Zobrazit profil
Profil
Jméno | Dante Riweneth |
Zobrazované jméno | Dante Riwen |
Věk | 179 (34) |
Rasa | Upír |
Status | Lichvář |
Výška | 194 |
Váha | 86 |
Datum narození | 8. 9. 1844 |
Citát: | n.1 CHUJKA |
Charakteristika | Dante – takový ten tuctový mužský predátor z vašeho předměstí. Není to sice žádný bezcitný Ted Bundy, ale opravdu se nejedná o neškodného medvídka na hraní. Je klasickým stereotypním newyorským samotářem. Co na to říct, to město je jednoduše skvělým místem pro takové typy. Má lehce pod dva metry, a je běžně zaškatulkován jako starým mládenec, který je znám četným přelétavým milostným životem. Není přímo nabušeným typem se širokými rameny a velmi výraznou svalovou hmotou, přesto je velmi dobře stavěný atlet, který vás silou může překvapit. Má na krátko střižené hnědé vlasy, které bez úpravy nabírají lehkých vlnitých tvarů, běžně jej ale bez upravených dozadu sčesaných vlasů nezastihnete. Nad poněkud užšími rty se pod téměř stále zamračeným obočím skrývají dvě temné oči, kterými umí oslnit stejně jako zastrašit. Je také nutno zmínit jeho pihu pod pravým okem. Na jeho tváři, která má trochu vystouplejší bradu a výraznější lícní kosti, je vidět jemné strniště. Co se oblečení týká, většinou jej zahlédnete v bundách různého rázu od kožených po klasické vojenské, potrpí si na svetry a kabáty, a je celkem normální jej zastihnout v obleku. Obvykle nosí kousky v černé, případně bílé nebo šedivé. Jsou to ostatně jeho oblíbené barvy, na které nedá dopustit. Dante je přesně tím člověkem, na kterého byste si měli dávat pozor, a to i když si zrovna myslíte, že je na vaší straně. Je vypočítavý, mazaný, ctižádostivý, sobecký až hanba, empatie mu moc neříká. U něj nikdy nikdo neví, s čím přijde tentokrát… Řadí se mezi impulzivní výbušné typy, okolo kterých je nutné chodit po špičkách. Je někdy až příliš agresivní a velmi často jedná pod nátlakem momentu, přesto ale umí dobře kalkulovat aktuální situaci. Umí se velmi rychle uklidnit, ačkoliv má raději chaos a impulzivnost. Dante se vyjímá nadstandardní inteligencí, což samozřejmě většinou lidi nevidí přes jeho ostatní povahové rysy, neboť často hraje hloupějšího. Moc dobře si uvědomuje, že je výhodné nechat se podceňovat. Překvapivě hodně času se válí v knihách a není od věci jej potkat zrovna na místech, kde by jste jej nejdříve vlastně vůbec nečekali. Ostatně je jasné, co si jiní myslí. Tací, jako je on, se válí od rána do večera na pochybných místech a dělají pochybné věci. Dante kdysi rána trávil s kávou a zajímavou knihou, teď už mu zbývá jen ta kniha. Nevychází běžně dobře s nikým, čemuž se ani sám nediví. Je obří ignorant a sobec, který si jen těžko udržuje přátele a ani po nich vlastně netouží. V tomhle ohledu je samotářem, který většinou vyhledává přátelství žen a to i v čistě nesexuálním kontextu. Nevychází díky přirozené soutěživosti a ambicím s muži, pokud nejsou přirozeně submisivní. Dante ale může být poměrně vhodnou společností, když tomu tak život dá. Nemělo by to vyznít tak, že je naprosto neschopný udržet si přátele, jen je těžké na něj udělat dojem a dostat se do jeho úzkého okruhu. Pokud ale patříte k těm “šťastlivcům”, můžete zapomenout na všechno výše zmíněné. Umí být vůči svým preferovaným pozorný a poměrně normální v jistém slova smyslu. Nikdy nebude ideální přítel či partner, ale alespoň není úplně na odpis. Má vlastní divný humor, který většina ostatních zrovna nesdílí. Není zrovna doporučeno mu všechno věřit, ač je velmi upřímný, v mnoha případech je pak těžké rozeznat, co je vlastně pravda a co ne. Chová se často jako aprílové počasí, špatně se odhaduje, co si vlastně myslí, a jak hodlá jednat nadále. V rutině vidí slabost, takže možná proto je tak nepředvídatelným jedincem. Někteří to nazývají vyšinutostí, ale udělejte si o tom vlastní obrázek. Konverzace s ním většinou není zrovna nejpříjemnější a ti, co na to nejsou zvyklí v tomto ohledu, narazí. Dante oplývá sarkasmem, příšerným humorem a popichuje až hanba. Chce to čas zvyknout si, že je prostě takový, a jen tak vám nebude servírovat komplimenty na stříbrném podnosu. Co se jeho zájmů a koníčků týče, kromě výše zmiňovaných knih, lásky k historii a umění být kompletní kus kreténa, dost často vymetá bary a kluby. Je občasný kuřák, častý krveholik, ojediněle i uživatel party drog. Příležitostně ho chytne rapl a má chuť přidělávat lokálnímu policejnímu oddělení práci. Mylně si někteří myslí, že má rád víno, tudíž by mohl mít doma vinotéku jen díky tomu, kolik je mu věčně podarováno. No realita je taková, že automaticky všechny flašky vylévá. Nesnáší kočky a většinu lidí, má rád podzim a jarní deště. Nesnáší novou muziku, ženské bez křivek, lidi bez vychování a vlkodlaky. To poslední je věc čistě z principu, nemá vlastně vůbec žádný důvod. Samozřejmě jeho největším koníčkem jsou lidé. Není možné určit, zda se jedná pouze o ženy či muže, neboť Dante je ten typ, kterému je něco takového poměrně jedno. Je někdy až moc sexuálně živým jedincem a dost často mění partnery mrknutím oka. Je těžko říct, zda někdy někoho miloval, ale existují důkazy, že tomu někdy už tak i bylo a ve svém podivném slova smyslu stále je. Přesto sám nikdy nevěděl, jak se dá něco takového odvodit, neboť na to neexistuje žádná fyzikální rovnice. |
Minulost | Dante Giannino Moretti se narodil v roce 1844 v srdci Little Italy, čtvrti hemžící se italskými přistěhovalci, kteří do rušných ulic New Yorku přitáhli své tradice, jídlo a bohužel i své zločinecké podniky. Jeho otec, Antonio Moretti, byl pracovitý krejčí věčně na mizině, který měl jako mnoho dalších komplikovaný vztah se zločineckými organizacemi ovládající okolí. Navzdory pokušení davu byl Antonio odhodlán zajistit svému synovi legitimní život daleko od nebezpečného světa organizovaného zločinu. Jako mladý hoch pozoroval svého otce, jak se dnem i nocí dře v jejich malém krejčovství. Jeho snem nebylo opravdu pokračovat ve šlépějích otce. Zbožňoval každého malfusso, který se chlubil na ulicích jižního Manhattanu jeho nažehleným oblekem, fedorovým kloboukem a pocitem moci, který byl nepopiratelný. Fascinovaly ho i tajné bary, kde nelegální alkohol tekl proudem, a sloužily zločineckému podsvětí jako zdroj zábavy i příjmu. Danteho rodina žila skromně, ale nemohl ignorovat ostrý kontrast mezi jejich životem a okázalým životním stylem mafiánských bossů. S přibývajícím věkem byl čím dál tím méně rozčarován myšlenkou, že by žil potichu a poctivě. Viděl mafii jako způsob, jak uniknout chudobě a dosáhnout bohatství a postavení, po kterém toužil. Představa respektu a strachu, která přišla s členstvím v mafii, byla opojná. V době, kdy dosáhl pozdního dospívání, už vyřizoval pochůzky pro místní mafiánskou partu vedenou nelítostným a mazaným šéfem jménem Salvatore „Sally“ Romano. Danteho otec nedbal na zapojení svého syna v podsvětí a držel naději, že bude jednoho dne pokračovat v legitimní kariéře. Avšak vidina rychlých peněz, moci a vzrušení z kriminálního života byla příliš silná, aby odolal. Brzy si vysloužil své místo mimo anonymní dav pouhých bezcenných pěšáků a ukázal se jako loajální a vynalézavý člen. Začínal jako běžec na nízké úrovni, doručoval zprávy, vymáhal malé dluhy a vyřizoval různé jiné podřadné úkoly. Jak se stával důvěryhodnějším a schopnějším, byla mu postupně dávána větší zodpovědnost. Jeho nelítostná povaha se projevila, když objevil talent pro násilí. Dante nebyl jen další kriminálník; byl to charismatický a bystrý jedinec, který věděl, jak se pohybovat ve zrádných vodách organizovaného zločinu. Za jeho prospěšnou tvrdou práci byl odměněn možností sloužit věčně. Sallyho jediný ctěný rádce byl jedním z podsvěťanů, který pro vybrané členy uspořádal rituál, aby mohly tyto oddané ovečky navždy sloužit. Všem se vidina věčného bohatého života zamlouvala. Po této noci již na denní světlo mohl zapomenout. Danteho transformace byla dokončena, když byl formálně zasvěcen do rodiny Romano, což upevnilo jeho oddanost životu zločinu. Složil přísahu loajality a mlčenlivosti a zavázal se za každou cenu zachovat čest a moc mafie. Sallyho Romana viděl jako mentora a otcovskou postavu, která ho provedla zrádným světem organizovaného zločinu. Prohibice, která byla zavedena v roce 1920, se ukázala být pro mafii zásadní změnou. Se zákazem výroby a prodeje alkoholu se zrodil neuvěřitelně lukrativní černý trh a mafie se této příležitosti chopila oběma rukama. Když dvacátá léta ustoupila třicátým, Dante se stal vlivnou postavou newyorské mafiánské scény. Nashromáždil značné bohatství a jeho kontakty byly hluboké. Obleky na míru, elegantní černé auto a pověst nelítostného vymahače a mazaného vyjednavače vyvolaly strach v srdcích mnohých. Přezdívali mu od této chvíle ‘chirurg’. Po tragické smrti Sallyho se moci ujal sám jeho rádce a nástupce nesmrtelný Vorigan. Nejlepší roky mafie byly tímto u konce, neboť jakákoliv elegance či distinktivní podobnosti původním hodnotám mafie naprosto chyběly. Vorigan lpěl na to, aby byl celý odkaz pošpiněn. A stejně s tím Dante nemohl nic udělat, neboť byl jeho malou ovcí, byl věčnou panenkou, která měla plnit rozkazy. Nejčastěji stál za správou nevěstinců a klubů s pochybnou reputací, předávání zásilek drog či jeho nejčastější – permanentní vymáhání, jak tomu říkali. V šedesátých letech začala ve velkém jejich organizace vypůjčovat peníze s velkým úrokem, jejich cílovou skupinou byli nejčastěji drogově závislí, alkoholici, gambleři. Bylo už od začátku jasné, že nebudou mít na zaplacení, a v tu chvíli se hodil Dante, který rád chodil vymáhat tyto peníze a běžně odcházel spíše s kusy těl jakožto platbou. Tímto způsobem život přežíval do konce století, než si plně uvědomil, že by raději chtěl být samostatnou jednotkou než jen pěšákem někoho jiného. Vyjednávat o své částečné svobodě nebylo jednoduché. Konečnou dohodou zůstala jeho povinnost krvavého vymahače výměnou za život mimo klan. Rozhodl se opustit své rodné příjmení a přijmout nové. Od nového tisíciletí si tedy užívá více svobody, než za poslední stovku let zažil, a nemůžete se toho nabažit. |
Události ze hry | 「 ✝ Listopad 2023 ✝ 」 ✝ Seznámil se s mladinkou vílou jménem Timea, která jej stihla za malou chvíli polít a rozsednout. Slibovala mu, že mu vypere oblečení a vše vynahradí, skončili u ní doma, oblečení nepřežilo, a to její svlékl později také. Rozloučil se s ní v chladném podtónu, ale přislíbil ještě jedno setkání. ✝ Při cestě přes Brooklyn mu do cesty vběhla novorozená upírka, kterou nakonec nalákal na balíček čerstvé krve. Zjistil, že utekla Alessandře a potulovala se volně po oblasti. Zavezl ji na pláž, kde Akamira zabila mladíka a Dante se postaral o jeho partnerku. Musel se zbavit obou těl i Akamiry, kterou podle pro pobavení vyhodil u sídla upírů, aby Dragos dal Alessandře minimálně pokárání. ✝ V půlce měsíce přijmul práci, která zahrnovala drobnou dívku Amarisen. Jelikož její otec dlužil slušný balík, měl Dante ukončit její život a převzít tím kompenzaci. Místo toho se dohodli, že si život může nechat a dluh zaplatí, pokud pro něj udělá po dobu jedno roku absolutně cokoliv. ✝ Na konci listopadu se Dante opět setkal s Tiou, která mu vrátila oblečení a navrhla, že by spolu mohli jít na ples. Dante sice váhal, ale nakonec přijal její pozvání. Na plese ho vše přešlo a Tiu tam nechal samotnou s tím, že už se neuvidí. ✝ Po plese zamířil na pláž, v dešti si užíval samoty a přemýšlel nad tím, proč vůbec dovolil, aby jej Tia vůbec někam pozvala. Skoro se nepoznával. Tak či onak se objevila Meritriss, která se nedbale procházela po březích, že ji málem smetly vlny. Dante měl světlou chvíli a z vody ji vytáhl. Poté se vydali do laundromatu a trochu si povídali. |
Faceclaim | Ben Barnes |