Uživatel nemá žádné přátele.
Žádné propojené účty nenalezeny.
Geret Reed
Vlkodlak
Samotář/ odpadlík, na volné noze
10. 10. 1980
Věk: 45 let
183
cm75
kgBývalý profesionální boxer, v současnosti se živí jakýmikoliv bojovými zápasy, na které se lze v okrajové společnosti přihlásit ať už legálními, či ilegálními. Nikdy se však nenechává zaznamenat úřady a vystupuje pod pseudonymem Darebák.
Ve společnosti je opatrný, velmi rezervovaný a nevyhledává žádné konflikty. Je velmi samostatný a nezávislý na nikom a na ničem, snad krom svého domu po rodičích, který nikdy neprodal a který je dnes spíše zpustlým, zarostlým stavením obehnaným solidním plotem a na dívce, kterou miluje a považuje za svou dceru.
Celkově se dá říct, že zbožňuje malé děti, pravděpodobně proto, že by si přál mít minimálně ještě jedno dítě - ideálně své vlastní. Tím spíš, když ví, že Styra mít vlastní děti mít nikdy nebude a tedy nehrozí, že by byl dědečkem.
Je velmi benevolentní ke všem snad kromě démonů, které z pochopitelných důvodů vcelku nenávidí. Netrpí však typickými předsudky k upírům, naopak by se dalo říct, že právě k nim tíhne z podsvěťanů nejvíce. Vlastnímu druhu se vyhýbá, víly mu k srdci nikdy nepřirostly, čarodějové mu vzali dceru a spolku se vyhýbá, jak jen může. K posledním má respekt a poměrně dost se slučuje s jejich morálními závazky vůči obyčejným lidem. Kdyby si sám o sobě směl svůj osud vybrat, jistě by se rád narodil právě jako lovec stínů, pro vyšší dobro by obětoval svou těžce kýženou samostatnost a svobodu, které se odmítá vzdát pro kteréhokoliv vlkodlaka.
Nikdy by nedokázal odmítnout někomu pomoc, ať už bezdomovci žebrajícímu o pár drobných, nebo dokonce člověku v tísni. Je velmi empatický, soucitný, galantní a obětavý. To ovšem neznamená že by si nechal srát na hlavu. Obranným mechanismem je u něj sarkasmus a někdy spadne až k cynismu, ale jen v případech, kdy je v sázce jeho důstojnost, nebo svoboda. Pokud se ze situace nedokáže dostat přirozeným důvtipem, volí ústup a teprve v poslední řadě konflikt. Kdyby mělo jít o jeho život , nebo o život někoho, na kom mu záleží, ukázal by se jako velmi nelítostný soupeř. Surový zabiják bez svědomí. Bezcitný a krvelačný bez ohledu na vlastní zranění, připomínající spíš vraždící stroj, než lidskou bytost jež v sobě umí naprosto potlačit a udělat, co je potřeba.
Přitahují jej buďto velmi bezbranné ženy, pro které má slabost nehledě na to, kolikrát se už napálil, nebo naopak velmi silné, cílevědomé, dominantní ženy, které si dokáží získat jeho respekt. Celkově mu však žádný další vztah nikdy nevyšel a tak jediná žena, kterou kdy miloval zůstává matka jeho dcery Styry.
Miluje alkohol, především kvalitní rum a taky doutníky a doutníčky. Jeho slabinou jsou rovněž krásné ženy, bez kterých by mu život připadal fádní. Dokáže se zaměřit na vícero objektů o jejichž přízeň usiluje, dokud si nevybere, ale kdyby na to mělo přijít, pravděpodobně by jej mohl zaujmout i atraktivní muž odhodlaný jej svést. Celkově však platí že je v ložnici dominantní.
Lykantropie se pro něj za ty roky stala jeho neodmyslitelnou součástí. Rád se proběhne ve vlčím zalovit si a nepohrdne syrovým masem ani v lidské podobě. Naopak, syrové maso preferuje nad pečeným.
Dlouhé roky žil v lesích stylem bezdomovce - zálesáka nebo vlka. Má široké vědomosti o běžně rostoucích bylinách, stromech a keřích. Miluje přírodu a přežívání v ní, aniž by ji drancoval, nebo se obohacoval. Stejně tak miluje i knihy, naučné o psychologii, bylinkách, nebo jen beletrii. Tyto získával z volných knižních rozdavačů (Biblioschránek) po celé zemi.
Narodil se postaršímu páru, který si dávno myslel, že děti mít nikdy nebude. Žena byla neplodná a jen s příchodem menopauzy a s tím spojenému výkyvu hormonální hladiny neplánovaně otěhotněla. Po porodu byla vysílená matka připoutána dlouhé měsíce na lůžko a otec se o ni staral. Novorozenec byl na krátký čas předán do náhradní rodiny, kdy jej náhradní matka kojila společně s vlastním synem a přivydělala si tak nějaké peníze v době, kdy ji opustil manžel. Kluci pak byli na škole nejlepšími přáteli, dokud mezi sebou nezačali s nástupem puberty soupeřit. Oba byli dobří sportovci a věnovali se Americkému fotbalu. Geret se stal kapitánem družstva a taky se mu dařilo v osobním životě. Zamiloval se do Eileen a zažívali první lásku plnými doušky, zatímco jeho kamarád, kterému se Eila také líbila se postupně stával nejprve sokem a pak i nepřítelem.
Když Geretův otec onemocněl rakovinou, začal si vydělávat boxem, který byl do té doby jen jeho koníčkem. Nejprve jako figurant, ale později se ukázalo že má velký talent. Po škole nechal fotbalu a věnoval se už jen boxu a to i poté, co jeho otec zemřel a od svých 20 let se pak skoro dva roky ve svém volnu staral o imobilní matku, než také, steskem po otci a řadě zdravotních problémech, skonala. Jen díky posunu ve sportovní kariéře jí mohl až do samotného konce zajistit drahou péči a nadstandartní služby, na úkor volného času, což mělo za následek odcizení s Eileen. Jejich vztah nevydržel, přestože je to k sobě fyzicky vždy táhlo. Nastoupila navíc na prestižní farmaceutickou školu do jiného města a jejich kontakt se omezil na pár hovorů a SMSek měsíčně.
V domku po rodičích začal pořádat soukromé párty a oslavy, kde podléhal svým největším slabostem/radostem. Alkoholu, doutníkům a nezávazným známostem.
Velký zlom nastal o rok později, kdy Eileen přijela do města, aby navštívila rodiče a společně si zašli na večeři a po ní do místního klubu. Po propité noci se před odchodem Geret srazil s podobně starým klukem a střetnutí rychle vyústilo v hádku, potyčku a násilí. Sebevědomý Geret netušil že se dostal do konfliktu s vlkodlakem o jejichž existenci neměl ani to nejmenší ponětí. Aniž by si Geret uvědomoval, co přesně se stalo, mladík se proměnil ve vlka, když jej držel pod krkem, aby uvolnil sevření a zakousl se mu do ruky přesně v momentu, kdy se jeho kumpáni rozhodli aktivně zapojit a ty dva od sebe odtrhnout. Obstoupili vlkodlaka ze stran a odvedli k uklidnění aniž by si všimli, že Gereta pokousal. Ten se tak ve svých čerstvých 23 letech při prvním úplňku poprvé proměnil a stal vlkodlakem.
Začátky byly velmi obtížné. Byl velmi nevyrovnaný, agresivní a sebelítostivý. Jediný kdo o tom věděl, byla Eileen, která se snažila nalézt odpovědi v moderní vědě a medicíně. Ale nakonec stejně nejvíc pomáhaly legendy a folklorní zdroje, díky kterým se dozvěděli, že jde skutečně o lykantropii.
Tato událost je k sobě semkla a opět se dali dohromady. Před každým úplňkem jej nechávala ve sklepě domu spoutaného řetězy a vracela se, až když byl opět člověkem. Celkově je tento stav držel ve stresu a napětí a nebyl dlouhodobě udržitelný. Když si Geret po roce hledání léku, kdy neopouštěl suterén domu, kvůli obavám o bezpečí svého okolí, uvědomil definitivnost svého stavu, rozhodl se se vším skončit. To vedlo k velké hádce s Eilou, které se s úmysly svěřil a která jej odmítala pustit, prosila jej, aby si to ještě rozmyslel a donutila jej počkat další měsíc. Po 25.úplňku se skutečně dočkali změny. Jeho proměna náhle trvala jen jednu hodinu a vše se zdálo lepší.
Geret začal opět chodit ven, snažil se pomalu znova asociovat, pohybovat se mezi normály. Ale odmítal se tělesně podílet na vztahu s Eilou v obavě, aby neotěhotněla a z dítěte se nestalo monstrum, jakým je on. Žádný mentor jej nikdy nehledal, aby mu pomohl s pravdou a informacemi, jelikož ani jeho proměnitel si neuvědomoval, že jej nakazil. Navíc se po události zcela uzavřel mimo společnost a teprve teď začal sám pátrat na vlastní pěst. Pomalu se mu odkrýval nový svět, který je obyčejným normálům skrytý. Kdo na tom však v konečném důsledku doplatil nejvíc, byla Eila. V nekonečných tahanicích a hádkách pomalu ztrácela rozum. Nevšimla si rozdílu mezi pravým Geretem, který si šel po svém a démonem, jež na sebe vzal při kontaktu jeho podobu. Tím že se s ní chvíli nehádal a jen ji nechal ze sebe dostat všechno utrpení, kterým si procházela a pak se s ní dokonce po takové době pomiloval, nasytila Eidolona nejen svým utrpením, ale i radostnými vzpomínkami. Tři měsíce nato ohlásila hrdě své těhotenství Geretovi. Ten si samozřejmě neuměl vysvětlit, jak k tomu mohlo dojít jinak, než nevěrou, ale vzhledem k situaci se kterou si oba procházeli se nakonec rozhodl roli otce přijmout. Tou dobou už věděl, že i kdyby měl vlastní dítě, tak by po něm jeho vlkodlačí geny nezdědilo a Eila se zdála poslední měsíce úplně mimo realitu. Přestala pracovat, ale zdála se šťastná, přesto víc naivní, lehkomyslná. Přikládal to těhotenství a všemu, čím si společně museli projít. Období, kdy ji směl opečovávat spolu s miminkem se stalo nejkrásnějším obdobím jeho dosavadního života. S Eilou se vzali a plánovali druhého, skutečně společného potomka.
Geretovi bylo tehdy 25 a Eile 23 let, když se holčička narodila a už v prvních týdnech bylo poznat, že nebude normální, když se jí z páteře tvořily na zádech u každého obratle rohovité výstupky. To byla asi poslední rána pro emočně vyčerpanou Eileen, která se k dítěti celým svým životem upínala. Ještě v šestinedělí byla umístěna na psychiatrickou léčebnu, když vykazovala sebevražedné a sebepoškozující sklony a lékaři se báli o novorozence.
Geret se s malou Styrou stáhl opět ze společnosti. Vychovával dívku do dvou let v domě po rodičích. Snažil se ji chránit, jak mohl jak pred sebou samotným, kdy se o úplňcích odebíral připoutat do sklepa, tak před světem stínů, ale rozuměl tomu, že je jiná než obyčejné děti a pídil se po dalších informacích. Postupně odkryl patrně celou možnou skládačku a uvědomoval si, že dřív nebo později bude nutné, aby umístil holčičku do učení, mezi čaroděje.
Styra byla od narození v hledáčku, kvůli porodní zprávě, kterou lékař napsal a v níž popisoval nenormální znaky holčičky indikující v očích zasvěcených na vznik nové čarodějky, ale Geret bránil její interakci s nebezpečným světem jak nejdéle mohl. Cestovali různě po světě, aby se vyhýbali jak tomu, aby mu byla odebrána, tak i tomu, že mohl pod sebe Gereta zajmou do smečky kterýkoliv Alfa, který by se o odpadlíkovi dozvěděl. Když se blížil úplněk, zaplatil Geret pro sebe a Styru nocleh v pronajatých chatách s pořádaným sklem, kde sám sebe uvázal a zabarikádoval, aby, holčičce neublížil. Později jej pomáhala jak poutat, tak rozvazovat. Nakonec však o možnost poznat své schopnosti požádala sama Styra.
Posledních osm let strávil Geret převážně sám na okraji lidské i nelidské společnosti, nadále se vyhýbajíc jakékoliv odpovědnosti za svůj druh či povinnostem, přestože se na necelé dva roky pod jednu smečce připojil, nyní jedná už opět jen na vlastní pěst.
V listopadu 2023 se rozhodl do NY vrátit, aby mohl být opět součástí života své dcery.
Zach McGowan