Obrázek není dostupný.
Video/Audio Player 1
Video/Audio Player 2
Zobrazit profil
Profil
Jméno | Charlie Sanders |
Zobrazované jméno | Charlie Sanders |
Věk | 22 |
Rasa | Civil |
Status | Zdravotní sestra |
Výška | 165 |
Váha | 51 |
Datum narození | 6. 11. 2001 |
Citát | Je zhola zbytečné se ptát, má-li život smysl či ne. Má takový smysl, jaký mu dáme. -Seneca |
Charakteristika | Charlie se svou výškou může působit drobně, ale osobnost má rozhodně větší, než by kdokoli očekával. Má dlouhé hnědé vlasy, které jí často padají přes ramena, a hluboké zelené oči, které jako by viděly až do duše. Pihy jí dodávají jemný, téměř dívčí vzhled, ale nenechte se zmást – je to žena s charakterem. Má přátelskou povahu, lidé ji často vyhledávají pro její otevřenost a schopnost naslouchat. Je milá, ráda se směje a většinou je v kolektivu oblíbená. Nicméně v sobě skrývá silnou stránku: když se dostane do nepříjemné situace, neváhá projevit svou drzost. Nenechá si nic líbit a pokud ji někdo naštve, klidně se s ním pohádá, což jí však později může mrzet. Má trochu panovačnou povahu a někdy musí mít poslední slovo, ale její přátelé vědí, že za jejími činy se skrývá upřímná touha po spravedlnosti a respektu. |
Minulost | Jméno Charlie je její uchycená přezdívka. Rodné jméno je Charlotta. Narodila se v malém městě, kde každý každého znal. Její rodina byla na první pohled obyčejná – milující rodiče, mladší bratr, a společné chvíle u rodinného stolu. Ale za zavřenými dveřmi to tak jednoduché nebylo. Její otec měl pověst autoritativního muže, který vždy musel mít poslední slovo. Když byl v dobré náladě, byl to ten typ člověka, kterého si ostatní vážili, ale když přišel domů po těžkém dni, jeho výbuchy hněvu se staly součástí jejich domácnosti. Mluvil tvrdě, někdy přímo ponižoval, a to nejvíce zasáhlo právě ji. Jako dítě si přála jen pochvalu, jenže místo toho slyšela, že není dost dobrá, že dělá věci špatně. Její matka se snažila situaci uklidnit, ale nikdy nebyla dost silná na to, aby mu odporovala. V rodině tak vzniklo nepsané pravidlo mlčení a potlačování vlastních emocí. Ve škole si vedla dobře, ale stala se trochu uzavřenou, nevěřila si, což jí přineslo několik problémů s vrstevníky. Její vztahy s ostatními dětmi byly povrchní, nechtěla se nikomu příliš otevírat. Vždy se snažila být tou, která poslouchá a která se přizpůsobuje, aby si udržela mír, protože měla strach z konfliktů. Když jí bylo 16 let, přišla jedna zlomová událost, která jí otevřela oči. Jeden z jejích nejbližších přátel, se kterým vyrůstala, ji zradil. Ukázalo se, že o ní za zády šířil pomluvy, a to v okamžiku, kdy mu nejvíc věřila. Zpočátku si s tím nevěděla rady, uzavřela se ještě více a dlouho trvalo, než to přiznala svým rodičům. Očekávala podporu, ale otec ji opět zklamal svou chladnou reakcí: „Máš být tvrdší.“ Tato bolest jí ukázala, že v životě musí být silná sama za sebe. Tehdy v ní něco zlomilo. Rozhodla se, že už nikdy nikomu nedovolí, aby s ní zacházel jako s někým, kdo nestojí za to. Začala projevovat svou drzost a odhodlanost, zvláště když cítila, že ji někdo podceňuje. Naučila se bránit, a i když to někdy přehnala, aspoň měla pocit, že má kontrolu. Když se s někým dostane do hádky, vychází z ní dávná frustrace, kterou nedokázala v dětství ventilovat. Ačkoliv ji to někdy mrzí a uvědomuje si, že její reakce jsou přehnané, pocit moci, který má, když se postaví na vlastní nohy, jí dává sílu. Dnes už je to silná a sebevědomá žena, která se naučila balancovat mezi svou laskavostí a tím, aby si uchovala respekt. Ne vždy je to lehké, ale každý konflikt jí připomíná, že má právo chránit sebe a své hranice. A i když má stále své slabé chvilky, kdy si vzpomene na ty časy, kdy byla zrazená, ví, že díky tomu je teď tou ženou, kterou vždy chtěla být – silnou, nezávislou, ale stále schopnou milovat a být přátelská. Když dosáhla plnoletosti, rozhodla se, že už nechce dál žít v prostředí, které ji dusilo. Potřebovala začít znovu, daleko od maloměstských drbů a od vzpomínek na všechno, co ji tížilo. New York pro ni představoval nový začátek – místo, kde nikdo neznal její minulost a kde mohla být kýmkoli chtěla. Město ji fascinovalo svou energií a možnostmi. Přitahovalo ji to, jak je tu každý zaneprázdněný vlastním životem a nikdo se nezajímá o její historii. V New Yorku našla svobodu být sama sebou, místo, kde konečně mohla vyjádřit svou sílu, nezávislost a drzost bez obav z odsouzení. Tohle město se pro ni stalo domovem, kde si začala budovat svůj nový život a ze Charlotty se stala Charlie |
Faceclaim | Olivia Wilde |