Evander – nebo Evan, pokud jste líní na to se obtěžovat jeho celým jménem – má jeden z těch obličejů, které vypadají tak nevinně, že to je podezřelé. Modré oči, hnědé lokny, jemné rysy, no učiněný princ z pohádky. Naprosto ideální fasáda pro nočního predátora jeho kalibru. Ne že by byl nějaké monstrum! Kdepak, Evander si neváží ničeho, pokud ne civilizovanosti a slušného vychování. Dobré mravy jsou přeci jen základem jakéhokoliv dobrého vztahu a Evander vztahy navazuje ach tak velice rád – ať již obchodní, přátelské či… jiného rázu. Je to tvor sociální s velkou láskou pro poznávání nových lidí. A lidé obvykle rádi poznávají jeho. V konverzaci bývá veselý, pozitivní, pozorný a empatický – možná příliš zvídavý, pokud si potrpíte na své soukromí, ale jinak velmi příjemný společník.
Pokud ho znáte delší dobu, či pokud s ním „podnikáte“, dozvíte se, jak nedbalý je s násilím a životy ostatních. Nijak se nevyžívá v zbytečné krutosti a působení bolesti, ale není mu proti srsti zlomit nějakou tu kost, nebo nechat pár mrtvol ležet v temné uličce, když si to situace žádá. A v rámci jeho povolání se takové situace vyskytují často. Skoro sto padesát let v Podsvětí – v obou slova smyslech – ho obrnilo proti takovým nepříjemnostem jako „svědomí“ nebo „morální skrupule“. Či je aspoň pohřbilo kamsi hluboko…
Minulost
Narozen v 19. století jakožto jedno z pěti dětí detroitského hodináře, Evander měl souzen život pracujícího Američana střední vrstvy. To jest: Život nudný. To se mu samozřejmě nijak nelíbilo, takže než mu bylo patnáct, znal se s každým podivínem a excentrikem ve městě – znali ho věštci a podvodníci, majitelé podezřelých krámků a každý knihovník. Kdokoliv kdo byl jakkoliv zajímavý, jen aby uprchl té příšerné dusící nudě. Ale aby pravdu řekl? Jeho život doopravdy nezačal dokud nepotkal Kingstona.
Bylo mu tehdy dvacet. Poflakoval se zrovna v jednom z Detroitských tajných barů, kam ho dostal přítel sestřenice jeho známé, či někdo podobný, a nudil se k smrti. Když tu náhle, Kingston Phillips vešel do baru a Evanova života se svými příšernými balícími hláškami uličnickým úsměvem, zvláštní aurou moci a šesti prsty na každé ruce.
Evander se zamiloval než Kingston dořekl „Ahoj“.
City byly opětovány a tak započala romance natolik hluboká a vášnivá, že po pěti letech cestování po celém světě a okoušení každého zapovězeného ovoce na planetě, Kingston odhalil svou pravou podstatu – nesmrtelný čaroděj s démonickou krví ve svých žilách. Pokud se obával, že to Evana odradí, nemohl se více mýlit. Evander byl, metaforicky řečeno, zcela okouzlen a netoužil po ničem jiném než přidat se ke svému milenci v nesmrtelnosti. Přání se mu o pár let později vyplnilo – Kingston přesvědčil svou dlouholetou kamarádku jménem Darlene aby Evandera proměnila v upíra. Evander, naprosto nadšen souhlasil, stal se upírem a pak spolu žili šťastně až na věky. Konec.
Samozřejmě, že ne. Kingston zemřel o devět let později v šarvátce se skupinou mladých lovců stínů – v opilosti je vyprovokoval a jednomu z nich ujela ruka. Čistá náhoda. Mohlo se to stát každému.
A tak Evander zjistil, že zakládat celou svojí osobnost a životní plány kolem romantického partnera není nejlepší nápad. Najednou vůbec nevěděl, co si počít. Zoufalý, truchlící, bez směru a cíle. Než se ozvala Darlene. S její pomocí, věčností před sebou a nemalým dědictvím po Kingstonovi se velmi rychle ponořil do světa zločinu odkud se doposud nevynořil. Jeho běžnou pracovní náplní jsou vydírání a drogy, ale jeho skutečnými oblíbenci jsou vykrádání banek a osobní přepadení, ačkoliv ty nedělá často – snaží se zůstat tak mimo radar Lovců stínů, jak to je jen možné. Proto se poměrně často stěhuje – a New York je další na řadě.
