Žádné propojené účty nenalezeny.
Členem od 22. prosince 2022
Naposledy aktivní:
*Nate nesnášel nákupy. Nikdy to nemusel s mámou, ani se svými přítelkyněmi a ani Triss by ho k tomu nedokopala. Většinou objednával dárky přes internet. Hezky z pohodlí a tepla domova, ale měl teď v prosinci šílený chaos a shon a úplně zapomněl, jak čas rychle běží. No a zhruba včera mu došlo, že už mu žádný dárek, který by objednal přes net nepřišel včas. Takže si musel obalit nervy a vyrazit do davů nákupního střediska. Dvojčata nechal doma hlídat Tinou, jelikož Triss se mu nepodařilo sehnat a vyjel autem od domu. Zaparkoval v podzemních garážích a pak vyšel do obchoďáku. Proplétal se skrz davy, přičemž čuměl do telefonu, kde měl návrhy na dárky a on v obchodech hledal něco podobného.*
*Jesse, který byl zvyklý na svůj malý byt v Bronxu, byl nucen vyjet na zítřejší pohovor do Manhattanu a ubytoval se ve sdíleném pokoji hotelu, na poslední chvíli, jak má zvykem. Nepočítal však s tím, že už první den se bude vypořádávat s kráděží svého batohu a tak si po malé slovní konfrontaci lidí s kterými se ubytoval, kteří samozřejmě o ničem nevěděli, řekl, že batoh s pár hadrama mu nikdo těsně před vánoci najít nepomůže. Zamířil tedy do obchodního domu nedaleko od hotelu a směřoval si to po obchodech s oblečením.* No to je děs... *Prohlížel si trička a mikiny poslední módy a přemýšlel nad tím jestli se módní značky jen nesnaží okopírovat co nejkýčovitější citát z googlu co zrovna našli.* Promiňte... netušíte jestli je zde nějaký obchod s oblečením bez brandů? *Zeptal se Jesse pokladní.* *Pokývla hlavou.* Zkuste suterénní podlaží. Děkuji. *Odvětil Jesse a svižně vyrazil do suterénního podlaží, kde intezita davu výrazně klesla a to Jessemu bylo zrovna v té chvíli po chuti.*
*Nateovi pozdě došlo, že nenápadnost a narvané nákupní centrum zrovna dvakrát nejdou k sobě. Lépe řečeno mu to došlo poté, co zaslechl pištění od skupinky kolem které prošel s pohledem zabodnutým do telefonu. Normálně by se rád zastavil a vyfotil se, ale teď docela spěchal. Hodiny tikaly a odbíjely mu poslední šanci na to, aby nakoupil vše, co potřeboval. Proto se rozhodl skupinku ignorovat, jakoby je neslyšel nebo si jej s někým spletly. Tahle taktika však nebyla taky zcela nejlepší, neboť se skupina vydala za ním skrz celý obchoďák. A jak Nate nenápadně zrychloval, tak více nápadně zrychlovala i ona skupinka. A co hůř, přidávali se k ní další a další osoby. V jeden moment Nate zahnul k eskalátorům do přízemí, kde doufal, že se jim ztratí, ale místo bylo na jeho vkus až moc prázdné. Rychle zamířil mezi nějaké regály, snažíc se setřást svoje fanoušky, přičemž osoby okolo moc nevnímal raději a tak se stalo nevyhnutelné, že do někoho narazil.*
*Jesse se rozhlédl po obchodech kolem a zabrouzdal na chvíli v mysli, pro co vlastně šel. Jeho instinkty přebralo nyní volání přírody a proto zamířil k nejbližšímu WC. Jakmile zalezl do kabinky a zamkl za sebou, tak měl možnost na moment vydechnout, chvíli jen tak vyčerpaně vzhlížel ke stropu a jakmile si řekl, že je čas vykonat co je třeba, všiml si po své levici vyřezaného otvoru ve stěně a v tu ránu slyšel něčí příchod a prásknutí dveří ze sousedící kabinky.* Tak to ne! *Jesse zaječel, zalapal po dechu a vyběhl zpět mezi obchody.* Ach, oblečení, jistě oblečení, vezmu něco a jdu odsud pryč. *Při chůzi se nestačil otáčet a narazil do NATEA, kterého si po vteřině zmatení a ztráty balancu změřil pohledem a uvědomil si, že při máchnutím ruky po nárazu shodil několik krabic bot z regálu.* Omlouvám se. *Hluboce si Jesse povzdechl.*
*Nate udělá krok vzad, aby nabral rovnováhu poté, co do někoho vrazí. Tiše se uchechtne, aby nepoutal moc pozornost.* Ono to bylo asi vzájemné, takže taky pardon.. *Ušklíbne se a raději se rychle skloní mezi regály sbírat boty. Učiní tak dost rychle a když vezme do ruk první krabici, tak se dokonce zastaví a chvíli naslouchá, jestli se dav přehnal, nebo se rozhodl kontrolovat uličky. Když slyší, že se blíží, tak se dokonce i přitiskne na regály a napjatě čeká až proběhnou. Pak si oddechne a začne krabice sbírat.* Tohle je někdy na nervy.. Vždyť si chci jen nakoupit.. *Zabručí otráveně spíš pro sebe, když hodí další krabici do regálu.*
*Jesse si povytáhne kalhoty a v dřepu při sbírání krabic po očku sleduje nervózní chování Natea a skupinku lidí co očividně po někom patrá.* Hm. *Zvedne se a dojde ke skupince nervózně přešlapujících lidí.* Utíkal támhle. *Ukázal směrem ke dveřím co vedou k parkovišti, pár z nich si jen vymění pohledy s tázavými výrazy a šeptem, po chvilce beze slova vyrazí navigovaným směrem.* *Jesse se vrátí k regálům kde zvedne poslední krabici a podřímá ji v naručí s pohledem na Natea.* Snad jste nikoho nezabil, nerad bych ještě dnešní večer strávil někde u výslechu. *Pak se s pozastavením uchechtne při vzpomínce na ukradený batoh a pomalu zasune krabici na správné místo, přičemž na ni ještě zaklepe s úsměvným výrazem zadostiučinění.*
*Nate pozvedne obočí, když se muž zvedne a zamíří za onou skupinkou. Trochu se při tom i podezřívavě zamračí, než se na jeho obličeji objeví překvapení, když je pošle opačným směrem.* Už jsem se lekl.. *Uchechtne se, když se k němu muž vrátí a dosbírá krabici s botami.* Hmm.. Leda na kameře.. *Odpoví mu s ušklíbnutím. Vezme poslední krabici, kterou zasune do volné mezery a pak se pomalu opatrně narovná zase a rozhlédne.* Díky.. Akorát mám teď obavy se někam vrtnout, protože by to asi dopadlo stejně, takže řekněme, že vám tu budu chvíli dělat asi společnost.. *Uchechtne se, načež se přesune o kousek vedle a začne si prohlížet zboží, zda by z něj něco mohl koupit a použít na dárek.*
*Už nastal ten vianočný čas, kedy väčšina ľudí postupne šalie v neskutočnom zhone. Tak prečo si trochu nedopriať oddychu medzi stánkami, ktoré sú plné jedla, nápojov a ručných výrobkov. A tí čo priveľmi neobľubujú okukovanie predmetov v stánkoch, môžu využiť ľadové klzisko. Taktiež tu je program pre deti. Betlehem so živými zvieratami a o kus ďalej aj klasický Santa Claus, ktorému môžu deti povedať svoje želania. A dokonca tam má aj pomocných škriatkov, ktorý na pamiatku urobia aj fotografiu. Nech punč ide potokom a stánkari zarobia svoje celoročné zárobky!*
*Vyplížil se z Jackova bytu. Během svých dlouhých chvil u Jacka se nudil. Prolezl v kočičí podobě jeho byt. Znovu a zase. Shodil pár krabic. Snědl pár papírů. Zničil toaleťák. Místo toalety použil jeho špinavé prádlo a pak narazil na náhradní klíč od bytu. Velká výhra. Okamžitě toho tak využije. Sice je byt zabezpečen, ale během doby, co byl zpátky, tak sledoval, jak Jack zabezpečuje byt a co vše musí udělat než odejde a když přijde. Tehdy byl i podezřele přítulný, ale jakmile věděl, co potřebuje, tak zase přešel na mód pána bytu. Dnes není Jack doma, takže vyrazí Robert do města. Koupí si další nové oblečení. Tentokrát jde o kožený kabát s šedým kožíškem. Černo šedá šála zakrývá jeho černý rolák. Na rukou má černé kožené rukavice. Znovu jde do Central parku. Dnes jsou zde trhy. Tato podivná tradice ho fascinuje. Nechápe ji, ale fascinuje ho. Prochází se mezi jednotlivými stánky a prohlíží si, co tam mají. Líbí se mu hlavně vánoční sladkosti. Některé stánky mají i ochutnávku. Což je něco, co před něj neměli dávat. U každého stánku s možností ochutnat, tak ochutná. Pak však ucítí kávu. Dlouho ji neměl a hlavně ty Starbucksi jsou odporné a s kávou společného nemají ani vůni. Takže opravdová vůně kávy ho zláká. Zamíří tak k takovému vozíku, který je tažen za skůtrem. Onen vozík je vlastně i stánkem s kávou.*
*Ako je možné, že sa Thierri dostal do tejto situácie? Vysvetlenie je úplne jednoduché. Celé to začalo s jeho spolužiačkou, fanatičkou do Vianoc, ktorá doňho hustila za nejakú vianočnú párty. Thierri nie je nadšenec do sviatkov. Jediné čo na Vianociach uznáva je iba dobré jedlo. Ale keď si odmyslel ten prívlastok, ktorý pridala k slovu párty tak nakoniec aj kývol. Aj tak nie je ten typ čo by sa nechal dlho prehovárať. A jeho spolužiačka to evidentne vedela, pretože jej nedalo veľa práce ho presvedčiť, aby jej pred tým ešte s niečím pomohol. Thierri, s čírou dobrotou v srdci a otráveným výrazom na tvári, teda súhlasil, že jej pomôže. A tak tu je. Na malom pódiu, ktoré je premenené na niečiu predstavu severného pólu. S tlstým chlapom v červenom a s plnofúzom. V zelených šortkách a nejakej košeli s červeným límcom, ktorý má aj brmbolce. V rovnakej farbe dostal dokonca aj škriatkovskú čiapku a čierne topánky s rolničkami na špičkách.* /Tie rolničky sú vlastne celkom milé./ *A ako vrchol jeho módneho faux pas, má na sebe prúžkované pančuchy. Áno, je hrdý na to akú si udržiava figúru ale rozhodne to nechce ukazovať práve v červeno-bielych, prúžkovaných pančucháčoch. Prezreteľne si pod tento vianočný hnus obliekol to najlepšie termoprádlo, ktoré je určené na alpské lyžovanie. A keď pozerá okolo seba, na dievčatá v sukničkách a rovnakých pančuchách, ako sa trasú od zimy....* /Cítim z toho angínu. Možno aj hnisavú.../ *Zatvári sa zhnusene. Nad hlavou mu reve reprák s vianočnými pesničkami. Pri ďalšej várke Mariah Carey si pravdepodobne pôjde do uší strčiť lízatka, ale to je ešte všetko v znesiteľnej miere. Myšlienky na samovražedný atentát, ktorý by upriamil rovno na toto pódium a jeho blízke okolie, spôsobujú deti. Veľa detí.* /Malé, odporné monštrá./ *Pomyslí si a akurát mu padne pohľad na chlapčeka, ktorému sa tiahne z nosa sopeľ. Zelený ako Thierriho šortky. Mal by im dávať sladkosti, ktoré sú tu pre nich prichystané. Usmievať sa na nich, robiť im fotografie keď revú tomu starému alkoholikovu na kolene a odpovedať im na ich dotazy. Pre Thierriho asi ani neexistuje väčší trest než je práca s deťmi.* /Ocitol som sa v Pekle./ *Pomyslí si, rozbalí jeden čokoládový bonbón a strčí si ho do pusy.* /A ešte som si aj zabudol rukavice!/
*Triss a vánoční trhy...no dlouho se na nich neukázala. Minulý rok měla sama se sebou dost práce, takže je vynechala, rok předtím...no vlastně také. Tak kdy naposledy na nich byla? Nepamatovala si. Ve vlasech měla čepici s kočičími oušky a čumáčkem na ohnutém lemu. Neměla ji posazenou do čela, ale spíš ji měla jako módní doplněk. Okolo krku měla fialový šál, který zakrýval hrubý černý rolák, který přesto obepínal její tělo. Černé džíny končící v stejně zbarvených kanadách a k tomu dlouhý kabát. Měla bezprsté rukavice, které byly stejné barvy jako šál, alespoň trocha barvy, když byly ty vánoce skoro. Ještě nedokoupila všechny dárky, ráda dárky nakupovala, takže si věřila, že to stihne snad i dneska. U jednoho stánku se zastavila pro velký kelímek kakaa a nyní kráčela jen okolo, sledujíc všechen ten povyk, až se dostala i k Santovi a jen se nad tím pousmála, chtěla projít okolo, ale něco ji přeci jen přimělo zastavit a kousek se vrátit. Jeden ze skřítků...měla deja vu, nebo to byl opravdu...* THIERRI? *Osloví hocha, kterého si pamatovala z otcových akcí, jejichž zásluhu si nepřipisovala, přestože charitu měli napůl, a taky z nějaké večeře, kterou řešil jeho otec s jejím. Nebylo to tolik let zpátky, ale tehdy ještě snad mladík nebyl ani plnoletý, pokud si dobře pamatovala.* Kde se tu berreš? *Zeptá se trochu pobaveně, protože znala jeho otrávený obličej a poklepe prsty na hřející kelímek, který držela oběma rukama, načež si ho přitáhne ke rtům a napije se.*
*Robert dojde ke kávě a dá velice jasnou objednávku. Cibetkovou kávu, bez mléka a cukru. Místo toho si do ni dá trochu medu. Zaplatí kartou a sleduje, jak připravují kávu. Muž mu k tomu říká i příběh cibetkové kávy a vysvětluje její cenu. Robert nikdy neměl cibetkovou kávu, ale je mu jasné, že jde o velice drahou kávu. Když má poměrně malý kelímek v rukou, tak se otočí a spokojeně se napije. Rozhlédne se a přemýšlí kam zamíří. Musí koupit pár věcí, ale to chce až bude odcházet. Rozhodne se tedy podívat na to místo s plno mláďaty. Cestou si koupí perníček ve tvaru vločky politý bílou čokoládou a posypaný kokosem. Docela mu chutná, i když na něj moc sladké. Dojde k místu, kde je plno dětí, usměvavý zelení mužíci a jeden velice nabroušený. Právě u toho zeleného mužíka uvidí povědomou tvář. Jde chvíli jejich směrem, než se mu tvář spojí se jménem.* Oh, tak to ne...*Promluví sám pro sebe, otočí se na patě a jde radši stranou. Sleduje, co dělají mláďata a vychutnává si kávu a perníček. Kdyby byl vidět jeho ocas, tak by bylo vidět, jak je volný a lehce se kroutí. Oči má lehce přivřené. Takže kdyby tam seděl jako kočka, tak by vypadal velice klidně. Pije si pokojně kávu a všimne si, jak ten zelený mužík nemá rukavice.*/Hmm... že bych mu nějaké koupil? Meh... neznám ho. Nezná ho ani Jackie. Je to člověk. Klidně ať si umrzne./* Projede mu hlavou a dál si v poklidu pije kávu.*
*Rozbalí si ešte jeden bonbón a absolútne ignoruje tie rozžiarené detské oči, ktoré sa naňho uprú. Ale keď si ho strčí do pusy a tie očká sa zmenia na smutné... to sa mu rozhodne páči. Keďže si týmto vyprázdnil skrehnuté ruky, tak aby si ich ohrial strčí si ich pod paže.* /Prisahám, že to tu zabalím a vykašlem sa na celú párty. Počúvať tu usmrkané deti mi za to nestojí./ *Premýšľa v duchu a skutočne niektoré deti popri ňom posmrkujú. Niektoré zo zimy, iné pravdepodobne z chrípky. Predsa len fotka so Santa Clausom je prednejšia než posteľ a ibuprofen. Už asi stí krát prevráti očami keď nejaké decko začne revať lebo ešte nie je na rade, aby si chlastovi sadlo na koleno keď v tom počuje svoje meno. Zamračí sa a pritom pokrčí svoje pestované obočie a stočí daným smerom pohľad. Pozrie na ženu s absolútne ľahostajným pohľadom, ktorý rozdáva kade tade úplne bežne. A potom sa zatvári znehuteno lebo spozná kto to je.* /Super. Takže ešte tu budem stretávať známych./ Čau. *Sucho ju pozdraví a urobí jej smerom pár krokov. Lenže v ceste mu stojí decko. Pozrie naňho. Dieťa sa pozrie na Thierriho. V detských očiach sa zračí čistá zvedavosť z toho čo bude. Dostane lízatko? Alebo jeden z tých čokoládových bonbónov? Thierri, bez toho aby zmenil svoj znechutený pohľad, chytí decko za tú krpatú hlavu a migne s ním tak, že chudák stratí balanc a kecne si na zadok. Úplne vykoľajený z toho čo sa stalo tam len sedí a postupne zberá slzy na plač. Thierri ma ale voľnú cestu a prejde ku kraju pódia k Triss. Pritom si znechutene otrie ruku do šortiek, ako keby mu na nej malo z toho decka niečo zostať.* Priletel som s tým fúzatým úchylom na sánkach. *Odpovie Triss na jej dotaz a dá si ruky v bok.* Prišla si sem načerpať vianočnú náladu? *Opýta sa jej na oplátku.*
*Triss si Roberta nevšimne pořádně, je to jen okamžik v periferním vidění, než zmizí, takže se tamtudy jen podívá, ale usoudí, že to byla deformace periferním viděním.* No ták! Chudák dítko! *Vyjekne a sleduje, jak se k dítěti nahrnou děvčata v punčochách a stejnokroji, který byl podobný tomu, co měl i Thierri, jen...více dívčí. Pozvedne na hocha, co je teď o dost vyšší obočí a trochu si odstoupí, načež dá nohu na pódium a i když Thierriho směrem natáhne ruku, tak se vytáhne nahoru i bez jeho pomoci. Nakonec se tu pohybovaly děti, nikdo jí nebude zazlívat, když se tu na okamžik taky objeví. Takhle ji už moc nepřevyšoval, vlastně byli skoro stejně vysocí, což byla úleva oproti většině jejích známých opačného pohlaví.* Tak nějak. Čekám, zda dorazí kamarád s jeho dětmi, ale uvidíme jak bude stíhat. *Pokrčí rameny a prohlédne si mladíka.* Zrovna tebe bych tu ale nečekala. Ne na této straně "barikády". *Naznačí uvozovky a poukáže na skřítky a Santu, který se nechal od nějaké maličké holčičky krmit sušenkou. Štěstí, že nebyla oslimpaná, protože se zdálo, že dítko samo na ni má chuť a Santovi ji dává jen na popud matky. Triss se podívá zpátky na Thierriho a pak se rozhlédne po okolí.* Jak se tobě a vašim daří? Dlouho jsme se neviděli... *Zeptá se civila, který byl mladší o dva roky.*
*Dragos nešel na trhy proto, že by ho nějak extra lákaly Vánoce nebo kupování dárků. Přeci jen jeho názorem bylo, že co si člověk neobstará sám na to nemá nárok a on není charita. Ne, opravdu nebyl vánoční duch. Na trzích byl proto, že už z dálky zaváněly chaosem a ten upír miloval. Na sobě neměl nijak teplé oblečení, ale spíš tak, aby se neřeklo a on v rámci možností zapadl. Černé kalhoty a stejně barevnou košili tak od monotónnosti rozptylovala jedině vesta z červené a zlaté barvy, dozdobena, jak je u něj zvykem, několika řetízky, které měly jak dekorativní funkci, tak praktickou, neboť na mnohých koncích se nacházely ostré čepele na jeho obranu. Na ramenou měl přehozený, a připnutý, aby mu nesklouznul, černý kabát, což působilo dojmem "ano, mám ho, ale oblékat si ho nebudu", ale že by si s tím Dragos lámal hlavu, nikoliv. Samozřejmě nezapomněl na své ochranné předměty proti magii a zbraním. Jednou tuhle chybu udělal a už nikdy více. Jen co dorazil k té největší tlačenici, tak vytáhl z kapsy kabátu cigaretu a elektronickým zapalovačem si ji zapálil. Takto si velice jednoduše zajistil, že mu většina, hlavně rodin, půjde z cesty, aby se jejich malé ratolesti nenadýchaly náhodou něčeho škodlivého.* /Jakoby ovzduší v New Yorku nebylo samo o sobě velkým výfukem../ *Zakroutí nad tím pro sebe hlavou, protože našedlý sníh viděl jistě každý a ani hromadné popírání neměnilo jeho barvu. Upír se zastavil z dostatečné dálky od pódia, kde jeho oko upoutala známá tvář. Teda ne vzájemně známá, ale spíš jednostranně, to však nikdy nebylo překážkou. Prozatím se však rozhodl ještě z dálky vyčkávat, takže potáhl v klidu dým a vzápětí ho z úst vypustil přímo ve chvíli, kdy kolem procházela nějaká eko matka s dítětem, které rychle hnala kupředu k Santovi a u toho si brblala něco o chuligánech, co si ničí zdraví a i jim ostatním.*
*Robert dopije spokojeně kávu a sleduje, jak ten mužík něco udělá dítěti. Sice se ho ujmou dívky, ale dítě se s pláčem rozběhne hledat matku. Narazí však do Roberta. Ten se na něj podívá. Chvíli to vypadá, že dítěti něco provede, ale pak si k němu klekne, aby byly na stejné úrovni. Dívá se na něj a pousměje se.* Co se děje chlape?* Zeptá se ho a chlapce to zaskočí. Robert ignoruje ženu, která k němu došlo, ale zatím nezasáhla.* Elf na mě byl zlý...* Zašeptá a Robert ukáže na civila v kostýmu elfa.* Tamten?* Chlapec přikývne a Robert se usměje.* Protože to je zlý elf. Santovi pomáhají dobrý elfové, dostávají za tu práci sladkosti. No a občas se mezi ně vmísí zlý elfové, co chtějí také sladkosti. A víš jak je poznáš?* Zeptá se ho a přitom zní, jako by mu říkal něco velice tajného. Dítko zavrtí hlavou.* Zlý elfové nemají rukavice. Všiml sis přece, že ten jediný nemá rukavice.* Řekne mu a položí si ukazovák na rty, aby mu naznačil, že to je tajemství.* Takže nebreč, abys mu neudělal radost.* Řekne mu a pročísne mu vlasy. Chlapec se zasměje a Roberta obejme. Ten se snaží tvářit v pohodě, ale nemá to rád. Nesnáší to. Jen co ho dítě pustí, tak se zvedne a všimne si ženy, která mu poděkuje. Jen co odejdou, tak si opráší bundu.* Jsem rád, že jsem Jackieho nezažil jako dítě... S tím jak ubrečený byl v dospělosti bych ho jako dítě nedal...* Řekne pro sebe a všimne si povědomé tváře. To, že si upíra všimne je hlavně díky tomu, že ten milovník rudých vín má skoro dva metry. Dojde k němu a kousne do zbytku perníku.* To bych nečekal, že tady potkám tvář z mé minulosti.*Promluví a dívá se na DRAGOSE.*
*Nad Trissiným halekovaním ohľadom toho zhodeného decka iba prevráti očami. Pozrie sa po spolužiačkach, ktoré toho chlapčeka teraz obskakujú. Uškrnie sa na jednu, ktorá ho prebodáva nenávistným pohľadom. Prejde k Triss a následne jej trochu uhne, aby si sama vyliezla na pódium. Medzi tak malými deťmi aj oni dvaja, so svojim nízkym vzrastom, pretŕčajú z davu. Nakloní hlavu na bok vo zvedavom geste, ale tvári sa znudene. Nakrčí nos nad predstavou, že by sa tu mali pridať ďalšie deti.* /Už ich je tu aj tak habadej./ *Pomyslí si.* Aha. Takže randíš s taťuldom. *Skonštatuje nahlas a obzrie sa po tlstom chlapčekovi, ktorý kričí po svojej mame, že už chce byť pri Santovi. Thierri prevráti oči nad tým hlasným a piskľavým hlasom. Znova venuje pozornosť Triss.* Ani ja by som sa tu nečakal. Bolo mi povedané, že pôjdeme na vianočnú párty ale… *dvihne ruku a dramatickosť aj ukazovák. A aj zvýši hlas.* … že najskôr musíme! Musíme pomôcť s neodkladnou záležitosťou, bez ktorej ta párty nebude. *Spolužiačka, ktorá ho do tohto natiahla sa prikrčí, keď ho počuje a odcupitá nenápadne ďalej od Thierriho.* Takže som bol oklamaný. Ale je tu sladké zadarmo. *Mykne plecom ako keby to bola dostatočná kompenzácia za to, že je na pódiu v pančuchách. Pozrie znova na toho ukričaného cvaldu a zafuní z toho ako ho jeho hlas vytáča.* Otec má teraz veľa práce, keďže je vojna na Ukrajine a tak. Matka… *Mykne plecom.* … je viac v Paríži než v Amerike. Čo viem tak voľný čas trávi so záhradníkom. Alebo s golfistom? *Zamračí sa a fakt uvažuje nad tým ktorí z nich to bol. Zatrepe hlavou. Malý cvalda čo je kúsok od neho sa nakláná z pódia a kričí na mamu, že chce ešte nejakú sladkosť. Thierri sa nadýchne, natiahne k nemu nohu a žďuchne ho špičkou do zadku. Efekt to ma presne taky aký chcel. Chlapec zletí rovno tvárou z pódia. V tom hluku detí a vianočných piesní dokonca zanikne zvuk rolničky, otorú ma na topánke. Narovna sa a konečne sa usmeje.* A čo máš nové ty? *Opýta sa ako keby nespravil to čo teraz spravil.*
*Nate sice měl dohodnuté setkání s Triss, ale nejdřív musel najít Tinu. Lépe řečeno, od začátku. Nate se rozhodl vzít Eleonor sám mimo město, aby ji pomohl se zase o něco zlepšit s létáním a ona si natáhla opět limity svých schopností. Tina měla doma s Liljou hlídat Nikolaie a dohromady se měli setkat na trzích. Tina ještě na poslední chvíli chtěla dokupovat vánoční dárky a hlavně si se svou přítelkyní chtěla užít trochu té atmosféry, zatímco Nate měl v plánu sbalit děcka a vytratit se. Plány se mu však změnily poté, co jej Triss uprosila, aby na trhy šel s ní. Takže to nakonec zkombinoval s tím, že on a Triss se postarají o děcka a Tina se svou přítelkyní zamíří po trzích samy.* Ne, Eleonor.. Já vím, svítí to, bliká a je to barevné, ale jsi na to moc malá.. *Pronese, když se mu holčička s červenými tvářemi ještě z větru, začne natahovat po ozdobeném stánku s punčem.* Tohle bych spíš uvítal já.. *Zabrblá si pro sebe.* Kde zatraceně ta Tina vězí? *Odfrkne si následně a rozhlédne se po okolí, jestli najde ji a nebo alespoň Triss. Tu nakonec nemá moc těžké najít a tak se i s holčičkou vydá k pódiu.* /Možná odtamtud uvidí Tinu líp, než já odsud../ *Napadne ho ještě, když se brodí skrz davy.*
*Mir sa akurát rozhodovala, či by sa šla pozrieť na trhy, ktoré mali byť v blízkom Central Parku, keď mala konečne voľno. Premýšľala aj nad tým, že by sa ozvala Zachariemu, či na ňu náhodou nemá čas, ale kým len pozerala na napísanú správu a cítila sa neisto, či ho náhodou nevyruší, zaujalo ju otvorenie dverí vo vstupnej hale. Mala na sebe už oblečené veci, v ktorých by šla von, teda čo najviac teplé, aby neumrzla, len kabát mala prehodený cez ruku, ale sotva spoznala tvár pred sebou, aj ten odhodila bokom a plnou rýchlosťou sa hodila na svojho bratranca. Samozrejme, že mu nedala ani riadne nadýchnuť, rovno ho začala ťahať von, že s ňou teda pôjde on, pričom jej nad horúcim punčom môže rovno aj vysvetliť, čo v New Yorku robí a ako sa za posledné mesiace má. Rovno preto aj zastaví hneď pri prvom stánku a obom objedná podľa chute, pričom naňho pozerá ako na svätý obrázok, keďže ani nesnívala, že by mohla sviatky prežiť s rodinou.* Sú tu aj dievčatá? A čo rodičia? Ešte stále bývate všetci pod jednou strechou? *Zaplaví ho otázkami, nadšená ako keby práve dostala darček...čo vlastne aj pre ňu Gabrielova prítomnosť znamená. Samozrejme, že pri ňom hneď prepla na lámanú čínštinu s japončinou, keďže...tak to vždy bolo v jeho prítomnosti. Len si už pár rokov neosviežila svoje dovednosti z čínštiny.*
S kýmže? *Trochu překvapeně se na něj podívá a promne si kořen nosu.* Ne, už spolu nerandíme, ale jsem kmotra jeho dětí. *Protočí očima, udržujíc před civilem fakt, že spolu s Nateem byli, i když to byl fake. Zasměje se nad důvodem proč tady je a chápavě kývne, když řekne, jak to mají momentálně s rodinou. Nepozdávalo se jí, že Thierriho matka podváděla manžela, ale byl to jejich život. Jak jim vyhovoval, tak si ho vedli. Neměla nárok na to se do toho zaplétat.* Thierri! *Okřikne ho tiše, když kopne do dítěte a pleskne ho zlehka po hlavě.* Nedělej to. Alespoň ne, když tu jsem já. Už tak se lidi snaží najít na každého špínu a nepotřebuju kazit otci reputaci. *Zamračí se na mladíka a pak pokrčí rameny.* Album, filmy, pár seriálů, kde jsem se mihla spíš v pozadí, protože zatím jsem nenašla nic atraktivního, abych se tam objevila na dýl...práce, práce, práce, znáš to. *Pokrčí rameny a usměje se. O adopci, kterou brzy dotáhne do konce mu říkat nechtěla. Rozhlédne se po Nateovi, kterého očekávala a když si ho všimne, tak se na něj usměje a mrkne na Thierriho.* No nic, bav se a netrap ty děti. Dorazila mi společnost. *Zazubí se a seskočí z pódia, načež vyrazí vstříc čaroději a když tam dorazí, tak natáhne ruce k Eleonor, aby se s ní pozdravila jako obvykle. Děti si na ni zvykly během doby, co tam bydlela, stejně jako ona na ně.* Kde máš brášku, co? *Prohodí směrem k děvčátku a podívá se na Natea.* Kde ses zdržel? *Pozvedne popichovačně obočí, aby mu řekla, že je nedochvilný.*
*Dragos si v klidu kouří cigaretu a přitom sleduje svoje okolí. Hlavně se tedy dosti škodolibě dívá na vřískající zplozence lidských živých fontán na pití, co věčně něco požadují po svých zdá se velmi unavených rodičích a když je jim vyhověno, tak začnou vřískat nanovo, že chtějí něco dalšího. Docela ho to zoufalství ve tváři dospělých baví, než na něj promluví hlas. Nebo teda netuší zprvu, že to je na něj, takže se ohlédne, ale poté se mu na tváři usídlí úšklebek.* Heleme se.. Kdo vypustil Satanovu pravou ruku? *Rýpne si, načež s nakrčeným nosem dodá.* A pěkně daleká minulost jen tak mimochodem.. *Opět strčí cigaretu mezi rty a zaměří se na podium, kde je nějaké nebohé dítě zkopnuto pryč, nad čímž se Dragos uchechtne, zároveň tak reaguje i na reakci Triss a v duchu možná nehtem na svém malíčku polituje Malachaie, že se zamiloval zrovna do ní, ale pak se vrátí na Runeho.* Rozhodl ses si užít vánoční atmosféru? *Zeptá se s ušklíbnutím a vyfoukne dým.*
*Gabriell prišiel do New Yorku neskôr, ako jeho parabatai, ktorá studené mesto už nejaký čas obývala. On však musel preniesť jeho poslednú triedu v Pekingu, ktorú vyučoval pre nového učiteľa. Predsa len nedokázal by len tak odísť bez oznámenia a okolkov. Okrem toho, jeho žiaci sa s ním chceli na jeho udivenie rozlúčiť. Do daru tak dostal namaľované obrázky jeho s nimi, ktoré si samozrejme odložil. Tak či tak, teraz sa nachádzal v New Yorku v meste, ktoré niektorý považujú za mesto plné ľudí. Avšak pre Gabriella ktorý vyrastal v Pekingu a Tokyu sa to stále zdalo pomerne vyľudnené a malé. Predsa len čo sa tých 8 miliónov chcelo porovnávať s 20 alebo 13timi miliónmi? Scestovaný bol a na túto zmenu si zvykol, ale čakal možno trochu viac od veľkého jablka severnej ameriky. Jeho prichod by bol zvyčajný keby sa na jeho krk viac menej už vo dverách nehodila jeho mladšia sesternica. Mirjam dlho nevidel.. po pravde sa naposledy stretli asi len na pohrebe jej rodičov, čo už bolo nejaký ten mesiac späť. Na zimu však bol pripravený a tak sa v dlhom čiernom kabáte pod ktorým skrýval bielu košeľu a hnedú vestu vyrazil za Mirjam, ktorá sa ani nepýtala na jeho názor. Jeho batožina tak ostali pri dverách, ale rátal s tým, že ak tak Samantha by ich spoznala.* Aj ja ťa rád vidím Mirjam. *Usmeje sa na ňu zatiaľ čo im objednávala tentokrát nemal okuliare mal ich ešte zabalené a z nejakého záhadného dôvodu si ich nestihol vybaliť.* Som tu.. lebo som sem presunutý, spoločne so Samanthou.*Začne pokojne, niekto by si myslel, že nebol nadšený ale úsmev na perách hovoril pravý opak.* Li Fang je momentálne v Mexiku so svojou snúbenicou a dvojičky sú s otcom a mamou stále v Pekingu. *Vysvetlí jej zatiaľ čo poďakuje predavačovi a potom len ponúkne Mirjam svoju ruku, aby ju náhodou nestratil z dohľadu. Predsa len ich výškový rozdiel bol značný a nerád by ju stratil v dave.* Takže nejaký ten čas sa ma teraz nezbavíš. *Usmeje sa na ňu pri čom hovoril po čínsky ale pokiaľ by začala po japonsky dokázal by na to pohotovo odpovedať.* Ako sa ti tu žije? Zasvätíš ma do tunajšieho života? *Opýta sa zatiaľ čo pozoruje výzdobu naokolo. Asi si len tak nezvykne na Americké megalomanské svetielka a ozdoby.* Ako to v New Yorkskom Inštitúte ide?
*Robert se na upíra pousměje se škodolibým úsměvem.* Probudil jsem se ze spánku.* Prohlásí s ušklíbnutím. Ví, že od poloviny druhé světové války zmizel z radaru všech. Jako Rune zmizel spolu s první světovou válkou.* Nemyslím, že to je tak daleká minulost myslím že pouze sto let.*Řekne zamyšleně. Sleduje, co se děje u zlého elfa a všimne si jak čarodějka reaguje. On sám by si dítěte nevšímal. Naučil se to s Davidem. I když pak přišla doba, kdy už to nešlo a musel ho zlikvodovat. Jenže ten zmetek mu zmizel a pak se ho pokusil okrást. Radši tyhle myšlenky zažene.* Ani ne. Dlouho jsem byl mimo a potřebuji si zjistit, co se za tu dobu změnilo. Zjistil jsem zatím, že se zhoršila kvalita kávy... Hlavně v těch zelených kavárnách. Odporná sladká sračka. Fuj.* Zakření se znechuceně. Podívá se na upíra a prohlédne si ho. Nemusí moc jak je vyšší. Zatím ho vysocí lidé naštvali. David je taky vyšší a toho má chuť zabít. Což mu připomene jednu věc.* Oh... abych nezapomněl. David žije a je někde venku. Zmetek mi utekl z experimentu. Ale můžeš být v klidu. Co vím, tak ho otec proklel a každý rok má jinou podobu zvířete.* Řekne se spokojeným úsměvem ve tváři.* Počkám až bude myš a oplatím mu jeho vděčnost za druhé světové.* Usmívá se spokojeně. Vypadá u toho více jako jeho otec, který přijal jeho podobu za to jak se mu vzpouzel.*
Aa, jasne. *Povie to ale takým tónom, ktorý jasne hovorí, že jej to absolútne neverí. Tak jej teda porozpráva trochu o svojej rodine. On to neberie nejak tragicky. Obaja jeho rodičia majú z času na čas milencov. Potom je u nich doma veľká hádka. Potom dlhé obdobie ticha a nakoniec sa uzmieria a idú sa na verejnosť prezentovať ako dokonalí pár. Thierri tieto ich fázy neznáša. Niekoľko krát otrávene pozrie k ukričanému decku až kým nakoniec neodolá a nekopne ho do toho tučného zadku. Hneď mu to spraví lepšiu náladu a dokonca sa aj usmeje. Ale potom čo mu pristane plesknutie po hlave tak mu ten úsmev zmizne a znova sa tvári ako kakabus. Ešte aj nad jej slovami prevráti očami.* Hm, pokaziť otcovu reputáciu. *Nahlas sa zamyslí.* To znie ako zábava. *On sám by tiež vedel pekne zavariť svojim rodičom, ak by robil nejaké veľké problémy na verejnosti. Vypočuje si ako má Triss nabitý program. Prikývne jej a chce niečo povedať ale keď vidí ako sa otáča a potom sa s ním lúč...* Čau. *Sucho za ňou zahučí keď zoskakuje z pódia. Thierri si oddýchne, že má rozhovor so známou za sebou. Zmení teda polohu a presunie svoje ruky do podpaží, aby si ich trochu ohrial. Pritom sa otočí akurát, keď po pódiu beží malé dievčatko.* /Jasne, netrápiť deti./ *Pripomenie si slová Triss a naschvál natiahne nohu tak, že sa dievčatko potkne a rozpleští sa o zem. To sú tie momenty, čo aj celkom Thierrimu robia radosť. Usmeje sa a ignoruje detský, hysterický rev a to ako to dieťa ostatní opatrujú.* Idem si po kávu. *Povie nejakej slečne, ktorá naňho ešte stále šokovane pozerá. Asi videla čo spravil. Tak teda tiež zoskočí z pódia a prejde k nejakému stánočku, kde sa skvie oznam, že majú v ponuke aj kávu. Nad jej kvalitou sa radšej ani nezamýšľa. Vyloví zo šortiek nejaké peniaze a zaplatí. Preberie si kelímok s horúcim nápojom, ktorým mu aspoň ohreje skrehnuté ruky a vydá sa na menší prieskum. Vlastne ten prieskum ani netrvá dlho, pretože sa zastaví pri Betlehemu, v ktorom sú živé zvieratá. Ovce, somáre, kozy a podobne. Detičky tam ojkajú a achkajú.* /Teda skôr rodičia vydávajú také zvuky. Deti vyzerajú, že im je putna čo je za tou ohradou./ *Pomyslí si a uchlipne si z hnusnej kávy. Poodíde ďalej s tým, že bude pokračovať. Lenže akurát narazí na nestráženú závoru ohrady a tak... vytiahne petlicu a pootvorí vrátka. Nejaká zvedavá koza už sa aj hrnie k otvoru a Thierri sa teda zdúchne ďalej. No, ďalej. Ide k neďalekému stánku, kde si kúpi veľký praclík so sýrom, aby zajedol tú pachuť kávy a sleduje ako si to koza začne trádovať davom. A vyzerá, že jeden zo somárov ju bude následovať. Thierri sa spokojne zahryzne do praclíka až teraz si začne tie trhy užívať.*
*Když se u podia semele zkopnutí dítěte, tak to upoutá jeho pozornost a konečně najde Triss. Zamíří tedy nejdřív k ní, i když měl původně v plánu najít svou sestru. S radostí ji dítě předá, když k němu natáhne ruce a ušklíbne se.* To bych taky rád věděl.. Měla ho donést Tina s Liljou, ale kde je jim konec netuším. Telefon mi nebere a Lilino číslo mi prý pro jistotu nikdo nesvěřil. *Odfrkne si uraženě a založí si ruce na hrudi, když je má konečně volné.* Byli jsme létat.. Vzal jsem ji stranou za město, aby si vyzkoušela pořádně rozpětí.. *Odpoví ji, načež jeho zrak zamíří k podiu na Thierriho.* Toho neznám.. To není jeden z tvých kámošů z LA, že ne? *Přimhouří trochu oči, jak se na podium dívá, načež se ušklíbne.* Ale s dětmi mu to jde úžasně.. *Uchechtne se, než vrátí pozornost na Triss.* Jak dlouho chceš, aby mi tu mrzla prdel? *Zajímá se. Chvíli se i rozhlíží, zda nenajde něco, co by zabavilo i jeho, ale pak jeho pozornost upoutá povyk mezi lidmi.* Dios.. Co to-? *Zarazí se, jelikož nejdříve registruje jen rozestupující se, utíkající dav, načež se uchechtne.* Divá zvěř na útěku..
*Tešilo ju, že sa Gabe toľko nezmenil. Teda…zmenil, samozrejme, ale stále v ňom videla aj toho chlapca, s ktorým vyrastala. Áno, videli sa aj pomerne nedávno, ale na tie momenty radšej teraz nemyslela, lebo nemienila byť smutná. Svoj pohárik drží za okraj a fúka si ho, kým sa necháva držať za ruku. Všade bolo veľa ľudí, takže toto držanie aj brala s radosťou, aby sa nemuseli neustále hľadať.* Počkať, takže to znamená, že tu nejakú dobu ostaneš? *Uvedomí si hneď nadšene, pričom jednou rukou objíme bratranca okolo brucha a jemne ho stisne.* Snúbenicou? Takže sa nakoniec idú vziať? Ach, to som tak rada, vyzerali spolu totižto úžasne. A dvojičky ešte majú čas. Ale som rada aj za ne. *Úprimne bola za svoju rodinu v Pekingu rada. Zo strany mami sa až tak veľmi nerozprávali a zo strany otca ostali len tie rodiny v iných krajinách, ako napríklad Tsai v Číne.* A žije sa tu…pomerne dobre. Ako si už asi videl, nie je to tu také ako v Pekingu, ale na to mesto si o chvíľku zvykneš. Skôr je problém, čo sa týka loveckých záležitostí. Ale viem, že s tebou tu to bude vyriešené takmer hneď. *Prizná sa mu. Skutočne bola rada za to, že prišli nový lovci, a hlavne za svojho bratranca, ktorý dokázal nastoliť poriadok, ktorý teraz v inštitúte chýbal.* A čo ty? Nejaké vzťahy? A ako sa má Samantha? Vraj je už v inštitúte, ale zatiaľ som sa s ňou ani raz nestretla.
*Otočí se až při tom, když zaslechne pláč děvčete a rezignovaně si promne kořen nosu, pokračujíc k Nateovi, od něhož si přebere na ruce Eleonor.* A jak jí to šlo? *Zeptá se, když děvčeti cvrnkne do nosu a uhne jí škádlivě rukou, kterou se pokusí zachytit, až po chvíli jí ji dá, aby si hrála s náramkem, co jí dal Nate.* Není z LA, naši tátové spolu měli nějaký obchod a můj ho zval na naše akce, takže se známe spíše " pracovně". *Prohodí a protočí očima nad tím, že Natea baví to jednání s dětmi.* Dlouho ne, neboj se. *Zasměje se a když Nate upozorní na lidi, tak Triss zbystří a sleduje, jak se koza a osel rozhodnou prohnat pár lidí. Dokud v tom ale nebyly děti, proč ne. Koutky jí cukly, hlavně když se koza přiblížila k nějakému chlapíkovi, co ji ignoroval a kousla ho do pozadí. Bylo to jako ze sitcomu. Musela se zasmát.* Pojď, přesunem se někam, kde je klidněji a kde se Ela nevrhne nebezpečí vstříc. *Zazubí se na Natea, protože děvče v jejím náručí zmátořilo zvířátka, která mohla prohánět nebo chytat.*
*Upír se zaskichtí.* Koho jsi donutil, aby tě políbil, Šípková Růženko? *Rýpne si znova do čaroděje. Nedělalo mu to nejmenší problém jej provokovat. Jednak byli na veřejném místě, takže si nemohl dovolit nic megalomanského, druhak byl dobře chráněný a potřetí mu čaroděj stejně dlužil.* Daleká minulost.. *Utrousí znova na jeho slova s odfrknutím, přičemž pozornost raději věnuje Triss a tomu civilovi, kterého pohlavkuje. Škodolibě se uchechtne nad tím, jak si čaroděj stěžuje nad kvalitou kávy.* Mě všechna chutná stejně, když do ní naliju krev, takže takový závažný problém naštěstí neřeším.. *Ušklíbne se v odpověď. Spíš to vypadá, jakoby mluvil do větru, protože čaroděje ani nesleduje. Jeho oči jsou zaměřené na čarodějku a toho civila na podiu, než z něj seskočí a jde davem. Lehce jen vytočí hlavu a koutkem oka se na Runeho koukne, když znova promluví.* /Mělo by mě možná překvapovat, že ho nedokázal zabít, ale vlastně ani ne.. V tomhle je větší spoleh i na Kaie teda../ *Pomyslí si dost kousavě, ale tenhle svůj názor si prozatím nechává pro sebe. Až se mu bude hodit vytočit čaroděje do běla, tak to udělá, ale zatím to nepotřebuje.* Myslíš, že se ho bojím? *Odpoví místo toho na jeho slova o tom, že může být v klidu, řečnickou otázkou.* Davidovi by dlouho trvalo, než by se dostal skrz mou obranu.. *Dodá dosti sebevědomě. Měl k tomu důvod. Jeho dům i on sám byli zabezpečený čaroději, kteří byli dávno staří už před těmi sto lety. Byl na tyhle dohody velice pyšný. Sice to byl trochu podraz, ale nebyl jeho problém, že oni byli neopatrní a nechali se zaslepit vlastní pýchou.* Nemám strach z něj a ani z tebe.. *Otočí se na něj konečně celým tělem a vyfoukne mu dým z cigarety rovnou do obličeje, zatímco na něj vyrovnaný zhlíží.* Snad budeš mít větší šanci zabít myš, než člověka.. *Utrousí nakonec škodolibě s uchechtnutím a zašlápne dokouřenou cigaretu do země.* A teď mě omluv.. Támhle ten civil se chová, jakoby přímo volal moje jméno.. Měj se.. *Mrkne na něj ještě, než se vydá panikařícím davem k THIERRIMU. Zastaví se kousek od něj se založenýma rukama, zatímco on ujídá preclík.* Říkal jsem si, nač tu mít klauny, když tu není cirkus.. *Prohodí jakoby do větru.* Zdá se však, že o ten se jeden klaun dokázal postarat.. *Ušklíbne se nakonec.*
*Dlouho se toulal po tamních uličkách co počasí dovolovalo. Až když ho opět přepadly myšlenky nad děním kolem sebe, tak se zamyslel jestli nezkusit na místních trzích i místně podávaný alkohol, přece jen fronty jsou tak dlouhé a něčím si to čekání zkrátit musí. Rozhodl se pro horký máslový rum.* Hned je zase dobře... *Odfrkl si a přišel k vysokému stolku, kde ještě byly nedopité kelímky a odložené noviny, při zběžném přečtení hlavních titulků se jen ušklíbl a dál nečinně pozoroval proudící davy lidí načež ho vyrušila silná kousavá bolest v pozadí. Vyčítavým pohledem se otočil a při uvědomění, že to byla koza s úsměvem prohnal své hrdlo rumem, promnul si oči a rozhlédl se na shluk několika lidí okolo něj.* To jsem zase ve správnou dobu na správným místě.
*Podívá se na něj a zasměje se.* Narodil se mi mladší bráška. Chtěl jsem ho ochránit.* Řekne a pak se zazubí.* Je mi podobný snad ve všech ohledech. Těším se až se za dvěstě let vrátí.*Prohlásí a spokojeně a škodolibě se usměje. Podívá se na Triss, kterou upír sleduje a přijde mu to dosti nudná scenérie.* U tebe nepředpokládám strach. Jde spíše o to, kdybys ten jeho samolibý ksicht viděl, tak abys nemyslel, že je duch.* Řekne a pousměje se.* Myslím, že kdyby chtěl, tak tě zabije už dávno, ale o Davidovi jsem zjistil jednu věc. Je slizký jako had, ale nerad si špiní ruce.* Poví a dá ruce do kapsy. Když se na něj konečně podívá, tak se pousměje.* Nedělá mi problém zabít člověka. Jen jsem mu dal blbec až moc šancí.* Prohlásí s klidným a chladným hlasem. Pak mu jen mávne na rozloučenou. Následně se vydá pro horkou medovinu s jablečným moštu. S tím dojde k jednomu ze stolků, který je docela volný.* Já že neumím zabít člověka... a co umí ten...* Brblá si a ignoruje JESSEho, který tam stojí také. Napije se a zamračí se. Následně se zavtáří zklamaně.* Proč všechno chutná tak moc odporně? Předtím to chutnalo lépe...* Řekne a pak si teprve všimne civila.* Ah... zdravíčko.* Zazubí se na něj.*
*Je na ňom vidno, že sa teší ako sa mu to tu podarilo oživiť. Spokojnejší by bol už iba vtedy ak by mu nemrzli ruky. To že ma v nich teplú kávu a preclík nie je pravde dostatočný zdroj tepla. O nohu sa mu niečo otrie a keď pozrie dole tak vidí kozu. Hladovo pozerá na preclík. Thierri nie je ten typ, ktorý by sa delil o jedlo tak ju, na jeho pomery, decentne poodstrčí od seba nohou. Koza sa zatvári urazene, ak je to vôbec možné a ide ďalej davom. Thierri teda ďalej, úplne nezaujato sleduje dav ako sa nevie vysporiadať s vypusteným zverincom. Dokonca nejaká paní sa rozplače keď sa cez somára nevie dostať z uličky. Niekoľko ovečiek ide pospolu medzi stánkami ako gang a tvária sa, že ak im ľudia neuhnú z cesty tak zavolajú barana. Ten opodial sa snaží s rohami zvalcovať chlapíka, ktorý ma mať všetky zvieratá na starosť. Počuje kúsok od seba niekoho rozprávať o klaunoch a cirkuse. Nevenuje tomu pozornosť až kým nepokračuje. Trochu zbystrí a pozrie sa na DRAGOSA. Odhryzne si z preclíka a pomaly ho je. Vidno, že on sa asi v živote s jednom neponáhľal a nemieni to ani meniť. Dožuje a len Mykne plecom pričom sa znova začne pozerať na dav.* Cirkus bez zvierat… nie je cirkus. *Prehodí s prízvukom, ktorého sa nevie zbaviť a ani nechce a odpije si z kávy. Skoro mu aj zabehne keď vidí ako tá urazená koza hryzne JESSEHO do zadku.* /Snáď nie je ľudožravá./ *Nie že by mal obavu o ľudí ale skôr o to, že by sa vrátila a hryzla jeho samotného. Zatiaľ čo koza sa venuje JESSEMU a tomu ako ho zožrať, baran sa chovateľovi stratil v dave. Ale nie na dlho pretože zmerčí Thierriho pruhované pančucháče, ktoré asi ten baran berie ako výzvu k útoku. Nastaví sa, skloní hlavu aby natrčil parohy a rozbehne sa priamo na maldíka. Thierri si to všimne len tak tak. Pustí kávu, preclík a uskočí bokom. Až tak že vrazí do DRAGOSA. A keďže sa baran po menšom náraze do stánku iba otrepe a štartuje znova… tak sa Thierri skryje za DRAGOSA.*
*Předá Eleonor více něž dobrovolně Triss a pousměje se.* Ale jo.. Celkem dobře.. Pochopitelně ji nemůžu brát do stejné výšky jako tebe, nebo s ní dělat to samé jako ty, ale v rámci jejího věku a zkušeností ji to jde dobře.. *Odpoví ji, načež se jeho pozornost zaměří na Thierriho na podiu.* Aha.. Takže další zlaté dítě.. *Pokrčí nakonec rameny a ještě se uchechtne nad tím, jak se chová s dětmi. Vrátí poté už pozornost na Triss a odfrkne si ještě jednou nad její odpovědí.* To doufám.. Jinak mi budeš dlužit zásobu horkého svařáku.. *Pronese nakonec s ušklíbnutím. O trochu rozruchu se postará nakonec uprchlý zvěřinec, přičemž se rozesměje, když se koza přiblíží k nějakému chlápkovi a kousne ho do zadku.* Víš, že ta si najde nebezpečí všude, že ano? *Uchechtne se, když Triss následuje. Cestou hledá stále Tinu, kterou nakonec zahlédne na začátku toho šílenství a netváří se, že by do něj chtěla jít i s Nickem.* Dej mi chvilku.. *Řekne Triss a prodere se tím davem ke své sestře, od které převezme Nicka a po krátkém vyzvídání, kdy se stejně nic moc nedozví, se vrátí za Triss.* A jsme všichni. *Ušklíbne se.* Máš dvě ruce, nechceš obsadit i tu druhou? *Navrhne ji právě s oním úšklebkem.*
Slyšel jsem, jak se ti to povedlo.. *Rýpne si s uchechtnutím zase do čaroděje, přičemž sleduje civila a skvěle se baví. To byl ten chaos, který potřeboval a vyhledával.* Ach.. *Vydechne po jeho slovech dým.* Já myslel, že jsi zase přišel žebrat o pomoc.. *Utrousí škodolibě, přičemž se ještě pohrdavě ušklíbne po jeho slovech.* /By si mohl zkusit../ *Koukne se na čaroděje po jeho slovech a se stejně klidným výrazem prohlásí.* Jeden by řekl, že ti nebude dělat problém se nenechat přechytračit svým o tři sta let mladším bratrem.. *Pronese, než se vydá pryč za oním civilem. Nad jeho slovy se ušklíbne.* To věděli už ve starém Římě.. To byla zábava podle mého gusta.. *Nakloní lehce hlavu na stranu a civila si prohlédne. Působí v celém tom chaosu jako kamenná socha. A to včetně chvíle, kdy beran zaútočí. Jen se koukne jak se rozběhne na mladíka, který musí uskočit a nespokojeně zavrčí, když při tom do něj vrazí.* Dávej pozor, skřete.. *Odfrkne si, načež ho zamračeně sleduje, jak se za něj schová. Otočí pohled na berana, co se na ně rozbíhá a když je kousek od něj, tak natáhne ruku k jednomu z rohů a zatlačí, aby ho strhl stranou nebo zastavil. To je mu už jedno. Berana potom nasměruje pryč od nich a otočí se na civila.* Následky vlastních činů ti nevoní, prcku? *Pronese a vytáhne ho za límec zase před sebe.*
*Zapije preclík hnusnou kávou a o niečo pohodlnejšie sa oprie jedným ramenom o stánok. Toho chlapa počúva iba na jedno ucho. Nakrčí nos a pritom aj hornú peru v znechutenom geste.* Nemám rád cirkusi. *Nie že by bol nejaký milovník zvierat alebo akrobatov. Ale jednoducho ho nebavili. Inak ma v tvári nasadený celkom aj unudený vyraz. Aj keď v duchu sa baví nad peripetiami ľudí keď sa stretnú so zvieraťom. Niektorí dokonca vyzerajú, že vidia take zvieratá v takej blízkosti prvý krát. Ide si odhryznúť znova z jedla ale to si akurát všimne že naňho mieria parohy barana. A tým sa rozhodne chce vyhnúť za každú cenu. Aj za takú že pustí jedlo na zem a drgne do cudzinca. Po označení ho za skřeta prevráti oči a chce ho poučiť o tom, že je vlastne elf v lacnom polyesteru lenže to sa baran znovu rozbieha tak sa skryje za prvú vec čo je väčšia než on. Ono je všetko väčšie než Thierri ale Dragos mu bol najbližšie. Iba vykukne trochu bokom a aj keď nezaujatým výrazom, predsa len prekvapene dvihne jedno obočie.* /Myslel som, že baran je celkom silne zviera./ *Zauvažuje ale tiež mu napadne, že chlapík je asi nejaký nadšenec do posilovňe a možno si ide steroidy.* /Tak ako väčšina Američanov./ *Nad oslovením prcek privrie oči. Ani sa mu nepáči, že ho ťahá za límec. Iba sebou prekvapene trhne a potom si vzdorovito založí ruky na hrudi a pozrie sa Dragosovi do tváre. Pri jeho výške je to vlastne aj výzva, aby si nevykrútil krk.* Následky svojich činov zvládnem ale rád sa vyhnem možnosti mať rozdrtené kolená. *Upozorní na tento fakt a potom si znudene odfrkne a prevráti očami.* Ale to by tak ostrá ceruzka ako si ty nepochopila. *Slovné spojenie ostrá ceruzka povie s takou dávkou sarkazmu, že každému musí byť jasné ako to je myslené.* /Dal by som si hranolky./ *Napadne mu a zauvažuje, či pán v stánku mal niečo také v ponuke.* /Predsa len ten preclík sa celkom dal./
Rátam že minimálne polrok tu budeme. Ťažko povedať, so Samanthou sme skôr na zavolanie je možné, že tu nebudem stále. Ale plán je aspoň na tento pol rok. Predsa len, je potrebné New York dostať opäť na nohy. *Vysvetlí svojej sesternici jednoducho. Mirjam mu bola vždy blízka aj keď od neho bola o pár rokov mladšia a pamätá si ešte, ako s ňou prišli, ako s novorodencom, vždy si dokázali nájsť cestu k sebe. Silná stránka bola hlavne v knihách. Do teraz si pamätá na dni kedy mali trénovať, ale obaja strávili celý deň pri knihe vedľa seba v tichosti. Boli to milé spomienky, ale počas Akadémie a viac menej aj po nej už nebolo toľko príležitostí sa stretávať. Položí jej ruku na chrbát keď ho objíme a pousmeje sa.* Áno, na konci mája ju sestra požiadala o ruku. Neviem či neboli niekde na dovolenke. Priznám sa moc o tom nevyzradila. *Vyzradí jej, medzi ním a najstaršou sestrou boli približne 2 roky, avšak s Rae spolu boli už dobrých 5. Stretli sa v Južnej Amerike, keď LiFang cestovala a od vtedy si píšu spoločný príbeh. Gabriell svojej sestre vždy prial, ale nedalo sa povedať, že by niečo také zažil on sám.* Tak predsa len dvojičky majú len 20 aj s topánkami nemajú sa kam ponáhľať. *Pristane na jej slová pri čom ju jemne poštuchne plecom, nie, že by chcel aby vyliala ale len aby sa jej popýtal.* A ty? Čo ten čarodej o ktorom sa šepotá? *Pozrie na ňu, v ich rodine to bolo pomerne známe, najmä po pohrebe, ale od vtedy nik nemal presnejšie informácie.* Samantha mi niečo spomínala keď sa stretla so zástupcom, plánujem robiť tréningy ale hodiny a vyslovené tútorenie asi nebude podstatné nakoľko sú všetci dostatočne starý. *Vysvetlí jej jeho plán, avšak vedel, že bude nutné spraviť veľké zmeny, pokiaľ má ich práca byť efektívna. V zásade však všetko bdelo na komunikácií.* Samantha je už v New Yorku dlhšie, ja som ešte dokončoval hodiny a nejaké papiere v Pekingu, ale teda.. už som tu. Okrem toho neviem čo robí, dali sme si niečo málo vedieť, ale všetko by sa malo dať do pohybu až teraz. *Vysvetlí jej pri čom sa zamyslí nad otázkou ohľadom vzťahov, tie mu stále boli cuzdie.* Zatiaľ nič také, stále na to defakto nie je ani len čas čo to ešte príležitosť. *Mávne slabo rukou zatiaľ čo si odpije z poháriku.* Myslím, že v tomto smere by si ma vedela učiť ty či nie?
*Otočí se s kelímkem u rtu na ROBERTa, který pak sesunul na míru své hrudi a pomlaskal si rty.* Chutná to jako samotná pomsta šíleného ex partnera nebo spojených národů, máte pravdu. Taky vás zdravím. *Opět se napil a potěžkal si kolik mu ještě v kelímku zbývá, aby správně odhadl, kdy si jít pro další.* Víte, znám jednoho pacholíčka z Tennessee a pokaždé když mě přijede navštívit doveze mi tu jeho nejlepší whiskey a to je pochutnání. Správná chuť nasládlých sudů, to vám povím. Jediné co je zvláštní tak, že ony lahve jsou bez označení a odmítá mi sdělit odkud ji má... *Zamyslel se.* Avšak vybavuju si, že jednou mi o tom možná povídal, jenže oba už jsme byli tak sťatý, že čím méně vzpomínek, tím lépe a to mám úplný okno. Snad ji nezískává z nějakých pochybných zdrojů, ale což já ji jen piju. *Pozasmál se a podrbal za hlavou s úsměvným pohledem na ROBERTA.*
*Robert muže poslouchá a očička se mu rozzáří. Má rád, když může s někým mluvit. Hlavně s někým kdo ho nezná a není to jeho příbuzný.* To zní dobře.* Pousměje se.* Kdysi jsme vyráběli domácí medovinu. Nevlastní otec dělal tu nejlepší, co jsem kdy pil. Ale to bylo ještě když jsme žili kousek od Stockholmu.* Loví v paměti. Skutečně si ze svého mládí moc nepamatuje. Ale medovinu a pivu si pamatuje velice dobře. Bylo to něco skvělého, co už se nedá nahradit.* Bych mohl medovinu vyrobit, ale to až nebudu u kamaráda mého bratra v pronájmu.* Zasměje se a napije se. Podívá se na JESSEho a prohlédne si ho. Dost mu připomíná lidi z jeho domoviny.* Vy jste rodilý američan?*Zeptá se muže. Ví, že nějaká výprava se kdysi dostala na břehy Ameriky, ale nepředpokládá, že by patřil k jejich potomkům. Spíše až z nějaké generace po válce nebo během obydlovaní Brity. Robert už podle přízvuku, který mu zůstal za ta století, nebyl moc američan.*
Svařák ti nedám, ještě se zřídíš a děcka budu hlídat já... *Ušklíbne se a zpozoruje uniklou zvěř, načež zamíří jinam.* No...lepší, než aby to byly zvířata, co zjevně nemají přátelskou náladu. *Ušklíbne se a kývne, když ji chvíli nechá samotnou a zamrká nad návrhem, no nakonec pokrčí rameny a s protočením očí natáhne volnou ruku k Nickovi.* Ty si chceš jít koupit ten svařák, že? *Ušklíbne se a jestli tomu tak opravdu je, tak Nicka vezme k sobě a pobídne ho, ať rovnou vezme i jí a řekne mu, že se sejdou u hřiště, co tu bylo pro děti udělané. Neměla problém děti chvíli pohlídat i sama.*
Páni, tak ze Stockholmu, vypadá to, že jste se v životě hodně nacestoval. *Promnul si krátce zastřižený vous a přimhouřil oči.* Upřímně už ani nevím, jak taková medovina chutná, takže ji rád někdy zkusím, rád bych vám nabídl něco podobnýho, ale já jsem jen dobrý ochutnávač, takže na čas nejsem náročný. *Pokřivil jednu stranu úst do úsměvu s letmým zasmušilým pohledem k zemi, po chvilce si uvědomil, že mu ROBERT položil otázku a vytrhl se ze zamyšlení.* Narodil jsem se tady. Z otcové strany se však povídá, že jeho prarodiče pocházejí ze severo západní Evropy. Ale moc toho opravdu nevím, jelikož s rodinou už nějakou dobu nejsem v kontaktu. Každopádně vy se teď stěhujete mezi místy, že bydlíte u známého? *Upřeně se na něj zadíval.*
/Len pol rok?/ *To bola prvá myšlienka, ktorú Mir dostala. Ale hneď sa aj usmiala a snažila sa samú seba upokojiť, že pol rok je veľa a ak sa podarí Gabrielovi ozaj dostať New York späť na nohy, tak to bude len skvelé.* Tak potom som rada, že tu ste. Nemohli zavolať nikoho lepšieho, to som si istá. *Viac sa na bratranca pritisne, aby mu aj ukázala, ako veľmi sa z tejto novinky teší. Mala rada všetkých súrodencov, ale jeho aj jeho sestru LiFang mala zrejme najradšej, lebo si boli k sebe najbližšie. Aj keď sa mohol zdať pre ostatných navonok rôzny, ona ho poznala priveľmi dobre, aby vedela, že je to skutočne láskavá osoba, ak ti teda zrovna nie je učiteľom.* Už v MÁJI? Ako to, že mi o tomto doteraz LiFang nedala vedieť? Za toto jej pošlem takú ohnivú správu, že ma určite nezabudne pozvať na svadbu! *Rozhodne sa tvrdohlavo, jej čínština s občasnou japončinou sa z nej sype plynulejšie, keďže si ju už trochu stihla medzitým oprášiť. Avšak sotva naznačí Zacharieho, bola by rada, kebyže jej celú znalosť hocijakého jazyka niekto v ten moment vygumuje z hlavy. Aj keď sa snaží tváriť, že si len fúka čaj, v skutočnosti sa tým snaží schovať červené líca, keďže sa cíti ako malá, keď ich prichytili, že si čítajú, keď by mali trénovať.* TEN čarodej sa volá Zacharie a máme sa dobre. Len teraz nemá moc času a ja asi tiež nie. *Snaží sa z ich témy rýchlo vykorčuľovať. Nebola zvyknutá o nich hovoriť ako o páru, lebo tak o tom mohla hovoriť len Sanderovi doteraz a vlastne sa stále držali v tajnosti, takže ani riadnym párom mimo jeho apartmánu ani neboli. Rozumela dôvodom, aj keď by si priala, kebyže to môže byť inak. Nechcela ale nad tým premýšľať.* Možno aj tie tréningy budú potreba. Akurát prišiel nový lovec. Podľa slov môjho kamaráta je v boji dobrý, zoseká toho dosť pomerne rýchlo...ale nedáva si na seba pozor a ľahko sa nechá zraniť pri tom. Už som ho musela ošetrovať a myslela som, že ho priklincujem k posteli. *Prizná sa mu so svojimi frustráciami, čím vypije zvyšok pohára a kelímok hodí do košov na ne určené.* Zvláštne, lebo ozaj som sa potom s ňou doteraz ani raz nestretla. Ale tak, inštitút je veľký, tak to asi ani nie je tak zvláštne. *Pokrčí ramenami. Zastaví ich pri pohľade na atrakcie, ktoré boli pomedzi stánkami pripravené. Boli tam hlavne veci na zabavenie detí, ale možno by sa našlo aj niečo pre nich.* Ani sa nemáš kam ponáhľať. Teda...ako lovec možno aj áno, ale vieš, že ja to tak neberiem. *Svojho bratranca podporovala už od prvého momentu, čo vedela rozmýšľať za seba. Pociťovala k nemu hlbokú úctu a verila, že rozhodnutia z jeho hlavy budú vždy tie najlepšie.* Takže sa ma radšej asi na vzťahy ani nepýtaj. Som zrejme posledný človek, ktorý by ti poradil. *Opäť sa jej do líc vráti trochu horúčavy, ale snaží sa ju ignorovať.* Hlavne podľa mňa si budeš vedieť s tou správnou osobou poradiť aj sám. *Vzhliadne k nemu a nedokáže inak, ako mu venovať úprimný úsmev.* Ach, ozaj si mi chýbal. *Povie ešte raz a pevne ho objíme oboma rukami, keď ich má už prázdne.* A teraz! Čo z Ameriky by si rád spoznal ako prvé? *Rozhodí rukami, aby mu ukázala na stánky okolo nich.*
Docela jo. Anglie, Německo, Afrika, Asie, Italie, Francie, Rusko a do USA jsem dorazil nedávno. Ale narodil jsem se na Ukrajině. Jen rodina mě poslala za příbuznými do Stockholmu. Nechtěli, aby se vědělo o dítěti, co se narodilo z trestného činu.* Ušklíbne se. Popravdě neví, kde všude všechno byl, ale o svém narození ví dost. Musel si pamatoval, že je královské krve. Je poslední žijící Kyjevský princ. Poslouchá muže a pousměje se.* Je sladká. Ono celkově se u nás pilo i černé pivo, ale i to bylo co si pamatuju do skladka. Na zimy super.* Zazubí se na něj a poslouchá ho.* Oh, takže pravděpodobně Skandinavie! Skvělé! Neláká vás zjistit, zda nemáte v sobě geny vikingů? Já kdysi podle jejich myšlenek žil. Bylo to skvělé, ale s dlouhými vlasy mi to nesluší.* Zasměje se a pak zvážní.* Byl jsem dlouho v nemocnici. Pokusil se mě zabít můj mladší bratr, kvůli knížce. K pomilování, že?* Usměje se a pozvedne kelímek a pak se napije. Sice neříká pravdu, ale musel říct něco civilského. No a kočičí kóma by asi neprošlo.*
Páni.. Ty jsi musel mít zajímavé dětství.. *Uchechtne se po jeho zabrblání. Poté už jen převrátí očima, když se za něj začne civil schovávat. On se však nehodlal nechat přerazit beranem, i když by asi rád ustoupil a nechal mladíka sejmout tak jako tak. Cítil však, jak se ho drží a že by ho pravděpodobně strhl k zemi, když by ho beran sejmul. Když je zvíře pryč, tak vytáhne Thierriho za límec zpoza něj zase dopředu a taky si založí ruce na hrudi, když se mu mladík vysmekne.* Když by jsi svůj plán promyslel důkladněji, tak by ses následkům svých činů ani nemusel vyhýbat.. *Odfrkne si, načež přimhouří oči.* Nebuď drzý.. *Varuje ho.* Nebo se s radostí postarám, aby tě zavřeli do zvěřince.. *Pronese, přičemž uvažuje, zda by to neměl udělat rovnou a ne mu jen vyhrožovat. Byl ale zvědavý s čím civil ještě přijde a tak se rozhodl mu ještě chvíli svobodnou vůli ponechat.*
*Nate se na Triss výmluvně ušklíbne, než s katastrofickým nádechem pronese.* Ohh neee.. Můj plán je vyzrazen.. Nebudu se moc zpít do němoty svařákem.. *Ušklíbne se nakonec poté, co si ruku přiloží na čelo a dramaticky zakolísá.* Pravda.. To, že někoho koza hryzne do zadku není moc přátelské.. *Uchechtne se, když se za mužem ještě ohlédne, ale už nenajde jeho a ani kozu. Pokrčí tak rameny a odvrátí se otamtud, aby akorát našel Tinu s Liljou a prckem, pro kterého se vydá. Na Triss se jenom zazubí a předá ji i druhé dítě.* Chceš taky? *Nabídne ji alespoň, když už ji obsadil obě ruce a počká si na odpověď než se pro něj, nebo pro ně, vydá. Pak se s oběma kelímky začne zase proplétat davem, než najde Triss a jeden ji předá, jestli už má volné ruce.* Takže.. Chtěla jsi jet na Vánoce do LA.. Jaký je plán? *Zajímá se, když si odpije.*
*Zamračí sa a strelí k Dragosovi pohľadom.* Mal som dobré detstvo. Starala sa o mňa babička a bola to prvotriedna dáma. Miesto do cirkusov ma brala do opery a divadla, pretože mala vkus. *Pritom ako rozpráva trochu dvihne hrdo bradu. Pôsobí ako čistý snob. A vlastne aj celkom je snobskej povahy. Jeho snobský prejav sa ale vytratí keď naňho zamieri baran. Nie že by spanikáril. Skôr inštinktívne sa za Dragosa skryje. Predsa len ten chlap vyzerá, že by tomu baranovi mohol odolať.* /A mám aj pravdu./ *Zhodnotí keď vidí ako sa vysporiadal so zvieraťom. Nechá sa teda spoza neho vytiahnuť a potom sa mu mierne vykrúti. Predsa len, aj keď je to polyesterovi limec, tak je to stále limec, ktorý obkolesuje Thierriho krk. Na jednu stranu, ak by ich sledoval nezainteresovaný človek, tak by mu možno prišla táto dvojka aj pomerne komická. Obaja v podobnom postoji so založenými rukami. Len Thierri pri svojom vzraste má čo robiť aby udržal s Dragosom očný kontakt. Nadvihne jedno obočie.* Ak by to bol plán, tak by som ho premyslel do detailov. Toto skôr bolo spontánne obohatenie programu na dnešný večer. *Upresní mu a sám na moment zauvažuje, že prečo mu to vlastne aj hovorí. Môže mu byť vlastne jedno aký má na to názor tento chlap. Tak ho urazí a popri tom ako má zložené ruky tak si ich presunie pod paže lebo mu celkom aj omŕzajú. Jediné čo ho momentálne drží v teple je termoprádlo. Lenže aj v tom mu je pomerne chladno. Keď mu povie, že nemá byť drzí tak ako naschvál... jeho pohľad pôsobí ešte drzejšie. Chvíľu je ticho a premeriava si Dragosa pohľadom. Ako keby ho hodnotil alebo vyhodnocoval čo by mu taký chlap mohol spraviť.* /Maximálne mi môže dať cez papuľu./ *Dospeje nakoniec k záveru a prižmúrený pohľad teda opätuje.* Aha. *Hlesne a s povzdychom sa pohľadom otočí na stánok, aby zistil, či v ponuke predsa len boli nejaké hranolky.* To je také... egoistické? *Zabrble a zamračí sa na ponuku. Je tam toho veľa.* Postarám sa, zariadim a tak ďalej. *Mávne skrehnutou rukou a pousmeje sa, pretože v ponuke sú dokonca aj tie hranolky. Ani nemusí pristupovať ku stánku, pretože stoja pri ňom dosť blízko.* Rád by som poprosil jedny hranolky. A kávu. *Povie stánkarovi, ktorý ich celú dobu s nechápavým pohľadom sleduje. Thierri sa otočí znova na Dragosa.* Keď máš potrebu deklarovať svoju dominanciu na niekom cudzom, kto ti povie niečo nepríjemné tak asi nežiješ veľmi vyrovnaný život. *Zoberie si kávu a ohrieva si o ňu obe ruky.* Tým pádom sa okolo teba asi zhlukujú ľudia, ktorí ti buď iba podlizujú alebo sú podobnej povahy. A to je asi dosť nuda. *Odpije si. Príde mu, že ta káva je ešte hnusnejšia.* Takže ma pokojne zavri do zverinca keď ti to spraví lepší deň. Asi to potrebuješ keďže žiješ biedny život. *Na pultík mu pristanú jeho objednané hranolky.*
a poté