Žádné propojené účty nenalezeny.
Členem od 21. září 2018
Naposledy aktivní:
Jason
Víla
Král Zimního a Slunečního dvora
16. 2. 1681
Věk: 345 let
187
cm83
kgOdolnost, ctižádost, soutěživost, chladný šarm i vystupování
Ovládání mysli
Mnoho světových jazyků (španělština, japonština zatím užity v hrách)
Boj s mečem (stříbrný zdobený meč)
Očarovaný černý kabát (jakoby mu na ramena sněžilo, na čem závisí množství sněhu?)
Vždy byl ten poslední, ten který toho nejméně dokázal. To je samozřejmé, na činy neměl takový nárok jako sourozenci. Proto se vždy dral dopředu a hlavně do nebezpečí- aby dokázal rodičům, že na to také má. Nemohli bychom to popsat ani tolik jako neukojitelnou snahu, spíše jako touhu po pozornosti a odměně. To mu zůstalo dodnes, přestože už nějakou dobu není s rodinou v kontaktu. Nejenže oplývá typickou Férskou krásou, ale též je královského původu, což se velmi podepisuje na jeho vystupování. Často jemně zvednutá brada ukazující nadřazenost může být někomu nepříjemná, ale to ho rozhodně netrápí. Jiskrné oči jsou často přimhouřeny jakoby jim snad hrozilo poškození, kdyby se moc dlouho naplno dívaly na spodinu, kterou je pro něj téměř kdokoliv. Tmavé vlasy mají vždy bezchybný tvar na kterém si zakládá, přesto si je často prohrabává. Není jisté zda je to zlozvyk, nebo je jen kontroluje. Přesto nikdy neopovrhne jakoukoliv konverzací, u které uzná, že by pro něj mohla být plodná. Ano, holduje hlavně věcem, jež může použít ve vlastí prospěch, ale umí si je i odříct. Přesto není úplně zatvrzelý a upjatý, ať už je to kvůli věku nebo něčemu jinému, života si umí užívat. Díky tomu by se vám mohlo podařit s ním navázat kontakt, aniž by vás měl touhu využít.
Vedlo se mu vždycky dobře. Mohl mít na co se podíval a přesto nikdy nebyl příliš rozmazlený. Svou matku miloval a otce si vždycky vážil. Jako malý se na něj sice nedíval jako na svůj vzor, ale čím starší byl, tím více chytal od otce jisté povahové rysy. Nezajímalo ho jestli byly pozitivní, či ne. Byl se sebou spokojený, jelikož měl s králem mnoho společného. Jejich vztah byl přesto vždycky trochu nejistý, jelikož se žádný z jeho bratrů nevracel z výprav, na které je otec vysílal. Nejdříve bral Jason svou vlastní výpravu jako poctu, velkou příležitost se předvést. Měla být plná zásluh a dokázat, že je schopný usednout na trůn. Tak zněla slova Elijaha Ironse, jeho otce a i přes počáteční ostražitost se Jason nechal zviklat slovy, že on je ten poslední a jeho pravý následník. Není to tedy sebevražednými výpravami! Jen jeho sourozenci nebyli hodni! Posléze zažil v rámci této výpravy mnoho nástrah v Temném, labyrintovém očarovaném lese. Čím déle si tím procházel, tím blíže se mu odhalil pravý záměr jeho otce. Nenašla se chvíle, kdy by se Jason snad litoval, když byl vhozen vstříc smrti. Ne. Každičký moment boje o přežití ho plnila silou myšlenka na jeho nenávist k otci. Nikdy si nepředstavoval, že by mu snad mohl nějak ublížit nebo uškodit, protože věděl, že na to nemá sílu ani prostředky. Jak ale stárnul, jeho naděje rostly a později se objevily i myšlenky na Elijahovu zkázu. Při posledním boji s démony v Temném lese skoro přišel riskem o život. Nicméně risk se vyplatil a on se dostal z místa, kde mu neustále šlo o krk a vyhledal mírumilovný Dvůr Svitu, kde našel útočiště. Pod kůží mu však neustále bublaly plány na získání moci. Proč být jen nicotný zapomenutý princ, když mohl být králem? Nějakou dobu poté, co našel útočiště na dvoře Svitu se vydal do lidského světa a v něm strávil pár let civilského času na cestách. Odtamtud si také odnesl znalost pár jazyků, kterou občas blýskne v konverzaci. Ve Faerii mezi tím ovšem uběhlo žalostně málo času, takže nikomu nepřišlo divné, když se jednoho dne prostě vrátil na dvůr Svitu jakoby se nechumelilo. Ostatně tam neměl kdovíjaké povinnosti, a jakožto princ zaslaný na smrt mnoho Férů nezajímal. Ač krátké, tyto cesty pro něj byly velmi tvárné. Zažehly v něm zájem o lidi a získaly mu mnoho přátel mimo Faerii. Ať už čarodějku s kočičím ocasem z Francie, která ho ráda informovala o tom, co se kde šustne, nebo další. Mimo jiné si stihl zamilovat také New Orleans, kde poprvé slyšel jazz, který se mu zakousl hluboko do srdce. Zkrátka a dobře se trochu oddělil od zahořklosti vůči své rodině a trochu se našel jako samostatná osobnost. Ne princ Zimního dvora, ne syn Carminy a Elijaha. Ale jako elegantní muž, Jason Irons, který si i přes bezbřehou aroganci hledá přátele kupodivu poměrně snadno. To samozřejmě neznamená, že v sobě zášť vůči otci nadále nenesl a v noci se mu nezdálo o trůnu. Uběhl nějaký čas od jeho návratu do Faerie a dostal předvolání, aby se ukázal na Zimním dvoře a přivítal se svými rodiči. Jakmile ho zastihlo, bylo mu jasné, že v dobách války rodiče potřebují spojence stůj co stůj. A tak se vrátil zpět, chvíli byl mazlíčkem svých rodičů a nedělal nic, čím by na sebe mohl upozornit. Dokonce se častěji poflakoval po světě civilů, nežli po rodném dvoře. Tím se stal pro rodiče v podstatě neviditelným a získal tak perfektní pozici pro to je podrazit a napomoci Spolku. Jeho přirozená nedůvěřivost vůči této instituci byla nepodstatná, když se mu nastihla příležitost uzmout trůn. Připravil tedy své rodiče o vůdčí pozici a vyplnil tak Elijahovy falešné sliby. Stal se králem. Je tím posledním následníkem trůnu, který to dokázal. Je hoden. Nadále však nezapomíná na časy, kdy bojoval o holý život. Kdy musel flirtovat s pasačkou ovcí, aby neřekla otci, že jim hladový princ vybíjí stádo. Možná, že právě to v něm zanechalo naprosto netypický zájem o všechno dění okolo něj. Jeho poddaní mu nejsou lhostejní, nehledá potěšení v jejich bezdůvodném mučení. Přesto by o něm nikdo nemohl říct, že je to jeho slabostí, ba naopak. O to kontrastnější jeho osobnost je- chladný vílí vladař neprojevující jedinou emoci versus vášnivý obhájce slabších. Samozřejmě ta jeho druhá stránka zůstává pohřbena hluboko pod povrchem, a i když ji trochu popustí, nejedná se o nic extrémního. Nečekejte tedy, že ho někdy uvidíte bez dokonale mrazivého výrazu. Pokud nejste objektem jeho sexuální záliby či blízkým přítelem.
-zpočátku arogantní princovský floutek flirtující s kýmkoliv koho potká a líbí se mu (zpravidla modrooké stvoření)
-navázání mnoha přátelství
-uzmutí královského trůnu
-vztah/nevztah s Avou (jeho diplomatkou), který ho nahlodal k myšlence monogamie
-zamilování se do civila Jacka Portera
-hádka s Avou, kde se projevila jeho extrémní ochranářský instinkt, co se koruny týče
-občasný stres z návratu matky
-posednutí Hauresem jeho milovaného civila
-vyjádření lásky a započetí extrémního krytí civila- Jack Porter se pro zraky obyvatel Faerie (na jejím území) jeví vlivem iluze jako snědý Fér
-NPCs: rádce Myrius (milý, uctivý, věrný, Jasonův vrstevník, dlouhé černé vlasy): Jason ho krom jeho běžnou práci zneužívá na plánování jakékoliv akce; bratři Gideon (tmavé vlasy na ramena, zelené oči, jizva přes tvář a krk, přímočarý) a Gweldior (blond vlasy po pás, zelené oči mandlového tvaru, úskočný): Jsou to členové osobní ochranky, kterou Jason zavedl pro svého přítele Jacka a nadále s nimi úzce spolupracuje, hlídkují po Faerii a jsou členové stráže; Anarethés (snědý, tmavovlasý, zelené oči, přísný typ): Otec Gideona a Gweldiora, regent na Slunečním dvoře, milovník civilských žen- vždy nějakou uzme, má s ní potomka a poté ji pohodí v civilském světě, přičemž ciivilky na vše ve Faerii zapomenou
Jon Kortajarena
a poté