se mu podařilo tohle kolo vyhrát. Vzhledem k tomu, jak se ohledně detektiva cítí, nejspíš by dvě porážky přežil. Ovšem tohle je rozhodně příjemnější stav. Jedna jedna, pěkná remíza. Po Jackových slovech se usměje. Původně kvůli tomu, že mu přijde ta poznámka roztomilá. Jeho rty se však zvlní do spíše vyzývavého úsměvu jako reakce na detektivův příjemně hluboký hlas. Ve chvíli, kdy si ho jeho laser game protivník přitáhne za vestu, je velmi rád, že ji má. Položí ruku, ve které nedrží zbraň Jackovi vzadu na krk a přitáhne si ho tím ještě blíže. Cítí, jak mu prsty cestuje po citlivém místě a v polibku se usměje. Nepřestává se usmívat ani když se od něj Jack odtáhne, ale vyrazí ze sebe nespokojené zamručení. Následuje detektivův pohled a vidí hodinky. Jelikož se ale o časový limit nestaral, neví, co to znamená. Když to však Jack řekne, bez jakéhokoliv dalšího slova odloží zbraň na bednu, za kterou se Jack chtěl schovat, a oběma rukama si ho přitáhne do pevného objetí. Zatímco mu jednou rukou zamíří do kalhot, začne ho pomalu, ale pečlivě líbat na krku.* /Deset minut, hmm./
*To nespokojne bručenie ho pobaví. Ale zachová si pri pohľade na hodinky vážny výraz. Potom ho ale svojim pohľadom vyzve a dúfa, že tu výzvu prijme. On svoju zbraň nechal na zemi takže voľne ruky má už dávno. Spokojne vydýchne keď si ho pritiahne do objatia. Svoju ruku nespúšťa z jeho citlivého brucha a pritom zakloní hlavu, aby mu umožnil lepší prístup. Druhou rukou mu vojde so vlasov, ktoré pocuchá. Má rád ten pocit keď mu Jasonove vlasy pretekajú pomedzi prsty. Keď ucíti jeho ruku vo svojich gatiach tak na nič nečaká a plynulo z brušného svalstva prejde k lemu nohavíc, šikovno ich rozopne a vkĺzne dnu. Predsa len ten pocit, že každú chvíľu príde ta baba od pultu je v určitom smere vzrušujúci. Srdce mu bije divoko. Obaja sú skoro v strede miestnosti takže skutočne stačí, aby obsluhujúca slečna iba došla medzi hlavný vstup a načapala by ich pri činu.*
*Je rád, že správně pochopil Jackovu výzvu. Rozepne mu tedy kalhoty, aby měl alespoň nějaký manévrovací prostor a ukazováčkem mu lehounce přejede po linii podbřišku, těsně nad tím, na co se má v plánu soustředit v rámci vtěřin. Nemůže totiž plýtvat časem kvůli nějaké zdrženlivosti, na tu nemají čas. Jejich deset minut ubíhá velmi rychle.* /Vzrušující./ *Jemně sevře jeho kůži na krku zuby a spokojeně zavrní, když ucítí jeho ruku ve vlasech. Na své vlasy je dost citlivý, a proto jediný, u koho je mu tento dotyk vyloženě příjemný je Jack. Když ucítí, že se i Jackova ruka dostala na místo, usměje se a vrátí se s polibkem na Jackovy rty. Hladově, celé to šero s poblikávajícími neony tomu dodává pěknou atmosféru a Jason to silně pociťuje. Uchopí jeho penis a začne po jeho délce pomalu přejíždět. Kdykoliv může někdo přijít, ale stejně to nechce uspěchat. Prozatím.*
*Pod tým dotykom sa mu stiahnu svaly na bruchu. To ako si Jason dáva načas ho napína ako strunu. Cíti ako mu z toho vzrušenia zacuká v penise. Vzdychne. Potichu. Nevie sa ho dočkať. Hladový bozk mu s rovnakou razanciou vracia. S rukou v Jasonovych nohaviciach hýbe po jeho penise v pravidelnom rytme. Nie rýchlo ale ani pomaly. Vzdychne mu priamo do úst keď sám ucíti jeho ruku. Z toho pocitu o trochu pevnejšie stisne ruku, ktorou ho spracováva. Preruší bozk a skloní na moment pohľad, aby sa na tu scenériu pozrel. Atmosféra svetiel, adrenalín z hry, Jasonova vôňa a jeho dotyky ho dosť rýchlo dostali do varu. Dvihne k nemu zrak a usmeje sa. Ako nejaká šelma čo má v pláne sa zahryznúť do koristi. Pustí jeho vlasy a vďaka voľnej ruke o pomôžem Jasonovi trochu stiahnuť nohavice a vytiahnu mu ho z nich von. Hneď nad to to využije k tomu, aby ruku presunul a pohladil ho po jeho citlivom bruchu až k línii V a znova späť. Hladí ho doslova motýlím dotykom, aby ho priviedol do šialenstva.*
*Pod prstem ucítí, jak Jackovo tělo reaguje na jeho dotek. Zatnuté svaly. Svůdně zamručí, je rád, že na něj má takový efekt. Je to totiž dost vzájemné. Už ten polibek samotný s ním docela cloumá, ovšem potom přijde Jackova ruka. Jako reakci ho kousne do rtu. Ne moc, ne málo. Nebude z toho mít nepříjemný pocit na rtu, ale určitě to ucítí. Hned vzápětí Jack zavzdychá a to Jasonovi ještě přidá do jeho míry vzrušení, mimo silnější stisk. Už už chce protestovat, když Jack přeruší polibek, ale pak si všimne co dělá. Rozhlédne se po scéně stejně jako on. Čas už jim musí nutně docházet. Zrychlí pohyb, kterým Jacka uspokojuje a vášnivě se mu zableskne v očích, když si Jacka prohlédne. Nechá se částěčně svléknout, ale ani zdaleka neočekává, že se ho Jack rozhodne trýznit. Při jemňoučkých pohlazeních zalape po dechu a mírně zakloní hlavu.* Detektive...*Zašeptá hlubokým hlasem a upře na něj plamenný pohled.*
*Cíti na pere stisk zubov. Vzrušene vydýchne a cíti ako ho prijemne zabrní to miesto. Vzadu v hlave mu blikajú mentálne hodinky, ktoré odratávajú čas, ktorý im ostáva. A že je ho celkom málo. Sleduje ten pohľad, ktorým ho Jason obdaruje. Prejde mu po celom tele prijemné mravenčenie. Dýchanie ma zrýchlené a aby nestonal nahlas tak si zahryzne do vlastnej pery. Cíti rýchlejšie pohyby ruky a to donúti aj jeho, aby svoje tempo zrýchlil. Páči sa mu ako reaguje na jeho hladenie. Hypnotizovane sleduje jeho lapanie po dychu. Vpíja sa do jeho pohladu a ma z neho pocit, že horí. Sám prerývane dýcha.* Koniec! Čas Vám vypršal! *Ozve sa slečna a vojde dnu. A ostane stáť pri hlavnom vchode odkiaľ ma perfektný výhľad na to ako si dvaja chlapi, rovno uprostred miestnosti, navzájom honia. Jack na votrelca otočí hlavu ako keby sa nechumelilo. Ale prepáli ju tým najchladnejšším pohľadom.* Vypadni. *Povie jej mrazivo. A dúfa, že na to slečna zareaguje a odíde.*
*Cítí, jak ho pohlcuje vášeň a čím dál tím méně myslí na časové omezení. Jednou začas mu na mysl přijde, že by mohl kdykoliv někdo přijít. Ale nějakým zvláštním způsobem tomu to riziko ještě přidává a Jason se rozhodně nemá chuť nějak omezovat. Přeci jen spolu nebyli velmi dlouho,a když už podlehli touze natolik, aby začali...* /Tak nehodlám jen tak přestat./ *Všimne si, jak Jack blokuje své hlasové projevy a má chuť mu to trochu ztížit. Jednou rukou zabojuje s páskami a zapínáními a přehodí mu vestu přes hlavu. Pak už mu překáží jen tričko a to vyhrne a začne ho líbat na citlivé hrudi. Ovšem poté je moc zaneprázdněn vlastním prožitkem, aby byl schopen dělat cokoliv jiného, než se soustředit na pravidelné tempo ruky na Jackově penisu. Z jeho opojení ho trochu vytrhne cizí hlas, který do jejich laser game příjemného dne vůbec nepatří. Je to narušitelka. Vyšle k ní tedy dost výmluvný pohled, a když zaznemaná, že Jack dělá to samé a dokonce i na verbální úrovni, donutí se zdržet smíchu. Aniž by čekal, jestli zřízenkyně odejde, vrátí se s polibky na Jackovu hruď.* /Klidně doplatím přetažený čas, ale proboha odejdi./ *Pomyslí si, ale na druhou stranu je mu dost jedno, jestli zůstane a bude se dívat.* /Co jiného udělá, zavolá policii?/ *Pobaví sám sebe a nadále se věnuje detektivovi jak nejlépe umí.*
*Lomcuje ním túžba. Ale snaží sa byť trochu pri zmysloch. Lenže keď keď ho Jason dostane z vesty a vyhrnie mu košeľu tak hádže svoje sebaovládanie za hlavu. Potichu zastoná. Určite to nie je tak nahlas aby to ta slečna počula ale s tým ako ho perami laská na hrudi, určite pridá na intenzite. Dokonale ho ale vytrhne slečna, ktorá si asi musí teraz pripadať, že je pri živom porne. Jack ju teda posle kade ľahšie ale ona aj tak stojí a otvára pusu ako ryba na suchu. S rukou na Jasonom penise síce spomalí tempo ale neprestáva. Prepaluje ženu pohľadom a dúfa, že sa otočí na päte. Vzrušene vydýchne keď sa Jason začne znova venovať jeho hrudi.* Okamžite. *Dôrazne na ňu skoro zakričí a konečne sa slečna otočí a zmizne. A Jack zvrtne pohľad Jasona a šikovne mu rozopne vestu, ktorú odhodí na zem. Pritiahne si ho do bozku a začne ho vyzliekať z roláku. Chce ho cítiť čo najbližšie k sebe. Hladí ho po každom odhalenom kúsku tela a vychutnáva si to teplo, ktoré z neho vyžaruje. Viac si ho pretiahne na seba až sa oprie o bedňu čo je za ním.* Ak volá políciu tak mame tak päť minút. *Povie mu medzi bozkami a rozhodne teraz nechce strácať čas.*
*Když jeho polibky sklidí na hlasitosti nabývající úspěch, rozhodně nemá v plánu přestat. Nejraději by nepřestával vůbec. Nehledě na nějaký časový limit, teď tu má konečně svého Jacka a nikdo mu to nemůže jen tak překazit. Když se o to tedy paní pokusí, nechává řešení toho malého problému na Jackovi. Líbí se mu, jak se zhostil autoritativní role a rozhodně mu do toho nehodlá nijak vstupovat. Tichounce si mu odfoukne do hrudi, když efektivně vyžene ženu. Je to jakási směs pobavení, spokojenosti a obecně vzrušení. Zpomalení Jackova tempa si všiml, ale jeho tvrdý hlas mu to několikanásobně kompenzuje.* /Takže to nebereme na vědomí.../ *Napadne ho, když ho začne Jack vysvlékat a u roláku se zavrtí tak, aby mu to co nejvíce ulehčil. Stejně je pak celý rozčepýřený, ale nestíhá se nad tím zamýšlet, protože je příliš zaneprázdněný oplácením polibku. Úplně mu vysvlékne košili a natiskne se na něj nahým tělem. Pokud by někdy Jason četl adolescentní román, kde by hlavní postavy byly spalovány vášní, teď by to pochopil. Má pocit, že je pokožka obou dvou vroucí, ale natolik jiným způsobem, aby cítil to teplo.* Pět minut? Co chceš dělat? *Spiklenecky se na něj zazubí mezi polibky a volnou rukou mu stiskne zadek. Docela se mu líbí bedna, u které se nachází, ale rozhoduje se nechat další akci na Jackovi. A to ani neví, že jsou dnes jeho narozeniny.*
*By si pripadal aj ako hrdina, že vypakoval slečnu preč ale akonáhle sa otočí na Jasona tak na to aj zabudne. Jeho hlava je zamestnaná niečim úplne iným. A to hlavne jeho polonahým milencom. Páči sa mu ako má vlasy na všetky strany a tak mu jednou rukou do nich vojde, aby ich ešte viac upravil. Vzdychá a viac sa oňho otrie, aby ho cítim. Nevie s toho pocitu nabažiť. Hlavne keď vie ako malo sa vidia. Pobozká ho keď sa ho opýta čo by chcem robiť tak trochu sa oddiali a podozrievavo sa naňho pozrie. Je to možno sekunda.* Kto ti to povedal? /Asi by ma to nemalo prekvapovať./ *Starosti si s tým nerobí. Znova ho pobozká a objime Jasona okolo pásu a pritom sa vyhupne na bedňu. Nie je až tak vysoká. Skôr tak akurát. Pohladí ho po boku.*
*Až ve chvíli, kdy mu vjede do vlasů mu dojde, že asi musí vypadat poměrně žalostně. Ale nechává to protentorkát plavat a zatlačí mu hlavou proti ruce, jako kdyby se s ní mazlil. To, že se o něj Jack otírá ho dovádí skoro k šílenství a rozhodně dvakrát nepřemýšlí nad svými slovy. Proto když na něj blonďák po chvíli promluví, podívá se na něj touhou rozostřeným zrakem a trvá, než mu dojde význam slov.* Kdo mi řekl co? *Nakloní nevinně hlavu na stranu a je vidět, že neví, o čem Jack mluví. Ovšem když předním hopne na bednu, veškeré zmatení mu z tváře vymizí a ví přesně co dělat.* Jako kdyby na to byla dělaná. *Pousměje se, stáhne Jackovi kalhoty i trenky a nasliní si prsty, přičemž je při dalším polibku do Jacka zasune a akci opakuje tolikrát, dokud nemá pocit, že je na něj Jack připravený. Kalhoty mají oba stažené, takže mu nic nepřekáží v tom, aby poprvé po dlouhé době mohl přirazit.*
*Vníma to ako sa mu oprie do ruky. Viac ho povíska vo vlasoch a vychutnáva si ich hebký dotyk. Cíti jeho telo a tiež cíti ako ho ten pocit spaľuje. Na mikro úrovni ho vyvedie z rovnováhy Jasonova otázka ale rýchlo sa vráti do rytmu. Hlavne keď vidí ten Jasonov pohľad, z ktorého mu búši srdce tak rýchlo, že by mu aj utieklo z hrudného koša. Všimne si je zmätenie a tak len zakrúti hlavou a pobozká ho. Zas a znova.* /Potom./ *Vylezie si na bedňu a usmeje sa.* Možno aj bola. *Zašepká vzrušene a trochu sa nadvihne, aby ho Jason ľahšie vyzliekol.* Bože. *Šepne keď vidí ako si nasliní prsty. Jednou rukou ho hladí po penise a druhou ho objime okolo krku. Na prvý krát ho tie prsty zabolia ale sústredí sa na Jasonove pery a po chvíli už ostane iba príjemný pocit. A potom len stupňujúce vzrušenie. Zavzdychá celkom nahlas. Kašle na to kde sa nachádzajú. Keď doňho konečne prirazí tak zastoná a obmota mu nohy okolo bokov. A potom už nepremýšľa. Úplne vypína mozog a poddava sa všetkým pocitom a túžbe. Pohybuje sa spolu s ním. S predchádzajúcim zážitkom a ešte aj dlhšou pauzou od sexu to netrvá príliš dlho keď cíti ako naňho prichádza orgazmus. Dosť nahlas to dá najavo. Cíti ako ním prejde tá vlna slasti a na moment sa mu stiahnuť všetky svaly. Znova sa všetko ponorí do úplného ticha, v ktorom nepočuje ani svoj zrýchlený dych.*
*Je mu jasné, že Jack už mluvit nechce a nedělá mu to sebemenší problém. Na slova je vždycky času dost jinde, jindy. Teď je příliš zaneprázněný tím, jak mu Jack brouzdá vlasy, jak ho hladí v klíně a jak ho náruživě líbá. Na rozhovoru jednoduše nezbylo místo. Při jeho odpovědi ohledně bedny se jen tiše zasměje. Už nemyslí na to, že zabírají laser game sál. Ani na to, že možná vyhnaná paní zavolala policii a tím jim odstartovala nový časový limit. Teď myslí jen na Jacka. Je rád, že zpoza něj nemusí páčit kalhoty a ulehčí mu to. Následně mu zajiskří v očích, když vidí Jackovu reakci a o to víc se na něj těší. Pokud to tedy vůbec více jde. Každý zvuk, který ze sebe Jack vyrazí je pro něj jako hudba, ovšem zasténání s prvním přírazem donutí i Jasona hlasitě zavzdychat.* /Tak dlouho.../ *Rukama mu přejede po nohou, když je ucítí kolem svého pasu. Pak s nimi putuje, kam se naskytne. Nijak to nepromýšlí, prostě na Jacka chce co nejvíce sahat, občas mu sjede rukama na zadek, jako kdyby mu chtěl pomoci s opětovným pohybem. Ví, že to není třeba. Cítí, že se blíží k vrcholu, ale snaží se neměnit tempo, aby tím nepokazil celkovou harmonii. Jackův orgasmus mu dopomůže k vlastnímu a zatímco přerývaně dýchá a cítí, jak se mu stahují svaly, opře si čelo o Jackovu hruď. Když se z vrcholu trochu oklepe, zasype hrudník polibky.* /Tak co, přijeli kolegové?/
*Počuje jeho vzdychy a je to úžasný pocit vedieť, že je to vďaka nemu. Ani by to nevedel popísať. Možno na to existuje pieseň ale ani ta by ten pocit nedokázala popísať. Cíti ako mu prechádza po nohách. V miestach kde sa ho dotkne ma pocit, že ho pokožka prijemne brní. Všetko toto dokopy ho dostane na vrchol. Pomerne dlho mu trvá kým príde k sebe. Automaticky Jasona objal a prstami sa mu preberá vlasmi. Srdce mu ešte rýchlo bije z prežitého zážitku. Poddáva si letmým bozkom na hrudi. Cíti sa dokonalo. V obsolutnom tichu len započuje tichý pískot, ktorý potom nahradia okolité zvuky. Jeho a Jasonov dych. Bzukot svetiel. Nejaký ventilátor. A rozpravajuci sa ľudia vo vedľajšej miestnosti.* /Ups./ *Zadúfa, že nezavolala políciu.* Asi... by sme mali uvoľniť miestnosť pre dalších hráčov. *Navrhne potichu ale ešte chytí Jasona za bradu, skloní sa a dá mu pusu. Potom sa trochu od neho oddiali a v duchu iba zasteskne po sprche. Celkom rýchlo na seba hodí oblečenie a ako tak sa upraví. Veľmi sa nesnaží keďže ľudia vedľa aj tak vedia čo tu robili. Pozrie sa na chlapa, do ktorého už je dosť dlho zamilovaný až po uši a usmeje sa.* Niekedy si musíme tú hru zopakovať. *Počká ešte kým sa dá Jason dokopy a potom aj s ním vyrazí von. Ale len čo otvorí dvere tak na moment skoprnie keď okrem ženy uvidí ešte dvoch svojich kolegov. V uniforme. A k tomu ich ešte aj veľmi dobre pozná.* /Dočerta!/ *Mladší kolega ostane šokované stáť ako keby videl práve ducha a starší... ten na sekundu nadvihne obočie a keď mu to dôjde tak sa začne smiať.* To ma poser! Normálni ľudia majú narodeninovú oslavu, ale ty musíš mať sex na verejnosti! *A smeje sa ďalej. Jack sa môže tváriť ako mrazák koľko chce. Tento drb už z policajnej stanice nikdy nezmizne.*
*Všechno je to jako z jiného světa a ne zrovna Faerie. Někde dál. Když ho Jack drží v objetí a hraje si s jeho vlasy, téměř bolestně si uvědomí všechny city, které k detektivovi chová. Ví, že pokud mu teď hned nechce vyznat lásku, nemůže se na něj podívat. Nevěří tomu, že by ho oči nezradily a všechno mu nevykecali. A tak je k němu nadále beze slova přitulený a snaží se zklidnit svůj dech. Najednou mu však za zavřenými víčky něco začne blikat a oči otevře. Je mu jasné, že paní nakonec nejspíš doopravdy nahlásila jejich schůzku.* Ano, to bychom pravděpodobně měli. *Zašeptá, jako kdyby přišel o hlas a znovu zavře oči, když dostane pusu. Jakmile se Jack začne oblékat, i Jason si natáhne kalhoty a skloní se na zem pro rolák a hodí po Jackovi jeho košili. Jakmile jsou oba oblečení, Jason jim ještě do skříněk skočí pro věci a Jackovi předá jeho svetr a kabát. Až tehdy se na Jacka zářivě usměje a odpoví.* S tím rozhodně souhlasím. *Připraví se na nejhorší a výtržnicky Jacka políbí na rty těsně předtím, než vylezou z budovy. Jako kdyby snad byli dva zločinci uprostřed geniálního zločinu a on měl chuť tomu dát ještě poslední tečku na oslavu. Zvedne ruku, přes kterou nemá přehozený kabát a zacloní si oči před světlem.* /Kolegové?/ *Podívá se na Jacka a má pocit, že vidí v jeho tváři poznání. Ovšem nechce spekulovat, a tak tam jen stojí a čeká, jak se celá situace vyvrbí. Zničehonic se jeden policista začne smát, načež Jasonovo obočí automaticky vyletí vzhůru.* /Narozeninovou oslavu?/ *Vzpomene si, jak mu Triss říkala, že Jack má narozeniny někdy blízko. Znalecky si sám pro sebe pokývá a je mu jasné, že tím myslel Jack tu svou náhodnou poznámku uvnitř.* Tomu říkám náhodička. *Pousměje se a čeká, jak se celá situace vyvrbí. Potom by pro něj bylo ideální se jít vyspat k Jackovi, aby se na zítřejší námahu na plese dobře vyspal. Ví, že když ho nemá po svém boku, automaticky spí hůře.* /Obzvláště, když se mi zdá o jeho smrti./
*Chytí košeľu a dá si ju na seba. Trochu mu to trvá lebo sa mu pri vyzliekani vyvlieklo niekoľko gombíkov. Zatiaľ čo Jason ide pre kabáty a zvyšok tak Jack medzitým poberie vesty a zbrane. Trochu ich opráši od bordelu zo zemi. Aby sa nepovedalo. Oblečie si teda ešte naspäť sveter a kabát a vyrazí ku dverám.* /Ale asi budeme musieť zvoliť iný podnik nabudúce.../ *Pochybuje o tom, že by ich tu nabudúce privítali. Posledný bozk pred tým než vylezú na svetlo sveta až aj Jack musí prižmúriť oči z tak rýchleho prechodu z tmy do svetla. A potom už je počuť iba výsmech policajta. Jack teda nasadí chladnú masku a čaká. Ako keby sa ich to ani netýkalo.* /No a čo. Náhodou takáto oslava narodenín sa mi rozhodne páči./ *Len keď sa Jason ozve tak sa naňho otočí s nič nehovoriacim výrazom.* /Náhodička? Máš na mysli to, že moje narodeniny vyšli v roku 2020 počas pandemickej krízi na piatok trinásteho? Navyše mám jubilejných tridsať a bola na nás zavolana polícia za sex na verejnosti. Je to zvláštny rok./ *Pomyslí si smerom k Jasonovi a trochu mu pobavene cukne kútik úst. Ale potom sa otočí na kolegu, ktorý už sa upokojuje.* Počítam, že policajná drbárna bude obohatená o túto historku. *Nadhodí chladne a slečne dá do rúk vesty a zbrane. Tá len z každého z nich behá pohľadom, pričom má vyvalené oči. Asi nečakala, že bude mať takúto bizardnú službu.* Ani niť na vás nenecháme suchú. Niektoré ženy horko zaplačú nad tým, že ste obaja na chlapov ale čo viem tak niektorým sa splní sen, keď im poviem že spolu chodíte. Fakt... to ma poser. Policajný vyšetrovateľ Porter a špeciálny agent Irons. Ale chlapci, nabudúce si radšej zaplaťte hodinu navyše, nech nemusíme toto znova riešiť. *Dopovie ešte s takým pohihňávaním. Jack sa síce pri tom slovnom spojení, že spolu chodia nadýchne na protest ale... pusu iba zaklapne. Síce s Jasonom nechodí ale chcel by. Takže to nechá tak. Pretrie si koreň nosa.* Odvezieš nás ku mne? *Kývne k policajnému autu. Mladší kolega sa zatvári ako keby boli najhorší recidivisti ale starší sa len znova zasmeje. Ale už o dosť pokojnejšie než pred tým.* Jasné. Nastúpite si, hrdličky. *Rozlúčia sa so šokovanou slečnou a Jack Jasonovi otvorí zadné dvere, aby si mohol nastúpiť. Tiež vlezie do auta a viac menej sa snaží ignorovať doterné otázky a podobne.* /Dnes už ma nič neprekvapí./ *Napadne mu, pričom nevie, že ho pred dverami bytu čaká darček od Hellera v podobe modrých ruží, neskutočne jednoduchého receptu na koláč, poukaz na masáž a ešte na podporu jeho čistotnosti malý odpadkový kôš do auta. Aj keď auto nevlastní. K tomu je pridaný vzkaz: “Pro Poldu, který sní každý můj koláč.” Vyvolá to v ňom smútok nad Hellerom a zároveň potrebu to nejako vysvetliť Jasonovi. Predsa len... aby to nevyznelo ako nejaká nevera.*
*Od príhody s dierou plnou mŕtvol ma nútenú dovolenku. Vraj, aby si odpočinul, navštívil psychológa a zrevitalizoval sa.* /Nepotrebuje revitalizáciu./ *Odfrkne si v duchu keď mieri do čínskeho bistra. Svoj voľný čas trávi prácou. Rieši prípad, v ktorom figuruje aj spomínaná diera.* /Nepotrebujem psychológa./ *Vyhne sa pár ľuďom na ulici, ktorý čumia radšej do mobilu než na cestu. Na seba hodil iba rifle a tmavozelenú flanelovú košeľu. Síce si zobral aj čiernu bundu lenže sa v nej stále ošíva.* /Samozrejme, keď som si v kapse našiel ľudský prst!/ *Silno začne uvažovať nad tým, že daný kus oblečenia spáli. Alebo daruje. Lenže nad predstavou toho, že daruje niekomu bundu, ktorú vymácham v zvieracích a ľudských ostatkoch... už aj tak sa divil, že sa ho potom vôbec Jason dotkol. Sám seba by sa po tomto nedotkol ani špinavou palicou. Vojde do bistra, pričom zvonček nad dverami vydá typické cinknutie.* Tome. *Pozdravi sa s mladým chalanom za barom a ten ho taktiež pozdraví. Predsa len... Jack má čínu rád. Takže je tu častým hosťom.* Povedz mi, že máš ostrokyslú polievku a kačku. *Povie mladíkovi keď dôjde k baru a oprie sa oňho. Ten sa poškriabe na hlavu a radšej sa potom nakloní do okienka aby sa to opýtal. Jack teda stojí a čaká a modlí sa, aby mali tu ich kačku v božskú cestíčku, ktoré je tak parádne chrumkavé. Už len keď nad tým uvažuje tak cíti, že sa mu zbiehajú sliny.*
*Thea väčšinou s druhými mala problém. Málokto sa jej dokázal dobre dostať pod kožu a skôr ju väčšina srala, takže veľmi dobre sa vyhýbala takým veciam ako sú priateľstvá. Viacmenej si ju nedokázal nik dobre udržať v priateľskej nálade, pretože neustále mala nejakú zlú náladu. No nebolo to tak vždy. Aj keď mala nejakú náladu dobrú, tak sa jej celkom dosť druhý vyhýbali. Jamie mal výhodu v tom, že nikoho z nich nepoznal a ona sa pred nim nemusela pretvarovať, pretože niekto ju poznal inakšie. Na hliadku mala v pláne ísť neskôr, takže sa neobávala toho, že by ju niekto stretol práve tu.* Myslím, že by si sa skôr smial, pretože aj keď som zlá, tak to niekedy býva zábavné. *Povie mu a je rada, keď niekoho doslova môže pekelne nasrať. Možno by mohla zase niekedy ísť provokovať istého lovca, alebo ísť trápiť nejakého vlka. To by bolo celkom vtipné. Do čarodejov sa rozhodne nepúšťa, pretože videla, čo Ismael spravil s jedným, ale tak jej to bolo jedno. Keď bol debil a musel do neho aj na upozornenia vyrývať, tak sa škoda napáchala.* Nikdy nevieš čo príde. Môžeš byť opitý a zrazu skončiť s deckom na krku. *Povie a na tom sa smeje, pretože jej to úplne pripomenie situáciu v Inštitúte, kde má Caleb decko, o ktoré sa aktuálne musí starať Sebastian a teraz aj ona. Jednoducho taká situácia bola k popukaniu, ale vôbec nevedela od koho to Tobias má, že musí baliť všetky dievčatá. To vôbec neporozumela tomu.* (Hmmm... Mala by som mu vymyslieť učebný plán, aj vybrať pre neho začiatočnú zbrať. Oh adios mios to bude ešte veľa práce s tým chlapcom./ Nie bavi, ale vedieť mi odporovať. V tom je ten rozdiel. *Povie a vezme si rovno od servírky svoje jedlo, pričom celkom dosť už mala hlad. No ešte mu predsa len povie.* To je iba môj brat, za ktorého by som dala aj ruku do ohnať, ale zvyšok rodiny... To je škoda hovoriť, keďže nám rodičia umreli, tak sa na nás ostatný vysrali. Takže mojou rodinou je iba pre mňa môj brat. *Vysvetlí mu lepšie pre obraz. Aj keď ani on to s ňou nemal ľahké a prežil si s ňou jedno z najťažších období, ale spolu to prežili a tým si upevnili najsilnejšie súrodenecké puto.* No Teraz už bolo dosť o mne a je rad na tebe. *Povie mu, pričom sa na neho zaškerí a pustí sa konečne do svojho jedla. Sladká chuť kuraťa jej spravila veľkú radosť, takže si nemala na čo sťažovať a nemalo jej ani čo skaziť dobrú náladu. Tú jej isto skazí skôr lov démonov, ako nejaké jedlo, ktoré bolo perfektne pripravené. Dúfala, ale že dnes nenarazí na nejakých expertov, čo budú ohrozovať svoj život. Hlavne pokúšať osud s démonmi. Teraz ich bolo v uliciach strašne veľa a si pamätala ako na Halloween mali problém ich držať od seba ďaleko. Nechcela znova zažiť niečo podobné.*
*On je docela extrovertní typ a proto mu nedělalo nikdy problém se s někým začít z ničeho nic bavit. V posledních letech už přestal ale tolik přátele rozlišovat, jak se tomu dělá v mladším věku a váží si těch nejlepších stejně. Na co si určit jednoho nejlepšího kamaráda, když ho máš stejně rád, jak ty ostatní. Dneska si taky dost povídá a určitě je to lepší, než aby čekal na jídlo sám. Pro něj by to byla určitě spíš nuda.* Tak to bych se zase rád zasmál, ale ne pokud by to bylo na mě. *Odpoví ji a směje se. Třeba by i chtěl vidět tu její druhou zlou stránku, ale jen v případě že by si nedělala srandu z něj. Ohledně jejího tvrzení, že klidně může mít z ničeho nic dítě se též usmál.* Je to možný, ale ne přece u slavného hokejisty. Musím si hlídat formu. *Vysvětí ji a celkem se chytl fráze slavný hokejista, i když k tomu má ještě dost daleko. Možnost mít dítě v opilosti u něj zrovna nehrozí, když se alkoholu vyhýbá a moc často si ho nedá.* Jo tak, to potom chápu. *Poví už jen, protože si dokáže představit hádku s normální holkou a jestli je Thea ještě horší. Taky si vezme s poděkováním jídlo a podívá se znovu naproti sobě.* To je mi líto, ale někdo nemá vůbec nikoho, takže můžeš být ráda aspoň za někoho. *Řekne jí s úsměvem a snaží se jí něčím alespoň potěšit. Určitě je to lepší, než kdyby zůstala úplně sama.* No, já mám staršího bratra i starší sestru, s kterými mám dobré vztahy. Jenom tedy bratr je odstěhovaný v Evropě, tak se s námi moc nestýká. *Taky ji řekne něco o svých sourozencích, aby se něco ještě dozvěděla.* Dobrou chuť. *Poví ještě, než se pustí do jídla, které jim donesla a zažene tak konečně svůj hlad. Dlouho nejedl, takže si chce jídlo pořádně vychutnat*
Sorry, s tou kačkou ťa sklamem. *A Jack sa skutočne cíti sklamaný. Zakloni hlavu a nepočíta do desať. A až potom sa pozrie na Toma.* A polievka? *Na tú mu prikývne, že je.* Fajn tak mi daj k tomu jarné závitky. Ale ak mi aj na ne povieš, že nie sú tak ťa zastrelím. A ani alfa ma nezastaví. *Horlivo prikývne a Jack si ide nájsť miesto k sedeniu. Ako tak ide tak sa z kuchyne ozve poriadny rachot, takže sa Jack obzrie a nedáva pozor. A vrazí do čašníčky, ktorá akurát odnáša jedlo z nejakého stola. Medzi nimi aj nedojedené zvyšky, ktoré skončia na jeho oblečení.* /Prisahám, že tu bundu vyhodím./ *Tak tam stojí ohodený jedlom a čaká na servítky od čašníčky, ktorá haleká, že nechápe prečo sa takéto veci dejú iba jej. Jack znechutene čaká, pretože na jeho bunde sa kĺže kus mäsa čo niekto už raz požul a asi vypľul kvôli chrupavke.* /Stále lepšie než ten skalp./
*Thea bola extrovert iba keď sa jej chcelo. Väčšinu času bola nepríjemná, keďže väčšina ľudí sa jej nepáčila, ale zase vedela moc dobre koho chce mať vo svojom kruhu a koho zase nie. Teraz medzi nie Pribudol aj Sander, ktorému rozhodne plánovala pomstu za ten šíp, ktorý jej vystrelil do ramena. Ešte stále mu to vôbec neoplatila a ak si myslel, že pomsta za to bola na schôdzi, tak bol na úplnom omyle. U nej pomsta to ešte nebola. Pokiaľ mala pravdu povedať, tak tá pomsta by bola skôr fyzická ako poníženie pred bratom správcu inštitútu. To bol iba začiatok toho, aby sa jej vyhýbal a radšej sa nestaral do jej vecí, pretože inak ona bude bonzovať na neho. Aj keď bolo vtipné ako ju s nenávisťou sledoval na schôdzi a ju to aj celkom bavilo.* Neboj sa, pokiaľ nespravíš niečo, čo by ma nahnevalo alebo urazilo, tak sa nemáš čoho obávať. Nemám rada, keď niekto opakuje moje slová štýlom za ktorý by si ho najradšej zabil. Ale inakšie som v pohode, len ma netreba zbytočne dráždiť. *Varuje ho a to že by ho dokázala aj s jeho zložiť mu radšej nehovorí. To by mohlo dopadnúť zle keby mu niečo také povedala, ale predsa len mu musí na tie slová zase niečo vrátiť, predsa len keď už na tú tému prišlo tak musela jednoducho do toho ísť a trochu si do neho rýpnuť. Predsa len zmyslom jej života bolo kopnutie do druhej osoby, aj keď iba občas.* Ale, ale niekto sa tu bojí, že bude tlstý? Nebodaj máš zlé spaľovanie? To je celkom smutné. *Jednoducho jej divoko iskrili oči, keď do neho musela naschvál rýpať. NO ale robila to zo srandy a nebolo v jej hlase počuť zlý tón, ktorý používala, ked chcela niekomu ublížiť. To zase nie. Na to si vedela dať pozor.* Určite boli tak isto ochranársky ako väčšina súrodencov, keď si bol malý. So svojim bratom som si to poriadne užila, keďže väčšinu času mi stál za zadkom a nikto sa ku mne nemohol priblížiť, ale za to milujem, pretože to bola jedna z najlepších osôb, ktoré pri mne vždy stáli. *Povie mu, pričom mu ešte zaželá dobrú chuť. No trochu sa aj otočí smerom odkiaľ začuje hluk. Trochu zostane zaskočená a zahryzne sa do spodnej pery a vidí jeho výraz. Keby sa jej niečo také stalo, tak už by nebola moc milá. No nepoznala toho muža, aj keď z jeho mimiky poznala, že toto sa mu rozhodne nepáčilo. Aj by ho poľutovala, keby to mala v povahe, čo jej tak trochu chýbalo. No cítila to podobne ako on, ale mu to nedala najavo. Jediná reakcia, ktorú mu mohla dať bol pohľad, ktorý ukázala. Zahryzne sa do spodnej pery a vráti sa späť k svojmu jedlu, pričom sa v tom trochu začne prplať, pretože ju nejako prešla chuť potom čo videla.* /Kebyže nemám taký deň ako mám, tak by som možno aj niečo povedala./ *Pomyslí si ale inak je celkom dosť ticho. Viac menej sa pozrie na Jamieho. Sama nevedela povedať, prečo je na neho strašne milá, ale nevadil jej. Aspoň jedna osoba z viacerých. Aj keď úplný dôvod nepoznala.*
*On jeho v povaze nikdy neměl tu potřebu být na někoho zlý, ale zase když by bylo potřeba v klidu by to dokázal. každý člověk se dokáže na něco naštvat, když ho něco opravdu vytočí a musí se tak bránit. Někdo to jen má trochu více a někdo zase naopak vůbec. Jamie je však ve většině případech klidný a řadí se tak spíš k druhé polovině. Oproti tomu Thea je trošku jiná a celkově ho baví, jak mu vždy vše vysvětlí.* Díky za rady, určitě si je zapamatuju, abych tě náhodou nevytočil. *Poví na to a určitě nemá zapotřebí to hned vyzkoušet. Kdyby byl jiný typ povahy asi by to hned zkusil, ale naštěstí to on není. Její poznámky ho dokázaly rozesmát a on vždycky jen pobaveně pokroutil hlavou.* Ani jedno, ale zajímavé připomínky. Jenom alkohol piju, když se něco fakt musí oslavit. *Poví ji, protože alkohol pil hlavně dřív a teď to není už tak často.* To určitě, sestra mi stále ráda s něčím pomůže, když zrovna potřebuju. A s bratrem když jsem byl malý jsme si užili spousty zábavy. *S úsměvem souhlasí, protože oba sourozenci mu rádi pomáhali. S bratrem se jak jinak občas i porval, ale to k tomu patří. Oba se už poté pustí do jídla a jak se říká u jídla by se nemělo povídat, což platilo. Z této chvíle je ale vyrušil hluk kousek od nich, kde servírka nedávala zrovna pozor. Jamie se také po chvíli podíval a být on na místě toho muže asi by také zrovna ženskou nepochválil. Nechce tomu věnovat moc pozornosti, tak se otočí zpátky k jídlu. Všimne si během toho pohledu od naproti, tak se na Theu také podívá s takovým výrazem, který naznačuje, že servírka by měla radši skončit. Na talíři mu zbývá už jen trochu, tak se to rozhodne dojíst.*
*Radšej odvráti zrak od toho pomaly sa plaziaceho kúsku polorozžutého mäsa, ktoré zanecháva na jeho bunde slizkú cestičku. Radšej. Tak pozrie na servítku, ktorá hudruje a nejako podozrivo sa jej začína triasť hlas. S miernou obavou sa na ňu Jack pozrie lepšie. A vidí tie vlhké oči. A potom to začne. Čašníčka trochu popotiahne nosom a potom na zem mrskne aj tácku so zvyškom riadu. Takže Jackovi skončí na topánkach nejaká omáčka.* Ja sa tu snažím! Prečo sa mi to deje?! Prečo nepozeráte na cestu?! Čo ne dôležitejšie než pozerať okolo seba?! *A začne vrieskať na Jacka. A on len stojí, stále čakajúci na kapesniky a teraz aj čakajúci kým slečna skončí s psychickým zrútením. A keď sa tak stane tak začne revať ako pominutá.* To bude dobré. *Začne teda Jack, lebo sa to patrí. Čo nečaká je, že sa slečna s plačom naňho vrhne a objime ho. A ďalej mu reve do ramena. Jack iba cíti ako tie zvyšky jedla, medzi ktorými bola aj nejaká polievka a voľačo omáčkoidné s rezancami, sa mu vpíjajú do oblečenia. Drží ako Ypsilon a iba jednou rukou slečnu ťapká v pravidelnom rytme po rameni. Pritom aj on sám sa tvári celkom nešťastne. Chcel iba čínu!*
*Má takú povahu a to sa málokedy stalo, že by niekedy povedala niečo milé, aj keď občas mala svoje chvíľky, že vedela biť milá aj na niekoho koho absolútne nemusela. No teraz bola rada, že aspoň s niekým sa mohla rozprávať normálne a nemusel byť nepríjemná.* Toho sa moc neobávam. Môže sa stať, ale to prejde. Rýchlo sa nahnevám a rýchlo aj upokojím. *Povie mu a je celkom rada, že aj on mal niekoho na koho sa mohol spoľahnúť. Aspoň tak nebol sám. No čo sa dialo malo dosť k tomu, aby niečo aj povedala tej servírke. No aj keď mala chuť nejak jej naznačiť, že by mala radšej si dávať pozor na jazyk, tak celý čas mlčala, ale mračila sa pretože to jej chovanie sa jej nepáčilo.* Drzá potvora. *Povie si pre seba, pričom to mohol začuť aj jamie. No predsa len si iba pomyslela.* /O tomto incidente sa bude potreba porozprávať s Alfou. Predsa len tu pracujú samý vlkodlaci./ *Povzdychne si a trochu je znechutená tak, že polovicu jedla radšej nechá tak. Postaví sa na nohy, pričom peniaze nechá na stole.* Myslím, že radšej by ste sa mala vrátiť dozadu a upokojiť sa. *Oznámi servirke, pričom sa usmeje na Jamieho.* Ďakujem za pekný rozhovor. *Povie mu, vezme si bundu a vyberie sa k chudákovi dotyčnému, čo to schytal.* Myslím, že to rovno budete môcť hodiť do čistiarne. *Oznámi mu.*
*Jamie jedl vždycky dost, ale tlustý nikdy nebyl a v nejbližší době by ani být neměl. Vždycky sportoval a stále bude, takže tím si zachraňuje jeho časté pojídání. Rozhodně je dobré. že alespoň jí pořádně, než aby si vše vybíral.* Tak to je docela pozitivní. *Dodá jen s úsměvem, že nezůstane nazlobená nijak dlouho. Nešikovná servírka trochu vyrušila jejich poklidné sezení a zaslechl něco z úst naproti, ale pořádně nerozuměl. Určitě to souviselo s osobou kousek od nich, která začala dělat najednou velké divadlo a nikomu to určitě příjemné nebylo. Jamie už naštěstí dojedl, jinak by možná stejně jako Thea neměl už moc chuť k jídlu.* Já taky děkuju, snad se brzo uvidíme. *Poví k ní s úsměvem, když se dá na odchod. Celou dobu ji se zájmem sleduje a uvidí, že se ještě zastavila u smolaře. U toho dopíjí vodu, která mu ještě zůstala na stole.*
*Počuje ako slečna popoťahujú nosom a mrmle nahlas o tom, že aký sú hostia nevychovaní. Jack by ju skutočne polutoval. Je to dobrák od kosti. Lenže takto si iba predstavuje ako k tej wasabi omáčke sa pridávajú sople mladej ženy.* /Aspoň, že to bude mať rovnaku farbu./ *Jackovi sa výraz v tvári zmení na absolútne zmierenie. Doslova ho prešla chuť na jedlo. Akurát Tom mu na bare ukáže zabalené jedlo a Jack sa naňho zatvári, že si to rozhodne rozmyslel. Ale keď počuje iný žensky hlas, ktorý rozhodne nie je uplakaný tak sa otočí daným smerom. Vidí slečnu ako odchádza od stola, pri ktorom sedela s nejakym mladíkom. Čašníka z neho zloží konečne hlavu a začne robiť svoju robotu. Aj keď pritom pofňukáva. Jack iba silou vôle odolá tomu, pozrieť sa na bundu. A zvyšok oblečenia. Keď sa priňom dotyčná zastaví tak konečne sklopí pohľad na tú bundu.* /Fakt ma osoplila./ *A potom späť na ženu.* Nie. Tá bunda pôjde do kontajnera, ktorý hneď na to zapálim. *Povie jej úprimne a čašníčka pri zemi sa ešte visc rozfňuká ako to zoberie osobne. Takže rýchlo poberie bordel a mizne preč. Jack ju iba na moment sleduje ako prchá do kuchyne.* Možno je tá bunda prekliata. *Zamumle si ešte.*
*Nechala odísť Jamieho, predsa len ju ešte čakala hliadka a tak vedela, že sa bude musieť ísť prezliecť do Inštitútu. Nakloní hlavu a trochu sa pousmeje na chudáka, čo to schytal od servírky.* Keby bolo oblečenie prekliaté, tak by som o tom vedela. *Povie tomu mužovi a trochu je rada, že to nie je ona komu spadla na oblečenie také veci. No to bolo dosť. Bola dosť za to rada.* No nič mala by som ísť práca volá. Aspoň si užite svoje jedlo, keď už ste skončili špinavý. *Povie mu, pričom si oblieka svoju bundu. Na to odchádza von a späť do inštitútu, aby sa pripravila na hliadku.*
*Návrat zpátky do New Yorku dopadl dá se říct velmi dobře. Jeho byt sice stále nebude vypadat, jak kdyby v něm bydlela žena, ale s tím on už nic nenadělá. Zašel si na dobré jídlo, dokonce se i viděl znovu s Theou, která ho pokaždé zaujme něčím zvláštním. Trochu to nakonec pokazila servírka a tak byl docela rád, že už má dojedeno. Když dopil svou vodu, nechal také peníze za jídlo a vzal si na sebe bundu.* No, snad budete mít zítra lepší den. *Poví jen k muži, který je teď celý ušpiněný a poté už se vydá k východu. Byl pěkně unavený, takže se těšil až zalehne do své postele.*
Hmm. /Možné je všetko mám pocit./ *Pomyslí si a s jasným znechutením zo seba strasie ten kus mäsa. Spolu s tým pohybom spadne aj pár rezancov. Samozrejme, servítok sa nedočkal.* Príjemnú službu. Ja dneska asi večeru vynechám. *Povie k nej zamyslene. To s tou službou povedal čisto automaticky, keďže na stanici si to bežne vravia. A sú aj iné zamestnania kde sa to hovorí.* Díky, ale pochybujem o tom. *Odvetí mladíkovi a zloží zo seba ešte niekoľko rezancov. Proste to pustí na zem.* /Fuj, keď si predstavím, že toto mal niekto v puse./ *Ale žalúdok sa mu nad tým neobráti. Zažil horšie veci. Prejde k baru kde si preberie jedlo a jednoducho bez slova odíde. Je to možno pár minút potom čo odišiel aj ten milý pár. Vydá sa domov, aby sa mohol vydezinfikovat a cestou si všíma, že New York sa ako keby stával mestom duchov. Predsa len, toto mesto je jedným z najzasiahnutejších vírusom.* /Bohvie, ako to pôjde ďalej./ *Povzdychne si a konečne si stopne taxi, aby bol doma čím skôr.*
*Nedá sa tvrdiť, že by mal vyslovene traumu z toho čo sa stalo. Necíti sa byť nejako trvalo poznačený. O niečo horšie sa mu spí. Sníva sa mu odvtedy ako je v nejakej diere plnej mŕtvol a nevie sa z tadiaľ dostať. Horšie je, že na stenách tej diery vidí symboly. Tie iste symboly, ktoré boli na tej stene. Tie isté čo má na sebe. Zaradí to teda do zoznamu svojich top nočných mor. S Jasonom z miesta činu odišiel rovno k sebe a musel sa vydrhnúť. Aspoň trikrát, pretože nemal pocit, že je čistý. A vždy keď pomyslel na to, ako miesto kľúčov od bytu vytiahol z vačku bundy ľudsky prst... strasie ho. No keď sa očistil tak chcel jednoducho sa od toho zážitku oprostiť tak využil Jasonovu prítomnosť a vrhol sa naňho. A nepustil ho z postele celkom dlho. Lenže teraz to malo za následok to, že keď nechcel myslieť na plávanie s mŕtvolami, tak myslel na sex s Jasonom. A keď myslel na sex s Jasonom tak všade v byte ho videl. A nesustredil sa. Jasne, má nariadenú dovolenku ale prácu už ma aj tak nasťahovanu doma. Zoberie si notebook, do ktorého sa mu podarilo dať všetko potrebné, čo je celkom zázrak lebo je technicky antitalent a oblečie sa. Dá si na seba tmavomodrý sveter s jemného úpletu a čierne džínsy. K tomu čierne Kanady a zaklincuje to čiernym kabátom. Čiernu bomberu totiž od tej eskapady dvakrát vypral a už neobliekol. Takze vlastne vyzerá dosť elegantne. S notebookom v ruke a všetkým ostatným vo vačkoch kabáta sa ešte prezrie v zrkadle a zamračí sa.* /Tak keď už vyzerám ako z katalógu.../ *Vytiahne zo šuflíka čiernu rúšku a vyrazí. Chce si na chvíľu sadnúť do svojej obľúbenej kaviarne, dať si dobrú kávu a chvíľu pracovať. Samozrejme, stále ma opasok s puzdrom v ktorom ma zbraň a odznak. Bez toho je ako bez ruky. Skôr si zoberie to než telefón. Zoberie si taxi, nadiktuje adresu a o nejakú dobu už vystupuje pri kaviarni. Vojde dnu a ostane tam stať a v duchu zavrčí. Kaviareň je celkom plná.* /Čo teraz, Jackie? Chcel si si dať karamelové latte s mätovou penou a teraz môžeš ísť leda tak do zadku./
*Triss si mimoděk pohráva s koncem vlasů a projíždí hloupé memes na instagramu, občas váhavě nakoukne na počet nepřečtených zpráv od fanoušků a různých agentur, co chtějí spolupráci. Fanoušků...fanoušci jsou...velice divná představa. Nějak jí to k ní nesedí, ale zní to koneckonců lépe, než obdivovatelé. Olizne si rty a vstrčí si do úst lžičku, kterou si chvilku požužlává, na co si s ní začne klepat na rty. Dokud nezaslechne otevření dveří, které nezapadalo do zvukův kavárně. Zvedne hlavu a lžička zůstane na půl cesty ke rtům. Nakloní hlavu a chvilku se snaží identifikovat osobu, která vypadá pomalu jako z playboye. Kdyby nebyla tak oblečená. Nebo spíše nebyl. Ve chvíli, kdy však zůstane stát a krátce se rozhlídne, tak se pousměje. Policajt.*/Ah sakra...neměla jsem nikam chodit sama.../*Napadne ji, ale jeho bezradnost jí nedá a prostě se rozhodne pro telekinezi. S pohledem upřeným na něj mu tak do mysli řekne jen: *Nechtěl by sis přisednout, Jacku? V rohu.*Určí i místo a podepře si bradu rukou, na co se vrátí ještě na chvilku k před vyrušením rozečtenému dlouhému vtipu.*
*Bojuje s celkom veľkou dilemou či sa pokúsiť nájsť prázdny stôl alebo odísť. A ísť hľadať kávu niekde inde. Ale keď sa mu ozve v hlave známy hlas tak zmeravie na mieste. Celý sa napne a je to na ňom vidno. Povzdychne si. Pozrie sa do rohu miestnosti a tam uvidí majiteľku tej myšlienky. Ľadovým pohľadom si ju premeria a príde až k nej. Sadne si ku stolu, oproti Triss a položí notebook. Je na ňom pár škrabancov ale nič hrozné. Otvorí ho a zapne, pretože vie, že to bude trvá tristo rokov kým sa zapne. Stiahne zo seba kabát a prehodí ho cez opierku stoličky. Celkom pohotovo sa pri stole objaví servírka, pravdepodobne rovnaká, ktorá obsluhovala Triss pred tým a pyta sa na objednávku.* Karamelove latte s mätoviu penou a k tomu pomarančovú minerálku. *Povie stroho, bez emocii a aj bez pozdravu servírke.*
*Než odvrátila pohled, tak si všimla, jak se napnul. Trochu provinile dočte vtip, ale nezasměje se. Ne že by nebyl vhodný, ale prostě potom, co mu promluvila do hlavy...ale vždyť slib, že mu nijak nebude zasahovat do hlavy neporušila, ne? Když se oproti ní posadí, tak jen zamkne telefon a podepře si hlavu i druhou rukou. Jen ho pozoruje, jak si odkládá notebook, který hned zapne. Zareaguje mlasknutím a dál pozoruje Jacka, který si sundá kabát. Když sdělí objednávku, tak zvedne obočí. Počká, až žena odejde a teprve poté promluví.*Promiň, nechtěla jsem křičet přes celou místnost.*Poškrábe se ve vlasech a zatahá si za cop. Mírně se pousměje.*Taky tě ráda vidím, Jacku, to nic, že nezdravíš.*Zazubí se pobaveně a promíchá kávu, kterou si přitáhne ke rtům a než se napije tak upřímně prohlásí: *Sluší ti to.
*Spraví čo potrebuje, objedná si to po čom prahne už od včera večera a pohodlne sa usadí. Pod očami sa mu rysujú kruhy. To je asi jediná vada. A ešte to mračenie.* V poriadku. *Odpovie celkom ledabolo.* /Asi si na to budem musieť zvyknúť. Teda pri Jasonovi je to jednoduché lebo ho milujem ale keď sa mi v hlave ozve niekto iný... to je mi proti srsti./ *Pomyslí si a sleduje obrazovku kde mu vyhodí nejakú hlášku, ktorú odklikne. Načítava sa.* Napodobne. Vadí ti, že príliš nezdravým? *Nadhodí takým miernym ale stále o stupeň chladnejším hlasom. Nie je to nejaké účelové. Je jednoducho nevyspatý a bol by aj nevrlý ak by sa netešil na tu kávu čo sa mu chystá.* Snažíš sa ma pozvať na rande? *Zareaguje niečim ako vtipom na poznámku, že mu to sluší. Ale keď zo hodí tým hlasom tak človek nevie či je to skutočne vtip alebo to myslí vážne.*
*Na jeho otázku se uchechtne.*Vadí mi jak vždycky štěkáš do mobilu, jak sexuálně frustrovaný vlkodlak před úplňkem.*Zasměje se.*A to znamená, že...jednoho dne mi budeš platit ušního.*Zazubí se a prohrábne si vlasy, na co si uvědomí, že si zničila cop, tak si je rozplete a znovu zaplete.*Ale pozdravit, usmát se a tak by tě nezabilo.*Mrkne na něj, zatímco si znovu upevňuje cop gumičkou a pak si přitáhne cheesecake a pustí se do něj. Zvedne obočí a pousměje se na něj, když její poslední poznámku obrátí proti ní a dožvýká. Polkne..*A bránil by ses?*Zeptá se pobaveně, na co zatřese hlavou.*Ne, jen jsem upřímná. Každý potřebuje někdy slyšet nějaký ten kompliment...navrch...kolik ti je?*Nakloní zvědavě hlavu do strany a propaluje ho zvědavým pohledem.*
*Trochu mu cukne obočie ako ho to pobaví.* Za celkom dlhu dobu mám vyrovnaný sexuálny život. To štekanie do telefónu je iba upevňovanie hierarchie v práci. /Aneb, neskutočne veľmi ma baví počúvať tie vyklepané hlasy nováčikov. Tuším som v kuchynke počul, že moje telefónne číslo je postrach a niektorí kolegovia to využívajú ako zastrašovaciu metódu na bažantov./ *V duchu sa nad tým spokojne Uškrnie ale inak nepohne ani brvou.* Navyše netráviš so mnou toľko času, aby si potrebovala preplatenie zdravotných nákladov. *A teraz sa na ňu pozrie a spraží ju pohľadom. On rozhodne nebude nič take platiť.* /Na to mám poistku. A dobrú. Takže nech to poriesi poisťovňa./ *Znova sa začne venovať notebooku, ktorý sa tvári že by mohol spolupracovať.* Hmm, na take veci nie som. *Síce kedysi patril medzi večných smieškov ale rokmi a traumatmi sa to zmenilo. Teraz sa vedel do veselej nálady uvoľniť iba pri určitých ľuďoch. Väčšinou v prítomnosti rodiny, lebo s tou sa cíti prijemne. Potom s Jasonom. A s Darach. A ešte s pár ľudmi z minulosti. Takže nemáva vo zvyku rozdávať úsmevy len tak na počkanie.* Zvažoval by som prijatie ak by si ponúkla na večeru čínu. *Odpovie jej a keď servítka položí jeho objednávku tak poďakuje. Vzhľadom k tomu, že ani nepozdravil to servírku prekvapí. Zloží si rúško a nasype si do tej kávy všetky cukry a ešte dva navyše čo sú na stole v prípade ak by zákazníci chceli viac.* Komplimenty počúvam celkom často. *Napije sa a v duchu zaplesá radostnou ódou na tu kávu. Potom začne písať do počítača nejaké poznámky.* Je mi tridsať. Prečo?
A s kýmpak?*Rýpne si Triss na co se spokojeně usměje.*Ano v práci, takže u mě si to odpusť.*Zazubí se a pak se rozesměje a mrkne na něj.*I to se dá změnit.*Uculí se stále s úsměvem a pak protočí očima.*Škoda.*Prohodí upřímně a vstrčí si vidličku s kouskem cheesecakeu do úst a chvilku žvýká, než polkne a nakloní hlavu na stranu.*Hmmm...dala bych si čínu...nechceš se nechat pozvat ke mě? Něco k tomu pustíme. Nechce se mi sedět u číny někde mezi lidmi je to...nevím.*Pokrčí rameny a otřese se.*Prostě teď bývám kvůli...Caroline...trochu paranoidní.*Dokončí a usměje se na co si vstrčí další kousek do úst.*Oprávněně.*Zamumlá s plnou pusou, kterou si zakryje hřbetem ruky, na co dožvýká a polkne.*Kdy jsi se narodil?*Zeptá se překvapeně. Jack vypadá na třicet hodně dobře. Neví jestli by mu je typovala, kdyby to nevěděla, protože opravdu...ve světě stínů bylo celkem zbytečné někomu nějaký věk typovat, když mohl mít i několik století. A byla si jistá, že takový Kai několik desetiletí a možná i století už mít mohl. Tak samo i Zach. IÚ Jacka váhala. Matně si vybavovala, že debatu o věku vedli, ale kolik mu bylo nebo jestli to zmiňoval si už nevybavovala.*
*Na sekundu po nej hodí pohľad a potom sa zas vráti k sledovaniu obrazovky.* Prečo ťa to zaujíma? *Nemá nejakú potrebu sa vyjadrovať k svojmu osobnému životu. Dokonca ani sestre nepovedal nič o Jasonovi. Navyše je zbytočné niečo Amanda hovoriť, keď mu prelustrovala mobil. Ešte v tele. A keď ešte nemal tucha, že je do Jasona zamilovaný. Ale keď si spätne prezeral správy tak to bolo až do očí bijúce.* Tak to ťa nepoteším. *Zašomre k nej. Nebude meniť svoje štandardy.* Som so sebou spokojný, nemám potrebu sa meniť. *Odpovie aj na jej druhý dotaz. A je to tak. Po rokoch našiel výhodu v tom, že sa tvári ako mrazák. Väčšina ľudí mu dá pokoj. Jediný ľudia, ktorí sú otravní sú tí čo si myslia, že len pre nich sa zmení. Konečne začne pracovať. Trissina prítomnosť a rozprávanie ho ruší jednoznačne menej než keď bol doma. Predsa len, už ma svoje latte tak čo mu chyba?* Nie, mám toho celkom dosť. /Potrebujem prejsť tie nové poznámky. Fotografie. Priradiť k tomu analýzu. A patológ mi poslal už spisy. To bude nočné čítanie.../ *Posteskne si v duchu ale vie, že nič nestíha tak si to radšej dorobi počas voľna.* Hm, tak sa doma poriadne zamkni a skontroluj každý východ, ktorým sa dá dostať dnu aj von. *Poradí jej. Po vlastnom únose toto začal praktizovať... a robí to skoro doteraz. Aj keď uňho to prešlo do choroby. Stisne pery k sebe ako automaticky po jej otázke pozrie na dátum a uvedomí si, že ma za chvíľu narodeniny.* /Guľatá tridsiatka./ *Nejako extra svoje narodeniny neoslavuje. Rodina mu vždy poblahoželá. Pár priateľov tiež ale vyslovene, že by sa chystal oslavovať to nie.* Prečo ťa tak zaujíma môj dátum narodenia? Venuješ sa astrológii a chceš mi urobiť osobný horoskop alebo čo? *Opýta sa jej a napije sa svojej kávy, čo sa iba tvári ako káva. Ďalej pokračuje v práci.*
Já jen jestli ho neznám...nebo ji?*Nakloní hlavu do strany. Neúmyslně řekla ho. Jen byla naučená tak nějak, že okolo ní je dost homosexuálních párů. Lucas a Tayler. Jack a...dříve Victor...kdo ví, kam se čaroděj ztratil. Povzdechne si. A taky alfa a Josh. Nedivila by se, kdyby tomu tak bylo u Jacka. Prostě už byla zvyklá, že hodně podsvěťanů nebylo jen na ženy...nebo na muže v případě Melisy...čarodějky z klubu. Bylo to pro ni přirozené. A naopak mnoho civilů z jejího okolí bylo pouze na opačné pohlaví. Aspoň, co věděla.*Hmmm nevadí...beztak tě mám ráda takového jaký jsi.*Pousměje se po vyslovení své myšlenky nahlas a vlastně ani neřeší, že to nahlas řekla a prostě se napije kávy, na co uždibne další kousek ze zákusku. Triss dovedla být svou upřímností lidem proti srsti, ale některým to přišlo milé. Hlavně ta její snaha se všem zavděčovat...ta její upřímnost občas ubíjela, protože když se jí něco nelíbilo a chtěla se člověku zavděčit...teprve se učila být i tehdy upřímná. Olízne si rty a zatahá si za cop. Prameny si strčí za ucho a znovu si vloží do úst sladkost.*Mohu pomoci? Prosím...chci pomoct. Nechci, aby se pomáhalo jen mě. Navrch jsem zvědavá na policejní práci.*Zaprosí a udělá na něj psí oči. Dokonce trochu našpulí ústa. K matce pokrčí rameny.*Žiju s pár století starými čaroději. Naše zabezpečení proti vloupání je dle mého dost dobré.*Zazubí se na něj. Opravdu. Byt byl snad ze všech možných - a Triss by se nedivila kdyby i nemožných - směrů zabezpečen magií, která by dotyčného měla přinutit odejít a hlavně upozornit trvalé obyvatele bytu. Taky by měla přivolat některého z Lucasových a Taylerových přátel v případě, že oni nebudou moct. Konkrétně dva. Jeden čaroděj a jedna čarodějka, kterým ti dva naprosto důvěřovali (a i přesto s nimi uzavřeli krevní dohodu ohledně zneužitelnosti vstupu do bytu nebo něco takového...neviděla do toho až TAK detailně.) Všimne si jak se podíval na datum.*To budeš mít narozeniny teď?*Zaptá se nechápavě a vduchu se zaraduje. Ráda dělala přátelům radost.*Ne. Jsem čarodějka. Vypadám, že věřím na horoskopy?*Ušklíbne se potichu, spíš pod neexistujícími fousy a pak mrkne.*Jen jsem zvědavá. Chci vědět, kdy ti mohu popřát...prosím.*Kousne se nadějně a docela nadšeně do rtu. S žádnými postranními úmysly. Prostě jde o zlozvyk. Navrch se nechce culit jako měsíček na hnoji.*
Vzhľadom k tomu ako sa často diskutuje o gender ideologii tak môže byť aj ono. *Povie jej a myslí to ako vtip. Aj keď to tak neznie. Rozhodne mu je jasne za aké pohlavie sa Jason považuje. Tento raz sa ale uchechtne nad tým čo povie.* Nevieš aký som. *Niekedy to nevie ani on sám. Snaží sa iba žiť tak aby robil správne veci. Ďalej sa mračí na prácu a pritom popíja čo si objednal. Vzhliadne od obrazovky na Triss kde ho začne prosiť o to aby mohla pomôcť.* Nie. *Utne rezolútne a vráti sa k písaniu.* Ide o citlivé informácie. Navyše píše iba hlásenia. /Ktoré som dosť zanedbal. A potrebujem ich spraviť aby som si vedel dať dokopy informácie./ Policajná práca väčšinou tkvie v detailnom študovaní výpovedí, spisov a kompletizovaní všetkých dôkazov. Z toho už vychádzajú dedukcie, ktoré ale musia byť založené ma hmatateľných dôkazoch. Napríklad, aj keď sa vrah prizná tak jeho výpoveď musí korešpondovať so zistenými skutočnosťami. *Vysvetlí jej s pohľadom stále upriamenym na písmenka. Vypočuje si o zabezpečení a trochu trhne ramenom.* Tak potom nie je dôvod na paranoiu. *Zamračí sa a už celkom nahnevaným pohľadom pozrie na Triss.* Prečo si tak posadnutá mojimi narodeninami? *Začína byť z toho podráždený. S touto informáciou sa nejako nemieni zdôverovať. Vypočuje si síce pár gratulácií ale nejako k tomu netiahne. Občas ho to dokonca aj otravuje keď mu vyvolávajú, píšu a gratulujú k tomu, že je o rok starší. Dopije svoju kávu a odpije si z minerálnej vody. Nakrčí nos ako ho v ním zasvrbia bublinky.*
*Protočí očima.*To není odpověď na mou otázku.*Upomene se a mrkne na něj.*Co třeba Jason? Asi jediný člověk kromě Jacka Hellera a Natea, kterého známe oba. Ten je pěkný ne?*Nevinně se zazubí a vzpomene si, jak nad ním tehdy v knihovně přemýšlel. Nad jeho uchechtnutím jen pobaveně zvedne koutky.*Ale i tak tě mám takového ráda.*Potom dojí v tichosti zbytek cheesacakeu, zatím co poslouchá ohledně jeho práce a své paranoi, k čemu se pro vlastní hrdost odmítne vyjadřovat. To jí však nebrání v tom aby se z vlastní zvědavosti domáhala data, kdy bude slavit. Jeho naštvání jí tak nějak potvrdilo, že Triss měla pravdu ohledně toho, že je bude mít někdy brzy. Podepře si bradu.*Ale noták. Je to jen datum. Prosím. Slibuji, že ti nebudu vyvolávat ani nosit dárky pokud nechceš. Jen to chci vědět. Prosím.*Zaškemrá znovu a pozoruje ho s vážným výrazem. Myslela to vážně. Kdyby mu vyvolávala...co by se pak stalo, kdyby to bylo důležité a on jí to pak nechtěl zvednout, protože by s ní odmítal mluvit. A dárky...no pokud ho to potěší...ona je jinak rozdávala ráda.*
*Ostražito na ňu vrhne pohľad.* Nevedel som, že poznáš Jasona. *Povie jej.* /Možno sa pozná s Nateom a ten jej vyslepičil, že sa s ním poznám. Tomu chlapcovi niečo povedať... bohvie po koľkých čarodejoch sa to už roznieslo./ *Roztrpčene si pomyslí. Na to, že je Jason pekný len zahmká. On samozrejme vie ako pekný je. Cukne mu kútik úst keď si spomenie na to ako stál pri šporáku a varil. Odloží pohár od kávy na kraj aby ho čašníčka zobrala. Pracuje, píše a kontroluje si údaje čo dáva do hlásenia.* Nie. *Odoláva Trissinmu škemraniu o dátum.* /Tento rok to dokonca padá na piatok. To zas bude rečí./ *Vie si život predstaviť tie gratulácie. Hlúpy piatok trinásteho.*
*Ušklíbne se.*Pandemonium.*Mávne rukou.*Takže je to on?*Vyzvídá a potom se znovu pohodlně opře.*/Ti dva by museli být zajisté velmi zajímavý pár./*Napadne ji a mimoděk si kouše ret, jak si je snaží představit.*/Jup. Byli by spolu sexy./*Dodá si v mysli spokojeně a zatváří se zklamaně.*Jackuuuuuu....*Protáhne co nejvíc smutně a položí si celá předloktí na stůl a na ně hlavu.*Prosím. Je to jen datum. To nemůžu vědět, kdy se můj anděl strážný narodil?*Uchechtne se nad tím přirovnáním, ale je to celkem fakt. Nechal ji u sebe spát a přikryl ji, když byla naprosto cizí osobou. Dokonce se o ni postaral, když přišla s tím videem. Chtěl ji ošetřit. Půjčil jí oblečení...svou postel...nechal ji použít sprchu. Když viděla Hellerovu krev byl tam, aby ji uklidnil a taky ačkoliv pro její nelibost, zařídil aby byla v bezpečí když bude mimo. A sice tím zabezpečenom byl Nate a vydrželo mu to jeden den a ona pak občas pendlovala všude sama, občas si vzala taxík, někdy s ní šel jeden z čarodějů, přišel Sander a podobně.*Prosím.*Řekne ještě jednou. Nechce se toho data vzdát. Vždyť...už tak o něm skoro nic neví. Co je komu do jednoho datumu.*
Prečo by to mal byť práve on? *Opýta sa so zamračením ale nepozrie sa na ňu. Sleduje nejakú hlášku od počítača, ktorú musí odkliknúť. Čo sa týka Jasona... nechce o tom hovoriť. V sebe má jasno. Je doňho až po uši ale ako to je u Jasona? Netuší.* /Možno som len spestrenie jeho dlhovekého života./ *Napadne mu trpko pričom si uvedomí, že vlastne ani nevie koľko má rokov. Keď začne Triss naťahovať tak ju ignoruje. Toto naňho platí iba pri jeho neteri. Tej by zniesol aj modré z neba. Tak ako aj ostatným deťom svojej sestry.* /Bohvie čo bude to ďalšie./ *Nad pomenovaním anjel strážny privrie oči a trochu stuhne. S tým, že rieši ten prípad, ktorý môže mať s ním súvislosť. Triss to síce nevie ale slovne spojenie s anjelom strážnym nevníma veľmi pozitívne. Nedá sa to vnímať pozitívne keď vás niekto mučí a vysmieva sa Vám za to, že anjel strážny vás ma v paži.* Nie. *Odvetí jej húževnato. Musí byť, však je policajt.*
Protože je pěkný a očividně na něho spoléháš.*Zazubí se Triss a prohrábne si vlasy, čímž je zase uvolní z copu a s povzdechem je tedy nakonec rozpustí a povzdechne si ještě jednou. Pak zbystří, když si všimne jak u jejích slov ztuhnul a narovná se.*Řekla jsem něco špatně?*Nakloní hlavu na stranu a zatváří se provinile. Pak však nakrčí nos.*Jackie prosím, nic ti to neudělá. Navrch vem si, co všechno o mě víš ty. Já chci jen datum, kdy jsi se narodil.*Hlesne sklesle a ještě chvilku čeká. Dopije kávu a cheesecake. On má tak možnost odpovědět. Triss si vzdychne a zvedne se, poupraví si riflovou bundu a přejde ke straně, kde sedí Jack. Skloní se a krátce ho obejme s pusou na tvář na rozloučenou, jak je zvyklá z jejich čtvrti v LA. P5esně tak. Španělská čtvrť je v tomto skoro až nekompromisní. A Triss se beztak naučila takto vítat a loučit...někdy děkovat...svým blízkým, protože to je upřímný způsob.*Ráda jsem tě vděla. Díky za společnost.*Pousměje se a pak se odtáhne a usměje se o něco víc.*Kdyby něco ozvi se. Ráda ti budu dělat společnost.*Rozloučí se a ještě mu popřeje hodně štěstí s tím, že už musí jít. Lucas jí dovolil se stavit někam ven, ale rád to neviděl. Kór, když se znovu zvedla vlna korony a ona jakožto podsvěťanka...kdo ví, jak by reagovala. A nechtěla to riskovat, že by se něco v ní pokazilo vinou nemoci.*
*Nadvihne jedno obočie.* /Podľa čoho vie, že sa naňho spolieham?/ *A tým sám sebe prizná, že to tak je. Že sa spolieha na Jasona v dosť veľa veciach. Nekomentuje to, lebo nemá prečo. Tak radšej sleduje obrazovku a prečíta nejaký posudok znalca. Keď ztuhne z toho prirovnania tak len zakrúti hlavou a ďalej to nerozvádza. Nechce jednoducho o tom hovoriť. Len to v sebe udusí ako nejaký plamienok a snaží sa zabudnú tie pocity čo to vyvolalo. Stisne pery k sebe a urputnejšie sleduje monitor.* /Celkom neodbytná./ Nie. *Zopakuje tvrdohlavo svoju odpoveď. Jednoducho sa nevzdáva. Ak by sa vzdal tak by predsa nebol dobrý policajt. Dvihne pohľad od obrazovky keď sa Triss dvihne a chystá sa k odchodu. Trochu ztuhne keď ho objime a dá mu pusu. Predsa len na dotyky okrem rodiny a milenca nie je zvyknutý. Vlastne sa taktom všeobecným dotykom vyhýba. Ale neprotestuje, pretože je na Triss vidno, že to robí automaticky. Ako keby tomu bola naučená. Tak ju nechá sa rozlúčiť.* Maj sa a dávaj si pozor. *Upozorni ju ešte o niečo vľúdnejším hlasom než mal doteraz. Poočku potom sleduje ako odíde z podniku a on sa naplno ponorí do práce. Až o nejaké dve alebo aj tri hodiny sa rozhodne vrátiť späť domov, aby sa mohol venovať aj fotografiám z miesta činu.*
*Odkedy si aspoň na malú chvíľu odpočinul u Jasona tak sa naplno vrhol do práce. Čo síce nie je zdravé ale nevie si pomôcť. Cez deň klasické prípady vrážd, k tomu neklasické obete satanizmu a po večeroch pátranie po Jackovi.* /Ale skôr skladanie kúskov a zisťovanie čo to dočerta robí./ *Opraví sa v duchu a na moment sa zloží na stoličku v šatni. Akurát sa vrátili z výjazdu, keď išli pre páchateľa. Žiadna sranda to nebola ale našťastie sa nikomu nič nestalo. Zloží zo seba nepriestrelnú vestu a ostane iba v krátkom, čiernom tričku, kapsových nohaviciach, na ktorých ma rôzne pásky na pripnutie všetkého potrebného a kanady. Lenže mu začne zvoniť mobil s otravnou pesničkou Hakuna Matata a tak sa odoberie von. Sprevádza ho pár pobavených pohľadov od kolegov. Ostaní už si na takéto veci u Jacka zvykli. Cestou von sa snaží vyloviť z nejakého vrecka svoj mobil, čo chvíľu trvá ale podarí sa. Na displeji svieti fotka jeho sestry a tak to bez okolkov dvihne.* Čau, deje sa niečo? *Opýta sa a jedna jeho kolegyňa sa šokovano pozrie, že dvihol hovor ako normálny človek. Jack to ignoruje a vylezie pred budovu. Jednu ruku si zloží na hrudi lebo je celkom chladno. Sestra ho začne zamestnávať nejakou extra dôležitou informáciou ktorá je pre Jacka úplne nepodstatná.* Prejdeš k veci? *Snaží sa ho popohnať a pritom sa zamračí na nejakú tetku ktorá pohoršene naňho pozerá. Ale zamračenie a tiež dosť výrazne jazvy na rukách sú zaručeným plašidlom otravných ľudí. Zatiaľ čo počúva sestru z ktorej niečo liezie ako z chlpatej deky tak jednou rukou si vyloví cigaretu a zapaľovač, aby si mohol zapáliť.*
*Nate, stále s veselým úsměvem na tváři, mířil na policejní stanici. Ne, výjimečně nic neprovedl, ale spíš hledal Jacka, který mu po jeho SMSce napsal ať za ním Nate dorazí na stanici, protože ho čaroděj chtěl obeznámit s několika novinkami. Čím víc se k ní blížil, tím víc jeho veselá nálada opadávala. Hlouběji do mysli se ponořovaly šťastné vzpomínky z toho, že je Nuki zpátky a z jejího překvapení pro něj, a na povrch vystupovaly vážná témata, jako "Co bude s postem nejvyššího čaroděje Brooklynu, když si nový Jack řekne, že se na něj nechce vrátit?" tohle třeba musel ještě dořešit s Dariem a pokud to nevyřeší s ním, tak asi začne v New Yorku hledat Ismaela, i když netušil, kde. Další z témat, které se taky týkalo Jacka, bylo "Co to má za zkoušky a tréninky o kterých mluvil?" to taky nevěděl, ale rád by ano. potom tu byly jeho už celkem všední problémy jako Leazar a to, že jsou v New Yorku lovci ve vedení líní jako vandráci v létě a ti z lovců, co by něco chtěli dělat, o ničem neví. Postupně dojde, v obyčejných černých džínách, tričku s motivem Rolling Stones a džínovou bundou s kožešinovou podšívkou, k policejní stanici a před ní k jeho štěstí vidí známý obličej. Je rád, že nemusí Jacka nahánět někde po stanici a tak k němu dojde, načež si všimne, že telefonuje, takže mu jen mávne rukou na pozdrav a počká, až si vyřeší hovor.*
*Preváti očami v stĺp a pretrie si rukou tvár. Prešľapuje z nohy na nohu. Zapáli si pritom cigaretu a fajčí.* Preboha, Am, vyklop to. *Na čo mu sestra začne do telefónu fňukať. Všimne si, že niekto k nemu dôjde tak najskôr dotyčného spraží pohľadom, aby ho neotravoval. A potom si všimne, že je to Nate. Povzdychne si a na jeho mávanie mu iba kývne hlavou. Dofajčí cigaretu a urobí pár krokov k popolníku kde ju uhasí a zahodí.* Bulíš ako keby si bola zas tehotná. *Prehodí k sestre a pozrie na Natea. V telefóne je ticho a potom sa tam ozve hlasný plač a nadávky. Jack sa najskôr zarazí kým mu to dôjde. A potom sa začne smiať. Hlasno. Až mu vyhrknú slzy od toho smiechu. Chvíľu to trvá kým sa dostatočne upokojí a utrie si ich.* Vidím to tak, že som Davidovi mal dať balík kondómov a nie Monopoly. *Vypočuje si nadávky s tým, že je debil a potom mu to sestra zavesí. Asi čakala viac podpory. Odloží mobil do kapsy a s pomerne dobrou náladou sa začne venovať Nateovi.* Fajn, čo potrebuješ?
*Jen se uchechtne jeho nepříjemnému pohledu a kývnutí mu oplatí. Vcelku trpělivě na jeho poměry čeká, až si Jack vyřídí svůj hovor a překvapeně sebou trhne, když se začne smát. Doslova tlemit. Pobaveně i jemu vyjede koutek do úšklebku, protože ačkoliv neslyšel celý telefonát, tak si domyslel, že nějaká žena, která mu volala, mu oznámila, že je těhotná a on z toho měl očividně škodolibou radost. počká, až k němu dojde, načež se ušklíbne.* Asi ti zkazím náladu... *Prohodí, načež hned naváže.* Našel jsem Jacka a nejspíš máme všichni tak trochu problém. *Povzdechne si a založí si ruce do kapes bundy.*
/Určite sa dosmejem keď mi všetky deti dá na prázdniny, aby som sa o ne staral./ *Pomyslí si ale na jeho nálade to nič neuberie. Povzdychne si keď Nate povie, že mu náladu pokazí. A aj sa tak stane. Pretrie si koreň nosa a založí ruky na hrudi.* To, že si našiel Jacka je pozitívne. Takže čo je ten problém? *A čaká pripravený na všetko.*
*Povzdechne si.* /Jasně, to je asi to jediné pozitivní./ Je úplně mimo... Nebo lépe řečeno má naprosto vymazanou paměť. Nevěděl ani svůj věk a svoje příjmení. Taky už si zřejmě našel nového přítele. *Podotkne jednu věc, která se mu na tom všem zdála tak nějak plusová. Vytáhne si ruce z kapes a založí si je na hrudi, přičemž jednu uvolní a trochu s ní gestikuluje a pohazuje.* Myslí si, že jeho jediná rodina je jeho čarodějný bratr a v New Yorku nikdy nebyl. *Dodá, co si tak nějak všimnul.* Podařilo se mi hned při prvním setkání přesvědčit, že se známe, hlavně díky společným fotkám a videím. Taky jsem mu už i ukázal jeho dům, ale stále je to hrozně na vážkách. Jack mi stále úplně nevěří a myslím si, že jeho bratr v tom nemá úplně čisté svědomí. *Dokončí a promne si prsty volné ruky tvář od lícních kostí k bradě.*
*Zamračí sa a sústredene ho počúva. Sem tam ešte zauvažuje nad tým aká prča by to bola kebyže jeho sestra čaká dvojičky ale inak sa sústredí iba na Natea.* Tak, je potešujúce že v otázke vzťahu je to stále Jack. *Zamrmle ale inak zauvažuje nad tým čo vraví Nate. Chvíľu je ticho a zahľadí sa na provoz na ulici. Predchádzajúci smiech ako keby ani neexistoval a miesto neho je tu podmračený výraz.* Tá vymazaná pamäť by aj vysvetľovala niektoré veci. Čo všetko vieš o jeho bratovi? *Opýta sa a presunie svoj pátravý pohľad na Natea. Vytiahne si pritom ďalšiu cigaretu a zapáli si. Aby sa mu lepšie uvažovalo.* /Kto je jeho brat? A do čoho namočil Jacka?/
*Ušklíbne se.* To bych dvakrát netvrdil. Jack se červená, dokonce se při našem rozhovoru v klubu skoro schovával za svého partnera. Je o hodně víc stydlivý. A když jsem mu v Pondělí v jeho domě řekl, že býval děvkař a spal s nadsázkou s polovinou New Yorku, tak se za sebe styděl a říkal, že o tom už nechce v životě slyšet. *Opraví Jacka. Nad jeho otázkou se zamyslí, než začne formulovat odpověď.* Čaroděj, o hodně starší, než je Jack. Než Jack zmizel, což myslím, že už teda můžu říct, že ho jeho bratr unesl, tak ho nazýval výhradně otcem, protože si vzal jeho mámu před tím, než porodila a zemřela. Učil ho kouzlit. Když jsem Jacka poznal, tak jsem ho vůbec neznal, ale v poslední době před tím, než co udělal Victor, se tu objevoval čím dál tím častěji. Jack říkal, nebo spíš jen sem tam zmiňoval, že ho otec k něčemu potřebuje, ale že on to dělat nechce, a že je rád, když si cvičí černou magii. *Prohrábne si rukou vlasy.* Moc jsem se na to nevyptával, protože to Jackovi nedělalo dobře. Zvlášť od chvíle co s pomocí černé magie léčil. *Nezmiňoval koho, protože tušil, že by asi nebylo dobré, kdyby se ta informace dostala ven, ale pokud to Jack věděl, tak si to domyslí.* Naposledy jsem ho viděl, když kontroloval, zda je moje přítelkyně opravdu těhotná. Tehdy jsem pohytil jen něco málo z jejich rozhovoru. Pak u Jacka přespal, protože s ním potřeboval o něčem mluvit, načež jsem ho už neviděl. Až potom se seběhl ten slet událostí, kdy se Victor zabil, Jack to zjistil a pokusil se si vzít život. Podle Seba, toho hada, tam přišel jeho bratr a odnesl ho někam portálem. Byl jsem tam s alfou. Nevěděli jsme, zda ho neodešel pohřbít, nebo zda Jack stále žije, takže jsem z Jackova telefonu volal jeho otci a ten řekl, po dlouhém přemlouvání, že Jack žije, ale pokud se probere, tak bude patřit jejich otci. *Dořekne, než si ještě vzpomene.* Alfa říkal, že se mám pokusit o jeho pravém otci něco zjistit. Vím toho ale opravdu málo. Jen jméno a jeho zevrubné schopnosti. *Promne si dlaní obličej.* Jo.. Ten Jackův bratr se jmenuje taky Jack. Jack David Heller. *Dodá, když si uvědomí, že celou dobu nevyslovil jeho jméno. Nenáviděl toho parchanta, takže se tak nějak odnaučil zmiňovat v řeči jeho jméno.*
*Delikátne nadvihne jedno obočie v náznaku prekvapenia.* /Poteš košte. Jack a hanblivka./ *Napadne mu a trochu je mu ľúto, že tým pádom si ani ich sex nepamätá.* /Tak zas nebolo to nejak extra výnimočné. Bol to sex./ *Ale tá myšlienka ma trochu trpkú príchuť. Zameria svoju pozornosť na zvyšok toho čo mu vraví Nate. Premýšľa nad všetkým čo mu vraví a pritom aj dofajčí cigaretu. Zamyslene ju pustí na zem a zašliapne nohou. Ale až pridlho s nohou krúti ako keby chcel ten špak nechať splynúť so zemou. Potom presunie pohľad na vozovku.* Nech už mal jeho brat v pláne čokoľvek, začal s tým ešte pred tou prihodou s Victorom. Tá mu zahrala do kariet... pokial si k nej nedopomohol. Koho vlastne Jack liečil pomocou čiernej mágie? *Zaujato sa opýta Natea. Snaží sa spájať každý detail, ktorý by mu pomohol rozlúštiť hádanky. Privrie oči ako si na niečo spomenie.* Čo si zistil o jeho otcovi? Predpokladám, že je to nejaký démon.
*Slabě se uchechtne, když vidí náznak překvapení na Jackovi.* /Jo.. I mě se to stále zdá neuvěřitelné./ *Odpoví si pro sebe a dál stydlivého Jacka nerozebírá. Poslouchá jeho reakci a povzdechne si.* Jo... Mám takový dojem, že se s ním začal Jack střetávat častěji někdy od začátku léta. Alespoň tehdy jsem viděl, že jsou víc spolu v kontaktu. *Odpoví mu, načež zakroutí hlavou.* To si nemyslím. Victor byl kretén. A to že chlastal k tomu nepřidávalo. *Zamračí se a promne si rukou zezadu krk.* Nevěřím moc tomu, že by ovlivnil Victorovo chování... Podle mě spíš čekal, že se k němu Jack přidá sám a zkrátka jen vyčkával na vhodnou chvíli.. *Sdělí mu svůj názor, načež se ušklíbne.* Neutajím to před tebou, co? Stejně se na to budeš pořád ptát? *Zeptá se, načež se uchechtne.* Krále Víl... Léčil ho z té podivné nemoci... Udělal u toho nějaký rituál a pak mu bylo skoro celý týden šoufl, měl noční můry a nemohl vůbec jíst ani spát. *Prozradí mu nakonec. Přikývne na další dotaz a založí si ruce na hrudi.* Jmenuje se Haures. Je to jaguáří a někde se uvádí levhartí démon... Postavení vévoda a někde jinde se píše spíš velkovévoda... Tomu, kdo ho vyvolá zodpoví uvnitř pentagramu, nebo co přesně on k vyvolání potřebuje, popravdě na jakkoukoliv otázku... Minulou, přítomnou i budoucí.. Když se však dostane ven, tak lže.. *Uvažuje, co všechno se ještě dočetl a zapamatoval, a co slyšel hlavně od Davida při rozhovoru s Jackem.* Zničí nepřítele těch, co ho vyvolali, ale je ochrání... *Dodá.* Víc ti asi neřeknu.. Démonologii jsem dvakrát pilně nikdy nestudoval. *Uchechtne se slabě, ale zní to spíš zoufale.*
Nech už to bolo akokoľvek tak to David využil vo svoj prospech. *Nakrčí nos a uškrnie sa, pretože pod menom David si spomenie na manžela svojej sestry a to ako teraz znáša tu úžasnú novinku, že budú mať ďalšie dieťa. Nadvihne jedno obočie ako čaká kým z Natea vylezie tá informácia. A keď to povie tak vyvalí oči a na moment vyzerá ako keby mu uleteli včely.* Liečil Jasona? /Jason chytil tú chorobu?!/ *Nie je si teraz istý či mu spomínal niečo take ale rozhodne nespomínal, že ho liečil Heller.* /Je pravda, že do podrobna som sa nepýtal./ *Ošije sa aby sa dostal z toho šoku. Potom ale počúva o tom demonovi, ktorý splodil Jacka seniora a juniora. Zamračí sa na moment vyzerá ako keby na niečo spomínal.* Minulosť, prítomnosť a budúcnosť sa stretne v jednej hranici, kde krv nezdolných bude tvoriť rieku utrpenia a z nej započne plameň zatratenia. *Povie to na čo si spomenie z nejakého sna. V takých momentoch má pocit, že má odpoved na jazyku a pritom tak ďaleko. Povzdychne si.* Jagura, levhart... preto asi to čarodejné znamenie u Jacka. Si s ním. Nejakom kontakte? Ak hej skús ísť naňho z ľahka. Nebude ti veriť keď naňho budeš tlačiť, keď vravíš že je hanblivý tak bude skôr tiahnuť ku známemu a to je teraz preňho to, čo mu predstavil jeho brat. Povedal ti presne, že Jack bude patriť ich otcovi?
*Zamračeně přikývne a znova se mu připomenou výčitky svědomí, že tam měl, sakra, být, když se Jack rozhodl zabít. Překvapeně vykulí oči a kdyby pil, tak asi ono pití skončí na Jackovi.* Dobře... Teď si zahraju na policajta já.. Odkud znáš Krále Víl? *Zeptá se zmateně a trochu nakrčí obočí. Řekne mu, co ví o Hauresovi a chvíli uvažuje, zda to Jacka nestrčit, protože vypadal, že zkameněl. Nakonec však promluví a Nate nechápavě zamrká.* Dal ses na básničky? *Zeptá se sarkasticky, než zvážní.* Odkud to máš? *Zeptá se, protože se mu to přestávalo líbit.* /Krev nezdolných... Řeka utrpení... Plamen zatracení... Co to ku*va zase je?!/ *Přikývne.* Taky se mi to hned spojilo.. *Poté přikývne znova.* Jo.. Máme na sebe telefonní kontakt... Taky jsem mu ukázal jeho dům a řekl mu něco málo, o tom, kdo je... Nechtěl vědět moc.. Má strach a bojí se převzít třeba zodpovědnost nejvyššího čaroděje znova.. *Povzdechne si, protože ho to trápilo.* Jeho bratr a Miky.. Jeho přítel.. *Dodá k Jackovým slovům.* Ano.. Přesně takhle to řekl... Pak mi zavěsil.. *Odpoví mu.* Ještě to budu řešit s alfou, ale nechci ho teď moc otravovat, když se mu vrátil Josh. *Počítal, že Jack jako policajt o Joshovi ví.* Doufám ale, že mi odpoví co nejdřív.
*Až keď mu Nate položí otázku tak si uvedomí, že sa mal viac ovládať a o Jasonovi mlčať. Ošije sa na mieste a premýšľa.* Z baru. *V podstate neklame.* /Stretli sme sa v bare. To že sa spolu bavíme a spíme už mu vysvetľovať nemusím./ *Na čo si spomenie, že by sa mal svojmu drahému Jasonovi ozvať, aby s ním riešil prípad. A Jacka. Nad Nateovim ďalším dotazom ale iba zakruti hlavou a tvári sa že hovoril o počasí.* Niekde som to počul. *Zaonači to. Rozhodne nechce hovoriť o tom, že na podobne téma viedol rozhovor s psychopatom čo ho mučil a teraz sa mu o podobných kecoch sníva.* Ani sa mu nedivím. Netlač naňho s postom najvyššieho čarodeja aj keď chápem, že je to veľký problém. Musíš ho prilákať na svoju stranu. Je to stále Jack. Ten emocionálne nestabilný Jack, ktorý ľahko podľahne citom. Vyvolaj v ňom emócie, najlepšie tie pozitívne. Poznáš ho asi najlepšie. *Navrhne aj keď nevie či to bude fungovať. Za skúšku to ale stojí, pretože by bol fakt nerád ak by ostal pod vplyvom svojho brata. Prikývne a na moment zauvažuje.* Myslíš Prescotta? Ten urobil na stanici poriadne rošambo a jeho otec ešte väčšie. Vyzerá to, že vďaka tomu budeme mať nového policajného veliteľa a pár ľudí už teraz bolo suspendovaných. Nehovoriac o tom, že sa prišlo na nejaké pochybné kontakty s Rusmi medzi niektorými policajtami. To bol aj dôvod, prečo nikto nevolal Prescottovym, iba sa čakalo na to, že si ho prídu na stanici vyzdvihnúť Rusovia. Je škoda, že kvôli peniazom si to odniesol ten chalan. *Mykne plecom a pozrie ku stanici. Vedel, že nejaké krysy tam sú, ale že až tak veľké. To nečakal.*
*Nadzvedne obočí a ušklíbne se.* /Tak Král Víl si chodí po barech a kecá s policajty, jo?/ *Pomyslí si pobaveně, ale nahlas to neřekne. Neměl zájem do Jacka teď rýpat, když potřeboval spíš jeho pomoc a spolupráci. Přikývne na jeho další odpověď, ale moc přesvědčeně se netváří. Tuší, že Jack ví víc, než mu říká.* Netlačím.. Ani jsem mu neřekl, co se stalo Nuki a proč je teď vlastně těhotná. Řekl jsem mu, že až se bude chtít plně vrátit, tak mu povím víc. *Povzdechne si.* o co myslíš, že se snažím? *Ušklíbne se sarkasticky.* Dokonce jsem ho vzal k sobě, aby tam přespal, když řekl, že se mu k bráchovi nechce, protože zameškal nějaký trénink nebo co a v domě mu to připadalo depresivní.. *Povzdechne si.* Musím ho asi nějak víc zapojit. Snad mi pomůže Nuki, když už se vrátila. Jako žena zvládá ty emocionální věci líp... *Uchechtne se tiše. Přikývne na jeho ujišťovací otázku, načež neví, jestli se má začít smát, litovat Joshe, nebo zůstat v šoku z nových informací.* No.. Páni.. *Dostane nakonec ze sebe.* Chudák Josh.. A ještě k tomu je prý nějak nemocný.. Říkal to Jack, že prý kontroloval jeho zdravotní stav nebo co.. *Dodá.*
*Jeho úškľabok radšej nekomentuje. Sám si to zavaril. Váhavo prikývne.* Hmm, aj keď ho jeho brat pravdepodobne vygumoval tak stále nejaký kus z Jacka tam bude. Máš pravdu, Nuki by vedela možno zapojiť Jackovu emocionalitu. *Potvrdí mu a dúfa, že to bude fungovať. Potom sa trochu rozhovorí o dianí na polícii. Mykne nad tým plecom.* Mal som tú česť s jeho výpoveďou. Tiež by si nebol ako rybička ak by ťa skoro týždeň viezli v kufri auta. *Ale zarazí sa.* Jack kontroloval Prescotta? Prečo?
*Přikývne. Sám počítal s tím, že se Nuki bude chtít s Jackem vidět. Tak proč toho nevyužít. Nuki by v něm nějaké emoce na minulý život probudit mohla.* Co jsem si tak nějak potvrdil, tak mu vymazal všechny depresivní vzpomínky. Smrt matky, Jona, Victora.. Neví nic.. Ani proč si udělal, co si udělal.. *Řekne Jackovi. Poslouchá o kolektivním vyhazovu na policii a uteče mu krátké uchechtnutí. Následně zvážní a přikývne.* To je fakt.. Proč ho vlastně vůbec unesli? Jen kvůli výkupnému? *Zajímá se a když se ho zeptá, tak přikývne.* To netuším... Když jsem ho tehdy v Pandemku přesvědčil, že se známe, tak mi řekl, že přivedl Joshe zpět a jestli ho znám. Přikývl jsem a poděkoval mu a zeptal se ho, zda na tom má nějakou zásluhu a on jen řekl, že ho k němu někdo přivedl a on jen kontroloval jeho zdravotní stav a zjistil, že má nemoc, kterou nedokáže ani on vyléčit, takže ho vzal zpět do New Yorku. Víc neprozradil. *Odpoví mu.*
Našu osobnosť netvoria iba dobre spomienky ale aj zlé. A veľakrát tie zlé nás naučia najviac. Nech už mu vymazal čokoľvek aj tak to nebolo správne. *Sám ma tendenciu sa uchechtnúť nad skorumpovanosťou polície.* /Koľko krát mi ponukali úplatok za tu dobu čo som v New Yorku?/ *Ani za svet by to nezratal. Zakrúti hlavou.* Nie, výkupné si ani neprebrali. Išlo o starú, dobrú pomstu. Ešte starý Rutherford Prescott ako právnik začal spolupracovať s talianskou mafiou v New Yorku. Dosť sa hovorí o tom, že len vďaka mafii sa stal najvyšším sudcom, ale to sú iba polemiky. Istotou je, že Prescottovi vďaka tomu prišli k slušným majetkom. Lenže rozkvet talianskej mafie sa nepáčil ruskej mafii a tak teda keď spoluprácu prebral Terenc Prescott tak sa ho Rusovia snažili presvedčiť, aby zmenil strany. Bohužiaľ, ruská presvedčovacia metóda bola, že podpália pár aút a ak to nezafunguje tak únos dieťaťa to istí. Skús hádať, ktoré zo štyroch detí Terenca Prescotta uniesli? *Polozí Nateovi básnickú otázku a zapáli si ešte jednu cigaretu. Zamyslí sa.* Tak potom Joshua Prescott musel klamať vo výpovedi, pretože tvrdí, že sa do New Yorku dostal stopom. Ale neprekvapuje ma to. Pokial sa stretol s Jackom a ten ho z nejakého dôvodu vysetroval, pochybujem o tom, že David vedieť lazaret pre stratených ľudí a poskytuje im zdravotnú pomoc. /Navyše sorta ľudí, ktorými bol Jack videný... nie, nepáči sa mi to.*
*Souhlasně přikývne.* Jack už měl takové hloupé nápady, že si nechá vymazat všechny špatné vzpomínky a já mu to vždy rozmluvil. Taky s tím nesouhlasím, že to udělal. Hlavně chtěl z nějakého důvodu Jacka kompletně odstřihnout od jeho života v New Yorku. *Povzdechne si. Poslouchá Jacka, když se rozmluví. Byly to pro něj nové informace a ty Nate většinou přijímal rád. Zvlášť, když se z nich dozvěděl něco, co mohl později zužitkovat.* Myslím, že ani nemusím. Před pár dny si asi vybrali jejich osvědčený terč.. *Podotkne.* Nedivím se, že lhal. Kdo by mu věřil, že se do New Yorku dostal skrz portál s čarodějem? *Položí řečnickou otázku.* To i já. Navíc ta spojitost s jejich démoním tatíkem. Černá magie. Napadá mě jedině, že to budou nějaké rituály. Ale nikdy jsem se tím pořádně nezabýval. Můžu zkusit maximálně pohledat v knihách. *Přislíbí, když si všimne, že se rozsvěcují lampy, takže to znamenalo, že už bude pozdě.* Asi bych měl jít.. *Prohodí.* Mám ti dát vědět, jak se potkám s Dariem? *Zeptá se ho. Teď už nebylo podstatné něco tajit, ale hlavně spolupracovat. Dát dohromady ty dílky skládačky, co ví zvlášť, aby získali celkový obraz.*
Každý kto si prešiel zlým obdobím máva také myšlienky. *Prizná pričom s tými jazvami na rukách to značí o tom, že jeho tá myšlienka tiež neminula.* Nakoniec dosiahol čo chcel. Odstrihol ho. *Dodá ešte. Nateovi prikývne a jeden kútik úst trochu nadvihne.* Presne. Paradoxom je, že to nebola polícia čo ho našla, ale talianska mafia. Čo viem tak dodnes majú dosť silné rodinne vzťahy. V konečnom dôsledku Terenc Prescott investoval rok života, aby dostal Vladimira Rostoveckeho do väzenia na doživotie. A podarilo sa mu to. Bohužiaľ, prehnilí justičný systém spôsobil, že sa dostal von a pustil sa do pomsty. *Dokončí ešte a na moment sa zamyslí.* Vzhľadom k tomu čo prebieha tak nikto nebude spochybňovať výpoveď mladého Prescotta. *Zamračí sa nad slovom rituály a nespokojne zafuní. Ta predstava sa mu nepáči, najmä s tým aké vraždy vyšetruje. Ale musí pracovať aj s touto alternatívou.* Ak sa ti podarí niečo zistiť ešte tak mi daj vedieť. Čo sa týka alfy... stačí ak ma budeš informovať o výsledku. *Povie a urobí jeden krok ku stanici ale na moment sa zarazí a ešte pozrie na Natea.* Dávaj si pozor. Na tomto celom niečo nesedí... Tak zatiaľ. *Rozlúči sa a ide rovno do stanice kde sa vrhne do ďalšieho prúdu prace.*
*Přikývne. I on měl myšlenky, které chtěl dostat z hlavy. Ale věděl, že to v žádném případě nikdy neudělá, kdyby dostal takovou nabídku. Přišel by tak i o hezké vzpomínky a svoje zkušenosti. A to on nechtěl. Smutně si povzdechne nad tím, že David Jacka opravdu odstřihl. Pobaveně se pousměje nad tím, kdo Joshe našel. Ne že by někdy uvažoval nad tím, že by ho unesl, ale rozhodně byla zajímavá informace, že má Joshova rodina za svými zády italskou mafii.* To je dobře. Kdyby se v tom rýpali, tak dios ví, co by zjistili. *Souhlasí. Vidí, že ani jemu se vyhlídka nějakých obětních rituálů nelíbí. Nate neměl v plánu nějaký zkoušet na vlastní kůži, ale začíst se do knih o černé magii asi taky nebude zrovna slabý odvar.* Zkusím pohledat v Jackových knihách. *Přislíbí a ohledně alfy přikývne. Když se začne vracet ke stanici, tak i Nate si aloží ruce zpět do kapes a rozejde se k odchodu. Zarazí se, když na něj zavolá a otočí.* Dám. *Řekne rozhodně.* /Hlavně kvůli tomu neohrozím svoji rodinu./ *Pomyslí si a kývne mu na pozdrav.* Zatím. *Načež se dá na cestu zpátky domů.*
*Dlho do noci ešte sedel doma nad papiermi. Nakoniec sa síce odobral do postele ale aj tam sa dlho prevaloval a nevedel zaspať. Tak to teda vzdal a aj keď to často nerobí, tak si zobral mobil a napísal Jasonovi správu. Síce to bolo len malé posťažovanie, že nemôže zaspať, že by sa mu hodila spoločnosť a tiež, že by ho rád videl. Potom síce pól hodinu zvažoval či má tu správu odoslať alebo nie. Ale nakoniec si povedal, že aj tak si ju Jason prečíta pravdepodobne až za pár dní. Keď vylezie von z Faerie. Ďalej sa potom oddával zbytočnému prevalovaniu až kým to vzdal s vstal. Čo to si doma porobil a potom klasicky vyrazil do prace. Ibaže to bolo o hodinu skôr ale aj tak má prace až nad hlavu, takže mu skorší príchod iba prilepší. Pri rannom papierovaní ho ale celkom prekvapí Jasonova odpoveď. Ale hlavne ho to poteší. Zvyšok doobedia mu sem tam odpíše keď sa mu dá. Potom mu ale príde rozkaz ísť na miesto činu. Podľa popisu je mu jasné do akého prípadu to zapadá. Tak využije možnosť a navrhne Jasonovi, aby išiel s ním.* /Aj tak sa potrebujem s ním porozprávať./ *S touto myšlienkou vyjde pred stanicu a zapáli si. Na sebe má tmavomodré rifle, čiernu košeľu a na tom čiernu bundu, ktorá mu zakrýva zbraň v puzdre. Teraz keď fajčí tak ma respirátor vo vačku ale inak majú nariadené to nosiť. Čo Jacka neskutočne vytáča ale vie že ma ísť príkladom. Takze teda čaká na Jasona a uvažuje pritom nad prípadom.*
/Lyria mi dala zabrat tím uvědoměním. Jak může být přesvědčená, že takhle budu šťastnější? Vždyť nemohu lhát! Budu si muset mnohem víc dávat pozor na jazyk, což zrovna v Jackově případě dělám minimálně./ *Sevře ruku v pěst, po chvíli ji povolí a protáhne si dlouhé štíhlé prsty. Je ráno, protože ho nepříjemné myšlenky vyhnaly z postele velmi brzy.* /Hm.. nebyly jen nepříjemné./ *Ve snu se mu vrátila vzpomínka, jak spolu u okna kouřili s Jackem. Probudí se tedy spokojený a s dosud nepříliš známou chutí na cigaretu. Čím déle však leží, tím více přemýšlí a nakonec se tedy musí zvednout z měkoučké postele.* /Neuškodí mi ranní procházka New Yorkem./ *Pomyslí si poté, co se umyje a oblékne do černého obleku s černou košilí, u níž jako vždy nechá pár horních knoflíčků rozepnutých. Zkontroluje boty, jestli je služebná spolehlivě vyleštila a po krátké prohlídce si je obuje. Nic jiného si nebere, protože na zimu je zvyklý a v lidském světě zdaleka není tak krutá jako ve Faerii. Jakmile vyleze v Central parku, telefon mu zabzučí upozorněními.* /To, že nemůže spát sice není vyloženě skvělé, ale pořád lepší než noční koupel v jezeře./ *Rty se mu zvlní v pobaveném úsměvu, zatímco Jackovi odpoví a vydá se na procházku. Staví se na kafe, u stánku s hotdogy, které pro vílu chutnají jako popel, a v jedné trafice si dokonce koupí krabičku cigaret.* /Třeba mi to vyčistí mysl./ *Přečte si na krabičce, že kouření ničí rodiny a musí se držet, aby se nezačal nahlas smát.* /Že by můj otec kouřil?/ *Užívá si v podstatě takovou dovolenou, v průběhu které odpovídá Jackovi, když ho napadne zkontrolovat telefon. Jediné, co mu tu dovču trochu kazí je záplava lidí s látkou na obličeji.* /To je nějaká nová móda? Nemají to všichni.. netýká se to toho viru, co pořád řádí?/ *Jelikož si ho sám prodělal a málem umřel, něco v něm hrkne. Zároveň však věří své vílí imunitě, že se s tím naučila pracovat a nadále bezstarostně pokračuje se svou procházkou.* /Ale neuškodí si dělat od lidí trochu odstup./ *Když mu po docela dlouhé době mobil naznačí, že by se na něj měl podívat, oči se mu rozsvítí.* /Vyšetřování!/ *Chytne si taxíka, který ho doveze až před stanici. Sice se chtěl procházet, ale čeho je moc toho je příliš. Přeplatí taxikáře, jak má ve zvyku a zamíří ke známé tváři.* Zdravím, detektive! /Co jsem v tom případě já? Oficiálně spolupracuji s policií, vzrušující./ *Dojde až k němu a dle jeho příkladu také vytáhne krabičku a chce si zapálit. Když však vloží cigaretu mezi plné rty, zjistí, že zapomněl zapalovač.* Ale ne. *Zamumlá a vyšle k Jackovi výmluvný pohled.*
*Pomaly si fajčí cigaretu a je v podstate stratený v myšlienkach. Pod očami má tmavé kruhy z toho ako celú noc nespal. Už si stihol dať dve kávy s kilom cukru a celkom ho to prebralo. Pohľad má upriamený na chodník, takže najskôr vidí vyčistené topánky ako k nemu smerujú. Zamračí sa a automaticky dvihne pohľad. Keď ale zisti, že je to Jason tak mu zamračenie zmizne a cez pery prebehne letmý úsmev. Trochu uvoľní napätie v ramenách aj keď si to neuvedomuje.* Zdravím. /Lepší pozdrav by bol síce pusa ale tak nemôžeme mať všetko./ *Nakrčí nos nad tou myšlienkou. Všimne si ako vytiahne cigaretu a vloží si ju medzi pery. Úprimne, vie si medzi jeho perami predstaviť niečo úplne iné a tak radšej uhne pohľadom a na moment si oblizne spodnú peru. Pohľad k Jasonovi vráti až keď sa ozve. Chvíľu uvažuje čo sa deje kým mu to dôjde. Uchechtne sa a dá si svoju cigaretu medzi pery a voľnými rukami si prekontroluje vačky bundy. Z jedného vytiahne zapaľovač a podíde bližšie k Jasonovi a zapáli mu cigaretu.* Lepšie? *Opýta sa ho a trochu sa pousmeje.* Pôjdeme do starého skladiska, ktoré je už asi rok nepoužívané. Teda... aspoň nie je používané oficiálne. Nejaké decká tam našli mŕtvolu keď sa tam vlámali a chceli to tam posprejovať. Zatiaľ o tom mŕtvom veľa neviem ale našlo sa tam pár vecí, ktoré by mohli patriť k prípadu o ktorom som ti vravel. A tiež sa chcem ešte o niečom s tebou porozprávať. *Dofajčí cigaretu a zahasí ohorok do vysokého popolníka, ktorý tam je na tento účel. Potom počká kým Jason dofajčí.*
*Všimne si, jak Jack pookřeje, když ho pozná a něco se v něm pohne. Silou vůle to nacpe zpátky, kde to bylo a zvedne pravý koutek v křivém úsměvu. Úsměv mu trochu zamrzne, když se dostane do prekérní situace kuřáka začátečníka. Zkrátka ho nenapadlo, že by si měl koupit i zapalovač. Soustředí se na své pochybení tak intenzivně, že nevnímá Jackovy myšlenky. Možná by je stejně neslyšel, protože nebyly přímo mířené na něj, možná ano. Ale snaží se upínat pozornost k momentálním věcem jako je zapalovač, aby se nemusel trápit svými po staletích nově objevenými city.* Mhm. *Zamručí a začne natahovat, aby cigaretu zapálil. Spolu s tím automaticky položí ruku na Jackovu paži, čímž se ujistí jeho stabilitou. Zároveň si tím však stíží udržení profesionálních podmínek, protože se ho v tu chvíli chce dotýkat víc.* Děkuji. *Pravou rukou uchopí cigaretu, takže může zase volně mluvit, aniž by se obával pádu cigarety na zem. Levou se stále dotýká Jacka, takže se na ni podívá a mírně se usměje.* Rád tě vidím. *Stáhne ruku zpět, ale dá si načas, takže detektiva v podstatě nežně hladí.* Budeme nějak persekuovat i ty děti? Přeci jen vloupání není úplně vhodné trávení volného času. *Nakloní mírně hlavu na stranu a potáhne si. Rituál ho vskutku uklidňuje a čistí mu hlavu. Plus uspokojuje jeho chuť na nikotin.* Dobrá, tak tedy vyražme. Mrtvoly hrozně rychle začnou páchnout. *Ani se nepozastaví nad tím, že to řekl nahlas a naznačil tak trochu své minulé zkušenosti. Bezstarostně udělá krok od Jacka, ale pak mu dojde, že vlastně neví, kterým směrem půjdou.* O čem? *Vyhrkne, protože ho to zastaví v jeho rozhlížení a zmateném hledání cesty na místo činu. Otočí se na detektiva zrovna ve chvíli, kdy típne cigaretu a po pár dalších potazích se jím inspiruje.* /Je hezké, že to tu nehází na zem./
*Neberie to ako nejaké fopá, že Jason si zabudol zapaľovač. Aj tým najostrieľanejším fajčiarom sa to stane. Jack nie je výnimka. Pousmeje sa nad tým a pripáli mu cigaretu. Cíti ako mu Jason položí ruku na pažu. Ten dotyk je mu príjemný. Najradšej by pristúpil k nemu ešte bližšie, pre viac kontaktu. Kŕčovitejšie drží zapaľovač ako odoláva tomu pokušeniu.* Nie je za čo. *Odpovie čisto automaticky a pohľadom na moment skĺzne na Jasonove pery. Vzhľadom k tomu ako je to lákavé sa mu radšej pozrie do oči. V tých sa pre zmenu stráca, takže nevie objektívne posúdiť kam je lepšie umiestniť svoj pohľad. Jeho pohladenie cíti až do morku kosti.* /Ovladaj sa, Jackie./ Napodobne. *Povie a na upokojenie si vyfajčí svoju cigaretu. A porozpráva čo je vo veci. Trochu sa zamyslí nad tými deckami a poškrabká za na temeni.* Myslím, že vidieť mŕtvolu im stačilo. A čo som počul ich rodičov tak prezekuovať ich budú jednoznačne oni. *Odpovie mu a potom nad jeho slovami nadvihne jedno obočie v otázke.* Som rád, že toto nebude tvoja prva mŕtvola. Aspoň sa nemusím báť, že by sa ti spravilo nevoľno. *Aj keď ho celkom pobaví predstava zeleného Jasona. Aj keď, vzhľadom k tomu ako sa pozná tak by mu zháňal diskrétne miesto alebo by mu robil zástenu. Všetko pre pohodlné vracanie. Pobavene sa ale začne usmievať s akým entuziazmom sa Jason hrnie do práce. Sleduje ho a pritom palcom ruky sa opiera o spodnú peru. Sem tam ešte potiahne a potom cigaretu zahasí a zahodi do popolníka.* Poď. *Vyzve ho a zatiaľ odkladá jeho otázku. Vedie ho do stanice ale nejdú cez halu. Vojdú cez nejaké bočné dvere kde je napis, že smú vstúpiť iba oprávnené osoby. Jack ale Jasonovi podrží dvere, aby naznačil že má ísť s ním. Vedie ho chodbou kde je viacero dverí, archívy a podobne. Dôjdu až na koniec. Jack naťuká do číselníku nejaký kód a dvere začnú bzučať. Zatlačí do nich aby sa otvorili a vojde do garáže.* Krispinsky, máš tam voľné kľúče od auta? *Spoza pultu sa objaví celkom vypasený chlap v policajnej uniforme. Je vidno, že najlepšie roky ma za sebou.* A nechceš si kúpiť konečne vlastné auto? Som počul, že máš kráľovský plat... *Zahundre a s funením pozrie do papierov. Jack sa zatiaľ oprie o pult a nezaujato sa rozhliadne okolo.* Máš pravdu... nechcem si kúpiť auto. Kto roznáša drby o mojom plate? *A do tej otázky vloží kus chladu. Tlsťoch naňho pozrie a je vidno, že poriadne zvažuje svoju odpoveď.* Tak rôzne sa to šepká... *Jack nespokojne zaťuká prstami o pult.* Tak rôzne... Nabudúce mu povedz nech sa stará o svoju výplatnú pásku. *Niečo ešte jeho kolega zahundre a prisunie mu papier a kľúče od auta. Jack mu nejaké papiere podpíše a nejaké si zoberie. Taktiež si zoberie kľúče a vyrazí k autu. Chvíľu pozerá po odparkovaných autách keď hľadá správnu ŠPZ ale nakoniec ho nájde.* Nasadať. *Celkom zvesela povie Jasonovi a nastúpi. V klude naštartuje. Odloží papiere do priehradky a len tak mimochodom keď tú priehradku zatvorí a vracia sa späť tak Jasonovi prejde rukou po nohe. Neodolal.* Poznáš Jacka Hellera? *Opýta sa a vyrazí z garáže von.*
*Snaží se centrovat všechny svoje myšlenky na kouření, a tak si ani nevšimne, jak si ho Jack prohlíží. Ani není nervózní z toho, že si jen tak prostě vyměnili zdvořilostní fráze jako dva cizinci. Až když detektiv znovu promluví, zvedne k němu Jason zrak a podívá se mu do modrých očí. Teď jako nikdy ho udeří pod pás jeho slabost pro modré oči. Neuhne však pohledem.* /Nejsem slaboch. Nenechám se ovládat. Ať už jinými nebo sám sebou./ *Na jednu stranu je rád, že se Jack rozpovídá o případu a hezky ho s ním seznámí. Na druhou stranu to, že mluví, automaticky přitahuje pohled na jeho rty. Jason s tím však bojuje a nadále se dívá Jackovi do očí. Když zmíní, že pohled na mrtvolu stačí, mírně přimhouří oči a přikývne.* Máš pravdu, jdou si hrát na pouliční umělce a naleznou zohavené tělo. Ach, málem bych zapomněl. Jaká byla příčina smrti? /Pokud něco nevinného, nemusel být pohled na mrtvého tak traumatický./ *Poté, co zmíní trest rodičů, Jason zasyčí mezi zuby, jakoby konečně pochopil závažnost situace.* To opravdu nemusíš. *Pousměje se a pak hledá cestu kudy.* Jistě. *Odpoví poměrně stroze, když mu Jack poručí a vydá se za ním. Když dojdou ke dveřím, kam ne-policisté nemají přístup, dramaticky si překryje ústa rukou a až pak proklouzne kolem Jacka do místnosti.* /Oficiální./ *Proběhne mu hlavou a zajede si palcem do kapsy, jakoby tam chtěl nahmatat odznak. Přestože žádný nemá, cítí se profesionálně. Následuje Jacka kudy má, až konečně vejdou do garáže.* /Oni si tu takto půjčují vozy? To je pravděpodobně výhodné./ Královský plat! *Zasměje se Jason, přestože neměl v plánu jim do rozhovoru zasahovat. Jen ho pobavilo to slovní spojení.* Pardon. *Vyrazí ze sebe hned vzápětí a opře se o stěnu, než spolu vyřeší půjčení policejního auta.* /Jako drsnému detektivovi ti to sluší./ *Vyšle Jackovi do mysli až ve chvíli, kdy se vzdálí od uniformovaného kolegy. Nechce ho rozhodit a zničit mu tak výhružnou chvíli. Až poté se odlepí od stěny a ladným krokem se vydá za blonďákem.* Ale ovšem. *Usměje se na něj a dle rozkazu nasedne na místo spolujezdce. Zatím nejel s nikým, kdo není taxikář. Docela se těší, až uvidí, jak řídí Jack.* /Mmm./ *Zavrní si sám pro sebe, ale nahlas nevydá ani hlásku, když mu Jack přejede po noze. Následující slova ho však vytrhnou ze slastného snění.* Nečekal jsem, že vyslovíš jeho jméno. *Narazí tím tak na to, že ještě před chvílí se ho dotýkal.* Považuji ho za svého přítele. /Rád se mi vypovídá, obejme... Když nad tím tak přemýšlím, dlouho jsem o něm neslyšel. Ale on se vždycky někde zjeví./ *Na Jacka nemá nasazeného žádného špeha, protože mu věří. Zároveň ví, že mu to čas od času vypoví kouzelník všechno sám. Neví tedy vůbec nic o jeho momentální situaci.* Je nějak spojen s případem? *Připoutá se a mírně nakrčí obočí, když se na Jack H. ptá. Nemyslí si, že je v nesnázích, ale je to zkrátka zvláštní.*
*Nad tou otázkou mykne plecom.* Neviem ešte. Patológ by mal byť tiež iba na ceste. Vraj to ale nie je pekný pohľad. *Povie mu len to čo sám vie. Respektíve, čo mu povedali keď ho volali k prípadu. Potom si Jasona pekne odvedie na stanicu a musí sa ovládať, aby sa neškeril ako slniečko na hnoji keď vidí Jasonov výraz. Znova musí odolávať nutkaniu si ho pritiahnuť. Trochu polaškovať.* /Jackie, sú tu kamery.../ *Napomenie sa v duchu. Rozhodne nestojí o to, aby nejaký honibrk ich sledoval na policajných záznamoch. Ta predstava mu našťastie pomôže v odvolávaní. Dostane sa teda k nevrlému kolegovi a keď sa Jason ozve tak obaja sa naňho pozrú. Jackovi iba jemne zaiskria oči pobavením ale kolegu obdarí iba studeným ksichtom. Vybaví čo potrebuje a s Jasonom vyrazí k autu. Pousmeje sa keď ho počuje vo svojej hlave. U kohokoľvek iného by agresívne vybuchol ale s Jasom...* /Hm, keď chceš budem drsnejší častejšie./ *A až keď si to pomyslí tak si uvedomí ako to vyznelo. Na moment sa pozrie bokom ale potom sa tým prestane trápiť. Pomyslel si čo si pomyslel, späť to nezoberie. Dovolí si trochu uvoľniť a dotkne sa Jasona v aute. Ale potom sa snaží naladiť na pracovnú vlnu. Predsa len... musia pracovať, čaká ich miesto činu.* /A navyše by som väčšie zdržanie už nemal ako vysvetliť. Aj keď... odparkovať to niekam bokom... vzadu je miesto... práca, práca, práca, práca./ *Tak začne s Jackom Hellerom. Usmeje sa.* A čo si čakal? *Vyzve ho rošťácky ale potom si vypočuje jeho odpoveď. Zároveň s tým vyjde z garáže a zaradí sa do dopravy. Snaží sa ísť normálne. Bežne síce ide ako magor, ktorý ako keby nepoznal predpisy ale teraz tu ma niekoho na kom mu extra záleží. Takže si dáva záležať.* Ako ste sa spoznali? *Opyta sa a zaradí sa do druhého pruhu. Trochu prudšie ale stále je to oproti jeho bežnej jazde jahoda. Nad jeho otázkou stisne pery k sebe a vlečie sa za nejakym pomalým debilom.* Ak áno tak dúfam, že minimálne. *Odpovie mu a nespokojne zafuní.* Dočerta... kašlem na to. *Povie nakoniec a pridá plyn. Pomalá jazda ho vždy hnevala. Tak teda predbehne auto. Potom druhu. Potom lízne semafor na oranžovú. A keď je najhoršie tak pustí blikačky.*
Takže je to celé čerstvé. Teď tedy myslím případ, ne mrtvého. /Ačkoliv ten samozřejmě také./ *Není si jist s jakou opatrností musí o zemřelém mluvit. On sám je na smrt zvyklý a ví, že nějakým způsobem Jack taky. Zároveň ale nechce znít necitelně a nějak svého milého popudit.* /Páni. Chovat k někomu city je doopravdy nejisté. Víla aby přemýšlela nad vším třikrát./ *Trochu se zamračí, protože i přes Lyriino doporučení rozhodně nemá v plánu to ze sebe jen tak vysypat.* /Nepodlehnu první./ *Pomyslí si, jakoby to byla nějaká soutěž. Z těchto myšlenek ho následně vyruší pohledy nepříjemného policisty a Jacka. Podruhé se omlouvat nechce, a tak jen pokrčí rameny, aby dal najevo, že už doopravdy bude mlčet.* /Alespoň to vypadá, že Jacka jsem pobavil./ *Napadne ho s pocitem zadostiučení, ale ovládne se, aby to nebylo vidět v jeho tváři. Když mu Jack odpoví ve svých myšlenkách, už nepotlačuje svou reakci. Zavrvní jako spokojený kocour a svůdně se na Jacka usměje.* Dobrá, detektive. *Řekne již nahlas, protože v jeho myšlenkách nechce setrvávat déle, než musí.* Máme-li zachovat profesionální atmosféru.. *Začne a nevinně se uculí.* Raději bych neříkal, co jsem čekal. *Zašeptá zbytek věty. To je jeho poslední radost v tomhle ohledu, poté se posadí rovněji a doopravdy se pokusí chovat profesionálněji.* /Neřídí o tolik jinak, než většina newyorkských taxikářů./ Večírek? Bar? Upřímně si nevzpomínám. Ach ano, čajovna! *Vydechne spokojeně, jakoby měl dostat pochvalu za svou brilantní paměť.* Seznámila nás Ava. Bylo to vskutku nepříjemné, protože on byl skrze smlouvu jejím milencem a já byl jejím milencem mimo jakékoliv smluvní podmínky. *Pokrčí rameny a chvíli přemýšlí, jestli má o jejich vztahu mluvit dále. Rozhodne se, že před Jackem nechce svá přátelství tajit, a tak pokračuje.* Jednou si od Avy půjčil jednu obřadní dýku a v kočičí podobě se s ní plížil po hradě. Bylo to úsměvné. Představ si tu naivitu. Tu myšlenku, že se dostane přes vílí válečníky jako kočka. Nebýt mě, prošpikovali by ho kopími. /Pak jsem ho po přeměně viděl nahého, ale to do příběhu nijak nezapadá./ A pak mi jednou zachránil život. Když to tak vezmu, jsem jeho dlužníkem. *V tu chvíli sebou auto hodí a Jason se automaticky chytne držadla u dveří. Takhle taxikáři nejezdí.* Proč ho tedy zmiňuješ? *Zeptá se se zájmem, možná je v jeho hlase slyšet i malá reakce na Jackovu jízdu. Snaží se ale zůstat statečný.*
*Nie je na to práve najpyšnejší ale čas ho naučil o mŕtvych hovoriť bez citu. Samozrejme, súcití s obeťami aj pozostalými. Vždy kde musí v márnici ukazovať telo tak to nie je pre neho ľahké.* /A nikdy ani nebude./ *Preberie si kľúče a na moment zauvažuje nad výhodami nonverbálnej komunikácie. Lenže Jason zrazu zavrní a Jack sa cíti ako keby mu po tele prebehli mravci. A je to myslene v príjemnom slova zmysle. Pozrie na jeho úsmev a privrie nad tým oči. Ani nevie že sa usmieva.* Samozrejme, profesionalita na prvom mieste. *Povie a nastúpi. Až na to uvoľnenie pri tom dotyku sa snaží byť profesionál. Sem tam. Snaha sa cení. Dokonca sa snaží ísť normálne. Počúva ho pozorne aj keď začína mať nervy na dopravu. Lenže potom Jason povie to s tou Avou.* Milenec? *Sam si nie je istý či myslí Jacka Hellera alebo Jasona. Samozrejme, je mu jasné, že obaja mali vzťahy. Navyše Jack nie je žiarlivý.* /Spí s ňou ešte?/ *Ošije sa na mieste a takmer mu unikne čo Jason hovorí ďalej.* Jackovi sa istá naivita nedá uprieť. /Či je tomu stále tak, to neviem./ Ako presne ti zachranil život? *Prudko zatočí a k tomu ešte obehne auto. Už sa dostáva do svojho klasického šoférovania. Sem tam to vyzerá skoro na nehodu ale Jack sa tvári, že vie čo robí.* Je dosť možné, že sa dostal do problémov. Nie vlastným pričinením a pravdepodobne o tom ani nevie. *Teraz idu rovným úsekom. Jack udržuje rýchlosť nad povolenou hranicou. Ale policajnému autu nikto nedá pokutu. Zapne dokonca aj rádio a niektoré melódie vyťukáva prstom do volantu.*
*Jak se tak dívá na Jackův úsměv, začne se mu trochu projasňovat, jak to Lyria myslela. Všechno se doopravdy trochu změnilo od té doby, co prozřel. Nemá však mnoho času na hluboké rozjímání nad láskou, protože musí nastoupit. Následně na to přestane myslet úplně, obzvláště, když mu vypovídá svůj vztah s Hellerem.* Možná to nebylo úplně jasné. Před nějakou dobou jsme spolu s Avou... však víš. Byla vždycky poblíž, obdivovala mě a bylo to zkrátka snadné. Pak jsem zjistil, že uzavřela s Hellerem /Bude asi lepší mu říkat příjmením, aby se nepletla ta stejná jména. Hm, doteď mě to ani nenapadlo, že se jmenují stejně. Mám k nim tak jiný postoj, že- To je jedno./ dohodu, kde ona ho bude ochraňovat výměnou za sex. Za mě je to dost podivný pakt. Nepřišlo mi, že by si musela něco nahrazovat smlouvami. *Neúmyslně tak naznačí, že mu přijde atraktivní. Zároveň však tolikrát použil slova jako "tehdy," že by mělo být z jeho monologu jasné, že už spolu nejsou.* Nevím, jestli nás seznámila s nějakými *Odkašle si.* úmysly, ale k ničemu takovému nedošlo. /Proč jinak by seznamovala své dva milence?/ *Většinu času se dívá na vozovku, zatímco se mu rozvazuje jazyk a povídá více než obvykle. Ve správnou chvíli se však podívá na Jacka a vidí, jak se ošije.* /Je mu to nepříjemné?/ *Jakmile se ho zeptá na záchranu života, zhluboka se nadechne. Málem se zalkne, když auto prudce zatočí a křečovitě se chytí držadla.* Měl jsem ten civilský virus. Ovšem na mně se projevoval...řekněme ošklivě. *Vzpomene si na své záchvaty vzteku. Na to, jak se jednou s královským katem vydali na lov stráží.* /Zároveň jsem od té doby schopen cítit emoce. To by se možná dalo pojmout jako pozitivní výsledek./ Neví? Jak to myslíš, že o tom neví? *Přemýšlivě nakrčí obočí a rád by se pohodlněji usadil, ale Jackovo řízení ho udržuje jednoduše řečeno v křeči.*
*Privrie trochu oči. Nevie či si to spojenie ‘pred nejakou dobou’ má skutočne vysvetliť tak, že už spolu nespia.* /Čo ak príležitostne hej? Zas tak často spolu nie sme. Takmer celé leto sme sa nevideli. A zas...pred nejakou dobou môže byť aj pred týždňom./ *Teraz ma skutočne čo robiť aby udržal pozornosť na vozovke, Jasonovi a ešte k odolával rôznym predstavám jeho mysle, ktorá si predstavuje Avu ako nejakí nádhernú vílu, ktorá sa váľa nahata v Jasonovej posteli. Kiež by si ju mohol predstaviť škaredú! Ale pochybuje, že škaredá víla existuje. Radšej sa sústredí na to podstatné a to je teraz doprava, ktorou sa rúti ako magor.* Takže pokiaľ dobre chápem, Jack Heller s ňou uzavrel dohodu aby ho chránila a on na oplátku s ňou bude mať sex. Pred čím potreboval chrániť? *Tu otázku si zamrmle pre seba.* Korona. Jack vraj na teba použil aj čiernu mágiu. Stretol si sa s ním potom vyliečení? *Ani si neuvedomí, že sa vlastne preriekol. A teraz to znie ako keby vysetroval Jasona. Povzdychne si a znova ide cez semafor na oranžovú. Vlastne tam už blikla červená ale Jack to prefrčal ako blesk. Hudbou, ktorá znie z radia sa tak trochu upokojuje. Aj keď v podstate nemá byť z čoho nervózny.* /Možno jedine z Avy./ Jacka Hellera uniesol jeho nevlastný brat po tom, čo sa pokusil o samovraždu. Navyše mu pravdepodobne vymazal pamäť, pretože si nepamätá na nikoho, koho pred tým poznal. Ešte k tomu mám informácie, že sa stretáva s nie práve najlepšou sortou ľudí. A mám strach, že to môže súvisieť s oveľa horšími vecami. *Odpovie mu a buchne do volantu. Pred nimi je kolóna, ktorú nemá ako obísť.* Korona a všetci sa niekam pchajú. *Zašomre si a zaradí sa za autá. Ľavú ruku si oprie o okienko a prstami si na moment vojde do vlasov. Čím ich trochu rozstrapatí. Premýšľa ako by to mohol obísť. Predsa len už majú slušné zdržanie. Pousmeje sa keď v rádiu začne hrať jemu veľmi známa a otravná pesnička. A tiež ho poteší menšia skulinka.* Drž sa. *Povie Jasonovi a zapne svetlá a sirény. A vyjde na trávnatý porast medzi cestami. Celkom to hádže ale Jackovi je to putna. Majú celkom terénne auto. Okrem pohmkávania si začne aj potichu pospevovať.* I've been catching feelings over you. And I hope you catch them too. I hope you catch them too. *Zanotuje si a nikto nemôže tvrdiť, že Jack nevie spievať. Ide si tak ďalej a zahne do zákazu vjazdu. Len tak tak dá vyhne pár autám ale všetko to zvláda s nejakou ľahkosťou. Pravdepodobne rokmi praxe.* And I hope you're crazy too. I hope you're crazy too. Crazy too. Ooh, yeah. *Tak neznášal tú pesničku až mu v hlave utkvel cely text a melódia. Pravdepodobne ak by ho niekto zobudil o polnoci s tým aby to zaspieval tak bez mihnutia oka by to zvládol. Už sa blížia k miestu činu.*
*Dívá se ven z okénka, tedy alespoň se o to pokouší. V té rychlosti, která jistě překračuje povolený limit, se chodníky a lidé a prostě všechno jen tak míhají. Jasonovi toto zamlžené vidění připomíná vílí drogy, a tak se raději podívá na silnici skrz čelní sklo. Nechce moc zírat na Jacka, protože by ho to akorát nutilo přemýšlet nad různými věcmi. Věcmi, které se rozhodně netýkají místa činu nebo čehokoliv s prací spojeného.* /Ne, už zase mi představivost ujíždí k tomu, jak bych se ho mohl dotýkat./ *Na chvíli zavře oči a opře se o podpěrku na hlavu. Nevidí tedy to, že detektiva také zjevně něco obtěžuje. A tím, že to nevidí, nemůže si dělat spojitosti s Avou.* To by mne také zajímalo. Je to silný čaroděj. *Odlepí se od podpěrky a pokýve hlavou. Až chvíli na to si dovolí znovu otevřít čokoládové oči.* Hmm. *Zamručí pobaveně, když Jack zmíní, jak ho nejvyšší čaroděj Brooklynu léčil. O černé magii nic nezmiňoval.* Vidím, že nejsem první, od koho to slyšíš. *Po jeho otázce nakloní mírně hlavu na stranu, pohlédne na Jacka a hodí si nohu přes nohu.* Ano, jednou jsem ho navštívil, detektive. *Ušklíbne se, protože to začíná znít jako výslech. Kupodivu ho to neuráží, ale spíš vzrušuje.* /Tomu říkám jízda. Co jsem tak pochopil, ta světla tam nejsou jen tak. Nu což, policista je zjevně nad zákonem./ Cože? *Samozřejmě ho perfektně slyšel. Jde jen o klasický mechanismus, když člověk nechce věřit tomu, co právě slyšel.* /Únos, sebevražda- tedy alespoň pokus, vymazání vzpomínek.../ Mazání paměti je nechutná věc. Člověk si ukládá situace a zážitky z nějakého důvodu. Když už potřebuji, aby někdo zapomněl, odstraním jednotlivá vlákna vzpomínek. Ne všechno. *Zamumlá rozhořčeně. Jednak se jedná o jeho kamaráda, druhak nesnáší odfláknutou práci lidí, co umí pracovat s myslí.* /Třeba to byl úmysl. Ale stejně je to lajdáctví./ Je stále unesen? Kdybych se k němu dostal, mohl bych ohledně té paměti něco udělat. /Záleží na míře poškození a moci toho, co mu znásilnil mysl. Ovšem není mnoho těch, co by byli silnější než já./ *Bohužel se však tací najdou, proto by se mu hodilo více informací.* Jen ať prchají. *Pronese tiše a podívá se na Jacka. Vidí tedy, jak si prohrabává vlasy a zjevně ho silniční situace stresuje. Natáhne k němu ruku a jen tak lehce mu prsty přejede po tváři.* Hm? *Zamručí zmateně, když mu řekne ať se drží. Chvíli na to však moc dobře pochopí, proč něco takového říkal. Znovu se chytí držadla u dveří, ruku z Jackovy tváře už dávno stáhl, takže se jí křečovitě chytne sedadla.* /City?/ *Zaposlouchá se do Jackova notování a na chvíli zapomene, že se obává dopravní nehody. Doteď mírně přimhouřené oči proti slunci doširoka rozevře a naslouchá textu písně.* /To nic neznamená./ *Oči pevně zavře a tvrdohlavě zapadne hlouběji do sedačky.* /Ledaže... ne./ Příjemné. *Okomentuje to stále se zavřenýma očima a doufá, že brzy dorazí na místo.*
*Skutočne mu uniká podstata toho, prečo Jack uzatváral takú dohodu. Stisne zuby k sebe keď si uvedomí čo vlastne vytáral. A trochu ho bodne pocit previnilosti. Zatlačí ho niekam do úzadia, ideálne do krabice, ktorú šupne do komory a tvári sa ako keby sa nechumelilo.* Jeden vrabec mi to vyčvirikal. *Radaej nehovorí, že to vytiahol z Natea. Nechcel by toho chudáka chlapca dostať do prekérnej situácie s kráľom Zimného dvora.* Aký na teba pôsobil keď si ho navštívil? Dalo by sa povedať, že čierna mágia mala naňho vplyv? *Opýta sa a nechtene skĺzne hlasom to tonu, ktorý používa keď sa snaží nenápadne manipulovať. Často to využíva aby niečo získal nech už je to odpoveď na otázky alebo svätý pokoj. Občas keď to situácia umožní tak aj pri vypočúvaní. A vzhľadom k tomu aké si Jason urobil pohodlie... môže ho trochu vypočúvať. Pokračuje ďalej a na jeho otázku mu prikývne, aby bolo jasne že nežartuje. Nechá ho sa rozhorčovať nad vymazanou pamäťou. Samému sa mu to nepáči.* Myslím, že to spravil úmyselne. Odrezal ho tým od všetkého, aby nad ním získal prevahu. Jack je vlastne dosť citlivý, tiahne k rituálom, ktoré si postupne vybudoval. Citovo nestabilní a možno trochu labilný. Z nejakého dôvodu s ním potrebovali spraviť reset. *Povie mu svoj pohľad na danú vec.* Hmm, prečo by ho držali pod zámkom keď nikoho nepozná? Jack sa pohybuje kde sa mu zachce. Stretáva sa s ľudmi, vytvára si nové spomienky. Lenže stavia to na základe, ktorý mu dal jeho brat. A ja chcem vedieť čo je prazaklad toho všetkého. Takže aj keď je to lákavé tak nie. Zatiaľ sa nebudeme snažiť Jackovi vrátiť pamäť pokial to nebude nevyhnutné. *Povie mu a sústredí sa na provoz. Uciti ako sa ho dotkne a mierne privrie nad tým oči. Automaticky sa tomu dotyku viac nastaví. Ale potom to musí prerušiť, pretože sa naskytne príležitosť na rýchlejšiu cestu. A tak ju využije. Celkom mu to dvihne náladu a pesnička to iba podporí. Začne si ju teda spievať a celkom sa do toho oprie. Jasona dokonca prepočuje. Prejde ešte ostro jednu zákrutu a akurát dospieva keď sa blíži k policajným paskam. Zastaví auto, vypne rádio a pozrie na Jasona.* V poriadku? *Opýta sa celkom starostlivo, vzhľadom k tomu že sa mu Jason zaboril do sedačky.* /Asi som išiel príliš rýchlo./ *Napadne mu a z myšlienok ho vyruší zaklopanie na okno. Stiahne okienko a pozrie na kolegu svojim typicky chladným výrazom.* Konečne. Už tu čakáme sto rokov. *Povie mu protivne a premeria si Jasona pohľadom.* Ťaháš si sem frajera? *Jack ho prebodne pohľadom a zhlboka vydýchne.* Ak by si čakal sto rokov tak by si vyzeral lepšie. Ale inak sa môžeš pozdraviť so zvláštnym agentom FBI. A teraz uhni, aby som mohol otvoriť dvere. Diky. *Podakuje keď kolega prkene uhne a je na ním vidno, že nevie čo ma robiť.* Kde je obeť? *Pripomenie mu Jack a naznačí Jasonovi, aby išiel s nimi.*
Jistě, chraň své zdroje. *Odpoví mu tiše znajíc to z vlastní zkušenosti. Někde hluboko v něm se ozve lítost, že mu Jack nevěří. Nevěří tomu, že by jeho informátora hned nezabil.* /Možná to tak není, nemusím to hned spojovat se sebou. Přeci jen, nikdy jsme spolu nemluvili o tom, jaký jsem jako král. Zažil krátkou ukázku u jezera... to mu možná stačilo, aby si udělal obrázek krutého vladaře./ *Myšlenky se mu převrací z jedné strany na druhou a upřímně ani nechce vědět, jak to reálně je. Jestli z něj má třeba jeho civilský milenec strach.* Vypadal rozhodně lépe. Nevím, jestli se tvůj vrabec zmínil, že onen rituál, co mi zachránil život proběhl večer, načež jsme oba celý den vyčerpaní prospali. Oproti tomu mi přišel ve výtečném zdraví. Klasicky upovídaný, nabídl mi dezert...Rozhodně nebylo znát, že by podléhal síle černé magie. /Jinými slovy nevypal šíleně./ *Na jednu stranu by se raději cítil jako rovnoprávný kolega, než jako vyšetřovaný. Na druhou stranu ví, že je Jack odborník, a tak se nijak nebrání své výpovědi. Plus ho tenhle tón, který detektiv využíval, ukolíbával a jakoby hladil.* Dobrá, víme, že v tom hraje roli rodina, přesněji bratr. Co jeho otec či matka? Myslím samozřejmě jeho démonického předka. *Naváže plynule na Jackovo vyložení situace. Na jeho další otázku pokýve a podrbe se na zátylku.* Zjevně se tedy nebojí, že by mu mohl někdo připomenout. Poškození je hlubší, než aby byly vzpomínky vyvolány běžnými známými jevy. Jelikož je to Nejvyšší čaroděj Brooklynu, je třeba počítat s tím, že má mocné známé. Že by sázel na jeho labilitu? Že si pomoci nenechá? *Přemýšlí nahlas. Sice není důvod držet nicnetušícího Hellera, ale přijde mu to opět trochu lajdácké.* /Ledaže by si zařídil nějakou pojistku. Co já vím, Jack si začne vzpomínat a dotyčný mu zakóduje do hlavy, že v tu chvíli se musí zabít. Nebo zabít všechny okolo sebe. Nebo něco úplně jiného./ *Zbožňuje všechno, co se týká lidské mysli a to, že je v tomto ohledu neomezeno možností. Zároveň je o to těžší přijít na to, co se děje nyní.* Pokud si to nepřeješ, nebudu se do toho nijak pouštět. *Pronese stále zamyšleným hlasem a mne si u toho bradu s perfektním strništěm. Za chvíli se ze své mentální strnulosti však vytrhne a hladí svého společníka. To, že se mu k tomu nastaví je pro něj též jako pohlazení. Poté má pocit, že umře, ale netrvá to tak dlouho, jak by se obával.* To záleží. *Usměje se na něj, aniž by mu reálně odpověděl. Aby popřel jakékoliv důkazy toho, že by něco mohlo nebýt v pořádku, vymáčkne se ze sedačky.* /Hm?/ *Prudce se otočí k okénku a lituje, že nemá sluneční brýle. Cítil by se více jako speciální agent. Jakmile ho tak Jack představí, beze slova kývne na pozdrav s perfektním povýšeným pohledem. Ostatně kdo jiný by měl mít vytrénovaný povýšený pohled, než vílí král.* /Frajer, hmm../ *Ještě chvíli sedí v autě. Pak se vytrhne z přemýšlení, když zaslechne bouchnutí dveří za Jackem. Elegantně vyleze z auta a vydá se za detektivem. Když mu ještě pokyne, aby šel s nimi, akorát tím potvrdí jeho úmysl. Zatím nemluví a doufá, že po něm nikdo nebude chtít odznak.* /Co zní jako typické policejní jméno? Hm, jako FBI asi nemusím mít tak typické jméno. Nebo si mám nechat své vlastní?/
/Urazil som ho?/ *Napadne mu. Rozhodne nič take nechcel.* To už mi nepovedal. Preto sa pýtam teba. *Odpovie mu a plne venuje sústredenie vozovke, aby ich nezabil. Vypočuje si Jasona a všetky informácie si ukladá.* S otcom to pravdepodobne bude mat súvis. Vraj jeho brat spomenul niečo v zmysle, že Jacka navráti otcovi. *Povzdychne si.* A práve preto, že Jack je najvyšší čarodej Brooklynu tak je treba, aby o týchto skutočnostiach vedelo čo najmenej ľudí. *Dúfa, že Jasonovi dôjde ako veľkú dôveru doňho vkladá keď mu o tomto všetkom hovorí.* Je to možné. Lenže všetko sú to iba dohady. *Konečne sa dostanú na miesto činu a Jack vystúpi z auta. Počká kým vystúpi aj Jason a až potom zamkne auto. Ide za kolegom, ktorý ich vedie k mŕtvemu. Na zemi leží chlap... hlavu má doslova rozmliaždenu. Na sebe má nejaký habit.* Patológ je kde? *Opýta sa Jack a stojí celkom blízko pri mŕtvom. Sleduje každý detail nie len na mrtvole ale aj okolo.* Ešte na ceste. Vraj má toho veľa. *Jack len zahmká a obíde obeť.* Miesto činu je nafotené? Čo vražedná zbraň? Sú v okolí kamery? *Začne pokladať otázky a zabodne do kolegy studený pohľad. Ten sa na moment ošije.* Technici pred chvíľou nafotili miesto činu. Zbraň nemáme. Zatiaľ sme sa pustili do kontorly spodného poschodia. *Jack si povzdychne a obzrie sa okolo.* S agentom Ironsom pôjdeme obzrieť poschodie. Nezabudnite zaistiť stopy. Ak niečo nájdete volajte technikov. Chcem mať všetko nafotené. *Zaúkoluje policajtov a Jasonovi naznačí, aby išiel za ním. Dôjde ku schodisku, ktoré ma za sebou tie najlepšie časy. Vyjde po ňom hore a postupne prezerá miestnosť po miestnosti.* Neviem či to súvisí s tým prípadom so sektou. Vedel si, že v New Yorku je aktuálne aktívnych osem skupín, ktoré sa hlásia k satanizmu? Väčšinou to ostane iba pri nejakých sviečkach a pentagramoch. Vyšší level je obetovať nejaké zviera. Najviac ma ale trápi ta skupina, ktorá zabíja ľudí. *Hovori k Jasonovi ale pritom ide systematicky miestnosť po miestnosti. Všetko to je v takom stave že by sa to malo každú chvíľu rozpadnúť.*
*Na jeho vysvětlení se zdrojem se pousměje. Snaží se tím naznačit, že svou předchozí poznámku nemyslel tak stroze, jak mohla vyznít. Nedojde mu ale, že se Jack musí koukat na vozovku a je tedy naprosto nesmyslné dělat gesta, která nemůže vidět.* Ale i ta poslední návštěva byla před dlouhou dobou. *Dodá ještě a sám pro sebe cukne rameny. Jakmile se nad tím zamyslí, dojde mu, že čaroději nebyl úplně dobrým kamarádem.* /A teď si mě nebude ani pamatovat./ *Je na tom cosi sobeckého. Heller byl první, kdo s ním nějak rozebíral city. První, kdo mu řekl, že pokud bude potřebovat objetí, může za ním přijít. Následně jeden z prvních, kdo ho doopravdy objal mimo sexuální záležitosti.* /Možná mě mrzí, že už mu teď neřeknu o Jackovi. A nebo ano? Cizím lidem se prý dobře svěřuje./ *Povzdychne si, aniž by si to uvědomil. Nejenže je hluboko v myšlenkách, ale zároveň je s Jackem uvolněný. Ať už by se zamyslel před kýmkoliv jiným, nikdy by se mu nestalo, že by se na sto procent nekontroloval.* Navrátí? Jako do démonské dimenze? *Odmlčí se jen na chvíli a pak zavrtí hlavou. Co by dělal se svým synem.* /Ledaže by chtěl do lidského světa? Bez vyvolání jsou vyšší démoni neschopní se sem dostat. Hmm.../ Jediný komu bych to řekl jsi ty. *Vypadne z něj bez přemýšlení, zatímco se mu vozovka před očima začne rozmazávat nesoustředěným viděním.* Pravda. *Odsouhlasí, že vlastně nic neví a poté už vyrazí z auta. Jakmile vidí mrtvé tělo, vzpomene si na jediný díl detektivky, kterou omylem viděl v bytě jedné své jednorázovky. Chlapík si v ní přiklekl k mrtvole, aby lépe viděl, co a jak. A tak to tedy udělá i Jason. Pečlivě si prohlížíí tělo a je vidět, že to s ním v podstatě nic nedělá. Nehne ani brvou. Periferním viděním neustále vnímá Jacka blízko sebe a poslouchá jeho otázky.* /Má toho hodně? Vrazi se nějak rozjeli./ /Stopy, nafocené místo činu. Je vidět, že je ve svém živlu./ *Napadne ho a přesne v tu chvíli ho vyzve, aby s ním šel na prohlídku poschodí.* /Takže necháváme mé jméno, nuže dobrá./ Jen osm? Od tak početného města bych očekával trochu víc. *Ušklíbne se, protože zrovna satanismus je dosti oprávněný. Démoni existují, jejich vyvolávání může se správnou průpravou udělat i člověk...* /Zkrátka to může mít reálné nadpřirozené výsledky./ Někdo by je měl poučit, lidi se zabíjejí pro tak málo ritu- *Dojde mu, že v podstatě sympatizuje se sektami a naznačí, že si zapíná pusu na zip.* Mrtvý mi nepřišel jako obětina. Ty jsou většinou počmárané nějakými nesmyslnými symboly, přinejhorším symboly, které úplně nesmyslné nejsou. /Nebo jsou do těla vryty místo kresby./ Nebo by mu něco chybělo. Nevíme třeba, jestli byl mrtvý ženatý? Snubní prsten neměl. *Pronese živě, přestože materialistických rituálů moc není.* /Ale co já vím, jak schopní ti členové sekty jsou. Třeba zabili i jeho ženu a byla by to oběť sňatku. Božího daru. To by jim mohlo připadat jako služba Satanovi. Spíše než to by mu ale chybělo třeba oko./
Krátko pred tým než zmizol som s ním bol. Trápil sa akurát svojim priateľom. Ten sa potom zabil. Bol to vlastne aj hlavný dôvod Jackovho pokusu o samovraždu. *Je na ňom vidno, že ho to trápi. A trápi ho najmä to, že tomu nevedel zabrániť.* To neviem. Dúfam, že nie. *Zašomre a fakt dúfa, že to nebolo myslene doslova.* /Navrátenie syna otcovi./ *Potom sa ale pousmeje. Tak nejak si pod tým čo Jason povedal predstavuje určitú dôveru medzi nimi. Ak by sa hlbšie nad tým zamyslel tak takúto dôveru pocítil už keď mu dával tie špeciálne náboje. Možno aj skôr. Ale vtedy to bolo take intenzívnejšie, len sa s tým nevedel vysporiadať, pretože nemal ujasnené city k Jasonovi. Dostanú sa na miesto činu a dostane sa do profesionálnej ráže. Rozdá úlohy. Cestou ku schodisku ešte kladie doraz kolegovi, aby nič nepokazili. A potom už je s Jasonom na poschodí a kontroluje všetko. Pripravený aj na najhoršie.* Hm, nerátam tam malé skupiny, ktoré nemajú dlhu trvácnosť alebo jej členmi sú znudené deti. Tých osem funguje už dlho a majú vytvorené vlastne štruktúry. *Ked sa Jason zarazí tak sa Jack naňho pozrie s jasným pohľadom, aby radšej nepokračoval. Prevráti nakoniec očami a ide ďalej.* Mne prišiel ako člen. *Podotkne a vojde do miestnosti. Tak skoordinovať tým tak ani tu nič nie je . Iba diera v podlahe.* Obete, ktoré sa nám kópia nemajú srdce a spodnú čeľusť. K tomu vypalene oči. Zatiaľ o tom mŕtvom veľa nevieme. Nemá pri sebe ani doklady. *Povie mu a vráti sa na chodbu a ide ďalej. Ďalšiu miestnosť keď otvorí tak sa na oboch vyvalí neskutočný, hnilobný zápach.* Dočerta. *Zahundre Jack a dá si ruku pred nos a ústa. Aj keď nerád tak vojde dnu. Miestnosť je pokrytá nejakými symbolmi. Na zemi je drevená podlaha. Jack sa otočí na Jasona.* Zakrič na chodbu, aby sem poslali technikov. *Povie mu tlmene cez ruku a prezrie si tie symboly. Niektoré pozná z obetí a iné... zarazí sa a urobí krok ku stene kde sú ďalšie.* /Toto mám vypalené na lopatke... tento na ruke.../ *Niektoré spoznáva z vlastného tela. Znervóznie. Prejde ďalej keď v tom počuje najskôr praskanie a potom to ako sa pod ním preborí podlaha. Letí asi štyri metre až kým nedopadne do niečoho mäkkého a mokrého. A navyše je to zdroj toho zápachu.* Do kur... sak... ahrhggr! *Prehltne všetky nadávky a je rad, že je tu tma. Nechce vedieť v čom je.*
Myslíš toho Victora? /O tom mi také vyprávěl. Sakra, to už je doba. Nebyl to někdo jiný? Ten Victor mi nepřišel z vyprávění jako typ, co by se chtěl zabít./ *Všimne si, jak hovor o Hellerovi dopadá i na Jacka, a tak mu krátce položí ruku na koleno.* Vyřešíme to. *Pokusí se nahodit povzbudivý tón, přestože moc neví, jak na něj. Mimo promluvy k poddaným nikoho moc povzbuzovat nemusel.* To já také. /Ještěže víly nejsou takhle přímými potomky démonů. Hází to trochu jiné světlo na rodinné problémy./ *V zamyšlení Jackův úsměv nevidí, a proto se nemusí nijak stresovat jeho významem. Když se oba přepnou do profesionálního módu, je to hned o trochu snazší, protože se opět může soustředit na konkrétní momentální věci. Jako u stanice na cigaretu.* To dává smysl. *Zareaguje naposledy na satanistické sekty a po Jackově pohledu na notnou dobu zmlkne.* Takže jeho smrt může být pomsta? Interní potíže? *Nadhazuje náhodné scénáře, které by se daly na mrtvolu napasovat. Mluví poměrně potichu, takže kdyby se Jackovi nechtělo poslouchat jeho nápady, v klidu je může odignorovat.* /Přeci jen tu nejsem, abych ho při práci zbytečně rušil./ To není pěkné. *Vzpomene si na zohavené mrtvoly u sebe na dvoře, kterým také chybělo srdce. Ukázalo se, že vrahem byl čaroděj. Znovu se mu vmísí do mysli, jestli s tím není nějak provázán případ Hellera.* /Baví se s pochybnou partičkou.../ Ehm. *Odkašle si, když následuje Jacka k další místnosti a do citlivého nosu ho udeří hniloba. Moc se mu tam nechce vstoupit, ale ví, že nemá příliš na vybranou.* Jistě. *Odstoupí pár kroků a zavolá na kohokoliv, kdo by ho mohl slyšet.* Potřebujeme techniky do patra! Místnost poznáte podle odporného puchu! *Poměrně spokojený se svým hlášením se vrátí do místnosti a zastaví se hned na kraji u dveří. Přitáhne si sako k nosu, aby ho tolik netrápil pach. V tu chvíli ho ale začne trápit to, aby po tom nenačichl.* /To je asi teď to nejmenší./ *Uzemní se a pohlédne na stěny. Zalapá po dechu.* Jacku, ty symboly... *Zírá na stěnu a zároveň mu představivost vedle ní promítá nahého Jacka. Než stihne cokoliv dalšího říct, uslyší skřípání podlahy.* /O-ou./ *Udělá krok k díře, kde zahučel Jack. Ovšem strachuje se, že se rozšíří, a tak se příliš nepřibližuje k okraji.* Žiješ? *Zavolá do smrdutého otvoru a má co dělat, aby se na Jacka ještě zeshora nevyzvracel.* Detektiv Porter zapadl do díry s neidetifikovatelným obsahem, postarejte se o to! *Přejde ke dveřím a křikne na přicházející techniky. Sám moc dobře neví, co dělat bez jakéhokoliv lana nebo něčeho.*
*Prikyvne.* Áno, presne toho myslím. *Este pre istotu dodá aby to bolo jasné. Sám ho stretol veľmi malo ale naposledy naňho nespravil bohvie aký dojem. Dotyk na kolene ho skutočne upokojí. Dokonca uvoľní aj ramená. Lenže ten pocit uvoľnenia už je dávno preč keď sa ponoria do pracovného nasadenia. Prezerá si okolie a uvažuje. Počúva Jasonove návrhy. Vlastne ho rád počúva celkovo. Aj keď mu dáva práci sa sústrediť ale za jeho spoločnosť mu to stojí.* Je to dosť možné. Čím väčšiu máš skupinu tým je väčšia pravdepodobnosť, že v nej vzniknu nezhody. Menšie skupiny nemajú takú mieru rivality, zatiaľ čo v tej väčšej už sa tvorí akýsi kastovný systém a to nuti ctižiadostivejších členov šplhať po rebríčku. Pokial je to skupina kde sa neštítia vraždy tak prečo by im malo vadiť, že niekoho zabijú? *Polozi básnickú otázku a ide ďalej. Potom sa dostanú do smradlavej miestnosti. Jack už cítil všetko možné. Ale toto patrí na vrchol. Počuje ako Jason zakričí na kolegov a musí sa uchechnut nad popisom miestnosti.* /Fuj. To je smrad./ *Zahľadí sa na symboly a pri tých jemu známych sa skutočne zarazí. Dokonca mu prebehne mraz po chrbte. V tej chvíli je smrad to posledné čo ho trápi.* Ja viem. *Odpovie Jasonovi. Ďalšie kroky ho ale dostanú štyri metre pod podlahu do nejakej diery. Káde. Bohvie čoho. A ten smrad je neznesiteľný.* Áno! *Zakričí v odpoveď. A ma čo robiť aby sa nepovracal. Trvá to chvíľu kým dorazia technici. A urobia tu chybu že na Jacka si posvietia. Takze sa Jackovi naskytne pohľad na mŕtvu kozu, jeleňa, nejakú ženu, hlavu, ruku. Jack radšej zatvorí oči.* Chvíľu počkaj, ideme pre lano! Si zranený? *Kričí naňho kolega.* Nie! Len si dajte načas, mne je tu dobre! *Vyznie to trochu hystericky. Bodaj by nie keď pláva v mŕtvolách. O chvíľu mu ale spustia lano a Jack až príliš ochotne po ňom začne šplhať hore. Konečne sa dostane hore a... pokial očakával nejakú pomoc tak sa jej nedočkal. Nikto sa ho nechce ani dotknúť. Bodaj by keď vyzer ako keby vyliezol z masového hrobu. Narovna sa, zhodí zo seba kus nejakého organu, nechce vedieť či je zvierací alebo ľudsky a pozrie na kolegov.* Nafotiť, zdokumentovať. Dieru aj tie steny. Všetko mi to promtne odovzdáte na stôl. Zavolajte sem viac ľudí. Chcem vedieť čo všetko je dole pochované. *Povie to dosť nasranym ale zároveň tichým hlasom a ide pomaly preč. A ide ako prkno ďalej až sa dostane pred budovu.* Vodu. Hadicu. Okamžite! *Povie ďalším policajtom ktorý stojia pri hydrante.* Na to musíme zavolať hasičov. *Jack ich spraží pohľadom. Ani nevie či Jason išiel s ním.* Tak ich zavolajte!
Sobecké. *Zamumlá ještě k sebevraždě a dále se k tomu nevyjadřuje. Sice pocítí jakési zadostiučení, že věděl, o koho se jedná, ale to je tak všechno.* /Samozřejmě, že on si teď v klidu hnije v pekle jako sebevrah, tedy alespoň to se tvrdí, a Jack je ten, kdo se trápí. Kdyby jen trápí, sám se pokusí připravit o život. Co si myslel, že v posmrtném životě budou spolu?/ *Na celou věc nahlíží s odstupem, nechce si to pustit moc blízko k tělu. Jakmile by totiž začal přemýšlet nad tím, jak je mu blízký Heller, automaticky by se mu představivost zahltila Jackovou sebevraždou. Je těžké neaplikovat situace blízkých na sebe samého.* To by dávalo smysl. Ach, není to jeden z těch případů, kde bude se muset někdo inkognito infiltrovat do oné sekty? To by nám řeklo mnoho o vnitřním pnutí. *Cítí se jako součást té jediné detektivky, co kdy viděl. Ovšem když mluví Jack, dává detektivní nadšení stranou. Jednoduše rád poslouchá, jak o tom má přehled. Dalo by se říct, že tahle přehlídka profesionality mu přijde velmi atraktivní.* Teď je to osobní. *Řekne si sám pro sebe v nové místnosti, když hledí na stěnu. Neví, jestli ho Jack v díře slyší. Ví jen, jak jím před pádem otřásly známé značky. Jason zatne zuby a nedokáže od symbolů odtrhnout zrak.* /Ten, kdo mu to udělal... něco podobného...bude v pořádku? ten, co to provedl rozhodně ne./ *V mysli má zmatek, avšak když na něj detektiv z díry zavolá, trochu se uklidní.* Tak alespoň to nebyla smrtelná past. /Pokud to byla vůbec past, třeba je to jen jako zbytek budovy celé zchátralé./ Hmm, zranění. To mě ani nenapadlo. *Pokýve s uznalým výrazem, když se technici konečně zjeví a vyptávají se lehce podrobněji na Jackův stav. Necítí hanbu, že mu šlo jen o přežití. Ví, že všechno ostatní se vyléčí.* Neboj se, vytáhnou tě. *Šeptne do díry, když jsou chvíli sami. Slyší Jackovu hysterii a znovu znervózní. Nato odstoupí, aby nepřekážel těm, co ho doopravdy vytáhnou.* /Ale ne./ *Dá si ruku přes pusu, aby nebylo vidět, jak se culí. Rozhodně to není pěkná podívaná, ale přijde mu to podobně vtipné, jako když ho našel zmrzlého u jezera.* /Hmm, lidské? Je to sice velké, ale mnoho lidských orgánů se po smrti nafoukne./ *Následuje pohledem orgán, který ze sebe Jack shazuje. Stále nespouští ruku z tváře snažíč se vypadat, že usilovně přemýšlí a nemaskuje smích.* /Nafotit!/ *Ramena se mu otřesou smíchem, když ho napadne, že Jack takhle poroučí, aby si vyfotili jeho. Když se na něj detektiv zrovna nedívá, doopravdy si ho vyfotí na telefon.* /Jednou se tomu zasměje. Možná./ *Poté za ním v tichosti vyrazí a konečně se mu podaří si udržet ledovou masku. Sice ho nadále baví, jak blonďák komanduje všechny v okolí, ale už to není nezvladatelné.* /Hasiči? No to je akce!/ Kam se hrabe jezerní zápach. *Pronese nepříliš nahlas a rozhlédne se po okolí. Vypadá to, že všichni doopravdy dělají to, co jim ohozený, smrdutý šéf povídá.*
*S tým môže jedine súhlasiť. Ešte predstava toho, že svoju samovraždu mu Victor nahral...* /Nakoniec sa z neho vykľul parchant./ *V opustenom sklade ale už rozjíma nad prácou.* To by bolo vlastne ideálne. Ale niekoho dostať dnu je veľmi komplikované a zdĺhavé. A tiež nebezpečné. Najmä pokial sú v tom zapletení podsvetania. *Lenže potom skončí v smradľavej diere plnej mŕtvol a je... rozrušený. Silno rozrušený. Ani nie z toho, že kde sa nachádza ako skôr z tej steny. A svoje hysterické rozrušenie dáva poznať v hlase.* To im aj odporúčam, aby ma vytiahli! *Zakričí na Jasona. Nechcel sa naňho utrhnúť ale v tejto situácii to musí pochopiť. Konečne sa dostane von a rozdá príkazy. Našťastie si nevšimne ako sa mu Jason smeje. A ani to, že si ho odfotil. Až keď je vonku a pošle pre hasičov tak sa zhlboka nadýchne. Lenže to je ešte horšie, pretože cíti ten smrad zo seba. Iba silou vôle odolá vracaniu.* Radšej by som teraz smrdel ako ryba. *Povie Jasonovi a chodí sem a tam. Snaží sa nemyslieť na to, čo všetko ma na sebe. S jeho chorobnou čistotou to slušne máva a cíti sa nevyrovnaný. Ale snaží sa pred kolegami vyzerá nad vecou.* Poznal si niektoré symboly? *Opyta sa aby svoju pozornosť upriamil na prácu. Ktorú ma doslova až za ušami.*
To chápu, možná bych mohl pověřit pár svých špehů, aby se do toho pustili. Ne přímo do té práce v utajení, ale zkrátka do sbírání informací. *Vůbec se nediví, že na něj z díry Jack ječí. Automaticky se mu vybaví, jak si před sexem musel dřív skládat oblečení a je mu jasné, že kusy zvěře a lidí mu s jeho čistotností nijak nepomáhají.* To i já. *Pousměje se v odpověď na Jackův křik. Nesnaží se to nijak zlehčovat, jen chce být tím vyrovnaným článkem, co mu ukáže světlo na konci tunelu. No prostě, že ten hnus nebude trvat věčně.* To se ti nedivím. *Alespoň jsou na čerstvém vzduchu, takže se tu puch trochu rozprostře. Na druhou stranu jakýkoliv vánek to zavede přímo do nosu.* Pár bych jich spojil s nekromancií. Ale byly zmatené, jakoby je psalo více lidí. Nebo někdo, kdo přemýšlel. *Na chvíli se odmlčí a zhluboka se nadechne. Snaží se na sobě nedat ani trochu znát, jak moc ho teď dostal Jackův pach. Nemá v plánu mu stěžovat už tak nepříjemné bytí.* Nebo šílenec. *Pronese trochu temně a snaží se vybavit si tu zeď. Mysl se mu pořád vrací pouze ke značkám z Jackova těla.* Jeden symbol znázorňuje Edom. Peklo, kde Lilith svou krví zapříčinila zrod démonů. *Vzpomene si konečně na jeden další obrázek, který ho zaujal.* Někteří tvrdí, že je to zrcadlový svět k tomu našemu. Že obsahuje jen pár změn, které ho však činí nesnesitelným. *To, že se někdo hrabe v démonologii se mu vůbec nelíbí a na tónu jeho hlasu to jde znát.*
*Zamyslene zahmká a pritom prikývne.* Pokiaľ budú vyslovene neviditeľní tak prečo nie. *Pristúpi na tento návrh. A ten návrh sa mu aj celkom vyparí z hlavy keď kričí zo zapáchajúcej diery. Než jeho kolegovia prinesú lano tak Jason je svedkom toho ako Jack v diere nahlas vrčí a vydáva vzteklé, tlmené výkriky. Všetko preto, aby sa vyrovnal s tým v čom sa nachádza. Jednoznačne sa bude potrebovať okúpať aspoň päť krát. Alebo ideálne rovno v savu. Keď vylezie a zbuzeruje kolegov ako sa len dá tak sa dostane von. A čaká na hasičov. Urobí tú chybu, že sa na seba pozrie a vidí v ako je stave. Z bundy si začne ťahať nejaký chomáč dlhých vlasov a keď sa s rukou dostane od seba dostatočne ďaleko, aby sa to odlepilo, tak na konci vlasov sa hompáľa kus pokožky. Nepochybne sa jedná o ľudskú časť tela. Pustí to na zem a radšej svoj pohľad presunie na oblohu a počúva Jasona.* /Práca. Je to iba práca. Toto sa občas stane. Nekromancia. Šialenec. Edom. Peklo. Démoni./ *Znova sa nadýchne a ma pocit, že ten smrad už nikdy nedostane z nosu.* Bol niektorí z tých symbolov spojený aj s démonom Hauresom? Alebo symbolizoval niektorí z nich minulosť, prítomnosť a budúcnosť? *Stále radšej sleduje oblohu ale zloží si ruky na hrudi a nervózne si podupáva nohou.* Je to pár rokov dozadu. Pracoval som na jednom oddelení CIA, kde sa riešili fakt, fakt odporné prípady. Bol som prizvaný k jednému prípadu, ktorému sa venoval kolega. Potreboval iba pomôcť s psychologickou analýzou vraha. Nič viac. Išiel som na niektoré miesta činu. Spravil som čo som mal a išiel som. Ale aj to stačilo, aby som sa do toho zaplietol. Ten vrah bol posadnutý satanizmom, bibliou, apokalypsou a z nejakého dôvodu aj mnou. Bola to ako hra na mačku a myš. Celú dobu som si myslel, že som tá mačka lenže nakoniec som dopadol ako myš lapená v pasci. *Hovorí o tom až príliš pokojne. Okrem psychológa o tom nikdy nehovoril, s nikým. Až teraz sklopí zrak na Jasona. V očiach ma akýsi smútok. Možno aj strach.* Pre nejaký dôvod mi to spravil. A pre nejaký dôvod je to iste na tej stene. Lenže ja neviem pre aký. *Prizná sa mu a snaží sa byť pokojný. V diaľke sa objaví menšie hasičské auto. Ide bez svetiel a majákov, keďže nejde o život ohrozujúcu situáciu ale iba o zapojenie hydrantu.*
/Neviditelní nejsou, ale většina z nich ovládá umění iluze. Ovšem pokud je v tom doopravdy zamotaný vyšší démon, bylo by to zbytečné./ *Pouští z hlavy pro i proti ve chvíli, kdy jeho společník zapadne do díry plné těl různé povahy. Není na to příjemný pohled ani ze shora, nedokáže si ani představit, jak se cítí Jack. Možná to ani nechce vědět. Nechce testovat míru své nověobjevené empatie. Na druhou stranu by mu chtěl ulehčit od utrpení, kdyby si ho mohl část vzít na vlastní ramena.* /Takhle vypadá schizofrenie?/ *Když detektiva konečně vytáhnou, nespustí z něj oči. Sice se strachuje o jeho psychické zdraví, ale není to všechno. Je to jako když má někdo přes většinu obličeje ohromnou bradavici. Člověk se tím směrem nemůže nedívat.* /Ale ne./ *Trochu se zadáví, když ze sebe detektiv sundá kus lidského skalpu. Přesto se na něj nepřestává dívat. Nedává na sobě znát nic, žádný soucit či něco podobně osobního. Jsou tu z profesionálních důvodů. Co na tom, že by ho nejraději osobně umyl vílím mýdlem a objímal tak dlouho, dokud by nezapomněl na traumatický zážitek. Teď to nejde.* /Teď jsem speciální agent Irons./ Hm... *Zamručí přemýšlivě, když se ho Jack zeptá na konkrétní obrazce. Našpulí rty a chvíli se usilovně snaží představit si tu nepříjemnou zeď. Vidí před sebou nesmyslné, načmárané symboly. Ví, že by se daly nakreslit úhledněji. Přimhouří oči a konečně si vybaví, že periferním viděním viděl část symbolu.* Pokud se nemýlím, byla tam značka pro tok času. Až se podívám podrobněji na fotky, budu schopný ti říct víc. *Promne si čelo po usilovném přemýšlení. To, co tomu nadchází vůbec nečekal. Jack se mu rozpovídá o své minulosti. Rozhlédne se kolem nich a je pravda, že v tu chvíli jsou všichni zaneprázdněni jinde, jsou v podstatě sami.* /Tak to se stalo.../ *Poprvé si dovolí uvolnit svůj výraz a nakrčí obočí. Téměř automaticky napřáhne ruku a je jasně vidět, že ji chce položit na Jackovu tvář. Neudělá to. Stáhne ji zpět.* /Profesionalita. Třeba pomůže už ten náznak./ Teď máš mě. Pomůžu ti. Ať už s hledáním důvodu či s čímkoliv jiným. *Jeho hlas nabere hrdelního tónu, jakoby se čerstvě probudil. Přesto je pevný, jistý.* A teď tě opláchneme. *Ušklíbne se a je na sebe pyšný, že celý rozhovor s Jackem ignoruje jeho smrad i to, že má zjevně v kapse zapíchlý prst jedné z mrtvol.*
*Tak sa snaží sústrediť na prácu, že si ani neuvedomuje pohľady, ktoré ho sledujú. Prikývne Jasonovi.* Fotky budeš mať. To ti zaručujem. *Jackovim kolegom je jasné, že ak niečo pokazia tak za to tvrdo zaplatia. Najmá kvôli tomu, že pre Jacka je to od tejto chvíle viac než osobná vec. Potom sa trochu rozrozpráva. Nie je to ani tak kvôli tomu, že by sa potreboval vyrozprávať ako skôr o to, že to chce povedať práve Jasonovi. Chce mu povedať všetko. Nie len to zlé ale aj dobré. Ale na teraz mu povie iba to čo zvládne. Všimne si, že sa ho chce dotknúť aj napriek tomu čo mu povedal. Alebo tomu od čoho je. Má pochopenie prečo ale nedokončí ten pohyb. Sám by to urobil asi rovnako. Na jeho slová mu prikývne a je mu v očiach vidno, že aj toto mu stačí. Že je s ním a že mu chce pomôcť. Niekedy stačí aj málo, aby človek vedel ísť ďalej. Pozrie na hasičské auto.* Konečne. *Auto zaparkuje a vystúpia z neho dve mladé uchá. A celkom vystrašene si prezrú Jacka.* Vraj máme otvoriť hydrant. *Jack by sa najradšej plácol do čela. Ale neurobí to, lebo ruky má cele ušpinené.* Zapojte tam hadicu s redukciou a pustite to na mňa. *Povie im chladne a chlapci sa dajú do práce. Aj keď je to skôr sledovanie Pata a Mata. Najskôr nevedia vymotať hadicu. Potom sa pustia do otvárania hydrantu.* Najskôr tam patrí hadica inak tu spravíte fontánu. *Preruší ich pretože nepotrebuje sem priťahovať viac pozornosti než je nutné. Tak chlapci začne dávať na uzáver hadicu ale dávajú to zle.* Toto mi bol čert dlžný. *Zašomre a prevezme hadicu on. Chlapci mu to vzhľadom k jeho stavu ochotne nechajú. Jack nasadí redukciu, nasadí hadicu, všetko behom minúty. Vrazí to jednému z nich do ruky a čaká.* Dúfam, že pustiť vodu už viete. *A použije celkom uštipačný tón. Nadýchne sa naposledy smradu a zatne zuby lebo voda bude studená. A aj ma pravdu. Keď sa doňho pustí prúd vody tak má čo robiť, aby nevykríkol. Radšej pusu neotvára. Nechce aby mu tam niečo skončilo. Niekoľko minút sa nechá špliechať. Trochu sa pootáča a zamáva na nich, aby skončili. Nekončia.* Už dosť! *Zakričí na nich a voda sa zastaví. Jack tam teda stojí ako mokré kura. Dúfa, že v kapse nemá suvenír.* Zbalte to a chodte. *Pošle ich preč a pozrie na Jasona.* Neviem ako ti ale... ja som tu skončil. *Viditelne sa trasie ale už je o niečo pokojnejší. Keď v tom dvaja inteligenti odmontujú hadicu a z hydrantu sa vyrynie prúd vody. Jack sa ani neotáča iba zatvorí oči.* Poď. Pôjdeme domov. *Povie Jasonovi a vyrazí radšej k autu.*
Výborně. *Cítí se také jako detektiv, když mu je přislíben přístup k fotkám z místa činu. To, že na místě činu je ho zatím tolik neudeřilo do nosu a možná až později ucítí adekvátní vděk. Přeci jen ne každému se poštěstí stát se na den speciálním agentem Ironsem.* /Zajímalo by mě, jak to s tím chlapem dopadlo. Předpokládám, že ho nedopadl, když nezná jeho důvody. Nebo ano a jen z něj nic nevytáhl? Nebudu se ptát, oceňuji to, že se mi svěřuje. Nemusím to přehánět./ *Opětuje mu oční kontakt a je rád, že jeho polovičatá gesta dopadla na úrodnou půdu. Moc neví, na co jiného by se zmohl v téhle napjaté situaci. Kde jsou kolem nich lidi, co sice mají svou vlastní práci, ale přeci jen...* /Nejsem jeho frajer./ *Vzpomene si na slova policisty, který jim nahlížel okénkem do auta. Něco ho na nich kopne.* Souhlasím. *Odpoví na Jackovo nadšení z příjezdu hasičů. Dokonce se trochu pousměje. Jeho úsměv však velmi rychle zmizí a nahradí ho zmatená grimasa. Trochu nakloní hlavu na stranu a nedokáže uvěřit inkompetenci dvou mladíků. Přesto doufá, že to spíše později než dříve zprovozní, a tak od Jacka odstoupí. Velmi daleko. Nejenže nechce být zasažen vodou, nechce ani dostat orgánem nebo čímkoliv jiným, co by mohlo z jeho milence odlétnout.* /Ale sakra./ *Kousne se do rtu, když je Jack zastoupí a všechno udělá za ně. V tu chvíli mu dojde, proč někomu přijdou sexy hasiči. Na chvíli ani nevidí to, čím je Jack ohozený. Vidí jen, jak projevuje to, že je nejlepší v okolí. Že je jediný, kdo udělá práci tak, jak se má. Musí od něj odtrhnout pohled, aby necítil těsno v kalhotách.* Já jsem tu v tom případě také skončil. *Zavrní, když skončí Jackova koupel a pro jistotu mu zaklepe bundou. Nic z ní nevypadne, a tak může jedině doufat, že proud vody byl na prst dost silný.* S radostí. *Zvedne jeden koutek v křivém úsměvu a ladným krokem následuje Jacka k autu. Nijak ho neobtěžuje, že vypadá jako zmoklá slepice a čvachtá při každém kroku. Stejně ví, že se na něj vrhne hned, jak bude mít možnost.*
*Jasonov vyraz chápe. Sám sa tvári nad tými dvomi hasičmi... ani sa to nedá popísať. Ako keby mu ich poslali za trest. Je mu jasné, že k takej banalite poslali uplanych nováčikov. Ale pokial títo dvaja pôjdu do akcie tak asi uhoria v prvej miestnosti, do ktorej vojdú. Radšej prevezme ich prácu a spraví to sám. Nie je to preňho problém vzhľadom k tomu, že v Memphise robil dobrovoľného hasiča. Síce už je to nejaký ten rok čo ho zavolali ale takéto veci sa nezabúdajú. Konečne ho očistia, aj keď sparťanským spôsobom ale dostatočne na to, aby mohol fungovať. Ešte si cestou odhrnie vlasy z čela, aby ich nemal tak priplácnuté.* Tak poďme. *Ešte dodá a ide k autu. Keď je k nemu dostatočne blízko tak ho odomkne. Nastúpi, bez toho aby sa staral, že bude celé sedadlo mokré a pustí hneď vyhrievanie. Predsa len mu ostala zima. Keď je aj Jason usadený na svojom mieste tak vyrazí priamo k sebe domov. A ma v pláne sa poriadne vyumývať a potom skočiť na Jasona. Aby aspoň ten hrozný deň zakončil niečim dobrým.*
*Keď si pred tým náhodou niekto sťažoval, že Jack príliš pracuje tak rozhodne by nenašiel správny výraz na to, ako jeho život vyzerá teraz. Okrem klasickej práce na vraždách, rieši aj sériového vraha a k tomu sa snaží nájsť Hellera.* /Sériový vrah nie... je to skoro sekta./ *V skratke to s ním vyzerá tak, že v podstate spí na stanici. Dokonca si tam doniesol aj kocúra Boba. Ten sa stal miláčikom stanice a navyše ho podozrieva z toho, že chodí strašiť feťákov v celách. Sem tam zájde aj domov ale len preto, aby spáchal osobnú hygienu a znovu pracoval. Popravde spánku sa čo najviac vyhýba po poslednej príhode keď bol námesačný a skoro ho zrazilo auto. Takže dneska s rovnakým plánom príde domov, dá si sprchu, oblečie si tmavomodré tepláky a biele tričko s krátkym rukávom. Spraví si kávu a venuje sa zložkám, ktoré získal od CIA a ktoré by mu mali pomôcť ohľadom Jacka. Popri tom ma aj pár zložiek dalších obetí sekty. Zalezie si s tým na gauč a lustruje pomerne dlho až stratí pojem o čase. A postupne aj vedomie. Prebdené noci a prepracovanie si zoberie svoju daň. Spí možno hodinu keď sa posadí na gauči a chvíľu sedí. Potom sa postaví a odíde z bytu. Tak ako je. V teplákoch a tričku. Bez topánok. Bez ponožiek. A ide ulicou. Ani nejako cestu nevníma, ľudia si ho nevšímajú pretože v New Yorku sú aj dávnejšie veci než chlap bez topánok. Prechádza sa ulicami. Pár krát sa zastaví. V hlave mu ale ide niečo úplne iné ako to čo sa okolo neho deje. Známy hlas mu našepkáva aby išiel. Sem tam vidí nočnú moru plnú krvi. A potom znova ten hlas mu hovorí aby išiel ďalej. Desí ho to a pritom nevie neísť ďalej. Nevie si pomôcť. Chce sa zastaviť ale nejde to. Takto sa dostane až do parku. Chodí tam ako keby niečo hľadal. Kráča z miesta na miesto až kým ho hlas neodvedie tam kam treba. A tak vojde do nejakých krikov, ktoré vyzerajú úplne obyčajne. Ničím výnimočné. Možno len o niečo zapadnutejšie, aby sa tam nikto nemotal. Prejde nimi a pár konárov ho poškriabe. Ide ďalej aj keď nechce. Lenže počuje ten hlas a počuje až do momentu kým sa ho dotkne zima. A tá sa ho dotkne po celom tele. Zalapá po dychu ale nadýchne sa vody a to ho preberie. Dezorientovane si uvedomí, že je v ľadovej vode. Inštinktívne ide smerom k hladine. Keď sa na ňu dostane tak sa rozkašle.* /Dočerta!/ *Kašle ešte chvíľu a je mu ukrutná zima. Rozhliadne sa aby našiel breh a na moment mu napadne, že kedy k sakru v central parku napadol sneh ale vyrazí kraulom k brehu. Našťastie nie je od neho ďaleko a o chvíľu sa vyteperí na zasnežený breh.* Dočerta! *Zanadáva si nahlas a trasie sa ako osika. Je bledý, čo mu len podtrhuje kruhy pod očami. A k tomu mu modrajú pery. Rozhliadne sa a až teraz si uvedomí, že na central park sa to príliš neponáša.* /Kde to dočerta som?!/
*Na Zimním dvoře je takřka zpravidla zima. Vyplývá to pěkně z názvu, a tak by to nemohlo ani nenezasvěcenějšího civila bez Zraku překvapit. Je však nutno říci, že v jiných ročních obdobích to s tou zažranou zimou trochu hne. Na jaře sem zavane příjemný teplý vánek z Jitřního dvora a tak dále a tak dále. Teď se však blíží opravdová zima, i lidský svět už zahrnula rýma a kašel.* /Naposledy, když jsem viděl Jacka.../ *Zamyslí se pohledný vladař a před očima se mu jako obrázek zjeví detektiv s narůžovělým nosem od věčného smrkání.* /Už uběhl čas./ *Pomyslí si neurčitě, protože sám neví, jak dlouhá doba to pro jeho lidského přítele byla. Od té doby, co ho navštívil v bytě, přinesl mu pomeranče a i přes věčné popotahování se s ním pomiloval, zůstává ve Faerii. Ve vílí říši běží čas úplně jinak.* /Doufám, že ho příště nespatřím, až bude starý a šeredný./ *Sice to může vyznít povrchně, ale jde v tom vskutku jen o prosté přání, aby se viděli spíše dříve než později. Zatímco se ve studeném podvečeru dívá do krbu v jednom ze svých salonků a přemýšlí, zaťuká mu na dveře služebná.* Hm? *Ani se k ní neotočí z ohromného křesla, ze kterého mu čouhá jen temeno hlavy a ruce na opěrkách.* Můj pane, někdo vstoupil na vaše území. *Řečeno ve zkratce, samozřejmě se vykecávala trochu déle. Jason rozmrzele vstane z křesla a opásá se svým dlouhým obouručním mečem, který mimo pochvu vypadá jako z ledu.* Potřebuji samozřejmě koně a přesné místo. Jelikož se tady nic neutají, posily by předpokládám dorazily rychle. Pojedu tedy sám. /Pořád jsem králem. Musím dát najevo, že si problémy na vlastním teritoriu ohlídám./ *Když služebná opustí jeho komnaty, shlédne se ve velkém zrcadle. Je oblečen v černé tunice ke krku, k tomu černé kalhoty a vysoké černé jezdecké boty. Dnes již na projížďce byl a ještě se nestihl převléknout. Přes to všechno si přehodí svůj až na zem dlouhý černý kabát. Ten pro něj tak specifický, očarovaný. Ať už je kdekoliv, vždycky má na ramenou poprašky sněhu a obecně se mu vločky rodí na různých částech těžké černé látky. Ve chvíli, kdy si vezme svou cestovní korunu- jen stříbrnou, menší a lehčí, není pochyby. Je to král. Když jde chodbou takto vystrojen a ozbrojen, služebnictvo před ním úctou ustupuje. Zároveň za sebou slyší vzrušené šuškání krvelačných víl. Doufají, že cizinec na jejich území bude zabit.* /Bůhví, co to bude. Víly v okolí jezera jsou zbytečně postrašené. Ještě zjistím, že se tam jen koupe vlk./ *Beze slova však nasedne na svého černého oře a vyrazí na místo, které mu bylo popsáno. Od kopyt koně lítá sníh, ale čertvý z nebe nepadá. Na Jasonově kabátu je tedy znát magie, když sjede z kopce a zahlédne postavu plazící se z vody.* /Hm. Asi ne vlk./
*Dostane sa z vody a dezorientovane sedí v snehu a pozerá okolo seba. Mokré oblečenie je na ňom nalepené ako druhá koža a s tým aká je zima tak by sa dalo povedať, že na ňom oblečenie celkom rýchlo mrzne. Postaví sa na nohy a objíme sa pažami. Síce je mu toto gesto prd platné lebo umiera od zimu, ktorá sa mu zarezáva do tela. Nohy ho bolia od studenej zemi a ma pocit, že z nosu mu za tu chvíľu trčí cencúľ. Radšej si ho utrie a znova sa rozhliadne. Nemá šajnu kam sa dostal.* Do pr... *Prehltne prípadnú nadávku ako správny kresťan. Netuší kam ma ísť. Tak vyrazí nejakym smerom, pretože vzhľadom k tomu v akom je stave a ako je na danom mieste tak státie na mieste je istá smrť.* /A zmrznutie je hnusná smrť./
/Kam to cestuje? Snaží se někam dojít a špehovat? Vraždit? Mučit? Pochybuji./ *Protočí panenky nad tím, jak byl vzburcován od pohodového večera kvůli tomuhle chudinkovi.* /Když ho tu nechám, zaručeně umře. Možná až za pár dní, ale pokud sem vážně plaval s nějakými nekalými úmysly.../ *Přijede trochu blíže k mokrému, ale přestože se ve sněhu docela hezky odráží měsíční svit, nedokáže si ho prohlédnout tak, jak by mu bylo pohodlné.* /Ale sakra, nevypadá, že by byl nebezpečný./ *To, že se jedná o muže poznal. Tedy alespoň má pocit, že to tak musí být. Dojede tedy na pár metrů k němu a s kočičí elegancní seskočí z černého koně.* Zůstaň. *Řekne mu ve starém vílím jazyce, takže to nezní tolik jako psí povel, ale spíše jako nějaké kouzlo.* Kdo jsi a co pohledáváš v říši Iasona Gweira Ironse MacNessy? *Postaví se majestátně nad Jacka, protože je pořád ještě docela daleko od něj a stojí na jakési vyvýšenině. Ale i kdyby nestál, působí tak královsky, že by se před ním mohl stejně vysoký civil cítit maličký.* /Je to civil? Můj nos je zmatený tíhou jezerní vody./
*Síce sa mu už nerobí cencúľ z nosa ale za to mu začínajú zamŕzať vlasy. Dokonca už skoro by ani nepohol s ofinou, ktorá sa mu vo vode prilepila na čelo. Je mu neskutočná zima a snaží sa premýšľať čo ma teraz spraviť. Ešte je značne mimo z toho aký šok dostal v tej vode. Pozrie dole na svoje nohy a uvažuje za ako dlho bude mať omrzliny.* /Asi do pár hodín. Dočerta, prídem o prsty.../ *Pomyslí si nešťastne a trhne sebou keď sa kus od neho niekto zjaví spolu s koňom. A dačo mu povie. Ostane teda stáť a pozerá na chlapa v čiernom. Asi ak by toľko nedrkotal zubami tak by lepšie počul jeho hlas. Trochu popotiahne a zamračí sa. Mozog mu vraví, že to meno je mu aspoň z časti povedomé lenže zároveň mu telo vraví, že je mu fakt zima a tak by sa mal triasť a ideálne ešte viac drkotať zubami.* Zz-ašiel so-mm ssi na h-hríbby ty deb-bil a-a ppo-veddal ss-om ssi, že jjje ff-ajn po-počassie na pp-lávv-anie! Čo-čo tteda mmysllíš?! *Neplánoval sa takto na neznámeho utrhnúť. Ale fakt mu bola zima. A popravde ešte stále je v šoku z toho ako sa prebral v studenej vode v neznámom prostredí.* Dočerta...*Povie a trochu sa predkloní v snahe sa úkryť pred zimou. Lenže mokré oblečenie mu to neuľahčuje a ani bolesť v nohách z tej zimy.*
Páni. *Unikne mu potichu, když se na něj člověk utrhne a něco mu na tom imponuje. Zároveň ho to však štve, protože je tu pánem a nikdo by si na něj neměl takhle dovolit.* Mohu s jistotou prohlásit, že v této oblasti jedlé houby nerostou. Možná kdybyste měl chuť na otravu, něco by se našlo. *Pokrčí rameny a dovolí si trochu zavtipkovat, protože mu drkotající muž nepřijde ani za mák nebezpečný. Dá ruce podél těla, protože doteď, aniž by si to uvědomoval, měl ruku položenou na jílci meče.* /Takhle kleje Jack./ *Na chvíli více doširoka rozevře oči, ale pak je znovu přimhouří.* /Ne. Ne každý civil je Jack. To, že jsem na něj před tímto výletem myslel přeci nezařídí, že se tady jen tak objeví./ *Možná by ho měl poznat, ale drkotání zubů, vodou a tmou zmavlé vlasy... nějak mu to nedochází. Alespoň už si je ale jistý tím, že se mu nechce cizince nechat umrznout.* /Kousek odsud má chatrč jedna víla zabývající se léčitelstvím nebo čím. Možná bych ho tam mohl odklidit./ *Předtím by si o něm ale raději udělal lepší obrázek.* Hádám, že nevíš, kde jsi. Tohle je Zimní dvůr. /Nebudu říkat, že je to vílí říše, třeba neví o světě stínů. Ale pokud ví, tak by mu to z tohohle mohlo dojít. Jinak si může myslet, že jsem nějaký pošuk od divadla nebo něco podobného./
M-m-mudrlant. *Osočí sa naňho ešte protivne. Kto by v jeho situácii nebol protivny. Zaspal na gauči. V teple, v pohodlí a zobudí sa v ľadovej vode bohvie kde kde to nepozná. Drkotá zubami tak, že ma pocit, že si ich vydrkotá z hlavy. Prezrie si dotyčného ale s tým ako svieti mesiac a všetko sa tu odráža ako keby to bola namaľovaná krajina tak vidí leda tak prd. Lenže na to aby sa mohol na toho chlapa sústrediť tak by mu nemusela byť taká zima! Takže sa len skloní a snaží sa to rozdýchať... vyklepat... čokoľvek. V prvom momente keď mu povie kde je tak mu to nedôjde...* Ttenn ss-voj ddvo-rr si sstr-č v-vvieš k-ka-m! D-dočerta! Ppo-vedz... *a potom mu to docvakne. Tak pomaly ako sa len dá. Srdce sa mu rozbúcha.* /Keď som na zimnom dvore tak je tu možno Jason. A čo ak tu nie je Jason? Oh, dočerta, víly./ *Zmeravie teda na mieste. Nevie či ho môže alebo nemôže spomenúť. Lenže je mu taká zima, že aj uvažovanie si dáva valem.* Aa-ssi mi nne-ppovieš ako ssa v-vrát-im ddo N- New Yyorku? *V hlase je počuť, že skrotne, príliš dobre si uvedomujúc, že sa nenachádza na dvakrát prívetivom území. A to aj napriek tomu, že spí s kráľom tohto územia.* /No, dúfam, že ma tato víla nezbije za to, že som ho nazval debilom.../ *Predstava ďalšej prehratej bitky ho neláka.*
/Asi je načase mu zběžně nahlédnout do mysli a zjistit, co tu vůbec pohledává. Vypadá to na obyčejného zmateného civila, který vlezl, kam neměl. Ačkoliv osobně jsem vstup do jezera netestoval./ *Tak nějak automaticky předpokládá, že se cizinec zjevil v jezeře. Nechce se mu ani zamýšlet nad tím, od čeho jiného by mohl být takhle mokrý. Vtipné je, že kdyby věděl, že se před ním třese jeho milenec, neváhal by ho zabalit do svého kabátu a co nejspolehlivěji ho ohřát. Kdyby věděl. Takhle ho ani nehne se svlékat před kdejakým smrtelníkem.* Pozor na jazyk. *Pronese ostře, přestože se nesnaží znít nebezpečně. To by vypadalo trochu jinak. Slyší, jak se okolo nich hromadí zvědavé víly, co se schovávají ve stínech. Sám je nevidí, jen cítí jejich přítomnost.* Vypadněte, váš vladař se s tím vypořádá sám. *Zahlučí po nich a ani ho moc nezajímá jak moc to musí zmást Jacka.* I povím. Ale jak si mohu být jist, že jsi tu vskutku omylem? Že nechceš něco třeba... ukrást? *Hraje si se svou představivostí, protože mu je jasné, že chudák je tu naprosto bez vlastního přičinění a jediné co chce, je teplo.* /Ale když byl tak drzý.../ *Přijde k němu blíže a sestoupí tak z mírného kopce. Jejich výškový rozdíl se tedy vynuluje a Jason si chce muže zblízka prohlédnout.* /Ach! Kdyby na mě teď zaútočil! To by byla zábava! Mohl by mít třeba železnou dýku nebo něco nebezpečného. Poslední dobou se tu nic neděje./ *Když přijde k muži až familiérně blízko, dá mu prst pod bradu, aby ho mohl prozkoumat.* No to snad ne. *Zamumlá a propukne v smích, když pozná svého lidského milence.*
*Odfrkne si nad jeho ostrím tónom. Viac sa bojí omrzlín než toho chlapa. Aspoň do chvíle kým mu nepovie, že je na zimnom dvore. Snaží sa uvažovať ale ide mu to dosť ťažko. Trochu sebou trhne keď zakričí na... niekoho. Pootočí sa smerom k lesu a kríkom. Teraz okrem krutej zimy, ktorá ho opantáva sa ho zmocňuje aj silná neistota. Radšej ani neuvažuje nad tým ako to brali vily ak by tu narazili na kráľovho milenca. Ako už bolo spomenuté jeho spomalené chápanie tak ani slovo Vladár mu nedôjde hneď. Až po chvíľke a aj to si nie je istý, že to správne chápe.* /Možno... robí pre kráľa?/ *Mozog sa mu ale ďalej nedostane lebo sa zas začne venovať primitívnym funkciám ako trasenie. Na moment prižmúri oči.* Aa č-čo bby ssom krad-ol? Ss-neh? *Opýta sa uštipačne. Všimne si že sa začne približovať tak skloní hlavu. Gesto čisto podvedomé, také aby nevyvolával konflikt. Nie je na území, ktoré pozná. Práve naopak. Čaká čo bude a keď ucíti jeho prst na brade tak neprotestuje proti tlaku a dvihne hlavu. Pozrie sa naňho a... spadne mu balvan zo srdca. Zavrie nad tým pocitom na moment oči a voľnejšie spustí ramená. Čo mu nevidrží lebo ho ešte viac začne ozábať zima. Nohy si už ani neciti od tej zimy. Tak rad ho vidí. Po neskutočne dlhej dobe a tak ho trochu... zamrzí ten smiech. Hlavne vzhľadom k situácii. Zamračí sa a znovu napne ramena, aby sa toľko netriasol. Aj keď veľa sa nezmení tým gestom.* Vivi-dím, že ssa bb-baví-šš... *Zakaboní sa naňho a... dobre teda, urazene cúvne o krok. To, že sa urazil nepovie nahlas ani za zlatu sviňu.*
*Nedívá se na Jacka ve chvíli, kdy odvolává víly, a tak ani nemá možnost si všimnout jeho reakce. Zato zaznamená jakýsi šum, který mu napoví, že teď už jsou doopravdy sami. Sice své poddané netrestá ani nemučí jako minulí vladaři, ale nikdo to nechce riskovat.* Vidím, že máš ještě dost tepla na žerty. *Nedává na sobě znát, že ho to upřímně pobavilo. Už takhle byl cizinec dost neuctivý a nechce to ještě zhoršovat tím, že by se smál jeho vtipu.* /Ačkoliv možná bych mu tím navrch nedával. Nezdá se mi, že by doopravdy vtipkoval, je spíše mrzutý./ *Jakmile si všimne, jak pod jeho dotykem detektiv roztál, je mu trochu trapně, že se začal smát. Pustí jeho hlavu, kterou doteď držel ukazováčkem a svlékne si kabát.* Docela ano, věřím, že až se tu nebudeš klepat jako zmoklá myš, také tě to pobaví. *Pronese podstatně nežněji než cokoliv doteď a udělá krok k němu, aby zmenšil vzdálenost, kterou Jack vytvořil.* Omlouvám se. *Obejde ho a zezadu ho zabalí do svého kabátu, u čehož ho nenápadně obejme. Koutky mu pořád cukají, ale díkybohu Jack není sova a nemůže to vidět.* Vezmu tě k sobě do lovecké chaty. Na hradě je moc uší. /A jelikož už vím, kdo jsi, tak k té bylinkářce tě uklidit nemůžu. Je to hrozná drbna./ Nemyslím si, že v tomto stavu se ihned potřebuješ v-vrát-it ddo N- New Y-yorku. *Napodobí jeho drkotání a pomalu se s ním vydá k čekajícímu koni. Když si ho pořádně prohlédne, všimne si holých nohou a nejraději by ho vzal do náručí.* /Ale pochybuji, že by byl pro. Hlavně ať jsme brzy u Indiga. Koně hřejí a nebude muset mít nohy zabořené ve sněhu./
*Radšej si už zahryzne do jazyka. Aj keď ma pocit, že aj ten mu tak zmrzol, že stačí stisnúť a odpadne mu. Keď sa ale z danej víly vyklube Jason, ktorý sa mu smeje tak sa naňho mračí. Je rad, že od tej zimy niečo zo seba vydoluje. A ako hnidopich sa zavŕta do tej svojej urazenosti. Ako baba. Dokonca si od neho aj odstúpil, aby dal najavo, že on sa rozhodne nebaví. Inak by sa smial. Ale ak by sa začal smiať tak by si drkotaním vybil zuby.* Ooo-tom poch-chyb-bujem. *Keď sa ospravedlní tak naňho prižmúri tie svoje modré oči a je v nich vidno, že to ospravedlnenie mu príliš nebaští. Sleduje ho až kým sa zaňho nepostaví a nezabalí ho do kabátu. Trhane vydýchne a čisto automaticky sa schúli do tepla kabátu a tým sa aj natisne do jeho objatia. Privrie oči nás tým, že aspoň trochu tepla cíti a tiež, cíti Jasonovu vôňu. Pootočí sa naňho a znova doňho zabodne oči.* Jj-asne, ppán-ko ttu mmá chcha-tu. Do-čerta, zzima. *Aj tak sa stále trasie.* Ha-h-ha. *Sarkasticky napodobí smiech čo sa mu ani nepodarí lebo sa v strede slova zalkne. Nechá sa viesť. Pozrie sa kam idu a keď mu dôjde, že ho smeruje ku koňovi tak... spomaľuje kroky. Ak to vôbec ide.* Tt-o jje kk-kô-ň. *Vydrkotá pričom je mu v hlase poznať istá dávka... strachu? Je to strach. Jack sa totiž koní bojí.*
/Asi by mne nemělo překvapovat, že se urazil. Také by mi nebylo zrovna příjemné, kdybych byl slabý a někdo se mi smál. Někdo.../ *Trochu se nad tím zarazí, jestli jde jen o mužskou ješitnost a nebo to má něco společného s tím, jak se na Jackovi projevila úleva, když Jasona poznal. Je snad možné, že by mu Jasonův výsměch vadil kvůli něčemu víc?* /Nuže nejsme si úplně cizí, ale...Ne. Ne teď, ne tady, ne když mi tu skomírá zimou./ *Vytvoří kolem nich jakousi bariéru. Soudí, že i kdyby měl Jack obvykle silnou mysl, teď bude jednoduché se do ní dostat. Touto bariérou to podchytí, plus automaticky komukoliv, kdo by je potkal nahodí do mysli halucinaci. Musel se rozhodnout poměrně rychle.* /Nemohu ho prostě zneviditelnit, to by nevysvětlovalo, co se stalo s narušitelem našeho území. Holt si tedy případní pozorovatelé budou myslet, že to byla víla z jiného dvora a jejich velmi přátelský král si s ní trochu... užije./ *Z Jacka tedy udělá snědého mládence s nazlátlou pletí a špičatýma ušima, oděného v barevném oblečení a ověšeného zlatem. Typická víla z Letního dvora.* /Samozřejmě předpokládám, že ho stejně nikdo neuvidí. Ale lepší se pojistit, než litovat, že někdo spatřil tvář mého lidského přítele./ *Je možné, že kdyby se Jack podíval do zrcadla, dokázal by se cíleně podívat na onu iluzi. Jelikož však není stavěna pro něj, neměla by ho víceméně vůbec ovlivňovat.* /Maximálně by ho to mohlo maličko polechtat, ale na to je teď až moc zmrzlý./ *Zhluboka se nadechne vůně jeho vlasů, která se ztrácí pod pachem jezera a užívá si krátké objetí. Už-už by labužnicky zavřel oči, když vtom se na něj Jack otočí a nepřestává se svou mrzutostí.* Vždyť jsem to řekl. *Nakrčí nechápavě obočí, když vtom mu dojde, že to byl sarkasmus a zkroutí tvář do "to jako vážně?" výrazu.* /Na to asi raději reagovat nebudu, ještě bych mohl dostat ránu./ *Když Jack pojmenuje zvíře jako malé dítě dívající se na obrázek, musí zakrýt smích kašlem.* V podstatě ano, ale je to můj kůň. V kraji bys nenašel kvalitnějšího a vycvičenějšího hřebce! Pokud nejsi můj nepřítel, měla by to pro tebe být ta nejméně obavyhodná věc. *Pousměje se a obmotá Jackovi ruce kolem pasu, připraven ho na koně vysadit. Nedělá však žádné prudké pohyby, kdyby s tím detektiv nesouhlasil.*
*Z tej zimy sa jeho mozog ani nezaoberá skutočným dôvod prečo sa urazil. Jednoducho sa mu smial. Jason sa mu smial akurát v takomto momente a po takej dlhej dobe čo sa nevideli. Tak sa urazil. Ani nezaregistruje, že by Jason robil niečo magické ako sú bariéry alebo ilúzie. Až príliš moc sa sústredí na to, aby pri chôdzi nezložil k zemi jak ho to bolí. Navyše má pocit, že z toho jazera smrdí ako vodník. Zažmúri naňho oči ako sa len dá a vysiela k nemu pohľad “áno, vážne!”. To že je to aj v istom zmysle detinské nerieši. A ide s ním. Ku koňovi. Na ktorého pozerá s vyvalenými očami a počúva čo o ňom Jason hovorí. A cíti ako mu dá ruky okolo pásu a chápe z toho, že sa ho bude snažiť dostať na toho koňa. Lenže... aj keď je to u Jacka netypické ale to je preňho tato cela situácia... tak spanikári. Začne teda krútiť hlavou a úplne zastaví a ešte sa pritlačí na Jasona.* Aa-le jje tt-o kôňň. /Nevyleziem na koňa. Nikdy. Nie. Neexistuje./ *Ženie sa mu hlavou v panike ale ozve sa aj racionálna stránka jeho ja...* /Jackie... vylez na koňa inak budeš mať omrzliny. A prídeš o prsty na nohách./ *Nezatvári sa dvakrát nadšene. Skoro zdesene. Ale rozhodne o prsty prísť nechce tak aj keď s bušiacim srdcom ale stále s nejakou chlapskou odvahou...* Vy-vy-saď ma. *neverí, že to vypustil z pusy a dobrovoľne nasadne na koňa.*
*Všímá si, jak Jacka vteřinu od vteřiny více souží zima. Je rád, že je na něj naštvaný, protože je to alespoň něco, na co se může soustředit. Plus se říká, že vztek je teplá emoce, tak třeba ho nějakým způsobem drží při smyslech?* /Fajn, s těmito pohledy končím. Zjevně tě doopravdy musím dřív zahřát, než s tebou nějak komunikovat./ *Jakmile dojdou ke koni, cítí, že se Jackův strach stupňuje. Není si jist, že ví, co má v takové chvíli říct. Moc dobře ale ví, že to není to, co mu jako první přišlo na mysl.* /Vždycky je tu ta možnost, že já pojedu na koni a ty vedle pošlapeš pěšky./ *Už tak si proti sobě mladého detektiva poštval, nepotřebuje se stát jeho novou nemesis. A tak raději mlčí a doufá, že se Jack nějakými vlastními vnitřními procesy osmělí sám.* /Nečekal jsem, že to doopravdy vyjde./ Budu za tebou. *Řekne bez jediné lži a vysadí ho na koně, počemž ho něžně postrčí dopředu, aby za ním měl ještě místo. Poté dá nohu do třmenu a hbitě se vyšvihne na koně.* Výborně. *Zavrní Jackovi do ucha a jemně ho políbí do vlasů. Poté kolem něj protáhne ruce, aby mohl uchopit otěže a pomalu vyrazí. Chatu má nedaleko odsud, takže nemusí Jacka zbytečně strašit vysokou rychlostí. Přesto po chvíli přidá, aby tam byli co nejdříve.* /Raději ať mi vyčítá nepříjemnou jízdu, než absenci prstů./ *Když dorazí k chatce, pokud se tak dá říkat tomu sídlu, seskočí z koně a pomůže dolů i zmrzlíkovi. Položí dlaň na dveře a ty se kouzlem otevřou. Vevnitř položí Jacka na gauč a zatopí v krbu. Nechá ho jen chvilinku o samotě, aby obstaral koně- nemá tu teď žádné služebnictvo, protože moc lovit nechodí. Jakmile se vrátí, prohrábne pár poliček, kde najde čaj bez vedlejších účinků a dá vařit vodu.* Chci vůbec slyšet, co se stalo? *Zeptá se, když Jackovi donese čaj a sedne si na krajíček gauče k němu.*
*Nie, s Jackom nie je reč keď mrzne. Jacka treba jednoducho zahriať a potom bude príjemnejší. A keď sa dostanú ku koni tak Jason urobí dobre, že mu nič nevraví. Jack je totiž rozumný muž, aj keď sa to niekedy nezdá, a tak teda chápe čo je logicky najlepšie. Niečo zaskuhrá a potom už len sedí na koni. V tomto je jednoznačne výhoda vílieho partnera. Milenca. Je silnejší než on takže evidentne nemal žiadny problém s tým ho vysadiť. Trochu kŕčovito sa posunie keď mu naznačí a čaká. Nedá sa určiť či ta kŕčovitosť je zo zimy alebo z koňa. Je tak vystresovaný z toho koňa že Jasonovi iba zahmká v odpoveď. A potom sa začne jeho najhoršia jazda v živote. Nejdú síce rýchlo ale to Jackovi stačí. A keď pridá tak proste mlčí a snaží sa to vydržať. Keď zastavia tak je skoro šťastím bez seba a až teraz sa rozhliadne.* /Toto je chata?! Odkedy je niečo take považované za chatu?!/ *Pomyslí si a veľmi ochotne sa nechá zložit z koňa. A až extrémne ochotne sa nechá odviesť so tej haciendy, ktorá doslova kričí že v nej je teplo. Keď je konečne na gauči tak len mlčky sleduje ako Jason zapáli v krbu a potom zmizne. Viac sa zakutrá do kabátu a čaká kým mu bude dostatočne teplo, aby sa prestal triasť. Krb prijemne začne ohrievať miestnosť a o chvíľu to cíti aj na sebe. Pozrie sa na Jasona a potom vďačne na čaj. Mykne plecom a zoberie si čaj z ktorého si odpije aj napriek tomu, že je horúci.* Neviem čo by som ti povedal. Jediné čo viem je, že som zaspala na gauči a zobudil som sa v studenom jazere. *Keď mu to hovorí tak sa naňho nepozerá. Ma sklopený pohľad a sleduje čaj vo svojich rukách. Sám je rozhodený z toho čo sa stalo. A desí ho, že sa jeho námesačné výlety objavujú čoraz častejšie. Povzdychne si a znova sa napije čaju. Konečne sa roztápa a ošije sa. Predsa len sa naňho lepí mokré oblečenie. A smrdí ako rybník. Takže sa pozrie na Jasona.* Máš tu... sprchu? *Netuší nič o kanalizačnom alebo vodovodnom systéme vo Faerii. Tak sa radšej opýta.*
*Cítí, jak se jeho spolujezdec napíná při každém pohybu koně a je mu jasné, že si to neuloží do paměti jako nejlepší zážitek všech dob. Zároveň však nedokáže pochopit, jak pro někoho může být nepříjmené něco, co je pro něj tak přirozené. Pocítí tak na chvíli silnější pocit odlišnosti od lidí.* /Ačkoliv to, že se detektiv bojí koní neznamená, že je to v moderní společnosti normální... Ačkoliv v New Yorku jsem jich viděl jen pomálu./ *Chvíli se stačí obávat o budoucnost koní v lidském světě, když v tom spatří své lovecké sídlo a hodí takové úvahy za hlavu. Jakmile obstará koně a pokusí se udělat Jackovi co největší pohodlí, znovu ho do nosu udeří pach jezera.* /Tak proto jsem nikdy nic neměl s vodními vílami./ *Roztomile nakrčí nosík a doufá, že si toho mokrý blonďák nevšiml. Nakonec není tak těžké na puch nemyslet, když mu začne vyprávět o svém problému s náměsíčností.* Myslíš, že by v tom mohla být magie? Tedy, vím, že jsou i jiné příčiny, ale... *Vzpomene si, jak ve spánku omylem zavraždil svou služebnou a polkne. Rozhodně to není úmyslně hlasité gesto a u normálního člověka by bylo sotva postřehnutelné, ale u uhlazeného Jasona je to jak kdyby vytřeštil oči a zhrozeně si dal ruku před pusu.* /Už je to trochu méně komické, než když jsem si poprvé uvědomil, že ta narušitelská rybka je Jack./ Ne, ale v koupelně je přírodní lázeň. Pod touhle chatou protékají horké prameny. Ale neboj, na opaření to není. *Dodá po chvíli, když si uvědomí, jak extrémně zní slovo "horké" v kontratu s promrzlým tělem.* /Jinak v hradě sprchu mám. Nebylo zrovna lehké to zařídit, ale což./
*Kone uznáva ako majestátne, krásne zvieratá. To im odoprieť nemôže. Ale zážitok z detstva keď jedného jeho spolužiaka kopol kôň do hlavy len tak z mysli nevyženie. A odvtedy sa s ním tiahne tento takmer panický strach z koní. K tomu zvieraťu sa priblíži max na dva metre a teraz na jednom sedí. Srdce mu ide vybuchnúť z toho ako bije ale zároveň ho to aj trochu zohrieva. Keď už je v teplej miestnosti, ktorú si celkom aktívne obzerá a aj obdivuje... tak sa začne aj upokojovať. Prizná sa Jasonovi nepriamo s námesačnosťou a keď naznačí mágiu tak naňho celkom poľakane pozrie. Nechcel si pripustiť, že niekedy jeho nočné mory naberali reálnejšie kontúry než by mali.* Neviem, Jasi. Dúfam, že nie. *Pozrie ku krbu a sťažka sa nadýchne.* Keď... to len začínalo tak som mal iba zlé sny a tie sa stávali živšími. Potom to bolo horšie... *Chce sa z toho vyrozprávať ale prejde ním vedomie, že plával s nejakými rybami v špinavom jazere.* Mohli by sme najskôr... *ukáže na seba a aj na Jasona* ... sa zbaviť tej rybaciny? Stále myslím na to, že v tom jazere pláva bohviečo a ja som sa tam máchal. *Povie mu a chce sa ho dotknúť ale zarazí sa pretože... si príde nehygienický.*
*Ten vylekaný výraz se mu vůbec nelíbí. Nechce brát jako reálnou možnost, že se nějaký čaroděj či víla hrabe v Jackově mysli.* /Ale proč to takhle omezovat. Koneckonců to může být i člověk, co dostal do rukou nějaký grimoár. Já chápu, že si čarodějové nemohou pamatovat všechna kouzla, ale to se po těch staletích nepoučili? Vždycky to někdo ukradne./ To také doufám, ačkoliv s magií bych snad něco vymyslel. /S nočními můrami je to složité. Nemohu mu mazat vzpomínky na to, čeho se bojí. Zároveň nemohu vymazat strach ke konkrétní věci, protože pak se noční můra může obnovit. A zničit celé jeho pojetí strachu? To by nepřežil ani den./ *Láme si nad tím hlavu, zatímco mu jeho milenec vypovídá blíže o svých nočních můrách.* Horší? Takže to není poprvé, co ses probudil jinde, než si složil hlavu? /Mohli..?/ *Fantazie se mu rozběhne na plné obrátky, když začne zmrzlík takto nekonkrétně, ale zarazí se už v počátku.* Takže to také cítíš! *Zahlaholí radostně a vyskočí z gauče. Chce ho vzít ua ruku, aby ho vytáhl z gauče a ukázal mu lázeň. Do nosu ho však znovu udeří rybina a jakýsi démonský zápach potvor žijícíh na dně a ruku spustí.* Až se vykoupeš. *Pozvbudivě se na něj usměje a téměř odtančí z místnosti doufajíc, že ho bude následovat.*
Fakt? *Nechce ho nechať hrabať sa v jeho nočných morách. Hlavne preto, že v poslednej dobe je to práve Jason, kto trpí v jeho snoch. A jeho to ničí, najmä od tej doby čo je mu nad slnko jasné, čo k nemu cíti. Povzdychne si a na moment zatvorí oči.* Nie je to prvý krát. Pred pár rokmi to bolo na dennom poriadku. Nespal som, z toho som mával halucinácie... ničilo ma to. Nezvládal som to. Pomohla mi jedna kamarátka ale... posledné mesiace sa to vracia. *Povie zas o kúsok viac. Potom stočí reč na hygienu a zatvári sa na Jasona ako kakabus.* Samozrejme, že to cítim... *nezdieľa jeho nadšenie, pretože sa mu fakt hnusí mať na sebe rybinu. Postaví sa z gauča a následuje Jasona ďalej do chaty.*
Vždycky se dá schrastit nějaký amulet. *Zašklebí se, takže je vidět, že o jejich účinnosti pochybuje. Neřekl však jedinou lež, doopravdy se dají sehnat na každém rohu. Minimálně na Zimním dvoře rozhodně.* /Ale to je jedno. Berme to zatím tak, že to není napojené na magii. Kéž bych ho tak někdy mohl zachytit. Nahlédnout mu do mysli, zjistit jestli třeba naslyší nějaký hlas. Ptát se ho nebudu. Nechci ho traumatizovat a nejspíš si to stejně nepamatuje./ Nespal jsi? Hm. Je možné, že teď také nespíš? *Rýpne si, ale v jeho očích je znát starost. Ví, že by se detektiv pro svou práci rozdal. Není tedy tak těžké si představit, že se jednoduše přepracoval a jeho tělo není schopno klidně odpočívat, a tak vyrazilo na procházku.* /To by byla kupodivu ta lepší varianta./ Kamarádka? /Čarodějka?/ *Dodá si sám pro sebe, ale nechá na Jackovi, jestli se k tomu chce vyjádřit a nebo raději ne. Otevře dveře do místnosti, která je skoro celá lázeň. Není vyloženě ohromná, spíše je to menší místnost. Kde však není horká voda, je krásný, bílý mramor se zlatým žilkováním. Lázeň není nijak ohraničená, mramor před ní přirozeně ustupuje, jakoby na něj z vrchu spadla a vytvarovala si ho podle sebe. Voda hučí a bublá, zní pomalu jako samotný [link src="orchestr.Zdi"] jsou z neopracovaných kamenů, takže místnost nabývá dojmu přírodní jeskyně. Možná to tak vskutku bylo.* Není to nic zázračného, ale mám to tu rád. *Zadívá se do zelenomodré vody a pousměje se.* Tak hop do vody.
Hmm, možno by to nebolo zlé. /Ako preventívne opatrenie? Pomohlo by to vôbec?/ *Napadne mu ešte. To vedomie, že by mohlo byť niečo čo by to zastavilo ho láka. Ale zároveň vie, že taký amulet nerieši príčinu problému ale iba jej následok. A príčinu svojej námesačnosti v podstate nepozná. Čo ho úprimne hnevá a frustruje.* Nespal som. Dokonca som sa pravidelne v tej dobe dostával do mikrospánku. A neboj, teraz som hore až až. *A asi prvý krát za tú dobu sa na Jasona pousmeje. A z toho úsmevu je cítiť, že je iba preňho. Zatvári sa trochu rozpačito.* No, je celkom svojská. Hlavne čo sa týka zábavy. Ale je ako sestra, ktorá ma nebije ako napríklad tá biologická. *Uškrnie sa. Amanda sa nikdy neštítila ísť pre ranu ďaleko. Teraz majú super vzťah. Kedysi sa mlátili hlava, nehlava. Povie mu a vydá sa za ním. Podľa jeho názoru, by mohol menej dávať najavo ako sa teší, že Jack sa ide okúpať. Ako keby nestačilo, že to zo seba cíti. Že to na sebe cíti.* /Oblečenie čo mám na sebe sa môže rovno spáliť./ *Vojde do miestnosti a stratí reč. A to aj v duchu. Rozhliadne sa a v pohľade je mu vidno, že je prekvapený.* Wau... *Len povie. Teda, čakal podľa celého toho sídla niečo extra ale toto mu vyrazilo dych. Vyzerá to tu nádherne.* Nemusíš hovoriť dvakrát. *Kabát odloží bokom ale oblečenie zo seba zhodí, tak aby bolo čo najďalej od neho.* Spál to v krbu. V živote si už na seba to oblečenie nedám. *Povie a ide do vody. Pre skrehnuté telo od zimy je tá teplá voda ako balzám. Cíti síce, že je teplejšie ale to len preto, že on sám je ešte celkom studený. Ale postupne ho začne ohrievať a on sa začne venovať tomu, aby bol ako zo škatuľky a mohol teda konečne pokojne existovať.*
Do toho problému ještě pečlivěji nahlédneme později. Myslím si, že teď toho máš až nad hlavu. *Přikývne a následně si vyposlechne popis přítelkyně, který mu nijak nenapoví, jestli je taky člověk či ne. Nemá to z něj však v plánu ani trochu páčit, a tak mu jen oplatí úsměv, zatímco si ho pečlivě prohlíží.* /Že by ho přešlo uražení?/ *Povzbudí ho, ale raději to nechce ohrozit dalším špičkováním. Slíbí tedy sám sobě, že po zbytek večera odloží svou nově objevenou rozvernou náladu a nebude detektiva zbytečně štvát.* Vztahy v rodině dokážou být složité. /Co se vlastně stalo s mou sestrou? Byla tu, když jsem si převzal trůn a pak se najednou vypařila... Nu což, pravděpodobně je mrtvá./ Hm? *Otočí se na Jacka, když okomentuje místnost a musí se usmát. Je pravda, že pro někoho, kdo je tu poprvé může vypadat místnost poměrně působivě. Když se nenechá pobízet, spokojeně si prohlédne jeho nahé tělo a opře se o rovnější část zdi, aby ho netlačila do zad.* Jistě, pak to spálím. Teď mám na práci něco jiného, pokud dovolíš. *Lstivě se usměje, protože voda je krásně průzračná. Po chvíli se ale odtrhne od zdi a jde podle rozkazu spálit Jackovo oblečení.Vrátí se zvenku s klackem, na který ho nabere a s lehce znechucených výrazem opět opustí lázeň. Když se vrátí, zastaví se už ve dveřích a opře se o trám, který je pohodlnější než jeskynní stěna.* Jak se cítíš?
Mám toho trochu viac. /Mám toho viac než nad hlavu. Mám toho asi tak štyri metre nad hlavou./ *Nakrčí nad tým nos ako priamočiaro mu to jeho podvedomie predhadzuje na oči. Ani mu nenapadne Jasonovi povedať, že tá kamarátka je čarodejka. Tak nejak nikdy mu to jeho myseľ nepredhadzovala do popredia. Je to jeho kamarátka s kabelkou akú mala Hermiona.* /Nekonečná kabelka a máva v nej všetko./ *Spomenie si.* To mi hovor. Moja sestra nepozná pojem osobný priestor. *Bežne keď je u rodičov tak si Amanda nájde príležitosť sa mu votrieť do kúpeľne. Keď sa sprchuje. Následuje Jasona a osobné lázne mu na moment vyrazia dych. Pred Jasonom nemá ostych. Na nejaké hanbenie je za prvé starý, za druhé ho už videl nahého a to dokonca v rôznych polohách. Tak načo robiť caviky. Vlezie si do vody a dokonca nájde mydlo. Čo ocení lebo pekne voní a zbaví ho všetkej špiny, ktorú mohol pobrať v jazere. Pozrie na Jasona s jedným dvihnutým obočím a pomaly sa usmeje.* /Prečo nie?/ *A keď vie, že ho sleduje tak sa trochu pred ním nakrúca. Aby mal čo najlepší pohľad. Ale keď sa začne venovať odpratávaniu jeho oblečenia tak sa potom normálne doumýva. A potom sa len čvachtá vo vode.* Desať tisíc krát lepšie než pred tým. *Povie mu a pozrie na to ako sa tam opiera.* Hmm, chceš sa pridať alebo mi dáš nejaké oblečenie a presunieme sa inam?
/Trochu. Jistě, to by ti jako víle nešlo na jazyk. Ale když to chceš hrát takhle, prozatím ti to nebudu kazit./ *Jen se tajemně pousměje, takže je trochu znát, že tuší větší rozsah Jackových problémů. Jelikož se o tom však nechce bavit, pokud se o tom nechce bavit i jeho společník, dále nenaléhá* Ha! Nevzpomínám si, kdy bych naposledy měl podobný problém se svou sestrou. /Osobní prostor. Hm, myslím, že ten minimálně v posledních pár letech slušně přestřelila./ *Olízne si rty, když se před ním začne Jack předvádět. Je však třeba od něj odtrhnout oči a postarat se o onen toxický odpad. Jeho oblečení. Když se vrátí s milým úsměvem na rtech, šťasten, že vyhověl Jackově přání, dojde mu to. Tedy ne hned, ale když to Jack zmíní, má pocit, že to věděl celou dobu.* /Zapomněl jsem mu přinést něco nového./ To rád slyším! *Chvíli zváží jeho otázku s poměrně upřeným pohledem na dosti specifické místo v lázni, když v tom ho přeruší zívnutí.* Preferuješ italský oblek nebo něco vílího? *Zeptá se s pozvednutým obočím a až v tu chvíli si plně uvědomí, kam zírá. Jelikož se za to nijak zvlášť nestydí, ležérně zvedne pohled k Jackovu obličeji.* V obleku se asi nebude spát úplně nejlépe, ledaže bys chtěl vyrazit do- *Těsně se zarazí, aby nezakoktal New York jako Jack drkotajícími zuby.* Ne, chci aby sis tu trochu odpočal. /Lepší úplný obrat, jinak by mohl poznat, že jsem si z něj chtěl opět utahovat.*
*Už keď to klamstvo povedal bolo mu jasné, že nie je práve uveriteľné. Ale tvári sa že nevidí ten Jasonov úsmev. Taký vševediaci. Nie je zvyknutý vešať svoje problémy druhým na nos. A Jasona nechce zaťažovať. Ale zas na druhú stranu by sa mu vyrozprával a to celkom dobrovoľne. Potichu sa zasmeje.* Ak ti to chýba tak ti požičiam Amandu. *Ponúkne mu ak by chcel cítiť nejakú sesterskú lásku. Ale myšlienky na sestru už má dávno von z hlavy keď sa pred Jasonom predvádza. Aspoň na chvíľu. Položí sa do vody a nijako sa nehanbí pred ním. Naopak sleduje ten jeho úsmev. Zvažuje, že by mu povedal vetu...* /Oči mám vyššie, puso./ *...ale načo to vravieť keď si to môže pomyslieť a výjde to skoro na rovnako. Ponuka obleku alebo vílieho oblečenia ho na moment zarazí a uvažuje čo by bolo lepšie.* /Načo mi je oblek? Mám ich pár v skrini./ *A privrie oči nad tým ako sa Jason zarazí. Prestane sa čvachtať a vyrazí pomaly k Jasonovi.* /Keď nejde Mohamed k hore, tak ide hora k Mohamedovi./ *Vylezie z vody a postaví sa pred Jasona.* Na teraz by mi stačil aj uterák. Pokiaľ nejaký máš. *Zaiskrí mu v očiach a podíde ešte bližšie. Cíti sa o dosť lepšie keď je čistý.* Aj tak je to až príliš veľká náhoda, že som prišiel práve sem.
*Nabídka vypůjčení sestry ho maličko zarazí. Musí si v hlavě usměrnit, jak to myslí a i tak je z toho trochu nesvůj. Chce ho snad představit své rodině?* /Asi by to bylo méně problémové než naopak. Obávám se, že každý člen mé rodiny by si užil jeho mučení. Možná by ho zakončili smrtí, možná hůř./ *Mírně zavrtí hlavou, aby tyto ohavné myšlenky zapudil a pokusí se o úsměv.* Uvidíme. /Třeba tě jednou vezmu za slovo. Ale dost o rodině, na to myslet nechci./ Já vím, dostanu se k nim. *Ušklíbne se, když mu hlavou zarezonuje přímo mířená myšlenka. Je rád, že nevidí iluzi, kterou na Jacka uvalil. Přesto se ji pořád bojí úplně sejmout, kdyby tam někdo přeci jen nakukoval. Není tedy možné, že by kdokoliv ze Zimního dvore věděl, že tu Jack byl.* /Pár? Obleků není nikdy dost!/ *Opustí jeho myšlenky, aby se k tomu nemusel vyjadřovat a nadzvedne jedno obočí, když se k němu Jack vydá.* Ovšem. *Zavrní jako kocour a dojde vedle pro ručník. Přijde k Jackovi trochu blíže, aby zase vyrovnal vzdálenost, kterou jeho úprk vytvořil a podá mu ručník.* Nevěřím v náhody. Možná by se to dalo nazvat štěstím, ačkoliv to s důvěryhodností nemá k náhodám daleko. Hmm... *Přejede jemně prsty po Jackově čelisti.* Měli bychom jít spát. Tedy, minimálně ty. Já budu hlídat, aby ses mi ve spánku nepokusil utéct. /Vím, že teď možná necítíš únavu. Nebo možná cítíš a bojíš se usnout./ *Nesundává ruku z jeho čelisti a něžně ho políbí.* Náhoda nenáhoda. Zasloužíš si spát ve vílím loži. /Tedy alespoň těch pár nevíl, co jsem v něm měl říkalo, že je to velmi pohodlné. Ale co si namlouvám, po tom příšerném večeru by usnul i na balvanu, pokud by dostatečně hřál./ *Stáhne ruku zpět a přičichne mu k místečku za uchem, cítí tak jak jeho pokožku, tak vlasy. Plus ho lehce lehká nosem do ucha.* Hmm lepší. Tahle vůně mi v posteli vadit nebude. *Zvedne jeden koutek a začne ho mírně postrkovat směrem k ložnici. Na pravé straně je vstup do šatny, kde mu nechává volnou ruku k výběru oblečení a rovně vpřed je ohromná bílá postel zdobená modře, s pár heboučkými kožešinami a naducanými polštářky. Jason si na postel sedne, vyzuje si jezdecké boty a sundá černý svršek. Zůstává tedy pouze v černých kalhotách. Na rozdíl od kalhot, které normálně nosí, jsou tyto pružné, a tak mu nevadí se v nich válet. Všechno co si svlékne nechává na zemi a poposedne si až k rámu postele, počemž poklepe vedle sebe.* Tak pojď. *Do ložnice dosahuje teplo z krbu a i trochu jeho naoranžovělého světla. Jason se pousměje nad tím, jak tančí na Jackově tváři plamínky. Nebo si to možná jen představuje. Ovšem co si nepředstavuje je vlastní obrys, stín, který vrhá oheň na zeď. Tento stín ho upozorní na jednu věc, co si zapomněl sundat.* /Ach, koruna. a meč!/ *Meč si odpásá a opře ho o zeď vedle sebe. Korunu si ještě chvíli nechává, ale pak ji pokládá na noční stolek. Pokud se k němu Jack schoulí, bude ho hladit po vlasech dokud neusne. Sám však dle slibu nezamhouří oka, kdyby se něco dělo.*
*Ponukou sestry mu nenapadne, že to vyznieva ako ponuka zoznámenia rodine. Možno ak by sa oňho už trochu nepokúšala únava tak by mu to došlo. Zazubí sa naňho. Trvalo mu než si na tie jeho pohľady zvykol. Predsa len... on svoje telo nemá príliš v láske. Ale s Jasonom sa cíti výnimočne.* /Prečo asi, Jackie?... Ja viem./ *Odsunie to bokom. Je mu to úplne jasné a radšej si vychutnáva to, že je konečne s ním. To, že má na sebe ilúziu si ani neuvedomuje. Možno ak by mu o nej povedal tak by sa tým zaoberal ale takto ani nemá dôvod svoje myšlienky nejako týmto smerom poháňať. Vylezie z teplej vody a príde až k nemu. Keďže vidí, že oblečenie mu nedoniesol tak dúfa, že aspoň uterák mu dá.* /Aj keď... aj nahý by som sa mu tu možno prešiel./ *Privrie spokojne oči a na moment si zahryzne do spodnej pery keď zavrní. Zoberie si od neho spokojne uterák a zabalí sa doňho.* Všetko sa deje z nejakého dôvodu, Jasi. Prídeme na to. *Zašepká, pretože keď je pri ňom tak blízko tak nemusí byť nejaký hlasný. Nakloní trochu hlavu nabok, aby mu uvoľnil cestu k čeľusti.* Hmm. *Necíti sa unavený ale zároveň má pocit, že si ľahne a za chvíľu bude spať.* Dobre. *Súhlasí s ním, aj keď by bol radšej ak by sa aj Jason vyspal.* /Dúfam, že aspoň na dnes si dajú nočné prechadzky pohov. Ale zas ak by aj nie, tak Jason tu bude./ *A cíti ako veľmi mu dôveruje. Keď ho pobozká tak zatvorí nad tým oči a opätuje mu ho. S tým, že sa oňho trochu oprie a perami sa ešte otrie o jeho bradu.* Tak to som na tu lóžu zvedavý. Stále sa k nemu tulí aj keď ho ovoniava. Nad tým sa len pousmeje. Znova sa ho dotkne ten pocit výnimočnosti keď Jason robí takéto gestá. Užíva si to a hreje ho to na srdci.* Pravda, to mydlo pekne voní. *Odpovie mu ledabolo a ide s ním smerom do spálne. Samozrejme aj tu sa rozhliadne a vidí ako to tu je zariadené. Ladí to jednoducho k celému zvyšku chaty.* /Aj tak to podľa mňa nie je chata ale hacienda./ *Zvedavo nakukne do šatne a keď je jasné, že vstup je povolený tak tam na moment zmizne. Síce príde o Jasonove vyzliekanie ale naproti tomu ako blesk mu prešmejdí pár vecí. A zoberie si nejakú bledomodrú košeľu, ktorá určite stála dosť veľa lebo ten materiál je neskutočne príjemný. A s jedného šuplíka vytiahne tmavomodré trenky. Spokojný so zapožičaným oblečením vylezie zo šatníka a ide k Jasonovi. Ako k nemu ide tak sa potichu zasmeje nad tym... že tam leží iba v gaťoch, s mečom pri páse a korunou na hlave.* /No ale... je to celkom rajcovné. Celkom dosť./ *Vlezie si do postele a skoro mu je až ľúto, že si to zloží dole.* Hmm, niekedy keď budem mať viac energie tak ... si tú korunu zober do postele. Bude sranda. *Povie mu ešte pretúli sa k nemu. Priviera oči nad tým ako ho hladí a celkom účinne ho to uspáva. To a ešte aj tá posteľ. Ale aj napriek tomu mu potichu rozpráva nejaké tie zážitky z Memphisu. Prípadne čo sa stalo na stanici. Nič depresívne ale skôr veselé príhody. Len jeho rozprávanie sa postupne spomalí až kým ustane úplne a nahradí ho pravidelné pomalé oddychovanie. Majetnícky sa okolo Jasona obmotá a ako tak spokojné spí tak mu aj nejaká tá slinka ujde.*
*Sťažnosti na svoju jazdu ignoruje. Myšlienkami je aj tak u Jacka. V rekordnom čase sa dostane z Park Slope do Brooklynu a zaparkuje pred domom Jacka Heller. Vystúpi a ohľadne sa po Triss. Keď je vonku z auta tak ho zamkne a prejde ku dverám na ktoré zazvoní. A zvoní celkom dlho. Mračí sa a čaká. Hlodá ho zlá predtucha toho čo tam nájde.*
*Triss s povzdechem vystoupí z auta, protože už zastavili. Prohlédne si krásný dům, ve kterém Jack žil -*/Žije, není mrtvý Mio. A ty to víš./*Osočí se na sebe a chce si prohrábnout ze zvyku vlasy. Místo toho si zatahá za konečky vlasů svázaných v copku a trochu se zamračí na krev, kterou měla na riflích jako památku na včerejší záchvat. Doufá, že Jack má důvod tu být a ten druhý...je v pořádku.*
*Konečně se dostal ke správné knize a chystal se ji otevřít.* /Páni... Tolik jsem toho nepřečetl za celý školní rok../ *Promluví si k sobě uštěpačně, načež se zamračí, když zvonek začne řádit jako šílený. Potichu zavrčí, když se k němu přidá i řev Victorie, kterou to dráždilo. Vezme knihu pod ruku a dá se do scházení několika schodů, zatímco zvonek pořád zvoní. V patře se k němu přidá i Victorie, která chvílemi vypadá, že vetřelce zakousne a vzápětí, že se jako malé kotě schová za Natea. Zbytek koček jen sem tam mňoukne jako doprovod ke zvonku, ale štěně se rozběhne za ním a dokonce ho i předběhne, aby bylo u dveří první. Než sejde schody, tak zahlédne se plazit ven z pokoje pro hosty i Sebastiána.* A celý barák je na nohou... Bezva! *Povzdechne si.* Víceméně... Promiň Sebe.. *Dodá hned vzápětí a uchechtne se nad tím. Přijde ke dveřím, které částečně otevře, ale jen tak, aby viděl on ven, ale v domě zůstala jak Victorie, tak Daisy, které se mu pletly u nohou.* Triss? *Pozvedne obočí, když si všimne svojí kamarádky, načež se zaměří na její doprovod, který už ale taky zná.* Budu hádat... Jack, že? *Zeptá se a aniž by čekal na odpověď, protože si byl jistý, tak pokračuje.* Co se děje a co tu chcete? *Neměl zrovna dobrou náladu, protože už vážně doufal, že tou další knihou nějak postoupí v hledání a místo toho ztrácel čas zdvořilými návštěvami. Alespoň doufal, že to zdvořilá návštěva.*
*Počuje ten zverinec. A potom o krok ustúpi keď sa dvere pootvoria. Najradšej by nestrácal rečičkami pri dverách a išiel by dnu riešiť čo sa stalo.* Hádanie ti ide, takže asi je ti jasné prečo som tu. Na polícii je hlásenie, že sa Jack dlhodobo neobjavil. Takže čo takto vynechať čaj a zdvorilostné frázy o počasí a radšej mi vysvetli čo sa stalo. *Vypustí to naňho potichu ale dôrazne. Čaká kým alebo či vôbec ich pustí dnu.*
*Když se překvapeně pootevřou dveře, tak zamrká.*Nate.*Vzpamatuje se a rychle se pousměje a zhoupne se na patách, protože čeká, až Jack domluví. Není jí jasné, proč Jack nezajel k Jackovi sám už dříve, když se neobjevil...a vůbec. Kdo mu to hlášení podal? Triss a Nate to očividně nebyli. Kdo ještě Hellera znal? Zdálo se, že ani tady policajt nepodal hlášení, protože očividně nevěděl, kdo zmizel, dokud mu to neřekli. Tak kdo? Nějaká zvědavá sousedka, která nemá na řešení nic jiného, než život mocného čaroděje? Pokud je Nate vpustí dovnitř, tak je pravděpodobně jasné, co udělá jako první - obejme svého kamaráda.*
*Ušklíbne se a nadzvedne obočí. Nejdřív se rozhodl odpovědět Triss.* A koho jsi čekala? Většinou dělám dveřníka já. *Uchechtne se. Pak se zaměří na Jacka a trochu se zamračí. Následně se ušklíbne o něco jízlivěji, než když odpovídal Triss.* A já mám tak rád čaj a dobré tlachy o počasí... *Rádoby si zklamaně povzdechne, než nahodí opět lehce zamračený obličej.* Není tu. /A nehodlám se s vámi o tom bavit. Stačí, že Nuki ví pravdu. Za chvíli se to rozkecá k Tině, pak Triss, Jack, Mel, nakonec Malachai, Ismael i lovci. New York je drbárna. A za okamžik bude každý vědět, že je Nejvyšší čaroděj Brooklynu pohřešovaný./ Odjel za rodinou do New Orleans. *Rozhodne se nakonec držet lži, co mu poradil alfa. Nepřišlo mu to kdoví jak neprůstřelné, protože si tam každý může zavolat a v dnešní době moderních technologií by netrvalo ani deset minut, aby znali odpověď a věděli, že u rodiny Jack není, ale neměl čas, a ani náladu, vymýšlet si novou lež.* Je to všechno? *Pousměje se mile, ale z očí mu nemizí jistá jízlivost a naštvanost.*
*S každým slovom ktoré Nate vypustí z pusy je Jack o další kúsok naštvaný. Nespal. Mal kopec roboty. A Bob mu pravdepodobne teraz doma žerie spisy od prípadov. Ale aby trochu vypustil paru tak sa hrano plácne do čela a obráti oči k nebesám.* No samozrejme! Tak ja to teda pôjdem oznámiť tým bezdomovcom čo si sťažovali na polícii, že už dlho nevideli svojho podivného kamaráta, ktorý s nimi vždy pokeca a niekedy im dá jedlo. Tých rozhodne upokojí keď im poviem, že je u rodiny v New Orleans. Ale čo mám povedať tej rodine čo má oňho strach keďže sa im už dlhšie neozval? Že je na bezdomoveckom tripu po newyorkskych smetiakoch? Pochybujem že takú volovinu by mi verili. *Preháňa? Preháňa. Je sarkasticky? To rozhodne. Ale aj tak sa ramenom oprie o zárubňu dverí a čaká kým Nate otvorí.* Doma mi nechal Boba, takže by som bol skutočne nerád ak by som si musel ísť vybaviť povolenie na domovú prehliadku, pretože by mi ten kocúr z toho papiera určite kus odhryzol. Takže môžem dnu?
Nikdy jsem to nezažila.*Mrkne na něj Triss a o něco prudčeji se nadechne nad jeho slovy směrem k Jackovi. Zamračí se na něj. Nevěří mu ani slovo. Už s ním pár natáčení měla. Poznala když hraje. Nad Jackovou reakcí jen zvedne obočí a telekinezí odstrčí Natea od dveří, než má šanci odpovědět a elegantně se okolo Jacka protáhne dovnitř.*Nate vím, že něco skrýváš. Znám tě už nějaký ten pátek.*Pousměje se trochu jízlivě prozměnu ona a krátce ho obejme, načež si prohlédne zvěřinec, který jej dohnal.*Ahoj Sebe.*Pozdraví hada bez okolků a podívá se na Natea a Jacka.*Takže pravdu?
*Ušklíbne se na Triss, ale ne nijak škodolibě. Pak otočí hlavu na Jacka. Nevydrží a uchechtne se nad jeho reakcí.* Samozřejmě. Ale za pokus nic nedáte... *Odpoví mu z vážnou tváří a momentálně si z něj už vyloženě střílel. Teda.. obrazně řečeno. Na druhou stranu měl chuť proklít Jackovy bezdomovecké bodyguardy na druhý konec světa. To jim to utajení dlouho nevydrželo. Pobaveně nadzvedne obočí.* Nedáte mu chudákovi najíst? *Potom se ale už zamračí na Triss, která ho odstrčí ze dveří takovým způsobem, že málem přepadne přes Victorii. Otočí se na ni, když zavrčí a s obdobným zavrčením ji varuje.* Kousni mě a nedostaneš po zbytek života nic k jídlu. *Načež už je vtažen do objetí Triss.* No samozřejmě, Triss, že je všechno v pořádku... *Odpoví ji s protočením očí.* Myslíš, že bych dobrovolně pročítal knihy, kdybych měl na výběr? *Zeptá se ji jízlivě a ukáže na bichli, kterou stále držel v ruce, což byla démonologie. Tím také naznačí, že vážně není něco v pořádku.* To jsou v New Yorku jen samé drbny? Páni.. Jeden si tu ani nemůže odskočit na dovolenou... *Odfrkne si ironicky a vydá se po schodech nahoru, zatímco za Jackem zabouchne telekinezí dveře, což je jeho momentální způsob jak říct: "Tak už pojďte, když jste sem stejně vlezli." Veškerá zvěř, co se seběhla dolů, až na Seba, který zůstal nad schody, se začne ochomýtat kolem návštěvníků a tak má Nate volnou cestu až do obýváku.* Dáte si k tomu čaj? Možná to bude na dlouho. *Prohodí s úšklebkem u obýváku a odloží knihu dost vysoko, aby na ni nemohl nikdo ze zoo.*
*V duchu už sa vidí akoby toho mladého smrada prefackoval.* /Vraj mám byť učiteľom... čoskoro by má zatvorili za vraždu mladých faganov./ *Upokojí sa a pretrie si koreň nosa. Má toho dosť. A je celkom rad, že sa do toho Triss vpletie. Keď sa dá tak vojde dnu. Len zvuk a prievan dajú najavo, že dvere zatvoria. Popravde... ten zverinec by si aj užil. Najmä toho hada. Ten ho doslova fascinuje.* Skôr by som uvítal, aby sme prešli k veci. Čas je dosť vzácna komodita.
*Překvapeně pohlédne na knihu a démonech.*/Ta by se mi hodila. Příště bych věděla, jak s těmi potvorami zatočit.../*Napadne ji a kousne se do rtu.*Kdybys měl na výběr, tak jediné čím bys listoval by byly pornočasopisy.*Rýpne si do něj Triss spokojeně a pak se jakoby zarazí.*Počkat...Nuki by ti to nedovolila.*Věnuje mu lehce provokativní úsměv a podívá se na Jacka, kterého v ten moment fascinuje Sebastian. Pak se vrátí pohledem k Nateovi.*Och nedělej, že jsi lepší. Nevím, kdo si tady fotí druhé, když tančí.*Zamračí se na něj, načež se za ním vypraví a cestou pomazlí většinu toho zvěřince, který se jí připlete pod nohy. Takhle se s ní aspoň rychle seznámili a uspořádali nájezd na Jacka, nad čímž se pousměje, zatímco si jde sednout na gauč.*Já si dám čaj, prosím.*Usměje se Triss a olituje ten, který jí dělal Jack, protože ho neměla šanci vypít. Vrhne mírný pohled po Jackovi a pousměje se, načež si magií podá knihu a otevře ji, aby v ní mohla zběžně zalistovat.*Nate...co v té knize vlastně hledáš?*Zeptá se, zatímco si pročítá náhodné odstavce.*
*Nakrčí nos a ušklíbne se.* Dej pokoj.. Zabavila by mi je, sotva by je našla. *Uchechtne se a dá se do vycházení schodů.* Moje milá Trissie.. To je ale závažná novinka.. A mám i fotku jak se líbáte.. To kdyby jsi to chtěla mít komplet.. *Zazubí se na ni.* Dám vám na měsíční výročí společné album. *Pokrčí rameny se smíchem a vyleze do obýváku. Když Triss řekne, že by si dala čaj, tak dojde ještě na rychlovku do kuchyně, kde vezme hrníček do kterého nalije vodu, obyčejnou vlažnou z kohoutku. Vezme ještě sáček čaje a donese to Triss.* Ohřát vodu zvládneš, ne? Tady pan detektiv si přeje vidět místo činu a neměli by jsme ho nechat čekat. *Mrkne na ni provokativně a knihu ji sebere.* Jednoho démona... *Odvětí ji neurčitě a vydá se po schodech do pokoje pro hosty.* Jdete? *Zavolá na ně, načež je vede do Jackova pokoje. Škodolibě doufá, že se jim alespoň udělá zle z krve, kterou nestihl vyčistit.* Tak prosím.. Čekám vaše teorie... *Pobídne je a opře se o zeď s rukama založenýma na hrudi.*
*Na jedno ucho počúva o čom sa bavia. Odtrhne zrak od hada a prejde hlbšie do miestnosti. Založí si ruky na hruď a prechádza. Pomaly si prezerá všetko v miestnosti ako keby bol na mieste činu.* /A možno som. Ale nejaké info o démonoch by sa mi hodilo./ *Vyrazí za Nateom. Vie akým smerom ich vedie. Mal tu česť s Jackovou izbou. Pozrie sa na Natea pohľadom, ktorý by pokojne mohol konkurovať antarktickej vode. Vojde do miestnosti kde si samozrejme všimne stopy po krvi. Keď si uvedomuje, že by to mohla byť Jackova krv tak stisne zuby silnejšie k sebe.* /Koho iná krv by to bola, Jackie?/ *Prejde k väčšiemu tratolišťu krvi, ktoré je v dvoch bodoch. Krv už je zaschnutá. Drepne si k tomu miestu a sleduje ho. Potom pohľadom prejde po okolí. Mapuje každý kúsok a v duchu uvažuje. Všimne si ďalšie kvapky krvi, takže sa postaví a ide ich smerom až k posteli kde je ďalšia krv.* Kedy si to zistil? *Prehovorí k Nateovi a znova sa pozrie na vzdialenosť medzi miestom kde Jack stratil hromadu krvi a miestom kam ho niekto premiestnil.* /Pri takej strate krvi by tak priamočiaro k posteli nedošiel. Prečo to spravil?/ *Vie že mu niečo uniká. A ten pocit sa mu nepáči.*
Neříkej. Mi. Trissie.*Zavrčí a prozatím se s tím spokojí. Trochu ji dopálí, když zmíní i fotku, kde se líbají. Natáhne se telepaticky k jeho mysli.*/Velmi vtipné. Neumím to./*Zavrčí mu do ní a následuje ho do pokoje. Všimne si, že Jack už je zase v tom svém profesionálním módu, takže ho nechá jít napřed a zatím si popovídá s Nathanaelem. Jednoduše ho chytne telekinezí pod krkem a na pár vteřin ho zvedne do vzduchu.*Neprovokuj. To že jsme přátelé neznamená, že si můžeš dovolit vše.*Zašeptá lehce výhružně, ale možná je i Nateovi jasné, že by ho nezabila. Spíš by ho možná něčím prohodila. A nebo by ho někam jen zahodila? Má křídla, tak by se dostal zpět. Pousměje se a pustí ho. Pak se teprve rozhlédne a všimne si krvavých stop a kapek krve.*Jacku...*Vydechne na účet čaroděje a opatrně se přesune ke koupelně, kde zavrávorá a polkne. Detektivovu otázku doplní jen jedinou: *Víš proč to udělal...že ano?*Zašeptá a s nadějí ho pozoruje. Odstoupí od koupelny, kde je krev a telekinezí dveře přivře, aby se tam nemohla podívat.*
*Nevině se na Triss pousměje.* Proč ne? Zní to mile... Hodně podobně se jmenovala i ta jezerní příšerka, ne? Nessie? *Uchechtne se.* No dobře.. *Převrátí očima.* Když se ti to nelíbí, tak vymyslím něco jiného... *Zauvažuje.* Co takhle Ana? Annie? *Navrhne, když si pohraje s jejím prvním jménem. Uchechtne se, když mu vleze do hlavy.* /Tak já ti to pak ohřeju, zlatíčko. A teď padej... Není tu nic k vidění./ *Dojde do pokoje a opře se o zeď, zatímco nechá ty dva detektivy pátrat a zjišťovat. Jakmile se na něj Triss otočí, tak se trochu bolestivě zašklebí. Přeci jen... držela ho pod krkem.* To víš, že nemůžu... Kdybych si dovolil vše, tak mě zabije Nuki, ty.. *Ztiší hlas, aby ho Jack neslyšel.* ...i Sandy. *Dokončí svou větu, načež zvedne hlavu k Jackovi, když na něj promluví.* V sobotu, asi? A to je tak vše, co řeknu. Tohle stejně není záležitost civilů. *Pokrčí rameny a zaměří se na něj pohledem.* Jo, vím. *Odpoví Triss, načež se otočí k odchodu.* Zavřete pak dveře. *Vzkáže jim a dojde do obýváku, kde vezme Trissin hrnek a donese ho do kuchyně, kde ji tentokrát už opravdu dá vařit čaj, načež se vrátí zpět, sedne si na gauč a otevře démonologii.* /Přece tu musí něco být!/
*Teraz keď je v izbe tak si nevšíma ich rozhovor. Zaujíma ho to čo sa tu stalo. Samozrejme, že má o Jacka strach. Šialený strach ale sústredí sa na to ako na prácu inak by nevyriešil nič. V duchu si zaznačí sobotu a potom zaškrípe zubami.* Nie, to rozhodne nie je záležitosť civilov. Ale rozhodne to je moja záležitosť keďže sa jedná o Jacka. *Utrúsi Nateovym smerom. Krotí sa, aby po tom ňom niečo nehodil. Nebolo by to fér a nechce si to vybíjať na druhých.* Neboj, dvere už nájdeme. *Pre zmenu si prezrie Triss. Prejde k nej a chytí ju opatrne za rameno.* Pokojne sa nadýchni. *Povie jej to tichu a jemne. Nepotrebuje aby dostala zas nejaký záchvat.* Je to Jack. Má deväť životov... alebo aj viac. Bude v poriadku. *Snaží sa ju upokojiť. V duchu si len na predstavu svojho pracovne stola pridá další prípad.* Poď si dať ten čaj. *Ponúkne jej oporu na cestu za Nateom a čajom.*
Neříkej mi tak Nathanaeli, nebo ti ty křídla urvu.*Přislíbí a opře se o zeď. Doufá, že je Jack v pohodě. Vyloví telefon a otevře galerii. Poslední den, kdy se viděli s Jackem. Udělali si fotky. Sklopí zrak a rychle si telefon strčí do kapsy. Ignoruje to, že Nathanael jí odpovídal, až na jednu věc. Že ví, proč to udělal. Musela to zjistit. Potřebovala to zjistit. Ani si neuvědomila, že se třese. Ne z vlastní hrůzy z matky, ale protože šlo o někoho, kdo jí byl blízký. A bála se, aby to nebylo jako s jejím bratrem. Že by byl nezvěstný, ale ve skutečnosti už mohl být dávno mrtvý. Polkne a podívá se na jeho ruku na svém rameni. Překvapivě udělá to, co po ní Jack chce a zhluboka se nadechne a stejně tak i vydechne.*Nechci aby skončil jako bratr. Mrtvý a taky vedený stále jako nezvěstný.*Zašeptá Triss a lehce se odrazí od stěny ramenem, aby se narovnala. I tak byla o dost menší od Jacka. Od obou Jacků. Jediný, koho zatím převyšovala byla Amaya, Dadul a Nuki. Jinak byla oproti všem drobná. I když si je jistá, že to zvládne, tak Jackovu pomoc neodmítne. Jakmile se pak dostanou do obýváku, tak si sedne a přilevituje si čaj. Je jí jedno, co si Jack o magii myslí, prostě ví, že přítomní s magií nějaké styky měli, tak to neřeší a automaticky ji i využije.*Má v tom...prsty Victor? Když jsem Jacka viděla naposledy, tak mi řekl, že Victor se k němu chová hnusně...*Zeptá se opatrně Triss a párkrát foukne do čaje, jakoby to mohlo pomoci k tomu, že se bude dát rychleji pít.*
*Uchechtne se.* Noták... Proč ti nemůžu vymyslet přezdívku? *Brání se pobaveně. Vzápětí však zvážní.* To je možné, ale já byl požádán, abych do toho víc lidí nezatahoval a už tak víte víc než dost. *Povzdechne si a vrátí se do obýváku, zatímco slyší, jak tam oba ještě mluví. I když Jack říkal, že si čaj nedá, přesto udělá tři hrnky, než si se svým sedne na gauč. Začne listovat knihou, ale sotva stihne najít stránku, kde byl démon, jehož jedno z jmen se podobalo nejvíc tomu, co si pamatoval, tak už se v obýváku objeví i Jack s Triss. Triss si čaj přilevituje sama a on ho nakonec přilevituje i Jackovi. Koukne na Triss a zamračí se, přičemž stiskne k sobě rty, nakonec i uhne pohledem. Byl na to jméno alergický už za jeho života a teď byl snad stokrát víc.* Pochop, že ti to nemůžu říct. Kdyby se dostalo ven, mezi ostatní Podsvěťany, že je Nejvyšší čaroděj Brooklynu nezvěstný nebo snad i mrtvý, co si myslíš, že by se stalo? *Odloží knihu a založí si ruce na hrudi.* Podsvět je jak kurník. Někde se něco šustne, byť omylem, a na druhý den je z toho katastrofa a panika a za to já být odpovědný nechci. *Zakroutí hlavou a napije se čaje.*
Neskončí tak. Je to Jack a navyše má nás. *Dodá ešte slová podpory. Pomaly s ňou vyrazí do obývačky. Levitujúce hrnčeky nerieši. Ten svoj prijme s nadzdvihnutym obočím. Pri mene Victor stisne pery k sebe. Príliš dobre si pamätá jeho správanie. A aj to ako bol z toho Jack rozhodený. Ale taktiež si vypočuje Nateove starosti. Pofúka si čaj a odpije si. Naňho je malo sladký ale nesťažuje si. S tým aby sa to nerozkriklo, že Jack je nezvestný bude o niečo ťažšie zháňanie informácií. Ale nie nemožné.* Je pravda, že podsvetania by sa to nemali dozvedieť. Ideálne by bolo ak by Jack nebol nezvestný. *Prižmúri oči a pozrie na Natea.* Spraviť to tak ako keby Jack bol v meste.
*Triss opatrně usrkne z čaje. Podle toho, jak stiskl rty a uhnul pohledem by tipovala, že trefila do černého a Victor v tom má rozhodně prsty, ne-li něco jiného. Třeba své lidi. Vzpomene si na ty zmetky. Všimne si však koutkem oka, že i detektiv stisknul rty k sobě. Že by měl Victor až tak velkou síť nepřátel? Zhluboka se nadechne a začne si kousat ret, když se k ní mladší čaroděj obrátí s tím, že jí to nemůže říct. Nakonec zatne čelisti a sáhne po telepatii, zatímco se mu vpíjí pohledem černohnědých očí s protaženou zornicí do těch jeho.*/Nate prosím, důvěřuj mi. Řekni mi pravdu. Nemám v plánu to prozradit. Vím že Jacka znáš lépe, ale i pro mě hodně znamená. Potřebuji to vědět. Co udělal Victor?/*Řekne naléhavě s prosebným tónem a chvilku počká na odezvu, jestli příjde. Počká ještě nějakou chvíli, než se stáhne. Vždycky záviděla čarodějům, kteří už ovládali telepatii a to všechno okolo ní, že zaslechli jakoukoliv myšlenku směřovanou přímo jejich směrem. Podmračí se nad Jackovými slovy.*Jacku...všimli si toho obyčejní bezdomovci. Pro podsvěťany to nebude problém. Spíše by se mělo zařídit, ať se neví, že v tom zmizení má někdo prsty. Prostě aby to vypadalo, že si udělal...výlet.*Hlesne opatrně, protože netuší, jestli nebude znít jako úplný kretén. Znovu upije z čaje.*
*Zavrčí tiše, když mu Triss vleze do hlavy a probodne ji vraždícím pohledem.* Vypadni z mojí hlavy, Triss. A přestaň tam lézt. *Napomene ji.* Stejně ti to nemůžu říct. Nehodlám být roztrhaný na kusy, až se ten, komu jsem slíbil, že nic neřeknu, dozví, že to ví víc osob. *Odpoví ji, ale ke konci už mírněji a s povzdechem. Nějaká malá část v něm jim to chtěla říct a požádat je, aby mu pomohli s hledáním, ale ten zbytek se bránil. Nemohl vědět, před kým jim něco uteče. Nakonec otočí šedomodrý pohled na Jacka a zakroutí hlavou.* Nápad to není špatný, ale provedení je skoro nemožné. Jacka zná až moc lidí. Nikdo neví s kým měl jaký vztah, nebo co pro ně dělal. Navíc neznám šílence, co by si dobrovolně dal na krk smyčku, až by se o falešném Jackovi dozvěděli ostatní. *Těmi ostatními myslel jiné Podsvěťany, kteří by asi nebyli příliš šťastní, kdyby žily v iluzi, že mluví s Jackem a on to byl někdo jiný. Napije se čaje a přes okraj hrnku kouká na Triss. Když polkne, tak se ušklíbne.* O co myslíš, že jsem se snažil? Jenže v dnešní době je všechno dohledatelný, když ví jeden, kde hledat. *Klepne prsty párkrát o hrnek a položí ho.*
*Nad slovami o lezení do hlavy prevráti očami. Neznáša to.* /Ale u Jasona ti to nevadí, Jackie./ *Tú myšlienku odsunie bokom, pretože tu rieši niečo dôležitejšie a nepotrebuje sa rozptyľovať. Keď mu odpovedia tak si unavene pretrie koreň nosa. S Jackovou povahou by bolo ťažké to spraviť tak že je v meste.* Samozrejme, udržať ilúziu toho, že je Jack na dovolenke by bolo super. Lenže nevieme ako dlho bude preč. /V akom stave bude keď ho nájdeme./ *Myslienku toho, že by ho nenašli ani nepripúšťa. Povzdychne si a v duchu už si robí plán toho čo všetko zariadiť.* Budeme to hrať na New Orleans. S jeho rodinou tam to vyriešim, takže nejaké krytie získame. Je pravda, že by sa to nemalo dozvedieť viac ľudí a tak to aj udržíme. *Ozve sa mu mobil s pesničkou Hakuna Matata. Automaticky dvihne.* Porter! *Ani ho tak nepoteší to vyľakané zajíknutie nováčika v mobile. Povzdychne si a skloní hlavu.* /Dočerta... ďalšia obeť./ Za chvíľu som tam. *A zloží hovor. Pozrie na tých dvoch,* Musím ísť. Skúsim niečo ešte zistiť. Nate, bol by som ti vďačný ak by si k tomu všetkému čo máš, zvládol strážiť Triss. Ideálne by bolo ak by z nej nikto nespustil oko. Ak niečo bude kontakt máte. *S tým kontaktom pozrie na Triss a dopije horúci čaj. Trochu ho to zahreje ale stále cíti ten chlad. Odloží hrnček a s krátkym rozlúčením ide riešiť další oriešok.*
*Nedá sa povedať, že by mal Jack dobre ráno. Teda mal ho iba keď sa prebudil s Jasonom vedľa seba alebo keď mu Jack doniesol raňajky do postele. Vzhľadom k tomu, že jeho posteľ okupuje mladá slečna a on sa stal tak obyvateľom gauča tak rozhodne nemal dobre ráno. S tým, že nezažmúril celu noc ani oka vyzeral ako keby ho prešiel parný valec. V noci sa prezliekol do pohodlných šedých teplákov a bieleho trička. A pracoval. Hrkol si pár kav, aby bol bdelí a keď začalo svitať tak dokonca išiel oproti do malej pekárne pre čerstvé pečivo.* /No, aspoň si aj Triss niečo vyberie./ *Pomyslel si keď to pečivo odkladal na linku a urobil si novú dávku kávy. A zas začal pracovať. A pracuje do momentu kým nepočuje trhanie papiera a prežúvanie. Nadvihne pohľad od počítača a sleduje ako čierny kocúr Bob... žerie kus spisu a tvári sa ako keby to robil naschval. Jack naňho vytreští oči.* Bobe... to sú fakt dôležité papiere. Nežer to.
*Triss se vyspala docela dost pohodlně. Už jen z toho důvodu, že byla v teplé, měkké posteli. Sice ji v noci vzbudila jedna noční můra, ale záchvat naštěstí nedostala, takže se nedalo říct, že by ji cokoliv bolelo. Chvilku rozespale sedí a přemýšlí v lehké dezorientaci, kde to vlastně je, načež spustí nohy z postele a ustele po sobě. Zívne si a s drobným povzdechem se vydá do koupelny, kde si vypláchne ústa, vezme Jackovi trošku pasty pro dobrý pocit a když ji má na prstě, tak si alespoň párkrát přejede přes zuby, než se jí kloktáním vody zbaví. Sotva pak vejde do pokoje, tak vidí zvláštní scénu. Prohrábne si vlasy, aby jim dala jakýsi řád a prohlédne si vyděšeného Jacka a kocoura - Boba jak ho nazval - jak se živí papíry. Nejprve se chce pobaveně opřít o rám dveří, ale nakonec to neudělá. Telekinezí lehce strčí do kocoura, aby se polekal a papíry pustil a zmizel z jejich dosahu.*Dobré ráno...vypadáš nevyspale. Myslela jsem, že ti Jack pomohl s náměsíčností?*Vypadne z ní a pak se zarazí. To asi není něco, co by chtěl policajt slyšet po ránu...kolik vlastně je?*
*Započuje tichý šramot ako Triss vstane a je v kúpeľni. Ale venuje sa práci od ktorej ho až Bob vytrhne. Keď ho Jack osloví tak sa kocurovi v očiach objaví výzva. Provokatívne sa skloní k papieru a odtrhne si další kus.* /Si zo mna robí srandu? To čo mi tu Jack nechal? Prečo? A kde vlastne je?/ *Prebehne mu mysľou zatiaľ čo Triss kocúra odoženie. Ešte si všimne Bobov pohľad, ktorý neveští nič dobré. Chce Triss pozdraviť ale miesto toho sa na ňu zamračí a prižmúri oči.* Miesto mojej námesačnosti sa chod radšej zaoberať výberom pečiva. *Pokynie hlavou smerom k linke a naťuká niečo ešte do počítača kým ho zaklapne. Ale skoro vypustí dušu, pretože si pred neho Bob sadol ako duch a tvári sa nasrane.* Fakt neviem kde je. Asi potrebuje byť sám. *Hovori ku zvieraťu ako keby to bol človek.*
*Triss se pousměje, když na ni přimhouří oči.*Náměsíčnost je zajímavější.*Rýpne si, ale jde udělat to, co nakázal. Vybere si slaný preclík a chvilku hledá, až najde talířek, aby mu tam nedrobila.*To je nádherný kocour.*Zamumlá mezi sousty, načež se zarazí.*To je Hellerův kocour?*Nakloní hlavu na stranu a rozhlédne se po bytě, jakoby čekala, že odněkud nejvyšší čaroděj vykoukne se slovy " překvapení". Cuká jí v koutcích nad tou zvláštní situací, kdy Jack není nijak vyvedený z toho, že je čarodějka nebo, že ji stalkuje matka, ale z obyčejné kočky. Odkousne si další kus.*Děkuji.*Prohodí s pousmátím se směrem k Jackovi.*
Nie je na nej nič zaujímavé. /Zobudiť sa uprostred ulice, v noci a v pyžame nie je žiadne terno./ *Pozerá na monitor a len zahmká nad tým aký je Bob krásny. Jasne, je krásny. Páči sa mu. O to viac nechápe prečo ho tu Heller nechal a ako je možné, že s jeho časom strávenými v práci ešte ten kocúr žije. Pozrie na Triss a znova prižmúri oči.* Čo sme si vravel o čítaní myšlienok? *Pripomenie jej a odloží notebook. Bob ho svojim pohľadom znervózňuje. Ako keby mu niečo vyčítal.* /Mal by som zavolať Jackovi. Ale stále mi neodpísal na správy.../ *Na moment sa tak zamyslí, že nepostrehne Boba ako sa mu zahryzne do členka.* Dočerta! Bob, žrádlo máš tam! *A ukáže rukou dakam do rárohu kuchyne kde skutočne je miska s granulami. Radšej ide od toho kocúra preč pretože vyzerá, že by ho aj zožral. Prejde do kuchyne a odprace z linky pár drobkov, úplne automaticky a nachystá si kávu.* Čaj? Káva? /Viac aj tak v kuchyni nezvládnem./
Když myslíš...*Pokrčí rameny a odkousne si další kousek.*Já ti je nečtu! A bylo to jen jednou!*Zahuhňá s napůl plnou pusou na svou sebeobranu, čiže si zakryje ústa, aby ho neznechucovala jejich obsahem. Málem vyprskne, když se mu Bob zakousne do kotníku, ale potlačí to a raději rychle dožvýká sousto. Když Jack vstane, tak natáhne ruku ke kocourovi a pokouší se ho chvilku přivolat k sobě, aby ho pohladila.*Klidně i panáka.*Zasměje se a potom k němu zvedne pohled.*Ale pokud po ránu nepiješ, tak čaj prosím.*Ušklíbne se Triss. Nechce připomínat včerejšek, ať už atmosférou, nebo chováním.*To jsi pracoval celou noc?*Zvedne obočí a už vymýšlí nějakou zábavu, u které by ho donutila vypnout. Ale zdá se měla omezený výběr...možná tanec? Znělo to jako zábava.*
*Samozrejme, že jej to tvrdenie neverí. Premne si členok a dôjde do kuchyne kde sa pustí do prípravy kávy. Nad humornou poznámkou o alkohole len nadvihne obočie a pozrie úkosom po Triss.* Nejak skoro nie? *Odpovie jej ale pritom si spomenie na časy keď on sám vstal ráno z postele iba preto, aby si dal panáka. Nie, na toto obdobie nie je hrdý. Je rád, že svoj vzťah k alkoholu dokázal dostať do nejakej roviny kedy ho to už neovplyvňuje. Nachystá kávu a nejaký čaj. Nemá bohvieaký vyber tak Triss zaleje prvý čo vytiahne. Nad jej otázkou mykne plecom a položí pred ňu čaj. Sám sa napije kávy.* Nie je to nič neobvyklé. Mám toho celkom dosť a to šialenstvo s koronou mi príliš nepomáha. A to má ešte čaká na stanici dvadsať štvorka. *Napije sa a potom pozrie na Triss.* Ako ti je?
Záleží zda se orientuješ naším časem...*Nevinně zamrká na Jacka, ale okamžitě dodá.*Večer to je ale obvykle lepší.*Pak už mlčky dojídá jednou rukou preclík, zatímco druhou hýčká kocoura, který se samozvaně nazývá pánem domácnosti, jak se zdá. U toho pozoruje Jacka, jak připravuje kávu a čaj. Když na stolek přistane její objednávka, tak si poposedne, což se Bobovi nelíbí a odporoučí se někam pryč. Dožvýká poslední sousto a odloží talíř.*Děkuji.*Usměje se a pak zavrtí hlavou.*Měl by ses vyspat...a nebo uvolnit. Třeba si zatančíme.*Zazubí se Triss a v sedě zkusí se smíchem nějaký taneční pohyb - konkrétně vlnu s rukama. Pak však stiskne rty a nakloní hlavu na stranu.*Žiju a překvapivě jsem se omezila jen na jednu noční můru a bez záchvatu, takže...ti dlužím velké poděkování.
*Niečo by na to utrúsil ale z nedostatku spánku sa cíti protivny a tiež mu to popravde moc nemyslí.* Nie je za čo.*Odpovie jej a rovno jej zoberie tanierik, ktorý umyje s nechá na odkapávači. Pri slove tanec sa na Triss pozrie ako keby práve tvrdila, že planéta Zem je plocha a stojí na chrbte ôsmych korytnačiek a miesto mesiaca okolo nas lieta hadojašterčia loď. Oprie sa chrbtom k linke a založí si ruky na hrudi. Zapozerá sa smerom k obývačke a vyzerá ako keby premýšľal.* Mávaš nočné mori často?
*Zasměje se nad jeho pohledem a postaví se. Plynule k němu přejde, nakolik si troufne, aby se nepolekal. Cestou pokrčí rameny.*Od doby, co chodí dopisy, tak skoro každou noc. Ale,*Zvedne prst a pak natáhne ruku.*Stejně jako ty nechceš mluvit o náměsíčnosti, tak já nechci mluvit o nočních můrách.*Lehce se pousměje.*Smím prosit? A neříkej, že tančit neumíš. Na to jsi moc hezký.*Zasměje se a pak se ušklíbne.*Každý, kdo vypadá musí umět tančit.*Mrkne na něj pobaveně.*Prosím.
*Periferne si všimne, že sa tris postavila a presunula sa bližšie k nemu. Nereaguje na to. Prečo by aj mal? Ak by sa cítil ohrozený alebo ak by sa o niečo pokúsila tak vie sa brániť.* /Presne tak, ako si sa bránil proti Lyrie?/ *Nedá mu pokoj jeho vlastné ja, ktoré by nakopal do zadku za to, že mu taký trapas pripomína. Mykne plecom a na moment zatvorí oči. Príde mu to fér, že o tom nechce hovoriť keďže ani on nie je príliš zdieľny. Potom ich ale otvorí a zamračí sa na Triss.* Kto tvrdí, že pekný ľudia musia vedieť tancovať? *Videl v živote pár pekných ľudí, ktorí boli úplne polená na tanec. Ale je pravda, že jeho tanec baví, lenže to Triss nebude priznávať. Štítivo sa od nej odtiahne ako keby mala na sebe napis korona a je celkom rád, že sa ozve melódia Hakuna Matata z jeho mobilu.* Na sladké rečičky ma neukecáš k tanci. /Aj Darach sa to podarí až po niekoľkých drinkoch alebo tinkture po ktorej sa nespí./ *Prejde k mobilu a dvihne ho.* Porter! *Štekne keďže ide o nejakého kolegu. Povzdychne si.* Nevieš tam poslať niekoho iného?... Ja sa nevenujem zmiznutým osobám.... Graves?... Mňa nezaujíma, že má toho veľa. Tiež mám toho kopec na stole a nič nestíham.... Počkaj, zopakuj tú adresu... Idem tam. *Zaklapne a ide do spálne, aby sa prezliekol, cestou sa ale ešte otočí na Triss.* Obleč sa. *Povie jej tvrdo a chladne. Vojde do izby a za chvíľu už vyjde oblečený v modrých rifliach, čiernom tričku a zapína si gombíky na tmavozelenej košeli. Dá ešte priestor Triss, aby sa dala dokopy. Medzi tým si nachystá odznak a zbraň. V kúpeľni urobí zo seba človeka, ktorý je pripravený k odchodu.*
*Triss se zasměje a protočí očima.*Jeden by řekl, že už tě to nějaká naučila.*Mrkne na něj pobaveně, když se odtáhne a sama stáhne ruku k boku, protože se zdá, že se rozhodl. Pokrčí rameny.*Jen aby ses jednou nedivil.*Vyzývavě zahýbe obočím a nakloní hlavu, když zvedne telefon. Pobaveně se ušklébne nad tím, jak vždycky naštvaně oznámí do telefonu své jméno.*Chudáci ušní bubínky těch, co ti volají...*Zamumlá a potom, když odejde se rychle převlékne z jeho tepláků a trika do svých tmavých riflí, na kterých je ze včera pár skvrn od krve, a stejně tak na bílém tílku. Nakrčí nos a z tašky vytáhne mikinu s kapucí, kterou přes sebe přetáhne. Párkrát si pročísne vlasy, než si je sváže do vysokého copu a podívá se na Jacka, který na ni už čeká. Nijak dlouho. Možná dvě minutky.*Nevytahuj se, že jsi rychlejší než já.*Upozorní ho Triss a letmo se rozhlédne, zda na nic nezapomněla, když se pak ujistí, že má vše, tak se znovu otočí k policajtovi.*Kam vlastně jedeme?
Netvrdím, že neviem tancovať. *Utrúsi na pól úst a dvihne hovor. Nadvihne nad Trissinou poznámkou obočie. Úprimne je mu to jedno. Vlastne ho celkom teší keď na nejakého chudáka z práce môže zahučať. Počul zvesiť o tom, že si niekedy kolegovia ťahajú paličku a kto prehra tak dostane za úlohu mu zavolať. Alebo to dávajú nováčikom. Tak prečo by mal kaziť zábavu? Dokončí hovor a čaká na Triss. Jeden kútik mu vyjde trochu hore, až je skoro počuť zvuk praskania aký to je nezvyk pre Jackovu mimiku. Ale to mu zmizne z tvare hneď keď musí odpovedať.* K Jackovi Hellerovi. *Povie iba a všetko v byte skontroluje. Keď je všetko v poriadku tak až potom vyjde z bytu spolu s Triss a zamkne. Vyjde z domu a nastúpi do policajného auta, ktoré si tak ako vždy požičal. Keď Triss nastúpi tak vyrazí smerom k Jackovi a nie je to práve malo predpisov čo cestou poruší.*
*Ide za Jackom takým tackavým krokom. Sem tam hoznova láme na spanie. Ale snaží sa to prekonávať tým, že sa sústredí na to ako Jack rozpráva. Ani nie tak na slova ako len na samotný fakt že rozpráva. Bodyguardov obdaril iba neprítomným pohľadom. A nechá sa odviesť dnu. Posadí sa na posteľ a pozrie sa kde sedí. Aj rukami prejde po povlečení. Ako keby skúmal štruktúru. Zaklipká očami a nakloní sa trochu ako keby sa mal zvaliť a spat. Pozrie sa na ruku ktorú si privlastni Jack. Nešťastne si povzdychne a znova sa stráca sám v sebe.* Trápi. *Zopakuje po ňom slovo a na moment zatvorí oči. Potom ich otvorí s o niečo viac nepritomnym výrazom.* Bojím sa, že to nezvládnem. Mám pocit ako keby má ten tieň držal. A on má nechce pustiť. Vravel, že kým nevyjde krvavé slnko tak všetky hviezdy ostanú v rieke. *Šepká to a pritom sa nakláňa k Jackovi ako keby mu hovoril tajomstvo.*
*Jack Jacka poslouchá a pousměje se.* Poslouchej Jacku. Zvládneš to. Jsi silný chlap. Možná bys mohl změnit povolání za něco míň stresujícího... Třeba učitele tělocviku.* Usměje se na něj a pohladí ho tváři.* Nemyslí na špatné věci Jacku. Hvězdy se vrátí na své místo a budou zářit na obloze.* Řekne mu a palcem ho hladí po tváři.* Víš, kdysi se říkalo, že každá hvězda je duší někoho, koho jsme ztratili a sledují nás a dohlížejí na nás. Takže se nemusíš bát, že zůstanou někde kam nepatří.* Řekne mu a lehce ho zatlačí, aby si lehnul na postel. Luskne a z patra přiletí snítko bylinek. Vloží je pod polštář a zašeptá aktivační kouzlo.* Klidně spi, Jacku... Teď tě na chvíli zlé sny trápit nebudou.* Usměje se na něj.*
Chcel by som učiť psychológiu na univerzite... ale neviem skončiť s prácou. Je to ako moja súčasť. *Hovorí mu potichu a pomaly zatvára oči. Pod jeho dotykom ucukne. Inštinktívne. Bojazlivo. Povzdychne si a ľahne si na posteľ. Už ani oči neotvára.* To vraví tiež. Hviezdy ako duše. Preto ich topí v čiernej rieke, Kotě. *Zašepká a za moment už pomaly oddychuje stratený v spánku, ktorý je podporený práškami na spanie.*
*Pár dní bol z vysokých horúčok mimo. Len matne si uvedomoval pár detailov ako napríklad že Darius doňho pchal lieky. Alebo mu držal hlavu nad záchodom keď vracal.* /Mám... toho najdokonalejšie priateľa... na svete./ *Pomyslí si keď si spomenie na to ako sa oňho staral. Až je mu ho ľúto, že ho takto trápil. Teraz sa ale cíti lepšie. Nie o moc ale to najhoršie má za sebou s konečne o sebe vie. Vyplazí sa z postele, zoberie si dajake čisté oblečenie a ide do sprchy. Nevie koľko je hodín a ani netuší kde je Darius ale vkladá doňho, že sa vie o seba postarať.* /A snáď by mi dal vedieť ak by mal nejaký problém./ *Toľko dôvery! Teplá sprcha mu aj na chvíľu uvoľní hlieny takze stále posmrkuje. Vylezie osuší sa ako zvládne a oblečie sa. Pomaličku dôjde do kuchyne kde si spraví čaj. Z kanvice má pocit že váži asi sto kilo. Skutočne sa cíti ako mucha. Nemá náladu na nič. Mal by sa pozrieť čo zameškal v práci. Tiež by mal skontrolovať či niekto niečo nepotrebuje.* /Mal by som vyriešiť opravu lode./ *Ale miesto toho všetkého sa zabalí do deky a vylezie z bytu. A pomalinku ide dole do Jade Wolf. Cesta mu trvá sto rokov a je mu putna či je ráno alebo večer. A je mu putna, že tam príde ako zakuklený kokon. Dôjde k baru kde už naňho čaká Tom. S jeho slimáčim tempom mal Tom pravdepodobne dosť času na to, aby zavolal Dariovi a jeho babičke s tým, že Josh sa objavil v reštaurácií. Josh alá kokon v deke sa oprie o pult.* Plnú misku čínskych koláčikov. *Zachrapčí na Toma a zakašle do deky.* Tých pre šťastie? *Josh prikývne.* Je v nich papier. *Josh neodpovedá len odhodlane pozerá na Toma.* Chutia nič moc. *Josh len mykne plecom a čaká. Tak si Tom povzdychne a ide mu to nachystať. Tak Josh tam stojí pri pulte ako reklama na exota a čaká na svoju pochutinu, ktorú má v pláne spráskat pri telke.*
*Triss probudí bolest v noze. A v ruce, na kterou se převrátila. Vlastně si přilehla obě své bolístka a výjde z ní bolestné zaskučení. Převrátí se na záda a těžce oddechuje. Jaké to nepříjemné probuzení. V cele.*/Všechno je jednou poprvé./*Napadne ji a opatrně se za pomoci zdravé ruky postaví a zachytí se mříží. Když má přenést váhu na zasitou nohu, tak zasténá a omylem se pokusí chytit mříže i pravděpodobně zlomenou rukou, jejíž prsty jsou promodralé. Zaskučí hlasitěji a nějakým způsobem se dostane ke svým věcem, kam přihodí i své boty a oblečení. Tašku přes rameno si pak opravdu nasadí a kulhavým krokem, který připomíná postiženého čapa, co má chorou pravou půlku těla, se vydává nahoru, jelikož pokud si vzpomíná, tak restaurace je nad nimi. Nějakým způsobem se do ní i dostane a první čeho si všimne, když se zadýchaně objeví ve vchodě směr cely, je člověk zabalený v dece, takže si ho ani nemůže moc prohlédnout. Přistoupí k muži a sklopí hlavu. Kolik zde může být vlkodlaků? Počká, až je muži, co připomíná nevzhlednou a deformovanou motýlí kuklu, podají objednávku.*Zdravím...je tady Shanon? Měla mi převázat...rány, které mi Darius včera zašil...*Hlesne slabě, protože má sucho v krku i ji v něm škrábe. Musí vypadat děsně. U kolene jí přes tepláky jde vidět skvrna krve v místě kde má nohu sešitou a na dlani na ortéze má taky trochu krve. Ne že by stehy povolily...byla opatrná, ale i tak. Plus modré až fialové prsty na pravé ruce. Vlastně od zápěstí ke konečkům prstů je ruka modrofialová. Plus to unisex oblečení, co jí včera podal Darius...a rozcuchané vlasy samozřejmě, které se vlnily Triss podél bledých tváří, na kterych měla stopy po slzách, jež ukazovaly na to, jakou bolest při chůzi prožívala.*
*Čaká na misku koláčikov a teší sa ako si pri telke bude čítať tie chujoviny čo sú v nich. A dúfa, že mu Tom dá veľkú misku. A sen sa mu aj plní keď sa mu nesie plná miska toho čo chce.* /A bude sa lúskať pri telke./ *Usmeje sa a skoro nadskočí keď sa za ním niekto ozve. Nečakal to. Ale keď vysloví Dariovo meno tak sa na ňu otočí ako keby mal pavlov reflex. Josh má červený nos, celý je nejaký bledý. Trochu napuchnuté oči. Prezrie si ju od hlavy až po päty a rozbúcha sa mu srdce od nervozity. Prudko ako mu to deka a boľavé telo dovolia sa otočí na Toma a s rukou, ktorú v rekordnej rýchlosti vyštrachá z deky ho schmatne za golier.* Čo sa dofrasa stalo?! Kde je Darius?! *V strese z toho, že by mohol byt Darius v podobnom stave vreští na Toma a pritom mu preskakuje hlas. Tom sa ho snaží chlacholit s tým, že alfa je úplne v pohode. Že nemal ani škrabanček a podobne. Pričom mu to Josh moc nežere a robí okolo toho teatro. A chvíľu trvá kým sa upokojí. Alebo skôr, že sa vyčerpane zloží na pult.* Ak mi klameš Tome tak ťa očipujem. *Zabuntoší sa znova do deky ako kokon a pozrie na dievčinu, ktorá vyzerá hrozne.* /Nemám šajnu kto je Shanon... bože nemôžem ju tu takto nechať./
*Když se na ni nepovedená motýlí kukla otočí, tak ucovne, načež se jí tvář zkřiví bolestí, protože noha. Muž je očividně nemocný, ale to Triss nějak neřeší. Vždycky měla dobrou imunitu. Překvapeně sleduje, jak chytne obsluhujícího a začne po něm vřískat. Ten se ho snaží uklidnit. Tom. Ten obsluhující se jmenuje Tom.*Já...jestli ruším, tak půjdu....*Ukáže na východ, když se jí zdá, že skončili a pak se otočí k někomu, koho by dle reakce přisoudila na někoho velmi blízkého Dariusovi.*A tady...Toma...čipovat nemusíte. Jen jsem se nepohodla s Victorem a taky jsem se pletla do záležitostí lovců.*Zamručí k němu konejšivě, když si všimne, že není pravděpodobně příliš klidný z představy, že by jeho milý dopadl jako ona.*/Kdo by taky byl Triss. Jen včera sis hrála na krvavou Marry. Otočí se k obsluze.*Je tu někde možnost vyhodit, nebo v lepším případě spálit oblečení od krve?*Nadzvedne obočí a olízne si suché rty. Vnímá, že docela dost chroptí, ale nedá se nic dělat. Bude to muset přetrpět. Však až dorazí domů, tak se napije.*
Hej a proč nezkusíš učit na policejní akademii?* Zeptá se s úsměvem a poslouchá ho. Tiše si povzdechne a pohladí po spící tváři.* Neboj poldo... Vše bude zase lepší.* S tím se zvedne a nechá ho spát. Odejde do kuchyně, kde mu připraví dýňový koláč do krabičky s lístečkem, aby si ho vzal. Další lísteček mu dá na noční stolek, na kterém stojí, že má něco v kuchyni. Pak i když nerad se vzdá Jasonových kalhot a Jackova trička a dá mu to na cestu domů. Sám si pak jde lehnout v kočičí podobě do kočičího stromu. Pozdě... no kolem poledně se probere. Promění. Oblékne si černé tílko a tepláky. Pak vyrazí dolů. Zkontroluje Jacka a jde do kuchyně. Udělá si něco rychlého k jídlu a jde dolů pracovat na výběhu pro tygra. K večeru se vrátí, dá si sprchu a pak ve slipech a ručníkem na hlavě chystá večeři. Peče kuře a k tomu těstoviny. U toho si zpívá hitovky od AC/DC.*
*Zamračí sa na dievčinu keď mu spomalene dôjde na kábel že sa v takom stave chystá odísť. A nad menom Victor zaškrípe zubami. Mávne rukou pod dekou čo vlastne nemá žiadny efekt.* Keď ma z nich klepne tak prisahám, že dám všetky psiska očipovať. Daria v prvom rade. Alebo skôr Victora lebo sa evidentne nevie vpratať do kože. Jack by si ho mal dať na vodítko. *Mrmle si zachrapčene a trochu vydesene na ňu pozrie.* /Krvavé oblečenie?/ *Pozrie na Toma a ten radšej k Triss natiahne ruku pre oblečenie a ponúkne jej vodu.* Takto nikam nedojdeš. Tak... napi sa a poď. *Povie jej zmierene a počká kým sa napije. Zatiaľ si zoberie misku tak, že ani ruky nevystrčí z pod deky a potom pomaličku vyrazí do bytu. Pravdepodobne toto tempo bude Triss vyhovovať.*
*Zdá se, že neznámý muž taky nemusí Victora.*No právě on si myslí, že můžu za něco, co souvisí s tím, co se Jackovi stalo na lovu, ale já ani nevím, že tam Jack byl...*Ošije se a zajede si prsty do zacuchaných vlasů jen aby zjistila, že Tom k ní natahuje ruku.*Um...*Zarazí se a uvažuje, co po ní chce. Pak, když jí to dojde, vytáhne z tašky původně bílou košili, která má teď bílé jen záda. Zbytek je nasáklý rudou, zaschlou krví. Černé rifle jen ztmavly, takže tam to příliš neřeší. Když je k ní přisunutá sklenice, tak vděčně skloní hlavu, ale hned ji překvapeně zvedne.*Cože? Kam? Ani tě - vás - neznám?*Zasípe a pak se doopravdy napije, protože škrábání v krku je strašné. Nakloní hlavu, když muž vezme misku a vyrazí...někam. Triss si povzdechne a začne pajdat za ním.*Nepotřebujete pomoct?*Nabídne se obětavě. Počítá s tím, že to je vlkodlak a nebo jiný podsvěťan....možná civil se zrakem. Stiskne zuby, aby nesykla bolestí a potlačí nutkání se prostě nadnést telekinezí a dopravit se z bodu A do bodu B. To by mohla zvládnout, ne? Už tak, že působí asi vcelku komicky, když oba pomalým tempem ťapou nebo pajdají někam a vypadají jakoby je přejel kamión, spolkl velbloud a následně je vyvrátil zpět, protože mu příliš nechutnali. Byla by se tomu i zasmála nebýt bolesti v ruce a noze. Stehy ji tahají a je to čím dál tím víc nepříjemné.*
*Victor prijel k Jackovi, kdy se cestou zastavil na par panaku, Jenže tam potkal stareho znameho a ten mu strcil malé šteně zlateho retrívra. Nevedel co s nim a bylo mu líto ho zde nechat. Posledni dobou zase zacal pit, i kdyz slibil, že alkohol nikdy uz neda do huby. Vešel do baráku, ucitil prijemnou vuni jidla a hlavne se k nemu sebehli vsechny kocky a zacali prskat, kdyz najednou to male stene zacalo stekat a skocilo mu z naruce a zacalo prohánet kocky po dome.* Jacku?! Jacku?! Mám pro tebe darek. *Zarval a pokracoval do kuchyne, to že zde nekoho Jack mel ho nezajimalo, jelikož si ted nechtel rozhazovat nervy.*
*Spí ako dudek. Pravdepodobne kombinácia práškov na spanie a extrémneho deficitu samotného spánku spôsobila, že Jack prespal celý deň. Počas noci stihol oslintať vankúš ako keby bol hladný bernardín. Pritom okolo seba obmotal perinu ako keby to bola anadkonda. Stále má na sebe čierne tepláky a šedé tielko. Takže na rukách a ramenách mu je vidno všetky jazvy. Trhne sebou keď počuje niekoho kričať. A ešte k tomu jeho meno.* Čo? *Posadí sa a má ešte zatvorené oči. Automaticky si chrbtom ruky utrie pusu od slín a vylezie z postele. Počuje dajaký hluk ale stále sa cíti ako oblbnutý a rozhodne sa o ňom nedá hovoriť že je absolútne hore. Podarí sa mu rozlepiť oči akurát keď otvorí dvere a všimne si behajúceho zverinca. Zamračí sa a poškrabe sa vo vlasoch. Nedáva mu to zmysel.* Asi ešte spím. *Skonštatuje s tým, že sa rozhodne štípnuť do ruky.*
*Mračí sa. Nechápe z toho nič.* /Aký lov? Dobre tak mám sa čo pýtať Daria./ *Trochu zabojuje s miskou ale podarí sa mu ju zobrať. A potom ignoruje jej protesty a ide do bytu. Zamračí si cestou.* Nie. *Odmietne jej pomoc lebo proste... ona vyzerá horšie než on a navyše Josh si zvládne odniesť misku aj sám. Doťapká k bytu a krkolomne otvorí dvere a vojde dnu. Misku si odloží na konferenčný stolík v obývačke a zhodí deku na gauč. Hneď ho strasie od zimy.* Kurva... Darius by mal riešiť to zateplenie. *Zahundre a pozrie na dievča.* Hm... som Josh. Chceš si dať sprchu? Dám ti nejaké čisté oblečenie a potom sa ti pozriem na tie zranenia... chceš nejako pomôcť? *Povie jej a potom trochu popotiahne sopel. Obzrie sa či tu sú nejaké kapesniky ale nič tu nevidí. Pravdepodobne má všetko nastavované v spálni.*
*Jack si vaří, když uslyší kočky a pak i Victora. Uslyší, ale i psa. Než k němu Victor dojde, tak mu pod nohy proběhnou kočky i štěně. Victoria jen dál sedí u trouby a sleduje kuře. Jack sleduje štěně a zamračí se.* Štěně?* Nechápe a pak se podívá na Victora a usměje se.* Vidím. Já mám pro tebe kuře.* Zazubí se a dojde k němu, aby mu dal pusu na přivítanou.* Ale klidně ti udělám blue steak. Ten bude i dřív jak kuře.* Usměje se a pak zaslechne Jacka.* Hmm.. zdá se, že se Jack probral.* Řekne a podívá se na Victora.* Včera jsem ho našel jak bloumá ulicemi. Byl náměsíčný a radši ho vzal k sobě, aby se mu nic nestalo. Takže na něj buď hodnej, prosím.* Řekne Victorovi a je na něm vidět, že ho trápí, že Jacka našel uprostřed Brooklynu. Pak se podívá na štěně a pousměje se.* Kdes ho vůbec vzal? Mi skoro až přijde, že kdykoliv jdeš ven, tak přineseš zvíře.*Zasměje se.*
*Nechal si dát pusu od Jacka a podíval se na Victorii a na ostatní zvířata.* Drahoušku na kuře počkám, ale jedna věc.. To co se stalo včera o tom vím, chlapy mi to napsali. Měl jsi zustat doma a druhá věc! *Skoro to až zavrcel nez vydechl.* Triss ti už nebude delat problemy postaral jsem se o ní a tamhleten..*Ukazal na Jacka a sundal si kosili, protoze ji mel [link src="spinavou.Sedl"] na zidli a vzal stene do naruce.* Tohle nechci aby jsi sem vodil, taky ti sem nevodim milenky. *Usklibl se, musel si rypnout, ale nemyslel to zle.* Ja za tohle male nemohu, jeden znamej na ulici mi to dal do ruky, ze mi to dluzi a zrhl. No nemohl jsem to nechat venku. *Udela na Jacka smutny kukuc, aby si pejska mohli nechat. Vedel, ze tohle ziveni zvrat bude nakladne, ale jemu to nevadilo, preci jen krmi uz tygra a ten stojivice nez dost.*
*Neangažuje se mu do práce s jeho miskou jeho jídla a dál ho následuje mlčky, dokud nedojdou ke dveřím. Starostlivě sleduje, jak se je snaží otevřít a už chce znovu nabídnout pomocnou ruku, když se mu to povede. Sleduje ho, jak odkládá deku i mísu a když oznámí, že by tu mohlo být tepleji, tak zvedne obočí.*To jste nespal v celách...*Podotkne a zachvěje se. Ani deku neměla. Nebo si jí možná jen v únavě a bolestech nevšimla.*Triss.*Pousměje se na muže, který se právě představil a nestíhá jeho myšlenkové pochody. Přesto si uvědomí, že se nejspíše rozhlíží po kapesnících. Povzdechne si a vyloví svoje z tašky, které včera půjčila i Grace. Všimne si, že na obale je krev. Težko říct, zda její nabo Sebastianova. Opatrně, skoro štítivě vytáhne dva kapesníky a podá je Joshovi.*Tady.*Dodá hned na to a pak mu teprve začne odpovídat.*Nechci obtěžovat. Navíc včera jsem byla donucena se vydrhnout žínkou, takže jsem čistá...relativně.*Ušklíbne se Triss a poškrábe se na špičce nosu.*/Proč mi každý půjčuje své oblečení? Nuki, Jack, Sander,....Darius...a teď už i...Josh./*Pomyslí si a cítí se jako žebrák. Neví, co na to odpovědět. Odmítnout by bylo asi nezdvořilé a příjmout zase možná...nevhodné. Triss trochu zaúpí.*Zvládnu to...díky.*Vypraví ze sebe a sama se rozhlédne.*Jen...můžu si sednout?*Zeptá se opatrně a omylem si drbne do ruky, takže sykne bolestí a podívá se na modrofialové prsty, které vykukují z ortézy a zdají se oteklé více než včera.*
*Štípe sa do ruky ako retard takže si Victorovo vyzliekanie ani nevšimne.* /Takže nespím./ *Pretrie si teda tvár a vráti sa do izby odkiaľ vytiahne nejakú deku, do ktorej sa zabalí ako cudná panna. Má nekresťanský smäd a za vodu by asi aj niekoho zastrelil.* /Zbraň ostala doma, Jackie.../ *Poznámku na seba ani nezaregistruje. Len pomaly prejde ku stolu... kde sa posadí na stoličku. Zatvorí oči a položí si na stôl čelo. Divne mu v nej hučí.* Čo sa stalo, Kotě? *Zahuhle skôr stolu. A usilovne uvažuje ako sa dostal k Jackovi. A tiež uvažuje kto je ten chlap. Ale nemá potuchy o ničom.*
*Podívá se na Victora a po očku kontroluje těstoviny.* To je jasné. Jsou to slepičí prdelky.* Rýpne si a jde vypnout těstoviny, aby se nepřipálili. U jeho dalších slov se, ale zamračí.* Co? Triss mi nedělá problémy? Kes tuhle blbost sebral?* Nechápe a pak se podívá na Jacka. U Victorových slov protočí oči.* Ugh... Žárlivče. Kromě Avy mám jen tebe.* Řekne a rozchuvá mu vlasy rukou, když kolem něj projde, aby popadl štěně, které právě zjistilo, že ta černá kočka není tak fajn jako ostatní. Černá kočka byl toulavý kocour, co k Jackovi rád chodí na něco dobrého. Podívá se na štěně a pak na Victora.* No dobrá. Oba máte tak sladký kukuč.* Usměje se a pak jde rychle kontrolovat kuře, takže stěně odloží na barový pult. V tu chvíli přijde i Jack.* Dal sis výlet po městě když jsi spal. Tak jsem tě vzbudil a odvedl sem. Dal ti nějaké bylinky na spaní a nechal tě prospat. Jsi běžně náměsíčný?* Zeptá se ho a koukne se na něj. Když ho vidí, tak kouzlem zapne kávovar a dál se věnuje jídlu.*
*Zarazene sa na ňu pozrie.* Nie... spal som v posteli. *Na moment uvažuje že prečo by vlastne mal spať v cele keď tu má Darius fakt veľkú a príjemnú posteľ.* /Ktorá navyše voní po ňom./ *Prikyvne a čaká či mu odpovie. A potom sa zatvári blažene keď mu ponúkne kapesnik.* Oh bože, ďakujem. *Zahuhle jej a rovno sa vysmrká.* /Bože nič nie je lepšie než mat prázdny nos./ *Počúva ju. Nebude ju do ničoho nútiť.* Jasne. *Odpovie jej a ukáže na gauč. Keď sykne tak sa na ňu pozrie a nadvihne jedno obočie.* Hmm... leda tak houby zvládneš. Sadni si a pozriem sa na to. *Dojde do kuchyne kde si odpije zo studeného čaju a vyloví dajakú lekárničku. A potom aj mrazený hrášok. A s tým sa vráti za Triss.* Dobre a zatiaľ čo sa budem tváriť ako madam Pomfreyova tak mi povieš čo sa stalo. *A s tým sa usadí k nej a začne sa prehrabovať lekarnickou.*
*Pousměje se nad jeho blaženým výrazem a poté se přesune kulhavě na gauč a vyhrne si pravou nohavici nad koleno a sundá obvaz. Lehce z vnější strany pod kolenem je noha zašitá. S bolestivým kňučením stáhne na třetí pokus i ortézu z oteklé, promodralé ruky a odhalí tak zašitou dlaň. Rychle ruku položí do klína, když se začne převracet do nepřirozeného úhlu. Po tváři jí steče pár slz od bolesti.*Vážně bych to zvládla...*Pokusí se obhájit, když se vrátí a překvapeně, leč trochu pobaveně, zvedne obočí, když se přirovná k madam Pomfreyové.*Navíc bych ti zkazila úsilí...žiju s čaroději...oni už mi to vyléčí, když to já ještě nesvedu sama.*Pokouší se ho odradit, protože nechce další bolest..Lehce nedůvěřivě ho sleduje, jak si nemocný hraje na doktora, což je mimochodem vcelku vtipný oxymóron.*Poslední dobou se toho děje až moc a fakt nevím, co přesně chceš slyšet...a neznám tě. Co bych z toho měla na oplátku?*Protáhne Triss snad i lehce trucovitě. Nechce působit jako naprostá chudinka.*/Měla bych se stát bojeschopnější.../*Napadne ji přeci jen lehce poníženě.*
Ty nevis? To zraneni co jsi mel? To ze te libala? Vcera jsem ji pekne prohnal v chobach chudak malem brecela. Nebyt Dariuse, mohl jsem ji sezrat. *Odfrkne si a pak se podiva na Jacka P a zrudne vzteky.* Kotě? Kotě? Děláš si ze me prdel, ty smradlavej civile? *Štěkne po nem, kdy se zvedne a je mu jedno jak vypada. Chyti Jacka P a zacne s nim trást.* To není žádné kotě! *Zarve mu do tvare a to že pustil štěne neresil. Nakonec ho pusti a podiva se na Jacka dost vyčítave.* Jdu si dat koupel. *Promluvi k tem dvoum a sebere se a odejde do koupelny. cestou vzteky za sebou zabouchne dvere tak silne, ze v nich neco praskne. Nakonec zaleze do sprchy a uziva si tu horkou vodu.*
*Regulérne ho bolí hlava. Dvihne hlavu zo stola a prejde si rukami po spánok.* Bolo to horšie... *Asi by aj pokračoval ak by Victor nezačal kričať. Malátne sa naňho pozrie a s tým aké má reakcie po ranu nestihne zareagovať a zrazu s ním trasie. Zamračí sa a obdaruje chlapa pred šéfovi chladným a zároveň unavenym pohľadom.* Vykričal si sa? *Opyta sa ho pričom nakloní hlavu nabok. Podľa sily stisku a tej agresii mu dôjde kto to je.* /Asi nie je dobrý nápad pred Jackovi frajerom ho oslovovať Kotě.../ *Svojmu ja musí priznať že to skutočne nie je dobrý nápad. Sebe klamať nebude. Keď ho pustí tak sa narovná. Sú vlastne podobne vysoký. Keď odchádza stále ho odprevádza chladným pohľadom. Chvíľu ešte tak aj zotrvá na dverách a potom pozrie na Jacka.* Takže tie modriny čo si mal vtedy v obchode... ich pôvodca je asi v kúpeľni, že? *Povzdychne si a pretrie si koreň nosa.* Máš niečo na hlavu?
To zranění mi udělal démon a ona byla na opačné straně tehdy. Viděl jsem ji až na moment, když jsem už byl zraněný....* Pak se ale zarazí.* Cože jsi udělal?!* Podívá se na něj ohnivýma očima, ale pak udělá pohyby rukama, jak mu jde do plic a z plic vzduch, aby se uklidnil. Jenže pak jde Victor na Jack P a Jack ani nestihne nic udělat, protože se mu pod nohama začnou plést kočky a tygr.* Victore!* Zařve ještě za ním a je vidět, jak je naštvanej.* Majetnickej parchant.* Zamručí si pro sebe, ale pak se podívá na Jacka.* Eh... Už ani nevím. Jestli byli na krku tak jo. Já jsem totiž velice šikovnej a ruku jsem si zlomil už i na schodech.* Řekne a pak chvíli hledá v horní poličce v kuchyni, kam se nadnese a vytáhne lektvar.* Na. Mělo by to skoro hned zabrat.* Řekne mu a pak k Jackovi přilítne i hrnek s kávou.* Máš tady i koláč dýňový.* Řekne s úsměvem a ukáže na linku, kde je krabice s koláčem. Jack dovaří a začne nabírat jídlo.* Dáš si taky kuře? Klidně ti ho dám i domů. Já stejně moc nejím.* Ušklíbne se. Je mu jasné, že toho si musel Jack všimnout, protože je opravdu hubený a ten prášek od otce moc nebere, protože se mu nelíbí, že ho dostal k černé magii.*
*Povzdychne si a obdaruje ju pre zmenu súcitným pohľadom. Sadne si k nej.* Samozrejme, že by si to zvládla. Len má nechaj ti pomôcť, dobre? *Hovorí jej to síce zachrípnuto ale milým tónom. Chce navrhnúť aby išla do nemocnice lenže si to rozmysli vzhľadom k tomu, že žije s carodejmi. Vytiahne dezinfekciu, ktorá by nemala štípat a nachystá veci na novú dlahu.* Tak ti to len previažem. Kľudne ti zavolám taxi ak chceš. *Skutocne veľmi opatrne sa ju pokúsi ošetriť. A ako sa tak snaží tak sa pousmeje.* Možno ani tak nejde o to, čo chcem počuť ja... ako skôr o to, čo ťa trápi. Niekedy pomôže keď sa vyrozprávaš. A niekedy sa lepšie vyrozprávaš niekomu koho nepoznáš.
*Nemiešal sa im do ich rozhovoru. Aj tak mal z toho prd keďže ho bolí hlava. A po eskapáde s Victorom ho bolí ešte viac.* Boli na krku. *Pripomenie a zakrúti hlavou. Nechápe násilie vo vzťahu. Ani to chápať nechce: vďačne si zoberie lektvar a jeho chuť zapije kávou.* Díky. *Usadí sa ku stolu a odpočíva. Skutočne ho hlava prestane bolieť. Pozrie na Jacka a zamračí sa.* Dám si. Ale jedine ak si dáš aj ty. *Zašomre a odpije si z kávy.* Kde si má stretol?
*Jack vypne troubu, vyndá kuře a mezitím přiletí dva talíře. Nandá oběma a sobě nasype navrhl ještě ten prášek. Připraví tam i talíř pro Victora, ale kuře vratí do trouby, aby ho Victoria nesežrala. Donese jídlo k Jackovi a sedne si o stoličku vedle.* Našel jsem tě asi blok a půl odsud. Ne... Dva bloky. Zrovna jsem procházel kolem baru Rosnička, když jsem tě uviděl. Šel jsi jak zombie. Pak sis mě asi spletl s noční můrou a já si mohl vyzkoušet taký to je když chytíš zloděje.* Zasměje se. Bere to s humorem.* O kom se ti to vůbec zdá, Jacku?* Zeptá se a lehce se zamračí. Přitom si nabere nudle i s kouskem kuřete. Keře má na houbách a díky tomu prášku nemá nutkání ho jít po první soustu jít vyzvracet.* A s Victorem si nedělej hlavu. V neděli mě tu našel s popálenou nohou, tak má o mě strach. No a žárlí, protože jsem děsně přítulnej.* Zazubí se a přivolá si plechovku s colou, kterou má rozpitou na lince. Štěně se mezitím dostalo zase na zem a zkoumá v doprovodu koček okolí.*
*Uhne pohledem před jeho soucitným. Co jen jí to připomínalo...ah ano její vlastní blbost...hlavně tenkrát, když se tak hloupě nechala pokousat upírem a pak se o ni musel postarat Sander. Příjde si teď ještě hůř. Všichni se o ni pořád starají.*Nemusíš...fakt to zvládnu.*Zamumlá a unaveně se opře. Ne že by se vyspala málo - teda vyspala se málo, ale to s tím nemělo zas tak moc, co dělat - bolest z každého kroku ji extrémně vysílila. Když ji ošetřuje, tak zatne zuby, ale občas jí nějaký ten sten ze rtů unikne, stejně jako to, že to občas zabolí.*Trápí mě toho hodně, ale věř mi, že minimálně devadesát procent z toho slyšet nechceš...*Pousměje se pro změnu ona, ale jde spíše o pochmurný úsměv. Třeba o její matce určitě slyšet nechce a ta je v tuto chvíli její devadesáti procentní problém. V tom zbytku je Jack, který kdo ví, co řekl Victorovi, Sander, o němž netušila, zda žije, Sebastian, který byl hnusný, mohl umřít a tak dál...a taky ona sama byla problém. A chyběl jí bratr. Už však bylo pozdě na to ho přemlouvat. Už byl zpět v Anglii.*Mě spíš pomáhá to, že jsem s někým, kdo se mě nesnaží zabít ani zmrzačit, ani mi nevyhrožuje.*Povzdechne si Triss a zdravou, volnou rukou si promne kořen nosu. Zase měla v noci zlý sen o lovu na Asmodea. Pronásledovali ji v něm ti zatracení démoni...ubližovali jí a podobně. Ani myslet na to nechtěla. A jediné, co by si opravdu přála, bylo se schoulit prostě někomu do náruče a užít si chvíli bezpečí...nejlépe jednomu konkrétnímu člověku, který měl právo ji nesnášet, ale stejně jí vtiskl při loučení pusu na čelo a opětoval jí polibek. Sander jí chyběl. Ty jeho úsměvy, provokace a starost...*/Ale jste jen přátelé...s jistými výhodami. Nezapomínej na to Triss, že do lovce se zamilovat nesmíš./*Napomene ji podvědomí, ale i to je dneska méně...odbojné a přesvědčivé. Přesto mu však v tichosti podvědomě přitaká. To, že zamilovat se do lovce by byla nebetyčná blbost, ví už dávno.*Co jsi vůbec zač?*Zeptá se zvědavě Joshe, aby nebylo trapné ticho.*
*Poočku ho sleduje a je o niečo pokojnejší keď naloží aj sebe. Zamyslí sa. K Jackovi je to ďaleko. A popravde sa celkom zhrozí ako ďaleko došiel. Pozrie na Jacka.* Neublížil som ti? *Opýta sa a je vidieť, že ho to trápi. Rozhodne nechce ubližovať ľuďom na ktorých mu záleží. Začne sa venovať jedlu ale keď sa ho opýta na to o kom sa mu snívalo tak jesť prestane. Len sa v tom prehrabuje a uvažuje.* Každý má niečo čo ho desí. A môj des má bohužiaľ konkretnu tvar. Ide o starý prípad z ktorého som si odniesol to čo mám. *Pozrie na ruku kde je jazva po nožu a nejaké popáleniny. Ale začne sa znova venovať jedlu. Prikývne.* To je pravda. Si prítulný. Hlavu si z toho nerobím, len chcem mat istotu, že si v pohode. *A pokračuje v jedle.*
*Podívá se na něj a mávne nad tím rukou.* Prosimtě... Sice vypadám křehce, ale umím se bránit.* Řekne mu. Pak ho poslouchá a kývne.* Jo to chápu. Já teď nemůžu spát kvůli tomu, co mi v sobotu řekl Asmodeus. Znal mého otce, jako toho démonického a řekl, že se brzy uvidíme...* Řekne a dál jí. Kvůli tomu prášku má žravou, takže prostě jí a nic ho nezastaví. Teda kromě prázdného talíře. Všimne si, ale jeho jizvy a popáleniny. Rád by znal příběh v pozadí, ale nevyptává se.* Já jsem v pohodě. Miluju ho a odpouštím mu všechny blbosti, co dělá. Vím že mě taky miluje, jinak by se nechoval jako bych byl ze skla.* Zasměje se a pak se na Jacka usměje.* A co ty? Našel sis někoho, nebo ti budu muset dát kotě, aby se z tebe stal kočičí táta?* Zazubí se na něj.*
Nemusím ale chcem. Dovolíš mi to? *Ale hovorí to už keď ju ošetruje. Paradox. On sám je jak zombie. Aj sa tak cíti. Snaží sa byť čo najjemnejší. A keď počuje jej sykanie tak sa snaží ešte zjemniť svoje dotyky. Mykne plecom.* Počul som už bars čo. Ale ako chceš. Nútiť ta nebudem. *Povie jej a sústredene sa jej venuje. Pousmeje sa.* Tu ti nič také nehrozí. *Hovorí to chlácholivo. Už je skoro hotový.* Hm? *Nechápavo zareaguje.* Ako to myslíš?
*Odlahlo mu. Nevie aký je keď je namesacny.* /Evidentne ani neviem ako som sa dostal do Brooklynu.../ *Desí ho to. To že sa mu toto deje. Znova. Prikývne mu na to a zamračí sa. Spomenie si na slova vo svojom sne.* /Tieň prichádza a čoskoro sa s ním uvidíš./ *Prejde mu mraz po chrbte ale v duchu to zo seba strasie. Ako zhodu okolonosti.* V poslednej dobe je kopec veci nanič. Snáď sa to zlepší. *Všimne si ako Jack vybieli tanier a je aj rad keďže vyzerá ako kosť a koža. Tiež doje a zamračí sa.* Mačku mi nedávaj. Pravdepodobne by mi chcípla pretože večne nie som doma. A ... bol niekto... alebo je... neviem. Je to celkom dlho čo sme sa videli a sám neviem ako to teraz je. Ale to nevadí pretože mám prace aj tak až nad hlavu takze neviem kam by som vpratal ešte aj vzťah. By si neveril koľko vrážd je v New Yorku. A na oddelení je nás málo. Blazinec. *Oprie sa do stoličky a pozrie na ten zverinec.* Realizujete súkromnú ZOO?
*Zarazí se, když se zeptá, zda mu to dovolí. Znovu mu trochu cukne rukou, i přesto, že si uvědomuje, že opravdu už to něžněji dělat nemůže, protože to by se jí už nedotýkal. Byl hezký...Triss trochu zatřese hlavou nad tou myšlenkou. Nechce se dostat do problémů s alfou. Stačí jí beta. Povzdechne si.*Je to dost složité...v celém životě mám jeden velký chaos...*Zašeptá odevzdaně a promne si kořen nosu.*A do toho musím být před médii stále ta reprezentativní, hodná dcera politika...*Povzdechne si.*Nevím proč ti to říkám.*Zasměje se nakonec, ale zní to zoufale. To už je opravdu tak daleko, že se bude svěřovat každému, kdo na ni bude jen trochu milý?*Pokud opravdu něco chceš vědět, budeš se muset zeptat.*Ušklíbne se Triss, protože neví, co všechno by překousnul a co už by bylo moc. Taky nechce prásknout vše. Konkrétní otázky má raději. Když ji chlácholí, tak se nakloní trochu blíž k němu, jakožto v gestu důvěry, ale brzy se zase odtáhne. O nic se nepokouší. Je to jen podvědomý projev důvěry, nebo pocitu bezpečí s dotyčným. Kdo ví, co z toho. Ale může říct, že za poslední dny to je člověk, co na ni byl nejmilejší.*Jestli...jestli jsi podsvěťan nebo máš zrak...a tak...*Řekne rozpačitě Triss a sleduje, jak dokončuje ošetřování.*
*Počuva ju. Nie že by bol synom politika ale tiež si reprezentovaním rodiny užil svoje. Preto je aj rad, že jeho otec sa už nevenuje toľko verejnému životu a skôr robí iba súkromné kauzy.* Verejný život je nahovno. Ale možno časom sa to poddá. Alebo si len zykneš. Nevadí mi keď mi o tom hovoríš. *Ešte ju ubezpečí a na moment preruší prácu aby sa mohol vysmrkať. A potom pokračuje. Zahmká a premýšľa nad tým čo sa jej opýtať. Zareaguje na otázku o tom že čo je zač a keď mu to objasni tak sa zatvári chápavo.* Aha. No... ani jedno. Som len obyčajný človek. Vzhľadom k tomu, že sa nehojíš ako vlkolak tak rátam, že si čarodejka? *Skončí a podá jej zmrznutý hrašok aby si ním chladila ruku.* Chceš nejaký čaj? Okrem kamilkového tam má tuším Darius aj nejaký ovocný. *Povie zamyslene a postaví sa na nohy trochu zavrávorá ale ustoji to a vydá sa do kuchyne. Minimálne tam má svoj vlastný studený čaj.*
*Poslouchá ho a přikývne. Pak se nad jeho slovy usměje.* Ale ale... a jakpak se jmenuje?* Usměje se na něj a pak se podívá na zvířata kolem.* No, to spíše Victor a já mu nemůžu říct ne. Donesl mi tygra a štěně. Hada jsem měl ještě předtím a kočky taky.... No dobře, asi ji tvoříme oba.* Řekne a ušklíbne se.* Ale nikomu neříkej o Victorii.* Požádá ho a napije se coly.*
*Triss přitaká, když řekne, že veřejný život je nahovno, ale pro další slova má jen úsměv.*A co ti vadí?*Nadhodí zamyšleně. Neumí si představit, že by tomhle muži mohlo něco vadit. Pak však překvapeně zamrká, když řekne, že je jen obyčejný civil.*Cože?...eh jo jistě, čarodějka, k tvým službám, ale...cože? Ty jsi obyčejný civil? Uh člověk?*Zakoktá se a jde na ní poznat, že je doopravdy překvapená. Nečekala, že podsvěťani dovolí - že lovci dovolí - aby o nich někdo bez zraku věděl. Vždyť i Nuki je vyjímka ne? Už kvůli čaroději, kterého nosí pod srdcem. Když se zmrzlý hrášek dotkne její oteklé ruky, tak v první vteřině zaskučí, ale potom se zapře o opěrku.*Jestli mohu poprosit ovocný...ale udělám ho...nemusíš se přetahovat...měl bys odpočívat.*Začne Triss a už už se chce postavit, ale noha, která mezi tím ztuhla ji pošle zpátky na sedačku. Stiskne čelisti a jen rozdýchává šok z bolesti.*
*Zakrúti hlavou a prevráti oči v stĺp.* To je fuk, Kotě. Nerieš to. *Pousmeje sa naňho čo je dosť vzácny ukaz. Pozrie sa na ten zverinec a nadvihne obočie ako ho tak počúva.* Mlčím ako hrob... vzhľadom k tomu, že chovať tigra je proti zákonné. *Pozrie sa na dane zviera a stisne zuby. Potom sa zaujato pozrie na Jacka.* Koľko toho vlastne zožerie?
*Přimhouří oči.* Dobře... Však já to z tebe jednou dostanu...*Řekne a usměje se.*Právě a představ si, že ji někdo vyhodil na ulici.* Zakroutí hlavou a pak se zamyslí.* Několik kilo masa za den. Záleží na dni.*Pokrčí rameny a vstane. Odejde k lednici a vezme si tam mangovobanánové smoothie, které tam má od rána.* Chceš ještě něco k jídlu nebo pití?*Zeptá se ho od ledničky.*
*Zasmeje sa. Podľa svojho názoru má dosť zlu povahu.* Je toho dosť. Napríklad keď má niekto iba využíva. To neznášam. Alebo keď mi niekto berie to čo je moje. /Darius a sušienky... o tieto dve veci sa nedelím./ *Prekvapene nadvihne obočie keď je tak šokovaná tým, že je civil.* Uhm, hej. Som civil. Sorry. *Dodá ešte keď sykne. Dostane sa na nohy a pozrie na Triss. Zamračí sa.* Odpočíval som pár dni. Čaj zvládnem spraviť. To skôr ty si odpocin. *A odíde do kuchyne.* A s tou nohou neblbni. *Dodá ešte a urobí čaj. Jasne cíti sa hrozne ale zvláda to. Urobí dva čaje pričom dopije ten studený čo má. Hrkne do seba paralen keďže cíti ako naňho ide znova teplota a s cajmi ide do obývačky. Opatrne ich postaví na stolík a vráti sa na gauč. Len s tým že sa rovno zabalí do deky. Popotiahne nosom a pustí telku. To bol jeho prapovodný plán.* Prečo si bola tak šokovaná? Akože dobre... civil u vlkolakov je asi divná vec ale aj tak... čo je na tom? *Necha tam program kde ide seriál priatelia. A po očku to sleduje pričom si pritiahne koláčiky a začne ich jesť. S tým že si dáva pozor aby nezjedol aj ten papierik čo je v nich.*
*Odevzdaně ho nechá udělat čaje a když se s nimi vrátí, tak slušně poděkuje. Fakt je vděčná, že se o ni někdo aspoň chvilku stará. Sice má pocit, že se o ni někdo pořád stará, ale štve ji to. Vždycky raději obskakovala někoho ona. Měla pak pocit, že je k něčemu dobrá...aspoň k něčemu. Když ji však všichni musí obskakovat a bránit...přijde si méněcenná. A nenávidí se zase o něco víc, ačkoliv to umí obdivuhodně skrývat. Sleduje, jak se zabalí do deky a usměje se. Je ráda, že zapomněl na to oblečení. Vždyť tohle bylo nové. Nepotřebovala zničit další. Nad jeho otázkou pokroutí hlavou.*Není to tím. Jde o to, že civilům bez zraku se obvykle maže paměť...navíc z toho můžeme mít problémy s lovci. Zásadně nesmíme prozrazovat existenci světa stínů.*Povzdechne si.*Ale je to nahovno...takhle budu muset svou smrt sehrát nejpozději do deseti let.*Svěří se a přesune se z kraje pohovky víc k Joshovi a nic víc nedodává, jen se zadívá na obrazovku. Nedotyká se ho. Nenaklání se. Nic. Jsou cizí. Proč by mu to mělo být příjemné. Nebo jí. Ačkoliv lidský dotyk...tak prosté gesto bylo to jediné, co možná potřebovala.*
*Uzuval si dlouhou koupel, kterou potřeboval to že m8zn vydával nějaké zvuky mu bylo jedno, ale už mu nebylo jedno, že tam je Jack s tím civilem. Vylezl ven, omotal si okolo sebe ručník a sáhl do skříně pro láhev, kterou měl schovanou v jednom z kufru. Otevřel ji, napil se a vrátil zpátky, kdy vlastně jen v ručníku zamířil do kuchyně.*Uz je jídlo? Mám fakt hlad. *Rekl docela hnusně k Jackovi a sedl si na židli, kdy čekal na odpověď. Kdyby jídlo nebylo, byl by schopný si zavolat do nějaké restaurace.* Jinak ještě jedna věc milý Jacku, s tou Triss jsem to myslel vážně, jestli tu holku uvidím ve tvé blízkosti, postarám se o to že už dýchat nebude. *Rekl k němu a sáhl pro štěně které začal nunat.*
*Pozrie naňho pochybovačne. Nevie si predstaviť aký magor by do ulíc mesta vypustil tigra. Nakrčí nos.* Marí sa mi nejaké hlásenie o tom, že niekto videl tigra. Ale bol to bezdomovec takže... *Mykne plecom. Take hlásenie išlo pravdepodobne rovno do skartu. Pozrie na tigra a rad by si ho pohladil ale zas na druhu stranu...* /Ešte by mi odkusol ruku... a ja mám svoju ruku rád./ *Zaregistruje, že dvere od kúpeľne sa otvoria. Takže jeho maly polousmev zmizne a miesto neho má neutrálny vyraz.* Iba vodu ťa poprosím. *Keď sa Victor ozve tak sa naňho Jack pozrie. Nezatvári sa nijak. Ten tón radšej nekomentuje.* /Je to medzi nimi./ *Dopije si kávu a pozrie na zem na mačku, ktorá sa tam rozvaluje. Pritom sa zamračí nad Victorovými slovami.* /To meno Triss je mi povedomé. No dúfam, že mi jej prípad neskončí na stole, pretože by som nerád riešil Jackovho frajera.../ *Povzdychne si. Ako sa preberá tak myšlienky mu znova utekajú k práci. Zamyslene pozrie na dosku stola a mračí sa ako keby mu niečo spravil.* Jack, vieš o nejakej aktívnej skupine okultistov v New Yorku?
*posloucha Jacka a musí se usmát. Jack se na Victora podívá a semena rty do tenké linky. Najednou má strašnou chuť najít ten přívěsek od Avy a jít k ní.* už je. *řekne mu a nanda mu jídlo a Jackovi vodu. Položí to před ně a zase sedne na své místo. Prášek, co měl v jedle pomalu vyprchava a Jack z pohledu na jídlo má zase nepříjemný pocit.* Triss nech být... Nechci aby té lovci zavřeli do toho jejich vězení. Už tak stačí, že mě se to vyhlo jen o kousek. *Řekne mu vážně a pak se podívá na Jacka. * No... Pár jich je. Někteří ke mě chodí pro bylinky, ale jsou většinou nefunkční dokud se neaktivuji. Ale můj otec je v jedné... Moc o ní nevím. Ale asi bude jako ty ostatní. Tanec při měsíčku bez oblečení a objetovani slepic. Proč? *Zeptá se ho se zájmem. *
*Chápavo prikývne a pritom chrúme koláčiky šťastia. Papieriky s veštbou si odkladá bokom, aby sa na nich mohol zabávať. Večne tam je napísaná nejaká sprostosť a jeho to baví. A navyše mu tie hnusne koláčiky chutia.* Chápem. Tak im to nebudeme hovoriť. *Mrkne na ňu spiklenecky a ďalej si chrúme. Kýve hlavou v chápavom geste a je rad, že on taký problém nemá.* /Jedine ak by som sa premenil na upira... Paneboze nechcem byt upir./ *Ako mu to napadne tak sa na moment zarazí. A potom chrúme ďalej. Medzi tým do obývačky príde krásna chlpatá mačka. Vykračuje si ako kráľovna. Skúmavým pohľadom pozrie na Triss až má z toho človek divný pocit a potom sa ide nažrať.* A čo sa vlastne presne včera stalo? Stalo sa niečo aj Dariovi? *Pozrie v tej otázke na Triss a do hlasu sa mu dostane starosť. Pokial je to možné keďže je silno zachrípnutý.*
*Usměje se v reakci na Joshovo mrknutí a všimne si i toho, jak se nad něčím zarazil, ale v tom její pozornost upoutá kočka. Otočí k ní hlavu a pohled jí oplatí.*Je nádherná.*Vydechne čarodějka okouzleně. Vždycky měla slabost pro kočky. A brzo snad i jednu bude mít. Když se k ní Josh obrátí s otázkou, tak otočí hlavu.*Ne...ne. Já jsem zachraňovala jednoho lovce, proto ta zašitá noha a ruka...střepy jsou svině.*Ušklíbne se a nakrčí nos, jakoby se pokoušela zlehčit situaci a proměnit ji na vtip.*Proto jsem byla od krve a no...tím že jsem dcera politika, tak se nemůžu někde objevit celá od krve. Šla jsem do podzemních chodeb a tam byl Victor...řekněme, že já a Victor nemáme zrovna pěknou společnou minulost a to jsme se setkali asi jen čtyřikrát...možná pětkrát.*Zamyslí se na okamžik Triss a pak pokrčí rameny.*Zlomil mi jen zápěstí...teda myslím, že je zlomené, potom mi vyhrožoval, že mě bude lovit ve vlčí podobě, dokud neupadnu.*Dodá opatrně a zatřese hlavou.*Ale to už je jedno...Co je mezi tebou a Dariusem?*Odvede řeč jinam, aby neviděl, že se roztřásla pod náporem nepříjemné vzpomínky.*
Áno, to Marylin je. A aj to moc dobre vie mám pocit. *Povie k nej ale pritom sleduje telku. Častokrát si nájde jej chlp v jedle aj keď s ňou nie je napríklad cely týždeň.* /A ešte chlpy Andromedy, Davea a Dariusa. Teda jeho vlčie chlpy./ *Sleduje teraz pre zmenu Triss a počúva ju. Pozorne. Čo mu to upchatý nos dovolí. Keď spomenie Victora tak sa zamračí. A ako Triss pokračuje tak Josh začne dosť nahnevaný pohľadom prebodávať stôl.* S Dariusom chodím. Ja toho Victora prerazím! Podaj mi mobil. Tam je na stole. Očipujem ho! Zoženiem mu elektrický obojok. Prisahám, že to psisko by sa malo dať vykastrovať! Lámať niekomu ruku? A toto robiť? *Šomre a nadáva. Keď sa mu dostane do ruky mobil tak hneď hľadá kde by mohol kúpiť čip a obojok.* Toho kokota prerazím! Mal som po ňom hodiť stôl a nie fľašu! Ako to s ním môže Jack vydržať?! Koľko stojí kastracia? *Je naštvaný a divoko googluje.*
*Triss sleduje jak se u jejího vyprávění mračí a když skončí, tak překvapeně sleduje, jak kolem sebe naštvaně prská. Děsivější než kočka. Možná i než Dadul, která by teoreticky měla být schopná jí zlomit ruku. Ani nemá šanci reagovat, když se mu povede získat mobil a začne hledat obojek a kastraci. Natáhne se k němu a sice překvapí i sama sebe, ale mobil mu vytrhne a místo, aby se odtáhla, tak ho obejme.*Děkuju, že mi pomáháš...ale tohle zvládnu vyřešit i sama. Nějak.*Zašeptá a pak se odtáhne. Má červené tváře, protože nečekala, že tohle udělá...ale přišlo jí hezké, jak se staral. Nejisté se na něj usměje. Nebylo to moc?*/Budeš trapná a blbá Triss. Ale co. Stejně nemáš v Jade co dělat, no ne?/*Napadne ji a poškrábe se ve vlasech.*Och..*Vydá ze sebe trochu nečekaně a podá mu s provinilým výrazem mobil, který nechtíc zamkla.*
*Přestal se nunat se psem, když najednou dostal jídlo. Štěně dal na zem a s chutí se zakousl do kuřete a v tu chvilku stuhnul. Kuře vyplivnul, podíval se na oba Jacky a talíř letěl kuchyni na stěnu. Victor se najednou zvedl a zaprel se o stůl.* Ty už nikdy nevar! Je to odporné! *Zařval na Jacka, nepřišlo mu to, že by mu nějak ublizoval. Strašně mu vadilo, že tady je ještě ten smrdlavej civil. Nakonec sebral štěně a odešel od stolu.* Jdeme s bobanem spát. Až tahle smrdlava štětka odejde, tak mě najdeš v pokoji. *Promluvil ostré k Jackovi a měl chuť porterovi něco udělat, ale tím že držel štěně se uklidnoval. Nakonec se sebral a radši odešel, nebo by letělo něco jiného.*
*Vzteká sa a nadáva a pritom vyťukáva do mobilu. Až kým mu nezmizne. A miesto mobilu má na sebe Triss. Zamrká a než stihne reagovať tak ho Triss pustí. Pozerá na ňu ako puk. Jasne... nie je nejaký podivín čo sa vyhýba objatiam ale toto dievča pozná len chvíľku.* Diky. *Vezme si mobil späť a chvíľu uvažuje že sa vráti k plánovaniu pomsty pre Victora. Ale nakoniec toho nechá.* No, ako myslíš. *Povie jej a mobil si žuchne do gauča a vezme si znova misku. A zabalí sa viac do deky. Cíti sa vyčerpane. Takže niet divu, že zaspí ani nevie kedy.*
*Dívá se na něj stejně nechápavě a nejistě, jako i on, protože to co udělala...bylo divné i na ni. Pravděpodobně.*Um...není zač, hádám.*Odpoví Triss a nejistě se usměje. Pak už se jen dívají na televizi, když si všimne, že Josh usnul. Triss se s povzdechem postaví a telekinezí ho opatrně položí na bok, aby ležel a též za její pomocí ho lépe zabalí do deky - samozřejmě nezapomněla jako první přenést misku na stolek. Vypne televizi, pobere si své věci, zavolá si taxi a kulhavým krokem se sykáním se vybere prač z Jade Wolf domů, kde si nechá za peskování obou čarodějů vyléčit zlomeninu. I tak se všichni tři shodnou, že má za svou blbost chvilku trpět a zašité rány ponechají tak, jen zkontrolují, že se nezanítily.*
/Tak potom niektorá vymenila sliepky za ľudské obete./ *Len na Jacka zakrúti hlavou a napije sa vody.* Jeden komplikovanejší prípad. *Nadľahčí to, pretože nechce o tom hovoriť. Rozhodne nie pred Victorom. Keď vidí zrazu letieť tanier a ako sa Victor stavia tak naňho upirie svoju pozornosť a zamračí sa. Má napnuté svaly ak by ho náhodou napadlo niečo agresívne. S tým ako zakričí na Jacka ho prebodne chladným pohľadom. A keď ho názve štetkou tak stisne zuby k sebe.* /Kretén.../ *Počastuje ho v duchu a je rad, že odíde z miestnosti.*
*Jack se na Victora podívá a zamračí.* A ty mě najdeš na gauči!*Zařve za ním a mávne rukou a uklidí po něm bordel. Nemá na něj náladu. Pak se podívá na Jacka.* Promiň... Chová se v poslední době čímdál hůř a myslí si, že nevím že pije... Cítím to z něj a do toho chlastá, před Sebastianem, který mi to vždy rád vyslepičí.* Řekne a pročísne si vlasy. Povzdechne si a těžce polkne.* Klidně jdi, není mi moc dobře...* Řekne Jackovi a ukáže na krabici s koláčem.* Vem si hlavně koláč a oblečení máš u postele...* Řekne mu a odejde do obýváku, kde si lehne na gauč a zavře oči.*
*Povzdychne si a oprie sa o niečo uvoľnenejšie do stoličky. Počúva Jacka a najradšej by Victorovi prevŕtal guľkou koleno za take správanie.* /Odkedy máš take chute, Jackie?/ *Zavrie svoje morálne ja do krabice a mlčky sleduje Jacka ako sa presunie na gauč. Chvíľu sedí a potom sa postaví a odíde do izby kde spal a prezlečie sa do ponúkaného oblečenia. Potom ale miesto odchodu ide do obývačky a prisadne si k Jackovi. Pohladí ho po rameni.* Kotě... *Nežne povie a pozrie na konferenčný stôl.* ...ak by si kedykoľvek potreboval tak kontakt na mňa máš. A vieš kde bývam. Úprimne... *Znova sa naňho pozrie a stále udržiava príjemný tón hlasu...* ...máš na viac. /A len nech to ten debil počuje./
*Jack leží na gauči a je mu opravdu špatně. Pak se podívá na Jacka.* Můžu jít k tobě? Nechci tu tenhle víkend být...* Zašeptá a zvedne se do sedu. Sáhne pro oblečení, co leží na zemi. Jsou to černé kalhoty a košile. Navlíkne to na sebe a podívá se na Jacka.* Chci si něco promyslet a nechci, aby mě někdo našel. Můžu k tobě?* Zeptá se znovu tiše a jen čeká na jeho odpověď. Stále mu je špatně, ale snaží se to maskovat.*
*Trochu sa posunie keď sa Jack dvihne, aby mal priestor. Samozrejme, že mu nepovie nie. Vlastne je aj rad, že ho nemusí príliš prehovárať.* Tak poď. *Dvihne sa a pomôže podá mu pomocnú ruku.* Len rataj s tým, že v chladničke toho veľa nemám. *Ušklíbne sa a ide si pre krabičku s koláčom do kuchyne. Keď je ready... vlastne u Jacka aj tak toho moc nemá... vlastne skoro nič... tak počká kým si Jack zoberie čo potrebuje.*
*Jack si nechá pomoct. Vezme si jen telefon a vezme černého kocoura do náručí. Pak se podívá na Jacka.* Nebudu jít. Nemůžu jíst...* Řekne mu a podívá se do kuchyně.* Proto si sypu prášek na jídlo... Bez něj nic nepozřu.* Vysvětlí mu a vydá se za ním.* Klidně můžeš vzít auto.* Řekne a podá mu klíče od auta. Pak si sundá prstýnek a nechá ho letět do ložnice na stolek. Pak vede Jacka do garaže.*
Tak si zober aj ten prášok. *Povie s jemným nekompromisným hlasom. Ako mama čo sa boji o svoje dieťa a nechce ho príliš peskovať. Sleduje ako si dá dole prsteň a tiež sleduje kam mizne. Nekomentuje to. Ak bude Jack chcieť tak mu to vysvetli sám.* Pokial nemáš policajné auto tak čakaj pokutu. *Povie mu a ide s ním do garáže.*
*Podívá se na Jacka.* Fajn...* Zamručí a přivolá si solničku v podobě kočky. Dá ji do kapsy a pak ho vede do garáže. Tam stojí černé matné audi. Velice krásné a velice drahé.* Budeš řídit. Já mám plné ruce.* Řekne mu a sedne si na místo spolujezdce i s černým kocourem. Hladí ho a drbe.*
*Pousmeje sa, evidentne spokojný s tym, že Jacka donútil si zobrať prášok. Ide za ním do garáže a jw celkom rad že nejdú taxíkom. Predsa len... nemá boty.* /Aj tak si musím doma vydezinfikovat nohy.../ Ako myslíš. *A obdivne prejde po tom Audi pohľadom. V duchu si natešene zamne ruky ale navonok iba prejde k miestu vodiča a nastúpi. Keď si upraví sedadlo a skontroluje čo treba tak vyrazí spolu s Jackom k nemu domov. A auto rozhodne v uliciach NY nešetrí.*
*Veľa toho za poslednú dobu nenaspal. V práci už dokonca pomaly vyzeral ako mŕtvola. Na stole mu stojí veľké množstvo práce. Niektoré prípady mu spôsobu vrásky viac než iné. K tomu ešte ak maly strach z toho, aká nočná mora naňho číha, ho núti k tomu, že spánok radšej odkladá. Ale aj on sám vie kde má svoje limity. A tie limity poznal keď mal cez deň mikrospánok za volantom. Bolo to síce na semaforoch a prebralo ho trúbenie auta ale aj tak. A tiež ten mikrospánok pri poslednom mieste činu... nevie ani či obeť bol chlap alebo žena. Nech sa snaží akokoľvek tak si to nevie vybaviť. Rozhodne nechce kvôli niečomu takému zanedbávať prácu.* /Ak by išlo o život.../ *Nechce si predstaviť čo by sa stalo. Takže zavíta do lekárne kde si kúpi nejaké prášky na spanie a ide domov. Tam sa osprchuje, dá si na seba čierne tepláky a šedé tielko. Nič viac, však na spanie nič iné nepotrebuje. Zapije nejaké dva prášky a zalahne do postele. Spí ako keby ho do vody hodili. Len s tým rozdielom, že keď sa mu začnú snívať desivé úkazy tak nevie ísť z toho von. Všade okolo neho je krv. Mŕtve tvare ľudí ktorý pozná ale takých čo nepozná. Zúfalstvo. Bolesť ktorá sa doňho zaryva zas a znova. Ani nevie, že za tu dobu čo spi tak vylezie z postele. Opustí byt. A ide mestom s prázdnym výrazom ako zblúdila duša. Len v tom com išiel spať. Newyorčania sú pravdepodobne zvyknutí na dávnejšie veci takze im je Jack úplne ukradnutý. A on si ide až kým nedôjde do Brooklynu a tam iba kráča pomaly ulicou. S prázdnym ale ako keby mierne vystrašeným výrazom. Nevidí prázdnu ulicu, vidí okolo seba oheň, krv a trosky mesta.*
*Jack se vyplíží z domu jako kočka. V jedné ulici najde vyhozené oblečení z nějakého butiku, tak si na sebe vezme světle modrý pyžamový overal v podobě jednorožce. Plyšový roh a ocas je oproti zbytku růžový. Na nohy dá plyšáky, který tam našel taky a byly roztrhnutý ve švu. Takto vyrazí do ulic a nadšeně si povídá s opilci, co na něj promluví. Pár jich ho zná a vědí, že je podivín. Jack vyjde na jednu z hlavnějších ulic, když uvidí Jacka. Zamračí se a dojde k němu. Nepromluví na něj, protože mu na něm něco nehraje. Aspoň nepromluví hned.* Jacku?* Zkusí a lehce se ho dotkne. Doufá, že je v pohodě.*/No, kdyžtak ho vezmu k sobě a dám mu něco sladkého k jídlu a promluvím s ním.../*Pomyslí si.*
*Triss se z Central parku proplížila do podzemních chodeb, jedním zpola zbořeným vstupem. Byl to vstup na okraji Central Parku, který byl polepený plakáty a letáky. Zátaras, který tam zamezoval vstup byl v úrovni jejího pasu vybitý, takže stačilo prostrčit nohu, skrčit se a protáhnout i druhou nohu. Je ráda, že v tento moment nikdo v okolí není, ale i tak si změnila na moment barvu vlasů a skryla si jimi tvář. Narovná se a z náhlé ztráty jasného světla překvapeně zamrká. Dolů vede schodiště, které je osvícené jen tou dírou, kterou se sem protáhla. Triss s povzdechem šlápne na první schod a vydá se dolů. O tomhle místě spíše slyšela, než že by o něm něco nějak zvlášť věděla a nikdy nebyla dál než na okraji. Poprvé v životě sejde dolů a rozhlédne se do chodby. Přejde přes něco, co snad kdysi bývalo nástupištěm, ale teď tam v mihotavém svitu žlutooranžové zářivky sedí jen bezdomovci. Rychle se přesune na koleje a vydá se do tmy. Musí vypadat strašně. Děsivě. Čelist, lícní kost a kořen nosu umazaný od krve, dříve bílá košile je jí vyloženě zmáčená a černé kalhoty též. V koleni má stále menší střep, ale neví o něm. Pociťuje jen štípání rány. V dlani je rozšklebený zářez od jiného střepu. A o rukou ani nemluvě. Na těch je nejvíce krve, jak vytahovala Sebastianovi střepy z ruky...ale je smísená s její vlastní z rány na pravé dlani.*/Snad budeš v pořádku Sebane.../*Pomyslí si i přesto, že jí vyhrožoval a tak...*
*Triss se z Central parku proplížila do podzemních chodeb, jedním zpola zbořeným vstupem. Byl to vstup na okraji Central Parku, který byl polepený plakáty a letáky. Zátaras, který tam zamezoval vstup byl v úrovni jejího pasu vybitý, takže stačilo prostrčit nohu, skrčit se a protáhnout i druhou nohu. Je ráda, že v tento moment nikdo v okolí není, ale i tak si změnila na moment barvu vlasů a skryla si jimi tvář. Narovná se a z náhlé ztráty jasného světla překvapeně zamrká. Dolů vede schodiště, které je osvícené jen tou dírou, kterou se sem protáhla. Triss s povzdechem šlápne na první schod a vydá se dolů. O tomhle místě spíše slyšela, než že by o něm něco nějak zvlášť věděla a nikdy nebyla dál než na okraji. Poprvé v životě sejde dolů a rozhlédne se do chodby. Přejde přes něco, co snad kdysi bývalo nástupištěm, ale teď tam v mihotavém svitu žlutooranžové zářivky sedí jen bezdomovci. Rychle se přesune na koleje a vydá se do tmy. Musí vypadat strašně. Děsivě. Čelist, lícní kost a kořen nosu umazaný od krve, dříve bílá košile je jí vyloženě zmáčená a černé kalhoty též. V koleni má stále menší střep, ale neví o něm. Pociťuje jen štípání rány. V dlani je rozšklebený zářez od jiného střepu. A o rukou ani nemluvě. Na těch je nejvíce krve, jak vytahovala Sebastianovi střepy z ruky...ale je smísená s její vlastní z rány na pravé dlani.*/Snad budeš v pořádku Sebane.../*Pomyslí si i přesto, že jí vyhrožoval a tak...*
*Ide pomaly ulicou. Možno len podvedomo si uvedomuje že sa pred neho niekto postaví. Takže automaticky zastaví ale inak nijak nereaguje. Nevníma to, že ho oslovil ale jeho dotyk si uvedomuje. Z matnej siluety pred ním sa mu vytasí temný tieň. S tvárou, ktorá ho už roky desí v snoch. Je to možno sekunda čo ho chytí za ruku, vyvráti mu ju a celou silou ho pritlačí ku stene. Ako keby pacifikoval nejakého zlodejíčka.* Nikdy sa k tebe nepridám. *Chladne mu povie do ucha.*
*Měl zde jakousi zakázku, přeci jen zde bydlí pár zlobivejch upíru a bezdomovcu, kteří udělali něco co neměli a tak s několika muži se vydal vykonat práco, která jim byla souzená. Už tím že sem vlezl, vědělo plno znich že je zle. Nebyl jediným Mafiánem v NY, ale také nebyl ten co si nechává něco líbit a kort když mu někdo sáhne na rodinu. Proto našli dotyčného, kterého hledali a tahali z něj informace do té doby dokud nezařval a nezemřel v bolestech. Konečně se vraceli zpátky. když prošli okolo zvláštní dívky. Nějak nikdo nereágoval, až na Victora, který se zatavil a zavrčel. Chlapci zastavili a on sledoval dívku od krve. Ta vůně byla jasné, ale ty vlasy mu tak jasné nepřišli.* Maritriss? *Ozval se jeho hlas, který byl dost hrubý a on dívku pozoroval, byl připravený ji nechat chytit muži okolo sebe a nebál se jí ublížit.*
*Měl zde jakousi zakázku, přeci jen zde bydlí pár zlobivejch upíru a bezdomovcu, kteří udělali něco co neměli a tak s několika muži se vydal vykonat práco, která jim byla souzená. Už tím že sem vlezl, vědělo plno znich že je zle. Nebyl jediným Mafiánem v NY, ale také nebyl ten co si nechává něco líbit a kort když mu někdo sáhne na rodinu. Proto našli dotyčného, kterého hledali a tahali z něj informace do té doby dokud nezařval a nezemřel v bolestech. Konečně se vraceli zpátky. když prošli okolo zvláštní dívky. Nějak nikdo nereágoval, až na Victora, který se zatavil a zavrčel. Chlapci zastavili a on sledoval dívku od krve. Ta vůně byla jasné, ale ty vlasy mu tak jasné nepřišli.* Maritriss? *Ozval se jeho hlas, který byl dost hrubý a on dívku pozoroval, byl připravený ji nechat chytit muži okolo sebe a nebál se jí ublížit.*
*Jack ani nestihne reagovat a už je na stěně.* Hej... Hej!* Dostane ze sebe.* To já nechci. Sakra o co jde?!* Zakňučí a pomocí telekineze mu rozevře ruce a dostane ho od sebe dál, aby mohl vyklouznout. Stoupne si stranou a zamračí se. Na ulici nikdo není, ale i tak nasadí kapuci. Jack ho vyděsil, ale ne tolik jako Asmodeus.* Jacku!* Zakřičí na něj a udělá to jediné, co ho napadne. Dá mu facku.*
*Posouvala se vpřed a pomalu si uvědomovala, že začíná lehce kulhat, ale teď se nemohla na své pravé koleno podívat. Jen dál kráčela skoro úplnou tmou, kterou projasňovaly jen velmi slabé, skomírající žárovky, jenž byly v některých místech prasklé. Byla si jistá, že případní upíři z ní cítili andělskou krev, ale doufala, že pach její vlastní krve - čerstvý, jelikož krev stále tekla - je odradí a nebudou dostatečně hloupí na to, aby se pokoušeli o to, ji kousat. Kolem ní prošli nějací muži. Sklopila hlavu a hleděla si svého, protože jí bylo jasné, že tohle je nejmenší cesta odporu. Tušila, že mafie má tohle místo za ráj, protože se zde docela dobře dali ztratit lidi. Když se však jeden z nich zastaví, tak hlavu zvedne. Zavrčel. On doslova zavrčel. Okamžitě přestane postupovat vpřed a klopýtne dva kroky zpátky. Jen co zaslechne své jméno, tak udělá pro jistotu ještě jeden krok, protože si přiřadí hlas ke tváři...a jakého jiného vlkodlaka mimo Dadul zná? Žádného o které by třeba jen věděla.*Ano...?*Vydechne opatrně tázavým tónem a uvažuje, zda si změnit vlasy na svou pravou barvu, ale kdo ví, zda jsou jeho chlapi vlkodlaci nebo civilové se zrakem. Nebude to pokoušet. Připraví se udělat další krok zpět.*
*Posouvala se vpřed a pomalu si uvědomovala, že začíná lehce kulhat, ale teď se nemohla na své pravé koleno podívat. Jen dál kráčela skoro úplnou tmou, kterou projasňovaly jen velmi slabé, skomírající žárovky, jenž byly v některých místech prasklé. Byla si jistá, že případní upíři z ní cítili andělskou krev, ale doufala, že pach její vlastní krve - čerstvý, jelikož krev stále tekla - je odradí a nebudou dostatečně hloupí na to, aby se pokoušeli o to, ji kousat. Kolem ní prošli nějací muži. Sklopila hlavu a hleděla si svého, protože jí bylo jasné, že tohle je nejmenší cesta odporu. Tušila, že mafie má tohle místo za ráj, protože se zde docela dobře dali ztratit lidi. Když se však jeden z nich zastaví, tak hlavu zvedne. Zavrčel. On doslova zavrčel. Okamžitě přestane postupovat vpřed a klopýtne dva kroky zpátky. Jen co zaslechne své jméno, tak udělá pro jistotu ještě jeden krok, protože si přiřadí hlas ke tváři...a jakého jiného vlkodlaka mimo Dadul zná? Žádného o které by třeba jen věděla.*Ano...?*Vydechne opatrně tázavým tónem a uvažuje, zda si změnit vlasy na svou pravou barvu, ale kdo ví, zda jsou jeho chlapi vlkodlaci nebo civilové se zrakem. Nebude to pokoušet. Připraví se udělat další krok zpět.*
*Sledoval tu malou čarodějku a lehonce pěnil. Nechápal co zde dělá a ještě než se ozvala, napsal Jackovi smsku. Chtěl vědět zda je v pohode. Pak však promluvila a on jí probodl pohledem.* Můžeš mi říct co tady děláš? Sama, od krve, s jinými vlasy a ještě k tomu v tuhle dobu? Ještě řekni, že zde ukrývíš tu malou krysu jménem dadul a roztrhnu tě jako hada a moji chlapy my s tim radi pomohou.* Kdyby mohl, tak se snad naježí, ale co slo tak bylo zavrceni. Muži byla taková směska. Nekdo vlkodlak, nekdo čarodej a nekdo ferin. On si vybiral vždy ty nejschopnesi.* Varuji tě Triss, jestli je něco Jackovi půjdeš na pekáč a Nate do omáčky! *Štěkl na ní a silne ji chytil za zapesti a pritahl k sobě, kdyby mu náhodou chtěla utíct.*
*Sledoval tu malou čarodějku a lehonce pěnil. Nechápal co zde dělá a ještě než se ozvala, napsal Jackovi smsku. Chtěl vědět zda je v pohode. Pak však promluvila a on jí probodl pohledem.* Můžeš mi říct co tady děláš? Sama, od krve, s jinými vlasy a ještě k tomu v tuhle dobu? Ještě řekni, že zde ukrývíš tu malou krysu jménem dadul a roztrhnu tě jako hada a moji chlapy my s tim radi pomohou.* Kdyby mohl, tak se snad naježí, ale co slo tak bylo zavrceni. Muži byla taková směska. Nekdo vlkodlak, nekdo čarodej a nekdo ferin. On si vybiral vždy ty nejschopnesi.* Varuji tě Triss, jestli je něco Jackovi půjdeš na pekáč a Nate do omáčky! *Štěkl na ní a silne ji chytil za zapesti a pritahl k sobě, kdyby mu náhodou chtěla utíct.*
*Nadechne se a uprostřed nádechu se zasekne.*Dadul? Ona není na stanici?*Zarazí se nechápavě a potom se chytí za hlavu.*Bože tak já ti ji svěřím...*Chce začít lamentovat, ale raději se hodně rychle zarazí.*/Kolik vlastně uběhlo hodin? Už asi hodně co?/*Napdne ji najednou. Když se rozdělila se Sebastianem a Grace, tak byly nejvíce tři odpoledne. Je možné, že tu byla tak dlouho, že už se setmělo? Dávalo by to smysl. Nohy ji bolely jako čert.*Nevím jak ti vysvětlit, co tu dělám, ale nikoho jsem nezabila. Jen je trochu těžký se nenápadně pohybovat po městě od krve, zvlášť když nejsi úplně neznámý člověk pro média...*Zkusí mu to vysvětlit lehce provinilým hlasem a pokouší se nedbát na jeho výhružky. Vzhledem k tomu, že zmínil její vlasy, tak jí je jasné, že svědci jejich hovoru nejsou civilové, proto si je změní na přirozenou barvu. Když si ji k sobě přitáhne za zápěstí, tak k němu klopýtne a zapře se o něj dlaní, čímž mu zanechá pravděpodobně na oblečení otisk, ale za ten si může sám. Bolestivě sykne a vyčítavě se podívá na Victora.*Au...Nejsem blbá abych utíkala. Nemusíš mě držet.*Zavrčí na něj podrážděně a cukne mu rukou, aby ji pustil. Hned na to jejímu mozku dojdou jeho slova.*Počkat, co je s Jackem? Stalo se mu něco?*Zeptá se okamžitě ustaraně a přemýšlí, co ona a Nate mohli provést Jackovi, že by po nich šel. Naposledy ho viděla na Jackově párty. Do čeho je tedy zapojená? Nechápavě svráští obočí.*
*Nadechne se a uprostřed nádechu se zasekne.*Dadul? Ona není na stanici?*Zarazí se nechápavě a potom se chytí za hlavu.*Bože tak já ti ji svěřím...*Chce začít lamentovat, ale raději se hodně rychle zarazí.*/Kolik vlastně uběhlo hodin? Už asi hodně co?/*Napdne ji najednou. Když se rozdělila se Sebastianem a Grace, tak byly nejvíce tři odpoledne. Je možné, že tu byla tak dlouho, že už se setmělo? Dávalo by to smysl. Nohy ji bolely jako čert.*Nevím jak ti vysvětlit, co tu dělám, ale nikoho jsem nezabila. Jen je trochu těžký se nenápadně pohybovat po městě od krve, zvlášť když nejsi úplně neznámý člověk pro média...*Zkusí mu to vysvětlit lehce provinilým hlasem a pokouší se nedbát na jeho výhružky. Vzhledem k tomu, že zmínil její vlasy, tak jí je jasné, že svědci jejich hovoru nejsou civilové, proto si je změní na přirozenou barvu. Když si ji k sobě přitáhne za zápěstí, tak k němu klopýtne a zapře se o něj dlaní, čímž mu zanechá pravděpodobně na oblečení otisk, ale za ten si může sám. Bolestivě sykne a vyčítavě se podívá na Victora.*Au...Nejsem blbá abych utíkala. Nemusíš mě držet.*Zavrčí na něj podrážděně a cukne mu rukou, aby ji pustil. Hned na to jejímu mozku dojdou jeho slova.*Počkat, co je s Jackem? Stalo se mu něco?*Zeptá se okamžitě ustaraně a přemýšlí, co ona a Nate mohli provést Jackovi, že by po nich šel. Naposledy ho viděla na Jackově párty. Do čeho je tedy zapojená? Nechápavě svráští obočí.*
*Chlapy na něj jen koukali, nic nedělali a on silně drtil zápěstí Triss. poslouchal jí co říká a měl ještě větší vztek než předtím. Však otom se otočil na Marca a vydechl.* Napiš Alonzovi jestli je u Jacka a jestli on tam je. *Hlesl k němu a zadíval se Triss do očí. Ty jeho měli zářivou zlatou barvu. Když se mu Tris vytrhla skoro až na ní štěkl a měl chuť ji chytit pod krkem.* Dadul je pod ochranou Dariuse a ty? Nikoho jsi nezabila jdou po tobě média? Jak zajímavě! *Promluvil k ní chladně a Marco se na nej podíval.* Jacka nemohou najít. *Promluvil tiše a on vzteky zrudl.* Ty nevíš co je s Jackem? Ty nevíš co se mu stali, kdyz jste naháněli toho zkurveného démona? *Zařval na ní a probodl ji pohledem, mnohemvíce než předtím.* Neřešil to že má špinavou košil, ale řešil to že má vztek na celý svět.* Nejsi blbá aby jsi utíkala? Měla by jsi běžet a rychle, protože ted si zahrajeme na kočku a na myš!! Budu te tak dlouho honit, dokud nepadneš a neumřeš v bolestech! *Zařval na ní znova a hlasitěji, když mu praskli kosti a on on ní kus odstoupil.*
*Chlapy na něj jen koukali, nic nedělali a on silně drtil zápěstí Triss. poslouchal jí co říká a měl ještě větší vztek než předtím. Však otom se otočil na Marca a vydechl.* Napiš Alonzovi jestli je u Jacka a jestli on tam je. *Hlesl k němu a zadíval se Triss do očí. Ty jeho měli zářivou zlatou barvu. Když se mu Tris vytrhla skoro až na ní štěkl a měl chuť ji chytit pod krkem.* Dadul je pod ochranou Dariuse a ty? Nikoho jsi nezabila jdou po tobě média? Jak zajímavě! *Promluvil k ní chladně a Marco se na nej podíval.* Jacka nemohou najít. *Promluvil tiše a on vzteky zrudl.* Ty nevíš co je s Jackem? Ty nevíš co se mu stali, kdyz jste naháněli toho zkurveného démona? *Zařval na ní a probodl ji pohledem, mnohemvíce než předtím.* Neřešil to že má špinavou košil, ale řešil to že má vztek na celý svět.* Nejsi blbá aby jsi utíkala? Měla by jsi běžet a rychle, protože ted si zahrajeme na kočku a na myš!! Budu te tak dlouho honit, dokud nepadneš a neumřeš v bolestech! *Zařval na ní znova a hlasitěji, když mu praskli kosti a on on ní kus odstoupil.*
*Ani nevníma, že mu Jack vykĺzne. Podmračene sa naňho pozrie. Ale miesto neho vidí iba svojho nepriateľa, ktorý mu spôsobil hromadu bolesti a zanechal na jeho tele množstvo jaziev. Urobí k nemu krok a dostane facku. V tom momente okolo sa všetko vyjasní. Vidí ulicu. Vidí Jacka. Zamrká a začne zrýchlene dýchať.* Kotě? *Povie priškrteným hlasom a roztrasie sa. Nie je si istý či to čo vidí je pravda alebo len další preľud. Pomaly klesne na kolena pričom lapá po dychu. V tvári má stále ten vystrašený vyraz ale pre zmenu už pôsobí prítomne.*
*Jack se na Jacka dívá a jakmile ho osloví tou správnou přezdívkou, tak si oddechne.* Uff... chlape...* Podívá se na něj a klekne si k němu.* Hej... Co kdybys šel ke mě se prospat a řekl mi, proč tu ve spánku chodíš a bojuješ?* Zeptá se ho klidně a natáhne k němu ruku. Je mu jasné, že iluzi se pro dnešek nechá. Už jen proto, aby ho ještě víc neděsil a nestresoval.* Doma ti dám koláč dýňový.* Usměje se na něj a jemně ho vezme za ruku.* Pojď.* Pobídne ho a mluví na něj mile a jemně. Nechce ho odehnat.*
*Triss ucítí prasknutí v zápěstí a vykřikne bolestí. Do očí se jí nahrnou slzy. Přitáhne si vyděšeně ruku k hrudi. S hrůzou sleduje jak se zbarví Victorovy oči do zlata a klopýtne dozadu.*Můj otec je politik, myslíš si, že nejsem známá?!*Vyjekne Triss a ve chvíli kdy je oznámeno, že Jacka nemohou najít, tak se zhrozeně podívá na muže, co to oznámil. Nezajímá ji už Jack, ale to, že jí ten muž nejspíše podepsal rozsudek smrti.*Já ani nevím kurwa, že tam byl!*Zakřičí na něj nazpátek zoufale a zajede si prsty do vlasů, čímž si je zakrvaví, ale to je jí jedno.*Ne...Victore ne...nedělej to. Prosím...prosím ne...*Začne mumlat a absolutně neví, zda se nehýbat nebo utíkat. Celá se začne třást a ze rtů jí unikne vyděšený vzlyk, když k němu natáhne ruce v smířlivém gestu - dlaněmi napřed. Jedno ruka má zápěstí nepřirozeně zalomené a kape z něj i krev, protože dlaň je rozříznutá, zatímco tu druhou má v pohodě. Zatím.*Prověř si moje vzpomínky, jestli chceš, ale já...já nevím kde je Jack...*Pokračuje ve strachu a ani ji nenapadne, že Victor sám touto schopností neoplývá a ani netuší, že s sebou nějaké čaroděje má.*
*Triss ucítí prasknutí v zápěstí a vykřikne bolestí. Do očí se jí nahrnou slzy. Přitáhne si vyděšeně ruku k hrudi. S hrůzou sleduje jak se zbarví Victorovy oči do zlata a klopýtne dozadu.*Můj otec je politik, myslíš si, že nejsem známá?!*Vyjekne Triss a ve chvíli kdy je oznámeno, že Jacka nemohou najít, tak se zhrozeně podívá na muže, co to oznámil. Nezajímá ji už Jack, ale to, že jí ten muž nejspíše podepsal rozsudek smrti.*Já ani nevím kurwa, že tam byl!*Zakřičí na něj nazpátek zoufale a zajede si prsty do vlasů, čímž si je zakrvaví, ale to je jí jedno.*Ne...Victore ne...nedělej to. Prosím...prosím ne...*Začne mumlat a absolutně neví, zda se nehýbat nebo utíkat. Celá se začne třást a ze rtů jí unikne vyděšený vzlyk, když k němu natáhne ruce v smířlivém gestu - dlaněmi napřed. Jedno ruka má zápěstí nepřirozeně zalomené a kape z něj i krev, protože dlaň je rozříznutá, zatímco tu druhou má v pohodě. Zatím.*Prověř si moje vzpomínky, jestli chceš, ale já...já nevím kde je Jack...*Pokračuje ve strachu a ani ji nenapadne, že Victor sám touto schopností neoplývá a ani netuší, že s sebou nějaké čaroděje má.*
*Trasie sa ako osika. Snaží sa dostať pod kontrolu. Aspoň minimálne dych trochu spomaliť. Cíti ako prudko mu bije srdce. Najradšej by sa zložil do malého klbka a ležal dokiaľ by to neprešlo. Počúva Jacka a moc si nespája slova čo hovorí ale chytí sa jeho ruky a keď sa poriadne vydychat tak sa aj postaví na roztrasené nohy. Zaklipká očami a trichu zavravora ako zabojuje s práškami na spanie ale ide s Jackom tam kam ho zavedie. Ako vystrašený školák za svojou mamou.*
*Kebyže má priznať, že po tom drinku od Shan sa vyspal ako nemluvňa, tak by si radšej odstrelil nohu. Stále sa hnevá, že ho zdrogovala. A taktiež si nechce priznať, že je fakt chorý. Zastaví s policajným autom pred verejnou knižnicou a na moment sa oprie. Vyloví z bundy, ktorú má pohodlnú na sedadle spolujazdca, pár paralenov a zapije to vodou z fľašky. Cíti sa nahovno.* /Hurá do práce./ *Ani v jeho hlave to neznie veselo. Vypotáca sa z auta a snaží sa nájsť nejakú stabilitu. Až keď má pocit, že sebou nekecne na chodník tak sa vydá do knižnice. Na sebe má tmavomodrú košeľu, ktorú sa neunúval zastrčiť do riflí. Aspoň sa pod ňou skryje zbraň v puzdre a odznak. Nebyť opálenia a pehatého nosu tak by bol vďaka chorobe biely ako stena. Takto vyzerá relatívne normálne až na tmavšie kruhy pod očami. Vojde teda dnu a potlačí nutkanie si kýchnuť. Miesto toho teda popotiahne a skúsi u seba nájsť vreckovku, ktorú nemá.* /Sakra. Mal som nejaké pri sebe… alebo som ich nechal v aute./ *Povzdychne si a rozhliadne sa naokolo. Vyzná sa vo všetkom možnom ale v knižničnom poriadku nie. Tak sa teda vydá na prepážku. Tam uvidí mladú slečnu. Prístupy bližšie ale drží sa od pultu asi na meter. Predsa len korona situácia a on navyše vyzerá ako keby prenášal všetko možné. Aj nemožné. Alebo sa tak aspoň cíti.* Dobrý deň. Prosím vás vedeli by ste mi poradiť? *Opýta sa slušne, s vážnym výrazom a so zachrípnutým hlasom.*
*Triss si opřela hlavu na moment o zeď. Aspoň už ji tolik nepobolíval krk od toho, jak ji za něj Jackův snoubenec chytil a zvednul ji do vzduchu. Možná se neměla pokoušet získat Jackovi čas, aby dostal svou magii pod kontrolu, ale nemohla si pomoct. Hlavně si nemohla pomoct od myšlenky usmířit se s vlkodlakem, který viděl jak ji Jack líbal. Tedy respektive jak se líbali, vzhledem k tomu, že mu to Triss prakticky bez váhání oplácela.*/Jsi blbka./*Pomyslí si na svůj účet a promne si zápěstí. Konečně zmizely i poslední modřiny na rukou a břiše. Po škrábancích až na menší jizvičky taky nezbývalo mnoho. Největší problém teď měla s modřinami na krku, které zakrývala černomodrým šátkem, ačkoliv už nebyly skoro vidět. Mimo to na sobě má černé riflové kraťasy a triko s krátkým rukávem. Na nohou černé konversky. Jediné, co je světlé jsou prsten, náušnice a jmenovka na hrudi, co hlásá "Triss". Náušnice, které skrývají kočičí zornice a prsten, který skrývá jizvy po matčině tyranii...a šupiny na noze. Povzdechne si a usadí se k počítači, kde si vezme do ruky tužku a do bločku si začne psát nahodilé rýmy. Když pak na ni někdo promluví, tak zvedne hlavu. Ani si nevšimla, že někdo přišel.*Dobrý den i vám.*Odpoví slušně a odkašle si, protože jí málem vynechá hlas.*Samozřejmě, záleží s čím.*Usměje se na muže, který je nepochybně pohledný, ale po události s Jackem a Viktorem si není jistá, jestli je to pro ni dobře.*
*Prikývne a urobí jeden krok vpred. Zloží si ruky na hrudi a nakloní mierne hlavu nabok. Pritom síce cíti ako jedna nosná dierka sa mu uvoľní a druha naopak upchá tak, že ani chlp by ňou neprešiel ale tvári sa ako keby sa nič nedialo.* Zháňam literatúru, ktorá sa zaoberá okultizmom a satanizmom. Taktiež históriu s tým spojenú a tiež by ma zaujimalo, či sa dajú u vás pozrieť aj staré novinové články. *Vysolí to bez okolkov na ňu. Stále sa pritom tvári vážne ako keby sa skôr pýtal na počasie.*
*Pozoruje spíše obranné gesto toho muže i to jak nakloní hlavu. Nemá tušení, co z něj vypadne, ale nějak se jí ten vážný výraz nepozdává.*/A to je s podivem, když vezmu v potaz věčně mrzutého Sebastiana.../*Napadne ji a mírně se pousměje. Snaží se onen výraz udržet i poté, co se dozví jakou literaturu shání. Tohle by čekala spíš u nějakých náctiletých než u dospělého muže, ale budiž. Své překvapení omezí jen na zamrkání a odpoví nejprve na poslední část otázky.*Novinové články najdete támhle v rohu v těch šanonech. Řazeny jsou dle roku a měsíce, takže by to mělo být přehledné. Ke knihám vás zavedu.*Odpoví s téměř profesionálním klidem a znovu je vděčná za talent na herectví. Podívá se krátce na mapku a polepe si ortézou na pravém prsteníčku na čelist - konečně půjde tento týden dolů! Pak, když se ujistí, kde knihy jsou, mu pokyne, aby ji následoval a vyrazí k místu.*
*Zámerne nemá dôvod ju nejako rozrušovať svojim výrazom ale on sa tak tvári väčšinu času. Pozorne ju sleduje… alebo aspoň tak ako mu to mierna malátnosť z choroby dovolí. Všimne si ako zamrká a pochopí z toho, že jeho požiadavka pravdepodobne nepatrí medzi tie štandardné. Ale aby vynaložil snahu to vysvetliť? Nie.* /Načo by som to mal vysvetľovať? Pre mňa, za mňa si tu môžem citat aj kamasutru. Čo vlastne by možno bolo zaujímavé…/ *Pozrie sa smerom k šanonom. V duchu len zaplače nad tým, že to nie je v nejakej elektronickej forme. Neteší sa na to, že sa tým bude prehrabovať.* /Tu strávim roky. Načo sa zaoberať Jasonom keď skysnem pri šanonoch./ *Pohľadom sa vráti k slečne. Všimne si menovku a trochu prižmúri oči, aby na tú diaľku videl jej meno.* /Triss. To mi je nejaké povedomé./ *Ale viac sa tým nezaoberá. Keď mu pokynie tak ide za ňou. Uvoľní trochu svoj postoj, najmä zložené ruky na hrudi. Nasleduje ju do príslušnej uličky a prejde očami regál.* Vyznáte sa v tejto tématike? *Opýta sa jej a pristúpi bližšie k regálu. Natiahne sa po jednej knihe a neuvedomí si, že sa mu košeľa nadvihne a odhalí zbraň v púzdre. Zoberie knihu a pozrie sa na ňu. Vytiahol akurát niečo o pálení čarodejníc. Nadvihne jedno obočie.* /Fajn… toto bude hľadať ak ma Heller naštve./
*Celkem ji znervózňovalo, že ho měla za zády a to jak ji předtím propaloval pohledem, jakoby něco provedla taky nepomohlo. Při jeho otázce zvedne obočí a skoro cítí, jak jí v hlavě šrotují kolečka při vymýšlení odpovědi, protože přeci jen čaroděj má pravděpodobně celkem blízko k okultizmu i satanizmu...z pohledu věřících hlavně. Odpověď však není úplně třeba, protože než se k ní dostane, tak jí pohled uvízne na pouzdře se zbraní. Viditelně zbledne, což může působit zvláštně, vzhledem k tomu, že je opálená od sluníčka. Ne nijak přehnaně, ale přeci. Promne si krk a trochu zasykne, když se dotkne modřiny. Stejně zrak neodtrhne od zbraně. Odkašle si a opatrně ucouvne.*Ne pane. Nijak zvlášť.*Odpoví po delší pauze a zatěká pohledem k jeho rukám, ve kterých drží knihu o upalování čarodějnic. Jaká to ironie. Byla by se ušklíbla, kdyby si byla jistá, že nemá plánu ji v příští vteřině zastřelit. Napojí se na jeho mysl, aby zjistila, co že to má v plánu.*
*Zachytí jej syknutie. Teda… s tým ako má mierne zalahnuté v ušiach je to aj zázrak počuť tak tichý zvuk. Zamračí sa a poočku na ňu pozrie. Lenže viac ho zaujme kniha.* /Nejak dlhá pauza na odpoveď./ *Napadne mu mierne podozrievavo a potom vráti knihu tam odkiaľ ju zobral.* /Na teraz takú literatúru nebudem potrebovať./ Nijak zvlášť. *Prevalí to cez jazyk ako keby sa pohrával s jej slovami. Čo vlastne aj robí. A malo by to aj väčší efekt ak by nebol zachrípnutý.* Ale s touto literatúrou ste sa už stretli. *Len konštatuje a vytiahne druhú knihu.* /Rituály naprieč časom. Dobre, toto môže byť fajn začiatok. Možno v tom nájdem nejaké vodítka./ *Pohľadom prejde z kníh plynulo na Triss. Prezrie si ju od hlavy až po päty.* Ste v poriadku? *Opýta sa ledabolo a znova zablúdi k titulom. Teraz vytiahne knihu s názvom - krvavé obety.* /Tak aj teba si prečítam. Možno by to chcelo nejakého upíra čo takéto veci zažil./ *Poťažká si knihu v ruke a pridá ju k tej prvej.*
*Když zopakuje to, co před chvílí řekla, tak se zhoupne na patách. Znělo to blbě, když to po ní zopakuje. Rozhodně to znělo blbě. Nad jeho konstatováním se jen zavrtí a pod jeho pohledem se donutí zůstat klidně stát. Doslova zamrzne na místě a pozoruje zbraň vyčnívající ven, protože košile se mu vyhrnula, když se předtím natáhnul pro knihu, a teď zůstala zaseklá mezi tělem a zbraní. Z jeho myšlenek nevyčetla nic ohledně toho, zda chce použít zbraň, takže při jeho otázce si promne si kořen nosu.*Byla bych mnohem víc, kdybych věděla z jakého důvodu máte zbraň.*Odpoví opatrně a vzhledem k tomu, že se jí poslední slovo zadrhlo v krku ho zopakuje ještě jednou. Nad jeho poslední myšlenkou překvapeně nasaje vzduch do plic a ve chvíli, kdy si uvědomí, že teď neměla důvod na nic reagovat odvrátí pohled k regálům.*Hledáte konkrétní knihu?*Zkusí to opatrně a přejde k regálu, aby se nějak rozptýlila a nesledovala muže před sebou. Přeci jen mu to může být nepříjemné. A jí ostatně taky. Byl pěkný, to ano, ale byl civil.*/Jak to, že ví o světě stínů?/*Pomyslí si zmateně a zatahá si za cíp šátku, což není dobrý nápad, když ho tím lehce potáhne a odhalí tak stále vcelku výrazné otisky prstů. Po chvíli ale stejně mimoděk pohodí vlasy, které to zakryjí.*
*Všíma si ako sa zavrtí.* /Aha, tak zbraň ju tak rozrušuje?/ *Nadvihne obočie a skoro neznateľne mu cukne kútik úst. Nevykoná žiadnu snahu, aby zbraň zakryl. Ani si neskontroluje košeľu, ktorá sa o ňu zasekla. Neodpovedá jej na otázku.* /Aj keď je pravda, že dnes má zbraň hocikto. Ani sa nedivím jej reakci len teda dúfam, že mi tu neodpadne./ *Znova ju prebehne svojimi celkom chladnými, modrými očami. Aj napriek tomu, že má mierne zvýšenú teplotu. Môže ďakovať paralenom, že práve nehorí. V tichu knižnice aj cez zalahnuté ucho počuje ako sa nadýchne.* /Rozrušená? Možno zlá skúsenosť so zbraňami./ *Dedukuje si v duchu a venuje sa knihám.* Vlastne ani nie. Potrebujem sa dostať do tejto problematiky, aby som ju lepšie pochopil. Niekedy keď riešite určitý problém je dobre sa na to pozrieť z druhej perspektívy. *Odpovie jej a spočinie na nej pohľadom. Popravde ho celkom baví to jej rozrušenie.* /Jackie, je to zlé. Karma ťa potrestá./ *V duchu nad svojim ja nakrčí nos a zavrie ho do komory. Má pocit, že karma ho potrestala na niekoľko rokov dopredu. Všimne si ako potiahne za šatku a uvidí modriny. Privrie oči. Koľkokrát za život videl také modriny? Ani by to nevedel zrátať. Modriny mu zmiznú z oči ale jeho zamračený výraz, ktorý sa mu usadil na tvári ostáva. Vráti sa spat ku knihám. Vytiahne jednu s názvom - história satanizmu.* /Kam prídem tam mám prácu. To mám za tú dlhú dovolenku u rodičov. Alebo za to, že sa vyhýbam Jasonovi. Mal by som sa s ním už stretnúť./ *Povzdychne si.* Niekto Vám ublížil?
*Přikývne nad jeho vysvětlením a pousměje se. Jeho myšlenka tak nějak dokázala, že zbraň neměla s jeho návštěvou žádnou spojitost a to ji trochu uklidnilo. Ne úplně, ale trochu ano. Prolétne pohledem tituly a zastaví se na některých, které zná. Neznámý měl pravdu. Triss neměla moc zkušeností s tématikou, kterou hledal, ale z dob mládí nějaké měla. Vytáhne hned pár knih, mezi kterými je Satanská bible od Antona LaVey, Satanova církev od Julese Boise, Okultní dějiny od Rudolfa Steinera a Chraň nás od zlého od Ralpha Sarchieho a Lisy Coolové, což se shodou okolností odehrává i v New Yorku.*Možná by vás zaujaly tyto knihy…*Nadhodí a natáhne ruce směrem k němu. Nad jeho otázkou odvrátí pohled a dá si na čas.*Ten zlomený prst je z přepadení a modřiny po něm už dávno zmizely, pokud vás zajímá tohle.*Odpoví lehce vyhýbavě, ačkoliv tuší, že se ptá spíše na ty na krku. Neví jestli by bylo dobré mu odpovídat. Co je vůbec zač, že se ptá? Psycholog? Doktor? Policajt? Trochu svráští obočí a pak potřese hlavou.*Jestli tu budete dlouho mohu vám nabídnout kafe nebo čaj, ale teď už bych se měla vrátit k recepci.*Vymluví se. Tedy ne úplně. Měla by být na recepci, ale spíše ji znervózňovala ta zbraň a to jak se mračil. Chvilku uvažuje i nad jeho myšlenkou o nějakém Jasonovi, ale možná myslí někoho jiného než vílího krále.*
*Sleduje ako vyberá knihy. Podľa toho s akou istotou vyberá tituly tak usudzuje, že už sa s nimi stretla.* /Bingo. Tak som mal pravdu./ *Zatetelí sa jeho chlapské ego.* Možno áno. *Preberie si od nej knihy a pozrie na tu čo je h**e. Ale potom svoj pohľad zabodne do Triss. Pozorne ju sleduje ako keby ju analyzoval.* Prepadnutie je bohužiaľ v New Yorku na dennom poriadku. Lenže mňa skôr zaujíma váš krk. Ďalšie prepadnutie? Žiarlivý priateľ? Alebo skôr náruživý? Pripadne niekto iný? Fyzické násilie by sa nemalo brať na ľahkú váhu. *Povie jej a čaká na reakciu. Pritom sa ležérne oprie ramenom o regál. Sleduje slečnu pred sebou a premýšľa.* /Skutočne by som bol nerád ak by skončila na pitevnom stole. Možno len vidím všetko čierno. Ale radšej bude paranoidný než, aby som si vyčítal, že som nijako nepomohol. S tým prípadom požiadam niekoho o pomoc. Asi by som mohol aj Jasona poprosiť… predsa len on možno vie viac ako vila. Koľko má vlastne rokov? Sakra./ Ten čaj by sa hodil, ďakujem. Určite sa tu zdržím na dlho. *Pozrie na knihy a keď si ešte predstaví tie šanóny…*
*Triss ho nechá, aby si převzal knihy a svěsí ruce. Když spustí svůj monolog, tak se na něj nevěřícně dívá. Proč ho to zajímá? Vždyť ji nezná. Ani se nemusí starat...k čemu mu to bude vědět? Když zmíní její krk, tak se ušklíbne.*Kdybyste byl upír bála bych se o svůj krk více.*Pokusí se o žert a věnuje mu chabý úsměv.*Ale obávám se, že to byla i moje vina proč k tomu došlo.*Usměje se Triss s červenými tvářemi a do hlasu jí prosákne menší vlna vzteku na sebe samotnou. Zhluboka se nadechne a pozoruje, jak je pohodlně opřený. Vnímá jeho myšlenky v hlavě, jakoby byly jeho vlastní a zamrká, když zmíní znovu jméno Jason a posléze vílu. Tak přeci jen zná pravděpodobně vílího krále. Stáhne se a ponechá myšlenky jen jemu. Nechce se dozvědět víc věcí, než by bylo potřeba. Stejně jí na rty vrátí úsměv to, že ji ten cizinec nechce vidět na pitevním stole.*Jaký pijete?*Zeptá se Triss a přestane si mnout modřiny na krku.*
/Pravda, ak by som bol upír tak by ma jej krk zaujímal iba ako instantná polievka./ *Popravde ho jej vtip pobavil ale v tvári to nijako neodzrkadlí. Ani jej na to nijako neodpovedá. Zaujme ho to ako sčervenie a akým tónom hovorí o svojej chybe. Nakloní hlavu zas do druhej strany, zaujatý jej reakciami.* /Asi som v práci už príliš dlho keď mám tendenciu všetko analyzovať./ Vina, nevina… konflikty alebo nezhody sa dajú riešiť aj inak než tým, že vás niekto chytí pod krk. Napríklad som počul, že diskusia je dobrý prostriedok na vyhnutie sa fyzickému násiliu. /Nie vždy ale občas to pomôže. Ale fakt len občas./ *Snaží sa jej trochu oponovať. Nijak násilne, hlas sa snaží udržiavať vyrovnaný a pokojný. Čo je celkom ľahké keďže ho bolí v krku. Ako keby prehltol šmirgeľ. Myšlienky sa mu na chvíľu zatúlajú ale pritom ostražito sleduje slečnu. Hlavne to ako sa dotýka krku.* /Snáď z toho nemá nejaké trauma./ Výber čaju nechám na vás. Nie som v tomto prieberčivý. /Ale ak by tam dala aspoň štyri alebo päť lyžičiek cukru… tak z teba bude týmto tempom cukrovkár, Jackie./ *Nevrlo si v duchu dodá. Odlepí sa od regálu a mierne s ani zatočí hlava. Ale iba mierne, takže len na moment postojí a potom sa vydá smerom kde sú šanóny, aby s nimi mohol pracovať. Keď sa tam dostane tak zloží literatúru na stôl, pritiahne si k sebe nejaký notes čo ostal na stole a tiež si skonfiškuje pero.* /V mene zákona sa zabavuje… takže čo najskôr? Naštudovať si základy satanizmu alebo sa pozrieť na vraždy alebo záhadné udalosti v New Yorku?/ *Pozrie na knihy a potom na šanóny. A potom späť na knihy. Usadí sa a otvorí jednu z kníh a začne študovať.*
Myslím, že byl v právu.*Podotkne ještě a zavrtí hlavou.*Ale nezatěžujte se tím.*Dodá hned na to a mírně se pousměje. Muž naproti ní jí začíná být vcelku sympatický i přes fakt, že mu u pasu vyčnívá pistole. Povzdechne si a s přikývnutím vyrazí udělat ten čaj, jelikož už nic nedodával. Vybere zelený, který je dobrý na energii - dokonce více jak káva. Nechá uvařit vodu a mezitím si prohlédne kamery. Muž se zbraní se přesunul k šanonům i s knihami a Triss se pousměje. Zvedne hlavu a tím směrem se zadívá, jelikož zrovna studuje jednu z knih. Pousměje se a zajde zpátky do kuchyňky, kde zaleje sáček horkou vodou a u toho si pobrukuje jednu ze svých písní. Počká tři minutky načež sáček vyhodí, nakape do čaje trochu citrónu a na talířek přihodí pár sáčků s cukrem, pokudby sladil. Med bohužel nemá. Vezme hrnek i s talířkem a opatrně mu to nese, aby nevylila. S úsměvem položí hrnek před něj a popřeje mu "hodně štěstí", s čímž se vydá zpět k recepci.*
Zaťažovať sa je obsah mojej práce. *Dodá potichu, čo v knižnici aj tak vyznie celkom nahlas. Vydá sa s knihami k šanónom a usadí sa. Zoberie si teda notes s perom a začne si spisovať dôležité body. Ide systematicky.* Díky. *Zamumle Triss za čaj ale inak je úplne ponorený v knihe. O chvíľu otvára druhú, aby si overil nejaké informácie alebo doplnil. Do papierov si značí alebo škrtá. Kým sa dostane k čaju tak už je celkom vlažný. Nad všetkými informáciami sa mračí ako sa snaží sústrediť. Mobil mu začne vibrovať a vyhrávať pesničku hakuna matata. Automaticky prijme hovor.* Porter. *Štekne naštvane do mobilu pričom v knižnici je to skoro ako keby vystrelil. Zamračí sa ešte viac a celkom svižne sa postaví a prejde k šanonom.* Roky… fajn a čo ešte?... *Pritom jednou rukou vyťahuje potrebné šanóny.* Máš viac detailov?... dobre… zisti mi viac… nezaujíma ma to, zisti viac… to zariadim… čau. *Celú dobu znie počas hovoru panovačne. Zloží mobil a vytiahne ešte ďalšie šanóny. Všetko to presunie na stôl a začne v nich precízne listovať.*
*Brunetu vyruší zvuk telefonu přehrávající píseň tolik známou z Lvího krále. Poněkud překvapeně se podívá směrem k muži se zbraní, který se do telefonu ohlásí jako Porter. Rozhlédne se po knihovně a jsou tam lidi, kteří se nesouhlasně, ba přímo naštvaně mračí. Triss je spíš překvapená z tónu hlasu, jaký použil, ale chápe, že musí zasáhnout. Proto vstane a jde ke stolu, kde si odkašle a klidným lehce ztlumeným hlasem promluví.*Musím Vás požádat, abyste dodržoval ticho a klid v knihovně pane Portere.*Řekne mu, zatímco se opře o stůl. Je ráda že je to klasický stabilní stůl a ne taková ta blbina na jedné noze, co se převrátí ve chvíli, kdy se o ni člověk jen trochu opře.*
*Nie je práve najtichší. Ale je mu to srdečne jedno. Venuje sa hovoru a vyťahovaniu šanonov. Keď sa pri ňom objaví Triss tak po nej iba hodí pohľadom ale nijako inak nereaguje na ňu.* /Za také správanie by mi mama uštedrila pohlavok./ *Uškrnie sa nad tým v duchu ale inak sa stále tvári ako pán ľadová kryha. Položí mobil na stôl a presunie tam šanóny. Listuje v nich a po chvíľke pozrie na slečnu.* Ocenil by som vašu pomoc. Máte chvíľu čas? A… máte tu skener? *Opýta sa jej bez okolkov a ignoruje nejaký knižničný poriadok.*
*Aspoň ji zaregistroval. Podíval se na ni a jinak nereagoval. Chvíli čeká, co bude a nakonec se dočká, poté, co zalistuje v šanónech. Trochu zvědavě přimhouří oči, ale usměje se.*Jistě. Trochu času bych vám obětovat mohla.*Řekne směrem k muži, který si v duchu párkrát řekl Jackie - takže Jack? Pokrčí si rameny a kývne směrem k recepci. Vedle recepce a dveří do kuchyňky je ještě stolek na kterém je tiskárna, která však umí také skenovat.*Ale nepustím vás k němu, pokud se neztišíte. Existují pravidla, která pro klid všech musíme dodržovat všichni.*Upozorní ho a pousměje se na něj.*V druhém případě tu mám fajn chlapy, co vás rádi odprovodí.*Mrkne na něj. Ne že by mu vyhrožovala, jen ho seznámila s tím, co se bude dít, pokud i nadále nebude dodržovat nejsvatější pravidlo knihovny.*
*Pozrie sa smerom kam Triss kývla a všimne si tlačiarne. Vyzerá to na jednu z tých väčších mašiniek, ktorá zvládne urobiť aj nejakú tú kópiu. Pozrie sa znova na slečnu a keď ho začne kárať tak vyslovene zvedavo ju sleduje a provokatívne nadvihne jedno obočie. Dokonca sa mu jeden kútik úst dvihne, čo v konečnom dôsledku vyzerá ako drzí úškrn. Keď spomenie, že by ho mohla dať vyprovodiť tak sa oprie rukami o stôl a nakloní sa nad dosku. Pousmeje sa a prižmúri svoje chladné, modré oči.* Snáď by ste na mňa nezavolali ochranku. /Má dneska službu Frank alebo ten mladý, na ktorého si sťahoval? Mal by som si konečne spraviť čas a zájsť k ním konečne na tú grilovačku./ Ak Vám ale tak záleží na knižničnom poriadku tak sa ho pokúsim dodržať. *A povie to skutočne znateľne tichším hlasom. Potom ale pozrie na šanóny.* K tej pomoci… prezrite šanóny a nájdite tam roky od 2005 až po 1980 a skúste nájsť články o vraždách, zmiznutiach alebo o čomkoľvek divnom v tých rokoch. Pokiaľ tam bude, že tete na záhrade skapal tucet sliepok tak aj to. *Zašomre k nej potichu a už prezerá systematicky všetky články. Čo ho zaujme tak to vytiahne alebo dá lístoček.*
*Nelíbí se jí jeho drzý skoro až vyzývavý pohled. Jakoby se něco chystal udělat. A to že se opřel o stůl a pousmál se - byl sexy, to se musí nechat - se jí už vůbec nezdálo.*To si jen myslíte.*Mrkne na něj, ale posadí se vedle něj, protože kdyby si sedla zády, tak neuvidí na recepci a to by nebylo moc dobré, vzhledem k tomu, že je recepční.*Doufám že nezůstanete jen u pokusu.*Pousměje se na něj a pak se obrátí k šanónům a jeden si přitáhne. Rok 1980.*Proč zrovna tyto roky?*Zeptá se zamyšleně, ale vlastně je ráda, že tam nezahrnul třeba rok 2016 ve kterém si je skoro stoprocentně jistá, že je její bratr. Andrew Roscoe. Zmizel na zájezdu do Ameriky. Triss nepochybovala, že ho tehdy na ten most do lesa někdo zavedl. V novinách a ve zprávách byl totiž hledaný v New Yorku. Neměl v LA být. Nikdy tam neměl být. Mimoděk Jackovi vezme jeden lísteček a přiloží ho ke stránce, na které se píše o záhadném úmrtí dvou děvčátek.*
*To dievča ho celkom baví. Na to, že sa cíti nahovno z choroby, deficitu spánku a prepracovanosti tak teraz má aspoň trochu pocit, že vypadol z toho stereotypu čo mu lezie na mozog.* /A aj na zdravie./ *Nič jej už nevraví a venuje sa práci. Skutočne sa natoľko sústredí, že len okrajovo postrehne jej otázku.* Ide o pár ľudí, ktorí v týchto rokoch vyvíjali svoju aktivitu v určitých skupinách. Takže je dôvodné podozrenie, že aj dnes niektorí z nich robia to čo kedysi. Lenže bez hmatateľných dôkazov to stále budú iba dohady. *Viac menej k nej zamrmle a pokračuje v triedení informácií. Ide mu to celkom rýchlo.*
*Triss ho zaujatě poslouchá a přikyvuje si, zatímco nadále projíždí roky. Založí si x papírků jako záložky, když jí na rameno někdo poklepe. Málem vyskočí z kůže a tiše vyjekne. V ruce jí zacuká, když do ní dostane šok, který zabrání magii samovolně odhodit regály nebo tak něco.*Vklidu Triss. Přebírám směnu. Už můžeš jít domů.*Zasměje se vytáhlý, poďobaný kolega nad jejím zamračeným výrazem a Triss se po něm ožene. Pak si povzdechne a podívá se na čas.*Zmetek. Přišel o hodinu později.*Zamručí si Triss a s obavou se podívá z okna. Zítra je úplněk...musí dovést Dadul k Victorovi. Vůbec se jí do toho nechtělo.*Jestli chcete Jacku, tak si ty šanóny můžu dnes půjčit a můžeme pokračovat...jinde.*Navrhne Triss a promne si kořen nosu prsty. Ani si neuvědomí, že použila jeho jméno, které neměla jak vědět. To že je Porter věděla díky telefonátu.*
*Pripadá si ako kráľ lístočkov. Na každú podivuhodnú udalosť nalepí lístoček aj keď sa jedná o zdanlivo nezaujímavú vec. Všetko len vďaka paranoidnemu pocitu, že to môže byť nejako dôležité.* /Alebo vidím strašiakov všade.../ *Znechutene mu napadne a nalepí ďalší lístok. Vyruší ho až mladík, ktorý Triss vystraší. Zamračí sa naňho ale potom znova pozrie na stránku novín z roku 1994. Za tu dobu čo tu sedí si urobil pohodlie a vyložil si nohy na jednu stoličku. Keď ho osloví tak mu to v prvom momente nedôjde. Potichu zahmká a prejde pár riadkov textu a až potom sa zamračí. Pozrie sa na slečnu pred sebou a zamračí sa. Doslova je prešpikuje svojim pohľadom a zatne pritom čeľusť.* /Pokiaľ viem tak som jej nehovoril svoje krsné meno.../ A to inde by bolo kde presne? *Chladno sa jej opýta a zloží nohy na zem.*
*Když se na ni zamračí, tak se ošije.*/Co jsem řekla špatně?*Napadne ji a pak jí to dojde. Zamrká, ale potlačí touhu plácnout se do čela.*Zníte jako byste se obával znásilnění.*Ušklíbne se Triss a potom se poškrábe ve vlasech.*Vzhledem k tomu, že to potřebujete vy, tak u mě ne.*Zvedne na něj obočí, zda se pochopili.*Ale je to na vás, jestli tu chcete zůstat. Jen vám nabízím pomoc. Navíc vypadáte strašně. S nemocí by se mělo ležet.*Nadzvedne jeden koutek úst a pak se vydá pro svoje tenisky a mikinu. Nezapomene ani kabelku. Nechá mu tak čas na rozmyšlenou.*Takže?
Sú aj horšie veci ako znásilnenie. *Povie jej tichým hlasom a stále ju prebodáva pohľadom. Nič jej nehovorí. Len sleduje ako odchádza. Stále mu vŕta hlavou odkiaľ vie jeho meno. Vŕta v ňom červík pochybností. Zaklapne šanón a začne ich dávať dokopy. Všetky čo by chcel ešte prejsť a poznačiť si dá na kopu a pozrie na Triss. Prebehne po nej pohľadom.* Auto má pred knižnicou. *Povie jej chladne a zoberie šanóny. Chce to vedieť. Vyjde von a trochu ho strasie od zimy ale nedá to na sebe poznať. Pred budovou stojí policajné auto, ktoré tam musel nechať odparkovane iba totálny c**j, keďže je tam zákaz. Ale keďže je to policajné auto tak pokutu nedostane. Prejde k nemu, odomkne ho a na zadné sedadlá položí veci. Potom prejde na miesto vodiča a pozrie na Triss.* Idete? *Ani nečaká na odpoveď a nastúpi do auta.*
*Jack jí vrtá hlavou. Jaké horší věci než znásilnění?*/Miláčku Miuško, nedělej, že nevíš./*Povzdechne si nad ní teatrálně její podvědomí a Triss se zachvěje. Vyzí za ním a sleduje, jak jde k policejnímu autu. Váhavě zůstane na schodech, dokud se jí nezeptá, zda jde.*/S policajtem se asi nemám moc čeho bát ne?/*Napadne ji nejistě a s hranou odvahou se vydá za ním k autu. Počká aby se ujisla, že může a teprve poté nasedne a zapásá se.*
*Netrúfa si odhadnúť či Triss nastúpi alebo nie. To že si dá pás je múdre rozhodnutie pretože Jackov štýl jazdy je... nuž pokiaľ by nebol policajt tak by asi vodičák už dávno nemal. Triss v aute dá sa povedať ignoruje. Hlavou mu vŕta milión dalších vecí. Nakoniec ale zaparkuje v Park Slope pred svojim bytom a vystúpi z auta, aby mohol pobrať veci.*
*Jedou v tichosti. Triss - i přesto že jede celkem sebevražedně - jízda uspává. Možná to je nedostatkem cukru, kofeinu nebo čehokoliv,co poskytuje energii. Taky za to může těch několik zlých nocí, kterých za poslední týden však zase ubylo.*Příště řídím já.*Zívne si a potom se zasměje a bez ptaní a prostoru na námitky mu vezme z rukou několik šanonů.*Takže tady bydlíte?*Zeptá se lehce ospale a potlačí další zívnutí. Mód práce byl očividně podvědomě vypnut.*
*Zamračí sa.* Leda tak cez moju mŕtvolu. *Zašomre k nej ohľadom toho šoférovania. Keď mu vezme tých pár šanónov tak na ňu pozrie ako keby mu práve zobrala večeru. Ale nekomentuje to.* Skúste hádať. *Povie jej a vojde do bytového domu. Dvere podrží tak aby aj Triss vedela vojsť a potom ich zavrie. Vyjde schody do druhého poschodia a otvorí dvere od svojho bytu. Vojde dnu a už naučeným pohybom automaticky skontroluje miestnosť či je všetko v poriadku a až potom zapne svetlo a odloží veci na kuchynský pultik.* Kávu, čaj, vodu? *Opýta sa jej zatiaľ čo prejde ku kanvici a postaví na čaj.* Zatiaľ sa môžeš zložiť na gauč, Triss. *Povie jej a pritom na ňu hodí pohľad.* /Aj keď tá vyzerá, že sa tam doslova zloží./ *Sám sa cíti unavený ale vie, že ste zvládne fungovať pár hodín. Najmä sa potrebuje pozrieť na tie články.*
*Pousměje se a následuje ho do bytového domu. Ty schody jí takto na večer dají poněkud zabrat, ale nakonec stanou v cíli. Ona bez ponížení sebe sama. Když Jack odemkne a nejprve se rozhlédne, tak ho napodobí. Zajímavé, že po tom přesunu ze světla v chodbě něco vidí.*Poprosím jen vodu.*Řekne Triss, která se automaticky vyzuje a když ji odepíše na gauč, tak se tam vděčně sesune a odloží šanony. Opravdu se snaží neusnout, ale ve chvíli, kdy se opře o opěrku a přitáhne si nohy k hrudi to jde od desíti k pěti. Vlastně už spí když se sesune hlavou na opěrku, stále si tisknouc kolena k hrudi.*
Tak vodu. *Povie si potichu a vyloví z kredenca pohár do, ktorého naleje vodu. Počká kým mu cvakne voda na čaj, aby si ho mohol zaliať. Celú dobu sa mu myšlienky upínajú k tomu, že odkiaľ Triss vie jeho meno. Prešiel si cele ich stretnutie a nemá tušenia, že by sa jej predstavil. Priezvisko by pochopil, keďže sa tak predstavil do telefónu ale krsné meno?* /Nejako sa mi to nezdá./ *Vyluhuje čaj a s obomi nápojmi sa vydá do obývačky. Vlastne už len keď sa otočí a vidí ako Triss spí tak sa zatvári ako kakabus.* /Super... takto z nej informácie nedostanem./ *Povzdychne si a dôjde až k nej, pričom na stolík postaví vodu aj čaj. Chvíľu ju tak sleduje a vraví si, že ju zobudí. Ale vzdá to. S tým ako mlado vyzerá...* /Nepatrí sa to./ *Zoberie deku a opatrne ju cez ňu prehodí. Sám sa usadí oproti nej na zem a pritiahne si k sebe šanóny a papiere. Vzhľadom k tomu, že nezaspí s neznámym človekom v byte...* /pokiaľ nemáme pomer.../ *tak sa pustí do práce a počas noci vystrieda čaj za kávu.*
*To že sa cíti na hovno je na ňom vidno. Červený, usoplený nos. Opuchnuté oči doplnené o tmavé kruhy pod nimi. Jediné čo je na ňom celkom pekné je jeho opálenie a roztomilé pehy, ktoré sa mu po slniečku vyrojili po tvári. Pod tým opálením aspoň zaniká celková bledosť z choroby. Jack nepatrí medzi chlapov, ktorí pri prechladnutí umierajú a robia zo seba chudáčikov. Bohužiaľ, patrí do druhého extrému kedy do seba vysype kopec paralenov, zapije to čajom alebo v horšom prípade rumom. Zastaví s policajným autom pred barom v Brooklynu a na moment si oprie teplé čelo o volant. Ale radšej hlavu znova dvihne inak by tam zaspal. Vystúpi von, zatvorí dvere, trochu sa rozkašle a potom sa vydá do baru. Na sebe má tmavozelenú, károvanú košeľu, rukávy na nej má vyhrnuté takže je vidno všetky jazvy čo na daných miestach má. Ďalej má na sebe čierne rifle, pričom pri opasku má opasok so zbraňou a odznakom. Vojde teda dnu a do nosa ho neudrie ani ten typický barový zápach. Bodaj by keď ho má upchatý. Prejde k baru a doslova sa zvalí na barovú stoličku.* Shan... čaj. /Najlepšie s rumom./ *Zahuhle s tým svojim zachrípnutým hlasom a ignoruj**aktérie na pulte. Rozvalí sa na ňom.*
*Dnesni den travila opet v baru, nechtela zde byt, chtela opet pomahat bratrovi, ale co mohla delat. Smenu vzit musela. Stala za barem, sledovala vsechny místí a delala jim drinky, co si objednali. Jiste, znala jich spoustu, než do dveří vešel Jacka. Její oči se rozzářili a sledujeho. Usmíva se do té doby, nez padne na baru a tak se zamračí.* No vypadas nadherne zlato. Takže jeden caj a jeden drink co te postavi na nohy na mě. *Mrkla na ej a šla hned pripravovat caj a do toho ďábluv ocas.* Muzes mi rict co jsi delal, že takto vypadas? *Hlesne k nemu, když mu podává čaj a jde míchat drink.*
*Rozžiarený výraz Shan ho vždy zahreje pri srdci. O to viac s tou zimnicou, ktorá sa oňho pokúša. Potom sa zvalí na bar a celkom oceňuje chladnosť pultu. To že trochu lepí už nie ale to je vedľajšie.* Tak nádherne, že by som vyhral ocenenie za najsexy policajta v New Yorku? *Zahuhne na ňu a nad ponukou drinku len dvihne palec h**e. Odlepí sa z pultu... doslova... a oprie si hlavu o ruku. Sleduje ako mu pripravuje nápoj a chrbtom ruky si utrie nos.* Máš kapesník? *Ešte poprosí a preberie si čaj. Nakrčí trochu nos.* Pracoval som. Tak trochu som zmokol a furt sa ma to drží. Za to ty vyzeráš super. *Nadvihne obočie v snahe presunúť pozornosť zo seba na ňu.*
Tak pockej, tohle oceneni už snad máš nebo ne? *Zasmála se a postavila před nej krvavě červený napoj.* Dabluv ocas, ten te prozene. *Mrkla na nej a sahla pod puld, kde muvytahla baleni kapesnicku.* Ty v te praci jednou umres, nejenom ty ale i muj bratr. Nemas pro me nejaky pripad, pri kterem budes chtit pomoc? *Uzulila se a pak se podivala na dva vlkodlaky co se prali vzadu v baru.* Hej vy dve paka, jestli se chcete prat tak jdete pred bar.. Jestli ale nedate pokoj, tak vam tu prdel nakopu! *Zarvala na ne a pripravovala napoje pro dalsi, ale i tak dal poslouchala Jacka co ji bude rikat. Tim jak michala napod se ji vlasy pohybovali sem a tam.*
*Darius má zítra další setkání Áček a ví, že tentokrát bude muset promluvit, což pro něj bude děs. Nesnáší někomu říkat své pocity, příběhy a další věci. Celkově nerad o sobě mluví. Takže se rozhodne někde zašít. Taky není na známých místech kvůli Joshovi. Nechce riskovat další takový večer jako během úplňku. Hlavně když by viděl jeho pohmožděný krk, podrápané tělo a pokousané rameno. Právě i to ho děsilo. Bábi mu sice řekla, že by to bylo: "fákt děsně vzácný, že by bylo pravděpodobnější, že bys Joshíka zbouchl". S tím ho moc neuklidnila a on teda zase s myšlenkami na pivo nebo nějaký prášek nebo cokoliv, aby to jeho myšlenky odvedlo jinam. Takže vejde do baru a ignoruje, zda je tam rušno nebo není. Prostě sedne k baru a objedná si jedno pivo. Jenže když ho před něj položí, tak na něj jen kouká a zvažuje zda má.*
*Pohladí mu to ego.* Pokiaľ ho teda mám, tak kde sú tie benefity z toho? Napríklad káva zadarmo na rok. Alebo koláč. Bageta. Predplatné časopisu Cosmopolitan? *Navrhne a celkom to znie vtipne keď pritom chrapčí so zachrípnutým hlasom a huhle s plným nosom. Prisunie si drink bližšie a ovoňá. Nič necíti. Tak je to s ním zlé.* Dúfam, že ma to nepreženie v záchodovom zmysle. *Zahuhle k nej a chlipne z toho. Predsa len čaj je ešte horúci. Strasie ho z toho.* /Hádam budem môcť šoférovať potom./ *S tým ako Shannom zakričí tak mu trochu zaľahne v uchu. Zoberie si kapesník a vysmrká sa aspoň. Že by mu to nejak extra pomohla ale zaženie to ten pocit, že mu sopel tečie z nosa.* Prosím ťa, neumrieme. Sme nesmrteľní strážcovia zákona. A čo sa týka prípadu... vieš, že by som ťa nemal ťahať do týchto vecí. Si civilista a navyše to nie je správne, pretože tvoj brat by mi nasolil do zadku broky. A to by nebolo vôbec príjemné. *Chlipne si znova z toho masakru čo mu Shan spravila a potom to radšej zapije čajom. Pozrie sa na novo príchodzieho a uvažuje kde ho už videl. Predsa len s tou nádchou mu to o dosť pomalšie myslí.* Darius? *Skusmo sa ho opýta či predsa len trafil meno. To mladé dievča vie určite, že sa volala Rose. Pri ňom si nie je istý.*
*Všimla si muže, co přišel k baru a objednal si Pivo dala mu ho a věnovala se dal Jackovi.* Že jsi to ty, tak dnešek máš na mě, ale jen dnešek fešáku. *Zasmeje se zvonivým hlasem a pak si skoro až odfrkne, protože tohle by bratr neudelal.* Jasně jsem civilista, ale jsem i roztomilý pejsek, to také víš, takže určitě něco pro mě máš zlato. Takže vyklop to a ja rada cokoliv zjistím. *Mrkla na nej a pak ho pozoruje. Je velmi zvedava jak mu napoj bude chutnat, precijen dala tam dost Chilli a to mu celkem i uleví. Hlavne mu tam dala jedny silné kapky, které ona sama pouzivala na uvolnení bolesti. Jasně jeji telo se rychle regenerovalo, ale ne vzdy to bylo tak rychle jak ona chtela.* Darius? *Podíval se na Jacka a pak na Dariuse. Jmeno znala moc dobře proc by ne, jen nejak nepoznala, že je to on.*
*Když ho osloví ten polda, co vypadá, že každou chvíli někde umře v příkopě a hned na to ta dívka, tak je lehce zmaten.* Jo?* Dostane ze sebe a sleduje je a čeká, co po něm chtějí. I když je na jednu stranu rád, že ho oslovili. Nemusí myslet na to pivo, které ho láká, ale taky nechce porušit abstinenci. Takže dá i ruce ze stolu a vypadá najednou jako malé dítě, co se zaujetím poslouchá cizí rozhovor. To však trvá jen chvíli než zase nahodí svůj výraz šutru a jen čeká, copak po něm chtějí. Z dívky cítí vlkodlaka, takže se snaží působit klidně.*
Iba dnešok? Shaaan a nemôže to byť jeden z benefitov? Drinky zadarmo? *Navrhne. Pokiaľ by skutočne bola súťaž o najsexy policajta a výhra by bola niečo také ako kava, koláče alebo drinky zadarmo, tak by urobil všetko pre to, aby ju vyhral.* /A potom by som to s Jasonom oslávil... alebo nie... alebo áno. Mal by som mu napísať./ *Odsunie otravnú myšlienku bokom. Radšej.* Nie, Shan. Broky v zadku, rozumieš? Broky v zadku. Mala si broky v zadku? Ja nie a nechcem to meniť. *Ale je pravda, že má nejaký prípad, na ktorý je vo svojom stave celkom krátky. Keď pije nápoj tak ho začína štípať pusa. A krk. A má pocit, že sopel z nosu sa mu za chvíľu spustí ako vodotrysk. Tak sa radšej vysmrká. Všimne si Dariusa ako nešťastne sedí pri pive. Tak ho teda osloví a je rád, že pravdepodobne trafil meno. Pozrie na Shan pre vysvetlenie.* No, stretli sme sa raz ohľadom jedného zmiznutého a zároveň nalezeného dievčaťa. Komplikovaná vec. *Trochu si zakašle a oprie sa do nízkej opierky barovej stoličky. Tak akurát mu podopiera iba kríže.* Nie je vás vlkov nejak veľa? A navyše... neviete kto roznáša reči o tom, že som nejaký podsvetský policajt? /Alebo ako to Trent vravel.../ *Opýta sa oboch. Rád by vedel kto niečo také vypustil z pusy, aby mu mohol nakopať. Hneď ako sa bude cítiť dobre.*
Dobře, dobře.. Máš měsíc napoje na mě. *Zasmala se a pak ho sledovala jak upiji z nápoje. Musela se skodolibe usmat a pak je pozoruje.* Hele neser Jacku, nejak si musim vydelavat a vís že rada dělám hajzla.*Zasmala se a pak je zacala poslouchat vice a vice. * Nas neni moc, nas e akorat. *mrkla na nej a nalila si panaka vodky.* Ale ty nejsi jenom polda podsvetských, ale neco jineho. A o cem se vy dva bavite? Neco pikantního? A vy.. Nedáte si radsi kavu, nebo dzus? *Otaze se ho a malinko se na Dariuse usmeje.*
*Podívá se na poldu a ušklíbne se.* Vím odkud se známe. No a Rose je teď už relativně v pohodě. Jen je prostě puberťačka.* Řekne a pak pak se zatváří kysele.* Možná, ale v moji smečce nejsou.* Řekne a má chuť se napít.* No a nevým kdo o vás tuhle blbost šíří.* Řekne popravdě a pak se podívá na pivo a pak hned na dívku.* Spíše ten džus. Zítra bych pak měl sice co vyprávět na sezení, ale to by asi odradilo potencionálního sponzora.* Ušklíbne se a pak zavrtí hlavou.* Nic extra pikantního. Jen přemnožení psů, kteří patří jinému chovateli.* Ušklíbne se a je na něm vidět, že tohle vtipkování na vlastní účet ho baví. Dlouho ho i nedělal.*
*Nadvihne obočie a dokonca sa mu dvihne jeden kútik úst smerom h**e. Možno pritom zapraskal aj nejaký sval. Aj toto malé víťazstvo ho teší. Usrkne si z tej veci čo mu Shan spravila. Štípe to. Páli to. Ale je to celkom fajn keď to usrkáva pomaly. Znovu mu kútik vybehne trochu h**e.* /No, to viem ako rada robí zlobu ale čaká, že jej to len tak všetko vyklopím?/ *A chce robiť drahoty ďalej. Oprie sa rukami o bar a cíti ako sa mu pokožka k nemu prilepí. V duchu sa len znechutene otrasie.* Puberta je to najhoršie. Mám staršiu sestru a doteraz si pamätám ako to s ňou trieskalo. *Otrasie sa, len je otázne či nad spomienkou Amandy v puberte alebo zo zimnice. Na moment sa na Shan nechápavo zamračí.* Čo si ešte počula? *Nevie či sa mu jej odpoveď bude páčiť.* Viete čo, je jedno či je vás málo alebo veľa... nejako často sa tu potulujete ako túlaví psi. A vždy na vás narazím ako keby som nosil pri sebe kosti. Čo by som vlastne mohol využiť ale pokiaľ sa to dozvie tvoj brat, tak ťa zastrelím. *Hovorí k nim obom ale poslednu vetu adresuje Shan aj s vyhražným výrazom. Ten síce s tým huhlavým tónom nie je moc účinný ale snaha sa cení. Zatiaľ čo Shan Dariovi chystá džús tak si vytiahne krabičku cigariet a jednu z nej vyloví. Zapáli a chvíľku premýšľa čo také môže a nemôže povedať.* /Aj tak je to zajedno lebo tie prípady nemajú ani hlavu a ani pätu./ *Upíja pritom ten driják od Shan čo ho núti každú chvíľu smrkať. Musí uznať, že tá vec celkom píše. Najmä po tých paralenoch čo do seba hodil.* Fajn pesani, uši sem. Je pár obetí, ktoré nedopadli dvakrát dobre. A keď vravím, že nedopadli dobre tak to myslím vážne. Neviem Shan či si pamätáš, prednedávnom tie obete s vypálenými očami po vílom prachu. Niečo podobne len grátis k tomu chýbajú niektoré časti tela. Skúste hádať ktoré. *Hovorí to tichým, konverzačným tónom, ktorý je značne zachrípnutý. Kričať nemusí lebo jeho spoločníci ho počujú moc dobre.*
*Nalije Dariusovi džus, přitom mu tam dá nenápadně par kapek na uvolnění mysli a na odreagovaní a podá mu ho, kdy je oba sleduje a usmívá se jak anděl. No nakonec, laškovně mrkne na Jacka.* Hádej, udajně, že si to rozdáváš s vílou a nejenom s ní. Tenkrát prej tě oblejzala nějaká vlkodlačice na hrbitově. To víš, já mám oči a uši všude drahý. *Zasmála se a pak se na něj zazubila.* Neboj, bratr ti nic neudela jinak ho kousnu a jo, o tom jsem neco zaslechla a nevím co jim chybí hlava? Nohy? Nebo snad mozek? Neříkej že mozek, dneska jsem měla mozeček k obědu. *Udělalo se jí trochu nevolno a podívala se na Dariuse.* Nehledáte někoho do smečky? *Otázala se ho tak v mez řeči a pak se venovala zase oboum a roznaseni napoju po baru.*
*Darius Jacka poslouchá a snaží si si vybavit něco takového z novin nebo televize, ale je fakt, že poslední dobou vytuhne ještě než zprávy začnou a u novin usne už při přečtení prvního titulku. Sice to je spánek nespánek, ale stačí mu.*/Až v září mi Grant prý něco předepíše.../* Pomyslí si a poslouchá.* Hmm... Srdce?* Nadhodí jen tak. Přeci jen je srdce sval, který mají vrazi a psychopati v oblibě.*/Jo a i já dal Robinovo Joshovi..../* Pomyslí si a trochu víc se podmračí. Pak se podívá na dívku.* Stále hledáme. Máme málo vlků, co neberou smečku jen jako kroužek díky němuž přežijí.* Řekne lehce podrážděně, protože je stále naštvaný z poslední schůze. Vezme si džus a napije se.*
*Keď Shan povie o čom sa hovorí tak na moment ztuhne a dokonca mu srdce vynechá jeden úder.* /Sakra, kto?/ *Zaujíma ho kto o tom hovorí. Hlavne to, že spí s vílou. Privrie oči a mierne sa nakloní cez pult.* To znie, že mám bohatý spoločenský život. Ale skôr ma zaujíma kto sa ním zaoberá natoľko, že má potrebu o ňom špitat na káve? *Opýta sa a pritom mu jemne planú oči. Ako levovi keď vidí zebru. Ale začne sa zaoberať prípadom. Aj keď im začne o tom hovoriť, stále v duchu váha či to má s nimi rozoberať. Radšej by dvihol telefón a... nie, nevie čo má s tým robiť. Pofajčieva a popíja a počúva ich tipy. Pozrie na Daria.* Bingo. Z časti. Okrem vypálených očí obete mali vytrhnuté srdce a spodnú čeľusť. *Nechá ich rozoberať smečkovské veci a trochu sa ošije. Cíti sa celkom divne ale nie zle. Teda jednoznačne má pocit, že ho menej bolí telo. Znova si odpije.* Najskôr som si myslela, že to robí jedna víla s tým, že to posunula na vyšší level. Nedivil by som sa tomu. Lenže ona si za obete vyberala výhradne mužov, ktorých balila v baroch. Teraz sú obete muži aj ženy... žiadny štamgasti na jednu noc. Práve naopak, väčšina obetí je z dobrých sociálnych pomerom. Právnici, obchodníci, doktori a podobne. Ďalšia otázka je... čo dokáže vyvinúť dostatočnú silu, aby to živej obeti vytrhlo srdce a čeľusť z tela zároveň? *Keď o tom s nimi hovorí tak sa mu aj lepšie uvažuje. Zamyslene pozerá pred seba a v duchu si prechádza celý prípad. Je to zapeklitá vec a v márnici už je päť mŕtvych. Čo je celkom vysoký počet a je len zázrak, že o tom nikto zatiaľ nevie.*
Opravdu? Tak nja bych se ráda přidala, zda by to bylo možné. Přeci jen jsem vlk samotář a smečka by se mi hodila. *Mrkla na Dariuse a pak sejen oklepaa.* Nah, tak srdce me nenapadlo, ale tak kdo by mohl myt takovou silu? Jednoduché. Třeba vlkodlak. Nějaký vlkodlak, co nemá rád lidi a škodí ostatním. Upír to nebude, ten by si ruce nešpinil a nebo demon. Co si budeme, nikdo je nema rád a lovci se jich rádi zbavují. A víla? Kterou myslíš? Znám jich více, třeba Elhiane je pekne zakerná, jednou to zde chtela podpalit, kvuli tomu, že jí nechtel dat civil. *Zasklebyla sea pozorovala je, byla zvedava kdo z nich odpadne driv.*
Dobře, kdykoliv se stav v Jade Wolf. Bydlím nad ním.* Řekne ji a vezme si znovu džus. Darius Jacka poslouchá a pije u toho džus. Vypije půlku, když ucítí trochu uvolnění. Jenže to ho zarazí a on se zamračí. Zná ten pocit a nelíbí se mu. Ale než nad tím stačí víc přemýšlet, tak už poslouchá Jacka.* Hmm... Pijavice a mi určitě a některé nástroje taky. Já vím, že já bych to dokázal...* Pousměje se a jak na něj začíná působit ta věc v pití, tak se víc usmívá.* Pijavice by to mohla být. Sice to jsou slečinky, ale jsou toho schopný. No a znám jedinou vílu, která by to chtěla hodit na ostatní.* Ušklíbne se a pak je dál poslouchá a přitom se cítí čímdál líp.*/To je jako když jsem byl na drogách.../* Přeci jen je vlkodlak, ale drogy, léky a podobná svinstva na něj fungují stejně. Občas i hůř.*Sakra...* Zamumlá a pousměje se.*
*Prikyvuje a ako sa sústredí na prípad tak si po chvíli uvedomí, že sa polica s alkoholom nejako hýbe. Zamračí sa na ňu ako keby ju mal jeho pohľad zastavíť.* /Asi tie paraleny, alkohol a málo spánku nie sú dobrá kombinácia./ Vlkolak, víla alebo upír. Keď si to tak vezmeme, tak nič z toho nám nezužuje okruh podozrivých. Naopak, dáva to o to viac možností... Čo ale vieme s istotou je, aké obeti si vyberajú. Úspešní ľudia, nie moc významní aby neupútali okamžite pozornosť ale dostatočne ... *Mierne sa mu zakrúti hlava.*... dostatočne úspešní na to, aby vraha zaujali. Čím viac budeme vedieť o obetiach, tým bližšie budeme k tomu, aby sme zistili čo vrah hľadá. A keď budeme vedieť čo hľadá zistíme čo má v pláne. Potom už nájsť vraha alebo vrahov nebude tak ťažké... *Čím ďalej hovorí, tým ťažšie mu to ide. Chytí sa za koreň nosa.* Shan? Čo to sakra... *Ani nedopovie a žuchne sebou zo stoličky s tým ako odpadne.*
*Po tom čo Trent odišiel sa na ďalšie prípady ani nepozrel. Mal totiž veľa práce s dezinfekciou svojho pracovného miesta. Počas upratovania si iba v duchu nadával do idiotov keď sa púšťa do niečoho takého. Neveriaco nastúpil do jedného z policajných auta a vyrazil pre Trenta na okrsok. Len dúfal, že si stihol dal sprchu.* /Alebo aspoň deodorant./ *Pretože ak nie tak nevie ako by to prežil s ním v aute. Zastaví pred stanicou, pár minút pred koncom smeny. Tak na upokojenie nervov z toho čo ich čaká vystúpi a zapáli si cigaretu. Pritom ako stojí vonku na ulici a fajčí tak trochu pocvičí s kolenom. Pri chôdzi je na ňom vidieť, že kríva.* /Keď toto prežijem tak sľubujem, že sa stretnem s Jasonom a nebudem ho stále odkladať bokom./ *Keď dofajčí tak ohorok hodí na zem a zašliapne. Pritom nakrčí nos, pretože radšej by to hodil do nejakého popolníka, ktorý ale na ulici nie je.*
*Trenton opouští stanici v oděvu, který je přeci jenom více representativní, než jeho služební uniforma; tedy za předpokladu, že by se pokoušel representovat coby mafián z akčních filmů sedmdesátých let. Bez vyzvání se nasouká k Jackovi do auta, ovšem místo předního sedadla zvolí zadní. Důvod zjistí chvilku poté, co opustíte Staten Island a vnoříte se do truchlivých ulic zasmušilého Brooklynu. Na předním sedadle vedle něj přistane Trentonova bunda, následovaná kalhotami, tričkem a poté i všemi zbylými kusy prádla, které může mít na sobě. Naštěstí míjíte poměrně málo chodců a stejně omezené množství aut; i tak přítomnost nahého černocha na tvém zadním sedadle přitáhne několik zaražených pohledů. Čumilové však vzápětí ztratí zájem, neboť tohle je přece Brooklyn a tady si nahé černochy vozí na zadním sedadle přece kdejaký slušně oblečený běloch. Jakmile auto pohltí jeden ze zanedbaných krátkých tunelů na trase k adrese, kam míříte, ozve se ze zadního sedadla tiché zaúpění, následované velmi nepříjemným zvukem naznačujícím nedobrovolné lámání kostí. Naštěstí tato úděsná kakofonie, provázející některé proměny, netrvá dlouho; zato místo nastoupí zcela nový vjem - je to horký dech za levým Jackovým uchem. Jakmile vás tunel znovu vyplivne, ve zpětném zrcátku Jack uvidí hlavu obrovského černého vlka, který mu sedí na rozdrápaném zadním sedadle.* /Votevři mi okno, votevři mi oko!/ *zazní mu v hlavě Trentonovým hlasem, zatím co vlk ocasem zametá vytrhanou pěnovou vycpávku.*
*Poďakuje Bohu, že Trenton zmenil oblečenie. S že toľko nesmrdí. Trochu ho prekvapí, že ide dozadu ale nekomentuje to. Nastúpi a po nadiktovaní adresy vyrazí. Jackova jazda autom je... ako to povedať... ako horská dráha. Ide na ňu s tým, že to bude sranda ale je to všetko ostatné len nie sranda. Nie nadarmo sa vraví, že by nemal mať vodičák. Niekde uprostred cesty si všimne, že Trenton sa vyzlieka.* /Okej... mám na zadnom sedadle nahého černocha. Že ja som dneska liezol von z postele./ *A spätné zrkadlo si otočí tak, aby ho náhodou nevidel. Zákruty reže tak, že tam asi Trenton trochu lieta ale Jackovi je to jedno. Keď počuje zvuky lamajucich sa kostí a podobne tak ešte urputnejšie zabodne svoj pohľad do cesty. Nie... to je niečo čo nechce vidieť. Cíti na uchu psí dych a už sa načahuje, že otvorí okienko kvôli tomu smradu. Lenže sa mu v hlave ozve Trentonov hlas. Jackova reakcia? Prudké dupnutie na brzdu, že by to toho čokla vzadu takmer prehodilo na palubovku. Jack sa ale ešte prudšie naňho otočí s extrémne nasraným výrazom.* Ešte raz spravíš niečo takéto a prisahám, že ťa tu odstrelím ako prašivého čokla! Do hlavy mi NELEZ! Jasne?! *Zreve po ňom. Je to trochu prehnaná reakcia, lenže on neznáša takéto vtieranie do hlavy. A navyše mu to až moc pripomína Jasona. Až príšerne moc, že to v ňom rozvíry niekoľko emocii. Vztek, zúfalstvo, ľútosť, lásku... všetko. A o to viac zo štve, celá jeho súkromná situácia.*
To nedělám já! *stihne ještě vyhrknout Trenton, než se nad palubní deskou zjeví jeho brokovnice. Svou přítomnosti Jackovi zcela zaplní zorné pole a nenadálým příchodem vysklí boční okénko u řidiče. Hned na to se oběma přítomným osobám ozve v hlavě rozjásaný ženský hlas, který zná každý, kdo někdy slyšel show Oprah!* Tadaaaa! To jsem já, vaše Shottprah! Dnešní díl začínáme neuvěřitelným odhalením! Dokážu propojit vaše krásné hlavičky, mé drahoušci, velmi dočasným a velmi těsným poutem sdílení myšlenek. To všechno v rekordním čase a prakticky bez vedlejších následků! *Následně se brokovnice natočí tak, aby Jacka viděla ústím hlavně. Pažbou přitom vezme Trentona přes palici, kterýžto dané bezpráví okomentuje dvojím způsobem; zakňučením navenek a nadávkami v rámci vašeho myšlenkového propojení. Brokovnice si toho však nevšímá a zaševelí* Ráda tě poznávám, drahoušku! Jaký to pěkný chlapec! Ty rozkošné tvářičky a bradička! Cítíš se naládovaný? Protože já se naládovaná cítím A TOUŽÍM KONEČNĚ NĚCO ROZSTŘÍLET NA SRAČKY!
*Keď znova prehovorí má chuť vytiahnuť zbraň a odstreliť ho rovno na zadnom sedadle. Lenže to sa tam zrazu objaví brokovnica. To že vysklí okno ho netrápi, jeho policajné auto a nie jeho. Trhne sebou keď počuje hlas Oprah.* /Čo to do pekla je?!/ *Nechápe celej tej situácii. To že brokovnica sa otočí a praští Trentona ho netrápi ako skôr to, že pozerá do jej hlavne. Ošije sa na mieste. Stisne pery k sebe a naštvane sleduje zbraň. Potom sa ale pomaly otočí na Trentona.* Ideš za mnou s takou hovadinou ako je chytanie drogového dílera ale to, že máš teleportujúcu a rozprávajúcu zbraň mi nepovieš?!
/Za to může Heller!/ *ozve se Trentonovým hlasem.* /Přišel jsem za ním, aby mi očaroval brokovnici tak, že bude fungovat proti čarodějům, ale podle všeho do ní omylem zaklel nějakého démona./ *Brokovnice se opět zatočí a znovu Trenona třískne.* Není zdvořilé pomlouvat dámu za jejími zády! Chovejte se jako gentlemani, nebo vás to budu muset naučit! Takže, cukrouši, kdepak si tu mamka může trochu ulevit? Však víš, ráda bych si vyprázdnila zásobník. *a koketně drcne do Jacka. Trentom si mezitím na zadním sedadle olizuje packu a snaží se tvářit, jako kdyby se ho tato absurdní situace vůbec netýkala. V hlavě však Jackovi zazní: * /Musíme na tu schůzku, nebo máme smůlu. Jakmile Vyfetlá Mary zjistí, že Jacinta sedí v base, naše krytí definitivně padá. Shottprah nám nijak neublíží; je celkem ochotná spolupracovat, když si může zastřílet. Vezmu ji večer někam ven, ale teď potřebuji, abys jel. Potom si o tom můžeme hezky v klidu promluvit... *Brokovnice se náhle otočí hlavní směrem k vysklenému okénku a hlasitě zařve na postávajícího bezdomovce.* Hej, co čumíš? Chceš jednu mezi oči? Protože já tu mám dost na rozdávání! Jsem naládovaná, cukrouši! SAKRA NALÁDOVANÁ!
/Heller?/ *Zopakuje meno a na moment zavrie oči.* /Démon v brokovnici... do hajzlu... ja toho Jacka zabijem. Nepomôže mu ani keď sa premení do mačacej podoby. Udusím ho na obojku!/ *Po tom ďalšom tresknutí by aj Trentona začal ľutovať. Lenže to už doňho koketne drcá a v ňom rastie nepríjemný pocit. Má chuť sa vykašľať na celu akciu. Lenže to zrazu brokovnica začne hulákať na niekoho vonku. Takže Jack zaradí a vyrazí rýchlo preč. V duchu nadáva. A to Jack nenadava často. A ide na danú adresu.*
*Cesta probíhá v pokojném duchu tradičních road movie, kdy se scénáristé snaží dohnad řidiče vozu k šílenství a následnému pokusu o vraždu všech pasažérů najetím auta do sloupu rozvodu elektřiny. Trenton se hádá s brokovnicí, brokovnice chce střílet lidi, do auta táhne vytlučenými okny a navíc po vás tu a tam někdo něco hodí; protože policejní auto. Navíc se mezitím zatáhlo a dešťové kapky využívají všech možných otvorů v karosérii, aby pronikly dovnitř. Tečku za nepohodlím udělá až příjezd na místo; zadní vchod do staré, otřískané budovy, která svým zjevem evokuje laciné hororové filmy, kde první umře vždycky černoch - nebo gay.* Jsme tady, *prohlásí Trenton, kterému se podařilo zpacifikovat brokovnici příslibem střelby na otravné kapsáře.* Na ty dveře musíme zaklepat a dál už jedeme podle role. Tam uvnitř se vaří extáze pro dvě New Yorské části. Vyfetlá Mary je hodně nebezpečná a nechává mizet lidi. Naštěstí nejsme lidi... teda já! *a začne škrábat packou na dveře auta, abys ho pustil ven. Déšť ještě zesílil a černá oblaka nízko nad střechami vzdálených mrakodrapů slibují stejně promáčenou noc. Ulice je samá kaluže a jediný, kdo vám dělá v tuto chvíli společnost, je několik drzých pouličních koček, které vás sledují ze suchého úkrytu pod rozbitými schody.*
*Má chuť to vraziť niekam do stĺpa. Ale na takú vec sa má predsa len trochu rád. A umierať sa mu ešte nechce. Takže si svoju frustráciu kompenzuje zbesilou jazdou. Na nálade mu moc nepridáva ani počasie. Vonku leje ako z krhle. Zaparkuje a nie moc nadšene sa pozrie na ten vchod. Vykasá si ešte košeľu z rifli a dozadu za opasok si dá zbraň. Neozbrojený tam rozhodne nechce ísť ale na moment sa zarazí a pozrie na Trentona.* O tom Jacintovi neviem nič. Takže než dôjdeme k tým sprostým dverám tak mi aspoň povedz čo mám robiť. *Zavrčí naňho a vystúpi z auta, aby mohol vypustiť psisko.* /Kde sú tie časy keď práca policajta bola v podstate jednoduchá a ničím komplikovaná? Jaj... to bolo pred tieňosvetom.../ *Neponáhľa sa ku dverám. Viac mokrý už vďaka tomu dažďu asi nebude. Ono košeľa nie je bohvieaká ochrana proti tomuto nečasu. Zatiaľ čo si vypočuje nejaké záchytné body, aby Jacintu uhral ako tak uveriteľne tak sa dostanú ku dverám na ktoré zaklope.*
*Trenton vyskočí z auta přímo do kaluže a chvíli v ní skotačí, než ho přejde a celý mokrý se vedle tebe oklepe.* /Promiň, občas to na mě přijde. To víš, mám instinkty dravé šelmy!/ *Pak se vážným, pomalým krokem vydáte směrem ke dveřím; klidně by vám k tomu mohla hrát zněla z filmu V pravé poledne. Trenton se nahrbí a předstírá zlého vlka. /Jacinta je dost afektovaná a společenská. Pašuje fet v dětské výživě a využívá toho při zásobování své hlavní klientely; znuděné sub-urban ženušky a fotbalové maminy, které si rády vyrazí s kamarády svého syna. Má děsně ráda velké psy a nějaký čas o ní kolovalo podezření ohledně zoofilie. Pokud je mi známo, nikdy se to ovšem nepotvrdilo. Dokáže vydělávat peníze a vždycky si jde za svým. S Vyfetlou Mary chce navázat distribuční spolupráci; skrze svou síť bude šířit její extázi mimo lokální trh. No, a jsme tady./ *Trenton zastaví před dveřmi a začne zběsile vrtět ocasem.* /Nedělej si starosti! To vládneme! Získáme informace a ty potom zabásneš zatraceně špatnou ženskou. Budeš hrdina!/ *a v náznaku hravosti po tobě chňapne zuby.*
/Skôr by som to nazval inštinkt retrívera ale ako myslíš./ *Odpovie mu myšlienkou a cíti sa vytočený, že takto komunikujú. To že ho oprská ho netrápi lebo je mokrý ako kura. Cestou ku dverám si vypočuje popis Jacinty a povzdychne si.* /Fajn, to by som mal zvládnuť. Ale ak sa to dostane na stanicu vo forme drbov tak si z teba urobím rohožku ku gauči./ *A ešte výhružne naňho pozrie. Ucukne pred jeho zubami a najradšej by ho praštil medzi uši.* /Bacha na zuby ty debil! Navyše nestojím o nejaké hrdinstvo. Veľakrát sa to nevypláca./ *Keď zaklope tak sa zhlboka nadýchne a ešte raz varovne pozrie na Trenta.* /Ani muk o tom, čo teraz uvidíš a bude počuť./ *A keď sa otvoria dvere tak Jack otočí o 180 stupňov. Usmeje sa ako z reklamy na Colgate a prehnaným gestom ruky si prejde po mokrých vlasoch.* Ale to je mi privítanie zlatúšik. Čo keby si mňa a môjho rošťáčka pustil dnu, z toho mokra budem mať hrozné vlasy. *Spustí na chlapa tým najviac afektovanym hlasom aký existuje a ešte naňho koketné mrkne. Uculí sa a ako nejaká drag queen doslova pretancuje okolo neho.* No to je o dosť lepšie, žé ty môj brumlíku. *Zohne sa k trentovi a podrbe ho na hlave a poriadne ho pomojká.* Vybavíme biznis a potom pôjdeme domeno. *Spieva vysokým hlasom.*
*Ve dveřích stojí vysoká jeptiška, která svou kostnatou postavu částečně ukrývá v hrubém, tradičním hávu. Její přísná, vrásčitá tvář připomíná zmuchlaný hadr, který vyschnul na sluníčku. Slova jako pořádek, řád a pravidla, z ní číší do všech stran. Ledově modrýma očima tě probodává způsobem, jaký bys stěží označil za přátelský; až máš dojem, jako kdyby ti tváře najednou zahřál pekelný oheň, který polhtí všechny potencionální nepřátele církve - LGBTQ, Právníky, Feťáky, Alkoholiky, Svobodné matky, Teenagery kteří si neváží ničeho dobrého, Hlasité pošťáky, Moc tiché bankovní úředníky a zhruba dalších padesát druhů šiřitelů neřestí.* Vy jste kdo? *Vpálí ti do tváře hlasem chladnějším než Sibiřské večery.*
/Bože, čo tu je karneval?/ *Pomyslí si otrávene ale stále sa tvári veselo. Aj keď zo seba cíti mokrého psa. Narovná sa a znovu ako keby pohodí mokrými vlasmi. Jej chladný tón ho moc nerozhádže keďže sám podobný používa. Ale naoko sa ošije.* Jacinta Bonzaky, milunko. *Mávne na ňu rukou v elegantnom geste.* /Fakt moje ruky vyzerajú žensky./ A ten hábit je úžasný. Povedz mi kde by som taký zohnal? Keď sa to trochu utrasie tak plánujem párty. A že to bude božanské, že rošťáčku? *Pozrie sladko na Trenta a začne naňho šišlať. Pritom sa trochu zavlní ako pri tanci. Ale potom sa upokojí.* Hľadám Mary, mám fakt dobrý kšeft, ktorý vynesie pár prašuliek. *Uculí sa a je mu zo samého seba zle.*
*Tvář jeptišky se přesune velmi náročnou soustavou pohybů mimického svalstva do mírně odlišného výrazu.* Já jsem ctihodná sestra Marie, představená této misie řádu Chudého kříže. A vy... vy jste očekávána, dcero! *Znenadání tě popadne za ruku a ty se ocitneš v zatuchlé chodbičce která svým obsahem jasně dosvědčuje, že jste skutečně v nějaké nábožensky využívané stavbě. Dojem trochu kazí dvě jeptišky ozbrojené automatickými zbraněmi, které dveře zevnitř střeží. Sestra marie počká, až proběhne taky Trenton a dveře zabouchne.* Slyšela jsem různé zvěsti, ale mám radost, že vám Pán dopřál svobodu a nasměroval vaše kroky do mého hájenství. Vítejte, dcero a následujte mě! Ukážu vám kde tvoříme Boží dílo ke slávě Páně a potom se dohodneme na rozumné ceně, za kterou ho budeme šířit ještě dál! *Pokyne ti směrem k závěsu, očividně ušpiněnému zaschlou krví. Všímáš si, že samopaly obou jeptišek jsou ozdobené kříži a na zásobnícich mají vyryté latinské nápisy. Podobné latinské nápisy se také nacházejí všude po stěnách a dokonce na strope.* /Kurva!/ uleví si Trentom v mentální komunikaci. /Co to do prdele je?! Počkej... jéééé... cejtím krysu!/ *a ocas mu začne divoce rejdit.*
*Už čaká, že ho pošle do pekla.* /Sakra... pánbíčkari nie. Nie, nie, nie./ *Zrazu ho čapne za ruku a je odvlečeny do chodby. Ozbrojené jeptišky. Symboly a latinské slová. Znervóznie. Trochu mu to pripomína prípad, ktorý nedopadol dobre. A z ktorého má trauma doteraz. Dosť mu to zmenilo život.* No to vieš, moja drahá, mňa len tak nedostanú. Som si istá, že sa dohodneme. *Pokračuje vysokým hlasom a nasleduje jeptišku.* /Božie dielo... isto. Vždy je to len o peniazoch./ *Zhnusene si pomyslí. Keď Trenton začne o kryse tak mu najskôr napadne, že je tu nejaký zradca. Ale podľa toho ako vrtí chvostom ide o skutočnú krysu.* /Debile, sústreď sa./ *Upozorní ho.*
/Jsem soustředěnej! Jsem probuzenej! Neboj!/ *ujišťuje tě Trenton, zatím co ctihodná sestra Marie, též známá jako Vyfetlá Mary, tě vede na velmi detailní prohlídku očistcem. Chodbičkou se dostáváte do prostorné haly, která v sobě snoubí pozůstatky neogotického stylu se stylem velkoformátové výroby halucinogenů. Mezi prapodivnými napodobeninami relikviářů stojí celé chemické stanice, obsluhované jeptiškami různého věku a vzezření. Další jeptišky hlídají s nabitými samopaly obrovská plata extáze, zamaskovaná do podoby hostií. Sestra Marie ti s neobyčejnou pýchou a zarputilostí popisuje jejich zdejší činnost, bytostně přešsvědčená o tom, že skrze extázi přibližují lidi Bohu. V jejích slovech nenacházíš ani stopu ironie, ani stopu pochybností.* Každý den děkuji v modlitbě Bohu za to, že mi přivedl do cesty tu nebohou hříšnou duši, která mi ukázala cestu chemické zpovědi! Naše prefabrikovaná víra dokáže odlišit plev od zrna! Ti nehodní zemřou, zatím co ti, kdo vítají Boží lásku, zažijí krátký výlet přímo do Ráje! *pokračuje v monologu a téměř bolestivě ti mačká ruku.* Tady vyrábíme náš lék na duši a támhle vzadu máme místo, kde hříšní neplatiči splácejí své dluhy. Jejich bolest vysíláme na místě známém jako Temný web a za sledování jejich utrpení kasírujeme od dalších zvrhlíků peníze, které potom očistíme investicí do Božího záměru! A mrtvoly? Na to jsem hrdá obvzlášť! Součástí naší misie je vývařovna pro chudé, tak populární mezi ztracenými pro kvalitní a vždy čerstvé maso! Tak, jako On existuje ve třech formách tak my mu ve třech formách sloužíme! *deklamuje divoce sestra Marie a nechává tě nahlédnout do místnosti, kde jeptiška v gumové zástěře mučí nějakého tlustého chlapíka elektrickým proudem přímo naproti několika profesionálně vyhlížejícím kamerám. Do toho duní kolem vás z reproduktorů liturgické chorály, smíchané s trochou starého dobrého metalu. Podlaha se tu kouže zvratky a krví, zatím co vedle desítka sester chystá drogu tak nebezpečnou, že každého pátého uživatele pošle přímo do márnice.* *Když prohlídku zakončíte, postaví se přímo před tebe a nabídne ti jednu tabletu.* Zkušební várka, dítě. Takže, domluvíme se? Budete náš apoštol?
*Pochybuje o tom, že by nemal mať strach. Keď sa dostanú hlbšie do budovy tak má čo robiť, aby svoju rolu udržal. Sj by si vychutnal architektúru, ktorá sa tu ponúka lenže obsah miestnosti ho zaujme o niečo viac.* /Idú v tom vo veľkom./ *Obdivne pískne ako Jacinta a aj ako Jack. Robil v FBI, aktuálne robí aj v CIA ale takúto fabriku na extázu ešte nevidel. A to videl bars čo. Počúva Mary, usmieva sa ako slniečko a dalo by sa povedať, že jeho chôdza vyzerá skôr ako veselé poskakovanie. No, v duchu si musí často opakovať, že sa tak musí tváriť. S tým koľko tu je zbrani...* /Fakt chcem ešte vidieť Jasona. Sľubujem, že sa mu ozvem keď z tadiaľto vyleziem živý./ *Cíti ako mu v zápale svojho monológu mačká ruku. O liečivosti extáze na dušu má svoje pochybnosti. A keď pokračuje ďalej tak sa skutočne premáha, aby ho nenaplo. Už asi nikdy nebude pozerať rovnako na samaritánske mníšky, ktoré rozdávajú bezdomovcom jedlo. Keď vidí podlahu tak je mu jasné, že topánky vyhodí do koša. Alebo ich spáli. Vidí to tak, že už do konca života nechce vidieť žiadnu prehliadku. Ale aj keď by najradšej vytiahol zbraň a strelil tú psychopatku do hlavy tak musí sa usmievať a vrtí so sebou ako rajda na ulici. Keď mu ponúka tabletku, tak našpúli pery a pozrie na Trenta.* /Ja tu sračku nedám do pusy, takže nech je tvoj plán akýkoľvek tak ho zrealizuj. Ideálne ihneď./ No čo, rošťáčku? Vidíme to na fajnový biznis? *Povie psovi vysokým hlasom a potom pozrie na Mary. Zoberie si od nej tabletku a pozrie si ju ako profesionál.* Noo, ja to vidím tak milunko, že sa dohodneme. Budem ten vás apoštol. *Žiarivo sa na ňu usmeje.*
/Jistím tě brácho!/ *zaslechneš v hlavě a vzápětí ucítíš, jak se ti do ruky opřel vlčí nos. Než se naděješ, následuje chramst! a tableta mizí uvnitř Trentonovy zubaté tlamy.* No tohle! Lék není určený nečistým zvířatům! *rozčílí se okamžitě Marie a v náznaku pravého náboženského rozhořčení si rzhalí hábyt - pod kterým má skryté dvě obrovské velkorážní pistole.* Drž si tu Satanovu bestii zkrátka, nebo pomůže zasytit chudé. Naše dohoda stojí na upřímnosti a křesťanské lásce! Takže, stále platí, že budeš schopen naše zboží distribuovat do všech těch škol? Mládež je v dnešní době Satanu blíže než kdy před tím a pokud nezakročíme, propadnou peklu definitivně. *Načež znovu sáhne na tácek a s jistotou pravidelného uživatele si lupne ne jednu, ale hned dvě tablety.*
*Pohráva sa s tabletkou v ruke keď v tom len ucíti sliny na ruke a tabletka je preč. Pozerá ako puk. Človek čo vie o tejto situácii by nevedel povedať či je to Jackov vyraz alebo Jacintov. Pomaly pozrie na Trenta a skutočne je na ňom vidieť ako spracováva to čo sa stalo. Príde k sebe až keď Mary začne kričať a odhaľuje svoj zbrojný arzenál. Zamračí sa na ňu a ako pravý ochranca zvierat objime vlka okolo krku.* Brumlík je iba hravý. Rád papká dobroty, že čumáčik. /Zabijem! Prečo si to žral ty idiot?!/ *Afektované šveholí a drží si nos pyšne h**e.* Samozrejme, že platí! Deťúrence budú mať svoje tabletky o to sa postarám šumenečko. *Dodatočne sa ešte uculí.*
*Trentonovy vlčí zornice začnou získávat velmi podezřelé rozměry a jeho myšlenky ztratí konsistenci.* /Kámo, já vidím krysu! Sakra velkou krysu! Támhle vzadu! Přímo támhle!/ *a najednou se vyřítí kupředu, až ti přitom narazí do noh. Ve zběsilém kalupu proletí kolem sestry Marie a dalších jeptišek, načež v podobenství dělostřelecké koule zaletí někam mezi regály. Vzápětí se vynoří ven, hlavu zaraženou v obrovském plastovém kýblu.* /JACKU POMOC! DOSTALA MĚ! TMA! TMA! KRYSA MĚ DOSTALA! TMA! VŠUDE TMA! POMOC!/ Zastavte to zvíře *huláká Marie, zatím co další jeptišky poněkud nekoordinovaně zdvihají zbraně. Tu zaslechneš hlasité cvaknutí, které vychází z prostoru nad tebou. Stačí ti jediný pohled, aby jsi viděl, oč jde. Přímo nahoře, mezi rozvody, je na řetězech přichycená plošina ve tvaru kříže, ke které je připevněný starý dobrý těžký kulomet, obsluhovaný jeptiškou dozdobenou křidélky, takže vypadá jako ohořelý krocan.* Sestro Spravedlivá, sundej ho! Sundej to bezbožné monstrum! *Ječí sestra Marie a snaží se vymotat z hábytu pistole.* *Trenton se zběsile točí do kola, žalostně naříká a tělem sráží baňky a zkumavky, které se všude kolem tříští. Do toho se neustále ozývá vřískání mučeného muže z vedlejší místnosti.*
*Ani nevidí ako Trenton letí do preč. Len cíti ako mu vrazí do zranenej nohy. Zloží ho to k zemi, z časti preto, že Trenton je predsa len kus vlka a aj preto, že ho to kurevsky zabolí. Dobrú chvíľu si drží koleno a len pozerá na tu katastrofu.* /Oh bože, ty idiot. Máš hlavu v kýblu./ *Povie mu telepaticky a len zakrúti hlavou. Svoju smrť si predstavoval inak. Ale zas pre zmenu je to fajn pohľad keď vidí ako sa tie baňky a krehké veci s drogami rozbíjajú. Len ho upúta zvuk nad ním a keď dvihne hlavu tak sa zhrozí. Vyskočí na nohy... teda nohu. Ako sa to schyľuje k streľbe tak uhne do miestnosti kde je nejaký chudák mučený. Mníška čo tam ostala a ide okolo neho je spacifikovaná a odprataná bokom v bezvedomí. Vytiahne zbraň, ktorú má za opaskom a namieri h**e na tu mníšku čo sa chystá strielať po Trentovi. Nerobí si ilúzie, že ju trafí ale pri prvej príležitosti keď sa vykloní tak vystreli. Na vlastne prekvapenie trafí a mníška letí k zemi ako vlaštovka. Lenže to už si všimne, že naňho namieri zbraň ďalšia mníška tak zájde za roh. Akurát včas keď počuje ako sa do steny zakusnú guľky.* /Nejaký plán Trente?/ *Pozrie na zbraň a celkom zaľutuje, že nemá pri sebe viac nábojov.*
HAUUUU HAUUUU *Haleká Trenton, který je očividně v drogovém delíriu a jehož mysl právě putuje místy, kam obyčejně zavítají pouze blázni a děti, které to přehání s knížkami. Světlým efektem tohoto stavu jsou zmíněné kulky, které létají kolem něj, místo, aby trefily jeho.* *Sestra Marie se mezitím točí a střílí na všechny strany; střídavě na Trentota a střídavě na tebe. Přitom hlasitě vříská jakési liturgické texty, prokládané velmi vulgárním výrazivem. Svou zběsilou palbou ti trochu ušetřila práci; podařilo se jí střelit jednu řeholnici do nohy a druhou přímo do břicha. Trentonovi se v mezičase daří rozválet další kádinky a skočí mezi veliké láhve označené NEBEZPEČÍ! VÝBUŠNÉ! kde stojí další jeptiška. Kýblem jí srazí k zemi a pak jednu z láhví porazí. Jeptiška, částečně v kleku, sáhne pod hábit a ty i ze svého místa vidíš, že má kromě pistole také taktickou vestu ověšenou nejrůznějšími granáty.* OTČE NÁŠ, JENŽ JSI NA NEBESÍCH, POSVĚCEJ KULE MÉ, AŤ SRAZÍ HŘÍŠNÍKY! *Ječí Marie a pálí jako zběsilá, sama sjetá jako horská dráha. Zdivo kolem tebe doslova exploduje cílenou palbou nejméně půl tuctu automatických zbraní a jeden ze stolů vzplane vlivem převráceného kahanu.*
*Zaoberať sa Trentom nemá čas keďže sa ocitne pod paľbou. Povzdychne si a snaží sa upokojiť. Moc mu nepomáha Mary vreštiaca náboženské proslovy. Až moc mu to pripomína jeho nočné mory. Len teda toto je vrchol krajnosti. V duchu si odškrtne, že ak ho Trenton v budúcnosti o niečo požiada tak odmietne. Keď na moment vykukne tak vidí, že Mary pár kolegýň skosila. A tiež v tom momente vidí ovešanú mníšku trhavinou.* /Fajn, pre toto som nechcel ísť do armády, aby som nemusel riešiť takýchto magorov ovešaných trhavinou./ *Lenže než stihne zamieriť tak už sa naňho znova spustí paľba. Ostane sa krčiť za zvyškom steny, dúfajúc že to prežije. Lenže keď si všimne oheň tak len v duchu zaskučí podobne ako Trenton.* /Posralo sa všetko, čo sa posrať mohlo./ *Ešte viac sa skrčí za ubúdajúcou stenou až tam v podstate leží a necháva sa zasypávať omietkou a tehlami. Sem tam nejakou rozstrelenou krysou čo nestihla zdrhnúť paľbe. Ale aj sestre Marii musí raz dôjsť zásobník. A keď na moment jej streľba ustane tak chvatne opustí svoj chabý úkryt. Presunie sa za jeden z neogotickych oporných systémov, ktoré sú v rámci tohto typu architektúry čisto iba okrasným doplnkom. Z tadiaľ má výhľad na potencionálnu samovražednú atentátničku tak využije príležitosť a strelí ju. Do hlavy. Ako inak. To sa od agenta CIA predsa očakavá, že bude schopný v streľbe pod tlakom. Snaží sa svoj dych udržovať pokojný. Sústredí sa čisto iba na prácu. Nie že by zabíjanie ľudí bola jeho práca ale zložit niekoho kto na vás ide s kulometom je doslova povinnosť. Zloží ešte ďalšie dve mníšky. Počuje že Mary nabila a chystá sa znova do práce. Nemá šajnu koľko tá stena za ktorou je vydrží. Tak pristúpi ku krajnému rieseniu.* /Sakra, Trente... vieš sem zavolať Oprah, aby nám pomohla?/
*Přesně mířené střely odvedly svou práci a ukončily řádění velké části extází posedlé smečky jeptišek. Vyfetlá Mary nadává a snaží se udržet střídavě na mušce jak tebe, tak běsnícího Trentona, ale ruce rozechvělé extází jí v tom nedělají dobrou službu. Nakopnutá chemikáliemi cení zuby a mezi rty má dokonce trochu krve; nejspíš si v zápalu boje prokousla jazyk. Mezitím se nad tvou hlavou ozvalo cvaknutí a důležitá součást každé profesionální varny - tedy sprinklery vyrobené ze starého odvodňovacího čerpadla - zalily laboratoř jemným, ale vydatným deštěm.* Okamžitě toho nechte, všechno zničíte! *Vzteká se šlachovitá jeptiška.* Tohle je místo páně a... *v tu chvíli se ozve hrdelní zavrčení.* *Trenton se totiž zbavil kýble a nyní s naježeným hřbetem ohrožuje ponecionální zatčenou. Jemu jde také od huby pěna - zatraceně moc pěny! Vlčí metabolismus - stejně jako psí - reaguje na drogy specifickým způsobem, který je poněkud odlišný lidskému.*
*Ešte vystrelí pár rán ale väčšinu prace odvedie Mary. Aj keď streľba ustane tak ostáva za stenou. Povzdychne si nad slovami Mary ale keď počuje vrčanie tak mu svitne nádej.* /Že by Trenton prišiel k sebe?: *Napadne mu a vykukne spoza steny. Utrie si z tváre vodu, ktorá tu špliecha všade. Cíti sa premočený až na kosť. A aj je. Keď vidí, že a tu jeho penu u huby... v tomto momente sa rozhodne zdekovať. Nie je to hrdinské ale rozhodne nechce riešiť vlkolačie zuby vo svojom tele a s tým spojené veci.* /Vidím, že to máš pevne v tlapkách, tak sa maj. Nevolaj mi. Radšej./ *Odkáže mu a vytratí sa chodbou, ktorou prišli. Keď sa dostane von tak sa zhlboka nadýchne. Vonku stále leje ako z krhle. Nechce byť na tomto mieste už ani minútu takže nasadne do auta s tým, že Trent je dospelý chlap a postará sa o seba. Najskôr pozrie do auta a je rád, že tam nenájde Oprah. Potom teda nastúpi a odíde preč. Až cestou si začína uvedomovať ako moc sa cíti pošramotene.*
/Nemôžem sa mu vyhýbať večne. Už je mi to aj debilné./ *Uvažuje zatiaľ čo sedí pri svojom stole v hale kde sa ešte niekoľko kolegov oddáva práci. Podaktorí tak razantne, že pri tom aj chrápu. Prejde pohľadom z esemesiek na kôpku papierov. Musí priznať, že čo sa radšej pustil do práce než riešenia svojho milostného života tak mu roboty celkom ubudlo. Čo je na jednu stranu dobré ale zas na tú druhú... vytvára to priestor na úvahy.* /Milujem Jasona./ *Trhne sebou a radšej mrskne telefón na kraj stola a zoberie prvý spis čo má po ruke. Rozopne si vrchný gombík od tmavomodrej košele a s hlbokým zamračením otvorí spis, a začne si ho čítať. Nohu, na ktorej má stále ortéze kvôli kolenu si natiahne, pretože v ňom cíti pnutie.*
*Tu zaslechne ránu; a potom hned další přímo od dveří. Vzápětí se vedle jeho stolu zjeví téměř dvoumetrový černoch almarovité muskulatury ve značně nedbale rozhalené kombinéze zásahové jednotky. Rukávy má ovázané kolem pasu, takže jeho impozantní trup zakrývá pouze bílé tílko, nesoucí stopy různých omáček, tatarkou počínaje, přes hořčici až k výrazně páchnoucímu kečupu. V ruce nese zbraň, kterou si tvé odborné znalosti zařadily někam do sekce: Je tohle vůbec legální? Vteřinu na tebe upřeně zírá, než zastřeným hlasem pronese: * Jack? Porter? Detektiv? *Každé slovo koncipuje jako samostatnou otázku, což jeho mluvě dodává na těžkopádnosti.* Já jsem Trenton Tate, zásahovka z Staten Island, okrsek 121. Sem tu ale v jistý soukromý záležiosti. Doporučili mi tě jako jednoho z policajtů, kterej zná... no... však víš... takovej ten svět ve stínech... * a významně na tebe mrkne.* Vo mě by mohl někdo říct, že jsem tak trochu zvíře no a potřebuju pomoct toho, kdo tak trochu není. Rozumíme si dobře? *Nešetří na tobě dvojsmysly, zatím co jeho podpaží v blízkosti tvého obličeje produkují odér vlastní všem obstaróžním pohovkám.
*Započuje hrmot, buchot ale len ledabolo dvihne zrak od papierov. Nadvihne jedno obočie nad... chlapom čo je ako korba. Ale ignoruje ho. Aspoň do momentu kým ho nemá pri stole.* /Fajn, toto musí byť nejaký omyl./ *Nervomoci sa venuje tej jednej vete, ktorú už číta asi tretí krát.* /Sakra./ *Napadne mu keď ho osloví. Neostane mu nič iné ako švihnúť papiermi o stôl ako keby ho vyrušil od prípadu storočia a hodí naňho jeden z tých fakt ľadových, nepríjemných pohľadov.* Áno? *Ten chlad dá aj do tónu hlasu. Teraz keď ho tak sleduje a uvažuje nad tým, že to tričko nezachráni ani práčka. Pohľadom zavadí o zbraň a jeho zamračenie sa prehĺbi.* /Preboha, v pracovnom poriadku by malo byť zakázané sa tu premávať s niečim takým. Sa ešte zopakuje to vystrelené okno a čo potom?/ *Pritom ako ho počúva tak si zloží ruky na hrudi. Popravde s ľudmi zo zásahovky si rozumie. Ale je pravda, že tam majú pár exotov. Ten jeho mrkanec nechápe ale význam slov mu dôjde celkom rýchlo.* /Sakra./ *Zanadáva v duchu a začne uvažovať nad tým, že to musí byť nejaká karma keď sa naňho lepí nadprirodzeno.* /Ale je to práca a práca znamená menej času na uvažovanie o Jasonovi./ *Povzdychne si a zamrká slzy, ktoré sa mu hrnú z Trentovho odéru do oči.* /Kristepane, deodorant nepozná?!/ Ani moc nie ale vyklop aký máš problém a čo chceš odomňa. A prosím ťa sadni si odomňa aspoň na meter. *Pre istotu mu ukáže na stoličku, ktorú si môže prisunúť ku stolu a čaká čo z neho vypadne.*
*Trenton si přitáhne stoličku, což je činnost, kterou dokáže provozovat s neuvěřitelně hlasitým zvukovým doprovodem. Když všechno to skřípání a vrzání konečně přestane, nakloní se spiklenecky k tobě.* Doufám, že tady můžeme mluvit vo těch našich věcech. Protože to je tajný, chápeš. *a přátelsky tě poplácá po rameni. Očividně má dost zkreslené představy o své síle, protože to učiní s jemností hydraulického bucharu.* Jde mi tady o tohle; jsem zrovna na stopě jednomu dýlerovy drog, známýmu jako Kapitán Crack-sparrow. Stojí mimo jiný za tou vypálenou střelnicí. Tendle kapitán má tendenci unikat policajtům, protože to je podle všeho tak trochu čaroděj. No a já mu chci zatnout tipec. Jenže není moc lehký ho najít, dokonce ani pro mě. Mám ale stopu na jeho komplice; nějaká další dýlerka známá jako Vyfetlá Mary. K ní se potřebuju dostat a trochu vyslechnout. Což taky není snadný, protože je dost vopatrná. Já si však našel kličku a právě tam potřebuju tvůj zásah. *Zhluboka se nadechnul, aby mohl pokračovat dál.* Vyfetlá Mary má uzavřít nějakou dohodu s týpkem jménem Jacinta Bonzaky, což je švédsko-izraelský transvestita, který pašuje drogy v dětský výživě. Lidem vod nás se tohodle ... nebo tuhle?... Jacintu podařilo nedávno sbalit a nenadělat přitom bordel, takže se Vyfetlá Mary asi nic nedomákla. Chci toho využít a použít identitu Jacinty, abych se k Mary dostal - na tu schůzku. Potíž je, že vůbec nevypadám jako on... teda vona...chápeš, ne? Jsem moc velkej a trochu černej. Takže potřebuju, abys šel se mnou a vydával se za Jacintu. Von je to sice transvestita, ale kvůli maskování chodil převlečenej za chlapa. Teda, jako že se přestal převlíkat... sakra, moc složitý. *podrbe se za uchem s bezradností medvěda grizzliho.* To je fuk; prostě se budeš vydávat za Jacintu a půjdeme spolu dovnitř. Jacinta si totiž vodí sebou velkýho černýho čokla a hádej, jakou barvu mám, když se proměním! Jo, vo to přesně jde! Dostaneme z Vyfetlý Mary kde je Crack-Sparrow a ty jí potom můžeš zabásnout. Ta baba vaří ve velkým extázi, takže by ti to mohlo možná hodit nějaký ty bonusy. Mou jedinou podmínkou je, že nejdřív zjistíme co půjde co kapitánovi. Tak, co ty na to? Půjdeš se mnou do toho? *a napřáhne k tobě tlapu velikosti lopaty, která je značně poznamenaná kombinací střelného prachu a oleje.*
*Skutočne nechápem ako je možné vydávať okolo seba take množstvo zvukov. Keď sa opýta či to môžu rozoberať tu tak jedným okom hodí na chrápajúceho kolegu a druhý zas na kolegu čo nemá ďaleko od chrápania. Svojim pohľadom dá najavo aby vyklopil to čo má na jazyku. Po tom priateľskom poplácaní si musí po tom ramene prejsť. Predsa len ho mal vykĺbené a toto mu rozhodne nepomohlo. Počúva Trenta a tvári sa nezaujato.* /Na tú strelnicu som chodil rád./ *V duchu si len posteskne ale má chuť prevrátiť očami. Bol by radšej ak by išiel k veci ale neprerušuje ho.* /Toto je skôr pre drogové. Čo odomňa chce?/ *Podozrievavo ho sleduje.* /No tak to nie! Nie, nie, nie.../ *Začne mu výriť hlavou keď mu dochádza smer akým sa to uberá. Keď to ale Trent povie nahlas tak naňho pozerá s mierne vyvalenými očami. Ignoruje jeho ruku.* Si robíš srandu? Nebudem robiť transvestitu. *Zareaguje na jeho ponuku odmietavo. A potom sa k nemu nakloní bližšie čo vzhľadom k tomu smradu aj oľutuje.* Riešim vraždy. Nezaoberám sa drogovými dílermi a ani ničím podobným. /Aj keď vzhľadom k prípadom a toho ako ich ubúda by som mohlo.../ Navyše ťažko môžem ísť do akcie keď nemám v poriadku koleno. *Dodá o niečo menej nakvašene než pred tým a oprie sa do stoličky. Do ako tak bezpečnej vzdialenosti od smradu.* A navyše, keď ide o nejakého... čarodeja, tak by bolo asi rozumnejšie to riešiť s čarodejom, nie?
*Trentonovo obočí se spojí do tvaru, kterým děti obyčejně kreslí ptáka.* Todle je osobní, chápeš? Ten šmejd mi vypálil střelnici, kam jsem fakt rád chodil! Navíc, pokud si dobře pamatuju, tam uhořel jeden nácek. Takže technicky vzato jde o vraždu! No, a když narazíš při vyšetřování vraždy na drogovej kartel, tak máš samozřejmě povinnost s tím něco udělat, ne? Navíc, budeš mít sebou mě, co se může stát! *a zakření se na tebe. Podle všeho nemá o efektivitě plánu vůbec žádné pochybnosti.* Jacinta je normálně chlap, kterej se vydává za ženskou, ale protože se to vo něm ví a měl strach z policajtů, vydával se teď chvíli za chlapa. Takže vlastně budeš chlap! To není až tak těžký. Teda...*tvář mu zbarví mírné rozpaky.* Jseš chlap, žejo? Protože pokud ne, tak máš můj veškerej respekt, protože vypadáš skoro jako jeden z nás! Nebejt těch hubenejch ručiček, asi bych tomu snad i věřil! Ale na tom teď nesejde; já toho týpka potřebuju dostat a sám tam jít nemůžu. Pokud se ti teda vopravdu nechce, nasměruj mě za někým, kdo by mohl pomoct. Protože když do toho půjdu sám, začne se hned střílet a to se potom mrtvoly vyslýchají dost blbě. *povzdechne si a něžně potlapká svou brokovnici která - možná ke tvému obrovskému úžasu - snad jako kdyby zavrněla.*
/Náckov aj tak nemá nikto rád./ *Pomyslí si ale nahlas to nepovie. A ani nepovie to, že zložku toho nácka má niekde pod papiermi.* /Sakra.../ *V duchu zaplače nás svojou smolou. Unavene si pretrie koreň nosa a zhlboka vydýchne. Keď povie, že sa mu nič nestane tak naňho pozrie so všetkými pochybnosťami v tvári. Než zváži svoju odpoveď tak Trenton pokračuje. Jack naňho pár sekúnd pozerá ako keby si robil srandu. Keď spomenie jeho ruky tak sa na ne pozrie.* /Nemám ženské ruky! Ani troc**jason má napríklad dlhé prsty... sakra, nemám ženské ruky./ *Trochu to rozhádže jeho ego a možno to je na ňom aj vidieť. Znova prebodne Trentona pohľadom a zavadí ním o tu jeho brokovnicu.* /To sa mi asi zdalo./ Som chlap. A... fajn, sakra. Ale len preto, že fakt nestojím o to, aby si na to lanáril iného chudáka a tiež preto, že patológ má kopec roboty aj bez nejakého masakru čo by si spáchal. *Súhlasí nakoniec ale v hlase mu je počuť rozčúlenie. Popravde, v živote urobil aj väčšie hovadiny než je vydávanie sa za transvestitu.*
*Čo sa vrátil od rodičov tak získal nábeh na workoholizmus. Nie že by mu práca toľko chýbala a musel ju dohnať. Skôr ide o to, aby svoje myšlienky zamestnal a čo najďalej odlákal od určitej osoby. Jasona. Dokonca obmedzil ich esemeskovú komunikáciu. A v podstate vždy keď mu chce napísať tak nad tým neskutočne dlho laboruje.* /Dočerta... toto mi ešte chýbalo, aby som sa na staré kolena zamiloval./ *Horekuje v duchu a pritom sedí pri svojom pracovnom stole a preberá sa papiermi. Koleno má stále v ortéze ale už sa zvláda pohybovať celkom v pohode. Teda pajdavo ale zvláda to. Nevýhodu to malo, že nemohol toľko do terénu. Takže sa venoval papierovačkám, obhliadkam miesta činu, návštevám patológa, zašiel aj do archívu. Jednoducho je na stanici takmer nonstop. Dvihne sa zo svojho miesta a odkrivká k zásobníky vody, aby sa mohol napiť. Na sebe tmavomodré rifle, khaki košeľu a boty, celé to je doplnené tmavomodrou ortezou na nohe.* /Zabuchol som sa doňho iba vďaka dobrému sexu. Skvelému sexu... nie, nie. Utopenec pod Brooklynskym mostom, toho musím riešiť./ *To, že sa mu pohár preleje zistí až keď mu voda tečie po prstoch.*
*Konečne v práci, síce na novom oddelení, ale konečne. Chýbala jej práca a myslela si, že sa hádam jej vynútené voľno neskončí, mala ho plné zuby. Zaparkovala svoje auto a v čiernych nohaviciach, bielej blúzke kráčala do práce. Niekto nemal príliš rád svoju prácu, ale Emmeranne ako správna workoholička by tu pokojne aj bývala a od rána do večera pracovala. Prešla možno hodinka odkedy tu bola a už jej dali na stôl nejaký prípad. S dokumentom, ktorý predstavoval jej prípad, Em kráča k svojmu stolu. Hodí naň zložku a povzdychne si, potrebuje si to preštudovať, aby vôbec mohla začať, lenže spomenie si, že v aute nechala svoj mobil.* /Dočerta, kde mám hlavu?/ *Pomyslí si a preto s nervóznym povzdychom, už druhým za tú chvíľu, kráča cez chodbu. Zrýchli svoju chôdzu nech jej to netrvá večnosť, no keď má prejsť okolo zásobníka s vodou, zastaví sa. Najprv vyzerá akoby videla ducha. Jej oči vidia dobre, toho by spoznala aj keby bola dosť veľká tma.* /To si zo mňa robíte srandu!/ *Myšlienka bola tak hlasná, že mala pocit, že jej hlas prehovoril.* Sakra... *Povie si pre seba a očami hľadá inú možnosť ako toto tu obísť, ale veľmi sa jej nedarí najsť alternatívu* /Prečo vlastne panikáriš, však ste neskončili zle.../ *Prehovoria myšlienky, ktoré majú vskutku pravdu.*
/Fajn tak okrem sexu je mi s ním dobre. Má pekný úsmev. Aj oči. Dočerta, utopenec, utopenec, utopenec./ *Opakuje si, aby sa sústredil a dalších pár sekúnd sleduje ako mu tečie voda po prstoch. Vypne vodu.* Dočerta... *Zašomre si popod nos a prechytí si pohár. Mokrú ruku si utrie do riflí. Potom vykoná heroický úkon keď sa snaží odpiť tak, aby všade nerozlial vodu. Úspešne sa napije a trochu sa pootočí. A ako je tak v otočke tak sa znova napije. Lenže keď zbadá Em a jeho bystrí mozog mu aj povie kto to je tak sa rovno pobrindá ako mu zabehne. Pohotovo si utrie bradu a na moment pozerá ako puk. Ale zakrátko sa spamätá a odkašle si.* Em?
*Dlhú chvíľu jej oči sú zapichnuté len do jedného bodu, jeho tváre a aj keď nemá prečo panikáriť, či byť nervózna akosi jej to nejde. Tep sa jej rapídne zvýši a ona akoby mala v hlave prázdno. Má niečo povedať? Ujsť? Zatváriť sa? Nevie.* /Rozplynutie by pomohlo./ *Ironicky jej prejde hlavou, aj keď ich vzťah nebol ktovieako dlhý a nakoniec predsa sama to ukončila, akoby jej myšlienky zastali a ona nevedela čo robiť. Prešla si rukou cez oči, možno len sníva, no keď tam stále bol a ešte aj prehovoril. Myslela si že na mieste zamdlie, vtedy by si priala čo najrýchlejší odchod na onen svet. Chce niečo povedať, ale nakoniec sa proste otočí a čo najrýchlejšie zdrhne za najbližší roh.* /Preskočilo mi?/ *Zamračí sa, to je fakt zbabelé takto ujsť. Je predsa žena a toto nie je nič.* Tak som tupá no.. *Povie si znova pre seba a rukou si prehrabne svoje tmavé vlasy, nadýchne sa a vydýchne, vykoľajila ju táto skutočnosť.*
/Kedy sme sa videli naposledy?/ *Zauvažuje na moment. Ich vzťah nebol nijako búrlivý ale patril určite medzi tie príjemnejšie, ktoré mal. A dosť ho vtedy rozchod mrzel. Aj keď sa v ňom nedostali veľmi ďaleko.* /Vlastne od FBI sme sa moc nevideli./ *Osloví ju a čaká nejakú reakciu. Príde mu zaskočená.* /Však aj ja som zaskočený./ *Nadychne sa, že ešte niečo povie ako: rád ťa vidím? Ako sa máš? Lenže šancu nedostane, pretože mu zdrhne. Zas pozerá ako puk a sleduje jej miznúci chrbát. Zamračí sa a pozrie sa na seba. Vidí len pobrindanú košeľu.* /Však ten rozchod fakt nebol zlý. A ešte sme sa aj potom bavili./ No tak toto nie. *Vydá sa jej smerom a zabočí za roh.* Wilcoxová. Ty, ja, kafe. *Povie mierne chladnejším tónom ako pred tým.* /Žiadne utekanie. Moje ego potom trpí./ *Len malý hlások sa ozve s tým, že je jedna osoba čo mu to ego dvihne rada. Ale tam hlások v duchu umlčí.*
*Ruku má stále vo vlasoch a snaží sa myslieť. Vie veľmi dobre, že toto nebolo najlepšie rozhodnutie. Utekať. To bolo presne to čo jej v tej chvíli napadlo, no na jej obranu jej z toho mimo, v rozpakoch, rozhodne nečakala že stretne svojho bývalého priateľa, to je to najväčšie prekavapenie, ak sa to teda dá tak nazvať. Či je príjemné? Ťažko povedať, chce ísť späť, jej mobil je jej v tejto chvíli absolútne ukradnutý, lenže ju zastaví ten známy hlas a ona sa nepohne.* /Tak fajn, raz s ním budeš musieť hovoriť, prečo nezačať hneď/ *Spamätala sa z počiatočného šoku.* Som rada, že si pamätáš aspoň moje priezvisko, Porter. *Povie rovnako chladne, nie že by nemala rada svoje priezvisko, ale kedysi sa spolu bavili, čakala lepšiu pamäť, ako len strohé a chladné oslovenie "Wilcoxová."* Na kávu nemám čas. *Predostrie, je to workoholička, čakal snáď že mu s úsmevom povie: ,,Jasné, prečo nie?" Nech bol ich rozchod akýkoľvek, rovnako ju to mrzelo a predovšetkým ju štvalo jej rozhodnutie, že to spravila. No inak sa nedalo.* /Tak a teraz sa s kľudom otoč a choď/ *Lenže ona nešla, až tak dramatická nechce byť a už sa ako tak zmierila, že ho tu stretla.*
*Stále sa mračí. A ak by si to aj priznal tak je možno trochu protivný. Hold, zranené mužské ego. Takže nad jej slovami len nespokojne zafuní. Na moment aj privrie oči.* Pamätám si toho dosť ale dôvod tvojho úprku nie. *Zašomre k nej a pretočí oči ako pubertiak. Vyzerá ako z dovolenky kde chytil bronz. Až na pehy... za tie sa neznáša.* /Mal by som sa upokojiť. Keď budem po nej kričať tak sa nikam nepohneme./ *Rukou si prejde cez tvár. Možno aby trochu vychladol. Zhlboka sa teda nadýchne.* /Buď rozumný./ V rámci pracovného rozhovoru by si na kávu mala čas? *Skúsi to teda príjemnejšie a trosku z iného uhla. Rozhodne nechce chodiť na stanicu s tým, že sa tu budú obchádzať. Alebo sa budú navzájom vyhýbať. To by rozhodne nechcel.*
*Kiežby mala povahu na to, aby sa na neho mračila. Osobne jej bolo proti srsti sa tu s ním hádať, lenže on bol nepríjemný a ona satanistka, ktorá presne vie, že ak sa k nej niekto bude správať takto, ona bude rovnaká, aj keď nerada.* Na to potrebuješ dôvod? *Zdvihne obočie a nepatrne si hryzie do jazyka, aby nepovedala niečo, čo by bolo ešte horšie.* Prepáč, mala som čakať, že tu budeš a rovno ťa priateľsky objať a opýtať sa ako sa máš? /To už bolo moc nie?/ *Zamyslela sa nad tým, samozrejme že bola stále mimo a jeho správanie jej vôbec nepomáhalo sa z toho dostať.* Pracovný rozhovor? *Nevedela, čo na to povedať a rovnako tak nechcela byť ani nepríjemná a už vôbec nemala silu tu rozvíjať hádku. Povzdychne si* Fajn, tak mám čas. *Povie pokojnejšie.*
*Dvihne jedno obočie a stisne pery k sebe.* /Áno! Väčšinou na útek existuje dôvod! Nikto neuteká bezdôvodne! Panebože, Em!/ *V duchu sa rozčuľuje. Pri jej otázke znova frustrovane zafuní.* /Bola vždy taká sarkastická?/ *Pre istotu si zopakuje ešte, že ženu ani kvetinou neudrie. Jemne ešte zaškrípe zubami ale nekomentuje to. Len výrazom dáva najavo, že to tiež nie je niečo čo by čakal.* /Ale útek? Fakt som jej nič nespravil. Aspoň neviem o ničom čo by som jej spravil./ *Snaží sa upokojiť a aj sa mu to podarí.* Áno, pracovný. *Vie, že na prácu ju vždy uženie. Keď súhlasí tak konečne uvoľní napätie v ramenách. S rukou, v ktorej má stále pohár s vodou jej pokynie k pracovisku.* Dobre. Pôjdem spraviť kávu. Kde ťa potom nájdem? *Netuší kde má stôl.*
*Mala poriadne sebaovládanie, kedže vôbec nechcela byť nepríjemná, lenže on zrejme nechápal, že nevedela prvo čo robiť. Bol to šok, no nemala povahu byť nepríjemná, vlastne takmer vôbec nebola nepríjemná či zlá* Môj stôl je v strede úplne naľavo. *Povie s jemným úsmevom a s povzdychom.* Teraz ak ma ospravedlníš, musím si ísť po svoj mobil. *Vyhýbavo povie a prejde popriňom a kráča vonku. Otvorí svoje úžasné auto, vyberie mobil a prejde k svojmu stolu. S menším úsmevom a povzdychom sa posadí a začne listovať.* /Tak čo to tu máme./ *Prechádza očami po spise*
*Cíti sa pokojnejšie keď sa naňho usmeje.* Dobre, tak teda pri stole. *A uvoľní jej cestu. Ešte na momentu ju sleduje ako odchádza a potom sa vydá do kuchynky, aby im spravil kávu. Ako tak cestou pajdá tak premýšľa nad vlastným správaním. A keď už dôjde do kuchyne tak by si najradšej buchol hlavu o skrinku. Miesto toho vytiahne dva hrnčeky, kávu a dá robiť vodu.* /Nemusel som byť tak nepríjemný./ *Oprie sa trochu o linku, aby odľahčil nohu. Po cvaknutí vody spraví kávu a vydá sa za Em.* /Snáď mi neklamala s tým kde sedí./ *Napadne mu ešte na moment. Nechce stáť ako tupec uprostred miestnosti s dvomi kávami. Lenže jeho obavy sa rozplynú keď tam skutočne Em nájde. Položí jej kávu na stôl a prisunie si stoličku k jej stolu. A usadí sa naproti nej.* Čo ti dali? *Ukáže k papierom a napije sa svojej extra prisladenej kávy.*
*Celý čas čítala svoj spis a nesnažila sa vôbec myslieť na jeho správanie, ktorú ju trošičku škrelo a hlavne mrzelo. Samozrejme, taktiež mohla byť milšia, nemusela byť hneď tak sarkastická, vlastne si ani nespomína, kedy naposledy použila sarkazmus.* /V treťom ročníku na strednej./ *Preblysne jej spomienka hlavou, trochu sa nad tým pousmeje, ale ďalej to nerieši, takže sa venuje svojmu spisu, ktorý je odporná nuda, no stále ju to baví. So svojho pracovného tranzu sa zobudí až po zvuku položenia sľúbenej kávy na stôl. Pohľad premiestni na kávu a potom sa prisediaceho. Hodí papiere na stôl.* Nič zaujímavé, obyčajná vražda... *Povzdychne si.* Štyrikrát postrelená obeť, na mieste mrtva, našli ju v jednej z uličiek... *S neutrálnym výrazom odvráti od neho zrak a pozrie sa po miestnosti.* ...takže zrejme si to celé znova prejdem a budem musieť začať svedkami. *Dodá a zoberie si kávu, z ktorej si odpije. Je trochu urazená, nečakala, že chalan bude tak nevrlý.*
/Jackie, jednoducho buď na ňu milý. Máte veľa pekných spoločných spomienok. Aj po rozchode ste ostali priateľmi. Stačí byť milý./ *Dúfa, že teda kávu spravil tak ako ju má rada. Alebo aspoň, že ju spravil používateľnú keď po ochutnaní pozrie zamračene do svojho hrnčeka. Prišuchne k sebe papiere, ktoré hodila na stôl. Okom profesionála prejde pár riadkov ale to mu aj tak nedá úplne jasný obraz o prípade. Po očku sleduje aj Em.* /Je zrazená? Alebo nie je?/ *Nemá šajnu a tak pozornosť presunie na prípad.* Štyri výstrely sú celkom dosť. V New Yorku bude zázrak ak zoženieš niekoho kto “niečo počul”. *Dokonca rukami naznačí úvodzovky.* Keď sme pri tom... dosť ma prekvapuje, že si tu. *Dúfa, že nevstupuje na zakázané územie. Predsa len nevideli sa roky. Ale aj tak si vždy myslel, že Em je telom i dušou agentkou FBI. Preto rozhodne nečakal, že by ju mohol stretnúť v New Yorku ako policajtku. Mračenie odsunie bokom a tvári sa pre zmenu celkom uvoľnene. Len úsmev postráda.*
*Ešte si pár krát odpila z kávy a pozerala sa na Jacka, neprekvapilo ju čo povedal, vedela čo je to New York v oblasti zločinu, všetko bolo dvadsaťkrát také ťažké než obyčajne a vlastne kedy to bolo ľahké. Položí kávu, prejde si jazykom po spodnej pere a narovná sa na stoličke, nebola dvakrát pohodlná.* Je mi to jasné. *Uhne pohľadom, keď sa opýta prečo je tu, nemôže mu povedať, že je to preto lebo jej satanistický kult niekedy robí blbosti a ona na to potrebuje dohliadnuť, navyše stále je pri FBI, akurát je to viac zložité než bývalo.* Prekvapuje? Nevyberám si, kde ma preložia, navyše ako agentka FBI mám väčšie právomoci, než obyčajný policajt. *Bolo to jednoduché, tam kde nemohol policajt mohla ona.* Navyše, to isté by som mohla povedať aj ja, tiež ma prekvapuje čo tu robíš.. *Ani ona sa neusmieva, nemá sa prečo.* Nemusíš mi to hovoriť ak nechceš... *Mykne ramenami, stále je urazená a ani jeho uvoľnené tvárenie sa mu nepomôže.*
*V New Yorku je úplne bežne, že nikto nič nevidel, nepočul, o ničom nevie. V tomto mu chýba práca v menšom meste kde sa všetci poznajú a ľudia majú aspoň trochu pocit zodpovednosti.* /Lenže New York je výzva. O to väčšia keď sa do toho pripletie nejaký ten vlkolak, upír... alebo víla./ *Automaticky si spomenie na Jasona a tak uhne pohľadom niekam do miestnosti. Len na moment. Zaujato na ňu znova pozrie a dvihne jedno obočie.* Takže preloženie? Je pravda, že sa tu občas riešia bizarnosti ale že to bude zaujímať aj FBI. *Prehodi viac menej zamyslene.* /FBI, CIA... všetci sú v New Yorku. Neprekvapilo by ma už ak by tu bol niekto z Interpolu./ *V prvom momente nad jej otázkou mávne rukou a zoberie si kávu, ktorej venuje viac pozornosti než by mal.* /Som majster komunikácie sakra./ *V duchu chvíľu prevaľuje čo jej povedať.* Pár zlých rozhodnutí. Niečo sa zvrtlo, niečo zas skomplikovalo. *Na moment sa stratí v myšlienkach. Ani nevie, že mu na moment ztvrdne výraz. Zoberie si kávu a napije sa. Potom sa zhlboka nadýchne aby sa trochu z toho otrepal a hodí na Em menší úsmev.* Mal som toho dosť a tak som s tým skončil. A preto som tu. /Až na to, že som neskončil.../
*Trochu sa začala pohojdávať na stoličke, nebola príliš komunikatívna a sama vôbec nevie o čom sa s ním má baviť. Samozrejme, je toho veľa, lenže jemu príliš do reči nebolo a jej sa nechce to z neho ťahať ako z chlpatej deky.* FBI zaujíma všetko, Jack. *Povie na jeden nádych s vážnym kukučom, ktorý venuje jemu, predsa len sa znova natiahne po káve. Veru, FBI zaujíma aj to, čo obyčajný človek googli doma na počítači. Opätuje mu jeden so svojich menších úsmevov.* Zvláštne... *Vysloví svoju myšlienku nahlas, poriadne si to ani neuvedomí, ale ani jej to neprekáža.*
*Nakrčí nad tým oznámením nos. Moc dobre si to pamätá.* To viem. Polovina mojich paranoi je ešte z FBI. *A celkom veselo mu cukne jeden kútik do úsmevu. Aj napriek všetkým veciam... zažil tam aj dobré chvíle. A spoznal veľa ľudí. Napije sa svojej kávy a aj mu napadne, že by to ešte chcelo lyžičku cukru. Ale pozrie na Em. Podvihne obočie a čaká na pokračovanie. Ale ona nepokračuje, tak teda odloží hrnček bokom a lakťami sa oprie o stôl, aby sa k nej naklonil bližšie.* Čo ti na tom príde zvláštne, Em? *Opýta sa priamo, bez okolkov. Pery má zvlnené do jemného úsmevu. Bežne na ňom človek úsmev nenájde ale Em mal vždy rád. Z tohto jednoznačne budú v práci drby.*
*Trochu sa stratila vo vlastných myšlienkách, ani nevie, ktoré boli prvé, pretože sa miešali a mali každá iný zmysel, no v hlave to bolo akési stále zúfalo nepochopiteľné. No Em sa s tým dokáže vysporiadať, preto náhle konečne zapne svoju pozornosť a trochu sa strhne keď sa oprie o jej stôl, predsa len je to pohyb čo nečakala. Povzdychne si, už za dnešok niekoľko krát, rovnako tak sa lakťami oprie o stôl a uškrnie sa.* Fakt sa pri tejto otázke usmievaš? *Začne protiotázkou, nebude sa hrabať v tom čo je na tom zvláštne, bola to len jej myšlienka vyrieknutá nahlas.* Nič na tom nie je zvláštne, už by si mohol vedieť, že niekedy premýšľam nahlas... *Hneď predostrie.*
*Pozorne ju sleduje. Bodaj by nie keď sa ešte k nej naklonil. Stále je to podľa neho veľmi pekná žena. Spomenie si na to ako spolu chodili. Ich rozchod ho mrzel. O to viac, že ani poriadne nevedel kde spravil chybu.* /Kecy... viem kde som ju spravil... tlačil som na ňu. Aspoň myslím.../ *Keď sa aj ona nakloní tak cíti z nej voňavku. Je to celkom príjemná vôňa a trochu nad tým privrie oči. Páči sa mu. Tá voňavka. Pretože objekt záujmu má... aj keď sa naňho snaží myslieť čo najmenej. Mykne plecom.* Myslím, že to nie je ten typ otázky pri ktorej je úsmev zakázaný. Teraz keď o tom hovoríš tak vlastne o tom viem. Občas mi to chýbalo. *Znova trhne plecom a v tom momente mu začne zvoniť mobil... s pesničkou hakuna matata. Tak ho automaticky vyloví a dvihne.* Porter. *Povie do telefónu o niečo nepríjemnejším hlasom. Zavrie na moment oči a potom ich otvorí.* Fajn, za chvíľu som tam. *Odpovie a zaklapne mobil.* Mŕtvola v centru. Čo takto zájsť na obed? Aj workoholici jedia... tuším. *Trošku si do nej rýpne a uškrnie sa nad tým. Postaví sa, odloží stoličku naspäť a ešte pozrie na Em.* Rád som ťa znova videl. Ale nabudúce mi už neutekaj. *Ešte sa s ňou rozlúči a odpajdá na miesto činu. Skutočne ju rád videl.*
*Hlavným bodom jeho práce sa momentálne stalo, nájsť Lyriu. Samozrejme, popri riešení iných vrážd nemal toľko času, aby po nej pátral. Ale čas ho tlačil. Od ľudí v kaviarni kde sa s ňou stretol veľa nezistil. Takže mal pocit, že hľadá ihlu v kope sena. A čím dlhšie sa mu to nedarilo a nemal sa čoho chytiť, tým bol frustrovanejší. Dokonca už zvažoval, že by požiadal Jacka o kontakt niekoho kto by mu s tým pomohol. Aspoň trochu. Ale zatiaľ to nechával ako poslednú možnosť. Preto vyrazil do ulice a odd zúfalstva sa pýtal aj bezdomovcov okolí či náhodou nestretli blond'até dievča, ktoré chodí bez topánok. Moc úspechu nepobral. Tak si teda kúpil vanilkové latté a zamieril do parku. Teda aspoň do tej časti čo ešte stále bola parkom. Tam kde bola poľná nemocnica bol vstup zaterasený. V hnedom kabáte, šedom svetri a čiernych nohaviciach, pričom pri opasku má zbraň šikovne schovanú pod kabátom sa usadí na lavičku. Sleduje tých pár ľudí, čo sa tu pohybuje. Mračí sa ako búrkový mrak. Pod očami má tmavé kruhy od toho ako sa mu nedarí vyspať. Okrem vrážd ho ešte trápi aj to, že sa mu vracajú nočné mory. Ale to odsunie bokom a oprie sa do opierky lavičky a nadýchne sa vzduchu. Voľnou rukou vyloví krabičku cigariet s úmyslom si zapáliť.*
*Dnes je od rána v parku. Má na sebe svoje zvyčajné hipie oblečenie zvonové nohavice s tielkom bez rukávov a na tom pončo bez topánok. Na krku jej visí vrecko s prachom a na pravom prstenníku má svoju medenú obrúčku. Prišla sem ešte pred svitaním a chvílu sa túlala po okolí. Trochu ju nahnevalo že sa nedostala do častý kde teraz stojí polná nemocnica ale nechala to tak. Po prechádzke sa nakoniec usadila do trávi neďaleko jedného z chodníkov položila si pred seba košík a začala hrať. Sedí tam až do teraz. V košíku jej pribudlo už pekných pár bankoviek a aj napriek nákaze sa okolo nej utvoril hlúčik poslucháčov ktorý sa v priebehu plynúcich hodín zmenšuje a zväčšuje podla toho ako prichádzajú a odchádzajú ľudia. Dohrá posledné tóny piesne, postavý sa pôvabne sa ukloní svojim poslucháčom ktorý jej hru odmenili veľkým potleskom.* Ďakujem velmi pekne za pozornosť ale dovolte mi dať si prestávku. Ale nebojte dnes budem ešte pokračovať *Povie s vrelím úsmevom, pretlačí sa pomedzi ľudí. Pri najbližšom stánku si kúpi niečo malé na jedenie. Potom čo sa naje sa vráti na svoje miesto a začne znova hrať na svoju okarínu. Hovor jej poslucháčov stýchne a ľudia zaujato počúvajú jej hudbu.*
*Trochu sa zošuchne dole na lavičke. Napije sa presladenej kávy a potom ju položí vedľa seba. Konečne z vrecka kabáta vytiahne cigarety, spolu so zapaľovačom a vytiahne jednu tú jedovatú potvoru von. Dá si cigaretu medzi pery zatiaľ čo schová krabičku a potom si pripáli. Ako tak pripaľuje koniec cigarety tak sa pozrie pred seba, za tým menším hlukom, ktorý vydávajú tlieskajúci ľudia. Zamračí sa ešte viac keď zbadá, kto sa spomedzi nich vynoril.* /My o vlku.../ *Napadne mu a trochu sykne keď si skoro pripáli prst. Potiahne z cigarety a ostražilo sleduje to ako sa dievčina vydá ku stánku. Jack si zoberie zatiaľ svoju kávu a napije sa z nej. Dofajčí jednu cigaretu... potom druhú, keď sleduje ako sa Lyria vracia späť medzi ľudí. Postaví sa, hodí špak na zem a ešte ho zašliapne.* /To by bolo ak by som podpálil central park./ *Pomaly sa vydá k hlúčiku ľudí, ktorí počúvajú hudbu.* /Neznie to zle./ *S tým ako ľudia odchádzajú a prichádzajú je za chvíľu vpredu, priamo pred Lyriou. Sleduje ju ostražito, s prázdnym, kamenným výrazom a pritom pije svoje latté.*
*Hrá so zatvorenými očami a úplne sa sústredí na hudbu nejaký čas hrá ale nakoniec doznejú záverečné tóny a ona otvorí oči. Z hlôčika poslucháčov sa znova ozve potlesk. Prejde po ľuďoch očami a jej pozornosť okamžite upúta chlapík ktorý stojí ako socha s rovnako kamením výrazom na tvári. Prižmúri oči a premerá si ho od hlavy po päty.* /Odniekial ho poznám... *Zamračí sa a chvilku rozmýšla odkial nakoniec jej to ale dôjde.* /Jasné nestretla som ho v tej kaviarni? Čo tu ale chce? Podla jeho výrazu si moju hudbu rozhodne neužíva./ *Postavý sa a znova sa publiku elegantne ukloní. Ďakujem vám velmi moc ale na dnes budem musieť skončiť. Budem tu ale zajtra ďakujem že ste dnes všetci prišli. *Oznámi svojim poslucháčom ktorý sa pomaly začnú rozchádzať. Vezme si z košíka svoje zarobené peniaze a schováva si ich stále ale po očku sleduje chlapa z baru.* Môžem vám nejako pomôcť? *Spíta sa keď už všetci ľudia odyšli a oni zostali sami.*
*Medzitým čo hrá dopil svoju kávu. Hudba s končí ale k potlesku sa nepridá. Sleduje ju ako sa ukloní a poďakuje sa publiku.* /Fajn, tak nabudúce keď budem niekoho hľadať tak pôjdem rovno do parku./ *Napadne mu a počká kým si pobalí veci a aj svoj zisk. Ľudia pomaly miznú.* Pomôcť? Určite. Potrebujem sa s vami porozprávať. *V jednej ruke pootočí eko papierovým kelímkom na kávu. Prešpikuje Lyriu pohľadom a potom hlavou naznačí smer.* Prejdeme sa?
Porozprávať? o čom? *Spíta sa trochu prekvapene ale vykročí smerom ktorí jej muž naznačil.* /O čo mu do hája ide?/ *Rozmýšla zatial čo kráča po chodniku. ale po chvíli sa otočí a pozrie mužovi do očí.* Ak si niečo želáte tak to vysipte nerada chodím okolo horúcej kaše. *Nepríjemne sa zamračí.* Ako sa voláte? Viem že sme sa už stretli ale vaše meno mi uniklo. *Nakloní hlavu na stranu a čaká na odpoveď*
*Zatiaľ jej neodpovedá. Minimálne nechce odpovedať dokiaľ nebudú mimo ľudí. Takéto otvorené priestranstvo mu moc nevyhovuje. Chvíľu s ňou kráča a popri tom odhodí kelímok do koša. Zastaví sa keď sa oproti nemu zastaví a zahľadí sa mu do očí. Pohľad jej opätuje ale privrie pritom oči ako keby ju skúmal. Vlastne ju aj skúma.* Niekto má rád kašu horúcu a niekto studenú. *Povie jej potichu a odtrhne od nej pohľad. Pozrie sa naokolo a všimne si, že okolo nich je minimum ľudí. Potom sa k nej vráti. Jeden kútik úst mu vybehne hore.* Jack Porter, policajný vyšetrovateľ. *Predstaví sa.* Ale keď chcete narovinu. Poznali ste Donalda Evereta? Alebo Maxa Overta? A ešte pár ďalších mužov čo sa našli v uličkách so zlomeným väzom a vypálenými očami. Hm? *Vloží si ruky do vreciek a stále drží ten jeden kútik hore v nepríjemnom poloúsmeve. Alebo úškrne. Čaká na reakciu.*
*Pri jeho schválnom natahovaní otrávene prevráti oči je jej jasné že sa snaží získať čas. Jej odhad ešte potvrdí jeho pohlad ktorím kontroluje ľudí okolo. Keď sa jej predstavý a povie jej kto je skoro sa rozosmeje ale podarý sa jej zachovať pokojný výraz.* /To ako vážne? Civilský policajt? Že by konečne niekto z nich pohol zadkom a začal sa zaujímať o tých blbcov s ktorými som sa hrala?/ *Udržiava si prázdny nič nehovoriaci víraz keď Jackovi odpovedá. Nikdy sa neobťažovala spítať sa na mená civilov ktorých zabila. Ale podla opisu ktorý Jack spomenul jej dôjde na koho sa píta.* Nie tie mená mi nič nehovoria. *Pokrčí plecami.* Prečo sa ma na to pítate? To má polícia bežne vo zviku na len tak za niekím prísť a vypitovať sa ho na nejakých mŕtvich ľudí? *Spíta sa a nahodí trochu prekvapený a urazený výraz. /Tak toto bude zaujímavé./ *Pomyslí si a nenápadne si Jacka obzrie a snaží sa odhadnúť akí je asi bojovník.*
*Nad tým, že jej mená nič nehovoria len ako keby chápavo prikývne hlavou. Dostane chuť si zapáliť ale to potlačí. Trochu sa nad jej otázkou naoko zamyslí. Jej urazený a hraný prekvapený výraz ignoruje.* Nie, polícia nemá vo zvyku za niekým prísť a pýtať sa ho na nejakých mŕtvych. Zvykne sa to iba pýtať ľudí, ktorí ja neviem... napríklad boli s obeťami videní tesne pred tým, než umreli. Alebo sa to zvykne pýtať tých, ktorí ich odviedli do danej uličky. To viete... vošli dvaja a vyšiel iba jeden. *Povšimne si ako si ho obzerá a automaticky si ruky uvoľní z vreciek. Stále drží jeden kútik pier hore a tiež si udržiava svoju vyčkávaciu taktiku.*
Hmmm... *Prejde k nedalekej lavičke a pohodlne sa usadí. *Naznačujete snád že ja son takáto osoba? Ak áno tak my budete musieť trochu osviežiť pamäť. Kedy a kde presne som bola videná s nejakým mŕtvim? *Spíta sa prekvapene.* Chodím s mnohými mužmi do mnohých zadných uličiek. Čo sa s mimi deje potom čo skončíme ma nezaujíma nehladám vsťah ale zábavu. /Predpokladám ale že ich odvezú do márnice teda aspoň to čo z nich zostane./ *Zasmeje sa v duchu. Pokrči plecami a založí si ruky na prsiach.* Ak ma chcete z niečoho obviňovať tak by ste mali mať niečo viac než len dohady. Alebo nie? V týchto veciach sa moc nevyznám.
*Sleduje jej kroky až k lavičke. Prejde k nej pár krokov a zastaví sa od nej asi tak na meter.* Hm, naznačujem? *Zahrá zamysleného a zloží si ruku na hrudi, pričom jednu uvoľní a prejde si ukazovákom po brade.* Napríklad za kaviarňou na Manhattane. Alebo za večierkou. *Urobí ešte jeden krok k nej.* Mnoho mužov, mnoho dní, mnoho uličiek. Jednomu sa to až zlieva, takže sa nedivím, že si presne nemusíte pamätať. *Znova uvoľní ruky pozdĺž tela.* Každý si zábavu predstavuje inak. /Niekto sa baví tým, že zabíja.../ *Pohľadmu mu padne na vrecko čo má Lyria na krku. Potom sa znova očami vráti k jej tvári. Poloúsmev mu zmizne z tváre úplne.* V tom máte pravdu. Potrebujem dôkaz. Najlepšie uveriteľný dôkaz, ktorý by som mohol predložiť na súd. Napríklad dokázateľný motív, zbraň, DNA... určite nemôžem nikoho zatknúť len kvôli, napríklad víliemu prachu, ktorý sa objavil u všetkých obetiach. To už nie je tak uveriteľné. *Nadhodí udičku a čaká.*
*Krivo sa usmeje pri Jackovom komentovaní jej zábavy. Zloží si ruky na operadlo lavičky a trochu si poposadne.* Ano každý má inú predstavu o zábave. Povedzte čo by ste tak povedal že bavý mňa? *Zdvihne ruku a rýchlo luskne prstami.* Alebo ešte lepšie povedzte čím sa bavíte vy? *Neujde jej Jackov pohlad na jej krk ale dalej sa mu díva do očí ako by si ničoho nevšimla. Vrecko čo má na krku ale vezme do pravej ruky a začne sa s ním hrať. Keď začne rozprávať o dôkazoch medzi ktorími spomenie aj víly prach rozosmeje sa a mávne rukou.* Ale prosím vás. Víly prach? Čo sme v rozprávke? /Ale ale chlapec sa vyzná. Zaujímalo by ma kolko toho vie? Ale to nechám na potom./ Ale prosím rozprávajte čo ste ešte našli pri tých svojich rozprávkových obetiach?
*Na jej otázku k tomu čo si myslí, že ju baví neodpovedá. Sleduje jej lusknutie a nadvihne jedno obočie.* /Tak teraz prechádzame ku mne?/ Bavím sa chytaním vrahov. *Sucho odpovie a ako tak sleduje jej tvár, tak si povšimne ruky s ktorou sa začne pohrávať s vreckom. Jasne, nečaká, že sa mu prizná alebo že potvrdí ten víly prach. Znova nahodí ten krivý, zlý úsmev.* Kiežby sme boli v rozprávke. V nich sa aspoň o vílach hovorí v dobrom. *Zarýpne. Nad jej otázkou mykne plecom.* Obete sú bohužiaľ skutočné. Tak ako ich vrah rozhodne nie je rozprávkovou postavičkou. Mali rodiny, priateľov a niekto prišiel, odviedol ich do tmavej uličky. Najskôr ich nechal trpieť tým, že im vypálil oči a potom ich od agónie oslobodil smrťou. *Nepostupuje podľa štandardu ale vie, že pred ním nesedí štandardný človek.* Lyria, myslíte, že je správne aby niekto zobral do svojich rúk takú moc, aby rozhodol o živote a smrti? *Svoj hlas udržiava tlmený.* Nech už je to pre vraha zábava alebo nie... nakoniec sa nebude smiať nikto. Ani vrah. *Dodá ešte potichu, možno ako nejakú hrozbu, že on sa rozhodne tak skoro nevzdá.*
*Nad jeho komentárom o zatváraní vrahou nadvihne obočie.* Ach tak, no a darí sa vám to? *Spíta sa nevinním hláskom. Keď Jack nahodí svoj nepríjemný úsmev zamračí sa na neho.* Opatrne ksichtíte sa takto od kedy ste prišiel ak v tom budete pokračovať tak vám ten výraz zostane. Myslím že to by sa dámam nepáčilo. *Táto konverzácia ju začínala baviť. Ona vedela že Jack ju podezrieva z vrážd ktorá má na svedomý. Teraz obidvaja tancovali okolo pravdy a robili narážky a čakali kto s nich sa pošmikne a odhalí karty prvi. Na jeho slová o vílach len mávne rukou.* Len ten kto nikdy vílu nestretol ich môže považovať za dobré stvorenia. *Ked Jack rozpráva o obetiach opčúva a občas prikívne. Nakoniec si ale odfrkne.* Myslíte že vraha niečo z toho zaujíma? Že sa stará o rodiny a priatelov svojich obetí? *Vstane z lavički a podíde k Jackovy.* Alebo že sa tento svet riadi podla toho čo je správne a čo nie? Moc rozhodovať má každý ale len niektorý sa jej naozaj chopí. Dôvody sú rôzne, či už je to prežitie alebo zábava. Spradodlivosť alebo správnosť' s tím nemá čo robiť. *Nad jeho poslednou hrozbou sa na chvílu pozastavý.* Na konci sa vždy niekto smeje. Či už to bude vrah alebo niekto iný. *Zašepká skoro nečujne.*
Z času na čas. *Odpovie nad tým či sa mu darí zatvárať vrahov. Jej nevinnému hlásku nevenuje ani za mák pozornosti. S nezáujmom mykne plecom.* Nebodaj sa bojíte, že mi tento výraz ostane. *Tak nejak mu je jasné, že to je to posledné čo ju zaujíma. Vie, že k jeho práci takéto krúženie okolo pravdy patrí. Že už ju cíti na jazyku a pritom je od nej tak ďaleko. Nad jej reakciou nad vílami mu znova cukne obočie. Nekomentuje to. Aspoň zatiaľ nie. Sleduje jej pohyby, neuhne keď sa k nemu priblíži, stále stojí na svojom mieste, so svojou kamennou tvárou, ktorou prebehne len nejaká účelná emócia.* Nie, nemyslím. Viem, že vraha nič z toho nezaujíma. Viem, že je mu úplne jedno čo prežívajú ich rodiny. Viem, že svet sa neriadi podľa toho čo je a čo nie je správne. *Ešte o kúsok sa k nej priblíži. Hlas tlmený.* V tom všetkom máte pravdu, Lyria. Vrahovi je to u riti. Chce sa baviť. Ale svet je úžasný v tom, že v ňom existuje rovnováha. Takže keď na jednom konci je vrah, ktorý svoju moc využíva na to, aby rozhodol o niečom živote, tak na druhom konci stojí niekto, pre koho je spravodlivosť a morálna správnosť vyššie než zábava. Niekto koho zaujíma obeť, ktorej bola odopretá možnosť žiť. Myslím, že v tomto systéme obaja viem, na ktorom konci stojíme. *Urobí krok späť, aby medzi nimi vytvoril priestor.* Ak to tak bude, tak vrah sa rozhodne nebude smiať ako víťaz.
*Pri jeho slovách sa jej po tvári roztiahne úsmev. To o čom Jack hovorý pozná už od narodenia. V podstate opísal celí jej život v lese jednou vetou.* Máte pravdu, Lovec a korisť, vlk a jeleň či muž zákona a vrah. Všetko je vyvážené ja v takomto svete žijem a bojujem o pražitie od narodenia. *Znova sa posadí na lavičku a založí si ruky na hrudy.* A viete čo som zistila? Vo svete običajne vyhráva vrah. Alebo nesúhlasíte?
*Sleduje jej úsmev. Nepáči sa mu. Nakloní hlavu nabok a pokrčí ramenami.* Myslím, že je to vo svete tak päťdesiat na päťdesiat. A keď sme pritom, tak rád som si s vám neoficiálne pokecal. Budem ale potrebovať oficiálnu výpoveď a vzhľadom k tomu, že ste boli videná ako posledná osoba s obeťou, tak čierny Peter padá na vás. *Vloží si ruku pod kabát a za opasok. Vytiahne lesklé putá a neveselo sa usmeje.* Lyria, ste podozrivá z vraždy Donalda Evereta. Máte právo nevypovedať. Všetko čo poviete, bude použité proti vám. Máte právo na obhajcu. Pokiaľ si ho nemôžete dovoliť, štát vám ho pridelí. *Odrapoce to čo musí a natiahne k nej svoju voľnú ruku, zatiaľ čo v druhej drží putá. Nerobí zatiaľ prudké pohyby ale má taký pocit, že to tak ľahko nepôjde.*
*Ked sa ju pokúsi zatknúť prestane predstierať a naouzaj kruto sa na neho usmeje.* Naozaj si misliš že je to dobrí nápad človek? Pokúšať sa zatknúť a odviesť niekoho môjho druhu? *Prestane aj s ľudskou šarádou. Ak by chcela mohla by ho zabiť, bol by mrtvý skôr než by si vôbec uvedomil čo sa vlastne stalo. Ale policajtove pátranie a predstava hry na mačku a myš s tímto človekom sa jej zapáči. Preto nechá svoj prach prachom a nevitiahne ani svoj nôž. Namiesto toho vstane prejde k Jackovy a udrie ho päsťou na solar. Používa pri tom svoju rýchlosť takže všetky jej pohybi sa Jackovi musia zdať len ako jedna rozmazaná čmuha.* Tvoju výzvu prímam. *Povie a sleduje Jacka pred sebou.*
*Je typ človeka čo má rád výzvy. Ak by nebol tak by nemohol robiť túto prácu. Jej krutý úsmev sa mu absolútne nepáči a keď mu povie, čo povie tak mu je jasné, že dostane asi riadne cez hubu.* /Koledoval sis Jackie./ *Ozve sa jeho protivné ja. V duchu si len nad sebou povzdychne. Potom, aj keď sa snaží, už len zaregistruje iba pohyb. Stihne síce napnúť svaly, ale úder ho aj tak donúti sa predklonit.* /Dobre, to bola sila./ *Pomaly sa vystrie a pritom si schová putá na miesto.* Niekedy je potrebné urobiť niečo hlúpe, aby sa druhá strana prejavila. Takže víly majú rady výzvy? *Nadhodí a vyzlečie si kabát. Už keď ho hádže na zem vie, že to je len preto, aby si ho nezaflákal od vlastnej krvi.* /Ale vyzerá to efektne./ Takže toto kľudne môžem brať ako odpor pri zatýkaní. *Zamrmle si viac menej pre seba. Znova sa k nej priblíži. Teraz ale s jasným úmyslom udrieť. Aj keď vie, že mu to bude prd platné tak jeho ego by ho nenechalo spať, ak by sa o to nepokúsil. Pravou rukou rukou k jej tvári a ľavou je pripravený vykryť útok.*
*Sleduje ako sa Jack vspametáva a na jeho poznámku o výzvach len pokrčí plecami.* Asi ne niektorí o mne hovoria že som divná. *Ked odkladá svoj kabát lez zavrtí hlavou. Potom sa ale zasmeje na jeho poznámke o odpore pri zatýkaní. Odpor? O žiadnom odpore nevien. * Zatvári sa neštestne a zúfalo.* Pán dôstohjik on ku mne zrazu vykročil tváril sa naozaj zle akože my chce ublýžiť a ruke mal niečo kovové. Ani my neukázal odznak, myslela som si že my chce ubížiť tak som reagovala. *Povie roztraseným bojazlivím hláskom, Zatial čo sa k nej Jack blízi. Jeho úderu sa vyhne a zasadí mu ranu hranou dlane z dola rovno do nosa začuje pri tom prasknutie. Doplní to ešte dalším úderom na solar a kopancom do vnútornej strany kolena.* Tak, rada som vás spoznala pám Porter. Vyzerá to že si spolu užijeme vela srandy. *Elegantne sa mu na rozlúčku ukloní a svojou rýchlostou odbehne až k starému dubu a domou.*
*To jej hrané divadielko ignoruje. Aj keď s jej tváričkou a hláskom by to bolo uveriteľné. Vyrazí k nej, len postrehne, že sa jeho rane vyhla a potom už len cíti bolesť a prasknutie v nose. To ho odrovná natoľko, že vyhnúť sa úderu na solar nemá šancu. Vyhekne ako to nečakal a predkloní sa. Ucíti ešte kopnutie do nohy a to ho zrazí úplne na kolená. Ruku dá automaticky k nosu. Bolí to ako prasa a cíti ako sa mu krv valí po puse až na bradu.* /Ešte, že som dal dole ten kabát./ *Má pocit ako keby sa mu v bruchu pohli po tom údere nejaké orgány. Ešte zachytí jej rozlúčku a potom len to ako zmizne.* Sakra. *Zahundre potichu a snaží sa rozdýchať tú bolesť z nosa. Po nejakej chvíli to už aj prechádza alebo si len na to zvyká. Postaví sa na nohy a trochu sa zapotáca.* /Asi mi to bolo treba. Jackie, nabudúce sa už o takúto hovadinu s vílou nepokúšaj. Jasné?/ *Presviedča sa v duchu a má čo robiť, aby si dvihol kabát zo zeme. Vydá s rovno k poľnej nemocnici, aby tam našiel nejakého dobrodinca čo ho ošetrí a on sa mohol pobrať domov, kde si môže hladiť svoje poranené ego a premýšľať nad tým ako chytiť vílu.*
*Zbytok cesty už prebehne v tichosti. Viac menej premýšľa nad prípadmi, takže je aj rád za to družné ticho. Zaparkuje s policajným autom pred budovou kde Jack býva a unavene si prejde rukou po čele.* Tak si doma. *Pozrie sa naňho. Potom aj na ten nákup čo má.* Chceš s tým pomôcť? *Opyta sa a do hlasu sa mu vkradne starostlivý tón. Až je sám z toho prekvapený. A navyše by ho dosť zaujimalo čo presne sa stalo keď Jack vyzerá tak ako vyzerá. A najmä kto mu to spravil. Nad tou myšlienkou zatne čeľusť aby neškripal zubami.*
*Cestou skoro usne, ale bydlí opravdu blízko obchodu. Když zastaví, tak se dá do rozpínání pásu. Pak se na Jacka podívá a pak na tašku. * Můžeš prosím vzít tašku? Já musím najít klíče a odemknout. *Řekne a vystoupí. Obejde dům a pozdraví cestou pár bezdomovců. Pak dojde ke dveřím a odemkne. Nechá otevřeno a vyrazí nahoru. Cestou se napije džusu. Otočí se, aby se ujistil zda je Jack v domě a pak v patře zaleze do koupelny. Sice má dveře, ale chybí v nich sklo. V koupelně na tričko, které si chce vzít, takže si sundá šátek a pak i mikinu. Tím odhalí modřinu od škrcení na krku a mnoho značek od Victora.*
*Prikývne a zoberie tašku, ktorou vystúpi z auta. Keď sú obaja vonku tak zamkne auto a ide za Jackom.* /To by musel byt sebavrah aby kradol policajné auto./ *Napadne mu keď sa ešte otočí a skontroluje ho. Tak ako je naučený, si obzrie ulicu či je všetko v poriadku. Až na pár bezdomovcov tam nie je nič čo by mohlo predstavovať nebezpečie. Vojde do otvorených dverí a ide za Jackom. Nič nehovorí. Nemá prečo. Sleduje ako Jack zmizne v kúpeľni a on teda položí tašku do kuchyne. Nedá mu to a ide za Jackom. Nie že by chcel vyslovene narušovať jeho osobný priestor ale postaví sa tak aby naňho videl. Založí si ruky na hrudi a oprie sa ramenom o stenu. Zamračí sa nad tým čo vidí. Nie je hlúpy. Aj z tej diaľky je mu jasne že ho niekto škrtil. Ak by tam neboli ale aj cucfleky tak by s Jackom zatrepal a dostal z neho to meno. S cucflekmi to má ale iný kontext. Skončí s očumovaním a prejde do kuchyne kde vyloží aspoň veci z tašky.*
*Ani neví, že ho Jack sleduje. Oblékne si tričko a jde do kuchyně. Dívá se na něj a bere si mrazenou zeleninu na ruku. Na krku má znovu šátek. *Nechceš něco k jídlu?*Zepta se ho, protože mu to připadá dneska nějaké trapné. Nosí ho, dělají mu jídlo, starají se o něj... Povzdechne si a opře se o linku. Dívá se na Jacka. *Jsi naštvaný? *Zeptá se ho, protože má pocit jako by byl. On by byl kdyby mu někdo nechtěl říct pravdu.*
*Nevie kam čo má uložiť. Tak to len nechá na linke.* /Ako doma./ *V duchu si povie s prezrie pár skriniek kde by mohol nájsť pohár. Keď ho nájde tak si naleje aspoň vodu. Predsa len, on sa nemusí skácet k zemi. Podľa tichých krokov zaregistruje, že sa Jack vrátil z kúpeľne. A keď sa po ňom obzrie tak mu pohľad padne rovno na šatku. K jeho tvári sa presunie až keď sa ho opýta na jedlo. Popravde, dnes toho moc nepojedol. Iba obed s patologom pričom sa to stáva už ich rutinou. Ale nemá aj tak vyslovene hlad. Zamietavo zakruti hlavou s premýšľa nad tým ako sa ho to opýtať. Sleduje interiér bytu. Je tak rozdielny od toho jeho.* /Možno trochu prerovnať tie poličky. Aj ten koberec by potreboval vytepovať. Možno aj gauč.../ *Trochu ho svrbia prsty s tým, že by to tu vydrhol. Ale od toho ho vytrhne Jack. Pozrie sa naňho skúmavým pohľadom.* Na teba sa nemám prečo hnevať. Je to tvoje súkromie. *Znova od neho odvráti Jasne že to chce vedieť. Ale je zvyknutý že mu ľudia nehovoria pravdu. Pokial to bolo dobrovoľné tak v poriadku. Pokiaľ nie... *pozrie sa naňho, v očiach starost* ... si v poriadku?
*Když zamítne večeři, tak ho jen sleduje. On sám taky nemá hlad, ale on poslední dobou moc nejí. Už i uvažoval o návštěvě lékaře, ale zatím v tom nevidí, tak velký problém. */Prostě nemám chuť.../* U jeho věty se na něj podívá. To zda to bylo dobrovolné se opravdu zamyslí.* To jak jsem říkal, že v Pandemku mu někdo něco dal do pití, tak to byla pravda.* Řekne mu a dívá se na něj.* Dávali to tam všem. Nějaká droga, co tě donutí myslet něčím jiným a ne hlavou. Řekne mu a povzdechne si.* Ale nechtěl jsem, aby mě škrtil... Nebo jinak ubližoval. Nemám to rád. Děsí mě to. Přizná a podívá se na své nohy.* Ale jsem v pořádku. Jen unavený. Drogy špatně zvládám, ani v nemocnici si neberu léky na kterých vzniká závislost.* Vysvětlí mu a sundá si šátek.* Viděl jsi mě v koupelně, co?* Nadhodí, protože mu je jasné, že jinak by se neptal. Sice se mu líbilo, že měl po dlouhé době někoho, ale čím víc o tom přemýšlí, tak tim víc se mu to nelíbí. Stále mu to připadá brzo.*
*Skutočne sa mu nepáči, že nejaký magor v Pandemoniu dáva do pitia drogy, ktoré vyvoláva sexuálne nutkanie. Trochu ho zamrazí keď si uvedomí, že tam mohol byť tiež. Nech už to znie akokoľvek je rad, že ostal v práci. Aj keď jeho sexuálny život je teraz neexistujúci tak určite by ho nechcel oživiť práve drogami. Mračí sa nad tým s pohľad zapichnne na nejaký predmet na linke. Počúva ho. Keď ale prizná, že sexuálne násilie nechcel tak sa prudko nadýchne nosom, zatne čeľusť a pevne zovrie rukami okraj linky, o ktorú sa opiera. Vypočuje si ho až do konca. A premýšľa nad tým čo mu má povedať. Periférne si všimne, že dá dole tu nezmyselnú šatku. Vydýchne pomaly zo seba vzduch a uvoľňuje zovretie linky. Hnev mu nepomôže.* Nedalo mi to a potreboval som ta skontrolovať. *Obháji svoje očumovanie. Potom ale vydýchne a založí si ruky na hrudi.* Jacku, keď sa nabudúce bude diať niečo čo nechceš, tak sa tomu musíš brániť. Máš k tomu schopnosti, aby si sa vyhol niečomu čo ti je nepríjemné. *Snaží sa mu jemne dohovoriť.*
*Všimne si jeho vzteku a doufá, že to nechá být. Kývne na to, že chápe a pak ho poslouchá.* Já vím. Ale asi jsem i chtěl, aby mi ublížil.* Pokrčí rameny.* Po svém návratu sem do tohohle světa si tu připadám sám. Mí přátelé tu buď nejsou nebo už mě ani nekontaktují. Jon je mrtví. Rodina mě sice miluje, ale až moc mi připomíná. Sice tu mám Natea, ale ten mě nesnáší. Pak je tu Ava, co mě má jen jako hračku a člověka, co ji dělá službičky.* Povzdychne si a vezme si jeden nanuk a otevře ho. Pak se na něj pousměje. *Ale nemusíš se bát. Sebevraždu znovu neplánuju.* Zazubí se na něj a pustí se do nanuku.* Fakt nechceš nic k jídlu? Můžu udělat hráškovou polívku. Hrášku mám dost.* Zazubí se na něj.*
*Pozorne ho počúva. A vo svojej podstate... to aj chápe. Nie len, že sa stretol s ľudmi, ktorí svoj žal kompenzovali skrz bolesť alebo sebapoškodzovanie ale aj on sám si prechádzal niečim takým. Alkoholizmus, workoholizmus a jeho sklon sa vrhnúť do každého prípadu kde sa strieľalo. Vie aký bol po Heatmanovom prípade. Sleduje Jacka starostlivo.* Chápem to. Ani nevieš ako... *odvráti pohľad* ...moc dobre to poznám. *Dodá a presunie váhu z nohy na nohu. Postrehne to slovíčko "znovu" a na moment zavrie oči. Je to niečo čo by ho práve u Jacka nenapadlo. S tým jeho veselým a podobne.* /Ako reklama na radosť./ *Napadne mu trpko keď s naňho pozrie a to aký je zhumplovaný. Zakrúti hlavou.* Skutočne nie som hladný. Ale áno, vyzerá že na hrášku budeš dlho. *Pousmeje sa.* Jacku, chcem aby si vedel, že ak budeš mať problém alebo ak sa budeš cítiť zle môžeš mi dať kľudne vedieť.
*Poslouchá ho a sleduje a má z něj pocit, že by se mu hodil panák. Má zde jednu whisky, kterou pije jen v den matčin narozenin, ale ty vloni prošvihl. Pak se podívá na mraženou zeleninu.* To ano a ještě mrkvi, brokolici a ... já vzal i jahody?* Zamračí se a podívá se na jahody.* No z nich můžu udělat smoothie. Mám i mražené banány.* Zasměje se a pak se na něj podívá.* Jasně. Budeš můj soukromý Pan Policajt.* Zazubí se na něj a pak dojde pomalu k jedné skříňce a vytáhne whisky, která je sice napůl prázdná, ale stále se může říct, že je napůl plná.* Co kdyby jsme si pustili Policejní akademii a dopili tuhle láhev?* Nabídne mu.* Když nemáš hlad, tak žízeň mít můžeš.* Zazubí se na něj a popadne ho za paži a táhne do obýváku. Je mu jedno, jak moc ho u toho bolí tělo.*
*Pousmeje sa nad tým ako sa podivý jahodam. Skloní mierne hlavu a privrie oči.* Bude mi potešením, ooo veľký čarodeji. *Zasranduje a trochu mu ten vtip vráti. Sleduje ako vytiahne zo skrinky whiskey a povytiahnie obočie.* Čokoľvek len nie policajnú akadémiu. *Povie so značnou radosťou v hlase a nechá sa odtiahnuť do obývačky. Cestou zhodí kabát a odloží ho bokom. Pri boku má púzdro so zbraňou ale nerieši to. Usadí sa.* Tak to daj sem. *Viac menej poprosí o alkohol a zazubí sa tiež. Čo môže byť aj kultúrny šok pretože takto sa zubí málokedy.*
*Zasměje se tomu a ještě víc se rozesměje nad policejní akademií.* Dobře, tak tam dám Podfukáře.* Zazubí se a sedne na gauč. Podá mu lahev a chystá se pustit film, když si všimne, toho zazubení.* No to snad ne... Asi jsem viděl pravou magi...* Řekne nevěřícně, ale pak se zasměje a pustí film. On na whisky nemá chuť, tak si přivolá medovinu, ale jak nemá dost energie, tak si ji spíše hodí. Otevře placatou lahev a napije se.* Dlouho jsem neměl medovinu. Usměje se a opře se o Jackovo rameno. Má rád lidský kontakt a nedokáže sedět stranou.*
*Nad druhou možnosťou filmu už súhlasne prikývne. Zoberie si flašku a nad jeho neveriacim pohľadom len prevráti oči v stĺp. Popravde, niekde v jeho vnútri ho teší šokovať ľudí. Napije sa rovno z fľašky a po očku sleduje ako si Jack privolá medovinu.* Pff, medovina je take vianočné pitie. *Cíti ako sa oňho oprie. Lepšie sa uvelebí aby k nemu Jack pohodlnejšie pasoval a netlačil ho. Pusti sa film a on si ešte raz prihne z fľašky.*
*Napije se a hned cítí ten příjemný hřejivý pocit.* Aspoň si je připomenu.* Zazubí se.* Sice většinou na Vánoce jsem na nějaké party, ale minulé Vánoce jsem tu nebyl.* Pokrčí rameny a pohodlněji se o něj opře a sleduje film. Má rád tyhle filmy. Občas v nich i najde inspiraci. Ale tenhle film viděl už snad stokrát.* Víš, že většinu triků umím udělat taky?* Řekne nadšeně.* I když oni k tomu mají techniku. Já u spousty ji nepotřebuju.* Zazubí se a znovu se napije medoviny.*
Hmm, ja zas chodím na Vianoce k rodičom. Vždy je tam cela rodina a hlavne moja sestra s deťmi. *Trochu sa zasmeje a cíti ako účinkuje alkohol.* Jedny Vianoce sme mali celkom zaujímavé. Otec si zlomil ruku keď zabíjal kapra, sestrin muž David sa skoro udusil kosťou, mama si oparila ruku a ja som od svojho synovca schytal hračkárskym šípom do oka. Do konca života si budem pamätať toho doktora, ktorý len krúti hlavou nad našou rodinou. *Keď tak rozpráva o rodine tak sa pritom šťastne usmieva. A sleduje telku a popíja.* Myslím, že by bolo celkom smutne ak by si na take triky potreboval techniku nie?
*Poslouchá ho a musí se pousmát. U něj se Vánoce v rodině slaví podivně. Většinou to končí návštěvou policejní stanice, kdy policisté mají až skoro hrůzu z toho, když je tam cikánky a cirkusačky proklínají.* To zní, jako zajímavé Vánoce. U nás v rodině teda většinou končí na policii a ne v nemocnici. Ale Je fakt, že většinou se řeší, že nějaký náš příbuzný něco ukradl.* Pokrčí rameny. U jeho otázky se zamyslí.* No, dost věcí neumím. Třeba promítání.* Řekne.*
Každá rodina má svoje rodinne tradície. Nemocnica alebo polícia. *Napije sa a trochu zatočí obsahom fľašky.* Aspoň vieš v čom sa môžeš zdokonaľovať. Môžeš si to dať ako ciel. Naučiť sa premietať. Čo ešte sa vlastne dá robiť s mágiou? *Opyta sa zamyslene a pozrie na Jacka.*
*Musí uznat že má pravdu a pousměje se nad tím. U jeho otázky se zamyslí a napije.* Vlastně skoro vše. Pokud má na to tu moc. Já prý mám. Proto se snažím čarovat, co nejvíc, protože jsem jednou vybouchl a vytvořil díru v zemi z níž šli chapadla... Netuším, co to bylo, ale bylo to děsivý.* Oklepe se a pak dál přemýšlí.* Umím měnit počasí, ale jen v okruhu jednoho bloku a uvařit člověka zevnitř, zlámat mu kosti nebo rozdělit jeho buňky. Je to opak léčení, ale nedělám to. Je u toho moc krve. Stačilo mi, když jsem to zkusil na kryse.* Napije se a pak se podívá na svoje černé nehty.* Ale umím skvěla zpravovat zlomené nehty.* Zasměje se a odhalí svá čarovná znamení.* No a měním se v kočku... Ismael dokáže změnit někoho jiného v něco. Pak ještě teleportace... cestování přes portály, což mi moc nejde. Vždy skončím buď mimo tenhle svět nebo na hřbitově.* Pokrčí rameny a znovu se napije. Ani si nevšimne, že pije v docela velkých locích.*
*Kombinácia únava + minimum spánku + hromada roboty robí svoje a trochu mu trhne hlavou nabok ako mu tak mimovoľne začne padať. Into viac sa teda sústredí na Jackovo rozprávanie.* Jo, dieru a chápadla... ročnej niečo čo rozhodne cvičiť nemusíš. *Pritaká a len z tej predstavy mu prebehne husina po krku.* Čo sa týka počasia tak si ta rezervujem na dovolenku v lete. Mám rád príjemné počasie s miernym vetríkom, žiadny hic. *Napije sa z fľašky.* Nevar ľudí zaživa. Hnusne to smrdí. *Len matne tuší kto ke Ismael. Zdá sa mu, že to meno už niekde počul. Popíja a trochu sa zvezie nižšie na gauči. Trochu zaklipká očami.* Mačky mám rád. *Zabručí a ani nevníma čo sa deje v telke. Dopice flašku ani nevie ako a potom si to uvedomí.* Jacku... nemôžem takto nastúpiť do autá.
*Poslouchá ho a směje se. Občas se napije, takže se dostane pod půlku. Když vstane, tak to nečeká a flákne sebou na gauč a jen tak tak nevylije obsah lahve. Tak ji radši položí. Podívá se na něj a usměje se.* Nevadí. Postel kde mám víš. Já budu na gauči. Nechce se mi zvedat.* Řekne a po chvíli se zamračí.* Ale je mi teplo...* Zamručí a začne si sundávat triko. Což se mu po pár pokusech povede. Už ani nevnímá tu bolest. Přes to kolik té medoviny vypil a kolik toho snědl na snídani plus onen jeden nanuk, mu to jde do hlavy velice rychle.*
*Akurát položí flašku na konferenčný stolík keď sa Jack postaví s rovno zletí späť na gauč.* Hmm, viem. Máš strašne pohodlné povlečenie: *Skôr unavene zabruči a nevybaloží žiadnu snahu sa postaviť na nohy. Alebo sa akokoľvek pohnúť. Sleduje ako si vezlieka tričko a spolu s tým ako sa objavujú modriny sa zachmúri.* Jacku, už si nenechaj ubližovať. *Zašepká a chvíľu uvažuje. Nemá energiu na nič ale mal by sa zachovať ako správny gentleman. Tak pozbiera všetok zostatok sily a postaví sa. Mierne zavrávorá ale ustojí to. Predsa len nejaký ten alkohol znesie. Naučeným chmatom zoberie Jacka na ruky a presunie ho do spálne. Tam ho položí na posteľ.* /Fajn toto bol heroický výkon./ *Je mu jednoducho blbe aby on spal v posteli a Jack na gauči. Tak sa teda od postele otočí a šouravým krokom sa vydá späť. Pritom sa začne vyzliekať z toho svetra pod ktorým má biele tričko.* Spal by som, až by som plakal.
*Když se dostane z trička, tak se na něj podívá. * Dobrá. * Slíbí mu, i kdy jako střízlivý by mu nejspíše řekl, že má prostě smůlu, protože jemu ubližují ostatní nějak rádi. Když ho zvedne, tak se ho chytne. Než se naděje, tak je v posteli. Chvilku leží a sleduje jak odchází. S určitou námahou se zvedne a chytí ho za ruku. *Nechci spát sám. *Řekne mu a snaží se ignorovat točení hlavy.*
*Pretiahne si sveter cez hlavu a keď už sa ho chystá zložit tak ho Jack chytí za ruku. Otočí sa naňho a potom pozrie na posteľ. Vyzerá fakt lákavo a on je fakt unavený. A navyše... pozrie na Jacka a príde mu ako take stratené mačiatko. Tak sa teda otočí späť, prejde k nejakej stoličke a tam si zloží sveter. Potom dá dole púzdro so zbraňou s aj rifle. Nebude sa predsa v nich tlačiť. Jedine čo si nechá je tričko, pretože bez neho by sa necítil moc komfortne. Cez Jacka prelezie do postele a zvalí sa. Doslova si spokojne zavrni nad tým pocitom. Jedine čo mu už chyba je zbraň pod vankúšom ale nebude to riskovať s Jackom v posteli.* Spokojný?
*Když se otočí, tak si sedne na postel a sundá si tepláky. Pak sáhne k posteli a skoro až spadne, ale vezme si Jackovi tričko z minula, které má skutečně na spaní. Pak si lehne a prituli se k Jackovi. Skoro hned usne a je mu jedno, že se ani neprikryl.*
*Že si Jack obliekol jeho tričko si ani nevšimne. Pritúli ho k sebe a rukou mu prechádza po chrbte ako keby ho hladkal. Ešte si dá tu námahu, že dvihne hlavu s vyhľadá pohľadom prikrývku. Načiahne sa po ňu a prikryje ich. Za chvíľu keď sa nájde pohodlnejšie polohu zaspí. Aj keď bol by to lepší spánok bez snov plných krvi, ohňa a strachu.*
*Niekedy má pocit, že ho život neznáša. Bol ráno na obhliadke miesta činu. Potom si dal obed s patológom rovno v márnici. Mal pár vypočúvaní a potom d'alšie miesto činu.* /Ľudia sa až nejak moc často vraždia./ *Keď sa akurát zaoberal tým, že technici flákajú svoju robotu tak sa k nemu dostala informácia, že niekoho roztrhal vlk. Samozrejme, na stanici je niečo take senzácia. Zbystril nad tým. Vik v centre New Yorku. So zlou predtuchou si zisťoval ďalšie informácie a to čo sa dozvedel ho moc netešilo. Lenže nebol to jeho prípad takže sa snažil sústrediť na to čo mal. Lenže mu to moc nešlo tak nasadol do autá a krúžil po poloprázdnych uliciach. Snažil sa tak utriediť myšlienky. Keď už mal toho dosť zaparkoval a vystúpil. Na sebe má čierny kabát, ktorý mu siahal až do pól stehien. Klasické, tmavomodré rifle a pod tým šedý sveter. Prvé čo spravil keď sa ocitol na čerstvom vzduchu bolo, že vytiahol krabičku cigariet. Lenže keď ju otvoril tak bola prázdna. Zavrčal a hodil ju do blízkeho koša. Pustil sa teda do prechádzky s cieľom naraziť na nejaký obchod.*
*Jack se zastaví před obchodem a zahodí cigaretu. Šátek si dá přes pusu a vejde. V tomhle krámě fungují jen díky tomu, že tu mají přísné opatření. Takže jen co si nasadí i rukavice, tak vyrazí mezi regály. Hledá mezi nimi mraženou zeleninu a nanuky. Cestou, ale nabere i kočičí žrádlo a marmelády. Pořád má kapuci a působí teda jako nějaký zloděj. Dostane se k nugátu a nabere tři pytlíky bonbónů. Jde dál a dostane se k mrazákům, kde nabere plno mražené zeleniny a nanuky. Vyhrne si i ruku, protože pod mikinou tričko nemá. Na to už neměl sílu. Takže odhalí modřinu na ni, jak mu ji zkroutil za záda. Položí si na zmodralou kůži zmrzlí hrášek a míří k alkoholu. Dnes to totiž vidí na domácí pití, zdá se mu to nejbezpečnější. Takže stojí před regály a kouká na pití z pod kapuce.*
*Netrvá to dlho a narazí na nejaký krám. Už chce vojsť ale všimne si cedulky s opatreniami. Prevráti očami a vydýchne si. Začne sa štrachať v kabáte.* /Ak by som ukázal odznak tak by ma možno nechali nakúpiť.../ *Ale ďalej tú možnosť nerieši keď vytiahne čiernu rúšku. Dostali to na stanici ako dar od dobrovoľníkov. Nasadí si ju a vojde dnu. Najskôr chce iba cigarety ale potom si pomyslí, že by možno mohol kúpiť aj nejaký ten alkohol.*/A že sa mi to bude hodiť keď budem písať hlásenie pre CIA./ *Zamierí teda k liehovinám. Vojde do uličky a všimne si tam nejaké indivíduum s kapucňou a plnými rukami nákupu. Je asi meter od neho a pozrie sa na regál.*
*Dívá se na nápoje a nakonec bere vodku, griotku, nějaký sladký likér a kubánský rum.* Tak pojďte komunistická parto, zaženeme bolesti.* Zachroptí trochu a pod šátkem se usměje. Jacka si ani nevšimne a jde na opačnou stranu, aby koupil nějaké maso a jogurty. Má sebou košík, ale je pěkně těžký, tak je za chvíli u alkoholu zpět a vratí griotku a místo toho bere menší lahev medoviny.* To chce džus....* Zamumlá si a míří k džusům. Na jogurty zapomene.*
/A možno rum... *Rozhoduje sa a ignoruje týpka ako si tam nakladá alkohol. Nakoniec sa rozhodne pre whiskey a zoberie si jednu flašku z regálu. A chce zamieriť ku kase ale ešte mu napadne, že by sa mu hodilo nejaké jedlo. Zastaví sa a zoberie nejaké vajíčka, pečivo a potom si aj tak povie, že variť nevie tak sa vydá ku kase. Pri pokladni je rada ako do neba a tak sa teda postaví s čaká.* /Už aby tá korona skončila./ *Hovorí si útrpne. Zachytí, že vo fronte sa si jeden chlap sťažuje. Začína byť nepríjemný na aj na ľudí okolo. Jack sa zamračí. A potom začne ten chlap kričať na predavačku. Položí svoj nákup na zem a vydýchne si.* /Pomáhať a chrániť./ *Vydá sa k tomu chlapovi.* Nejaký problém? *Opýta sa nahlas a zreteľne. Chlap sa naňho otočí a pre zmenu hučí naňho.* Láskavo sa upokojte... *Lenže funguje to ako rozbuška a chlap sa po ňom oženie. Vyhne sa jeho rane, chytí ho za tú ruku a smekne s ním do strany. Podkopne mu jednu nohu, zvrtne ho za ruku tak aby bol k nemu chrbtom a poriadne s ním praští o pokladničný pult. Jednou rukou mu prikvači hlavu o pult a nakloní sa k nemu.* Pokiaľ sa ospravedlnite a v pokoji odídete tak zabudnem na to, že ste práve napadli príslušníka polície. Čo vy na to?
*Jack se chystá ke kase, ale je tam rozruch. Když vidí, co se děje, tak si všimne i Jacka.*/Sakra... Neměl by mě takhle vidět, vypadám jak oběť napadení šílence./* Prolitne mu hlavou a radši se kouká jinam a stojí ve frontě. Nejradši by byl pryč, ale upadne mu hrášek. Tak se pro něj ohne. Jenže v tu chvíli se mu zatočí hlava a on spadne na zem.*/Sakra... Jsem od včerejška nic nepil./* Dojde mu. Přeci jen se nechal odnést domů, vlezl do vany a tam spal.*/Ať si mě nikdo nevšiml.../* Pomyslí si a otevře oči, aby vstal.*
*Chlap pod jeho rukami šokovane vyvalí oči. Jack sa pod rúškou pousmeje a aby naznačil, že čaká na odpoveď'd' tak ho ešte viac pritlačí. Chlap súhlasne začne kvičať. Pusti ho a dotyčný sa zdekuje rýchlejšie než smrad. Obzrie sa po tej pozornosti ktorú vyvolal a ide sa vrátiť na svoje miesto. Lenže si všimne že na zemi je to individuum z alkoholovej uličky. S myšlienkou na to, že on asi nikdy nebude mat kľud k nemu prejde a čupne.* V poriadku? *Opýta sa a potom mu obočie vystrelí hore.* Jacku?
*Podívá se na Jacka a mlčí.* Jo... Dobrý.* Zašeptá, aby nepoznal na jeho hlase, že chraptí. Opatrně se zvedne a pak si rychle shrne rukáv mikiny. Doufá, že si Jack té modříny nevšiml.* To je dobrý, jen jsem od včera nepil...* Řekne znovu tiše a trochu si odkašle.*/Hlavně nesahat na ruku a nic nezjišťovat... Nebuď Polda..../* Myslí směrem k Jackovi a v očích mu je vidět, že něco tají. Kromě únavy.*
*Je celkom prekvapený, že Jacka vidí tak... nevyfinteného. Teda, čo on vie. Možno sa takto občas oblieka. Jeho vnútorný inštinkt mu ale vysiela signál, že niečo neni v poriadku. Zamračí sa a ostražito ho sleduje. Potom si ale všimne rukavou a ešte než ich stihne stiahnuť tak aj modrín. Teraz sa mračí ako búrkovými mrak. Skúma ho ako pod mikroskopom. Je to jednoducho choroba z povolania. Nakloní hlavu na bok.* Hm, aký bol dôvod toho, že si nepil? *Opýta sa ho a nespúšťa z neho oči.*
*Po jeho pohledem znervozní a otevře džus z kterého se napije. U otázky si promne zatýlek, ale sahne na jeden z cucfleku a na moment zavře oči a pomalu dá ruku zase zpátky, Pak otevře oči a pokrčí rameny.* No... Spal jsem. Usnul jsem ve vaně...* Šeptá dál.* Nate mě málem nechal utopit.* Řekne hlasitěji a trchu zachraptí, takže se zase ztiší.* Asi měl moc práce s Nuki...* Řekne a semkne rty. Úplně zapomněl, že spodní ret má prokouslí. Tak na něj využije trochu nabité energie a vyléčí si to. Což podvědomě doprovodí lusknutím.*
*Sleduje ako sa napije. Skutočne sa mu nepáči toto Jackovo správanie. Nie že by ho poznal dokonale ale rozhodne je mu jasne, že takto sa bežne nespráva. Všíma si jeho pohyby. Zamračí sa nad tým ako si prejde cez krk.* Jasne. *Povie nie moc presvedčeným hlasom. Nepáči sa mu ako znie. Navyše je mu jedno kto je Nuki. Nadýchne sa k tomu, aby niečo povedal ale zarazí ho lusknutie. Má už pár čarodejov za sebou a vie že niektorí čarujú s pomocou lusknutia. Povzdychne si a položí mu ruku na čelo. Nepríde mu, že by mal teplotu ale to ako vyzerá. Unavený. Vyzerá podobne ako on s to už je čo povedať.* Jacku čo sa stalo? *Opýta sa ho narovinu. Nebude chodiť okolo horúcej kaše keď vie že sa niečo deje.*
*Vidí, že mu to nevěří, i když říká pravdu. Když mu sahá na obličej, tak couvne, protože má strach, že chce dát pryč šátek, který ještě stále zakrývá jeho krk. Když mu jen sahne na čelo, tak se uklidní, ale zamračí se na něj.* Nic. Jen jsem v Pandemoniu asi vypil něco v pití. Drogy mi moc dobře nedělají, hlavně proto, že jsem kdysi s nimi měl chvíli problém a... prostě mi to nesedlo.* Zalže a stále mluví tiše, aby nenamáhal hlasivky, ale teď už i kvůli tomu, že by je mohl slyšet i někdo jiný.*
*Všimne si to ako cukne, keď k nemu natiahne ruku. V hlave sa mu ozve nepríjemné tušenie. Teraz sa obaja na seba mračia ako buldoci. Jeho odpoveď sa mu rozhodne nepáči. Ani nie tak, že by mu mohol eventuálne klamať ale skôr preto, že ide o drogy. Nenapadlo by ho že Jack mal niekedy v minulosti problémy s drogami. Povzdychne si a pozrie sa na radu, ktorá sa úplne vystriedala.* V poriadku. Potom ale musím trvať na tom, že ťa odvezieme. *V jeho hlase je počuť, že to je niečo o čom diskutovať nebude. Pomôže mu teda s nákupom, aby sa mohli pohnúť ďalej. Stále sa ale nespokojne mračí, lebo hlava ho stále upozorňuje na problém. A za tie roky už vie, že keď má tento pocit tak je väčšinou pravdivý.*
*Dívá se na něj a na jeho větu kývne. Souhlasí. Rád se sveze, protože chce být rychleji doma, nakrmit Lorda a spát. Když jsou u kasy, tak Jack vyndá z kapsy mikiny tašku a dá se do rovnání. Na dno dá mraženou zeleninu, pak alkohol, kočičí žrádlo, bonbony a nakonec nanuky. Džus si rozhodne nést zlášť. U kasy si ještě řekne o cigarety a zaplatí kartou. Čeká na Jacka a než stihne protestovat, to to za něj také zaplatí. Vyjde ven a sundá rukavice a hodí do koše. Šátek jen stáhne z nosu.* V tom šátku se nedá dýchat.* Poznamená tiše a nesměle se na Jacka usměje.*
*Vzhľadom k tomu, že Jack na toho veľa tak ho nechá ísť pred seba. Dáva mu to možnosť ho sledovať. Jeho úsporné pohyby. Opatrnosť. Ako keby mal fyzicky problém. Mračí sa. Jackove stravovacie návyky nerieši. On sám tu je s vajíčkami a pečivom. Len sa zamračí nad tým že berie toľko mrazených produktov. Prejde ku kase a poprosí ešte o cigarety tak ako Jack. Než ale stihne vytiahnuť kartu tak to zaplatí jeho spoločník. Prevíta ho pohľadom. Zoberie si veci a tiež zamieri von. Pozrie sa naňho.* Tak si ho daj dole. *Odpovie mu a sám si dá dole rúšku. Strčí ju do kapsy od kabátu a vyrazí k autu. Ako tak ide tak premýšľa.* Čo tie modriny? *Spomenie si na modriny na rukách.*
*Dává si pozor, aby některé namožené svaly nenamáhal. Jak jde, tak má pocit, že na něco zapomněl. Je mu jasné, že zítra půjde do krámu znova, protože teď už se vracet nechce. */Ztrapnil jsem se už dost.../* Pomyslí si a podívá se na Jacka. Dá si šátek pod bradu.* Tak...* Zašeptá a pousměje se. U jeho otázky však chvíli mlčí. Praštil jsem se... A je to jedna modřina...* Řekne tiše.* Zítra to vyléčím. Dneska na to nemám energii a ani chuť.* Řekne a povzdychne si.* Taky musím i šetřit energií...* Řekne zamyšleně a napije se džusu.* A co chytil jsi toho vraha?* Zeptá se ho, aby odvedl téma.*
*Sleduje ako šatka ide pod bradu. Pokračuje k autu ale nad jeho odpoveďou sa uchechtne. Ide trochu popredu a preto sa naňho otočí a pousmeje sa.* Aspoň keby si neklamal. *Povie mu a otočí sa späť na cestu a pokračuje ďalej. Ale aby si mi povedal pravdu ťa nútiť nebudem. Je to tvoja vec a pokial nechceš, aby som sa do toho staral tak sa starať nebudem. *Dostane sa k policajnému autu a odomkne ho. Mykne pritom plecom.* S vílym prachom? Nie. Aspoň zatiaľ nie. "Odpovie a čaká kým nastúpy.*
*Poslouchá ho a dívá se na něj.* Nechci ti lhát, ale nechci ti to ani říct... Určitě bys vyváděl, nebo uspořádal hon. *Řekne mu už nahlas, i když stále trochu chraptí. Stále mu přijde vtipný, že byl včera u něj a pak skončil u mafiána.* Ale to s Pandemoniem nelžu. Fakt tam dávali něco do pití a proto jsem asi i tak strašně unavený.* Řekne a pak poslouchá a přitom se opatrně skládá do auta.* Aha. Tak snad to brzo vyřešíš. Je blbí tu mít nákazu a vraha... Řekne a připoutá se. Pás musí trochu štelovat, aby si ho dal pohodlněji.*
*Jeho paranoidný mozog už si dáva dokopy slušnú predstavu toho čo sa Jackovi mohlo stať a pravdepodobne aj čo sa stalo. Udržiava si pokojný výraz.* Možno. A možno nie. *Jasne určite by si našiel toho kto Jackovi ublížil. Ale že by zorganizoval hon... to nie.* Ja som skôr na diskusiu a k násiliu pristupujem až v druhom kroku. /Vid obchod... vyštartoval som po tom chlapovi až keď sám začal./ *Zamrači sa.* Hm, mohol by som chlapom navrhnúť raziu. Aspoň by sa zabavili. /A ja s nimi./ *Trápi ho ako sa skladá do autá. Ale k detailom ho nútiť nebude.* /Stačilo by mi meno./ Nie je to až tak jednoduché. Oficiálne vyšetrovanie pôjde do stratena. Vrah sa nenájde alebo sa to pridruži k inému prípadu. Lenže neoficiálne... musím to vyriešiť lebo ide najmä o civilov. Plus, môžem na tom robiť iba mimo pracovnú dobu. *A preto vyzerá ako strhaný pes. Medzitým ako rozprával sa s autom pohol a zamieril k Jackovi.*
*Je na policajnej stanici. Sedí za svojím stolom a pečlivo si číta spis. Pekne stranu po strane a ešte sa k tomu aj sústredene mračí. V miestnosti je ešte niekoľko stolov ale dokopy je tu asi päť policajtov a to včetne Jacka. Všetci majú práce ako na kostole. Každý sa venuje tomu svojmu. Ostatní kolegovia sú buď v teréne alebo majú koronu. Odloží spis bokom a oprie sa do stoličky. Pritom sa natiahne, aby trochu pohol s chrbticou. Cíti ako mu pár stavcov pukne a povzdychne si nad tým. Na sebe má tmavomodrú košelu a tmavošedé rifle. Cez ramená mu prechádza postroj na zbraň a na boku sa mu leskne odznak. Znova sa predkloní a zoberie si iná spis. Má toho veľa. Domov sa chodí iba na pár hodín vyspať. Potom väčšinou ide do terénu alebo do márnice a po večeroch sedí za stolom a študuje. Najviac ho trápi séria podobných prípadov.* /Vypálené oči, zlomený väz./ *Zasmuší sa, pretože jeho domnienka na víly prach sa potvrdila. Len sa cíti frustrovane z toho, že na stanici je taký bordel, že je ťažké sa vyznať v spisoch. Pretrie si oči a zoberie si kávu. Je to síce nejaké sladké mocachino ale má tak úžasnú jahodovú penu, že by si dal ešte jedno.*
*Vyrazí na policejní stanici. Nese sebou kabici s koláčem, krabici s koblihy a cestoz koupí šest černých káv a tři latté a pak takové tři velmi sladké kávy, na které jen ukázal, že chce. Na sobě má dnes utlé rifle, světle modrou košili a tmavě modrou vestu. Vlasy rozčepýřené, v pravém uchu modrý kamínek, kolem očí velice tenkou modrou linku. Na krku má jen přívěšek se snubními prsteny, ale na nehtech má černý lak a na pravé ruce je prsten uroboros. Přesto však má na ruce stříbrné náramky. Na nohou má botasky a takto vchází na stanici. Dojde na recepci a vše co nese položí na ní.* Ahojky, zlatíčko.* Usměje se na ženu.* Nesu vám sem něco dobrého, ale hlavně nesu něco Jackiemu Porterovi. Minule si u mě zapoměl koláč, tak mu ho nesu teď a vám nesu koblížky!* Zazubí se a sundá kávy a krabičku s koláčem a nakonec otevře poměrně velkou krabici s koblihami.* Vemte si. Jsou to prý ty nejlepší ve městě.* Nabízí a zazubí se na ní. Žena nadšeně jednu vezme a než se Jack nadá, tak už o koblizích vědí snad všichni.*
*Srká si to svoje presladené mocca. Oči zapichnuté do textu. Periférne si všimne rozruch pri recepcii ale ignoruje to. Až do momentu kým sa k nemu nepostaví kolega. Stále urputne sleduje text ale čaká čo chce.* Jacku, tohto frajera ti schvaľujeme. Len nech ďalej nosí také dobroty. *So smiechom povie a Jack sa naňho pozrie. Kolega tlačí nejakú koblihu a pritom mu džem kvapká na košeľu.* Čo? *Zamračí sa nechápavo Jack a pozrie sa k recepcii kde uvidí čarodeja. Porad mu zabehne aj ten zvyšok kávy čo nestihol ešte prehltnúť. Hneď sa začne dusiť ale kolega ho pohotovo začne plácať do chrbta.*
*Jack je nadšený, že si všichni berou a je rád. Ví, že toho teď mají hodně. Když pak uvidí Jacka, tak se na něj zazubí a nadšeně zamává. Vlastně mu ani nenapsal že mu donese koláč na stanici. Takže se ani nediví, že mu až zaskočilo kafe. * Vidíte, mám tu i kafe. Tohle je šistě černé. Tohle Latté a tohle je prý sladké, ale já se v tu chvíli soustředil, jak to pobrat.* Zasměje se a pak vezme krabici s koláčem.* Mám tu koláč!* Zakřičí na něj přes stanici a znovu se zazubí.*
*Konečne vykašle kávu z miest kam nepatrí. Smejúceho sa kolegu ignoruje a pozrie sa smerom kde stojí Jack. Zrazu je miestnosť až nejakom moc plná.* /A že prázdna stanica.../ *Pomyslí si škaredo sa mračí. Potom čo naňho zakričí, že má preňho koláč, by sa najradšej zašil pod stôl. Všetci sa naňho otočia. Všetci tlačia koblihy a všetci pijú kávu. Ale na druhú stranu... keď odchádzal od Jacka tak si aj uvedomil, že mu chcel dať koláč. Ale už sa preňho nevrátil. Bolo by mu to dosť zvláštne. Najmä preto, že sa naňho v Pandemoniu tak vrhol a potom odpadol.* /Postaral sa o mňa, tak by som mal byť k nemu milší./ *Uvedomí si trochu a zmierni ten svoj hnev v tvári. Medzi tým sa slečna za recepciou nakloní k návštevníkovi a nakukne čo je v tých sladkých nápojoch. Pousmeje sa.* Toto odnes Jackiemu. *Použije zdrobnelinu, ktorú použil.* Takéto sladké hrôzy pije iba on. *Mrkne naňho ako sprisahanec a tým mu de facto nechá voľnú cestu do stanice. Jack sa zatiaľ postaví zo svojho miesta s úmyslom vydať sa na recepciu a odtiahnuť Jacka aspoň preč z tohto verejného priestoru.*
*Poslouchá ženu a usměje se na ní.* Díky. Aspoň má tři, tak bude mít život sladký i když zrovna nebudu poblíž.* Zazubí se a vyrazí s kávami a koláčem za Jackem. Když dojde k jeho stolu, tak se rozhlédne.* Páni... Poprvé jsem na policejní stanici a nesnažím se policii přesvětšit, že moje Bába Foe není zlodějka, ale kleptomanka.* Zazubí se a položí mu na stůl koláč a čtyři kávy. Jedno latté je jeho, protože si dal sójové, takže mu ho nikdo nevzal. Pak se na Jacka podívá a zamračí.* Hm...* Po tomto mu začne urovnávat vlasy. Pak si přitáhne jednu volnou židli k jeho stolu, sedne si, hodí nohu přes nohu a zářivě se usměje.* Zapomněl jsem ti dát ten kousek koláče, tak ho vracím i s úroky.* Zazubí se na něj a otávře krabičku. Tam se skrývá koláč se zlatou kůrkou a vrchní část má vyřezaná srdíčka, takže to ladí i s rudou náplní uvnitř.* Povedl se mi, co? Doufám, že recept Báby Foe bude chutnat i tobě. Já k ní vždy chodill jen kvůli koláčům. Nesnášela totiž kočky.* Zasměje se.*
Ale netypoval by som ťa na niekoho takého. *Pokračuje jeho kolega čo ho práve zachraňoval od utopenia sa. Jack sa naňho zamračí.* Ako to myslíš? *Prižmúri naňho oči. On sa ošije a prestane prežúvať.* Noo, niekoho ... tak vyfinteného? *Skusmo povie a Jack si chystá svoj proslov o tom, aby sa staral iba do seba. Že je to jeho vec s kým si začne.* /Jackie, ani sis s ním nezačal./ *Ohradí sa jeho podvedomie a on naňho iba v duchu zagáni. Ešte než vôbec začne tak sa k nim dostane Jack. Obaja sa naňho pozrú a kolega začne cúvať preč. Nad nejakou bábou len dvihne obočie a sleduje krabicu, ktorá mu pristane na stole a štyri kelímky.* /Aký koláč spravil?/ *Napadne mu a nad hm sa pozrie na Jacka. Ani nevie ako a zrazu má jeho ruky vo vlasoch. Pritom ako to nečakal sebou cukne v reflexe, aby ho od seba odrazil. Ale ovládne sa. V tvári má trochu prekvapený výraz a tak ho sleduje ako sa tam usadí. Nohy si vyvalí na spisy s vraždami a usmieva sa. Jeho pozornosť prejde na koláč a ... zbehnú sa mu sliny. Hlavne z tej vône, ktorá sa vyvalí von. Z tých srdiečok je ale trochu nesvoj. Predsa len ... nevie čo si má o tom myslieť.* /Asi ma len škádli za tú pusu./ *Povie si nakoniec a zatrepe hlavou. Potom si ešte dodatočne povzdychne.* Ďakujem, nemusel si si robiť také starosti. *Povie mu slušne a obzrie sa. Doslova sú na nich nalepené všetky oči.* /Toto nie.../ *Prejde k Jackovi a chytí ho za pažu, aby ho vytiahol na nohy.* Ideme bokom. *Voľnou rukou si vezme jeden z kelímkou. Vie, že šéf to dneska zabalil skorej, takže v jeho kancelárii budú mať pokoj na to, aby sa porozprávali.*
*Všimne si, že je Jack trochu nesvůj a pohledů ostatních si nevšímá. Nad jeho větou jen mávne.* Maličkost. Nate mě probudil brzo, protože si myslel, že bude sranda mě polít vodou...* Ušklíbne se a už se chystá si vzít kávu, aby se napil, ale najednou je tažen pryč.* Co....* Než stihne něco říct, tak jsou v kanceláři.* Co je? Co jsem proved?! Pokud vím, nic jsem neproved!* Upozorní ho a zvedne prst nahoru.* Teda v posledních pár dnech... *Dodá a pak si založí ruce na hrudi.*
*Nejaký jeho protest ignoruje. Len je rád, že nerobí nejaké extra scény. Zatvorí ich do kancelárie, aby mali kľud neboli na očiach všetkým policajtom, ktorý tu ostalo.* /A že ich je dosť./ *Otočí sa na Jacka a len sa stihne nadýchnuť. Potom už čarodej naňho kričí. Tvár si zachováva kamennú a počká kým skončí. Keď teda usúdi, že je asi koniec tak pozrie na kelímok, ktorý si zobral a otvorí viečko. Tam naňho pozerá niečo s orieškami a karamelom. A ešte z toho ide pomarančová vôňa. Pousmeje sa nad tým, pretože presne toto si objednal asi pred týždňom. Prejde ku stolu, o ktorí sa iba oprie a napije sa.* Ďakujem. *Povie jednoducho a znova sa napije. Potom ale kelímok odloží na stôl a venuje Jackovi celú svoju pozornosť.* Nechcel som, aby nás tam sledovalo celé oddelenie. *Povzdychne si.* Chcem ti len povedať, že som ti vďačný, že si mi v tom Pandemoniu pomohol. Navyše sis robil starosti s tými raňajkami a aj s tým koláčom. *Zamračí sa.* Aj keď tento príchod a strhnutie na seba pozornosti je dosť prehnané. Ale ďakujem ti a len chcem, aby si vedel, že si to vážim. *Nevydrží a znova si zoberie tú sladkú hrôzu a napije sa. Ešte chce s ním začať tému s tou pusou, len sa trochu ošije na mieste.*
*Poslouchá ho a pokýve hlavou a dojde k němu.* A to jsi nemohl říct venku?* Zeptá se ho a nadzvedne jedno obočí.* Víš, já jen, že teď si můžou myslet kdovíco tu neřešíme a neděláme.* Pokrčí rameny a opře se o stůl vedle něj. Všimne si jak se ošije a zamračí se.* Co je? Snad ti to divný sladký cosi nepřijde dobrý?* Zeptá se ho a dívá se na něj. Nechápe to.*/Ta policajtka říkala, že to má rád.../* Pomyslí si už trochu zklamaně. Nemá rád, když někoho zklame, i když většinou mu to nedojde. Nebo dojde, ale velice rychle to napraví něčím jiným. Tady neví jak by to napravil.*
/Má pravdu./ *Prizná si v duchu a už počuje tie klebety o tom ako si Jack Porter zobral do šéfovej kancelárie frajera a robili tu prasačinky.* /Mal by sis zobrať už dovolenku Jackie. Trochu si oddýchnuť, pozrieť nejaký film a možno by ti Jack vypekal nejaké koláče./ *Prehovára k nemu podvedomie a on sa len mentálne prefacká a zavrie porvedomie do komory. Pre zmenu sa na Jacka pozrie prekvapene a všimne si, že je vedľa neho. Pozrie na kávu a potom späť na Jacka.* Je to dobré. Kto ti vlastne napráskal, že mám rád sladkú kávu? *Opýta sa ho ale uvedomuje si, že týmto len odbáča od témy.* Káva je v pohode. Skôr som len uvažoval nad tým čo sa stalo v Pandemoniu. Niekedy sa Norou nechám dosť strhnúť a dopadne to všelijako. Nie, že by som toho nejako ľutoval, to nie. Len teda... *pozrie sa na Jacka* ... tá pusa bola odomňa možno už príliš. Len som si v tom momente povedal, že prečo nie a ty si bol dosť blízko na to. /Aneb môj sociálny život je tak smutný, že ma trápi jedna pusa./ Ale zas... koledoval sis o ňu. *Dodá ešte zamyslene.*
*Podívá se na něj a pak pokrčí rameny.* Nikdo. Prostě jsem vzal kávy a až tady na recepci mi řekla, že ty piješ ty sladký.* Přizná a pak ho dál poslouchá a lehce se u toho usměje.* Víš, že já líbám chlapy skoro každý den? Takže se nemusíš bát, že to beru jako něco víc. Ale popravdě mi to tehdy pomohlo.* Přizná a sklopí pohled na své ruce spojené v klíně.* Blíží se mi výročí svatby a já snadno upadám do depek. Máš mě vidět na narozeniny. To ležím na gauči, piju a jím zmrzlinu. * Zasměje se a podívá se na něj.* Ale chci s truchlením skončit. Okrádá mě to o zábavu a začínám být nepříjemný na lidi kvůli tomu.* Ušklíbne se a protáhne.* Ale neboj o koláče nepřijdeš. Budu ti je dávat každý týden, abys přežil v práci.* Zazubí se na něj a obejme ho, tak, aby ruku s kávou měl volnou.* A snad se mi to vyplatí a prominou se mi moje flirty?* Zkusí nevině, i když to myslí spíše jako žert.*
*Prikývne a už si plánuje a Debore peprne poďakuje, že tieto veci o ňom roznáša. A to si myslel, že jeho tajomstvo so sladkými kávami je u nej v bezpečí. Cukne mu perami.* Takže ak budem mať opar na puse, viem komu poďakovať. *Sucho prehodí ale potom sa mu pery skrútia do úsmevu, ktorý radšej zakryje tým, že sa napije. Keď znova začne hovoriť tak mu venuje pohľad. V tom momente ako ho tam vidí, je mu ho aj ľúto. Nechá sa ním objať. Aj keď je to preňho celkom nezvyklé. Okrem rodiny a pár známych ho moc ľudí neobjíma. A on si nijak nesťažuje.* Jacku... trúchlenie je len proces k uzdraveniu. Ale je pekné počuť, že sa chceš pohnúť ďalej. Budem za to rád. *Napije sa tej sladkej brečky.* A tými koláčmi to nepreháňaj pretože nedobehnem ani zlodejíčka a do posilovny sa mi nechce chodiť ešte častejšie. *Výhražne sa naňho pozrie. Miluje sladké ale musí si držať líniu. A hlavne fyzičku. Zakrúti hlavou.* Ty si niekedy flirtoval? *Rýpne si trochu doňho.*
*Nahodí na něj obličej, jak si myslíš, že jsi vtipnej.* Ne. Ode mě ne. Jsem čaroděj, nejsem nemocný.* Upozorní ho a poté co si vyleje srdíčko se musí zasmát. * Neboj. Tě donutím i k pohybu. Odměna bude kousek koláče.* Zazubí se na něj a pak se zasměje znova a š 'touchne ho do žeber.* Srandysto.* Zazubí se. Pak však zvážní. Musíš být ještě v práci? Já jen že bychom mohli do pandemka a bavit se trochu. Můžeš klidně i v utajení, abys to neměl černej puntík.* Zazubí se na něj a pustí ho.*
Jasné. *Povie absolútne presvedčene a začína sa pritom usmievať. Teda, skôr škeriť. Potom ešte zakrúti hlavou ale na perách mu úsmev ostáva.* Viem si to predstaviť. *Av hlave má ako Jack ide na golfovom vozíku s koláčom a núti ho za ním bežať. Smutné na tom je, že by pravdepodobne bežal. Mykne sa keď ho žďuchne do rebier a pohladí sa zasiahnuté miesto. Predsa len tie rebrá mal pár krát zlomené a aj keď to má zahojené, tak citlivé to ostáva. Pozrie sa na Jacka a povzdychne si. Jemu Pandemonium na nejaký čas stačilo. Ale najmä má hromadu práce.* Nemôžem. Pravdepodobne tu mám vílu, ktorá sa rozhodla byť sériovým vrahom. Alebo minimálne niekoho, kto používa víly prach. Potom je tu pár, ktorý niekto rozpáral v lese. Niekoľko obetí z gangov, chlap ubitý na smrť u seba v byte, znásilnená a dobodaná žena z uličky v centre a k tomu všetkému je oddelenie na nohách, pretože z decáku utieklo nejaké dievča. *Povie mu len časť prípadov, ktoré mu ležia na stole.* Musím sa tomu venovať, takže ďakujem za kávu. *Naznačí kelímkom.* A ty sa chod zabaviť. Predsa len, koniec trúchleniu, treba si užívať.
*Poslouchá ho a trochu ho zamrazí.* Dobrá. Nechám tě chytat zlou vílu. Třeba pak budeš mít po ní víc času na mou krásnou maličkost.* Zazubí se na něj a dá mu pusu na tvář.* Měj se, Jackie.* S tím odejde z kanceláře.* Páčko haši! Hlídejte mi ho, aby mi ho nezastřelili.* Zazubí se na ně a pak ještě mrkne na Jacka a odchází ze stanice.*
*Mykne ramenom.* Ak ju chytím skôr ako ona mňa... tak určite. *Povie mu pokojne. Vie, že keď si začína s tieňosvetom v rámci svojej práce tak je to niekedy hop alebo trop. Po tej puse len nadvihne obočie a zatvári sa ako keby Jack spravil niečo bizardné.* Žiadne vylomeniny, ktoré by som musel hasiť. *Ešte mu pripomenie a tiež vyjde z kancelárie. Akurát zatvára dvere keď to počuje. Prkene sa otočí a vidí ako sa niektorí kolegovia smejú, ďalší nadšene s koláčom v ruke skandujú, že ho za to jedlo ochránia vlastným telom a potom je tu pár takých ktorým je to jedno. Prevrtáva Jackov chrbát pohľadom a potom začne vrčať na kolegov, ktorí sa dotkli JEHO koláča.* Okamžite to polož. *Povie kolegovi, ktorý sa chystá nandať predposledný kúsok. Všetkých odoženie a znova sa pustí do práce, aby mesto mohlo byť aspoň o malý kúsok bezpečnejšie.*
*Spí, spod periny mu trčí iba koleno a hlava. Sníva sa mu o krvi a horiacom meste. Nie je to preňho nejaký nový výjav, pretože sa mu o tom sníva pravidelne. Ale ten snový opar pomaly opadáva. Sem tam počuje nejaký hrmot ako keby niekto varil. Fakt sa mu nechce vstávať, tak sa ešte zavŕta do toho tepla a odfukne si. V tom blaženom momente sa ozve jeho bunda, ktorá je niekde v útrobách bytu. Ozýva sa z nej klasická pesnička z Levieho kráľa - Hakuna matata. Zamračí sa nad tým.* /Prečo moja neter má tendenciu mi meniť zvonenie na pesničky z disney rozprávok? Zvonenie... mobil.../ *Ďalšiu sekundu trvá než jeho dve mozgové bunky si dajú dve a dve dokopy. Zvoní mu mobil. Vystreli z postele ako namydlený blesk a ide za zvukom. Bez toho, aby sa nejako pozastavoval kde je. Iba v trenírkach, ešte stále so zalepenými očami, strapatými vlasmi vybehne z izby a cestou o niečo zakopne. Zavrčí a zadusí nadávku. Nájde svoju bundu, z ktorej vyloví telefónny prístroj a dvihne ho.* Porter. *Štekne a začne si pretierať oči. Z mobilu sa ozve hlas koronera.*
*Jack dodělá snídani a odnese ji na stůl. Přitom si všimne, že z bundy hraje Hakumana Tata. Pousměje se nad tím a jde zase do kuchyně pro nápoje. Když uslyší Jacka, tak si dá načas a až po chvíli vejde do jídelny a položí nápoje na stůl. Podívá se na Jacka ohnivyma očima a čeká až ho zaregistruje a dokončí hovor.*
*Počúva koronerov hlas a hovorí si v duchu, že načo vôbec ten mobil dvíhal. Doktor mu práve oznamuje, že prach, ktorý mala obeť v očiach nevie identifikovať.* Toxikológia? *Opýta sa a mozog mu už štartuje. Teda aspoň v rámci rozhovoru.* Aha. *Konečne trochu pootvorí oči a zarazí sa.* /Toto rozhodne nie je môj byt./ Čo? *Doktor mu zopakuje čo hovoril. Citi brnenie v zátylku a tak sa otočí. Zbadá Jacka a prižmúri naňho oči ako keby ho skúmal pod mikroskopom.* Porovnaj to s výsledkami zo Saint Louis, prípad 3427. Boulevardová. /Zasrané víly./ *A teraz vie, že ten prípad ostane otvorení.* Ešte niečo? Aha. Nie včera som tam nebol. *Zavrie oči a ešte aj voľnú ruku si na ne položí.* To sú idioti... *Vzdychne.* Aarone, ešte niečo mám. Zastavím sa tam. Čau. *Zloží mobil a odloží ho bokom. Chce sa mu kričať nad tým aký tupci robia na polícii. Ale skôr ako niečo spraví sa na seba pozrie a zistí, že tam stojí iba v trenkách. A jazvy ako keby sa mu za to vysmievali. Urobí krok dozadu a natiahne sa pre deku, ktorú má v dosahu. A zabalí sa do nej ako cudná panna. Potom je schopný sa venovať Jackovi.* Ty si ma vyzliekol? *Opýta sa celkom prozaickú otázku a mračí sa naňho ako keby mu zobral lopatku z pieskoviska.*
*Poslouchá ho a občas zachytí i něco z telefonu. Pochopí, že jde o nějaký případ. */Policajt? Hmm... To sedí s těmi jizvami. /* Napadne ho a pak ho jen dál mlčky sleduje. Když už hovor ukončí, tak si vezme kousek ovoce a sní ho. S jeho zuby to vypadá divně, ale on už si zvykl.* Jistě. Nehodlám mít něčí oblečení v posteli. Je to hnus. *řekne jen a pak ukáže na jídlo. *Poď jíst. Dal jsem si docela práci, aby ty lívance byly opravdu nadýchané.*
*Pár krát zamrká nad tým ako si zoberie ovocie a je ho. Fakt to vyzerá divne.* Aha. *Chápavo povie nad jeho vysvetlením, prečo ho vyzliekol. Pozrie sa na zmienené lievance a musí uznať, že vyzerajú vážne chutne.* /Jackie, choď hodovať. Bohvie kedy budeš mať zas tak chutne vyzerajúce raňajky./ *Nechá sa presvedčiť svojim podvedomím a prejde teda k raňajkám. Očami znova zablúdi k Jackovi a zamračí sa ako búrkový mrak. Až by jeden mal z toho pocit, že niekde sa ozvali hromy.* To je moje tričko.
*Sleduje ho a ví, že to, jak jí je docela i děsivé. Hlavně, když si dává maso. Tak nasadí zase iluzy. U jeho další věty se nechápavě zamračí a podívá se na tričko, které je už i lehce od mouky.* Aha... Dám ti košili po Jonovi. Tohle půjde do pračky. *Řekne rozhodně a podívá se na něj. Sedne si ke stolu a vezme si jeden lívanec. Na něj dá máslo, ovoce a zalije to javorovym sirupem. * A jez. Studený to není dobrý.* Řekne a zahubí se na něj. Zatím nechce řešit včerejší noc.*
/Nesmrdí to tričko? Včera tam bolo dosť teplo a určite bolo prepotené./ *Napadne mu a sleduje múku, ktorá na ňom je.* To je v poriadku. Aj tak musím ísť k sebe, aby som sa prezliekol, takže... si nemusíš robiť starosť. *Bude mu jednoducho stačiť keď mu vráti tričko a nemusí mu dávať košeľu. Usadí sa ku stolu a všimne si, že mačacie zuby sú preč. Teda, jemu to nejako neprekážalo len to vyzeralo divne. Pozrie znova na Jacka.* /Bože, ako keby som počul moju mamu./ *Z toho buritta, čo spravil z deky vydoluje svoju ruku a zoberie si maliny alebo nejakú tú lesnú zmes čo tam je. Maslo vynechá ale sirup si dopraje. A pustí sa do jedla. Tvári sa ako keby nič. Ako keby tu bežne sedával a raňajkoval. Ale v duchu...*/Doprdele, chutí to božsky. Alebo mi to len príde božské pretože normálne raňajky som nemal ... dávno./ *Ksicht alá kamenná socha ale ostáva a začne teda uvažovať nad včerajškom. Bol ako keby pil vagón kávy. Potom ešte alkohol. Aj by začal tĺcť hlavou o stôl keď si spomenie čo zas s Darou vyvádzal. Prečo on sa nechá ňou vždy tak strhnúť.* /To som sa nechal aj Damianom. Zasraní čarodejovia./ *Nadáva v duchu a venuje sa pokojne svojim raňajkám. Pamätá si tequillu a Jacka. Potom Darine otázky... A chcel ísť na vzduch. Jackov neprítomný pohľad a on sa teda k nemu sklonil a posadil sa späť.* /Možno ak by som išiel na ten vzduch.../ *Krája a potom sa zarazí. Prestane jesť a zavrie oči.* /Jackie, vykusol si sa s ním./ *Okríkne svoje podvedomie, že vie. Potom si spomenie na krv z nosa a tma. A on sa ráno zobudí iba v trenkách v posteli. Otvorí oči a pár krát zamrká. O dosť agresívnejšie začne porcovať lievance. Až to vyzerá ako keby ich mordoval.* /Vyspal som sa s ním? Alebo nie? Alebo áno? Nepamätám si to! Ak som sa s ním vyspal tak paráda. Po niekoľkých mesiacoch som mal sex a ja si ho nepamätám. To je k vzteku. A keď nie... no ani by som sa nedivil ak by so mnou nespal. Vyzliekol ma a povedal si okej, idem spať na gauč. Neviem čo je z toho horšie./ *Dokonáva vraždu prvého stupňa voči lievancom.*
*Sleduje ho a když začne lívance ničit tak se zamračí. *Co je? Neříkej, že tě ten lívanec naštval. *Řekne vážně a sleduje ho. On sám však také trochu přemýšlí nad včerejškem. Ví, že s Jackem nespal, protože on i opilý je vždy dole, takže by si to pamatoval aspoň jeho zadek. Spíše to vidí na to, že prostě vedle něj usnul. Nad tím se musí pousmát, protože ještě stále má na noze jen jednu ponožku.*
*Ignoruje ho. Proste zabije lievance. To zabiť môže. To nie je trestné. Za to v base neskončí. Dofutruje ten zvyšok zmasakrovaných lievancov a naleje si džús. V hlave mu to šrotuje. Napije sa a spláchne tak zvyšok lievancov a potom si deku pritiahne bližšie k sebe.* /Na čo presne sa hneváš, Jackie?/ *Vedel by vymenovať zoznam o sto veciach na ktoré sa hnevá. Ale Jack by tam pravdepodobne nebol.* /Mohlo to byť horšie. Mohol som sa zobudiť v Pandemoniu s krvavým nosom a nedaj bože aj s tým černochom, s ktorým som tancoval./ *Konečne sa otočí na Jacka, tvár stále nemenná.* Varíš často? /Debile, na to si sa opýtať nechcel./ *Svoje podvedomie chytí do kravaty drží pokým aspoň na chvíľu nevytuhne.*
*Když mu neodpoví, tak se lehce zamračí. Ale sám radši pokračuje ve snídani. Napije se čaje a začne přemýšlet, co musí dnes udělat. Jelikož nezná příznaky u Jasona, tak s lékem nepohne. Že zamyšlení ho vyruší Jack, na kterého se podívá.* Ano. Skoro každý den, je to skvělý odpočinek. Člověk nad ničím moc nepřemýšlí a z toho něco dobrého. *Zazubí se na něj. *Jestli chceš, dám ti domů Cheesecake. Sám ho nesmím a spolubydlící... No až ho najdu, tak mu za trest ne uvařím. *Řekne rozhodně a pak si opře hlavu o ruku, která se loktem opírá o stůl a dívá se na Jacka.* A teď mi řekni. Proč jsi najednou zamordoval ten lívanec? *Zeptá se vážně. Přeci jen radši bude řešit cizí problémy než své.*
*Kútiky sa mu jemne nadvihnú smerom nahor keď sa Jack zazubí.* /Prijať, neprijať?/ Budem rád. Sladké mám rád. *Trochu sa obzrie okolo.* Možno skončil s Elenou. určite bude v pohode. *Povie na margo jeho spolubývajúceho. Teda, aspoň pokiaľ si to spojil dobre. Že Nate je Jackov spolubývajúci. Zo sledovania okolia ho vytrhne Jackov uprený pohľad. Tak mu ho začne opätovať a čaká. Nad jeho otázkou mierne privrie oči.* /Nemohol sa opýtať niečo iné? Čokoľvek... Čo mu mám povedať? Zabil som lievance lebo sa cítim frustrovaný z toho, že neviem či som mal alebo nemal sex?/ *Trochu cukne s ramenom.* Vyšetrujem vraždy a niekedy je podnetné sa vžiť do vraha. Môže to pomôcť v utváraní psychologického posudku. Lenže vykonať vraždu v afekte len na základe štúdie by bolo trestné takže... lievance. *Povie smrteľne vážne.* /Som kus vola./
*Nadšeně se usměje, když souhlasí s kouskem domů. U Natea se zamyslí. *Pravda, ale snad ji neukáže křídla. To bych ho už zabil. *Řekne a pak ho poslouchá. *Hmm... To co jsem zachytil mi nepřipadalo jako vražda nožem. *Řekne mu a založí si ruce na hrudi. *Pamatuješ si, co se stalo včera? *Zeptá se ho a sice zní naštvaně, ale v očích je vidět pobavení. Zachytil část rozhovoru a sice moc nerozuměl tomu z telefonu, ale ví, že toxikologie se u bodných a střelných zranění nedělá pokud tam tam nejsou stopy o tom, že by se člověk nebránil. Přeci je Jack miluje kriminálky v televizi.*
/Nápodobne./ *Musí v duchu súhlasiť so zabitím Natea, pokiaľ urobí nejakú takúto debilinu. Aspoň vie ako sa zbaviť tela. Keď sa de facto prizná k tomu, že počul jeho rozhovor s koronerom tak nad tým spýtavo dvihne obočie. Ale pri jeho otázke na včerajšok sa zamračí a prižmúri naňho oči. Zoberie si pohár s džúsom a pokojne sa napije.* Pravda. Obeť, za ktorú mi volal koroner mala zlomený väz a vypálené oči z hlavy. *Zakrúži pohárom a dopije ho.* Nevie určiť čo to je ale ja to typujem na víly prach. Pokiaľ to porovná s prípadom, na ktorý som ho odkázal tak sa to len potvrdí. Samozrejme v správe to nebude. *Odloží pohár bokom.* A môžem sa potom vrhnúť na ďalších minimálne dvadsať prípadov, ktoré ma čakajú. Medzi nimi aj vraždy z afektu. *Povie popravde. Fakt si teraz nechce predstavovať svoj stôl zavalený papiermi. Potom na moment zavrie oči a povzdychne si. Prejde si po nose ako keby ho znova bolel.* /Rozhodne si tú vec tak skoro nedám./ *Otvorí oči a pozrie sa na Jacka, v tvári má nečitateľný výraz.* Pamätám si Pandemonium. Pili sme, celkom sa bavili a potom som omdlel.
*Poslouchá ho a zamyslí se. Ví, že je Jason nemocný a nejspíše to víly mimo AVU a věrnou stráž neví. Pokud není nakažená ještě nějaká víla... Pak se však nad něčím zamračí. *Jestli to byla vila, tak porušila mír. Čeká ji trest a určitě ji budou chtít uvěznit jak lovci, tak i víly... *Řekne zamyšleně. * Brzy půjdu obchodně do vílý země, tak o tom informuji někoho vysoce postaveného. *Řekne mu a zamyšleně si vezme další kousek ovoce a zapije ho čajem. Pak ho poslouchá a musí se zasmát. * Jo usnul jsi. Tak jsem tě vzal ke mně, aby si tě tam nějaký úchyl neobskocil. *Zasměje se. *No a nejspíše jsem usnul ještě než jsem na sebe hodil věci na spaní. Takže sice krásné probuzení, ale myslím, že bys ze mě nebyl nadšený. *Zasměje se a vstane. Poplácá ho po rameni a jde do pokoje. Za chvíli se vrátí a nese mu košili, která působí obyčejně, ale oko znalce pozná drahý kousek. * Na. To triko si nechám za to, že jsem tě táhnul. *Zazubí se na něj.
*Keď hovorí o vilach tak si spomenie na to dievča. Lyria. Bosá hipisáčka, ktorá bola videná ako odchádza s obeťou z kaviarne. Nemá ale dôkazy. Zatial'. Pozrie sa na Jacka a uprie doňho vážny pohľad.* V tomto smere by som bol rád, ak by si to tam nespomínal. Aspoň zatiaľ, keď nemám dôkazy. *Povie mu a dúfa, že to tak spraví. Má skúsenosť, že ak sa do toho motá viac ľudí, tým je to komplikovanejšie. Potom sa prizná k tomu čo si pamätá. Teda, nie ku všetkému ale háda, že nebude musieť spomínať ten bozk.* /Tak snáď si ho Jack pamätá./ *Napadne mu. Pamätá si, že tam bolo dosť alkoholu. Pousmeje sa. Tento krát úprimne.* Tak to by som ti mal poďakovať, že si ochránil moju česť. *Povie mu a trochu si ho obzrie. Podľa jeho názoru, ak by sa prebudil a mal vedľa seba nahého Jacka tak by nebol úplne sklamaný.* /Nájdi si niekoho!/ *Okríkne ho znova podvedomie. Privrie nad tým oči a usúdi, že vnútorné rozhovory by mal obmedziť. Prijme od neho košeľu a prezrie si svoje tričko.* No, ako myslíš ale v šatníku mám aj lepšie veci. *Povie pritom ako sa vyštrachá na nohy a bosky sa presunie späť do izby. Zhodí deku, oblečie si rifle a košeľu. V kúpeľni použije zubnú pastu a využije svoj multifunkčný prst ako zubnú kefku. Ako tak sa poľudští ale zrkadlo mu vraví, že s tými kruhmi pod očami to aj tak nemá cenu. Tak si iba prstami prebehne vlasy vyjde von. Ďakujem za raňajky. A ďakujem aj za to, že si sa obťažoval s mojim presunom. *Teraz už si začína pripadať rozpačito. Zoberie si bundu, mobil a pozrie na Jacka. V márnici už naňho asi čaká koroner.* Už musím ísť. Ak budeš mať záujem tak si ma nájdi na sociálnych sieťach. /Tuším mám Facebook.../ Zatiaľ, kotě. *A s tým odíde preč rovno do práce.*
*To čo mu Dara dala fungovalo na sto percent. Možno aj na stodesať. Stále cítil ako keby bol fakt ech nadopovaný kofeínom. Dokonca má pocit, že v práci spravil kus roboty. A možno sa mu to len zdalo keďže mu Dara niekoľko zložiek schovala z dohľadu rovno do šuplíka. Zastavil sa na moment u seba zobral si nejaké to oblečenie, ktoré si ale prezliekol až u Dari. Akékoľvek pokusy o tie extrémne obopnuté gate odmietol a nahodil na seba čierne rifle, ktoré síce boli obopnuté ale nie tak ako jej. Tmavomodré tričko s dlhým rukávom. Na to ešte hodil bomberu a mohol vyraziť. Vlasy nechal na Darinu réžiu a konečne aj umyl ten rúž z líca. Až keď videl nápis Pandemonium tak si povzdychol.* Z tohto baru mám vtipnú príhodu! Vravel som ti ju?! *Zakričí k Dare, vzhľadom k tomu, že tu hučí hudba. Pretrie si už niekoľký krát nos z toho ako ho páli z toho extraktu. Dokonca ho aj štípe. Ale stojí to za to lebo má energie ako mladý junák. Ruka v ruke sa spolu so svojou spoločníčkou dostal k baru.* Dvakrát gin, dvojitý! *Zakričí k barmanovi. Trochu si vyhrnie rukávy, síce tým odhalí jazvy ale to mu je teraz putna. Pozrie k Dare.* Alebo si jednoducho objednáme celú fľašu a budeme sa proste baviť. Fakt potrebujem vypnúť lebo mám pocit ako keby som sa rútil a pritom mal prerezané brzdové lanká. Takže, nazdravie! *Podá jej pohárik a cinkne si s ňou.*
*Pokrúti hlavou.* Nie s tou príhodou si sa mi ešte nedveril, ale kľudne sa pochvál. /Možno je to ďalšia z historiek, za ktoré si ho budem doberať. Ten chlapec to s podsveťanmi nemá ľahké./*Poposadne, a keď nakoniec vezme celú fľašu, len ho vezme popod pažu a ťahá ho k salóniku. Tam budú mať viac pohodlia, a rovno si tam k nim može aj niekto prisadnúť.* Sadaj, slnko. *Odpije si z flaše a podá ju Jack-Jackovi.* Chcela by som ťa vydieť sa zabávať, takže si nájdi svoj objekt, ktorý sa ti pozdáva. Ale o je najdoležitejšie. Nezabudni sa podeliť so svojou najúžastnejšou... osobou? Ano som osoba... proste sa podelíš a basta fidli motika. *Rozrapoce sa pretože jej menšia štafeta začala u Jacka v práci. Pokaždé, keď prešlo 5 minút si dopriala, dúšok z jej malej kamarádky pleskačky.*
*Zakrúti nad sebou hlavou. Nechápe, že jej toto nikdy nepovedal! Usmeje sa od ucha k uchu, čo je uňho absolútne netypické. Vyklopí do seba naliaty gin a objedná rovno celú fľašu. Nechá sa Darou odtiahnuť do salónika a je tomu, rád. Inak by asi prišiel o bubienky. Kecne si na ten svoj zadok a odhodí bundu bokom. Nebude ju predsa stále žmochliť v rukách. Zasmeje sa a zakrúti hlavou.* Daj s tým pokoj. Nemáš toho sexuálneho harašenia dosť v práci? *Naleje do pohárikov gin nech nepôsobia ako grobiani a napije sa.* No ale k tej historke. Vravel som ti, že pred pár rokmi som tu robil policajného vyšetrovateľa. Teda, robil som tu robotu čo robím teraz. Akurát to bolo v čase čo sme mali dosť málo ľudí v zásahovke a keďže som robil u FBI mal som aj na toto výcvik. Takže jeden večer došlo nariadenie, že sa ide na raziu do Pandemonia. Tak sme sem vyrazili, nabehli sme ako veľké komando s tým, že zadržíme drogy a podobne. Každý vie, že sa to tu tým hemží, okrem iného... *veľ'avravne pozrie na Daru, že myslím tým drogy podsveta*... a zrazu ti medzi ľuďmi zbalíme nezletilích, potetovaných chlapcov, ktorí boli ozbrojení až po uši. Asi tušíš čo to bolo za mladíkov. *Zazubí sa.* To by bolo ešte v pohode. Lenže oni sa začali s nami biť a bláboliť o tom, že oni zachraňujú svet od démonov. *Spojí ruky a pozrie do neba.* Takých blbcov si nevidela!
Prosím ťa. Som len prostredník, nie účastník. A nie vždy má člověk chuť na S.E.X. *Vyhláskuje. Občas sa chce len pohrať. *Zažmurká jako to robievajú tie hlúpe nány tými poharikmi však pretáča oči. Objednali flaštičku, tak nebudú piť z kalíškov. *Tak spusti. *Pozorne počúva a keď začne rozprávať o nezletilých tieňolovcoch vyprskne smiechom.* To nemyslíš vážne. *Šok ani nemusí predstierať.* Vedeli vlastne o tom, že sa rozprávajú s civilom? Proste, čo to bolo za individuá? Povedz mi že si ich zatkol a pekne si psedeli medzi civilským odpaom spoločnosti. *Zazubí sa a představuje si najakých chlapčekov s runami jako sedia v policajnej cele. Nezabudne si medzi tým trošku uhnúť z flaše. *Oukey, kašleme na sex. Povedzmi čo sa stalo dalej. Kto ich z toho vylízal?
To je pravda. Ja sa rád túlim. Ale to vieš. *Upriami na ňu oči, v ktorých kričí, že ona o ňom vie celkom dosť vecí. Všimne si jej pretáčanie očami a zakrúti hlavou. Odpije si zo svojho, štedro naplneného pohára a položí ho znova na stôl. Začne teda rozprávať na nezapomenuteľný večer. Jej šok v očiach si doslova vychutnáva. Mykne nad jej otázkou plecom.* Ja ti neviem. Čo by si si myslela ak by sem nabehli chlapi v nepriestrelných vestách a zakričali by ".Polícia!". Hádam im to bolo dosť jasné. *Znova sa napije.* A ty čo si o mne myslíš? Že by mi takýto frajirci utiekli a nenechal by som ich posedieť si v chládku? *Vycerí zuby ako reklama na colgate.* Musím uznať, že sa bili dosť slušne ale nakoniec sa nám ich podarilo dostať na stanicu. S tým čo kecali som ich nemohol nechať len tak s ostatným vágusom, čo nám tam každý večer zakotví. A pokecali sme si. Tie huby mali dosť pustené na špacír a na druhú stranu... ja som vyskúšal nový paralizér. Musím uznať, že tú mašinku som si nikdy tak super neužil ako vtedy. *Napije sa a zasmeje.* Neviem ako si na tom s tým, kto to u nich vedie a podobne alebo kto to tam viedol. Neviem ako to tam teraz je. Ale hneď ráno mi tam nebehla madam Hawkstone aj so synom. Vypísali lejstra, zahrali sme sa, že ide o mierne retardovaných jedincov, o ktorých sa starajú a aj tak sme všetci vedeli, ktorá bije. Fakt sranda.
Ja sa s tebou potúlim, zlatíčko, ale radsej sa s tebou podelím o túlenie. *Hovorí rozčarovane. Trošku zablúdi v spomienkach na ich spoločnú známosť so sexi španielským prízvukom menom Migel.* No, asi by som si na sebe přičarovala slušné oblečenie dievčatka z katolíckej rodini a povedala, že ma sem dotiahli kolegyne. *Zasmeje sa a vie si to živo predstaviť. Potom ale spustí oveľa vačšiu salvu smiechu. Vie si predstaviť ze mladý mali problémy. Toto len tak niekomu neprejde. No možno tieňolovcom hej, ale ostatním z podsveta to prechádza tažšie. *Pekne ich triaslo, čo? *Pokrúti hlavou. *Och, ja sa nezaujímam o nich a oni o mna. Nepotrebujem aby sa mi miešali do kšeftov. Normalne mi chýba, že som nebola při tom. Mala by som vymyslieť nejaký spomienkový kameň, chcem tú věc prežiť s tebou.
To je mi jasné. Navzájom si môžeme ohrievať perinu. *Vtipne poznamená. Pretrie si nos, pretože pálenie moc neprestáva ale to ho vôbec nevyvádza z miery. Energie ma asi aj za troch ľudí.* Tak by sme ťa len prešacovali a ak by si nemala drogy tak by si bola z obliga. Lenže hentí dvaja boli ako keby sa chystali vyvraždiť menšiu vesnicu v Pakistane. *Začne sa tiež smiať.* Ani nevieš aký to bol úžasný pohľad. *Napije sa a znova si doleje, keď od Dari získa fľašku. Zakrúti zamietavo hlavou.* Toto je pekná spomienka ale inak by si nechcela prežiť to čo ja. *Povie a v hlase sa mu premietne chmur. Zavrtí sa a trochu zatrepe hlavou. Decibeli poriadne bubnujú a tak vyskočí na nohy.* Fajn, v rámci zdravia ideme na parket. *Zoberie Daru za ruku a už ju tiahne poriadne vykrútiť medzi vlniace sa telá.*
*Vejde do podniku a hned nasadí zářivý úsměv. Černý kabát po kolena, jehož rukávů působí jak kožené, černé útlé rifle, vesta a tmavě fialová košile. Na nohách černo bílé tenisky. V pravém uchu náušnici v podobě lebky, vlasy rozčepýřené a ostříhané. Nadšeně vejde do podniku a hned k baru aby zkontroloval barmana. Jenže dnes tam není jeho oblíbenec, tak je zklamán a jen si sedne na barovou stoličku a objedná si sex on the beach. Hluk a teplo klubu ho nějak neprobouzí k životu a ani tu nevidí nic zajímavého.* Nate!* Zařve, aby překřičel hudbu.*
*Nathan do Pandemonia vchází ihned za Jackem, který jako první zamíří k baru. Má na sobě modré triko s logem kapely Green Day, černé roztrhané rifle a černou koženou motorkářskou bundu. Pokrčí rameny a vydá se tím samým směrem co Jack.* /Však co, taky by se rád napil./ *Chystá se si objednat, ale přeruší ho Jackovo zavolání jeho jména.* No? *Zakřičí stejně hlasitě jeho směrem.*
*To co zažila v bistru jí vyrazilo dech. Hned se vydala domu, kdy se rychle vykoupala, oblekla si saty, vlasy si nechala rozpustene a lehce se namalovvala. Dneska si vzala saty cerne barvy, ktere meli po krajich krajku a byly ji diky tomu vydet zebra. Vzala si i vysoke podpatky a pres to vsechno si vzala i svoji cernou kozenou budnu. Konecne mohla vyrazit. Musela zjistit vice. Takze jeji kroky musel vest do pandemka. U vchodu kyvla na obsluhu, ktera se zase smala a neco k ni prohodila. Elena se usklibla a vesla dovnitr. Zacala za tech par dbi znat tady dost lidi a hlavne barmany, takže na ne stacilo mavnout a nez dosla k baru uz mela svuj drink. Tvarila se velmi tajemne a u baru si vzala ten zvlastni drink do ruky. Premyslela, koho bude dneska sledovat a poslouchat. Musela znat vice. nez se dozvedela od teholky.*
V rámci zdravia? Mala som pocit, že si na smrteľnej posteli, keď som ťa dnes ráno videla.* Nechá sa ním odtiahnúť na parket a je rada že si rozmyslela úzke gate a radšej zvolila vysoké čižmi a kratšie šaty. Premýšla či medzi nich zatiahne nejaké chutne telíčko, nech sa má okoho obtierať alebo na to zvolí len Jackovo telo. Za ruku medzi nich pritiahla vysokého afroameričana s potetovanou lebkou. Obtrela sa vo výre hudby o jeho telo a natiahla sa po Jackovi aby sa k ním pridal. Takto sa nebavili už velmi dlho. Dnes to nebudú žiadne trblietky, dnes to bude len alkohol a tanec.*
Aleee. *Mávne rukou ako keby to bolo dávno.* Vieš, že ja so smrťou vstávam a zaspávam. *Zvesela prehodí a už je na parkete. Stiahne si Daru tesne k sebe a spolu so svojim telom sa s ňou zavlní. Rád tancuje. A hlavne keď pije. Jednu ruku má položenú na jej chrbte, druhú na jej boku. Ale dlho to netrvá a Dara si to chce obzvláštniť. Pozrie sa na jej výber a chvíľu ostane stáť pričom ju zmerčí jedným vytiahnutím obočím z ktorého kriči: To fakt? Ale nedá mu šancu moc protestovať a on má navyše až moc energie. Tak sa poddá.* Hlavne žiadne flitri a trblietky! *Zakričí ešte k nej a potom sa poddá hudbe.*
*Překvapí ho, když zjistí, že Nate je u něj.* Jé, nějak jsem tě přehlídl...* Zazubí se na něj a má dojem, že zahlédne na parketu známou tvář, ale pak to odmávne, protože dnes by tu nikoho nejspíše nečekal. Napije se koktejlu s růžovým paraplíčkem a podívá se na mladšího čaroděje.* Nudím se.* Řekne a položí hlavu na ruku, kterou má na baru. Druhou rukou zkoumá Nateovo tričko.* Jak je to s tou civilkou? Měl jsi s ní něco, nebo jsi zatím jen chtěl?* Zeptá se ho a sleduje jeho tričko.*
*Nathan se zamračí a slabě pleskne Jacka přes ruku, kterou na něj šmatal.* /Jestli mě chceš ochmatávat tak počkej, až se něčeho napiju./ Nic jsem s ní neměl. Zatím zůstalo jen u touhy. A teď už asi ani nic nebude. *Zabručí a konečně mávne na barmana a objedná si něco k pití. Potkal jsem ji poprvé až na Brooklyn a zakecali jsme se. *Napije se z drinku a zamyšleně si roztáčí tácek, který si ukradl.* Byla fakt pěkná, blondýnka, modrý oči, a byla z Ruska. Ale nevím ani příjmení. *Řekl a znova se napil.*
*Elena do sebe kopla onen napoj a podivala se po baru, jestli zde najde nejakou znamou tvar, jenze do oci ji to ze pozna jen jednohu muze. Mavvne na barmana aby ten zajimavy napoj co mela ona poslal tem dvoum a ona ze si ho vezme.. Netrvalo dlouho, kdy ona svuj napoj dostane a barman da ten samej napoj k Jackovi a Natovi. Elena se k nim hned rozejde a usmiva se.* Ahoj Jacku.*Zasmala se a doufala že ji Jack pozna, preci jen, kdyz se videli v cajovne tak byla oblecena normalne a ted je oblecena jinak.* Cekala bych zde kazdeho, ale tebe. *Mrkla na nej a podivala se na jeho spolecnika.* Zdravim tě, ja jsem Elena. *Natahne k Natovi ruku a pak ji stahne k sobe, kdy ukaze na to piti.* Snad nevadi. *Mrkla na oba a na okamzik se podivala na parket, jak tam vsichni tancuji. byla velmi zvedava, zda neco zaslechne.*
*Páči sa mi že máme medzi sebou kus takého chlapa. Podla všetkého vlkodlak, ale komu záleží na tom čo je? Hudba jej prúdi do uší a ona sa stíha svojími rukami dotýkať nie len Jacka a ich spoločnosŤ ale i všetkých naokolo. Normálne jej chýba ten čas poriadania večierkov. Dievčatá a chlapci predviedli pár čísiel, postarali sa o občerstvenie pre klientov no a potom si každý užíval.*/Mala by som to zopakovať. Boli to sice staré časi ale menšie orgie nikdy nikoho nezabili. /*Zamysl sa.*/Posratá nákaza!/ *Zahundre a vtisne dievčatu čo vedla nej prechádza hubana.* /Hmm, žiane myslenie na blbosti. Len užívanie si./ Čo povieš na dalšie kolo? Teraz by som ale siahla po... tequile. *Zaiskria jej oči a ťahá Jack-Jacka na dalšieho panáka.*
*Poslouchá Natea a pousměje se.* Fajn. Kamarádka mi s ní zítra pomůže, takže si nebude nic pamatovat. Zazubí se. Když se objeví Elena, tak se rozzáří jako sluníčko, tako takové lehce falešné. Něco jako přístroj na horské slunce...* Eleno, Ahoj.* Usměje se na ní a pak se rozhlédne.* No, pár dní jsem tu i přespával u majitele. Docela jsem doufal v sexy barmana, ale meh, mám tu jen svého spolubydlícího.* Řekne zklamaně a pak jen zavrtí hlavou, že nevadí, i když netuší co.*/A to jsem si chtěl dát pryč maskovací kouzlo... No nic, tak doma a to si vezmu asi víno a župan a pustím si hudbu./*Začne plánovat a docela se mu ten plán zamlouvá.*
*Už dlho len tak nevypol a nebavil sa. Stále je v pressu. Znova sa zavlní ako šelma v rytmu hudby a pritom sa aj obtrie o toho týpka, ktorého k nemu pritiahla Dara. Že by s ním ale išiel do postele. To nie. Kútikom oka skontroluje Daru. Ale ako tak sleduje tak tá si to užíva plnými dúškami. Nad hubanom nejakej babe len zakrúti hlavou.* A potom, že korona sa šíri! *Ledabolo k nej zakričí ale pochybuje, že ho počula. Nad jej ponukou a iskrením v očiach len zakrúti hlavou a odlepí sa od vysokého černocha. Prehodí si Daru cez rameno a ide. Pre istotu ju plácne cez zadok ak by náhodou prostestovala ale pritom neopomenie jej tie šaty trochu stiahnuť. Predsa len nemusí ukazovať všetko.* Strieborná alebo zlatá?! *Zakričí k nej a dojde k baru kde ju zloží na nohy a pozrie sa po barmanovi, aby mohol objednať.*
Díky. *Poděkuje Jackovi a pak si všimne rudovlasé dívky.* Ahoj, já jsem Nathan. *Představí se jí. Vůbec ne, čím víc pití, tím líp. *Zazubí se a pak poslouchá Jacka. U části se spolubydlícím se slabě zamračí a na chvíli si založí ruce na prsou, ale pak se pousměje. Z rozhovoru chápe, že se ti dva znají.* /Hmm.. Odkud?/ *Touží se zeptat, ale nakonec drží jazyk za zuby a mlčky poslouchá, kam se jejich rozhovor rozvine.*
Zlatíčko, ja nejdem bez ochrani ani na krok. *Toto ochranné kúzlo sa stalo pre ňu rovnako ako zahmlievacie kúzlo... niečo čo robí s pravidelnosťou keď ide medzi ľudí. Keď mu skončí na ramene len sa zachichoce ako pubertiačka a nechá sa niesť. *Pochybujem, že tu niekoho trápi moj zadok, slniečko. Strieborná. *Vyhlasi a všetko předtím je zabudnuté. Stojí na vlastných nohách a skrúca sa do rytmutrošku vysiac na Jackovi. Keby som si bola istá že mi to neskor nedáš zožrať dám ti hubana. *Povie a uhryzne ho do ucha.* Potom ťa odtiahnem domou a spravím si z teba švédsky stol plný sladkostí. O a šlahačka. Tá nemože chýbať.
No vidis tak ted tady mas mě, takže nepotřebuješ žádné barmana. *Zasmala se a podivala se na Nata, na ktereho mrkla. Byl celkem roztomily. Tak jako Jack.* Rada te poznavam Nate. No ja to rikam take ze vice chlastu je lepsi. * Zasmala se a kopla do sebe obsah sve sklenky. Musela si udrzet hladinku aby zde nerikala nejake kraviny.* Jacku? Vis nejak jsem mluvila se strycem a mam dovolene tetovani. Takze doufam ze si me vezme do parady. *Usklibla se a ukazala na barmana, aby si objednala whisky. Mela chut se dneska trochu vice opit.* Tak co Nate, zlobi te Jack? On rikal že se ma dneska k nemu nekdo stehovat, ale uz nerekl ze takovy fesak.
*Všimne si Natenova postoje, a jak se zamračí, když řekne, že je spolubydlící a tiše se zasměje a neodolá otázce.* Copak? Rád bys byl něco víc než jen spolubydlící?* Zeptá se a naprosto nevinně se na něj usměje. Pak mu však úsměv zmizí. Nudí se. Sice ho baví Natea škádlit, ale z tohohle klubu má chuť udělat doutnající popílek, jen tak pro zábavu.* U všech pekel já se nudím! Proč tu není ten barman?!* Rozčiluje se a pak se podívá na Elen.* Nemáš potřebné partie barmana.* Řekne vážně, ale pak se na ní zazubí. Když zmíní tetování, tak se zamyslí.* Dobrá, tak se někdy stav. Nate ti ukáže katalogy.* Zazubí se a pak je jen poslouchá. */Ugh... Jdu pryč.../*Rozhodne se a sleze ze stoličky a zamíří někam dál. Mine přitom Jacka a Darach, ale navšímá si jich. Ani je nezaznamená. Oči mu žhnou jako plameny a Jack si znuděně sedne na první volné místo které uvidí. Je mimo Elenin dohled, tak si dovolí dát pryč i zbytky maskovacího kouzla a kromě očí odhalí i zuby a drápy.*
*Zakrúti nad jej ochranou hlavou a presunie sa s ňou k baru. Keď sa mu konečne podarí odchytiť barmana tak objedná.* Dve strieborné tequilly! *Zakričí a za chvíľu to majú. Asi pomohol jeho drsný policajný pohľad. Alebo možno jazvy na rukách. Keď si idú pripiť tak okolo nich presviští Jack. Zamrká naňho a potom na Daru. Vravel som ti, že som stretol týpka, ktorý má obsesiu na mačky? Práve išiel okolo. *Nadhodí k Dare a potom mu napadne, že keď je to čarodej tak ho možno pozná. Dá si soľ, napije sa alkoholu a vycucne citrón.* Dajte to trikrát! *Zavelí a kukne na Daru a potom smerom kam odišiel Jack.*
Spíš moje ego pošramotila tvoje lhostejnost. "Odpoví Jackovi a otočí se k Elen.* Jack zlobit neumí, on umí být jen otravný. *Prohlásí, napije se z nápoje a pousměje se při její lichotce.* /Jo, tohle teď moje ego potřebuje./ Mě se Jack taky nezmínil, že zná takovou krásnou holku. *Pak jen sleduje, jak se Jack naštvaně obrací pryč.* A občas vstane levou nohou. *Prohlásí o něm a zasměje se.* Plánuješ tetování, jo? *Zajímá se. Přece jen s ní bude muset o něm mluvit v salónu, tak proč čekat.*
*Podiva se na Jacka jak jde pryc a zamraci se.* Tohle chovani neni slusne Jacku. *Odfrkla si a podivala se na Nate, kdy do sebe kopla obsah sklenky a zakrenila se, Soupla se blize k Natovi a sundala si kozneku.* Ale, diky nza lichotku a jinak ano zajimam, rada bych si nechala dat neco na zada, Hlavne uz to planuji dlouho, ale muj stryc to nechtel.*Rekla k nemu a prstikem mu prejela po hrudi.*No mas nejake tetovani? *Otazala se ho a koukla smerem kam sel Jack a k nemu se pridal jeste nejaky chlap.* Pff, tak to ne, jdeme za nim že ano. *Uculila se,protože ji to prislo blbe ze tak rychle odesel.*
Ja poznám kocúrika ktorý ma obsesiu na mačky a pekných chlapcov. *Povzdychne si a lupne do seba tequillu, pretože jej z hlvy vyfučala sol.* Ale chudáčik stratil sa, no a tak som nejako hladala nenašla a zakotvila tu. *Prizná a vobec si Jackieho nevšimla keď prečiel okolo nej. Obráti sa ale tam kam ukazuje Jack-Jack a jej oči sa rozžiara.* To je malý Jackie!*Vypískne a ťahá za sebou Jack- Jacka aby sa k nej pridal.*Jackie! *Upozorní Jacka na seba keď sa k nemu priblížia.*Si spať *Vysipe na neho trblietavý prášok, ktorý sa jej mimochodom len tak zjavil v ruke. Zvali sa k nemu a Jack-Jacka strhne sebou.* Chlapci. Moja minirodinka je kompletná. *Vtisne malému Jackovi bozk, pretože je nadšená že ho vidí.* Budeme oslavovať Platím. *Zazubí sa a v jej očiach preblinke šialená radost.*
*Nathan dopil drink, objednal si další a mezitím věnoval pozornost Elen.* Já tetování nemám. Ze stejného důvodu, jako jsi ho nemohla mít ty. Akorát u mě to byla máma, kdo to nechtěl dovolit. Teď už mám víceméně volnost, když nepočítám chůvu Jacka.* Pousměje se.* Takže možná si taky nechám nějaké udělat. *Pokrčí rameny a vezme si od barmana svůj drink.* Pravděpodobně mě potom zabije za to, že ho otravuju, ale jsem pro. *Prohlásí s jiskrami v očích a udělá pár kroků, pak se otočí, nabídne Elen ruku a čeká jestli se ho chytne.*
*Když uslyší povědomí hlas, tak zpozorní a jen co uvidí Darach, tak se jeho obličej probere. Usměje se na ní a nad tím práškem se usměje.* Darach!* Vykřikne a zazubí se na ní. * Jo, ale už nějaký ten pátek.* Přikývne a podívá se na muže, kterého sebou táhne a taky zná.*/No né.../* Pomyslí si překvapeně a pak se lehce ušklíbne nad tím polibkem. Ne že by mu to vadilo. * A co přesně chceš slavit?* Zeptá se jí s lehkým uchechtnutím a je mu líto, že ji nepozval na svatbu, protože by to určitě dopadlo tak, že by slavili tři dny a tři noci a ještě by ji v tom podpořila cikánská část Jackovi rodiny.*
Tak verim že si do budoucna das nejake hezke. *Usmala se a objednala si dalsi drink, kdyz nakonec Nate souhlasil ze pujdou za Jackem, Koukala tim smerem a vsimla si jak zene cosi vystrelilo z ruky.no nerikala radsi nic a chytila se Nata aby mohla jit za Jackem.* Snad nas nebude zlobit, protože jinak nevim. *Zamsmala se a sla s nim za Jackem a za temi ostatnimi, pritom upijela svuj drink. No dneska vedela ze moc nevydrzi, ale pokusi se neco vydrzet.*
*Vypije si svoj drink a čaká na Darin mozgový pochod kým sa dá dokopy. Z toľkej energie si aj začne podupávať nohou. Dokonca nenápadne nasmeruje svoj prst tam kam sa usadil Jack - kočičí muž. Skoro zakričí aleluja keď to Dare dojde a má čo robiť, aby stihol zobrať tequillu, soľ a citróny. A ako ho tak ťahá tak si cestou gratuluje, ze výcvik u FBI a neskôr aj u CIA má svoje výhody. Nič nevylial. Keď ho Dara stiahne tak má čo robiť. Našťastie na tom gauči len pristane kolenom a sleduje poháriky či nič neukáplo. Zvrtne sa a položí alkohol na stôl. Keď si všimne trblietok tak zmerčí Daru pohľadom.* Dúfam, že tých trblietok nemáš viac. Minule stačilo. *Usadí sa a rozdá alkohol.* Tak Noro... "potmehúdsky na ňu pozrie*... na čo presne chceš pripit?
*Všimne si, že sa k nim pripojili ďalší ľudia a Nora alias Dara ich začne vítať. S Nateom si potrasie rukou a mierne sa pousmeje. Prezrie si ho a skonštatuje, že tento raz vyzerá lepšie keď neni od krvi.* Jack. *Predstaví sa mu. Lenže potom čo počuje rozprávať to dievča tak všetok úsmev mu zmizne z tváre a zatvári sa absolútne chladne. Pozrie k Dare celkom dosť veľavravným pohľadom. Teraz sa cíti celkom napätí. Mrkne smerom k Jackovi, ktorý je vedľa neho a zhlboka sa nadýchne.* /Len sa zabavím a nechám špinavú prácu pre tento krát na čarodejoch./ *Rozhodne sa vypije svoje pitie. Z toho čo navrhne Dara sa pousmeje.* Vždy veselá kopa. *Povie jej a trochu sa zamyslí. Pritom z prívalu energie, ktorý lomcuje jeho telom začne podupávať nohou. A znova si pretrie nos. Všimne si Jackov pohľad a zakrúti nad tým hlavou.* Moje zvrhlé historky poznáš, takže ja už ťa asi ničím neprekvapím. *Odpovie Dare na jej otázku.*
*Když jeho a Elen žena obejme tak se neubrání a zasměje se.* Těší mě, Noro. Já jsem Nathan. *Představí se i jí, nad její otázkou se zamyslí a pak se smíchem odpoví.* Přestěhoval jsem se k Jackovi. *Cítí, jak se ho Elen chytla pevněji a tak když si sednou, tak pustí její ruku a tu svojí obmotá kolem jejího pasu. Podívá se na ni a pohledem zjišťuje, jestli ji to nevadí. Pak se otočí k Jackovi.* Neboj, já si ho pamatuju, ale Elen by sem šla tak jako tak. A v každém případě tu není jediný civil. *Dodá s pohledem upřeným na druhého Jacka.* Těší mě, Jacku. Hmm... Chtělo by to nějak rozlišit, ať víme na koho mluvíme. *Navrhne nahlas svojí myšlenku s úsměvem.*
*Keď slečna Elena reaguje na Jackieho takými to slovami, len nadvihne obočie a dojde jej s čím majú tú česť. *Myslím, že na to by sme sa mali napiť. Ponúkne ich a keĎ sa každý vyhovára že nijakú historku nemá, alebo že ich ona sama už všetky pozna len mávne rukou.* Ale deti, žeby ste sa hanbili? Při mne sa ostýchať nemusíte. Alebo sú tu deti čo skúsenosti nemajú? *Začne ich pošťuchovať.* Keď som bola mladšia, presvadčila som svojho manžela že na počatie dieťata je najlešie, keď máte sex při úplnku. Ale dovtedy žiaden sex, lebo by to bolo plitvanie materiálom. Nie je zvrhlá, ale aspoň som si mohla užívať s Luisou. To bola velmi krásna a vadná rusovláska. *Pozrie ne Elenu.* Trošku sa ti podobá, ale ona vo svojej rovnošate proste sposobovala, že som mala chuť prefiknúť ju aj před manželom. *Pochváli sa a snaží sa zastrieť Elenine reči. Poprosí barmana aby im nosil drinky vždy keĎ budú mať prázdny stol. Obráti sa na Jack-Jacka a pošle mu vzdušný bozk. Potom sa nakloní k Elene.* Tak, Elena, preferuješ mužov či ženy vo svojej posteli?
Takže příště žádná tajemství Jacku, vis ze to nemam ráda. *Zamracila se na nej a kdyz ji Nate chytil okolo pasu tak se mirne usmala a pak se zadivala na toho druheho Jacka, ktery nebyl nadseny z toho že tam asi jeji malickost je. Pak vsak poslouchala tu historku a stuhla, bylo to velmi, ale velmi zajimave nez na ni Nora promluvila.* Popravde, spise muže, ale když uz na to prijde, ani ženy nejsou k zahozeni. *Mrkla na ni a podivala se na catJacka. Byl vazne sladky a uculila se.* Jinak Nate za nic nemuze, protože, ja jsem nechtela, aby jsi byl nejak nastvany vis. Takze bych te zde prepadla stejne. *Uculila se jak andel a koukla jinam.*
*Neprestáva podupávať nohou a zavrtí sa na mieste. Dokonca mu je aj teplo a tak si prejde po zjazvených rukách ako keby si chcel vyhrnúť rukávy ale tie už vyhrnuté sú. Uchechtne sa. Je rád, že Dara objedná nech im nosia pitie a ešte radšej je keď na stole pristane aj gin. Tým si spláchne hrdlo a pousmeje sa nad jej príbehom. Počul ho už pár krát. A dokonca ho počul aj s detailami. Ked mu pošle vzdušný bozk tak ho akože chytí a priloží si ruku na srdce. Pohodlnejšie sa oprie do gauča ale s nohou neprestáva pohybovať.* Ideš na ňu nejak zhurta. *Povie Dare a znova sa napije. Hladinku už celkom má a znova dostáva do tej dobrej nálady.* Ten tvoj príbeh ale fakt nie je zvrhlí. Ale pamätáš si ako som ti vravel, že som išiel na raziu do jednoho klubu kúsok od Mexických hraníc. Mali tam byť drogy... okrem nich tam bola sado maso banda, ktorú sme vyrušili v tom najlepšom. Mali sme problém im dať putá, pretože lubrikant bol všade. *Nadhodí jeho zvrhlú skúsenosť, ktorej nebol aktérom ale videl dosť na to, aby ho to na nejaký čas poznačilo.*
**Dívá se se na Elen a ušklíbne se.* Nemohu slíbit.* Zvedne ruce a pak jen poslouchá Nořiny historku a zamyslí se nad tím.* A to ti to fakt zbaštil a vydržel?* Zeptá ji a musí se tomu zasmát. On udělal snad jedině to, že utěšoval, utěšoval a najednou kouká a má sex v parku... Nad touhle vzpomínkou se zasměje. Nějak ani nevnímá ostatní. Pak se opře o Jacka a hodí do sebe další pití. Ani nevnímá, co si povídají a jen tak kouká do blba.*
*Byl rád, že Elen nevadí, že si ji tak majetnicky k sobě přitáhl. Ušklíbne se na Noru.* A copak by jsi chtěla slyšet? Že si vedu seznam holek, se kterými jsem spal? *Zeptá se, a alkohol na něj začíná působit. Koukne se na skoro prázdnou skleničku a dopije ji.* /Tak to byla už třetí./ *Poslouchá Nořino vyprávění a sem tam se zasměje. Zvlášť když začne Elen přirovnávat ke svojí bývalé milence. Následně se usměje, a prohrábne si vlasy, když jej Elen začne obhajovat.* Vidíš, Jacku? Jsem nevinnost sama. *Zaculí se nevině na svého spolubydlícího. Pak poslouchá vyprávění druhého Jacka a málem vyprskne pití, které mu nově přistálo na stole.* Tak já nic až takhle zvrhlýho nemám. Ale zase mám trauma z dětství, kdy jsem připravoval někdy asi v druhé třídě vtípek na učitelku. Musel jsem přijít do školy o pár minut dřív a nachytal ji v kabinetu se školníkem. Naštěstí ještě nebyli v nejlepším, ale můžu spolehlivě říct, že jsem se kabinetům po celé čtyři roky vyhýbal. *Přidá svou historku taky.*
Netvrdím, že nemal nejakú bokouku, ale nech si oplodní nejakú čo by o decko s ním mala záujem. *Prekrúti očami. Na Jack-Jacka len mrkne kde sa na ňu obráti s otázkou ohladom Eleny a smeje sa ďalej jeho príbehu.* Pane na nebi, tak to si viem živo predstaviť. Som rada, že na mje večierky nikdy neprišla razia. Pár rokov dozadu, keď boli v kurze morské panny, dostali sme do sklenej nádoby pár ľudí dali im kostýmy a robili divadlo, niečo ako dvorenie. Predstavte si to, bolo to vážne neskutočne nádherne. až kým niekto do nádoby nehodil mrtvolu. Mala som pociť že si zo mňa už robia srandu - ten večer sme sa šetci zbalili a z austrálie zdrhli, akoby sme tam ani neboli. Ale musím uznať že dievčatá boli v tej vode neskutečné. Boli ste už niekedy na erotickej šou? Myslím že v Amerike sa moc neporiadajú.*Zamyslí sa.a trošku sa nakloní k ELene tak že jej prstom krúti konečky premeňov vlasov. */ženy vedia niekedy lepšie čo žena potřebuje než muž./*odpovie v mysli. Potom pozrie na Natea. *Kolko si mal rokou, že z toho bola hneď trauma? Moja prva stretávka so sexom bola magická/a nie preto že tam bola sexi vlkodlačica./
*U Nate se citila celkem dobre, proto kdyz je tak poslouchala, sahla po nejake sklence a napila se. Alkohol na ni celkem dost pusobil a ona chtela jeste chvilku tady s nima byt. Sledovala catJacka a malinko se zamracila, kdyz zacal koukat nekam do blba. Nakonec se podivala na toho druheho Jacka a pozvedla oboci.* Bože, a o me tvrdi ze jsem zvracena, kdyz miluji provazy a biciky. *Usklibla se, ale to uz se k ni naklonila Nora a hrala si s jejimi vlasy. Elena byla celkem v rozpacich z toho co se delo a malinko se oklepala. Ne ze by ji to bylo neprijemne, ale nejak byla z toho vseho mimo. cekalůa co pekneho rekne Nate a proto do sebe kopla obsah sklenky, jako by to byl nejaky panak.*
*Zakrúti hlavou keď sa Elena zašklebí.* Sú o dosť horšie veci ako biče a provazi. *Cíti ako sa oňho oprie Jack. Dopije ďalšie pitie a aby aspoň trochu vybil energiu tak dostane svoju ruku k Jackovmu krku, ktorý jemne premasíruje. Chvíľu sa mu tak venuje a potom mu vojde do vlasov, ktoré trochu rozčepíri. Ako také kotě. Pousmeje sa nad tým ako sa Dara baví. Hej, to dievča má rád. Trochu drcne do Jacka, aby mu náhodou neslintal na ramene.* Vstávaj, kotě. *Laškovne povie a znovu mu začne byť teplo.* Neviem ako vy ale ja potrebujem trochu vzduch alebo pohyb. *Mávne rukou a pozrie na Daru.* Tú fľaštičku ti vrátim. Máš pravdu v tom, že spánok je lepší. *Pousmeje sa na ňu a hrnie sa na nohy.*
*Trochu se probere ze zamyšlení a poslouchá o čem je řeč. Když zjistí, že o tom samým, tak se ušklíbne.* Já jednou utěšoval upírku a vyspal se s ní u East River v nějakém tom parčíku.* Řekne s pokrčenými rameny. Ta má krásně uvolněná od té masáže, která se mu skutečně líbila. Znovu se napije a má pocit, že dobrý pocit z pitím nějak nepřichází. Spíše si připadá víc, že sem nepatří. Hodí do sebe dalšího panáka.*/Chybí mi v tuhle chvíli drogy.../* Prolitne mu hlavou a bezděčně si sáhne na předloktí, kde jeden nebo dva týdni měl snad co dvě hodiny jehlu. Oklepe se nad tím, protože tyhle vzpomínky nesnáší. Když do něj drkne, tak se narovná a přitáhne nohy k sobě pod bradu a rukama je obejme. Povzdechne si a vezme si dalšího panáka. Ani je nepočítá. Dokonce ani netuší, kde se tam berou. Tak se rozhodne sledovat stůl, aby věděl, v čem je to kouzlo.*
*Zamyslí se a pak Noře odpoví.* Asi osm nebo možná devět. Nevím, proč jsem se vlastně tehdy tak bál víc těch kabinetů než spíše svojí učitelky, kterou jsem viděl prakticky nahou. *Pak se na Noru ušklíbne.* Mořské panny říkáš, jo? Kdy pořádáš další večírek? *Zeptá se a hodí do sebe další lok pití, koutkem oka registruje, že se civilský Jack zvedá, ale svou pozornost věnuje Elen.* Nechceš si jít zatancovat? Potřeboval bych se trochu protáhnout. *Nabídne ji, takže ani nevnímá, když si Jack přitáhne nohy k sobě a začne sledovat stůl.*
*To ako sa zameriava na Elenu má aj vedlajší dovod. Musí sa uistiť aby si dnešok pamatala len ako stretnutie v bare s pár ludmi s kterými si v opilosti posúvali divné historky. Jej energia do nej prúdi a neslišne do nej vkladá kúzlo kde na slová spojené s podsvetom zabudne. V hlave jej vytvorí blok, ktorý spustí migrénu, len čo sa bude snažiť rozpomenúť na detaili. V hlave jej nájde pár spomienok. V nich sa dozvěděla o podsvete. Nahradí ich hlúpim táraním o filmoch a hudbe. Jediné čo potřebuje na to aby kúzlo zaúčinkovalo je aby táto rysavá kráska išla do postele a trošku si pospala. Pohrať sa s ľudskou myslov nikdy nebolo zložite. Stačí aby si Elena dala ešte niečo na pitie a bude mať dovod si myslieť že opitosť jej zastrela rozum.* Nemusíš ju vracať mám ich dosť. *Usmeje sa na Jack- Jacka a sleduje ako sa hrnie na nohy. *Večierky som už dávno nerobila. Musím si najskor zohnať dobře platiacich klientov. Si dobře platiaci potencionálny klient?
*Ta zenska ji desila natoli, ze do sebe kopla na ex nejmene tri sklenky a podivala se na Nata.* Jiste rada pujdu s tebou tancovat, protože jeste chvilku na me nora bude takto koukat, tak si budu myslet ze me chce do postele. *Malinko se zasmala s zvedla se, ale uz mela celkem problem. alkohol v ni celkem pusobil rychle.* Tak jdeme?*Otazala se ho a podivala se na oba Jacky.*
*Začína mu byť o niečo horšie. Cíti to z toho ako ho energia opúšťa. Znova si pretrie nos, pretože ho bolí. Dostane sa na nohy s cieľom buď ísť na parket alebo von na ten ako ta čerstvý vzduch.* Aké láskavé. *Povie jej s úsmevom ale vie, že tú fľašku použije v krajnej núdzi. Keď sa ešte pozrie na Jacka ako sa tam schúli na gauči tak si povzdychne a v duchu nad sebou zalomi rukami. Fakt potrebuje vzduch. Jedno koleno si oprie o gauč, jednou rukou zas o opierku a nakloní sa k Jackovi.* V poriadku? *Pritom ako sa ho to opýta tak si znovu pretrie bol.estiví nos. Pozrie na ruku či náhodou sa mu nespustila krv alebo nič na nej nie je. Takže sa usadí znova k Jackovi a spraží ho skúmavým pohľadom.*
*Jak sleduje stůl, tak mu ve výhledu začne vadit Jack. Podívá se na něj a má pocit, že mu asi není dobře. Když si k němu zase sedne, tak se na něj podívá. Bez řečí se mu vyhoupne na klín a obkročmo si na něj sedne. Dívá se mu do očí a lehce nakloní hlavu na stranu. Pak ho obejme.* Jestli ti je zle, tak můžeš přespat u mě.* Zašeptá mu do ucha tiše, ale aby ho i slyšel. Během tohoto přijde o možnost vidět obsluhu jak tam položil další drink.*
*Dopije skleničku, která ještě ležela na stole a zvedne se. Vytáhne Elen na parket chvíli poté, co začne pomalejší hudba, a přitáhne si ji k sobě.* A šla by jsi s ní? *Zeptá se jí na to, co řekla ještě u stolu a trochu mu zacukají koutky. Musel uznat, že Nora byla opravdu hodně dominantní. Odvedl Elen trochu dál a proto nevidí už, co se u stolku děje. Troufá si tvrdit, že má o něco větší toleranci na alkohol, takže se mu ještě nemotají nohy, ale zato jeho mozek začíná bojkotovat logické myšlení.* Nora mi nepříjde až tak děsivá. Spíš je přehnaně optimistická a zvrhlá.
*Sla s nim na parket, potrebovala se trochu odreagovat. Takze kdyz spolu nacovali a onsi ji k sobe pritahl tak se nechala a natiskla se na nej mnohem vice.* Popravde, to bych sla radsi s tebou- *Usklibla se, rikala veci na rovinu, ale delal to ten alkohol vlastne. Ruce mu omotala okolo krku, byla rada ze vubec stoji, ale vsimala si jen a jen jeho. Nemel v planu si vsimat nekoho jineho. S tim s tebou souhlasim, zvrhla je, ale tak to snad kazdy clovek ne?* Zasmala se a nakonec sve rty pritiskla na ty jeho, nevedela jak bude reagovat
*Elena sa od nej postaví a odtiahne sa. Že by ju to trápilo... "Zkatíčkam ja už pojdem. Jackie a Jack-Jack, postáráte sa hádam jeden o druhého.*Skonšttuje kde vidí ako sa Jackie vyhupol na Jack-Jacka. Barmanovi pokinie že zaplatí i s nejakým bonusom, čo by im na chvilku ešte malo vystači. Účet ani nekontroluje. Pozrie sa na svoje zlatíčka za stolom a sladko sa na ne usmeje. Keď odchádza, davom sa rozhodne prebehnúť a náhliť sa do tmavej noci. Den si užila s Jackom a večer si trošku okorenili. Len dúfa, že všetci sa dostanu v bepečí domov. Keby sa jej zlatíčkam niečo stalo.. nevie čo by robila.*
*Nečaká, že sa naňho vyhupne ale že by protestoval. To nie. Buď z toho, že si popravde ten pocit blízkosti užíva alebo z toho, že nemá energiu s tým bojovať. Jednou rukou zamáva Dare a druhou spočinie na Jackovom boku.* Som v pohode. Len som toho moc nenaspal. /A sjel som sa nejakým bylinkovým extraktom, z ktorého mi asi odpálilo nos./ *Voľnou rukou domáva a presunie ju k nosu, aby si ho pretrel. Potom znova pozrie na Jack a ... v duchu len mykne plecom a povie si, že prečo nie. Vojde Jackovi znova do vlasov a pritiahne si ho bližšie k perami. Ani neváha a začne ho bozkávať. Chutí po alkohole ale to pravdepodobne aj on. Vychutnáva si ho takto chvíľu kým bolesť v nose ho znova nezačne obťažovať a nedonúti ho sa odtiahnuť. Dá si ruku pod nos a keď ju oddiali tak vidí, že je na nej krv. Potom už aj cíti ako sa mu spustí cez pery až na bradu. Pozrie na Jacka, ktorého uvidí dvojito. Nadýchne sa ale vzduch v Pandemoniu je hustý a teplý. Aspoň má taký pocit.* Hlavne žiadne blbiny. *Povie mu a potom ho doslova vypne.*
*Nespal. Má v sebe už asi štvrtú kávu, ktorá mu aj tak nezaberá. Zaparkuje policajné auto pred bistro Cheri. Predsa len aj jeho žalúdok potrebuje niečo iné než len kofein a navyše... má dohodnuté stretnutie. Aj napriek mrzutej, unavenej a odpornej nálade sa na to stretnutie teší. Usadí sa vo vnútri v podniku, pretože na zimnú záhradu je ešte podľa neho chladno. Na sebe má džíny a čierny kabát. Ten ale zloží a na vešiak a ostane v šedom tričku cez ktoré má púzdro na zbraň. Obsluha najskôr celkom vystrašene pozrie ale keď ukáže odznak a zavrčí si o kávu a jedálny lístok tak je obslúžený. Povzdychne si, oprie si lakte o stôl a zloží do dlaní hlavu. Pretrie si tvár a na moment tak zotrvá. Aj to stačí na to, aby sa dostal do jemnej driemoty.*
*S úsmevom a veselím dnes vstávala z postele krátko pred obedom, zapla si príjemnú hudbu a odtancovala ku šatníku. Obliekla si ľahučké krémové šaty, nasadila okuliare a na učesané vlasy posadila klobúk kodný franúzskej lady. Má stretnutie v cherri Samozrejme že si o tom podniku niečo zjistila. Nepôjde predsa niekam, kde nevie jako sa patrične obliecť. Mrkne na seba pred zrkadlom a len čo sa obuje vyráža von. Cesta do kaviarne jej netrvá zas az tak dlho. Vzala si taxík do ktorého sa v týchto časoch nebála sadnúť. Obostrela sa kúzlom, ktoré ju aspoň na čas udrží v bezpečí pred baktériami. Vstúpi do bistra a je rozčarovaná tou jemnosťou. Zloží okuliare a po ceste k svojmu stretnutiu si objedná croasant a k nemu nejakú kávu s napeneným mliekom. Miesto cukru si doň objedná med. S úsmevom sa nakoniec presunie k jej Jack-Jackovi. Kašle na formálnosti a nasúka sa vedla neho a rovno ho objíme.* Pane bože, chýbala som ti? *Smeje sa a dáva mu bozk na líce. Zámerne aby mu tam ostal odtlačok červeného rúžu.* Vyzeráš rozkošne, zlatíčko. Dokonca aj s tou vráskou medzi očami. *Zaškerí sa na neho a začne ho oblapávť aby si ho lepšie prezrela, či sa na ňom niečo nezmenilo.* Tuším by si sa mal mračiť častejšie, vyzerá to drsne. A ... to si teraz nerobím srandu. Strašne HOT.
*Len tak matne si uvedomí, že pred neho pristála káva a jedálny lístok. Buď kvôli zbrani alebo kvôli vrčaniu sa ho ani neunúvajú budiť. Hlava mu mierne poklimbáva a z kútiku úst mu začína utekať slina. Mykne sebou keď si uvedomí, že sa k nemu niekto súka. Otvorí oči, ledva sa rozkuká a už je objatý. Pár sekúnd mu trvá kým si uvedomí kde je a komu vlastne opätuje objatie.* Hej, áno, čau. *Zadrmolí rozospato svoj taký nejaký pozdravo-súhlas. Zaznamenal bozk ale ruku dvihne iba, aby si utrel tú slinku, ktorá mu ubehla. Červený rúž na jeho líci teda ostáva na svojom mieste. Zamračí sa ešte viac keď hovorí o tom aký je zlatý. Osobne o tom celkom pochybuje. Prezrie si Daru a musí uznať, že sa skutočne vyfikla. On oproti nej vyzerá ako buran. Cíti jej oblapkávanie a snaží sa jej zachytiť ruky, aby s tým prestala ale kombinácia nulového spánku a miernej dezorientácie mu moc neporáha.* Drsný výraz je môj celoživotný cieľ. Stále sa to snažím zdokonalovať tak mi to nekaz rečami o tom, že som rozkošný. *Povie ubručane a vystrúha niečo čo je medzi úsmevom a cerením zubov. Ale potom dvihne jedno obočie.* Nie tak HOT ako ty. *Vráti jej a prstom ukáže k jej šatom. Trochu sa narovná a zacviči s krkom.*
Ďakuj. Viem. Vždy vyzerám dobre. *Usmeje sa a stiahne z neho svoje ruky. Sleduje jako pred ňu pokladajú objednávku a oči sa potešene rozžiaria.* Nechceš niečo na povzbudenie? Pretože vyzeráš, že zachvílku omdlieš a bude z toho niekoľkoročná kóma. *Začne sa hrabať vo svojej spešl kabelke, ktorú by jej závidela aj Hermiona. Vyhrabe z nej plakónik, ktorý vyzerá jako tester voňavky a číta jeho názov. znova ho zastrčí a čaká či jej povie čo mu je aby mohla lepšie určiť povzbudzovák.* Povedz mi aspoň prečo vyzeráš jako vyzeráš. Odkopol ta nejaký z tvojich partnerov, alebo si si už dlho s nikým neužil? Umrela ti kočka... Už viem! Zájdeme na nejaký striptíz. To ti vráti trošku života. Ale na nejaký amatérsky, nech sa možeme i zasmiať a nie len slintať.
Skromnosť ti nechýba. Ako vždy. *Okomentuje a zamrká aby sa trochu prebral. Aj by si dal pár faciek ak by nebol na verejnosti. Zaujato pozrie na jej kabelku a trochu sa k nej nakloní. Nestydato čumí do jej vnútra.* Taká kóma znie fajn. Tamto je fén? *Zarazené sa opýta, pretože má pocit, že niečo také v jej kabelke práve zbadal. Nikdy ho kabelky nezaujímali ale Darine... tie ho fascinujú. Ale keď začne so svojimi hypotézami, prečo vyzerá ako vyzerá tak sa oprie do opierky stoličky a pretrie si znova tvár.* Nie, nie... teda... je to moc vidno, že nikoho nemám? *Zarazene sa opýta, pretože rozhodne nechce pôsobiť ako zúfalec.* Mačku nemám ale ten striptíz. možno niekedy inokedy. Ale aby som ti odpovedal, tak nespal som celú noc. Včera som si zašiel do kaviarne a hádaj čo sa stalo. Nenechám ťa v napätí, takže ti to rovno poviem. Keď som odchádzal a ešte som kontroloval uličku... nepýtaj sa... našiel som tam mŕtvolu. Zlomení väz a vypálené oči z hlavy. Pričom je dosť možné, že s vrahom som pil kávu a kecal. S tým ako to je teraz som niekoľko hodín čakal na koronera. Dopraváci robia aj technikov takže obhliadku miesta činu som musel stále kontrolovať a komandovať. Potom papierovanie. Takže čo mi dáš? *Nádejne pozrie na kabelku.* Potrebujem ešte fungovať.
So skromnosťou dnes nikam nezajdeš. *Uškmie sa.* Prepáč, ale teba nemiením zabiť. Až príliš ťa mám rada aby som sa ťa tak skoro zbavila. Takže žiadna kóma. *Nakoniec vyberie z kabelky flaštičku s priezračnou tekutinou.* Toto si čuchni. Ak chceš teda byť pri zmysloch pár hodín. Ak chceš byť pri zmysloch celý týžden a pár dní absolútne nespať tak si to primiešaj do kafíčka. *Premeria si ho od hlavy po paty a opäť na hor.* Noooo. Je. Si zničený, no a ak nemáš nymfomana, tak to vypovedá o tom že tvoja únava plynie z niečoho iného. Čiže, nie je čas na vzťah a nie to ešte na jednorázovky. No a tvoje ruky sú rovnako unavené jako tvoja hlava takže žiadna samoobsluha. *Zhrnie to a pohladí ho po poklopci.* Berto jako lekársku prehliadku. *Začne sa smiať. Potom si vypočuje jeho príbeh o náleze v uličke.* Vypálené oči to môže svedčiť o úchylovi na oči alebo víle. Ale jedno jako druhé. Prípadne to najmenej rozumne vysvetlenie zväčša býva pravdivé. Možno osoba niečo len videla a chceli sa postarať aby mlčala. *Premýšla chvílku.* Nechce sa mi kecať o práci. *Usrkne si z kávy.* Víly nechaj na lovcov. Nie sú tvoja starosť. Sú to hajzlíci, vedia sa z toho vylízať.
To som poctený. *Odpovie jej na to, že ho nechce mŕtveho. Všimne si fľaštičku a trochu nakloní hlavu aby si ju lepšie prezrel. Prižmúri nad tým oči. Prikývne hlavou.* A po tom týždni a pár dní budem spať koľko? /Možno by som s tým stihol preštudovať všetky spisy, vybaliť, poriadne upratať byt.../ *Už si plánuje čo bude robiť týždeň bez spánku. Ale od plánovania ho vytrhne Darine potvrdenie. Zhrozene na ňu pozrie. Potom nad jej rukou prižmúri oči a nahodí pohľad: Really?* Daro... *Zavrčí aby dala ruky preč. Ale potom si povzdychne a vyklopí jej čo sa deje momentálne. Keď spomenie vílu tak sa zamračí. To by mu ešte chýbalo, aby to malo spojitosť s nadprirodzenom. Mykne teda plecom.* Aj tak budem vedieť viac až po pitve. Lenže aj v márnici je to teraz katastrofa. *Taktiež sa napije svojej kávy.* Máš pravdu, prácu nechajme bokom a niečo si objednajme. *Podá jej jedálny lístok a pozrie sa do toho svojho.* Mám pocit ako keby som sa zas dostal do nejaké kruhu a nevedel z toho vyjsť von.
Len si čuchni. Keby si to vypil a účinok by vyprchal, pár dní by si bol nepoužiteľný. Toto ti umožní sa po vyprchaní aspoň pár hodín spať. Čo potrebuje každá živá bytosť. Alebo sa chceš dohodnúť s nejako pijavičkou na nočnom živote a prejsť na nočný režim? To si nemyslím, že? *Naznačí mu že ak by bol upír so spánkom by nemal žiadne problémy. Keď sa ale zhrozí nad jej dotykom na rozkroku, len sa zazubí.* Musím ťa niekam vziať, dnes alebo zajtra. Potrebuješ sa odviazať. Neber ma zle, ale čo je mŕtve už zostane mŕtve. Keď si dáš jeden deň voľno aby si si oddýchol a trošku zaparil, nikto ti to nebude vyčítať. /A ak ma naštveš, trošku ti počarujem a ten čas na oddych si nájdeš, či už chceš alebo nie./ *Tajuplne sa usmeje.* Ja mám svoj croisant. To mi na obed výdatne stačí. Večer si plánujem dať trošku do nosa, a nechcem to dobré jedlo vyvracať.
Neboj, nemám v pláne meniť nejaký svoj režim. Ľudské slabosti mi absolútne vyhovujú. Tak daj sem, iba si čuchnem. *Pristúpi teda na miernejší variant. Rozhodne potom nechce skončiť v limbu na niekoľko dní. Zakloní hlavu dozadu a zmučene zamručí.* Daro, som vybookovaný prácou minimálne na mesiac. Síce mi mŕtvoly neutečú ale k tým papierom čo mám sa pridajú ďalšie papiere. Mal by som sa oženiť s tými papiermi. *Napadne mu jediná možnosť akým smerom sa uberá jeho život. Pozrie sa na jej croissant a potom na ňu.* Vieš, že poriadne sa najesť je hlavným predpokladom sa vyhnúť vracaniu z alkoholu? *Vyberie si z jedálneho lístka kuracie rizoto. Aj on musí jesť.*
Nemôžeš žiť prácou. To som pochopila dávno. To že sú naše práce úplne odlišné neznamená že človeka nedokážu pohltiť. *Pohladí ho po chrbáte jako mladého chlapca, ktorý si musí usporiadať život. Následne sa usmeje s ďalším nápadom.* Čo keby si si tú prácu vzal domov? Ja sa u teba zastavím. Vezmem nejaké domáce jedlo, ktoré sa hodí k pivu a budem ti robiť spoločnosť aby si nebol sám. Ja si budem prechádzať svoju prácu a ty svoju. Budeš mať pocit, že nie si jediný čo pracuje a celkovo ťa to nebude ubíjať. *Pokrčí ramenom.* Ak budem piť na lektv- liek tak sa nemôžem napráskať. Ty pekne papaj, keď chceš. Kľudne ťa aj nakŕmim, ale o chvílku, ti to pojde aj samému. *A sama hryzká do croasantu. dopíja kávu s medom.*
Nežijem prácou. *Ohradí sa chabo. Pritom prevezme tú fľaštičku, otvorí ju a ovonia. Zamrká a skoro sa rozkašle. Má pocit ako keby mu to vypálilo nosné dutiny. Prekoná to a ešte raz si poriadne toho nadýchne než je mu fľaštička zabavená. Cíti ako sa preberá a aby to zaklincoval tak exne zvyšok kávy. Skoro sa mu zatočí hlava. Nad jej návrhom sa uchechtne.* Ty si myslíš, že prácu už dávno nemám nasťahovanú doma? Myslím, že by to aj tak bolo neefektívne, pretože od piva by sme prešli k ginu a potom k wiskey a potom by sme skončili u toho domáceho karaoke, ktoré mi dala sestra na Vianoce. *Nadvihne jedno obočie.* Jasné, liek. A díky za ponuku, vidličku ešte udržím. *Za chvíľu už má aj to rizoto naservírované. Ten jej extrakt začína šlapať a pár krát musí prestať čokoľvek robiť a poriadne sa nadýchnuť.* Daro, čo v tom vlastne všetko je? *Cíti sa tak prebrato. Nie sviežo ako keby sa prespal ale skôr ako keby mal v sebe extrémne množstvo kofeínu.*
/No jasné./ *Pretočí očami a keď si čuchne zasmeje sa. Fľaštičku mu vezme a strčí mu ju do vrecka.* Ak budeš len ovoniavať vydrží ti dlhšie. *Podotkne.* No možno som mala na rýchlej voľbe nachystané nejaké zábavné osoby, ktoré by sa rady postarali o rozptýlenie. *Záhadne sa usmeje a dotlačí croasant.* Pff, čo by v tom bolo? Medicína, trošku toho trošku tamtoho. Mám to patentované. A neboj, nie je to návykové ak nie si workoholik. Inak ti to nemá jako ublížiť. Je tam trošku maty aby to voňalo jako žuvačky. Ale podľa tvojho výrazu si to ani nezaznamenal. *Poklepe sa po brade a premýšla kam by ho teraz zatiahla.* /Keď o takomto čase je to ešte všetko zavreté.../Ach. *Povzdychne si.* Čo by si chcel podniknúť slniečko? Kam ťa odtiahnem?
Díky. Ešte, že to nemá formu ako tubové lepidlo, lebo to by som nevysvetlil. *Usmeje sa na ňu a pretrie si nos. Ešte stále cíti ako ho páli nosná prepáška a dúfa, že mu z toho nebude tiecť krv z nosu. Pozrie na na Daru.* Žiadna rýchla voľba a žiadne zábavné osoby. Naposledy som tie flitry dostával aj z miest kam rozhodne nepatrili. *Zamietne a prepáli pohľadom ten jej úsmev. Pustí sa potom do jedla, lenže každú chvíľu si utiera nos z toho ako ho páli. Ale postupne to prestáva a miesto toho nastupuje energia. Zakrúti hlavou.* Pravda, mätu som nepostrehol. Miesto toho mám pocit ako keby som si do nosa dal centrofixku. *Úprimne jej povie a znovu sa pustí do jedla. Tentoraz ale s o dosť väčšou energiou.* Ten croassant vyzerá dobre. Majú aj s nugátom? A nie som slniečko. *Zavrtí sa na stoličke a odloží príbor, lebo už dojedol. Prejde si rukou po predlaktí, pretože má pocit ako keby ho brnela pokožka. Samozrejme, že po rukách sa mu tiahne rôzne jazvy ale za tie roky sa tak stali jeho súčasťou, že už to ani nerieši.* Chcelo by to potom nejaký pohárik. Kedy sme naposledy spolu pili? Ale ešte by som sa mal zastaviť na stanici a prebrať pár zložiek. Tam by si mohla ísť aj so mnou, je to tam poloprázdne, takže tam nikomu vadiť nebudeš. A potom môžeme vyraziť. Kedy sme naposledy boli vonku? *Cíti ako mu to šlape.*
Zlatko, nikto ti nekázal sypať si ich do gatí a kričať *jednorožce prdia trblietky" *Začne sa smiať, keď si na to spomenie a vyplazí sa mu jako malé dieťa.* Ale centrofixka voní úžasne. Ani nevieš koľko civilov je na čuchaní týchto prepisovačiek závislí. A ja popravde chápem prečo. /Ale nápad to je dobrý. Mali by moju drobnosť počas skúškového a ja na opátku niečo výhodné od nich./ Čo ja viem či majú? Sa spýtaj, nie si malý chlapec. To už obaja dobre vieme. SLNIEČKO. *Hodí na stôl nejaké peniaze na pokrytie služieb čo im poskytli a je pripravená odísť, keď sa jej spýta na to kedy spolu naposledy pili.* Veľmi, veľmi dávno. Mali by sme to hneď napraviť. *Odfrkne.* Ja nikdy nikomu nevadím. Milujú ma. Hlavne v takýchto šatičkách. *Usmieva sa keď sa jeho reč pomaly zrýchľuje.* Čo si vziať na seba niečo pohodlnejšie keď zmizneme zo stanice? Mám pre teba sexi bielu košeľu a nehorázne obopínajúce gate, ktoré perfektne vykreslia tvoje pozadíčko ale i to nádobíčko vpredu. *Mrkne na neho a čaká kedy sa pohnú v ústrety zábave.*
*Stiahne pery do rovnej linky a traumaticky vyvalí oči. Na ten večer si pamätá a rozhodne ho nemieni opakovať.* Je to trochu vyňaté z kontextu ale áno, podstatu toho večera to vystihuje. *Pokúsi sa ju cvrnknúť do toho vyplazeného jazyka. Zakrúti hlavou nad témou centrofixka. On tú vôňu rozhodne nemusí. Potom ho prepadne ale chuť na croassant, len sa ešte na ňu škaredo pozrie za to slniečko. Potom vyskočí zo stoličky a navlečie sa do kabáta. Zastaví sa ešte pri bare pre ten croassant a nechá si ho zabaliť. Tak nejak tuší, že neskôr sa mu bude hodiť.* Jasne, tvoje šaty sú fajn ale ja si dám niečo svoje. Tvoja predstava obtiahnutých gatí je určite iná ako tá moja a ja rozhodne nepotrebujem, aby mi bolo všetko vidno. *Ešte ju trochu schladí ale potom sa mu pusa rozbehne na inú tému a takto ide keď nastúpia do policajného auta a odídu preč.*
*Ešte sa poriadne neprebral všetkými prípadmi, ktoré mu skončili na stole. Vzhľadom ku koronavirusu má pocit ako keby niektorým ľuďom ruplo v bedni. Kriminalita sa postupne zvyšuje. Policajtou ubúda buď vďaka vírusu alebo sú prevelení na dohľad v nemocniciach a podobne.* /Všetci robia všetko./ *Nešťastne si povie vždy keď vidí tak odfláknuté spisy. A možno je len zvyknutý na vyšší štandard do CIA. Zaparkuje pred kaviarňou a vystúpi. Respirátor znova nechá v aute, pretože v tom nevidí zmysel. Buď sa nakazí alebo nie. V čiernom kabáte, tmavomodrou, kockovanou košeľou a džínoch vojde dnu. Diví sa, že je otvorená, pretože je tu viac ako poloprázdno. Prišiel tu trochu očekovať miesto činu ale prečo nespojiť príjemné s povinnosťou. Prezrie si ponuku a už sa ani nepozastavuje nad čiernou kávou. Rovno mu zrak padne na nejakú bizardnosť.* Poprosím malinové latté. *Objedná si a pozrie si interiér. Príjemný, pamätá si ho ale o dosť plnší. Dostane svoje latté a vyjde von. Trochu si vyhrnie límec zamieri do uličky, ktorá vedie za kaviareň.*
*Znova sa ide prejsť do mesta. Má na sebe svoje zvičajné civilské oblečenie tvorené zvonovími nohavicami, tielkom a zelením pončom bez topánok. Prechádza sa parkom ale nevidí dvôvod niekde si sadnúť a hrať kedže tu nieje nikto kto by si jej hru vypočul. Preto sa rozhodne vydať ďalej do mesta. Prechádza ulicami mesta a nakoniec sa zastavý pred jednou kaviarňou kam občas zájde. Vojde do vnútra a rozhladne sa okolo.* /Ale tu teda nemajjú zrovna preplnené./ *Pomyslí si ked sa rozhliadne po kaviarni. Prejde teda rovno k barovému pultíku a posadí sa.* Ahoj, dajte my prosím kávu s mliekom. *Objedná si. Dievča za pultom sa usmeje a odíde splniť jej objednávku. Keď jej kávu donesie Lyr jej podakuje a rovno si odpije.*
*Z jedného spisu zistil, že tu bola niekto zavraždený. Stalo sa to už pred časom, takže ani neráta s tým, že by tu niečo našiel. Len si to tu obzrie. Možno preto, aby sa vžil s tou atmosférou alebo si to len vedel predstaviť. Ulička vyzerá tak ako každá druhá v New Yorku. Zanedbaná, špinavá a stvorená pre vraždu. Odpije si zo svojho latté a ešte sa trochu prejde.* Prečo nemôžu zabíjať niekde na verejnosti. Napríklad pod kamerami. *Zahundre si pre seba a vyjde z uličky. Znova si napraví límec a zamračí sa.* /Dnes je teda fakt hnusné počasie./ *Vojde znova do kaviarne, aby sa trochu ohrial. Mal by ísť na stanicu ale tam ho čakajú iba papiere a prípady. O väčšine vie, že s nimi moc nepohne. Všimne si, že pár ľudí ubudlo a pár zas pribudlo. A rozhodne mu neujde dievča bez topánok.* /No, jo... nie, neprekvapuje ma to./ *Usadí sa vedľa bosej dievčiny a zloží si kabát na vedľajšiu stoličku. Odpije si a dostane chuť na cigaretu ale to potlačí.* Nie je trochu chladno? *Prehodí k nej, aby trochu započal konverzáciu. Predsa len ho trochu fascinujú ľudia kvetov, ktorý odmietajú takú vec ako sú topánky.*
*Pije svoju kávu a rozmýšla kam pújde od tialto pretože domou sa jej ešte nechcelo. Ked jej myšlienkové pochody prerušil hlas mladého muža čo si sadol na vedlajšiu stoličku. Odpije si zo svojho hrnčeka. *Vždy sa pitate neznámych ľudí v kaviarni či im niejej zima? *Oplatí mu otázku otázkoa ale hneď na tú jeho odpovia.* Ani nie. Vyrastala som na o dosť chladnejších miestach. *Povie zatial čo k nemu otočí hlavu a obzrie si ho od hlavi po päty.* Čo tu robý chlapík ako vy v týchto zlích časoch. *Spíta sa a znova sa napije svojej kávy. Položí hrnček na pult a otočí sa viac k neznámemu.*
*Jeden kútik úst sa mu mierne nadvihne hore. Odpije si zo svojho nápoja pohľad má stále upriamený pred seba. Slečnu vedľa seba vníma iba periferne. Trochu mu to pripomenie otázku, ktorú včera položil Jackovi. Trochu k nej natočí hlavu a všimne si, že si ho obzerá.* Ani nie. Len takých čo v zime chodia v krátkom tričku alebo nosia kraťase. Prípadne nenosia topánky. *Trochu zakrúti kelímkom, v ktorom mu ešte ostáva latté. Dopije ho a odloží bokom pričom poprosí o minerálku. Potrebuje spláchnuť tú sladkú chuť. Teraz už sa upriami celým svojim nečitateľným pohľadom k dievčine.* Zlých časoch? Nebodaj New York mal ja nejaké dobré časy? *Opýta sa konverzačne. On toto mesto bohužiaľ pozná z tej zlej strany.*
*Zasmeje sa jeho narážke na carakter mesta.* Nie myslím že nie. Ale niektoré časi sú horšia ako iné. Nemyslíte? *Pozrie sa trochu prižmúrenými očamy neznámemu priamo do jeho očí.* Ešte ste my ale neodpovedal na moju otázku. Čo vás sem privádza? JA si sem občas prídem posedieť a porozprávať sa s ľudmi. /Občas si tu nájdem novú obeť. Veď viete trochu sa zabaviť. *Dopije a znova mávnutím privolá čašníčku.* Ešte jednu prosím. *Znova si objedná a dalej sa venuje mužovi sediacemu vedla seba.* Mimochodom ani ste sa nepredstavil. To nieje moc slušné. *Povie naoko pohoršene.*
*Zadumane prikývne.* Na tom niečo bude. *Uzná a ten jej pohľad jej opätuje. Vypočuje si čo ju sem privádza. Trochu privrie oči a pootočí sa na čašníčku ako sa začne ošmietať okolo kávy.* Hmm. Je pravda, že kaviareň je jedno z lepších miest kde sa dá porozprávať s ľuďmi. *Zoberie si pohár s minerálkou do ruky.* U mňa to je menej prozaické. Chodím sem na dobrú kávu. *A odpije si a položí pohár späť na pult. Znova sa pootočí k dievčine a trochu sa zamyslí. Predstaviť sa alebo nepredstaviť. Jemu to vlastne môže byť jedno, pretože jeho meno je celkom verejne dostupné v rámci polície.* Tak, aby som napravil situáciu. Som Jack Porter a vy?
*Keď sa mladík predstavý ako Jack trochu sa krivo usmeje. Natiahne k nemu ruku.* Ja som Lyria rada vás spoznávam. *Pri jeho poznámke o rozprávaní sa s ľudmi sa trochu zamračí.* Hmm... a kde sa običajne rozprávate s ľudmi vy Jack? Teda nevyzeráte ako niekto kto by mal problémi sa s niekím zoznámiť. *Povie a trochu sa zarazí.* /Do hája čo to so mnou dneska je? Ešte si bude myslieť že s ním flirtujem. To snád nie. / *Vezme si svoju druhú kávu od servírky a rovno sa napije.* Kávu majú naozaj dobrú to je pravda. Ale dnes je tu trochu mrtvo. Običajne tu majú viac veselo. Niekedy tu hráva kapela alebo nejaký muzikant. *Povie a pohladom prejde k malému pódiu pre vystupujúcich ktoré je dneska prázdne.*
*Aj napriek tomu čo teraz hýbe svetom jej potrasie rukou. Berie to tak, že v aute má aj tak dezinfekčný gél.* Nápodobne. *Odpovie jej a slušne sa pousmeje. Oprie sa potom lakťami o pult a trochu si tak natiahne chrbát. Moc toho nenaspal ale to je niečo na čo si už za tie roky mohol zvyknúť.* To je pravda. Nemám problém sa zoznamovať s ľuďmi. *Skonštatuje nahlas ale potom sa zamyslí.* /Kde sa rozprávam s ľuďmi? Aaa tak rôzne, pri zatýkaní, vo vypočúvacej miestnosti a podobne./ Rôzne. Záleží od situácie. *Postrehol jej zarazenie sa. Nedá to ale na sebe poznať. Obzrie si areál, pohľad mu padne aj na malé pódium.* Ja sa tomu moc nedivím. Veľa ľudí má momentálne strach vôbec vychádzať von. Ale keď sa to prehrmí tak sa to tu určite znova rozbehne. Nebude to takto večne.
*Na jeho posledné slová mávne rukou.* Ale ľudia majú večne z niečoho strach. Najprv to bol svet okolo nich potom čarodejnice teraz je to nákaza. Ľudská hlúposť nikdy neprejde. *Zamračí sa. Do kaviarne vojde mladý chlapík v kožennej bunde a rifliach posadí sa k jednému zo stolíkov a keď k nemu príde obsluha niečo si objedná. Lyria sleduje ako servírka príma objednávku a potom odíde za pult pripravit novú dávku nápoja.* Určite stretávate vela ľudí. Stretol ste v poslednom čase niekoho zaujímavého? Ja som bola nedávno na jednej akcii ktorú poriadala jedna moja...hmmm... povedzme známa ale nejak to nedopadlo. Náhodou som ju urazila aj keď som to neplánovala. Ale stane sa. *Pokrčí plecami.* Nemáme totiž rovnaké názori ohladom niektorých vecí.
Strach je najsilnejšia emócia, ktorú ľudia pociťujú. *Odpovie jednoducho. Je to tak. Čo aspoň vie tak v drvivej väčšine je to strach čo ľudí, ženie do niektorých situácii alebo rozhodnutí.* Ale hlúposť... tá tu bude vždy, nech už to bude strach alebo radosť čo ju spustí. *Povie viac menej filozoficky a zagratuluje si k takému výkonu aj bez alkoholu. Sleduje aranžmá, ktoré je spravené za baristickým pultom. Sú tam rôzne poháre, rastlinky alebo prísady. On sám je žalostný prípad v kuchyni. Zaujato pootočí k Lyrii hlavu keď sa ho opýta.* Niekoho zaujímavého? /Akurát včera toho Jacka. Fakt impozantný keď sa premení na mačku. Jedného cirkusanta. Predvádzal nejaké triky na ulici. Vyzeralo to zaujímavo ale inak to bol celkom drzoň. *Okomentuje ho celkom ledabolo. Určite nebude hovoriť o tom jeho kúsku nad vodou. Chápavo ale prikývne hlavou.* To sa niekedy stáva. Občas treba hľadať kompromis pokial človek chce vychádzať s ostatnými. A pokiaľ nie... *Mykne plecom.* ...vždy narazíš na niekoho, kto s tebou nebude súhlasiť.
NV tom má pravdu strach vie pekne motivovať./ *Pomyslí si a malinko sa usmeje pri spomienke na niektoré prípady keď ho používala ako mitiváciu ona.* S cirkusantmi môže biť zábava to áno. *Ked označí cirkusanta s ktorím sa stretol za drzáňa nadvihne obočie. Ju samú touto prezívkou nazvalo už mnoho ludí.* Čo také spravil že si od vás zasluhuje takú vážnu kritiku? Mňa samú často takto titulujú čo bola mimochodom aj príčina urážky hostitelki o ktorej som hovorila. S niektorími ľudmi sa totiž kompromis nájsť nedá. Zvlášť ked vás tý ľudia stále nútia do vecí ktoré sa vám ani trochu nelúbia. *Trochu sa zamračí a znovu si odpije z kávi.*
*Znova mu cukne kútik úst.* To áno. Zábava. *Pritaká jej. Dopije svoju minerálku a nad otázkou od čašníčky k tomu, či si ešte niečo dá, zamietavo zakrúti hlavou. Dal by si niečo ostrejšie ale ešte šoféruje. Miesto toho ale má už celkom silnú chuť na cigaretu. Automaticky sa dotkne kabáta, keď si uvedomí, že je v kaviarni zákaz fajčenia. Ruku stiahne späť a prejde si dlaňou po stehne, ako keby si ju utieral. Zauvažuje nad tým, prečo mu Jack prišiel drzí.* Tak nejak to z neho vyžarovalo. Správanie a vyžarovanie. Ale aby som to ujasnil tak to neberiem ako urážku alebo kritiku. Do istej miery to môže byť na niektorých ľuďoch to najzaujímavejšie. *Mykne nad tým plecom.* Je to dosť individuálne. *Doplní ešte.* Ale chápem, že to môžeš tak brať. Pokiaľ ťa tak často označujú a stretávaš ľudí, ktorí s tebou nechcú akceptovať kompromisy, tak je to nepríjemné. Mrzí ma to. *A myslí to úprimne.*
*Mávne nad tým rukou.* To nemusí svojim spôsobom som si to zaslúžila. Pri našom prvom stretnutí som ju zhodila na zem. *Usmeje sa pri spomienke ako sa Ava válala po zemi. Potom si ale všimne že chlapík čo pred chvílou prišiel do kaviarne s nej nespúša oči. Pred časom si slúbila že s tímto kvôli niekomu prestane. Osoba kvôli ktorej si dala ten slub ale zomrela. Teraz sa na mladíka usmeje.* Prepáčte ospravedlňte ma. *Povie Jackovi a prejde k mladíkovi. Sadne si k jeho stolíku a pustí sa s nim do reči. Z ich správania je docela jasné o čom hovoria. Po dlhšej chvíli Lyria vezme chalana za ruku a víde s ním zadným vchodom do uličky za kaviarňou. Otočí sa k mladíkovi a keď ju ten skúsi pobozkať fúkne mu do očí prach potom čo zvreskne bolesťou a padne na kolená mu zlomý väz. Telo muža nechá v uličke a odíde naspäť do parku.*
Ou. *Okomentuje a predstaví si túto slečnu ako niekoho zhadzuje na zem.* /Asi nie je taká objímačka stromov ako som si myslel./ *Napadne mu. Skôr než ho napadne to nejako okomentovať sa s ním Lyria rozlúči. Sleduje jej cestu k mužovi.* /Okej, slečna si už našla zábavu./ *Čašníčka ešte pred neho postaví jablkový koláč s tým, že majú pred záverečnou a tak je to teda na účet podniku.* Ďakujem. *Akoby aj mohol odmietnuť koláč. Pustí sa doňho a pustí sa trochu do reči aj so servírkou. Mŕtvoly mu aj tak neutečú. Keď skončí a otočí sa zistí, že Lyria aj s chlapom je preč. Vyjde teda von a nadýchne sa chladnejšieho vzduchu a trochu bližšie si pritiahne kabát k sebe. Nevie prečo ešte zájde za kaviareň. Absolútne netuší. Rozhodne nečakal, že tam bude nejaká zmena, takže telo na zemi ho prekvapí. Nezaháľa a rýchlo k nemu prikľakne, aby skontroloval jeho životné funkcie. Lenže za moment zistí, že je mŕtvy. Hneď na to mu dojde aj druhá skutočnosť. Že sa jedná o toho muža s ktorým bola Lyria pri stole. Chladný pocit, ktorý sa mu ovinie okolo srdca ho donúti zaťať čeľusť a na moment zadržať dych. Vytiahne mobil a vytočí ho.* Nazdar. Pošli mi posilu a technikov. Mám tu prípad.
*V duchu sa spokojne potlapká po pleci, že ho skoro dobre odhadol. Akrobat, cirkusant, to je skoro to isté, takže medzi tým rozdiel nerobí.* /Že ma to neprekvapuje./ *Zhodnotí v duchu to, že daného čarodeja evidentne každá zábava rýchlo omrzí. Medzi perami si pridržiava cigaretu zatiaľ čo loví zapaľovač. Ten ako keby si povedal, že sa hrá na neviditeľného a v tej kapse sa niekam stratil. Zadumane sa nad tým zamračí. Ale o oheň ma od toho týpka postarané. Privrie nad tým oči ale nijako to neodmieta. Aj by sa uchechtol nad slovom stres. On si už svoj život nevie predstaviť bez stresu. Ale teraz sa mu moc nepáči ten jeho pohľad. Ako mu v očiach zaiskrí ako keby niečo plánoval.* Z čoho usudzuješ? *Opýta sa s tým svojim nečitateľným výrazom a čaká čo sa stane.*
*Sleduje ho a začne ho obcházet.* No, já naposledy vykouřil skoro krabičku za hodinu, když jsem se chystal do bytu, kde jsem bydlel s mým manželem."*Konstatuje a pokrčí rameny, jako by to nic nebylo nebo šlo o záležitost dávné minulosti. I když to bylo v podstatě před pár týdny. Dostane se před něj a lehce mu přejede prsty po bundě. Když byl za ním, tak cigaretu zahodil. Pak se mu podívá do očí a vykouzlí ten nejmilejší úsměv, co může.* Třeba bych mohl od něj trošku pomoct.* Řekne a opravdu neřeší osobní prostor.*
Gratulujem. *Poblahoželá mu k tak heroickému výkonu ako je vyfajčenie krabičky za hodinu. Skôr má ale divný pocit z toho, že ho začne obchádzať. Ako nejakú korisť. A on sa vážne nerád cíti ako korisť.* /Hm, manžel. Takže je ženatý. Alebo aspoň bol keďže má snubné prstene na krku./ *Nech sa teda okukovať a pritom si fajčí svoju cigaretu. Vníma jeho prsty na sebe. Sleduje ten jeho úsmev a nebaští mu, že by mohol byt nejaké neviniatka. A po tej vete čo vypustí z pusy sa mu to aj potvrdí. Zamračí sa naňho. Hlavne pre to narušovanie osobného priestoru.* Bežne sa takto lacno ponúkaš neznámym chlapom na ulici? *Opýta sa potichu. Nemusí kričať keďže je pri ňom dosť blízko.* Možno by som ti mal pripomenúť, že prostitúcia je stále trestnými činom. *Ešte doplní.* /Možno som si mal zobrať od kolegov ten pokutový blok./
*Jack jde z čajovny domů, ale rozhodne to vzít podél East river. Opravdu se strašně nudí a nová rozptýlení jsou jen chvilková než ho zase omrzí. Na sobě černý plátěný kabát po kolena, červenou košili, úzké černé rifle, černý lak na nehtech, vlasy zčesané dozadu s místy červenými prameny. Na pravé ruce prsten uroboros a kolem ličí napůl odličené linky, což se mu docela líbilo. Přes rameno má i svou černou tašku se satanistickými symboly. Rozhlédne se kolem a když nikoho v dohledu nevidí, tak vyleze na zábradlí podél řeky a jde po něm. Ruce v kapse a poklidně si jde po zábradlí. Přeci jen pomocí magie se udrží velice snadno a ani mu to neuklouzne.*
*Je to iba pár dní čo sa vrátil do tohto mesta. Zaparkuje auto na voľné miesto a pozrie sa na respirátor, ktorý je odhodený na sedadle spolujazdca. Zamračene ho sleduje a potom si povzdychne. Nechá ho tam ležať a vystúpi. Nečakal, že by sa mohol vrátiť do New Yorku. A už vôbec nie, že by to bolo na jeho staré miesto.* /Aj keď teraz je to v úplne inom kontexte./ *Zabuchne dvere a vytiahne z vrecka krabičku cigariet. Pozrie sa na jej obsah a jednu cigaretu si vytiahne, pričom si ju vloží medzi pery a zapáli. Práca na polícii ho ani neprekvapila. Stále je to tam rovnaké a jemu na stole pribúdajú prípady, ktoré svojou bizardnosťou zaujímajú aj agentúru. A jeho čaká dvojité papierovanie. Neteší sa na to.* /Všetci riešia koronu a ja tu riešim papiere./ *Zakrúti nad tým hlavou a pomalým tempom sa prechádza. Potiahne si z cigarety a vydýchne dym. A skoro mu zabehne. Sleduje mladíka ako sa producíruje po zábradlí.*/Sakra. Sebevrah mi tu chýbal./ *Zahodí cigaretu na zem a opatrne ide jeho smerom. Rozhodne ho nechce nejako vyplašiť, pretože potom by preňho musel skákať do vody. V čiernom kabáte, tmavošedom svetri a čiernych rifliach sa dostane asi tak na dva metre od neho. Tak aby ho aspoň periferne zaregistroval a tak, aby mal možnosť po ňom skočiť ak by prepadol na zlú stranu.*
*Jak jde, tak se na zábradlí otočí, ale tak, že se dívá na vodu, takže netuší, že za ním na souši někdo je. Pak odhodí tašku i kabát a protáhne se. Sundá si i košili, protože nehodlá se omezovat košilí. Následně se ohne k zábradlí a položí ruce na něj. Chvíli je tak ohnutý a pak nohy vymrští nahoru. Přeručkuje, aby se otočil zase čelem k vodě. Chvíli tak je, než znovu přeručkuje bokem, aby dal nohy na zábradlí. Narovná se a teatrálně se ukloní směrem k vodě. Pak zavře oči, otočí se k břehu. Roztáhne ruce a náhle padá dozadu. Kousek nad vodou se však zastaví a otevře oči.*/S ohněm je to lepší./* Pomyslí si a sáhne do kapsy kalhot pro cigaretu.*
/Fajn, tak teda oslovenie./ *A chce si odkašlať keď pozerá ako sa vyzlieka. A potom sa predkloní a zrazu s nohami vo vzduchu si rúčkuje. S kamenným ksichtom to sleduje a pomaly vydýchne.* /Magor?/ *Založí si ruky do vreciek a sleduje tú jeho show.* /Fakt je to nejaký magor. Nech si člupne do tej vody a poriadne sa v nej vymácha keď chce robiť také skopičiny. Vylovím ho až za desať minút, keď bude mať dosť./ *Ale niekde v duchu musí uznať, že pekný výkon. Sleduje jeho úklon a potom otočku. Napne sa keď sleduje jeho pád, pretože inštinktívne by sa po ňom rozbehol. Prejde k zábradliu s tým, že tam oné čudo bude prskať vodu ale miesto toho si tam len tak visí nad vodou. Povzdychne si. Mimovoľne si spomenie na Damiána a jeho čarodejné kúsky. Vytiahne teda ďalšiu cigaretu a pripáli si ju. Oprie sa o zábradlie a vydýchne dym.* Nabudúce si skontroluj či ťa niekto nesleduje. Slabšej povahe by to spôsobilo infarkt. *Zahundre jeho smerom a pozrie sa do diaľky na hladinu vody.*
*Vznáší se nad vodou, když se u zábradlí objeví muž s blond vlasy. Luskne prsty a tím si zapáli cigaretu.* Pravda, ale vždy můžu říct, že je to trik s lanky a dát jim vizitku do cirkusu.* Zazubí se a dá si ruce za hlavu.* No a coste vy? Že nevyšilujete jak histerka a nevoláte vymítače ďábla?* Zeptá se s lehkým ušklíbnutím. Pak se pomocí telekineze dostane zase zpět na zábradlí kam si sedne.* A na mou obranu jsem se příšerně nudil.* Pokrčí rameny a hodí si přívěšek se snubními prsteny z bílého zlata zpět na hruď. Neladí s jeho náušnici v podobě zlatého kroužku a rudými kamínky, co má v pravém uchu. Seskočí ze zábradlí a sedne si na lavičku. Jak dusedne, tak vydechne kouř a dá mu tvar kočky, jak pomalým a ladným krokem jde nahoru a pomalu se rozplývá.*
/Problém so zapaľovačom má evidentne vyriešený./ *Napadne ho ale stále má svoj kamenný výraz. Pozornejšie si ho prezrie keď začne hovoriť o cirkuse. S tým jeho výstupom a úklonou mu aj príde ako nejaký akrobat.* Takže cirkusové promo. *Skonštatuje a zakrúti nad tým hlavou. Ale je celkom rád, že sa vráti do normálnej polohy a už sa tu nepredvádza ako Ježíš nad vodou. Pozorne sleduje každý jeho pohyb, aj to ako si upraví prstene na krku. Asi nikdy nepochopí prečo je väčšina čarodejov tak extravagantných. Keď sa presunie na lavičku tak svoj pohľad stočí na jeho oblečenie, pohádzané po zemi. Znova si potiahne z cigarety a pomaly vydýchne. Potom sa zohne a tie veci mu pozbiera a vydá sa k nemu. Keď je od neho asi tak na meter a pol tak tie veci po ňom hodí.* To ťa neoprávňuje aby si sa tu predvádzal s mágiou. Nájdi si menej nápadnú zábavu. *Dofajčí a potom špak odhodí na zem kde ho zašliapne. Dymovú mačku ignoruje a vytiahne si ďalšiu cigaretu pričom loví z kapsy zapaľovač. Nemám sklon k hysterickým výstupom.
*Když stojí před ním, tak nahodí výraz: To jako fakt?* Meh. Tak jsem to nemyslel.* Řekne a pak se pousměje.* Aspoň ne úplně.* Ušklíbne se.* A vím, že to je trestný. Jednou mě už napomenuli, když mi bylo osmnáct. A taky bych za to nic nechtěl. Měl bych z toho na moment příjemný pocit.* Zazubí se na něj a pak ukáže na lavičku.* Sedni a ukážu ti jak jsem to myslel.* Usměje se a dá se do rezepínání kalhot.* Fakt to není to co si myslíš, ale nechci tu pak být vážně nahý. Tak si sedej a buď hodnej kluk.* Usměje se na něj.*
*Nahodí výraz: No to určite. Trochu mu cukne obočie nad tým, že už bol napomenutý.* Teraz už by to bolo na pokutu. *Informačne k nemu utrúsi. Pozrie sa na lavičku, na ktorú ukazuje a na ktorej pred chvíľou aj ten čarodej sedel. Dofajčí cigaretu a znova ten dohorok odhodí na zem.* /Možno by som mal dať asi sebe pokutu za tie špaky./ *Trochu sebou cukne keď ho vidí ako sa pustil do gatí. Už ho chce peskovať keď v tom sa zas bráni, že to tak nie je. Teraz fakt nechápe čo chce robiť.* /Ako myslí. Keď sa tu bude promenádovať nahý tak mu proste dám pokutu. Do väzby ho aj tak nevezmem lebo by aj tak zdrhol./ Ako myslíš. *Usadí sa na lavičku ako hodný kluk s čaká čo sa bude diať.*
*Podívá se na něj.* Fakt? To jako není promičecí lhůta? Sakrys....* Zabrble. Tehdy docela vyváděl a zrovna si vybral policajta v civilu.*/Jestli i on je policajt, tak snad bude hodnej./*Povzdechne si a dostane se z kalhot. Pod kalhotami mi ještě spodní prádlo, což je růžové s rudými srdíčky. Jakmile je z kalhot, tak se promění na kočku. Oklepe se, protáhne a vyrazí k muži na lavičce jemuž si sedne do klína.*/Tak a doufám, že za tuhle terapii dostanu i nějakou mnamku./* Pomyslí si a olízne se.*
*Neuměl zastavit krvácení. Takže i při letu ztrácel po kapkách krve. Plus mu orientaci lehce zkomplikoval vítr a tak když zahlédl řeku nabral to směrem k ní.* /Můžu se opláchnout a trochu si odpočinout./ *Napadne ho a prudce sletí níž, což se ukáže jako chyba, protože při dopadu klopýtne, zakopne a naletí břichem rovnou na zábradlí u řeky. Náraz ho odhodí na záda, takže z poslední vůle se snaží alespoň zamaskovat křídla, ale netuší jestli se mu to povedlo, protože začínal vidět hvězdičky. A nemyslí tím hvězdičky na nebi.* /Možná jsem měl na toho taxíka počkat./
*Zamietavo zakrúti hlavou, že na premlčaciu dobu môže zabudnúť.* /Asi by sa tu tak horlivo predomnou nevyzliekal ak by vedel, že som od polície. Ale zas na druhú stranu.../ *Pohodlnejšie sa usadí a sleduje ho. Trenky ho pobavia ale nedá to na sebe poznať. Nepohne ani brvou. Teda až do momentu keď sa premení na mačku. To aj keď nechce tak sa mu pery skrútia do úsmevu. Pre mačky má slabosť. Takže ani neprotestuje keď si naňho sadne.* /Srať na to, že je to vlastne nahý chlap./ *Popravde, ani by si teraz nespomenul kedy naposledy na ňom niekto nahý sedel. Jednou rukou vojde do srsti, ktorú má na hrudi s druhou ho pohladí po boku. Periférne si ale všimne pohyb a nejaký zvuk. Stočí teda tým smerom hlavu a úsmev zmizne ako keby tam ani nebol.* Obleč sa. *Dostane ho zo seba dole a postaví sa. Pritom si ruku položí na zbraň v puzdre, ktorú má na ľavom boku schovanú pod bundou a vydá sa k váľajúcej sa postave.*
*Hlazení má strašně rád. Takže, když je přerušeno ránou, tak je zklamán a ještě víc, když vidí, že jeho úsměv zmizel. Podívá se tím směrem odkud přišla rána a v tu chvíli je i pokládán na zem. Vyrazí k oblečení. Promění se, nasadí si kalhoty a košili a rychle vyrazí k ležící postavě. Nemá maskovací kouzlo. Když pozná Natea, tak zrychlí a málem srazí onoho muže.* Nate! U všech pekel! Co se ti stalo?!* Začne a když si všimne krve, tak zbledne.* Ugh... To je...* Opře se o Natea a zavře oči, aby se na krev nemusel dívat. Mávne rukou vyšle na Natea kouzlo na zacelení rány.* Teď když mě omluvíte, tak půjdu stranou.* Dostane ze sebe a po čtyřech se odšourá k zábradlí.* Nesnáším krev! Netopýre!* Zavrčí a sáhne po kamínku, který po něm hodí.*
*Slyší hlasy, který z prvu není schopen rozeznat, ale pak zaslechne svoje jméno.* /Takže jsem sletěl k někomu, kdo mě zná. Bezva!/ *Pomyslí si sarkasticky, ale oddechne si, když cítí, že se mu rány zacelují.* /Tak počkat.. Jak to...?/ *Pak zaslechne už jen jedno slovo a je mu jasné, na koho narazil. V duchu si oddechne, ale zároveň má chuť otráveně protočit oči. Nadzvedne se na loktech, aby se mohl porozhlédnout a zahlédne Jacka u zábradlí, který se na něj mračí a háže po něm kamínek. Koutkem oka registruje, že je tu i někdo jiný, ale momentálně nebere jeho přítomnost v potaz.* Taky tě rád vidím, Jacku. *Řekne ironicky a hodí po něm kamínek zpátky.* Věř mi, neměl jsem v plánu tady takhle ztroskotat. *Posadí se a utře si do mikiny krev z nosu i z krku. Pak se vrátí pohledem k Jackovi.* Děkuju. *Pronese, zhluboka se nadechne a zkontroluje svoje křídla. Když vidí, že jsou schované, tak si oddechne a až poté začne brát v potaz druhého muže.* Zdravím. *Usměje se, ale trochu bolestně, takže z toho vyjde spíše škleb. Jack mu sice zacelil rány, ale břicho ho od nárazu pořád bolelo.*
*Keď mu dôjde, že ten čarodej dotyčného pozná tak zloží ruku zo zbrani. Nechá ich nech si to medzi sebou vybavia a už o niečo pokojnejšie dôjde k ležiacemu návštevníkovi. Zamračí sa keď si všimne krv. Ale vzhľadom k tomu, že sa tu ti dvaja ohadzujú kamienkami ako haranti na pieskovisku, usúdi, že dotyčný je celkom v poriadku. Skôr ho zaujme oslovenie.* /Paradox?/ *Sleduje Jacka celkom zadumane a odtrhne od neho zra.k až keď ho pozdraví zranený mladík. Urobí k nemu teda posledné dva kroky a klakne si. Vytiahne z vrecka kapesnik a podá mu ho.* Možno sa ti to bude hodiť. Si v poriadku? *Opýta sa ho a nakloní hlavu trochu nabok aby si ho lepšie prezrel.* /Chlapče, teba si niekto zobral poriadne do parády./
*Jack se na Natea dívá a pomalu se mu vrací brava. Zkazils chvilku.* Zamručí na Natea a pak se zhluboka nadechne a rukou kamínek odkloní jako by byl Jedi.* Co se ti vůbec stalo? Je ti jasný, že od soboty tě mám prakticky na starosti a tvoje máma nejspíše je strachy bez sebe?!* Vyjede na něj, protože jeho mámu si docela oblíbil. Taky si najednou připadá jako by byl starý a ne před třicítkou. Vstane a dojde k němu. Sedne si k němu a drápem na ruce ho štípne do míst, kde ví, že má křídla.* Mluv! Jsi v nějakém průseru?* Zeptá se ho a civila ignoruje.*/Pokud má problém s něčím civilským, tak neporadím, ale jestli něco podělal na úrovni podsvěta, tak budu muset asi obchodovat s lidmi, kteří budou chtít hodně za nějakou laskavost pro něj./* Uvažuje a čeká, co mu řekne.*
*Nad Jackovou poznámkou, že zkazil chvilku jenom protočí očima. Přijme kapesník od druhého muže.* Díky. Jo, už mi skoro nic není. *Zahuhlá a soustředí se na Jackova slova.* Menší spor s lovkyní. Když jsem byl na cestě za mámou. *Zamumlá, protože je mu jasný, že je průseru.* Au! *Ošije se, když ho Jack štípne do křídla a trochu se otočí, aby byly jeho křídla od Jacka co nejdál.* To bolelo. A tak trochu asi jsem v průšvihu. Umíš stopovat nebo mazat paměť? *Zeptá se, na přímo, protože ví, že odklad něčeho takového by situaci asi zhoršil, přičemž z jeho ohnivých očí nedokáže skoro nic vyčíst. Civilský muž je pozoruje, ale do ničeho nezasahuje.* /Co tu ti dva dělali?/
/Chvilku?/*Trochu zauvažuje či to predsa len nemal zaraziť a nie sa mu ešte hrabať v kožuchu.* /Jo, Jackie... nie si z ľadu, aj ty občas potrebuješ nejaký ten kontakt. Najlepšie s niekym kto ešte žije./ *Aj by sa svojmu vtipu zasmial ak by bol vtipný.* Dobre. *Viac mu nepovie. Nebude z neho páčiť či ho niečo bolí alebo podobne. Pozrie sa niekam bokom a zatvári sa celkom zhrozenie nad tým, že by sa niekto ako Jack mal starať o niečo viac ako o rybičky.* /Možno by som nemal mať take predsudky./ *Nad slovom lovkyňa zavrie oči, zhlboka sa nádych s potom vydýchne.* /Ak je to niečo podobne ako Jesse a Theo tak len nech to preboha nestretnem. Pevne verím, že Hawkstonovi dali aspoň trochu lovcov do late./ *Pomodlí sa v duchu a znova sa venuje tým dvom. Ticho ich počúva ale nadvihne obočie nad stopovaním a mazaním pamäte. Rukou si vojde do vlasov a ešte viac si ich rozstrapatí. On v tomto rozhodne nevie poradiť.* /Sladký to New York./
*Dívá se na Natea a když zmíní lovce, tak si povzdechne. Další otázka ho donutí si promnout spának. Vstane a začne nadávat španělsky.* Sakra!* Ukončí řadu nadávek a podívá se na město na druhé straně řeky.* Neumím to, Nate. Ale mám kontakty co ano. Jenže ve světě stínů není nic zadarmo, Nate. * Řekne vážně a vytáhne telefon z tašky. Když uvidí kolik je, tak odfoukne vzduch.* Fajn. Půjdeš ke mně Nate. Nehodlám tvou matku dostat do problému. Zítra se spojím s jednou vílou. Jestli mě to bude něco stát Nate, tak si to na tobě vyberu. Dohoda s vílou je... nebezpečná. Takže se sbal a jdeme.* Zavelí a podívá se na civila.* Pokud bys někdy chtěl se zase pomazlit, tak mě stačí najít na sociálních sítích. Jack Heller.* Mrkne na civila a pak si bere kabát a tašku.* Zatím, fešáku.* Rozloučí se s civilem a bere Natea za ruku.* A ty pojď. Zítra mě čeká kvůli tobě vyjednávání. Zavrčí a vyráží směr jeho dům.*
*Nathan poslouchá, jak Jack nadává. Španělsky umí, takže mu nedělá potíž rozluštit jednotlivá slova, i když je ze sebe sype poměrně rychle. Poškrábe se na zátylku, ale zvedne se ze země, když mu Jack poručí. Nechce tu situaci ještě víc zhoršit. Sotva se stihne na civila kouknout, když ho Jack začne táhnout pryč.* Promiň.. *Zamumlá potichu, takže pochybuje, jestli to Jack vůbec slyšel a nechá se poslušně táhnout k němu domů.*
*Španielsky vie iba nadávať, takže mu momentálne rozumie perfektne. Tvári sa znova ako šutrák na ceste. Len by ho zaujimalo čo také ten mladík spravil, že sa dostal do takého prúseru.* /No, niekto sa asi dozvedel čo nemal a preto potrebuje vymazať pamäť?/ *Napadne mu ale bližšie to nerozoberá. Buď sa to dozvie alebo nie. Pomaly sa znova narovná do vzpriamenej polohy a upraví si bundu. Keď ho Jack oslovi tak prižmúri naňho oči.* /Drzoň./ Zatím. *Rozlúči sa tiež a na cestu späť k autu si zapáli ešte jednu cigaretu. Potom sa konečne vydá domov. Jo, New York mu fakt chýbal.*
*Dneska mal tak blbý deň, až sa potreboval napiť. Vlastne mal v pláne sa opiť v nejakom bare a dúfať, že sa nejako dostane domov. Ale do rany mu vošiel Damian. A ukázal sa z neho ako veľmi dobrý kamarát na tieto opilecké akcie. Tak zapadli do baru na Time Square. Vyzeralo to na obyčajný podnik. Stiahli jednu fľašu bieleho rumu Cuba libre. Potom druhú fľašu. A potom sa bar začal akosi zaplňovať. Prevažne mužmi. A potom sa tam začali premávať ženy nahore bez. A keď im dve slečny chceli zatancovať na lone tak sa pratali preč. Jack hlavne preto lebo tie dievčence vyzerali na 15 a akékoľvek morálne blaho mu to nedovolilo. Lenže noc ešte nekončila a tak narazili na ďalší bar. Jack už tu pár krát bol a tak doslova rozrazil dvere s Damom v závese a vošiel dnu pričom skoro zramoval vešiak.* Soooorry. *Ospravedlní sa vešiaku a potom sa otočí na barmana.* Heej, ulejte ruma bieleho. Toho kubánca. Dame, jak to bolo? *Otočí sa na svojho spoločníka a pripito sa pripojito sa škierí.*
Někdy prostě poznáš správné lidi na správných místech. Nezáleží na čase, který jsme spolu strávili, jde o to jak jsme ho strávili. /Moc nad tím nepřemýšlej, nebo budu muset posílit kouzlo a to by trochu omezilo tvou svobodnou vůli. Takhle mi vlastně věříš naprosto dobrovolně, nezasáhl jsem tvůj mozek příliš hluboko, jen povrchově. Pokud se v tom budeš rýpat, budumuset jít hlouběji. To se mi nechce../ Zkrátka jsem v tobě vzbudil důvěru a teď zvedni prosím. *Usměje se a zastrčí jí pramínek vlasů za ucho. Poté jí něžně vytáhne na nohy a stále u ní zůstává poměrně blízko, samozřejmě ne tolik jako při objetí.* Dáš si ještě něco? Třeba něco sladkého, třeba by ti to prospělo. *Pousměje se a nepřestává ji udivovat, že jeho péče o ni je upřímná. Přeci jen on není pod vlivem žádného kouzla.* Nebo něco alkoholického? *Lišácky se na ni podívá a usměje se.*
*Rehoce sa na Jackovi. Už dlho nestretol tak zábavného civila, asi by sa im nemal tak sakramentsky vyhýbať.* Ešte, že sme prchli z toho baru. Čo som snáď pedofil? *Odmietavo krúti hlavou.* /Nie, nie som! A navyše.. pche! Na Zairu ani jedna nemala./ *Prepukne v nový smiech, keď sa Jack začne ospravedlňovať vešiaku.* Ale prosíííím ťa, nechaj ten úbohý vešiak na pokoji. *So smiechom mu hovorí, vypil čosi menej ako Jack, ktorý to, zdá sa aj viac potreboval, a potiahne ho za bundu k baru.* Cuba Libre. *Upresňuje barmanovi a pritom sa škierí ako blázon, aj keď si myslí, že by to mohol pochopiť aj z jeho vysvetľovania.* Boože, ako som skončil v bare zrovna s tebou? *Neveriaco krúti hlavou a tvárí mu pohráva pripitý úsmev.* To by som teda nečakal. /A kto tiež? Človek by si myslel, že sa mi budeš vyhýbať./ Alee radšej nám tu postavte celú fľašu. *Doporučuje barmanovi, ktorý sa na nich jasne zamračí.*
*Usměje se, když přijde na to co dělá.* Možná ano, možná ne. Chtěla by ses zbavit podezření, nebo mě necháš u tohole? Jak jsem slíbil, nijak ti to neublížuje a vlastně se tě nijak nedotýká. /Nemůžeš proti tomu bojovat, jde o to jestli budeš bojovat s vlastními ústy když mi budeš něco chtít říct a nebo se rozhodneš to nechat být. Doporučuji druhou možnost, ale chci aby byla dobrovolná. Rád k sobě lidi poutám, ale ne nijak extrémně. Kdybych spojil příliš mnoho vláken mohl bych od ní třeba chytit ty její hrozné vize. Nebo hůř, kdyby jí někdo ublížil mohlo by to ranit i mě. Ne, nechci se v ní už více hrabat, tohle je pro moje účely až stačí. Když mě o to ale požádá, tak maličký tah je ještě bezpečný.../ *Posadí se vedle ní a sklenku si sako od obleku.* Hned tu bude, ale i než dorazí.. nechci abys umrzla. *Pousměje se a objedná.*
Pán úbohý vešiak, *Zašvitorí a oblapí ho svojimi rukami a trochu sa okolo neho zavrtí ako správna striptérka.* Dameee, ja si nemyslím, že úbohý.. Podľa mňa sa má ten vešiak fajn. *Otrie sa o drevo lícom ako keby sa s ním mazlil.* Liiiibree. *Zahuláka na pol baru a poberie sa za Damom k baru. Našťastie bez vešiaka.* Jednoducho. Ja som ťa v bare zatiahol dnu. Teda do baru stiahol. *Krkolomne sa vedľa neho usadí a plesne rukou o barovú dosku.* Joo, my niesme troškári. A nemračte sa taák. Ja som policajt tak sem s tú fľašu. *Takmer mu to prikáže potom sa stočí na Dama.* Ale ten podnik bol divný dosť. Raz som v takom robil raziu. Ale to bol travesty bar. Vedel si, že boa je to perie na šnúre? Ja som to zistil až tam. *Snaží sa tváriť vážne ale zničoho nič prepukne v smiech.*
*Přichází z ulice do baru. Pamatuje na zákaz opíjení se uvnitř Institutu a ví, že ani kdyby se zítra někde venku, tak to Cornelia neuvidí ráda, ale právě teď se jí toho dost nakupilo dostatek nekam ve. Jakmile vejde do baru, tváře ji ovane příjemné teplo. Na sobě má džíny, mordé triko s dlouhým rukávem a zimní bundu. Na nohou má buty černé zimní boty po kotníky a na hlavě má naraženého kulicha, jelikož už se poučila a svých uší si váží. Bundu i čepici si sundá a přehodí přes židli u jednoho stolu. Je tak zamyšlená, že teprve až teď rozhlíží, kdo všechno v baru je. Všimne si Dama a nějaký neznámý mužem u baru. Koutky se jí samovolně stáčí do úsměvu, ale není si jistá, zda by za ním měla jít. Navíc její pohled přitáhne Grace, která sedí vedle nějakého neznámého muže. Pravděpodobně to musí být podsvěťan. To se jí nelíbí.* /Sakra. Možná spíš upír nebo víla, dle těch elegantních rysů a pohybů./ *Mírně zamračí, a když jde kolem barman, jen ho požádá o zelený čaj.* /Možná by měla jít za ní./ *I přesto se rozhoduje to zatím nechat být, dokud nevypozoruje víc.* /Stejně mi připadá špatné pouštět Grace z Institutu samotnou, vždyť má nemá dokončený výcvik./
*Zamkle odvrátí pohled k desce baru a přemítá si v hlavě jeho slova. Hledá v nich jiný význam, tak to přece víly mají ve zvyku..Stáhne obočí k sobě a zpod řas se na něj podívá, když začne mluvit.* To bys měl vědět ty, co je pro tebe bezpečnější. *Nechává své myšlenky v jeho blízkosti proudit nahlas.. nemůže se jinak bránit.* A když se mě niče nedotýká? Tak proč to děláš? *Chce se z toho vymotat.. všema způsoby a hlavně otázkama. Neví ani kdo to je.* /A hele.. Zaira../ *Zachytí ji jak přichází k baru a s úsměvem na ní zamává.* /Co když ovládne i ji? Jsme v pasti../ Diky. *Nemůže uvěřit, že mu to říká.*
*Radšej ho ťahá od toho vešiaka, aby nedošlo k niečomu horšiemu ako len k objímaniu.* Prestaaň. Pri tebe je úbohý. *Referuje mu so smiechom.* Hej, to je dosť možné. *Celý čas sa cheche.* Aj keď zatiahol ako zatiahol. *Kýve hlavou z boka na bok.* S tvojou výškou.. *Neodpustí si kamarátske doťahovanie. Vlastne on si vždy rád z ľudí uťahuje, ak je niečo nižší ako on, čo prevažne väčšina aj je. A pobavene ho udrie do ramena.* Presneee, dajte sem celú fľašu. *Uškrňa sa.* Dajte pánovi policajtovi jeho fľašu lebo bude mieriť na hlavu./ *Sám pre seba sa rozosmeje.* Samozrejme, že som to vedel. *Hrdo sa narovná.* Čo si o mne akože myslíte, pán policajt? *Snaží sa udržať kamennú tvár, no opilecký smiech predsa len vyhrá.* Ale do takých barov ani nepáchnem. *Dušuje sa.* Nie nie nie./ Ani si nevšimne, že sa otvorili dvere a niekto ďalší vošiel.*
Jsem velkorysý, že jsem o tom s tebou mluvil, ale teď se to tu nějak zaplňuje. Radši bych náš rozhovor nadál na příjemnější vlnu. *Jemně se pousměje.* Nezačal jsem se s tebou vybavovat jen protože bych tě potřeboval pro nějaký hrozivě důležitý vílí plán. Zalíbila ses mi, s takovými lidmi se pak v barech baví ne? /To se snad za tu dobu nezměnilo, ale sakra co je to za muziku? Je to hrozivě ukňučené./ *Znechuceně se podívá na reproduktor, který vyluzuje nějakou hudbu.* Co jste si to navykli poslouchat. *Nasadí téměř komicky tragický výraz.* Mimochodem, teď když spolu sdílíme důvěru, svěřím ti i své křestní jméno jakožto můj.. *Odmlčí se.* Štědrý dar? *Usměje se a napije pití, které si objednal.* Jsem Jason. /Je to spíš přezdívka, ale nikdo kromě víl nezná mé pravé jméno a ani oni mi tak neříkají./ Nemáš zač. *Usměje se a přisupne k ní grog.* /Další lovkyně? O důvod víc proč už se o tom nevybavovat./ *Pomyslí si,* když zachytí směr jejího pohledu.*
Tým chceš povedať, že je úbohý oproti mojmu sexepelu. Sexapelu. Sex... onému. Chápeš. *Mávne rukou ako keby to tým vysvetlil a nechá sa odtiahnúť k baru. Keď sa konečne usadí a dá rozkaz to kráske tak začne sťahovať tmavomodrú bundu. Je v ležérnom oblečení. Tmavé rifle, zelený sveter, čierne topánky. Bundu si chce dať na stoličku ale v podstate ju len pustí na zem. Nestarájúc sa o to či mu ju niekto pošliape alebo ukradne. Pozrie na Dama s obdivom, že pozná boa. Ale na otázku čo si o ňom vlastne myslí neodpovedá lebo sa smeje až sa za brucho chytá.* Hahaha ono, aha to bola prax haha. *Začne popritom aj štikútať od smiechu. Tak sa snaží trochu upokojiť.* Z akadémie sme mali mať prax. Noo a ja som išiel na raziu do takého travesty baru. *Znova sa začne smiať ale potom pokračuje.* Bol zo mňa striptér. *Otočí sa na Dama a teraz začne ukazovať rukami na seba.* Mal som silonky, také s okami. Teda z takej siete. Vieeeš vyzerá to jak tie ryb rybie sieťe. Rybie? *Zazerá aj to tak tie rybárske kde sa chytajú ryby. A potom sadomaso obleček. Ono agenti mali srandu z toho. Také týranie nováčikov. Lenže ja som im vytrel zrak tým, že som si zarobil dobrých 200 dolárov. *Dvihne ruky hore ako najväčší pán.* A to som len zatancoval pred jedným chlapom u tyče. A pák sme zabásli toho najskaredšieho travesty speváka akého som kedy videl. *Smeje sa ešte a ani si nevšimol, že pri nich pristála fľaška.*
*Zachytí pohled Grace, která na ni zamává. Není si jistá, zda by k ní přece jen neměla jít.* /Upír nebo víla. Každopádně by mohl používat encante a víla? Ty jsou v manipulaci skvělé samy o sobě i bez magie, natož s ní. Možná bych jí měla dostat pryč./ *Napadne ji, že by tomu bastardovi mohla taky prostě přiložit nůž na krk. V poslední době je o něco víc paranoidní, a tak má v téhle směrech nutkání jednat víc impulzivně, ale odolá tomu a zůstává na místě. Místo toho si odpije z čaje, který ji obsluha donese. Skoro si spálí hrdlo, ale nevadí jí to. Alespoň z těla brzo vyžene tu protivnou zimu.* /Jsem tu já a Grace a Damian by mě nenechal ve štychu. Hmm, ale chladnou hlavu, zatím nic nedělá./ *Stejně raději zůstává ostražitá. Místo toho však na chvíli přesune svůj zrak na Dama.* /On je opilý? Ale notak, to nemá žádnou soudnost?/ *Sama by asi neměla soudit. Před nedávnem by se dobrovolně zlila taky, ale v poslední době *se stáhle ve střehu. Cítí tíhu zbraní za pasem. Jen železná dýka a dvě andělská ostří.* /Dělám z komára velblouda./ *Uklidňuje se ohledně všech těch svých poznatků z baru.* Ale kdo je ten muž s Damianem? *Mírně svraští obočí.* /Vypadá jako civil. Možná vlkodlak? Kdo ví./ *Semkne rty do úzké linky. Jako vždy analyzuje okolí, v kterém se nachází. Čaj mezitím stydne na normální teplotu a tak může bez problémů odpíjet.*
*Napětí se z ní uvolňuje a automaticky přikývne.* Odvádíš řeč. *Upozorní ho. I kdyby raději držela jazyk za zuby, všechno mu teď musí vyklopit.* Říkáš.. Nezačal.. jen protože..*Cituje ho se staženým obočím.* Takže nějaký plán máš.. *Bere si do rukou sklenku a zahřívá si o ni ruce.* /Stejně s tím nic neudělám..ale můžu to někomu říct v institutu... v tom mi nezabránil./ *Svitne v ní kousek naděje a zaposlouchá se do hudby.* To je Sia.. Move your body. Asi nějaká novinka. Od tý doby co jsem v institutu ztrácím o tom přehled...Ale je pěkná, mně se líbí.. *Znovu se svěřuje a dokonce se usměje.* /Jason. Ale to nebude pravý jméno./ Grace Lengthorn. *Namítne automaticky a začne koukat do sklenice s grogem.* Co posloucháš ty? *Prohodí jen tak mezitím a fouká dál.*
Nie. Je úbohý, pretože ťa musí znášať. *Vysmieva sa mu svojim obvyklým spôsobom. Na jeho smiechu a následnom štikútaní nejde inak, než sa minimálne neuskrňať.* Si tak smiešny. *Naporadok sa udrbáva a nevšíma si dianie v bare.* Striptér? *Vyprskne do smiechu a pritom takmer rozleje pohárik, po ktorom sa načahuje. S úmevom si uvedomí, že barman predsa len poslúchol a okrem naliatych pohárikov im tam nechal aj celú fľašu.* To nemyslíš vážne. *Cez smiech takmer nedokáže rozprávať. Musí si predstaviť, ako Jack v tom vyzeral a to ho ešte viac rozosmeje.* Predstavuj... som si ťa... moja najväčšia chyba. *Pohárik radšej položí, pretože už aj tak z neho polovicu vylial.* Tak ja by som ti teda nedal nič. *Rehoce sa.* Ani jediný dolár. /Tak to skutočne nie./ To bolo podle, že ťa nechali ísť za striptéra. *Neprestáva sa pri tom chechtať.* Čo by si robil, keby...
Jak jsi sama podotkla, to mi děláme. *Pokrčí nevinně rameny a andělsky se usměje.* Rád bych totiž, aby všechno co ti prozradím zůstalo mezi námi. *Podívá se jí do očí, ale nekouzlí. Trochu se toho bojí po tom záchvatu. Byl by ochotný ho s ní znovu přečkat, ale kdyby se zhroutila určitě by se k nim připojila alespoň lovkyně.* /Nechci u ní společnosti, ale jak mám zajistit aby mlčela./ Nechci totiž abys mi jen slepě důvěřovala, chci aby naše důvěra byla oboustranná. Přesto vím, že nemůže být pokud si to sám nezařídím. Jen ti řeknu jednu věc- jestli to někomu řekneš nijak si nepomůžeš. To kouzlo můžu zlomit jen já. Nikdo jiný, akorát bys zařídila to, že by tě do konce života nepustili z Institutu. *Domnívá se, že tím zahraje na správnou strunu.* /Je nezávislá, to znamená, že nechce aby jí cokoliv přikazovalo ostatní nefilim. Ani to, kde má být. Nemůžu ji očarovat, ale snad ji přesvědčím./ Vždycky mám nějaký plán, i kdyby to byl jen plán jít si koupit čokoládu. *Zasměje se a upije ze své sklenice.* Asi jsem byl moc dlouho mimo.. hudba se hodně změnila. *Podotkne a nedůvěřuje onomu zařízení.* Co to je? Na to jak je to malé, vyluzuje to poměrně hlasitou hudbu. *Pokud měl někdy tu čest potkat reproduktor, rozhodně ne v této podobě.* /Lenthor? Chytil jsem na háček správnou osobu, jak se mi zdá./ Jazz mi nepřišel úplně hrozný. *Pokrčí rameny a usměje se.* To jsou všechny písně teď... takové? *Nenapadne ho jiné příhodné jméno jak vyjádřit poznatky z hudby.*
*Nad jeho poznámkami si odfrkne a mávne rukou. Popri smiechu mu prikyvuje. Vtedy keď mu to kolegyňa navrhla tak bol dosť proti ale vlastne je nakoniec rád, že to spravil.* Vážneee. Ale slušelo mi to. Fakt! Mala to aj také pásky a podobne. Ja ho mám vlastne doma! *Spomenie si na to, že ho pri sťahovaní zahrabal dakam do skrine. Smeje sa tak ako sa už dlho nesmial. Drgne do Dama priateľsky lakťom.* To si nemyslím. Ten chlap čo chcel aby som mu zatancoval ma fakt chcel. Haha najprv začal na 50 a to haha som ho poslal k čertu. A on zrazu, že haha koľko chcem. Tak som vypálil, že aspoň 200 a on to ochotne vzaaal. *Smeje sa a vlastne sa váľa po bare. Obaja asi pútaju na seba dosť pozornosť. Hlavne Jack pretože je dosť hlasný.* Čo by som robil? *Vypýtal by som si aspoň 500.. *Odpovie a rehoce sa ďalej. Potom sa načiahne pohárik a pritom si omočil sveter v tom čo Dam vylial. Ale je mu to fuk. Kopne ho seba a zatvári sa ako keby zjedol živého holuba.* Ty vole. Ty vole. To je sila. *Výrazne sa zapotáca na stoličke ale našťastie ostane sedieť.*
*Když si je jistá, že jí a nejspíš ani Grace nehrozí žádné nebezpečí, tak si dovolí přemýšlet nad vlastními problémy.* /Ztracená dýka a krev na rukou. Nějaké vysvětlení to mít musí./ *Frustrovaně vydechne.* /Nejspíš upír. Ano. Encante. Ale proč? Pff./ *Kdyby si alespoň něco pamatovala.* /Možná bych měla zajít za Cornelií. A nebo přímo Mlčenlivými bratry. Pokud je ta vzpomínka třeba jen uzamčená v její mysli, mohli by ji odtam vytáhnout. Mohlo by to být důležité./ *Mísí se v ní zvědavost a touha zvládnout všechno sama. Možná jen opravdu přehání. Kdyby ano, jen by zdržovala v době války a to by nebylo zrovna nejlepší. Raději to tudíž nechává plavat. Alespoň prozatím. Pokud se nestane nic dalšího, nebude to řešit.* /To bude nejlepší. Zatím se zdá, že to byl jen jednorázový problém./ *Prohrábne si rozpuštěné mahagonové lokny a promne si spánky. Je toho na ni moc. uvažlivě rty a mávne na obsluhu, jelikož k baru se jí nechce. Není společenský člověk. Raději zdálky pozoruje a zůstává na svém bezpečném území obehnaná neviditelnými zdmi. A zdá se, že Damian se dobře baví. Má pocit, že mu taky jenom přitěžuje. Hádka na mostě, neustálé handrkování ohledně její práce. Nemá na to náladu. Své pravdy a svého přesvědčení se drží zuby nehty. Je příliš tvrdohlavá na to, aby ustoupila.* /Nemůžu pít. Ne teď./ *Ušklíbne se a objedná si prostě horkou čokoládu. Antidepresivum se hodí. Z kapsy si vytáhne blok a tužku. Alespoň může pracovat na tom hlášení pro Cornelii ohledně uběhlých hlídek.*
*Začíná se opět cítit frustrovaně.* /Proč i prostě nevezme co chce a nenechá mě být? Proč to tak natahuje? Aha.. víly mají času dost, jenže já můžu být každou chvíli mrtvá... a jestli vylezou ven v blbou hodinu tak určitě.../ Tak na to si měl asi myslet dřív.. důvěra se musí zasloužit a když ji vyčaruješ jen tak z ničeho, vždycky to bude umělý.. *Poučuje ho jako kdyby to asi potřeboval.. musí působit směšně, ale chce si zachovat aspoň nějakou důstojnost u tímhle potupným způsobem. Když k tomu ale přidá vydírání, tak se na něj zamračí víc.. je nahnaná do úzkých.* /Hajzl.. je to pravda.. jestli se někdo dozví, že jsem ovládnutá, nebudu moct vycházet z institutu, budou mě hlídat.. je to buď a nebo../ Budu za zrádce, jestli to nepřiznám.. *Promluví nahlas.* /A tohle jsou přesně ty jejich hry/ Bavíš se skvěle nad tím jak mě to užírá? *Svírá ji to rozhodnutí hluboko v žaludku a zatne zuby, kdyby se jí roztřásla brada. Nejraděj by ho teď na místě bodla před i klidně všemi.. zasloužil by si to... jenže nemůže* Je to reprák.. *Povzdychne si.* Ve zkratce .. přeměňují energii-elektřinu na zvuk. *Vysvětlí a napije se, aby zahnala sucho v krku.* Jazz? *Potřese hned hlavou.* Tak to není zrovna můj šálek..a jo.. jsou takové. A to jsi ještě neslyšel dubstep.
Tak tomu neverím. *Prudko sa otrepe.* Musím ten obraz dostať z hlavy. Brrr. Hlavne tými čo sú to? Rybárskymi sieťami? *Uvažuje nad tým.* Hej hej tými, však vieš, tak tými si ma fakt dostal. *Predvedie dokonalý zhrozený výraz, no dlho mu nevydrží a musí sa opäť raz začať smiať.* A čo si ho nevezmeš do práce. Vieš ako dobre by sa ti chytali zločinci? By sa tak rehotali, že by ste to mali zaraz jednoduchšie. *Vysmieva sa mu a pritom sa len tak tak udrží na stoličke.* Tak toho si sa mal držať. To bol určite nejaký pracháč. *Priateľsky, no opilo mu doporučuje.* A nemusel by si teraz robiť polisa. A nemusel by si deparkčiť a užierať sa a hádzať mutantov do rieky./ *Nad tým posledným len sa ešte viac rozosmeje. Teraz mu aj to pripadá smiešne.* Tak na zdravie. *Zvolá docela nahlas a kopne do seba pohárik, z ktorého už polovicu vylial a následne sa zaksichtí.* Silné ale dobré *Dodáva ešte a porozhliadne sa po bare, až si všimne veľmi dobre známe dievča.* Och prepáč, ale na dnes ťa už asi opúšťam. *Zachytí sa ho, keď vstáva a trochu sa zatáca. Nakloní sa k nemu.* Musím ísť za svojim dievčatom, ale ak mi vyndá, tak sa ešte zastavím. *Nad tou predstavou sa len zaškerí. Odchádza od baru a zastaví sa až pri stole, pri ktorom sedí Zaira.* Láska. *Pošepne jej podmanito a vtisne jej bozk na líce a prašťí sebou na stoličku vedľa nej.*
Nenechala jsi mě zařídit si tvou důvěru. Mířila si na mě dýkou. *Zamračí se a kopne do sebe alkohol.* Mohl jsem toho udělat víc, ale neudělal. Máš naprosto svobodnou vůli, můžeš si dělat co chceš. /A když budu něco chtít já ochotně mi to vyklopíš, nevidím problém./ *Několikrát zaslechne výkřiky opilců a je mu to dost nepříjemné.* Ani ne, skvěle se bavím nad tím jak v tom hledáš neexistující skuliny. *Přizná a znovu se napije.* Nevím co s tím máš! Věříš mi natolik jako bychom byli staří známí, ta důvěra není umělá. Je jen uměle vytvořená, no a co? Není to nijak násilné. *Pokrčí rameny.* Děláš jako bych tě nutil pro mě zabíjet. Pff./ Důmyslné. *Uznale přikývne a dál ji poslouchá.* Já neměl čas poznat nové šálky, vrátil jsem se nedávno. Dub-co? *Nechápavě nakloní hlavu a raději do sebe kopne zbytek obsahu skleničky.* Jak jsem říkal, tady už se o tom s tebou nehodlám vybavovat. *Utvrdi se.* Takže zpět k tomu co to je ten dubstep?
Neveríííš? Ja ti to tu aj predvediem. Ten tanec. Heeej, barman hoď tam nejaký rock! *Zhúkne na barmana.* Boha všehoo, taaam púšťate také odrhovačky. Ani ryba vám to nežere. *Smeje sa jeho zhrozenému výrazu.* Ja mám pekné nohy. *Okomentuje a potom sa zas rehní.* Možno. Vidíš raz to skúsim. Keď môže bo New Yorku behať bezdomovec v bežeckých šortkách z ktorých mu vylieza aj pero tak ja môžem chodiť v sadomaso oblečku s rybárskymi silonkami! *Prehlási so smiechom.* Fuj, daj pokoj však bol nechutný. Ja mám vkus. *Otočí sa po bare a zamerčí jedného fakt fešáka s nejakou slečnou ako sedia pri bare.* Napríklad tam ten. Tomu by som tancoval od rána do večera. Trebarz aj zadara. *Ešte dokonca na toho chlapa ukáže a potom sa vráti k alkoholu. Ako to do seba kopne tak hneď naleje ďalšie aj keď pritom časť vyleje na bar. Z čoho barman asi musí mať radosť. Nespokojne sa zamračí na Dama.* Nee, to nemyslíš vážne. *Nechá ho aby ho použil ako opierku ke keď vstáva. Jeho dôvodu sa zasmeje.* Typodpapučník. *Ticho mu odpovie. Ale keď sa vyberie ku stolu tak sa ešte na stoličke otočí a zhúkne po ňom.* V tom prípade začekáš fľašu. *Otočí sa na barmana a dosť nahlas mu povie.* Zaúčtujte tomu chlapovi čo je dlhý ako týždeň pred výplatou! *Kopne do seba další pohárik rumu.*
*Je ztracená ve svých úvahách, a tak si nevšímá, že se Dam odpojuje od svého společníka a míří přímo k ní. Probírá se až ve chvíli, kdy stojí přímo před ní.* /Měla bych dávat pozor./ *Napomene se v duchu nad svou nepozorností a roztěkaností. Následně svraští obočí, když si všimne, že se Dam mírně kymácí.* /U Anděla. Jak dlouho už tu pije?/ *Přísně semkne rty, a když ji políbí na líce, ovane ji teplý dech přinášející s sebou nezaměnitelné aroma alkoholu. Málem by se ušklíbla, ale naštěstí kontroluj svůj výraz a raději mu neodpovídá. Nejdříve odpije horké čokolády, kterou jí zrovna donáší obsluha.* Těžký den? *Optá se neutrálně.* /A nebo prostě jen do nebolávající hlouposti?/ *Snaží se nebýt podrážděná, ale díky Ianově razii se vzbudila celkem brzo a má hodně práce. A poté konečně vidí někoho, koho by chtěla, ale ten je mírně řečeno připitý. Povzdechne si.* Jak se vůbec máš? Zdá se, že bychom jako bychom se neviděli celou věčnost. *Zkroutí nespokojeně rty. Tenhle dojem v ní zanechává každá delší doba strávená bez něj. Ještě stále si na to nezvykla. Normálně dokáže bez společnosti vydržet klidně týdny, ale bez něj je to jaksi těžší.* /Ale to se zlepší./ *Pocit závislosti na někom jiném se jí stále nelíbí, přestože se s ním smířila a v jeho případě ho dokonce i vítá. Někdy.*
A ráda bych to udělala znovu... moc si nemysli. *Odfrkne si trucovitě a snaží si zachovat co nejvíc čistou hlavu.. nenechat se oblbovat jeho vzhledem a slovy.* Ale protože je tu Zaira a moc lidí..prozradila bych se..nemohla bych vylézt z institutu..Tomu říkáš svobodná vůle? Moc hezký.../Manipulace.. co takhle mu dát jeho medicínu? Jsem naivní...určitě mi čte i myšlenky./ Neexistující skuliny? Ne.. vždycky se něco najde.. i tohle musí mít nějaký zpětný chod. *Odvětí mu s zadívá se na sklenku v rukou. Poslouchá ho.. jen se jí nelíbí, co s tím mává.* Co s tím mám? To se ti někdo zalíbí a ty k němu přijdeš a tvoříš důvěru? Neumíš ji získat jinak? Nebo co ode mě teda chceš? Řekni to hned. *Pobízí ho.. je celá frustrovaná z toho jak ji pořád natahuje. Taky neví co si může dovolit, nechce tady vyvolat konflikt.* Dubstep..jsou to takový trhaný basy a do toho ještě další zvuky.. někdy se to dá poslouchat a někdy zase ne.. záleží na kva kvalitě.. *Pokrčí rameny, když mu stručně zodpoví otázku.* A teď chci svou odpověď já.. *Utvrzuje to ona změnu jeho.*
Nieeee, len to znie. *Tentoraz sa úprimne zhrozí.* /Bože za čo?/ Je to hrozné, ale lepšie ako pustiť ti niečo, na čo by si sa začal vrtieť. *Otvorene sa mu vysmieva, vlastne ako celý čas, čo sa bavia na túto tému.* /Policajt v striptérskom oblečku./ *Ešte stále trochu neveriaco krúti hlavou.* Ešte šťastie, že odchádzam. *Zazubí sa.* Tohoto fakt nechcem byť súčasťou. *Ubezpečuje ho veselo.* Tak to by bola sranda, keby mu fakt tancoval. Teda asi len chvíľu, potom by mu pravdepodobne odtrhol hlavu./ *Chvíľu nad tým uvažuje, no potom sa dá zasa vtiahnuť do debaty.* Musím, kamarade a chcem. *Zaškierí sa a za to, ako ho nazvala ho udrie po chrbte.* Pokojne aj dve. *Iba mu to odmávne rukou. Teraz sa už sústredí len na Zairu.* Čakal by som velejšie privítanie, taaaaak dlho sme sa nevideli. *Snaží sa nahodiť vážny výraz, keď vidí, ako sa prísne tvári, no moc mu to nejde.* No mooj bol v pohode, ale Jack to potreboval. *Vysvetľuje s úškrnom cez celú tvár. *Boli aj horšie, dnes bolo bolo./ *Vlastne ani poriadne nevie, aký dnes bolo.* Teraz už dobre. *Zazubí sa na ňu.* Ale radšej mi povedz, ako sa máš ty. *Prisunie sa k nej ešte bližšie a trochu kymácavo ju objíme okolo pása.* To asi preto, lebo to bola celá večnosť. *Hovorí už o poznanie potichšie, no pripitý výraz mu aj tak z tváre nezmizne.*
A to jsme ten večer započali tak hezky. *Povzdychne si a podívá se na ni.* To ale není moje vina, že ostatní lovci jsou majetničtí. Já se pokoušel získat tvou důvěru jinak, dokonce jsem se zařekl, že nepoužiji kouzla, ale jak jsi odcházela... *Odmlčí se a v té pauze nechá něco co by rád neslyšela.* Proč tě taky neokouzluje moje krása? Tamhle ten chlapík by pro mě prý zadarmo tancil. *Udrží smích, když na něj muž i ukáže.* /Je to New Yorkem, nebo dobou, že jsou ti lidé tak nevychovaní?/ Pokud budeš ochotná mi dát svou důvěru, budu možná velkorysý a sejmu z tebe kouzlo. /Neočekávám, že bys mi bez kouzla byla ochotna říct dění v Institutu./ Zatím po tobě nic nechci, ale mám rád otevřené možnosti kdybych něco potřeboval. Když nebudeš v mé přítomnosti ani si neuvědomíš, že na tebe nějaké kouzlo působí. Nijak tě to neomezuje. *Uvažuje nad jejími slovy.* Ach tak, takže je to stejné jako s jinou muzikou, pokud je interpret idiot
*Vyhekne keď ho udrie do chrbta. Prakticky tam teraz je len s barmanom.* Hele, fakt tam pustí dačo iné. Však to je hrôza. *Lamentuje a evidentne to nepadá na úrodnú pôdu. Za to keď okolo prechádza ten fešák tak si ho nepokryte prezrie.* Sakra, výstavný kus. *Pozrie na barmana.* Takého volákam do vitríny dať. Každý úchyl by ho očumoval. *Kopne do seba další pohárik.* Počuj ty toho asi moc nenakecáš čo? *Opýta sa barmana. Ten len prevráti oči a leští pohárik.* Tooo som si aj myslel. Tak už tam pusti niečo inééé. Čo máš fetiš na popík? *Rýpe si doňho.* To sem nemôžeš pustiť AC/DC... alebo Kiss? Alebo si nemý? No podľa tej muziky si asi aj hluchý. *Lamentuje tam na barmana. Pravdepodobne ho nevyhodil len preto, že je policajt.*
*Zatne zuby. Thea už začíná mať plné zuby. Ak by nemal postrelené rameno tak by ho spacifikoval a ani by sa s ním nebavil. Takto len prejde ku stolu a zoberie do ruky paralyzér.* Vysu si tie topánky. *Zasyčí naňho ale potom sa jeho zrak stočí na Jesse. A v tej chvíli má chuť mu vymlátiť zuby z pusy. Pozrie na ďalších dvoch policajtov, ktorý tam sú s nimi. A ty teraz na Jesseho pozerajú ako na totálneho pošuka. Obaja si odistia zbrane s gumovými projektylmi. Jack im rukou naznačí, aby zbrane nevyťahovali.* Láskavo se upokojte! OBAJA! *Zahučí na nich.* Ak budeme musieť, bude voči vám podniknutý aj fyzický zásah! *Má už toho plné zuby.*
*Jakmile začne Jesse zvanit drcne do něj tvrdě ramenem a zpraží ho vražedným pohledem.* Drž hubu! Je on vůbec normální? Mám mentálně postiženýho bratra u anděla! Ale jak mu to pošeptá tak jen zavrčí. Ty jsi takový kretén Jesse dostaneš nás do maléru oba. *Povzdechne si a srazí Jacka znechuceným pohledem.* Pokud vím použití hrubé síly na neozbrojeného civilistu je u vás trestný přestupek nebo tak něco... Vždyť se vás snažím chránit... Sundám si boty a vy všichni chcípnete na udušení smradem. *Trvá na svém a zkříží ruce na prsou.*
Myslíš si Theodore, že už nejsme v dost velkém maléru? *Ptá se svého bratra s povytaženým obočím.* Díváte se na mě jako na pošuka... Můžu za to, že patřím do organizace, která se snaží dokázat existenci podivuhodných částí lidského světa? *Podívá se na ty dva poldy a trošku mu naběhne husí kůže.* Dobrá už mlčím. *Dá ruce nahoru ve smyslu, že se vzdává.* Tohle je úplně nejlepší co mě mohlo potkat. Teď bych raději byl ve Městě z kostí v tom žaláři a né tady.
/Aspoň, že Jesse začal spolupracovat./ *Pozrie na Theodora a tvrdo sa mu zahľadí do očí. Znáša tieto povýšenecké floutky.* Ešte mu tečie mlieko po brade. Čo ten môže vedieť o živote. *Pristúpi o krok bližšie.* Tie topánky si vyzujte. Určite vaše nohy nesmrdia ako trojtýždňový utopenec, ktorého vyvrhla rieka. Ale ak budete v tomto pokračovať... mierne stími hlas a zamračí sa ako vrah.* Môžem vám zaručiť, že si medzi tými utopencami nájdete miesto. *Je mu fuk, že vyhrožuje. Nebude sa s ním párať v rukavičkách.* A nemávajte mi tu zákonmi. Pokiaľ viem, napadli ste ma. A za to sa ide lochu. *Povie ľadovo pokojným hlasom a policajti za ním sa ani nepohnú.*
Ty boty mám rád pane policisto, vím že se vám líbí, ale nemůžete mi je jen tak vzít... *Uchechtne se nad tím, že ho napadl.* Kdybych tě napadl vypadalo by to jinak, ty chřestítko. *Ale mlčí a sehne se ke svým botám, jenže on má v jedné stále tu dýku a jehce o ní příští.* Drogové testy? Počítá se opium? *Uculí se a kouká na Jesse.* Kéž by se teď něco semlelo a raziel by si nás tu osobně vyzvedl a sežehl toho otrávnýho civila. *Jeho zbožné přání. Pokusil bych se zdrhnout, ale na to potřebuju stelu, vrať mi mojí stélu civile a dostaneš moje boty. Je to obchod.
Theo... *Špitne ke svému bratru.* Neprovokuj ho. *Upozorní ho, protože vidí, že to nemusí dopadnout dobře. Klidně mi drogový test dejte, já na ničem nejedu. Jsem čistej, možná pak zjistíte, že trpím zvláštním druhem schizofrenie a mám přeludy jako jsou démoni, upíři a tak dál. *Pokrčí nad tím rameny.* Prosím ať se nad náma a naší totální vymatlaností a debilitou Raziel smiluje a pomůže nám ven odtud. Klidně ať z toho mám velký průser ale i tak prosím smiluj se nad námi hříšnými a totálně blbými. *Tak nějak prosí o slitování, kdy tuší že se mu ho nedostane.*
*Nemieni mu to už viac opakovať. Ešte pozrie na Jesseho, s výrazom pokojným ako lotosový kvet.* Dobre. Budem od teba potrebovať vzorku moči. A ty... *Otočí sa na Theodora a už sa s tým nepára. Nastaví ruku s vystreľovacím paralyzérom a na prvom obchode, keď začne Theovi zaberať, dostane voľným rukou dlhý elektrický prúd. Jeden z policajtov zameria na Jesseho zbraň pre istotu ak by sa chcel priečiť. Jack je dobrák od kosti ale aj tak ho chvíľu potrápi. Potom k nemu prejde a vyzuje mu topánky pričom v jednej nájde dýku. Nekomentuje to.* Buď rád, že to dopadlo takto. Ak by som bol fyzicky vymlátil by som z teba tú tvoju debilitu. *Povie mu a odtiahne ho do cely, ktorú potom zavrie. Nechá ho tam ležať na zemi. Jessemu podá kelímok na moč a tiež ho pošle za mreže, ktoré tak isto zamkne.* Môžete ísť, ja si ich tu postrážim. *Povie kolegom a posadí sa pri stôl, pričom si vytiahne krabičku cigariet.*
Jesse... *Zamručí tiše aby mu na chvíli dal pokoj a pak vidí ty dráty sice sebou trhnul ale o moc si nepomohl, jakmile do něj pustil proud měl chuť zařvat ale na to je moc hrdý a zadusil to někde hluboko v sobě. Po zásahu nenašel sílu uškrtnout tomu kreténovi palicí.* Právě kvůli takovým jako on civilové vymřou. Stačí provokovat nesprávný lidi ty idiote.. Prosím Ele zlatíčko udělej si z něj salát nebo co já vím co. *Nechá se odtáhnout, ono mu nic moc jinýho nezbývá a jen si odplivne na Jackovu nohavici.* Kretene v boji jeden na jednoho bych tě vyřídil. *Zasténá, protože jeho svalstvo je skrakované.* Díky bro.
*Kolegovi sa vytratia a Jack s dvoma lumpami ostane sám v miestnosti.* Vy ste obaja neskutočný idioti. *Prehovorí k nim a vyhrabe zo skrinky balenú vodu. Prejde k cele a hodí ju Theovi. Už by mal byť schopný sa trochu hýbať.* Fakt ste rodina. Jeden si hrá na frajera a druhý ti tu vykladá o nadprirodzenu. Kebyže držíte vy dvaja debilkovia huby tak by ste tu ani nemuseli byť! *Začína sa mu zvyšovať hlas. Zapáli si cigaretu a potiahne.* A ty čo si vlastne o sebe myslíš? Len preto, že bojuješ s nejakými démonami tak si frajer?! Však si ešte len decko, ktoré nič nevie. *Pritom ako to hovorí mu vychádza dym z úst. Znovu sa potiahne a vyzlečie si bundu. A potom aj nepriestrelnú vestu. Má na sebe tričko s krátkym rukávom takže na jeho rukách sú jasne vidieť jazvy po rezoch a popáleninách.* V boji jeden na jedného by si nemal šancu chlapče.
Dovolím si nesouhlasit, civile. *Odplivne si a natáhne se po balené vodě a napije se hodně.* Navíc kdo jste vy, abyste soudil, huh?! *Mračí se na něj nehezky.* A pokud se znáte s Jessem a víte co je, zač tak nemělo cenu nás ani zatýkat vy idiote! *Protočí oči a pořád se vrací myšlenkama do Pandemonia.* My máme svý grály a vy zase ty svý. *Odhodí prázdnou flašku a povzdechne si.*
/Jacku, ty si ten dobrý... nemôžeš toho chlapca zabiť./ *Opakuje si v hlave svoju mantru a pokojne dofajčí cigaretu. Nechá ho aby si posťažoval. Ale už len za to, že ho nazýva idiotom by si zaslúžil jednu po papuli.* Už si skončil ty pako? Tak aby to bolo jasné... *Postaví sa pred mreže bližšie k cele.* Pokiaľ by som vás načapal ako prvý, tak by som vás aj možno nechal ísť. Lenže nemienim, kvôli vám dvom idiotom prísť o prácu. Myslíš si, že máš pravdu? Že som idiot, ktorý vás zavrel napriek tomu, že vy dokážete zabiť démona? Idioti ste jedine tak vy, nasávate v bare a potom sa ešte necháte chytiť. To vás nič neučia? *Hovorí pokojne.* Stojíme na rovnakej strane ale pokiaľ sú všetci lovci ako vy dvaja, tak v tom prípade by som mala povolať do NY armádu, pretože s vami tu tie potvory majú voľnú ruku.
/Raziel za co mě trestáš?! Věc se má tak... každý utíkal a ta holka co tá pám byla s námi by tam zůstala sama napospas vám civilům.* Koune se na něj.* Já nejsem takový idiot a srab abych ji v tom nechal. Navíc můj bratr tam měl oslavu narozenin. *Vysvětlí.* Kterou organizoval jeden z těch co se oddělili... mohli jsme to udělat taky ale rozhodli jsme se zůstat. Pokrčí rameny.* A jelikož teď trčím tady tak byste mi aspoň mohl vrátit mobil nebo stélu... *Zazubí se pokojně.* Nemyslím si, že práce civilskýho poldy byla nějak užitečná tedy pokud do sebe vzájemně nepouštíte elektřinu. *Prohlíží si znuděně svoje henty, které jsou TAAAK zajímavé.*
Och, a to z vás robí svätých, že? *Sarkasticky prehodí.* Ak by ste mali trochu rozumu, držali by ste huby a sklopili uši. Potom by ste v tejto chvíli už mohli byť na ceste domov. Lenže keď robíte caviky pred všetkými policajtami, tak sa mi potom dosť ťažko upratuje ten váš nefilimský svinčík. *Zapáli si druhú cigaretu. Tomu chlapcovi sa hodila pokora. Mne je jedno, kto čo organizoval... *Potiahne si a po chvíľke vydýchne dym.* Keď si myslíš, že moja práca je nedôležitá, tak pri odchode ti napakujem z márnice tých šesť mŕtvol mutantov... ty zasran.*
*Jesse udělá to, co je potřeba pro test na drogy.* Tady to máte. *Přísune kelímek v mřížím ať si to klidně Jack vezme.* Pane Portere, proč jste si vybral zrovna to, že jste policejní vyšetřovatel. Co vás k tomu vedlo? *Zeptá se Jesse, tak nějak odposlouchával jejich rozhovor.* Myslím si, že my a vy máme toho mnoho společného. Nám všem jde o bezpečí obyčejných lidí, ne snad? Vy ale lidi zbavujete těch lidských nebezpečí a my těch nadpřirozených. My si prakticky vypomáháme. Kdyby jsme nebyli my, asi máte na stole víc a víc záhadných démonických vražd. *Řekne svůj názor.*
Vidíte, my s Jessem se v moc věcech neshodneme, ale nebýt nás tak New York nemá jedenáct milionů lidí, ale míň. *Zachmuří se.* My bojujeme proti zlu, který tu vždycky bylo a vy proti zlu, který si vaše rasa sama vytvořila... protože civilové jsou pošahaní, chápeme se pane inspektore? Doufám, že nepřemýšlíš o profesi vyšetřovatele bratříčku. *Zasměje se.* Nemáte kafe?
*Pozrie na Jesseho cely. Takmer aj zabudol, že tam je, keď bol tak ticho. Zoberie si kapesník a prejde k cele. Nemieni brať ten kelímok do holej ruky, tak ho prekryje servítkou. Odnesie to bokom. Na expertízu sa mu to nechce posielať, ale bude musieť. Ak by do toho niekto rýpal, Jesseho otázka ho vlastne prekvapí a odrazí sa mu to v tvári. Povzdychne si nad obomi a strelí pohľadom k Theovi. Lenže to, že bojujete proti zlu, ktoré je tu odjakživa, vám nedáva právo nedodržovať zákony. *Potom sa trochu zamyslí a pozrie na Jesseho.* Chcel som pomáhať Jesse. Tak som šiel k FBI. Nejako som sa rozkecal. *Ticho sa uškrnie a spomenie si na svoju bývalú prácu.* Možno... u CIA je takýchto divných prípadov veľa, až ma to núti uvažovať nad tým, že asi svoju prácu trochu flákate. *Dofajčí cigaretu a chvíľu uvažuje. Pritom sa pozrie na ten fľašec na nohaviciach.* Možno ak by si ma nepopľul, tak by som ti tú kávu spravil.
*Rozesměje se ale teda pořádně nahlas a sedí na zemi a směje se jako magor, skoro jako joker.* My že to flákáme slyšíš to bráško? Uvědom si četníčku, že nás nejsou miliony jako vás, jsou nás statisíce a démonů jsou miliardy. *Kouká se na něj a fingovaně si utře slzy.* Jsme až moc smrtelní a je nás čím dál míň. Zato vy naprosto nepotřebná a neužitečná bytosti se množíte jako na běžícím pásu. Mám nějakou slabší chvilku, jenže on je tak nasrávající. *Podrbe se na zátylku a koukne na flustamec.* Pěkná práce, to víte vychrlal jsem to až z paty.
My dodržujeme své zákony, no i když ne dostatečně, jinak by jsme asi nebyli tu. *Trošku se ke konci odmlčí. A překvapí ho překvapený výraz muže.* No vidíte a my taky chceme pomáhat. Myslím si, že kdyby jste strávil jeden den u naší kůži nic vám divnýho už nepřijde. *Pouchchtne se.* V poslední době je to trošku složitější. Opravdu nejde zabít démony a jít, jsou tu další různé faktory, co celé dění ovlivňují a nedovolují nám pracovat, třeba jak řekl Theo, je nás prostě strašně málo, skoro každý den umírá více lovců jako jsme my a klidně ve stejném věku jako jsme my. *Dá za pravdu Theovi.*
*Pozrie na Thea ako sa tam smeje a zapálí si ďalšiu cigaretu. Pritom počúva Jesseho. A vôbec sa mu nepáči tá časť o neužitočných bytostiach.* Tak pokiaľ sme tak neužitoční chlapče, tak načo nás vlastne chránite? Vyserte sa na to. Nechajte nás povraždiť. Nebudete mať aspoň robotu. Pokiaľ ti tak ľudia vadia, načo to robíš? *Opýta sa ho. Nechápe tú jeho nechuť. On osobne by nedokázal robiť policajta, keby sa mu hnusili ľudia. Pozrie na Jesse.* Kroť si brata inak dopadne zle. *Poradí mu.* Mám vás ľutovať? Je to vaša práca a predpokladám, že ste odjakživa vychovávaný v tom, že bojujete proti zlu a smrti. Aj keď je to v tomto veku nespravodlivé. Umierať mladý. A myslím Jesse, že ak by si zažil jeden deň v CIA, v oddelení kde som pracoval, tak by si nemal ani chuť žiť. Ja som ju rozhodne nemal keď som z tade odišiel.
Máte pravdu, civil rád nemám, pohrdám jimi, ale jak říkáte chránit VAŠE zadky je NAŠE práce a proto to děláme. Proto nás Raziel stvořil, nejspíš si to nahoře někdo přál. *Mykne rameny a podívá se na něj zkoumavě.* Každý něco zažil a né zdá se mi to nespravedlivé. My jsme hrdí, že můžeme umírat v boji a né na stáří. *V očích mu planou neposkvrněné jiskřičky boje, jediný okamžik kdy se cítím opravdu naživu. Nebo s Ele v Pandemoniu, ale to je jiný také nám neříkejte, že se na to máme vysrat, kdyby jsme to udělali, tak už tahle planeta dávno okupovaná démony a nebyl by tu žádnej život. Vy tomu říkáte globální katastrofy a my zase že by tu planetu posedli démoni... a kdyby jo vymřeli by i podsvěťani a těch mi záleží, nebylo by nic jen pustina jako na mnoha jiných dimenzích.
Já civily taky nemám rád ale snesu je. *Pokrčí nad tím rameny.* Asi tak jak říká Theo, někdo se nemohl dívat na to jak váš svět okupují démoni tak proto řekl Razielovi, ať s tím něco udělá... *Prohrábne si své splihlé vlasy.* Je sice pravda, že jsme hrdí na to že umíráme v boji, ale zase v pětadvaceti umírat nemusíme. Proto tu je občas důvod, že některé dívky jsou matkami už v patnácti... A nikomu to z nás nepřijde divné, protože umíráme max ve třiceti... *Zase něco řekne mimo téma.* Já se taky tak cítím. *Souhlasí s Theem.*
Mám vám za to bozkávať tie vaše zadky? *Vystrelí na nohy a urobí pár krokov k nim.* Tak ja vám poviem novinku. Každá práca, kde niekomu zachraňujete rite, je nevďačná. Nikto za vami nepríde a nebude vás nosiť na rukách. Narodili ste sa ako lovci, prijali ste čo ste, tak sa netvárte ako vás kurva otravuje, že musíte chrániť ľudí. Sú vám milejší podsvetania? Okej, tak si to povedz tomu svojmu Razielovi a bež si chrániť ich. *Ešte strelí po Jessem pohľadom. Je vytočený do biela a tak zahasí polku cigarety rovno do stolu.* Mne je jedno ako žijete. Keď sa chcete pohybovať v našom zasranom svete, tak sa budete správať podľa pravidiel. *Otočí sa k podpätku a pochoduje preč z miestnosti, ale ešte sa na nich otočí.* Zajtra vám dovolím si zavolať, aby pre vás niekto došiel. Pretože bez zákonného zástupcu alebo nejakého vedúceho či čo to tam máte, vás von nepustím. Dobrú noc. *Vypne svetlo a nechá ich v absolútnej tme.*
A už je zase nepříjemný. *Zahuhlá si pod nosem a celou dobu mlčí.* No ale problém je, že my si to nevybrali, vy to, že budete pomáhat, jste si vybral. *Stále mlčí a poslouchá co říká Jack. Snaží se hodně držet hubu, aby ho nenaštval ještě víc.* Budem muset zavolat madam Hawkstone, víš o tom že? To bude takový průser ještě. *Špitne k Theovi.* Naschle. *A myslí, že tuší co si pomyslí Theo: shořte v pekle. *Pouskíbne se nad tím a snedne si na zem a snaží se nějak usnout.*
*Jesse sedí na podlaze a tupě hledí přes mříže, jako kdyby čekal nějaké spasení.* Co jsme to udělali zase za blbost? Za tohle nás všichni v Institutu sežerou s chlupama. *Lehá si na zem a rukama si podepře hlavu, aby nenarazil do podlahy. Otočí se na svého bratra.* Jak se ti spalo v cele bráško? *Zazubí se a zahledí se do stropu.* Všechno jsme posrali, uvědomuješ si to? Zbaví nás run a budeme žít jako civilové jako my by to ani tak nevadilo mě jde spíš o to že už nebudu prakticky nefilim... *hledí do stropu a nahlas přemýšlí.*
*podívá se na něj a pobaveně se uchechtne* nevím jak ty ale aspoň já na hrudi chlupy nemám budu jím víc chutnat *pronese sarkasticky a povzdechne si* to bys jim začal vykládat o nefilim a světě stínů... a byla to tvoje oslava narozenin, navíc nemůžeš mi dávat za vinu když někoho nakopnu... nemá na mě šahat... osobní prostor a spalo se mi náramně *uculí se* ta podlaha je hrozně pohodlná, ale co spal jsem už v horším *má nějak dobrou náladu*
Musím přiznat, že já chlupy na hrudi taky moc nemám. Tak víš co, puberta ještě nedorazila. *Zasměje se a nahlas si povzdechne* Ale budou mě mít za blázna, ber to pozitivně, ty kopeš policistu a já jsem blázen a nebo na drogách. *Zasměje se znova.* Mě se taky spalo dobře, ta tvrdá, studená podlaha určitě prospěje našim ledvinám a páteři. *Usoudí a hledí dál na strop.* Co budeš dělat jestli nás zbaví run? *Otočí se na bratra.* Já... asi si najdu nějaký byt, budu pracovat jako nájemný vrah, protože s tím co umíme a co jsme trénovali *zasměje se*
/jako bys mi četl myšlenky bratříčku/ já osobně si nemyslím, že nás zbaví run, ale nějak určitě potrestají... chci říct je to můj první přešlap v New Yorku *pokrčí rameny a zasměje se nad jeho poznámkou o ledvinách* nic co by runa iratze nespravila bráško /navíc mě to je jedno/ a jo taky bych byl nájemný vrah a bydlel nejspíš s tebou jinak by mě ten pán četníček hodil někam do sirotčince dyž u nich nejsem dospělák
Tohle je můj minimálně čtyřicátý přešlap. *Řekne nějaké číslo, které by mohlo být podobné tomu kolik průserů už provedl.* Většina nájemných vrahů je o dost starší než my dva, tak budeme dělat třeba striptéry, postavy na to máme. *Hodí další povolání, který by mohli dělat.* A nebude mi vadit, když budeš se mnou žít v jednom bytě.
*ten se rozesměje ještě víc a průikvuje* to víš striptéři a alterego jako zabiják *uculuje se* kdybysme se svlíkali v pandemoniu možná by za náma chodila Ele /i když nevím jestli bych se raději svlíkal před ní nebo ji, já vím, že by ti to nevadilo přirůst jsem ti k srdíčku ale můžu mít osobní otázku?
No dobrý nápad ale tak nějak oboje povolání jsou tak nějak noční... Budeme to muset střídat hele... *rozesměje se.* A nebo uděláme ze sebe krevní banky pro upíry, to můžem dostat tučné zaplaceno. *Navrhne další příjmy a zasměje se.* Povídej a ano přirostl mi k srdci.
*uchechtne se a prokřupne si krk* jo jen kdyby tam chodil i jack tak by mě zaťal za dětskou pornografii a já by strčil jazyk až do krku *znechuceně se zašklebí* no chtěl jsem se zeptat proč jsi Graace skoro useknul hlavu *koukne se na něj opatrně ale zajímá ho to není to pro lovce moc typické, že by se mýdlil takhle*
Jen jsem řekl, že mají mez sebou jiskření, stejně jako ty a Ele. *Prohrábne si vlasy. Jeho otázka ho zaskočí, protože on sám netuší proč to udělal.* Já nevím. *Přizná a koukne do podlahy.* Ona... mě prostě naštvala, já fakt netuším, proč jsem to udělal. *Zakroutí nad tím hlavou, protože opravdu nechápe své počínání.* Ale teď toho lituju, nemysli si že jsem úplné monstrum.
já si to nemyslím spíš mi přijdeš neškodný jako mixér dokud se do něj nerozhodneš strčit prsty *pokrčí rameny a povzdechne si* jiskření... jiskření jenže u ní to nejde vypnout je na to až moc sexy takže budeme stripteři nájemní vrazi s podivnýma metodama *uzavře to*
No tak teda děkuju, ale spíš mixér který je neustále zapnutý. Vypnutý ti nic neudělá. *Podotkne.* Jo souhlasím, myslím že se tady v tom případě budeme častěji. *Zasměje se a jde k mřížím a hledí jestli nejde někdo kdo by je vysvobodil.* /Prej jako mixér, jo to souhlasí.../
*Rázuje smerom ku celám. Dneska mal skutočne zlý deň. Bol zavolaný k dvom prípadom. V jednom sa jednalo o muža, ktorý zastrelil svoju rodinu a v druhom zas matka utopila svoje dve deti.* /Je to divné. Vážne... možno by som mal zavolať niekomu od CIA. A to že si to ani nepamätajú./ *Uvažuje nad tým v duchu. V ruke má zložku s Jesseho výsledkami, ktoré sú vlastne úplné čisté. Na sebe má tmavomodrý oblek a bielu košeľu. S trhnutím otvorí dvere a vojde dnu.* Dúfam, že ste sa vyspali. *Prehodí k ním ale znie to unavene. A kto by vlastne bol veselý ak by bol pri tom ako sa do čiernych pytlov dávajú mŕtve detské telá. Pevne zavrie oči a nasilu vytlačí tieto spomienky z hlavy. Potom sa prejde k obom lovcom.* Dal vám niekto telefón na to aby ste si zavolali? /Mala to spraviť Judith ale ani neviem či tu bola./
no jak se tak koukám taky by vám prospěla noc v cele četníčku *zamrká na něj vesele, protože vidí jak je unavený* aspoň by jste se pořádně vyspal huh? já se klidně posunu a zazpívám vám /z toho by měl spíš noční můry/ a abych vám odpověděl tak ne nikdo tu ani nebyl *pokrčí rameny* ale i tak jediný komu bych zavolal by byl nejspíš Jesse *loupne po něm pobaveným pohledem* jaképak hrozivé představy vás pronásledují co? *vidí jeho výraz, ale vůči němu je trochu zahořklý*
Dneska jste se nějak vyfikl ne? Pro nás? *Není to tak, že by si rýpnul spíš to bylo myšleno jako kompliment.* Zase náročný den? Jak se tak koukám, moc jste nespal. Potřebujete kávu? Pokud se odtud dostanete rychle a přežijeme náš trest zvu vás na kávu. *Pousměje se na bratra, s tím že to nemyslí vážně.* No nikdo tu nebyl a navíc neměl bych ani komu zavolat. Já bychom správně telefon neměli vlastnit a ty starší to celkem dodržují, ti mladí jako my ani moc ne. *Pokrčí nad tím rameny a dle blíž ke mřížím a chytí se za ně.* Nepotřebujete antidepresiva nebo tak něco? Znám jednu čarodějku a ta dělá výborné čaje na úlevu a na klidné spaní. *Usměje se zářivě.*
Nie, diky. Mne moja posteľ vyhovuje, ale je pravda, že v nej moc času netrávim. /Lebo väčšinou zaspím v tom poondiatom kresle v kancli. Maj by som doma povysávať./ *Hodí zložky na stôl a pozrie sa na svoje oblečenie. A potom na mladíkov.* Takto chodím normálne. Potom sa začne prehrabovať v krabici kde majú obaja veci a vytiahne Jesseho telefón a odnesie mu ho. Potom prejde ku skrinke a vytiahne dve fľašky vody a každému dá jednu. A celú dobu sa pritom mračí.* Mal tu niekto s nimi byť. *Stále si nemôže zvyknúť na to aký holubník tu je.* Náročný deň. Okrem tých mutantov si v ravel, že lovíte aj démonov. *Pozerá na Jesseho a oprie sa o stôl, prekríži si ruky na hrudi.*
*pozoruje ho a jemu se obleky moc nelíbí on raději zbroj lovců* Kdy mi vrátíte moje krásné boty? *andělsky se usměje a protahuje se v cele a pochoduje jako šelma... je bosky takže jeho kroky jsou skoro neslyšné* a kdy nás pustíte? *jeho se nikdo na nic neptal a tak ani neodpovídá, nechá to na bráškovi* ale kávu bych si dal *vezme si od něj vodu a stejně jako včera ji celou vypije a láhev hodí do kouta k té první*
Já vůbec nevím, komu zavolat brácho, strašně málo lovců má mobil. *Zamračí se, když dostane telefon a vodu. Vodu si otevře a napije se z ní.* Káva nezní vůbec zle, to máš pravdu. *Odsouhlasí s Theem.* No my lovíme převážně démony, teď démony i mutanty, ti jsou zrovna novinka v tomhle šíleném světě. *Pokrčí rameny.* Proč se ptáte? *Zeptá se příjde mu to trošku podezřelé.* A tohle neberte teď nijak zle ale zajděte si k té čarodějce... Nebojte, ona je fakt dobrá a nestojí moc. V peněžence mám vizitku. *Poradí mu, protože se Jessemu zdá že má neustále špatnou náladu z práce.*
Svoje boty dostaneš, až keď pôjdeš von. A von obaja pôjdete až si pre vás niekto príde. *Trochu sa zamračí.* To je celkom divné, že väčšina nemá mobil. *Počúva čo mu Jesse hovorí a nad jeho pokusom s nejakou čarodejkou mávne rukou. Váha či mu to má povedať. Je to predsa len floutek ale zas... možno s tým môže niečo spraviť.* V poslednej dobe je veľa prípadov vrážd. Väčšinou nejaký člen rodiny zabije svojich príbuzných. Jediné čo ich spája je to, že si svoj čin nepamätajú alebo vravia že ich niečo donútilo to spraviť. /Nehovoriac o tom, že niektorí sa obracajú už aj na exorcistov./ *Postaví sa a obíde stôl, aby sa mohol posadiť do stoličky.* Ešte stále ma serie ten flusanec...takže žiadna káva nebude.
tak četníček se nám urazil kvůli flustanci *zavrtí nevěřícně hlavou a dál pochoduje po cele* a co kdybys zavolal rovnou do institutu bráško? *protočí nad tím očka* v knihovně je přece jeden funkční telefon, pamatuješ? /bože ty jsi ale natvrdlý/ prosím četníčku alespoň picolo *ale jak zaslechne o čem mluví tak první co ho napadne jsou bohužel upíři, ale nechá si to pro sebe bylo by to přece proti dohodám a to by jim ještě zcházelo.
A co my s tím? Možná démoni posednou někoho ale to se nestává tak moc často, víly? Možná to je i víc pravděpodobnější. Víly si totiž umí hrát s lidskou myslí a dokážou vás donutit k čemukoliv. A nebo upíři ale to je taky málo pravděpodobné. *Přemýšlí nahlas o tom co by to mohl být.* A mě kávu nedáte? Já vám na kalhoty neflusl. Já jsem hodnej, jako andílek. *Uculí se.* Rád bych vám nějak pomohl... *Pokrčí nad tím rameny.* No mohl bych zavolat ale tak nějak mám úplně vyšlahanej mobil, kvůli čemu to asi tak bude, kdyby celou noc zapnutý? *Zamračí se.*
Chlapče...ešte raz ma nazvy četníkom a dám ti ďalšiu šlehu z paralizéru. /Alebo ti rozkopem ksicht./ *Povzdychne si a dá si ruky za hlavu ale pritom pohybe ticho sykhne. Počúva o čom Jesse hovorí a predsa len mu pripadá trochu divné. Rozprávať sa o takých veciach.* /A možno mi preskočilo./ *Viac to nekomentuje. Čo on môže robiť s vílami alebo upírmi.* Káva sa dnes nepodáva. Smola chlapci. *Potom pretočí oči pred Jessemu aby mu zobral mobil a ukáže ku stene kde je pevná linka.* Tak si zavoláš odtiaľ. *Odomkne celu a Jesseho odvedie k telefónu.*
*zbožně si přeje aby Jessemu znovu přeskočilo a on mu nakopal toho xichtíka a zdrhnul* /to by byla teď pekelně dobrá zábava/ *má své hříšné myšlenky a na možnost rány elektřinou se ošije...* odlož ty svý hračky, pusť mě odsud, vrať mi boty a pak se vytahuj, četníčku /pomyslí si hořce a pro zábavu začne lahvema třískat o mříže*
Víte, že bych schopný vám dát přes držku, že ano? Mám výcvik, který jste určitě neměl ano vy na policejní akademii nebo kam se to chodí. *Zahuhle si pod nosem. A na pevný lince vytočí číslo do institutu. Pár minut tam u toho je tak stojí, že by se někdo uráčil vzít telefon? Ne, nikdo nic.* Mohl bych něco udělat ale nechci další problém. *Musíte mi stát hned za zadkem? Je mi to celkem nepříjemný.* Otočí se s telefonem u ucha na Jacka. Pak se otočí na Thea, a v oči mu vidí ten samý nápad co napadl i Jesseho.* Vím na co myslíš, ale nevím jestli to chci udělat... Víš co, nechci mít ještě větší problém před tím. *Tak nějak mu odpovídá v hlavě, telefon vůbec nic.* Nic, neberou to. *Zakrojí nad tím hlavou a telefon pokládá.* Můžem to zkusit ještě později? *Zeptá se a přitom se otočí na Jacka, nechť se ho pokusí loktem celkem velkou silou bouchnout do žeber. Moc dobře ví, jak bolí žebra když do nich někdo
*Zamračí sa na jeho pohľadom, aby radšej nič neskúšal.* Na policajnej akadémii je výcvik o ničom. Ale u FBI a CIA je to už o niečom inom. *Povie mu potichu, nie je hluchý tak ho počul šomrať. Hlavne keď je tu také ticho. Čaká kým dovolá a na jeho poznámku len urobí krok späť aby mu dal priestor. Ale je dostatočne blízko pri ňom. Takže ucíti ten silný drganec do rebier, ktorý je dosť zabolí. Len stisne čeľusť a schytí ho za ľavú ruku a mykne ním. Urobí krok aby ho rýchlo obišiel takže mu ruku vykrúti za chrbát.* Tak to skúsiš neskôr. *A odvedie ho do cely kam ho zavrie.*
*Jesse tříská těmi láhvemi do mříží a viděl Jesseho pohled* /udělej to bro, nebuď srab notááák/ *posílá mu nazpátek a dál tříská, vidí jak se Jesse otočil a baam* wohooooo *zavýská a udělá si vítězný taneček jako malé dítě, ale nesnáší být někde zavřený jako zvíře, je pak znuděný a hyperaktivní, což vysvětluje ten rachot s lahvemi* /do něj bráško ukaž mu zač je toho loket... zastřel ho tou elektřinou ať ochutná vlastní medicínku/ *podporuje mentálně brášku a uculuje se pěkně* /četníček bude mít bebí/
*Jesse jen sykne, když mu vykroutí ruku a dá mu ji za záda.* Mýlíte si, že tohle bylo všechno? *Ptá se s povytaženým obočím. Vší silou se hopatou kopT do holení kosti, dvakrát ho silně kopne. Když tak nějak usoudí že je policista celkem oslabený snaží pruce otočit aby se dostal s jeho spárů. Taky se mu sí pousmát nad radostí v Theových očích.* Půjdem ven co nejrychle, že? *Mrkne na Thea.*
*jen přikývne a pozoruje ten bídí fight* /škoda že jsme s jessem nevyrůstali spolu mohli jsme se mydlit o sto šest/ *pomyslí si a je to pravda on neměl brášku se kterým by bojoval a cvičil, měl jen výborné učitele kteří ho vůbec nešetřili za což je rád* /doráž ho bráško vím, že na to máš ukaž že nejdeš jen po holkách a odrovnej ho/ *přeje si av očích má podivně temně jiskřičky, ale taky radost že se něco pořádnýho konečně děje, věděl že ho bráška nezklame*
*Tak nejdřív doufá, že nebude Jesse robiť problém ale jeho nádeje sú rozmetané prudkou bolestí v nohe. A potom ešte ďalšie kopance.* /Zasraný zmrd./ *Cíti ako sa mu vyvliez z ruky. Hodí po Jessem vražedný pohľad a urobí krok späť. Noha ho slušne bolí. Vyzlečie si sako a hodí ho bokom, aby mu nezavadzalo.* Ako chceš Jesse. *Precedí skrz zuby. Ruky dvihne tak aby ho mohol riadne udrieť a urobí k nemu krok. Naznačí úder rukou ale kolenom vyrazí na jeho rebrá v riadnom kopanci.*
*sykne za brášku a vystrčí ruku z cely ve snaze chytnout Jacka za tričko a tresnout s ním o svou celu* /proč bych bráškovi nepomohl žejo../ *snaží se zároveň pozoruje aby mu náhodou jesse neb jack nezlomili ruku jak se tam blízko metají, prsty zahákne do jeho košili a snaží se s ním prudce trhnout* /jen doufám, že ho tu nesvleču označili by mě za homosexuála/ *ušklíbne se hezky*
Ouu pán si vyslékl sáčko, tohle bude ještě zajímavý. *Řípne si postaví se do bojového postoje jako kdyby měl výcvik.* Měli jste nás nechat jít už včera večer, měl by jste mít problém s náma. *Pak ucítí bolest v žebrech ale nic si z toho nedělá ani nesykne.* /Pěstí jen pěstí./ *Jesse se pokusí zopakovat ten samý chvat jako Jack ale byla to je léčka. Padne na záda a překulí se u toho se pokusí Jackovi podkopnout nohy s tím že ho chytne za kotník a on sebou šmikne na zem.* Theo ty jsi mi teda řádná podpora, vidím jak jsi nadšenej. *rýpne si do bratra*
*Naštvaná, tak ako dlho nebola vchádza na policajnú stanicu spolu so synom. Nič nehovorí, pery ma zovreté do úzkej linky a kabát si v pästiach drží tak blízko tela až a biele háky.*/Parchanti jedny nevychovaný./ *Premýšľa celou cestou na stanicu a dýku v čižmách cíti až na koži, ako by ju najradšej do niekoho, či do niekoho hodila. Na recepcii sa ticho opýta na tých dvoch a bez ďalšieho slova ide smerom ktorým ju pošlú. Pohľad aký sa jej naskytne jej takmer privodí infarkt, mŕtvicu, vredy a žalúdočné kamene naraz.* /Anjel stoj pri mne lebo sma skončím za mrežami, pre ich vraždu./ Dobrý podvečer. *Povie dostatočne nahlas, aby ju všetci počuli. Ma sto chutí syna poprosiť, aby ju držal. Takáto vytočená snáď nebola nikdy.*
*Chystá sa mu uštedriť ešte jednu ranu ale to už sa Jesse prekulí a podkopne mu nohy pričom cíti ako ním Theo trhne. Padá k zemi ale ešte využije to, že je Jesse nekrytý a riadne ho kopne do ksichtu. Zachytí sa Theových mreží, aby sa nerozpleskol na zem a chystá sa postaviť aby ubalil jednu aj tomu druhému spratkovi. Lenže to sa miestnosťou ozve ženský hlas. Jack sa teda postaví na nohy ale pohľadom prevŕtava Theodora. Potom sa pomaly otočí na dvoch návštevníkov. Ani im nič nepovie, obzrie si ich.* Prišli ste si pre tento odpad?
*prohlédne si zaraženě dva příchozí, nikdy je ještě neviděl* /sakra ti vypadají až moc úředně vyoadá to že z toho bude průser jako hovno/ *stáhne ruku k sobě ale je rád že se mu podařilo ho strhnout a na to za jakýho superhrdinu se považoval teda nevypadá/ dobrý den *zatváří se nevinně jako andílek a úsměv mu na rtech i tak zůstává* jste tu pro nás? /konečněěě už jsem se tu nudil/
*Jesse si myslí, že má vyhráno ale pak ještě schytá ránu do ksichtu.* Do háje. *Zaupí a chytí se za nos. Pak uslyší hlas madam Hawkstone* /Do hajzlu po druhé./ *Pak uslyší ještě Caleba.* /Do hajzlu po třetí, teď jsme oba dva v hajzlu. Co s náma udělají, tohle nedopadne dobře. Ale myslím si, že by nás neměli nechat zbavit run - nefilim je málo a když je teď válka... No jo to je další věc vybral jsem si nejlepší čas dělat bordel. Ale mohli by být v tomhle schovívavější./ *Přemýšlí a pokusí se vstát. Utře si krev z nosu, která mu celkem valí.* Brácho jsme v háji, tohle je mentorka a její syn. *Šeptne k Theovi.*
*Všimne si úsměvu na Theodorovej tváry príde k nemu bližšie a takmer až zavrčí.* Neusmievajte sa, nemáte prečo a máte jediné šťastie, že narozdiel od vás mám úroveň a nenechám vás do konca života neschopného pohnúť ani jedným svalom na tváry. *Povie mu nízkym hlasom, ktorý sľubuje, že ešte jedno slovo a neskončí iba pri tomto a tak, aby ju obaja počuli. Pozrie na Jacka a tiež mu podá ruku.* Bohužiaľ áno. Ako povedal môj syn, staráme sa o deti, ktoré to tak trochu, veď viete, nemajú v hlave poriadku. /Týmto by nepomohol, ani samotný Anjel ani Boh./ *Povie mu potichu a odkašle si.* Tak čím sa týmto dvaja previnili a čo musíme urobiť, aby sme ich odtiaľ dostali, ak je to ešte vôbec možné? *Opýta sa ho a rýchlo mrkne na hodinky. Schôdza ma začať každú minútu a ona je tu.* /Do pekla aj s týmto./
*Príjme ruku od Caleba a potrasie mu ňou. Na pozdrav len kývne. Tak isto príjme ruku aj od madam. Podľa Jesseho reakcie usúdi že sú to asi nejaký nadriadený.* Takže pestúnska opatera pre slabomyseľných? No, v tom prípade by ste mali Jessemu zašiť hubu. Nie je normálne, aby pred policajtami hovoril o démonoch a ako ich zabíja a podobne. *Pôvodne si to chcel nechať pre seba a nerobiť mu nejaký problém. Lenže ho nasral tým kopancom.* Musel som kvôli tomu robiť aj testy na drogy a to viete. Všetko sa zaznamenáva. *Na chvíľu sa odmlčí ale potom pokračuje.* Nebude to len tak zatutlať. Tiež by ste mali popracovať na ich správaní, pretože ak by spolupracovali dá doraz na posledné slovo mohlo to celé prebehnúť v tichosti a už by ste ich mali doma. Lenže bohužiaľ... *Postaví sa a prejde ku zložkám. Otvorí ich a potom zaklapne. Vie čo tam je.* Boli zatknutý za prechovávanie zbraní v nočnom klube a Jesse aj za nedovolené pitie alkoholu. Tak isto obaja dostali
Tak isto obaja dostali pokutu za to, že nemali pri sebe doklady a Theodor by podľa správnosti mal ísť pred súd za napadnutie polície. To vlastne v tejto chvíli hrozí obom. *Narovná sa a ruky si zloží na hrudi.* Takže na to aby ste ich odtiaľto dostali potrebujete moju dobrú vôľu, ktorú akurát nemám.
*Podívá se na dorašený ksicht Jesse.* /Jessovi rozbiju hubu sám, mojí matku nikdo nebude nervovat./ *Mračí se směrem k nim, zatímco naslouchá matce.* /Snad to bude jen o nějaké kauci a vypadneme. Ohledně zadržení ani moc nevím, jak to tady funguje./ *Rozhlédne se po místnosti s nakrčeným obočím. Při zmínce Portera o zašití huby se snaží potlačit pobavený úsměv. Neúspěšně.* Rozumím. Tyhle děti mají trochu jiný styl komunikace. Démoni, pohádky, to všechno je takový ... jiný ... druh komunikace. *Snaží se je z toho vyvlíknout, ale spíše více obhájit a uchránit svět stínů. Se seriozním pohledem naslouchá strážníkovi a nesouhlasně zakroutí hlavou, protože ho matka nepodporuje.* Máma by teď mohla zahrát scénku zhroucení a třeba by je propustil. *Koutkem oka se na ni podívá a raději nadhodí něco jiného.* Strážníku. *Odkašle si a začne matku hladit po zádech.* Stalo se to úplně poprvé, sám si to nedovedu vysvětlit. *Zkouší to jinak a přistrčí matce nejbližší židli, aby si se na ten výčet přestupků raději posadila.* /Ty vole. Já bych je tu nejradši nechal, ale co mám dělat./ Je ti dobře? *Bere ji za ruku a upře pohled do jejích očí, aby to začala hrát s ním.* /Dobrá vůle? Nestačí už, že se staráme o psychicky narušené a ještě schytáváme za ně soud?/
*pozoruje tu scénku a jak na něj promluví tak zbledne jako stěna* /jen to ne madam nevím jak/ *zaujatý v mysli a koukne se na Jesse zaraženě* Pane strážníku bratr vám přece říkal že trpí vzácným druhem schizofrenie *řekne opatrně a pak se koukne na Caleba jak jí popostrčil k židli* ta ženská mi nahání hrůzu, ale musím uznat že ten kluk je docela mazanej. jsme moc problémový děti jessi *špitne k němu a posadí se na zem do tureckého sedu, fakt by už rád vypadnul*
*Ke opření o stěnu a pomalu s ní splývá, každou sekundou co všichni mluví víc bledě.* Ano, já jsme vám to říkal, mám na to i papíry a beru prášky. Že ano madam? *Podívá se na žesu, která si sedá. A sám si myslí, že asi brzo odpadne.* Já vím brácho, ale my za to nemůžem nevzal jsem si prášky. *Pokrčí nad tím rameny, hraje to a snaží se.*
Hovoril o démonoch? *Opýta sa prekvapene a okamžite na dotyčného pozrie.* /Pre Anjela! Samozrejme že mu to povedal. Každý iný by myslel na tento./ *V hlave jej to šrotuje ale keďže policajtové rozprávanie neskončilo a je toho viac, je toho na ňu v tej chvíli veľa a tak sa posadí na stoličku ktorú jej posunie syn. Všimne si jeho pohľadu a najradšej by mu dala pusu na čelo. Roztrasene sa nadýchne a kúsne do pery.* Nie, nie je mi dobre. Boh stoj pri mne, tie deti mám rada, ale. *Zas si povzdychne a zavrtí hlavou.* Pozrite sa na to, tie zbrane sú rodinné dedičstvo. Mali k ním prístup mohli si ich požičať a všetko, ale teraz je naše rodinné dedičstvo tu, na polícii. A viete čo je najhoršie pán strážnik? *Opýta sa ho a popotiahne.* Tieto ich nezmysli o démonoch a záchrane sveta už nahovárajú aj môjmu najmladšiemu! *Povie mu zronene sa oprie sa o stoličku.* Hovorila som manželovi, zober to dievčatko *Pozrie naňho.* Malí sme len samých chlapcov, ale to ste vy muži. Nás ženy sa bojíte, nie to mať viac ako jednu v dome. *Odmávne to rukou a na chvíľku sa odmlčí.* Prosím vás, viem že to bude ťažké, ale odpustite tento krát. Môj manžel by sa zrútil, ak by som ich tu nechala. Ma slabé srdce. *Rabka slabo a dúfa, že to zaberie.* Dáme ich do liečebného centra, aby sa to neopakovalo, sľubujem! *Povie mu a dúfa, že to zaberie. Musí ísť na tu schôdzu.*
vyvedie ho von a potom mu z ničoho nič uvalí poriadnu ranu do ksichtu. Len tak pre potešenie. A potom počká kým odídu. /Za dnešný deň mám nefilimov plné zuby. Dúfam, že si ich tá žena prevychová. Lebo inak ani Boh nás nezachráni./
*Vojde dnu a ani sa nerozhliadne po bare. Rovno prejde k pultu a posadí sa. Zloží si kabát a je mu jedno, že rovno na oči vystavý ramenné púzdro so zbraňou.* Wiskey. *Povie barmanovi a čaká kým mu naleje. KeĎ pred ním pristane pohárik rovno ho do seba kopne a zamračí sa. Rukou naznačí, že si dá ďalší. Barman mu ho teda doleje a tentoraz už si len odpije, aby si vychutnal jej chuť.*
*Přichází do baru, kde ji potkala poprvé, když přijela do NY.* /To si děláte legraci, že ani tady není./ *Pomyslí si podrážděně, když ji nikde nevidí.* /Snad už se vyhrabala z toho svého depka režimu, protože to byl vážně děs, takhle se zhrotit./ *Potlačí pohrdání.* /A to jsem chtěla vyřešit, jak to uděláme s těma dvěma, dostala jsem úžasně šílený nápad./ *Spokojeně se ušklíbne a nadechne se, přičemž se zadívá k baru.* /Civil v baru podsvětanů? Hah, to je vždycky k pokukání./ *Jelikož nemá nic jiného na práci, zamíří k baru, kde si k neznámému přisedne, v uších jí zní tlukot jeho srdce.* /Ah, tak lákavé./ *Vymění si vražedný pohled s vlkodlakem.* To co obvykle. *Mile se usměje a ví, že to ho naštve ještě víc, ale přistane před ní sklenka krve.* /Heej, co si může myslet civil, že to je? Hmm, nějak o tom ztrácím ponětí, třeba džus./ *Nezaujatě si upije a má co dělat, aby se nezašklebila.* /Jasné, zvířecí./ Snažíte se něco zapít? *Optá se, ale dívá se do prázdného baru, přičemž si přehodí nohu přes nohu. Na sobě má džíny, triko s krátkým rukávem a koženku, aby se neřeklo.* /Hej, divím se, že ta ten večer na hřbitově přežila./
*Všimne, že si k nemu prisadne žena. Ale veľkú pozornosť jej nevenuje. Znova si odpije a položí pohárik. Jej otáz ho donúti sa na ňu pozrieť. Krásna, mladá žena, s blond vlasmi.* Áno...blbý deň v práci. *Pozrie sa čo si objednala a radšej zavrie oči a zatrepe hlavou.* /Asi mi z toho prípadu preskočilo keď mi to príde ako krv./ *Napadne mu a trochu sa rozhliadne. Všimne si, že neĎaleko od neho je popolník tak si ho pritiahne. Vytiahne si cigarety značky Marlboro a zapáli si ich obyčajným modrým zapalovačom. Privrie oči a vdýchne dym, aby po chvíli mohol vydýchnuť. Znova zoberie pohár a teraz už jej obsah dopije a znova naznačí, aby mu barman dolial.*
*Pozvedne obočí a přelétne ho pohledem.* /Hmm, zbran, vážný výraz, možná policista a nebo naopak člověk z úplně opačné vrstvy, hmm. Každopádně někdo, kdo považuje za nutné s sebou nosit zbran. Dobré životní zkušenosti./ *Pomyslí si pobaveně.* Kdybych byla zodpovědná osoba, řekla bych, že v alkoholu starosti neutopíte. *Pozvedne jeden koutek v poloúsměvu.* Jenže to já nejsem, takže se klidně zpijte do němoty. *Odpije ze své skleničky, ale je to naposledy, co to udělá.* /Hnus! Ach, ty bys chutnal líp, že ano? Ani ta zbran by tě neochránila před tímhle./ *Zablýskne se jí v očích.* Pravda je, že alkohol je dobré rozptýlení, ale jsou i jiné, které neničí játra. *Protočí oči v sloup a zadrží dech, přičemž ale alespon naznačuje pohyb rameny, aby to vypadalo, že dýchá.* /Cigarety, hloupý vynález lidstva./
*Opäť má plný pohár a tak s znova odpije.* Tak to je fajn, že nie ste zodpovedná osoba, pretože inak by som vám musel povedať aby ste sa starali o vlastné záležitosti. *Odmlčí sa, aby si potiahol z cigarety.* Ale takto len poviem..díky, možno to spravím. *Popri tom ako to hovorí vydýchne dym. Všimne si ako sa slečna zaškerí nad vlastný pitím.* /Asi bloody mary nie je to čo kedysi./ *Zauvažuje a zamračí sa nad jej tónom. Pozrie sa na ňu a pritom sa k nej čiastone otočí aj telom.* Takže máte starosť o moju pečeň? *Opýta sa jej a nadvihne v tej otázke jedno obočie. Pohodlne sa oprie do stoličky a potahuje si z cigarety. Pritom z nej nespúšťa oči.* /Pri včerajšej spoločnosti som sa aspoň zabavil... /
/Ah,dnes nemám náladu. Mohla bych prostě použít encante a navečeřet se, ale tenhle bude za chvíli zpitý pod obraz. I v posteli by byl pravděpodobně nepoužitelný s takovou hladinou alkoholu v krvi./ *Potlačí úšklebek deroucí se jí na rty.* /Ale třeba ho podcenuju, hmm, no nevím.../ *Tiše se uchechtne.* /Kdybys jen věděl, jak jen já se ráda vtírám do cizích záležitostí./ *Mírně nakloní hlavu na stranu s ironickým výrazem.* Myslím, že není zač. /No dobře, vlastně mě baví hrát si s jídlem, ale co s nejistou a vratkou večeří? Touž je jiná, působí tak nějak zanedbaně, ne, že by nebyl atraktivní, hmm./ *Tajemně se posměje.* /Při tom, jak to do sebe liješ bych měla starosti spíš o jiné orgány. Je dokázáno, že alkolici mají problémy s potencí./ *Opře se loktem o desku a baru a složí si tvář do dlaně.* Bohužel o sobě máte asi přehnané mínění, starost o vás doopravdy nemám. /Nikdy o nikoho./ Jen jsem podotkla, že jsou i jiné způsoby, jak si zvednou náladu. *Pokrčí lhostejně rameny a věnuje mu vědoucný úsměv.* /Prosté. Hah./
*Sleduje jej výraz a príliš sa mu nepáči.* /Raz ma naháňal pitbul a pred tým mal v tvári taký výraz... prečo mi ho len tá žena pripomína?/ *Spomenie si na nie príliš veselú spomienku. Vtedy musel sakra rýchlo utekať. Už dokonca stratil chuť na tú wiskey, ktorá mu stojí na pulte.* Asi máte pravdu... nemal by som si toľko namýšľať. *Dofajčí a zahasí špak do popolníka. Automaticky ale zoberie krabičku a zapáli si ďalšiu.* To určite sú... a určite ich je pomerne dosť... ale ja som dostal chuť na wiskey. *Porozhliadne sa okolo a vidí, že tu nie je veľa zákazníkov.* Tak som zapadol do prvého baru a objednal som si to na čo som mal chuť. *Dopovie a zoberie do ruky pohárik ale nenapije sa. Len s ním krúži a sleduje ako sa tekutina v ňom pohybuje.*
*Natočí se k volnému prostoru a zapře se lokty o bar a začíná se nudit.* /Ah, to jsou všichni nemluvkové a nebo mají deprese? Někteří civilové jsou tak slabí, ale asi se to nevztahuje jen na ně, stačí se podívat na Aellu, at se stalo, co chtělo, nesmířila se s tím dodnes./ *Sebevědomě se usměje.* Možná ne, na druhou stranu, proč se omezovat? Když má být člověk na co hrdý, tak proč by neměl být? /Falešná skromnost fakt není nic pro mě./ *Mírně potřese hlavou nad tím, jak si zapaluje další cigaretu.* /Ah, plíce, tss, to bys neměl, je fakt na nic pocit, když nemůžeš dýchat./ *Hlavou jí probleskne nejasná vzpomínka na to, jak se hrabala z hrobu a ještě v počátečním instinktu se nadechnout, se dusila hlínou. Odežene t vzpomínku jako otravného komára.* /No skvělé, ještě abych se i já dostala do špatné nálady. Ah, raději bych měla jít a doufat, že najdu někoho jako Elijaha, kdo mě rozptýlí. I když bych teda dala tentokrát přednost pohodlnějším místu, než je strom./ *Zaškubou jí koutky.* /A opilá být netoužím, tak třeba jindy, nevoní špatně přes tu hořkou pachut./ Je jich spousta, jeden příjemnější než druhý, stačí mít jen dobrou fantazii. *Podotkne pobaveně.* Nevybral jste si zrovna nejlepší bar, na druhou stranu budete mít se svou whiskey klid. *Mrkne na něj a seskočí ze stoličky, přičemž platí barmanovi a mírně nakrčí nos, když se k ní přiblíží.* /Verbež./
/Sebavedomie jej skutočne nechýba, to musím uznať./ *Pomyslí si keď ju tak počúva a len prikývne.* Tak to určite. Je lepšie si to užívať pokiaľ o to nepríde. *Odloží pohárik bokom. Je mu jasné, že ten už radšej nedopije. Dofajčí cigaretu a típne ju do popolníka. Ďalšiu už si nezapáli.* Bohužiaľ kde nie je chuť... tam ani fantázia nepomôže. *Zakrúti hlavou a pomaly sa začne súkať do čierneho kabáta.* /Zoberiem si taxi rovno domov a zaleziem do postele./ Inokedy by so mňou možno bola väčšia zábava ale dnes... skutočne nie. *Povie jej a tiež zaplatí. Dnes už má skutočne všetkého dosť.* Tešilo ma. *Prehodí a ani sa nepýta na meno. Dvihne si límec, aby sa pripravil na zimu a odchádza preč z baru.*
*Cíti ako sa doňho zaprie a pomaly sa vydajú v ústrety tmavým uliciam.* /Takto večer už je skutočne zima./ *Pomyslí si a voľnú ruku si strčí do kapsy. Pozrie sa na tie ružové vlasy a potom Arianne do tváre keď prehovorí. V tom slabom osvetlení ulíc nerozozná farbu ich očí.* /Tuším boli modré./ *Uvažuje a začne sa teda zamýšľať nad jej otázkou. Vlastne až tak veľmi uvažovať nemusí. Robí s takými prípadmi takmer každý deň a má to stále v živej pamäti.* Náskok by som vás omámil, aby ste sa príliš nebránili. A potom by som vás zviazal a pomaly vám odrezával mäso z nôh. /To tuším robil ten vrah z Kentucky alebo to bolo Ohio?/ *Zamračí sa nad tým ako si snaží spomenúť, ktoré to vlastne bolo.*
*Počúva jeho odpoveď a snaží sa byť vážna, ale moc jej to nejde, a tak sa neustále usmieva.* Ale krik vašich obetí je pre vás vraj rajská hudba a keď ma omámite to asi nebudem moc kričať... Snažte sa trochu viac, musí vás to dokonale uspokojiť. *Pokarhá ho a drgne doňho lakťom, potom sa uškrnie.* Keby nás tak niekto počul asi by neveril vlastným ušiam.
/Bolo to Kentucky./ *Spomenie si a dvihne jedno obočie nad jej karhavým tónom. Ucíti drgnutie a tak si len povzdychne.* Tak to mäso by som vám odrezával až keď by ste prišli k sebe. Do rán by som vám nasypal soľ alebo riedenú kyselinu. *Odmlčí sa aby sa zamyslel. Všimne si, že v tej zime nie je na ulici veľa ľudí.* /Našťastie. Ak by ma počul nejaký ctihodný občan aj by ma udal. A na polícii by ma považovali za ešte väčšieho čudáka./ Potom by som pokračoval strhávaním nechtov. A následne sťahovaním kože z rúk. Všetko samozrejme doprevádzané soľou... alebo tou kyselinou. *Povie a nadýchne sa chladného vzduchu. Vybaví sa mu pár spomienok a trochu ho strasie.* Nemysli na to. *Vyženie to z hlavy a radšej sa sústredí na chôdzu.*
Hmm, musím uznať, že ste naozaj šikovný. Dúfam ale, že k tvári sa nedostanete, lebo tú mám rada. *Povie a začne si šúchať dlane o seba, nech si ich aspoň trochu zahreje. Všimne si, že sa výraz jeho tváre mení.* Už ho táto debata zrejme nebaví a okrem toho, toto má vo svojej práci na poriadku. /Baví vás vaša práca?/ *Odbočí teda rýchlo od témy, nie moc okato.*
Keď viem, že máte svoju tvár rada tak by som sa dostal aj k tej. *Automaticky prehodí, pretože mu to príde ako najlogickejší postup mučenia. Trochu sa uvedomí a všimne si, že si Arianna šúcha ruky aby sa zbavila zimy. Zacuká jej ďalšiu otázku. Zamyslí sa nad ňou a nakrčí pritom čelo.* Kedysi by som rovno povedal áno. *Odkašle si a pokračuje ešte v rovine zabehnutého humoru.* Práca sériového vraha alebo policajného vyšetrovateľa?
*Prochází se po ulicích NY v bojové zbroji, všude má schované zbraně, pro civily je ovšem neviditelný.* /Další nudná hlídka. S kým že mám dneska hlídku? Myslím, že s Phoenix. Doufám, že přijde, jinak se tu unudím k smrti./ *Znuděně pozoruje okolí. Opře se o stěnu jednoho z domů a kouká po civilech, kteří když ho míjejí, tak si ho ani nevšimnou. Vytáhne dýku a začne jí zaujatě prohlížet, jakoby na ní bylo něco nesmírně zajímavého.*
Och, ste krutý. Až doteraz som si myslela, že ste galantný. *Uškrnie sa.* /Moju tvár teda nie!/ *Náhle sa znova rozosmeje a už druhýkrát ho mierne udrie.* Ale no ták. Snažím sa rozprávať seriózne. Samozrejme, že myslím prácu policajného vyšetrovateľa. *Upresní svoju otázku a zadíva sa na nebo, kde mesiac začína žiariť ako reflektor na Broadway. Aj napriek tomu je však všade tma, ktorá sa neustále zväčšuje.* Keby som šla domov sama, asi by som sa bála.
Som galantný. Dokonca natoľko, že som vám odpovedal na vašu otázku ohľadom mučenia. *Odpovie jej s flegmatickým tónom hlasu. Keď sa znova rozosmeje tak cíti na ruke jej záchvev a potom znova drgnutie. Tak len pobavene dvihne obočie.* Policajného vyšetrovateľa robí zhruba pol roka. Väčšinou ide o vlámačky, poprípade zabitie. Jediné brutálne sú teraz tie vraždy čo sa nedávno stali. /Asi aj to je dôvod prečo som ju išiel odprevadiť./ Kde vlastne bývate? *Opýta sa. Mal tú otázku položiť skôr ale nejak mu to nenapadlo.*
*Dál tak jen tak stojí a pozoruje kolemjdoucí. Zahlédne čarodějku s civilém po boku. Toho jen přejede pohledem a na čarodějce se na chvíli zastaví očima, ovšem jen na chvilku. Svou pozornost zaměří na jasný měsíc. Je očividné, že ho to tady dost nudí. Nakonec se vrátí ke zkoumání ničím nezajímavé dýky.*
To ale nie je odpoveď na moju otázku, či vás baví vaša práca. *Povie už bez smiechu so všetkou vážnosťou. Od smiechu ju už totiž bolia mimické svaly. Zväčša si nevšíma okolie, ale tentoraz si všimne tieň lovca, ktorý na ňu úplne letmý pohľad. * /Asi je na stráži./ *Pomyslí si a viac sa nim nezaoberá.* Už sme skoro na mieste. Mám byt na Park Slope. A vy? Dúfam, že ste si kvôli mne nezašli moc veľký kus od svojho domu, nechcem vás takto preháňať po celom New Yorku. /Asi som mu mala povedať hneď na začiatku, kde bývam!/
/No, to asi nie je./ Úprimne...ani nie. Je to nuda. *Odpovie jej so všetkou úprimnosťou.* /Predchádzajúca práca ma bavila. Skutočne som mal pocit, že robím niečo. Bohužiaľ ma zároveň aj ničila do morku kostí./ *Zauvažuje a pozrie sa na mesiac. Prekvapene na ňu stočí zrak.* Nezašli. Vlastne tiež bývam v Park Slope. *Osloví jej a je celkom rád. Nebude to mať ďaleko domov.*
*Stále znuděně hledí na dýku.* /Určitě se Phoenix dneska ještě přiřítí? Jak to tak vidím, tak asi ne. Ale ani se nedivím. Je tu hrozná nuda!/ *Občas koukne na procházející lidi kolem, nebo na měsíc, ale není moc zaujatý. Dýka je dle všeho nejzajímavější objekt, který se tu nachází.*
Oh, vážne? Mali ste aj inú prácu, alebo vždy len toto? *Pýta sa ďalej. Jej osobne príde jeho práca zaujímavá, to asi preto, že ona ju nevykonáva.* /Ja mám náhodou tiež dobrú prácu./ *Pomyslí si a potom náhlo zacudovane pozrie.* Vážne? Páni, sme skoro susedia a ani o tom nevieme. *Usmeje sa.* Som veľmi rada, aspoň už budete doma. *Pozerá pred seba a vidí obrysy jej (a vlastne aj jeho) bydliska. Konečne sa zohreje, dá si teplý čaj s rumom a zacíti si jogu. Už sa nevie dočkať.*
*Nakrčí čelo nad jej zvedavosťou. Ale vlastne je v dobrej nálade. V takej zdieľanej nálade.* Robil som u FBI. *CIA radšej zamlčí. Väčšinou keď o nej niečo povie tak to vyvoláva viac otázok na ktoré skutočne nechce odpovedať.* Čo vlastne robíte vy? *Opýta sa. Pokýve nad jej slovami hlavou a už vidí črtajúcu sa ulicu, ktorú smelo nazýva domovom.* Možno aj sme. /Hodím sa do vane a konečne dočítam Hobita./ *Zaraduje sa v duchu ale na tvári sa mu to neodrazí.*
*O kousek popojde a rozhlíží se po něčem podezřelém. Když není nic k nalezení, zastaví se o pár metrů dál a opět se opře o stěnu. Dýku teď ale schová a podívá se na zářivý měsíc.* /Dnes je moc pěkný úplněk. Ale ještě hezčí by byl, kdybych tu nemusel trvrdnout a dělat něco užitečného. Vážně začínám pochybovat, že Phoenix přijde./
Čo robím ja? Som lektorka jógy. *Prizná a momentálne sa jej to zdá oproti jeho povolaniu ako to najnudnejšie povolanie vôbec. Ani sa nenazdá a už stoja pri vchode do budovy, kde bývajú. Vyťahuje si z vrecka kabátu kľúče od bytu. Chvíľu ich nemôže nájsť, ale napokon ich úspešne vyloví.* Nuž, tu sa asi rozlúčime. *Usmeje sa naňho a prehrabe si vlasy.* /Nechcem vedieť akú majú teraz farbu!/ Dúfam, že ma nebudete sledovať, do ktorého bytu vchádzam, lebo dnes ešte nie som na smrť pripravená... možno zajtra. *Znova nahodí svoj povestný humor.*
/Jóga?/ *Pozrie sa na ňu a na jej postavu, ktorá má fakt pěknú.* Jóga je vraj dobrá pre telo aj ducha. *Prehodí jej smerom.* /No posteli to s tebou musí byť zaujímavé keď máš takú prácu./ *Napadne mu. Odpovedí ju ku dverám a počká kým si vytiahne kľúče.* Presne tak. Ja bývam o kúsok ďalej. *Pozrie sa na vchod, ktorý je o takých šest domov ďalej. Zrakom sa vráti späť na Arianne.* O to sa nebojte. Dnes vás nechám pokojne spať. *Povie vlastne v celku dvojzmyselne a mykne mu kútikom pier.* Tešilo ma. *Povie a poberie sa tiež domov pričom obe ruky má vrazené v kapsách a ani sa po Arianne neobzrie.*
*S obrovskou chutí na kávu vejde do jedné zapadnuté kavárny. Privíta ho celkom útulné prostredie, ktoré ničím nevyniká. Prejde k pultu a bez úsmevu sa pozrie na servírku a pohľad stočí k ponuke.* /Preboha, tu nerobia čiernu obyčajnú kávu alebo čo?/ *Začuduje sa, keď nič také tam nevidí. Nakoniec sa teda rozhodne.* Poprosím jedno orieškové latte. *Povie a ešte dodá.* Och, a jeden ten hrozienkový muffin. /Keď mi už náhodou zapol zrak./ *Počká si kým mu to mladá dievčina za pultom nachystá. Zaplatí a poberie sa ku stolu. Položí si všetko na stôl a vyzlečie si svoj čierny kabát. V tmavých rifliach a tmavosivom roláku sa posadí a rozloží noviny, ktoré si stihol kúpiť ešte v malom stánku oproti. Rozvrie ich a tam náhoľ vybafne titulka nesúca informáciu o dvoch vraždách.*
*zasměje se jeho reakci* Hlavně na sebe to kafe zase nezvrhni. *oplátí mu přímý oční kontakt* Jsem rád, že to takhle bereš. *usměje se* Ale byl bych ještě radši, kdyby ses o tom nikomu nezmiňoval. Jsi první kdo to ví. *ušklíbne se a napije své kávy* Tedy samozřejmě až po Leslie. *uchechtne se* Děkuji. Chceš o ní něco vědět? No já nevím, abys mi ji ještě nepřebral jakožto ten dokonalý bratr. *zasměje se* Je blond, má zelené oči. /Co se vždycky usmívají a vyvolávají pocit motýlů v žaludku./ Je štíhlá a proti mně samozřejmě drobná. *usměje se* Jen obmotat ruce kolem jejího pasu a nikdy ji nepustit. /Když se zavřou dveře, tak se ohlédne a uvidí vstupovat dovnitř dívku.* /Nevidím runy ani nic co by napovídalo o spolupráci s nefilim, mohu dál otevřeně mluvit./ Učí balet. /Baletko.../ *usměje se přezdívce, kterou jí dal a v podstatě ji neoslovuje jinak* A je milá, hodná. Ví kdy mluvit a kdy radši držet jazyk za zuby. *trochu zasněně se usměje a radši se napije aby úsměv alespoň zčásti zamaskoval*
*S hlavou hlboko sklonenou nad časopisom o celebritách, ktorý práve listuje, príde do kaviarne a usadí sa pri stole, no od nejakéj výrazu ale akoby dámy hľadajú.* /Aspoň ti dnes neurobím zle./ *Pomyslí si, akoby hľadala niekoho známeho, a usadí sa k stolu a trochu sa jej akoby lepí k nápoju od dotyčnej dámy. Potom sa už začne listovať obrázkami seriálov a magazínov.*
Neboj. Tohle vážně nikde rozhlasovat nebudu. To je tvoje věc. *Napije se.* Jsem rád, když je takhle šťastný. Kdy naposledy byl takhle šťastný? Možná, když tu ještě byli rodiče? *Zasměje se jeho poznámce.* No jistě, to vážně nemám v plánu brácho. /Takže, jak to plánujete udělat? Tradiční svatba nefilim to asi nebude, když ona nejspíš lovkyně není./ Víš jak to myslím, když není lovkyně stínů. *Ruce si složí na prsa a opře se o židli.* /A jak to řekneš rodičům a sestře? Ještě z nás bude zajímavá rodinka. Ele se s Leslie určitě snese. Ale 10 let nám tajila, že není mrtvá, tak teď si nebude moct vyskakovat. Nebudu mu tím kazit náladu, očividně je šťastný, tak ať mu to vydrží co nejdéle./
*Nálada mu klesne na bod mrazu.* /Ako keby nestačilo, že to riešim v práci. Ešte to na mňa vyletí aj zo sprostých novín./ *Zamračí sa a začne čítať čo o tom píšu.* /Obe obete mali podrezaný krk... Jasne, pokiaľ stopy po zuboch sú rezné zranenia tak áno... Ale ľuďom sa lepšie spí keď si myslia, že ide o pouličného vraha s nožom vo vrecku než nejakého kanibala, ktorý dostal chuť na ľudské mäso./ *Skepticky si pomyslí a spomenie si na tie mŕtvoly. Boli od krvi, ktorú im niekto takmer vysal z tela. Radšej tie noviny už ďalej nečíta a mrskne je na stôl. Zoberie si svoje latté odpije si. Pritom očami zavadí o pekné žieňa s, na Jacka až moc bláznivou farbou vlasov. Trochu naňu privrie oči a sleduje jej pohľad, ktorý patrí novinám. Položí kávu a trochu sa nakloní jej smerom.* Chcete si ich prečítať? *Zoberie ich do ruky a zdvihne do vzduchu pre istotu, aby jej ich podal.*
Skvěle, jsem rád, že jsme se domluvili. *tak se napije a podívá se z okna* /Ach jo, období osmnácti světů a tentých roků pro sestru. Že bych kabát?/ *přetáhne si rukáv trochu přes klouby na rukou a do rukou vezme hrnek jako zdroj zahřátí* /Jak to plánujeme udělat?/ *prudce se na něj otočí až mu blond vlasy zakloní výhled na bratra* To zatím nevím, nějak jsme to ještě neřešili. /A mám dojem, že pár let ještě nebudeme./ *prohrábne si vlasy, aby je vrátil na jejich určité místo a očima opět vyhledá bratrovu tvář* Co já vím, třeba mají vlkodlaci nějaké speciální rituály. *uchechtne se* /Ale ona je snad vlkodlak co je nejméně vlkodlakem, jakého jsem kdy potkal. Možná se snížíme a vezmeme se jako civilové?/ *uvažuje a napije se horkého nápoje*
*Uchechtne se.* Takže ona je vlkodlak? /A dneska je úplněk. Mně se na hlídku moc nechce, ale to musí být nic oproti Troyovi. Asi se o ní musí bát. Tak už se nedivím, proč se mu ta věc s jedem stala o úplňku./ *Dopije svou kávu.* Jak dlouho jste zasnoubení? *Pousměje se a pozorně se zadívá na bratra.* Nemůže to být dlouho. Kdyby ano, tak bys mi to snad řekl dřív. /Opakuje mu s úsměvem, který je stále nezchází z tváře.*
*Mladík si ju všimne a už sa pýta, či si noviny nechce prečítať.* Och, nie, ďakujem. Len som bola zvedavá o čom asi môžete čítať. *Oponuje mu s úsmevom, ktorý jej stále nezchádza z tváre.* Viete, prídete sem a objednáte si orieškové latté a muffin... nie že by som to teda nejako obzvlášť sledovala... /Ale sledovala./ *Pomyslí si.* A hneď som si povedala, že to o vás ako o človeku veľa vypovedá... ale potom si čítate o vraždách a ja som trochu zmätená. *Hovorí rýchlo všetko, čo má na jazyku a potom si dá malú pauzu na to, aby si odpila zo svojho pressa. Následne pokračuje.* Takže mám teóriu...
*Zamrká a trochu nakrčí obočie. Položí teda noviny naspäť na stôl a pozorne počúva čo mu tá mladá žena hovorí. Neznateľne nad tým podvihne kútik úst. Oprie sa lakťami o stôl, prepletie si prsty a perami sa o ne oprie. Pozorne ju sleduje a začína byť vážne zvedavý čo napokon z nej vyjde.* /Aha, takže teória z orieškového latté, hrozienkového muffinu a článku o vražde?/ *Keď sa žena odmlčí v dramatickej pauze, Jack toho teda využije a zoberie si svoje inkriminované predmety, ktoré asi tvoria gro teórie a presunie sa k druhému stolu. Takže sedí za spoločným stolom s tou zvláštnou a ukecanou ženou.* A tou teóriou je? *Opýta sa a pohodlne sa zaprie do stoličky. Svojim zeleným pohľadom ju pozorne sleduje, pričom ruky má uvoľnene položené na svojich stehnách.*
Ten nejkrásnější jakého si dokážeš představit. /V obou podobách./ *usměje se* Od včerejška. *poklepe prsty na hrnek a nápoj se již jen přelévá na dně* Sakra dnes tu hlídku vážně nezvládám. *zívne a podívá se na zlaté hodinky* /Vidíš Leslie? Nosím je!/ Asi půjdu, ještě si dám v Institutu šlofíka. *zvedne se a obleče si kabát* To podstatné víš, měj se bratře! *usměje se a cestou položí na pult bankovku, odchází z kavárny*
Tak doufám, že mi ji co nejdřív představíš. *Usměje se.* /Od včerejška? Jsem rád, že mi to řekl./ To mi povídej. *Odloží svůj hrnek.* Ty taky. *Pozdraví bratra a po chvilce se zvedne a jde k pultu, kde zaplatí a následně odchází také.*
*Zatiaľ čo si dala prestávku, sa ten tajomný chlapík presunul smerom k nej a teraz ju zaujato sleduje s očakávaním, čo z nej vlastne vyjde. Ešte raz sa teda dramaticky nadýchne a potom to vysloví.* Ste sériový vrah... *V tvári sa jej zračí výraz, ktorý hovorí: Bitch, please, I'm genius! *Viete, niečo ako ten Jack Rozparovač, ktorý zabíjal v Londýne v roku 1888. Čitate si o svojich vlastných vraždách, sledujete vyšetrovanie a odvádzate pozornosť vyšetrovateľov marením všetkých stôp, ktoré k vám môžu viesť. A ten muffin a latté sú len ďalší krycí manéver, aby ste oblobili ľudí okolo seba, že ste milý chlapík... ale ja som vás prekukla. *Mudruje. V skutočnosti tejto teórii až tak neverí, vlastne skoro vôbec, ale bolo by zábavné, keby bola pravdivá.*
*Pravdepodobne sa pohli ľadovce a tektonické dosky a vyvolali zemetrasenie voľakde v Indii, pretože Jackovi skutočne jeden kútik úst vystrelil hore do krivého úsmevu. Čo sa takmer vôbec nestáva. Ruky si oprie o stôl a bližšie, o dosť bližšie sa nakloní k nej. Tak blízko aby mohol šeptať. Úsmev zmizne a zatvári smrteľne vážne.* Máte pravdu. Tie noviny som vám ponúkal len preto, aby som sa vlastne pochválil mojou prácou. Navyše, pre protirahu krk mojich obetí a miesto kávy pijem a dokonca sa kúpem v ich krvi. *Povie ticho a hrozivo pričom mu zažiaria oči a znova si prepletie prsty na rukách.* Teraz vás budem musieť zabiť. *Vážne prehovorí a oprie sa do stoličky. Pri tom pohybe si zoberie muffin a začne ho s chuťou jesť.* /Dúfam, že od strachu neutečie. Možno som mal zvoliť ten humor na štýl CIA./
/Zdalo sa mi to, alebo sa ten človek práve teraz naozaj trochu pousmial?/ *Príjemne sa zarazí, následne sa však aj ten malý náznak úsmevu vytratí a nakloní sa ponad stôl bližšie k nej. Nasleduje ho a tiež sa nakloní, aby počula jeho šepkanie. Nad jeho slovami sa pobavene uškrnie.* Hmm, páni. Hneď ste omnoho zaujímavejší človek. *Povie mu a znova sa uškrnie a prskne. Nahodí smrteľne vážny výraz, skoro rovnaký ako je ten jeho.* Veľa šťastia s mojim zabíjaním, budete ho potrebovať. Dúfam však, že vymyslíte poriadne originálny spôsob... *povedzte mi, aké je vaše meno?* Opýta sa a napokon ešte pre úplnosť doplní... Nemusí byť pravé ak sa bojíte, že hneď ako dopijem presso pobehnem na políciu...*
*Popri tom ako si dáva do úst ďalší kúsok muffinu, mrkne po nej očkom. Potešene dvihne jedno obočie a pokýve hlavou.* /Aspoň, že to nie je nejaká fajnovka a znesie zmysel pre humor./ *Prehltne sústo a zoberie si latté z ktorého sa napije a položí ho späť na stôl. Nakloní sa k novinám, aby pozrel na článok a prehovorí.* No, podľa tohto práve preferujem podrezávanie krku. To nie je práve najoriginálnejšie. *Odloží jedlo a trochu si očistí ruku o rifle. Natiahne ju k nej v zoznamovacom geste.* Jack Porter... a aj keby ste bežali na políciu, príliš by vám to nepomohlo, pretože by vás poslali rovno za mnou. *Povie jej a v hlase už nie je žiadna hrozivosť alebo vyhrážka. Skôr znie tak príjemne až dôveryhodne.* A vaše meno je? *Opýta sa na oplátku.*
Podrezávanie krku? Trápne. *Odfúkne a potom sa uškrnie. Pri jeho ďalších slovách sa však otvorene rozosmeje.* Aký príjemný zvrat udalostí. Vy ste teda policajný vyšetrovateľ? Stavím sa, že aj to je súčasťou vášho plánu, toto je ten spôsob zahladzovania stôp. *Zhodí jeho meno s menom asi toho najslávnejšieho sériového vraha v histórii už radšej nekomentuje, lebo by vybuchla do ďalšieho smiechu. Pozrie radšej na nepríjemne sa tváriacu čašníčku, ktorá by už dnes rada zatvorila a šla domov. Dopije teda rýchlo svoje presso a vytiahne peniaze. Ešte predtým však príjme jeho podávanú ruku.* Ja som Arianne Maiden. Teší ma.
/Pravda, je neuveriteľne množstvo spôsobov ako niekomu zobrať život a podrezanie je oproti tomu nič./ *Pochmúrne si pomyslí. Zamrká nad jej smiechom. Všimne si koľko je hodín a tak teda doje muffin a dopije latté. Už to zaplatil pri pulte takže s platením si aspoň nemusí robiť starosti. Odloží na stôl prázdny pohár a pozrie sa na Arianne.* Presne to som. Všetko je súčasť nejakého plánu. *Postaví sa a oblečie si teplý kabát.* Idete ešte niekam alebo už sa chystáte domov? *Zvedavo sa opýta.* Viete... aby som si mohol naplánovať kde vás zabijem. *Mrkne na ňu jedným okom a čaká na jej odpoveď.*
*Postaví sa a ide zaplatiť. Potom si oblečie svoj kabát a pomyslí si, že si mala radšej zobrať aj šál. Nad jeho nepriamym pozvaním sa pousmeje.* Myslela som, že už pôjdem domov, ale môžete ma odprevadiť, ak chcete... A cestou preberieme všetky detaily. *Dodá ešte s úsmevom a potom si všimne, že jej vlasy pomaly začínajú meniť odtieň.* /Doparoma! Keď sa dobre bavím, začnú sa meniť na ružovú!/ *Všimne si pohľad prechádzajúci z Jacka a tvári sa akoby nič.* Och, moje vlasy! V Číne vyrábajú farby na vlasy, ktoré po nanesení menia farbu podľa nálady. Šialené, čo všetko teraz dokážu vymyslieť. proste, laky na nechty a teraz už aj farbu. *Sama sa čuduje, ako niečo také geniálne mohli Číňania vymyslieť... keby to teda bola pravda. S týmito slovami vychádza z kaviarne a Jack jej je v pätách.*
*Čaká kým zaplatí a ešte mrkne na tie noviny.* /Načo ich brať domov? Zajtra možno niekoho potešia keď ich tu nájde./ Rád vás odprevadím. Predsa len tý vrahovia... *Zamračí sa sleduje ako sa jej menia vlasy. Nadýchne sa a už otvára ústa s tým aby ju na to upozornil a rovno sa aj opýtal čo to má znamenať. Ona je ale rýchlejšia a tak počúva ako bretá o Číne a o ich výrobkoch. Zaklapne ústa a privrie oči.* /Klamé./ Je mu to jasné ako facka, ale nechá to byť. /Síce by som chcel vedieť ako je to možné ale vŕtať do toho nebudem. A už vôbec nie potom ako sa to snaží zakryť./ *Vyjde teda von na ulicu za tou zvláštnou dievčinou a galantne jej ponúkne rameno. Ako správny gentleman.*
a poté