Obrázek není dostupný.
Video/Audio Player 2
Zobrazit profil
Profil
Jméno | Amaya Noiri |
Zobrazované jméno | Amaya Noiri |
Věk | 27 |
Rasa | Civil |
Datum narození | 16. 3. 1997 |
Status | studentka konzervatoře |
Výška | 159 |
Váha | 54 |
Charakteristika | Od pohledu drobná, štíhlá japonka, s tmavě modrýma očima a vlasy barvy lískových oříšků pod lopatky. Oblečení nosí většinou spíše sportovní, vlasy často stažené do ohonu / spletené do copu. Většinou dbá na to, aby byla čistá, hlavně tedy co se týče práce. Nehty nosí většinou nenalakované a lehce delší, zrovna tak neholduje moc make-upu pokud jde o každodenní nošení. Ráda nosí spíše sportovní oblečení, potkat ji v šatech či sukni je poměrně vzácné. Povahově je spíše uzavřená, tichá, klidná, empatická a trpělivá. Tedy mimo jiné, je ovšem taky dobrá pozorovatelka a posluchačka což se jí hodí nejen při práci. Když je nervozní umí být poměrně roztržitá a nešikovná. Další její nedílnou součástí je stydlivost. Je to poměrně ironické, vzhledem k tomu kde nyní žije, ale ve velkém počtu lidí bývá nervozní, zvláště někde kde to nezná. Rovněž se snaží být důsledná a dotahovat věci do konce a také nevěří hned každému. Byla vychována ke zdvořilosti a úctě, což také hraje roli v její povaze což vede i k tomu, že pomáhá druhým, pokud je to v jejich silách. Ráda zpívá a tančí, celkově miluje hudbu, ale netroufne si na to aby si stoupla na podium a to i když jí to jde. Kromě tohoto koníčku ráda sleduje hvězdy nebo se učí cokoliv nového – ať už hru na housle, střelbu ze zbraně nebo třeba i bojové sporty. Nepohrdne ani knížkou nebo návštěvou kina či procházkou v přírodě nebo průzkumem neznámých míst či poznávání nových světů. Ráda kromě jogy i plave. Miluje japonská jídla. Miluje také noční oblohu. Opravdu nemá ráda výšky, stejně jako malinkaté uzavřené prostory. |
Minulost | Narodila se před třiadvaceti lety v Osace jako druhé dítě. Už od narození vidí velmi špatně, zkombinoval se u ní astigmatismus s krátkozrakostí. Její matka pracovala v prádelně a otec jakožto ostraha. Nepatřili tak mezi nejbohatší obyvatelstvo a vždy převraceli každý jen dvakrát, laserová operace tak rozhodně nepřipadala v úvahu, děvče tak vždy nosilo brýle.Toto však byla jediná vrozená zdravotní vada, skrz kterou si ale také užila své. Sotva dostala do rukou xylofon, poděděný ještě po její matce, bylo jasné minimálně to, že hudba se jí zalíbila. Byla celkově dost živé a energické dítě, které museli rodiče naučit být v klidu. Když vyrostla ve školáka, jako každé dítě, chtěla být hodně věcí, dokonce i baletkou, ale na to rodina neměla peníze. Ovšem začala alespoň s mámou cvičit jogu a tančili alespoň spolu. Ne že by to s brýlemi bylo něco lehkého, měli tendence jí padat z nosu. Ve škole začala chodit do sboru, zpěv ji bavil a zároveň si tu vyzkoušela několik hudebních nástrojů. A také si prožila první trápení skrz své brýle. Posmívání od spolužáků bylo na denním pořádku a kamarádit se s tou brýlatou chudou holkou také nikdo zrovna moc nechtěl. Šikana také nebyla nic neobvyklého i když se jí její bratr pokoušel zastávat, nemohl být všude. Útěchu tak často našla v tanci, hudbě a nebo knihách, které ji dovolili utéct do jiných světů. Čas běžel a zatímco ona se rozhodovala kam nastoupí na školu, Akira, který vystudoval kuchaře, se odstěhoval do New Yourku, kde si chtěl otevřít vlastní restauraci, až si na ni našetří samozřejmě. Po jeho odjezdu se začali rodiče často hádat. Amaya se chtěla dál věnovat zpěvu a tanci a zkusit studia v tomto oboru, ale finančně to bylo, i přes to, že chtěla chodit na brigádu aby přispěla, moc náročné. Nemluvě o náročnosti psychické, díky hádkám. Navíc, její matka si představovala, že bude pracovat ve zdravotnictví. Na tomhle se neschodovali, ale dívka byla vychována k respektu a i když s rozhodnutím své matky nebyla nadšená, podvolila se. Dala se tedy na studium masérství ve zdravotnictví. I při studiu se dál věnovala jak zpěvu tak joze s tancem i přes fakt, že to její rodiče považovali za ztrátu času a něco v čím si v životě nemůže vydělat. Na tom se snad jako jediném shodli. Po dokončení studií, které následoval rozvod rodičů se i Amaya odstěhovala do New Yorku aby se vyhnula rozhodnutí zda bude bydlet s matkou nebo otcem, raději se chtěla postavit na vlastní nohy. Zde chvíli bydlela s bratrem než si v Manhattanu našla práci, kterou po zkušební době následovalo vlastní bydlení. V současné době se snaží skloubit mnohé – práci, studium konzervatoře, i koníčky a ještě se u toho snaží nezbláznit ze světa stínů do kterého se jí povedlo strčit nos a zatím přes něj nedostat tak, aby to nepřežila. Smrt její rodiny tomu také moc nepomohla, ale i přesto, či snad právě proto se snaží jak jen to jde. |
Faceclaim | Mai Shiraishi |