„There is no light without shadow, just as there is no happiness without pain.“
Civil
Studentka
8. 3. 2001,
23 let
150cm
44kg
Video/Audio Player 2
Členem od 22. září 2018
Naposledy aktivní:
Aktivní: před 2 týdny
Zobrazit profil
Profil
Jméno
Canderetta Arcanea
Zobrazované jméno
Candy Arcanea
Věk
22
Rasa
Civil
Datum narození
8. 3. 2001
Status
Studentka
Výška
150
Váha
44
Citát
There is no light without shadow, just as there is no happiness without pain.
Charakteristika
Zkrácená verze jejího jména – Candy – ji naprosto vystihuje. Sladká, milá, věčně usměvavá, ohromně optimistická a pozitivní. Dokáže svou povahou nejednomu člověku rozzářit den. Žije si ve svém pohádkovém světě, kam nedopadá jediný temný paprsek. Díky tomu si dokázala zachovat nezkaženost a nevinnost nemluvněte. Proto je dost nesmyslné od ní čekat zákeřnou ránu pod pás. Bohužel pro ni, zradu nečeká ani od nikoho jiného. Je velice důvěřivá až naivní, věří, že v každém člověku je dobro, které vždy zvítězí nad zlem. K cizincům se chová vlídně a hrozně ráda se seznamuje a přátelí. Může hodiny sedět, povídat a poslouchat vyprávění druhých. Naprosto miluje životní příběhy, hlavně starších lidí, kteří toho už mnoho zažili. Tehdy se v ní probouzí její zvědavost a je k nezastavení. Někdy to může být i vlezlé, ale ona to vždycky myslí jedině dobře. Má dobré srdce, což se projevuje ve všem, co dělá. Neváhá, aby někomu pomohla, když je v nouzi. A to se jí v dobrém často vrací. Věří v zákon Vesmíru – dělej dobro, a to se ti vrátí, konej zlo a dostihne tě v mnohonásobně větší míře. Stejně tak věří ve své sny, v samu sebe a má snad nekonečnou studnici naděje a víry na rozdávání. Ano, nosí na očích růžové brýle, chodí s hlavou v oblacích, věčně zasněná a ponořená ve své neuvěřitelné fantazii, ale nemějte ji za zlé, že je slepá a ani nechce vidět hrůzy tohoto světa. Není dokonalá, to ani omylem, ani černá ani bílá, prostě Candy, která potřebuje něčí podporu, aby mohla zářit. Za každé situace se bude statečně a vytrvale bít za ty, které miluje a nespokojí se s prohrou, i když k ní často sklouzne, ale pokud je toho na ni už příliš, propadá do hluboké propasti bezmoci a smutku. Nikdo nikdy nechce vidět, když její osobní světlo pohasíná.
Minulost
Na světlo světa zakřičela uprostřed stájí poblíž městečka nedaleko New Yorku. Byl to předčasný a nečekaný porod, Candy je od toho dne malá a drobná. Už kvůli tomu ji rodiče bedlivě stráží jako oko v hlavě. A taky proto, že je jedináček a další vlastní dítě už nikdy mít nemohli. Příjmení Arcanea ji zajišťuje zářivou budoucnost. Její rodina už několik generací vlastní velký koňský ranč. Z malé vášně, která se dědí z generace na generaci vyrostl dobře vynášející byznys. Sama Candy koně zbožňuje a už od nízkého věku vyhrává nejrůznější závody a soutěže. Říkají o ní, že se na koni narodila, že má jezdectví v krvi. Jenže málokdo je schopný pochopit její empatii, díky níž koním rozumí a oni rozumí jí. Její úspěchy a rodinné jméno se jí postaralo o spoustu pozornosti a kamarádů v rodném městě. Ale kolik z nich je skutečných? Popravdě nad tím nikdy nepřemýšlí. Ať skutečný, nebo falešný, ať jí má rád takovou, jaká je, nebo kvůli sobeckým důvodům, ona všechny miluje celým svým srdcem.
To že by pro druhé položila vlastní život, se poprvé nejvíce projevilo v jejich sedmi letech. Byla teplá letní noc a ona se probudila z náměsíčnosti uprostřed ranče. Všimla si chlapecké postavy stojící na střeše nejvyšší budovy. Nevěděla, co tam dělá, ale vylezla po žebříku za ním. Stoupla si vedle něj na okraj střechy a chytla ho za ruku. Znala ho, jmenoval se Diego a byl tehdy dvakrát tak starší než ona. Žil s nimi na ranči už téměř dva roky. On a jeho matka, která nedávno zemřela kvůli pozdě objevené nemoci a on zůstal na celém světě úplně sám. Strhl ji daleko od okraje a velmi se na ni rozzlobil, že mohla spadnou dolů a ublížit si. Dívala se na něj a stejně nazlobeně prohlásila, že on mohl spadnout také. Nechápala, co znamená chtít se zabít. Diego se před tou nevinnou duší naprosto zhroutil, dlouho plakal a naříkal, že teď už nikoho nemá. Pevně ho objala a s nesmírnou vážností, které tak malé dítě snad ani není schopné, slíbila, že má ji a i ostatní lidi, kteří na ranči žijí. Tu noc strávili celou na střeše, povídali si, tedy Candy povídala a poté usnuli. Slíbila mu, že tohle bude jejich tajemství a světe div se, doteď to opravdu nikomu neřekla. V tu noc, kdy mu nevědomky zachránila život, získala bratra na celý život, kterého nikdy neměla. Ví, že je spojuje mnohem silnější pouto, než je jenom společná krev, takže i když je Diego už ženatý a žije v jiném městě, ví, že se na něj vždy může spolehnout. A on na ni.
Už od malička si pořád čmárala do skicáku a s máminou pomocí šila oblečky pro panenky, později i pro sebe. Ve škole na sebe strhávala pozornost svým neobvyklým módním vkusem. Tím se před ní otevřeli druhé dveře než ty, před kterými se narodila. Najednou pro ni neexistovala jiná cesta než ta, která ji jednoho dne přivede do záře reflektorů a proslaví ji s vlastní módní značkou. I když by správně měla jednou pokračovat ve stopách svého otce a převzít vedení celého ranče. Jenže ona by se nikdy nespokojila a nebyla šťastná s něčím, co ji spadlo do klína jen tak, protože se dobře narodila. A tak je tady, v New Yorku, na jedné z nejlepších uměleckých škol na světě, která jí při té cestě, na výsluní mezi módní návrháře, pomůže.
Události ze hry
Život v New Yorku ji během velmi krátké chvíle přinesl spoustu osudových změn. Školní rok teprve začal a ona si stačila najít přátele i mimo její spolužáky ze školy. Seznámila se i Esiahem, s člověkem, s kterým si od první chvíle neuvěřitelně rozuměla, i když byla o dost let mladší než on. Upřímně obdivovala, co v životě už dokázal a to, jakým člověkem je. Získala si jeho důvěru a možnost vidět z něj jen to nejlepší. Aniž by si to uvědomovala, on získal její srdce. Naštěstí to bylo oboustranné, takže prožívala ty nešťastnější chvíle ve svém životě. Bohužel tohle není pohádka, kdy žili spolu šťastně až do smrti. Esi před ní držel nějaké tajemství. Tajemství, o kterém stále nemá nejmenší tušení. Tajemství, které ho – podle ní – stálo život. Nikdy ve svém životě se necítila tak zničená, jako když jí Cameron řekl, že je Esiah mrtvý. Zhroutila se jako domeček z karet. Stala se z ní hromádka neštěstí, která nechtěla jíst ani nemohla spát, jenom celé dny a noci proplakala. Odstěhovala se zpátky domů a přerušila kontakty se všemi, které znala. Trvalo to opravdu dlouho a k některým věcem už nebyla schopná se vrátit. Nedokončila oděvní školu, najednou už jí to nepřinášelo radost ani nedávalo smysl. Nějaký čas bezcílně žila na ranči a dělala to, co umí nejlépe.
Po téměř třech letech se zrodila nová myšlenka, kterou cestou by se její život mohl ubírat. Vrátila se zpět do New Yorku. Přihlásila se na univerzitu ke studiu fyzioterapie se zaměřením na hipoterapii, aby mohla pomáhat těm, kteří nemají v životě takové štěstí jako ona.
