Věk:
Schopnosti a dovednosti:
Jazyky – Angličtina (rodná), Francouzština (na komunikační úrovni), Latina (pokročilá)
Zdravotník – znalost první pomoci a léčebných postupů je pro ni stejně přirozená jako dýchání
Sebeobrana – absolvovala pár lekcí, skutečně zkušenému bojovníkovi se však neubrání
Gymnastika – jako dítě ji dělala závodně, v pozdějších letech už jen pro zábavu a aby se udržela v kondici
Hudba – velmi dobře zpívá, hraje na kytaru, ale není žádný virtuos
Fotografování – vyhrála několik cen v oblastních soutěžích, dodnes fotí ráda a tak často, jak jí to jen práce umožní
Zajímavosti:
Když byla mladší, snila o dráze profesionální fotografky. Kdyby jí v té době někdo řekl, že z ní jednou bude zdravotní sestra, nejspíš by ji ten nápad pobavil. Dnes je za svou finální volbu ráda.
Má ráda noční procházky a pozorování hvězd. Vlastní dokonce malý hvězdářský dalekohled, který zdědila po svém dědečkovi.
Turistika a běhání jsou její vášní, nebrání se však naprosto jakémukoli sportu a výzvě. Jízda na koni, motorce, bungee jumping, nebo paraglide? Zkusila už leccos, a pokud ještě ne, ráda by.
Miluje kempování už od doby, co s ním začala jako malá s rodiči. Jen tak něčeho se nezalekne, stan si umí postavit sama, stejně jako nasekat dříví, nebo rozdělat oheň. Stejně tak si nestěžuje na bolavé nohy, nepohodlné sezení, nebo absenci postele. Zkrátka něco vydrží a na vandry je super parťák. Navíc, bere svou kytaru a marshmallows. Pokud tohle nejsou dost dobré argumenty, co jsou???
Jakožto zdravotník se snaží jít nejen svým pacientům příkladem a žít co nejzdravěji to jde. Přesto se její život neobejde bez občasné neřesti v podobě zmrzliny, nebo ochucené kávy (nejraději má tu s příchutí perníku).
Jejím nejoblíbenějším ročním obdobím je podzim.
Přestože odpočívá spíše aktivně, občas se ráda jen tak zachumlá doma do deky s knížkou a horkým čajem. Nejraději má detektivky a fantasy.
Má krásný vztah s celou svou rodinou a tráví s nimi čas kdykoli je to jen trochu možné. Co se programu týče, vždy se přitom přizpůsobuje přání svých nejmladších brášků.
Obvykle jezdí do práce na kole nebo koloběžce, výjimečně na bruslích.
“Kim je sluníčko.” Těmito slovy ji popisují snad všichni, kteří s ní kdy přišli do styku, od rodičů přes sourozence, spolužáky, učitele, sousedy až po pacienty. Už od mala byla velmi živá, smála se snad všemu a úsměv jí z tváře nezmizel ani ve chvílích, které by jiné dítě s takovým klidem neneslo, ať už by šlo o rozbité koleno, nebo ztracenou hračku. Ten charakteristický úsměv, schopnost brát věci s klidem a přenášet jej i na ostatní, stejně jako schopnost udělat si legraci sama ze sebe z Kim vždy dělala vítanou společnici snad na každé akci. Nikdy sice nebyla zrovna průbojná, nebo hlasitá, ale to, jak byla hodná, ochotná komukoliv pomoci, projasnit mu den jakýmkoliv způsobem to vždy plně vynahrazovalo. Tyto vlastnosti naštěstí během dospívání nevymizely, naopak, jakoby ještě zesílily.
Nebýt nich, nejspíš byste si Kim v davu nevšimli. Se svou výškou a váhou dokáže být poměrně nenápadná. Pokud byste se s ní však dali do řeči, nejspíš byste si postupně všímali oněch drobných věcí, které z dálky nezahlédnete; že má světlounkou pleť snad bez jediného kazu, obrovské modré oči, perfektně upravené obočí, nebo ďolíčky ve tvářích, když se usmívá. A taky toho, že než jako dospělá zdravotní sestra s pár léty zkušeností vypadá spíš jako puberťačka, kterou byste ráno potkali cestou do školy a odpoledne cestou do kina, nebo na bazén.