Žádné propojené účty nenalezeny.
Členem od 2. února 2023
Naposledy aktivní:
Hazel Mae Lloyd
Civil
policistka
23. 5. 1999
Věk: 27 let
170
cm54
kgOči Hazel Mae jsou odraz její duše a dá se z nich vyčíst hodně věcí, které není schopna ona sama vyjádřit ať už slovy či jinou formou. Jsou velmi hluboké a na jejich dně se skrývá spoustu bolesti, kterou ale maskuje svým klidným vystupováním. Život jí naučil být trošku rozvážnější a opatrnější, nechodit do všeho po hlavě, ale vzhledem ke své urputné zvědavosti má těžké časy sama sebe zastavit, když jí něco zaujme. Hazel by se dvěma hlavními vlastnostmi dala popsat jako chytrá, ale velmi nešikovná (reálným příklad – omylem si polila košili 5 minut před pohovorem). Neumí vyjadřovat své pocity a pokud se jí někdo zalíbí, rozhodně neudělá první krok. Občas má dokonce tendence před city utíkat.
Miluje kávu, víno a knihy až tak moc, že by zřejmě skončila jako knihovnice, kdyby jí nevyšlo stát se policajtkou.
Rozhodně workoholička. Tráví čas raději v práci než doma – hned kvůli několika důvodům, a tak není překvapení, že dělá hodně přesčasů.
Má rádu čistotu a uklizeno, takže když je nervózní, většinou přeorganizuje celý stůl, uklidí kuchyň atp.
Miluje dobrodružství, neznámo a všechno, co jí do žil napumpuje trochu adrenalinu.
Celý život byla spíše osamělý vlk, ale ne vždy ze svého pohnutku. Má ráda příjemnou společnost, ale pokud si s člověkem nemá co říct nebo není zajímavý, radši bude trávit čas sama.
Pokud jí nenajdete v práci, kavárně/vinárně, tak ji určitě najdete v posilovně. Na svém těle ustavičně pracuje, aby mohla vždy podávat nejlepší fyzické výkony.
Má kurz sebeobrany, první pomoci a protože jí baví zkoušet různé bojové sporty, tak si vždy najde něco, co se učit ve volném čase.
Ráda by v budoucnu chtěla cestovat a proto má zálibu i v jazycích.
S prudkostí se posadila a snažila se uklidnit svůj rychlý tlukot srdce a dech. Rukama si vjela do vlasů a následně si zápěstím utřela pot z čela a spánků. Otočila hlavu do strany, aby se podívala, jestli muž vedle ní spí a pak se velmi potichu zvedla z postele a tichými kroky jako myška odcupitala do koupelny a nezapomněla za sebou zavřít dveře. Pomalu se za dveřmi sesunula na zadek a snažila se soustředit na svůj dech, který se pomalu vracel do původního rytmu a Hazel se začínala uklidňovat.
Noční můry jí poslední dobou provázely docela často, její minulost jako by jí doháněla zpátky a ona nebyla schopná se odpoutat a žít svůj život jinak, žít jako někdo jiný. Největším důvodem za tím byl pravděpodobně onen muž ležící na posteli, který Hazel držel tak moc zpátky od všechno, nejvíce hlavně od toho, kdo Hazel opravdu je.
Hazel Mae Lloyd se narodila 13.května 1999 ve městečku zvaném Salem puberťačce, která neměla sebemenší tušení, co s takovým dítětem dělat. Hazel rozhodně nebyla plánovaná, natož chtěná. Opak byl pravdou. Byla to nehoda – výsledek malé chybičky, která se stala na bujaré párty.
… (o 17 let později)
Hazel Mae Lloyd potkala, jak si sama myslela “lásku svého života“ Liama Davise, když jí bylo sedmnáct let. Vzhledem ke svému pozitivnímu přístupu k učení a velkého snu, který jí tlačil k tomu se více snažit a udělat pro něj vše, měla Hazel perfektní známky a byla schopná odmaturovat o něco dříve než její vrstevníci. Ukončení školy a následná oslava tohoto úspěchu byl moment, kdy se s ním Hazel poprvé střetla. Hazel byla vždy veselá, a i přes všechna muka, která si v životě prožila (a že k ní život nebyl zrovna něžný), zůstávala silná a odhodlaná. Co se týkalo citů, nikdo ji nenaučil, jak je sdílet s ostatními a proto byla více uzavřená do sebe a nikdo do té doby nepřekročil kamarádskou lajnu. Avšak Liam věnoval Hazel ten večer hodně pozornosti a postupem času Hazel začínala pociťovat, že možná tohle je ten pravý muž, se kterým by mohla mít nějakou budoucnost. Byl vtipný, zajímal se a ukázal jí spoustu nových věcí v životě, které do té doby neměla šanci okusit. Poté, co se přestěhovala s Liamem do Bostonu, nastoupila na policejní akademii, protože jejím naivním snem bylo zlepšit svět a ochraňovat lidi, kteří toho nebyli sami schopní. Už od mala hltala detektivky, fantasy, sci-fi a různé fiktivní knihy, díky kterým mohla utéct všemu, co se týkalo reality a možná právě ty detektivky byl zárodkem tohoto velkého snu. Bez Liama by toho ale nebyla schopná dosáhnout, nemohla si dovolit bydlet ve větším městě a platit celou školu, protože neměla žádné úspory a sotva vychodila střední. Liam se tak stal velmi důležitou postavou v jejím životě a Hazel na něm byla závislá více než si sama dokázala připustit.
….
Nakonec Hazel ukončila školu s úžasnými výsledky a nastoupila do práce jako policajtka v Bostonu, kde pracovala skoro rok. V práci to taky nikdy neměla jednoduché, protože muži mívají často problém se svým vlastním egem, když je umí holka přeprat či přechytračit a žen mezi policisty v té době ještě nebylo až takové množství, a ne všichni to přijímali s otevřenou náručí.
Liam dostal nabídku práce v New Yorku a Hazel nezbylo nic jiného než ho následovat. Naštěstí jí stěhování do New Yorku nebylo zrovna proti srsti, ba naopak. Dozvěděla se, že detektiv jménem Jack Porter, o kterém četla v novinách a který se jí později stal se inspirací, se vrátil zpět na svůj post do New Yorku a ona byla odhodlaná ho přimět, aby si jí vzal pod křídla. Určitě by se mu hodil nějaký parťák nebo někoho, koho by mohl učit. A když ne to, aspoň někdo, kdo mu sem tam donese kávu, pohladí ego a třeba by jí za to mohl naučit nějaké triky, fígle a samozřejmě kontakty se taky hodí. Nejvíc by samozřejmě toužila po povýšení na detektiva
Říká se, že “zdání klame“ a to i v tomhle případě nebylo výjimkou, pokud mluvíme o Liamovi. Zřejmě to byla změna prostředí, změna práce nebo doba, jak dlouho spolu Hazel a Liam byli, každopádně Liamovo chování se vůči Hazel dost změnilo. Už v Bostonu míval Liam své chvilky, ale až na slovní urážky na ní nikdy nevztáhl ruku. V New Yorku ale začal být hrubější a už si dovolil i věci, které Hazel doufala, že se jí nikdy nestanou. Jenže Hazel neměla tu odvahu ho opustit. Fyzická síla by nebyla problém, přece jen, Hazel nebyla slabá holčička, co se neumí bránit, ale ta psychická síla jí chyběla. Navíc k Liamovi pořád něco cítila, a proto by si ani nedovolila na něj jen vztáhnout ruku i kdyby v sebeobraně. Byla v novém městě, kde neměla rodinu (kterou neměla vlastně nikdy), přátele a Liam byl ten jediný, díky kterému ještě neskončila na ulici. Ve zkušební lhůtě si za první rok moc nevydělala a hlavně peníze, co si vydělala, si Liam nechal. Hazel se uklidňovala tím, že jí Liam určitě miluje. I přes pár modřin a oděrek ji dokázal dát víc lásky než kdokoli do té doby. Momenty, kdy k ní byl Liam milý a něžný byly jediné momenty, co se Hazel snažila vermomocí uvěznit ve své paměti a všechno ostatní vytěsnit nejrychleji jak to šlo.
Jak bude nakonec vypadat život Hazel v New Yorku? Zvládne si najít přátele? Dokáže se porvat se svou situací doma a v práci? Nechme se překvapit.
Lily Collins
a poté