Obrázek není dostupný.
Video/Audio Player 1
Video/Audio Player 2
Zobrazit profil
Profil
Jméno | Javier Armytage |
Zobrazované jméno | Javier Armytage |
Věk | 24 |
Rasa | Nefilim |
Datum narození | 6. 10. 1999 |
Status | Spisovatel |
Výška | 192 |
Váha | 82 |
Citát | "I'll love you until I die. And if there's a life after this, I'll love you then too." |
Charakteristika | Jazyky: plynule anglicky a španělsky Hlavní zbraně: andělské ostří, dýka, vrhací nože Vedlejší zbraně: luk + šípy – umí s ním dobře a pohotově zacházet Zbroj: převážně lehká kvůli mrštnosti Hlavní atributy: síla, rychlost, ohebnost, přesnost Zajímavé dovednosti: hra na klavír, psaní knih, skládání origami jeřábů Javier na první pohled vypadá velice přívětivě, přitažlivě, mnoho z vás by si řeklo, že by stál za hřích. Zdání ovšem může často klamat, protože když se naštve, dokáže lidem udělat ze života peklo. Má celkově protiřečící si povahu – výbušný jako nášlapná mina, přesto milý jako koťátko. Pokud s ním lidé zacházejí slušně, s respektem, chovají se hezky, je k nim velmi milý, ochotný. Naopak pokud u někoho vycítí něco nekalého, nebo se k němu zachová špatně či nefér, nebo jeho milé zkřiví jediný vlas, dotyčný by se měl mít na pozoru, a hlavně mu nelézt na oči. Jeho modré oči, jak mnohé ženy tvrdí, jsou hluboké a snadno se v nich člověk ztratí. Při pohledu do nich se cítí jako by padaly do modré studánky. Také má docela dlouhé a husté řasy, často proto vypadá, jako by měl řasenku, ale nemá. Tmavě hnědé až černé kadeře se rozpínají podél obličeje v krátký, leč podlouhlejší sestřih. Při rychlejším pohybu hlavou vlají ve větru, ale přesto jsou stále upravené, bez jediné chybičky. Nikdy nemusel používat žádné kondicionéry nebo speciální šampóny, a přesto má takhle zdravé vlasy. Vždy stačilo párkrát prohrábnout rukou nebo hřebenem a byly učesané. Od malička měl sklony k výrazně vypracované postavě a taky to dodržel. Přes břicho se mu rýsují břišní svaly, stejně tak má namakané ruce i nohy. Mezi jeho hlavní nedostatky, jak on sám tvrdí, je několik jizev z tréninků a bojů s démony. Jedna se nachází asi tři centimetry nad pravou bradavkou. Tu způsobila řezná rána nožem při tréninku s jiným mladým lovcem. Dalších několik má na předloktí a jeho největší jizvou je několik škrábanců na zádech (jeden útok) po boji proti Mantidům. Je zastánce toho, že když v bitvě obdrží nějaké větší zranění – rozuměno jakákoliv hlubší rána než jen povrchová – nepoužije léčivou runu, aby zranění zcela zmizelo, ale nechá to zahojit normálně, aby zůstala jizva jako takový odkaz na složitější bitvu. Mimo svou činnost v institutu se věnuje psaní, proto se často ve volných chvílích zavírá v pokoji a pracuje na svých nových rukopisech. Vydal již mnoho knih a píše ve dvou hlavních žánrech. První jsou fantasy příběhy na základě jeho zkušeností, samozřejmě je ve všem diskrétní a svět stínů nikdy neprozradil. Druhý žánr je čistě romantický, plný erotické vášně. Má za sebou již několik sexuálních zkušeností, proto se o tom umí dobře rozepsat. Jeden z jeho životních cílů je najít si lásku svého života, se kterou by zároveň mohl bojovat bok po boku, ale také ji ochraňovat před všemožným zlem – od démonů po perverzní násilné jedince. Doposud se mu nepodařilo žádnou takovou najít. Prozatím má často tzv. one night stands, a když za to žena stojí, sejde se s ní i vícekrát. Přestože je to velmi milý a romantický muž, pořád má své touhy, které potřebuje ukojit. Už několikrát na toto téma padla řeč se svým strýcem i s několika bratranci, vždy jim ale tvrdil, že až najde tu pravou, bude jí věrný až za hrob. Rodině se to totiž lehce příčilo. Řídili se kodexem „milovat věrně“, proto jim přišlo zvláštní, že se Javier miluje s více ženami než pouze s jednou. Proč by ale taky měl, když Ta Jedna je stále k nenalezení? Koneckonců je to velice otevřená osoba, nedělá mu problém se o cokoliv podělit. O svém životě docela rád mluví, nedělá mu problém se svěřovat i s intimními zážitky, či osobními věcmi. Jedinou podmínkou je, nesmíte být jeho nepřítel. |
Minulost | Javier se narodil 6.10.1999 v americkém městě St. Louis. Jeho rodiče, Sofia a Michael Armytage, byli oba lovci stínů. Matka byla lovkyní ve španělsku, otec byl napůl brit a napůl američan, sloužící jak v St. Louisu, tak v domovském městě jeho rodu – Yorkshire v Británii. Původní lovci Armytage sídlili právě tam, ale jeho praděda se rozhodl rozšířit rod i v Americe, proto založil institut v St. Louis. Od té doby se další potomci rodí právě zde. Sofia a Michael se seznámili na roční stáži ve Finsku po dokončení jejich výcviku. Hlídkovali a bojovali stále spolu a postupem času se do sebe zamilovali. Když přišlo na řadu rozhodnutí, zda zůstat ve finském institutu, nebo se vrátit do rodných zemí, oba se rozhodli pro odcestování do Michaelova rodného města, kde se následně vzali. Žili spolu několik let a v jejich 27 letech se jim narodil jediný syn Javier. Vyrůstal spolu se svými staršími příteli a bratrancem, ke kterým vždy vzhlížel, i přes to, že si ho dobírali kvůli věku. Byli o pár let starší a už započali svůj lovecký výcvik. Javi se s nimi přesto snažil držet krok a sledoval je při trénincích, často se přidával. Když dovršil šestý rok, začali ho rodiče učit naplno. Snažili se ho vést ke všem různým odvětvím boje, jak souboj na blízku, tak na dálku. Byl to strašně pilný a šikovný student, ke všemu přistupoval s nadšením a vše dělal poctivě. Přestože od svých kamarádů byl věkově docela daleko – když oficiálně začal výcvik, oni již měli své první runy – rapidně se k nim přibližoval co se schopností týče. Neměl sice ještě takovou sílu, avšak mrštnosti měl na rozdávání. Zručnost s krátkým mečem si osvojil takřka hned a to, co s ním svedl už pouze po několika měsících tréninku, bylo velice pozoruhodné. Bohužel v roce 2007 když měl sedm let, napadlo jejich institut několik démonů pod vlivem vyššího démona Abbadona, a při snaze ochránit své jediné dítě, jeho rodiče zemřeli. Javier byl zdrcený a dával si to za vinu. Jeho strýc Henry, bratr jeho otce, se ho ujal a adoptoval ho. I přes to, že byl stále se svojí rodinou, se do sebe více uzavřel, a ještě intenzivněji se věnoval výcviku. Později ho poslali na akademii pokračovat ve výcviku, kde zdokonaloval své bojové schopnosti. S mečem se už téměř vyrovnal svému bratranci, kterého to čím dál více začalo znervózňovat, proto se k Javierovi začal chovat chladněji. Tomu to bylo jedno, byl zaslepený tréninkem. Přísahal, že se stane opravdu silným, aby už nikdy nemusel vidět umírat nikoho jemu blízkého. Ve dvanácti letech získal svou první runu, na kterou se už několik let těšil. Tuto runu Zraku obdržel na hřbet jeho pravé dlaně, která byla jeho dominantní rukou. Jeho asi nejčastěji používaná runa byla Mendelin, aby se mohl inkognito vydávat do okolního světa mezi civily. Našel si zde i pár přátel, se kterými se ovšem bavil, tedy o všem, kromě světě stínů. Ve starších letech se seznámil i s civilkou Irene, kterou měl obzvlášť rád, nedal na ni dopustit, když měl nějaké volno, vždy šel za ní. Smáli se spolu, randili, s ní prožil i svůj první polibek. Bylo to pro něj moc těžké, protože Irene nevěděla, kdo je opravdu zač a že se to nikdy dozvědět nesmí. Jednou když byli spolu na procházce, Javier se škrábnul o větev stromu, která blbě vyčnívala. Byla to poměrně hluboká ranka, přestože nebyla moc velká. Za normálních okolností by použil léčící runu, v její přítomnosti ale nemohl, tak si to nechal od ní lehce ošetřit. Když se vrátil do institutu, použil onu runu a rána rázem zmizela. Při dalším shledání s Irene jí něco přišlo jinak. Ptala se ho, jak je možné, že škrábanec úplně zmizel? Javier se z toho snažil co nejlépe a nejchytřeji vykroutit, ale někde v hloubi srdce mu stejně nevěřila. Proto ho jednou po loučení sledovala až k institutu, aby se dozvěděla, co tají za rychloléčící tajemství, ale před vchodem ji zastavil Javierův strejda, který si jí zavčasu všiml. Jejich hádku zaslechl Javi a šel se podívat, co se děje. Spatřil svou platonickou lásku a uvědomil si, co vlastně málem provedl. Málem vyzradil svět stínů. Chtěla, aby jí vše vysvětlil, ale Henry mu to zakázal. Jelikož Irene měla podezření, protože si všimla Javiho zranění, jako potrestání Henry domluvil s čarodějem, aby jí vymazal veškeré vzpomínky na Javiera, jako by neexistoval. Tím, že Javiho vzpomínky nevymazal, mu uštědřil velkou ránu. Mnohokrát se na ní v iluzi chodil dívat a litovat se. Tohle byl moment, který v něm probudil nestálost a touhu spát se ženami, aby na ni zapomněl. Věděl, že už se s ní nikdy nesmí setkat a hodlal to respektovat. Strýc ho za to mnohokrát káral, marně. Cítil vůči němu strašnou zášť a nechtěl s ním mít nic společného. V osmnácti letech, kdy složil své sliby a věrnost Spolku, se rozhodl odcestovat na stáž do Španělska, aby poznal matčinu rodinu. Tam se dozvěděl, že jsou dávno po smrti, proto si pouze odbyl povinnosti a po roce se vrátil zpět. Další rok se rozhodl jen na druhou stáž, tentokrát do rodného institutu jeho otce v Yorkshiru v Anglii. Tam se seznámil s dalšími členy své rodiny. Byli sice přes koleno, přesto si s nimi rozuměl více než se strejdou Henrym. Na konci stáže uvažoval, zda-li se vrátit nebo zůstat. Dva hlavní aspekty, které zvažoval, byly přátelé v St. Louis a rodina v Yorkshiru. Nakonec usoudil, že ti mají své vlastní přátele, takže s nimi nebude trávit zas tolik času. Rozhodl se tedy, že se vrátí domů, kde znovu započal své jednorázovky s různými milenkami. Od civilů, po vlkodlaky. K podsvěťanům měl stejně blízko jako ke komukoliv jinému, nevnímal mezi nimi rozdíly. Všechny bral jako žijící bytosti. Jako útěk před svými myšlenkami a špatnými vzpomínkami začal psát příběhy. Sepisoval různé boje s démony, své pocity. Něco jako deník. Později se to rozmohlo v mnohem větší psaní a začal vydávat celé knihy. Ne každá se uchytila ve světě, avšak několika se to povedlo. Vše psal velice diskrétně a dával si pozor na jakýkoliv detail, který by mohl vyvolat rozruch a prozradit svět Stínů. Stejně tak jeho romantické knihy, zakládal na vlastních sexuálních zkušenostech, také diskrétně a anonymně. Když se mu naskytla možnost odcestovat do New Yorku a přidat se do institutu, chytil tuto příležitost za pačesy a jednou provždy se oprostil od dohledu svého strýce. Pozná zde nové lidi, třeba se i něčemu přiučí. A určitě se zde najde i hrstka přitažlivých žen. |
Faceclaim | Ian Somerhalder |