Uživatel nemá žádné přátele.
Členem od 24. srpna 2023
Naposledy aktivní:
*Od ranních hodin se nenašla ani chvilka na zastavení. Eshe byla plná energie, za níž mohla nejspíš sklenka alkoholu nahrazující snídani a dávka nikotinu ve voňavé tabákové tyčince. Přehrabovala skříně, police a jiná místa, které sloužily jako úschovna pro majetek Orion. Neměla důvod její věci opatrovávat, ba naopak. Chtěla se jich zbavit, najít v nich alespoň něco pozitivního, když zatím vyvolávaly pouze nešťastné vzpomínky. Plánovala je prodat do posledního dolaru, a na drátě již měla známý kontakt, kterému často do rukou svěřovala ukradené věci.* Krámy jako oblečení nechci, co bych s tím dělal? Raději si to šetři na oheň, až budeš na ulici- *z telefonu bzučel hlas muže.* Všechno se dá prodat, určitě máš jiné pofiderné kupce, kteří by o použité hadry stáli, *oponovala Eshe, zatímco odfoukla šedý dým cigaretového kouře. Z jejich konverzace bylo znát, že nejsou přáteli. Odtažitá mluva, debata na každém kroku, urážky a posměšky.* Potřebuju, aby to vyneslo co nejvíc. Chci se stěhovat. *Dodala a odhodila nedopalek z okna, zatímco si přehodila mobil z jednoho ucha k druhému.* No prostě něco vymysli, všechno ti to dám a co nebudeš chtít, to můžeš vyhodit, platí? Za chvíli tě tu čekám. *Ukončila hovor a mobil hodila na gauč, načež se na něj sama složila. Chvíli se dívala do neznáma, načež pootočila hlavu k několika krabicím s Orion věcmi. Její smrt ji nezpůsobila jen smutek, nýbrž i problémy, které se týkaly nájmu. Ve dvou se to táhlo nejlépe, ale když Eshe na vše zůstala sama, tak hranice věcí, které si mohla dovolit se značně zúžily. Zároveň v jejím plánu stěhovat se byla zapletena i dohoda s vílou. Jak jí řekl, světě stínů se dá i vyhnout, a o to se chtěla pokusit. Zmizet, schovat se a předstírat, že se nic z toho nestalo.* *Po nějaké chvíli jí kupec prozvonil, čímž jí dal najevo, že čeká před domem. Eshe mu s úlevou předala všechny krabice, které si muž ještě sám prohlédnul a podle toho jí svěřil malý svazek bankovek.* Tak málo? *Zamračila se Eshe, když si výdělek přepočítávala.* Časy se mění, ty se taky měníš, ale k horšímu. Kde jsou ty doby, kdy jsi vykrádala obchody, domy bohatých paniček, hm? *Kysele se na ní muž ušklíbnul a zabouchnul dveře od svého auta.* Dám ti víc, ale až se zase začneš snažit. Snad to bude brzy, jinak bych musel naši spolupráci ukončit. Ale věřím, že to bys nechtěla. Jak jinak se postaráš o svého kluka? *Výrazem ve tváři se jí vysmíval, zatímco auto nastartoval a bez rozloučení odjel pryč.* *Eshe chvíli zůstala stát, převalovala slova muže na svém jazyku, zatímco prsty přejížděla po penězích. Měl pravdu, poslední dobou polevila. Co však muž nevěděl, byl důvod, proč se tak stalo. Spíše kotva, a to v podobě Orion, která se nikdy neměla do velkých krádeží. Eshe se vždy dařilo více, když byla sama. Bylo načase se vrátit do starých kolejí.* *Převlékla se do něčeho teplejšího a vydala se do ulic Manhattanu. Mohla se cítit odporně za to, jak odhodila smrt Orion s myšlenkou, že jí v životě jen táhla dolů. Musela se však postarat o sebe, o svého syna a jako zbabělec to vše házela na okolí. Obcházela čtvrtě bohatších obyvatelů, vyhlížela si potencionální cíl na loupež, ale také si užívala vlhkosti ve vzduchu. Část jejího já se bránilo budoucímu zlu, které rukou Eshe nabyde na moci. Dokonce ji v jednu chvíli napadlo, že by mohla opustit od temných dob a pokusit se uživit poctivě, jenže v tu chvíli ji do břicha udeřil pocit, že do něčeho takového se jí přece nikdy nechtělo. I kdyby to mělo znamenat, že by byla matkou, ke které Lucas opravdu může vzhlížet.*
*Doma jí nenašel, ovšem nestačilo mu moc na to, aby po chvilce čekání spatřil, jak opouští dům. Chvilku ji sledoval, než si vyměnil pohled s Mordredem.* Tahle chudinka? Ježiš, má na živobytí? *Sjel si ji z povzdálí Mordred pohledem, než si pak jen tiše povzdechl, což ovšem neměl být žádný byť malý projev soucitu. Kayn jen protočil očima a stíny se vydal za ní d férem po boku, dokud se nezastavila.* Trable v ráji, či se mi to jen zdá? *Optal se, když se na ni zadíval. Mordred vedle něj se na to gesto ušklíbl, sotva neznale, jen nadzvedl koutek rtů do úsměvu. Své dlouhé, bílé vlasy měl volně rozpuštěné podél hlavy a padat si je nechal až po pas. Svrchní díl mu zdobila černá košile s pár knoflíky rozeplými u krku a stejnobarevné kalhoty s černým, koženým páskem. Kayn na tom byl méně společensky, oděn do tmavé mikiny s kapucí, černými džíny a vysokých, černých glád, zatímco měl vlasy lehce sčíslé dozadu.*
*Zastavila se teprve až po chvíli na hranici křižovatky. Prohlížela si projíždějící auta a nakonec z kapsy vytáhla krabičku cigaret. Jednu si vložila mezi rty a plamínek zapalovače přiblížila k jejímu konci, aby mohla do svého oběhu dostat co nejrychleji další nikotin. Naštěstí se její pozorovatelé ozvali až poté, jinak by cigaretu úlekem vdechla celou až přímo do plic. Takhle se zalkla pouze vlastními slinami. Otočila se na vílu a pro její překvapení blízko ní stály rovnou dvě. S nadzvednutým obočím svůj zrak okamžitě přesunula na Mordreda, a teprve až poté na Kayna.* Co tady děláš? *Vyplivla první slova, co jí přišly na mysl a podívala se znovu na bělovlasého muže, zřejmě jako náznak toho, že by si přála jeho představení.* Jak dlouho si mě sledoval? *Naklonila se lehce do strany s přivřenýma očima, zatímco k nim udělala krok vpřed. Nemohla to být náhoda, že se jejich cesty zkřížily. Opět, jenže tentokrát na místě, na které víly, podle jeho slov, moc nechodí. Nebylo tudíž složité si dát dvě a dvě dohromady. Zároveň z jejího hlasu bylo zandatelné zklamání. Opravdu doufala, že si ji nenajde a ona navždy zmizí z jeho života.* No, je hezké, že mám svého osobního stalkera, dokonce dva. *Odlehčila situaci kousavým vtípkem, při kterém se slabě ušklíbla a znovu si potáhla z cigarety.*
*Kayn se na ni jen ušklíbl, než se pak podíval na féra vedle sebe a pak zase na Eshe.* Jak dlouho? No, asi od chvilky, co jsi vyšla z bytu a bavila jsi se s tím, no, ani nevím kdo to byl, ale nevypadalo to na milou konverzaci, přišlo mi.* Viděl vše, skutečně neměl tušení, co to bylo za muže, dle toho ale, že jí dával peníze, nějaký možná kupec. Mordred se na dívku usmál, pár kroky k ní došel a pokud se nechala, natáhl se pro její dlaň. Pokud ne, tak si ji sjel pohledem.* Takže, to ty jsi ta, ke které bych měl případně utíkat, ano? No, prý zlodějka, to si budeme rozumět. Mohl bych tě, mohl bych jí něco nového naučit, ne? Ne? *Otočil se pak ještě na Kayna, který ale jen zvedl ruce s tím, že je to na něm. Na to se Mordred otočil opět na ženu.* No, slečno, mohou vás sledovat horší bytosti, to mi věřte. *Vykouzlil na tváři úšklebek.*
To sis mě našel opravdu brzy, *povzdechla si tiše pro sebe, založila ruce na hrudi a cigaretu odklonila od svého těla, aby popel nespadl na její oblečení. Ruličku cigarety protáčela mezi prsty a zamyšleně se dívala na oba muže. Tušila, že jí nezastavili jen tak pro kus řeči. Přišel si snad fér vybrat svůj dluh? Na odpověď nemusela čekat dlouho, protože k ní přistoupil Mordred a snažil se navázat kontakt. Eshe na to zareagovala nezaujatým potáhnutím z cigarety, čímž se vyhnula jeho doteku, a pozorně sledovala jeho oči. Představovala si ho jinak, méně pohádkově, ale nemohla si stěžovat.* Jestli jsi ty ten přítel tamtoho, *ukázala prstem na Kayna za ním,* tak jo. *Ironicky se ušklíbla, ale hned se naklonila na stranu přes féra, aby viděla na Kayna.* Jak se vůbec jmenujete? *zeptala se s nádechem otrávení. Doufala, že získá požadovanou odpověď, aby mohla konečně obě víly oslovit.* Co umíš? *pokračovala stále nakloněná, když zvedla pohled na Mordreda. Neodmítala potencionálního učitele, potřebovala se co nejrychleji dostat tam, kde byla před několika lety. Po chvíli se opět narovnala a nedopalek hodila na zem, načež ho rozšlápla botou.* Věřím ti, tvůj přítel mi totiž dal své slovo, takže nemám obavy. *Sladce se na bělovlasého muže před sebou usmála.*
*Kayn se na ni podíval a kývl hlavou.* Můžeš mi říkat Kayn. *Pronesl. Pak už pomalu přešel do úrovně Mordreda a Eshe a sledoval tak jeho výraz, když se jej zeptala, co umí. Mordred na ni chvilku jen tak koukal, pak se podíval na Kayna a pak se rozesmál. Dlouze, upřímně a zvonivě. Musel si položit ruku na břicho, aby přestal. Nutno podotknout, že ta reakce pobavila i Kayna, jež se začal culit taky.* Ach, koukám, že vám toho o mně Kayn moc neřekl. Pak byste se takovým otázkám určitě vyhnula. Pravda je, že vám ale mohu nabídnout více, než jen vaše, hm, pozemské základy. *Dodal poté, načež si dal pramen bílých vlasů z čela.* Projdeme se? *Vyzval ji a následně se zadíval před sebe, čekající, jestli vyjde. Kayn zaujal místo po jejím druhém boku.* Ach ano, jeho slovo. A já dal slovo jemu, takže skutečně, obavy nejsou na místě. *Podotkl poté Mordred.*
*Považovala za úspěch zjištění jména alespoň jednoho z mužů. Lépe se jí dýchalo, když nemusela prstem jako dítě ukazovat, na koho zrovna mluví. Zároveň se cítila pohodlněji, když už Kayn nebyl úplně cizí. Jistě, stále byl cizí, ale jméno znamenalo posun ve vztahu; avšak čas ukáže, jakým směrem.* Eshe. *Opětovala mu jeho laskavost a slabě se usmála. Úsměv však zmizel, jakmile se druhý fér rozesmál. Eshe nepochopila vtip, který jí zřejmě unikl, a proto nadzvedla obočí, čekala na vysvětlení. Později pochopila, že se jednalo spíše o výsměch na její účet.* Hm, řekl mi, že jsi vrah. *Pronesla upřímně a slabě se zamračila.* Zatím vypadáš jen jako snobské princátko, které chrání jeho věrný rytíř. *Zdvihla dlaň směrem ke Kaynovi a pobaveně se ušklíbla. Hned na to však zvedla ruce v obranném gestu se slovy,* ale nebudu dráždit hada bosou nohou. *Pokrčila rameny a ve znamení souhlasu vykročila vpřed.* *Nedalo se říct, že by se cítila dvakrát příjemně mezi dvěma muži, kteří šli po jejím boku. Musela tento pocit setřást a myslet raději na něco pozitivního. Například to, že byla před Mordredem opravdu v bezpečí.* Takže proč tu jste? Mám už na dnešek ustlat gauč?
*Mordred kývla na souhlas, a pak zakýval hlavou, jako kdyby zvažoval ještě něco říct.* Víceméně, taky. *Uculil se následně a mrkl na ni. Opět se zasmál, když zmínila, že je prinátkem.* Ale, jde na mě šlechtický původ až tak moc vidět? *Nadzvedl obočí jako odpověď, přeci jen, jeho strýc šlechticem byl a je. Pak už se vydal společně s kaynem po jejím boku. Následně na to zavrtěl hlavou.* Ne. Není třeba. Zajímalo mě, co jste zač, kdo jste zač, jak moc velkou důvěru ve vás mít a ...co dovedete. A trefil jsme se, nemám pravdu? Protože jste nevypadala dvakrát spokojeně, když jste si přebírala peněžní obnos. Takže, soudím, vzhledem k tomu, jak jste si dávala pozor, a také, na základě vaší obživy, že jste také, no, na lovu? Tak je to slovo? *Usmál se.*
Zřejmě tě prozradily ty vlasy, vlastně nevím, měl to být vtip, který tě měl urazit, *zavrtěla hlavou a mávla nad tím rukou. Nečekala, že se omylem strefí přímo do černého, ale alespoň získala další informaci, která se možná bude hodit. Doufala však, že se všechny takové myšlenky a vzpomínky rozplynou; stále plánovala zmizet a víly ji v tom nezabrání. Možná proto byla mnohem klidnější než při prvním setkání s Kaynem. Její mysl byla v konejšivé náruči plánu se odstěhovat.* Řeknu to upřímně, za jiných okolností se mi nedá důvěřovat, ale dlužím Kaynovi. Takže se zřejmě žádných podvodů z mé strany nedočkáte, ale ruku do ohně bych za to nedávala, *ušklíbla se a strčila ruce do kapsy pro krabičku cigaret a zapalovač. Zapálila si další a gestem nabídla oběma mužům, jestli také nechtějí.* Taky? *Položila řečnickou otázku s cigaretou mezi rty.* Aby bylo jasno, já jdu po všem, co se leskne, narozdíl od vás. *Zle se na oba dva podívala.* Nepůjdu do ničeho, co zahrnuje krvavou práci. *Svá slova mířila na Mordreda, který se ještě před chvíli nabízel k naučení různých triků.*
*Usmál se.* Možná bude nejlepší, když se navzájem urážet nebudeme, věřte mi. *uculil se spokojeně. Pak se opět zadíval na Kayna, než pohled vrátil Eshe.* Říkal jsem snad, že vám věřím? *Nadzvedl obočí s úšklebkem na rtech. On i Kayn následně odmítli, než se pak Mordred usmál.* Většina toho, co se děje, způsobuje krvavou práci. Přímo, či nepřímo. Záleží jen na tom, jakého člověka v jaké situaci okradete. Každopádně, tak tedy, proč jsem vlastně tady. *Odmlčel a podíval se na ni.* Vyskytla se u nás nepěkná situace, která vyžaduje ošetření a následně bude vyžadovat možná to, abych se stáhl do ústranní. S tím jak jsme pochopil, mohu počítat z vaší strany, že ano? *Naklonil hlavu na stranu.*
*Protočila očima nad slovy Mordreda. Nepotřebovala další reality check, kterého si užila již při minulém setkání s Kaynem dost, ale zřejmě to všechny víly měly v krvi. Mohla muže ignorovat, jejich moudra si nebrat k srdci, když sotva znala jejich jména, ale to neměla v povaze. Byla tvrdohlavá, v nitru citlivá jako každá žena, sebekritická.* Ale co oči nevidí, to srdce nebolí, *navázala, aby samu sebe vrátila do vlastní bubliny a dopomohla si cigaretou. Chvíli nad jeho dotazem dumala, tiše, palcem si přejížděla po rtech, zřejmě se toho dělo až příliš v její hlavince.* Kdy tě mám čekat? *Obešla odpověď vlastní otázkou. Musela vědět, kolik má času, jenže při pohledu na oba vysoké muže se v ní ozval pud sebezáchovy, který jí plán na odstěhování vymlouval. Mohla by se dostat do problémů, velkých. Nebylo by to jako s Nerissou, která jí zamíchala s kartami osudu jen pro zábavu. Kayn by ji lovil, protože by si to zasloužila.*
Nebolí? Vážně? *Podotkl, a nakonec jen pokrčil rameny. Pak se na ni usmál.* Až bude třeba, do té doby, se s vámi jen rád seznámí, občas se zastavím, nebo spíš, budu-li mít čas, budu na vás dohlížet. Spěcháte snad někam? *Zeptal s, když si ji sjel pohledem. Kayn se mezitím jen tak rozhlížel kolem sebe, než pohledem padl na Eshe.* Mimochodem, jak se má syn? *Optal se poté ještě Mordred.* Sylšel jsem, že i s ním budu mít šanci seznámit se. ZVláštní, děti ke mě tíhnou, já k nim nikoliv, samozřejmě, ale je zvláštní je pozorovat. *uculil se. Pak se zadíval na Eshe.* Každopádně, dějí se velké věci, a dít se jich bude ještě více.
Když jde o to seznámení, stále nevím tvoje jméno. Na šlechtice se přece nesluší dámu nechat s otázkami, ne? *Naklonila hlavu na stranu a slabě se zamračila. Cítila, jak se v ní objevil zárodek paranoie, která ji od jejich setkání bude provázet zase k dalšímu. Sice nevěřila, že bude pozorována na každém kroku, ale ještě před několika minutami měla jistotu, že se s Kaynem setká nejdříve až za týden. Mordred ji kazil plány, aniž by o tom věděl. Ale možná to byl osud, který Eshe chránil před zbytečnými problémy. Možná nakonec bude vděčná, že si do svého domu přizvala mnohonásobného vraha a nesnažila se mu potají podkopat nohy, aby nenápadně utekla.* Nespěchám, jen bych se ráda vyhnula nemilému překvapení. *Falešný úsměv se rozlil po její tváři, ale rychle zase poklesnul, když téma přešlo k jejímu synovi. Hodila nespokojený pohled na Kayna, který bělovlasému férovi prozradil existenci Lucase, ale stejně jej nemohla držet v tajnosti věčně.* Má se dobře, tak jak se dítě před pubertou může mít. *Klidně nadhodila, zatímco ji vnitru kousal nepříjemný pocit. Představa, že někoho jako Mordreda nechá samotného se svým synem se jí protivila, ale musela pamatovat na slib, který ji Kayn dal.* Jaké věci? *Zeptala se zvědavě, ale hlavně aby mluvili o něčem jiném.*
*Uculil se.* Mordred. *Vydechl poté a naklonil jemně hlavu na stranu.* A toho šlechtice si můžeš zajisté odpustit. *Mrkl na ni nakonec. Pak se podíval na Kayna, nakonec na Eshe.* To ještě uvidíte, moje milá. *Zavrněl.* Chci mít ale jistotu, že se na vás mohu...inu, spolehnout. *Usmál se, načež ji beze slov pak popadl za ruku. Přitiskl si ji k sobě, paralyzující ji v tom, aby zůstala a držela, zatímco on se ponořil do její mysli, do jejích vzpomínek a myšlenek. Možná hlouběji, než by měl, spatřil smrt Orion, Nerissinu známou tvář. Malého chlapce a nakonec i její plán odstěhovat se. ještě chvilku si ji tak držel, než se odtáhl.* No, doufám, že přehodnotíte svůj plán zmizet nám. To by zajisté Kayna, jež s vámi dohodu uzavřel, nepotěšilo, a asi by vás byl nucen potrestat. *Usmál se, odtáhl se a nakonec se podíval na féra. * Je na čase jít. Těšilo mne, slečno, brzy se opět sejdeme. *Pokynul hlavou, pak tak učinil i Kayn, nechávající Eshe o samotě s jejími myšlenkami, směrem na odchodu pryč zpět na dvůr.*
Čím že jsi říkala, že se živíš, pokud jsi říkala? *Otázal se nakonec Kayn, šlapající po boku Eshe. na sebe si vzal iluzi černé mikiny a džín aby alespoň nějak zapadl.* A jak že je to daleko? *Otázal se poté, zatímco vymýšlel, co by sii vzal jako platbu za to že jí odvedl. Už měl něco vymyšleného, ovšem v její drzosti, neústupnosti a hubatosti i v takové situaci, v jaké by jiný vyšiloval, viděl potenciál. Rozhlížel se kolem sebe a v hlavě se mu rodil boční nápad, že si někoho odvede i se sebou na dvůr.*
Kradu. *Odvětila rychle, jelikož začala nemotorně hrabat po svých kapsách. Se zmrzlými prsty to bylo obtížnější, několikrát se napíchla na ostré klíče, ale nakonec se v její ruce objevil mobil. Konečně byla v dosahu signálu a okamžitě vytočila číslo do svého bytu. Měla strach o svého syna, kterého nechala samotného. Věřila, že se sám o sebe dokáže postarat, jenže kvůli okolnostem si chtěla být jistější. Hovor však nikdo nevzal, proto žena přidala do kroku a mobil zastrčila zpátky do kapsy.* Jenom kousek. *Šlo na ni vidět, že slova z ní padala automaticky. Nesoustředila se, nebo alespoň ne na vílu vedle sebe.* *Když došli k bytovým domům, se zacinkáním klíčů odemkla dveře od svého domu a prudce je otevřela. Nechala je otevřené, aby mohl vejít i Kayn a jako trysk spěchala do pokoje, jenž patřil Lucasovi. Vtrhla do místnosti a jakmile její oči dopadly na malého chlapce, obrovský kámen spadl z jejího srdce.* Ty jsi mi tak chyběl. *Zaškemrala a vzala si Lucase do náruče, načež mu na obličej udělila milión pusinek.* Jedl si něco? Byl jsi tu hodný? *Vyptávala se, a když získala negativní odpověď ohledně jídla, lítostně mlaskla a vydala se do kuchyně.* *Její byt nebylo nic velkolepého. Místa s popraskanými či rozbitými stěnami byly zakryty rostlinami, zejména bylinkami a keříkovou zeleninou, která však přidávala na pocitu komfortu. Obyvák spojen s kuchyní a otevřený průchod do ložnice, která dále vedla do koupelny a pokoje Lucase. Jediným opravdovým bohatstvím, které Eshe měla byla sbírka střelných zbraní, kterou měla nestydatě vystavenou za gaučem. Zbraně byly samozřejmě bez nábojů, které byly pečlivě schované do staré krabice od bot hluboko ve skříni. Byt byl vyzdoben různými obrazy, dekami a koberci a nakonec fotkami, na kterých byl většinu času Lucas, ale i Eshe s Orion.* Kdo to je? *Zeptal se Lucas, jakmile zahlédl Kayna. Eshe jej posadila na kuchyňskou linku, o kterou se opřela rukama a chvíli přemýšlela.* To je… *Očima vybídla Kayna, aby se sám představil, přičemž obešla linku, aby se dostala do lednice a připravila něco k jídlu svému synovi.*
*Následoval ji, vyslechl si její odpověď a nakonec vešel tedy do bytu. Jaké bylo její překvapení, když poté spatřil malého chlapce, nejspíše asi syna. Nechal na něm pohled, naklonil jen hlavu na stranu a hlavou se mu mihla emoce, pocit, jež nepoznával. Snad vděk, že jí přivedl domů? Tak letmý, tak nestálý, ale byl tam. Postavil se pak do obýváku a zadívals e na Eshe.* takže. Má cena. Je na čase, aby jsi mi splatila dluh. *Pronesl, načež se zadíval na Lucase a přemýšlel.* Říkal jsi, že mi dáš cokoliv, hm? *Připomněl jí.*
*Když se Kayn ani neobtěžoval představit a Eshe viděla Lucase, který netrpělivě čeká na odpověď, zavrtěla hlavou a pohladila ho po hlavě.* Jeho si nevšímej, hm? Je tu jen na skok. *Líbezným hlasem k němu promluvila a otočila se směrem k víle. Viděla, kam jeho pohled směřuje a přestávalo se jí to líbit. Proto se raději zase vrátila na stranu, kde byl Lucas a opřela se o linku. Položila svému synovi ruku na rameno, které lehce pohladila a kousla se do rtu.* Cokoliv, co si budeš přát. Ale nesmí to mít nic společného s mým synem. *Lehce přivřela oči. Doufala, že se nesplní její největší obavy, které ji momentálně svíraly hrdlo.*
*Kayn se ale jen uculil. Dvěma kroky se octl u nich a shlédl dolů na Eshe, a pak na Lucase. Sedl si do podřepu před malého chlapce a zadíval se na něj. Cítil z něj totiž něco, tak zvláštního, něco tak podobného energii, se kterou se setkával denně. Nemohl si proto opustit mu vklouznout do mysli. Vzápětí viděl jeho očima, to co chlapec vnímal, co znal. Co vídal, co jeho matka viděla jen jako normální věci. Musel se usmát.* Vše, co si budu přát bude spojené s ním, už jen proto, že je to spojené s tebou. Tvůj syn, tohle vše se s ním jednou potáhne. O všem ví. má Zrak, o tom jsi věděla? *Koukl na Eshe. Pak se líně zvedl došel k lince, o kterou se zády opřel a založil si ruce na hrudi.* nechci jeho nebo žádné podobné, hm, pedofilií zavánějící věci. Ne. Abych se dostal k jádru věci. Zlodějka, to je něco, co je, hm, jak to říct, ...není to nudné. To by asi mohlo fungovat. Mám známého. Je skoro jako můj bratr. Má ale jisté trable a občas by potřeboval schovat se, nejlépe mimo Faerii. A kdo by jej schoval lépe, než matka se synem, které by jen těžko kdokoliv spojoval s ním. Navíc, když kradeš, hádám, že se zvládáš chovat nenápadně, To je taky další přínos. Chci, aby jsi mu v případně nutnosti zajistila azyl a společnost. Nemusíš se bát, neudělá tobě ani tomu malému nic, dokud mu neřeknu. *Odmlčel se, než se ušklíbl.* Tak. To byla cena za to, že jsem tě vyvedl z Faerie. Co mi ale dáš za to, že jsme tě nechal žít? *Nadhodil poté, jasně značící že se svými plány ještě neskončil.*
*Stála jako přišpendlená, když se Kayn přiblížil. I když jejich oční kontakt trval jen malou chvíli, snažila se v jeho očích vyčíst cokoliv, co by jí mělo jakkoliv připravit na další dění. Lucas poklidně seděl a prohlížel si vílu. Kopal u toho nohama, zřejmě se nudil.* Můžu si jít hrát? *Vzhlédnul na Eshe, která se podívala na Kayna a nakonec tiše přikývla. Nechala Lucase zmizet ve svém pokoji. Nepotřeboval tohle všechno poslouchat, nerozuměl by tomu. Navíc Eshe chtěla předejít, že ztratí svou nevinnost, jestliže se jí něco stane. Zatím šlo ale vše v naprostém klidu. Tedy alespoň ze strany Kayna. Eshe opět nemohla uvěřit vlastním uším, jakmile se dozvěděla, že celou dobu vedle sebe měla někoho se Zrakem.* To jsi poznal z jeho očí nebo co? *Slabě se zamračila a nechala jej, aby opět změnil svou pozici. Neotáčela se k němu, místo toho se dívala z okna a pozorně jej poslouchala.* Takže se tu mám starat o neznámého, který se kamarádí s dalším neznámým? *Ostře promluvila, ale nemyslela to zle. Věděla, že nemůže odmítnout, takže rychle povolila svaly ve své tváři a přikývla.* Fajn, máš mé slovo. Ale slib mi, že za něho bereš plnou zodpovědnost. Nesmí nic udělat mému synovi. *Ukázala na Kayna výhružně prstem s nepatrným úsměvem. Kdyby získala slib od víly, tak jak říkal on sám, nebude jej moct porušit.* Já myslela, že to byla samozřejmost, že si mě nechal žít. *Oponovala.* Kdybys mě chtěl mrtvou, už bys to udělal ne? *Založila si ruce na hrudi.*
*Ušklíbl se.* Dokáži nahlédnout do mysli, přečíst ji, vidět jejich vzpomínky, manipulovat, provádět telepatii. Jedno z vylepšení víl. *Podotkl s úsměvem. Pak kývl na souhlas.* Jo, asi tak nějak. Pak naklonil hlavu na stranu, chvilku se na ni díval, než přikývl.* Dobrá. Dokud nevyzradíš, že jsi s ním nějak spojená, stalo-li by se něco a udržíš jeho přítomnost u tebe v tichosti, máš mé slovo, že tobě ani jemu nezkříží ani vlásek. Pak se zasmál.* Jistě, kdybych chtěl, udělal bych to, a taky jsem mohl a ani bych se nad tím nijak nepozastavil. Proto chci ale od tebe slovo. Služba za službu. Já ji poskytl tobě a chci po tobě, že až budu někdy potřebovat, cokoliv, v čem by jsi mi mohla pomoct, pomůžeš. Opět. Budu to chtít po tobě, ne po tvém synovi. Tak co, plácneme si? *Optal se poté.*
/Taky bych to chtěla umět./ *Cítila v sobě závist. Cítila se tak strašně obyčejně, slabě, když zjistila, že existují magické bytosti. Magie, tu si snad přeje každý obyčejný smrtelník. Usmála se na něj a s radostí kývla, když uzavřeli první dohodu. Jestliže se jí ani jejímu synovi nic nestane, byla klidná. Navíc, i když si to sama nepřipouštěla, potřebovala nějakou společnost, která ji pomůže alespoň trochu zapomenout na smrt Orion. A jestliže ten muž, o kterém Kayn mluvil je podobné, ne-li stejné rasy, možná se to bude k něčemu hodit.* Dobře, dlužím ti tedy cokoliv za svůj život. *Nervózně se usmála a poklepala prsty o kuchyňskou linku. Následně se vydala opět připravovat něco k snědku, přičemž se ještě na chvíli zarazila.* I když jsi to nedělal pro nic za nic, děkuju, že jsi mě odtamtud dostal. *Vypadlo z ní upřímně.* Ještě jedna věc, jak toho tvého „bratra“ poznám? Budu vědět, kdy dorazí?
*Jen jí pokynul hlavou.* Řekl bych rád, že se rádo stalo, i když...ano...rádo se stalo. *Dodal poté. Přeci jen, vcelku dobře z toho vybruslil. A ještě něco získal a vzhledem k tomu, co se teď mělo dít, kolem Elisy a Mordreda, tak to bylo přínosné. Musel se nad její otázkou umsát.* Věř mi, poznáš jej. Doteď jsi nic moc zvláštního nepotkávala. Věř mi, že on zvláštní bude. Najde si tě, až přijde čas a bude třeba. Což hádám, že bude brzy. Možná jej vyšlu i dřív, aby se, no, řekněme, seznámil. To je to slovo. Ale neměj strach. Bude-li s tebou, bude to výhoda i pro tebe i malého. Budeš v bezpečí. je to sice mnohonásobný vrah, ale proč by nechránil někoho, kdo mu poskytuje azyl? *Ušklíbl se, snad aby ji trochu znervóznil či uvedl do rozpaků.*
*V naprostém klidu krájela zeleninu a přemýšlela, jaké to bude mít tady někoho cizího. Lucas určitě námitky mít nebude, byl to veselý kluk, který si rád dělal nové přátele. Její myšlenky však vzápětí praskly a roztříštily se jako sklo, když zaslechla ty dvě nemilá slova. Nůž zabodla do krájecího prkna a prudce se na Kayna otočila.* Je co?! *Vyštěkla překvapeně s nádechem vzteku. Chtěla si namítat, že si z ní jen dělal srandu, ale už věděla, že víly nelžou.* To tady mám.. *pokračovala stejně hlasitě, ale s vědomím, že vedle byl Lucas se utišila a zaskřípala zuby,* to tady mám schovávat vraha? A věřit tomu že mě, cizí ženskou, která si prochází krizi středního věku jednou nepropíchne? *Přeháněla, ale měla dobré důvody, které její scénu odpouštěly.* I kdyby nám neublížil, nakuká kdo ví co Lucasovi. *Prstem kmitla směrem k pokoji svého syna a zamračila se.*
*Kayn jen s klidem kývl na souhlas.* Přesně tak. Koneckonců, i já jsem několikanásobný vrah. Stejně tak jako každá pátá víla a to jim možná ještě moc fandím. Tak to je. *Pokrčil rameny, než se pak odrazil a vydal se k Eshe blíže.* Jak jsme řekl, máš mé slovo, že dokud budeš držet jazyk za zuby, nic ti neudělá a jemu taky ne. A co se týče toho drubhého...co myslíš, že jej bude učit jak správně vykuchat člověka? Myslíš si že na něj bude mít špatný vliv on, zatímco se jeho matka živí krádežemi a má doma vystavené zbraně? Ale notak. *Zasmál se jízlivě Kayn.*
*Jeho argumenty byly dobré, ale když nebyla vílou, stejně si to nedokázala představit a ani se s klidnou duší nadechnout. Sledovala ho, zatímco k ní popošel a protočila očima.* Jeho matka dělala horší věci, než krádeže, ale nikdy mu o tom neřekla. Jak já mám vědět, že ten tvůj kamarádíček bude stejně skromný jako já? *Procedila skrze zuby a při zmínce o zbraních na ně přesunula svůj zrak. Uchechtla se.* Každý druhý Američan má doma zbraň, tohle není nic neobvyklého. Na střelné zbraně se může hezky koukat, střílet s nimi na střelnici, ale ne vždy na lidi. *Napodobila jeho jízlivý tón. Po chvíli ale zvedla ruce a pokrčila rameny.* Své slovo stejně dodržím, musím, že? Jen jsem si potřebovala postěžovat, protože tohle pro nás lidi není normální. Doufám, že toho azylu ale nebudu litovat.
Děsí tě představa toho, že by někdo podobný tobě vkročil do jeho života? *Popíchl ji Kayn, než se pak usmál.* Pro vás je toho typické tolik, až je to občas otravné a nechutné. Ale i tak je skvělé pozorovat jak děláte tolik věcí pro své bližní, tolik starosti, tolik, obezřetnosti....hm. *Zamručel. Pak kývl na souhlas.* Tak tedy dobrá. Dobrá. Nevím, kdy jej čekat, je nestálý a svéhlavý ale někdy se objeví. Toho se nemusíš bát. A...hádám, že to je asi vše. *Mrkl na to a pak se otočil na odchod, ještě před tím ale zamířil směrem k pokoji Lucase, kde se opřel o futra a chvilku jej pozoroval. Ani nevěděl, co se mu motalo hlavou. Opět ale pocítil ten zvláštní vděk za to, že tenhle malý byl s matkou.* /Eliso, co to se mnou děláš./
*Jeho slova bodla jako ostrý nůž. Možná měl pravdu, ale Eshe mu to přiznat nechtěla. Proto mlčela a neangažovala se dál do konverzace. Místo toho si zase hleděla svého. Automaticky kývala, mručela na znamení souhlasu, těšila se až to bude mít všechno za sebou. Jenže pravý chaos teprve přijde, cítila to v kostech. Zpozornila až ve chvíli, kdy se víla rozhodla odejít, ale jeho kroky zamířily někam jinam. Eshe chvíli sledovala, co dělá a jakmile si uvědomila, kde se zastavil, šla za ním.* Východ je támhle. *Promluvila na něj, jakmile stála v jeho blízkosti a sama přesunula zrak na Lucase. Vždy když jej viděla spokojeného, jako kdyby se všechny její strasti rozplynuly. Dávala tedy Kaynovi čas, až se sám rozhodne, že zmizí.*
*Naklonil hlavu na stranu, více k Eshe, snad jako kdyby jí dával najevo že ji slyší a vysmíval se tím, že nijak nereagoval ještě jakou dobu. Nakonec se usmál, zadíval se na Lucase, a když si manipulací mysli vysloužil jeho pohled, tak na něj mrkl. Pak se otočil na Eshe.* I my se ještě setkáme, neměj strach. *Pronesl, pokynul jí hlavou, načež se pak tedy otočil a zamířil ze dveří, ze kterých nakonec vyšel, naposledy se na Eshe usmál a zabouchl za sebou.*/
Budu se těšit. *Ironicky se na něj usmála a doprovodila ho k východu. Neměl potřebu se formálně rozloučit, tudíž ani ona. Jakmile zmizel z bytu a zavřel dveře, ještě chvíli vyčkala, dokud je nezamkla a neopřela se o ně zády. Hluboce se nadechla a vydechla, přehrávala si vše, co se dnes stalo a bohužel, bude ještě hůř. Z myšlenek ji však vytrhnul Lucas, který si vyžádal její pozornost, a tak tedy svůj volný čas strávila s ním a jeho hračkami. Na odreagování výborná věc.*
*I Kayn nakonec zamířil k sobě. Prošel portálem, kde nasedl na Behemotha a zamířil směrem ke dvoru. věděl, že se bude ještě muset zastavit za Mordredem, nejspíše společně i s Dakathem a co nejdříve začít řešit jejich trable i společně s Elisou.*
*Se svou kosou připevněnou na popruzích na zádech projížděl Kayn na koni kolem krajiny zimního dvora. Byl na lovu. Potřeboval něco dovézt a zároveň měl chuť na to prostě jen tak vyjet do přírody a chladného dne a ulovit si nějaké to zvíře. Vše mu ale ztěžoval sníh, který ač klidně, hustě padal na zem. Bylo ticho, slyšet šlo jen nepravidelné dopadání vloček na zem a stejně tak i kroky, jak jeho koně tak i zvířat. Zrakem si musel navyknout a dát dobrý pozor, co bylo zvíře či jen pohyb sněhu. I tak byl ale obezřetný vůči každému jinému zvuku kolem něj.*
*Promrzlá až k morku kosti bloudila bílým lesem, zoufale hledajíc cestu zpátky do New Yorku. Město opustila okamžitě, jakmile se vytratila z očí Nerissy, ale když nově napadaný sníh zakryl její stopy a tělo začalo reagovat na chlad, litovala, že nezůstala ve společnosti víl. Zřejmě stejně krutých jako ta šílená dívka, s pochybným názorem na civily, ale se zdrojem tepla a naděje, že Eshe do jejího domova doprovodí sami. Takhle žádná naděje nebyla, jen naivní myšlenka, že sama nalezne portál, kterým se dostala do této zimní pustiny. Jenže bloudila v kruhu, nebo alespoň všechny stromy v lese byly stejné. Možná další kouzlo, možná byla celou dobu sledována Nerissou, která si její boj o přežití užívala. Vlasy si nechala rozpuštěné, aby jí alespoň trochu zahřívaly a koženou bundu tiskla ke svému tělu, aby nedovolila teplu utéct.* *Zanedlouho si uvědomila, že v lese nebyla sama. Nedaleko od ní slyšela praskat sníh pod těžkými kopyty koně, který zde nebyl sám. První instinkt byl se schovat a jakmile to udělala, uvažovala, zda si požádat o pomoc, nebo riskovat a využit vhodnou chvíli na to, aby koně ukradla a s ním se dostala alespoň pryč z tohohle lesa, když očividně cestu zpět domů nenašla. Do tváře jezdci neviděla, což se ale změnilo, když se vyškrábala výš na strom a mohla nakouknout na neznámého. Víla, co jiného čekala?*
*Kayn byl přeci jen lovec. Slyšel vše, co se šustlo a za vším se otáčel, už jen proto, že byl na lovu. Neutekl mu proto vzdálený běh po sněhu a následně to, jak se někdo nebo něco škrábe na strom. Jako první spatřil stopy, ještě čerstvé a nevypadaly, že by byly zvířecí. Proto nejprve dělal, že projíždí dál, nakonec koně ale zastavil a pootočil hlavu do spleti větví.* Je nějaký důvod, proč mě sleduješ ze stromu jako nějaké zvíře? *Pronesl monotóním hlasem, když se otočil na dívku a navázal s ní oční kontakt, čekající na odpověď. Věděl, že po Faerii se pohybuje spousta poblázněných víl, jež by tohle dělaly jen tak pro nic za nic a vlastní zábavu, ovšem Kayn byl nerad někým takto pozorovaný.*
*Zhluboka se nadechla a snažila se zakrýt třes svého těla. Proto zatnula zuby, dokud nebyla oslovena. Podívala se do očí muže a chvíli mlčela. Čekala jinou konfrontaci. Takovou, že je obyčejný civil, který by zde neměl být sám, ale pod dohledem jiné víly, která ji využije jako svačinu. V ten moment se v její hlavě zrodil nápad. Předstírat, lhát. Využít všeho jen pro svou záchranu. Sáhnula si na vlasy, jako kdyby se chtěla poškrábat, ale ve skutečnosti kontrolovala, jestli jsou její uši schované. Musí splynout, snažit se chovat jako oni.* Hledám civila, utekl mi do lesa, když jsem si ho chtěla vzít domů. Nejspíš je pořád někde tady...jestli už dávno nezmrznul. *Falešný smích se prodral skrz její rty a hned zase zmizel, když svou čelist stiskla k sobě pod další vlnou chladu, který přeběhl přes její záda. Nabýt sebevědomí v tuto chvíli bylo obtížné, ale snažila se kopírovat Nerissu. Byla to taky jediná víla, kterou mohla blíže poznat.* No ale ty bys mi mohl pomoct. S koněm by se hledalo lépe. Možná si ještě pamatuje cestu k portálu. *Naklonila hlavu na stranu, byť jen malinko, aby neprozradila svůj původ.*
*Kayn si ji sjel pohledem. Civil? Co utekl? Plus pro něj. Nad tím jen pak nadzvedl obočí.* No, pokud jej najdu, vezmu jej rád k sobě domů. Máš si na kořist dávat větší pozor. Jestli ti utekl, špatné pro tebe. *Pokrčil poté rameny, než jemně pohladil koně, který sebou nervózně škubl, po krku. Behemoth byl cvičen k tomu, aby Kaynovi civily naháněl. Přesně, když se stalo to, co se stalo, byl cvičen k tomu najít je. Snad možná proto byl pro jejich energii již tak citlivý. To donutilo Kayna rozhlédnout se.* Dobré pro tebe. Ať je to kdokoliv, je tady někde poblíž. Bude snazší pro tebe jej najít, ale doufej že první nebudu já. *Podotkl nakonec a koně, jež stále přešlapoval, chytl za otěže a donutil s odvrátit.*
*Slabě se zamračila, ale co mohla od víly čekat? Zřejmě jsou zde všichni stejní, tím lépe pro ní, nebude se muset tolik v přetvářce snažit. V životě měla dlouhou etapu, kdy se mračila na svět a vše, co obnášel. Neodpouštěla si tvrdé a zlé zacházení, nebála se riskovat. Stačilo své staré já oprášit a využít těch dobrých benefitů. Lépe se posadila na větvi a sledovala koně. Měla tu čest se párkrát na jednoho posadit a zjistit podstatu v ježdění, ale stačilo by zvíře vyplašit a nechat běžet s ní na hřbetě, aby se dostala odsud pryč. A kůň se zdál už teď neklidný, čehož využila.* Pomůžeš mi i když nechceš.* Ušklíbla se. Chytila se větve, ze které se zhoupla, čímž nabrala rychlost, kterou využila ke skopnutí jezdce ze sedla. Mířila na jeho hruď, aby ztratil stabilitu a sklouznul ze zad koně. Sama se chytla zvířete za hřívu, aby v rychlosti nasedla a silnou pobídkou holeně se ho snažila dostat alespoň do klusu.*
*Nečekal, že po něm skočí, to byla poslední věc, kterou by skutečně čekal. Zamračil se proto, když to nevybral a sletěl do sněhu. Nebál se ale o svého koně a jeho klid se potvrdil, když se zadíval na hřebce, jež se zastavil, jen se na dívku na svém hřbetě otočil a sklopil hlavu, jen aby mohl kopytem odhrabat sníh a uštípnout si kousek trávy. Kany se mezitím jen zasmál.* Na to by jsi potřebovala více než to. *Podotkl.* A teď slez z toho koně dřív, než tě z něj stáhnu sám. *Zavrčel a rukou sáhl dozadu, připraven chytit svou kosu. Netušil, kdo proti němu stojí, proto nahlédl do její hlavy pomocí telepatie. Ihned se uculil.* Ale, tak ty tu hledáš civily? *Nadzvedl obočí, už věděl, o koho se jedná. Snad štěstí pro ni, že se krmil nedávno. Ovšem tím, co předvedla jej popudila vcelku dost.*
*At už pobízela jakkoliv silně, kůň se ani nehnul. Přestala ho tedy provokovat, aby i ona neskončila ve sněhu jako Kayn a povzdechla si. Buď bylo to zvíře paličaté, dobře vycvičené, nebo ona neměla žádnou sílu v nohou. Slova víly jí to pouze potvrdila. Uvolnila se tedy, založila ruce v bok a porozhlédla se kolem. Slabě přikývla, jakmile dostala rozkaz a po břiše sklouzla ze sedla. Zamračila se na koně, jelikož ji překazil plány, ale jeden stále měla, nevědomky toho, že byla dávno prozrazena.* Hledám, na větvi mě nešlo snad slyšet? *Nadzvedla protivně obočí a snažila se ze sebe setřást chlad, který se opět vrátil.* Říkala jsem taky, že utekl nejspíš k portálu. Půjdeš mi ho tedy pomoct hledat? *Zeptala se, zatímco koně obešla blíž k víle. Avšak ne moc blízko, stále si udržela odstup, přesně na takovou vzdálenost jakou kosa Kayna měla rozpětí.* Jestli ne, tak se tedy nemáme o čem bavit. *Mávla rukou a otočila se k odchodu.*
*Fér se ale jen zasmál.* Hraješ to dobře, jiný civil by byl zoufalý a ztracený. Pověz mi, jak jsi se sem dostala? Náhodou? nebo s někým? Jsi ty ten naháněný civil, nebo jen zbloudilý pocestný z New Yorku? *Pronesl a popadl Behemotha za ohlávku.* Máš štěstí, že jsi nenarazila na hladovou vílu. To už by jsi tu asi nebyla. Nebo možná byla, někde svázaná ve sklepení čekající na to, až dostane tvůj věznitel hlad. *Odfrkl si. Přesně tohle mohl být i on, ale poslední dny a čas strávený s Elisou jej měnil. Ze zasmušilého a věčně protivného muže dělal féra, co si čas od času připustil nějaké city, emoce, či pochopení.*
*Zarazila se a otočila své tělo zpět směrem k víle. Takže jí nic z toho nesežral. Velká škoda, ale ještě větší by byla, kdyby s jeho pomocí nakonec skončila tam, kde říkal. Rty protáhla do rovné čáry a slabě se usmála. Kdyby jen tušil, že v nitru se cítí opravdu ztraceně a zoufale. Nepamatovala si cestu domů, ani si nevzpomínala, jak vypadá. Byla ve světě, který se zdál tak podobný tomu jejímu, ale přesto byl neznámý.* Jak se to vezme. Nejprve jsem byla naháněna, potom pozvána a nakonec nechána na pospas sněhu. *Pokrčila rameny a slabě se zamračila.* Chci už domů. Dost těhle srandiček, kouzel, kdo ví čeho všeho. *Rozhodila rukama a trochu se prošla, aby se zahřála.* Hezky se vrátím do New Yorku a svého nudného života, než tady běhat jako zvíře na pořážku. *Postěžovala si a nakonec se zastavila čelem k muži.* Takže jinak formuluji svou otázku. Pomůžeš mi najít cestu zpátky?
*Kayn se ušklíbl.* No, tak je hodná holka. Vidíš, když se to řekne na rovinu, je to lepší. *zavrněl spokojeně, než pak ale naklonil hlavu na stranu.* No, tak tedy...řekněme, že po mě něco chceš, něco, co je pro vílu vcelku, no, troufalý dotaz. Věř mi že nic mi nebrání v tom odtáhnout si tě a počkat, až budu mít hlad. Taky, lhala jsi mi, napadla mě. To je další věc, co je proti tobě, mluvíme-li o laskavosti z mé strany. Takže. Když tě vezmu k portálu a nechám tě jít, co mi za to nabídneš? *Optal se a naklonil hlavu na stranu.*
*Zakřenila se ohledně toho oslovení a čekala na odpověď na její otázku. Bohužel se to neobejde bez vyjednávání. Eshe neměla co nabídnout, nebo jí alespoň nenapadalo nic, co by zajímalo bytost, jež ovládá magii. Jenže musela něco vymyslet, jestli nechce zůstat ztracená v lese či jako pokrm. Z hluboka se nadechla a s výdechem s ní vypadlo uchechtnutí.* Heh, peníze nemám. Když jsem zmínila nudný život, tím myslím to, že nemám nic extra, co bych mohla nabídnout. Jsem chudá jako kostelní myš. *Odfrkla si a popošla zase kousek dál.* Umím ale krást. *Vypadl z ní první dobrý nápad, přičemž se víle zadívala do očí.* Nebo mám sbírku střelných zbraní…mohla bych ti nějakou dát. *Pokračovala, i když pochybovala, že se víly vyžívaly v takovém vynálezu. Nerissa také nevěděla, jak se s pistolí zachází. Následně si ho prohlédla celého a protočila očima.* Nebo jestli chceš sex?
*Kayn si jen odfrkl.* Nic z toho nechci. Rozmyslím si to. Nechci nic tak povrchního jako peníze, věci nebo sex. Odvedu tě domů a až tam dojdeme, tak ti řeknu. Do té doby, si něco vymyslím. *Zavrčel, načež se pak vyhoupl do sedla, natáhl k ní ruku, aby se mohla chytit a vyhoupnout se k němu, před něj.* Počítej s tím, že levné to nebude. Lidská kůže ve Faerii co chce zavést pryč je něco, co se jen tak nevidí. Máš štěstí. *Připomněl jí poté znovu.* Takže, co maximálně jsi ochotná mi nabídnout? Myslím tím, kde máš své hranice? *Mapoval poté, i když kdyby pak šlo o to, že by něco jejího co nechce dát chtěl, vzal by si to stejně tak.*
*Povzdechla si jako náznak zklamání, že nepřijal žádnou z nabídek. Usmálo se na ni však štěstí, jelikož ji dal druhou šanci, nebo spíše vzal rozhodování na vlastní bedra. Nemohla však ani hádat, co jiného si může vymyslet, když vše, po čem by lidé toužili odmítnul. Znervózňovalo jí to, ale zároveň udivovalo. Byl tak podobný lidské rase, přesto odlišný. Bez řečí přijala jeho ruku a sedla si před něj. Pohodlné to nebylo, ale neměla právo na stížnosti.* Ostatní tady snad rádi zůstávají? *Navázala na jeho slova otázkou a zaklepala zuby pod slabým chladným vánkem.* Myslím, že nemám úplně na výběr určovat svou hranici… *zamručela,* takže mi nezbývá než ti slíbit cokoliv, co si vymyslíš. *Chytila se hřívy koně, aby si alespoň trochu zahřála zmrzlé prsty a porozhlédla se kolem.* Je to daleko? *Zeptala se. Chtěla být už co nejrychleji doma, ale zároveň se na návrat netěšila. Měla špatný pocit, že cena za doprovod se jí bude těžce splácet.*
*Kayn se ušklíbl. Když si před něj sedla, tak tím jak chytl otěže její ramena zahalil jeho plášť.* Máš štěstí že nejsi víla. Ty když ti něco slíbí, nemohou svůj slib porušit. Jsou pak vázané a porušení, no, nemá dobré následky, řekněme. *Ušklíbl se, než pobídl koně.* Ne, nezůstávají rádi, jen...no, nemají většinou na výběr. *Zavrněl zlomyslně a tajemně, než se zadíval do sněhu před sebe.* Ani ne, jen kousek odtud, musíš ale vědět, kudy jet. Faerská krajina se pořád mění. Pověz mi, kdy jsi se dozvěděla o tom, že náš svět existuje? *Zajímal se.* Máš zrak? Všímáš si takových věcí více, či všímala v minulosti? *Vyzvídal.*
*Drze si jeho plášť přitáhl blíž a hořce se uchechtla.* Já si myslím, že i kdybych svou část slibu porušila, vymstilo by se mi to úplně stejně. *Tušila, že by jí čekal trest, kdyby něco takového udělala. Kaynovou rukou. Takže zase takové štěstí to nebylo.* Jak to ale probíhá? Stačí to vyslovit? Něco podepsat? Podat si ruce? *Zajímala se. Chtěla poznat rasu víl podrobněji. Ne pro ukojení vlastní zvědavosti, nýbrž získání informací, které by se jí později mohly velmi hodit, a u Kayna měla pocit, že by si mohl pustit hubu na špacír. Studený mráz, ve kterém neměla prsty sněhová krajina projel po jejím hřbetě, jakmile se dozvěděla, že jiní zde byli uvězněni. Jak si něčeho takového nemohla všimnout? Lidí muselo mizet stovky, a ačkoliv se na sociálních sítích takové případy objevily, byly vždy vysvětleny něčím reálným a logickým.* Nedávno, den, dva, *zamumlala tiše.* Myslela jsem si, že jsem se zbláznila. *Pokračovala a zavřela oči.* Ale když jsem viděla, jak jeden z vás zabil moji kamarádku, tak se to vylučuje, bohužel. *Slabě se zamračila a po jeho dalším dotazu se na něj v sedle otočila.* Nejsem slepá, to si snad poznal ne?
*Pokrčil rameny.* Slova mají velikou sílu. Takže stačí něco slíbit, ale jistě, podpisy jsou praktičtější, ale jak říkám. *Ušklíbl se. Zatím se mu povídalo dobře, čemu se sám divil. Snad proto že byl sám nadšený z toho, co mu tohle vynese.* Stejně jako že nemůžeme lhát. není to možné. Nedokážeme lhát. To jen pro příště, kdyby jsi se zase ztratila ve Faerii. *Podotkl. Pak pokýval na souhlas.* Ach ano, to by bylo pro víly typické. Ale buď ráda, smrt od vlkodlaka, upíra, nebo démona by vypadala určitě o dost hůře. Na to sázím. *Zasmál se.* myslel jsme zrak jako jiný, hm, Zrak. Je to vrozená schopnost civilů vidět náš svět. Jisté odlišnosti, nestandartní věci a bytosti, či určité situace, vyobrazení. Moc lidí to nemá, je to vzácnost, ale ve světě to je. *Oznámil, to už se kousek před nimi rozprostřela roztáhlá pláň zasněžené louky.*
*Uznale pokývla hlavou.* Hmm, dobré vědět. *Nevyptávala se na důvod, proč nedokáží lhát. Nebylo to podstatné, ale jistě v tom zase hrála roli magie, kterou byly protkané nejen víly, ale i celý jejich svět. Bylo to nad její lidské chápání.* Ještě něco, o čem by ses o své rase chtěl podělit? *Nadzvedla obočí, ale to ji ihned kleslo, jakmile jí Kayn vhodil další nemilou informaci. Skoro se zalkla na vlastní slině.* Počkej, chceš mi říct, že těch potvor je víc? *Vyhrkla ze sebe a snažila se z toho nezačít panikařit. Stačil hluboký nádech, načež zavrtěla hlavou.* No, ale tak oni mají asi taky svoje světy ne? Nechodí mezi lidi tak často. *Vyslovila svou naivní představu a dlaň si přiložila na čelo.* No kdybych ten..Zrak měla, asi bych si dávala pozor, s kým to lezu do portálu.
*Zasmálse.* ne, asi není nic, ne co by mě napadalo. Myslím, že jsme ti toho řekl až dost, jsou nebezpečné, na dohody si dávej pozor a to je asi vše. Myslím, že teď to můžeš poznávat sama, no ne? *Ušklíbl se nakonec. Musel se nad jejím zmatením upřímně zasmát.* Andělé, démoni, lovci, upíři, víly, vlkodlaci a čarodějové. To je sbírka, co? každý má něco svého. *Dodal poté ještě, to už v dálce před nimi spatřil portál.* Máš výhodu, že jsme ve chvilce kdy jsem sdílný. Takže se ptej na co jen budeš chtít. *Navrhl jí pak.* Všichni ti, krom andělů, démonů a víl žijí ve světě lidí. V New Yorku je několik upířích klanů a snad ještě více vlkodlačích smeček. Občas se objeví i démoni a víly, jež buď tam žijí, či se vydali na lov. Což hádám, že jsi poznala. Je toho moc, a je to na dlouho. Ale být tebou, nesnažím se po tom moc pátrat. je to nebezpečný svět a ještě nebezpečnější bytosti.
*Kdyby neseděla na koni, kde měla minimální možnost se hýbat, zacpala by víle pusu. Nepotřebovala vědět úplně vše, rozhodně ne o tom, že poznala jednu z mála ras. Upíry a vlkodlaky znalo snad každé dítě, ale jen z pohádek a filmů. Kdo ví, kolik skrývají tajemství a nástrah, kterými se snaží ulovit někoho tak uboze slabého, jako byla Eshe.* Uklidňující, *ironicky podotkla. Nevěděla, co si s takovou novinkou počít. Jestliže pouze démoni a víly žili jinde, jinak všichni existovali kolem ní a ona si toho jen nevšimla, měla obrovské štěstí, že na jednu z entit narazila teprve ve svých zlatých letech.* Nechci tohle vyhledávat, chci se tomu vyhýbat…dá se to? *Zeptala se opatrně, i když tušila odpověď. Na tohle nebylo řešení, ani manuál, jak zemřít na stáří bez konfrontace dalšího podsvěťana.*
*Kayn pokrčil rameny.* Dá, nedá, to je na tom, jak budeš žít. Pokud se budeš vyhýbat zvláštnostem, asi ano, ale i když je to nebezpečné, no, řekněme, že je to více než lákavé a, hm, dovoluji si říci že výhodné. Ale, nebezpečné, jak jinak. *Ušklíbl se a jak dojeli k portálu, seskočil, podal ruku, aby pomohl i Eshe, pokud se chytla a pak se zadíval k portálu.* Doufám že to není moc daleko. *Podotkl poté s tichým zavrčením.* Město mne vyčerpává. *Dodal ještě. Pak, pokud šla i ona, prošel portálem.*
*Rada nad zlato, to by řekla, kdyby byla ráda ve společnosti. Problém byl, že byla jako myš. Nijak na sebe neupozorňovala, mnoho přátel si nedělala a hlavně se bála nadpřirozena a tmy. Všechno tohle by jí mělo zaručit bezpečí, ale zřejmě se vždy najde háček. Například takový v podobě bělovlasé dívky, která v slunečném dni je schopna někoho zabít. Jakmile dojeli na místo, s pomocí Kayna seskočila z koně a vydala se k portálu. Na chvíli ji napadlo, co bude s koněm, ale to nebyla její starost. Chtěla být doma, nebo alespoň ve spletitém betonovém bludišti. Proto na nic nečekala a prošla portálem.*
*Od doby, kdy vysadila čaje se vracela znovu ke své síle a byla i čilejší. Byla schopná vydržet déle na tréninku a kolikrát se sama pustila do nějakých studií, kdy po nocích bděla u kniha ráno se necítila tak vyčerpaně, jak by dříve byla. Pleť měla stále bledou, ale to už patřilo k ní samotné. Zrovna se procházela s broukáním po chodbě, kdy mířila rovnou na trénink. Na sobě měla jen upnuté tílko a na těle už se rýsovali nějaké nepatrné svaly, které by aspoň trochu dávali najevo, že se vše zlepšilo. Našla si někoho jiného koho mohla trénovat. Byl to taky mladý fér, ale už nebyla tak přívětivá a vlastně se opravdu držela jen noty učit a odejít. Nechala si zde donést i čaj, jelikož mladík nebyl nijak zvláště nadaný a zemřel by dřív než by někdo vůbec něco pořádně zkusil.* Tak jsem tady *Oznámila příchod mladíkovi zatím, co upila ze svého šálku. Nepostřehla, že na nádvoří byl nějaký hluk ohledně nové příchozí. Ptačci rádi štěbetají a tak bylo docela známo, že Elisa byla svým vlastním žákem přiotrávená. Drby jsou něco čím, žije kterýkoliv druh, jenže tohle se dostalo i k ženě, která touhle zprávou nebyla moc polichocena. Bílý hřebec splašeně vletěl na nádvoří a jezdec na něm se držel, jak kdyby ke koni patřil.* Klid... *klidný hlas ženy koně uklidnil a hned na to si strhla kapuci, aby se rozhlédla po místě.* No.... není to tu špatné... Hledám Elisu Borrgiu. *Ohlásila se kvůli povyku, který učinila.*
*Kayn nepostával moc daleko. Stejně tak i on trénoval, on ale s Irawonem, ke kterému si našel alespoň malou cestu poté, co se vyřešil sňatek na dvoře a on jako nápadník vypadl. byl na jednu stranu rád, že to padlo na Irawona a snad tím, že se snažil být na přání Elisy k mladším vílám citlivější si začal připouštět to, že Irawon nebude tak hrozný jak si jej vybarvil. Oblečený byl do černé tuniky a stejnobarevných kalhot a cvičil se svou kosou. Jakmile se ale strhl povyk, ihned se to vydal prozkoumat jako první, aby to například Elisu nenapadlo dříve. Zadíval se na ženu na koni, jež dojela na nádvoří a v rukou potřímal svou zbraň.* Záleží na to, kdo se ptá. *Zavrčel varovně.*
*Žena si prohlížela Kayna, který svíral zbraň a pozvedla obočí.* Hele... klid starouši... *Sesedla z koně a zvedla ruce nad hlavu s ďábelským úšklebkem.* Nepochlubila se? *Koukla na všechny okolo s tím, že nikdo nechápal* Ou... to si budu brát osobně. Jsem Taisia její dcera. *Zahleděla se na Kayna. Nějak ji docházelo, že tahle osoba bude jí nejspíš blízká* Jestli mi nevěříš *Sevřela prsty krom ukazováčku, které zamířila na svoji hlavu* Můžeš se mrknout a navíc... nemůžeme lhát *Dodala ještě.*
*Kayn je chvilku pozoroval, pohledem skočil z dívky na Elisu a pak zase zpět, pak zase na Elsiu.* To, ehm, op tom se vědělo, nebo je to jen nějaký dobrý vtip? *Nadzvedl obočí, ale když mu pak došlo, že víly skutečně nemohou lhát, tak pokrčil rameny.* No, to je skutečně příhodné. *Ráno toho dne se zastavil v New Yorku, aby si přivedl civila na nakrmení a nemohly mu uniknout nápisy na obchodech. Proto se koukl na Elisu.* NO, tak tedy asi hezký svátek matek, drahá. *Zkonzultoval nakonec.*
*Elisa si povšimla povyku a rozhodla se jít podívat. Byla to stále ta zvídavá víla, která neustále strkala nos, kam neměla. V moment, kdy se však dostala na nádvoří málem se jí zastavila srdce při pohledu na malou blondýnku, která si už káravě uložila ruce na hrudi a následně se podívala zpět na Kayna.* Jo... děkuji *Dodala rychle Elisa směrem ke Kaynovi. Nějak neměla doposud touhu mluvit o své dceři, kterou už nikdy nemusela vidět. Učinila několik kroků k dívce, která dala hlavu do strany* Nerada se bavíš o své dceři? Tady tenhle vypadá zmateně *Pozvedla ruku ke Kaynovi se smíchem a nedělala si z toho moc velkou hlavu.* No... leccos bych mu měla vysvětlit, ale upřímně... Nečekala jsem, že se někdy ještě potkáme. *Uchopila blondýnku starostlivě za bradu, aby se na ni podívala a prohlížela si její tvář.* Už jste se oba představili *Zmateně se ohlédla na Kayna a šlo poznat, že je mírně vyvedená z míry, ale mohla si za to sama.* Ale je pěkný. *Dodala ještě dívka se založenýma rukama, že schvaluje.*
Já ti dám tady tenhle. *Zavrčel Kayn nevraždivě, ale i tak se držel, i když nesnášel, když na něj byl někdo drzý, tohle byla Eliisina dcera. jejich další počínání dál sledoval a pohledem si sjížděl blondýnu od hlavy k patě.* Jo, kdy jsi mi to chtěla říct? nebo nechtěla? *Optal se jí poté, než si jen tiše povzdechl, došel k nim a opět si ji sjel pohledem. Měl by si přeci jen zachovat nějakou úroveň.* Jsem Kayn. Přítel tvé matky. *Natáhl k Taisie ruku za účelem, pokud se nechala, jí políbit na hřbet ruky.*
*Elisa vnímala, že se stala situace, kterou by nikdy v životě nečekala.* Ne, že nechtěla, ale neviděla jsem v tom důvod. Má dcera většinou neměla důvody mě navštěvovat... *Zkusila to takhle* Oprava... zakázala mi se s ní vídat, protože její rodiče mě chtěli zabít *Dodala Taisie se smíchem a lehkostí. Byla šílená, ale jakožto dcera od Elisy byla naučená nějaké spravedlnosti* Těší mě Kayne *Upřímnost nade vše a samozřejmě mu ruku nechala a ušklíbla se na svoji matku* Právě proto bych očekávala, že se tu neukážeš. *Dodala ještě Elisa, ale Taisie jen protočila oči.* Beztak v té otravě má prsty má šílená babička. *Dodala. Mládí vpřed i v mysli.*
*Kayn se ušklíbl.* Co se tvé babičky týče, možná... No, nechcete to probrat v klidu a soukromí, než tady na otevřeném prostranství? *Optal se, když se pak rozhlédl kolem sebe. Houkl na nejbližšího féra, aby nechal ustájit koně Taisii.* Pojďte za mnou, nerad se vybavuji na veřejném prostranství a očividně jsi přijela s něčím, co máme společné. *vyzval ji. Pokud totiž přijela i kvůli tomu, že by chtěla nějak reagovat na otravu Elisy, měli spolu určitě společnou řeč.*
*Elisa si ty dva přeměřila. Věděla, že Taisie byla jednou z nejlepších vražedkyň a měla tvrdou školu na to. Dokonce si troufala říci, že by se v boji dokázala utkat s Kaynem a Kayn by vyšel minimálně se škrábancem.* A doneste víno *Pronesla, aby měli u debaty i co popíjet.* Jsem pro, abychom tu nestáli. Nejsem nadšená, když se ke mě donese, že byla má matka otrávená *Tvář blonďaté dívky zvážněla a bylo jasné, že toho měla sama plné zuby, co se rodiny týkalo. Elisu milovala, tak jako Elisa milovala ji a jediný důvod, proč si tuhle lásku nemohla vychutnat byl díky jejím nevlastním prarodičům.* Má matka je hodně velká tajnůstkářka, ale to jsi jistě poznal. *Začala jen, co se zavřeli dveře.* Nepřekvapuje mě, že o mě nikdo zase neví, ač mě to uráží, ale na druhou stránku věci... snaží se mě takhle chránit, aby mě babča nenašla. *Zhluboka se nadechla nad těžkostí situace.* Sama bych na tu mrchu neměla, ale ptáčci štěbětali, že má matka si konečně někoho našla.
*Kayn pokýval na souhlas a už chtěl něco říct, kdyby nebyl přerušen.* No ale, není to krásná rodinná sešlost? *Zavrněl syčivý hlas z křesla v rohu místnosti, odkud se zvedl bělovlasý fér. Kayn vykulil oči.* Co ty tu kurva děláš? kdo tě pustil? Chceš aby tě někdo chytil? *Zamračil se na Mordreda a vydal se káravě k němu.* Otec mě pustil a kryl. A na druhou stranu, jak jsme zaslechl, máme společné věci na řešení, takže, jsem tu vlastně vhod. *Podotkl. Kayn si na to jen odfrkl, zavřel oči, nadechl se a koukl na Elisou.* nevěděl jsem o něm, říkám to rovnou. *Proensl.* Jistě, že nevěděl. *Dodal ještě Mordred, jež si pohledem sjížděl Taisiu od hlavy až patě.* jestli tohle tedy není moje sladká neteřinka. Hm. Nebýt rodinně příbuzní, snad bych s tebou sdílel i mé špinavé myšlenky. *Sjel si ji pohůlede.* Dobře, tak jo, Kvůli tomu tu nejsme. *Snažil se Kayn ihned zamluvit to, co Mordred řekl.*
*Elisa se chystala jen opřít, jenže hlas, který slyšela ji okamžitě vlil krev do žil. Taisie se ohlédla na svého strýce, ale neměla moc příležitostí, jelikož se Elisa postavila před ní a zavrčela. Jistě, že si pamatovala jejich nenávistné vztahy.* Ahoj strejdo *Dodala ještě s klidným tónem hlasu.* Věřím ti, že jsi o něm nevěděl. Krysy jsou vždy v domě, aniž bych se o nich vědělo. *Zamručela, ale snažila se být klidná.* Co tu chceš? *Neměla tušení, že Kayn s ním něco řešil, co se týkalo jí samotné a její rodiny. Její dcera měla ležérní styl v tomhle a přiložila ruku na rameno Elisy v moment, kdy padla nevhodná věta jejím směrem.* Díky, ale... *Prohlédla si ho od hlavy k patě.* Chybí ti prsa a to dole mě moc neláká *Zamávala k jeho rozkroku.* Ne že bych muži nepohrdla, ale byla by to spíše nutnost a nějaký druh zoufalství tím si to neber osobně tenhle postoj bych měla i k němu *Ukázala na Kayna* A i k němu *Ukázala na féra, který zrovna vešel a nesl džbán s vínem.* Ale moje matka je dost pohledná žena. Kdyby nebyla moji matkou *To už dostala prudký pohlavek od Elisy, kdy se sama musela předklonit a jen se ušklíbla, jelikož věděla za co to bylo.*
Hm, škoda. *Mrkl na ni nakonec Mordred, aniž by se nechal vyvést z míry. Naopak pak pobaveně sledoval dění mezi Elisou a Taisiou a nakonec se otočil na Kayna.* Padla věta matka, dcera, babička, jed, takže si umím dát dvě a dvě dohromady. A vzhledem k tomu, že Kayn a já nejsme očividně jediní, kdo by chtěl mou miilou tetičku sprovodit ze světa živých, no, tak možná se vám ještě moje přítomnost bude hodit. *zavrněl a sám si nalil do sklenky, jež měla do počtu patřit Kaynovi víno a usedl zpět do křesla. Kayn se podíval na Elisu i její dceru, než se pak dlouze nadechl.* V tomhle má pravdu. Pokud by se něco plánovalo, má na to právo taky. *Pronesl poté.*
*Elisa se rozhodně netvářila nijak nadšeně z toho, že by měl Mordred spolupracovat s nimi* Uvědomujete si vy dva, že s tebou mám v plánu skončit nejlépe tím, že tě zabiji a tobě jsem vysvětlovala vztahy mezi námi? *Podotkla zatím, co se opřela o komodu a vzala si sklenku vína, aby se napila pořádně a mohla o tom popřemýšlet.* Myslela jsem, že zrovna má matka tě má v oblibě. *Okem spočinula na Mordreda a byl to snad poprvé živý úkaz toho, jak se ti dva bavili mezi sebou, ale zároveň tím Elisa dávala pomalu najevo, že k tomu hodlá přistoupit a vpustit ho do tohohle dění, protože chtě nechtě měl na tohle právo jako každý jiný.* No a až babča zemře můžete vy dva spokojeně pracovat na mém bráchovi nebo sestře, co ty strejdo máš už někoho? *Při větě o dětech mírně Elisa vyprskla víno, když zrovna pila a zrudla ve tváři. Zapomněla říci, že její dcera si opravdu neláme hlavu s ničím a říká, co ji napadne.*
*Mordred se ušklíbl.* Mají mne v oblibě, ale asi jim nedochází, že si na hrudi chovají hada. *Podotkl, snad hrdě. Kayn se mezitím koukl na Elisu.*Jednou ho možná zabiješ, ale teď ne. Teď se nám hodí.* Řekl, ignorující to že Mordred je hned vedle nich. Ten se podíval na Taisiu.* Pár hraček ano. *Mrkl na ni, než se napil vína.* O více ani nestojím. *Vysvětlil. Kayn se pak ušklíbl.* Na děti máme už pozdě, to je vyřešeno. Každopádně, asi bychom měli začít řešit to proč tu jsme, ne? *Nadzvedl pak obočí.*
*Elisa se ohlédla na Kayna a jen kývla nad faktem, že je pro ni už pozdě, jenže chtě nechtě jí to z nějakého důvodu mrzelo. Nedávala to moc najevo, ale její dcera měla pro tohle zrak.* Znám pár starších kterým se to povedlo zázrakem *Dodala jakoby ho snad tímhle chtěla vyděsit. Elisa jen protočila očima* Ano máme důležitější věci na práci *Chtěla od toho tématu, co nejrychleji utéct.* Hračky to zní hrozně, ale i zábavně *Odfrkla si ke strejdovi ke kterému přešla blíže, aby byla po jeho boku a sledovala z jeho pohledu Elisu a Kayna. Nedokázala moc udržovat pozornost, když matku viděla po velice dlouhé době a k tomu s někým.* Ani jedna hračka tě nezaujala? *Optala se pichlavě strejdy jako ta malá otravná neteř. Nikdy jí nikdo nedokázal pořádně vyštvat, i kdyby jí někdo vyhrožoval smrtí tak s tou byla ve styku každý den a nebála se ji*
*Mordred se jen ušklíbl.* Jsou to jen hračky. A i když chtějí být něco víc.... Uh, me to neláká. Je to otravné, oslabující, stereotypní. Ne. Post hračka mi zní lépe než přítelkyně. *Zasmál se. Kayn si jen odfrkl.* No, tak, co. Chcete vymyslet teda? *Optal se pak. Mordred se zamyslel.* Co využít Cali? A pak ještě tu malou šílenou holku, co jsem potkal. Nedávno, na zimním dvoře, víla ale vcelku šílená a snad i schopná. *Začal.* Podle mě by bylo nejlepší udělat to, co oni. Nasadit někoho dovnitř. *Dodal Kayn.*
*Elisa se mírně zamračila, jelikož jí začalo pomalu docházet, že Kayn jednal i s Mordredem o tom.* Té mladé holce po tvém boku se nedá věřit *Už jen tím, že byla učenkyní Kayna a následně přešla na špatnou stranu.* A tu druhou neznám... *Bylo těžké být zapojena do nějakého plánu, když ani netušila s kým vlastně má tu čest, co se týkalo volavek.* Klid mami... myslím, že vědí, co dělají *Zasáhla do toho Taisia. Měla o matku obavy, jelikož babička byla jedna z nejšílenějších vražedkyň, co se nezastaví.*
Možná ne. Ale tvoji rodiče si ji oblíbili. A tamta... No, ještě uvidíme.. Když tak si ji přízvu bez tvého vědomí. *Pokrčil Mordred rameny. Kayn se na něj jen zamračil, než se pak ale nadechl.* Dobrá. Myslím si ale, ze to hlavní co je teď důležité je mít důvěru jeden ve druhého co tu jsme. Co se tohoto plánu týče, samozřejmě. Jinak se nikam nedostaneme. *Podíval se, nejprve na Mordreda a pak na Elisu. Mordre ihned zvedl ruce.* Mě je to šumák. To ta tvoje mi nechce věřit. *Zasmál se následně. Kayn se jen zamračil, došel k Elise a vzal ji za ruce. Zadíval se jí do oči.* Jen na tuhle událost. Pak ho můžeš nenávidět a nevěřit mu dál. V tomhle mu věř. *Pronesl tiše jejím směrem.*
Já, že ti nedůvěřuji? Vidíš, že sám tu máš nějaké holky, co si omotáváš a pak je jednoduše zneužiješ- Hodláš podrazit moji matku se slovy, že si hřeje hada na hrudi. Jak ti mám věřit?! *Zavrčela a chtěla se do něj hned pustit, jenže místo toho se koukla na Kayna, který ji zastoupil cestu a snažila se ho chápat, jenže už nyní Mordred neprokázal nic čím by mu mohla ona věřit* Před pár sekundami řekl, že si nějakou cizí vílu pozve na tu akci bez mého vědomí... Jak mu mám věřit *Pokrčila mírně obočí nad tím, že Kayna chápala, ale nedokázala s Mordredem udržet vztah. Její dcera sledovala ty dva a tu chemii mezi nimi. Viděla na vlastní oči, že se její matka snažila s někým vycházet a vyjít mu navíc i vstříc.* Hele strejdo... *Raději se vydala za ním* Myslíš, že bys mi ukázal Zimní zahrady? To víš nějaké parchanty, co ti nebude vadit, když je zabiji a tááák *Ráda škodila i z druhé stránky. Mordred se nepohyboval mezi vílami jako byla Elis, takže kdokoliv by mu vadil brala Taisia jako jednoduchou oběť a zabavení.*
*Mordred pokrčil rameny.* Hodlal jsem ji podrazit už dříve, myslíš že jsem s nimi za dobře jen proto, že mě mají teď rádi? Ne. Jednou chcípnou oba mojí... *To už se ale zarazil, když se na něj Kayn zadíval vražedným pohledem. Pak se otočil na Elisu. Byl rád, že Taisia oslovila Mordrda, který ještě chvilku supěl, než na sebe ale vzal iluzi strážného a mladé víle nabídl rámě. Pokud se chytla, vyšel i s ní ven a zavřel za sebou. Kayn ještě chvilku sledoval zavřené dveře, než se podíval na Elisu.* Je to s ním těžké Elis, já to vím že je, na druhou stranu má teď o to větší šanci uspět ve své pomstě. Je důležité pochopit že pro něj jsou tvoji rodiče lovná zvěř. *Konstatoval fakt.*
*Sledovala svoji dceru vyjít s tím hajzlem a jen sevřela čelist k sobě, jenže Taisia ať chtěla nebo ne, tak byla vražedkyní to Elisa nedokázala změnit a měla blízko k Mordredovi, co se toho týkalo jen tedy ona zabíjela ty zlé.* Kayne... *Chtěla ještě něco říci, než nakonec utichla a posléze si opřela své čelo o to jeho.* Je to těžké důvěřovat mu. *špitla a následně se k němu schovala. Vždy v jeho náruči nalezla klid.* Nechci, aby zabil mého otce. S matkou souhlasím, ale otec není tak špatný, jak se zdá. Drží se starých zvyků, ale nikdy by mi neublížil tím jsem si více než jistá. *Zašeptala k němu.* Budu s ním spolupracovat a snažit se mu důvěřovat s příslibem, že otce nechá být *Dala tenhle návrh.*
*Kayn si ji k sobě ihned přitiskl.* Vím, s ním jakkoliv spolupracovat je těžké a složité už jen proto, kým je, ale věř mi. Tohle je i jeho zajem, takže bude více než rád když přiloží ruku k dílu a jeho návrhy na spolupráci jsou možná pochybné, ale nikdy se mu to nijak nevyplatilo. I v tomhle bych mu věřil. *Vyslechl si pak její návrh a povzdechl si.* Bude to těžké. Co vím právě on se tehdy angažoval u toho, co se s Mordredem stalo. Promluvím s ním ale nemohu ti zaručit, že se o něco nepokusí. Hádám ale, že pokud, tak bude trvat alespoň na matce a možná něco jako vynahrazení za to, že nebude moct jeho život skončit... Ale chápu tě. *Připustil*
*Sledovala Kayna a jeho oči, než jen nespokojeně vydechla a přivřela zrak* Vím, že bez Mordreda to bude mnohem těžší, takže na to přistoupím, ale pokud zkusí něco na otce... zasáhnu *Byla si více než jistá tím, že jejímu otci nikdo neublíží. Nebyl ten, kdo si přál její smrt. Vždy byla jeho malá holčička, kterou měl rád a dával to svým způsobem najevo.* Aspoň s ním tedy promluv a Kayne. Odpust, že jsem ti neřekla o dceři. Má matka ji nenávidí a potřebovala jsem ji chránit nevědomostí všech *zašeptala, jenže její dcera už zdaleka nebyla malá a zdála se více než schopná bránit samu sebe.*
*Kayn jen zavrtěl hlavou. pak se posadil na postel a natáhl k ní ruce jako znamení, aby šla za ním.* Rozumím ti a zkusím s ním o tom promluvit, a i říct Dakathovi, aby tak učinil. Co se Taisii týče, nemám ti to za zlé. měla jsi přeci jen dobrý důvod a já to chápu. *Pokýval uznale hlavou.* Ale jak říkám. Pokud Mordredovi přímo nakáži, neudělá to. Ale musím si s ním promluvit. když jsme jej pustil řekl jsem, že svou pomstu může mít. A to platí. Nemohu mu přímo stát v cestě. Mohu s ním jen promluvit. *Vysvětlil.*
*V tomhle ohledu si jen tiše povzdechla, jelikož věděla, že de moc nezmůže.* Já tě jen varuji, že může vzniknout souboj mezi ním a mnou *Usadila se na jeho klín, aby uchopila jeho tvář do svých dlaní.* Docela mě teď zanedbáváš Kayne *Zavrněla mu u rtů, když ho políbila. Věděla, že nyní je toho na něj moc, ale dovolila si menší rýpnutí* Vím, že z dobrého důvodu a máš plno práce jen bych s tebou chtěla trávit více času. Kdo ví zda mi zase někde nenabaluješ nějaké učenkyně. *škodolibě mu zavrněla u ucha poslední větu a pak se k němu stulila. Nechtěla moc myslet na to, co bude. Nějak to dopadne a buď to skončí mezi rvačkou mezi ní a Mordredem nebo to dopadne zabitím její matky a bude konec tohohle šílenství, jenže chtě nechtě... nikdy věci nejdou takhle snadno, jak by si je člověk naplánoval. Její matka vraždila po staletí a ví, jak to chodí. Jen tak jí nebude snadné zabít.*
*Vyrozuměl z toho to, že by se teď nechtěla věnovat tíživému tématu, což on chápal. proto se lehce usmál, objal si ji a políbil jemně na krk.* Dobrá tedy, budu s tebou více, jak jen si bude moje sladká dáma přát. *uculil se, načež si ji k sobě přivinul. Následně ji položil do peřin a zapřel se nad ní.* Hádám, že máme ještě chvíli než přijdou. *Potutelně se ušklíbl a políbil na rty.*
*Pochopil velice rychle její záměry vyhnout se tématu a byla za to více než vděčná. Stále se nacházeli v tom, jak vlastně toho druhého chápat, ale šlo jim to čím dál víc.* Máme ještě chvíli. *Své rty natiskla vášnivě na ty jeho, aby mu hned rukami sjela k lemu jeho trika. Potřebovala ho, jenže nebylo jí to ani nyní přáno, když se ozvalo zaklepání a dovnitř vešla její dcera, která je našla v zajímavé pozici.* Oh... no... potřebovala bych nějaký pokoj. *Pověděla a sledovala Kayna.* A pak že na dětech nepracujete *Vyhrkla, ale to už po ní Elisa hodila polštář a zvedla se z Kayna.* Ukážu ji pokoj a hned jsem zpět *Pokynula a přitom si upravila šaty. Stále si udržovala svůj elegantní a vážený vzhled než se rozešla se svoji dcerou chodbou a poprosila jednoho féra, aby jim ukázal, kde bude její dcera spát. Sama to chtěla vědět pro lepší pocit. Posléze už zamířila zpět za Kaynem s tím, že nechce být rušena a na to dala důraz.*
*Dovnitř nahlédl i Mordred, jež se jen ušklíbl. Ještě řekl, že Kayn jej kdyžtak najde s otcem, než odešel a Kayn už jen čekal na to, až se Elisa vrátí.*
*Za poslední dva dny měla v sídle i svoji dceru, která ji neustále slovně škádlila, jak to bylo zvykem mezi matkou a dcerou. Dlouho se neviděli, takže si měli i o čem povídat, ale zdálo se jí, že čas s Kaynem byl míň a míň, proto se rozhodla v dnešní den, že ho trochu překvapí. Neustále se honili za vraždou jejich rodičů, ale ona sama potřebovala kontakt s osobou kterou milovala a pro kterou zde byla.* Nevíte, kde bych našla Kayna? *otázala se jednoho féra a byla zahalená v černé kabátu, který obepínal její tělo.*
*Fér ji odkázal do stájí. Kayn tam byl s Behemothem, u kterého za poslední dny sledoval ne moc dobrý zdravotní stav. Klidně seděl u něj boxu, zatímco zvíře leželo ve slámě na zemi, hlavu mělo položenou Kaynovi v klíně a oči zavřené. Kayn jej jemně hladil po čele, zatímco kůň tiše oddechoval, ačkoliv byla v jeho dechu znát jistá nepravidelnost. Sem tam zavřel oči i fér, ovšem jakmile mu malátně padla hlava dolů, vždy se probral a poté opět nahodil opakující se tempo své ruky, kterou hladil koně po čele.*
*Elisa se okamžitě vydala do stájí, kde věděla velice dobře do jakého boxu zavítat, jenže její rázný krok se rychle přeměnil na poklidné skoro až našlapávání, když spatřila Kayna a jeho věrného společníka ne v moc dobrém stavu. Mlčky ty dva sledovala a na chvilku spojila svůj pohled s Kaynem, než usedla po jejich boku a rukou přejela po srsti zvířete.* Nemoc? *Otázala se. Přeci jen i tyhle zvířata jednou musí najít svého odpočinku a ani Elisa nebyla proto, aby někdo udržoval nevinného tvora déle na živu než bylo nutné. Příroda to takhle měla zařízené, ale třeba se jednalo jen o nějakou virozu, která koně postihla aspoň si to snažila sama vsugerovat a nevidět hned vše černě.* Mohu nějak pomoci? *Zašeptala.*
*Když ji uviděl, usmál se. pak jemně zavrtěl hlavou.* Nevím jak, asi už mu nic nepomůže. Přeci jen, má svá léta, tak jako měl už každý před ním. Už by asi bylo na čase nechat ho odpočívat, což...pro mě bude znamenat hledání nového úlovku. *Usmál se zlehka, a pohladil opět zvíře, jež odpočívalo.* Na žádné dlouhé túry už nepůjde, ještě dnes se ve stáji podívám po náhradě. Máme tu spoustu dobrých mladých koní. jen, byl se mnou dlouho. *Podotkl a svou hlavu opřel Elise o rameno.* Než jsi přišla, tak krom Avy jsem nikomu, opravdu nikomu neprojevoval city a emoce, ale moji koně, těm se mých citů a obav dostalo vždy. Zvláštní, no ne? *Podotkl Kayn.*
*Nechala ho spočinout na jejím rameni a nadále rukou přejížděla po srsti.* Vlastně se ani nedivím, že jsi projevoval city zrovna jim *Líbla ho něžně do vlasů.* Podívej se na něj.... zůstal by ti věrný, i kdybys mu prozradil vše. *Zvířata v tomhle ohledu milovala, ale právě proto nikdy žádné moc nechtěla. Vybudovat si se zvířetem vztah a pak o něj přijít by bylo pro ní samotnou moc náročné* Myslím, že si zaslouží odpočinek a pokud se zvedne ještě na nohy dostane zaslouženého odpočinku a rekreace tady. *Bylo jasné, že nyní pověsí sedlo od Behemota na hřebík a už ho nikdy nikdo neosedlá.* Sloužil věrně no ne? *I jí se tenhle kůň zaryl do srdce a to nebyl její.*
*Kayn se usmál.* Ano, máš pravdu. jeho cesta končí a teď by si měl užít zaslouženého odpočinku. Ale, bylo to s ním perfektní. On byl perfektní. Kdo ví, jaký bude další Behemoth. *Podotkl s lehkým úsměvem a opět koně, jež očividně usnul, pohladil. Pak koukl na Elisu.* Jaks e máš? Co Taisia? Vše je v pořádku? *Zajímal se dále a jednou svou rukou Elisu objal kolem pasu, aby si ji k sobě mohl více přitáhnout.* Umíš ale překvapit, to ti tedy řeknu. Taky, napadlo mě že bude dobrý nápad vyslechnout Muraxe, i to by nebylo od věci. Nebo, jestli se na to necítíš, pochopím to. *Dodal ještě.*
*Pozorovala, jak kůň usnul a odpočíval* Jistě bude stejně skvělý, jako tenhle Behemoth *zašeptala a schoulila se k němu do náruče. Pod kabátem měla erotické spodní prádlo, ale nyní na to vůbec nebyl čas ani chuť.* Popravdě jsem chtěla s tebou strávit nějaký čas o samotě *zašeptala mu u ucha a políbila ho na krk, než spokojeně zavrněla.* Taisia si to zde užívá a ač to nerada přiznávám má ráda i Mordreda z nějakého mě nepochopitelného důvodu, ale stále je to její strýc *nahmatala jeho ruku a propletla si s ním prsty.* Za Muraxem ještě nemám odvahu jít. Je mi jasné. že ten chlapec za to ani z části nemohl. Bál se o svoji sestru, ale zabil by mě, kdybys na ti nepřišel... *Vydechla a přivřela oči.* Jistě máš ještě hodně práce.
*Poslouchal ji, běhěm toho se občas usmál, občas mu úsměv povadl. Nakonec se na Elisu otočil a pokývla hlavou.* Vlastně ne, dnes už mám trénink za sebou, stejně tak jako cvičení mladších víl, takže mám, jak se to řekne, řčas, který budu moc rád věnovat tobě. *Podotkl s úsměvem na rtech, natáhl se a věnoval jí polibek. Pak opatrně vstal, ale i během toho se Beheomth probudil, líně se na Kayna podíval, načež hlavu pak položil na slámu vedle něj. Fér tak mohl vstát a podat Elise ruku a pokud se jej chytla, pomohl jí na nohy.* Takže, co tedy teď? *Optal se jí.*
Čas a ty? To slyším snad prvně *Chtěla trochu odlehčit situaci a uchopila se ho za ruku zatím, co pozorovala koně, který odpočíval v slámě. Hleděla na monumentální zvíře, ale následně pohledem sjela na Kayna.* V první řadě bych se potřebovala dostat do pokoje a převléknout *Dodala s klidným tónem a pozorovala jeho tvář, než k němu přistoupila blíže a vášnivěji ho políbila na rty.* Páč nejsem oblečená pod tím kabátem *špitla tuhle informaci a ušklíbla se.*
*kayn naklonil hlavu na stranu a sjel si ji pohledem.* Říkám si, jestli tě po téhle informaci nechám převléknout se, namísto toho, abych tě spíše svlékl, co ty na to, drahá? *Mrkl na ni a se smíchem ji pak políbil, než se ale odtáhl a zadíval se jí vážně do očí.* Ale nejprve mi řekni, jaks e cítíš. Cítíš na sobě ještě nějakou slabost, nějaké doznívání té otravy? Povídej, ať vím, jak moc tě mám a naopak nemám šetřit. *Uculil se pak potutelně, než se sklonila vtiskl jí polibek na krk. Ani procházející dvojice strážných mu nevadila v tom, aby pokračoval.*
*Nečekala, že by byl v tomhle ohledu chtivý. Nechtěla ho nijak svoji touhou zatěžovat, jenže zjevně i on potřeboval v tomhle ohledu uvolnění. Naklonila hlavu okamžitě na stranu v moment, kdy jeho rty našli cíl* Myslím, že už jsem více než v pořádku Kayne... *se vzdechem pronesla ta slova a snažila se v jednu chvíli od něj odtáhnout, když procházeli strážní. Zrudla ve tváři, ale zároveň jí ten adrenalin více vzrušoval.* K...Kayne *vzdychla a celá se začala chvět pod náporem touhy, kdy její tělo křičelo o pozornost.*
Hm? Snad by jsi nebyla nesvá, moje milá, nebo se, snad, něco děje? *Optal se, načež se musel pak ale spokojeně pousmát, nad tím, jak se mu podařilo dostat ji do rozpaků. *Jsi skutečně nějaká nesvá, to aby se nato podíval. *Zavrněl a následně si ji vytáhl do náruče a mrkl na ni.* Tak, do komnat a nebo si troufneš na odvážnější místo? *Vyzval ji následně, s jasným uliičnickým tónem v hlase. Jemu osobně veřejná místa nevadila, ovšem preferovala-li by Elisa spíše soukromí, byl ochoten to vyslechnout.*
*Hned se ho instinktivně chytla kolem krku* Za poslední dobu jsi na mě moc neměl čas drahý. Jsem v rozpacích a nohy se mi podlamují jen při pomyšlení, že budeš ve mě *zašeptala k němu s mírně zlomeným hlasem, jelikož její tělo chtělo méně mluvení a více doteků* Troufnu si i na odvážnější místo *Snažila se působit hrdě, ale byla i zvrácená v tomhle ohledu.* Ukaž jak moc odvážný jsi Kayne *zavrčela k němu.*
*Kayn nadzvedl obočí.* No, tak tedy zariskujeme. *uculil se, načež i s ní vyšel ven na chodbu a rozhlédl se. přemýšlel, kam půjde, původně chtěl vyjít ven ale nakonec zamířil směrem do sídla, na hlavní chodbě se zastavil a poté se zamyslel.* Je něco kolem večera, ale ještě moc brzo na večeři. To znamená, že vévoda bude standartně pospávat a jelikož jsem nepotkal Irawona u tréninku, je s mladou dědičkou. Takže.. *Ušklíbl se a táhl ji za ruku za sebou, než rozrazil dveře do místnosti, vtáhl ji dovnitř a zavřel za sebou. Jednalo se o halu, ve které probíhaly audience, plesy, bály, řešení, velké hostiny a kryté oslavy. Jinak teď ale zela prázdnotou a díky výšce stěn a rozlehlosti nesly Kaynovi kroky, kterými se pomalu blížil k Elise, nesly ozvěnou.*
*Nebyla si jistá tím, kam ji zavede. Čekala, že si to rovnou rozdají ve stáji, ale Kayn měl jiné plány a byla za to vděčná. Poslední, co by chtěla by bylo tahat kusy travin z vlasů.* Jak moc zariskujeme? *Zvídavě na něj pokukovala, než se dostali do obřího sálu a zůstala mírně v šoku. Jakýkoliv hlasitý stén by mohl vzbudit pozornost někoho, kdo by procházel.* Snad nikdo nepůjde okolo *zažertovala a pozorovala svého drahého, jak k ní kráčel jako ke kořisti. Chytla lem zapínání kabátu a jedním tahem ho rozepla, kdy poukázala své nahé tělo schované jen pod síťovaným prádlem, které dokonale obepínalo její tělo, ale zároveň nic moc neschovalo.*
I kdyby šel, vadilo by to? *Mrkl na ni, než se nakonec natiskl na její rty a ji natiskl an jeden ze sloupů.* Alespoň budou mít dobrou podívanou. *uculil se, načež se pak vrhl na Elisy tělo. Potom si ji odnesl opatrně do komnaty, kde jí věnoval péči v koupeli a následně opět v posteli.*
*Tiše si broukala píseň Hayloft, zatímco si jen tak pohupovala nohami do rytmu. Seděla na zábradlí, pod kterým se nacházel sešup kamení směrem k řece a na druhé straně byl chodník. Jen tak si užívala to, co se jí dnes vyvedlo. Lup, pro nějž se pak vrátilo si odnesla se sebou do hotelu, za něco si nakoupila nové oblečení a lízátko, tentokrát s citrónovou příchutí. Outfit měla pořád stejný jako na začátku dne a svou jednu dýku při pase. * /Pokud tamtu nenajdu, tak si budu muset zajít na dvůr sehnat do dvojice další./ *Problesklo jí hlavou. Spokojeně se nad tím ale zaculila, za cenu dýky měla super zábavu, která jí za to určitě stála.*
*Po dnešním incidentu bylo obtížné se vrátit domů. Lucas byl sice v pořádku, ale to nezahojilo rány na její duši. Nemohla mu říct, co se stalo, ale to nemohla říct nikomu. Byla v tom sama, uvězněna ve vlastní mysli, snažíc se naivně uklidňovat a přesvědčovat, že se nic vážného nestalo. Jenže pokaždé, co si takovou myšlenku přinutila, vyjasnil se jí obrázek na mrtvou Orion s děsivou ženou, která tohle všechno způsobila. Vnutit úsměv do své tváře v přítomnosti Lucase bylo zdrcující, ale nemohla ho vystavit kruté realitě. Sama s ní měla potíže, protože teď už nevěřila ničemu, co jí svět naučil. Vše bylo noční můrou, bohužel z té se už asi nikdy neprobudí.* *S Lucasem strávila celé odpoledne, bohužel byla věčně zasněná. Nevěděla, co má dělat, ale čerstvý vzduch jí měl pomoct najít řešení. Poučila svého syna, aby nikomu neotvíral dveře a ztratila se do začínající noci. Jenže místo rozumného plánu, jak se přizpůsobit, propadla hned v prvních chvílích záchvatu. Kopala do nejbližších popelnic, křičela a naříkala. Lidé se jí vyhýbali, ale jí to bylo jedno. Byla nešťastná, topila se v zoufalosti, vzteku. Svírala své vlasy, aby se bolestí trochu uvolnila, ale dlouhé chvíle se nedařilo, dokud nedorazila k East River. Agrese se proměnila v žal a se slzami, které stékaly po její tváři vzhlédla ke klidné řece. Opřela se o zábradlí, netušíc, že nedaleko je zdroj jejích problémů a promnula si tváře.* Co mám dělat? *Zoufale si sama pro sebe vzlykla a pod náporem emocí se posadila na zem. Myslela si, že v New Yorku začne znovu, ale jako kdyby se její minulost opakovala. Co si má teď počít s Lucasem, když ve světě pobíhá takové nebezpečí? Přísahala, že další dítě vychová pečlivě, neztratí ho, bude skvělou mámou. Jenže teď se to zdálo jako nadlidský úkol.*
*Nerissa si všimla, že asi zůstala nepovšimnuta. proto se musela jen ušklíbnout a sama pro sebe si řekla, že by ji přeci jen ještě měla potrápit. Pomocí neviditelnosti se přemístila za Eshe, kde se přes chodník posadila na lavičku a přehodila si nohu přes nohu. Až pak se zviditelnila, zatímco si olízla lízátko.* Třeba by jsi mohla přestat fňukat, ruší to racky. *Podotkla, když se zadívala, jak se pár ptáků před Eshe rozletělo pryč. Pak se uculila.* nechceš lízátko? Cukr je prej dobrej na nervy, alespoň mě na to pomáhá. není tak dobrý jako naše cukrovinky, ale pořád, ten kdo vymyslel lízatka je génius! *Vypískla, rozpažila a zářivě se pak na Eshe usmála.*
*Zhluboka se nadechla a s výdechem se snažila ze sebe vše setřást. Na chvíli se povedlo, ale pocit se vrátil s příchodem staré známé. Tentokrát však Eshe neutíkala. Namísto toho se na zemi otočila čelem k víle a záda opřela o tyč patřící zábradlí. Utřela si slzy a podívala se na Nerissu, gestem rukou naznačující "spokojená?“ Nerada brečela na veřejnosti, ale dnes toho na ní bylo příliš. Měla spoustu otázek, ale bála se odpovědí. Navíc pochybovala, že od někoho, kdo neměl problém zabíjet a hrát si s životy lidí získá informace. Pravděpodobně teď přišel čas na ní, aby jí potkal stejný osud jako Orion.* Máš hlad? *Zeptala se, zatímco ignorovala její otázku, jestli si přeje lízátko. Byla by hloupá, kdyby od ní přijala cokoliv. Nerissa jí již ukázala svou stránku, od ní laskavost Eshe nečeká.*
*Nerissa se ale jen usmála.* Ne, nemám hlad. Vlastně jsem pár hodin zpět jedla a před chvilkou jme měla...jak se to jenom jmenuje...hranolky? Takové věci, z brambor, smažené v oleji. Na můj styl až moc slané, ale jinak super. *Vyskočila si na lavičku do podřepu a uculila se.* Copak, trápí tě snad něco? Snad ne ta malá holka, co s tebou byla. *Ušklíbla se, než pak seskočila z lavičky na nohy.* Víš že by jsi bez ní mohla mít větší potenciál? Všem se pracuje líp, když jsou sami, nejsou vázaní nějakými, pfff, závazky k druhým a nebo, když mají dobrého parťáka, co si nic nebere a jen se veze a baví. Nevíš, proč se vodníkovi neříká spíš podvodník? *Zakončila pak monolog další nesmyslnou otázkou, než se opřela o zábradlí vedle Eshe.* Ale je hezký večer, neřekla by jsi, drahá? *Podívala se s úsměvem před sebe na řeku, ačkoliv stále periferním viděním sledovala Eshe.*
*Eshe na chvíli zvedla obočí, zatímco víla před ní mluvila. Byla snad včerejší, že neznala něco tak primitivního jako hranolky? Když se k tomu zpětně vracela, podezřívala, že Nerissa není z tohoto světa. Jenže znamenalo to, že existují jiné světy? Alternativní vesmíry? I kdyby byla Nerissa mimozemšťanem z jiné planety, nic by se nezměnilo.* Představ si, že ano. *Zamračila se na ní, ale hned na to zavrtěla hlavou. Nechtěla dráždit hada bosou nohou, ale na jazyku jí tkvělo tolik slov, které by nejraději vypustila do vzduchu. Musí se ale přemoct, stačí se víle nezalíbit a Eshe může skončit třeba utopená v řece.* Nevím, jak to tvůj druh má, ale my lidi těžce snášíme smrt blízkého. *Vysvětlila jí, zatímco si ji prohlížela. Neměla na výběr, než naslouchat slovům víly. Jejich smysl jí však slabě rozesmál.* Navrhuješ snad něco? *Tvář se jí zkřivila do zahořklého úšklebku, zatímco odvrátila pohled a nechala dívku, aby se k ní přiblížila.* Byl by hezčí, kdybych dnes nepotkala tebe. *Zvedla se ze země a taktéž se opřela o zábradlí. Řeka jí však nezajímala. Dívala se na Nerissu, zkoumavě.* Jsi z jiného světa? *Zvědavost byla silnější, než strach. Navíc po tu dobu, co sem šla měla dlouhé minuty na to si vybít všechny nechtěné emoce, které jí nedovolily přemýšlet. Vypadala klidně, ale spíše byla unavená na to, aby si prožila další emocionální výbuch.*
*Nerissa pokrčila rameny.* Jo, jo to vím, kdo by těžce nenesl smrt blízkého, nu což? Ale hele, je v tom jistá...radost. pro mě, samozřejmě. *Ušklíbla se pak a rukou, ve které měla lízátko, mávla rukou. Zapřela se bokem o zábradlí a sjela si pak Eshe ještě jednou pohledem od hlavy až k patě. Pak pokrčila rameny.* Zatím ne. Uvidíme, jak budu uvažovat za chvíli. *Mrkla na ni. Nad tím, že by byl lepší, kdyby ji nepotkala, se zasmála.* Ale no, alespoň bylo nějaké vzrůšo, a nebo ne? To je důležité, nějaký ten...adrrrrenalin. *Protáhla, než si sjela Eshe pohledem a opět se zasmála.* drahoušku, jasně, že jsem z jiného světa. Vy smrtelníci jste na to, abych byla jedna z vás, dost nudní. *Pokrčila rameny poté, než si do úst vrazila lízátko.* No, to vy civilové jste, nudní....
*Hodila by se jí plná láhev alkoholu, možná i dvě. Jestliže si bude povídat s vražedkyní své nejlepší kamarádky, bez promile to nebude jednoduché. Zatím se totiž nechytala na její notu, ale vlastně ani nechtěla. Neměla jí co říct, rozhodně ne citlivé informace. A na small talk neměla náladu. Doufala, že vílu unudí natolik, že si raději půjde vlastní cestou, jenže v tu chvíli samu sebe upozornila, že někoho jako jí nechce zklamat. Kdo ví, co se v její bílé hlavě dělo. Možná plánovala její smrt, pokud jí Eshe zklame. Povzdechla si a opřela si hlavu o ruku, kterou měla na zábradlí.* Vlastně se ani nedivím, že se všechno takhle posralo. Karma mě jednou dostihnout musela, *odvrátila pohled k řece a sledovala vlnky, jak odráží světlo.* Budu hádat. Proto jsi tady ty, abys nám do našeho "nudného" života vnesla chaos a považovala to za zábavu. *Promluvila Eshe, načež se k víle zase otočila.*
*Po celou dobu ji pozorovala s úšklebkem na tváři, nad tím co řekla o karmě jen pokrčila rameny, než se ale zasmála. Prošla jí za zády, v jakési taneční kreaci a opřela se o zábradlí po jejím druhém boku.* Ne, jsem tedy, abych do svého nudného života vnesla chaos, který rozseji kolem mne a ano, považovala to za zábavu. Přeci jen, ono kdyby bylo něco nudného, je to nepotřebné. *Pronesla poté, než si opřela loket o zábradlí, o dlaň svou bradu a usmála se na Eshe.* Vážně, vypadáš hrozně. Chtělo by to něco sladkého nebo alkoholického. Nebo ej na tebe až moc dekadentní jít si sednout na sklenku s vražedkyní tvé.....hm? Co ti vlastně byla? *Ušklíbla se.* Partnerka, kamarádka, nebo jen koule u nohy? Sestra, pochybuji, že dcera, sestřenice? A jak se má syn? *Vypískla nakonec.* Notak, povídej, jak se ta tvoje ratolest jmenuje? Trhá alespoň broukům nožky? *zavrněla spokojeně.*
*Když se víla hýbala, Eshe z ní nespouštěla oči. Sice před ní mohla zmizet a v tu chvíli nebude mít šanci se ubránit, ale byla si jistější, když sledovala každičký její pohyb.* Můžeš dělat cokoliv, ale ty sis vybrala zrovna tohle? *Slabě nadzvedla obočí. Způsobovat strach mělo své kouzlo, ale hranice lidskosti Nerissy prorazila ty civilky. Možná ji v tu chvíli Eshe dokonce záviděla. Na oko totiž víla vypadala neškodně, nevinně, ale s mocí, kterou třímala v rukách si může kohokoliv obmotat kolem prstu. I zlodějku, která si ještě do dnešního poledne myslela, že je neporazitelná.* Byla to velmi dobrá kamarádka, *pokrčila rameny, protože teď už to stejně všechno bylo jedno. Nechtěla na smrt Orion myslet, nebo alespoň ten fakt, že už na světě není nechtěla slyšet od někoho jiného. Na dotaz k jejímu synovi zareagovala však úplně jinak. Zamračila se a odvrátila pohled.* Tuhle informaci ti z jasných důvodů říkat nebudu. *Litovala toho, že jej použila jako jedinou výmluvu, aby ji víla propustila živou.* Ale namísto toho se můžu nabídnout jako společnost k pití. *Doufala, že takto odvrátí pozornost od svého syna. Nebyl to však jediný cíl její nabídky, alkohol se momentálně opravdu hodil.*
*Nerissa si povzdechla.* Víš co bych mohla dělat, kdybych mohla dělat cokoliv? Tak bych si nakoupila asi spoustu lízátek, hranolek, pak bych si sedla do nějaké krásné vily a nechávala si vodit lidské děti na porážku. Ale místo toho jsem tady. takže vidíš. Nemůžu dělat cokoliv. *Odfrkla si nakonec, než si hraně dramaticky povzdechla, než zase pohled věnovala Eshe. Celá se ale rozzářila.* ne ne ne, to mě zajímá. Povídej mi o něm! *Ušklíbla se, vyskočila na zábradlí a posadila se na něj.* Povíš mi o tom u pití, jo, to je moc fajn. Měla jsi někdy vílí medovinu? ne? Tak si ji dáš. Vezmu tě se sebou, do jiné říše! *Zavýskla spokojeně, načež seskočila ze zábradlí a natáhla se po ruce Eshe.* A když se mi zalíbíš, možná si tě nechám. Vždy jsem chtěla lidského mazlíčka! *Dodala ještě, až moc nadšeně.*
*Eshe vykulila oči a snažila se vysmeknout Nerisse.* Cože? Takhle jsem to nemyslela, nemůžu přece jít pryč. *Odporovala, i když netušila, jestli úspěšně. Nemohla jen tak zmizet. Někam, kde to nezná, s šílenou vílou po svém boku. Znělo to jako jasná sebevražda.* Dám si něco, co pijí normální lidi. Tady. *Ukázala prstem na půdu pod svýma nohama, aby dala jasně najevo, že to myslí vážně. Mělo ale cenu smlouvat s někým, jako je Nerissa?* Nebo víš co? Zapomeneme na to a já půjdu domů. *Nervózně se usmála a udělala krok vzad. Nechat se unést do jiné říše rozhodně nebylo v jejím harmonogramu a chtěla, aby to tak zůstalo.*
*Nerissa ale natočila hlavu na stranu, sledovala, jak se jí vysmekla a lehce se zamračila.* Domů? Teď? *Odfrkla si, načež se pak rozplynula do iluze mlhy. Zjevila se ihned vedle dívky a chytla se jí do rámě.* A co kdyby jsi mě pozvala k sobě? Na pití k tobě? Co ty na to? Nebo, hm? *Naklonila hlavu na stranu a pak protočila očima.* Hele, víš ty vůbec, kdo já jsem? Jej, jako ne žádná princezna nebo tak, ale už jsi přišla na to co jsem za bytost? *Ušklíbla se poté a zatáhla ji lehce za loket. Ještě jednou se zadívala přes zábradlí mostu, než se dlouze nadechla.* Hádej hádej, to mě zajímá. A...když uhádneš na potřetí, kdo jsem, tak....tak půjdeme k tobě domů a já ti slíbím, že se tvého syna ani nedotknu. A když neuhodneš, tak půjdeš se mnou do mé říše, kde si dáme nějaké faerské pití! Co ty na to? Líbí? *Nabídla.*
*Znervóznila, jelikož si nebyla jistá, jestli se víla spokojila s jejími slovy. Určitě bude namítat zpět, jenže mohlo to být výhružné, ne-li smrtící. Naštěstí, i když to bylo pro Eshe vskutku nepříjemné, se víla objevila v její blízkosti a přitiskla jí blíže k sobě. Byla jako hadrová panenka, se kterou si Nerissa může dělat co chce. Nemoct se bránit, ani odporovat, dokud nepřistoupí na cokoliv co požaduje druhá strana. Cítila se poníženě.* Jeden horší nápad než druhý, *nervózně se zasmála a horní půlkou těla se od ní odklonila. Porozhlédla se kolem, jestli náhodou někoho nezahlídne, aby ji z téhle situace zachránil, jenže chodník zel prázdnotou.* Jsi démon? Přízrak? *Než si to uvědomila, využila již dva pokusy, proto násilně přitiskla rty k sobě a začala uvažovat.* Jak mám vědět, že se držíš svých slibů? *Podívala se na Nerissu. Snažila si vzpomenout, zda již nezískala indicie, které by jí pomohly k výhře. Jenže jaká byla cena? Vystavila by raději svého syna nebezpečí, nebo zmizela do neznámé říše? Povzdechla si a pokrčila rameny.* Jsi… *hledala v paměti magické postavy z knížek, a i když jí víla napadla, nepovažovala je za takto nebezpečné.*…čarodějka.
*Nerissa se jen ušklíbla.* Ne ne a ne. Jsem víla! *Vypískla nadšeně nad tím, že vyhrála, načež ji popadla za ruku.* Vyhrála jsem, jdeme! *Uculila se, načež nakonec Eshe dotáhla na dvůr. Tam se s ní skutečně napila, z hospody se pak ale vytratila jako pára nad hrncem, nechávající ji tam samotnou.*
*Spokojeně se procházela parkem, jen tak, proč by také ne? na sobě oblečené černé triko s dlouhým rukávem a přezkami přes hrudník. Vnější strany rukávů byly protkané nití a tvořily tak šněrování. Nohy pokrývala uplá, černá sukně kousek nad půli stehen a s opaskem a pod tím měla legíny. Nohy jí zdobily vysoké, černé boty opět se spoustou cvoků na vyvýšené podrážce. Bílé vlasy si nechala rozpuštěné, přehozené na stranu a skoro neznatelnou, černou čelenku. Procházela se chodníky parku, nakonec se posadila na jednu z laviček, nebo spíše- sedla si na její jednu stranu, přehodila ruku přes zábradlí a nohy si pak natáhla přes zbylou část lavičky. Takhle tam jen tak seděla, culila se na všechny kolem a broukala si jakousi melodii.*
*Spousta lidí, krásný park, který se snaží ukrást pozornost všech přítomných, to znamená nehlídané kapsy a tašky. Nebylo překvapením, že se zde objevila zrovna zlodějka Eshe. Ačkoli bylo známo, že na místě, kde jsou stáda lidí se nejvíce krade, nikdo se nepoučil. Nesmí se jim ale křivdit, každý se cítí jako hlavní postava, které se přeci nic stát nemůže. Dokonce i Eshe měla pocit takového štěstí, který pokoušela dneska již několikrát, dokud její kapsy nebyly skoro plné majetku nic netušících občanů. Byla to jednoduchá práce, dělala jí téměř bezmyšlenkovitě a pod malým vlivem alkoholu, který se nestyděla ráno vypít. Stačilo si vyhlídnout někoho, kdo svou pozornost věnoval čemukoliv jinému, než procházející ženě, která se kolem něj prosmykla jako vítr a s ní i drobná cennost majitele. Svou tvář skrývala pod kapucí černé mikiny a lup padal do velkých kapes maskáčových kalhot. Neměl tam ale zůstat dlouho, jelikož v parku byla i její spolupachatelka, Orion, která má vše, co Eshe ukořistila schovat do velkého batohu a pokračovat dál.* *V jednu chvíli však Eshe zaváhala. Bílé vlasy dívky, která byla pár metrů od ní se nedaly přehlédnout, stejně jako její úsměv, který vyvolal mnoho otázek. Viděla jí, jak krade? Musela rychle zareagovat, proto stáhla kapuci níž a ukradené věci zasoukala hlouběji do kapes, aby nešly vidět.*
*Nerissa nebyla dnešní. Okradla již tolik lidí, tolika lidem pak ještě k tomu zlámala ruce a nohy, zkrátka, tohle byl její obor. A poznala, když někdo kradl také. Pozornost ženy v kapuci jí ihned proto upoutala, jakmile spatřila, jak sem tam prošla až moc blízko někoho z lidí, jež se na teplejším a teplejším počasí rojili jako mravenci na medu. Zadívala se upřeně na ženu, na malou chvilku měla i pocit, že si ji všimla, že navázaly oční kontakt. Podívala se na její napěchované kapsy, poté na to, jak se zarazila, a pak se její úsměv ještě více rozšířil. Vyskočila na lavičku, skočila si do podřepu a přikrčila se. pak chvilku přemýšlela, rozhlížející se kolem sebe. Přeci jen, žena měla až moc plné kapsy na to, aby spoléhala na to, že se odtud dostane sama a bezpečně, aniž by nevyvolala podezření. Proto ještě chvilku pátrala pohledem kolem sebe, zda nespatří někoho, kdo by k ní mohl patřit. A skutečně- že by žena s velkým batohem, jež si to štrádovala proti nim?* Podívejte se do kapes vážení, máme tu nenechavé ruce! *Houkla posléze Nerissa, který v ten moment vnikla magií do hlavy všem blízkým Eshe jako nenechavé nutkání zkontrolovat si své kapsy. A nejeden z nich se otočil, a díky manipulaci mysli ze strany víly na lavičce, jež se krčila jako šelma hned věděli, na koho se zaměřit. Netrvalo to dlouho, co začalo, nadávání, skandování a křik a minimálně dva muži se rozeběhli na Eshe s tím, ať jim kouká vrátit věci, nebo ať si jich nepřeje. Víla, která se nejprve hlasitě zasmála nad vypuknutým chaosem, pak seskočila za lavičky, skrytá iluzí neviditelnosti doběhla za druhou ženu s batohem a zlověstně se jí ušklíbla do ucha,zatímco se zviditelnila tisknouc jí zezadu dýku k hrdlu.* Co kdybychom jsme se prošly tady jen kousek, do hloubi parku? Ukážeš mi co máš v batohu, počkáme na tvou kamarádku a pak tě možná, hm, možná, nechám odejít celou, co ty na to? *Ušklíbla se a více zatlačila, aby ji donutila couvat, až se ženě na krku objevila krůpěje krve. Nerissa se ovládla, aby se nesklonila a krev s chutí neolízla, to si může nechat přeci jen na pak. Ještě jednou se zadívala na Eshe a pokud s ní navázala oční kontakt, mrkla na ni a táhla Orion pomalu dozadu. U toho ji ještě sjel pramen vlasů tak, že byly jasně vidět její špičatá ouška.*
*Plán byl jednoduchý. Vyměnit si s Orion znamení, že dnes končí a zmizet pryč. Jenže štěstí, kterého se Eshe doteď držela se během mrknutí oka vysmeklo mezi jejími prsty. Hlas bělovlasé dívky v uších Eshe rezonoval jako zvon, alarm, že byli prozrazeni a chaos již olizuje jejich paty. Než se však stihla nadechnout, uvědomit si, že chlad, který se rozlil po jejím těle je studený pot, lidé, kterým zmizely peněženky měli oči jen pro ní, ovšem v tom špatném smyslu.* Dá se to vyřešit jednoduše, není třeba zmatkovat, ani volat policii. *S nervózním úsměvem rychle zareagovala. Co měla po kapsách, to vyhodila na zem, aby se po tom okradení seběhli jako psi na kost a ona měla čas se svou kamarádkou utéct.* /Tak jednoduché to být nemůže, že?/ *Odpověděla si sama, když spatřila Orion, která neměla jinou možnost, než bezbranně couvat tam, kam si zvláštní dívka přeje. Chtěla jít za nimi, jenže na rameni ucítila pevný stisk jednoho z mužů. Nechtěl ji pustit, dokud si všichni nevezmou zpět to, co jim bylo odcizeno.* *Než se jí podařilo zmizet, Orion s její nechtěnou společností byla již dávno pryč. Eshe jen mohla hádat, kam odešly. Avšak neváhala ani vteřinu, vydala se tím směrem, kde je viděla naposledy. Oči měla na stopkách, hledala jakoukoliv bílou barvu, která měla patřit vlasům ženy, jenž jim překazila dnešní krásný den. Netrvalo to dlouho a navázala s Nerissou oční kontakt.* Takže z jedné ruky zloděje do druhé, hm? *Sarkasticky se ušklíbla a založila si ruce za zády. Pod mikinou měla totiž schovanou pistoli, právě pro takové situace, ve které momentálně byla. Přiblížila se k dívce blíž a nemohla si nevšimnout špičatých uší, které jí vykukovaly zpoza vlasů. Slabě se zamračila, ale brzy se opět podívala do očí Nerissy.*
*Nerissa sledovala dění a spokoejěn se ušklíbla.* Přesně tak, to tě ale určitě nijak moc nezarazí, co? přeci jen, kdo krade, čest už dávno nemá, a já? Ha, já tu svoji pohřbila už dávno. takže jo. Vezmu si ty věci a pokud se ti to nějak nelíbí, tak i hlavu téhle kočky. *Uculila se spokojeně a sklonila se k Orion.* Na kolena, dělej. nebudu to říkat dvakrát. *Kopla jí ze zadní strany pod koleno a donutila dívku tak kleknout, , zatímco si ona sama klekla za ní.* Ale je to sladké a milé, potkat někoho z oboru. *Podotkla poté, volnou rukou setřela prstem krev, jež tekla orion z krku a následně si prst olízla. Musela se spokojeně usmát.* No a ty jsi ale sladká taky, moje milá. *Zavrněla spokojeně, než se ale zadívala na Eshe. Chtěla si ale pohrát. měla ráda, když její oběť utíká. Proto se jen uculila a hlesla-*Puf! *V ten moment se za Orion rozplynula a stejně tak ji i pustila. Rozplynula se jako kdyby do mlhavého obláčku, jež byl rozfoukaný větrem. Skrytá neviditelností zůstala opodál, sledující, co provedou teď. Svou iluzi nechala zjevit se na stromě, hlavou dolů, hned vedle Eshe.* Takže, když vás nechám odejít živé, cop z toho budu mít? *Optala se, jako kdyby nic. Bylo jí jedno, že nejspíše jedná s civily beze zraku. Tohle jí netížilo totiž nikdy.*
*Přijít o všechno, co bylo v batohu Eshe netížilo. Ne, když šlo o život Orion. Na jejím místě mohl být jakýkoliv jiný člověk a Eshe, sice s těžkou duší, by nehnula ani prstem, aby jej zachránila. Ale teď neměla možnost zavřít oči, zacpat si uši a počkat, až se všechno rozplyne jako noční můra. Musela jednat. V tu chvíli už svírala v ruce pistoli, se kterou mířila na dívku.* Zbláznila ses?! *Křikla po ní. Stačilo jen zmáčknout spoušť, jenže obě dívky věděly, že by to přilákalo nechtěnou pozornost. Eshe by ale takový scénář riskla, i kdyby to znamenalo další týdny schovávání se ve stínech před zákonem.* Seber si ty věci a zmiz! *Sykla jejím směrem, jenže dřív než to dořekla, Nerissa zmizela. Rozplynula se. Eshe zůstala stát na místě, bez dechu, ale s miliónem myšlenek. Nedokázala zpracovat, co se právě stalo. Snažila si namítat, že určitě začínala bláznit, ale bohužel byla při všech smyslech. Tohle nebyl sen, ale realita.* C-Co, co, co se právě stalo? *Vyhrkla ze sebe na Orion a rychle k ní přešla.* Tady nebudu, jdeme rychle pryč. *Měla strach. Strach z duchů, strach z nadpřirozena a tohle spadalo pod jedno z nich. Vytáhla svou kamarádku na nohy a hodila jí batoh, aby mohly co nejrychleji zmizet, jenže jakmile se otočila k nejbližší cestě pryč z parku, setkala se s tváří Nerissy. Vykřikla a namířila na ní opět pistolí, zatímco couvala do bezpečné vzdálenosti.* Co jsi sakra zač? A-a co mi brání v tom tě prostě zastřelit. *Začínala se topit v panice. S něčím takovým nikdy neměla možnost se setkat, tudíž ani nevěděla, jak se v takové situaci zachovat. Jak se bránit, jak zmizet.* Nebudeš ty a po pár sklenicích alkoholu nebudou ani vzpomínky na tuhle šílenost.
Jestli jsme se zbláznila? Hah, spoustu let zpátky, drahoušku. *Ušklíbla se Nerissa a mrkla na ni.* Ale teď mě to začalo bavit, a nechcete, abych se nudila, vážně ne. *Zavrněla spokojeně ještě víla. Pak už sledovala, co se dělo. Ani si nevšimly, že ji obešly, jak také, když byla neviditelná. Hned poté, co ale namířila pistolí na její kopii, nechala svou iluzi rozplynout jen chvilku předtím, než se napřáhla a ještě pořád neviditelná vykopla zbraň Eshe z ruky. Skočila po ní tak rychle, jak jen mohla a popadla jí do dlaně.* Jo, začíná mě to bavit, a ani nevíte jak. *Zavrněla, když se v obláčku páry opět zviditelnila a zbraň si schovala za opasek. Poté naklonila hlavu na stranu, v rychlosti se dostala k Orion a než by se dívka nadála, tak vzduchem zasvištěla dýka a na jejím hrotu se zalesklo dívčino vypíchnuté oko. Nerissa se psychopaticky zasmála a natáhla oko úplně na jinou stranu, než se Orion dívala.* Vidíš s tím za roh? *Optala se, jako kdyby se zájmem. pak ale přimhouřila oči a zadívala se na obě dívky.* No, asi vám dám náskok. Tak honem. Utíkejte. Počítám do deseti. *Mrkl na ně a nechala za sebou vytvořit iluzi mlhy, ve které zmizela.* Jedna, dva, tři.... *Ozýval se její hlas vůkolím. Byla připravená na lov. připravená na to nakrmit se alespoň z jedné z nich. Připravená si užít svůj hladový hon.*
*Zhluboka dýchala, snažila si zachovat klidnou hlavu, ale bylo to vlastně možné? Dívka před ní mizela a zase se objevovala. Nemohla vědět, z jakého stínu ji znovu překvapí, co jí vlastně udělá. Takže ani předejít tomu, že jí vykopla z ruky pistoli. Eshe se jí snažila zachytit, ale jakmile se objevila v ruce Nerissy, okamžitě zařadila zpátečku a raději se postavila do blízkosti Orion. Eshe přišla o poslední jistotu bezpečí. Bez zbraně ani ránu. Teď už nebyla možnost, že by se panice ubránila.* Můžeme se přece domluvit, *pokusila se ze situace vymluvit, zatímco hledala cokoliv, čím do své duše vnést alespoň trochu naděje. Tento pokus byl ale překažen výkřikem Orion, která se schoulila s rukou tlačíc na své oko. Nebo spíš na místo, kde bylo.* Mám syna, prosím, tohle opravdu není nutné. *Říkala zoufale, se slzami na krajíčku, zatímco pozorovala, jak se krev hromadí v dlani její kamarádky. Její pláč se nesnažila utišit a sama se bránila myšlence, jak velká bolest to musela být.* *Nenechala se vybízet ani vteřinu, jakmile Nerissa zaplula do mlhy a odpočet započal, popadla Orion za ruku, aby ji vytáhla na nohy a mohla s ní utíkat pryč. Jenže v takovém spěchu, se strachem, který objímal celou její mysl zapomněla, kudy se šlo k nejbližšímu chodníku, mezi lidi.* /Hlavně mezi lidi, kurva jediný člověk, chci jediného člověka./ *Ačkoliv už její tělo mělo svá léta, běžela co nejrychleji mohla, i s kamarádkou, kterou za sebou musela táhnout. Nebylo čas si dovolit zakopnout, proto když se pod nohy Orion připletla větev, Eshe jí vší silou zase vytáhla na nohy a pokračovala dál.* To zvládneme, *promluvila na Orion, i když si sama nebyla jistá. Neopovážila se ani otáčet za sebe, nedovolila svým nohám zdřevěnit.*
*Nerisse se zablesklo šíleně v očích.* Je tvůj syn připravený na to být sirotek? No, asi by měl. *Zavrněla pak ještě, než počítala dál. Mezitím nechala kořeny a trávu, aby pod sebou skryly batoh s lupem, pro který se Nerissa ještě určitě vrátí. přeci jen, taková sladká tečka na závěr, to si nemohla nechat ujít.* Čtyři. *V ruce zvedla svou dýku, podívals e a oko, které pak s chutí chytla mezi zuby a skousla.* Pět. *Odhodila to, co z oka zbylo na zem.* Šest. *Otřela si krev na zbrani do svého černého trika.* Sedm.* jazykem si přejela mlsně po rtech.* Osm. *Zadívala se na to, jak Orion zakopla a sama se nakrčila, připravená vystartovat.* Devět. *Pevně sevřela svou dýku.* Před pikolou za pikolou. Už jdu! *Křikla a rozeběhla se. Nechtěla ale aby to bylo tak lehké, proto se opět skryla do své iluze a nechala je utíkat. sledovala je před sebou, neztrácela z nich pohled, kochala se jejich strachem, užívala si jejich napětí. Orion vnikla přitom do mysli a ušklíbla se, když donutila její mysl přesvědčit o tom, že nejlepší bude schovat se buď v parku či na místě, kde moc lidí není. přeci jen, krvácelo jí silně oko, měla za sebou šílenou neznámou ženu a pokud by narazili na dobré lidi nebo policii a začali se hrabat v tom, co se stalo, skončilo by to nakonec už jejich batohu plného ukradených věcí. Proto dál běžela za nimi, s úšklebkem jako psychopat, čekající, zda její manipulace zabere a Orion se vzepře.*
*Nemohla neslyšet konec odpočtu a začátek lovu. Její smysly teď pracovaly dvakrát víc, než obvykle, ale dech jí docházel. Naštěstí už slyšela v dáli ruch města, nebo alespoň ruch lidí, kteří si užívají klidný park, nic netušíc, že v hloubi něj bojovaly o život dvě vystrašené ženy. Eshe tedy přidala do kroku, nicméně Orion ji stáhla zpátky a nakonec zastavila.* Co děláš?! Musíme pryč, musíme ti najít pomoc! *Rozkřikla se udýchaně Eshe, ale hned na to se utišila, jelikož psychopatku za nimi neviděla. Možná se jí ztratily, Eshe tomu chtěla věřit. Slabé světlo naděje ji zahřálo na těle.* Nikde ji nevidím, zmizíme odsud. *Stiskla ruku Orion silněji, aby ji znovu hodila do kroku, ale ta se jí vysmekla a jediným okem se snažila najít místo, kam by se mohla schovat. Eshe nerozuměla jejímu přesvědčení, ale nemohla jí tady nechat samotnou. Proto se naposledy zhluboka nadechla a rychlým krokem pokračovala s ní. Jediné místo, které by se dalo považovat za skrýš byl malý převis zeminy, který vytvořila řeka hned vedle něj. Orion bez řečí, krom tichého vzlykání sklouzla do příkopu a požádala Eshe, aby se jí podívala na ránu, kterou jí způsobila Nerissa. Eshe bohužel neměla žádné vzdělání, co se první pomoci týče, proto mohla pouze sundat svou mikinu a nabídnout jí zraněné, aby zpomalila krvácení.* Tady nemůžeme být, *zašeptala zamračeně a posadila se vedle Orion, načež si promnula tváře. Bylo jí do breku, ale možná opravdu všemu nebezpečí utekli.*
*Běžela za nimi, když ale Orion zastavila a ona věděla, že to zabralo, tak jí došlo, že dál už utíkat nemusí. Spíš si tam tak jen šla pomalu směrem k nim. Stále skrytá iluzí se posadila kousek před ně, než vytáhla zbraň a zadívala se na ni. Nepřišla by s ní do ruky poprvé, avšak pořád si nebyla jistá, co a jak, ale přesto ji sevřela v dlani.* No, takže co teď? *Ušklíbla se, když se pak opět zjevila před nimi. Tentokrát už ve své pravé podobě. Na hlavě měla dva zahnuté, bílé rohy, s tím že jednomu chyběl u špičky kousek. Černé bělmo očí a bledá pokožka spolu tvořily dokonalý kontrast stejně tak jako tmavé oblečení. Zbraní zamířila nejprve na Eshe, pak na Orion.* Nejste vy dvě ale rozkošné, jak se snažíte! Miluju, když se snaží utéct, i když ví, že nemohou, ach. *Povzdechla si tiše.* Nebolí to hodně? *naklonila pak hlavu na stranu, když se zadívala na Orion.* Víte, byly to dlouhé dny a já mám velký ale velký hlad. A vy jste mi tak hezky přišly na ruku. Tak tedy, jakou si mám nechat a jakou pustit? *Ušklíbla se na ně a namířila zbraní opět z jedné na druhou.* A nebo obě dvě? Cože ty jsi říkala, že máš syna? *Zadívala se na Eshe pak Nerissa.*
*Myslet si, že se ukryjí před někým, kdo naprosto potopil všechny zákony fyziky a reality bylo opravdu pošetilé. Jen co se ozval hlas Nerissy, Eshe všechnu naději vyhodila. Mohla být na sebe pyšná, že neměla důvod Orion věřit, ale byla tady s ní, takže nijak nevyhrála. Bezmocně se podívala na Nerissu, kterou už nemohla identifikovat jako člověka a prohlížela si její novou podobu. Do očí se jí však podívat nedokázala, proto raději věnovala pozornost pistoli, se kterou víla mávala ve vzduchu. Čekala na moment, kdy jí bude moct vzít zpět a cítit se zase o něco bezpečněji.* To nás jako sežereš? *Opovážlivě se Eshe zeptala a na chvíli se podívala na Orin, která byla vystrašená stejně jako ona, možná i víc. Přeci jen ona přišla o oko, Eshe se ještě nic nestalo. To se ale může ještě změnit, jelikož byla pevně rozhodnutá, že dnes nezemře. Ne, když na ní čeká Lucas doma. Proto na nic nečekala, vrhla se po Nerisse, spíše po pistoli, kterou držela v ruce. Snažila se jí zbraň vytrhnout, zatímco využila její nové podoby a chytila jí za roh, aby držela její hlavu zakloněnou. Bojovat ve strachu bylo však obtížné, ruce se jí třásly, přesto se snažila využít všechnu sílu, co jí zbyla, aby vílu alespoň odzbrojila.*
*Nerissa se na moment zamyslela.* jestli vás sežeru? Ale neeeee, ježkovy, to ne, spíše z jedné z vás, nebo obou, kdo ví, vysaju vaší životní energii, to je dobré, ne? Mňam! *Ušklíbla se víla pak. Pak, když spatřila, jak její dnešní oběť vyskočila proti ní, tak si nejprve povzdechla, ale nakonec se přeci jen nechala chytit. S hlavou zakloněnou a silně svírající zbraň ve své jedné ruce se na Eshe podívala nahoru, skousla si spodní ret a tiše zasténala.* Být v jiné situaci, ještě se budu červenat, krásko. *Pronesla jejím směrem. Místo toho, aby se nějak prala teď o zbraň ji pouze držela, zatímco dýku, jež držela v druhé ruce vyslala vzduchem směrem k hrudi Orion, aby se alespoň zbavila toho, že se jí bude nějak bránit. Pak se zadívala na Eshe, zlehka sklopila hlavu a na tváři se jí objevil úsměv.* takže si chceš hrát? Fajn. Budeme si tedy hrát. *Uculila se spokojeně, a s rukou, ve které držela zbraň trhla k sobě.*
*Zavrčela, když jediná reakce Nerissy bylo si z toho dělat srandu. Na tohle neměla náladu, bojovala o svůj život, ale očividně byla jen mravenečkem, který nic nezmůže. Proč se ale nesnažit, že? Když může bojovat, bojuje. Zároveň se však víle nedivila. I ona se takto chovala, když byla tyranem, který si hraje se svou kořistí. Jenže nyní byly strany obrácené. Eshe se snažila stále získat pistoli pro sebe, ale pozornost ztratila, když se dýka zabořila Orion do hrudníku. Otočila se na svou kamarádku, které byly poslední minuty sečteny a první slaná kapka stekla po její tváři. Šla by jí pomoct, ale byla by hloupá, kdyby Nerissu nechala se zbraní v ruce. Orion nemá jak pomoct, tak raději pomůže sama sobě.* Zrůdo! *Křikla po víle a opět začala zápasit o pistoli. V jednu chvíli si to však rozmyslela a raději ruku Nerissy přišpendlila k zemi a z pistole vytáhla zásobník. S ním v ruce se postavila a zamračeně se ušklíbla.* Jak budeš střílet teď, co? *Rychle se otočila na Orin, která sotva lapala po dechu a s tichým,* je mi to líto… *vytrhla z jejího hrudníku dýku, kterou pevně sevřela v ruce a otočila se na Nerissu.*
*jakmile odzbrojila dívka jak pistoli, tak i Nerissu a sama sebe, tak se jen uculila. Sledovala, jak přechází k Orion, od které si vzala dýku a jen si povzdechla.* Tolik krásné energie a jen tak pro nic, to je ale škoda. *Povzdechla si, pak se ale podívala na Eshe. Pokrčila jen rameny a pak se usmála.* Stejně jsem s tím moc neuměla, není to jedno? *Pak ale jen na moment zavřela oči a nadechla se. Zadívala se na přeživší dívku a usmála se.* No, a co s tebou? *O umírající jevila již zájem, teď nebyl čas se po lahodné energii vrhnout a tak jí byl v podstatě k ničemu. Místo toho se zadívala na dýku v ruce Eshe.* Opravdu? Pozor aby jsi si neublížila, děvče, jedno oko venku stačí. *Podotkla, než se rozplynula v iluzi neviditelnosti a přemístila se k Orion, kopal přitom Eshe do zad tak, aby ji od sebe dostala, sklonila se k umírající dívce a dopřála si ten zbytek energie, jež z ní vyprchávala, jež ochotně pozřela, skloněná nad jejím krkem, zatímco se dívala na Eshe. Pak vzala bezvládnou dlaň orion a zamávala s ní.* Řekni pápá. *Zasmála se, zatímco se jí v ruce zaleskla její druhá dýka.* Uteč dokud můžeš, třeba syna ještě zachráníš. *Usmála se.*
*Cítila se mnohem lépe, když měla v ruce zbraň. Věděla, že Nerissa je schopná čehokoliv, stačilo se podívat na Orion, ale neudusalo to slabý plamínek sebejistoty, kterým se Eshe nechala hřát. V krvi jí proudil adrenalin, byla připravená jej využít na další boj. Jenže víla raději svou pozornost obrátila na téměř mrtvou Orion. Škobrtla, když jí víla kopla a postavila se opodál. Sledovala, co Nerissa dělá. Jestli to všechno mělo vůbec smysl. A nemělo. Pro Eshe žádný. Drtilo jí to srdce. Nemohla se rozloučit, nemohla ani pomoct, ani chránit. Měla alespoň vlastní svobodu, kterou jí Nerissa již podruhé nabízela. Spíš jí ji vnutila, jakmile vytáhla další dýku. A Eshe se ráda vytratí. Nechtěla tady u toho být. Nezvládla by už ani jediný pohled na svou mrtvou kamarádku, na šílenou ženskou, která se nad tím vším jen usmívala. Se slzami v očích se otočila a utekla pryč. Co nejdál, mezi normální lidi. Pokud však svět pro ní nemá další temná překvapení.*
*Sledovala, jak žena utíká a mizí jí v dálce.* Jen běž jehňátko, běž. *Hlesla ještě, než se pak podívala na mrtvou Orion.* Ale že ty jsi byla slaďounká. *Ušklíbla se, než se skrčila, přehodila si ji jako pytel brambor přes rameno, vzala to, co zbylo z pistole a skrytá neviditelností zamířila k portálu na zimní dvůr, kde následně mrtvé tělo spálila a ostatky nechala pohltit zemí.*
*Vstoupí do bytu a aniž by se zouvala, což bylo pro USA a spoustu jiných zemí naprosto běžné, Za ruku si přitáhne Eshe, druhou ji zachytí okolo pasu a pustí ruku, aby ji mohla přitáhnout níže, i s podpatky totiž měřila méně. Tentokrát ji už políbí a po paměti si i přitahuje za pas k sobě, aby ji následovala nejkratší cestou do ložnice, kde ženu usadí na postel.* Nech mě ti udělat přehlídku. *Nadhodí pobaveně, když se odtáhne, aby mohla z šatníku přinést nějaké kousky - položila si je na polici na okraji, protože je nemínila vzít naráz, postrádalo by to eleganci. Pouta vynechá, obojek a tomu podobné hračky jakbysmet, ale vzhledem k tomu, že s ženou zkušenost neměla si neodpustí náhražky mužského přirození, různé vibrující hračky, skřipce na bradavky, svíčky na vosk a jiné drobnosti. Samozřejmě to nevytáhla najednou, protože tu show mínila předvádět na ní, což znamenalo se vrátit k Eshe a shrnout vlasy stranou, aby ji mohla políbit, jako pozorná milenka vyzout, svléknout z kostýmu do spodního prádla a udělat jí pohodlí na posteli, než započne samotný vrchol nezapomenutelného večera. Prozatím ji však laskala, v mezičase, kdy Eshe zaměstnala jednoduchým kouzlem zapálila svíčky, ač vedle byl zapalovač, zatímco zkoušela, jak reaguje na peříčko na pokožce. Potřebovala si nakonec oťukat, co se její civilce bude líbit a z čeho zase tak nadšená nebude. A samozřejmě ji vybídla, ať zjistí, zda dokáže lidi přivést k šílenství.*
*Přestože byla do bytu Maddie přenesena portálem, cesta autem, kterou byla magii ošálená, ji připadala jako věčnost. Jen co se dveře za nimi zavřely, byla konečně odměněna prvním polibkem. První polibek od ženy! Přes mysl jí přelétla otázka, co dělat s rukama, ale později si uvědomila, že se zachová, jako kdyby před sebou měla muže. Ačkoli mezi ní a čarodějkou nezbylo ani trocha místa, Eshe si ji přitáhla blíže k sobě za zátylek, aby prohloubila polibek. Nechala se dovést do ložnice a posadila se na pohodlnou postel, kdy se konečně mohla zhluboka nadechnout. S lišáckým úsměvem sledovala Maddie a bezeslov pokynula rukama, aby Maddie dělala vše, co si přeje. Sledovala každou blbůstu různých velikostí, kterou ji Maddie předváděla a nevěřícně vrtěla hlavou. Ženy byly složité, ale nesměla si náladu zkazit. Možná si to nakonec i uzije. Proto se nechala svléknout, políbit a později šimrat peříčkem. Zadržovala smích, svírala ruce v pěst, dokud ruku Maddie neuchopila a neodtáhla ji dál od svého těla.* Tohle ne, *zavrtěla pobaveně hlavou.*
Dobře, tohle ne. *Tiše se zasměje a políbí ji, načež přejde dál. Vynechá jiné hračky, co by Eshe mohly lechtat a citlivě vyzkouší reakci na skřipce- tyhle měly mezi sebou řetízek, někde by určitě našla i rolničky a jiné věci. Pak se natáhne po svíčce a zlehka se odtáhne, aby se nestalo, že jí snad podklouzne ruka a ona dívku opaří. Ne, ne, s voskem se muselo velmi opatrně, kapku nebo dvě na jedno místo a třeba se posunout dál, aby nepodráždila příliš kůži. Při tom zapojí i celou dlaň druhé ruky, aby se s jejím tělem seznámila a teplou, měkkou rukou ji tak hladí, vyvíjí lehký tlak na její tělo, ani příliš majetnický, ani takový, který by mohl lechtat a kapičky zkouší na místech, kde je pokožka méně citlivá - klíční kost, mezi ňadry, bříško, ale podbřišek už byl i na doteky nakonec citlivý a tomu se vyhnula, alespoň dokud by neznala reakci Eshe a sotva dojde vosk, zachytí rukou konečně okraj spodního prádla prstem a skoro zamyšleně ho posune níž a vtiskne jí polibek pod spodní žebra, více k boku, uvolní si druhou ruku, aby mohla spodní prádlo stáhnout a s tím sklouzne i ona sama z postele, aby si stáhla za jemného kroucení boky, který ji možná sváděla, nebo si skutečně pomáhala z oblečení, s tím se svléknout, všechny kusy oblečení, vystoupí z něj a vrátí se za ní do postele, kdy si ještě i ona sama rozepne boty a nechá je dopadnout na zem, zatímco zachytí její nohu a od kotníku postupuje horkými polibky výše, na některých místech lehce pokožku nasaje, aniž zanechá flíček, někdy lehce přejede zuby nebo ji ochutná jazykem, nicméně klín jen těsně mine ve prospěch toho krátce polaskat ňadra a dostat se ke rtům.*
*Cítila se uvolněná, za což z velké části mohl alkohol, který na poslední chvíli v klubu vypila. Vnímala každičký dotek, i lehkou bolest z skřipců, které vyvíjely značný tlak na její bradavky. Konečně si to začala užívat, hodila za hlavu všechna přesvědčení, že její tělo patřilo pouze mužům. Ale kdo ví, možná se po probuzení s kocovinou zhrozí, co to provedla. V lepším případě si nebude nic pamatovat. S nedůvěrou sledovala, jak se Maddie se svíčkou u ní posadila a zalapala po dechu, jakmile horký vosk dopadl na její kůži. Bolest zmizela stejně jako se objevila a Eshe se přistihla při tom, že si to snad užívá. Nebo za to spíše mohly hřejivé doteky, které se brzy proměnila v polibky, dokud Eshe na svých rtech neucítila opět její. Spokojeně zavrněla a přitáhla si Maddie blíž, jen aby ji později strhla pod sebe. Hračky měla sice zajímavé, ale nedalo by se říct, že Eshe poskytovaly takové uspokojení, jaké si představovala. Proto na chvíli převzala štafetu a tentokrát nechala všechnu pozornost přesunout na čarodějku. Líbala její rty, tváře a krk, zatímco prsty zkoumala její obnažené tělo. Druhou rukou se opírala, aby Maddie pod sebou nezalehla, což ji nutilo tu první používat aktivněji. Mačkala její ňadra, nehty šimrala vnitřní stranu stehen a nakonec ukazovákem přejela přes její klín, jen aby zjistila, jak na tom Maddie je. Nakonec, zatímco Maddie znovu políbila na rty, si odepla připínáky a řetízek omotala kolem jejího krku, aby si ji přitáhla blíž.* Chceš si se mnou ještě hrát? Nebo nebudeme prodlužovat.
*Maddie se nechá protočit pod ni, nechá se zkoumat za pozitivní odezvy, kterou samozřejmě v klíně sama pozná a určitá dominance Eshe jí dá docela dobrou představu o tom, jaký sex má žena nad ní ráda. A když ji vyzve slovy více méně, tak se posadí, čímž využije faktu, že Eshe si ji k sobě přitahovala a jednou rukou se zapře za sebou, druhou stiskne její pozadí, aby si ji přitáhla více do klína, ač se neměla oč otřít. Zatím. Tuhle hračku si ale ještě nechá na chvíli nepoužitou.* Chci tě slyšet, Eshe. *Prozradí jí, vymění jejich pozice a rovnou si přivlastní její rty a polibek bez váhání prohloubí. Nechá Eshe bez dechu a přesune se polibky níže, aby své přání mohla začít v klíně šikovnými pohyby jazykem a prsty realizovat. Nepředpokládala, že Eshe ji bude celou dobu sledovat, aby si mohla nasadit hračku, kterou muži měli přirozeně ve výbavě. Ona ale byla šikovná a jistě si poradí. Jen se ještě nerozhodla zda dovolí Eshe, aby vyvrcholila díky hračce, raději si pohladí ego vlastní prací, což znamenalo to prostřídat. A tak v jeden moment prsty vytáhne a bezděčně je očistí jazykem, políbí ji na hrudník a rukou, kterou se nepodpírá si omotá její nohu okolo boku, aby do ní pronikla i za pomocí hračky. Pomalými pohyby nechala Eshe, aby si zvykla, nevyměnila kvalitu za kvantitu, takže rozdíl nebyl tak znatelný, ač tam jistě nějaký byl...a po chvíli škodolibě umocní napětí v jejím těle zapnutím vibrací. Sice tím dráždí i sebe, připínací hračky byly dvojsečná zbraň, neb byly uzpůsobeny tak, aby uspokojily obě strany, nicméně si to užívá i tak a do Eshe opře svou ruku o krk, aby ji přitiskla k matraci a políbí ji konečně na rty poté, co nechávala jejím rtům průchod, aby vyluzovaly uchu lahodící zvuky.*
*Slova Maddie přispěla do horečky, kterou vyvolávalo vzrušení a očekávání, která ji ještě budou splněna. Zatím si Maddie vedla dobře, očividně měla velmi mnoho zkušeností, zatímco Eshe se řídila pouze těmi, které nabrala s muži. Sex s ženou byl úplně jiný svět. Jiné chutě, jiné pocity a hlavně jiné zážitky. Eshe opět upadla do pohodlného prostěradla a nechala se hýčkat dalšími polibky, které nakonec skončily v jejím klíně. Žena pečlivou práci čarodějky odměnila prudkými výdechy a občasným zavrněním při tom správném pohybu. Nakonec byla překvapena hračkou, která ji donutila otevřít oči a zvednout pohled na Maddie, které se tohle podařilo obléct bez povšimnutí. Chvíli si tu rozkoš nedokázala přijmout, bylo na tom něco zvláštního, co spíše vzbuzovalo zvědavost, než chutě, ale jakmile Maddie zapnula speciální funkci, které hračka poskytovala, veškeré pochybnosti se rozplynuly. Netrvalo dlouho a Maddie konečně dostala to, co chtěla, a v plné kráse. Eshe se neubránila hlasité odezvě, zatímco jednou rukou svírala prostěradlo, jen aby nepřekazila práci čarodějky. K nepřerušení stimulace pomohl i polibek, u kterého Eshe zaměstnala i druhou ruku, a to tím, že ji zabrouzdala do vlasů. Dlouho v polibku však nedržela, čas od času se musela nejen nadechnout, ale rychle vzduch za doprovodu krásných zvuků vyhnat z těla. Když ji Maddie nedovolila ani to, rozkoš si vybila v prohlubení polibku nebo silnému kousnutí do rtu a zatáhnutí za vlasy.*
*Maddie čas od času vydala něco, co se dalo jednoduše popsat jako zavrčení, když ji silněji kousne a i jí unikne občas ston nebo prudký výdech, zvláště pak, když vybracím přidala na síle...jen aby je pak snížila do mučivě pomalého vibrování a nakonec do přerušovaného. Ve výsledku pak odepnula " postroj" na bocích, aby ho dál mohla pohybovat už jen svou rukou a konečně Eshe dopřála to, po čem by mohla nejvíc toužit, alespoň na oko. Jak dívka chtěla poznat, hodlala ji přivádět alespoň chvíli k šílenství, když ke hře uvnitř s hračkou přidala ještě vnější stimulaci jazykem a když se jí zdálo, že se tělo civilky příliš napíná, snad s blížícím vrcholem, vytažení hračky a škádlivý polibek a jemné zkousnutí stehna to jistě oddálilo. Nakonec se ale přeci slituje, k hračce opatrně přidá ještě dovnitř prst nebo dva, dle toho, jak se vejde a jak dobře se dovnitř dá proniknout a ústy v klíně tomu dodává sladkou korunku na závěr, snad spíše slastnou a tentokrát se už neodtáhne.*
*Každou vteřinou byla více a více citlivá, proto zmírnění vibrací či jejich přerušování nemělo takový efekt, jaký si Maddie přála. Eshe byla ráda za každou pozornost věnovanou jejímu klínu, byť jen malou, neboť i ta ji udržovala ve spokojené náladě. Eshe byla opět opuštěná, jakmile se jí Maddie rozhodla zaměstnávat jinak, tudíž ji nezbývalo nic jiného, než kousat vlastní rty a v rukách pevně sevřít látku prostěradla. Hlava se jí začínala točit, přicházela tzv. 'malá smrt', jak kdysi nazývali vyvrcholení. Mravenčení, které začalo od hlavy pomalu přebíralo kontrolu nad celým tělem, avšak tento okamžik byl náhle přerušen škodolibostí čarodějky. Eshe zoufale hlesla, jakmile se její finále oddálilo a otevřela oči, které upřela na Maddie. Chtěla něco říct, stěžovat si, rozkazovat, ale nejdřív musela uklidnit svůj zběsilý dech. Než se však stihla nadát, Maddie pokračovala a konečně ji dopřála zasloužené slasti, kterou dala najevo nejen svým hlasem, ale i činy, když Maddie natiskla blíže k sobě. Její tělo na chvíli uvízlo v křečí, mysl byla prázdná pouze hřejivý pocit orgasmu bylo to, na co Eshe myslela. Hrudník se jí prudce zvedal, slinami se snažila zvlhčit suchá ústa, dokud se neopřela o lokty a nepodívala na čarodějku.* To bylo... *Chtěla něco říct, ale nevěděla co.*
No? Nestyď se, jaký to bylo? *Broukne k ní jen lehce zadýchaně, na rtech jí pohrává jemný úsměv v očekávání a pobídce, aby se vyslovila, když se zvedá, aby se dostala rty k jejím a ukradla si polibek, napřed jí ještě jeden věnuje na krk a s očekáváním upře pohled do jejích očí. Její pohled měl stále hypnotickou iluzi hadích očí medúzy, neobtěžovala se iluzi sejmout, i když to mohla udělat, když šla do šatníku pro hračky a okecat to tím, že si sejmula čočky při té příležitosti. Ale chtělo se jí? Ne. Takhle bude pro Eshe možná větší oříšek si ji zapamatovat a tak snadno ji poznat později, i když se snažila být dosud pro ženu pod ní nezapamatovatelná.* Jestli chceš použít koupelnu, je za těmito dveřmi vpravo. *Ukáže na druhé dveře, které do ložnice vedly - vlevo od postele na níž Eshe ležela, vlastně tedy po její pravé ruce.*
*Zhluboka dýchala a podívala se na Maddie, která se k ní blížila, aby ji políbila. Krátký polibek nestihla tak rychle oplatit, jelikož byla zaměstnaná nejen myšlenkami, ale i pocity. Bylo těžké Maddie vylíčit vše, co si myslela. Snad jako kdyby na to slova neexistovala, ale další otázkou bylo, zda se snažila popsat dobrou zkušenost či špatnou.* Nové, *krátce odpověděla a posadila se do tureckého sedu. Prohrábla si slabě rozcuchané vlasy a podívala se čarodějce do očí.* Rozhodně umíš ženu udělat rychleji, než chlap. *Ušklíbla se a promnula si horké tváře. Nemohla uvěřit, že opravdu strávila intimní chvilky s ženou. Za celý svůj život se na žádnou nepodívala jiným způsobem, než s jakým kouká na muže. Možná to byl opravdu špatný přešlap, kterého bude litovat, jakmile alkohol z její krve vymizí.* Hele, není třeba. Půjdu domů, mám hodně o čem přemýšlet, *slabě se usmála a naposledy si Maddie přitáhla k sobě, načež jí dala slabou pusu na rty a na ušní lalůček, do kterého i kousla. Poté se zvedla na nohy, aby vyhledala své oblečení a to si oblékla. Z kapsy vytáhla i mobil, aby napsala Orion, že vyráží domů a jakmile zjistila informaci, v jaké části města se vůbec nacházela, s Maddie se rozloučila s malým dárečkem, a to náušnicí, kterou ji při polibku zvládla ukrást.*
Skvěle, užij si zbytek večera, *Pousměje se a při posledním polibku se ještě ušklíbne nad náhlou nepatrnou odtažitostí, ale vesměs si z ní nic nedělá a nechá Eshe odejít, jen zlehka skrz její mysl kontroluje, že ji drobná zlodějka neokradla. Na náušnici, kterou nenahmatala tolik nelpěla, dokonce ji nechala u dívky, ač teleportovat předmět nebylo vesměs nic náročného, z mysli Eshe by snadno zjistila, kam si ji schovala, na druhou stranu, jestli si drobná zlodějka vzala platbu za sex, spíše to Maddie přišlo úsměvné.* /Kariéra striptérky nebo prostitutky, huh?/ *Proletí jí vesele hlavou a zamíří se umýt narozdíl od Eshe, odlíčit a spokojeně se přesune do postele.*
*Pandemonium sa pre dnešný večer premenilo na halloweensky brloh. DJ už vyhráva rôzne tanečno-elektro pecky a repráky rozvibrovávajú svoj najbližší priestor. A dokonca aj prvých tanečníkov. Návštevníci okrem jedného drinku zadarmo majú možnosť sa pokochať výzdobou. Rôzne pavučiny, umelí pavúci, ktorí sa zdajú byť skoro ako živý, efektní netopieri a aby to nebol halloweensky gýč tak steny sú doplnené aj neónovú výzdobu v tvare tekvíc, strašidelných tvárí a podobne. V niektorých miestach sa po zemi plazí suchý ľad, prípadne uličky sú vyzdobené tak, že by do nich vliezli iba veľký trúfalci. Vstup prvé dve hodiny je zadarmo - podmienkou ale je maska. Bez nej Vás SBS otočí. Ak masku máte tak Vás skontrolujú či nemáte pri sebe nejaké zbrane. Pandemonskú SBS ale neošáli žiadny podsveťan, všetky prekliate a magické predmety vám zabavia rovnako ako keby ste pri sebe mali obyčajný kuchynský nožík. Ak by sa s nimi chcel niekto dohadovať o zbrani alebo magickom predmete, nekompromisne ho vyhodia. Predsa Halloween párty si viete užiť aj bez týchto vecí. Nezabudnite, že o pólnoci sa vyhodnocuje najlepšia maska!*
*Remi se mnou s Alessandrou měl sejít teprve na párty, proto u sebe doma na sebe hodil svůj kostým, jak tedy s Aless vybrali, tak se jednalo o kostým Kapitána Ameriky, na zádech měl připevněný neškodný štít, který se také vázal k oné postavě, a na hlavě nasazenou rádoby jeho helmu. Své ochranné předměty si ani nebral, takže mu vlastně neměli ani co zabavit. Ačkoliv už se od Aless učil řídit, a šlo mu to vcelku obstojně, přeci jen pořád u sebe neměl své auto, a tak se na místo dostal veřejnou hromadnou dopravou. Teď už ale stál před Pandemoniem, kousek od vstupu, kde si pokuřoval svou cigaretu a čekal na svou upírku. Během toho sledoval všechny kolem sebe, a culil se nad určitými rozmanitostmi různých kostýmů.*
*Dominic se s Nat setkal u něj doma. Měl už připravené vše, co po něm chtěla a co objednali. Všechno to přišlo během druhého dne od objednání, takže to Dominic stihl i všechno seřadit a teďka už se oba dva nasoukali do kostýmu, jeden do kostýmu Harryho Pottera, a ta druhá zase do kostýmu Ginny Weasleyové. Dominic byl ale spokojený ačkoliv vypadal trošičku jako moula, I tak to bylo kouzelné a on měl neskutečnou radost.* Tak co, jak se těšíš? *Zeptal se mladé upírky, když se na ni podíval, po cestě k Pandemoniu.*
*Aless se na tuto Hallowenskou akci těšila, už jen proto, že spolu s Remim měli spolu vymyšlený kostým. Když tedy nastal ten den, oblekla se za Winter Soldiera. Což vlastně znamenalo, že si oblékla černé kalhoty s přezkami, kde mohla mít nože, vršek měla obdobný, vše v černé kožené barvě, s přezkami a jen jedním rukávem, jelikož její levá ruka byla přesnou kopii umělé ruky, která se dokonce tak i chovala, přece jen si Aless nechala něco takového pořídit. Na rukou měla bezprsté rukavice. Vzadu na bedrech a po stranách stehen měla umělé nože, hračky, které jen jako doopravdy vypadaly, přece jen s normální zbraní by jí tam nepustili. Stejně tak dětský byl i její samopal, který si vzala do rukou. Na tvář si nasadila masku a trochu začernila kolem očí a byla připravená jít na party. Nasedla proto do jednoho ze svých aut a vyrazila. Po nějaké době konečně zastavila kousek od Pandemonia, vystoupila, vzala si svou zbraň – hračku, do ruky a vyšla směrem, kde viděla stát Kapitána Ameriku.* Ale podívejme se, jak mu to sluší. *Pronesla, když k němu došla.*
*Když si Remi všiml že dorazila už i jeho dívka, tak se na ni spokojeně usmál a pokynul jí hlavu.* Ale, i tobě to moc sluší. Vypadáš skoro opravdu jako ta postava. *Mrkl na ní, a potom se otočil kolem své osy, aby si ho mohla prohlédnout i ona ze všech stran. Poukázal i na svůj štít, nutno podotknout, že kdyby s ním chtěl do něčeho bouchnout, tak by mu v ruce zůstala asi jen ta držátka, která byla zezadu, z tak jemného materiálu ten štít byl. Pak se ale otočil na Aless.* Jaká byla cesta sem? Já dokouřím, a můžeme jít na to, co ty na to? Zeptal se Remi spokojeně. Potom ale do upírky drkl loktem, když spatřil, jak si to k Pandemoniu štrádoval jeden z hostů, který měl ale úplně skvělý kostým. V podstatě, vypadal jako obří, nafukovací penis. Remi měl co dělat, aby nevybuchl smíchy.* Je ti jasné, že kdybychom se nedomluvili na společném kostýmu, tak bych si asi vzal přesně tohle? *Poukázal na muže v kostýmu.*
Jo! Vypadáme super! *Usmála se na něj a spravila Dominicovi kravatu. Elaine šla s nimi v kostýmu Hraběnky Alžběty Báthoryové a následovala dvojici upírů* Ale hvězda kostýmů je Elaine! Kde si ho sehnala? *Elaine se na ně podívala, upravila si svůj límec a odpověděla* Nemusíš vědět vše..hlavně dávej pozor. *Nat přikývla a vydala se dovnitř s Dominicem*
*Dominic se na Elaine otočil, a taky obdivně pokýval hlavou.* Ale jo, taky to máš hezký. *Pochválil její kostým, načež se na starší upírku zářivě usmál, a potom už se věnoval opět Nat.* No, já si to hodlám dneska teda pořádně užít, doufám, že tyto samé. *Pronesl, a hodil po ní kárové oko. Noha jej po útoku ještě trošičku bolela, což naznačovalo to že upír kulhal, ale už skoro neznatelně. Nechtěl v Nat vzbuzovat nějaké pocity sebekritiky, v podstatě za něco, za co upírka ani nemohla.* A hele, tak mě tak napadá, myslíš, že tě tam vůbec dají něco dobrého k pití? Nejsi ty Ještě vlastně svým způsobem nezletilá? *Pronesl zlehka aby jí mohl popíchnout.*
Je mi jednadvacet Domi..Můžu pít..Ty na druhou stranu bys neměl pít aby ti nezkolabovaly játra Staříku..*Natalie popíchnutí opětovala a Na tváři ji vyrostl škodlivý úsměv* Doufám že tu be Co pít..trochu mi vyschlo..*Nat se vydala hledat bar a Elaine šla s ní. Při cestě narazila do pár lidí ale upírka nakonec bar našla a objednala si Víno s krví a Elaine si objednala ti samé* Dome! Co chceš? *Zavolala na Svého kamaráda*
*Dominic se na mladší upírku podíval, nejprve sevřel oči do úzkých linek, ale potom se zasmál.* Jo, jo. Tak to bylo hodně dobrý. *Ušklíbil se, načež se na ní podíval natáhl se, a zlehka jí vtiskli polibek na tvář. Potom už se společně s ní a jejím doprovodem prodral skrz lidi, a zamířil k baru. Tam se posadil, a rozhlédl se kolem sebe, všímal si lidí kteří tam byli a všímal si kdo všechno tam přišel v jakém kostýmu. Musel se nad nějakými maskami dokonce i zasmát. Potom se otočil na svou kamarádku.* Já bych si dal whisky s krví, slečno. *Mrkl na ní.* Ale platím já jasné? *Zvedl Dominic ukazováček v káravém gestu, ale pak se usmál.*
*I Aless se mu zatočila dokola, aby se ukázal v plné kráse a pak si prohlédla jeho.* Páni vypadá to opravdu dokonale, no nejsme my skvělý pár? *Zazubila se a když jí řekl, že dokouří, tak jen přikývla a koukala kolem sebe na lidi, co přicházeli také na akci.* Cesta byla fajn, teď večer není takový provoz, takže super. *Usmála se a když se začal smát a řekl, co řekl, jen pozvedla obočí a pohlédla na něj stylem- To snad nemyslíš vážně.* Jsem ráda, že jsme se domluvili na společném, protože v tomhle bych tě jít nenechala, věř mi, tohle ne lásko. *Uchechtla se a pobaveně vrtěla hlavou.* Hlavně prosím nejdi v tomhle na svatbu ano, moc tě prosím. *Zasmála se.*
*Remi se pobaveně zasmál.* Hele jako, já jsem sice blázen, ale zase ne takový, abych v tomhle přišel na svatbu. Říkal jsem ti o tom jak takovýhle podobný nafukovací penis měli v létě na pláži, normálně to tam prodávali jako něco, na čem jsi mohl ve vodě blbnout. Víš co, jako mají donuty, plameňáky, jednorožce, tak tam měli i tohle. A hádej, kdo si to do té vody vzal? *Pronesl Remi hrdě, načež se poklepal na hruď a spokojeně se zasmál.* Jasně, jasně že já. *Uculil se, a poté si opět popotáhl z cigarety, zatímco se podíval na Aless, a hned na to jen spokojeně zavrněl, když si prohlížel její outfit.* A jak říkám, kdybychom nebyli domluvení, tak bych si to na 100% asi vzal, kdybych to tedy našel. *Zasmál se mladý fér.*
Ne ne nee, tys kupoval Kostýmy..*vytáhla peníze a zaplatila jejich drinky* peníze mám až nebudou tak pak budeš platit ty jasný? *Nat zvedla ukazováček aby ho napodobyla. Elaine zaplatila svůj drink než Nat dokončila větu a už jen čekala na ně* Tak a teď se jdem bavit, Můžem? *Zeptala se ho se skleničkami v rukou*
*Dominic se na ní usmála, a po té pokrýval hlavou.* Jasně, ale kdyby jsi kdykoliv neměla, nebo cokoliv, tak jsem prostě tady, dobře? A to nemyslím jenom teďka, tady na té párty, ale kdyby jsi cokoliv potřebovala, třeba byla bez peněz nebo tak něco, tak za mnou vždycky můžeš přijít. *Pronesl, a pak jí jemně položil ruku na rameno. Když před něj potom postavili jeho objednávku, tak se Natalii ještě jednou usmál než potom zvedl svou sklenku a přiblížil ji k té její.* Tak jo, na co si připijeme? *Zeptal se starší upír, načež se zářivě usmál.* A hned potom se můžeme jít bavit, já možná jen uteču na cigaretku, ale teďka si chci připít, já nevím, třeba na nové, a moc hezké přátelství? *Zeptal se mladší upírky.*
*Koukla pak na něj.* No blázen jsi, to je pravda a proto se trochu děsím toho, co bude až se párty po svatbě rozjede, ty už budeš na mol. *Zasmála se.* Takže zakazuju i pak, rozumíš? Prostě prosím ne, pokud nechceš, aby ti utekla nevěsta. *Uculila se a prohrábla si vlasy a poslouchala jej dál.* Že se vůbec ptáš, jasně, že ty, kdo jiný by to udělal, než ty. *Usmála se a sundala si masku, aby ho mohla políbit, přičemž jen spokojeně zavrněla.* Sladký kapitán z tebe. *Zazubila se a nad jeho slovy se už jen usmívala. Milovala tu jeho bláznivou stránku, ale kdyby šel za to obří péro, asi by to těžko rozdýchávala.*
*Remi se na upírku usmál.* No, to že nebudu na mol, tak to slíbit nemohu. Tak nějak to tak i plánuji, nebo ne plánuji, ale počítám s tím, že v určitou noční hodinu o sobě už nebudu vědět ale dám si pozor na to, abych se kostýmu který je podobný jako ten, který právě zašel dovnitř, vyvaroval. A kdyby mi to náhodou nevyšlo, tak mě prosím zastav. *Apeloval na ní Remi, a usmál se. Polibek jí potom s úsměvem vrátil, než se podíval kolem sebe. Pak ale pohled opět vrátil upírce.* Jinak, s těma oknama se tedy počítá? *Optal jsi. Ptal se na to zda platí jeho a Alessina domluva ohledně pondělku, kdy měli večer přijít tři upíři z jejího klanu, aby v Remiho bytě předělali okna. Normální měli být vyměněny za ta, která by filtrovala záření, ale bylo by tak pro Aless možné, aby se tam pohybovala i přes den, stejně tak jako v její vile.*
Okay to si zapíšu! Alee budu v pohodě. Nakoupím si korálky a něco si vydělám online podáváním náramků a šperků..*Natalie se usmála, zvedla sklenku a připila si s ním* Dobře dávej ale pozor na psy venku..Tak na Hezké přátelství! *Elaine stála opodál a pila svůj drink* Mám jít s tebou? *Zeptala se Nat Dominica a naklonila hlavu. I když už se cítila Nat lépe pořád se o něj trochu bála*
*Dominic vykulil oči.* Náramky z korálků? To se pořád ještě dělá? Tak to mi potom taky musíš nějaký vyrobit. *Uculil se na ní Dominic, načež na ní mrkl jedním okem. Potom se zářivě usmál a když si s ním přiťukla, tak si přitáhl svůj drink a napil se.* Na dobré přátelství. *Pronesl ještě jednou, když odtáhl skleničku od úst, a spokojeně se nad tou větou znovu pousmál. pak se opět podíval na mladší upírku a naklonil hlavu jemně na stranu.* To je v pořádku, nemusíš se bát. Budu v pohodě, takže klidně to zvládnu sám, přeci jen, už jsem velký kluk. *Zavrněl spokojeně, a pak se pobaveně usmál.* ale pro klid tvé duše, a taky proto, že tě tu nechci nechávat samotnou, už jenom proto, že jsme sem přišli spolu, tak budu moc rád, pokud by jsi tady šla se mnou. *Mrkl na ní, a pak se natáhl, aby jí chytl za ruku. Gesto to bylo jemné, malé, ale i tak cítil, jak jím projel jistý druh zvláštních výbojů.*
*Pro Kim už byla svým způsobem tradice, že pokud chtěla vyrazit na nějakou akci, prostě na ni vyrazila, i pokud to znamenalo, že tam bude sama. Na dnešek nijak velké plány neměla, jen chtěla vynést nový kostým někam do společnosti, možná trochu popít, pobavit se. Stála ve frontě, snažila se příliš neotáčet, aby někoho nesejmula křídly, která, i přesto, že byla stažená, nabývala úctyhodných rozměrů. Zdálo se však, že jí nejspíš trochu zkomplikuje plány fakt, že řadu lidí do klubu odmítali pustit. U pár z nich to bylo kvůli různým ostrým, nebo jinak nebezpečným předmětům, což oceňovala, ale pár lidí bylo posláno pryč zdánlivě bezdůvodně. Napadlo ji, jestli by to náhodou nemohlo být proto, že přišli sami. Narvózně polkla.* /Tak na tohle jsem nepomyslela…/ *Rozhlédla se po lidech, které byla schopná vidět, popřípadě slyšet a všimla si dvojice v kostýmu Kapitána Ameriky a Winter Soldiera, kteří jí byli tak nějak povědomí. Když pak zaslechla jejich hlasy, trochu se jí ulevilo.* Remi, Aless! *Zavolala na ně a zamávala, zatímco se blížila k ochrance a doufala, že se nespletla a jeden z nich ji protáhne, kdyby to bylo nutné.*
*Kostýmy nebylo obtížné sehnat, už jenom kvůli vydařenému obchodu z minulých dní. Ačkoli Eshe mrzelo peníze utrácet “zbytečně”, naléhavost a prosby Orion nemohla přehlížet věčně. Přeci jen se potřebovala čas od času odreagovat a hlavně mít další krásné vzpomínky na svůj průměrný život. Obě ženy se navlékly do příslušných kostýmů, Eshe do kostýmu Harley Quinn a její nejlepší kamarádka Orion zpodobňovala ženskou verzi Jokera. Úspěšně přežily cestu autobusem, kdy se na ně jejich vrstevníci podivně koukali, za to mladina na ně mohla úžasem oči nechat. Zřejmě za to trochu mohl větší výstřih Eshe.* *Brzy se blížily k Pandemoniu, ale ještě před vstupem, který si budou muset nějak vydobýt, si Eshe zapálila cigaretu. Moc dobře si pamatovala, že kuřáky uvnitř nestrpí. Jednu dala i Orion, aby zalepila její užvaněnou pusu plnou nadšení z dnešního večera a snažila se do svého krevního oběhu vtlačit co nejvíc nikotinu, aby později nemusela vycházet ven.*
*Elaine si povzdechla a vzala Nat za rameno* Je dost starej aby to zvládl sám Natalie..*Řekla starší upírka a podívala se na Nat Vážně, Nat šla i tak a Elaine neměla na výběr než aby je následovala. Když vyšli ven Nat se nadechla čerstvého vzduchu* čerstvý vzduch! To je lepší! *Nat se usmála a protáhla se. Elaine se zamračila protože hi hodně lidí stouplo na šaty Hraběnky Báthory a potichu si nadávala*
*Jakmile vyšli ven, tak si Dominic protáhl záda. Hned potom se podíval opět na Nat, a zlehka se usmál.* No jo, ale někdy tě vezmu, pokud to tady tvoje chůva dovolí, kousek za město, na jedno místo, kdy je vzduch ještě čerstvější, než tady skoro vprostřed města. *Zasmál se Dominic, načež vytáhl z kapsy tabatěrku s cigaretama, jednu vytáhl a vložil si jí mezi ústa, a následně si vytáhl i zapalovač který škrtl... A nic. Zkusil to znova, a zase nic. Až potom se podíval na zapalovač, a jakmile si všiml že už v něm nemá vůbec žádnou náplň, tak jen tiše zavrčel.* Já jsem se divil, proč to nejde. *Pronesl, a pak si povzdechl. Hned na to se ale rozhlédl kolem sebe, a jaké pro něj bylo veselé překvapení, když si všiml ženy, nedaleko od něj jenž taky pokuřovala. Proto se usmála Nat, omluvil se, a došel k ženě.* Nerad vás vyrušuji, ale neměla byste prosím oheň na půjčení? *Zeptal se. Až potom se podíval ženě do tváře a potom mu došlo, že ji zná.* ESHE. *Vydechl.* Páni, jak se máš? *Optal se a usmála se na ženu.*
*Triss dle rady vlkodlačice, které přála, co nejpříjemnější proměnu, přišla v kostýmu pirátky. Drobný problém měla s ochrankou, protože ochranný předmět a ty s iluzemi se mohly automaticky pokládat za prokletý, takže nejjednodnodušším způsobem bylo vysvětlit, že měla několik nepříjemných zkušeností s upíry, ale nijak jim to neublíží, je to pouze štít proti nim a samozřejmě to dokázat - tím, že stáhla prsten stranou od ostatních a stejně tak na okamžik řetízek s drahokamem, takže se magie rozšířila chvíli vzduchem silněji. Za pomoci magie ukázala jen popáleninu na ruce, než jej znovu nasadila a skryla tak své jizvy než by je mohl vidět někdo další. Čaroděj i pár osob za ní byli otrávení, protože přišli na chvíli o jednoho vyhazovače, co by je pustil dovnitř, ale nakonec se zde dostala a rychle se ztratila v davu, aby si vzala nějaký drink a na chvíli se zašila. Bezděčně si poposune červenou čelenku výš. Oči měla obtažené černou linkou kolem dokola na zvýraznění, rty rudou rtěnkou a měla bílé šaty skoro ke kolenům zachycené černým, měkkým, korzetem z kůže a ještě těsně pod ním měla zavázanou sukni bříšních tanečnic červené barvy se zlatými mincemi. Musela tedy obměnit řetízek s drahokamem za zlatý, který lapal magii, jen prsteny a náramek si nechala, v osvětlení nepůjde vidět, zda jsou zlaté nebo stříbrné, ale řetízek s přívěskem se jednoduše nehodil.*
*Potemělými ulicemi se blíží k Pandemoniu ve svém kostýmu, který sháněl poměrně na poslední chvíli. Teprve před pár dny dorazil do New Yorku, o Pandemoniu už slyšel a pro získaní informací se to zdálo jako vcelku příhodné místo. Navíc tak mohl obhlídnout místní scénu podsvěta. Rozhodl se vybrat si kostým v jednom místním divadle, které půjčovaly kostýmy po představeních a vypravit se právě sem. Vzal si kostým ze tří mušketýrů, na sobě měl bílou sošili se škrobeným vysokým límcem a na tom hozenou modrou vestu zdobenou zlatýmy výšivkami a knoflíky, aby to působilo i dobově tak měl přehozenou bundu s dalším pečlivým vyšíváním, přes to si na ruce přidělal kožené chrániče a popruhy na meč, který ale nevzal. V pase měl široký kožený opasek, který mu držel velice pohodlné černé kalhoty. Boty moc neřešil a tak si vzal jenom hnědé kanady, aby trošku padly ke kostýmu. Po vstupu do klubu zaslechl všechen ten šum a hluk, lidi všude kolem, taková energie se mu líbila. Prošel mezi lidmi davem a cítil jak se o něj občas někdo otřel. U baru se zastavil a našel volné místo, usadil se a poté co přišla obsluha tak se jen usmál.* Poprosil bych dvojitou whiskey s ledem.
/Prosím, ať kvůli té hudby zase málem neohluchnu./ *Pomyslel si, když si zrovna upravoval vzorovanou košili. Když byl v Pandemoniu naposledy, měl za to, že mu prasknou kvůli tomu hudebnímu podkladu, který ten večer přesahoval snad dvě stě decibelů. To byl taky důvod, proč tam nebyl tak dlouho, jako měl původně v plánu. Nuže, snad se to i dnes nebude opakovat.* Třeba se zase ztřískám tak, že s někým vylezu na bar a začnu tancovat..nebylo by to asi poprvé. *Zamyslel se nahlas před zrcadlem, než čapl pásek, aby si jej mohl nasadit. Kostým nezvolil nijak zvlášť kreativní. Prostě šel za to, co ho jako první napadlo a nestálo jej to tolik promarněného času. Využil jednoduše toho, že si schovával všechny kroje, které během života nasbíral. Dokonce k tomu, co měl dnes, měl i taštičku, takže měl do čeho si dát všechny důležité věci - pouze mobil, peněženku, klíče. Moc náročný nebyl. Pro dovršení si akorát nezajistil iluzi a vlasy si upravil tak, aby mu růžky šly vidět.* Work smart, not hard přece. *Zaťukal si jemně prstem na čelo, než si jako obvykle vytvořil portál do nějaké uličky nedaleko od Pandemonia, k němuž vzápětí i zamířil. Nějakou chvíli si pak případně vyčkal, než se konečně dovnitř podniku dostal. Nečekaně pak taky zamířil pro nějaké to osvěžení v podobě drinku k baru. V tu chvíli, když už se prodíral davem, si i všiml jedné jemu moc známé tváře - TRISS. Samozřejmě ji tedy nenechal utéct a vydal se rychlým krokem, jestli mu to masa podsvěťanů vůbec dovolila, za ní.* Páni, v jeden večer to tu je prázdný víc jak ve škole při testu, a druhý se tu nemůžeš ani pohnout. *Zamručí si pod nosem, než ČARODĚJKU konečně dohoní a čapne krátce za ruku.* Snad jsi mi nechtěla utéct, to by mě zabolelo. *Zazubil se na ni hned na to a její ruku pustil, pokud mu ji náhodou ještě z té jeho nevyvlékla.*
*Kouřila cigaretu a neustále si upravovala latexový kostým, který ji pomalu začal škrtit, a to večer ještě zdaleka nezačal. Orion se posadila na zem a trpělivě čekala na Eshe, která si po první cigaretě zapálila ještě jednu.* Už půjdeme, *ujistila Eshe svoji kamarádku, která mohla dávno zmizet v klubu, ale nejspíš nechtěla bez druhé poloviny svého kostýmu. Čekání se jí však prodloužilo, jakmile k Eshe přistoupil muž. Eshe okamžitě poznala nově příchozího. Jak by mohla zapomenout? Tehdejší zážitek, kdy byla zdrogovaná jen tak z hlavy nevyžene. Jenže na jeho jméno si nedokázala vzpomenout, ačkoliv cítila, že ho má na jazyku.* Posluž si, *nejprve mu podala zapalovač, zatímco neustále vymýšlela jeho jméno a usmála se, aby plynule pokračovala v konvezraci.* Psychicky se připravuju, *uznala s uchechtnutím, načež se po jejím boku postavila Orion.* Máš tady doprovod? *Naklonila Eshe hlavu na stranu, jako kdyby plánovala svou kamarádku opustit a přisát se k jiné společnosti, čímž si vysloužila ublížený pohled Orion.*
Jo to zni super! Ale uvidíme..Něcoto dost dobře Voní..*Nat ztuhla na místě a koukla na osobu vedle Dominica, Elaine hned tušila Něco zlého a chytla Nat Za ruku* Nat..Ne..Pamatuj co jsme cvičili...*Oči mladé upírky se otevřely do široka a z jejich rtů tekly proudy slin. Ta hodná Nat, která tu teď byla zmizela za krvežiznivým stvořením. Elaine se podívala na Dominica než mohla něco říct Nat se rozběhla na ESHE, připravená ji napadnout*
*Jelikož je tady Javier jen pár dní a nikoho nezná, bydlel prozatím v hotelu. V institutu prozatím nebyl, takže má všechny věci na pokoji. Je poměrně malý, obsahuje jen postel, mini kuchyňku a koupelnu. Naproti postele na stěně visí televize, kterou si zatím ještě nepustil. Celá místnost byla slazená do tmavých barev, převážně černé a šedé.* /Vždycky jsem chtěl bydlet v takovém stylu./ *Pomyslel si pokaždé, když se do tohoto pokoje vrátil. Když se procházel po městě, zahlédl několik plakátu s pozvánkou na Halloweenskou party v Pandemoniu. O tomto podniku už slyšel, takže věděl přesně, kam jde. Nebylo to ani daleko od hotelu, takže si nemusel zbytečně platit taxíka. Jen na sebe hodil kostým, veškeré zbraně nechal na pokoji jelikož byly zakázané, a vydal se na cestu. Celou dobu se prodíral lidmi, kteří byli na střídačku v kostýmech a v pracovních oděvech. Před Pandemoniem byl prohledám, zdalipak u sebe neskrývá nějaký nekalý předmět a po úspěšném najití velkého ničeho, byl puštěn dovnitř. Bylo tam hodně lidí, takže mu trochu dělalo problém dostat se k baru. Měl na sobě kostým černého anděla, který měl poměrně široká černá křídla. Naštěstí byly efektivně upraveny, takže obsahovaly na každé straně drátek a skrytou konstrukci. Když drátek byl povolen, křídla se svěsily podél těla. Pokud se natáhl a zahákl za háček, byly naopak roztažené. Když se prodral davem, povolil oba drátky a svěsil svá křídla. Sedl si na barovou stoličku a poupravil si své knoflíčky od černé košile. Měl rozeplé dva vrchní, ale rozhodl se k nim přidat i třetí a tak odhalit větší část své hrudi. Rovněž si vyhrnul rukávy do půli předloktí a opřel se o barový pult. U barmana si objednal pivo hned, jak se mu začal věnovat, a s chutí se napil tohoto lahodného nápoje. Chvilkami sledoval dění kolem, poslouchal hlasitou hudbu a prohlížel si kostýmy ostatních. Zahlédl hodně známých cosplayů, všechny byly povedené. Většinu času ale hleděl do sklenice s pivem.*
*Dominic se na ESHE usmál. Potom si převzal zapalovač, kterým škrtl u své cigarety a zapálil si tak. Hned poté se podíval opět na ESHE, a zapalovač jí vrátil.* Jo, mám tady doprovod, jednu kamarádku, stojí támhle. *Pronesl Dominic, načež ukázal zase ve směr k Nat. Krátce jí zamával, a poté se otočil zpátky k ESHE.* Musím ale říct, že suprově ladíte. Taky jsme zvolili ladící kostýmy. Myslím si, že pro dvojice je to fakt to nejlepší. *Usmál se upřímně Dominic. To už k nim ale běžela NAT. Starší upír se jen tak tak otočil, aby se mladé upírce postavil do cesty. Upřeně se jí zadíval do očí, a tiše zavrčel.* Nat, ne. *Pronesl a potom naklonil hlavu na stranu, zatímco začal používat Encanto.* Teď se hezky uklidni, a vrať se za Elaine. Já se ti budu za chvilku věnovat, ano? *Usmál se jemně na upírku, zatímco se pohledem přemístil na starší upírku, doufají, že tady si Nat proteď převezme. Přeci jen stáli pořád před barem, kde mohlo projít spoustu dalších civilů bez zraku.*
HIRAME! *Vyjekne překvapeně přes hudbu a otočí se k němu čelem, aby čaroděje objala.* Mířila jsem pro drink, takže tam klidně uteču i ve tvé společnosti. *Mrkne na něj vesele, zachytí jeho ruku, aby se jí neztratil a začne se proplétat davem, který jim zrovna mnoho osobního prostoru neposkytuje, takže i když se snaží do nikoho nevrazit, občas někdo vrazí do ní a ona musí zpevnit stisk. Někomu se dokonce omlouvá, protože mu v kanadách šlápla na nohu, jak ji někdo jiný postrčil, ale vesměs bez úhony se dostanou k baru a Triss se ho zachytí jako topící se kruhu a potáhne HIRAMA za sebe, aby ho někdo neodstrkal a snaží se moment zachytit pozornost barmana, aby jim objednala dvojitou whiskey, protože to usnadní dost věcí a nebudou si objednávat tak často.*
*Naštěstí pro něj komiksová postava, za níž se rozhodl na dnešní party do Pandemonia jít, neměla vůbec odlišný styl oblékání od toho jeho. Minimálně co se pak toho společenského oblečení týkalo. Na pohodu si tedy mohl vzít a obléct si bílou košili, doufajíce v absenci jakékoliv nehody, a kalhoty s vysokým pasem. Větší boj byl ještě před tím, poněvadž Deleon, onen charakter, byl oživlá panenka v lidské velikosti. Pomocí makeupu, který si vypůjčil od jedné upírky z klanu, si tedy naznačil klouby jak na jednotlivých prstech, tak i na zápěstí. To samé pak zopakoval i na druhé ruce, než vypůjčené předměty znovu vrátil. V rychlosti si následně sbalil do brašny věci, co mu samozřejmě nesměly chybět - mobil, peněženka, skicák a pár tužek s gumou. Hold v tomto byl nepoučitelný. Prostě byl rozhodnut, že si ten svůj skicák bude tahat pořád při sobě. Už si to nenechal nikým vymluvit. Nicméně jakmile byl sbalen a připraven, dolezl už jen za Sashou, s nímž na party měl jít, že už můžou vyrazit. Jakmile pak po té cestě překročili práh Pandemonia, zamířili hned k baru, aby si mohl dát hlavně Tay něco na kuráž. Nuže, nikoho však už pak nepřekvapilo, když si mladší fialovovlásek zrovna sedal a omylem u toho drcnul do muže (CALIBANA), který seděl vedle něj. Když si to uvědomil, k neznámému se otočil, aby si ho prohlédl a zjistil, zda se kvůli tomu drcnutí náhodou nepolil.* Omlouvám se. *Tak či onak podal omluvu, během čehož se nervózně podrbal za zátilkem.*
*Dragos dorazil ke klubu, oblečený v bílo zlaté kombinaci. Své sako, pod kterým měl černý rolák, vytáhl ze skříně v sekci osmdesátá léta a přísahal by, že ho od té doby neměl na sobě, nicméně teď se mu hodilo. Bylo celé pošité flitry, které byly bílé z jedné strany a zlaté ze strany druhé, takže když někdo přejel po jeho ruce a flitry tak obrátil, tak měl náhle na saku zlatou čáru. K nim měl bílé kalhoty prošívané zlatou nití, které byly zřejmě jen asi o dva roky mladší než sako. Na nohou pak bílé boty z kůže a zdobené zlatými přezkami. Přes ruce měl pak zlaté rukavice, které kromě toho, že skrývaly některé ochranné předměty, skrývaly i prsten, jenž mu dal Robert; zatím nezaktivovaný. Samotné rukavici byly magicky propojené s pláštěm, který mu visel na zádech. Plášť byl stříbro zlatý a momentálně splývavě vlál kolem jeho těla. Když by však na jeho povrh položil jednu nebo druhou rukavici, tak by se zvedl a zpevněl do podoby křídel. Ne zrovna typických, ale kdo vlastně ví, jak andělé vypadají. Ano, přesně tak. Dragos, krvelačný a sadistický upír, si vyrazil za bílozlatého anděla. Andělský přívěšek se mu i houpal na krku v kontrastu s černým podkladem. Poslední součást jeho kostýmu byla maska s péřovou korunou, kterou měl ale momentálně v ruce a sledoval dění před klubem. Nějakého chudáka momentálně ochranka otočila a poslala do háje, protože měl u sebe magické předměty. Dragos nevěděl jaké, ale stačilo mu to, aby se otočil a zamířil oklikou klub odejít. Malachai mu už před nějakou dobou řekl o zadním vchodu pro zaměstnance. Nešlo ho vinit, měl slabou chvilku, a Dragos toho jindy nijak nezneužil, nicméně teď dle něho neměl na výběr. Chvíli mu trvalo ten vchod najít, netušil jak moc ho vůbec využívali, ale nakonec se dostal nepozorovaně dovnitř. Když byl v klubu, tak aktivoval příkazem prsten, který se postaral, že jeho tvář ani hlas nedokáže nikdo identifikovat a každému se bude jevit jinak. Poté nasadil na tvář svou masku a vstoupil do víru zábavy. Tedy.. Ještě se chvíli proplétal mezi zaměstnanci, než se objevil v centru klubu, ale to nebylo podstatné. Než by mohl začít hledat někoho známého, tak se rozhodl si obstarat něco k pití a tak zamířil k baru. Pod maskou se škodolibě zazubil, když zahlédl první známou tvář.* Vidím, že jste pochopila, že tak krásnou tvář není třeba schovávat pod maskou? *Pronese k TRISS, když si u barmana objedná bourbon.*
*Jakmile dostal svou sklenku byl velice spokojený. V klidu seděl na své židli, po chvíli ho ale začalo štvát, že si nemůže hlídat záda a tak se otočil, svou sklenici v ruce a zády se opřel o bar, aby to bylo pohodlnější tak se ještě podepřel pravým loktem, upil trochu ze své whiskey. Příjemně pálila na jazyku ale jinak mu to moc nedávalo.* /Zajímalo by mě, zdali v baru pro podsvěťany podávají i krev, minimálně zde bych to čekal./ *Po chvíli si všiml osoby, která se usadila vedle něj. Měl na sobě kostým anděla, ale ještě něco ho upozornilo, že se nejedná o civila. Jeho runy.* /LOVEC, upřímně někoho takového bych nečekal na baru./ *Vklidu upíjel ale jedním okem ho pozoroval. Nevěděl co od něj čekat, vzápětí ho ale něco překvapilo. Cítil náraz do svého těla. Svou pozornost od JAVIERA přenesl na upíra vedle sebe (TAY). Změřil si ho pohledem, bylo mu jasné že v tomhle kostýmu nebude jen tak někdo, proto nasadil jeden ze svých úsměvů.* Vůbec nic se nestalo, ale tvou omluvu přijímám. *Pozvedl sklenici.* Copak piješ? *Sedl si normálně tak, aby seděl vedle něj a lehce naklonil své tělo. aby na něj byl otočený čelem.* /Tohle by mohlo být užitečné./
*Vzala si zpátky zapalovač a cítila, jak se Orion s úlevou uvolnila. Měl doprovod, takže nebude mít důvod ignorovat své přátele. Alespoň jí to ušetří večerní hádku. Eshe se otočila za dívkou, na kterou DOMINIC ukazoval a usmála se na ni, protože si všimla, že se dívá jejich směrem. Čeho si však nevšimla byla chvíle, kdy se NAT rozběhla a mířila přímo na ni.* Alespoň se kdykoliv můžeme zase najít, *chytla Orion za pas a ušklíbla se. Úšklebek jí ale dlouho nezůstal, jelikož si konečně všimla, že se k nim někdo blíží. A rychle. Nadzvedla zvědavě obočí a dřív, než mohla na NATALII upozornit, DOMINIC jí posloužil jako živý štít.* /Jako kdyby mi to něco připomínalo./ *Slabé vzpomínky, které olizovala mlha se na chvíli rozvířily v mysli Eshe, ale detaily poskytnout nemohly. Zřejmě déjà vu. Eshe se vyklonila zpoza Dominica a zvědavě si prohlédla NAT.* Nechci si tě krást pro sebe, klidně běž, jestli je to třeba. *Promluvila k Dominicovi a zároveň mrkla na Nat, zřejmě to považovala za žárlivý akt.*
*Elaine vzala Nat za vlasy a tahala ji od DOMINICA ale Nat se jentak nenechala odtahnout, zavřela a drápla po DOMINICA a ESHE* Malinký...Kous! *Elaine jí vzala kolemnpasu a táhla jí zpátky* Jdeme! No tak! *Nat se přestala cukat ale furt vrčela na ESHE. Elaine ji držela pevně a Nat se postupně uklidnila* ..To bylo..lehce trapné..*Elaine jí dala napít jejího drinku a uklidnilo jí to vic* Je minto líto ale Nat moc ráda objímá víš..*Elaine se usmála a pomalu pustila Nat*
*Sotva přišel do klubu, už měl koho otravovat. To se mu líbilo. Zvesela se proto na TRISS usmál a objetí jí s radostí oplatil.* To bych byl rád. *Odvětil jí, načež se jí nechal k baru zatáhnout. Podobně jako ona se pak případně během cesty omlouval, když do někoho drcnul, či někomu šlápl na nohu. Ačkoliv na to i místy zapomněl. Nuže, stává se. Naštěstí pro něj si toho nikdo nevšiml, aby ho pak zastavil. Skutečně tak oba dorazili k baru bez úhony. Spokojeně se tak na ČARODĚJKU usmál.* Tak, přežili jsme cestu k baru..to chce minimálně dvojitou whiskey..nebo nám mohu objednat něco se slivkou. *Řekl směrem k ní a nad poslední částí svého projevu se zamyslel. Když si naposledy objednal Crush Arrow, tak špatné to nebylo. Nicméně z tohoto vnitřního „souboje“, kdy se rozhodoval mezi různým výběrem alkoholu, jej vytrhla další osoba, co se u nich vyskytla. Na neznámého maskovaného muže (DRAGOSE) se podíval, než svoji hlavu otočil zpět k TRISS, k níž se naklonil.* Ty ho znáš? *Optal se nechápavě, i když to asi bylo zcela zjevné, že minimálně muž jeho kamarádku zná.*
*Dominic si vyslechl, co ESHE říkala. Potom se podíval opět na Nat, a hned na to se mrkl zase na ženu.* Ale ne, tady o nic nejde, teda jako, ne, opravdu o nic nejde. To je v pohodě. Vážně. *Usmál se potom na ESHE, a pokynul jí hlavou.* No, dámy, nechtěly by jste odvést dovnitř? *Zeptal se, věděl, že civilové se tam jen tak nedostanou, a tak se chtěl nabídnout, jako možný doprovod, se kterými by tam mohly dívky projít bez problémů. Potom už vrátil pohled opět k NAT. Když si všiml že jí Elaine vede zpátky dovnitř Pandemonia, došel k závěru, že se o ní na chvilku postará, než se jí zase bude věnovat on. Poté se opět otočil zpět k ESHE.* Tak co, půjdete tedy se omnou? já jen že dostat se tam je občas náročné, ale mohu říct že jste můj doprovod, a možná to pak bude jednodušší. *Uculil se od ucha k uchu.*
*Jack nie je práve nadšenec do takýchto halloween párty.* /Ale z času na čas neuškodí.../ *Vraví si v duchu keď si na hlavu dáva klobúk aby jeho oblečenie Indiana Jonesa bolo dôveryhodné. Potom už teda vyrazí k taxíku, ktorý ho už dobrých päť minút čaká pred domom. Cestou ešte napíše Jasonovi. Síce je Jack dohodnutý, že tam ide s pár kolegami ale určite by ho tam rád videl. V rámci možností newyorskej dopravy príde na miesto stretnutia relatívne včas. Čo v praxi znamená, že už ho tam kolegovia čakajú. Pozdraví sa s nimi, pár z nich pochváli kostýmy a do iných si rýpne. Kym čakajú v rade, ktorý sa do vstupu Pandemonia posúva pomaly tak si ešte stihne zapáliť jednu cigaretu. Klasickú, keďže svoju elektronickú si zabudol nabiť. Pri vstupe sa navzájom s SBS prezrú pohľadom. Jack vie čo sú zač. Oni vedia kto je Jack. Viac si ani povedať nemusia, takže ho tam pustia aj s kolegami.* To je nejaká protekcia? *Spýta sa ho kolegyňa v kostýme catwoman.* No, poznáme sa zo základky. *Zaklame až sa mu od huby práši ale keď vidí ten jej chápavý pohľad tak usúdi, že mu to zožrala. Cez dav ľudí sa postupne prepracuje k jednému z barov,* Whiskey! *Zakričí keď sa konečne k nim dostane barman. Ostatní kolegovia si tiež objednajú.* /Je tu fakt plno./
*Seděl vedle chlápka, co byl převlečený za mušketýra.* /To je docela propracovaný kostým. Určitě nebyl nejlevnější./ *Pomyslel si a dál si prohlížel detaily onoho kostýmu. Věděl o tom, že před chvílí byl pozorován on, ale předstíral, že se nedívá. Pivo měl téměř dopité, proto na barmana mávl rukou, aby si mohl objednat. Dal si stejné pivko, ale k tomu si nechal nalít i whiskey.* Poprosil bych ještě jednu rundu whiskey! *křikl na barmana než stihl odejít k dalšímu a sklenici s whiskey rovnou překlopil do sebe. Barman zareagoval opravdu rychle a než položil skleničku na pult, stála mu tam už druhá.*
*Sashu Taylorova nešikovnost už nepřekvapovala. Za tu dobu, co ho měl na starosti, si už na podobné nehody zvykl. Reagoval tak akorát zavrtěním hlavy, kterou pak natočil směrem ke CALIBANOVI, kterému věnoval omluvný pohled, než si raději vedle Taylora konečně sedl a hned si ho k sobě přitáhl blíž, aby byl připraven jej případně chytit, kdyby nějaký z civilů, kteří zde byli rovněž přítomní, začal z nějakého důvodu krvácet. Mladší mezitím přehodil jednu nohu přes tu druhou a ruce si složil do klína.* Červené víno, proč? *Optal se lehce nechápavě. Starší si mezitím dovolil volnou rukou se lehce plácnout do čela, když tak pozoroval to, co se dělo před ním. Sám se pak raději otočil k barmanovi a pro sebe si objednal panáka Tequily. Mimovolně se během toho podíval i na JAVIERA, když jej zaslechl vykřiknout jeho objednávku.*
*Nechápavě hleděla NAT do očí. Chovala se jako zvíře, což by jí bylo odpuštěno, kdyby na sobě měla kostým zombie, ale to nebyl ten případ. Eshe se snažila zůstat v klidu, možná byla mentálně nemocná, takže by nebylo vhodné se smát nebo rozčilovat. Eshe se pouze slabě usmála, tak jak to falešně dokázala a podívala se na DOMINICA. Raději se k té situaci nevracela, i když by zasloužila trochu lepšího vysvětlení.* Minule jsem se do klubu dostala, ale upřímně, *naklonila se k DOMINICOVI,* znovu ten večer opakovat nechci. *Eshe se ušklíbla a poté už ho následovala i s Orion dovnitř Pandemonia, kde jejich večer teprve začíná.*
*Elaine vytahla balíček krve pro případ nouze a dala to Nat než jí vrazila pohlavek* Au! Za co? *Nat pila krev jak CapriSun a Elaine se zamračila* Ani kapka krve a ty takhle šílíš? *Nat se styděla a sedla si na židli, teď jen čekala na Dominica* Promiň.. *Elaine si sedla vedle Ní a povzdechla si.* Prostě to vypij ať někoho nezabiješ..
*Jeho úsměv se při TAYLOROVĚ odpovědi rozšíří.* A nedal by sis něco tvrdšího? *Pozvedne skleničku ke rtům a lehce upije. Spíš jde o škádlení TAYe než cokoliv jiného. Na chvilku zaměří pozornost na muže, který se plácl do čela při odpovědi Taylora.* /Že by byl upírek na vodítku? Takhle mi moc informací neřekne./ *Svou pozornost přesunul na toho pohledného upíra před sebou. Rozhodně mu to sedělo. Jeho oblečení vypadalo na něm perfektně a z toho důvodu mu ani nedělalo problémy působit víc flirtovně.* A když už jsme u toho, Caliban. *Natáhne k němu ruku a čeká zdali mu ji podá zpět.*
*Dominic se na ESHE umásl.* No, tak teda dobře, doufám, že se budete bavit dámy. *Když pak prošli dovnitř, tak se pro teď Dom s ESHE rozloučil, načež se vydal hledat Nat. Netrvalo mu to ani tak moc dlouho, za chvilku jí měla. Vydal se cestou k ní k baru, kde se pak zastavil, ještě si sám doobjednal nějaké to pití pro sebe, a potom došel až k dívce.* Tak co, už lepší? *Zaptal se a podívals e jak na Natalii, tak i na Elaine, ptals e obou. Přeci jen, Elaine byla Nataliina chůva. Když viděl, že Nat je o něco klidnější, tak se posadil vedle ní.* Ta holčina je v pohodě, nic nepoznala, takže není se čeho bát. *Mrkl a ujistil tak opět, Nat i její doprovod.* Co kdybychom se napili, a pak šli třeba tančit? *Optal se s úsměvem Dominic.*
*Dlho nikde nebol. Držal smútok za úmrtie svojej speváckej modli. Až dnes sa podarilo jeho spolužiakom ho vytiahnuť von. Kostým mu tiež nachystali a nie je z neho práve nadšený. Top Gun ani nevidel. Nevie ani kto je Maverick. Musí síce sám sebe priznať že v tej kombinéze pilota vyzerá dobre ale to je asi tak všetko. Zarazí si slnečné okuliare cez ktoré nevidí absolútne nič, viac na nos a ide. Cesta je vcelku veselá. Najmä preto, že s končili v kolóne a tak teda stiahli pár jointov. Takže keď prechádza kontrolou SBS v Pandemoniu, je zhulený na mraky. Čuduje sa, že ho pustili. Ani sa nerozkuká po výzdobe... cez tie slnečné okuliare vidí len tie neonové obrazy... už je ťahaný na parket. Tak to tam roztočí spolu s nejakou kamarátkou.*
NA JEDNOM Z BAROV SA POKAZILA PIPA... ČAPUJE SA PIVO ZADARMO, KÝM SA NEVYČAPUJE CELÝ SUD
*Všiml si, že se na něj zadíval i společník CALIBANA, jehož jméno zaslechl v jejich konverzaci, a uvědomil si, že to bylo docela nahlas, i přes tu hlasitou hudbu.* Pardon, to bylo více nahlas, než jsem chtěl. *Zasmál se a na oko nervózně upil ze své whiskey.* Skvělá volba, mimochodem. *Řekl CALIBANOVI a symbolicky pozvedl skleničku, protože zpozoroval, že pijí stejnou whiskey.* /Že by přecejen nebylo tak těžké s někým v novém městě navázat konverzaci?/
*Nat srkala pytlík krve a koukla na Dominica, Elaine si povzdechla* Jo Nat je v pořádku..jen bych ocenila kdyby se nesnažila sežrat civila! *Natalie se schovala do bezpečí kapuce pláště a zanučela potichu* Promiň..*Uslyšela ruch u pipy a zvedla hlavu* /Musím to napravit nějak/ Hele!.Koukej! Pivo zdarma pojď si dát! Alespoň ti to napravím..
Tak já moc dobře vím, že na mol budeš, to jako já s tím tak nějak počítám, to se neboj, ale běda ti, pokud tě napadne navléknout si na sebe něco takového nebo tomu podobné, tak ti tady a teď říkám, že ti nevěsta uteče. *Zasmála se.* A neboj se, jakmile uvidím ten tvůj pohled říkající, mám něco v plánu, tak tě asi někam přivážu, abys nic neudělal. *Culila se jako pako a pak si znova nasadila svou masku, načež na féra pohlédla.* Ano počítá, dorazí se mnou Jeff, James a Anthony, jsou šikovní, takže to půjde rychle. *Mrkla na něj a to se k nim už přidala i další upírka, taková její ochranka, kterou občas sebou měla, když bylo potřeba.* Ahoj Leo. *Mrkla na ni, jelikož si dívka na sebe vzala kostým zápasnice a že ji to teda sedělo. Dívka jen oběma kývla na pozdrav a pak se rozhlížela kolem. Aless chtěla něco REMIMU říct, ale to už uslyšela známy hlas, za kterým se otočila. Byl to KIM, tak civilka, kterou chtěli najmout na svatbu.* Ahoj. *Kývla jí na pozdrav i upírka a pak koukla na svého nastávajícího.* Tak co jdeme? *Optala se a pomalu zamířili ke vchodu.*
*Dominic se podíval na Nat a potom ještě na Eliane.* Jasně, tomu rozumím, ale přeci jen, je ještě mladá, ale myslím, že časem to zvládne, každý jsme nějak začínali, no ne? *Usmál se na její chůvu a potom se otočil na Nat.* Pivo zdarma? Jo? Tal teda půjdeme, ale abych řekl pravdu, pivo s krví jsme ještě neměl. *Zasmál se pobaveně Dominic, načež pak vzal Natalii za ruku a vyběhl s ní k místu, kde se volně čepovalo pivo. Podíval se na barmana a pokynul na něj.* Dvakrát, prosím. *Pronesl svou objednávku, než pak otočil pohled zase na Nat.* Ale pak už ten tanec!! *Pronesl.*
*Jakmile si vyslechl, co říkala ohledně toho kdo tedy přijde na okenice, tak se usmál.* Tak fajn, počítám s tím. *Jak se tak Remi koukal kolem sebe, tak jej z jeho tichých úvah, kterých ale upřímně Remi v hlavě moc neměl, vytrhl známý hlas. Jednalo se o Kim, i když mu chviličku trvalo ji poznat. Jakmile ale rozpoznal, o koho se jedná, tak se zářivě uculil od ucha v uchu.* Kim! Páni, tobě to teda zatraceně sekne! *Pronesl, pak se ale zlehka zarazil, protože si vzpomněl na to, jak se posledně, když spolu všichni tři, i s Aless byli, jeho upírka chovala. Proto se na ní podíval, snad aby jí pohledem ujistil o tom že jí jen a pouze chválí její kostým, a potom se podíval opět na civilku.* Co tady děláš? Taky se jdeš trošku pobavit? *Optal se, protože přeci jen, tak nějak o Pandemku věděl, že civilové bez zraku se tam dostanou jen velice zřídka. Proto si úplně nebyl jist, jak na tom bude dívka a její případný vstup dovnitř klubu. Pak si ale všiml nově příchozí, a byl rád, že Aless vzala vážně jeho apel na to, aby sebou vodila Leandru jako ochranku. Koukl se na nia pokynul jí, an víc se moc nezmohl. Žena v něm totiž vzbuzovala sama respekt.*
*Náhoda tomu tak chtěla, že je zrovna na svých toulkách po civilském světě, když mu cinkne zpráva od Jacka.* /Halloweenská party? Co to vůbec je?/ *Nemotornými gesty překlikne na telefonu na strýčka Googla, který mu v takových chvílích je oporou a hned ho zahrnou nevkusné obrázky civilů převlečených za podsvěťany. On sám je jako obvykle oblečen v dobře padnoucím černém obleku.* /Ale Jacku.../ *Znechuceně nakrčí horní ret, ale nemůže popřít, že něco v něm se pro večírek nadchne.* /Má to být v Pandemoniu, tak tam by snad mělo být méně tohohle-/ *Kousne se do rtu při pohledu na cvakací upíří zuby a klauní makeup* /A více kreativních podsvěťanů. Ale kdoví, může to také být to nejhorší, co Google nabízí./ *Nakonec tam tedy zamíří, a jelikož je to impulzivní rozhodnutí, nemá žádný kostým. Stoupne si do fronty a na vlastní oči vidí, jak vyhazovač vykopne pár bez kostýmu před ním.* /Oh./ *Podívá se bokem a na zdi si všimne letáčku na akci, kde je napsáno, že je kostým povinný. Fronta se díky extenzivnímu vyhazování hýbe docela rychle, a tak musí Jason stejně rychle přemýšlet. Většinu civilských filmů ani seriálů neviděl, a tak má možnosti na výběr dosti omezené. Nakonec se rozhodne pro to, co je mu teoreticky nejblíž a iluzí si vykouzlí na zádech třpytivá zelená vílí křídla, která v určitém světle jakoby mizí a znovu se objevují, sundá si sako a rozepne si košili až k vypracovanému břichu. Kůži v rámci iluze pokryje zlatým prachem a odhalí špičaté uši.* /Je mi špatně./ *Uzná, když se podřídí lidské představě víl, přestože se to snažil co nejvíc nebrat ofenzivně. Ovšem křídla inspiroval tím, co už ve Faerii viděl a jediné, co by mohlo být bráno jako nepřesné, je třpyt na hrudi, který mu ale přijde na večírek vhodný. Přeci jen víly vílí prach používají spíše jako zbraň, nežli jako ozdobu.* /To nevím, jestli zvládnu.../ *Přemýšlí nad dalšími kostýmy a snaží se inspirovat obrázky na internetu, ale nic pro něj není dost dobré. Když už najde něco, co ho zaujme, tak neví, odkud to je a nechce být za blbce, když se ho na masku někdo zeptá. A tak zůstane v iluzi svojí verze Zvonilky. Povzdychne si a posune se ve frontě blíže k vyhazovači, poražen vlastním kreativním blokem. Vyhazovač se nad jeho kostýmem ani nepozastaví- protože přes Jasonovy předsudky vypadá vážně dobře- a už už ho chce začít prohledávat, jestli nemá zbraň. Jason ho však zastaví gestem ruky a pak si ukáže na tvář.* Nemusím s sebou tahat jinou zbraň, než jsem já. *Vyhazovač to zjevně pochopí tak, že se Jason egoisticky domnívá, že je tak neodolatelný, že víc nepotřebuje a rozesměje se.* Roztáhni ruce, Krasoni. *Jason se zamračí a v klidu kolem vyhazovače projde dovnitř. Do mysli mu totiž nasadil to, že žádnou zbraň s sebou nemá a může projít. To vskutku nemá, jen na sebe odmítá nechat sahat nenechavým sekuriťákem. Sám pro sebe si protočí panenky a rychlým krokem se vydá k baru.* Bourbon. Dvojitý. Bez ledu. *Usadí se znaveně na stoličku, jak kdyby právě uběhl maraton a dramaticky se opře o bar. Ve své blízkosti slyší JAVIERŮV nervózní smích a donutí ho se podívat, kdo všechno na BARU je.* Narváno... *Zamumlá si sám pro sebe.*
Nápodobně, Remi, oba vypadáte fantasticky. *Kim se na REMIHO i ALESS zářivě usmála. Její kostým v kombinaci s jejím úsměvem, absencí čehokoli magického či nebezpečného a tím, že prohodila alespoň pár slov s REMIM a ALESS nakonec jedhono ce členů ochranky obměkčilo a pustil ji dovnitř. Značně se jí tím ulevilo, představa, že by se v tom kostýmu měla hned vracet domů ji zrovna netěšila. Křídla si ještě malinko stáhla, aby se bez problému propletla prostorem a připojila se, alespoň na chvíli, ke dvojici, kterou už žnala. Byla sice s nimi nějaká další žena, která pro ni byla neznámá, na tu se jen zdvořile usmála.* Koukám, že párové kostýmy letos fakt letí. *Jen za tu chvíli, co čekala venku a pozorovala ostatní, jich napočítala přes dvacet, pak to vzdala.* Nějaký zvláštní důvod pro výběr Marvalu, nebo vám jen přišly fajn? *Zeptala se zvědavě.*
*Nat ho následovala a usmála se na něj, Elaine na ně dohlížela opodál a konečně měla čas má svůj drink. Nat vzala půl litr směsi krve a piva a příťukla si s Dominicem než celou sklenici dala pomalu na ex* Jdem Na too..*Lehce se zamotala a Usmála se* Wow..
*Po celkom dlhej dobe sa k nemu a jeho kolegom dostane alkohol. Postrehne, že časť ľudí išla k inému baru. Dokonca sa k nemu donesie, že tam je pivo zadarmo. Nie je fanúšik piva, takže zostáva na bare.* Hej! *Povie, ale nie tak nahnevane ako by chcel. Kolegyňa v oblečení sestričky mu zobrala klobúk a dala si ho na hlavu. Zakrúti hlavou a objedná ďalšiu rundu. Zatial teda dopije svoju whiskey a keď sa rozhliadne a zbada JASONA... ani nestihne prehltnúť. Len mu z pusy tá whiskey vyžblnkne a tak si pokecká nohavice.* /Trblieta sa mu hruď?/ *Nadýchne sa a pritom vdýchne aj alkohol. Začne sa dusiť a kašlať. Snaživá kolegyňa v príliš krátkych šatách a jeho klobúkom na hlave ho začne búchať po chrbte.*
*Mladý upír zlehka zavrtěl hlavou. Tvrdší alkohol rozhodně neměl zatím v plánu pít. Raději zůstával u toho, čím své chuťové pohárky potěšil vždy, když do nějakého baru zamířil.* Ne, tvrdé piju zřídka kdy. A dnes na to rozhodně chuť nemám..ale děkuji za optání. *Slušně CALIBANOVU nabídku odmítl. Pravděpodobně i pro své bezpečí. Bůh ví, co by se stalo, když by si po delší době šlehl něco trošku silnějšího, než je alkohol, který si dává běžně. CALIBANOVI svoji ruku docela nejistě podal, jak mu pravila slušnost.* Taylor. *Představil se, načež svoji ruku stáhl zpět do svého klína, pokud mu ji samozřejmě upír pustil, a podíval se přes CALIBANA na JAVIERA, když se připojil k jejich konverzaci. Zběžně si jej prohlédl, slovně se však nevyjádřil.*
*Ako si tak veselo tancuje ani nepostrehne že sa celkom veľká časť jedincov z parketu začne presúvať k baru kde sa rozdáva pivo zadarmo. V tých okuliaroch nemá ani šancu niečo postrehnúť. Chvíľu sa mu darí vyhýbať ľuďom lenže zrazu keď ide chlap v kostýme veľkého ľadového medveďa... Thierri je pri svojej výške takmer nepostrehnuteľný. Najmä keď jeho oponent má viac ako dva metre. Ani nevie ako a hromada bielych chlpov doňho vrazí a on zletí na zem ako plnený langoš.* Super... *Zahuhle keĎ sa zberá zo zeme ale toho nejaka teniska ešte k zemi... asi omylom... prišliapne.* ... super... *Povie takmer bez dychu. Funí do špinavého parketu a sleduje ako mu dav dupe po okuliaroch.* /Boli celkom drahé./ *Keď aj druhý pokus skončí s tým že ho nejaká bagandža pritlačí k zemi tak kapituluje a zostáva tam ležať.* Hlúpa Amerika. *Huhle do zeme a čaká či ešte niekto si naňho šliapne.*
Chápu, pak tedy doufám, že si jej užíváš. *Na své tváří drží úsměv a snaží se zaregistrovat nějakou změnu v jeho chování či cokoliv. Uslyší pochvalu od anděla za sebou. Otočí na JAVIERA hlavu.* Díky, jde vidět, že v tom máš dobrý vkus. *Podotkne ale svou pozornost přesune zpět na TAYe. Když k němu ruku natáhne, tak ji pouze stiskne a nechá ji sklouznout zpět do jeho klína. Pohledem ruku následuje načež se opět na upírka podívá. V tom kostýmu vypadal poněkud jemně, ale byl si jistý že síly má určitě dost, přece jen to byl upír a ty není nikdy potřeba podceňovat.* Jsem ve městě nový, zatím jsem tu moc míst nenavštívil. Je tady noční život vždycky takhle rušný? *Optá se a rukou ukáže na davy lidí okolo.*
*Je mu ľúto, že s ním Lóni dnes nemohol prísť, hlavne preto, ako sa obaja tešili na svoje kostýmy, do ktorých sa mohli navliecť a splynúť prirodzene s prostredím. Nakoniec sa do Pandemonia dostal sám vo svojom líščom prestrojení, ktorého výrobu a kúpu si užíval viac, než by sa na dospelého človeka patrilo, hlavne ak má tá osoba stodvanásť rokov. Ale to už je jeho postihnutie, s ktorým žije, tak ako s tým, že kde je veľa ľudí, tam budú drogy a kto má po ruke najlepšiu kvalitu? Všetci môžu pozrieť na neho. Pandemonium je aj v plnom prúde, keď sa konečne dostane na miesto, keďže chcel ešte chvíľu času stráviť so svojim priateľom, a tak keď aj vstúpi, vo všetkých tých maskách nedokáže príliš dobre rozoznať osoby, pokiaľ to nie sú kostýmy bez prekrytia tváre.* /Tak toto bude zábava./ *Prebehne mu hlavou a nevie, či je z toho nadšený ako malé dieťa, alebo má z toho stres a je mu smutno. Keď pomaly vstúpi medzi ľudí, zaslúži si niekoľko pohľadov od okolo stojacich osôb, akoby im práve do pitia niečo vhodil a oni si to všimli. Možno aj hodil. Rád funguje nezahliadnuto a skryto, kým by ho niekto špecificky nezastavil s požiadavkou na niečo špecifické - drogy, tanec, podržanie vlasov na záchodoch, so všetkým rád pomôže, ak môže. V dave tancujúcih ľudí sa aj on sám veselo hýbe do tanca, ledva ukladajúc nohy na zem, ako sa dvíha a krúti a točí, ignorujúc, ako mu niekto stupne na oblečenie, o ktorom očakáva, že po dnešnom dni nebude tak čisté a nevinne biele ako teraz na začiatku. Ani si nevšimne, že mnoho ľudí sa pučí do strany k baru, len aby mohli dostať pivo, kým sa neminie.* /Halo, ľudia, namiesto alkoholu zadarmo tu mám drogy zadarmo./ *Prebehne mu hlavou, keď ho nakoniec jedna žena v oblečení nejakej rastlinnej ženy s červenými vlasmi stiahne a vyvedie z rovnováha tanca.* /Všetci budú mať pitie, dobré vedieť./ *Napadne mu, ale ihneď tú myšlienku zatlačí do úzadia, keďže veľmi dobre vie, že kombinovať alkohol s drogami ešte v tomto prostredí je absolútne neprijateľné. Keď si však všimne hneď opodiaľ chlapca, ktorého tvár pozná a z mysle sa mu do popredia vyplavia spomienky na Festival indie skupín, naširoko sa usmeje a ľahko pomedzi ľudí kĺže, len aby chlapcovi (THIERRIMU) pomohol, ledva sa sám vyhne ľadovému medveďovi.* THIERRI. *Osloví ho šťastne a skloní sa k nemu, aby mu pomohol. Stále netuší, či je THIERRI podsveťan, ak sa tu nachádza, takže nedá na sebe nič poznať sám. Aspoň našiel niekoho, kto ocení odrodu jeho dobre vyrastenej marihuany, ak na to bude mať náladu a podľa jeho výrazu tváre by si naozaj možno chcel uvoľniť hnev z tela.*
*Bob se vydá na party, o které mu řekl Dragos. Na sebe si vezme mnižský hábit z doby středověku, když se ukrýval před církví. Prostě geniální řešení tehdejší situace. Vejde do klubu s kápí přes hlavu. Vlasy má opět nakrátko a ruce schované v rukávu druhé ruky. Černý hábit padá až na zem a pod ním nic nemá, jak to prostě nosil tehdy. U pasu má měšec v němž má kreditku, zlaté mince, které mají detekovat jed a drogy v pití. Ty si u vstupu obhájil, protože kdyby mu někdo něco dal, tak hrozí shoření podniku. Takže mu to nechali. Nemá iluzi, takže je velice spokojen. Nemusí řešit kam s ocasem, protože je pod oblečením. Dojde k baru a objedná si horkou medovinu s moštem a skořicí. Rozhlédne se kolem a zatváří se znechuceně. Jenže jeho výraz se změní, když uvidí známou tvář. JASON. Je kousek od něj. Dojde tak k němu a bez myšlenkovitě ho praští do ramene.* Neschopnej! Kde jsou koťata!* Vyčte JASONOVI čaroděj a pak mu to dojde a rychle se stáhne a všimne si KIM.* KIM!* Zavolá na ni a rychle k ní dojde.* Schovej mě. Jsem se ztrapnil před jedním chlapíkem.* Řekne ji honem a schová se za ni, aby se vyhnul JASONOvi z očí.*
/No, tak to jsem si teda myslel špatně./ *Pomyslel si po vyignorování od jeho potencionálních společníků, jen zakroutil hlavou a srknul si z piva. Zjistil, že už ho zase dopil, proto si objednal další. Znovu se porozhlédl kolem sebe po podniku a pozoroval, jestli se objevily nějaké nové kostýmy. Pomalu přejížděl pohledem po místnosti, když v ten moment spatřil osobu, která měla rovněž kostým anděla. (KIM) Perfektně k sobě ladili, ona byla bílá, on černý.* /Wow...Vypadá fakt nádherně./ *Pomyslil si, překlopil zbytek drinku, exnul pivo a rozhodl se jít za ní. Z dálky vypadala, jako by se necítila komfortně v blízkosti své společnosti, takže to zároveň bral, jako její vysvobození. Zvedl se z barové stoličky a šel směrem k ní. Připadalo mu to, jako nekonečný zpomalený záběr.* Ahoj! Vypadá to, že nás osud spojil dohromady těmito slazenými kostýmy! *Pronesl koketně k neznámé andělici a sledoval každý její pohyb.*
Začneme whiskey, slivka počká. *Ušklíbne se a pak jsou vyrušeni.* Prosím? *Zvedne pohled k někomu dalšímu (DRAGOSOVI), kdo ji oslovil, protože zrovna barmanovi podávala peníze a dojde jí význam slov a tak se jen rychle usměje.* Ah, díky. *A s tím se otočí na HIRAMA a pokrčí rameny.* Myslím, že ne. - Nic proti. *Dodá druhou poznámku směrem k muži v masce, už tak hudba deformovala jeho hlas a ani mu neviděla do obličeje. Nedokázala odhadnout, kdo to vůbec je a tak mu věnovala jen skoro rozpačitý úsměv a konečně před ně přistály dvě whiskey a jednu vzala a podala HIRAMOVI, svou zvedne, aby si přiťukli.* Víš co z toho cítím? Další tanec na baru. *Ušklíbne se na kamaráda a potom pokyne skleničkou i neznámému.*
*Pobaveně si odfrkne, když černého anděla odignorují jeho společníci a pokračuje po baru pohledem dál.* /To jsem tak dechberoucí?/ *Pošle tuto myšlenku do hlavy JACKOVI, když pohledem doputuje až k němu a vidí, jak se dusí. Má takový pocit, že se začal dusit poté, co ho také v davu našel, ale možná je s touto domněnkou úplně mimo. Mezitím před ním konečně přistane na baru drink a on po něm s chutí sáhne. Než se však stihne napít, přitočí se k němu ROBERT a švihne ho do ramene. Jason se otočí a už to, že k němu přišel někdo takhle přátelsky a on ho nerozpoznává mu nelahodí, pak se k tomu však přidá obličej a poznámka. První k jeho uším doběhne poznámka a on se na čaroděje podívá s očima vykulenýma překvapením.* /Co prosím?/ *S pohledem jako červená meme opička se k němu otočí a až pak si pořádně prohlédne jeho tvář, ale to už je BOB pryč.* /Byl mi nějak povědomý... a ne v dobrém./ *Pořád je celý otřesený z náhodného setkání, a tak do sebe rovnou kopne svůj dvojitý drink.* /Viděl jsi to, JACKU? Co to mělo sakra být?/ *Pošle myšlenku svému milému. Posílá je co nejněžnější magií, aby to nespouštělo přítelovu alergii, ale zároveň to v hluku klubu pořád slyšel a rozeznal od vlastních myšlenek.*
*Kim si jen s úsměvem počkala na odpověď ALESS a REMIHO, pokud jí nějakou dali, když za sebou zaslechla známý hlas. Okamžitě se za ním otočila, ale když zaslechla ROBERTOVA slova, okamžitě ho chytla za ruce, otočila se zpět a bez přemýšlení udělala první věc, co ji v tu chvíli napadla; roztáhla křídla, aby jej schovala. Při jejich výškovém rozdílu to bylo sice spíš zbožné přání, ale doufala, že alespoň křídla trochu rozptýlí pozornost. Zatímco na pravé straně se trefila do volného prostoru, zleva ucítila slabou vibraci, jak křídlo do něčeho narazilo, ale nevšímala si toho. Věřila, že jen třefila židli, nebo stůl, přeslechla přitom tiché zavrčení někoho, koho tím křídlem nejspíš trefila.* ROBERTE, jsi v pořádku? *Oslovila ho starostlivě, hlas tlumený tak, aby je neslyšeli všichni v baru, ale aby ji slyšel ROBERT přes hudbu.* Jak moc ztrapnil? *Zazubila se, když za sebou uslyšela kokentní poznámku od ČERNÉHO ANDĚLA. Jen pootočila hlavu a když jí došlo, že nejspíš mířila na ni, malinko zrůžověla ve tvářích a na neznámého se zdvořile usmála, než se otočila zpět k ROBERTOVI, aniž by si toho všimla, při otáčení sejmula dotyčného druhým křídlem, a šeptla* To je on..? Nebo někdo jiný? *Chtěla vědět, co má očekávat.*
*Stejně tak udělal i Dominic, zatímco se pobaveně culil. Když pak sklenici odložil, tak se na Nat zadíval.* Páni, pěkný splávek, kde jeden by ti mohl závidět. *Zasmál se, načež se podíval na Nat a pak zase na Elaine. Potom vzal mladší upírku za ruku.* Tak jo, myslíš, že bych tě mohl zase vyzvat k tanci? Teda, tady to nebude asi tak noblesní jako to bylo na tom plese, ale přeci jen něco? *-Uculil se na Nat, načež vysekl poklonku a pak jí poslal vzdušný polibek, než ji ale prudce zatáhl mezi dav. Když se dostali nějak do centra dění, tak se k ní otočil čelem a rozjařile se usmál.*
*Lehce se pousmál, když mu CAL ruku pouze jemně a krátce stiskl a on si ji tak mohl stáhnout hned zpět do svého klína. Hlavu lehce natočil do strany, zatímco zapřemýšlel nad otázkou, co z upírových úst vypadla. V městě se zase nepohyboval tolik, jako například Morgan, který většinu času, co byl v New Yorku, trávil ve svém bytě. Chvíli tedy mlčel, než si svoji odpověď konečně promyslel. I když to asi ve finále nebylo tolik nutné.* Ano..vsadím se, že i když bys šel ve čtyři ráno z baru, potkáš minimálně tři další takové. *Pověděl s lehce pobaveným úsměvem. Vzápětí se za ním ozval i Sasha.* A když nepotkáš další zbloudilé duše, co jdou z baru či při smůle do práce, můžeš si být jistý, že zahlédneš nějakého bezďáka. Teď nevím..potkali jsme nějaké i během cesty sem, Tayi? *Vychrlil ze sebe, než se otočil přímo k Tayovi s tou otázkou. Ten mu na ni odpověděl zprvu kývnutím.* Myslím, že jo. *Odvětil pak. Následně si dovolil svoji pozornost přesunout mimo upíry, jimiž nyní byl obklopen z obou stran. Na barové židličce se konečně otočil k barmanovi.* Poprosil bych dvě deci červeného, děkuji. *Objednal si. Hned poté se zpět otočil k Sashovi.* A jo, potkali, zrovna zvracel do keře..aspoň myslím, vypadalo to tak. *Potvrdil nakonec staršímu.* No..zjednodušeně se v New Yorku asi úplně nudit nebudeš. *S tímto se otočil přímo na CALIBANA.*
*Aless se jen na Remiho usmála a přikývla, pak už se jen otočila na přicházející KIM, na kterou se usmála.* Vypadáš opravdu moc dobře. Skvělý kostým. *Pronesla a pousmála se, načež pak viděla Remiho pohled a pochopila, proto se na něj jen usmála, načež poslouchala KIM.* Ani ti nevím, tak nějak jsme ladili kostýmy, aby byly pro oba a nakonec slovo dalo slovo a jsme tady v tomhle. *Zazubila se i když jí moc přes masku nebylo vidět. Nakonec se koukla na Remiho a Leandru a pokynula jim, aby se konečně odebrali dovnitř.* Tak asi jdeme, co říkáte? *Optala se jich a sama se pak vydala už pomalu ke vchodu, nechtěla dál čekat venku.* Pojď můj Kapitán, je čas se bavit. *Mrkla na něj a držíc v jedné ruce svou plastovou hračku zbraně se vydala ke vchodu, kde jen kývla na ochranku a chvíli s nimi mluvila, než se spokojeně usmála, když jí ihned měli pustit dovnitř i s Remim. Proč by měla čekat frontu, stačilo pár bankovek a bylo to.*
*Remi ji poslouchal, pak se podíval na Aless a pak se usmál.* Ne, tak nějak ani ne, nějak jsme si jen řekli, že to bude fajn, jelikož to je ikonická dvojice. *Usmál se Remi. Pak už ale sledoval, jak se KIM odtáhla a zadívala se na někoho jiného, tak to teda bral jako konec jejich krátké konverzace. Proto se pak otočil na Aless. *Asi dokouřím a půjdeme Už bych se rád něčeho napil. *Uculil se Remi od ucha k uchu na svou upírku. Potom už ji následoval dovnitř. Došel k baru, kde se postavil vedle postavy v kostýmu anděla (DRAGOS) si ihned objednal a pak se otočil na Aless a i na Leandru.* Tak jo, co si dáte?
*Chvíli poslouchal TAYe a otočil svůj pohled i na SASHU.* V tom máte pravdu, taky jsem jich pár potkal. Ale podle mých zkušeností je bezdomovců spousta ve všech větších městech. *Podotkne a upije ze své whiskey, druhým lokem jí pak dopije. Necítí žádnou změnu, proto se otočí na barmana.* Ještě jednou, děkuji. *Počká si než dostane další dvojitou whiskey s ledem a podívá se na oba před sebou.* V to doufám, nejel jsem sem přece jen tak. *To, že je tady na příkaz svého pána schválně zamlčel, dnes jen potřebuje pár dalších odpovědí.* A jak to tady máte s klany? Je vás tady víc? *Zeptal se jakoby mimochodem, zajímalo jej to, ale nechtěl dávat najevo, že z druhého tahá informace, proto se ležérně opřel a upil ze skleničky.*
*Upírka spolu s nimi prošla dovnitř a jen se spokojeně rozhlížela kolem sebe.* Páni, tady se to dobře rozjelo, to se musí nechat. *Usmála se a pak se s Remim a Leou vybrala k baru, kde se postavila po boku svého nastávajícího, zatímco Lea se postavila po jejím druhém boku.* Já si dám asi jen whisky, díky. *Mrkla na oba drsně vypadající upírka a opřela se zády o bar, rozhlížejíc se kolem sebe.* Já ani nevím, asi taky whisky, jak jinak. *Usmála se a koukla na Remiho.* A co si dáš ty mi amore? *Pozvedla obočí a chvíli snad přemýšlela.* Že by nějaký koktejlík? *Optala se.*
*Dragos se pod maskou pro sebe ušklíbne.* Ale zná.. *Opraví ji s tajemností v hlase.* Jen si už nevybaví.. *Dodá pobaveně a převezme si pití.* Ještě si tě odchytím, Triss.. *Pronese a pouze lehce nadzvedne masku, aby vypil bourbon, což je lidem v okolí stejně k ničemu, kdyby jej chtěli poznat, protože prsten funguje, jak má. Pak masku vrátí na místo a rozhlédne se pozorněji. Čím víc se rozhlíží tím víc známých tváří vídá. Pobaveně se uchechtne, když vidí mladého civila (THIERRIHO), který byl na něj drzý o Vánocích, jak je sejmut k zemi a přišlapán. Na pomoc mu jít nehodlal. Zaregistruje i TAYLORA a NATALIE, u které se zamračí, když exne sklenici s pivem a dá si poznámku si ji během večera najít, ale zatím věřil Elaine po jejím boku. Nakonec jeho pohled zláká nově příchozí dvojce. Ne, že by je poznal napoprvé, ale stačilo mu chvíli pozorovat jejich chování a řeč těl a byl si jistý. V ten moment také vyrazili rovnou k němu, což se Dragosovi hodilo.* Nevím zda jsem čekal nebo nečekal, že vás dva tady potkám.. *Načne hovor s trojicí (REMI, ALESS, LEANDRA). Tu poslední neznal a bylo mu to ukradené.* Hodně se o vás v podsvětě mluví.. A o vaší svatbě.. Doufám, že není pozdě se přidat ke gratulacím? *Zeptá se, přičemž jeho jediným účelem tohohle hovoru je si jednoho nebo druhého vytáhnout na soukromý rozhovor. To by ale nikdo, zvlášť s jeho změněným hlasem nemohl poznat.*
*Remi pokývla hlavou, vyslechl si, co si oba dají, načež se pak podíval na Aless.* Tak dobře dobře, dáme si teda whiskey a pro mě nějaký ovocný koktejl, ano. *Zaculil se Remii, když takhle předal objednávku barmanovi. Už za chvilku před nimi stála jejich sklenička a Remi se proto ně natáhl, rozdal je a pak se koukl na Aless i na Leandru.* Tak jo, na co si připijeme? *Uculil se, ale než-li by stačila jedna nebo druhá odpovědět, tak se u nich objevil právě onen dotyčný v masce anděla (DRAGOS) A Remi, jakožto výřečný a veselý chalan se na něj otočil a uculil se.* Páni, děkujeme moc! Jsme rádi za každou gratulaci, ehm...pane? *Zkusil Remi a pak se usmál. Byl veselý, a proto se na dotyčného znovu uculil.* Nechcete si s námi dát drink? Prosím, zvu vás! *Vyjekl vesele.*
Merde, Américains stupides. *Mrmle ale popravde necíti ďalšie topánky na sebe. Možno tým ako trucuje na zemi sa mu ostatní konečne vyhýbajú. Započuje ale potom nad sebou známy hlas. Zamračí sa. Vykúri krk až úplne do hora. Chvíľu pozerá, že čo to za líšku naňho kuká ale napoko sa prestane mračiť a miesto toho vykulí naňho oči. Takmer ako dieťa na Vianočný stromček. Keď sa k nemu skloní tak sa ho chytí ako topiaci slamky a nechá si pomôcť do dôstojnej výšky. Ešte sa ho preventívne pridržiava.* TANOIA! *Zakričí cez hudbu a... vzhľadom k množstvu trávi čo má v sebe... ho objíme.* Dúfam, že nie si Američan. *Sucho prehodí k nemu.*
Jasně! Pojď! *Vzala DOMINICA za ruku a přitáhla ho na taneční parket kde hrála hudba. Elaine se na dvojici koukala a povzdechla si* Je to mnohem lepší než tedy..Teď se můžeme odvázat a prostě..Pařit! *Mladá upírka se pustila do tance s DOMINICEM s úsměvem a držela ho za ruce* No tak Pane Potter! Pusť se do toho!
Taky pravda. *Kývl Tay. Však v Londýně jich při večerních procházkách taky plno nafotil. Samozřejmě s povolením a když už jej případně neměl, fotky mu pouze zůstaly ležet zahrabané kdesi mezi dalšími takovými. Nicméně fotil vždy radši budovy, co už někdo odepsal. Nebo hroby, o něž se nikdo nestaral. Ačkoliv naposledy, když jej něco takového napadlo, to skončilo tak, že jeden takový očišťoval od mechu, aby udělal radost Robertovi. Odstraňovat pak tu hlínu zpod nehtů bylo pro něj za trest. Na poslední poznámku, co se týkala jejich předchozího tématu, oba upíři pouze kývli, než se do pole hodil zcela jiný podklad ke konverzaci.* Ano, jsou tu rovnou dva klany. Jeden na Statenu a druhý v Queensu? Mám takový dojem, u toho druhého to jistě už nevím. To víš..paměť. *Potvrdil CALOVI Sasha.*
*Cíti ako ho kolegyňa urputne búcha po chrbte a pritom ho pichne v hlave. Spolu s Jasonovou otázkou. Snaží sa popadnúť dych takže nevylúdi zo seba žiadnu odpoveď aspoň zatial. Konečne sa nadýchne. Dokonca si utrie pár sĺz, ktoré mu utiekli. Znova sa nadýchne a pozrie na Jasona. S tým ako je okolo hluk, kolegyňa doňho hučí niečo za colu a ešte JASON mu posiela mentálnu správu. Zamračí sa, pretože mu príliš nedocvakne čo má na mysli.* /Čo to malo byť?/ *V duchu si povie... a potom sa usmeje a pošle JASONOVI samé prasárničky. Väčšina z nich obsahuje Jasona, priviazaného bičom k posteli. Stále trblietavý a s krídielkami. A ako sa tak potutelne usmieva tak aj ignoruje, že mu kolegyňa máva rukou pred tvárou. Ignorovať ale nemôže keď mu vrazí pohár s whiskey do pusy a takmer mu vybije zuby.*
*Je rád, že ho chlapec spozná a tiež ho osloví, napriek tomu, že jeho meno je medzi podsveťanmi celkom známe a môže tak na seba privolať nežiadúcu pozornosť, alebo žiadúcu. To ho teraz ale netrápi, keď trochu opráši THIERRIHO kostým a zazubí sa na neho, keďže pery mu je perfektne vidieť.* Nie som Američan. Zbil by si ma, keby som bol? *Opýta sa pobavene a pohľadom mrkne k rozbitým, postúpaným okuliarom na zemi, ktoré si nikto nevšíma a pučia ich stále na menšie a menšie častice.* Čo máš za kostým? *Opýta sa zvedavo a smutne nakrčí obočie pri pohľade na predmet na zemi. Plus sám asi nevie rozoznať, čo to je alebo kto. Keď zahliadne THIERRIHO oči, je mu jasné, že už v sebe trávu má, ale o to viac sa k nemu chce pridať.* Mám tu joint. Chceš ďalší? *Volá, aj keď automaticky stíši hlas, aby ho nezaregistrovali postavy naokolo, ktoré však pôsobia, že nevnímajú ani samých seba pri ťahaní sa a ponáhľaní za pivom zadarmo.*
*Dominic ji ihned následoval, načež začal tančit. Tak nějak se ale krotil, přeci jen ještě nebyl dost napitý na to, aby se tak nějak pustil do tance ne moc vkusného, proto ted tak jen, jak to říct, prostě tam jen tak postávala šlapal zelí. Pak se otočil na Nat.* Až po tobě. *Zasmál se, snažíc se zodpovědnost přehodit na ní. Sám si po chvilce doběhl k baru, odkud si vzal svoje pití, aby z něj mohl sám za tance usrkávat a smál se. Bavil se i tak a čekal, jaké taneční kreace Natalia předvede.*
*Na bar si položila svou jako zbraň a sundala si masku, aby si mohla vychutnat svoje pití. Už si vzala do ruky svou sklenku a chtěla něco říct, ale v tom se u nich objevil neznámý muž( DRAGOS) a tak si ho Aless jen sjela pohledem, načež se pak usmála.* Děkujeme za gratulaci. *Usmála se a když jej Remi pozval na drink, jen koukla na Leandru a mrkla na ni, že to není žádné nebezpečí, přece jen si toho neznámého Lea dost prohlížela.* Tak co si tedy s námi dáte? Bourbon, whisky, nebo nějaký koktejl? *Optala se neznámého Aless, opírajíc se zlehka bokem o Remiho.*
*Bob vykoukne z poza křídla.* Ano, zdá se, že jsem trochu mocného chlapíka nenaštval. Nechal jsem se unést. Chvíli jsem bydlel u jeho přítele a něco mě naštvalo, tak jsem mu to vyčetl.* Uchechtnne se a podívá se na KIM. Pak se podívá na dalšího chlapíka.* Oh, ne. To je nová tvář.* Řekne a podívá se na JAVIERA.* Ahojky, andílku.* Pozdraví ho a zazubí se. Tím ukáže ostré kočičí zuby a právě kvůli KIM si nesundává kapuci, aby neviděla jeho kočičí uši a zuby. Je to civil.*
*Lehce se zasmál a pokýval hlavou.* Chápu, někdy to je složitější. *Pronesl a snažil se aby vše vyznělo čistě mile. To co ale řekl SASHA jej donutilo zamyslet se.* /Ten mladší nevypadá na nijak starého upíra, ale jeho doprovod by mohl být problém, musím si na něj dávat pozor./ A jste oba zde v New Yorku už dlouho? Máte nějaké dobré tipy jak zde trávit noci? *Snaží se vést konverzaci dál a rozvíjet tak přátelskou náladu. Lehce si upije ze své whisky, ale ne moc. Nechce přehánět, noc je mladá a on zde má svůj úkol. Na chvíli se zamyslel nad vším, co bylo potřeba ještě zjistit a zajistit. Hlavně ale nad tím jak to udělat.*
*Dragos se pod maskou pousměje, což je něco, co ví jen on, ale přikývne, že jejich díky slyšel.* Teď jsem jeden měl.. *Odmítne s děkovným tónem a lehkým kývnutím ruky.* Ale jestli to pozvání můžu v něco proměnit, tak vás vyzvu k tanci.. *Poukloní se lehce.* Vidím, že vaše snoubenka svou společnost má, tak snad ji nebude vadit, když vyzvu první vás? *Nabídne ruku Remimu a čeká, zda bude souhlasit a odvede ho na parket.*
*Remi se díval na Aless, co mluvila a mezitím přikyvoval, snad nad každým slovem, co řekla. Byl teď v takovém speed modu, kdy si užíval doslova všechno. Nakonec se ale netáhl pro své pití, zatočil se pak na místě a když se otočil zpátky, tak omylem vrazil právě do Leandry. Chvilku se na ni díval, než se pak nervózně a omluvně usmál. Potom už věnoval svůj pohled Alessandře a neznámému andělu (DRAGOSOVI). Pak se Remi podíval an Alaess.* Nebude, viď že neee? *Uculil se na ni, a potom jí vtiskl polibek na tvář, než zamířil s dotyčným na parket.* Jasně, moc rád. * Uculil se, zatímco se chytl jeho ruky.*
*Kývl.* Jasný, to nejlepší na konec, chápu. *Ušklíbl se, než přesunul pozornost k neznámému maskovanému muži (DRAGOSOVI), který TRISS oslovil. Celého jej sjel pohledem, během čehož naklonil hlavu lehce do strany. Když pak onen muž zmizel, pokrčil rameny.* Podivín. *Vypustil z úst, načež se pobaveně uchechtl.* Ale co bychom nečekali od New Yorku, že? *Pokrčil znovu rameny, načež do ruky čapl jednoho z těch dvou panáků, co k nim přistály. Spokojeně si s TRISS přiťukl a obsah malé sklenky na ex vypil.* Už? Nepotřebuješ toho trošku víc? *Zašklebil se na mladší čarodějku (TRISS).* Poprosím o Crush Arrow..a dejte tam dvě brčka, děkuji. *Řekl směrem k barmanovi.* Je v tom hruškovice se slivkou, zvládneš to?
*Už ve chvíli, kdy posílá Jackovi zprávy mu vlastní magií posiluje štít proti čtení mysli. Je jedna věc, že se k němu hned nerozběhne a druhá, že by si kdokoliv nadaný čtením myšlenek přečetl všechno, co si říkají. Sice už nějakou základní zeď v partnerově hlavě postavil, ale raději ji teď posiluje. Toho by si však Jack neměl všimnout, jelikož na tento typ magie Jackovo tělo trochu násilně navykl tím, že tam v první řadě vůbec nějaký blok udělal.* /Je tak otravné být s ním na podsvěťanské akci. Mezi policisty už to není žádné tajemství./ *Napadne ho a objedná si další drink. V tu chvíli ho ze splínu vytrhne Jackova ukázka využití jeho kostýmu a musí si odkašlat, aby se z toho nějak sesbíral.* /Je otázka, jestli by z tohohle nepřítel poznal nějakou naši vazbu a nebo by jen uznal, že jsem se mu zalíbil na večírku. Doufám v to druhé, ale kdo ví.../ *Vysedávat na baru ho nutně nebaví tolik, jak by mohlo, a tak se rozhodne trošku prudit JACKA. Samozřejmě se k němu nemůže otevřeně hlásit, ale náhody se přeci dějí... No a tak se vydá ke svému příteli a plouživým krokem zkoumá povrch podlahy. Když našlápne mokré místo, kde jen doufá, že někdo vylil svůj drink, rozhodne se toho využít ve svůj prospěch a schválně neopatrně nakročí. Noha mu samozřejmě podklouzne a on ÚPLNOU NÁHODOU musí položit NÁHODNÉMU CIVILOVI JACKOVI ruku na stehno, aby neupadl.* Promiňte. *Vypadne z něj pohotově a JACKA a s rukou stále na jeho stehně mu po něm nenápadně přejede palcem, než ji dá pryč.* Jak lehké je nekoukat na cestu. *Ovšem on koukal. Velmi pečlivě.*
*V momentě když se BÍLÁ ANDĚLICE otáčela zpátky k muži, který byl, pro Javiera z neznámého důvodu, zahalen pod jejími křídly, sejmula ho křídlem přímo přes obličej. Nebolelo ho to, přesto to byla pořádná facička.* To je mi teda milé přivítání. /Sakra, ten týpek mě předběhl. Chtěl jsem s ní být o samotě.../ *Pomyslel si a dlaní si mnul pohmožděnou tvář.* /Nu což, alespoň poznám více nových lidí./ Ahoj, týpku co vypadáš jakoby nějakej kněz nebo za co to jdeš. *Pronesl se stejným zazubením, jako se mu dostalo od toho pravděpodobného čaroděje a celou tu větu pronesl jako že to je jeho jméno nebo název kostýmu.*
*Upírka sledovala a poslouchala neznámého Anděla (DRAGOSE) a když pak vyzval k tanci Remiho, jen pozvedla obočí, ale mlčela, když se pak na ni otočil ještě Remi, chtěla něco říct, ale t už si to mířil pryč, tak si jen povzdechla a sledovala jak šel na parket s neznámým.* Je divný, nějak se mi nelíbí. *Zamručela Lea a napila se svého drinku, sledujíc ty dva.* Asi se k tomu nebudu vyjadřovat, ale třeba o nic nejde, no tak klid, trochu se uvolni a zkus se pobavit. *Pokrčila Aless rameny a zlehka se pousmála, načež si obě přiťukly a napily se, pak se i Aless opřela o bar a rozhlížela se kolem, zda neuvidí někoho známého.*
Sakra ne..Hovno Queens, Brooklyn to byl! *Vyhrkl Sasha, když se konečně pořádně rozpomněl na přesnou polohu druhého klanu.* Pardon za zmatky. *Dodal poté dodatečně, když schytal od Taylora poněkud zmatený pohled, než pouze kývl a zaměřil se společně se starším zpět na CALIBANA, jelikož z něj vypadla další otázka. Nebo spíše rovnou dvě.* Já jsem popravdě spíše introvertní typ a na akce, jako je například tato.. *Začal Tay, během čehož se odmlčel a pohledem prozkoumal prostor Pandemonia.* Chodím málokdy. Pokud jsi na tom podobně, asi bych doporučil se podívat třeba na ruiny jedné zdejší nemocnice..jestli tě tedy zajímají rozpadající se budovy. *Uchechtl se zlehka Tay. Sasha nebyl pozadu. Pobaveně jej poplácal po rameni a taky se ujal slova.* No a pokud nejsi jako Tay..mohu doporučit určitě bar B+. Mají tam skvělé drinky..nebo Sarpe Lunu, na Statenu. *Zazubil se, když s radostí vychválil i bar, který vlastnil vůdce jejich klanu.*
Ah. *Pousmála se na ROBERTA, když ji ujistil, že o dotyčného nešlo, ale její tvář změnila odstín z narůžovělé do barvy čerstvého rajčete v momentě, kdy uslyšela naprosto nezaměnitelný zvuk toho, jak jedno z jejích křídel do něčeho narazilo a zaslechla mužovu (JAVIER) poznámku.* P-proboha… Moc se omlouvám… *Vykoktala omluvně a křidla raději trochu stáhla, aby pokud možno netrefila někoho dalšího.* Vidím, že krásných andělů je tu víc. Taky pohyblivá křídla? *Usmála se, sice pořád trochu rozpačitě, ale srdečně, přitom mu podala ruku.* Kim. *Představila se. Pak se tiše uchechtla nad ROBERTOVOU poznámkou.* No, zatím to nevypadá, že by tě tu někdo naháněl s půllitrem, nebo židlí v rukou, takže jsi asi v bezpečí? *Zasmála se.*
*Bob se na muže podívá a stále úsměv na tváři.* Mnich. Kneží měli tehdy jiné oblečení a mnohem bohatší. Slib chudoby byl k smíchu. Ale to se dá říct i o dnešních potomcích andělů. My potomci démonů jsme stále stejní šílenci.* Zazubí se na něj. Pak je nechá si popovídat a u toho se narovná a stoupne si blízko KIM, aby ji případně ochránil.* Ano jsem v bezpečí. Asi si najdu svého antického hrdinu. Mám chuť ho obejmout.* Prohlásí a vzdálí se od nich, zatímco hledá, zda tam je někde Tay. Na parketu uvidí tu mladou upírku a pak si všimne i Triss. Sundá si kapuci a odhalí své uši. Ty sebou lehce cuknou, jak se dostanou zpod látky. Pak si je Robert přitiskne blíž k hlavě a vrátí se ke KIM.* Nemůžu ho najít asi tu není.* Řekne a napije se svého pití, které má celou dobu u sebe.*
*Nat Tančila s DOMINICEM a došla si pro druhé pivo. Po pár písničkách si musela sednout a návrat dech a napila se studeného piva* Heh..Máš výdrž!..*Obrátila se na Dominica a Elaine za nimi došla s úsměvem* Užíváte si to tu? Jsem z vás nemohla spustit oči jak vtipní jste byli..*Prohlásila Elaine přitom jak se koukla na spocenou dvojici* Ale je to sranda!
*Dominic se zaculil, a když potom odešla Natalia z parketu, vydal se za ní. Pivo ještě měl, ale jelikož mu chybělo jen pár loků, aby dopil, nechal si nalít další. Pak došel za Nat, usadili se do jednoho z boxů opodál. Pak se na ni koukl.* Já se bavím skvěle, doufám že i vy dámy. *Usmál se jak na Nat, tak i na Elaine.* Jinak máte ještě pití? Nechcete donést? *Zeptal se, opět obou a pokud přikývly že ano, vyslechl si objednávku a došel k baru pro pití, se kterým se pak vrátil. Pokud ne, tak kývl a seděl.* No je to tu super. Já to mám rád, občas si tak prostě jen tak odejít a zablbnout si, ale tady se mi líbí. Líbí se mi občasná rozmanitost těch kostýmů, co na ně říkáte vy? *Zeptal se obou.*
*Zasmál se nad jeho poznámkou a sledoval jak odchází.* To nic, to se tak občas stane *Obrátil pozornost ke KIM.* Jo, tyhle křídla mají super udělátka! Sleduj. *Zatáhl za drátky a zahákl je za háčky, čímž se mu jeho mohutná křídla roztáhla do prostoru.* Já jsem Javier. *Oznámil zatímco roztahoval křídla, což té větě dodalo takové sexy grády. Potom jí podal ruku a potřásl si s ní.* /Má nádherný úsměv a ještě krásnější modré oči. Je fakt hot./ *Pomyslel si, když se na KIM díval. Zrovna když se čaroděj vracel, jak naschvál se Javierovi rozezněl telefon.* Pardon. *Omluvil se a zvedl telefon. Zjistil, že to byl jeho strejda, tak mu to položil se slovy, že se ozve na hotelu.* Omlouvám se, že takto musím utéct z tohoto příjemně hřejícího rozhovoru- *mrkl na KIM, aby pochopila jak to myslel, že ji vlastně složil poklonu, protože je sexy* -ale budu muset jít. Práce volá. *Všiml si ubrousků na stole/pultu a vytáhl z náprsní kapsy propisku, kterou na ubrousek napsal své jméno a vedle něj telefonní číslo. Podal ho KIM* Doufám, že se ještě uvidíme a budeme moct dokončit náš rozhovor. *Natáhl se pro její jemnou ručku a políbil hřbet její ruky.* Zatím na shledanou, Kim *Pozdravil ji a se sladkým úsměvem se otočil na patě a odešel z Pandemonia.*
Oh, opravdu? Pardon. *Kývne na rozloučení, pátravě se za ním dívá a pokrčí rameny. *Nevím odkud se můžeme znát, ale poslední dobou jsem poznala tolik lidí, že to je možné... *Tahle slova už patří HIRAMOVI, který už objednává další drink.* Blázne! A víš co...třeba bychom odtud nespadli, když si tu zatančíme. *Zasměje se a pokroutí hlavou.* Ale ještě jeden drink dáme. *Přislíbí mu a zamrká.*
Na tom ani tak nezáleží, jen mě to zajímalo. *Odmávne to jako nic, ale informaci si pro jistotu zapamatuje.* /Takže se mám vyhýbat Statenu a Brooklynu, nepotřebuju teď ještě řešit zmatky s klany./ *Vyslechne si jejich nápady o tom co by se dalo dělat, on sám byl komunikativní, takže kluby se mu poměrně líbily.* Nevadí mi ani ruiny a tak podobně, ale mám rád kluby a hlavně ten šum v nich. Užívám si tu energii. *Dodá ještě na vysvětlenou a zadívá se do davu lidí, kteří zde byly.* Rozhodně po těch místech kouknu. Nevím sice jak dlouho se zdržím, ale zajímavá místa vždy stojí za návštěvu.
*Silno ho stisne. Ako keby bol jeho kotva. Čo sa mu môže v tom nahulenom stave vážne tak zdať.* Áno. Lebo Američania sú hlúpy. *Keď to vyslovuje svojim francúzskym akcentom dostáva to istý glanc. Pustí ho a pozrie si svoj kostým.* Ehm... americký letec. Z nejakého filmu. *Vzadu za ním zakričí spolužiačka, že je to Top Gun ale on ju ignoruje.* Asi toľko k mojej nenávisti k Američanom. *Povie pohŕdavo a ohrnie znechutene hornú peru. Keď TANOIA stíši hlas tak sa k nemu nakloní. Potom sa potutelne usmeje.* To sa ani nepýtaj. Niekde tu mám zapaľovač. *Prekontroluje si vačky, pričom v jednom má ešte pár jointov, v ďalšom spomínaný zapaľovač. Tak ho vytiahne a takmer netrpezlivo popoháňa TANOIU aby teda vytiahol svoj matroš.*
*Dragos se uvnitř spokojeně škodolibě zaradoval, když s ním REMI vyrazil na parket. Odvedl jej a začal s ním tančit, přičemž ani teď si nedokázal odpustit dominantní pozici.* Musím se omluvit.. Nevytáhl jsem vás sem zcela nezištně.. *Začne s vílou konverzaci.* Víte.. To o svatbě jsem se dozvěděl až o něco později.. Mým prvotním zájmem bylo vypátrat vaši snoubenku a varovat ji.. *Řekne mu přímo a na rovinu.* Abych vám to osvětlil.. Žil jsem nějakou dobu na Aljašce.. Byla to krátká návštěva při mé cestě z Ruska, přičemž jsem dost času trávil u místního klanu a nemohl jsem nezaslechnout zvěsti o jistém upírovi.. Erik? Emett? Evan? Nějak tak jeho jméno znělo mám dojem.. *Pronese přemýšlivě, zatímco s Remim tančí.* Je zahořklý a má vztek na několik osob.. Oním klanem počínaje a vaší snoubenkou konče.. *Pokračuje ve svém monologu. Jeho celoobličejová maska mu je výhodou, neboť si nemusí dávat pozor na výraz své tváře.* Zaslechl jsem diskuze mezi členy klanu, že se jim chce pomstít a chce k tomu zneužít právě Alessandru, na kterou má z mě neznámých důvodů rovněž.. Klan mě proto požádal, když zjistil, že mám cestu sem, abych Alessandru před ním varoval.. *Dokončí a na chvíli se odmlčí.* Vím, jak to může vypadat a nedivil bych se ani vám, ani slečně Ransom, kdyby jste mi nechtěli věřit.. Nechte si to klidně promyslet a rozležet v hlavě.. Nemusíte ji to hned sdělovat, pokud ji nechcete zbytečně znepokojovat.. *Navrhne pomocně.* Jen doufám, že jsem s varováním nedorazil pozdě.. *Dodá se slabým povzdechem.*
Jo! Viděla jsem tu anděly, čerty..Různé věci *Upila piva a Elaine měla své víno takže měli co pít. Nat si povzdechla a zasmála se* Měl bys to dělat častěji..Nebo budeš jak El..*Elaine se lehce urazila a Obrátila svůj zrak pryč* Pozor na slovník..nebo Budem příště trénovat a nepůjdeme za tvým kamarádem..*Nat se zděsila a hned se začala omlouvat*
*Zamyslí sa nad tým.* /Sú Američania hlúpi? Nie je to od človeka k človeku?/ *Premýšľa nad tým, ale keďže nie je Američan a teraz to THIERRIMU povedal, nemá potrebu ďalej sa v tom hrabať hlbšie a obraňovať náhodnú skupinu ľudí.* /Thierri má zrejme iba veľmi zlú náladu a zároveň ju má dobrú? Asi?/ Neboj, Američanom ťa nedám. Aj keď si oblečený ako americký pilot. *Zasmeje sa na tej irónii osudu a keď si uvedomí, že sa ho THIERRI pridržiava ešte stále a on ho drží naspäť, pomaly sa stiahne, dosť blízko an to, aby mohol chlapca vedľa seba zachytiť, ale zároveň aby to nebol akýsi náznak, že by chcel niečo viac. Len čo však zhúlený chlapec súhlasí, zájde jednou rukou pod vrstvu oblečenia a chvíľu sa tam hrabe medzi všetkými tými drogami, ktoré dnes so sebou zobral, len aby vytiahol joint, ktorý si priloží k perám a nakloní sa k THIERRIMU tak, aby mu mohol zapáliť, ignorujúc to, že sú v strede tanečného parketu niekde v náhodnej časti Pandemonia a idú si tam páliť svoju trávu.* Ešte že si tu, inak by som zháňal zas niekoho ďalšieho dlho. *Vysvetlí a zasmeje sa na tom, než sťažka potiahne do pľúc a vydýchne, nevnímajúc ani to, či si ich niekto všimol. Či budú zhúlení, alebo či budú opití, čo na tom?*
*Remi se nechal odvést na parket a pak se s ním dal do tance, Nechal si dominantní vedoucí pozici společníka líbit, nemohl popřít, že mu to bylo příjemné, byl na tohle občas přelétavý. Pak se ale zaposlouchal do toho, co povídal jeho společník (DRAGOS) a vykulil oči. Musel asi i zblednout a dokonce se mu udělalo i mdlo, ale ihned zavrtěl zlehka hlavou. Zel se mu udělalo hlavně z toho důvodu, že... to už ale začal pouštět své myšlenky nahlas.* Emette? Ten Emett? Vždyť mě samotného málem zabil, já jsem si od začátku myslel, že to je kus ko...že to je zmetek!! *Zahlásil Remi divoce a pak se zamračil.* Takže bych vám to i věřil, ale co se dá teď dělat? Vždyť momentálně spoustu upírů, kteří jsou s Aless jsou právě od Emetta z klanu! Myslíte, že i oni jsou v tom...a v čem jsou vlastně zapletení? Víte o tom více? Nechctee, nechcete si někam spíše sednout? nebo jít ven? *Optal se Remi. *Abych řekl pravdu, motá se mi trochu hlava.*
*Spamätá sa po takmer vyrazenom zube. Zoberie pohár, nešťastne pozrie na kolegyňu... ktorá už je trochu líznutá aj keď veľa toho nepila... a napije sa.* Au... *Zahuhle pretrie si trochu obrazenú peru. Priliš nesleduje rozhovor svojich kolegov, pretože sleduje Jasona. Ako sa približuje. Postupne ako sa k nemu približuje, tak do seba rýchlejšie leje obsah svojho pohára. Dokonca sa mu aj rozbúcha srdce. A keď sa akože šmykne a zachytí sa oňho.* /Nebesá!/ *Má čo robiť, aby sa naňho nevrhol.* Nič sa nedeje. *Povie a pousmeje sa jedným kútikom.* To sa... *Kým to dopovie tak dostane od kolegyne taký pleskanec po hlave až sa za ňu chytí.* Blázniš?! *Kolegyna žďuchne do Jasona.* Je zadaný tak huš! *Odmávne Jasona a doslova sa napchá medzi nich dvoch. Jack dvihne hlavu.* Asi mam otras mozgu... *Skuhrá si popod nos... lebo fúzy si oholil.* Na to by si tam musel mať nejaký mozog.
*Dominic se jejich hašteření zasmál.* Ale no, vždyť El není tak špatná, nebo, alespoň tak na mě působí. *Usmál se načež se pak podíval na starší upírku a věnoval jí upřímný úsměv. Pak pohled vrátil zpět k Nat a zasmál se.* No a co jinak ty? Ty jsi na takové party chodila i předtím...před proměnou? Nebo...jestli o tom nechceš mluvit, nemusíme. *Usmál se.* Já před tím na ničem takovém nebyl, nebyla na to doba. Vyrostl jsme na samotě u lesa a učil jsme se kovářem a staráním se o mladší sourozence, pak o jednoho mladšího sourozence, ten nejmladší bohužel zemřel. takže jsme se na žádné oslavy neměl šanci dostat, kvůli naší chudobě. *Rozpovídal se Dominic.*
*Na TRISSINY slova kývl. To bylo zcela pochopitelné. Kdyby si měl on sám pamatovat veškeré své klienty, aby se nedivil, když ho osloví na ulici, asi by se dočista zbláznil. I když..těžko říct jak moc. Tak trochu šílený byl už teď. Což mu slovně potvrdila i jeho kamarádka, když zrovna objednal další alkohol, tentokrát se však jednalo o koktejl rovnou z dvou jeho oblíbených alkoholů. Oba destiláty zmínil předtím nahlas, aby TRISS obeznámil s tím, co bude vlastně pít.* Jo..tady je ten bar poměrně široký, takže by natlučení nemělo hrozit..a když tak nás určo někdo chytí..minimálně tebe jo. *Poví se zazubením.* Obzvláště, když ti to dnes tak moc sekne. *Zalichotí mladší čarodějce, načež spokojeně kývne a jakmile u nich přistane sklenice s koktejlem, přisune ji blíž k TRISS, aby jí naznačil, že se má napít první.*
Potomci andělů a démonů. To zní úžasně. *Se smíchem poslouchala ROBERTA než se rozhodl odejít po někom pátrat. Ještě na něj mávla, pak se s úsměvem otočila k JAVIEROVI. S úsměvem pozorovala, jak si DRUHÝ ANDĚL roztáhl křídla a přitom se jí představil. Bylo to jako scéna z filmu, jen tedy ne z hororu, který by očekávala na Halloween, ale spíš nějakého romatického fantasy. Jeho stisk byl příjemně pevný, tak se její úsměv ještě rozšířil.* Ráda tě poznávám, JAVIERE, *udělala pukrle, nebo spíš pokus o něj, pokousaná noha ji i přes dobré hojení pořád trochu bolela. Pootevřela pusu, aby se zeptala, co ho vedlo zrovna za ní, ale v tu chvíli se JAVIEROVI rozezněl telefon a z konverzace se vytratil. V tu chvíli se vrátil ROBERT a byť jí s Javierem nebylo nijak špatně, cítila se trochu komfortněji, že byl zpět.* Třeba se jen někde na chvíli zašil a ještě se objeví? *Navrhla povzbudivě, přitom ucítila vůni jeho nápoje.* Tak ses jí konečně dočkal? *Kývla s úsměvem hlavou k jeho pití, ale než se mohla konverzace nějak dále rozvínout, přerušil ji JAVIER se svou omluvou. To, jak se na ni díval bylo na straně jedné lichotivé, na straně druhé, s ohledem na to, že se sotva poznali, ji to malinko znervózňovalo. Když jí políbil ruku, opět malinko zčervenala.* Na shledanou, Javiere. Ráda jsem tě poznala. *Usmála se na něj a číslo si sbalila, pak se otočila k ROBERTOVI s tichým, nejistým zasmáním.* Cože se to právě stalo? *Zeptala se a lehce zatřásla hlavou.* Doprovodíš mě na bar? Taky mám žízeň. /A taky bych tam možná raději šla v doprovodu někoho, koho už znám./ *Pomyslela si, ale nahlas nic neřekla.*
*Dragos čekal, jak to REMI zpracuje a musel si říct, že ho upřímně přecenil. Čekal, že bude víla daleko více podezíravější, ale o to měl snadnější práci, takže se nadále držel své role.* Ah ano.. Tak nějak to jméno mohlo znít.. Omlouvám se.. Moc dobře jsem si ho nezapamatoval.. *Přikývne na jeho slova. Nechá jej si zanadávat a nijak na to nereaguje, tedy až na zkonstatování.* Tak vidím, že přeci jen jdu pozdě.. Doufal jsem, že jsem ho předběhl, ale zdržel jsem se v Iowě. *Na Remiho otázku se odmlčí a zamyslí se.* To bohužel říct nedokážu.. Být v jeho kůži, tak by mi rozum velel si udělat zálohu.. Červí hnízdo v těle klanu.. Ale já jím nejsem, takže tady nápomocný příliš nebudu. *Když navrhne vyjít ven, tak váhavě otočí hlavu k místu, kde stojí Alessandra.* A nebude to vaší snoubence vadit? Nechcete ji nejprve s tímto krokem obeznámit? *Zeptá se, ale jinak kývne.* Zkusím vám odpovědět na co nejvíce podrobností, co z hlavy dostanu.. *Souhlasí a poté, podle toho, jak zareaguje Remi, se vydá ven nebo počká.*
*Nad otázkou na Aless jen mávl rukou, nijak neodpověděl, místo toho zamířil za andělem (DRAGOSEM) ven. Bál se, ale možná to ještě nebylo tak poznat. Věděl, co je Emett zač, tak nějak co bylo s Alessinou minulostí a taky to, že to nebylo moc fajn, že to nebylo vůbec, ale vůbec fajn. Proto měl pocit, že potřebuje prostě na vzduch. Když vyšli ven, tak si sundal Remi helmu, kterou položil vedle sebe a místo toho si vytáhl krabičku cigaret a jednu si zapálil. Sedl si na zem, a promnul si kořen nosu. pak se podíval opět na DRAGOSE. Takže mi říkáte, že je Aless a její klan v nebezpečí, to se mi tu snažíte říct? Sakra, já věděl, že to nebude jen tak, už když se objevil. *Zavrčel Remi a pak si povzdechl, než se na muže opět koukl.* Nepochybuji, že někdo jako on zálohy má a ne jednu, ani bych se nedivil tomu, kdyby s ním bylo spojeno to, kolik novorozených upírů bez jakéhokoliv doprovodu, kteří se očividně zrovna vyhrabali, běhá po New Yorku. *Zavrčel nahlas.*
*Tentokrát CALOVI Sasha odpověděl už jen kývnutím, než jejich konverzace přejde od jednoho tématu k druhému. Mladší klasicky zmínil místo, kde tolik lidí, obzvláště pak v noci, moc často nechodí, takže je pro samotáře přímo ideální. Starší upír nato zmínil rovnou dva podniky, které podle něj stály za navštívení, načež se vzápětí ukázalo, že měl zjevně opravdu podobný vkus. Spokojeně se tak uculil a Taylorovi věnoval jakýsi vítězný úsměv. Fialovovlasý na to však nezareagoval slovně, pouze protočil panenky, než se pobaveně uchechtl.* Jasně, chápu. *Kývl nato, načež se spokojeně napil vína, když ho před něj barman konečně postavil. Samozřejmě mu za to i poděkoval.* Uvidíš třeba toho stihneš i více, než jen ty místa, co jsme zmínili.
*Podívá se na KIM a usměje se.* Třeba a ano. Tady to dělají, ale to proto, že sem čas od času zajdu a vyžádám si to.* Zazubí se. Podívá se na JAVIERA a zamává na něj provokativně na rozloučenou.* Je z rodinné firmy a tam jsou všechny děti děsně flirty. Ne, že já bych to měl jinak, když vezmu bratra a sestru...* Řekne a povzdechne si nad tím. Bob dopije své pití a podívá se k baru, že si dojde pro další a tehdy si všiml TAYE a u něj další lidi. Uši má v pozoru a pak je zase hned stáhne k hlavě a lehce se zamračí.* Jo jdeme na bar.* Řekne a vezme KIM za ruku a zamíří směrem k TAYOVI. Přitom se podívá na CALIBANA. Nelíbí se mu.* Ah, TAYi, zdravím tě.* Usměje se na něj a podívá se na KIM.* KIM, toto je můj přítel TAY. Ruku nepodávat a držet se trochu dál. Jde o určitou fobii.* Řekne a v myšlenkách se spojí s TAYEM.*/Je civil, takže jestli ji ublížíš, tak žádná má společnost na měsíc./* Varuje ho.*
*Jeho nechuť sa prehĺby.* Ja viem... nebol to dobrovoľných výber kostýmu. Ani som sem nechcel ísť. ALE! Som tu a nie je to také zlé. *Ako keby už zabudol na to, že ho znova niekto pošliapal. Vyštrachá zapaľovač z vrecka. Počká kým TANOIA nájde svoj joint a keď je ready, tak mu pripáli. To že sú uprostred parketu, medzi ľuďmi ... na to je Thierri priveľmi zhulený, aby to riešil.* Dlho by si niekoho zháňal? Ja mám pocit, že tu fajčí trávu každý druhý človek. *Povie a schová si pečlivo zapaľovač. Ešte ho dnes bude potrebovať. O chvíľu doňho drgne dievča, oblečená ako čertica, jedna z jeho spolužiačok a strčí mu do ruky pivo. Thierri nedutá a zoberie si ho. Keď sa napije tak sa trochu zaksichtí. Ale potom sa napije znova.* Nie je to až také zlé. Chceš? *Ponúkne TANOIOVI.*
*Už nějakou dobu se mezi lidmi pohybovala medúza. Ne pravá, byl to jen kostým samozřejmě. Ve vlasech měla korunu, možná spíše čelenku se zlatými hady, jejichž oči byly zelenkavě jedovaté stejně jako ty její byly pro dnešní večer změněny v hadí oči. Zlaté stíny, tmavá rtěnka a zlatozelený kostým. Po zelenkavé sukni se plazili zlatí malí hadi, zlaté podpatky a bodyčko odrážely světla klubu a tahaly k ní o to víc pozornosti. Ramínka pokrytá flitry temně zelené barvy byly vlastně jen zdobné, ale od hrudi vedly ke krku zdobné vlnité, pevné řetízky a napojovaly se k obojku okolo krku, kterému mezi flitry pableskovaly zlaté odstíny jejich druhé strany. Černé vlasy volně padaly na záda a ramena, když se obratně proplétala lidmi a magií si je držela od těla, Její kroky ji vedly dál, až k baru, kde přiměla magií nějakého civila, aby se uhnul a s absintem se opět poroučí mezi lidi.*
Kovář hm?..Tvého brášky mi je lito..No nechodila jsem na takové party..Byla jsem moc mladá a rodiče se o mě bály tak jsem nešla..Neměla jsem ani s kým.. *Nat se usmála a popíjela svého piva, když dopila další sklenici šla si pro další a sedla si zpátky k Dominicovi* Jako jedináček s tebou nemohu soucítit ale chápu..
*Tiše se zasměje.* Vypadá to tak. Ale když jsou lidi takhle krásní, byla by škoda toho nevyužít, no ne? *Zazubí se a povzbudivě ho poplácá po zádech. Na malý moment se jí zdálo, že se v jeho vlasech něco pohlo, ale přikládala to kostýmu a neřešila to. Když se zamračil, pohledem následovala jeho, oplatila mu stisk ruky a společně s ním se vydala k baru. Zářivě se usmála na oba muže, její pozornost se však soustředila hlavně na TAYE, kterého jí ROBERT představil. Instinktivně mu chtěla podat ruku, ale na ROBERTOVU žádost jen přikývla a alespoň před TAYEM vysekla pukrle, opět, co jí zraněná noha dovolila, a usmála se na něj.* Chápu. Ráda tě poznávám, Tayi. *Kývla na něj a pozornost na moment obrátila k baru, aby si objednala 'cokoli barevného.' O moment později jí už barman podával kobaltově modrý Witch's Brew se suchým ledem, takže se z něj krásně kouřilo. Kousek poodstoupila, aby pohodlně viděla na ROBERTA i TAYE společně s MUŠKETÝREM, kterého ROBERT zřejmě neznal.* A vy jste? *Zeptala se muže v kostýmu MUŠKETÝRA s úsměvem, aby bylo představování kompletní.*
*Dominic se na ni zářivě usmál a přisunul se trochu blíže, aby jí lépe slyšel.* No, tak teď už máš s kým chodit. *Usmál se na ni zlehka a pak naklonil hlavu na strabnu.* No, věř mi, po smrti bráchy jsem tak nějak toužil, abych byl jedináček, protože jsme měl strach o toho druhého. A nakonec si odžil strašně hezký život, a za to jsme byl rád. Pořád jsme na ně tak nějak dohlížel, dokud bylo bezpečno na ně dohlížet. */Usmál se a pak si přehodil nohu přes nohu, než se podíval na jejich sklenky na stoled.* Tak, navrhuju dopít, a pak si skočím zase na cígárko, to víš, už mě to zabít nemůže. *Zasmál se Dominic.*
*Rychle JACKA sjede pohledem a všimne si, že má růžovější rty než obvykle. Ucítí pnutí v prstech, jako kdyby měly vyrazit vpřed a nabitý ret pohladit. Udrží se však a snaží se o nenucenou konverzaci, která nebude nikomu kolem podezřelá. Někomu ale přeci jen byla.* /Proboha živého ale se mnou!/ *Zvedne obočí a malinko mu cukne koutek.* Tak zadaný? Hmm... Vsadím se, že máte moc hezkého partnera. *Zazubí se přes rameno Jackovi kolegyně na JACKA a pak se k ní nakloní, aby ho dobře slyšela.* Jen ho hlídejte dál, nechceme, aby stresoval svou drahou polovičku, že... *Tváří se u toho vážně, jako kdyby jí zadával nějaký důležitý úkol. Na konci zadání ji poplácá po rameni a vytratí se v davu. Staví se ještě na druhém konci baru pro drink, protože u policistů by mu to zkazilo plynulý odchod a pak se vydá na parket. Chvíli se jen prodírá tanečníky a hledá někoho, kdo by ho mohl zabavit. A ejhle. Spatří NEJVYŠŠÍ ČARODĚJKU BRONXU a tanečním krokem k ní zamíří. Nechce jí lézt do osobního prostoru, ale všimne si, že tu ta možnost ani není. Všichni tanečníci jakoby byli neviditelnou rukou posunuti kousek od ní.* /Šikovné kouzlo./ Zdravím, MADDIE, smím-li vám tak říkat. *Osloví ji jménem, jelikož o ní samozřejmě něco málo ví a vyzkouší tak hned její reakci.* /Může být značně nepřátelská a nebo mě také pozná? Kdoví, v tom je ta zábava!/
Zní to fakt skvěle, takže bych byl rád. Ale nikdy nevím, kam mě obchody zavedou. *Své povolání měl jako výmluvu často, jen málo v které práci by se tak mohl vymlouvat na cesty do různých částí země a v ty nejdivnější hodiny. Po chvíli se k nim třem přidá další muž se ženou. Pořádně si je prohlédne, na ženě (KIM) neshledává nic zvláštního, ale to jak se na něj muž (BOB) podívá se mu nelíbí.* /Možná by mohli vědět něco víc./ *Když se jej zeptá ta žena (KIM) nasadí opět svůj úsměv, který předtím věnoval TAYOVI. Natáhne j ní ruku.* Rád tě poznávám Kim, jmenuji se Caliban. *Pronesl lehce.* Nechcete si k nám přisednout? *Rukou naznačí na volné stoličky vedle nich.*
Když jsme tu minule tančili, spadli jsme! *Upozorní ho pobaveně a napije se své whiskey, než na řadu přijde jistá smrt.* Děkuji. *Zatočí se kolem dokola, mince o sebe zacinkají a upraví si bezděčně znovu čelenku a když jí přisune sklenku, povzdechne si, ale napije se a zaksychití se, nad tím, jak to chutná, a zapije to whiskey.* Taky vypadáš dobře, Hi.
Uhm, uhm… *Prikývne pobavene, skoro akoby ani neveril tomu, že THIERRI tam nie je sám od seba, ale že by ho niekto nútil. No všimne si, že okolo nich sa pohybujú osoby, ktoré na chlapca pri ňom reagujú a tak mu aj napadne, že oni môžu za to, kde sa THIERRI teraz ocitol.* Oh, tak nabudúce povedz, že nechceš, nie? *Prenesie starostlivo a nejaký týpek zozadu do neho drgne v jeho nepodarenom, bláznivom tanci, bez ospravedlnenia si tancuje ďalej a tak sa aj on ocitne blízko pri THIERRIm, do ktorého drgne.* Prepáč. *Zaspieva usmiaty a nakoniec sa obzrie.* No, nemôžem len tak behať naokolo a vypytovať sa hocikoho. Musím si udržať profesionálny výraz. *Vysvetlí, ale príde mu to vtipné, keď to práve on povie takto nahlas. Sleduje pohár piva, ktorý sa odrazu objaví v ruke jeho spoločníka a tak mu pozrie do tváre.* Ďakujem, nepijem, nemiešal by som to, každopádne. *Povie, potiahne si zhlboka, že mu spomedzi trochu pootvorených pier a zároveň z nosných dierok vylezie ťažký hustý oblak dymu, natiahne svoju ruku ku chlapcovi a hýbe sa v tanci, len aby sa udržal v rytme s celou masou ľudí, uhýbajúc sa aj pivovým mokrým mlákam na zemi, čo sa niekomu podarilo už povylievať, ledva sa dostali od pultu s čapovaným pivom.* Pozor, že sa nešmykneš. *Rozosmeje sa.*
*Nat Přikývla a zahleděla se do ničeho a přemýšlela. Mezitím Elaine do Nat pichla prstem aby se probrala* Hm?..Promiň..Já tu zůstanu ať nejsem ocas *Usmála se na Dominica a upila piva* Ne že chytneš jak papír! *Píchla Dominica do boku a zasmála se*
To jistě smíte. *Zastaví se mezi lidmi, dost blízko, ne že by jí to vadilo. Pohledná společnost, zdá se, že se chová na úrovni... Sklouzne jej pohledem a jemně nakloní hlavu do strany.* Jak mám oslovovat Vás? *Oplatí mu. Světla jí vše poněkud zkreslovala výhled stejně jako ruce, které se mezi nimi čas od času i přes blízkost octly.* Pokud na TOHLE nechcete tančit, možná by bylo rozumnější se přesunout bokem. *Navrhne JASONOVI.*
Tehdy jsme spadli tady? *Zeptal se zaraženě. Šlo poznat, že to měl krásně pomotané a jeho paměť si z něj asi utahovala. Těžko říct. Prostě si dovolil se zatvářit zmateně jako lesní včelka.* Aha, upssie. *Uchechtl se nakonec, než k TRISS přisunul onen koktejl, co jim před chvílí objednal. Podiveně pak zamrkal, když se jeho kamarádka zaksychtila kvůli chuti onoho drinku. Nakonec nad tím pokrčil rameny.* /Asi jí to nesedlo./ *Pomyslel si, načež se jemně začervenal a kývl.* Děkuju. *Zazubil se spokojeně, během čehož si koktejl přitáhl k sobě, načež si jednoduše usrkl. Mlsně si nato oblízl rty.* Dobrý, chceš na ten bar vylézt už teď a já si tohle. *Odmlčel se a kývl ke sklenici.* Dopiju pak?
*Dom se na ni usmál a pak na ni mávl.* Bduu tu co nejdříve, neboj se, nenechám dámu, pardon, opravuju, dámy čekat. *usmáls e na ně. Pak už zamířil ven a zmizel tam., kde se vcházelo dovnitř. Na chvilku si i sundal brýle a promnul si lehce oči a když se pak, co si zakouřil vrátil, tak ihned pohledem našel to, kde Nat seděla. Došel k ní a uculil se.* T6ak jsem tuuu, nebylo to tak hrozné ne? *Uculil se a pak ji chytl za ruku. *Tancovat? *Mrkl na ni a nějak to nevychytal, což zapříčinilo to, že mu padla do náruče. Ihned se na ni koukl a kdyby mohl, zrudne.* Pardon, jsem občas nešika. *Ušklíbl se.*
*Drží sa a nadýchne sa. Páčilo sa mu akým smerom to je. A už to aj videl na menšie dostaveníčko v jedom z tých strašidelných kútov, Ale jeho akčne opitá kolegyna spravila svoje.* Ale... *Pípne lenže to už sa nasúkala medzi nich. Ale to už sa JASON vytratí do davu.* /Dočerta... / *Zaplače v duchu. Horko zaplače. Na to sa naňho otočí kolegyňa.* Že sa nehanbíš! Máš fakt poriadneho chlapa a ty tu pokukuješ po inom! Čo by ti na to povedala matka?! A čo dievčatá z účtarny! Mladý pán Porter si tu pokukuje na párty po inom chlapovi. A chudák tvoj milý je kde? Určite je v práci a ani netuší čo tu robíš! Mal by si sa hanbiť! O tomto tvojmu drahému ani hovoriť nebudeme, ak máš charakter priznáš sa mu sám! *Jack to počúva. A vyzerá ako zmoknuté kura. Nešťastné zmoknuté kura. Poočku sleduje JASONA keď v tom mu trhne jedno obočie.* /Nie je to tá vykričaná čarodejka?/ *Ošije sa a stále k nim poočku uteká. Na pult im pristane ďalšia runda alkoholu a tak to do seba kopne.*
*Oba upíři s pochopením na CALIBANOVA slova kývli. Jejich konverzace ovšem na dlouho neutichla. Tay se s radostí na BOBA usmál.* Guten Abend, Bob. *Pověděl v němčině. Vzápětí se vedle něj ozval i Sasha, který už promluvil anglicky.* Dobrý, Bobe. *Zazubil se na ČARODĚJE. Tay mezitím hodil po BOBOVI nechápavý pohled, když jej představil KIM a zmínil, že by mu neměla podávat ruku, protože má údajně fóbii. Jedno obočí tak pozvedl, než jemně, aby to nebylo tolik nápadné kývl, když mu to bylo jakýmsi způsobem osvětleno myšlenkou.* Nápodobně. *Nadhodil milý úsměv, když se zrovna bavil s KIM.* Já jsem Sasha, taky mě těší. *Připomněl Taylorův dozor svoji existenci. Neměl zrovna v lásce, když byl přehlížen.*
*Pozrie na TANOIU.* Povedal som. Povedal som nie. A aj tak ma násilne prezliekli z pyžama. *Vzadu ešte zakričí čertica niečo o tom, že aj trenky mu obliekli. Thierri to ignoruje,* A dotiahli ma sem. Benefit je tráva, ktorú mám. *Prizná a podľa tých červených očí čo má už je jasné, že jej vyfajčil dosť. Nech chce alebo nechce tak sa tiež trochu pohupuje do rytmu. To je predsa pravidlo parketu. Keď si na ňom musíš sa hýbať s davom. Prikývne.* V pohode... a hej to by bolo čudné. Ale už som zažil takých ľudí čo sa pýtali každého či chce trávu. Ale skončili v base. *Dá si pivo a keď TANOIA odmietne tak mykne plecom a napije sa poriadne. Je smädný. A už aj hladný. Niet divu.* Viac zostane mne. Dal by som si falafel. Nedal by sis falafel? *Opýta sa ho a pozrie dole na mokrú zem.* Mám protišmykové boty. *Ukáže mu to tak že s nimi pošúcha po mokrej podlahe... a evidentne sa mu to šmýka....* Tak asi nie. *Dopije pivo a kelímok pridá k jeho rozdupaným okuliarem. A to takým štýlom, že si normálne čupne, položí ho vedľa hromádky skla a kovovej obruče... ktorá už tak ani nevyzerá a znova sa postaví. Kelímok zatiaľ stojí na svojom mieste.* Ideme tancovať! *A tak aj začne, pekne do rytmu a divoko.*
*Bob se podívá na CALIBANA a narovná své kočičí uši a zazubí se, čímž odhalí i své ostré zoubky. Nelíbí se mu.* Já jsem Robert a přisedneme si rádi.* Řekne a nahne se ke KIM.* Nedívej se jim do očí, je to dobrá rada pro tyhle bledulky.* Zašeptá ji a sedne si a podívá se na Sashu.* Nazdárek. Jak se ti daří? Nechtěl jsi nějakou ochranu? Víš dostal jsem zakázku od vašeho šéfa a zajímá mě, zda to nejsi ty. Pokud ne, tak ti ji i tak udělám. Slyšel jsem, že se něco odporného blíží ze staré země.* Řekne mu a pak se podívá na TAYE.* Pro tebe taky něco udělám. Nelíbí se mi, co se ke mě doneslo. Moje bledulky musí být v pořádku.* Usměje se na ně. Pak se otočí na KIM.* Že vypadá jako antické umění?* Zeptá se s úsměvem a přitáhne si k sobě do objetí TAYE a zazubí se.*
*Nat zrudla také a pomohla mu vstát a usmála se na něj* Ráda si zatančím Pane Nešiko *nemohla si pomoc a popíchla ho, napila se piva, chtla ho za ruku a objala ji* Tak jdem? Bože teď fakt smrdíš jak Kovář *Zavedla ho na taneční parket a začala s ním tančit*
*Dominic se uculil a když si ji dovedl na parket, tak se uculiil.* Lea kuš, nech si to joo, T6ak hold mám nějaký ten zlozvyk, a víš ty co? Jen si to hezky užij. *Zasmál se a jakmile se dostali na parket, tak si ji k sobě postavil čelem, načež si ji přitáhl. Ruce nechal položené na jejích bokách ba držel si ji u sebe, zatímco se vlnil do rytmu, a tiše se culil.* Jak se máš tam dole? *Pronesl, přičemž nadnesl narážku na její malý vzrůst oproti jeho skoro dvoum metrům. Pak si ji občas otočil a pak zase přitáhl k sobě, tak, aby ji měl u sebe. Sem tam se koukl po Elaine, jen aby viděl, že je má v merku.*
*V rychlosti si zhodnotí její reakci a ve spojení s její pověstí ho ve finále ani tolik nepřekvapí její přivítání.* Jason. /Král-/ *Zastaví se, protože přestože by z toho později mohla vzniknout vlivná známost, nemusí lámat přes koleno tituly. Jakmile jí odpoví, podívá se na její kostým a pousměje se.* Ovšem raději bych se vám neměl dívat do očí. *Dá najevo, že její kostým bez problému poznal a s humorem si dá ruku, ve které nedrží drink, přes oči.* /Té kolegyně si važ, JACKU! Sice mě nepoznala, ale zjevně nám fandí./ *Pošťouchne v myšlenkách ještě svého milého a pak už se věnuje čarodějce. Po její poznámce se chvíli zaposlouchá a z jeho tváře je jasně čitelné, že tohle není jeho šálek kávy.* Rozumnější, jistě. *Přikývne a začne se protahovat mezi tanečníky až k nejbližší zdi a tam se opře.*
*Zasmeje sa na poznámke, nadšene povyskočí a zakýva radostne dievčaťu vzadu, než sa pohľadom vráti k THIERRIMU.* Ale dobre ti vybrali. *Prenesie úprimne a dotkne sa prstami pilotnej bundy.* Trenky ale kontrolovať nebudem. *Zasmeje sa ako pubertiak a jeho výraz vyzerá trochu podivne temne, keď sa usmieva a líščia maska mu zakrýva polku tváre. Nakoniec mykne ramenami a urobí zvláštny, krúživý pohyb v poloblúku okolo chlapca, než sa obzrie dookola.* No, do basy ísť nechcem, ale… ak to niekto ucíti, možno sa niekto s otvorenou mysľou pridá. *Zvolá nadšene, aby ho THIERRI počul a aj vidí akúsi dievčinu opodiaľ v maske Boba Rossa ako pozerá ich smerom a tak jej ukáže, aby podišla bližšie a s otáznikmi v očiach aj mrkne k svojmu známemu.* Máme tu niekoho. *Prenesie a kývne hlavou k dievčine, ktorá sa k ním pridá a tak keď sa mu dostane joint do ruky, podá ho dievčine, ktorá vďačne príjme, niekoľkokrát za sebou si potiahne a radostne, s poďakovaním, odtancuje tam, odkiaľ prišla. Pohľadom ju však nesleduje tak dlho, pretože už sa mu chce znova liezť na pult a rozhadzovať darčeky, ale radšej svoju pozornosť navráti THIERRIMU a pokrúti hlavou.* Nie som hladný, ďakujem. Ale zbehnem s tebou jeden kúpiť, aby si sa nestratil. *Podpichne ho hravo a tleskne o seba rukami, zatiaľ čo sleduje ukážku, ktorú mu predvádza a hrozne nahlas a poriadne sa rozosmeje, keď topánky nefungujú.* Mal by si an to ísť ako ja. *Povie pobavene, dvihne si jednou voľnou rukou dlhé oblečenie, aby odhalil svoje bosé nohy, než automaticky schmatne THIERRIHO za ruky a siahne ho do viac voľnej časti, abys a mohli hýbať a ihneď ho začne vykrúcať do rytmu, dávajúc len tak-tak pozor na joint v ruke, z ktorého si zas potiahne a cíti, ako začína účinkovať v jeho tele.*
Nápodobně. *Usmála se na CALIBANA a stiskla mu ruku, pak obrátila svou pozornost k Sashovi a omluvně se na něj usmála.* Omlouvám se, netušila jsem, že taky patříte do party. Kim. *Představila se s úsměvem a vyhoupla se na židli mezi ROBERTA a CALIBANA. ROBERTŮV tip ji trochu zarazil, ale kromě sotva nepatrně svraštělého obočí na sobě nedala nic znát. Navíc, i to zmizelo snad ve vteřině a jí se na tváři opět rozhostil úsměv. Přemýšlet nad tím může později, přišla se sem bavit a poznávat lidi, ne filozofovat. Přesto jí něco našeptávalo, že by se té rady měla držet. Když ji ROBERT opět oslovil, zatímco objímal TAYE, jen se smíchem přikývla. Ta scéna byla rozkošná.* Rozhodně. Jako by ho vytesali z mramoru. *Uculila se a spokojeně odpila ze svého drinku.* Máte v plánu dnes tančit? *Nadhodila, přímo nikoho neadresovala, nechávala kohokoli, aby odpověděl, pokud by chtěl.*
*Vyjde ven s Remim a nejprve sleduje oblohu, než na něj víla promluví.* Mohlo by tomu tak být.. Spíše by je mohl Emett zneužít ke svým plánům.. Jaké jsou nemám ponětí.. *Odpoví mu. Na rozdíl od něj si masku nesundá, i kdyby mohl.* Ah, ano.. Toho jsem si také všiml.. *Potvrdí ohledně novorozenců.* Jestli se můžu zeptat? *Otáže se pro změnu on.* Jak dlouho už je součástí klanu?
Jo tak vtípky na malý lidi *Nat se usmála a stoupla mu na nohu plnou vahou* Promiň jsem Nešika *opakovala jeho taneční kroky mezitím Elaine na ně koukala a povzdechla si pak ji napadlo něco škodlivého usmála se na ně* No tak tohle je super, jsem tak přemýšlela o výletě zpátky do Kanady abych navštívila své rodné město..
*Sleduje ako sa JASON baví s MADDIE. A keď ho ešte poštuchne myšlienkou tak sa zatvári ešte kyselejšie. Barman pred neho postaví ďalší pohár. Asi zo solidarity za to čo doňho kolegyňa hustí. Potom sa ale uškrnie.* /Však počkaj.../ *Usmeje sa na kolegov a začne si predstavovať tie najväčšie prasačinky, ktoré s Jasonom robili aj nerobili. Dokonca si pritom aj štrngne s kolegami aj keď ani netuší na čo pripíjajú. V hlave má len rôzne miesta, rôzne polohy a rôzne oblečenie.* /Prajem príjemný rozhovor s tou čarodejkou./
Bledulky? Celkem zajímavá přezdívka, na takovou jsem asi ještě nenarazil, máte rád květiny? *Optá se BOBA, který objímá TAYE.* /Že by ti dva spolu něco měli? Vypadají spolu dobře./ *Všiml si jeho uší, takže mu došlo, že musí jít o čaroděje, proto ho zaujala ta řeč o amuletech a ochraně.* /Takže místní upíři mají svého čaroděje, velice dobré vědět./ *Dnešek byl produktivní a jeho nálada tím jenom stoupala. Navíc dopil svou druhou whiskey a objednal si třetí.* Vidím, že dáma pije drinky a co vy? *Spolu s úsměvem tuto otázku adresoval BOBOVI. Poté ale zaslechl otázku o antickém umění. Musel si TAYE ještě jednou prohlédnout, ale dal BOBOVI za pravdu.* Máš pravdu, je nádherný. *Dodal s jedním koutkem úst pozvednutým.*
*Remi se na něj podíval jen občas, spíše si ale mrmlal něco pod vousy a koukal do změ, jelikož byl vytočený až do běla, a zároveň měl i strach. Strach z toho, co by se mohlo Aless stát. A nejenom jí.*- Jak dlouho u ní je? Já nevím, řekl bych, že to bude už delší dobu, vlastně od doby, co měla Alessina dceru tu benefiční akci. *Ani mu v ten moment nedošlo, že se přeřekl, byl tak vytočený a tak naštvaný, a tak mimo, že mu to prostě nedošlo.* Dva měsíce, a bydlí u Aless ve vile, to je taky super. Stejně tak jako jeho pravá ruka, i když, toho pár dní zpět zabili, no bude to déle, ale jinak tam jsou s ním i jeho nejbližší upíři, ostatní jsou různě po NY, ale kopou za Aless, nebo, mám říct spíše za Emetta? *Odfrkl si Remi podrážděně.*
*Dominic se culil a poslouchal ji a když pak řekla, že by ráda do rodného města, tak se ještě více usmál.* No tak, proč by ne? Já bych klidně jel s tebou, pokud by jsi chtěla, jestli třeba nechceš sama nebo tak, vím že tady to je občas dost těžký, takže jak říkám, kdyby jsi chtěla, můžeš se na mne spolehnout. *Mrkl na ni a pak se usmál.* Dáme si ještě drink? Dal bych si něco jiného, hm, co kdybych já vybral něco tobě a ty potom ještě něco mně? *Navrhl, s uličnickým výrazem Dom.*
*Dragos pouze přikývne.* To byla jen má zvědavost.. *Informaci o dceři přejde, jakoby ji přeslechl. Už o ní věděl, nebylo nutné to dál rozmazávat.* Pokud by nevadilo, půjdu zpět dovnitř.. Chtěl bych se ještě pobavit, než půjdu zase o stát dál.. *Omluví se a jestli REMI nemá už žádný dotaz, tak zamíří zpátky dovnitř. Dojde si k baru, kde stála ALESS a jen pokývne hlavou.* Bohužel tanec s vámi již nestihnu.. Potřebuju si zařídit ještě jednu záležitost, než zase odjedu z New Yorku.. Ať se vám svatba vydaří.. *Popřeje ji ještě a pak zamíří od baru do davu, než v jedné klidné části u stěny zahlédne MADDIE a JASONA. Teda Maddie pozná. O Jasonovi jenom slyšel, takže si ho nepřiřadí. Nicméně tam i tak zamíří.* Okouzlující jako vždy, slečno Colban.. *Pronese, když se u nich zastaví.*
Těší mě, Jasone. *Kývne mu lehce hlavou, oči však nesklopí, tlumeně se zasměje a sleduje vílu, než se rozhodne přesunout ke zdi a ona jej následuje i s absintem bez jediného rozlití a přesune se vedle něj.* Chvíli to v těch světlech trvá, ale mnoho víl, které si říkají Jason není. Minimálně já vím o jedné, výsosti. *Nadzvedne elegantně skleničku ke rtům spolu s pitím, pokyne mu s ní a upije si.* Co vás ke mě přivedlo?
*Najednou jako by toho bylo na Taylora moc. Všichni přítomní mluvili téměř přes sebe. Nebo se mu to jen zdálo? Lehce nervózně promnul popruh své brašny.* Prominuto, madam. Ale to jen díky vašemu krásnému úsměvu. *Zmínil Sasha, načež se sám na KIM vřele usmál, než si jeho pozornost ukradl BOB, který si k nim i s KIM přisedl. Hned zavrtěl hlavou.* No nevím o ničem. *Začal, načež se k ČARODĚJI otočil naplno čelem.* Ale určitě nebudu proti. *Dokončil pak, načež se zaměřil na chvíli čistě na Taylora, když si všiml, že není poněkud ve své kůži. Než se však stačil zeptat, už byl osloven někým jiným. Mládě se viditelně zmateně podívalo na ROBERTA.* O čem mluvíš, BOBE? Co se k tobě doneslo? *Naklonil lehce hlavu na stranu. Vzápětí jej už ROBERT svíral v objetí, do nějž se instinktivně schoval, už jen protože na něj přilákal moc pozornosti. Na něco takového se vždy musel předem psychicky připravit. Vykoukl tedy jen na chvíli, aby si ověřil, zda si ho stále tak divně prohlíží.* BOBE, tohle mi už nedělej..připadám si jako expozice v ZOO..*Pověděl pak tak, aby ho slyšel pokud možno jen ROBERT.*
*Na odpověď jen přikývne, jelikož na jeho pravdomluvnost je poněkud brzy na to, aby posoudil, zda ho těší.* Ach, jistě. V lidském světě je to poněkud běžnější. *Pozvedne skleničku, aby si s ní symbolicky připil, když to naznačí a sám si upije z broušené sklenky.* A světla jsou vskutku poněkud... extravagantní. /Na druhou stranu to k tématu asi sedí, podle toho, co jsem si stihl za pár minut ve frontě nastudovat./ *Ve chvíli, kdy se chce vyjádřit k tomu, co ho k MADDIE přivedlo, si JACK začne představovat všechno možné. Něco, co Jasonovi evokuje velmi příjemné vzpomínky, něco, co se vzpomínkami ještě není spjato. Každopádně i přesto, že se jeho výraz nijak nezmění, panenky se mu roztáhnou touhou. To by mohlo v lepším osvětlení působit jakože touha je právě to, co ho zavedlo za čarodějkou. Ovšem... nepoznala ho ve světlech, jak by mohla vidět jeho oči? Možná na boku místnosti lépe, možná ne.* /Sakra. To ho to nechává chladným, že mi tam střílí takové představy?!/ Hmm... *Snaží se získat čas na vymyšlení odpovědi, zatímco mu mysl bombarduje něco, z čeho mu hoří celé tělo.* Byla jste pro mě na parketu nejzajímavější. *Řekne po pár sekundách, které se zdály jako hodiny, ale jeho hlas je lehký a jeho vnitřní utrpení neprozrazuje. Dokonce se k němu velmi atraktivně usměje. V tu chvíli se k nim však připojí DRAGOS, kterého by Jason nejspíše těžko poznal i bez masky, ovšem maska to neumožňuje vůbec.* /Takhle mě asi nikdy nikdo nevyignoroval./ *Malinko pozvedne obočí a napije se svého bourbonu, u čehož nově vzniklou situaci sleduje přes okraj sklenky.*
Ano. *Zasměje se a přitáhne si drink, pokroutíc hlavou, zpátky. Ne, dopijeme naše pití a jdeme tančit. Zazubí se, upije z toho společného a s dalším ksichtem to zapije whiskou, kterou dokončí.* Dopij obojí a jdeme na to, zlato. *Mrkne na něj a čeká, aby si mohli zatančit už konečně.*
*Bob se na upíra podívá a oči se mu rozzáří.* Zbožňuji květiny! Mají tolik možností. Doma mám několik jedovatých a několik bylinek. Dokonce jsem několik nových druhů vyšlechtil, ale jen pro účely lektvarů nebo vykuřovadel. Nedávno jsem očisťoval jednou tou bylinou opuštěné skladiště.* Zazubí se a pak se podívá na zmateného TAYE.* S tím si nelam hlavu. Dragos mi slíbil jednu hračku, která tě obtěžuje.* Usměje se na něj mile a pohladí ho po tváři, ale ne celém tom prohlášení a úsměvu nepůsobí nic mile. Spíše to vypadá, jako když kanibal někomu chválí pěkné nohy. Pak se podívá na Sashu.* Dobrá, zítra ti to pošlu a i Tayovi.* Řekne mu a podívá se na CALIBANA.* Oh, já medovinu s moštem a skořicí. Horkou. * Zazubí se a přitáhne k sobě Taye. Když na něj promluví, tak se na něj usměje.* Ne, antické umění je v muzeu a galerii. A musíš získat sebevědomí. Se sebevědomím lépe ovládneš enchanto a s enchantem budeš moct cokoliv.* Řekne mu s nadšením a podívá se na KIM.* Na tohle tančit neumím. Navíc, když jsem tu byl naposledy, tak došlo k nehodě a já musel pomáhat, takže parketu se radši trchu vyhnu. Vždy to začíná tam.* Řekne a jeho uši sebou zacukají.*
*Ačkoli svým vyzývavým kostýmem mohla upoutat pozornost, nebyla jediná, které to dnes náramně slušelo. A proto dokonale zapadla. Byla stejná jako ostatní, bavila se, nebo to alespoň tak vypadalo. Ale i ona si nemohla nechat ujít pivo zadarmo, které ji náramně osvěžilo a zdvojnásobilo chtíč po kleptomanství. Stačil jen jeden pohled, který si vyměnila s Orion a dala se do práce. S alkoholem v krvi to bylo jednodušší, než si myslela. Nebo se alespoň méně bála. Noční klub byl plný lidí, plný světel, které však vrhaly své stíny a právě v nich se Eshe točila. V rytmu hudby, s úsměvem na tváři, jako kdyby byla pouhá opilá žena chtějící se bavit, obcházela KAŽDÉHO, kdo si této akce užíval. Na TY U BARU si netroufla, i když i ji mohli spatřit již s něčím lesklým v ruce, co brzy zmizelo v latexovém červeno černém kostýmu. Svými šikovnými prsty hbitě prohledávala kapsy ostatních a jakmile zmizela v davu, věci, co našla si prohlédla. Pakliže je zhodnotila za bezcenné, nechala je za zástěrkou hudby padnout na zem a nechat pošlapat, zatímco vyhledávala další oběť.*
*Dragos už při příchodu zaslechl část jejich rozhovoru a pozvedl nad novým faktem pod maskou obočí. Zkoušel prvotně navázat konverzaci s MADDIE, ale když byl hrubě odignorován, tak otočil zrak na jejího společníka.* Mno.. Takovou zkušenost jsem ještě neměl.. *Pronese.* Jak se máte vy? Bavíte se na akci? *Promluví pro změnu teda k JASONOVI.*
*Trochu sa zaťahá za opasok kombinézy.* Asi nie, neviem ako by som ti ich ukázal... neviem ani ako ísť v tej kombinéze na záchod. *Povie úprimne a netypicky preňho sa zazubí. Prikývne a trochu nesústredene sa poobzerá okolo seba. Ako keby čakal že sa k nim niekto pridá. Kým sa k nim neznáma dievčina pridá a da si pár šlukov tak Thierri dopije aspoň to čo má.* Hej ale ja neviem kde tu takž falafel majú. Raz som jeden jedol a ... bol hnusný. Dal by som si dobrý falafel. *Kukne sa dole a vykulí oči keď mu TANOIA ukáže holé nohy.* Čo keď do niečoho šliapneš? *Spýta sa ale pridá sa veselo do tanca. Krúti sa a otáča a ťahá do toho rytmu aj TANOIU. Vyzerá ako zajačik duracel keď má čerstvé baterky. Ani nevie ako dlho tak tancuje len vie, že už mu je horko a tak si rozopne trochu zips na kombinéze, pod ktorou má čierne tričko.* Tiež tu mám nejaký matroš. Teda ani neviem čo to je, lebo to vlastne nie je môj kostým. *Vytiahne zapaľovač a niečo... čo automaticky zapáli lenže ono to začne prskať a syčať. Thierri na to pozrie celkom vyjukane kým mu dôjde, že to je petarda. Tak ju pustí v momente keď buchne. Nebola veľká. No Thierriho to vydesilo.* Fuha... kto normálny dá k jointom petardy? *Spýta sa. Lenže pozrie na svoju ruku ktorá je celá krvavá. Ešte sa z nej aj tá krv valí. A o krok ďalej v tom kelímku od piva čo tak šikovne položil na zem a ako zázrakom ho nikto nezhodil... v ňom sa povaľuje kus jeho ľavého ukzováka. Zbledne ako krieda a má čo robiť aby nehodil šabľu.*
*Zazubila se na Sashu a lehce se mu uklonila, jinak dál poslouchala konverzaci, usmívala se a popíjela svůj drink. Řada jiných lidí by nejspíš při podobných prohlášeních na BOBA koukala s otevřenou pusou, nebo se ho alespoň zeptala, o čem to sakra mluví, ale Kim byla jednak zdvořilá a jednak - což bylo ještě důležitější - přirozeně zvědavá, tak si jen užívala jejich rozhovor. Skoro to působilo, jako by se omylem dostala do nějakého fantasy a seděla tady obklopená bandou nadpřirozených bytostí. Tiše se nad tím zasmála. Tak skvělou atmosféru na večírku nečekala. Nad BOBOVOU poznámkou se pobaveně uculila.* Vypadá to, že kam se hneš, tam je vzrůšo. Jsem v dobré společnosti. *Byla to upřímná poznámka. TAY se SASHOU na ni působili dobře, na CALIBANA ještě neměla názor, ale zatím se vedle něj necítila špatně. Teprve teď si všimla BOBOVÝCH uší. Na okamžik zatoužila se jich dotknout, ale v duchu se pleskla přes prsty a obě ruce nechala tam, kde byly doteď. Na skleničce. Jenže po chvíli jí to nedalo, natáhla ruku a prsty po jednom z nich opatrně přejela. V tu chvíli se za nimi ozval výbuch. Sotva znatelně sebou trhla a ohlédla se po zdroji zvuku.* Sakra… Jsou všichni v pořádku..? *Optala se, váhajíc mezi tím, jestli se snažit najít zdroj onoho výbuchu, nebo být raději opatrná.*
*Pobaveně se uchechtl.* Tak tím pádem musíme sehnat někoho, kdo nás chytne! *Nadhodil s úšklebkem. Lehce zamyšleně si pak promnul bradu.* Teď by se ten podivín, co řekl, že tě zná, hodil. *Zmínil, než se napil znovu spokojeně koktejlu, který se nyní snažil co nejdříve vypít, aby mohli konečně vylézt na ten bar. Už na ně určitě natěšeně čekal! Upřímně lehce litoval toho barmana, co tam zrovna bude. Nechtěl by být na jeho místě. Podávat zákazníkům drinky, zatímco musí dávat bacha, aby do něj nedrcli tanečníci na baru. Nuže..zabrání to těm dvěma? Ne. S radostí drink dopije a koukne na TRISS.* Můžeme.
*Měla momentálně konverzaci s JASONEM a v hluku jí popravdě slova utekla a nadzvedne nad delší odmlkou obočí nanovo a konečně se otočí k nepoznanému DRAGOSOVI a usměje se.* To víte, je slušné počkat, až ukončím konverzaci s někým jiným. Nicméně, ano není to zlé a stejně tak ani váš kostým, neznámý známý. *Osloví DRAGOSE ledabyle a nijak se necítí pohnutě faktem, že se jej to dotklo. Nepřiznala chybu, mohla by se odchýlit pozorností bokem od krále, ale nač také? Králi do tváře viděla, druhému muži nikoliv, takže v tuto chvíli na pomyslné příčce zájmů neměla muže za maskou. Nechá pak už JASONOVI slovo, protože mu nedala po stížnosti "anděla" šanci a omluví se mu, že mu do toho hrubě skočila.*
*Remi ještě chvilku seděl venku, pokuřoval, a nakonec si zapálil nejednu, ale rovnou tři cigarety, to byl důvod, proč se zdržel. Hned potom ale zamířil zpět do klubu, kde se zastvail, chvilku se rozhlížel, než spatřil Aless. Prodal se k ní a nešel rovnou za ní, ale za Leandrou. Věděl totiž, že i ona přišla od Emetta.* Mohu s tebou na slovíčko?: S vámi oběma? Venku nejlépe? *Pustil se do žen, ale svůj pohled upínal směrem k hlavně Leandře. Pak se ale podíval na Aless.* prosím,. myslím si, že tohle nepočká už ani chvilku. *Pronesl Remi, a nečekal, prostě zamířil ven pryč od nich a od lidí a ven z baru.*
Kdysi jsem míval také sbírku květin, ale spíš těch okrasných, možná bych jich ještě pár našel. Ale při mé práci na to bohužel již není čas. *Posteskne si při vzpomínce na jeden krásný záhon, co kdysi pěstoval. Už to byla nějaká ta doba. Další informace k němu přicházely aniž by se musel ptát a tak pouze pečlivě naslouchal. * Když vás vidím spolu musím se zeptat, patříte k sobě? *Tyto slova pronesl nejen k BOBOVI ale i TAYOVI. Nebyl sice zvyklý na takovou otevřenost, ale New York na to byl očividně schovívajěší, na tomto místě se mu líbilo najednou mnohem více. Poté ale zaslechl ránu, jeho první instinkt bylo velice elegantně vyhoupnout na nohy a postavit se zdroji čelem, instinktivně sáhl k pasu, kde mýval jednu ze svých dýk, ale ty nechal dnes doma. Zaslechl otázku KIM a pouze přikývl. Soustředil se jestli rána nepřijde i odjinud. Potom si uvědomí co byl zdroj a usedne si zpět na své místo načež se napije whiskey.*
*Nemôže z toho, aký je THIERRI zhúlený, že ledva pôsobí, akoby vedel, čo chce povedať, nie to že by kontroloval, čo sa valí z jeho úst počas tohto rozhovoru. Preto sa iba nahlas smeje a krúti pri tom rukou aj hlavou naraz.* Ak budeš chcieť, pomôžem ti na záchod, ale na rozkrok ti siahať nebudem. *Povie pobavene a nakoniec iba nadvihne obočie a plecia a nakloní sa k THIERRIMU.* Ja vlastne ani neviem, čo to falafel je. *Prizná smejúc sa do chlapcovej tváre, užívajúc si, že tu teraz nebude jediný, kto by mohol robiť alebo hovoriť hlúposti, ale aspoň sa naučil sčasti na seba dávať pozor, aby k Lónimu domov prišiel celý.* Ja rád šliapem. *Zasmeje sa, bez toho, aby si uvedomil, ako hlúpo to mohlo vyznieť a keby ho teraz niekto počul, okrem jeho spoločnosti, zrejme by si o ňom nepomysleli pekné veci. Odkašle si a veselo vykríkne a vystrelí ruky do vzduchu, hýbajúc sa tými najlepšími a najprirodzenejšími pohybmi, ktoré mu teraz jeho telo dovolí vyprodukovať, nevšímajúc si to, keď THIERRI namiesto jointu vytiahne petardu, iba nadšene zvolá, že majú ďalší matroš, čo si môžu spolu dať. Keď sa však rozprská a rozhorí, ihneď uhne, len čo sa ozve nepríjemný zvuk, vôbec neprípomínajúci niečo, čo by dobre poznal a s vyvalenými očami ihneď priskočí k THIERRIMU, ktorý sa zdá, si ani nevšimol, že má ruku celú krvavú.* Do… sakra, do mraku bleskového. *Zanadáva svojim typickým spôsobom a schytí chlapca za ruku, ihneď mu prekrývajúc a obviazujúc ukazovák svojim kusom svojho bieleho oblečenia, z ktorého odtrhol kus látky, cez ktorú rudá farba presakuje skoro okamžite. Dvihne nasilu THIERRIHO ruku smerom dohora, zatiaľ čo sa zohne, zahasí svoj joint vo vlhkej mláke na zemi, ledva sa uhýbajúc tancujúcim ľuďom, ktorí akoby ani neregistrovali petardu, ktorá tu pred chvíľou iskrila. Vytiahne z kelímku kus prsta a hneď na to potiahne THIERRIHO k toaletám, snažiac sa udržať si chladnú a pokojnú hlavu.* /No sakra, no sakra./ *Behá mu hlavou, zatiaľ čo vyrazí dvere na toalety a je mu tentoraz vlastne úplne jedno, či sú to ženské alebo mužské záchody.* Tu. *Povie bledému chlapsovi a strčí jeho krvavý prst pod prudko tečúcu vodu, len aby to trochu vyčistil naokolo, prehliadnuc si narýchlo kúsok prsta, zvierajúci v druhej ruke.* Poď, sadni si. *Vyhŕkne na neho bez možnosti akejkoľvek protirečiacej odozvy.* /Fajn, to zvládnem. Nie je to veľké zranenie, aj keď ten prst vyzerá opálene./ *Napadne mu, čupne si k THIERRIMU, ktorého usadil na zatvorenú záchodovú dosku a pritiahne si jeho ruku k sebe.* Zatvor oči! *Zavelí a keď tak chlapec urobí, pohľadom si to v rýchlosti preskúma, obzrie sa ešte, či nikto na toalety nechodí a začne so svojou liečiacou terapiou, snažiac sa zo svojej energie čo najviac využiť na čo najpresnejšie a najbezbolestnejšie zrastenie, aké dokáže, a ak sa to nepodarí, aspoň aby to vyzeralo čo najlepšie. Celý čas kontroluje, či sa THIERRI nepozerá, preto aj ich spojené ruky prekryl látkou, keby náhodou.* /Nebude si pamätať./ *Napadne mu a počas toho pre istotu využíva ilúziu, mätúcu pre THIERRIHO zhúlenú myseľ, len aby si myslel, že má ukazovák celý a iba poranený.*
Já jsem se právě chtěla zeptat jestli nechceš jet se mnou.. Vím že jsme Přátelé krátce ale bylo by to fakt super. *Než Nat mohla dopovědět tak zpozorněla a ztuhla, jako střela vyletěla a hledala zdroj té lahodné vůně. Když spatřila zdroj (THIERRI) rozběhla se a skočila po něm. Snažící se ho napadnout vyskočila po Thierri ale byla zastavena svou chůvou*
Je tu hodně lidí. *Zazubí se a zasměje se. Ohlédne se za zvukem petardy, ale chaos a lidé jí znemožnili něco zahlédnout a tak jen doufala, že to bude vpohodě a byl to jen zážitek, který už nikdo opakovat nebude. Už tak tu byl hluk. Podivín jim ale zmizel , jak řekl Hiram a když dopije, omluví se Triss lidem za barem. Ti ale zřejmě na podobné šílence byli zvyklí, protože si lidi stáhli na strany baru, sotva na něj začali Triss a HIRAM lézt, takže VŠICHNI U BARU, byli požádáni, aby si pro drink šli na stranu. Prostě zřejmě běžný páteční večer v Pande. A na rychlý rytmus popové hudby se rozhodně salsa dala tančit. A Hiram a Triss už v tom nakonec měli praxi. Když tedy stane naproti němu, zvedne ruce, aby mohli zaujmout pozici a tancovat...a doufat, že nesletí jako poprvé na zem. Chvílemi se prostě neubránila smíchu, obecně jí úsměv ze rtů nezmizel od momentů, kdy se nahoru vůbec dostala.*
*Samozrejme, že všetky tie predstavy si na ňom postupne vyberajú daň. Ale usmieva sa. Pije. A rozopne si o jeden gombík viac košeľu.* /Začína mi byť horúco./ *A to ešte keď pomyslí na svoje dolené partie. A na tie Jasonove. Hodí mu do hlavy obraz toho, ako by ho zatiahol do nejaké kúta, kľakol si pred neho na kolená a rozopol mu nohavice. Z tej samotnej predstavy mu je už tak teplo, že si vyzlečie bundu a hodí ju vedľa seba ku kolegyni cez opierku.*
*Za dobu, co byl Remi pryč, si Aless u baru povídala s Leou, objednali si ještě pár drinku a popíjeli. Občas po očku koukla, kde Remi byl, ale jakmile ho viděla jít pryč, jen se lehce zamračila, ale nechala to být, otočila se zpět k baru a popíjela whisky, kterou tam měla, zatímco jí Lea něco povídala. Ovšem, když pak uslyšela divný syčivý zvuk a pak ránu, otočila se za zvukem a nejen za tím, ale i pro ni velmi známým pachem krve. Chvíli hleděla na celou tu situaci, , která se odehrávala o kus dál na parketu, přičemž jí na malou chvíli vyjely špičáky ven, než je zase nechala hezky schovat. I Lea si toho všimla a chvíli to pozorovala spolu s Aless, než se na sebe podívaly.* Zdá se, že bude zábava, pokud je tady někdo, kdo nemá kontrolu. *Pousmála se Aless a Lea jen přikývla, chtěla ještě něco dodat, ale to už se přiřítil Remi a začal, načež se na něj Lea zamračila.* Co se děje? *Optala se Aless nechápavě, pak jen koukla na Leu a obě se vydaly ven za Remim. Když ho došly, postavila se k němu.* Můžeš mi říct co je? Jdeš na tanec a vrátíš se naštvaný. *Zamumlala mladá upírka.*
Hračku? Hračku, která mě obtěžuje? *Snažil se pobrat Taylor. Teď už byl de facto jako lesní včela. Nic mu nedocházelo. Navíc si ho během chvíle začal CAL s KIM prohlížet. To už se cítil o to víc nekomfortně. Bylo to na něj moc pozornosti. Nicméně na ROBERTOVY následující slova s povzdechem kývl. Nakonec to sebevědomí mu vskutku chybělo, neměl co vyvracet. Pořád to však neměnilo ten fakt, že taková pozornost mu nebyla ani trošičku příjemná.* Oh..ne, ne. Jsme jen dobří přátelé, nic víc. *Odpověděl CALIBANOVI, načež náhle zpozorněl. Kromě rány, kterou zachytil sluchem, zpozoroval i něco jiného. Krásná vůně čerstvé krve. Toho si samozřejmě všiml i Sasha, který věnoval ROBERTOVI pohled.* Když už ho teď držíš, tak ho drž sakra pevně, nebo ti ho vytrhnu a odtáhnu před klub, aby se vzpamatoval. *Zamračil se a tiše i dokonce zavrčel. Doufal, že tato akce bude bez úhony.* Odkud jde ta nádherná vůně? *Optalo se fialovovlasé mládě. Tentokrát bez problému vykoukl, aby se rozhlédl a když tak to zjistil pomocí zraku sám. To však doufal v něco zázračného, spatřil tak akorát dav. Nespokojeně zasyčel, načež se zkusil ROBERTOVI vytrhnout z náruče.*
*Krev ucítil i Dominic. Ale než-li by mu došlo, co se děje už byla Nat v tahu a on jí ale stejně, jako Elaine doběhl. I on ji chytil a koukl se na Elaine.* Musíme ji dostat jinam, nejlépe ven, vyvedeš ji a já seženu krev? *Optals e. Pokud Elaine souhlasila a vyvedla Nat ven, tak doběhl Dominic k baru a vysvětlil, co se stalo. Nejprve si vysleechl nadávky, proč tam je proboha novorozený upír, ale nakonec mu vydal krev a Dominic pak doběhl za Nat a Elaine, jež by na něj čekaly venku. Tam jí Dominic podal sáček a koukl na ní.* Nat, nerad to říkám, ale jsi si jistá, že to zvládneš? Už dvakrát jsi na někoho skočila, nevím, jestli je pro tebe a pro civily bezpečné, aby jsi tu byla. *Pronesl nahlas svou obavu Dominic.*
*Remi došel ven a uplně první, co udělal bylo to, že si zapálil další cigaretu. pak se koukl na Aless.* Absolutně nevím, kdo byl ten cápek, ale řekl mi něco, co není až moc pokojné. Řekl mi něco o Emettovi, o tom, že to je pěknej hajzl a že za tebou došel jen proto, aby snad skrz tebe mohl dělat nějaké kraviny. Nebyl konkrétní, ale upřímně bych tomu i věřil, jelikož když se na Emtta koukneš, to že je to zmetek mu prostě kouká z očí. tak se chci zeptat tebe, jako někoho, kdo přišel od něj, nevíš o tom něco? *Otočil se v dalším momentně na Leandru a sevřel oči do úzkých linek.*
*Natalie začala šílet abylo pro Elaine těžké ji udržet aby nezaútočila na krvácejícího civila. Kompletně ignorovat Dominica a sliny jí šly z úst a kopala kolem sebe aby se dostala k čerstvé krvi* Jdi z cesty tupče! *zakřičela Nat na Dominica když jí Elaine jí držela pevně a vyvedla ji vem kde se pomalu uklidnila* Je mladá neumí se ovládat tak dobře jak ty..*Řekla starší upírka a pomalu Nat pustila*
*Dominic se na Nat podíval nepřišlo mu, že by v tuto chvilku udělal něco špatně. proto se na Nat zamračil.* Snažil jsme se ti pomoct a to jsem taky udělal, nejsem žádný tupec abych to nevěděl. *Zavrčel jejím směrem a pak se podíval ještě na Elaine a i na tu se lehce zamračil.* Oba jsme byli tam, kde je ona, tak si schovej laskavě to svoje kázání, protože to každej ví a zná. *Pronesl k Elaine a pak se podíval na Nat. K té si nakonec přidřepl, povzdechl si a koukl se na ni.* Je to lepší? *Pronesl teď už mírnějším tónem a sjel si dívku starostlivým pohledem.*
Nie je mi ani treba teraz. *Prizná. Aj keď možno o nejaký čas po tom pive sa to zmení, teraz je v pohode. Vykúzli s pusou dokonalé O.* To sú také guličky ale sú bez mäsa. Neviem čo presne v tom je ale raz na dovolenke som to mal a bolo to bohovské a odvtedy som mal len hnusný falafel. Je to ako prekliatie. *Rozrozpráva sa o falafelu. Nie je to ani jeho najoblúbenejšie jedlo ale asi to slovo mu ide fajnovo cez pusu. Thierri sa zasmeje. Úprimne. Jemu nepríde, že by TANOIA hovoril niečo čudné. Dobre sa s ním baví. A ešte radšej s ním tancuje. Zatancuje si a z chuti si chce dať jointa. Len teda keby to nebola petarda. šťastie je že si ju nedal do úst.* /Na to ani nemysli./ *Skoro sa mu otočí žalúdok.* Mám prst? *Spýta sa s tými najviac vyvalenými očami a takmer detským strachom. Alebo šokom. Pootvorí pusu keď vidí ako sa látka, ktorú ani nepostrehol kedy sa mu dostala na ruku, farbý čo červena. Nadýchne sa a skoro ho napne.* Oh bože... *Nechá si dvihnúť ruku hore. A pozerá sa za ňou a drží ju tam ako prikovanú.* He-he... skoro ako Mercury. *Začne zo stresu vtipkovať. Ide za TANOIOM pretože on vyzerá že vie čo robí. Poslušne ide a...* Aaaa kurva! *Zahučí, o niečo vyšším tónom než by sa na chlapca patrilo.* To je môj prst?! *Znova ho napne a tentoraz to len tak tak prehltne. Vracanie mu teraz nepomôže. Sadne si. Zavrie oči. Pevno zatvorí oči a znaží sa nevracať.* Asi budem vracať... *Nadýchne sa.* Otec ma zabije keď prídem domov bez prstu. *Haleká potichu a s tragickým tónom. Zrazu na záchodoch počuje rachot a buchot. Mykne sa... a je dobre že nevidí ako jeho prst spadne na zem... ako malý ohoratý párok. Počuje ako niekto kričí.* /Fajn feťáka vidieť nemusím./ Tan asi radšej zavri kabínku, nemusí nás tu nejaký magor sledovať. Je tam veľa krvi? *Ešte sa opýta ale neodvažuje sa otvoriť oči. Pre jeho šťastie, aspoň nevidel že sa ho práve snažil zožrať upír... na pánskych záchodoch Pandemonia.*
*Bob se na KIM podívá a usměje.* Umím si vybírat lidi. Ale mám i ve svém seznamu osoby, které poznat nechceš.* Zazubí se na ni a pak se věnuje TAYOVI a ostatním.* Oh a co je to za práci? Já dělám pro mou sestru a jejich šéfa. Jen teda sestra je démon a starat se o její síť prostitutek není zábava.* Ušklíbne se na CALIBANA. Pak se podívá na TAYE.* S tím si nelam hlavu. Moje hračky stejně nemají dlouhou životnost.* Usměje se na něj, ale je to opravdu děsivý úsměv. Když pak druhý upír položí otázku, tak se zarazí. Moc ji nerozumí. Nakloní tak hlavu na stranu a podívá se pak na TAYE a doufá, že na to dokáže odpovědět. Když odpoví, tak pochopí.* Ah... jako milenci! Ne, to nejsme. Jen jsem víc kontaktní.* Vysvětlí a pak ucítí, že se někdo dotkl jeho uší a uhne z dosahu a zamračí se na KIM.* Na to může sahat jen někdo a s mým dovolením.* Prohlásí než uslyší ránu a i on trochu zaznamená ty pachy. Pach krve pozná vždy a všude.* Fuj to je, Tay!* Zakřičí na něj a pomocí magie ho drží na místě. Stáhne si ho i do klína, ale jeho lomcování se mu moc nelíbí, tak ho chytí pod krkem a přitáhne si jeho hlavu blíž k sobě. Rozhodne se ho velice účinně rozptýlit. Olízne mu zátylek a dostane se k jeho uchu.* Lomcuj sebou ještě trochu a ucitíš v zádech něco nepřítemného.* Zašeptá mu do ucha. Pak se podívá na Sashu.* Dones mu Bloody Mary bez alkoholu.* Poradí mu a dál drží TAYE na sobě pomocí své síly i magie.* Nechceš vzít KIM si zatancovat, CALIBANE?* Zeptá se ho trochu udýchaně.*
*Málem pobavením vyprskne drink, když je ANDĚLOVOU druhou možností na hovor a pokývá směrem do masky.* Dneska vám to neslušelo, že jste musel zakrýt tvář? *Zeptá se DRAGOSE s tématicky andělským úsměvem a zdánlivě nijakým postranním úmyslem.* /Nebo je na útěku? Má v plánu něco nekalého?/ *Jeho postranní úmysl je však obhlédnutí případných nebezpečí, když je JACK poblíž. Samozřejmě existuje varianta, že si čaroděj vzal prostě masku jako součást kostýmu, ale v kombinaci s vůní magie kolem něj a měničem hlasu mu to zkrátka přijde podezřelé.* Ale ano, bavím. *Když na něj MADDIE dokonce zpočátku nereaguje, jeho zájem se v této konverzaci zdvojnásobí.* /Neznámý známý, hmm. Nepozná ho vlivem masky? Magie? Nebo je to jen hrátka se slovy?/ Je to večírek, MADDIE. Lidé budou přicházet a odcházet, omlouvat se za přerušení je dosti zbytečné. Je to jako byste se mi omlouvala za počasí. *Samozřejmě, že je omluva na místě. Ovšem Jason se dostává do večírkové nálady a omluvy by ji nepříjemně zpomalovaly. Co ho ale rozhodně nezpomaluje je JACK.* /Dej pokoj, než si pro tebe dojdu!/ *Vyšle JACKOVI do mysli a i v té zprávě má hlas o dost hlubší než obvykle. Navenek si však udržuje perfektní klid a MADDIE s DRAGOSEM tedy nemají šanci poznat, že si každou chvilkou bude muset odskočit.* Mezitím GIDEON: /Halloweenská party? Je to vůbec něco kam bych měl jít? Chtěl jít? Ne. Rozhodně ne. Nevím, co od toho čekat. No možná, že to, že to nevím by na tom mohl být trochu hnací faktor. Přeci jen ne všechno v životě musí být perfektně předvídatelný. No a s TRISS už vůbec ne. Celá TRISS je taková moje nepředvídatelná./ *To "moje" mu v hlavě drnčí ještě pěkně dlouho, ale tak jako hezky. No a tak se přeci jen vydá do civilského světa. Na době celočerný bojový oděv, který s velkou jizvou vedoucí přes tvář až na krk vypadá v lidském světě dostatečně kostýmově. Tmavé dlouhé vlasy si nahoře stáhne do culíku a zbytek nechá rozpuštěný. Nebere to jako masku, nepočítá s tím, že by měl mít masku, ale když mu vyhazovač řekne "Dobrá jizva, brácho, ta musela trvat hodiny!" tak pochopí, že by nikoho nenapadlo, že takhle běžně chodí. S tímto objevem trochu znejistí, ale nenechá si tím sebrat kuráž. Se svými 190 cm se davem prodírá vcelku bez problému, jen cestou hodí bokem někoho v kostýmu ledního medvěda.* /No tyvole./ *Začne se pořádně rozhlížet, kde by našel svoji přítelkyni a až po hodné chvíli se podívá nahoru na bar. Kde tančí s někým cizím a celá nadšená.* /Asi jdu nevhod-/
*Když začal mluvit, Aless i Lea se na něj překvapeně dívaly, pak se koukly na sebe a znova na něj.* Cože to? *Zamručela Aless a sledovala svého nastávajícího, zatímco nějak zpracovávala jeho slova. I Lea se zamračila.* Patřila jsem sice do jeho klanu, to ano, ale nebyla jsem zrovna jeho pravá ruka, jeho oblíbenkyně, aby se mi svěřoval s každou věci, kterou dělal. Na to měl svoje lidi, svoje kamarádičky. Hele, to že je nás spousta od něj, neznamená, že všichni jsme jako on! Tak nás laskavě neházej do jednoho pytle a vůbec, kdo byl ten tajemný šašek, který toho najednou tak moc věděl hm?* Zavrčela na nej Lea a udělala krok vpřed. To ji ale Aless zastoupila cestu.* Klid. *Koukla na ni a pak na Remiho.* Nepopírám, že Emett je parchant, to vím už dlouho, ale sakra jak tohle všechno víš a jak víš, že to je pravda? Vždyť toho chlapa ani neznáš. *Zamračila se.*
*Remi se ale nenechal. Ba naopak vystpoupiil tak, aby na Leandru viděl.* kdo tě hodil do jednoho pytle, ty jedna nádhero? Já jsme se jenom zeptal, jestli o tom něco nevíš, tak tu po mě přestaň prskat, joo? Já se jenom zeptal!! Tak ticho! *Křikl po ni. Už měl sám trošku napito a dalo se to poznat, i když to bylo jen malinko, ale i tak se cítil o něco více podrážděnější.* Ale tak proč by mi to asi říkal Aless? A sama víš, že to je parchant!! Co když má něco v plánu a kuje to přímo u tebe ve vile? *Prskl naštvaně.*
*Dragos se na MADDIE zaměří, když na něj konečně promluví.* /Kdyby jsi věděla, čarodějnice../ *Pomyslí si pobaveně.* Jsem rád, že jste mě vzala na vědomí, Madeleine.. To víte.. Na komplimenty není nikdy nevhodný čas.. *Odpoví ji, než se otočí na JASONA, kterého zjevně pobavil.* Ale kdepak.. Sluší mi to každý den.. Jen jsem to dnes pojal lehce pracovně a byl bych nerad, aby mě jistí lidé zde poznali.. *Pronese. Následně přikývne na jeho souhlas a pobaveně mu cuknou pod maskou koutky, když pokárá Maddie.* /Tohle mě baví.. Měl bych to dělat častěji../ Aby jste se necítila vynechaná, krásná čarodějko, jak se bavíte vy? A copak vás vedlo k volbě tohoto působivého kostýmu? *Otáže se opět MADDIE. TRISS s HIRAMEM na stole ani neregistruje. Když se ovšem ozve rána, tak otočí za zvukem hlavu a vzápětí cítí krev. Velice neslušně se odvrátí od konverzace a jeho oči skenují okolí. Když zahlédne jak je NATALIE zastavená Elaine; a k jeho lehkému údivu i DOMINICEM; tak si trochu přikývne, ale jeho oči ještě hledají TAYLORA, než může mít úplný klid. Toho zahlédne v držení ROBERTA, nad čímž se lehce zamračí. Nakonec ale hlavu odkloní, doufaje, že jej Sasha případně zadrží. Stále je ale lehce napnutý a ve střehu. Což se mu vyplatí v momentě, kdy se k němu připlíží malá bruneta a sáhne mu do kapsy. Jednu ruku ve zlaté rukavici přiloží na plášť a ten ihned zareaguje a zvedne se do podoby křídel bohyně Isis a zpevní, čímž odřízne ESHE cestu do jeho kapsy. Ohlédne se na ni přes rameno, ať už leží, nebo to ustála.* Zkus to znovu a tu ruku si odneseš jako pejsek v puse. *Varuje ji se zavrčením. Pak vrátí pohled k JASONOVI a MADDIE.* Pardon za mou duševní nepřítomnost.. Již se vám můžu opět věnovat.. *Pronese ještě omluvně.*
*Jack sa potutelne usmieva a tvári sa ako sa náramne baví na kolegovom vtipe. Nejaká historka s účtovníčkou... trochu sa zarazí a na tú historku sa sústredí. Až tak že to ako keby prehrá aj Jasonovi v hlave.* /Ja som vedela, že účtovníčka Doris spís s veliteľom dopravných policajtov!/ *A potom ako keby sa nechumelilo pokračuje v prasačinkácjh. Dokonca mu prehraje ako by sa nehol prehnúť cez krabice, ktoré určite majú v sklade. Trochu sa zarazí keď ho Jason varuje. S čertíkmi v očiach sa pozrie jeho smerom.* /Sľubuješ?/ *Hodí do ringu výzvu a ešte mu pošle predstavu, ako by si to k Jasonovi nakráčal a rovno tam kde stojí by mu strhol z tej trblietavej hrude tú nekresťansky drahú košeľu.* Jack, nejak si mimo. *Opýta sa ho kolegyňa.* Oh, ani nevieš ako. *Odpovie jej s kľudom Angličana, dúfajúc že jeho napnuté nohavice sa stratia v tom nepravidelnom svetle Pandemonia.*
Tak snad bude někdo tak milý a při smyslu. Kdyby sis nabila tu svoji krásnou tvářičku, lidi by asi nebyli nadšení. *Zašklebil se na TRISS. O její slávě už věděl, nuže on a tato informace do sebe nešli. Něco takového mu bylo prostě putna, šlo to mimo něj. Teď to akorát na poškádlení zmínil. Než se pak nadál, už lezli na bar, aby si na něm zatančili. Měl už takový pocit, že se to stalo jejich tradicí. Něco, co už nesmělo chybět nikdy. Pokaždé, když od teďka vstoupí spolu do nějakého baru, ozkouší si tancem, zda je pult udrží. Nebo konkrétně..zda se udrží na úzkém pultu, zatímco jim pod nohama šmátrají ruce pro trochu alkoholu. Tentokrát však bylo na tanec upozorněno, takže jestli se jim podaří spadnout, už za to nebude moc nějaká ruka. Chyba bude mezi stropem, stranami a samotným pultem - zjednodušeně TRISS s Hiramem. Ačkoliv totiž měli oba nějakou tu praxi v tancování Salsy..no Hiram byl stále tak trochu debil. Proto se asi není čemu divit, když špatně našlápl, čímž omylem TRISS podkopl nohy. A když je čarodějka nějakým způsobem nezachránila, určitě sletěli dolů, pokud je tedy někdo nechytil.*
A..Asi..To jsem fakt řekla?..*Nat se Rozhlédla a uvědomila si že není v budově ale venku, prohrabla si vlasy a koukla na Dominica a Elaine* Ublížila jsem někomu?..*Lehce se zdesila a stala na vlastní nohy a protáhla se* furt to cítím..ale jemně..P..Promiň Dome../To je hluboko v prdeli to určitě vidělo víc jak 20 lidí..Až se to rozkřikne jsem mrtvá na druhou../ *Pomyslela si mladá upírka a začala chodit v kroužku*
*Lea jen zavrčela a už mu chtěla jednu vrazit.* A já ti odpověděla ty květinko jedna! Emett se vždy staral o sebe, možná jen o ty, co měl kolem sebe, ale jinak na nás sral a Aless to taky moc dobře ví, zažila to. A laskavě tu po mě přestaň řvát, nebo ti vážně jednu vrazím! *Zavrčela už naštvaně.* A dost! Oba! *Křikla teď Aless, nejdříve koukla na Leu.* Jdi se trochu projít a vychladni. Upírka jen zavrčela, ale nakonec šla. Aless se pak koukla na Remiho.* A ty toho taky nech, šlo to i bez toho křiku sakra. *Zamručela a prohrábla si vlasy.* Vím, vím kdo Emett je, moc dobře to vím. Pokud je to pravda, pokud opravdu něco dělá za mými zády, pokud dělá věci, který by nás mohly ohrozit, pak to zjistím a sama se ho zbavím, tak jak jsem to měla udělat už dávno.
Abych ti já jednu nevrazil, ty jedna nádhero namakaná! Dostal ze sebe, a než by stačil dál slyšet, co Aless říká, tak se Lee kolem kotníků omotaly výhonky, které jí nakonec srazily na zem. Až pak se koukl na ALess, která zakřičela, a tiše zavrčel. Pak ji poslouchal, sledoval, jaks e Lea sbírala ze země a jen nad tím pokýval hlavou.* A co když bude už pozdě? Podle toho cápka už se něco děje, a já tě tam nechci nechávat samotnou, máš tam jen pár lidí, jinak většina je od Emetta, sakra. *Zavrčel.*
*Dom se na ni starostlivě koukla a nejprve nic neřekl. Pak se zvedl a došel k ní, chytl jí za ramena, chvilku na ní koukal, než si ji vtáhl do náruče.* To ej dobré, každý byl tam kde ty, promiň, že jsme křičel *Omluvil se tentokrát Dom a pak se na ni podíval.* Chceš se tam vracet? Nechceš jít jinam? Kamkoliv? Víš, že my si to užijeme kdekoliv a kdykoliv. Co jít ke mě, řekl jsme ti, že mám palystation pro dva? *Uculil se, snažíc se jí nějak rozveselit.*
*Iba si vydýchne, lebo nie je si istý, či by Lóni pochopil, že siahal na rozkrok niekomu inému (a sám by z toho bol červený a zrejme by potom utiekol). Ale podľa toho, ako pozná svojho priateľa, tak by to v tomto prípade pochopil, pretože THIERRI pôsobí, že nevie, čo robí, vlastne úplne vo všetkom. Zamyslí sa a vykrúca sa vedľa chlapca.* Musíš vedieť, kde hľadať. Často sú zlé veci v dobrých reštauráciách, ale v malých podnikoch im to ide dobre. *Povie z vlastnej skúsenosti podľa toho, keď videl, ako na niektoré jedlá reagovali jeho známi - civilovia, vlkodlaci alebo čarodeji. Aj by s THIERRIM zašiel do nejakého bistra, kde by sa mohol falafel predávať, no takéto jeho myšlienkové plány mu prekazí sám chlapec, ktorý sa rozhodol, že si zafajčí niečo veľmi iskrivé a pálivé. Pri spomienke Freddieho Mercuryho sa uspoň zazubí a automaticky mu, mimo tej hlasnej hudby, čo sa tam ozýva teraz, skočí do hlavy jedna z piesní, ktorú si na upokojenie pospevuje, keď sa presúva na toalety.* Nepozeraj na to! *Zahriakne chlapca a vlastnou rukou mu prekryje oči, snažiac sa jemne rozochvenými prstami spraviť tú ruku. Potrebuje na to sústredenie, ale zdá sa, že mu to nie je dopriate, keď sa niekto snaží na toalety dostať. Radšej za nimi dvere rýchlo zatvorí, siahne po kúsok prsta a pod tým všetkým, kútikom oka sledujúc po troške THIERRIHO, či sa nepozerá, snaží sa sústrediť na jedinú vec a to aby obhorený prst, ktorého krvavá časť nie je opečená natoľko, aby ho nemohol dať zrásť k zvyšku ruky, prisadol tam, kam má. Je aj rád, že kabínku za nimi zatvoril, ignorujúc otázku chlapca, či je vonku veľa krvi. Energia z jeho vnútra začne prúdiť do THIERRIHO ruky a sleduje zelenkavými očami, keď jemne nadvihne prekrytie, ako sa na boku prsta postupne, trošku neforemne, začne zrastať kúsok prsta k svojmu pôvodnému miestu. Kontroluje znova, či sa THIERRI pozerá, ale aj napriek tomu pociťuje, ako jeho telo slabne pri tom, ako predáva svoju telesnú silu do svojho liečiteľského umenia, úplne si nevšímajúc to, čo sa deje mimo kabínky.*
*Překvapeně ucukla, když se na ni BOB zamračil. Její pohled byl více než omluvný.* P-promiň, nemyslela jsem to zle… Měla jsem se zeptat. *Vysvětlí s omluvou, ale ruku stáhne do klína k té druhé a svému nápoji. Netušila sice, proč přesně mu to tak vadilo, ale nebyla ani dost hloupá ani dost nevychovaná, aby si neuvědomovala, že něco udělala špatně. To, co se ještě chvíli zpátky jevilo jako fajn děsivá atmosféra jí najednou připadalo jako přiliš mnoho informací, příliš mnoho pocitů, přiliš mnoho* /všeho./ *Chvíli sledovala TAYE, který zjevně zápasil s nějakým typem záchvatu a BOB ho sotva drží. V jiné části baru si nějakým záchvatem procházela jakási RUSOVLÁSKA. Celkově situace kolem začala být chaotická a byť to Kim jako zdravotní sestru obvykle z míry nevyvádělo, tohle bylo trochu moc i na ni. Rychle dopila svůj drink, pak kývla na barmana.* Prosím dvojitou vodku. To nejsilnější, co tu máte. *Objednala si a jakmile svou objednávku dostala, obrátila do sebe skleničku na ex, objednala si ještě jednu a celou akci zopakovala. Tělem se jí začalo rozlévat horko a byť nepříjemný pocit nezmizel, alespoň malinko otupěl. Společně s BOBOVÝM návrhem přikývla s prosebně se zakoukala na CALA.* To nezní jako špatný nápad, co Cale? *Usmála se podstatně srdečněji, než jak se teď cítila. Na nějaké varování, že se mu nemá dívat do očí teď úspěšně zapomněla, jen ho v duchu prosila, ať se v rámci podniku přesunou někam, kde bude trochu méně napjatá atmosféra.*
Ah tak, *vážně mu připadali jako něco víc, ale došlo mu, že nakonec to tak asi nemusí být. On to úplně nechápal, neměl žádné tak blízké přátele aby si s nimi dovolil dělat tohle na veřejnosti, milence ano, přátele ne. Ucítil krev, ale po tolika letech mu tohle nic vážně nedělalo, potom se zarazil, uviděl toho mladého upíra TAYE.* /Sakra, nedošlo mi, že je až tak mladý./ Jsi si jistý? *Optal se Boba jelikož mu chtěl pomoci s TAYEM, nebyl by to první upír co by musel krotit, ale pak mu došel důvod toho proč má vyzvat Kim. Chtěl civilku dostat z bezprostřední blízkosti běsnícího upíra, proto se postavil a aby ji lehce rozptýlil nasadil svůj nejoblíbenější okouzlující úsměv a udělal poklonu hodnou doby na které měl kostým.* Milady, mohu vás doprovodit na taneční parket? *Nabídl jí ruku do které by se následně mohla zavěsit.*
Buďte. *Odvětí DRAGOSOVI a pobaveně se ušklíbne na odpovědi JASONA směrem k nepoznanému DRAGOSOVI a kývne na slova, která se nasměřují jejím směrem.* S radostí. *Odvětí Jasonovi s letmým úšklebkem a zlehka si poupraví sukni, když o ni někdo zavadí. Sama u sebe neměla vlastně nic a dle potřeby si jedině z dekoltu vylovila bankovky. Rozhodla se neuvažovat, kdo se za maskou schovává, zas tolik ji to asi nezajímalo, ač jí osoba rozhodně zúžila okruh hledaných, nebylo mnoho lidí, co by jí stále aktivně říkali Madeleine.* Atraktivita. *A víc svou odpověď nerozvádí, nechá ji jen tajemnou, velice mírně se jí pootočí koutek. Otočí se ale také za zvukem petardy, načež se ohlédne zpět a potom sleduje scénu s civilkou a kývne na jeho slova.* No, zdá se, že dnes jste oběť pozornosti. *Nadzvedne pobaveně obočí a napije se absintu, který tím dopije a ruku spustí níž ke klínu.* Nicméně, pánové, co vás přivedlo na tuto akci?
*Proplouvala davem a s ním sbírala cennosti. Nebylo jich moc, nesměla na sebe příliš upozornit, přesto měla pocit, že o ní už někteří vědí. Nebo alespoň jeden. Vysoký muž v křiklavě třpytivém kostýmu zpodobňující anděla, nebo spíše exotickou tanečnici, nebýt těch křídel. Ty se i nečekaně roztáhla do své plné krásy a uštědřila Eshe jednu pořádnou ránu do nosu. S rukou nataženou k jeho kapsám zavrávorala a spadla dozadu, naštěstí ji úspěšně neznámá osoba zachytila a držela za ramena. Eshe se však nehodlala postavit a uposlechnout děsivému vrčení. Využila takové pozice, nebo se spíš nechala unést alkoholem, který vzbuzoval její rozčilení, a kopla DRAGOSE do lýtka s nadějí, že alespoň škobrtne. Byl dvakrát tak těžší než ona, dvakrát tak vysoký, přesto si Eshe dovolila zasáhnout. Nebo spíše udělat velkou chybu, neboť netušila, kdo před ní skrývá svou tvář pod maskou. Stejně se však rychle postavila a raději plánovala odchod, najít jinou kapsu, která je méně střežená.*
Ale já tam nejsem sama. To přece víš, navíc ne všichni jsou s Emettem, to jsi slyšel nebo jsi neposlouchal? *Zamračila se na něj.* Já jsem vůdkyně klanu, ať se to tomu blbovi líbí nebo ne, teď už tu žádné slovo nemá. On si myslí, že mu věřím, že mu všechno říkám, ale ví hovno. Říkám mu jen to, co vím, že není důležité, nikdy jsem mu nevěřila a od dob co se sem vrátil, co vyhrožoval tobě, si na něj dávám pozor. Možná teď nevím co dělá, ale zjistím to a jak jsem řekla, pokud to ohrožuje ostatní, tak to s ním skončím sama a s těmi, kdo v tom jedou taky!* Zavrčela, sama začínala být naštvaná. Vrtalo jí hlavně v hlavě, kdo byl ten chlap v masce, který to všechno tak hezky řekl Remimu. Tohle se jí moc nelíbilo.*
Já asi zůstanu tady venku..ještě nechci pryč..*Natalie si sedla na zem a schoulila se do klubíčka* Bože..jsem..mrtvá *Elaine jí hladila po zadech a Nat přestala panikařit. Když Nat byla klidná prostě sedla na zemi a koukla na Dominica* Promiň nechtěla jsem křičel..Prostě jsem se nemohla ovládat..*Nat Schovala hlavu mezi své kolena a těžce vydechla*
*Chvíli se zdá, že tentokrát jim jejich tanec fakt výjde, ale v jeden moment HIRAM Triss podkopne a ta zavrávorá a našlápne na okraj pultu a i když se zasměje, vyklouzne Hiramovi ze sevření a rychle se snaží zachytit magií, ačkoliv jestli ji snad někdo chytá, určitě bude rychlejší než zastavení telekinezí těsně nad zemí. A sotva se zastaví, tak se nahlas rozesměje.* V Pandemoniu nám prostě není přáno nepadat. *Vyblekotá ze sebe a pokud ji někdo snad zachytil, zvedne k němu pohled, aby poděkovala.*
Možná že ty jsi hlava klanu ale on je čtyři století starý upír, který je pěkný zmetek"!! Tak jasně, že se o tebe asi kurva bojím, už jenom proto, že vím co ej zač, nebo alespon tuším. Myslíš si, že mi ej tohle příjemný? Není!! Ani trochu!! Ale právě jsme se dozvěděl něco o potencionálním nebezpečí a tak jsem, prostě rozhozenej kurva, ne? *Pronesl, a už mu bylo i jedno, že je prostý, prostě to z něj lítalo. měl strach, nechtěl ji ve vile už nechávat, ne dokud tam bude Emett. Prohrábl si frustrovaně vlasy, a pak se začal procházet v kruzích kolem.* Sakra ale jak já jsem mohl vědět, kdo to byl, já jen vycházím z toho co řekl! *Křikl nakonec. Tím, jak začal ztrácet kontrolu si mohla Aless tak všimnout, jak mu potemnělo bělmo očí, stejně tak jako zčernaly konečky prstů na rukou a potemněly vlasy stejně tak jako mu i zbledla pokožka.*
*Zhulene ale aj tak pozorne počúva TANOIU. A prikyvuje. Skúsi si nájsť nejaké príjemné, malé bistro s falafelom. O chvíľu ale na celý falafel zabudnem keď si doslova nedopatrením ustrelí prst. Nevie či všetko ide pomaly alebo rýchlo. Následuje TANOIU a dúfa, že ešte v budúcnosti bude mať prst.* /Ako v najhorčom prípade si nechám od Gucciho spraviť protézu./ *Snaží sa dýchať, možno aby predýchal pocit na vracanie ale veľmi mu to nepomáha. Najmä keď cíti toalety.* /Nevracaj, nevracaj... nevracaj!/ *Okrikuje sa v duchu. Znova prehltne žlč, ktorá sa mu doslova derie hore krkom.* Je to veľmi zlé? *Špitne po chvíli a capne si sám ruku na oči. Fakt to nechce vidieť.* Vieš ako sa vraví, aby si videl pozitíva na zlej situácii? Je to blbosť. Vravím si, že si nechám spraviť Gucci protézu ale ja nechcem Gucci protézu. Chcem mať svoj prst. Možno by som mal ísť do nemocnice, Oh bože... už ma nikdy nedajú v baletu do prednej rady. Už nebudem mať žiadne sólo vystúpenia. Kto sa bude pozeráť na jednoprstého baleťáka! *Myslel deväť prstého ale v panike to poplietol.* Ešte že babička nežije, aby sa tohto dožila. *Nadýchne sa a už vyzerá, že sa rozplače.* Keby mi ho aspoň niekto odreže alebo mi ho zožerie pes... lenže patarda. To je tak hrozne trápne. Toto nemôžem v živote nikomu povedať. Plné telky sú toho, že si máme dávať pozor na petardy ale ja som fakt ani nevedel, že niečo také mám vo vačku. *A už začína revať. Chlapáctvo bokom, alkohol a tráva búra všetky zábrany.*
*Dominic se na ni koukla, a když si sedla, tak si sedl i on, naproti ní. jednu ruku jí jemně položil na rameno a pak ji pohladil.* Nat, to bude dobrý. Tohle je normální, za nic nemůžeš, opravdu. Já byl stejný. Hele, chceš abych ti řekl, co jsme vyvedl já? *Pronesl. Snažil se jí nějak uklidnit, viděl, že to rozdýchává těžce.* Já když jsme takhle jako malý jednou zavětřil krev, tak jsem po ní šel tak zběsile, že jsme si nevšiml, že je předemnou sráz a v něm řeka, a hupsl jsem do ní. Proud mě odnesl někam pryč, k jedné nedaleké vesnic. A víš co? Pak už jsem si dával větší pozor. *Zasmál se nad tou vzpomínkou a pak se na ni koukl. Bolelo jej ji takhle vidět. Proto se nakonec natáhl, načež si ji přitáhl do náruče a schoval ji ve svém velkém objetí.* Hele, dokud jsme tady, je to v pohodě, okei? jsem tu, s tebou. *Šeptal jí tiše.*
*Zmatený byl už dost, proto se nakonec začal věnovat jen a pouze Bobovi, který přeci jen mluvil přímo na něj případně..s menšími pauzami.* Teď mě docela děsíš..*Zmínil, když se ROBERT stále vyjadřoval k té hračce, o níž mluvil. Tohle mu už opravdu docela nahánělo hrůzu. Ještě víc to i doplňoval ten jeho úsměv..Tay se během toho zlehka oklepal. Nato ovšem přišla otázka na ně oba, na níž odpověděl jak za svou maličkost, tak i právě za ČARODĚJE, čímž mu vlastně neúmyslně pomohl v pochopení oné otázky. Na přímo jeho odpověď pak taky kvýl, aby mu ji stvrdil, než se opět pozornost BOBA přesunula ke KIM, kterou na něco zjevně upozorňoval. Ani to nemělo pořádně dlouhého trvání. Náhle totiž přišla ta rána, kterou následoval příjemný pach krve, který mladému upírovi krásně zamotal hlavu. Když však nebyl puštěn a ani nedostal pořádnou odpověď, spíše okřiknutí jak na nějakého psa, nespokojeně se zamračil, nelibě zavrčel. Když se ovšem opravdu chtěl pohnout, nešlo to, což absolutně nechápal. Nicméně o útěk, vytrhnutí se z ROBERTOVA sevření, se snažil dál. To se zjevně ČARODĚJOVI moc nelíbilo. Že by to však Taylora zajímalo? Nikoliv. Ten se postupně začal v rámci možností vzpamatovávat až tehdy, co mu byl olíznut zátylek a BOB mu začal něco šeptat do ucha. Lehce sebou ucuknul, věnujíce mu zmatený pohled. Pořád mu ovšem vůně krve docela mátla jeho hlavinku. Sasha se mezitím tvářil neutrálně a na BOBOVY slova kývl, načež se tedy k barmanovi otočil, aby vyřkl svůj požadavek.* Chci stále vědět odkud ta vůně jde. *Zafňukal nespokojeně Tay.*
*Stála u něj a zamračeně jej poslouchala, když pak znova křikl, jen zatnula ruce v pěst a tiše zavrčela.* A myslíš, že mě to příjemné je? Na jednu stranu nevím, co si o tom mám myslet, přijde si nějaký cizinec a říká něco takového, na druhou stranu začínám mít pocit, že na tom možná něco bude a snažím se přijít na to, co budu dělat, jak to vyřeším a ano, vím kdo kurva Emett je a kolik mu je. Ale to je mi u prdele, jestli se dozvím, že dělá něco za mými zády, že to ohrožuje všechny kolem, pak mu klidně tu jeho hnusnou hlavu utrhnu a je mi jedno jak to udělám!* Křikla pak už i ona frustrovaně, než si prohrábla vlasy a když viděla, že se začínal měnit, na chvíli zavřela oči a snažila se uklidnit, když se tak stalo, došla k němu, chytila ho za ruce a donutila ho, aby se na ni podíval.* Vyřeším to ano. Zvládne se to. *Pronesla už tišším hlasem.*
*Nat se konečně uklidnila a přikývla jeho slovům. Zavřela oči a snažila to pustit z hlavy, když dokončil svůj příběh začala se smát a objala ho* Díky Dome..*Zavrněla spokojeně a usmála se na něj a na Elaine* I tobě děkuji*
*Remi ještě chvilku koukal do země, ale jakmile jej pak chytla za ruce a promluvila na něj, tak se na ni koukl. Pohlédl jí do očí těma svými momentálně skoro černýma, které se ale po chvilce zase začaly měnit zpět. Stejně tak i jeho pokožka nabrala dobrý, a zdravý vzhled, tak i jeho ruce a vlasy byly zase kaštanově hnědě. Musel zavřít oči, párkrát se nadechnout, a pak se na ni opět koukl.* Já se o tebe prostě jenom bojím, Alessandro. Strašně moc, a tohle mě nijak moc nenadchlo, ani neuklidnilo. Mám o tebe prostě strach. *Hlesl, trošku i smutně.*
*Dominic byl rád, když se Nat zasmála. Její smích pro něj byl v ten moment jako dar a byl za to rád.* Není zač, maličká. *Pronesl a pohladil jí jemně po vlasech. pak se podíval na Elaine.* I tobě děkuju, vážná dámo, a omluvám se za ten zvýšený hlas. *Pronesl ke starší upírce a jemně jí pokynul hlavou, usmál se na ni a pak se koukl zpět na Nat.* Tak co, je ti lepší? ještě chvilku posedíme, já si zapálím, co ty na to? Ucítíš alespoň něco jiného. *Popíchl ji se smíchem.*
*Bob drží TAYE a je rád, že starší upír odvedl civilku.*/Sakra doufám, že ji ten blbec nekousne. Závislost na yin fen je strašně rychlá.../* Prolítne mu hlavou a dál drží mladého upíra.* Ah... Když nevnímáš na tohle...* Zavrčí a zakousne se mu svými ostrými zoubky do zátylku. Cítí odpornou upíří krev. Drží ho tak pár vteřin než ho pustí, ránu olízne a vyléčí. Chytne ho volnou rukou kolem pasu a přimáčkne ho na sebe, aby nikdo z okolí nemohl vidět, co se děje trochu níž než má uvázané lano. Doufá, že zrovna tohle Tay nevnímá. Položí mu bradu na rameno a podívá se do dálky před sebe.* Už se ani nehni. Nebo tě uspím. A rozhodně teď na mě nesahej dokud se neuklidním.*Řekne mu opravdu chladně. Je naštvaný. Ví, proč se mu tohle děje a že za to může sestra, která v něm vyvolala určité úchylky, které on vždy v sobě nějak měl.*
Bude mi ctí, Sire, *poklonila se Calibanovi s jemným úsměvem a zavěsila se do jeho paže. Společně tedy vyrazili na parket. Původně očekávala, že z toho bude jen nějaký společný tanec na party hudbu, ale někoho zrovna v tu chvíli napadlo, že by bylo fajn party mix proložit něčím pikantnějším, takže se z reproduktorů začalo linout Feeling good. Za střízliva by Kim ani nenapadlo na takovou skladbu tančit s někým koho nezná, jenže teď už v sobě pár 'panáků' měla a její důvěra v realitu po všem, co dneska viděla a slyšela, zmizela a vystřídala ji jen jakási tichá rezignace a touha udělat cokoli, co by pro ni mohlo ten večer zachránit. Ruce obmotala Calovi kolem krku a zadívala se mu do očí.* Můžeme..? *Zeptala se s úsměvem.*
*Z jejich konverzace uzná, že MADDIE si také není na sto procent jistá s kým hovoří a jejich interakce mu k rozklíčování tedy moc nepomůže.* Aw, to zní jako nekonečná škoda jít na večírek pracovně. *Zavrní soucitně a ve svém opření o zeď si přehodí nohu přes nohu. Na jeho slovech necítí úplně nepravdu. Také proč by měl, když jsou v podstatě nicneříkající. Práce může být klidně nějaký průšvih.* /Doris spí s velitelem dopravních policistů? JACK tam má teda zábavu. / *Napadne ho pobaveně, když alespoň na chvíli ustanou sexy záběry a on se tak stihne pořádně zamyslet nad tím, co tu DRAGOS pracovně dělá.* /Někoho tu hlídá?/ *Napadne ho, když se začne upír rozhlížet po ráně. Jasonem to nějak neotřese, protože rána přijde z jiné části klubu, než kde se nachází JACK. Také kdyby se mu něco stalo, tak by přestaly neustálé vize.* Úspěšné. *Odpoví též jednoslovně, když DRAGOS okomentuje její šaty. Pak to netrvá dlouho a DRAGOS začne vyhrožovat CIVILCE (ESHE), která se ho pokusila okrást. A ať se snaží, jak se snaží, JACK jeho sebekontrolu pomalu ale jistě nahlodává, a proto se musí zasmát.* /Doháje, civilka a on dělá, jak kdyby byla jeho úhlavní nepřítel. To je tak roztomilé! Mohli by se třeba prát o to, kdo dřív zaplatí daně nebo půjde nakoupit do supermarketu... Ha! Jak přízemní./ Šikovná. *Zamumlá, když ESHE ustojí útok pláštěm a pak se ještě rozhodne DRAGOSE nakopnout.* /Je to jako souboj nemluvněte s obrem, ha!/ Budiž vám prominuto, moc jsem se bavil. *Přikývne, když se DRAGOS vrátí ke konverzaci a doufá, že ho nakopnutí znovu nevyruší a nechá to být.* Zřejmě se v Pandemoniu naskytnu pokaždé, když stihnu zapomenout na mizerný výběr hudby. *Uchechtne se, když začne hrát Nothing else matters. Nedlouho na to se ho JACK v mysli zeptá, jestli slibuje a v Jasonovi hrkne. Pořád nezjistil, proč tu je muž v masce a nechce riskovat odhalení. Ale už je to na něj moc.* Budu si muset odskočit. *Pozvedne výmluvně prázdnou sklenku, aby nonšalantně oznámil čůrací pauzu a JACKOVI pošle do mysli zásobovací místnost za méně narvaným barem, která je směrem na záchod, takže pro jeho společnost nebude podezřelé, když se tím směrem vydá.* Za chvíli jsem zpátky, budu rád pokračovat v našem hovoru. *Pousměje se na ně a svižným krokem zamíří na místo, aniž by k baru, kde sedí JACK byť pohlédnul.*
*Pomalu ji doprovodil na parket, obešel místo, kde byl předtím zraněn ten muž a pokračoval až dorazil na část, kde se dalo i pohodlně tancovat. Zaslechl první tóny písničky a postavil se k ní čelem.* Zajisté madam. *Sklonil se k ní a s prvním důrazným tónem udělal krok směrem ke KIM. Vedl jí po parketu a dával si pozor aby náhodou netrefil do někoho jiného. Jakmile již po několikaté zaslechl slova Feeling good lehce jí poklonil do záklonu. Pokud se poddala tak udělal celou obkruhu a postavil ji zpět na nohy aby vedl další krok. Pokud však ne, tak ji po záklonu jemně zpět postavil a tančil dál.* Jak se ti dnes líbí párty? *Snažil se vést konverzaci. S úsměvem jí přejel pohledem.* Mimochodem ten kostým ti náramně sluší.
*Koukala na něj a když viděla, že se nějak uklidňuje, docela se jí oddechlo, ovšem jen na malou chvíli, přece měla plnou hlavu toho, co se dozvěděla a pokud to byla pravda, pak to nebylo nic dobrého a to věděla moc dobře.* Já vím, že se o mě bojíš mi amore. *Povzdechla si a i ona na něj smutně koukala. Jenže vyřešit to musela, nějak prostě jo.* Nejdřív zjistím, zda je to opravdu pravda a pokud ano, pokud ten blbec v masce nekecal, pak se nějak podle toho zařídím. Zvládnu to, slibuju, vím, že to asi nic neznamená, ale nenechám se zabít. *Zašeptala.*
*Remi zavřel oči, načež se naklonil a své čelo si opřel o to její.* Beru tě za slovo, aby jsi věděla. *Pronesl a nakonec se usmál. Pak na ni koukl.* No, já si ještě zapálím, tak tady počkáš se mnou? Půjdeme pak zpátky? Nechcu si nechat nějakým moulou v obleku Anděla zkazit večer, na který jsem se tak dlouho těšil. *Zkonstatoval, načež si vytáhl cigarety a jednu si po vložení mezi rty zapálil a popotáhl. pak koukl na Aless.* Ale jinak, nikoho známého krom Kim jsem tu nepoznal, jeden by řekl, že jich poznáme víc. *Usmál se.*
Spojím příjemné s užitečným.. *Odpoví JASONOVI a opět mu pobaveně cuknou koutky na MADDIEina slova, dokonce se pobaveně tlumeně uchechtne při její odpovědi.* To nepochybně.. *Souhlasí. Jeho pozornost je krátce odvedená mladou civilkou.* Očividně.. *Pronese otráveně, když jej ten malý hmyz dokonce kopne. Rukou opět nechá plášť spadnout.* Omluvte mě ještě na moment.. Znova.. *Pronese k JASONOVI, který se královsky bavil, a MADDIE, načež ESHE popadne skoro pod krkem a odtáhne ji stranou. Po cestě zamumlá deativační povel pro prsten, neboť si nebyl jistý, zda by encanto fungovalo i přes něj. Pak Eshe přitlačí na zeď a druhou rukou si sundá masku, zády k celému sálu, aby jej nikdo neviděl. Semkne pohled s jejíma očima a hned ji pojme pod encanto.* Ty teď půjdeš k baru, kde nám všem předvedeš novou zábavu.. Vylezeš na bar a ukážeš nám profesionální striptýz, přičemž budeš do davu odhazovat i všechny ukradené předměty. Můj obličej si nepamatuješ a hned jak skončíš, tak zapomeneš i celou naši konverzaci.. *Zadá ji příkaz načež ji pustí. Masku ihned vrátí na tvář, aniž by ji někdo jiný kromě Eshe zahlédl, a pronese opět aktivační povel pro prsten, načež se vrátí za MADDIE, která osiřela, protože Jason mezitím někam zmizel.* Teď už bude snad větší klid.. *Pronese s uspokojením a pohledem na civilku.* Pochopitelně zábava.. Když nepočítám tu malou pracovní záležitost.. *Odvětí Maddie, jakoby neodešel.* A kampak se poděl náš společník? *Otáže se dodatečně.*
*CALIBAN byl zjevně ještě lepší tanečník, než ona, takže se Kim jeho vedení poměrně rychle poddala. Jejich tanec připomínal hru na kočku a na myš, kde on cílevědomě šel a ona mu poslušně uhýbala, jako by se snažila utéct, přesto si byli tak blízko, jak jen za daných okolností mohli. Když ji zaklonil, naprosto se poddala jeho velení a spolu s ním dokončila celou obkruhu. Po tváři se jí přitom rozlil spokojený úsměv.* Popravdě, je to trochu jiné, než jsem čekala, ale rozhodně si nestěžuju. Party, na které si i přes kontrolu někdo odpálí petardu za to stojí, ne? *Zasměje se a jemně se začervená, když jí pochválí kostým.* Nápodobně. Málokdo dokáže vynést kostým mušketýra tak, aby v něm působil chrabře a galantně. Tobě se to povedlo. *Mrkne na něj.*
*Štěstí, které doteď měli zmizelo tu tam. Hiram opět pokazil kroky, díky čemuž neudrželi rovnováhu a začali padat. TRISS byla naštěstí zachráněna nějakým gentelmenem, co si jejich nešťastného konce tance všiml a DÍVCE přispěchal na pomoc. Hiram za to dopadl hezky na tvrdou podlahu, načež zaskučel a aby nebyl někým udupán, rychle se sesbíral a zvedl.* Tady ti už na baru netancuju! Nebo minimálně ne Salsu..jauvajs, můj zadek. *Zastěžoval si TRISS vedle sebe.*
GIDEON: *Už už se chystá otočit na podpatku a odejít, když v tom zaslechne crnčení nádobí na baru, jakoby něco padalo. S rychlými bojovými reflexy nezaváhá a čarodějku popadne pevně do náručí. Poté vzhlédne nahoru, kde ještě před chvílí viděl jejího tanečního partnera a poté dolů, kde HIRAMA najde na zemi.* /Co se to tu proboha děje?/ TRISS... *Osloví ji, a přestože chtěl znít trochu uraženě, že ho sem zve a pak najde tohle, jeho hlas je při vyslovení toho jména jemný.* Ahoj. *Nervózně se usměje a krátce ji políbí na pozdrav, než ji postaví zpět na nohy.* Ahoj i tobě.. ale tobě pusu nedám. *Pozdraví HIRAMA s přátelským úsměvem, přestože v očích má pořád jasně čitelné zmatení.*
*Provedl jí několika koly, když se při první zákloně poddala tak zkusil i něco jiného.* Taky jsem nic takového nečekal a mockrát děkuji za tvou poklonu- *Dořekl načež lehce jí stočil do boku a udělal úkrok dozadu, takže jí vzal sebou a protočil i pod rukou. Do hudby to sedělo krásně a KIM v jejích šatech najednou vypadala v jeho očích jakoby se proměnila v opravdového anděla. Lehce se sklonil k jejímu uchu a hlubším hlasem jí pošeptal, že je skvělá tanečnice.* Musím dodat, že tvůj výběr kostýmu ti velice padne. *Dodá stále u jejího ucha a zuby lehce přejede po něm. Nikoliv tak aby jí narušil kůži, ale dost na to aby to cítila a vnímala.*
*Sústredí sa a vníma veľmi dobre, ako chlapec na celú situáciu reaguje a napriek tomu, že keď vošli na záchody, bol skoro potichu, teraz začne prílišne premýšľať nad všetkým možným.* /Ešte že viem liečiť už celkom dlho a minule som Lónimu opravoval ruku./ *Napadne mu v rýchlosti a tak sa rozhodne, napriek prichádzajúcej únave, utešiť chlapca pred sebou, aby neupadol do nejakého šoku a nepozvracal sa.* Budeš ho mať celý, neboj sa. *Prenesie, keď znova nakukne pod prikrývku a vidí, ako sa celá časť ukazováčika vracia na svoje miesto a spája sa do jedného celku.* Neboj sa, nikto si nič nevšimne. Možno maximálne akoby si bol porezaný, ale to sa zocelí, len sa na to nedívaj a pokojne, zhlboka dýchaj. *Pokračuje v slovách, trochu sa pomrví na mieste, keďže už sa mu kľačí trochu nepohodlne a pevne pridržiava THIERRIHO odcudzenú časť na svojom mieste, vediac, že pokiaľ sa to takto vylieči rýchlo, THIERRI bude stále natoľko zhúlený a opitý, aby si ledva zajtra pamätal, čo sa stalo, možno si zapamätá isté veci, ale prst bude mať na svojom mieste a ak sa bude vypytovať, Tanoia mu iba veľmi rád vysvetlí, že si vytvoril falošnú spomienku. Nakoniec, keď už je prst zocelený, sťažka vzdychne a upustí sa na zadok na zem a cíti, aké má ťažké viečka.* /Toto bolo horšie ako prekusnutá Lóniho ruka./ *Posťažuje sa sám sebe v hlave a nadvihne sa, aby odňal zakrvavenú textíliu a prezrel si svoj výtvor, ktorý začne otierať od krvi, než sa trasľavo dvihne zo zeme a otvorí kabínku. Oprie sa o okraj umývadla, pozrie do svojich vyčerpaných očí v zrkadle a zapne vodu, aby sa niekoľkokrát napil zo svojich rúk a omyl si tvár, nech naberie trochu farby a sily.* Je to takto v poriadku? *Opýta sa THIERRIHO, keď sa k nemu opierajúc sa jednou rukou o umývadlo otočí a cíti, že každú chvíľu ľahne na zem a zaspí.*
*Triss se musí zasmát slovům HIRAMA, než se překvapeně otočí k povědomému hlasu a zorničky se jí rozšíří a polibek mu nadšeně opětuje.* Ahoj, zlato. *Vyklouzne jí, možná mixovat alkoholy nebyl dobrý nápad, když na ty dva druhé smixované dohromady a zapíjené whiskou nebyla zvyklá. Nechá se postavit, ale jednu jeho rukou zachytí za sebou a omotá si ji okolo pasu.* To nedělej... *Zamyslí se nad tím, než našpulí rty a podívá se na GIDEONA.* Nelíbilo by se mi to. *Prohlédne si ho a rty se jí roztáhnou do úsměvu.* Ale ty se mi líbíš. *Zamumlá mu u ucha, k němuž se natáhne a pak si vzpomene na chudáka HIRAMA a odstoupí od Gideona, aby kamarádovi nabídla pomocnou ruku.* Tohle je Gideon, můj přítel, *Po těchto slovech se ke zmíněnému otočí, aby mu představila tanečního partnera.* A tohle je Hiram, můj kamarád...a tohle byla taková naše...ehm picí tradice, trochu. *Zasměje se trochu rozpačitě a za uši si zastrčí pramen vlasů, který ze zadní části přeletěl přes čelenku do její tváře.* Přišels! *Okomentuje navíc příchod partnera.* Takže...přespíš?
*Taylor byl vůní krve rozhodně pomatený víc než dost, proto asi olíznutí zátylku a jakési šeptání nebylo natolik efektivní, jak si BOB mohl myslet, že bude. Hold to chtělo větší kalibr, kterého se mladý upír dočkal vzápětí. Tohle jej už dočista probralo. Bolestivě zakňučel, přivírajíce oči. Od slz měl však naštěstí ještě daleko. Nicméně to rozhodně nebylo nic příjemného.* Jau..*Vykníkl ještě dodatečně, jako by ještě potřeboval BOBOVI dokázat, že je zpátky při vědomí a to, jak jej pokousal, jej bolelo. Když pak ucítí jakési tlačení pod sebou, už mu je krev šumák. Chtěl by vědět, co se sakra děje..nebo spíše proč se to děje. Nejprve pohledem sklouzl dolů, pak na Bobovu ruku a ve finále jej zakotvil na jeho obličeji.* Jo, s tím mohu souhlasit. *Kývl zlehka, možná i lehce vystrašeně.* Myslím, že uspávat mě nemusíš..prosím.
*Drb o Doris je natoľko zaujímavý, že fakt musel prerušiť všetky tie laškovné a erotické predstavy. Keď ale tak pokračuje a ešte Jasona vyzýva... sám už má čo robiť. Dokonca sa na stoličke aj niekoľko krát zavrtí. Všetko ešte v nenápadnej forme. Nevie ako dlho ešte vydrží dráždiť Jasona. Vlastne... musí oceniť to ako spolu komunikujú. S nikým v živote nemá a ani nebude mať možnosť zdielať svoje myšlienky... predstavy... sny. Vie, že to je trúfale takto vyzvať Jasona, aby si preňho prišiel. Postrehne ranu z davu a dokonca zahliadne TRISS na bare... lenže to kolegyňa spomenie Jordana zo zásahovky, ktorý sa ide rozvádzať. Skoro otvorí do korán ústa keď im povie, že Jordan svoju ženu podviedol s tou istou Doris, ktorá spí s veliteľom dopravných policajtov.* /No to snáď.../ *Ani myšlienku nedokončí keď sa mu hlavou premietne zásobovacia miestnosť. Vzrušene sa nadýchne a dopije už ani nevie koľký pohár whiskey.* Odskočím si. *Oznámi kolegom a takmer odhodí pohárik na pult. Je rád, že stroboskom tu vytvára odporné mihotavé svetlo, pretože ten stan v nohaviciach už jednoducho neskryje. Ide na istotu, predsa len mal príležitosť tu robiť pár razií. Vidí ako Jason na ich malé dostaveníčko dorazí prvý a pár sekúnd aj on zahne za roh, otvorí plechové dvere a zabuchne. Prejde ešte za jeden roh, kde sú skutočne krabice plné chľastu a nejakých pochutín. Keď zbadá Jasona tak...* Doris chrápala aj Jordanom a ten sa rozvádza kvôli tomu. Vraj od nej chytil chlamýdie a tak mu na to žena prišla. *Vychrlí naňho celý drb za pól sekundy a už nečaká. Príde k nemu, chytí mu košeľu a trhne s ňou až gombíky odletia. A pritiahne si ho do žhavého bozku. Sám horí ako fakľa.*
*I nadále se nechala vést a to i do složitějších prvků. Některé z nich sice lovila z paměti z dob středoškolských tanečních, ale nechala se vést svými instinkty a hlavně CALIBANEM. Šaty kolem ní během tance příjemně vířily a křídla se jí pohybovala do rytmu hudby, občas se dokonce lehce pootevřela. Skutečně tak teď připomínala anděla. Koutkem oka si všimla, že se tančící dav z pódia vytratil - což při podobně pomalém tanci trochu čekala - ale že pár lidí zůstalo poblíž a jejich tanec pozorovalo.* Popravdě, byla jsem zvědavá, jak se mi v tom bude tančit a jsem ráda, že díky tobě mám skutečně možnost to otestovat… *Její odpověď se změnila v tiché spokojené zamručení, když se zuby otřel o její ucho. Rty se jí roztáhly do napůl pobaveného, napůl svůdného úsměvu, když zavřela oči a palcem obkroužila jedno z jeho uší naoplátku.* V tom případě jsem za tu volbu ještě radši… *Šeptne s úsměvem, než oči opět pootevře a spojí pohled s jeho.* Chodíš sem i mimo akce, nebo to dnes byla zvláštní příležitost? *Zeptá se a při návratu z jedné z dalších otoček se přitáhne trochu blíž k němu.*
*Bob vydechne a opře se čelem o Tayovo rameno.* Dobrá... Jen se teď chvíli prosím nehýbej. Za tohle se omlouvám, ale děsně jsi se o mě třel...* Řekne poloviční pravdu, protože mu nedokáže říct, že za to může i to jak do něj kousnul. Stále však TAYE drží.* Ah, nepůjdeme, radši stranou? Potřebuju si vypláchnout pusu.* Řekne. Po celou dobu má rudý uši. Pak si k sobě otočí TAYE předem a pustí tak jeho krk. Začne mu ho kontrolovat.* Dobrý. Promiň mi to.* Omluví se mu opět a přitáhne si ho do objetí.* Nechci být jako ten, co ti ublížil.
*Bylo hloupé si myslet, že se nenechá jen tak ponižovat a malá rebelie ji postaví nad situaci. Ačkoli mířila pryč od DRAGOSE, srdce jí nepřestalo bušit s myšlenkou, že tohle už možná přepískla. Upozornila na sebe příliš, trestala někoho za to, že jí chtěl zastavit v nekalostech. A také si vybrala svůj dluh. Náhle ucítila studivý dotek na svém zátylku a ani se nemusela obtěžovat otočit, jelikož to DRAGOS udělal za ní, když ji odtáhl ke zdi, ke které ji narazil.* Uuuu, *vyšlo z Eshe, ať už chtěla či nikoliv a zjistila, kdo byl celou tu dobu pod maskou. Nic ji ta tvář neříkala, až na to, že se pořádně namočila. Nestihla však zareagovat, dřív než si to uvědomila, příkaz DRAGOSE se stal chtíčem u Eshe. Chtěla udělat to, co říkal, nemyslela na nic jiného. Takže jakmile ji pustil a otočil k ní záda, Eshe si bezmyšlenkovitě mířila k BARU.* *Nečekala ani na správnou příležitost, protože ona měla v plánu si ji vytvořit. Vylezla na BAR a PŘED VŠEMI se postavila přímo doprostřed, načež hlasitě hvízdla. Tím si snad upoutala většinu pozornosti, a pokud ne, její další činy to určitě napraví.* Naše párty trvá už tolik hodin, a přitom tady vidím znuděné tváře, slyším nudné konverzace, *mluvila dostatečně nahlas, aby ji všichni, kdo chtěli poslouchat, slyšeli,* pojďme to tu trochu rozjet. *Na její tváři se objevil ďábelský úšklebek, když uchopila zip svého kostýmu a pomalu jej táhla dolů, přičemž se svůdně předklonila. Výstřih se tak prohloubil až k jejímu pupíku, přičemž odhalil několik cenností, které za tento večer odcizila. Avšak dřív, než je odhodila, hrála si s nimi. Kousala do nich, olizovala je a přejížděla s nimi před taková místa, která nutila pozorovatele si přát, aby oni byli těmi hodinkami, náramky a kreditními kartami. No jo, kdo by nelabužil po hubeném těle plným křivek v latexovém oblečku, který každou chvíli odhaloval víc a víc. Eshe se při tom kroutila, hýbala se do rytmu hudby a snažila se zvednout náladu, nebo spíš mnoho pokladů v mnoha kalhotách.* ,
Bylo mi potěšením. *Pronese stále ještě do jejího ucha, ale při tom se narovná aby mohl dotáhnout poslední kroky. Ucítil její prsty na svém uchu a proto jí věnoval ještě jeden úsměv.* Nejsem z New Yorku, přijel jsem teprve před pár dny. *Dodá na vysvětlenou a provede poslední otočku.* Takže by se dalo říci, že je to speciální příležitost. *Po těchto slovech dohraje hudba a on udělá krok zpět a pokloní se jí.* Mockrát děkuji za tanec, věnuješ mi ještě jeden nebo by ses ráda už vrátila. *Optá se KIM a při slovech vrátila ukáže jak na TAYE, SASHU ale i BOBA a čeká na její odpověď. Něco jej však vyrušilo. Koukl na dívku, která vyskočila na bar a nezbylo mu nic jiného než se zarazit.* /Tak něco takového jsem rozhodně nečekal./ Tohle je tady normální? *Optal se KIM a dál ESH sledoval v jejím výkonu.* /Neříkám, že to není dobrá podívaná, ale na můj vkus je ta dívka příliš vulgární, vždyť něco takového se dá provést i jemně a rozdráždit tak mnohem víc lidí./ *Přesto co si myslel jeho pohled zůstával na ženě, přece jen byl muž co měl krásné ženy rád a ona krásná byla.*
*Snaží sa nerevať a pritom už aj tak reve.* Fakt? *Špitne bojácne. Nadýchne sa ale to ho znova napne tak prestane na moment radšej dýchať.* Je tu smrad... majú tu divnú voňavku. *Povie a stále si drží ruku pred očami. Nechce to vidieť. Cíti, že ho TANOIA drží za ruku. Cíti, že to bolí ale asi vďaka tráve a alkoholu je to znesiteľné. Snaží sa viac nerevať, aj keď asi by nevedel presne povedať prečo plače. Či kvôli odtrhnutému prstu všeobecne alebo kvôli okolnosti ako si ho odtrhol.* /A odtrhol som ho?/ *Sám si nie je istý, Pamätá si len kopec krvi, pričom z tej myšlienky ho znova napne. Zaskuhrá a dúfa, že sa nepovracia. Cíti, že ho Tanoia pustí ale stále sa neodvažuje pozrie. Fakt nechce na ruke vidieť nejaký neforemný, obhoratý pahýl.* /Čo ak sa zo mňa stane nejaký politik. Čo ak bude zo mňa ďalší prezident Francúzska a niekto sa ma opýta na odtrhnutý prsť?!/ *Keď sa ho TANOIA opýta či je to takto v poriadku, tak sa naskôr nadýchne ústami a aj ústami vydýchne. Opatrne dá ruku preč a pozrie na poranené miesto. Na ruke má zoschnutú krv, ktorá sa už nedala utrieť krvavou handrou. Prste je červený, podráždený a trochu spuchnutý, niekoľko rán na ňom zostalo a nič také čo by sa muselo šiť.* Oh, bože, vďaka bohu, mám prsť. Môžem sa stať prezidentom Francúzska. *Vydýchne a zosunie sa zo záchoda na zem.* Ďakujem, ďakujem... ďakujem. *Hovorí TANOIOVI a pritom sa otočí, otvorí záchod a začne doňho vracať. Krv skutočne nemá rád.*
*Do "úkrytu" dorazí jako první. Nepochybuje, že Jack pochopí jeho zprávu a nepochybuje ani o tom, že se z rozhovoru z kolegy vyvlékne, co nejdříve bude moci.* /Jenže nejdříve není dost brzo./ *Začne si nervózně poklepávat nohou a na chvíli si opře horké čelo o studenou zeď, aby se malinko uklidnil. Netřeba říci, že naprosto neúspěšně. Teď když už se nemusí soustředit na rozhovor s dalšími lidmi se mu Jackovy představy z předtím v hlavě začnou opakovat a kompilovat do sebe pomalu jako nějaký umělecký edit a to, co potlačoval celou dobu se konečně nestydatě ukáže. Krev se mu nažene do klína a už by kolem něj nikdo nemusel číst myšlenky, aby mu bylo jasné, na co myslí. V tom slyší klapnutí plechových dveří.* /Prosím./ *Zakňourá si v duchu, aby to nebyl kdokoliv, kdo není Jack.* Nepovídej! Doris se tedy nezdá! *Na tváři má široký úsměv, když si vyslechne nejčerstvější drby, ale tou dobou už má dávno ruce na Jackově bocích.* Mm. *Zamručí, když mu Jack zmasakruje košili, což velmi spolehlivě zničí jeho zástěrku, že potřeboval na záchod.* /To je jedno./ *Rozum jde bokem, zatímco se k němu holou kůží napevno natiskne a náruživě ho líbá.* Málem. Jsi. Mě. Zabil. *Vydechne mezi líbáním a nestačí mu ten drobný kontakt v místě, kde má Jack rozepnutou košili. Svlékne mu trhaným pohybem koženou bundu doktora Jonese a hodí ji kdovíkam. Ví, že by ho neměl celého svlékat, moc dobře to ví. Ale už není schopný si uvědomit, že to ví. Chvíli se tedy přesune s polibky na Jackův krk, na citlivou hruď, kde si dá zvlášť práci s drážděním bradavek a u toho knoflíček po knoflíčku rozepíná nejen košili, ale i kalhoty. Nemůže myslet na to, co by se stalo, kdyby je teď někdo našel. Myslí jen na to, jak Jacka dostat co nejrychleji z kostýmu.*
*Sledovala i druhou situaci DRAGOSE s civilkou a když se JASON nakonec odloučí, tak přikývne a nic nepodotkne, nepřišlo jí dvakrát košér říct "užijte si to" nebo "bavte se", vzhledem k náznaku, že si jde odskočit. Spíše nevhodné. Staré zvyky od dvora zřejmě. A když se Dragos navrátí za ní, tak se na něj otočí a nadzvedne obočí.* O jakou záležitost to vlastně jde? *Nadhodí a ušklíbne se.* Odskočil si. *Jedno v jakém slova smyslu, pravda to vlastně musela být. A když se ozve přes hudbu hvízdnutí zaměří se na civilku, která se začne svlékat a skončí pohledem ke své SPOLEČNOSTI.* Vaše práce? Rozkošné. Je k nakousnutí. *Zkonstatuje nakonec a sleduje věci k nimž se ozývají popuzené hlasy lidí, kteří sem tam své věci poznají a strhne se zřejmě kolem ESHE brzy chaos.* Když jsme u toho, kdo se za maskou schovává? *Stočí pozornost od krásného ženského těla k DRAGOSOVI a náhodné opilé osobě, která nesla dvě sklenky piva, kterého očividně měla dost, jednu vezme. Nakrčí nad tím trochu nos, pivo nikdy nebylo tak docela její šálek alkoholu, ale byl to alkohol a ona tu stála už nějakou chvíli nalačno.*
Skutečně? A odkud jsi, pokud to není tajné? *Optala se během jejich posladních kroků a na konci se CALOVI rovněž s úsměvem poklonila.* Pokud si mě chceš ukrást pro další tanec, rozhodně se nebudu bránit. *Odpověděla s úsměvem. Pak však její pozornost upoutalo hlasité hvízdnutí a její pozornost se přesunula k baru společně s Calovou otázkou. Její pobavený úsměv se ještě roztáhl.* To netuším, jsem tady dneska poprvé kvůli té akci. *Odpověděla, zatímco sledovala dívčino vystoupení. Ona sama se dobře bavila. Dívka na baru byla sice možná příliš opilá, příliš nadržená, nebo možná obojí, než aby jí to přišlo jako skutečně dobrá podívaná, ale s výjimkou toho, jak rychlé a obscénní to bylo, šlo o podívanou slušnou. Dívka byla krásná, měla cit pro rytmus a Kim rozhodně oceňovala, že se toho nebojí.* Šikovná. *Okomentovala to prostě a hlavou kývla směrem k ESHE.*
*Automaticky si zastěžoval na bolest pozadí, na něhož vlastně před chvílí spadl. Nad TRISS a jejím smíchem ovšem nezareaguje kdoví jak mile, spíše protočením panenek - takže ve finále dosti podrážděně. Ale hned, jakmile si to uvědomí, se na ni s omluvným pohledem podívá. Vzápětí pohled hodí i na GIDEONA, kterému jen zamává.* Těší mě..*Kývl, načež se rozhlédl, aby zjistil, koho asi může otravovat. Nechtěl totiž být na obtíž těm hrdličkám, co se tu nyní sešly.* Hele.. já už asi půjdu, nebo minimálně nebudu otravovat..rád jsem si zatancoval. *Usmál se na TRISS. Pokud mu to pak její PARTNER svolil, objal ji, než se s ní dočista rozloučil.* Pa. *Zamával, než zmizel kdesi v davu.*
Osobní pracovní záležitost.. *Odpoví Dragos MADDIE schválně znova. Nehodlal ji detaily prozradit, ani kdyby věděla kdo je. Na její slova se rovněž ušklíbne, ačkoliv to není vidět a jen pokývne hlavou. Svůj zrak na chvíli stočí na ESHE a škodolibě si ten pohled užívá, zvlášť když se k ní začnou hrnout někteří návštěvníci, které okradla.* Ach ano.. *Odpoví poté, když se vrátí k jejich rozhovoru.* Čekám až se do ní zakousne ten dav.. *Pronese ještě na její slova. Jakmile začne vyzvídat, tak se pobaveně uchechtne.* Říká se o vás, že jste chytrá, lstiví a důmyslná.. Co takhle tyto dovednosti použít, než abych vám to tak ulehčil? *Pobídne ji s drobným rýpnutím a rukou ve zlaté rukavici ji zlehka přejede podél linie krku, na čelist až pod bradu a nadzvedne ji hlavu.*
To záleží, ptáš se odkud pocházím nebo odkud jsem přišel? *Optá se žertovně. Stále však koutkem oka pozoruje svlékající se dívku. Upřímně obdivuje její křivky, a že jich viděl mnoho, ale každá žena je svým způsobem speciální a to se mu líbilo.* Pak si tedy nechej tanec pro mne po tomto představení. *Pronese lehce a mávne rukou k baru, kde žena stále ještě kroutila svým tělem.* Tak to jsme na tom úplně stejně. /Hmm, a jsem rád, že jsem sem došel, získal jsem dost užitečných informací./ To rozhodně je. *Přikývnul.*
Záleží, co z toho mi chceš sdělit? A platí, dokoukáme a budeme pokračovat. *Uculí se a krátce po něm koukne, než se její pozornost stočí zpět k dívce na baru a k davu, který se kolem ní pomalu, ale jistě formuje. Část z něj vypadá až nadmíru dychtivě, část však podle všeho poznávala předměty, kterých se dívka s takovým gustem zbavovala. Nejspíš jejich vlastní.* Chudinka… Sežerou ji zaživa… *Pronese téměř dojatě a lehce jí zacuká v koutcích. Sama začíná mít poctit, že je jí v oblečení trochu horko a není si jistá, zda za to může adrenalin, před chvílí dokončený tanec, alkohol, dívčino vystoupení, CALIBANOVY doteky, nebo kombinace toho všeho. Cítí se však nadmíru dobře.*
*Doris nechá tak ako je... aj keď je úprimne šokovaný aká je tá nenápadná žena aktívna. Keď Jasona pobozká a cíti jeho horúce pery na tých svojich tak ticho vzdychne. Ani nečaká na nejaké dovolenie. Jednoducho si svojim jazykom najskôr oblizne a potom šikovne sa prešmykne do Jasonových úst, aby tam mohol urobiť poriadnu paseku. Pohladí, zakmitá... zavzdychá a tým jemne rozvibruje Jasonove pery. A aj tie svoje. Pritom si užíva ako naňho reaguje a odpovedá mu. A ten dotyk pokožky je preňho tak strašne málo. Zasmeje sa. Ticho. Chrapľavo. Zvodne.* Hmm, to by som ti nespravil. Chcem ťa mať živého. Veľmi, veľmi živého. *Zachraptí svojim tichým, hlbokým hlasom, ktorým by možno dokázal taviť aj kov. Zrýchlene dýcha a pritom sa provokatívne otrie o Jasona svojim bokmi. Tak aby ich ešte oboch rozdráždil.* Pohni si... *Šepne a jemne medzi zuby zoberie Jasonovu spodnú peru. Trochu potiahne a pustí. Je mu jedno kam letí jeho oblečenie... a popravde ak by im tam niekto vošiel tak by mu to bolo už v tomto momente jedno. Zakloní hlavu, aby mu uľahčil prístup na jeho krk a potom sa ostro nadýchne keď je dráždi bradavky. Pozrie sa naňho, ako sa s ním hrá a nevie čo ho berie viac. Ak by im tam skutočne niekto vošiel... zabil by dotyčného pohľadom. Stiahne Jasonovi košeľu z ramien a pritom ho prstami poškriabe medzi lopatkami. Skloní sa, jednou rukou ho chytí za bradu a znova sa zmocní jeho pier a jednou rukou, šikovne a obratne rozopne Jasonov opasok. Podarí sa mu ho na jeden ťah vytiahnuť celý z nohavíc a odhodí ho niekam do priestoru.* /Snáď nebol tak drahý./ *Napadnemu ale to už mu obratne rozopána gombík, aby sa mu dostal do nohavíc. Pritom ani nepostrehne, že sa naňho nalepil trblietavý víly prach.*
*Milo sa na THIERRIHO usmeje, aký je vďačný za to, čo sa mu podarilo, ale zároveň je to unavený úsmev a vie, že nesmie zaspať tu pod umývadlom, ale ani v kdekoľvek v Pandemoniu a ani niekde po ceste v kriakoch alebo na ulici.* Za málo, rád som pomohol. *Prenesie šťastne, ale trasú sa mu ruky i nohy. Kým THIERRI na neho nepozerá, siahne si pod oblečenie a vloží si pod jazyk papierik LSD, aby sa nabudil.* /To nebude dobrý nápad, to nebude dobrý nápad./ *Behá mu hlavou, ale nakoniec to aj tak urobí a cíti, ako sa mu do mysle vtiera podivný, zvláštny pocit, vediac v jeho hlave, že to naozaj nebol dobrý nápad, že mal pravdu a nemal to robiť, pretože síce sa cíti viac nabudený, ale v zlom zmysle slova. Pozbiera sa na nohy a keď dvihne pohľad k THIERRIMU, vidí, ako sa steny k nemu sťahujú s čiernymi, roztečenými tvárami a prstami, ktoré steny trhajú a snažia sa dostať k jeho o to jemnejšej koži. Preľakne sa, zatvoriac oči a rukami si zbokov objíme hlavu, keď aj chlapec s ním na záchode vyzerá, akoby sa topil do podivnej masy čiernych čiar, hmýriacich sa pred jeho očami.* /Zlý trip, zlý trip./ Zlý trip. *Neuvedomí si, že to povedal nahlas a ihneď, nevnímajúc čokoľvek, čo mohol THIERRI hovoriť, otočí sa na päte a vybehne zo záchodov, ale objaví sa v ešte horšom prostredí, kde do neho skoro fyzicky tlačia farebné svetlá a hudba sa mení na krik, akoby niekto trhal ľudí zaživa, smiech sa zamotáva do vzlykania a aj tanečníci mu prídu ako masa miliónov rúk a nôh, pulzujúcich, vytvárajúcich akési biele diery do ničoho. Nalepí sa na stenu a chce odtiaľ utiecť, len nevie kam, pretože to by znamenalo, že sa má k tomu všetkému šialenstvu priblížiť, aj keď vie, veľmi dobre vie, že je to iba výmysel jeho hlavy, ale bojí sa pohnúť, omráčený zdesením.* Lóni. Lóni. *Opakuje meno svojho priateľa popod nos a sťažka odstrčí kohokoľvek, kto sa k nemu dostane bližšie.*
GIDEON: /Tak zlato? Na to bych si asi zvykl./ *Je rád, že dává takhle okatě najevo, ke komu patří a rukou, kterou si sama umístila, ji začne hladit po boku.* Nepatří to mezi tvoje fantazie? *Rýpne si Gideon, který je ze základu pansexuální jako většina víl, přestože muže bere spíše jako kolegy v armádě, než jako potenciální objekty zájmu. Inu a i kdyby bral, teď má oči jen pro Triss.* Ale... *Usměje se na ni, když mu řekne, že se jí líbí. Dojde mu totiž, že už se asi stihla trochu posilnit alkoholem.* Přítel Gideon, to jsem já. *Přikývne HIRAMOVI a zmatení se mu konečně definitivně vytratí z tváře, když mu čarodějka osvětlí situaci.* Aaaa, no na tradici vám to tedy moc nejde. *Uchechtne se a je na něm vidět, že to rozhodně nemyslí zle, spíše komunikačně. I když se však snaží udržovat konverzaci a potenciálně se seznámit s jedním z Trissiných přátel, HIRAM před ním začne utíkat.* /Oh, to bylo rychlý./ *Když vidí jeho tázavý pohled s rozpřaženýma rukama, mávne rukou s výrazem "ježiš no jasně" jako reakci na objetí.* Tak to bylo hodně rychlý seznámení, odradil jsem ho nějak? *Otočí se za čarodějem a pak zase na Triss a malinko nakrčí obočí přemýšlením.* Chtělas mě tu. *Řekne jednoduše v reakci na to, že přišel a vtiskne jí pusu do vlasů.* Doporučíš mi tu něco k pití? Jsem zvyklý spíš na to, co se podává ve Faerii. *Zeptá se a pak přikývne.* Rád bych, ale bude trochu záležet na tom, jak dlouho tu budeme. /Zítra mám hlídku.../
Osobní a pracovní se poněkud vylučuje. *Ušklíbne se, ale vesměs to odmávne a když promluví, tak se zamyslí. Chtělo to vodítko. Mohla si zrekapitulovat spoustu věcí, od vzezření, smíchu, očividně byl podsvěťan, ovlivnil civilku, rychlé reakce, styl humoru, znal ji, oslovoval ji Madeleine...Nakloní hlavu na stranu a usměje se, zvedne sklenku v pokynutí jemu samému.* Známe se, tak jednoduše. Kde jsme se poznali a při jaké příležitosti? *Na tento popis jí sedělo jen pár osob s tím vším, co si dala dohromady, stavbou těla dokonce...ale každou poznala v jiný čas.*
Oh..promiň..neměl jsem nic takového v úmyslu. *Pověděl slabším hlasem. Opravdu nechtěl nic takového udělat, ale ta krev..hold se stalo, co se stalo. Vrátit to nelze, BOB to teď prostě musel přetrpět.. a to i se Sashou, který konečně Bloody Mary bez alkoholu obdržel a vrátil se se svojí přítomností k těm dvěma.* Tayi na..a tobě objednám tu medovinu. Nebo myslím, že jsi ji zmiňoval, ne? Jestli ne, tak nevadí, i tak to udělám. *Řekl starší upír své, načež se znovu otočil k barmanovi, kterému sdělil svůj požadavek.* Mohli bychom..*Odvětil dodatečně Tay ROBERTOVI, když už Sasha přestal mluvit a staral se znovu o svoje. Nechal se otočit a až tehdy si z pultu vzal tu Bloody Mary, co mu Sasha přinesl. Z té se napil, načež ztěžka kývl. Teď se mu to už spojilo. Sklenku rychle odložil a BOBEM se nechal obejmout.* Dobrý, už jsem se chytil..půjdeme teď do boxu a ty mi řekneš, co všechno víš.. *Řekl poněkud vážně a jestli mu to ROBERT vůbec umožnil, odtáhl se, sklouzl z jeho klína a vstal, načež čapnul za rameno Sashu, který se už zrovna otáčel s tou medovinou.* Jdeme do boxu..ty taky, ani jeden z nás určitě nechce trest od Dragose. *Řekl v rychlosti, než jej pustil a popadl pouze BOBA, kterého prostě na férovku, pokud nechtěl, začal do toho boxu tahat se SASHOU v patách.*
Osobně pracovní.. *Upraví nepatrně svoje slova s pobaveným uchechtnutím. Odsune ruku a nechá ji se napít, ale přitom využije stěny za ní a opře se vedle její hlavy rukou.* Daleko odsud.. *Prozradí ji neurčitě a stejně tak dodává.* Při velmi běžné, ovšem pro nás se lehce utrhla ze řetězu, mo stór.. *Tady se ale malinko slituje a dá ji lehkou nápovědu v oslovění, zatímco se pod maskou ušklíbne. Věděl, že jestli někdo na jeho identitu přijde, bude to Maddie.*
Popravdě narodil jsem se v Rumunksu, ale většinu života jsem žil v Anglii, odkud jsem také přijel. *Pronese a vzpomene si na své dětství, které bylo díky bohu už jen pouhou vzpomínkou. Byl rád, že mohl změnit prostředí a dostat se do New Yorku, ale život tady byl rozhodně odlišný od toho, na který byl zvyklý.* Musím uznat, že ta dívka umí hýbat tělem. *Pronese ke KIM a stále sleduje ESH.* Myslím, že s tím tak nějak i počítala když vylezla nahoru na ten bar. *Uchechtl se a na chvíli svůj pohled zaměřil na Kim v jejím andělském kostýmu.*
Vím.* Usměje se a pak Sashovi kývne na dík. Pak se nechá TAYEM odvléct do boxu. Docela box uvítá, takže si tam sedne, vezme si medovinu a tu do sebe hodí. Uši má znepokojeně stažené. Podívá se na TAYE a čeká, na to až začne výslech.*
Anglii jsem jednou navštívila, ale Rumunsko ještě ne. I když, z dokumentů, co jsem měla možnost vidět, je to krásná země. Spousta netopýrů. *Usměje se.* To teda. *Dodá s pohledem upřeným na ESHE.* Jen je otázka, zda za to může čistě sebevědomí, nebo alkohol. Sama nevím… *Prohodí a tiše se zasměje tomu, že tím narážela vlastně na dívku i na sebe, chytne látku svých šatů mezi dva prsty a lehce za ni párkrát zatáhne ve snaze se trochu zchladit, než si všimne CALOVA pohledu. Po očku mu jej opatí a tváře jí opět mírně zrůžoví, tentokrát už však ne jen rozpaky.*
*Keď vracia tak matne započuje ako mu TANOIA hovorí, že za málo.* /Za veľa!/ *Asi druhý deň bude premýšľať, že ako je možné, že má prst na mieste ale teraz je šťastný, keĎ vyprázdni zo žalúdka všetko čo zjedol a vypil. Nadýchne sa a zistí, že už mu o niečo menej vadí ten smrad záchodov. Vyštrachá z nejakého vačku živačku, aj keď teda najskôr ju asi 5x prezrie či to je žuvačka a nie nejaká petarda. Strasie ho keď si predstaví, že by si miesto ruky dopálil pusu.* Díky, fakt. *Otočí sa na TANOIU a zamračí sa. Trochu naňho zažmúri, pretože nechápe prečo si drží hlavu.* Zlý trip? *Zopakuje a chvíľu trvá kým mu niečo v tom prehulenom, opitom a zo straty krvi omámenom mozgu niečo zopne dokopy.* TAN! *Zakričí ešte za ním keď TANOIA vybehne preč zo záchodov. Dvihne sa rýchlo na nohy, aby ho nasledoval, ale zatočí sa mu hlava a tak znova kecne na zem ako nanuk v lete.* Dofrasa. *Zahundre a skúsi to znova, tentoraz keĎ je na nohách tak to naskôr predýcha a potom vyrazí zo záchoda. Ignoruje že má krvavú ruku a aj časť kombinézy. Aj keď nie je to na pohľad tak zlé. Horšie je, že je bledý ako vápno.* TAN! *Zakričí do hudby ale príde mu, že jeho hlas sa stráca v davu.* Merde! TAN! *Predrie sa medzi nejakými ľuďmi a stále kričí TANOIOVE meno ale absolútne netuší kde ho má hľadať.* Kde dofrasa je? *Obzerá sa okolo seba ale z tých svetiel a davu je mu ešte horšie. Prudko sa otočí a má čo robiť aby sa vyhol dievčine čo tu nosí nejakú tácku. Pri tej priležitosti sa doslova hodí o stenu vedľa MADDIE a DRAGOSA. A zvezie sa po nej ak chutný bacuľatý chrobák na čelnom skle.* Merde... *Zahuhle z podlahy.*
*Tahle "nápověda" na první pohled příliš nepomohla. Ovšem to by nesměla znát jazyky. Irština. V Irsku žila jen jednou za celý svůj život a příliš ho nenavštěvovala, protože to bylo místo, které naopak obliboval Irvin.* Is fada ó shin Éire. *Broukne a v očích se jí zableskne, když vsune prst jen lehce pod masku, aniž ji dává pryč, spíš je jí příjemnější mu tak podebrat lehce bradu.* Mo daor Dragos. *Osloví jej ještě s jistotou.*
*Nostalgicky se pousměje.* Ve své rodné zemi jsem už tak sto let nebyl, nenašel jsem příležitost. *Pokrčí rameny.* /Ani chuť, není tam nic co by za návštěvu stálo./ V mé době tam bylo spousty chudoby a špíny, v dnešní je to mnohem lepší místo. *Podotkne a hlavou mu projede vzpomínka na špinavé ulice a dny plné šizení a kradení.* To je mnohem lepší téma. Řekl bych že obojí. *Popošel blíž k ní a sklonil se.* Co ty? Myslíš, že by sis na něco takového troufla? *Pošeptá jí u ucha a s úškrnem lehce odtáhne hlavu. *Její růžové tváře jí dělají ještě lákavější a on dostane chuť ji políbit.*
*Na Doris se později pravděpodobně vyptá, ale jelikož ho Jack vymučil téměř k prasknutí, rozhodně na ni nemyslí. Jednu ruku dá za sebe a začne šátrat, jestli je tam nějaký vhodný povrch. Když narazí na jednu bednu, napůl se na ni posadí, aby ozkoušel její nosnost a uzná ji za perfektní. Přestane tedy hrabat za sebe a zamotá ruku v Jackových vlasech a trochu ho zatahá. Hezky u hlavy, aby mu bolestivě nevyškubával vlasy, ale jen ho příjemně zatahal. Jeho dominance jakoby se však vytratila v sekundě Jackova smíchu a celý se zachvěje.* /Velmi, velmi.../ *Opakuje si v hlavě na chvilinku se na něj podívá s tmavýma očima plnýma hladu. Tím, že tu není krom pár žárovek daleko od nich nic rozsvíceno, má ještě roztažené panenky tmou. Na tu chvilinku jako kdyby zapomněl, že musí pospíchat , a že je ve skladu. Rty se mu roztáhnou do úsměvu, když se o něj otře a málem se na místě rozpustí, když Jack znovu promluví. Je znát, že předchozími představami netýral jenom Jasona.* S radostí. *Zašeptá mu do rtů, dorozepne všechno, co Jackovi ještě drží kalhoty a svižným pohybem je sundá i se spodním prádlem.* Do háje... *Vypadne z něj, když se mu po delší době naskytne pohled na přítelovo nahé tělo a rovnou si ho popadne a vysadí na otestovanou krabici, kde mu stáhne kalhoty kompletně, aby se k němu dostal blíže.*
*Jakmile dorazili do boxu, BOBA pustil a sedl si vedle něj, načež si brašnu přetáhl přes hlavu, aby ji mohl položit opodál a vzít si skleničku s krví, co mu Sasha zajistil. Spokojeně se z ní znovu napil. Tohle s radostí uvítal. Volně si nato položil hlavu na ROBERTOVO rameno.* Začneš mluvit sám od sebe, nebo se mám ptát? *Optal se, střelíc mimovolně pohled na Sashu. Ten seděl kupodivu mlčky naproti nim, zatím. Kdo ví, zda si nenajde taky znovu chvíli pro sebe a své monology.*
Nápodobně. *Usměje se ještě na HIRAMA a když se nechá obejmout, tak mu to krátce oplatí a sleduje jej zmizet v davu.* Jo...to nevím. Asi nám chtěl dát soukromí? *Nadhodí myšlenku, co ji napadne a kývne.* Můžu to zkusit, ačkoliv já tu piju spíše whiskey. Nicméně bourbon, pivo...nějaké pálenky... Co máš nejradši? *Nemohla si být jistá, zda pivo nemá odlišnou chuť a recepturu ve Faaerii a letmo jí poklesnou koutky.* Oh...spěcháš? Klidně můžeme přespat ve Faerii... *Nabídne napůl nadějně, ráda by strávila s partnerem více času, žel jejich povinnosti nečekaly a konkrétně technologie si je žádaly zde. Zvažovala, že požádá Gemmu, ale pochybovala, že starší čarodějka bude chtít "hrát Triss" i nadále. A asi ani nechtěla, aby jí zasahovala Praetorka tolik do osobního života. Bylo to jednoduše její soukromí.* Nebo klidně můžeme jít hned.. *Sklouzne ho pohledem, ač do něj nevloží intenzitu a když si konečně všimne ESHE, která je nahradila na baru a dosud ji zdařile ignorovala pro okouzlení novou láskou, nyní právě danou lásku začne tahat pryč, protože cítila, jak nekomfortně se začínala cítit, když se blízko ní svlékala žena a špatně se jí dýchalo. Potřebovala ji z dohledu. Z blízkosti.*
*Když má svou odpověď, tak se spokojeně ušklíbne.* Věděl jsem, že jestli na to někdo přijde, tak ty, Madeleine.. *Pronese sebevědomě.* Ale chtělo to nápovědu, že ano? *Rýpne si do ní ještě. Lehce hlavu skloní, přičemž její prst nechá zaháknutý o masku a tím ji potáhne výše. Má ji teď zvednutou, ale stále mu drží na hlavě. Nicméně kouzlo prstenu nezrušil, takže na Maddie to působí, jakoby viděla jeho tvář, ale přesto nebyla správná a nedokázala tu správnou identifikovat.* A taky ti to trochu trvalo.. *Dodá, když se s pobaveným úšklebkem rty skloní k místu, kde linie jejího krku přecházela v čelist. Vnímá, že tam o stěnu někdo (THIERRI) přistál a skácel se k zemi, ale bylo mu to naprosto ukradené.*
GIDEON: To je od něj asi milé. /Ale vyletěl, jak kdybych měl nějakou prudce nakažlivou chorobu. Nesnáší víly?/ Hmm, fakt nevím. *Uchechtne se a na chvilku se zamyslí.* Pivo možná raději ne, to si nechci kazit. Ale jinak jsem otevřený čemukoliv. /Byl by trochu průser, kdybych měl z civilského pití nějakou výraznou kocovinu, ale to je problém budoucího Gideona./ Ne, ne v pohodě. To si řekneme v průběhu večera, nemusíme zmizet hned, když se tu bavíš. *Zvedne ruce a párkrát s nimi zamává, aby jí vyvrátil domněnku, že musí okamžitě pryč. Pak už následuje její pohled a trochu mu poklesne čelist, když spatří ESHE na baru, jak olizuje kreditní kartu. Nakloní hlavu na stranu, jakoby chtěl přesně analyzovat, co se tam děje, ale než to stihne pořádně promyslet, Triss už ho táhne pryč.* /To se tu děje běžně? A proč mě táhne pryč?/ Děje se něco? *Shodí z tváře překvapený výraz z baru a všimne si, že je z toho Triss vážně nějaká špatná. Tak se na místě zastaví, přestože se doteď nechal táhnout a položí jí ruce na ramena.* Jsi v pohodě?
To víš, nejsi jediná a ani nejdůležitější osoba v mém životě. *Oplatí mu rýpnutí zpátky a prohlédne si povědomou a zároveň neznámou tvář.* Někdo si tu sehnal hračky.. *Nedokázal by sám použít kouzla, jediná magie to osvětlovala. Nabídne mu nakloněním hlavy krk a lépe také hranu čelisti, ale jen na chvilku, dokud ji to baví, než mu potáhne vlasy a políbí ho. Sama si držela stále štít, lidé do ní nevráželi, ale to se nedalo říct o Dragosovi.* Pojďme si zajistit trochu pohodlí... *Broukne jeho směrem a otočí se na podpatku, zamíříc k boxům. Naprosto bez zájmu překročí THIERRIHO delším krokem, věnuje mu znechucený pohled a pokračuje dál k boxu odkud manipulací vyžene osadníky, aby měli skutečně pohodlí.*
Samozřejmě, čarodějnice.. Jako bych ti to věřil.. *Uchechtne se ironicky, načež ji dovolí nadzvednout masku a pobavení se mu mihne v obličeji.* Jen pár.. Mám nového kamaráda.. *Pronese pochlubně, ale zároveň s takovou dávkou sarkasmu, že to působí velmi arogantně. Chvíli se věnuje jejímu krku, než si jej přitáhne do polibku.* Vůbec nejsem proti.. *Šeptne ji nazpět, když s nezajmem a dost bezohledně překročí THIERRIHO. Jestli ho přitom kopnul nebo mu na něco šlápnul je mu ukradené. Jakmile zmizí z boxu lidi, tak Maddie nejprve plácne po zadku, než ji chytne kolem pasu a otočí, aby si sednul jako první a ji si stáhnul na klín.*
*Bob ho jednou rukou chytne kolem ramen, když si na jeho rameno položí hlavu. Povzdechne si a podívá se směrem z boxu.* V čtvrtek jsem se trochu o tom porafal s Dragosem. Řekl mi totiž o tvém ex. No a já to vzal trochu moc osobně, asi proto, že něco podobného si prožil můj bráška...* Řekne a podívá se na něj.* Navrhl jsem, že bych ti ho vymazal z paměti, aby kdybys ho potkal, tak ho nepoznal. Nebyla by reakce, kterou by očekával. Taková malá zlomyslnost. Ale přemýšlel jsem nad tím a spíše mě napadlo z něj udělat dvě osoby. Jiné tváře, jiná jména. Naštval by se. Chytili bychom ho. A já bych si hrál. Udělal bych mu vše, co by sis jen dokázal představit.* Řekne chladně a pokrčí rameny.* V tomhle jsem po otci. Nenávidíme takový druh posedlosti. Když to spozoroval na bratrovi, tak ho proměnil v prase.* Zasměje se.* No a jinak se asi spíše ptej.* Poví, protože neví, co by mu mohl říct.*
Oh, dobře. *Usměje se, než její výraz přejde do protipólu a tahá si Gideona pryč od nahé ženy. Teoreticky, kdyby se o ni nepokoušel panický záchvat, možná by byla i žárlila, že se na ni díval, ale na to nyní nemyslela.* Ne - ano. *Opraví svou první odpověď a když je zastaví a položí jí ruce na ramena, otočí se čelem k němu a schová se mu do náručí.* Ne, napůl...nevím. *Vyblekotá nakonec. Jak chcete víle vysvětlit PTSD? Nebo spíš...válečníkovi, aniž mu prozradíte jeho původ? Jiskřičky mezi prsty jsou snad dostatečně výmluvné a Triss je schová mezi jejich těla a opře si o něj čelo.* Vzpomínky...ne na ni, ale obecně. *Řekne tiše a neodváží se vykouknout, stejně tak nechce, aby se díval Gideon, takže si ho k sobě jen tiskne a po chvíli se bezděčně začne pohupovat do rytmu hudby, která klubem stále duněla.*
*Když si ji stáhne na klín, tak se pohodlně zavrtí v těch správných místech a nejprve z ramen pokračuje k masce, aby ji odložila bokem a poté níž mu rozepnout svršky. Její bodyčko jako některé jiné mělo rozepínání v rozkroku, vcelku nenápadné nutno podotknout, krásně přilnulo. Sotva se vypořádá s jednou částí, zatímco kriticky stačí nadzvednou přívěšek, tak mu věnuje polibek na rty a na klíční kost a její ruce zamíří ke kalhotům, aniž by přííliš řešila okolí. Nezajímal ji nikdo z nich. Snad jen kdyby se přidali.*
*Se zájmem CALA poslouchá, s hlavou v zamyšlení lehce nakloněnou na stranu.* Chápu. Každý to má nějak, někdo se rád vrací domů, někdo prozkoumává dál a dál. Každému, co mu vyhovuje. *Usměje se. Když cítí, jak se nad ní sklonil, jeho dech se otřel o její krk a ucho, tiše zavrní a nad jeho otázkou se zachichotá, tváře jí zrůžoví o malinko víc, ale pobaveně přivře oči a koukne po něm, než odpoví, pohled znovu upřený někam k baru, i když už ne nutně na striptérku.* Záleží… Před podobným davem asi ne. Navíc, vynechala bych tu předcházející část s kradením. *Dodá.* Ale v trochu větším soukromí… *Nedokončí tu větu, ale její tón je dostatečně výbmluvný. Když se poodtáhne, skoro ji to až zamrzí a věnuje mu naoko vyčítavý pohled.*
*Trochu na ni zavrčí po jejích pohybech a na rtech mu hraje úšklebek. Nechá ji sundat masku, přičemž mu do obličeje spadne pár pramenů, která jinak maska držela mimo něj. Odhodí sako, když mu ho sundá na zem v boxu, načež se škodolibě ušklíbne nad jejím kritickým pohledem.* Nelíbí se ti andělé, Madeleine? *Provokuje ji, zatímco si sundá černý rolák a ten míří také za sakem. Stejně tak jeho rukavice. Polibek ji krátce oplatí a když se přesune jinam, tak ji nejprve stiskne prsty boky, aby poté jednu ruku přesunul do jejích vlasů a její čelenka následovala jeho oblečení. Poté ruku v jejích vlasech sevřel v pěst. Ani on neměl v plánu řešit reakce okolí. Navíc většinu pozornosti strhla ESHE. Druhá ruka po chvíli zamířila pod její sukni a stoupala po stehně vzhůru.*
*Zvolna se k BOBOVI přitulí a za ruku, kterou ho ČARODĚJ drží kolem ramen, jej zlehka chytne. Tiše pak poslouchal, když ROBERT nakonec spustil sám. Už zprvu po něm vrhnul docela udivený pohled, než si jej celého prohlédl.* Neudělal ti Dragos nic? *Zeptal se pak ještě na ujištění, ačkoliv si ničeho nevšiml. Na druhou stranu věděl, že bylo v BOBOVĚ silách nechat si zahojit ránu a dělat, jako by se nic nestalo.* Oh..to mě mrzí.. *Dodal pak, když bylo zmíněno, že si něčím podobným prošel i ROBERTŮV bratr. Následně BOBA znovu mlčky poslouchal, aspoň na chvíli, než bylo zmíněno mazání paměti. Tay nespokojeně zavrtěl hlavou.* Nevím, jestli bych chtěl, aby se mi někdo hrabal v hlavě, promiň..*Dodal, načež si obě ruce složil do klína. Tentokrát už nechal ČARODĚJE doříct celý zbytek bez vyrušení. Faktu, že byl jeho další bratr proměněn v prase, se taky nakonec zasmál. Byl to takový fajn fakt na odlehčení.* /Jasně..chováš se jak prase, tak jím i budeš. / *Pomyslel si.* Doufal jsem, že ti to budu moc říct sám, někdy..ale hádám, že to je už docela vážné. *Načal.* Jinak by ti to šéf asi neřekl. *Dodal vzápětí, během čehož si začal pohrávat s levým rukávem košile.* Dragos se ty informace musel dozvědět od Morgana, mého bývalého dozoru..já mu totiž nic z toho, co se konkrétně dělo, neřekl. *Zmínil.*
*Nat se usmála na Dominica a přikývla* Jo dobrý už mi je lépe..Hele El..Skočíš nám pro něco k pití?..něco silného..*Nat podala Elaine peníze a Elaine šla dovnitř pro jejich drinky. Po chvíli přinesla dvě vysoké sklenice modro rudého pití že světýlkem na dně, brčkem a destičkem na vrchu* woah díky! *Vzala si drink a druhý dala Dominicovi*
*Dominic se na Nat usmál a jemně ji vzal kolem pasu, snad pro gesto, aby věděla že je skutečně s ní, tak jak řekl. když pak přišla zpátky, tak se podíval na barevnost pití.* Páni, a kde máš ty? *Zajímal se, lehce starostlivě Dominic o to, kde je pití patřící Elaine.* Ale toto se ti povedlo. *Zhodnotil hledíc na pití. Potom už si s Nat přiťukl.* Tak, na všeobecné úspěchy, maličká. *Usmál se na ni a pak se napiil.* Dopijeme a tančit? Hele? A nebo ne, tam se nekoukej. *Pronesl a zakryl Nat striptýz, když viděl ESHE, jak dělá stryptíz na baru.*
Za svůj domov jsem přijal Anglii, ale máš pravdu, někdo se domů vrací radši než jiní. *Ani Anglie kdysi nebyla tím nejčístším místem na zemi, ale postupem času se to začalo zlepšovat. Pozorně jí sleduje a vnímá ji. Nadchne jej když uslyší její vrnění a poslechne si její odpověď.* Tak to by pak možná stálo za to po tanci najít soukromí. *Zašeptá a nabídne jí ruku.* Už máš dost show? Mohu tě vyzvat pro další tanec? *Zeptá se jí, je to už nějaká chvilka co ji pustil ze své náruče a rád by ji tam zpátky přivinul. *
To bys měl, protože já nekecám, přece se nenechám zabít teď, když mám mát svatbu a skvělý život s tebou. *Pousmála se, snažila se to nějak odlehčit.* A počkám s tebou, pak se půjdeme bavit, protože sakra tenhle večer už nám nikdo nepokazí. *Uculila se. Kolem nich prošla Lea a jen kývnutím Aless dala na vědomí, že jde dovnitř a že tam na něj počká, Alessandra se jen usmála a pak už se věnovala jen Remimu.* Ani já jsem tu nějak nikoho nepoznala, teda jo řekla bych, že tak dva lidi možná tři jo, ale to je tak vše asi. .*Pronesla a koukla na něj, než se k němu naklonila a vtiskla mu polibek.* Tak si dej cigaretu a pak jdeme dovnitř. *Mrkla.*
Hej! Je mi jednadvacet! *Nat se koukla a vytáhla mobil, začala si natáčet tu free show na baru a začala se smát tomu* Tomu nebude kámoš věřit *Nat upila svého drinku a zaostřila svůj mobil na ESHE a chytla záchvat smíchu, Elaine se koukala na tu scénku s znechucením a Obrátila svůj zrak pryč* Mám celkem chuť se kni přidat *Řekla lehce podnapilá Nat*
GID: *V duchu se pochválí za to, že poznal, že se něco děje. Sice to teď není úplně čas ani místo na to se chválit, ale přeci jen je emočně natvrdlý, a tak mu dělá radost, že se učí.* Aha. *Přikývne chápavě a pevně ji obejme, když si o něj opře čelo, aby jí trochu pomohl uzemnit. Kolegovi by v takové situaci vlepil facku, ale to tady rozhodně nepřichází v úvahu.* Jestli o tom budeš někdy chtít mluvit, tak můžeš. Když nebudeš, taky dobrý. *Pohladí ji po zádech, aniž by příliš povolil stisk. Samozřejmě ji nesvírá tak, aby jí drtil kosti, ale nevisí na ní jako volné triko. Zkrátka tak akorát, aby ho cítila a dokázala se lépe soustředit na něj a ně na tančící ESHE. Objetí povolí až ve chvíli, kdy se začne pohupovat, protože by jí tím mohl bránit a začne malinko nejistě tančit s ní.*
*Dominic je sledoval, ale jakmile to Nat řekla, tak se na ni koukl.* No tak to ne! Už jen proto že ne celý klub tě potřebuje vidět nahou, co kdyby tu byl i tvůj šéf, hm? A taky, to je ta civilka, co jsi po ní chtěla skočit, nebylo bz to asi moc rozumné. *Zasmál se, a potom už tak nějak reflexně chytl Nat za pas, kdyby mu chtěla náhodou utéct a zezadu se na ni natiskl.* Takže žádné tancování nahá na baru!
*Remi se na ni usmál. Potom si tedy zapálil, aby se zase mohli vrátit dovnitř. Když nakonec dokouřil, tak se na Aless usmál, vzal ji za ruku a společně vešli dovnitř. Chvilku se rozhlížel, než nakonec zamířil k baru, kde jim objednal drinky. Potom zamířil do jednoho z boxů.* Tak jo, dáme si drinky, posedíme a pak půjdeme tančit? Jak ti to zní? Mě jako plán. *Mrkl na ni rozverně, než si zase sundal helmu a teď i štít a položil to vše na lavici vedle nich.*
*Cestou od baru do boxu Aless kývla na Leu, že jdou tam a pak už jen jde za Remim. V boxu si odloží svou zbraň i masku vedle sebe a pak s koukne na féra sedícího po jejím boku.* Tvůj plán se mi zamlouvá moc. *Mrkla na něj a pak si vzala sklenku a napila se. Informace, které se dozvěděla ač už byly pravdivé či ne, jí vrtaly hlavou, ale nechtěla se tím teď dál zaobírat, na to bude času pak dost, teď se chtěla bavit a užít si večer a hlavně byla ráda, že se Remi už uklidnil. Když pak odložila sklenku, koukla se kolem sebe a tak nějak pozorovala dění v baru, než se pak koukla na Remiho a lehce se k němu natočila, snad aby na něj lépe viděla. *
Aleee notaaak Oh! *zrudla když se na ni přitiskl a kouka na něj. Nat se ušklíbla ďábelsky a dopila svůj drink a uvolnila své tělo abyvy vyklouzla z náruče* Bacha na plášť kamaráde..Neboj..ještěti vydělá pár babek!*Vstala ze země a píchla ho prstem do hrudníku s úšklebkem* Neboj se o mě Bráško.. *zamotala se a Elaine ji chytla* Už máš dost mladá dámo *Řekla Elaine a vzala jí za ruku*
*Bob se pousměje.* Nemusí tě to mrzet. On si to tehdy vybral.* Řekne a pak si povzdechne.* Dobrá, Dragos říkal, že to asi neprojde.* Uchechtne se. Pak vše dořekne a poslouchá poté Taye.* To je možné.* Chvíli váhá a pak se podívá před sebe.* Walter tě hledá. Prý míří do států. Ale neví, co ho tu čeká. Pokud mi někdo chce něco vzít, tak za to vždy zaplatí. On se stane jednou z mých hraček.* Řekne a usměje se nad tím.* Navíc i Dragosovi se nelíbí, že chce vzít jeho člověka. Ten hlupák proti sobě poštval dva ze čtyř mocných bytostí v New Yorku. * Podívá se na Taye.* Máš nějaké přání, co mu mám udělat?* Zeptá se s úsměvem a v jeho očích je vidět, že se na to těší.*
*Dominic se na to malé škvrně zadíval a zasmál se.* Nat, jo, už máš dost. nechtěla by jsi si jít sednout na chvilku do boxu? *Zasmál se, a pokud Elaine, která ji držela souhlasila, pak zamířil k boxu. Sám se tam posadil, ať už bez nich, nebo s nimi, chtěl být na chviličku v klidu. Pití si vzal se sebou a teď si jej usrkával a koukal se kolem sebe na to, jak se lidi bavili. Jeho pohledu neutekla ani ALESSANDRA a její mladý fér, jak by také mohli- vždyť Dominici se posadil právě do boxu hned vedle nich.*
*Remi se na ni zlehka usmál.* ještě aby ne, já mám...hehe, většinou jen a pouze dobré nápady. *Mrkl na ni, načež si neodpustil to, aby vyplázl jazyk. Pak se koukl ještě vedle sebe, na to, coby viděl, jak lidé tančili a bavili se. Hned na to ale pohled otočil na Aless. S úsměvem se natáhl načež své rty jemně přiložil na ty její a usmál se.* Tak co, jak se jinak bavíš? když pomineme ten můj výstup. *Zasmál se Remi pobaveně nad vlastním činem.*
To nezní jako špatný nápad. *Usměle se na CALA a svou ruku vloží do té jeho. DJ však zjevně vnímá, jaká nálada se v klubu rozhostila a rozhodne se ji podpořit i hudebně. Z repráků se tak začne linout remix Candy Shop. Kim se pobaveně ušklíbne.* Tak koukám, že se teď kromě našich tanečních schopností bude testovat i naše sebeovládání… *Odtuší. Parket se na tuhle skladbu řádně vylidnil, zjevně ne každý se cítil na to předvádět své taneční schopnosti zrovna při této skladbě. Na parketu zůstalo jen pár nejodvážnějších, nebo alkoholem nejposilněnějších, nebo obojí v jednom, podobně jako Kim. Té to však v nejmenší, nevadí. Konečně bude mít možnost ukázat, co všechno se s těmi křídly dá dělat. A nejen s křídly… Osvětlení se lehce proměnílo a byť šaty Kim nebyly tak průsvitné, aby bylo vidět vše, v tomhle světle jdou perfektně vidět její křivky při každém pohybu. Očima se na vteřinu neodpojí od těch CALOVÝCH, ale jejich dotek se, i přes zjevný náboj skladby, omezí jen na občasný mezi mnoha kroky a otočkami, čímž celkový náboj ještě zvyšuje. Díkybohu při tom stíhá myslet na to, že křídla má roztahovat jen když je ke CALOVI zády, aby jej náhodou netrefila, jako předtím Javiera.*
Budu na to myslet...někdy ti to povím. *Přislíbí a nechá se mlčky mazlit, než se začne trochu uvolňovat, aby s ním tančila, ačkoliv mnohem pomalejší tempo, než jaké měla hudba - respektive nereagovala na každou dobu, ale na začátku jedné začala a na konci druhé pohyb přešel do dalšího.* Chyběl jsi mi. Jako vždy. Je to takové nezbytné mučení. *Podotkne nakonec, aby zcela odvedla myšlenky pryč a bezděčně se trochu pootočí při tanci a postupem času se ocitne k Eshe zády, čím dá Gideonovi na ženu možná výhled, ale musí uznat, že vlastní majetnické či žárlivé sklony zkousne snáz než panickou ataku a Gideon ji nakonec může jednoduše říct, když zmizí z dohledu. Nakonec mu nepřímo přislíbila drink...a po něm se kdyžtak přesunou domů.*
Abych tě do toho jazyka nekousla. *Ušklíbla se na něj, než mu polibek opětovala, pak se na něj koukla a rozesmála se taky.* Abych pravdu řekla, měla jsem chuť tě praštit, za ten výstup, byl jsi horší jak hysterická ženská. *Culila se na něj.* Ale chápu tě na druhou stranu. *Pohladila féra po tváři a pak se zase narovnala a rozhlížela se kolem, když její pohled padl na známou osob vedle v boxu. Nad tím, že tam seděl DOMINIC, jen protočila oči a raději se znova otočila na Remiho.* A co se týče zábavy tak zatím to jde. Ještě se to nerozjelo pořádně i když jak tak koukám na ostatní, tak am to už jede. *Culí se, když vidí, co se kolem děje*
*Remi se uculil a více si upírku natiskl k sobě. Popadl jí za boky, načež si ji vytáhl k sobě do klína. Pak se jí podíval do očí. V těch jeho se momentálně odráželo spoustu světel z celého baru, jež zářila a propůjčovala dění ještě lepší atmosféru. Remi se uculil a natiskl si její tělo an to své.* no, to je pravda, že se to tu rozjíždí, tak co kdybychom to rozjeli i my? *Uculil se, načež se pak už vrhl na její rty. Za záda si ji přitiskl blíže na sebe, než polibky věnoval na její čelist, tváře, a odhrnul rolák, aby se dostal i k jejímu krku.*
*Nat si sedla vedle Dominica a opřela si hlavu o jeho rameno aby si odpočinula* Měkký..hele víšjak jsem říkala ze chcu do Kanady?..Chceš jet se mnou? Road Trip nás tří..ano musim vzít sebou chůvu ale představ si to.. *Zeptala se na s ospalym, skoro mumlajícím hlasem. Elaine se posadila k nim, si všimla ALLESSANDRY hned vedle nich a povzdechla si* No tak to vypadá že tu brzo usne..*štípla Nat do kolene a Nat zleknutím vyskočila* Co je?..
GID: *Když mu slíbí, že mu to někdy povypráví, poplácá ji konejšivě po hlavě v jakémsi roztomile humorném gestu a usměje se na ni. Přijde mu výrazně klidnější, než bezprostředně po začátku striptýzu, a tak se i on uvolní. To, že začne hrát Candy shop a parket se vylidní ho nějak netrápí, protože aspoň mají kolem sebe s Triss malinko víc prostoru a není to tak dusivé prostředí. I to by možná mohlo být na náběh panické ataky nápomocné.* Bylo by horší, kdybych ti nechyběl. To bychom pak museli probrat nějaké změny. *Uchechtne se, aby trochu odlehčil její docela těžké vyjádření. Sice jsou oficiálně spolu, ale pro Gideona je to pořád dost nové a taková romantika se mu netahá z rukávu úplně snadno.* /Ale je vhodný o tom vtipkovat?/ *Uvědomí si se zpožděním, ale už mu přijde nemístné to brát zpět, a tak se od ní jen trochu odtáhne, aby si prohlédl kostým.* Moc ti to sluší. *Hrábne na penízky na sukni a doufá, že je uslyší zacinkat, ale v intenzivních beatech hiphopové klasiky s tím moc štěstí nemá. Na bar už se vůbec nedívá, přestože periferně ví, že tam Eshe ještě pořád je a úplně nevinně musí ocenit její výdrž.* /To nebude jen tak. Drogy, magie. Něco v tom musí být přimíchané. Neměl by jí někdo pomoci?/ *Ovšem s Trissinou předchozí reakcí ví, že on to být nemůže a upřímně ho tančící civilka zas tolik netrápí.*
*Dominic jen poslouchal a když si Nat opřela hlavu o jeho rameno, tak ji jednou paží objal. Pak se na ni koukl a usmál se.* Rád s tebou pojedu, pokud to tedy schválí Dragos, samozřejmě, myslím, že tady je to hlavní slovo na něm, takže musíš pokecat asi s ním. */Zauvažoval nahlas. Když se pak lehce probrala, tak se uculil.* Jsi unavená, nechceš odvézt domů? *Optal se opatrně, byl rád, že tu je a bavil se, ale zase, už vypadla, že mu usne na rameni. Pak ji palcem jemně pohladil a usmál se.*
Na co je sebeovládání, když se můžeme v tak krásnou noc pobavit? *Optá se a na candy shop si ji přivine k sobě, poté udělá úkrok od ní a vlnou se vrátí zpět k ní. Rukou ji přejede po obličeji a pozvedne si její bradu k sobě a zašeptá směrem k jejím rtům, které jej přímo vyzývají.* Tak se předveď. *Věnuje jí jeden ze svých úšklebků a uvolní se do rytmu tance. Využije každou možnou chvilinku aby se k ní přiblížil a některou částí těla se otřel o ni. Dává si pozor aby do nikoho jiného nevrazil a zároveň aby s ní a jejími pohyby udržel tempo.* /Tak s tímhle andílkem se rozhodně dneska nudit nebudu./ *Má chuť se lehce zasmát své myšlence, ale nechce narušit atmosféru mezi nimi dvěma. Při jedné příležitosti když se k němu přiblíží a otře se tak jí přejede prsty po obrysu jejích boků až ke krku.*
Mmm...jaké změny? Jakože zařídit, abys mi rozhodně chyběl? *Alkohol se vrátí s uvolněním trochu do hry a Triss ho pohladí palcem po krku na jizvě, kde jí sevření zrovna vycházelo.* Děkuji. Pousměje se a zvedne k němu pohled, když ucítí, jak si hraje s šátkem potažmo svrchní sukní s mincemi. Ani ona je neslyší cinkat, spíše to cítí, jak jí zabubnují o sebe na pokožce (ač přes látku).* Tak tedy...jakto, že dnes spěcháš ode mě pryč? *Letmo nakloní hlavu na stranu a bezděčně si promne mezi sebou rty, aby je zvlhčila.* Kdybys chtěl...můžu tě na drink pozvat i jinde. Nebo doma a tam si můžeme udělat v soukromí větší pohodlí... *Nabídne, když píseň končí a ještě jí nepřekryje tak výrazně jiná a chvíli se tak vpohodě slyší.*
*Když si jí posadil na klín, jen zvesela vypískla a položila si ruce na jeho ramena, hledíc mu do očí, nakonec jej objala kolem krku a uculil se.* Pokud máš na myslí rozjet to tak, jak si to momentálně představuji i já, tak jsem pro drahý. *Zavrněla a polibky jež jí věnoval mu s vášní opětovala, nakonec jen zaklonila hlavu dozadu a slastně přivřela oči. Užívala si jeho blízkost a spokojeně se usmívala.* Víš co mě na naších kostýmech štve asi nejvíc? To že jsou těžké na svlékání. *Uchechtla se a vjela mu rukou do vlasů, jež následně na to stiskla ve své dlani.*
*Remi zlehka na ten podnět zaklonil hlavu a podíval se jí do očí. pak se ušklívbl.* No, tak to myslím, že jsme dva, řekl bych, že to ej zatraceně otravná věc a měla by být zakázaná. Složitý oblečení obecně, kdo to vymyslel? není oblečení spíš od toho, aby se za ně vzalo a lehce se roztrhlo? *Uculils e a rukama jí přejel po těle. pak se na ni uculil.* Ale jsme naprosto a upřímně zvědav na to, jaks e pod ten můj budeš dobývat, ten tvůj je totiž v porovnání našich kostýmů hračka. *Pronesl provokativně.*
Není to, koneckonců, ten důvod, proč jsme tady? *Optá se s úsměvem. Napadne ji, zda ta poznámka o sebeovládání nebyla až příliš provokativní. Jenže pokud byla, na Cala to zjevně zapůsobilo přesně tak, jak mělo. Vzal to jako výzvu. Stejně tak jako ona vzala jeho povídku.* /Předveď se? Máš to mít./ *Ona sama se tak poddá nejen rytmu, ale i jeho provokacím, které doplňuje svými. Jsou teprve na začátku, ale s každým krokem cítí větší potřebu být k němu blíž, přesto se užívá i to občasné 'odloučení.' Jen to prodlužuje společně strávené chvíle a nechává je to si situaci pořádně vychutnat. Jeho dotekům se nebrání, naopak, jde jim vstříc a ani její ruce přitom nezahálejí. Při jedné otočce mu kolem hlavy přes spánky nakreslí jakousi svatozář, pří dalších krocích, její prsty napodobí jeho cestu, v jeho případě od opasku až k bradě, kterou jemně stáhne níž. Téměř to vypadá, že se políbí, než opět odtančí, aby předvedla svá křídla konečně v jejich plném rozpětí. Pak je pomalu stáhne a opět se mu vrátí do náručí.*
*Zavrní pod dotykom Jasonovej ruky vo vlasoch. Má dokonca pocit, že cíti ako sa zachveje.* /Možno sa chvejem ja./ *Napadne mu. Ani by ho to neprekvapilo. Dosť sa aj čudoval, že sa pod ním nezačala roztápať tá stolička pri bare. Pozrie sa mu do oči a takmer sa mu v krku zadrhne dych. On sám má tiež oči tmavé od vzrušenia. Pripomínajú rozbúrené more, ktoré chystá ešte len ukázať aké dokáže urobiť vlny. Stiahne Jasonovi košeľu úplne dole. Zbaví ho opasku a pritom cíti ako on z neho sťahuje tak nepotrebné kusy oblečenia. Rozpne mu nohavice a škádlivo mu na moment vkĺzne do nich rukou. Pohladí ho cez spodné prádlo, aby ho ešte viac vyburcoval. A to sa aj podarí. Na to tata je nahý. Dravo sa naňho usmeje, Je mu úplne jedno, že by niekto mohol vojsť. Za Jasonovej pomoci sa usadí na bedňu a len v duchu zadúfa, že vydrží to čo sa na nej chystajú robiť. Bez nejakého ostychu a hanby sa na nej doslova rozvalí. Keď ho má na dosah tak nečaká, Pritiahne si ho k sebe, medzi nohy za ten zvyšok oblečenia čo mu ešte nechal. Rukami mu vkĺzne pod látku a aj pod spodné prádlo. Pohladí mu boky, prejde dozadu na zadok stisne mu ho. Áno, toto má rád.* Aké je vaše želanie pane? *Zavrčí divoko a trochu sa natiahne, aby mu pobozkal bradu. Trochu mu ju oblizne a prejde na sánku, kde ho jemne poškrabe zubami. Plynulo prejde na krk, ku ktorému sa prisaje a začne ho divoko bozkávať. Kĺzajúc nižšie a nižšie. Cez kľúčnu kosť, na rameno a z neho pomaličku na hruď,*
/To jistě ano./ *Na parketu s ní tančí jak jen to jde aby se jí mohl dotýkat ale zároveň se snaží budovat vzrušení občasnými mezerami, které zase nějakým kreativním pohybem zkrátí. Jakmile ale KIM popoodejde od něj, tak jí jen chvíli sleduje načež ale po plném ukázání jejích křídel se k ní dostane jako predátor ke své kořisti. Postaví se za její záda a přitiskne se k ní pánví, jelikož má však křídla roztažená tak jí pravou rukou chytí na břiše a přisune si jí víc k sobě. Levou rukou jí natočí hlavu a z pravé strany jí jen lehce přejede rty po krku. Jde jen o malé dráždění. Pak svou ruku přesune z její brady na křídla, pustí ji na břiše a obejde jí tak, aby najednou k ní stál čelem, nechá však na ní jestli se k němu tentokrát přiblíží.*
*Pozvedla obočí a sledovala ho s úsměvem.* Mám ti říct, kolik oblečení jsi mi takhle už svlékl, tím že jsi jen jak ty říkáš vzal a lehce se roztrhlo. *Zazubila se na něj a pak se podívala, na ten jeho kostým a jen nespokojeně mlaskla.* Hm, sakra, jak to z tebe dostanu? *Zamračila se a pak své ruce přesunula na rozepínání jeho kostýmu.* Nějak se to podaří, přinejhorším půjdeš nahý lásko. *Zasmála se nahlas a nahnula se k němu, aby jej políbila. Dravě a nesmlouvavě, načež se mu schválně zavrtěla v klíně, snad jako nějaký provokace. Tohle jí prostě bavilo.*
*Remis e zasmál a pak se na ni podíval. Pak se uculil.* Ale zase mne nesvlékni celého, jo? Přece nechceš, abych tu byl všem na obdiv, když jsme jen tvůj. *Uculil se, než se natáhl, přitáhl si ji opět k sobě a sám hledal, kde by jí mohl kostým trošku porozepnout, aby se na ni mohl plně vrhnout. Jaká byla jeho radost když zjistil, že její kalhoty jdou stáhnout vskutku jednoduše, to se ale nedalo říct o těch jeho, které byly ale samá přezka a pásek. Nad tím se Remi opět pobaveně zasmál.* No, budeš to mít těžší než já.
BLÍŽI SA VYHODNOTENIE NAJLEPŠEJ HALLOWEENSKEJ MASKY, NA PÓDIUM PRICHÁDZA CHLAP ČO SA NÁPADNE PODOBÁ NA SPEVÁKA THE WEEKND (pravdepodobne to ale nie je on, kto vie...). BERIE SI MIKROFÓN A HUDBA O TROCHU STÍCHNE "HOLA, OLA, NETVOROVIA! TAK IDEMEEE NA TOOO!" ZAKRIČÍ AŽ TO VŠADE PORIADNE ZADNUNÍ. "JE ČAS VYBRAŤ FINALISTOV S NAJLEPŠÍMI MASKAMI. TAK SA NÁM UKÁŽTE!" PO MIESTNOSTI ZAČNÚ BEHAŤ SVETLÁ A HĽDAŤ SVOJE OBETE. PO PÁR SEKUNDÁCH SA ZASTAVIA NA KIMBERLY, NEJAKEJ NEZNÁMEJ DIEVČINE V KOSTÝME BARBIE A V BOXE KDE SI TO ROZDÁVAJÚ MADDIE A DRAGOS... "EHEM, TAM V TOM BOXU... SLEČNA MEDÚZA JE FINALISTKA... ABY NEDOŠLO K NEDOROZUMENIU! TAKŽE DÁMY! POĎTE NA PÓDIUM!"
/Tak křídla zjevně působí…/ *Pomyslí si s pobaveným zavrněním, které se promění v tichý, nebo spíše hudbou utlumený vzdech, když se na ni CAL zezadu natiskne a rty ji pohladí po krku. Tohle byla skutečná zkouška pro její sebeovládání, protože čím déle dotek trval, tím víc toužila jen roztát v jeho náručí, ale když myslela, že už o nevydrží, opět od ní odtančí. Jen tak tak potlačí nespokojené zamručení a místo toho se na něj usměje a dotančí k němu. Její ruce se přesunou na jeho tvář, její pohled a výraz dávají jasně tušit, že by nejradši viděla jejich rty spojené, jenže v tu chvíli ji doslova oslní reflektor a ozve se vyhlášení. Překvapeně se zadívá na CALA, s nevěřícným úsměvem, ale oči se jí rozzáří. Je vidět, že ji to skutečně potěšilo.* Páni... *Špitne, ale po vyhlášení od CALA kousek poodstoupí, roztáhne křídla do jejich maximálního rozpětí a vysekne ukázkové pukrle, doprovázené jen tichým syknutím, jak ji přitom zabolí pokousaná noha. Usmívá se však.*
*Už se chystala něco říct, ale to se ozval někdo z podia, že je vyhlášení masek, když nikde nepadlo její jméno, jen se spokojeně usmála, mohla se dál věnovat jen Remimu.* Neboj se, to bych zase neudělala, ještě by mi tě nějaká ukradla a to bych asi byla hodně zlá. *Uculila se na něj a snažila se postupně nějak rozepnout všechny ty pásky a přezky které měl, u toho tiše nadávala a když viděla, že se na tom ještě baví, plácla ho lehce do hrudi.* Nesměj se jo, nebo nic nebude. *Vyplázla na něj jazyk a dál se snažila, už měla dokonce nějaké povolené, přičemž se jen vítězně culila.* Sakra, zajímalo by mě, kdo ti ten kostým vybíral. *Pronesla a pak se na něj podívala.* Mlč!
*Remi se a ale stejně uculil a mrkl na ní.* No kdo jiný, než ty. *Vyplázl na ni jazyka zlehka se skrčil, jako kdyby čekal, že mu přiletí nějaký ten pohlavek. pak se na ni ale koukl, vzal ji na tváře a stáhl opět do svého polibku. Hned na to jí ale ruce opět přemístil na pozadí, za které ji chytla mrkl na ni.* Tak co, bude něco? Nebo se z toho mám vysvléct sám? *Ušklíbl se na ni provokativně a pak si ji jemně nadzvedl, aby jí mohl trošku popotáhnout kalhoty dolů. Pak se usmál.* No jo, to ty kostými, co na to více říct. *Zaculil se.*
*Když k němu přitančí zpátky, tak se k ní lehce nakloní, jeho rty velice blízko těch jejích. To se ale v sekundě změní jelikož je oslní nepříjemné světlo a vyhlásí masky. To ho donutí tiše se rozesmát. Odtáhne svou hlavu od KIM, která po chvilce poodstoupí a provede nádherné pukrle. Lehce jí zatleská a na rtech mu panuje úsměv, který se mu tam usadil po smíchu.* Gratuluji! *Řekne dostatečně hlasitě na to aby jej slyšela, ale neřve aby tím nepohoršil nikoho poblíž, poté přejde k ní a natáhne ruku.* Můžu tě odvést k podiu? *Optá se a čeká na její odpověď s rukou nataženou.*
*Oprie sa chrbtom o stenu a sedí tam ako biela hromádka nešťastia. Len sa zamračí na obchádzajúce topánky (MADIE A DRAGOS) a je rád, že im neogrcal nohy. Chvíľu dýcha ale to tiež nie je nič také extra keď všade je teplo, smrad z piva a zo spotených ľudí. Napne ho, natočí sa trochu bokom a vyvracia sa. Nemá vlastne už ani príliš čo vracať, tak len z neho chvíľu ide žlč. Keď to rozdýcha tak sa narovná, utrie si pusu do rukáva a takmer bojovo sa pozrie na ten dav nôh ako tancujú. Príliš si nevšíma, že je nejaké vyhlasovanie kostýmov, skôr sa v tom relatívnom kľude keď ľudia toľko netancujú snaží nájsť bosé TANOIOVE nohy. Príliš mu to nejde ale keď nadobudne dojem, že zahliadol niečo ryšavé tak sa začne súkať na nohy. Rýchlo si to rozmyslí a znova klesne na zem a tak zvolí potupujúcu cestu. Plazenie. Ak sa postaví bez pomoci tak asi omdlie, takže sa po štyroch prediera medzi vyliatym pivom, stratenými topánkami a šperkami a ľuďmi. Nadáva ako pohan keď sa tak prediera kým sa konečne dostane k chlpatej bosej nohe. Pozrie hore.* /Hej... vyzerá to ako líška./ *Tak ho čapne za členok.* TAN?
*Chvíli si Roberta starostlivě prohlížel, než se uklidnil a znovu využil jeho rameno jako polštář, když už si ničeho zvláštního na čaroději nevšiml. Vesměs mlčky ho pak poslouchal, občas jej případně, když cítil, že může, přerušil. Pohledem pak zkoumal víceméně většinu z toho času box, občas se podíval na Sashu a nakonec pozornost věnoval nespočetkrát i samotnému čaroději. Nicméně po nějaké té chvíli mu téma jejich konverzace začalo být dosti nepříjemné, nekomfortní..podobně jako předtím ty pohledy u baru.* Jo, to by mu bylo podobné. *Vypadlo z něj při zmínce Walterovy schopnosti poštvat proti sobě zrovna ty nejvíc nebezpečné lidi, co jen může. Už tak se mu povedlo znepřálit jeho bývalý klan, minimálně. Čert ví, koho ještě, nebyl přeci jen na světě krátkou chvíli.* Ne, ne..*Uchechtl se zlehka.* V tomto ohledu má kreativita padá..žádné specifické přání nemám. *Dopověděl zrovna ve správnou chvíli. Hned na to se totiž začalo vyhlašování masek. Tay pouze, ostatně jako Sasha, pohlédl směrem ven z boxu, načež pokrčil rameny. Moc jej to nezajímalo. Popravdě mu ta soutěž i vypadla z hlavy.*
*Při jeho slovech se jen zamračila, ale hned na to na něj jen vyplázla jazyk, stejně jako on na ni.* Řekla jsem ti mlč, nebo tě umlčím sama. *Zazubila se a po chvíli se jí konečně podařilo rozepnout všechno co měla, včetně jeho kalhot.* Aleluja, konečně. *Zavrněla spokojeně.* Nemusíš, už to mám, a bez trhání, takže nahý nejdeš domů. *Políbila ho a pomohla mu stáhnout kalhoty, načež se na něj více natiskla.* Teď už zábava může začít. *Zašeptala.*
*Chris popravdě netušíl, co si od té halloweenské party slibovat. Tedy, kromě chlastu, pravděpodobně hromady podsvěťanů všech druhů a s trochou štěstí nějakého gigantického umělého pavouka na zdi. Ale s ohledem na to, že ho na party vytáhla Em, cítil, že by měl dojít. Koneckonců, potřeboval s někým probrat tu situaci s Cait. S civily nemohl, a nebyl si jistý, že by někdo jiný pochopil, čím si jako vlkodlak prochází. Možná mladý upír, jenže už když postával kousek od vchodu a dokončoval svou cigaretu, aby mohl dovnitř, pochopil, jak podcenil situaci, pokud šlo o upíří pach. Bylo to jako sedět v autobuse za někým s mimořádně silným parfémem, který je vše, jen ne příjemný a hlavou vám jde jen to, že byste dotyčného nejraději prohodili oknem, pokud by vám v tom nebránily morální zásady. Na ty se tedy soustředil. Típnul nedopalek a zařadil se do řady, když najednou zaznamenal známý pach, mnohem příjemnější a téměř instinktivně chňapl po ruce přicházejícího Willyho Wonky a pevně, přesto jemně ho stáhnul k sobě.* Nazdar Em. *Schválně ztlumil hlas, aby rozhovor pokudmožno proběhl opravdu jen mezi nimi.* Hádám dobře, že to, co je tu všude cejtit tak, že by se z toho jeden zadusil, je to, co si myslím..? *Optal se jí konverzačně, jakoby nic. Jeho silný makeup a čočky dávaly sotva tušit nějaký výraz, který se mu na tváři objevil.*
*Rovněž se rozesměje. Celá situace je koneckonců vtipná. CALŮV výraz ji naplňuje štěstím a jekousi netušenou vnitřní hrdostí nad tím, že její kostým skutečně přinesl takovou reakci, jakou přinesl, nejen u ostatních, ale i u pořadatelů.* Děkuji. *Září při úsměvu jako sluníčko a do nabízené ruky vloží tu svou.* Bude mi ctí. *Uculí se a společně vyrazí k pódiu.* Já moc děkuji, žes mě vytáhl na parket, abych mohla ukázat, co tahle křídla opravdu umí. *Usměje se a potáhne za jednu šňůrku, takže se její křídlo lehce otřese, jako by z něj smetávala jakési smítko. Tiše se tomu zasměje.*
*Bob se na mladého upíra podívá a povzdechne si.* Řekni mi Tayi. Když ti nejvíce ublížil, co sis přál? Co vyšlo z tvé bolavé mysli i srdce?* Zeptá se velice klidně a v jeho obličeji je výraz, který mývá jeho otec, když se rozhoduje nad trestu.* Tayi, sice se může zdát být tahle debata nepříjemná, ale ve světě stínů je smrt běžná. Jsem tu přes osm set let, znám jen deset dalších čarodějů, co jsou starší jak já. Jen osm je silnějších jak já. Další dva jsou na stejné úrovni. Pokud mě někdo naštve a to opravdu naštve, tak zmizí z dějin. To čeká i Waltera.* Řekne klidně a podívá se na Taye.* Hm, radši si tím nelam hlavu a nech to na mě a Dragosovi.* Usměje se na něj bylo vidět, jak přehodil do své běžné nálady, co má před Tayem.*
Ještě ne..budu v poho dej mi minutku..*Nat se probrala a koukla na pódium a na vítěze* Ach jo však naše kostým svou super! *Elaine se usmála a překřížila ruce* Ne dostatečně Nat..Hraběnka by také vyhrála ale mě to je celkem fuk..*Nat se usmála a protáhla se. Konečně dopila svůj drink a usmála se* Tohle byla sranda..Heh Dík že si šel se mnou..
*Remis e na ni díval, poslouchal ji a smál se. Když se jí to nakonec vyvedlo, tak se na ni spokojeně zadíval a políbil ji na tvář. Potom už mu zbývalo jen to si ji na sebe vysadit. Slastně zavrněl, načež si ji chytl za boky. pak se ale podíval kolem sebe a zamručel.* Ale no, trošku soukromí. *Zavrčel. Popadl svůj štít, který zaklínil o své stehno, popadl jednu Alessiinu ruku, kterou položil na vrch štítu.* Tak, a drž. *Pronesl k ní. Štít tak zakrýval jejich klíny a nikdo tak nemohl na první pohled poznat, že mají oba stažené kalhoty, až jen ze jejich pózy a z toho, že Remi donutil tlakem rukou na Alessině boku upírku k pohybu, se dalo poznat, že to co se tam děje asi nebude pro oči mladších účastníků.*
Andělé se přeceňují. *Broukne, zatímco se mu dobývá do kalhot. Lehce si s kusem látky pomůže telekinezí, aby se ani jeden nemusel svléct opravdu do naha, zároveň je ale nedráždila při aktu samotném látka a u sebe prostě rozepne telekinezí body, aby to nijak neprotahovala a dopřála jim uspokojení. V tom nejlepším se samozřejmě pak objeví reflektor a Maddie se krátce skloní Dragosovi k uchu aniž ustane v pohybu a tím si zakryje oči před ostrým světlem. Lehce jej kousne a směrem k záři reflektoru zvedne jeden prst na znamení "vydrž, teď něco dělám" a kousne Dragose do krku, aby mu pomohla se dokončit rychleji a sotva se tak stane, políbí ho na rty a se slovy "tak zase někdy" se zvedne a někde v mezičase, kdy má tělo v zákrytu se body zapne, ona si podá ještě korunu zpět do vlasů a ona se naprosto nevzrušeně předchozí činností a s výrazem hrdé dámy prostě vydá za mužem, který jí vyhlásil.*
*Dominic se na ni podívala jemně se usmál.* Ale nesmutni, to že tě nevybrali neznamená, že to byl špatný kostým., hele já upřímně o tom, že se bude výherní vybírat ani nevěděl. *Mrkl na ni a objal si ji. Pak kývl hlavou.* Není vůbec problém,. kdykoliv se zase bude něco takého jít, tak můžeš jít zase, rád tě budu mít po svém boku. *Usmál se a jemně se k ní přitulil.*
*Pomalu s ní jde až k podiu a rozhlíží se okolo, vlastně si pořádně kostýmů ostatních ani nevšímal, takže většinu uviděl až po průchodu mezi lidmi.* Nemáš vůbec za co, to já jsem rád, že jsi mi poskytla tanec. *Dodá a rozhlédne se okolo sebe jakoby někoho hledal, doopravdy hledal. Díval se jestli neuvidí jejich předchozí společníka TAYE, BOBA a SASHU. Dovedl jí až před podium, kde jí nabídl ruku aby se jí lépe vylezlo nahoru a odstoupil o pár kroků dozadu. Hledal další vyhlášené očima aby si prohlédl také jejich kostýmy.*
Nemáš vůbec zač. Snad nebyl poslední. *Mrkne na něj a s jeho pomocí se vyhoupne na pódium. Je mu vděčná za tu pomoc, byť to nedává najevo, noha ji pořád trochu bolí. Pak se k němu krátce skloní.* Mohla bych tě o něco poprosit? Sehnal bys nám něco k pití? Výběr nechám na tobě a peníze ti dám po vyhlášení. Jen mi po tom tanci trochu vyschlo. *Zazubí se a lehce mu stiskne ruku, než ji pustí a věnuje pozornost vyhlášení.*
*Z moci encatna byla konečně vysvobozena, jakmile se rozhodovalo o nejhezčím kostýmu této akce. Hudba utichla a s ní se Eshe přestala nakroucet jako had, který se snaží svést Evu v Ráji. Zůstala na baru stát ve spodním prádle, které bylo již tak kousek od toho, aby odhalilo všechny její poklady, a svůj pohled překvapeně upřela na oblečení pod sebou. Dav, který na ní hladově i s nenávisti koukal, se přesunul k pódiu, čímž dal Eshe možnost seskočit z baru a poklidně si sebrat všechny své věci. Ačkoli jí doteď nevadilo předvádět svou holou kůži, první stud a ponížení se dralo do jejího podvědomí. Nepamatovala si, co se stalo před tím, než na bar vůbec vylezla, ale po své první neblahé zkušenosti v Pandemoniu uznala, že opět okusila drogu smíchanou v jednom z jejích pití. Měla se cítit ohavně, s rudými tvářemi utéct, plakat, ale místo toho se slabě usmála. Život měla jen jeden, tak proč se za své činy stydět? Možná za to mohl alkohol, který z její krve zdaleka nezmizel, ale cítila se dobře. Plná sebevědomí. Přesto si své věci sebrala a šla se obléct a upravit na záchody pro dámy, kde si zapálila i jednu cigaretu.*
*Dragos se pouze ušklíbne na její slova a víc než ochotně ji pomůže s rozepnutím jejího kostýmu. Poté druhou rukou ve vlasech odtáhne její rty od svého krku a udělá tak prostor těm svým na jejím, kde ji kůži zkousne lehce, jakmile se začnou navzájem uspokojovat. Pobaveně se uchechtne, když při vyhlašování namíří reflektor na ně.* Měla by sis jít pro cenu, atraktivito.. *Rýpne si do ní, ale jeho držení nevypadalo, že by ji chtěl pustit. Teprve až když je po všem ji ještě dodatečně stiskne zadek a nechá odejít, načež na sebe zpátky naháže všechny věci a z boxu odejde. Jeho kroky míří kolem celé řady boxů, když z jednoho zaslechne rozhovor s jeho jménem. Pouze se o box opře rukou a zaměří se na všechny účastníky (Sashu, TAYLORA a ROBERTA).* To by měl.. *Nadhodí prvotně.* ROBERTE, mohl by jsi přestat znepokojovat Taylora, když Walter ještě ani do Ameriky nedorazil? *Otáže se ironicky a zvedne si masku, načež i zruší kouzlo, co mu propůjčoval prsten a usadí se k nim.* To, jak se o něj postaráme už není Taylorova věc.. *Dodá podmračeně.*
*Tiše se uchechtla.* Tady a soukromí? Lásko jsme v baru plném lidí, tady soukromí nehledej. *Zašeptala mu u ucha, do něhož jej nakonec lehce i kousla. Pak už jen spokojeně zavrněla, jednou rukou tedy držela štít a druhou si jej objala kolem krku, natiskla se na něj a s vášnivými polibky se dala po pohybu. Zprvu pomalými, protože jej ráda provokovala, ale pak už rychlejšími a náruživějšími, přece jen si to chtěli užít dostatečně oba dva.*
*Remi se jen pobaveně zasmál, z části jí musel dát za pravdu, ale na druhou stranu udělal teď něco pro to, aby alespon něco, co bylo jen a jen jeho, mělo být ostatním skryto. *Uculil se a pak se na ni koukl.* Přece nenechám nikoho jiného, aby mi tě okukoval, nebo snad, aby mi na tebe sahal, co si to o mě myslíš. *Vyplázl na ni jazyk. Potom si ji zlehka nadzvedl, aby do ni mohl přirážet i on, což si hodlal plně užít.* Jako neříkám, nejraději bych tě teď vzal a dotáhl domů, ale.. *Dál to nedořekl, jelikož se k nim přifařila jakási dvojice mladých slečen, které na Remiho i na Aless omylem vylily své pití. Pak se obě posadily vedle nich.* Ježkovy, my se omlouváme, utřu vám to! *Zahlásila jedna která se už už jala Remimu čistit rukávem jeho kostým.*
*Elaine si nemohla pomoc než se usmát a Rypnout si do dvojice* Tak se už polibte..Nebo tu budem až do příštího roku *Nat zrdula a kopla Elaine do kolene, která ji na oplátku vrátila pohlavkem* Takové věci neříkej! *Křikla Nat na Elaine a překřížila ruce. Elaine se zasmála a zakryla si ústa* Ty si dávej pozor na to abych to neřekla Dragosovi že si málem napadla dva civily za jednu noc..
*Jakmile Elaine promluvila, tak se Dominic okamžitě, instinktivně odtáhl.* Co-co? Ne, to ne Nat je moc milá holka, ale je to, já ji beru jako mladší sestru, prosímtě neblbni, to jako, to neee zaseee. *Zasmál se na ni Dominic, který nad tím nakonec mávl ruku a vzal si pití. Potom se podíval zpět na upírky.* Dojdu vám pro pití? Co si dáte? *Navrhl raději, aby od této konverzace utekl. Jak řekla Elaine, tak bral Nat jako svou mladší, malou ségru, a to bylo asi tak vše. Měl ji rád, ale ne tak jak si starší upírka myslela.*
GID: *Nad její otázkou se tajemně uculí a navede ji do otočky, která je na tuto hudbu naprosto nevhodná, ale on upřímně DJ úplně nevnímá.* To nepotřebuješ vědět, dokud ti chybím. *A ani on to neví, protože to nadhodil spíše s humorem. Při její následující nabídce se na chvilku zamyslí a přestane si hrát s necinkajícími penízky.* Pokud by ti to nevadilo, tak bych možná raději šel. Ale jestli se tu bavíš, tak se třeba vrátí tvůj odehnaný kamarád, až odejdu. Nechci tě tahat pryč. *Pokrčí rameny, ale je vidět, že je v tomto prostředí nesvůj, takže už to určitě dlouho nevydrží. Kdyby mu rovnou odsouhlasila odchod, tak se mu viditelně uleví, jinak si dá ještě jeden drink dle Trissina výběru a pokusí se to nějak zvládnout. V tom začnou vyvolávat výherce kostýmové soutěže, a tak Gideon následuje reflektory a spatří KIM s roztaženými křídli a MADDIE, která reflektor odmávne.* /Páni, oukej./ *Uchechtne se a podívá se na Triss, jak na takové výherce zareaguje. Gideonovi nejde si nepředstavit jaké by to bylo, kdyby takhle zachytili je dva, ale rychle tu představu zadupe.*
*Když zaznamenal povzdech, věnoval mu znovu pohled, možná lehce nechápavější než předtím. Nicméně nad čarodějovou otázkou se zamyslel. Jeho odpověď se však mohla jevit jako očekávatelná, většina obětí podobných zvěrstev, reagovala vesměs stejně. Nebo si minimálně myslel, že si podobné přání přáli taky.* Ať si někdy okusí vlastní medicínu? *Vypadlo z něj. Vyřkl to dosti nejistým hlasem. Měl aspoň za to, že si tehdy přál přesně to, co nyní vyslovil. Následný Robertův monolog pak znovu poslouchal, zatímco byl ticho jako myška. Pouze přikyvoval na jeho slova, pokud vůbec něco. Dost jej udivovalo s jakým klidem o tom zvládal čaroděj mluvit. To jej ovšem fascinovalo u mnohých z těch, co znal. Nicméně jakmile zpozoroval dalšího muže (DRAGOSE), věnoval mu pohled. Od ROBERTA se ovšem neodtáhl, a to ani tehdy, kdy zjistil, kdo vlastně byl ten muž zač. Pouze kývl na pozdrav, stejně jako Sasha.* Ani netoužím po tom, to vědět. *Dodal ještě.*
Samozřejmě. *Pokýval hlavou a pomalu přešel přes parket kolem lidí, které v životě neviděl a znovu už asi ani neuvidí. Procházel kolem poměrně přeplněného baru a musel dojít skoro až na konec aby našel poměrně prázdnější místo, objednal nějaký barevný drink KIM a sobě whiskey, všiml si boxů vedle a tak si řekl, že si tam může sednout a popřípadě napsat svému pánovi o některých zjištěních, jenže jak zaslechl jméno Walker od DRAGOSE, tak ztuhl a zaplul do vedlejšího boxu. Došlo mu že s tím mužem, co tam je a kterého nezná byl nejspíše BOB a TAY. Proto jej to zaujalo ještě víc, drinky nechal položené na stole a schválně se zaposlouchal co uslyší dalšího.*
Jo vem mi asi pivo! Dík! *Nat se zamračila na Elaine ale ta udržela vážný výraz. Pak se Elaine koukla na Dominica a požádala ho o Víno s krví. Natalie byla naštvaná na Elaine za [link src="to.co"] řekla a když Dominic odešel Nat se pustila do Elaine* Jsi normální? Proč si to řekla? Co si teď bude myslet!? To si fakt poslala Elaine! *Elaine se nadechla a pustila se na Nat* Jen jsem si do vás rypla neber to tak vážně..
*Když se pak Dominic vrátil s objednávkou, usmál se na obě. Položil před každou ještě pivo s krví a pak se zamkyslel.* No, přemýšlím, hraješ počítačové hry? Stáhl jsme si teď tu nejnovější verzi Ratcheta a Clanka, ale ještě jsme to nehrál, zahrajeme spolu? *Nabídl se.* Tak nějak hledám partaka na hry pro dva, a pokud hraješ, tak to bude moc fajn. *Uculil se o ucha k uchu, chtěl tak nějak zakecat to, co se před chvilkou vyslovilo.*
*Niekam sa vytratil a sám nedokázal istý čas vôbec nájsť cestu od steny, pozdĺž ktorej sa spustil dolu na zem a vložil si tvár do dlaní, dýchajúc a mysliac na Lóniho a na to, že by sa teraz chcel zabaliť do deky s čajom a uvoľniť si svaly, ktoré má bolestivo stiahnuté, rovnako zatnutú sánku tak bolestivo, až mu do uší prechádza zvuk lámajúcej sa kosti, aj keď je to len vokálna halucinácia, pôsobiaca však na jeho aj tak vizuálne pokrútené podnety iba nepríjemne a hrozivo.* /Nie je to reálne. A je to iba bad trip. Na párty to nikdy nie je moc dobrý nápad./ *Hovorí si v hlave, aby sa upokojil a pomaly sa dvihne, spomenúc si, že na záchodoch nechal THIERRIHO aj so zaschnutou krvou a síce sa cíti unavený, ihneď sa aj tým smerom vyberie, pretože akosi vie, odkiaľ prišiel, než sa zošúchol na zem.* THIERRI? *Ozve sa potichu, keď rozvalí dvere na záchod a miestnosť sa pred ním natiahne do dlhej chodby a znova sa splasne až k jeho nosu a cíti, ako sa mu chce z toho pohľadu zvracať. Chce sa napiť vody z umývadla, ale ak vstúpi, hodí na zem žlč a vodu zo svojho žalúdka.* /Mal som sa najesť./ *Pomyslí si, keď sa rýchlo vzdiali a cíti sa, akoby srdce v jeho hrudi vážilo tonu a ťahalo ho k zemi a akoby mu supy vytrhávali kusy mäsa z tela, len aby mohol v strede parketu vo vodopádoch vykrvácať a všetky osoby by sa vykúpali v jeho zvyškoch, hnijúcich rýchlosťou, ktorú ešte nevidel, a zo zeme by vyrástol iba ľuľkovec zlomocný. Preto sa iba plahočí, snaží sa vyhýbať výjavom a svetlám, iritujúcim jeho vnútorné rozpoloženie a iba stále opakuje THIERRIHO meno. Až vtedy si všimne, ako nejaký týpek kričí na niekoho na zemi a trhá svojou nohou, pokrytou chlpatými nohavicami.* Hej. Pardon. Nie je mu dobre. *Vysvetlí hneď smerom k neznámemu a pomaly začne dvíhať chlapca znova na nohy, keď ho chytí rukami pod pazuchu a samému sa mu krúti miestnosť tak, že keď vidí zvratky na zemi vedľa, skoro akoby stokrát viac cítil ten nechutný smrad.* Poď. *Prenesie k THIERRIMU a aby ho povzbudil, usmeje sa, aj keď sa sám cíti ako h-vno na podrážke.*
KEĎ UŽ SÚ NA PÓDIU KIM, BARBIE A MADDIE TAK MODERÁTOR ZNOVA ZAČNE ROZPRÁVAŤ. " KTORÁ Z TÝCHTO KRÁSOK MÁ NAJLEPŠÍ KOSTÝM?! O TOM ROZHODNETE VY!! JE TO TENTO KRÁSNY ANJEL?" DÁ RUKU NAD KIM A ÚČASTNÍCI ZAČNÚ KRIČAŤ, PÍSKAŤ a TLIESKAŤ.
*Mohl by se mu hodiny dívat do očí, další hodiny na zbytek tváře, další hodiny na tělo. Jenže ty hodiny nemá a vzadu v hlavě mu pořád bliká nepříjemně alarm.* /Oni ho zabijí. Jakmile zjistí, že k tobě patří, tak ho zabijí. Nebo hůř- Každý tvůj nepřítel ho může zneužít proti tobě. I když tu ten nepřítel není, může to mít špehy. I když tu špehy nemá teď, může podplatit nyní nezávislé osoby. Je tu hromada podsvěťanů s nadměrně dobrým čichem. Upíři, vlkodlaci, všechno může cítit Jasona z Jacka a Jacka z Jasona./ *Alarm běží o sto šest a pře se o pozornost s Jasonovým nekonečným chtíčem. Podívá se na něj, rozvaleného a zranitelného na krabici a ví, že teď nepřestane. Nemůže to v sobě držet, když cítí Jackovy ruce na svém těle a tvář se mu stáhne zadržovaným zasténáním. Ve chvíli, kdy se k tomu přidají polibky, král víl už doslova šílí. Mozek se mu pere mezi tím teď Jacka popadnout a jít ho na záchody drhnout mýdlem, aby z něj smyl svou vůni a tím, aby z něj vymiloval duši. Pro Jacka možná dlouhodobě bohužel vyhraje varianta b.* Ty. *Odpoví mu konečně drsným hlasem, v rychlosti si nasliní prsty a jeden po druhém je přidává do Jacka. Je to už nějaký ten pátek, co spolu byli, tak mu nechce ublížit, ale viditelně spěchá.*
*Podívá se na něj a usměje se.* Dobrá.* Řekne, protože víc ho znepokojovat. Když se objeví DRAGOS, tak se na něj s klidem a se zuby stále trochu od Tayovi krve, zazubí.* Je lepší být připraven než být v šoku.* Poví mu a pak je rád, že zruší iluzi, protože z toho lehce bolí hlava.* Jistě, ale co kdyby měl specifické přání, berme to jako dárek k Vánocům, Dragosi.* Řekne s klidným úsměvem. Pak se podívá ven. Slyší, že se ztlumila hudba, takže by je mohl někdo slyšet.* Kan jeg teste effekten av nye planter på den? Jeg har også en potion. Det kalles kjærlighetsdrikken. Men det er kjærlighet så sterk at den dreper.* Promluví norsky a v hlase je poznat, že jde o jeho rodný jazyk. Pak se pousměje.* Noen lytter kanskje, spesielt hvis Walter har ører her også. Det vil være fint å finne dem og gradvis kutte dem av.* Prohlásí s úsměvem a trochu tím naznačí, že první věta byla na odvedení pozornosti případných posluchačů, co by mu rozumněli a aby mu mohli rozumnět i ostatní, tak mluví současnou norštinou.*
*Kim se dojatě pousměje, udělá krok dobředu, ještě jednou udělá pukrle a roztáhne svá křídla, dává přitom pozor, aby nikoho netrefila. Když se jí to bezpečně podaří, opět je stáhne a couvne na své místo, nechávajíc prostor oběma spolufinalistkám. Barbie neměla špatný kostým, ale kostým medůzy byl podle ní hodně podařený.*
*Nad jeho slovy se jen usmívala.* Ani nevíš jak je úžasné to od tebe slyšet mi amore. *Zavrněla a políbila ho.* Tak stejně to mám i jí, abys věděl, jsi jen můj a nikdo na tebe nebude koukat ani sahat. *Jazykem mu přešla po krku a lehce jej i kousla, načež se pak lehce odtáhla, pohlédla mu do očí a chtěla ho políbit, když se tam najednou někdo objevil a ještě je polil. Aless jen tiše zavrčela a když viděla, že si dokonce sedají, zavrčela hlasitěji. Když se ta jedna dala k čištění Remiho rukávu, upírka jí chytla za ruku a odstrčila jí.* Nesahej na něj, pokud nechceš přijít o ruku. *Zavrčela a v očích se jí zablesklo, načež se jí vysunuly špičáky.* A teď obě táhněte k čertu. HNED! *Zavrčela výhružně. Všichni už byli na mol a navíc v maskách, takže to, že se proměnila obě braly jakože je to součást kostýmu a tak to nijak ani nekomentovaly, ale jakmile Aless zvýšila hlas, obě se postavily k odchodu.*
DAV KRIČÍ A SKANDUJE! MODERÁTOR TAKTO POKRAČUJE AJ NA BARBIE, KTORÁ SA TIEŽ POOTÁČA A ZAVRTÍ PRED DAVOM. NAKONIEC EŠTE PREJDE K MADDIE, ABY SA PREDVIEDLA A ZOŽALA TIEŽ OVÁCIE.
*Remi se na to díval, a nebyl by to Remi, aby se v té situaci prostě a jednoduše nezačal smát. Prostě se začal tlemit jako pako, a aby taky ne.* Hele, dobře dobře, moc je nevyděs. *Zasmála se. To si ale už jedna civilka ale sedla zpátky a podívala se na Aless. Doslova jí strčila hlavu přímo k její.* Páni, to jsou cool špičáky, kdes je sehnala?? *Chtěla se zeptat, ale to už svůj pohled sklopila dolů, tam, kam neměla. Ihned na to se pak překvapeně postavila.* Voni píchaj!! Ty vole Mandy, voni píchaj!! *Začala ječet po své kamarádce. To už Remi nevydržel a vypukl ve smích. Byl to prostě mamlas, co k tomu mohl kdo říct.*
*Emerie se dozvěděla o té párty docela nedávno a ten kostým co měla na sobě vyloženě sesbírala během dvou dní po trift shopech. Nechtěla něco klasickéhé zak zvolila Willyho Wonku. Sice byl na sreuhý den úpněk a ona jej začínaal cítit, ale potřebovala vypadnout ven. Hlavně s někým kdo byl vlkodlak. Protože po tom co se stalo s Kim nechtěla moc riskotvat. Proto napsala Chrisovi, jehož číslo konečně získala. Kontaktovala ho a když se domluvili že se sejdou před Pandemoniem. Jenžej en co přijde tak so začne ,ačkat ruku. Cíto pach upírů a neslutečně jí to...štve. Že by nejraději bouchla do stěny. Ale to ji už osloví Chris.* Čau a ano hádáš dobře jsou to upíři. *Odpoví v rychlosti a jde vidět její znechucený výraz.* Jsou to mrtvoly...*Mykne rameny a mačká hůl od svého kostýmu.* Jestli chceš jít jinam... *Navrhne.*
*Zarazí sa.* /Ten chlap nevyzerá ako TANOIA./ *Trochu strnie keď naňho ten človek začne kričať a trhať s nohou. Thierrimu nepríde, že by robil niečo zlé, že by si zaslúžil takéto zaobchádzanie. Ešte keď naňho vreští tak vysokým hlasom, tak sa naňho Thierri trochu zahľadí...* /Buď je to chlap alebo ženská so strniskom.../ *Cíti, že ho dakto chytá a dvíha hore a keď sa mu podarí vykrútiť hlavu... v tom už je ako mistr... tak uvidí TANOIU. Pomôže mu so svojou váhou a nejako sa dostane nohy. A potom, za poriadnej dávky opierania sa o TANOIU ho poodstrká von z davu.* Bol to chlap alebo žena? A kam si zmizol? Ideme von, už tu nechcem byť ani minútu. *Lamentuje o 106.*
Rachet a Clank? Co to je? Nikdy jsem o tom neslyšela..ale zkusím to s tebou! *Usmála se a upila trošku piva a koukla kolem sebe. Nat se podívala na mobil a usmála se* Hej Elaine můžeš nás vyfotit? *Podala Elaine mobil a přitáhla Dominica k sobě. Usmála se na kameru a když Dominic schválil, Elaine je vyfotila* Gratuluji nic tam není..Blbče
Budu klidně jejích noční můra, když to bude třeba. *Zavrčela upírka a když se jedna z těch holek daly k tomu, aby snad zkoumala její špičáky, jen znova zavrčela a měla co dělat, aby jí nekousla.* Řekla jsem, abys na nikoho nesahala, čemu kurva nerozumíš! *Vycenila na ni zuby a tiše zavrčela, pak koukla na Remiho.* Ty moc teda nepomáháš. *Povzdechla si a když ta jedna začala křičet, to co křičela. To už na Aless bylo moc. Vstala, natáhla si kalhoty a štít, co držela dala Remimu na klín, přece jen on byl ještě nahý a otočila se k tě dvěma. Popadla je za vlasy a obě tahala z boxu pryč někde na parket.*
*Nakrčí nos a z hrdla se mu vydere tlumené zavrčení.* Koukám, že jsem trochu podcenil situaci… Je to jak dojet k blbýmu případu… Jen tak stokrát horší. Škoda, třeba příště. *Ušklíbne se a koukne po Em. Změna místa možná není tak špatný nápad.* Máš nějakej návrh, nebo prostě budeme hledat místo s menší koncentrací neživejch na metr čtvereční? *Pak hlas opět trochu ztlumí.* Pokudmožno něco, kde můžem mluvit otevřeně. Potřebuju s tebou probrat něco… Vlčího. A nemůžu to hodinu obkecávat, jak když jsem se prvně bavil s Cait. *Pak očima přelétne její kostým.* Škoda toho, že ten kostým nemohlo docenit víc lidí. Vidět tě takhle je rozhodně zážitek. *Zazubí se, ale je to jasný kompliment.*
*Remi sledoval to, co se dělo a jakmile spatřil, že Aless obě dívky odtáhla pryč, tak se na ně ještě jen omluvně podíval. pak se rozhlédl kolem sebe, a jaké pro něj bylo překvapení, když spatřil v dálce baru, na místě, které bylo osvícené a vyvýšené, polo tyč. Remi vykulil oči.* No ale koukněme se na to. *Zavrněl spokojeně, načež se zvedl. Ale en jen tak. Svůj svršek kostýmu ze sebe táhl, zapl si kalhoty, do ruky si vzal štít kapitána Ameriky a zamířil mezi lidmi k tyči. Jakmile tam došel, tak ihned vyskočil na stupínek, načež se postavil čelem k tanečniici.* Hele dámo, teď mi uhni, pokud mi doletí nějaký prachy, všechny jsou tvoje. *Mrkl na ni, než ji doslova shodil mezi lidi. Když se ujistil, že ji chytli, tak se uculil. Hned na to se chytl oběma rukama tyče a začal předvádět své kreace, ze kterých bylo poznat, že u tyče nebyl poprvé.* JEN POJĎTE BLÍŽ DÁMY A PÁNOVÉ! JEN POJĎTĚ!!! *křikl mladý fér, točíc se kolem tyče jako prvotřídní polo tanečnice, zatímco se kolem sebe mával kapiitánským štítem.*
Tak jo, já se budu moc těšit. *Zaculil se, a když pak řekla Nat, že by chtěla vyfotit, zasmál se.* Nat, už máš dost. Víš, že na tý fotce by byly max tak vidět tyhle hezký sedačky boxu, je ti to jasné? * zasmál se a pak se na dívku opět koukl.* Už dneska nepij, ano? Máš dost, co kdybychom pomalu končili? *Mrkl na ni, ted už proto, že se bál.* Bude ti zle, dej si na to pozor. *Pronesl, obezřetně. Potom ji vzal kolem ramena přitáhl do náruče.* Hele stejně ještě mám nějakou práci, fakt nechceš jít? vždyť už jsi na odpiiis skoro! *Houkl a zasmál se.*
*Jen co obě nechala někde na parketu, rozhodla se vrátit zpátky, ale jakmile viděla box prázdný, jen nechápavě koukala kole sebe, kde jí Remi zmizel, už ho chtěla jít hledat, když najednou zaslechla jeho hlas a otočila se. V tu chvíli přemýšlela jestli vůbec dobře vidí. Musela si i promnout oči, jestli se jí to nezdá nebo jestli to nemá z alkoholu, ale když stále viděla polonahého Remiho u tyče, tak nejdříve jen tiše zanadávala, pak si povzdechla a nakonec schovala tvář do dlaní, načež se odebrala k baru k Lee, kde si poručila hned celou láhev whisky, když jí pak barman před ni postavil, z boční kapsy si vzala placatku s krví a celou jí do láhve nalila, načež se pořádně napila.* Pane bože, to snad není možné. Já ho asi zabiju. *Pronesla si spíše pro sebe a znova se z láhve pořádně napila.*
*Remi si prostě tancoval, do rytmu hudby., zatím ještě nechával všechny ostatní části kostýmu- nebyl zase tak opilý na to, aby si dál něco svlékal. To by u sebe musel mít lepší rudnu, nebo alespoň pořádnou, férskou medovinu. Pro teď se jen vlnil, tančil, sem tam na tyč vyskočil, aby se zatočil a během toho všeho se vesele smála nebo sem tam i zpíval texty písní, pokud hudba sem tam nějaký text měla. Pak se ale rozhlédl, a jakmile spatřil Aless u baru, tak ji rozjařile a vesele zamával.*
*Nat si všimla tančícího REMIHO, ukázala na něj a začala se smát* Koukej na to! To není možný! *Když se oba nedávali pozor zmizela z boxu a šla k REMIMU, vylezla na stupínek a přidala se k němu. Elaine si všimla že Nat je pryč a podívala se na pódium* Do prdele..NATALIE MCCOY! DOLŮ A HNED!!*zakřičela na Natalie která tancovala u tyče*
*Je mu ťažko, nie to ešte dvíhať druhé telo na nohy, aj keď po chvíli aj ucíti, že mu chlapec so svojou váhou aj pomáha. Sťažka vydýchne a uchechtne sa bez daného dôvodu, pretože mu je z tohto večera naozaj vtipne. Keď si aj všimne, že sa niekde na pulte vyhlasuje akási kráľovná večera alebo čo, je smutný, že nemohol aj on byť kráľovnou večera a ukázať svoj krásny kostým, ktorý je teraz už postupaný, špinavý, zakrvavený a už ani nevie, od koho krvi, mokrý od piva a vody. Keby však vyliezol na pódium, zrejme si sa pozvracal a chcel by sa podrezať s tým, ako by sa mu krútilo v hlave ešte viac, než sa už krúti teraz s farbami a čiernotou všade naokolo a tváre ľudí vyzerajú, akoby mali všetci cez hlavy natiahnuté biele plátno a nemohli rozprávať, iba sa trmácať niekam bezcieľne do priepasti, ktorá sa otvára v strede tanečného parketu. Radšej ide rýchlo tam, kam ide THIERRI, ak to vôbec je on, možno sa s ním iba pohráva jeho hlava už nadobro. No nechce tam ostávať dlho, iba sa hrozne smeje, skôr zo zúfalstva a od hladu, ale zároveň mu prišlo priveľmi vtipne a keď vybehnú von, prehne sa v páse a rozosmeje sa na celé okolie, až niekoľko osôb okolo podivne pozoruje ich obe postavy s nadvihnutým obočím.* Na tom nezáleží, ale… *Začne hovoriť a musí sa poriadne nadýchnuť, otrieť si oči a pozrieť na THIERRIHO, ktorého stále pridržiava.* Zlý trip. A bude to ešte dlho. Takže na mňa dávaj, prosím, pozor, aby som neskočil niekam z mosta alebo pod metro. *Podotkne upozorňujúco a jeho tvár je žiarivá od smiechu, aj keď má pocit, že vzduch okolo neho sa ho snaží stlačiť do najmenšej guľky, akoby ho pritláčala topánka k betónu.* Falafel? *Opýta sa nádejne, aj keď vie, že si nedá, no THIERRI s jeho naštvanou tvárou, znova pred chvíľou fungujúci ako mop, takže povytieral podlahu Pandemonia, vyzerá, že by to naozaj už potreboval.*
*Lea to také sledovala, pak se jen naklonila k Aless.* Hele nemám ta pro něj dojít a něčím ho praštit po hlavě, aby se uklidnil? *Pronesla a jen se ušklíbla, načež se na ni Aless podívala.* Ne to je dobré. *Pousmála se a když viděla mávajícího Remiho, jen mu kývla a znova se pořádně napila, načež pak jen sledovala jak se k němu přidala i mladá dívka (NATALIE).* Bože já ho vážně zabiju. *Sledovala to a přemýšlela co má vlastně dělat, jestli zůstat a opít se nebo ho jít stáhnout dolů.*
*Remi to vše sledoval, a když k němu přiskočila i další holčina, tak se uculil. Bez okolků ji vzal za boky a teď se s ní vrtěl i on. Mezitím se podíval na Aless a usmál se na ni přes celý bar, pro něj to bylo gesto toho typu, aby se nebála nic, přeci jen, pamatoval si její žárlivý výstup.* Hele jako tancuješ hezky, ale asi tě někdo hlídá a tohle je teď můj spot. *Mrkl na upírku (NAT) a než by se nadála, tak ji shodil dolů, a když si všiml, že ji kdosi zachytil do náruče (DOMINIC), tak se nad tím spokojeně usmál. Pak se nic už nenadál a tančil dál.*
*Ani Emerie není nadšená z toho faktu kolik mertolu tu cítí.* Rozumím není to... příjemný. Navíc je zítra úplněk nejspíš o to víc nás to dráždí. *Nakrčí nos a pak přikývne. Pár míst by se našlo.* Nejmíň mrtvol na metr čtvereční bude nejspíš v Preatoru. Můžeme jít tam. V kanclu si schovávám whiskey a dva pohárky. *Navrhne A pak se na něj koukne.* No... tak předpokládám že ten preator teda. tak můžem probírat takové záležitosti jak chce jak dlouho chcem. Tak pojď. Zavolám nám Uber. *Vytáhne telefon a začne obejdnávat uber.* Nevadí, třeba příště. *Mrkne na něj a jakmile k nim přijede uber tak do něj nasedne a nechá nasednout i Chrise a pak ojdedou k Preatoru.*
*Dominic, jakmile si všiml, že Natlia se vydala k ty či okamžitě vyběhl vpřed. Doběhl právě včas.* Nat, ty blázne, pojď dolů! *Houkl na ni. A ještě že tam stál, protože za chvilku už mu mladá upírka letěla přímo na hlavu. Popadl jí do náruče, a jakmile se podíval, že je Elaine následuje, tak ej tahal pryč.* Hele, uber trochu, tyč už je trochu moc. *Pronesl, chtěl káravě, ale musel se smát.*
Jo, hádám, že to s tím má taky co dělat. *Uchechtne se nad jejím výrazem. Oba vypadali jako otrávení psi.* Neříkalas, že pomáháte i mladým upírům? *Nadhodí, ale pak nad tím mávne rukou. Pořád lepší jeden dva než tahle koncentrace. Nad její nabidkou se pousměje a přikývne.* To zní jako lepší plán. Taky by tam nemuselo být tolik uší. *Společně s Em vyrazí k Uberu, který jim zavolala a přitom přemýšlí. Nejspíš se bude muset otevřít víc, než měl v plánu a to zrovna před Em, se kterou se taky sotva znal, ale uvědomuje si, že potřebuje pomoc a jiná cesta možná nebude. Společně s ní nasedne do Uberu a zamíří směrem k Praetoru.* *PŘESUN*
*Celé to pozorovala, mezitím stihla vypít snad víc jak půlku whisky s krví, což na ni už šlo docela poznat. Vrazila jí Lee do ruky a koukla na ni.* Možná jsem blázen, ale beru si blázna za manžela, tak je to asi jedno ne, navíc je to party. *Pokrčila rameny a vydala se směrem, kde tančil Remi. Prodrala se davem a když došla k němu, vyskočila nahoru.* Nejsi jediný, kdo s tím umí puso. *Mrkla na něj, chytla se tyče a začala kolem ní tančit, vlnit se do rytmu hudby. Odvázaná na to byla už dost, přece jen vypila taky víc jak dost.*
*To už se u Remiho objevila jeho nastávající. Popravdě byl tak zabraný do svého tance, že si ji ani nevšiml. Ale v momentě, když se u něj objevila, už věděl jasně. Koukl se na ni a obdivně hvízdl, než se pak postavil bokem. Nechal Aless tančit jak jen se jí chtělo, zatímco vytáhl peněženku a bankovky, které po ní následně začal házet.* Jo, jo jo, ukaž seee!! *Křikl po ní. Stejně, jak řekl, a slíbil, chtěl udělat, všechny prachy, které by sem teď padly a to i pod něj chtěl dát slečně, kterou poprvé tak hrubě odstrčil do davu a které tyč patřila.*
*Zatímco pozoruje vyhlášení, její pozornost se na moment odkloní k REMIMU a ALESS a musí potlačit smích. Ti dva byli fakt střelení. Na tu svatbu se začínala těšit čím dál víc. Pokud se dokázali takhle odvázat na Halloweenské party, co teprve na svatbě? Pohledem přelétla bar, zda někde nezahlédne CALA, ale když ho nemohla najít, předpokládala, že se buď zapovídal s původní společností, nebo s někým jiným. Pak si ho najde.*
Ta p** mě shodila dolů! Pusť mě na něj! *Elaine pomohla Dominicovi odnést Nat pryč. Nat se vzdala a usmála se opile* A dost..musí jít než se strapní víc..Zavolej taxík a jedem k tobě..Dragosovi to pak vysvětlím..*Elaine jí posadila k baru než Zavolala taxi. Nat sebrala poslední síly a vylezla na bar totálně na sračky. Začala zpívat písničku co hrála v baru*
*Dominic kývl na souhlas. Poté ihned tedy zavolal taxi, jak bylo řečeno, a když se tak stalo, vrátil se zase zpět za Nat. Hned na to ale spatřil, že jí nevidí, alespoň ne místě, kde seděla. pro teď ale nakonec zvedl hlavu a zadíval se na ni.* Nat...ne, to asi nemá cenu. *Povzdechl si sám pro sebe. Viděl, jak hezky se bavila, i když byla asi uplně na mol, ale nechtěl jí to teď kazit. proto stál jen pod barem, připraven jí chytit, kdyby náhodou padala.*
*Elaine se vzdala a stáhla Nat dolů z baru, vytahla jí ven* Už toho mám dost Natalie..Jdeme *Nat šla Vem s ní ven ale Nat z těch všech drinků se udělalo špatně a zaběhla k nejbližšímu koši a nechalato všechno Ven* Lepší Nat? *Nat přikývla a sedla si na chvilku*
*Vše se seběhlo tak rychle, najednou byli venku před barem a Dom se díval na ty dvě.* vezmeš jí tam? Já možná ještě zůstanu a pak půjdu domů, přeci jen, nechci lézt Dumortu, zase si nejsem jist, jestli tam mám co dělat. *Osvětlil Elaine a pak se vzdal za Nat. Zlehkla ji pohladil po zádech a když se pak nadzvedl, tak se na ni lehce smutně koukl, ale i tak se pokusil o úsměv.* Bude tě bolet pěkně hlava. Ale hele, pokud to vyjde, tak tě co nejdřív zase rád uvidím. Tohle jsem si s tebou zatraceně užil.* Usmál se na ni.*
*Chýba mu. Nikdy v žiadnom vzťahu nebol typ, ktorý by chcel byť s partnerom alebo partnerkou 24/7. Vlastne mu vyhovovalo keď sa stretli raz, dvakrát do týždňa. S Jasonom... chvíle bez neho mu prídu ako muka. Keď je bez neho tak sa radšej zašije do práce, aby nemusel myslieť na to, že je sám. Keď je s ním... tak si ho snaží užiť do sýtosti. Aj keď Jasona sa asi nenasýti nikdy. Perami a jazykom ochutnáva jeho pokožku. Napadne mu či to nie je tým, že je Fér. Príde mu sladšia, exotickejšia. Trochu ho hryzne tesne nad bradavkou, Keď naňho prehovorí tak tak nadvihne zrak... a akurát sa mu naskytne pohľad ako si sliní prsty. Už len z toho pohľadu sa skoro spraví. Čisto automaticky a vlastne, aby to bolo pohodlné im obom, sa nakloní dozadu a trochu sa posunie na škatuli smerom k Jasonovi. Prudko sa nadýchne keď si ho začne pripravovať. Je to už nejaká doba. Jednou rukou sa drží, aby nespadol a druhou chytí Jasona za šiju, a pritiahne si k bozku. Bolí to, to nepopiera ale je vzrušený takmer až za hranicu nejakej racionality. Zavzdychá.*
*Maddie se davu ukloní a věnuje jim jeden z usměvů, dokonce jim ukáže svůj kostým a sotva bylo rozhodnuto, podle rozhodnutí se uklonila nebo odešla, aby mohla přejít k baru a dát si nějaký dobrý, kvalitní drink dle své chuti.*
MODERÁTOR POZRIE EŠTE CHVÍĽU BURCUJE DAV KÝM SA ROZHODNE. "MYSLÍM, ŽE TO JE JASNÉ! NAŠOU VÍŤAZKOU JEEEE......" ROBÍ DRAMATICKÚ PAUZU. "BARBIE!!!" SLEČNA V BARBIE KOSTÝME SA ZAČNE RADOVAŤ. AJ KEĎ ČAS5 OBECENSTVA ASI TUŠÍ, ŽE TO NEBOL NEJAKÝ KOŠÉR VÝBER VÍŤAZA. "O CHVÍĽU BUDE EŠTE VYHLÁSENY PÁNSKY KOSTÝM, TAK SA ZATIAĽ BAVTE!" LEN ČO TO DOPOVIE TAK MODERÁTOR ZMIZNE S BARBIE NIEKAM DO ZÁKULISIA.
*Na toaletách se navlékla zpátky do kostýmu, který tentokrát nechala více rozepnutý, než když do Pandemonia přišla a do záchodu tipla ne jednu, ale rovnou čtyři cigarety. Strávila tedy celé vyhlášení mimo rozvášněný dav, kdy si poklidně kouřila, prohlížela se v zrcadle a prstem upravovala svůj make-up. Nakonec si načechrala vlasy, upravila výstřih a vyšla zpět do tmavého prostoru klubu. Mířila přímo k baru, kde si objednala set panáků a zatímco vyčkávala na svou objednávku, rozhlédla se kolem. Cítila na sobě pohledy několika návštěvníků a taky viděla některé, kteří se plazili po zemi, aby zachránili svou peněženku, kterou jim Eshe při svém vystoupení “vrátila”. Zároveň hledala Orion, která se vypařila jako pára nad hrncem, ale brzy odvrátila pohled zpátky na bar. Seděla vedle MADDIE a kdyby nespatřila kousek od ní svou rukavici, která jí zbývala k doplnění kostýmu, jejím směrem by se nepodívala. Beze slov se přes MADDIE natáhla, aby rukavici získala zpět a pouze se na ni ušklíbla, nehledě na to, že se jí bez dovolení dotkla, byť jen malinko.* *Barman brzy přinesl tácek s panáky, na který se Eshe s nafouknutými tvářemi podívala.* Nečekala jsem toho tolik, nedáš si? *Promluvila směrem k MADDIE, zatímco brala do ruky první skleničku a tu bez jakéhokoliv ´na zdraví´ či jiného přání u pití kopla do sebe.*
To je jen dobře.. Už to není tvou starostí.. *Odpoví Dragos TAYLOROVI a na ROBERTA se zamračí.* Už jsi dostal ode mě varování, Hellere.. Taylora do toho netahej.. Tohle je teď problém klanu a ne jeho. *Odvětí mu, načež pozvedne obočí nad norštinou. Ne že by ji neuměl, i když s ní nemluvil od doby, co se vyléčil z covidu.* Du vil skjære deg i ørene når jeg lar deg.. Ikke før.. *Pronese tvrdě k čarodějovi, načež přikývne.* Jeg er enig.. Bedre å gå tilbake til villaen og diskutere det der.. Taylor měl myslím pro dnešek zábavy dost, nemyslíš? *Otočí se s otázkou zpět na mladého upíra. Vyhlašování soutěže nevnímá, ale co jej zaujme je křik Elaine a ono jméno, co křičí. Rychle zaktivuje prsten, než se otočí k davům, aby mohl NATALIE zahlédnout.* To si ze mě dělá.. *Zavrčí si pro sebe a Taylorovi s Robertem, kteří jej můžou slšet, může dojít, že se Natalie nevyhne pozvání na kobereček hned na druhý den. Hned na to zahlédne i Remiho a Aless, takže si pro sebe zatne ruce v pěst. Nemůže se prozradit, ale zase ji nemůže nechat takhle vyvádět. Situaci nakonec za něj vyřeší Dominic a Elaine a když je Dragos vidí, že berou Natalie ven z klubu, tak se otočí na ROBERTA a TAYLORA.* Jdeme. *Přikáže jim, ještě na obličej nasadí masku a vydá se ven z klubu. Najde je všechny tři (Elaine, NATALIE, DOMINIC) pohledem a zamíří k nim.* Trochu jsme to přehnali, ne, mladá dámo? *Zaměří se káravě okamžitě na NATALIE.*
*Nadýchne sa keď sa sú už konečne vonku. Aj keď teda vzduch v New Yorku je podobne odporný ako na tých záchodoch.* Fuj aj tu je smrad. *Zachytí pohľadom, že kus od nich nejaké dievča vygrciava obsah svojho žalúdka do koša (NATALIE). Potom ale pozrie na TANOIU, ktorý sa predklonil... tak trochu Thierri čaká že ide vracať tiež. Takže dvihne jednu nohu, aby mu ju náhodou neogrcal a trochu sa zakymáca, takže sa ho drží o niečo pevnejšie. Ale potom počuje ako sa hlasno smeje. Trochu sa obzrie naokolo a vidí, že veľa pohľadov k sebe ťahajú.* /Lepšie než aby sme tu všetci grcali./ *Postaví sa na obe nohy a pozorne... alebo aspoň tak pozorne ako sa to dá jeho prehulenému mozgu... ho počúva. Chvíľku naňho pozerá a potom si povzdychne. Dvihne svoju nekrvavú ruku a pohladká ho na vrchu hlavy po vlasoch.* Neboj, dám na teba pozor. Budeš v poriadku. *Pokojne pokojne. Sám pár zlých tripov mal a nebola to sranda. Prikývne a rozhliadne sa či niekde uvidí nejaké jedlo. Svoj obsah žalúdka vyprázdnil tak, že už má fakt hlad.* Ak teda budú mať falafel. Tam je nejaký turecky pizza stánok. *Ukáže prstom pár metrov od nich, cez ulicu, okienko s obrazkom nejakých tureckých špecialít. Thierri sa Tanoi drží ako princeznička za rameno svojho princa. Len keby princezné boli bežne od krvi, piva a všetkého možného čo povytierali na parkete toho najvychýrenejšieho podniku v New Yorku. Vyzerá biedne. A keď príde domov tak ten kostým hodí do koša aj s petardami.*
*Je neustále tak zaneprázdněný, až by se mu mohlo zdát, že si na Jacka zvykl a tedy už mu ani tak nechybí. Ovšem pokaždé, když má chvilku volno nebo civila po delší době vidí si uvědomí, jak ošklivě se plete. Že mu chybí neustále, jen si na to nedovolí myslet. A teď ho má konečně zase u sebe. Alarm dál bije na poplach v jeho mysli, jenže je tam sám. Jason dávno nemyslí hlavou, a tak už si nemůže stresové faktory ani uvědomovat. Když ho Jack kousne, zavrní jako kočka a hlavou mu na sekundu proběhne podivná interakce.* /Žádná koťata!/ *A rychle vrnět přestane. Pak už se poctivě věnuje Jackovi a úplně zapomíná na to, že vlastně Maddie a neznámému slíbil návrat. Když jsou hotovi, Jason těžce oddechuje a opře si čelo o Jackovo rameno.* Co teď? *Zeptá se tichounce a začne mu ukazováčkem kroužit po jedné z jizev na trupu.* Chceš jít zpátky? Nebo pro mě máš další drby? *Usměje se stále zaducaný v jeho rameni a odkládá tu chvíli, kdy se oba budou muset obléci a jeho paranoia se zase rozběhne na plné obrátky.*
*Aless tančila u tyče ještě chvíli, vrtěla se, vlnila se v různých kreacích a docela se bavila, ale nakonec to místo přenechala právě te dívce, která tam tančila předtím s tím, že snad Remiho už nenapadne pokračovat i když u něj by se ani nedivila. Seskočila dolů a koukla na féra.* Jsi blázen a nutíš mě pak nevědomky dělat bláznoviny. *Zazubila se a prohrábla si vlasy.* Jdu asi dopít tu láhev, co jsem si tam nechala, jdeš taky nebo pokračuješ? *Optala se a vlníc se v rytmu hudby se pomalu vydala k baru, hledíc na něj, zda jde s ní.*
*Remi se ještě chviličku vlnil do rytmu, než ale posbíral veškeré peníze které pro pár doletěly a které hodil po Aless. pak seskočil, dívce, která tam dřív byla peníze podal a pak ji ještě, nezávazně vlepil pusu.* Díky, kočko. *Mrkl na ní, než se vypařil za Aless. Ihned ji chytl kolem ramen a zamířil k baru.* Aby jsi odsud došla po svých. *Mrkl na ni, ale ještě, než stihli dojít k baru ji zatáhl mezi tančící lidi. zezadu se k ní postavil, chytl jí za boky a začal opět tančit. Po kůži mu stékaly kapičky potu, jak byl celý rozpálený a zadýchaný, ale byl sppokojěný.*
*Na Dragosovy slova kývl a dočista se odmlčel. Pořádně neměl ani co říct, hlavně když během chvíle zvládl ROBERT s DRAGOSEM přepnout do jiného jazyka, kterému nerozuměl. Věděl pouze, že už ten jazyk slyšel..nebo minimálně něco dosti podobného. Robert na něj mluvil v ten den, co se z plesu vytratili k němu, podobně. Tay se na Sashu během rozmluvy těch dvou podíval docela s menší nadějí. Doufal, že jim rozumí aspoň on, aby mu to mohl pak přetlumočit. Nicméně zpozorněl dočista až tehdy, kdy DRAGOS přepne zpět do angličtiny a zmínil jeho jméno. Lehce kývl. Zábavy měl opravdu dost. Úplně toužil po zběsnění kvůli krvi, to totiž chce každý mladý upír a ten, co na něj dohlíží. Nakonec mu však bylo víc líto Roberta, který ho musel držet u sebe. Hold mu mládě zjevně způsobilo krušné chvíle. Nechtěl by být přímo na jeho místě.* I tak bych chtěl vidět aspoň to vyhlášení nejlepší pánské masky, prosím. Už o to první jsem přišel. *Podíval se na vůdce klanu s prosbou očích. Fakt, že o to vyhlášení nejlepší dámské masky přišel jen kvůli tomu, že jej to moc nezajímalo a ani se to jej nijak zvlášť netýkalo. Když však zaslechli křik jedné upírky, kterou Tay moc dobře znal, zlehka polkl.* /To není dobrý../ *Pomyslel si. Minimálně to znamenalo, že má s vyhlášením utrum a Dragos bude chtít po tomto odejít. To mu sám i stvrdil příkazem. Vzal si tedy své saky paky -brašnu- a vstal. Ani Sasha nebyl pozadu a už stál hezky pevně na nohách. Mladší ovšem vyčkal na ROBERTA, zda se opravdu zvedne a půjde společně s nimi. Jestli ano, chytne se ho a ven jej následuje se starším upírem v patách.*
Když nedojdu, má tu přece svého prince, který mě domů odnese ne? *Zazubila se a chtěla jít dál, ale to už jí zatáhl zpět a když jej ucítila u sebe, jen spokojeně zavrněla a spolu s ním se dala do tance. Po chvíli se však odtáhla.* Vydrž chvilku. *Pousmála se a odběhla k Lee, kde si sundala návlek své ruky a taky bundu, pod kterou měla jen černé tílko, načež se vrátila zpět k Remimu, natiskla se zády na jeho hrudník a pokračovali v tanci. Aless se usmívala a užívala si to. Svým pozadím se schválně vrtěla v jeho klínu.*
*Remi sledoval jak odběhl a když se potom vrátila, tak si ji k sobě přitiskl a usmál se. Ihned si bradu opřel o její rameno a na pár chvil zavřel spokojeně oči.* Jo, tohle se mi líbilo. Byla zábava, taky i něco pěknýho, já jsme se bavil, takže, kdy půjdeme zase něco takého? Pokud další taká věc nebude naše after party na svatbě. *Zasmáls e mladý fér a pak si Aless otočil čelem k sobě, aby jí mohl vidět do očí.* Doufám že počítáš s tím, že lezení na stůl bude asi jedna z těch menších věcí, co vyvedu? Tam mě domů potáhneš ty, platí? *Uculil se od ucha k uchu.*
*Zaujatě naslouchal celé konverzaci, ale moc nového tam řečeno nebylo.* /Bude to někdo vysoce postavený v klanu. Musím do své zprávy dopsat, že je do situace zapojený místní klan. To by mohlo buď pomoci, nebo způsobit vážně nepříjemné problémy./ *Upil ze svého panáku whiskey a po odchodu se zvednul. Pomalu si nasadil úsměv na tvář, uvolnil se a vydal se zptáky ke KIM, aby jí pomohl dolů z pódia. Došel až k místu, podíval se kde je a přešel k ní.* Moc mě mrzí, že jsi nevyhrála, ale spousta lidí tvůj kostýmocenila. Nedala by sis ten tvůj drink? *Optá se a podá jí jasně modrý drik, který pila už předtím.*
Já nevím jestli bude ještě nějaký akce nebo ne a pokud ne, tak jo asi máš pravdy, že to další bude jen naše svatba, která jak se trochu obávám se asi dost zvrhne. *Zasmála se a když se na něj podívala, jen se usmála a vtiskla mu polibek na nos.* Takže pán se hodlá na svatbě ztřískat tak, že tě potáhnu já domů? Opravdu, v naši svatební noc budeš tak opilý? *Culila se.* A co myslíš tím, že lezení na stůl bude to nejmenší, sakra Remi co máš v plánu?* Smála se a tančila spolu s ním, jednu ruku měla kolem jeho krku a druhou si položila na jeho hrudník.* Jestli se tedy opiješ na svatbě, tak já dneska. *Vyplázla na něj jazyk.*
*Celé vyhlášení jí přijde jako fraška, ale nedá na sobě nic znát, mile 'Barbie' pogratuluje, pochválí kostým MADDIE, zvlášť hady na hlavě, jejich zelenkavé oči a její hadí oči, pak se rozhodne pro odchod z pódia. Koutkem oka jen zahlédne, jak se 'Barbie' někam vytrácí společně s jedním z pořadatelů a pobaveně se ušklíbne, ale to už si všimne Cala, který přišel tak akorát včas, aby jí pomohl z pödia.* A toho si vážím daleko víc, než té ceny. Lidi tady dole to alespoň mysleli upřímně. *Uchechtne se a bradou kývne směrem k mizející dvojici soutěžící-moderátor.* Kdybych byla líp informovaná, co je třeba pro výhru, mohla jsem být první. *Zasměje se, ale je vidět, že si z toho nic nedělá.* Moc děkuji. *Kývne na něj vděčně a upije ze svého pití, zatímco se v nenápadném bílém váčku u pasu svých šatů snaží vylovit drobné, aby mu drink zaplatila.* A taky děkuju za tu pomoc z pódia. Dokud jsem na rovině, ještě to jde, ale do schodů mě pořád trochu bolí noha. Nedávno mě pokousal pes. *Vysvětlí. Koutkem oka zahlédne odcházejícího TAYE a Sashu, možná i ROBERTA.* Vypadá to, že se nám vytrácí společnost. *Prohodí.* Co my dva, ještě parket, nebo už dáš přednost klidnější zábavě? *Je na ní vidět, že jí samotné by rozhodně nevadilo se zdržet.*
*Remi pokrčil rameny.* Já nevím, asi uplně v plánu nemám nic, jen o sobě asi nebudu vědět, pořádně to totiž oslavíme. A svatební noc? Tu si uděláme pak každou noc na líbánkách, zapomínáš, že na sebe budeme mít pak skoro celý víkend, celý víkend jen my dva a nikdo jiný. To ti těch svatebních nocí dopřeju, kolik jen budeš chtít. *Pronesl, načež ji chytl za vlasy, donutil ji tak zaklonit hlavu a když tak učinila, sklonil se a dlouze ji políbil. Pak se ale odtáhl a zasmál se.* jen se střískej, já ti to zakazovat nebudu, každej na to má právo a zrovna já bych ti do toho neměl co kecat, jsme zvědavej co pak bude taková ožralá Aless dělat. *Ještě ji v tom podpořil malaý fér.*
*Jemne sa na THIERRIHO usmeje, keď ho ubezpečuje, že bude v poriadku, no pri pohľade na chlapca, ktorý na ňom visí, si nie je tak istý, či môže práve vypočuté slová brať vážne. Aj to, ako sa THIERRIHO tvár krúti do rôznych obrazcov a splýva do tmy a znova sa z nej vynára, je pre neho znepokojujúce. Zvracajúcu dievčinu (NAT) počuje tak, akoby mu práve zvracala priamo do ucha.* Oh sakra, do zhnitej jedle, asi ohluchnem. *Zašepká si pre seba a aj THIERRI by jeho slová mohol započuť, keby možno nebol natoľko zhulený, aby vnímal teraz niečo iné, než falafel, čo aj on sám pokladá za nemožné. Dúfal teda, že vonku bude príjemnejší vzduch, ale keď sa dosmeje a poriadne sa nadýchne, necíti nič viac, než len smog, betón a svetlo. Otrie si spotené čelo do oblečenia a potiahne THIERRIHO po svojej strane k stánku, na ktorý ukázal. Aj by si rád poskakoval a cíti, že spodok jeho chodidiel ledva dopadá na chladnú zem, postrádajúcu teplo prírody ako hlina, tráva, kvety, lúče slnka či teplého vetra z juhu. Akosi mu to chýba a bol by rád, keby aj THIERRI niekedy okúsil niečo pekné a aj keby spadol na zem, spadol by do trávy alebo do lístia a cítil krajšie vône a zaznamenal naozajstnú krásu svetla a skúsil by prirodzený chaos krajiny okolo seba, namiesto zeme, svetiel, chladu Pandemonia a podobným miestam, ktorých chaos je niekedy veľmi unavujúci. Možno by mal THIERRI niekedy potom aj lepšiu náladu.* Tak, čo si dáš? Pozývam. *Navrhne chlapcovi a ihneď si prezrie menu, len aby vedel správne vybrať Lónimu niečo dobré pod zub, keď sa vráti domov, a zároveň sa chce trochu inšpirovať výberom chlapca vedľa seba, ktorý zrejme v obsluhe vyvoláva so svojim výzorom nepríjemné, znechutené pocity, no aj tak sa slušne pýta, čo si dajú.* Vieš mi niečo dobré poradiť? *Opýta sa nadšene a naširoko a žiarivo sa spoza masky usmeje na obsluhu, aj masku nadvihne a tak mu spočinie na vrchu hlavy, aby nepôsobil znepokojujúco, a pohojdá sa hore-dolu na pätách, len tak, ako mu to dovolí jeho stav, pretože aj menu sa mu zlieva do akejsi šmuhy ničoho a všetkého, stánok je akýsi podivne malý a veľký a cíti sa, akoby mohol vstúpiť cez jeho steny, ale radšej stojí ako prikovaný na mieste.*
Tohle vůbec neřeš, můžu říct, že jsi ten nejkrásnější anděl, kterého jsem kdy viděl. *Usmál se na ní a vedl jí dál přes parket, jelikož oba měli své drinky chtěl si na chvíli s ní jen sednout.* A peníze nechci, je to pouze odměna za tvou krásu. *Zašeptá směrem k ní.* Pojďme si na chvilinku sednout, alespoň můžeme dopít své drinky a rád si poslechnu příběh o psovi co tě kousl. *Zaletěl očima k jejím nohám schovaných v šatěch.* /Tančila velice elegantně na to, že má poraněnou nohu./ Co upřednostňuješ? Bar nebo si sedneme do pohodlnějších boxů?
*Opět mírně zčervená, usměje se, a přehodí si drink do pravé ruky, aby se do něj mohla zavěsit.* A ty zase ten nejcharizmatičtější mušketýr. *Oplatí mu poklonu a společně s ním zamíří od pódia.* Dobrá, ale příští drink platím já. *Odpoví.* Asi by byly lepší spíš boxy. Nemusí to slyšet každý. *Usměje se a společně do jednoho zamíří. Společně s ním zasedne ke stolku, na který odloží svůj drink poté, co z něj ještě jednou odpije.* Popravdě, pořád je to pro mě trochu zvláštní zážitek, ale měla jsem z pekla štěstí. *Přizná a začne s vysvětlováním.* Vracela jsem se domů po směně. Poprvé po čtyřech dnech. Byla jsem minulý pátek taky na akci, v lunaparku na pláží, takže jsem pak pracovala celý víkend. No a když jsem se vracela domů, střetly jsme se s kamarádkou. Šly jsme společně, a najednou se za námi objevil ten pes. Popravdě netuším, co to bylo. Vypadal jako dobrman. Popadl mě za nohu a odtáhl od Em. Snad v životě jsem neviděla psa s takovou silou. *Zamyslela se.* Ze zbytku večera si moc nepamatuju, praštila jsem se do hlavy, jak mnou smýknul. Většinu večera mám v mlze, jen vím, že mě Em odnesla za nějakou známou, taky sestřičkou, co mě dala dohromady. Nechápu to, měla jsem snad všechny příznaky začínající vztekliny, ale všechny testy negativní. A noha sice jště pobolívá, ale řekl bys, že mě něco kouslo tak před měsícem dvěma, ne pár dní zpátky. *Zavrtí nevěřícně hlavou, pak se usměje.* Neskutečné štěstí. Ale jsem ráda, že je Em v pořádku.
*Upírka se uculila a přivinula se k němu.* Lásko, víkend? Líbánky jen na víkend? Jsi trošku přebral ne? Vždyť jedeme pryč na deset dní do Evropy, nebo jsi to už zapomněl? *Prohrábla mu vlasy a uchechtla se nad tím jen.* Ale jo, jinak to beru, pokud bude každou noc svatební noc, tak to si nechám sakra líbit. *Mrkla a když jí zatahal za vlasy a následně políbil, jen tiše vzdychla.* Prosím ještě. *Žadonila, když se pak odtáhl, až jí v očích zablesklo.* A neboj se, já se chovám normálně i jako opilá, nedělám blbosti, to se nemusíš bát. *Pronesla s úšklebkem a pak se lehce zarazila, když si vzpomněla, co se stalo minule.*
*Jakmile mu řekla že se spletl tak protočil očima a pak se plácl do čela.* promiň, jsme taky jelito, no jo, ale tak, na to už jsi si zvykla, když si mě bereš. *Zasmál se Remi. když pak tak hezky zavzdychala, tak překvapeně vykulil oči.* Ale, nevěřil jsme, že to řeknu, ale ten alkohol ti dost svědčí. *Přiznal, a pak už si nevšímal jejích rozpaků, jelikož se jí dravě přitiskl na její rty. Hned na to se ale odtáhl, aby ji mohl popadnout za zápěstí.* Dovol mi tě si někam odtáhnout, jenom na chvilku, i když, no, říct jen na chvilku tak škodím sám sobě. *Přiznal a než by se nadál, tak ji dotáhl na toalety. Měl na pandemoniu rád, že to nebyl jako ten levný, zapadlý bar, kde by se bál na toaletě na cokoliv sáhnout, ne,. Tady se nebál toho popadnout Aless za boky, zatáhnout do jednoho ze záchodků, zamknout za nimi dveře a zády ji natlačit na stěnu v dravých polibcích.*
Tak tomu mě těší milady. *Možná kdyby jí nedržel za ruku a nevedl dál, tak by i vysekl pukrle. Potom jí ale slovně zarazí.* Co bych to byl za muže, kdybych nechal dámu platit? Nech mi alespoň mé zvyky. *Usměje se na ní.* Dobrá, pak tedy boxy. *K jednomu jí zavede a je to zrovna ten, kde už předtím seděl. Pokyne jí ať si sedne první a poté naslouchá jejímu vyprávění, něco se mu na tom ale nezdálo.* /Rozhodně to nebyl normální pes./ *Při jejím vyprávění jí lehce pohladil konečky prstů přes hřbet její ruky, nikoliv však dráždivě, spíš jako utěšení.* Hlavní je, že jsi to přežila, určitě se to brzy uzdraví. *Pokývne jí a sám upije. Ten pes mu šrotuje hlavou.* /Že by se tu jen tak objevil démon? Ale přece přímo zde mají institut, to to tady nikdo nehlídá?/
Svědčí mi to? Ale nepovídej. *Zasmála se a když jej poslouchala dál, jen se nad jeho slovy zaculila víc.* Chvilku ne, brala bych spíš dlouhou chvíli. *Vyplázla na něj jazyk a než se nadála, byl tažena na toalety, kde se i s ní nasáčkoval do jedné z kabinek a když jí natlačil na stěnu, stáhla si ho k sobě a polibek mu opětovala se stejnou vervou. Rukou mu zajela do vlasu, zatímco tou druhou mu po hrudi sjela až k pasu a začala mu rozepínat kalhoty. Nechtěla už čekat, proč by taky. Poprvé je vyrušily nějaké dvě slepice, tentokrát si to nechtěla nechat zkazit nikým.*
*Príde si ako v horúčke keď sa mu tam doslova ponúka. Nevie ako dlho to trvalo, či minúty alebe dlhšie. Je príjemne uspokojený, aj keď na druhé kolo by to isto videl. Jeho chrbát v neprirodzenej polohe ale protestuje, že toto nie je to správne miesto. Tak sa pre lepšie pohodlie do Jasona trochu zavesí a oddychuje.* Hmmm. *Zachraptí potichu a oprie si čelo o záhyb medzi krkom a ramenom.* Späť sa mi nechce ísť a drby... *Zamyslí sa a ožije. Odtiahne sa a pozrie na Jasona.* Patrick si našiel novú frajerku. Violet. Vraj je striptérka ale neviem či to je pravda alebo len Leila žiarli, pretože sa s ňou vyspal a odvtedy sa jej vyhýba. Vlastne to je celkom sranda. Minule sa schoval za tie malé odpadkové koše čo sú pred našim oddelením. Myslím, že ho videla a celá situácia bola už aj tak dosť trápna tak sa radšej tvárila, že ho nevidí. Ale my sme sa pobavili. *Zazubí sa naňho a potom sa odtiahne. Príde si spotený a asi tak aj je.* Podaj mi oblečenie. Mám plán.
Tak pojďme. *Usměje se na Gideona a pokroutí nad ním hlavou.* S tebou se můžu bavit taky a věřím, že i líp. *Zazubí se na něj a když dotančí, tak je začne vést někam k okraji, odkud se snáze zorientují a budou moci najít východ a zamířit domů. K ní domů, kde se samozřejmě mohou zbavit oblečení, které mají na sobě...a nahradit ho ve správný čas něčím pohodlným.*
*Pohlédne na mladou ženu, která se k ní natáhne a mine ji, byť se otře. Na rtech se jí objeví úšklebek.* Ah, to se už oblékáš? Nestěžovala bych si, kdyby jsi zůstala nahá. *V očích se jí zablýskne škodolibým pobavením. Bylo asi jisté, že zlodějka se nesvlékala dobrovolně, alespoň Maddie věděla, že je to Dragosova práce.* Když už pijeme, prozraď mi své jméno, krásná zlodějko. *Pokyne jí panákem a ten do sebe kopne, načež se natáhne po druhém a otočí se jí čelem, zatímco si přitáhne zpět i svůj absint, který byl rozhodně chutnější než to na táce, ale nač se nepobavit ještě víc, však? Sex je sex a je to nejsmyslnější droga světa.* Můžeš mi říkat Maddie. *Prozradí ESHE a místo ruky k ní natáhne vlastní skleničku k přiťuknutí.*
*Počuje, že TANOIA niečo potíšku hovorí ale presne nerozumel, že čo.* /Jedlo... chcem jedlo./ *Aj sa mu trochu pokrúti žalúdok a tak sa voľnou, rukou poškrabká po bruchu. Ide vedľa TANOI ako dôchodca. Pomaly a možno trochu mdlo. Niet ani divu, bohvie koľko krvi stratil a ešte si tam trádoval po kolenách na parkete.* /Ak by ma dnes chceli Jehovisti zabiť tak sa asi aj nechám./ *Zhodnotí v duchu svoj stav. Cíti sa celkom naprd. Má pocit, že už aj účinky trávy odznievajú a cíti sa len vyflusnuto, hladno, unavené a točí sa mu hlava.* Oh, to by som mal skôr ja teba, ošetril si ma. *Pozrie na svoj prst, ktorý je ešte od krvi, trochu opuchnutý, červený a celkovo vyzerá ako keby ho strčil do mlynčeka na mäso. Pozrie radšej na menu.* No celkom fajn je Borek. To je to lístkové cesto plnené... čo tam majú? Špenát a hentie sú s nejakým mäsom. *Pozerá do výlohy.* A tamto je Gozleme, to je ako slaná palacinka. Tamto čo vyzerá ako pizza tak to je Lahmacun... to je celkom fajn. A majú aj klasickú pizzu. A kebab. *Pozerá trochu zarazene a potom si prezrie celá stánok. Nevyzerá ničím zaujímavý, vyzerá ako každé druhé rýchle občerstvenie kde ti dajú jedlo do servítky.* Vlastne tu majú, že dosť špecialít. Som myslel, že majú iba pizzu a kebab. *Predavač za pultíkom si znudene a unavene odklašle.* Dam si Lahmacun. A ty? Mal by si niečo zjesť, nevyzeráš dobre. *Povie aj keď paradoxne on tiež vyzerá hrozne.*
*Pohlédla MADDIE do očí a sama se ušklíbla na jejími sladkými slovy. Nečekala, že někdy na sebe stáhne pozornost ženy, ale nikterak se tomu nebránila, i když to nebyl její šálek kávy. Konverzace může být zajímavá, může také vzniknout v něco nezapomenutelného, pokud se tedy i Eshe rozhodne hrát se slovy.* Myslím si, že veřejné obnažování už stačilo. Teď jsem totiž připravená na to, kdy mi někdo nabídne soukromí, abych mu mohla ukázat víc, než jen hloupé nakrucování, *mrkne na MADDIE a postaví zpátky prázdnou skleničku na tác. Rukavici si neobléká, pouze si ji položí do klína a natočí se k ženě vedle sebe.* Po dnešku asi požádám o práci striptérky, když jsem měla takový úspěch. *Pobaveně přitáká a vezme si další rundu.* Maddie, Mad…jako šílenství? Přivádíš lidi k šílenství, Maddie? *Eshe se škodolibě usměje a s cinknutím konečně oznámí své jméno.* Eshe. *Vypije celý obsah skleničky.*
*Narovná se, aby se o něj Jack mohl lépe opřít a začne se mu hrabat ve vlasech, jakoby jim doteď nedal pořádně zabrat. Pak už poslouchá novou dávku drbů a rty se mu zkroutí v úsměv.* Ještěže není Leila víla, to by jí takové výmysly nešly přes pusu a v práci by se dělo o to méně. Ale to, že se před ní schovával za květináč už je trochu moc. Pokud se přede mnou někdy budeš schovávat, dělej to pořádně. Jako maskovací výbavu a všechno. Ne, že bych tě hned nenašel přes mysl, ale... *Zamotá se do vlastní myšlenky a tiše se zasměje. Nedlouho nato dostane rozkaz, a tak si dá ruku k čelu a odpoví krátce:* Ano, pane! *A vydá se na průzkum, kam všude poházel Jackův Indiana Jones kostým. Když konečně najde všechny části a přinese je Jackovi- i spolu se svými věcmi- zvědavě se na něj podívá.* Řekneš mi ten plán nebo tě mám jen následovat? *Zeptá se a oblékne si košili s urvanými knoflíčky.* /Stejně jsem ji měl skoro rozepnutou, tak by to nemělo být tak nápadné./ *Gideon zmizí spolu s Triss.*
*Stejně tak jako Aless rozepínala kalhoty jemu dělal i Remi Aless. Za chvilku už ji opřel o stěnu čelem, stáhl jí kalhoty a než by se nadála, tak už si ji opět vzal. Neměl jí dost, nikdy a nikde a tohle nebyla výjimka. Tiskl se k ní a spokojeně se culil, když si ji pak chytl za boky a tiskl k sobě. Jednu ruku jí pak zamotal do vlasů, aby jí tak donutil zaklonit hlavu, zatímco druhou rukou si ji chytl pod krkem, tak, jak věděl, že se to upírce líbí. Dával jí to nejlepší, co jen mohl.*
*Privrie spokojne oči. Keď sa mu to takto preberá vlasmi tak je mu to veľmi príjemné. Spokojne si zabručí. Keď mu ale napadne nový drb tak sa doňho vleje energia.* Otázka je či vôbec klame. Patrick vlastne, aspoň čo som počul, rád chodí do bordelov a tak. Potom týždeň pred výplatou si odo mňa pýta cigarety. *Keď sa ale zamotá už Jason do svojich myšlienok... chytí ho za líca, pritiahne dá mu pusu až to mlaskne.* Neboj, ak sa ti raz budem z nejakého dôvodu schovávať, tak ma nenájdeš. *Uculí sa naňho ako nejaká školáčka a pustí ho. Pozrie sa okolo seba či tu nie je nejaká handra. Síce sa to prieči jeho hygienickým návykom ale...* /Heh. nejaká zástera.../ *Utrie sa, poskladá handru a dá ju bokom.* /U mňa sa už osprchujeme, obaja./ Díky. *Povie a začne sa obliekať, je mu nepríjemne ako sa to naňho všetko lepí ale to vydrží. Pozrie na Jasona a je na ňom vidno, že mu behajú čerti v očiach. Zazubí sa a vytiahne mobil.* V prvom rade, nám privolám uber, ktorý nás odvezie domov... pretože toto... *ukáže na nich dvoch a bedňu* ... bola iba predohra. Takže... *Odkliká objednávku aj s presným miestom kde ich má vyzdvihnúť.* V druhom rade, keď pôjdeme rovno tamtou touto chodbou a doľava tak sa dostaneme k zadnému východu. Je to fakt zašitá ulička a ani cez deň tam nie je bezpečné chodiť, nie to ešte takto večer. Ale myslím, že pre nás dvoch to nebude žiadny problém. *Povie, chytí si svojho milého a tak ako povedal ho vedie k východu. Ulička je skutočne dosť pofidérna ale auto s označením uber tam zastaví presne len čo výjdu von. Vonku už sa Jack tvári ako najväčší profesionál, ktorý sa chystá do nejakého prípadu a nie na celonočný sex so svojim partnerom. Nadiktuje adresu a hurá domov.*
*Dost neměla ani ona jeho a jak by taky mohla, vždyť z něj šílela. Po zatahaní za vlasy jen poslušně zaklonila hlavu dozadu a jen co ucítila jeho prsty kolem jejího krku, spokojeně zavrněla. Milovala, když už věděl, co dělat, aby jí přivedl do ještě většího šílenství, než už byla. Jednou rukou se zapřela o zeď před sebou a druhou natáhla dozadu, aby jej tak objala kolem krku a přitáhla si ho k sobě ještě víc, než už byl. Zavřela oči a nechala se unášet celou situací. Dokonce i zapomněla, kde jsou, z hrdla se ji linuly vzrušené vzdechy mísené s jeho jménem. Bylo ji v celku jedno, zda je někdo slyší nebo ne. Pro ni existoval jen on, nic víc.*
*Když pak Remi skončil a opět očaroval Alessinu mysl tak, že měla za to, že vyvrcholil, tak se od ní odtáhl, ale nakonec si ji k sobě ještě přitiskl a usmál se. Zadýchán si opřel své čelo o to její a pak se usmál.* Skvělá, ale tak , ostatně tak jako vždy. *Zavrněl mladý fér spokojeně, než se jí nakonec koukl do očí.* Chceš se tam vrátit? ještě pít a tancovat? *usmál se na ni a políbil ji, než jak sebe, tak i jí oblékl. Pak otevřel dveře, nejprve nechal vyjít ji a pak vyšel i on, přičemž se zazubil na dvojici dívek, které na ně koukaly a měly ruku před pusou.* Chcete taky? Sežeňte si péro, dámy. *Mrkl na ně, než se vydal za Aless.*
*Pousměje se, když ji prsty pohladí po ruce.* Souhlasím. Pro mě je hlavní to, že je v pořádku Em a že to nebyla vzteklina. *Přikývne.* A dokonce to dopadlo tak dobře, že jsem mohla dodělat ten kostým a přijít, takže si reálně nemám na co stěžovat. Kdyby mě to ochudilo o tak příjemnou společnost, možná bych si stěžovat začala. *Mrkne na něj.* Jak tě vůbec napadl zrovna mušketýr, co se kostýmu týče? *Zeptá se se zájmem, zatímco upije ze své skleničky. Jeho doteku se nebrání, ale po chvíli dlaň nenápadně přetočí vzhůru.*
*Než se vydali ven, ještě jej políbila.* Já bych na chvíli ještě zůstala, trochu si zatančila, dopila láhev a pak klidně můžeme domů. *Mrkla na něj, když viděla ty dvě, tak se jen uculila, ovšem po slovech Remiho se hlasitě rozesmála.* Ale někde jinde, to jeho je moje. *Smála se se dál, načež vyšla z toalet ven a když jí došel i Remi, chytla ho za ruku a vydali se k baru, kde hlídala jejich věci Lea, popíjela a bavila se tam s barmanem. Když k ní Aless došla, popadla svou láhev a nalila si do sklenky, kterou pak hodila do sebe.* A co si dáš ty mi amore? Koktejl nebo něco jiného? *Optala se jej s úsměvem a hned si nalívala další sklenku.*
*Bob se na Dragose podívá a protočí oči.* Však vím a netahám. Jen chci vědět jaké s ním má přání. Vem si, že ty jsi určitě měl nějakého nepřítele a vymyslel pro něj trest. To samé já mám i pro Davida za to, co udělal Jackiemu.* Pokrčí rameny a když se pak naštve a ne na něj, tak se podívá čeho si všimnul.* Oh... Jsem rád, že nemám učně...* Prohlásí a zvedne se.* Jo, půjdeme. Popravdě mi je trochu blivno, takže uvítám klid a alkohol na dezinfekci. Možná i trochu jin fenu.* Zasměje se a mrkne na upíry, aby pochopili, že si dělá legraci. Zvedne se a přitáhne si k sobě Taylera do takového toho objetí, ale ve skutečnosti si ho hlídá, kdyby tam byla zase krev. Když dojdou k upírům, tak se na ně zazubí s krvavími tesáky.* Zdravíčko, miláčkové.* Pozdraví NATALIE, ELAINE a DOMINICA.*
*Zasmál se jejímu vyjádření.* Také jsem rád, že jsi přišla a já tak mohl být tvou společností. *Podíval se na svůj kostým a potom jen pokrčil rameny. Lehce upil ze svého drinku.* Náhodou jsem narazil včera na plakát, no a jelikož jsem neplánoval jsem jít či na jakoukoliv podobnou párty, tak jsem hledal rychlé řešení. Našel jsem si jedno divadlo, které půjčuje kostýmy z ukončených představení a jak jsem tam došel, tak mi zrovna padl do oka mušketýr. *Sám si vybíral i mezi hezčími kostýmy, ale přišlo mu, že tento k němu poněkud pasuje.* A co tebe? Plánovala jsi být andělem nebo byl původní plán jiný?
*Nat se koukla na Dominica a přikývla nanjeho slova* Promiň..že [link src="jsem.te"] strapnila *Nat si Utřela pusu a objala ho pevně* Ještě chvilku..slibuji že nebudu otravovat.. *Elaine držela Nat za rameno a Ujistila se ze nespadne* omlouvám se za ní..ještě nikdy tolik nevypila- *Než mohla dokončit všimla si trojice, která šla za [link src="nimi.Nat"] se ozvala opilá a Elaine se styděla za stav Natalie a promluvila na Muže v masce* Už jí vědu pryč..Měla dost...*Nat uviděla povedomou osobu a usmála se* Hele to je ten Furík *Elaine zavřela Nataliinu pusu než mohla říct další slovo*
*To už si ale všiml, že si to k nim někdo štráduje. Podíval se dotyčného, ale nijak to nekomentoval, jen tam dál seděl po boku NAT a držel ji kolem pasu. Zodpovědnost za příchozího nechával zodpovědné osobě, a to Elaine. Nemohl si nevšimnout i dalších příchozích, ROBERTA a TAYE. v TAYLOROVI poznal toho upíra, se kterým už se jednou setkal, pro teď na něm ale nechal jen delší oční kontakt, než se pak věnoval opět Natalii v jeho náruči, ta pro něj teď byla priorita. Když se potom ujistil, že byla ale v bezpečí s Elaine, tak se zvedl. Chtěl ještě něco říct, ale to už mu cinkal smska od Richieeho, která vypadala jako parádní emergency situace.* Jás e moc omlouvám, musáím letět. Nat, napíšu ti, ano? *Pronesl, usmál se na ni, pak se se všemui rozloučil, než se dal z místa na odchod, sedl do auta a směrem k místu, které mu Richiee napsal.*
*Remi ji sledovala a šel za ní. Pak se zasmál.* Hele ale, ty budeš fakt upe na mol. Ty si dojela autem, že jo? Víš jak to bude vypadat, jestli tě povezu domů? Hovno povezu, vezmu tě sockou, já myslím, že jestli takhle pojedeš dál, bude ti to stejně fuk. *Zasmál se Remi Aless a pak se k ní naklonil, aby ji políbil. Když došli k baru, počkal, až si Aless objedná a pak kývl na souhlas.* Já bych si dal nějaký ovocný likér, a je mi asi ve finále upe jedno, jaký, hlavně nějaký. *Zaculil se od ucha k uchu, než si sedl na barovou stoličku a objal si Aless kolem pasu.*
*Poslouchá ho a občas přikývne.* Plán nebo ne, sluší ti. Kdybych potřebovala ochranku, rozhodně bych si ji nechala líbit ve tvém podání. Pokud teda umíš s kordem. *zazubí se.* Popravdě, mám víc kostýmů. Úplně neplánuju, kdy a kde si nějaký vezmu, ale tady to plán byl. Říkala jsem si, že všichni budou chtít jít za vlkodlaky, upíry, popřípadě nějakou tu čarodějnici, tak jsem chtěla něco jiného. I když, zrovna tady je to, co se masek týče, celkem pestré. Viděla jsem jen pár známých, ale stereotypu se nedržel nikdo. *Dodá s nadšením.* Vždy mě tyhle podzimní akce baví, kolik různých kostýmů člověk vytáhne. Alespoň mám zase motivaci něco vymyslet na příští rok.
*Nad tím, že mu před výplatou krade kolega cigarety se usměje a úsměv mu na tváři zůstává i při tom, co řekne Jack hned na to. Moc dobře ale ví, že hned jak opadne euforie z přítomnosti jeho nejoblíbenějšího člověka, spustí se mu mysl na plné obrátky.* /Nenajdu.../ *Rozbuší se mu srdce a neví, jestli z toho, jak je Jack roztomilý a nebo z té podivné představy, že by se před ním schoval tak spolehlivě, že by ho nenašel.* Vážně s sebou musím začít nosit kapesníky. /Rýmu sice nemám, ale už máme dost historii s tím to nenechat na doma./ *Bezmocně se zadívá na zástěru a také ji znesvětí. Zatímco se obléká, pozorně naslouchá Jackovu plánu a zasměje se, když řekne nahlas, co si oba mysleli.* To rozhodně. *Při pokračování se k němu nakloní a dá mu schválně vlhkou pusu na tvář.* Jak ti ho hezky myslí i po tomhle. Já bych tě teď klidně vedl jako lovec kořist. *Ušklíbne se schválně hroznému přirovnání a je rád, že alespoň jeden z nich je zodpovědný do takové hloubky, že ani rozkoš ho z toho nevyhodí. Jason je na to zodpovědný zatím moc krátkou dobu. A tiše se za to nesnáší.* Nebál bych se zašité uličky, tak pojďme. *Přikývne a následuje Jacka ven z klubu, a když ho do tváře udeří chladný večerní vzduch, taky se hned vyvede z deliria ve skladu. Tvář mu stáhne ledová maska a na někoho, kdo má rozepnutou košili se tváří.. no, jako král. Nastoupí do uberu a vyrazí do známého bytu.* Nějaký chlapík mi vytkl, že ještě nemáme koťata. *Vypadne z něj po chvíli, když si znovu vzpomene na traumatickou situaci.*
*Upír se ještě na ROBERTA zamračí.* Ne, každý je jako ty a on je navíc mladý.. *Pronese a jeho poznámku o učni zcela ignoruje; i ty ostatní. Místo toho je sbalí a začne vyvádět ven. Dragos otočí pohled na TAYLORA, když mu začne kňourat za zády a převrátí očima.* Možná.. Ale nejdřív chci vyřídit Natalie.. *Pronese a pokračuje dál ven. Tam se zastaví u trojice a změří si Natalie pohledem, přičemž nadzvedne masku a zruší kouzlo.* Kolik že ti to je, mladá, že takhle vyvádíš? *Položí první dotaz. Nechce od upírky aby mu odpověděla, ale aby si tu odpověď uvědomila.* Ne moc dobrá práce dneska, Elaine.. *Pokárá ještě starší upírku a na DOMINICA svůj pohled pouze zaměří. Nic k němu ale nedodá.* To si piš, že ji odvedeš.. *Promluví zpátky k Elaine.* A Natalie si ve vile dá protialkoholní léčbu asi, když nezná svou míru.. *Dodá k mladší upírce.*
Bylo by mi ctí. *Jen co to dořekl, tak pozvedl její ruku ke svým ústům a lehce jí políbil. Poté nechal na KIM kam svou ruku dále položí, on se jen lehce pousmál.* Pak musím pochválit tvou dnešní volbu, jsi doopravdy andělsky krásná v tom kostýmu.* Zrovna zde bych takové stereotypní kostýmy moc nečekal. I když musím uznat, že jsem odolával kostýmu drákuly, který tam měli pověšený. *Zasměje se a představí si sebe jako hrabě drákulu.* /Zajímalo by mě, kolik upírů tyto kostýmy někdy v životě využili na Halloweenu./ Upřímně jsem moc na takových párty nebyl, rád chodím do barů a klubů, ale většinou nejsou kostýmové párty pro mě. Nyní vím o co jsem přišel. *Schválně poněkud okatě přejel po KIMINĚ těle očima.*
*Uculila se na něj.* Nebudu na mol, prosím tě, proč bych byla, jsem úplně v pohodě. *Ušklíbla se a hodila do sebe další sklenku, pak koukla na svou skoro prázdnou láhev.* A sakra, budu za chvíli na suchu, to není dobré. *Řekla si spíše pro sebe a zbytek nalila do sklenky, načež pak prázdnou láhev dala na bar, aby si jí barman vzal, se sklenkou v ruce se otočila k Remimu a zářivě se usmála.* Hele já to klidně odřídím a když ne, tak to zvládneš ty, však ti to jde dobře, ale sockou nejedu, to po mě nechtěj. *Zamumlala a hodila do sebe poslední sklenku, kterou měla.* Možná bys jí měl už vzít domů, než bude úplně na mol, přece jen vypila teď na ex druhou půlku láhve, za chvíli bude mimo. *Pronesla Lea k Remimu a pousmála se.* Nebudu mimo vůbec, řekla jsem, že jsem naprosto v pohodě. *Zamračila se.*
*Opět má pocit, že se v místnosti poněkud oteplilo. Ruku i po polibku nechá zklouznout zpět do té jeho.* Napadlo mě to, když jsem se na tebe koukala. Teda, možná až poté, cos zmínil, že jsi z Rumunska. *Zazubí se.* Upír by ti sedl, jsi štíhlý, docela bledý, ale vypadá to dobře. *Usměje se, pak pohodí hlavou a přivře oči. když si ji prohlédne.* A to je tady za stolem houby vidět… *Dopije svůj drink a odloží skleničku na stůl.* Nechceš se vrátít na parket? Byli jsme si tam tak nějak… *Pohledem na moment sklouzne na jeho rty, než se vrátí zpět k jeho očím.* Blíž… *S nevinným úsměvem si přitom zkousne spodní ret.*
*Remi si pak založil ruce v bok, načež se naklonil k Lee.* Hele já myslím, že ne. Bude dobrá, přeci jen, je to Aless. A když nebude dobrá a opije se, tak bude prdel, no ne? *Uculil se na ni a potom se podíval zpět na mladší upírku. Sjel si ji pohledem a přišel pak k ní.* Jo? hele, já si myslím, že pokud se tu střískáš, tak ti to bude upřímně uplně jedno, moje milá. *Uculils e. Už viděl, jak s ní jede sovkou. Pak se naklonil k Lee, tak, aby je neslyšela Aless.* Vezmeš jí kdyžtak domů auto a já ji vezmu hromadnou dopravou, to si totiž nesmím nechat ujít, okeii? */Uculil se a pak jí nastavil ruku na placáka.*
*Lehce jezdil prstem po hřbetu její ruky.* Myslíš, že bych byl hezký upír? *Tiše se uchechtl a ztlumil hlasitost. On viděl skvěle a velice se mu líbilo to co viděl, ale osobně si užíval to soukromí a přítmí zde v boxu. Lehce upije ze svého drinku. Přiblíží se k ní a její ruku položí na svou hruď, poté svou rukou přejede po její až ke klíční kosti, přes kterou konečky prstů dojede až k jejímu krku, který jen polaská a ruku tam nechá.* Pokud jde jen o blízkost stačí říct. *Věnuje jí jeden velice provokativní úškrn.* Ale pokud si přeješ jít tančit klidně můžeme.
*Do jejich konverzace se již nijak nezapojoval. Pouze, ještě předtím, než se začali zvedat, vyslovil podle něj skromnou prosbu. Odpověď na ni pak dostal až, když už mířili kvůli Natalii ven z Pandemonia. Na tu opět jen mlčky kývl, držejíce se pevně ROBERTA po jeho boku. Když se pak ocitli venku, hned se podíval na Natalii. Lehce si nato skousl ret, němě a co nejméně nápadně zavrtěl nad mladší upírkou hlavou.* /Taky možnost, že..proč by ne..ježiš tu bude bolet pekelně hlava./ *Pomyslel si při pohledu na ni. Pobaveně se pak uchechtl, když Roberta opět nazvala „furíkem“. Na druhou stranu však doufal, že se čaroděj nenaštve a nějak jí to nevrátí. Aji kvůli tomu, jako by si to nějak chtěl zkontrolovat, se na BOBA podíval. V tu chvíli si všiml, když se zazubil, že má stále na zubech jeho krev.* Měl by sis pořádně vypláchnout pusu..a umýt si zuby..máš na nich stále krev. *Řekne směrem k němu. V tu chvíli si moc Dragosovy přítomnosti nevšímal.*
*Lea pozvedla obočí a koukla na něj.* Dobrá? Vypila celou láhev a k tomu měla drinky už předtím, tak už se ztřískala a jestli si dá další drink, tak to pak asi sranda bude, ale máš já na krku ty. *Uchechtla se když jí řekl o autu, jen se zazubila a plácla si s ním.* Jo vezmu ho a pak chci info, jak to probíhalo cestou domu u vás. *Rozesmála se a koukla na něj a pak na upírku.* Aless je moc neposlouchala, ale jakmile uslyšela něco o drinku, jen se zazubila.* Řekl někdo drink? Dáme si? *Uchechtla se a naklonila se přes bar aby tak dala barmanovi najevo, že chce něco k pití.*
*Remi se uculil, ještě mrkl na leu a pak už se podíval na Aless. Nebyl nikdo, kdo by měl právo na to jí něco zakazovat a nebo jí v něčem bránit, sázel na to, že ví, kde má ve svých 116ti letech míru. proto se na ni uculil a pak naklonil hlavu na stranu.* Dáš si? A co? Jen si řekni, cokoliv pro Aless. *Mrkl na ni pak se naklonil přes bar. Sám sobě objednal ještě jeden likér a Aless pak dvojitou whiskey a nápoj jejího výběru, jež jí pak podla.* Tak co, jdeme tancovat?*Mrkl na ni, a než by se ptala, už ji táhl mezi lidi.* Ale nejak nevím, kde jsem nechal svršek, teda, ne že by mi bylo chladno. *Zasmáls e fér pobaveně.*
V tom případě si s radostí počkám do soukromí. *Prohlédne si ESHE zběžným pohledem, skoro jakoby odhadovala, co víc jí ještě může ukázat a tiše se zasměje na jejích slovech, při dalších se k ní laškovně nakloní.* Proč to nezjistíš sama? *Nenechá se rozhodit škodolibostí a otočí to v nabídku po dobrodružství. Jen hádala, nedívala se jí do mysli, aby zjistila, co má ráda. Zkoumat neprozkoumané bylo vzrušující, vědět vše bylo osvobozující, ale nedodávalo jí to potřebnou stimulaci a požitek po kterém se pídila. Neodklonila se od ženy, velmi letmo jí konečky prstů přejela nad kolenem obkreslujíc kroužek a pohled medúzy vpíjela do těch jejích. Mohla iluzi zrušit, ale pročpak? Nač si kazit zábavu. Nakonec se však odtáhne.* Přišla jste sem dnes večer i za prostým druhem zábavy, nebo za tím, do něhož jste nám všem poskytla náhled? Mimochodem...máte rychlé prsty...tak mě tak napadá, co všechno s nimi ještě dokážete... *Mohla to být narážka na něco, k čemu chtěla směřovat, snad pouhá zvědavost, jak dobrá je zlodějka.* Co takhle tamten muž? *Ušklíbne se a pohodlně se opře, zvědavě ESHE pozorujíc, zda tichou výzvu pochopí. Nikdo další jim už stejně pozornost nevěnoval, ne nijak výrazně, jen sem tam přitáhly pohledy mužů...méně často i žen, co bylo tím jediným, co jí okradení nebo cokoliv ztěžovalo.*
A nejsi? Kdo ví, co děláš po nocích… *Zacuká jí v koutcích.* A hezký? Museli by před tebou každou varovat, aby tvému šarmu nešla vstříc. A stejně si myslím, že kdybys jim zabořil zuby do krku, nebylo by jim žádné varování co platné… *Pronese s mírným, hraným povzdechem, který tomu dodá jakýsi kouzelný romantický nádech. Když ji přitáhne ruku na svou hruď, jen se pousměje.* Příjemně studíš… *Zamručí a na moment si o něj opře hlavu. Pro její rozehřátou pokožku je to jako balzám. Prsty ho po hrudi jemně pohladí, než ucítí jeho ruku na svém krku a roztaje do jeho doteku s tichým vzdechem.* Po tomhle..? Budeš mít problém mě ze sebe sundat… *Varuje ho s úsměvem a malinko se poodtáhne, aby si ho mohla prohlédnout, její ruka však zůstává na svém místě, její pohled je naprosto oddaný.*
No jo...* Odfrkne si a pak je sleduje. Upír se zpakuje, ale NATALIA ho opět nazve furíkem. Nechá ji sprdnout DRAGOSEM než promluví na NAT.* hreysivisla tveir dagr.* Řekne kletbu a promění upírku na Lasici hranostaje. Pak ji vezme a dá si ji do výšky očí.* Už mi neříkej furík a chovej se reprezentativně. Máš na zpytování svých činů dva dny.* Poví ji než předá lasici starší upírce. Pak se podívá na TAYE a usměje se.* Jasné, neboj. Stejně asi půjdu domů, nebo něco potřebuješ, Dragosi?* Zeptá se úplně nevině jako by zrovna nezměnil jednoho člena jeho klanu ve zvířátko.*
*Už se natahovala po sklence, chtěla ještě dodat, aby ji tam přidali krev, ale to už jí Remi tahal na parket.* Nechci teď ještě tančit, mám tam drink. *Zamumlala, ale pak si ho sjela pohledem a jen se uculila.* Pokud hledáš vrchní část svého kostýmu, tak ho má Lea, stejně jako ten mj a stejně jako štít. *Zasmála se, musela na chvíli zavřít oči, jak jí všechna ta světla trochu pomotala hlavu, pak pohlédla na Remiho.* Tak tedy pojďme tančit. *Uculila se a začala se vlnit do rytu hudby, která se linula klubem.*
Hmm, třeba lovím tak krásné ženy jako ty. *Zamumlá směrem k ní, její hodnocení jej potěší, samozřejmě.* A pokud by tě varovali, utíkala bys? *Optal se jí a sklonil svou hlavu tak aby se mu mohla podívat do očí. Schválně neužíval encanto, na tohle jej nepotřeboval, okouzlit uměl ženu i jinak. Její řeč o chladnosti kůže nechal na pokoji. Líbilo se mu cítit její tělo na svém a hodlal tento pocit prodloužit.* A kdo tvrdí, že bych něco takového vůbec chtěl? *Poté co pronese otázku si prstem přejede po dolním rtu.* Nechtěla bys naopak jít o něco blíže? *Rukou si poklepal po noze a druhou natáhl k ní aby v případě, že by měla zájem si ji mohl přitáhnout k sobě.*
*Elaine Přikývla a sklonila hlavu, než se nadála z Nat byla mala Lasička. Nat zacala pískat na ROBERTA ale Elaine jízbedla ze země a strčila jí do malé kabelky* Máš průser 'Maličká'..Moc se za ní omlouvám pánové..Nebude se to opakovat.. pěkný večer pánové *Elaine se rozloučila s muži přední, Nat se vrčela v kabelce snažící se dostat ven ale Elaine jí zavřela pevně a odešla směrem k vile*
ROBERTE! *Zavrčí na čaroděje, když se mu z členky klanu stane malá lasička. Kriticky si ji prohlédne v rukách Elaine a s povzdechem převrátí oči.* No.. Tohle snad uhlídáš lépe.. *Zamrmlá otráveně a nechá Elaine i s NATALIE v kabelce odejít.* Krev? *Zarazí se následně lehce Dragos a otočí na dvojici (TAYLOR, ROBERT) za ním pohled.* Jseš snad upír nebo co? *Zeptá se Roberta, přičemž přeskočí poté pohledem ještě na Taylora, zda mu chce něco vysvětlit on.* Aby jsi mi neproměňoval členy klanu v domácí mazlíčky.. *Odpoví mu v sekundě na otázku s otráveným ušklíbnutím.*
*Když se z jeho zrzavé kamarádky náhle stala lasička, hned zaraženě zamrkal, načež se na Roberta podíval a věnoval mu jemné zamračení, které ovšem hned zmizelo.* Zkus příště spíše veverku, když už má zrzavé vlasy. *Poradil mu tiše, i když věděl, že jej DRAGOS dost pravděpodobně uslyší. Proto mu taky věnoval pohled, aby si jeho zdrbání případně vyslechl, než se znovu pro jistotu začne dívat do země nebo například na ROBERTA po jeho boku. Při zmínce krve se pak nervózně podrbal na zátylku, přičemž tiše sykl, když na to kousnutí znovu pomyslel.* No ono to souvisí tak trochu s tím mým běsněním kvůli krve..*Načal.* Dobrý, trochu víc..Robert se mě z toho snažil probrat a jelikož nezabral první pokus, tak mě jaksi kousnul do zátylku. *Osvětlil, než se znovu podíval na zmíněného čaroděje.* Hádám, že mám krev na límečku, že? *Optal se jej, jako by mu to snad nebylo jasné, než se zatvářil poněkud smutně.* Nechceš mi dělat společnost při domalovávání jednoho obrazu? Bylo by to docela férové, když jsi mi tu poslední společnost proměnil ve zvíře.
*Zadívá se mu do očí.* Varování jsem dostala, stejně se ti divám do očí. *Pronese s úsměvem.* A jestli jsi mě uhranul šarmem nebo upířím šarmem, to už se nechám překvapit. Nebyla bych první žena na světě s pokousaným krkem, ani první, která si o to řekla. *Za střízliva by z ní nic podobného nevypadlo, jenže k té teď začínala mít dál, než k opilosti a vůbec, kdo ví, co bylo v tom pití… Teď je jí to jedno. Uculí se, když zaslechne jeho nabídku a vyhoupne se mu na klín. Prsty ho přitom pohladí po odhalené pokožce na hrudi a když se mu zadívá do očí, zlehka se otře nosem o jeho.* Tekhle, nebo snad ještě blíž..?
*Bob se podívá na DRAGOSE.* Co? Uráží mě a chová se děsně. Dnes už mi to leze na nervy.* Prohlásí uraženě. Poté se podívá na TAYE a zasměje se a rukou mu rozháže vlasy.* Skvělý nápad!* Pochválí ho. Když se ho DRAGOS zeptá, tak mu zrudnou uši při vzpomínce a stáhne se od Dragose dál.* Šel jsem nejdřív mile. Ale to nezabralo, tak jsem ho kousnul. Třeba si to s tím spojí.* Pokrčí rameny, ale stále je od DRAGOSE dál a dívá se s rudýma ušima jinam. Jeho kočičí uši jsou stažené dozadu. Pak se podívá na Tayův krk.* Moc ne, jen trošku, většinu jsem slíznul.* Prohlásí a pak se na něj podívá a nadšeně usměje.* Určitě.* Souhlasí a podívá se na DRAGOSE, zda taky souhlasí.*
*Opřená o bar sledovala dívku před sebou a slabě se usmívala. Možná trochu povýšeně, čemuž také značil slabý záklon těla. Propalovala ji očima, jako kdyby ji soudila, zda za ten čas stojí. Nebo byla pouze okouzlena krásou medúzy, kdy nemohla odtrhnout svůj pohled? Hypnotizovaná hadíma očima, hedvábnými vlasy a svůdným pohledem. Zrak neodvrátila ani ve chvíli, kdy cítila slabé šimrání na své noze, pouze slabě nadzvedla obočí, jako kdyby MADDIE k něčemu vyzývala. Napětí mezi nimi však přerušily její slova, které donutily Eshe zpozornět. Pobaveně se ušklíbla, když ji MADDIE složila dvojsmyslnou pochvalu a konečně sklopila pohled na své ruce. Prsty nepatrně zakmitala a po vyřčené výzvě zvedla pohled k davu. Ihned navázala oční kontakt s několika muži, někteří jej však okamžitě přetrhli. Avšak ten, kterého měla okrást se neotočil.* Těžký úkol, *broukla, načež se opřela o bar a zhluboka se nadechla, stále udržující oční kontakt s mužem,* ale ne nemožný. *Mrkla na Maddie, zatímco se otočila pro dva panáky a s nimi se odebrala za mladíkem. Cestou si ho prohlížela, analyzovala, kde na první pokus narazí na jackpot a jakmile měla odpověď, už stála u něj a nabídla mu pití. Brzy si uvědomila, že byl jedním z těch, které už za dnešní večer okradla, proto toho využila a panáka mu věnovala jako omluvu a blbý žert, který se hodil k charakteru, za kterého se dnes oblékla. Zřejmě měla štěstí, protože si svým nedávným představením na baru vysloužila jeho přízeň a také nestydaté doteky, které mu okamžitě opětovala. Skvělá příležitost mu opět vniknout do kapes a vzít si to, co už jednou bylo její.* *Po chvilce osahávání mu podala i svého panáka a se slovy ´splatila jsem svůj dluh´ se otočila a zamířila zpátky za MADDIE. Posadila se zpátky na svou židli a otočila se na muže, který se na ní pouze usmál, gestem ji popřál na zdraví a s vypitou sklenicí se odebral pryč.* No, dokud nedošlo k mému prozrazení, kradlo se mi líp, ale vždycky existuje nějaká cesta, že? *Promluvila k MADDIE a na bar hodila peněženku, kterou rovnou otevřela a podívala se, co v ní je.*
Myslíš, že k tomu abych svedl tak krásnou ženu potřebuji nějaká upíří kouzla? *Pozvedne obočí i koutek úst. Když se na něj usadí, tak ji chytí za boky a přitáhne si ji blíž.* Takhle by to mohlo stačit. *Jen co to dořekne, tak se k ní skloní a rty jí lehce zatlačí na krk.* Tak co, myslíš, že jsem dobrý upír? *Zuby lehce přejede po její straně krku, stále však neporušuje její kůži. Na chvíli se zastaví u klíční kosti kde pomocí svých úst vykouzlí malou modřinku. Poté zapojí i své ruce a lehce jí přejíždí po těle tak, aby jí mohl škádlit, jednou rukou přejede přes bok, oblinu prsou a krk až k bradě, za kterou ji chytí a pozvedne bradu, svými rty se přiblíží k jejím.* Smím? *Optá se na polibek a otázku jí vdechne přímo na ústa.*
Jak tě uráží zase "furík"? *Nechápe absolutně, ale pak mávne rukou, že u Roberta lepší neřešit. Komentáře Taylora taky neřeší. Na takovou úroveň se snížit nehodlal. Když je Natalie pryč, tak začne řešit ty dva. Po vysvětlení TAYLORA pozvedne obočí a káravě se podívá na ROBERTA. *A co dělal mezitím Sasha? *Otáže se.* Kde vůbec je? *Zamračí se, když se rozhlédne, protože ví stoprocentně, že je po klubu následoval.* S kousnutím? Upír? Běsnění po krvi? *Položí dotazy Robertovi tak sarkasticky, jak jen to jde. Nakonec si promne dlaní oči.* Já ti jednou fakt střelím přes uši.. *Pronese, zatímco si v hlavě jak mantru opakuje, že Roberta nemůže zabít. Na oba se zadívá, když je vyslovena žádost o nějakém pobytu Roberta ve vile.* Lasičku malovat nezvládneš? *Otáže se Taylora a oba ještě chvíli sleduje.* Fajn.. Ale zítra vás chci oba u mě v kanceláři, kde si zrekapitulujeme pravidla.. *Pronese výchovně se založenýma rukama na hrudi.* A žádné další proměny, Hellere. *Dodá varovně.*
Šikovná, myslím, že mladík nám s radostí zaplatí nějaký lepší drink, než je toto, co myslíš? *Prohodí a poukáže na levné panáky, které se tu nabízely skoro každému. Její jazýček měl však dávno vytříbené chutě a dívka před ní dobrý vkus...nebo talent. Snad obojí. Uměla odhadnout koho okrást, Maddie na setinu napadlo, zda by ESHE chtěla okrást i ji, kdyby měla příležitost a skutečně něco při sobě, kromě bankovek v dekoltu. Skoro to vypadalo, že se nechávala dnes večer pouze pozývat svou společností.* Ale abychom se nenudily...zkus okrást ji. *Kývne směrem k dívce, která si dokonce i kryla svůj drink, aby jí do něj někdo nehodil, zdálo se, že má čistou kolu nebo tomu podobnou sodovku a v kostýmu Welmy ze Scoobyho působila jako roztomilá šprtka. Zřejmě správně zvolila i svůj kostým. Nejistě se ohlížela za chlapci, kteří konverzovali s párem děvčat, které měly kostýmy lazené k dalším postavám onoho seriálu a když se na ni podíval jeden chlapec, Welma se otočila a začervenala. Tuhle už ESHe nesvede a pravděpodobně ani nenalije alkoholem, bude muset použít lepší triky.* Nemůžeš to přeci mít pokaždé snadné... *Sama se přitom dívá skoro znuděně na procházející ženu, kterou souhra náhod - a nebo ne? - přiměje projít okolo nich a Maddie jí zavadí o ruku. Nepatrný pohyb prsty, trocha magie a voalá... Žena se jí ještě bezmyšlenkovitě omluví, že do ní strčila, vypadala podnapile, Maddie mezi ně na jednom prstu zvedne náramek. Nesešlo na tom, zda to byla cestka, či nikoliv, Maddie se ohlédne a pošle ho po pultu pryč dostatečnou silou, aby vyletěl a do nějaké ženy vrazil. Ta se sehne a dobrácky zavolá za okradenou - to že ji k tomu Maddie přiměje je už druhá věc. Náramek se tak dostane rychle zpět k majitelce, která ještě vypadá dojatě, že je slečna tak hodná a Maddie se s odporem ušklíbne a napije se.*
Co já vím? Buď jsi zatraceně rychlý, nebo sis mě získával bez kouzel kus večera. *Když svou pozornost přesune na její krk, spokojeně zavrní a zakloní hlavu, aby měl lepší přístup.* Mmm… Málo krve, ale body za snahu bych ti přiznat mohla. *Poškádlí ho s úsměvem. Prsty mu vjede do vlasů a natiskne se ještě trochu blíž k němu, zatímco si užívá, jak jeho ruce zkoumají její tělo.* Rozhodně… *Odpověď mu rovněž vydechne do rtů a provokativně po nich přejede svými. Jejich pohledy se nakrátko spojí, než se nechá do případného polibku vtáhnout, zatímco její volná ruka se přesune na jeho hruď, kterou celou dlaní pohladí.*
A na kterou stranu se přikláníš andílku? *Zašeptá jí do kůže ale pak ji konečně políbí. Jemně jí zkousne spodní ret, jakmile ucítí, že Kim dochází dech, tak se jí přesune dál. Nechá jí chvilku oddechovat a on si mezitím pomocí polibků a lehkých kousnutí tvoří cestu dolů k jejímu výstřihu, jeho ruce doplňují jeho pohyby, lehce jí přejíždí konečky prstů ale i dlaněmi po celém těle tak aby ji rozdráždil co nejvíce to jde. Lehce mu zavazí její křídla, ale on si poradí. Poté se vrátí zpět k jejím rtům a ještě jednou ji velice vášnivě políbí.*
*DRAGOSOVI hned v rychlosti vysvětlil, proč zmínil krev. Když se pak mluvilo o Sashovi, rozhlédl se zmanetě. Měl za to, že šel za nimi.* No co vím, tak mi sháněl krev. *Vysvětlil to v rychlosti za něj. Nato se už u nich docela udýchaně upír zjevil.* Zatáhli mě do nějakého tance..nedalo se vymotat! A pak se mě jeden pár zeptal, zda nechci do trojky!..co s těmi stvořeními dneska sakra je?! *Zastěžoval si upír, zatímco svůj běh ještě nějakým způsobem vydýchával. Po chvíli se však zpamatoval a narovnal. Tay mu nato věnoval jen zmatené zamrkání. Raději se pak přesunul zpět k DRAGOSOVI.* Zvládnu, ale nevím, zda by se lasice opalovala na střeše Notre Damu během svitu krvavého měsíce. Nebo by maximálně visela z okna..maluju to z pohledu zespodu, moc země tam vidět nejde. *Pokrčil rameny, načež se spokojeně usmál a kývl, když Robert dostal od Dragose povolení.*
*Mykne rukou do strany a pohodí ramenom.* Na tom nezáleží, pozvem ťa rád. *Odpovie THIERRIMU na to usmeje sa pre potvrdenie svojich slov. On to teda nerobí len zo slušnosti, ale rád robí radosť a rád sa podelí. Pozrie na THIERRIHO prst a nepríjemne nakrčí obočie, skúmajúc jeho štruktúru, no zároveň už si nemôže dovoliť, aby ho teraz schytil a liečil ďalej - nemá na to energiu, už zrejme opadol účinok marihuany, sú tam ďalšie osoby a prosto, nie je to správne, musí mu to nechať zarásť už takto, prirodzene, hlavne, že to nekrváca a má prst na svojom mieste. Bolo mu ľúto, keď THIERRI plakal za to, ako veľmi to nechcel. Všetky tie slová, čo práve počul, sa mu zlievajú a on vlastne netuší, ako čokoľvek z toho chutí, ale špenát znie dobre, ten by mohol Lónimu chutiť, aj keď teraz vyzerá ako jedovatý sliz, vyliezajúci obrovskému hadovi z papule, skoro akoby mu Jormungandr ponúkal svoje menu rovno za žalúdka.* Fuj. *Zašepká si potichu a nakloní sa.* Ja vás poprosím… uum, tamto? *Povie skôr rečníckou otázkou a ukazuje prstom na hadie oko, ale je to zrejme úplne niečo iné ako špenátová špecialita, ktorú vybral, a nakoniec ukázal na kebab, čo bola asi tá najobyčajnejšia vec v ponuke, ale ako pozná Lóniho, zrejme ocení aj to. Dúfa v to, veľmi v to dúfa. Sleduje obsluhu, ako sa pohybuje a rozpíja do farieb a do čierna a je mu z toho podivne zle.* Viem, že nevyzerám najlepšie. Teším sa domov. *Prizná sa úprimne, keď sa zahľadí na THIERRIHO vedľa seba a usmeje sa na neho napriek svojim slovám a spokojne sa kýva hore-dolu na špičky a na päty a zas naspäť. Keď dostanú svoju objednávku, šťastne ako dieťa natiahne ruky a nadšene sa mu rozžiari tvár, napriek tomu, ako mu smrad mäsa udrie do nosa a chce sa mu pozvracať, ale udrží to, a ako cíti špenát, aj keď by nemal.* Ďakujeme. *Radostne zvolá a je hrdý na svoje herecké schopnosti.*
Spíš na tu druhou. V euforii jsem, ale vnímám. *Pousměje se, ale to už Cal spojí jejich rty a nechá se unášet tím, o čem koneckonců uvažovala přinejmenším poslední půlhodinu pokaždé, když její pohled padl na jeho rty. Když ji konečně nechá se znovu nadechnout, cití se víc opilá než doteď, jelikož jí odepřel většinu zbývajícího kyslíku. Trhaně se nadechne a spokojeně zamručí, když se rty opět přesune na její krk a začne se pomalu přesouvat k jejímu výstřihu. Každý jeho dotek pálí, paradoxně i přesto, že má poměrně studené ruce. Jakmile se jejich rty znovu spojí v polibku, vezme jeho tvář do dlaní a tentokrát převezme iniciativu ohledně toho, kdy a jak jejich polibky skončí. Pak se poodtáhne a zadívá se mu do očí, zatímco ho prsty pohladí po tváři.* Chceme se připojit k těm co už místní klub zneužili ve všech myslitelných smyslech, nebo… *Začne, skloní se k němu a políbí jej těsně před ucho, než šeptem větu dokončí* se budeme držet původního nápadu se soukromým striptýzem..?
*Užívá si to, celé jeho tělo má na sebe přitisklé to její a cítí tep v jejích žilách. Jakmile chytí jeho tvář do svých rukou tak jí tam vloží hlavu plnou vahou, po chvilince ale pootočí tvář tak aby jeho ústa dostáhla na hranu dlaně a lehce jí tam kousne. Jde spíš o smyslové vnímání než aby se jí pokusil způsobit bolest. Koukne do jejích očí a poměrně chraplavým hlasem pronese směrem k ní svou odpověď.* Nejsem proti ani jedné myšlence, ale moc by se mi líbilo změnit tohoto sladkého anděla na nahou ďáblici jen pro mě. *Iniciativu sice nechá na ní, ale posune si jí na svém klině aby cítila, že rozhodně něco s jeho tělem už dělá.*
*Jakmile zjistil, kde je jeho svrchní část a zbytek věcí tak si jen oddechl. Věděl totiž, že tu kravinu ještě při nějaké příležitosti určitě vytáhne a byl rád, že vše bylo v bezpečí, což taky potvrdila Lea, která z poza zad vytáhla štít a mávla po něm Remimu. Mladý fér se na ni usmál a pak se podíval na Alessandru.* No tak jooo, dobře dobře. Tak teda jdeme tančit. *Uculil se a když se octl na tanečním parketu opět mezi lidmi, tak přišel k Aless, aby ji jemně chytl opět za boky a natiskl k sobě. Pak se usmál.* Teda, koukám, že i paní vážná upírka se taky umí odvázat. *Pronesl za účelem, aby si do ní rýpl, v tom byl ten účel křišťálově jasný. Pak se ale zasmál a sklonil se k jejímu uchu.* Takhle se mi líbíš ještě víc. *Zavrněl spokojeně, a když se odtáhl podíval se ji do očí a usmál se.*
*Vlnila se kolem něj svůdnými pohyby a usmívala se. Alkohol, který vypila jí už dostatečně stoupl do hlavy, ale v tuhle chvíli jí to bylo jedno. Věděla, že je tu s Remim a že už žádnou chybu jako minule neudělá. Otočila se k němu a své ruce si položila na jeho hrudník, tančila dál a culila se nad jeho slovy.* Umím se odvázat i bez alkoholu nebo si snad myslíš, že ne? *Vyplázla na něj jazyk a rukama mu pomalu sjela z hrudi na břicho.* Tak líbím víc jo? Ale nepovídej. *Stoupla si na špičky a jazykem mu přešla po rtech, než se odtáhla a zase dál tančila.*
*Remi se na ni zasněně podíval, ale hned na to zavrtěl hlavou. Já neřekl, že ne, moje milá. *Usmál se na ni fér. Pak už si ji zase chytl za boky a i on tančil s ní.* Dám si ale ještě drink, ještě jeden, na kuráž. *Mrkl na ni, než jí metzi lidmi utekl k baru. Koukl na Aless, na kterou se usmál a zamával ji. Než by se ale nadál a nečeho si všiml, přišla k němu jakási neznámá dívka, Remi ji v životě neviděl. měla dlouhé, rudé vlasy a culila se, on jí stihl jen věnovat úsměv, a ani se nenadál a dívka už se k němu tiskla a vášnivě jej líbala. Remi ale jen zavrčel, načež ji popadl za ramena ve snaze jí od sebe odtáhnout.*
Tak na kuráž. *Zasmála se a když jí odešel, ještě chvíli tam tančila a usmívala se. V jednu chvíli se ale podívala jeho směrem a zůstala stát na místě. Stiskla ruce v pěst a s tichým zavrčením se vydala k baru. Jen co došla, popadla dívku za rameno a odtrhla jí od Remiho.* Jestli se chceš dneska vrátit domů v celku, tak se otoč a táhni k čertu. *Zavrčela výhružně, ale dívka jako kdyby si z toho nic nedělala. Jen se Aless vysmála, odstrčila jí a znova zamířila k Remimu, snad pokračovat v tom co dělala, jenže to jí Aless chytla za ruku a znova jí odtáhla.* Jsi snad do prdele hluchá! *Zamračila se na rudovlasou dívku.* Co kdybys mi šla z cesty. *Jen co to dořekla, tak cizí holka Aless pořádně vrazila a znova se na usmála na Remiho. Upírka stiskla znova ruce v pěst a vycenila špičáky, už se chystala na mladou dívku skočit, ale to se mezi Aless a neznámou postavila Lea.* Asi byste měli jít. *Koukla spíše na Remiho, zatímco odváděla neznámou pryč.*
*Remi to vše sledoval, a jakmile skočila Aless po dívce, nebo spíš se na to chystala, tak se na ni jen vykuleně podíval. Byl proteď rád za to, že Leandara zasáhla. Proto pak došel k Aless, jemně ji chytl za ruce a koukl se na ni.* Dáme si ještě drink a pojedeme, ano moje milá? ještě jeden na uklidnění. *uculil se na ni a jemně ji pohladil po tváři, pak ji ale chytl za ruce a začal ji tahat k baru* Trubka, vůbec nevím, kde se vzala, ale že byla drzá co? *Pronesl, ale jelikož mu přišlo že by to teď nebylo vzhledem k jejímu vzteku moudré téma, koukl se pak na upírku a pak na barmana.* Dvakrát dvojitá whiskey prosím!!
*Všechno se seběhlo tak rychle, najednou byla Leandra i s dívkou pryč a Remi na ni mluvil. Chvíli jí trvalo než si uvědomila, co se stalo a co skoro udělala.* Ano, drink prosím. *Pronesla jen a když se s Remim dostala k baru, opřela se o něj a zadívala se před sebe. Neměla by to dělat, neměla by se tak chovat, ale nějak nedokázala ovládat všechny ty nové emoce, které se k tomu všemu vázaly, nikdy neměla proč žárlit a teď jí to tak moc ovládalo. Když před ně barman postavil jejich objednávku tak sklenku popadla a vypila jí na ex, pak jí odložila a vzala si svou bundu, kterou si začala oblékat. Mezitím se k nim vrátila Lea.* Ty zbraně a štít vám vezmu do vily, vy asi pojedete k tobě co? *Optala se Remiho, zatímco po očku sledovala i upírku.* Půjdu ven a počkám tam. *Pronesla Aless a proklouzla mezi nimi, míříc ven. Když pak vyšla, posadila se na okraj chodníku a čekala.*
*Remi kývl na souhlas.* když poté dopil i svůj drink, tak se na Leu usmál.* Jo, díky to budeš hodná. Já ji vezmu se sebou, a neboj se, pak ti budu vyprávět, jak probíhala naše cesta MHD. *Zasmál se Remi, nakonec se na ni ještě jednou usmál a pak už vyrazil za Aless. Došel k ní a usmál se.* Tak co, jdeme? *Optal se jí. Pokud souhlasil, tak jí pomohl na nohy a potom už oba dva zamířili pryč, do nočních ulic New Yorku směrem k Remiho a bytu.* ODCHOĎÁK ZA REMIHO +ALESS
*Vytáhla z peněženky bankovky a okamžitě je podala kolemjdoucímu barmanovi s objednávkou na rtech. Otočila se i na MADDIE, vybízela ji k vybrání drinku a poté peněženku schovala do svého výstřihu, aby si jí její pravý majitel nevšimnul. Musela být ostražitá a hlavně se krotit s alkoholem, jelikož nechtěla opakovat své vystoupení. Proto tác s levným pitím posunula dál od sebe a zhluboka se nadechla, jako kdyby tím měla snížit své promile. Cítila se už trochu gumová, ale mysl měla bystrou, pokud se opravdu snažila. Byla vysloužilým alkoholikem, který se naloží do lihu snad každý den, takže věděla, kde má své hranice.* Baví tě posílat ostatní do terénu, zatímco je sleduješ? *Ušklíbla se, aniž by se podívala na dívku, na kterou MADDIE poukázala.* Mě teda ne, *úšklebek ji slabě povolil,* do rukou se mi dostávají cizí věci každý den, je to má práce, *řekla, zatímco pozorovala, jak i dívka před ní předvádí své umění.* Myslíš, že jsem zde pracovně, Maddie? *Přivřela své oči, jako kdyby chtěla MADDIE pokárat. Ale nešlo o to, že by krást nechtěla. Prsty ji svrběly, klidně by znovu obcházela všechny přítomné a obírala je o jejich cennosti, avšak šlo o to, že si nechtěla nechat rozkazovat. MADDIE zasahovala do její svobody, rozhodovala za ni a to se Eshe přestávalo líbit. Proto vzala osud do svých rukou a rozhodla se její nabídku odmítnout.*
*Tiše se zasměje nad tím kousnutím. Tohle byl ten zvláštní typ intimity, který nedokázala pojmenovat, ale neskutečně si ho užívala.* V tom případě bych ocenila spíš to soukromí… *Zavrní tiše s pohledem upřeným do jeho očí. Kdyby už ji doteď nezpracovával promyšlenými doteky, tenhle hlas a výraz by tu práci odvedl tak či tak, a to neméně kvalitně. Tiše vzdychne, když si ji přitáhne blíž k zaoblině svých kalhot a ještě jednou ho vášnivě políbí, než se pomalu zvedne, a svou dlaň nechá sklouznout od jeho obličeje přes krk, rameno a paži až do té jeho.* Přípraven mi ukázat svůj upíří hrad? *Zkousne si ret, zatímco na něj toužebně upírá pohled svých nebesky modrých očí.*
Hmm, správná volba. *Zamručí hlubším hlasem. Ještě jednou si ji celou prohlédne. Chytí ji pod zadkem a postaví se. Potom ji opatrně nechá sjet až stojí na svých nohou.* Tak pojďte milady. *Vzal ji lehce za ruku. Sám dopil svůj drink, který nechal stát vedle její skleničky a vydal se pomalu procházet pandemoniem. Ještě jednou se rozhlédl okolo sebe zdali nezahlédne nějakou známou tvář, ale poté už pomalu mířil až k východu. Jakmile byli z klubu venku, tak zavolal taxík a když nasedli tak nadiktoval svou adresu v Manhattonu.* KIM + CAL ODCHOĎÁK
*Kvalitní absint, dvě skleničky tohoto silného alkoholu, dvě ženy. Jednu z nich přisune směrem k ESHE a ušklíbne se.* Koho by to nebavilo. *Udělá si svůj obrázek ohledně faktu, že dívku okrást nesvede. Úzké zaměření, fajn. To je také dobré vědět.* Vzhledem k předchozímu výstupu? Myslím, že tu nejsi úplně volnočasově. Ale budiž, přesuňme zábavu do jiné sféry. *Ušklíbne se a absint zvedne.* V čem se ještě vyznáš? Vypadáš mladě na takové... *Sklouzne ji pohledem.* Dovednosti. *Snad lovila slovo, možná to byl smysl pro drama, nicméně Maddie málokdy věci nechávala náhodě, ač v lecčem magii vynechávala. Seznamování se nudným způsobem nebyla nic pro ni, ESHE jí ale takové nenabídla, zatím si tedy nebylo nač stěžovat.* Nebo jestli máš už dost mluvení... *Nakloní se k ní blíž a zavadí pohledem o její rty.* Tak se můžeme přesunout jinam za smyslnější zábavou. *Učiní jí už mnohem přímější nabídku a odpije si z absintu. Nebyl to alkohol, který bylo radno kopnout naráz, ne každý s ním ale měl zkušenosti. Znala i takové, co ho kopali, brali ho jen jako dalšího panáka. Byli nakonec lidi, kteří kopali i whiskey nebo...víno.*
*Thierri sa nadýchne k protestu. Predsa len, nebyť TANOIi tak by musel možno aj na pohotovosť. Ten účet čo by tam nechal, by len tak pred otcom už neskryl. Ale potom mu napadne, že vlastne mu TANOIA ponúka jedlo zadarmo.* Tak dobre. *Súhlasí nakoniec. Nebude sa priečiť. Prezrie ponuku a vymenuje mu niekoľko tureckých pochúťok. Sám si aj vyberie čo si dá. Počká ešte na TANOIOVU objednávku. Pozrie sa naňho skúmavo. Dokonca naňho aj žmúri trochu oči ako keby ho hodnotil.* /Furt sa smeje. Ja som na svojom zlom tripe asi prekričal polovicu večera./ Hej, tiež sa teším keď toto... *ukáže na seba a špinavé oblečenie* ... dám zo seba dole. Díky. *Poďakuje sa za objednávku.* Chceš sa najesť tu? Alebo zavolám taxi? Alebo Bolt... čokoľvek čo nás hodí domov. *V zranenej ruke si drží jedlo, zdravou vyloví z nejakého vnútorného vačku mobil a otvorí najbližšiu aplikáciu. Pozrie na TANOIU a čaká na odpoveď.* Keď chceš môžeš zostať aj u mňa kým ti to neprejde. *Navrhne dodatočne.*
*Ušklíbne se a přisune si blíž absint, na který zamyšleně kouká. Dnes toho vypila hodně, nebylo moudré přimíchávat další druh alkoholu. Na druhou stranu nemohla MADDIE nechat pít samotnou, proto i ona trochu upila a olízla si rty.* Jsem ve svých nejlepších letech, *okomentovala s úsměvem a zaměřila se MADDIE do očí. Hádala, že byla o něco starší, než dívka v kostýmu medúzy, ale zdání mohlo klamat, stejně jako u Eshe.* *Neodtáhla se, když se k ní čarodějka přiblížila. Pouze zatajila dech a nechala své oči zabloudit v těch jejích. Laškovně se usmála a slabě naklonila hlavu na stranu, přičemž lehce přivřela oči.* Hmm, lákavá nabídka, to opravdu, *potichu zavrněla a položila svou dlaň na tvář MADDIE. Palcem ji přejela přes ušní lalůček a později na krk, odhrnujíc tak vlasy, které jí překážely. Zároveň se taktéž o kousek přiblížila, stále ztracená v jejích očích. Měla je nádherné.* Ale atmosféra ještě není tolik napjatá, aby jsme si to obě užily. *Pustila ji a kývla na absint. Svůj vzala do ruky a upila o něco více, přetrhala tak jejich zvláštní chvilku. Zhluboka se nadechla a zvedla zrak na strop, hledala správná slova.* Jak se to říká, zakázané ovoce chutná nejlíp? *Vybízela dívku před sebou. Eshe si stále nebyla jistá, zda by společnost jako je MADDIE chtěla ve své tělesné blízkosti. Alespoň ne tak snadno, ne na povel. Chtěla cítit obří touhu, vzrušení, které nakonec celou její morálku a přesvědčení o sexualitě porazí.*
*Je rád, keď nakoniec ďalej THIERRI nepotestuje a nechá si za jedlo zaplatiť, aj keď vôbec nezapočuje cenu, ktorú zaplatí, teoreticky mu na tom nezáleží, peňazí ma so sebou dosť a síce dnes nič nepredal a ani nerozdal, čo sa mu zdá veľmi smutné a stratené, nakoniec zajtra má dohodnutých veľa obchodov, takže peňazí si zajtra zarobí dostatok. Spokojne podáva nejakú dvadsaťdolárovku, ktorá mu prdá padla do ruky a podá ju žene, ale keď mu podáva výdavok, nevšíma si ju a iba sa hojdá na nohách a sleduje bok stánku, kde sa to podivne vlní a krúti a popri tom počúva chlapca vedľa seba. Prikývne, že súhlasí, sám si predstaví, že zo seba naraz všetko stiahne a nahý sa vrhne do postele a rovno zaspí, ak sa vôbec v bezpečí dostane domov, pri spomienke ktorého len jemne pokrúti hlavou a pozrie na THIERRIHO.* Umm, ja sa bojím MHD. Je taxík MHD? *Opýta sa, ale nakoniec bude najlepšie, ak teraz nepôjde pešo, ale že ho dovezú rovno na miesto a ak pôjde s THIERRIM, malo by to byť viac fajn, aj keď sám vyzerá zničene a nemotorne, ale hádam to zvládnu.* Tak môžeme ten taxík. *Doplní nakoniec rozhodnuto čupne si na zem ako dieťa a začne si na betón kresliť nejaké obrazce. Keď im obsluha podá ich objednané jedlo, iba sa dvihne, šťastne poďakuje a zas si čupne, jedlo si položí na stehná a kreslí si ďalej. Keby nebol pod vplyvom, asi by si všimol, že tá farba, ktorá sa naťahuje pod jeho prstom ako sliz, tam v skutočnosti nie je. Nakoniec sa zas narovná, len tak-tak chytiac kebab pre Lóniho do dlane, pozerajúc na nejakú pokrútenú zvieraciu postavu, s dlhými končatinami, ako sa na neho škerí.* Desí ma to. *Povie THIERRIMU a ukáže na zem, kde chlapec nič neuvidí, ale za sekundu sám na to zabudne vrhne sa k THIERRIHO boku, aby ho chytil za ruku a pokrúti hlavou.* Ďakujem, ale ja musím ísť domov. *Prenesie vďačne a hravo sa zaškerí, cítiac, že pocity, ktoré pri predstave Lóniho hryžú dieru do jeho mozgu a slabín silnejú a on sa nechce takto strápniť a zároveň to potrebuje, pretože aj negatívne emócie sa stupňujú a má chuť hodiť sa o zem.*
No... *Skutočne sa zamyslí. Uňho doma taxi určite nie je niečo ako MHD. Ale má pocit, že tu v New Yorku to ľudia využívajú skoro ako MHD.* /Ale zas v taxi sa nemusím tlačiť s nikým cudzím, nehovoriac o čudných ľuďoch čo mávajú v metre sex alebo si honia.../ Nie, myslím, že to nie je MHD. *Uzná po svojom brainstormingu. Sklopí hlavu ako pohľadom nasleduje TANOIU. Prikľakol by k nemu ale má pocit, že už by sa z tej zeme nepostavil. Tak pozrie do aplikácie a objedná im odvoz. Keď ho TANOIA upozorní na niečo čo ho na zemi desí. Nič tam nevidí. Okrem nejakého chrachľu čo tam voľakto nechal.* /Dúfam, že si v tom nemáčal prst./ *Trochu sa nakloní a prikývne.* Neboj, to zmizne len čo na to zaprší. *Povie mu presvedčivo. A aj sa naňho usmeje. Síce s tým ako vyzerá to skôr pôsobí desivo ale v zrkadle sa ešte nevidel. Trochu je vyvedený z balancu keď ho TANOIA schmatne ale celkom slušne to ustojí.* Dobre, pôjdeš domov. Máš doma niekoho kto sa o teba postará? /Nemal by zostať v takom stave sám./ *Opýta starostlivo, čo v celkovom jeho správaní dosť netypický jav. Thierri je dobrý chalan, len to toľko neprejavuje. Kúsok od nich zastaví taxi, Thierri ešte skontroluje ŠPZ či je to ich odvoz a keď to sedí tak vedie TANOIU k autu.* Budeš už čoskoro doma. Hlavne sa musíš poriadne napiť. Aj niečo trochu zjesť. Ale hlavne vodu. *Hovorí mu keď otvára dvere auta.* A potom pôjdeš do postele spať. Ono to prejde a budeš zas v pohode.
*Nechá si zachytit tvář a shrnout vlasy na stranu, pozoruje její tvář a na rtech jí hraje jemný úsměv, když se odtáhne a napije.* Atmosféra je to nejmenší. *Broukne a položí si ruku vedle jejího stehna, letmo se dotýká, nijak intenzivně ovšem. Nechává ji, aby se po jejím doteku sama bezděčně natáhle. Minimálně v prvních chvílích, kdy se nakloní těsně k ní, hranou ukazováčku jí nadzvedne bradu a palcem přejede po rtech k nimž se nakloní. Na prstu jí ulpí kapka alkoholu a Maddie jej opět odtáhne od rtů a skoro se zdá, že palec nahradí svými rty. Maddie však jen podráždí svým dechem na rtech a prst si pomalu olízne od alkoholu a ukazováčkem ji při stahování se znovu pohladí a narovná se.* Jsem tvé zakázané ovoce? *Vrátí se pobaveně k poznámce ESHE.*
Není to snad základ všeho? *Naváže na tvrzení Maddie a opět neuhne pohledem, jakmile si vedle ní položí ruku. Možná to vypadalo jako odtažitost, ale Eshe nechtěla působit jako vyděšená panna, kterou obtěžují v temné uličce. Naopak, chtěla působit nad věcí, jistým způsobem dominantní. Svědomí, které již teď bojovalo s alkoholem a kouzlem čarodějky ji nutilo se držet zpátky, ale přesto si tu rozepři v její mysli užívala. Zvlášť ve chvíli, kdy mezera mezi dvěma ženami během mrknutí oka zmizela a Eshe ucítila na svých rtech horký dech. Horečka projela jejím tělem jako blesk, ale Maddie se po chvilce odtáhla. Eshe se slabě usmála, protože tohle potřebovala k tomu, aby zhřešila. Maddie její náznak pochopila, nebo to byl snad její styl, kdo ví.* Každá žena je mé zakázané ovoce. Ty jsi první. Nebo bys alespoň mohla být, *na chvíli odvrátila pohled, dokud se znovu zase nepodívala do jejích očí,* budeš? *Nadzvedla laškovně obočí.*
*Mykne plecom, akoby na tom už nezáležalo. Už sa rozhodol ísť autom, nech už bude akékoľvek a nech sa volá hocijako. Teraz je v stave, že by zrejme nastúpil aj do bielej dodávky a nechal sa predať na orgány, ak by mu povedali, že ho zavezú domov k Lónimu. Keď si na neho spomenie, stlačí kebab v ruke bližšie k svojmu telu, takže bude vyzerať ako stokrát prejdený autom, ale kým bude chutiť rovnako, všetko je podľa neho v poriadku. Súhlasne prikývne. THIERRI má pravdu, sám vie, čo má robiť, alebo aspoň v tomto stave sa snaží udržať si racionálnu hlavu, aby vedel, čo má robiť, no ešte aj taxík, čo pri nich zastavuje, v jeho očiach pôsobí ako dlhá žltá stonožka, ktorá pokračuje smerom po ulici a naťahuje sa ako želatína a nikde nekončí, no keď sa nechá chytiť THIERRIM a zaviesť k autu, zrazu vidí, ako to auto tam stojí, ale pohľad na jeho nohy v ňom vyvoláva pocit, že padá a každým krokom je zaborený v čiernej diere, do ktorej vkĺzava nohami a utopí sa v roztopenom čiernom betóne a tak sa vešá na THIERRIHO, akoby bol jeho posledné záchranné lano, ale hrozne sa pri tom chichoce, akoby sa nič nedialo.* Mám doma niekoho a ten niekto nebude šťastný, že ma takto vidí, ale mám pre neho kebab, takže možno mi to odpustí. *Prenesie otvorene a vkĺzne do taxíka, sledujúc upreným pohľadom plešinu šoféra, od ktorej sa odráža lesk natoľko, až ho oslepuje a tak si prikryje rukou oči, hodí sa dozadu a smeje sa.* Jemu sa v hlave otvára brána do inej dimenzie? *Opýta sa skoro zúfalo, ale za to potichu, THIERRIHo vedľa seba a započúva sa do zvukov motora, nalepí sa na sklo auta a sleduje lampy, ktoré sa míňajú, až pokým sa auto nezastaví a on z neho nevypadne, cítiac všetko bolestivejšie a intenzívnejšie, až sa mu z toho točí hlava.* Ďakujem za večer. Dúfam, že budeš v poriadku s tým prstom. Dobrú noc. *Zvolá smerom k THIERRIMU šťastne a napriek svojmu stavu zatvorí rýchlo dvere a vyberie sa so žiarivými očami k opustenému domu, len aby vošiel dnu a vrhol sa na Lóniho, strčiac mu kebab do ruky, sťažka ho pobozkajúc na pery a ihneď sa ide vyzvracať do umývadla.*
*Bob se na DRAGOSE podívá a to dost uraženě.* Proto nejsem nějakej zk...nej furík!* Zavrčí a pak nad ním mávne rukou.* No a už Skinner prokázal, že bolest v podobě trestu je dobrým učitelem. Celkově jeho behaviorální teorie a experimenty se mi zamlouvají. Škoda, že jsem tehdy byl v komatu.* Povzdechne si. Sice jeho teorii znal, proto si ji našel i poté, co nabyl zase lidskou podobu. Pak se podívá na DRAGOSE.* Pokud mě nebude urážet a rozčilovat... Navíc nejde o nic jako má David. Jen dva dny na to, aby si promyslela své chování. Třeba se ji to v budoucnu bude hodit a bude z ní fajne netopýr.* Pokrčí rameny, ale v tom mu zazvoní telefon. Ten vezme z váčku a zvedne.* Copak?* Zeptá se a poslouchá. Z druhé strany je slyšet neznámá řeč. Jde o démonský jazyk.* Ah, dobrá, budu tam.* Poví a položí telefon.* No pánové. Dnes s Vámi nikam nejdu. Mám práci jinde, kde jsem zavázán.
*Upír ještě pozvedne obočí.* Seš citlivka na svůj věk.. *Odfrkne si ještě a jeho komentáře o chování a trestech pouští jedním uchem tam a druhým ven. Podle něj je zrovna s tímhle Robert naprosto mimo, ale vymlouvat mu to by bylo jako chtít po vlkodlacích aby aportovali. A ano.. Už to jednou zkoušel. Dragos nad Sashou zakroutil hlavou, když se u nich ukázal, načež se vrátil k ROBERTOVI a TAYLOROVI.* Nevím jak lasice, ale proč by tam někdo chtěl vidět Roberta? *Nakrčí v úšklebku nos, než jim to oběma jak malým dětem povolí. Což je ve výsledku stejně k ničemu.* Užij si to s démony.. *Popřeje mu sarkasticky starší upír a pak pobídne oba mladší, aby si pospíšili a zmizí na cestu zpět na Staten Island.*
*Sashovi tolik pozornosti nevěnoval. Maximálně se na něj soucitně podíval, než si jeho pozornost k sobě znovu upoutal DRAGOS.* Nikdo neřekl, že bych je tam měl malovat. *Začal, načež se už předem s omluvou v očích podíval na čaroděje.* Ale když už, více do té scenérie sedí hořící čaroděj, než pověšená lasice. *Usmál se docela nevinně napříč tomu, co vlastně řekl. Vycházel hold z dějepisu - Notre Dame jednou vyhořel, takže by ten oheň zase znovu od věci nebyl. Nuže, když se nakonec dozvěděl, že s ním čaroděj zbytek večera strávit nemůže, věnoval mu aspoň na rozloučení objetí, pokud o něj tedy po té jeho odpovědi vůbec stál. Následně mu už jenom zamával a společně se Sashou a DRAGOSEM zmizel do vily.*
*Jen se pousměje k tomu tvrzení, ale nechá to viset ve vzduchu a radějí začne na té atmosféře pracovat. A zřejmě úspěšně, byť se Eshe po jejích rtech nenatáhla zpátky. Prozatím.* Tak první, *V očích se jí zaleskne, snad to bylo jen světlo, které přebíhalo přes tanečníky a okrajově i usedlíky baru. A když jí dá nabídku a podívá se jí do očí, tentokrát ji zachytí jemně znovu za bradu, lehce ji k sobě přitáhne a věnuje jí tak letmý polibek, že by mohla zvažovat, zda se vůbec odehrál. Byl to příslib něčeho většího, lepšího. Toho, že bude její první a zařídí, aby si to zatraceně užila.* Prozraď mi ještě jednu věc, ESHE, jaký vztah máš k hračkám? *Neodtáhne se, když zavadí druhou rukou o její stehno a zapínání, a ač by výstřih mohla zvětšit, udělá přesný opak, potáhne ho lehce nahoru, k sobě, aby si ji přitáhla blíž a pak ji pustí.* Pojďme se přesunout, má krásná společnice. *Vyzve ženu, v mezičase sklouzne dolů a nabídne jí svou ruku, připravena ženu vzít někam k okraji prostoru, kde to bude ponořeno do stínů, aby je mohla portálem přesunout a ESHE podsunout falešné vzpomínky na cestu uberem k ní domů.*
*Poočku mrkne na chudák kebab a je celkom rád, že ho TANOIOVI dali aj do sáčku. Najmä keď vidí ako pri tom mačkaní z neho vyteká dressing a šťava s teľacieho mäska. Keď tak s ním kráča k autu a TANOIA sa doňho vešia... je rád, že to auto nie je ďalej. Ledva ich oboch k nemu dostane, dokonca sa aj zapotil.* To je dobré. Odpustenie vedie cez žalúdok, takže ak sa bude hnevať, určite ti to odpustí. *Chlácholí ho a zároveň ho súka do taxíka. Nasadne tiež, tak aby si neprisadol svoje vlastné jedlo. Pozrie sa na čom sa to TANOIA smeje a uvidí lesklú plešinku šoféra.* /Dobre, ten je pekne zdrogovaný./ Pravdepodobne áno, tak ho necháme, aby sa sústredil na šoférovanie. *Cestou sa mu do hladu, krúti žalúdok ale stále dáva pozor aby náhodou TANOIOVI nenapadlo vyskočiť z idúceho auta. Keď zastavia tak nechá najskôr vystúpiť svojho spoločníka a potom sa chystá von aj on. Predsa len, aby sa uistil, že sa dostane v poriadku k sebe domov.* Ah, um... dobrú? *Vykokce a takmer dostane dverami po nose. Ešte ako sa taxikár rozbieha tak nakúka či TANOIA došiel ku dverám. Celkom mu odľahne keď vidí, že vchádza dnu.* /Keď by aj zaspal na schodoch tak aspoň nebude vonku./ *Odfúkne si. Kým ho taxík dovezie domov tak si zje svoje jedlo a už o niečo kľudnejší sa potom dostáva domoc. V zrkadle sa samého seba takmer zľakne, oblečenie hodí do koša a na polovicu zvyšnej noci sa naloží do vane kde aj nedopatrením zaspí.*
*Bob se nad nimi zasměje a pak od nich odejde a jen na ně na rozloučenou mávne. Jakmile je mimo dohled civilů, tak si otevře portál a projde jím pryč na druhou stranu USA.*
*Napětí, které očekávala opravdu přicházelo. Touha se zvětšovala, dychtila po polibku, který ji MADDIE věnovala, i když jen na malou chvíli. Nechala na chvíli se sebou manipulovat jako s panenkou, dokud ji nepoložila opravdu choulostivou otázku, nad kterou se Eshe zarazila.* Hračky? *Zopakovala po ní, dokud se jí zorničky nerozšířily - pochopila. Úsměv čarodějce mohl naznačit, že proti nim nic neměla a Eshe vnitru cítila, že se dokonce i nemohla dočkat. Proto na nic nečekala a bez dalších zbytečných řečí se přesunula k MADDIE do jejího obydlí. Samozřejmě pod vlivem magie, který ji nedovolil poznat svět podsvěťanů.*
MODERÁTOR UŽ SA NA PÓDIUM NEDOSTAVIL NAKOĽKO SA V ZÁKULISÍ PORIADNE OPIL SO SLEČNOU V BARBIE KOSTÝME. HALLOWEEN PÁRTY AKE POKRAČOVALA AJ BEZ NEHO A NIKOMU V PODSTATE ANI NECHÝBALO VYHLASOVANIE PÁNSKYCH KOSTÝMOV. HALLOWEEN PÁRTY SKONČILA Až VONKU ZAČALO SVITAŤ. V TOM MOMENTE IŠLI DO PRÁCE UPRATOVAČKY, KTORÉ MALI ČO ROBIŤ ABY VŠETKO UPRATALI. ALE POPRAVDE NAŠLI AJ PÁR STRATENÝCH POKLADOV, KTORÉ ICH POTEŠILI.
*Věděla, že nohy ji už poslouchat nechtějí, ale přesto dokázala udržet rovnou chůzi a nasednout do auta. Tohle nepatrné rozmazlování se jí líbilo a ve chvíli, co si hověla na místu spolujezdce, neodpustila si vše přejet okem zloděje. Nemohla si pomoct, i Orion kradla cetky. Byl to zkrátka instinkt. Své nenechavé prsty si však nechala pro sebe a raději nasála vůni toho luxusu. Tohle se ji tak často nestávalo, musela si to užít. Opřela si hlavu a na chvíli zavřela oči.* Jo, každý občas na své triko připíše nějaké fopa, *zavrněla a otevřela oči, aby se podívala z okna. V její ruce se opět objevily cigarety a jedna přímo v ústech. Naštěstí ji nestihla zapálit, zaraženě se podívala na Dominica a s úsměvem cigaretu zase schovala.* Jo, pauza, to půjde. *Ušklíbne se na něj. Po jeho vtipu se rozesmála a zavrtěla hlavou.* To bys byl zase moc starý, *zakření se na něj a potom kývne hlavou.* Pěkný věk, to teprve dozráváme. *Zavtipkovala a dále sledovala cestu. Nakonec se opovážila stáhnout okýnko a vystrčit ruku ven. Nakonec vystrčila i hlavu, kterou si opřela o rám a nechala si čechrat vlasy. Dlouho nebyla v autě. Ne v tak krásném, i když ona raději motorky.* *Když měla této hry na hlavní postavu dost, vrátila se zpět do interiéru, zavřela okno a podívala se na Dominica.* Je to tam drahé? *Požádala o informace k místu, kam jeli.*
*Dominic jí poslouchala u toho se culil. Když pak vytáhla cigaretu, v očích se mu mihl káravý pohled. Kouřil, ale ne v autě, to si dal jako pravidlo. Tak moc mu byla ta hromada kovu a plastu drahá. Pak se podíval na Eshe, zrovna, když zastavili na jednom ze semaforů.* Hele, ani ne, není to tam tak předražené, něco jako pandemko, ale musím říct, že to tam vypadá o dost líp a vypadá to tam jako místo, kam by jsi šla slavit. *usmál se. Když zmínila dozrávání, tak jen nadzvedl koutek úst doúsměvu.* Dozrávám, jasně, no, dozrávám už jistou řádku let. *Uchechtl se. Nakonec vyjel na dlouhou okružní silnici kolem Manhattanu, kudy by tam byli rychleji.* Takže tohle děláš pro život? kradeš? *Zajímal se.*
*Měla už obrázek v hlavě, jak by slíbený klub mohl vypadat. Dominicovy slova tomu napomáhala.* Tak snad mě to nezklame. *Usmála se a znovu si opřela hlavu o opěradlo sedačky. Sledovala barvy světel ostatních aut a nakonec hypnotizovala semafór, jako kdyby jej chtěla donutit, aby bliknul na zelenou.* Prosím tě, třicet je ještě málo. I když mi občas přes frňák přelítne, že mi ten svět už stačil. *Uchechtne se, ale úsměv ji povadne ve chvíli, kdy se zeptá na její život. Povzdechla si a rukou si prohrábla vlasy.* Ano, na nic lepšího nemám. *Slabě se usmála a sklopila oči na palubní desku, kde se zasnila.* Je to se mnou trochu složité. Z části si za to můžu sama, z té druhé ostatní. Znáš to, všichni jsme tak trochu chudinky. Místo toho abychom za sebe brali zodpovědnost, tak si neustále stěžujeme a obviňujeme jiné. Je to jednodušší, než se snažit. *Přiznala se a protáhla si ruce.* Na druhou stranu mi to vyhovuje. Svoboda, klid, *po posledním slovu pokývla hlavou na stranu a zakřenila se, protože o tomhle zrovna pochybovala.* No zrkátka dobrodružství. *Zazubila se na Dominica.* A co ty? Co tě přimělo krást internetové měny? Teda jestli toho neděláš víc.
*Dominic se jen uculil, na gesto toho, že ji slyšel se zasmál, ale pak poslouchal už to, o čem začala povídat ona. nakonec si zlehka povzdechl.* No, tak nějak to chápu, každý se musí nějak uživit, a svět jsme už poznal dost na to, aby mi došlo, že je k mnoha lidem krutý a nemilosrdný, ať už jakýkoliv způsobem. Není v mém právu, ani v tom nejmenším, tě za to soudit, nejenom proto, že dělám vlastně to samé přes sítě, ale taky proto, že přeci jen, jsme jenom lidé, no ne? /Tak trochu./ *Usmál se na ni. Pak sjel ze silnice, kousek jel po odbočce, než zastavil nedaleko od hlavní, a vypl motor, světla ale nechal svítit.* No, řekněme, že jsem se k tomu tak nějak dostal lety. Zkoušel jsme toho dost, na čem bych mohl pracovat,a le tohle se mi zalíbilo. Technika a tak. Jsem taky programátor, vývojář, a tohle jsme se naučil jako bonus. Tak sem tam zařídím, zajistím, něco ohledně bitcoinů, jeho převodu, nebo na zakázku něco hacknu tak, aby se to ke mě nedostalo. Mohl bych se nazývat špičkou v oboru, a nebyl bych ani egoista. * Usmál se. Pak vystoupil a opřel se o kapotu vpředu mezi světlomety,. než sám vytáhl cigarety, a pokud k němu došla i Eshe, natáhl jednu k ní.* Jak jsi říkala. I v tom je svoboda. Dělám si co chci, kdy chci a jak chci. když jsme na tom mizerně, prostě si převedu nepozorovaně nějakou měnu z účtu lidí, kteří na to ani nepřijdou. Je to vlastně jednoduché, jen nuly a jedničky. *Zasmál se.*
*Nehlídala čas, jak dlouho strávili na silnici, ale cítila, že veselá nálada z alkoholu vymizela. Možná za to mohlo téma, které probírali. Eshe to však nevadilo. Naopak. Dlouho si s nikým takhle nepovídala. S Orion většinou plánovaly krádeže, nebo se bavily v klubu, a svého malého syna prozatím musela ponechat s růžovými brýlemi. Mlčky poslouchala Dominica a slabě se usmívala. Byla ráda, že jí rozumněl.* To mě teda překvapuješ, že jsi toho stihl tolik, *navázala a rychle ještě dodala, dokud ho měla v autě,* ale má historie je taky obsáhlá, takže bych se divit neměla. *Vystoupila chvíli po něm a vzala si nabídnutou cigaretu. Postavila se před něj a po vyfouknutí kouře se zasmála.* Jednoduché, to se ti snadno říká, když už to nějakou chvíli děláš. Ne ne, pro mě je tohle úplně jiný svět. *Ušklíbla se a chvíli přemýšlela, dokud se opět nenadechla ke slovům..* I já bych mohla říct, jak jednoduché je krást peněženky z kapes lidí, ale ty bys to nezvládl. *Mrkla na něj.*
*Dominic ji poslouchal, ale pak se uculil.* No, myslím si, že pro nás oba je naše, říkejme tomu tedy práce, jednoduchá a už všední, ale kdybychom si to vyměnili, nemáme ani dolar. To už zní lépe, no ne? *Zasmáls e Dominic, nečež si vrazil volnou ruku do kapsy.* Ale chápu, že se k tomu taky muselo dopracovat. I já strávil léta a léta cvičením, a tak nějak, no, zkoušením, abych se dostala kde jsem, věřím že na tom nejsi jinak. Teď už je to všechno ale na denní bázi. Takže kdyby jsi třeba potřebovala falešné doklady, nebo tak, tak stačí říct. *Mrkl na ni, a pak se podíval před sebe. nadechovals e k dalšímu slovu, když ale přes jeho nos uhodil nepříjemný zápach.* A kurva. *Hlesla nahlas, rozhlížejíc se do tmy před sebou. Než se stihl nadít, z temnoty lesa kousek od nich se v dálce ve světle reflektorů objevily hned tři páry svítících očí.*
*Přikývla na jeho slova a potáhla si z cigarety. Popel nechala padat na zem a usmála se.* Toho určitě někdy využiju. Až jednou podcením svou práci a začne mě stíhat policie, budu si potřebovat změnit jméno. *Zasmála se, ale smích ji přešel, když Dominic spolknul slova a místo nich zaslechla nadávku. Nadzvedla obočí a později se zamračila, když si všimla, že něco hledá.* Co se děje? *Zeptala se rázně a sama se snažila najít něco, co upoutalo jeho pozornost. Nakonec zahlédla mnoho lesklych teček, a jako první ji napadlo - srny.* Asi chtějí přejít cestu? To se stává, neboj, nezničí ti auto. *Popíchla ho a přišla blíž k němu. Jenže v jeho výrazu něco nehrálo. Ledaže by měl strach z divoké zvěře.* No, *odmlčela se a nedopalek hodila na zem.* Asi je čas pokračovat v cestě.
*Dominic se ale ani nehnul. Ovšem, za chvilku otočil za sebe, jen proto, aby tam viděl další hned dva páry. Potom se otočil zpět na Eshe.* Eshe. *Hlesl, zatímco sledoval, jak ze tmy vyšla smečka vlků.* Jdi do auta. *Zašeptal potichu. Pak se na ni podívala.* Jdi do auta, hned, ano? *Pronesl, a ochranitelsky k ní přišel, aby jí mohl posadit do auta on. Ovšem jakmile k ní došel, tak jeden z vlků skočil před dveře auta a přikrčil se k útoku. Dominic si ihned stoupl tak, že dívku natlačil na auto a stál před ní tak, aby na ni vlci nemohl.* Ne, ji necháte být, vy zablešenci, jasně? */Zavrčel směrem k vlkům. Pak se otočil přes ramno.* Ať se stane cokoliv, zůstaň za mnou, dobře? *Hlesl, ale to už věnoval pohled vlkům před sebou.*
*Přestávalo se jí to líbit, když sám Dominic vypadal nesvůj. Koukala přesně tam, kam on, ale kromě svítících očí neviděla obrys jejich nositelů. Nakonec však ve stínu spatřila srst, která rozhodně nepatřila býložravému zvířeti. Nedokázala od nich odtrhnout oči, snad aby hlídala, zda se vlci o něco nepokusí. Přesto se donutila podívat na Dominica, který se jí snažil dostat do auta. Dávalo to smysl, přečkají uvnitř plechové krabice a vlci je po chvilce nechají. Přesto ruku raději položila na svou pistoli za opaskem. Jenže ruku si vzápětí natloukla o auto, když se Dominic snažil být čistým štítem.* Co tady dělají vlci? *Zašeptala zmateně a ruku vysvobodila, bohužel bez zbraně.* A nechat tě sežrat? Jsme v tom spolu. *Vyvlíkla se zpoza něj. Ačkoli si vážila jeho ochrany, měla i svou hlavu. Konečně se jí do ruky dostala její pistole. Zkontrolovala zásobník a později ji odjistila, aby mohla kdykoliv vystřelit. Vlci nevypadali tolik vystrašeně ani zmateně, tudíž by je jeden výstřel do vzduchu měl vyděsit a rozmyslet si, kdo má navrch. A to tedy Eshe měla v plánu, pokud ji Dominic včas nezastavil.*
*Dominic už nějak nestačil zareagovat na to, co se stalo. Prostě se ozval výstřel. A to byla asi ta chyba, to, co se nemělo stát. Vlci sebou totiž trhli, ale na ten popud i nějací vyrazili dopředu, lépe řečeno, jeden z nich. Mířil na Eshe, která vystřelila do vzduchu, jakmile ale doběhl k ní, do cesty se mu postavil Dominic. Popadl v rychlosti vlka za krk a vší silou jej zvedl do vzduchu a pak s ním práskl o zem. Ozvalo se hned několik nepříjemných křupnutí kostí a hned na to se vlk zvedl a kulhavě se vydal na ústup, ale další se začali kupit kolem Dominica a Eshe.* Už zalezeš dovnitř? *Zvýšil Dominic hlas. Viděl, jak se jeden vlk chystá skočit na Eshe zezadu, ale tomu zabránil dřív. Upíří rychlostí se přesunul za dívku a chystal se vlkodlaka chytit, ovšem byl jím povalen na zem. To, jakou rychlost předvedl, se rozhodl řešit až potom. Věděl jen, že mu odtud Eshe teď nesmí utéct, jelikož na spich s lovci neměl náladu. Dopadl na záda a držel nad sebou vlka, který na něj útočil drápy a zuby.* Střílej!! *Křikl po Eshe Dominic. Pak si ale všiml, že k ní samotné se blíží ihned dvojice vlkodlaků.* Před tebou, Eshe, pozor!!!
*Myslela si, že bude mít vyhráno, ale šeredně se mýlila. Vlci nebyli očividně tak hloupí, aby je hlasitá rána vyděsila a Eshe svého činu začala litovat okamžitě, jen co se jeden vlk začal rychle přibližovat. Ruku okamžitě natáhla před sebe, s prstem na spoušti, aby zvíře zabila, jenže do cesty se jí postavil Dominic. Srdce jí poskočilo, jelikož ho téměř zabila a pistol okamžitě namířila k zemi, aby se tak nakonec přeci jen nestalo. Zděšeně sledovala, jak s vlkem hodil o zem a nepříjemně se zašklebila po zvuku praskajících kostí. Netušila, jak to Dominic dokázal, ale zabralo to. To bylo teď nejdůležitější. Jeho příkaz ji vytrhl z místa a rozhodla se ho uposlechnout. Jenže v tu chvíli se stalo něco, co si už kladla za otázku. Jak rychle se dostal za ni? Klopýtla dozadu, aby Dominic s vlkem nespadli na ni a namířila zvířeti na hlavu. Chtěla zmáčknout spoušť, jenže byla upozorněná na další nebezpečí. To byl ten okamžik, kdy se rozhodla jednat sobecky. Dominica znala pár hodin, nebyl pro ni důležitý. Bylo to velmi jednoduché rozhodnutí - zachránit si vlastní kůži.* *Otočila se na dva vlky a jednoho střelila do čelisti, čímž ho postřeleného poslala k zemi. To však donutilo toho druhého se rozběhnout a po Eshe skočit, čímž ji zbraň z ruky vypadla, hned vedle Dominica. Eshe se stihla vyhnout těžkému tělu zvířete, ale přesto klopýtla a spadla na kolena na zem. Nezastavila se, vyškrábala se na nohy a začala utíkat směrem k lesu, odkud smečka přišla.* Omlouvám se, omlouvám se, omlouvám se, omlouvám se, *opakovala tiše, načež se slova proměnila v tiché vzlyky, které se překrývaly s funěním z běhu. Nechtěla Dominica odepsat na smrt, přesto to udělala. Nechala ho za sebou, jen aby si zvýšila šanci na přežití, které stejně nebylo jisté. Cítila se příšerně, přesto dál utíkala mezi stromy. Tenké větve ji šlehaly do tváře, zatímco z kapsy od své bundy vytáhla mobil. Okamžitě vytočila číslo Orion, která se zanedlouho ozvala.* Orion, potřebuju pomoct! *Eshe zakřičela do mobilu, ale z druhé strany se nic neozývalo. Stromy rušily signál.* Kurva! *Sykla Eshe a otočila se za sebe na vlka, který ji nechtěl nechat jen tak utéct. Schovala si mobil do kapsy a přiběhla k jednomu stromu, na který začala lézt. V takové rychlosti ignorovala větvičky, které se jí zařezávaly do kůže a ten fakt, že jí z jedné nohy spadla teniska. I přes to se škrábala nahoru, dokud nebyla v dostatečné výšce a vlk ji tak nemohl dostat…maximálně si hrát s botou.*
/No jasně, to jsem si mohl myslet./ *Problesklo mu hlavou, když viděl Eshe na útěku. Na jednu stranu byl ale rád, že tak udělala, alespoň bude zatím v bezpečí. Podařilo se mu za sebe nějak vlka setřást, načež se natáhl vedle sebe, popadl pistoli a několikrát vystřelil sám na zvíře. Viděl, že ostatní jsou zranění a ne jeden, ale dva běží za Eashe. A to udělal i on. Využil svou upíří rychlost, načež se pustil. za nimi. Po chvilce běhu se ale zastavil a zaposlouchal se do zvuků lesa. Pak se zase rozeběhl tím směrem, kde slyšel zvuk. A došlo mu, že běží dobře, když spatřil dva vlky pod stromem, na který Eshe lezla.* tak tady jste, zmetci. *Zavrčel. Tím si získal jejich pozornost a zamířil k nim. Jeden po něm skočil rovnou, a toho Dominic střelil zbraní, jež pořád držel v ruce. Když nedal pokoj, střelil znovu, mezi oči do čela. To už vlk dal mrtvý, ale jak to s vlkodlaky bývá- začal se měnit ve člověka. A ten druhý, jakmile skočil na Dominica, jej povalil na zem, tak jako předtím. Upír měl ale navrch, hlavně silou a zkušenostmi. Proto si jej při dobré příležitosti přetočil pod sebe, jednou rukou jej chytl do háku pod krkem a tou druhou jej chytl za horní čelist a pak škubl. Ozvalo se opět nechutné křupnutí, jak upír vlkovi vylomil čelist nahoru. Ještě chvilku hleděl na to, jak se i jeho tělo měnilo na lidské tělo, než vstal. Ruce, košili, i kůži měl od horké krve a hleděl na tu spoušť, než se podíval nahoru.* Eshe. *Hlesl a vyhledal ve tmě dívčiny obrysy. Ani nevěděl, co říct.* Jsi v pořádku? *Zkusil opatrně.*
*Neměla dost síly na to, aby své tělo vytáhla a na větev si tak sedla, proto zůstala viset a doufala, že jí ruce nezradí. Několikrát se musela chytit pevněji a rozhlížela se kolem sebe, zda uvidí vlka se vzdalovat. Slyšela výstřely, které ji prozradily, že Dominic žije. Nevěděla, jestli se má radovat nebo obávat z toho, že když přežije, nebude k ní mít takovou důvěru, jako na začátku.* /Stejně chtěl všechny zastavit sám./ *Uklidňovala se a zároveň podle výstřelů počítala, kolik nábojů v zásobníku zbývají. Nakonec výstřely utichly a nahradily je kroky, následně hlas. Nedokázala se podívat pod sebe s jistotou, že nespadne, proto oči zavřela a silněji sevřela větev. Trhla sebou, když se ozval výstřel a následně přitiskla víčka blíž k sobě, když slyšela trhání masa a kostí. Netušila, jak dokázal všechny vlky tak rychle zabít. Začínala být z toho nervózní, ale mohl zkrátka chodit do posilovny a tohle byla šance se předvést.* Hmm- *Chvějícím hlasem se ozvala a otevřela oči. Podívala se pod sebe, aby věděla, kam bude padat a větve se pustila. Dopadla na zem a sykla, když se jí větev zařízla do bosého chodidla.* Co to byl- *zarazila se, když ji pohled padnul na dvě lidská těla. Netrvalo chvíli a její hrudník se začal v rychlosti zvedat. Panikařila a prsty si zajela do vlasů.* V pohodě?! Nejsem v pohodě! My jsme…ty jsi je… *Lapala po dechu a padla na zadek u stromu, hledíc na mrtvé lidi. Nervózně se rozesmála a začala vrtět hlavou.* Řekni mi, že jsi mi jen hodil něco do pití a mám halucinace. *Zaškemrala a zvedla k Dominicovi pohled. Ten ji ale hned sklouznul na zbraň, která byla poblíž.*
*Dominic si povzdechl. Pak si k ní přidřepl. Rád by jí řekl že to, co viděla, bylo skutečné, ale nemohl, nemohl to udělat, nemohl porušit kodex. Proto se na ni koukl.* Na všechno ti odpovím, dobře? Bereš? Ale co kdybych tě vzal teď k sobě, nebo k tobě, tady nemůžeš zůstat. je noc a krvácíš, a to není bezpečné, ne takhle venku a teď. Jen se uklidni. *Když se mu zadívala do očí, ač nerad, tak se ii on zadíval do těch jejích. když pak koukla, tak byl rychlejší než její myšlenka, načež vzal zbraň.* neboj se, nic ti neudělám, koukni, stejně je prázdný zásobník. *Otevřel zbran a ukázal jí, že v ní nic není, pak jí podal Eshe.* Bude to dobrý, jo? koukni na mě. *vyzval ji. Když tak učinila. tak neváhal a ihned použil Encanto.* Teď se uklidníš, pak tě odnesu do auta, odvezu k sobě a pak ti ošetřím tu nohu. Potom se pobavíme o tom, co se stalo. *Pronášel k ní, a kouzlem, jež na ni pro tuto chvilku uvalil jí tak nutil dělat, co říkal.*
*Opřela si hlavu o strom a snažila se zhluboka nadechnout. Nekoukala se na těla, nýbrž nahoru do korun stromů. Nechtěla zjistit detaily, co jim Dominic opravdu provedl. Nechtěla ještě více panikařit. Nakonec sklopila pohled Dominicovi do očí. Držela se, aby sledovala jen je a nic jiného.* Odpovíš? Ty v tom máš prsty nebo co? *zašeptala zmateně a zamračila se,* odvez mě domů, já tuhle noc zapiju. *Rozkázala naléhavě. Už si dokázala představit, že vše je opravdu jen výplod její fantazie a Dominic se jí nyní snaží nalákat k sobě, aby pokračoval ve svém plánu. Proto se taky podívala na svou zbraň, která však, bohužel jak zjistila, neměla v sobě ani náboj. Převzala si ji, ale pouze ji položila k sobě do klína, kam také sklopila svůj pohled. Netrvalo dlouho a po vybídnutí zvedla pohled na Dominica. Podívala se mu do očí a nechala je tam, zatímco se jí snažil přesvědčit. Aniž by si toho Eshe všimla, aniž by měla byť jen malé podezření, její zrychlený tep se uklidnil a s ním i dech. Měl pravdu, odpovědi by se jí hodily, a stejně tak ošetření zranění. Mlčky přikývla s pohledem upřeným do jeho očí.* Dobře. *Promluvila klidně a natáhla před sebe ruce, aby jí pomohl na nohy.*
*Pomohl jí na nohy, nejenom to. On si ji vzal do náruče, načež se podíval na dívku, zkontroloval, jetsli jí krom nohy nic není, a pak už s ní zamířil k autu. Když tam došel, posadil ji na sedačku, zatímco sii sám sedl za volant. pak vytáhl mobil, napsal bleskově textovku Richieemu, jestli by byl tak hodný a nemohl za něj spálit nepořádek. když se mu dostala odpověď, n že ano, zamířil pak k domovu. Cestou se podíval na Eshe.* Za chvilku jsme tam, nic tě nebolí krom té nohy? *Optal se jí.* hele, vím, že to co jsi viděla bylo více než děsivé, ale, no, tak nějak to je prostě dnešní svět. *Pronesl.* Vezmu tě k sobě, napiješ se, já ti ošetřím tu nohu a až se budeš cítit, vezmu tě k tobě domů a vyspíš se z toho, ano? Nebo chceš raději přespat u mě? *Optal se jí opatrně.*
*Nechala se odnést do auta a už se neohlížela. Neslyšela vrčení vzteklých vlků, už jen klid, který si posledních pár minut přála nejvíce. Sama se podívala na svou nohu, když Dominic obcházel auto, aby usednul za volant a poté zkontrolovala zbytek své odhalené kůže.* Jen odřeniny, nic vážnějšího se mi nestalo. *Otočila se na něj, aby si prohlédla i jeho, zda před ní něco neskrývá. Byl ale bez úhony, i když se to zjišťovalo obtížně, jelikož byl celý od krve.* *Úmyslně ignorovala jeho poznámku o tom, jak svět chodí a odvrátila pohled na cestu. Nakonec opět vytáhla svůj mobil, který získal zpět signál za doprovodu mnoha cinknutí, které znamenaly zprávy.* /Orion./ *Otevřela je, zatímco poslouchala Dominica a pomalu si je četla. Nejprve si Orion dělala starost, posléze se rozčílila. Ta nadšená nebude, až se Eshe vrátí domů.* Hele, kdybych se dneska ukázala doma, tak nebudu mít klid. *Slabě se usmála.* Zůstanu u tebe, když to nabízíš. Ráno zmizím, že si toho ani nevšimneš. *Se slovy odepsala Orion, že je v pořádku a ať se postará o jejího syna. Mobil schovala zpátky a zhluboka se nadechla.* To je den… *vydechla.*
*Kývl na souhlas.* Dobře, já tě ráno vyprovodím, dobře? *Usmál se na ni, než nakonec zaparkoval před domem. Pak se podíval na Eshe, než vysoupil, pak se natáhl, aby ji vzal do náruče a vyšel ven. Pak se na ni podívala a odnesl ji do domu.* Doufám, že ti bude lépe, alkohol mám, takže ti ho dám, jen klid, bude to v pohodě. *Uculil se ještě povzbudivě. Doma ji položil na gauč a rozsvítil.* Dobře, co si dáš *Optal se, zatímco stáhl jak budu, tak i košili a hodil je doi koupelny. Pak prošel jen bez ničeho na horní části těla kom vrstvy krve do kuchyně.* Naleji ti, pak se ale skočím umýt. *Pronesl.*
*Nechala se sebou zacházet jako s panenkou, dokud ji nepoložil na gauč a ona opět měla pocit, že může rozhodovat za sebe. Prohlédla si prostor obýváku a nakonec spočinula na Dominicovi, který začal bloudit sem a tam.* Předpokládám, že máš jen whiskey, *odpoveděla na jeho dotaz a naznačila mu, že si pamatuje jejich seznámení. Alkohol jí ještě vzpomínky nesmazal, ale doufala, že se tak ráno stane.* A nalij i sobě, budeš hodně mluvit. *Dodala a lehce se zachvěla. Pamatovala si do detailů, co se u cesty stalo, přesto byla mnohem klidnější. Jako kdyby jí smrt lidí vůbec netrápila, jako kdyby to bylo normální.* Jasně. *Přikývla a neodpustila si Dominica prohlédnout, když kolem procházel. Kdyby tento večer probíhal jako každý druhý, kdy se Eshe socializuje, možná by jí poletovali motýlky v břiše, ale takhle cítila pouze palčivou bolest na noze a prázdnotu místo starostí o svojí sanitu.*
*Dominici došel do kuchyně, kde nalil whiskey a pak došel zpět, aby před sebe i před ní položil sklenku s pitím. pak odběhl do koupelny, bleskově se umyl, načež ale na sebe pak hodil čisté, bílé triko. Z bundy, která se taky válela ještě v koupelně ale vytáhl placatku s krví, ze které se napil a pak ji nechal tam. Vrátil se zpět a sedl si naproti Eshe.* Nejdřív ta noha, dobře? *Pronesl, načež si sedl na kolen na zem před Eshe a podívals e na ránu. Pak odběhl zase do koupelny a přinesl balíček první pomoci, než se zase začal věnovat jejímu zranění.* No, to, co jsi tam viděla...věř mi, těžko se to vysvětluje, hlavně, bytosti jako jsi ty. *Pronesl Dom.*
*Whiskey se okamžitě chopila a zaslouženě se napila. Slabě se nad sílou alkoholu zašklebila a sklenici nechala ve své ruce. Trpělivě čekala na Dominica a přemýšlela, zda něco rychle neukrást. Než se však k tomu přesvědčila, Dominic byl zpět. Uvolnila se tedy do gauče a podívala se na něj. Mlčky přikývla a sledovala jeho postupy. Noha na tom nebyla tolik špatně, jak dopadnout mohla, kdyby na strom lezla pomalu, přesto nutila Eshe občas zatínat zuby. Nakonec ostrou bolest musela nechat bolestí, protože jí více zajímalo vysvětlení. Zamračila se, nerozuměla tomu.* Bytosti, jako jsem já? *podezíravě si ho prohlédla, ale nakonec pokrčila rameny a napila se.* Pokračuj, možná ti uvěřím, *vybídla ho. Její momentální názor byl takový, že se jí něco dostalo do alkoholu a společně s Dominicem, který je tajně sadista, zabili pár lidí, jenž ona chvíli viděla jako divokou zvěř.*
*Když skončil, tak odnesl věci zpět. pak se posadil vedle Eshe.* nestalo seti někdy, že jsi viděla něco zvláštního? A nemyslím to teď, myslím obecně. Neviděl někdo z tvého okolí něco zvláštního? Tak to zvláštního, to bylo to, co je ten náš druhý, jiný svět, který jsi dneska viděla. To venku, to byli vlkodlaci, pořádní zmetci, když na to občas přijde. A já bych ti tohle vůbec neměl říkat, už jenom proto, že tohle je něco, co někdo, jako ty vědět nemá. Obecně vám říkáme civilové beze zraku, nemáte podezření o ničem, co se děje. Jsou i civilové se zrakem, ale to je tak nějak...no...řekněme, že to je prostě ojedinělé. *Mluvil Dom.*
*Usmála se na něj ve znamení díků, když jí nohu ošetřil a čekala, až bude pokračoval. Celým tělem se na něj otočila, takže se musela posadit do tureckého sedu a pozorně ho poslouchala. V polovině jeho vysvětlování se zahleděla do dálky a letmo vnímala zbytek slov. Nedokázala to pochopit. Celý svět se jí chtěl rozpadnout před očima, ale ona tomu chtěla zabránit. Nechtěla tomu věřit, chtěla se smát a mávnout nad tím rukou, ale věděla, že se téhle informace už nezbaví. Dominic to totiž říkal s takovou jistotou, bez zacukání rtů do úsměvu, čímž by dal Eshe najevo, že žertuje. Místo toho měl snad obavy, že říká takové tajemství, které si lidi opravdu musí nosit do hrobu. Eshe dlouho mlčela, koukala se na Dominica jako na mimozemšťana. Nakonec zamrkala, zhluboka se nadechla a vypila obsah svojí sklenice. Natáhla se i pro tu Dominica a z té upila, načež si olízla rty a nadechla se. Hledala slova, ale žádná neměla.* No… *Odkašlala si a slabě se usmála.* Řekla bych, že je to dobrý vtip, který se momentálně opravdu nehodí… *přiznala a podívala se mu do očí.* A nemám důvod ti věřit, když jsem tě dnes poznala. Ty bys ani neměl věřit mně, když jsem tě tam nechala a utíkala. *Slabě zavrtěla hlavou, aby naznačila, že tomu opravdu nerozumí.* Ale je to moc detailné. Sákra, skoro jako kult. Nejsi prostě jen fanatik, co se zdroguje a potom vidí ty tvoje…vlkodlaky a druhý svět? *Opět se napila a postavila se na nohy, aby sklenici položila na stůl a mohla se začít procházet.* Mohla jsem vidět něco zvláštního, ale copak takhle nechodí normální svět? Hodně lidí věří na duchy, internet je plný videí, kde s domem hýbe něco zlého. *Zvýšila trochu hlas, ale jen kvůli toho, že měla strach. Strach z toho, že celý život žila ve lži, nebo že věří poblázněnému muži.*
*Nad tím, co řekla jako první, Dom jen zavrtěl hlavou.* Ne, jsme rád, že jsi utíkala, zachránila jsi se tak. Nemám ti to za zlé, opravdu ne. Bylo na místě totiž utíkat. *Pronesl klidně a tak, aby ji přesvědčil, že se na ni skutečně nezlobí. Pak se na ni ale dál díval.* Chápu, že je to složité a těžké, ale neboj se, pokusím se, aby jsi odtud odešla s tím, že to byla jen noční můra a nic se vlastně nestalo, dokážu to napravit. A ne, nebude to tím, že někoho dalšího, třeba i tebe, zabiju, to fakt ne. Zabíjení dneska bylo dost. *Řekl, a pak se na ni zadíval. Následně si poczdechl.* A ano, to venku, to byli vlkodlaci, ale já jsem trochu něco jiného, řekl bych, pravý opak. *Uchechtl se, a jako kdyby čekal, že to pro ní nebude ústojné, jí dolil sklenku a pak naklonil hlavu na stranu.* No, svět je mnohem šílenější, než by jsi si kdy myslela. *Přitakal.*
*Točila se jí z toho hlava, bylo toho na ní moc, ale kupodivu zůstala v rámci možností klidná. Kdyby jí to Dominic prozradil u kafe, nevěřila by mu, ale takhle to měla podložené důkazy, a to lidmi, kteří je před jejich smrti chtěli ve vlčí podobě zabít.* V tom případě pohádky o příšerách jsou podle skutečnosti. *Uchectla se. Celý život jí všichni lhali do očí, ale nebyla sama. Kolik lidí žije stejným životem, jako ona do této chvíle, dokud jí nebyla řečena pravda. Objevovaly se další otázky, další nejasností, co před ní svět ještě skrývá, proto se jí nelíbil nápad, že se její zkušenosti promění v noční můru, kterou brzy zapomene.* Proč o tom lidé nemůžou vědět? *zeptala se a vzápětí dodala,* mohli bychom si takhle dávat větší pozor, naučit se, jak se bránit proti vašemu...druhu. *Otočila se na Dominica a opět se posadila na gauč, aby se mohla napít.* Takže se taky měníš v monstrum? *Zeptala se ho opatrně.*
*Dominic ji sledovala pak ji poslouchal.* Věř mi, tohle není z mé hlavy. Ale určití lidé, co se o to starají chtějí, aby to tak bylo, aby lidé, co o tom nemají vědět, o tom prostě nevěděli. Souhlasím, že jim to pak bere určitou schopnost bránit se před tím, co může přijít, to nepochybně, ale na druhou stranu, není to zase chaos. Navíc, kdo víc co by se stalo, kdyby to věděli všichni. V našem světě se mnohdy pohybuje taková moc, která by byla ve špatných rukou...zlá, řekněme. *Pronesl zamyšleně a pak zavrtěl hlavou.* Ne, já se na nic neměním, zatím tedy, mám na to ještě svá mladá léta. Ale řekněme, že když jsme ti poprvé řekl svůj věk, tak nějak jsem nekecal. Skutečně mi bude za dva roky dvě stě let. *-Ušklíbl se.*
*Skleničku objímala prsty a sledovala tekutinu, načež si povzdechla a přikývla.* Lidé mají potřebu získávat co nejvíc moci, co dokážou, máme to v povaze. *Slabě se usmála a zhluboka se nadechla. Asi bude lepší, když na všechno zapomene. Ačkoli ji lákalo zjišťovat nová tajemství, nechce Dominica dostat do problémů, i kdyby slíbila mlčenlivost. Dřív nebo později by z ní někdo informace dostal a navíc by se cítila ohrožená na každém kroku.* Bude to tak lepší, *zklamaně přiznala a podívala se na Dominica. Nepřipadal jí jako monstrum, ale to ani vlkodlaci, když měla možnost se podívat na jejich mrtvá těla. Nevěřícně zavrtěla nad jeho pravým věkem hlavou a ušklíbla se.* Toho si musel zažít hodně, *uznala a napila se ze sklenice. Položila ji na stůl a znovu se podívala Dominicovi do očí.* Co se tedy stane? Zítra se probudím a všechno tohle bude jen zlý sen? Zapomenu i na tebe? *Optávala se, aby mohla být připravená.*
*Dominic ji poslouchal, a potom přikývl na souhlas.* No, asi ano. Ale počítej s tím, že si na tebe dám pozor. Viděla jsi něco co nemáš, a i když udělám své maximum, tak se ti možná ještě sem tam v životě objevím. *Zasmál se zlehka, ale pak si povzdechl.* Ale ne, nezapomeneš na mě úplně, ale jak jsi říkala, přijde ti to jako zlý sen, jako něco, co udělal alkohol. *Pronesl. Pak se posadil ale vedle dívky a ještě se zadíval před sebe.* Tohle mi přijde taky nefér, nemysli si. Spoustu mých známých, kamarádů, přišli o život právě proto, že nevěděli, co na ně číhá. Ale no, kdo ví, třeba se s tím setkáš sama. třeba potkáš vílu a ta ti všechno vyslepičí, co vím, tak víly neváže ta dohoda, ten slib, že o tom nesmí nikomu říkat. jsou taková, no, samostatná jednotka. Třeba kdyby jsi někoho takového potakal, tak potom budeš vše vědět sama a zase se setkáme, už bez toho, aniž bych ti musel udělat guláš v hlavě. *Usmál se a pak se zamyslel.* Na víly není nouze, zrovna nedávno jsem jednu potkal. Chodí po Central Parku a má u sebe černou kočku, no, ona to je ve skutečnosti černá liška, co má rudý oči. *Ušklíbl se při vzpomínce na Castora.*
*Zasmála se.* Takže budeš můj špión, hah...jako kdyby jich nebylo už dost. *Promnula si kořen nosu. Už tak byla paranoidní z vlastního světa, kdy má pocit, že ji dostane její bývalá rodina, ale teď jí v patách půjde i magická bytost. Pokud to ale bude znamenat její ochranu, nestěžovala si.* Je to škoda, ale zítra se toho bude těžko litovat, když si budu myslet, že to všechno nebylo skutečné. *Pokrčila rameny a trochu se šoupla, aby mu mohla udělat dost místa vedle sebe. Koukala se na něj a poslouchala.* Nebo místo vily potkám něco horšího, *hlas se jí slabě zachvěl, ale brzy nebyl čas na smutek. Zamyslela se nad popisem vily, kterou Dominic potkal a později jí došlo, že někoho takového přeci taky viděla. Vykulila oči a chytla Dominica za paži.* Počkej, já ho viděla! Jak se ale jmenoval, *zamračila se a hledala ve své paměti jeho jméno.* To je jedno, ale moc dobře si na něj pamatuju. Kolem jeho kočky byl chvilkový zmatek. On je víla? *Nemohla tomu uvěřit. Kolik lidí, které znala byli doopravdy něčím jiným, než za co se vydávali?*
*Dominic se na ni pootočil.* No, myslím si, že ten sen, tedy, budeš si myslet, že to byl sen, nebo že jsi byla na tripu, bude dost skutečný, a podle toho, jak se tvá hlava rozhodne, budeš moct vždy začít pátrat. Pokud by ale bylo nějak až moc jasné, že to vše je ode mne, asi by to se mnou ale nedopadlo dobře, proto to opatrnější. *Pronesl upír omluvným tónem. Pak ji poslouchal.* No, to doufej, že ne, snad ne. Podsvěťané ne moc často zasahují do života ciiviilů. *Usjitil ji. Pak se uculil.* Castor, Castor se jmenuje. A ano, ej to víla, je mu nějak kolem dvou set klet, jako mě. Takže možná ten by ti řekl víc. Jakto zmatek? Viděla jsi snad lišku místo kočky? Že by jsi přeci jen měla Zrak? *Nadzvedl obočí. tázavě.*
*Oči se jí rozzářily, když slyšela jméno vily a souhlasně přikývla.* To je ono. *Viděla ho nedávno, ale z jejich setkání si nic nedělala. Promluvili spolu krátce a nevšimla si na něm nic podezřelého. Možná i on jí nechtěl prozradit víc. Neměl důvod, když se sotva poznali.* Já ne, já viděla kočku, ale..můj syn viděl něco jiného. *Zamračila se a podívala se na na Dominica.* Co to znamená? Že on o vašem světě ví? *Opřela se o sedačku a prohrábla si vlasy. Ještě tohle jí zbývalo. Jak ho má naučit se o sebe postarat, když ona nevidí to, co on? Přestávalo se jí to líbit, nechtěla se dozvědět už víc.* Myslím, že mi to stačilo. *Přizná se a unaveně si rukou promne obličej.*
*Dominic se na ni podívala pak kývl na souhlas.* No, může to být tak, že má Zrak a že o tom ví, a že bude vídat věci, co ty ne, ano. To se stát může. Je to vzácné a vrozené, myslím, že se s tím nic neudělá, že s tím prostě bude vyrůstat,. Leda ho vzít k čaroději, nebo.. *Pak se ale zarazil, když sám viděl, že je toho na Eshe až moc. Sám se pak napil ze sklenky alkoholu a koukl na ni.* Jasně, chápu, je toho hodně a je to složitý, tomu rozumím. Ale neboj se, zase to bude dobrý. Jak potom naložíš s tím, co jsi si myslela že je sen, bude už jen na tobě. */Mrkl na ní s lehkým úsměvem a pak vstal.* Dáš si ještě něco? Hlad asi nemáš, co? *Ušklíbl se.*
*Každé další slova byly kůlem do jeho srdce. Jediná úleva byla taková, že zítra bude mít pocit, že se nic nezměnilo. Bude si myslet, že to byl pouze bláznivý výplod fantazie. Přesto se cítila nervózně a přemýšlela. Přemýšlela, jestli utéct a postarat se o svého syna s novými vědomostmi. Jenže dokázala by to? Prohlédla si Dominica, ale nemohla určit, v čem byl lepší než lidé.* Hlad? *V tu chvíli se jí v očích objevila jiskřička. Pomalu se zvedla na nohy a slabé se usmála.* Možná bych si něco malého dala, ať se mi lépe spí. *Plán byl jasný, on půjde do kuchyně a ona zamíří k vchodovým dveřím, aby utekla.*
*Dominic se na ni usmál.* Tak jo, dobře, něco ti dám, a co to bude? *Optal se, načež zamířil do kuchyně, a sklonil se k lednici.* Mám tu tousty, pomazánky, no, i nějaké maso, záleží, co si dáš? /Optals e a pak se na ni podíval. Sám se pak ale trošku rozptýlil a na první pohled si nevšiml, že je až podezřelé ticho. proto se na moment zarazila zaposlouchal se, načež sevřel víčka k sobě.* Ach jo, to jsme mohl čekat. *Zamumlal sám pro sebe. Než by se mohl nadít, využil svůj sluch a upíří rychlost k tomu, aby poznal, kde je. Hned na to se svou rychlostí přesunul ke vchodovým dveřím, které byly na škvírku už otevřené. Z Eshe se zjevil doslova jako duch, načež ještě v pohybu přitiskl ruku na dveře a už jen proto se ozvala zvučná, hlasitá rána, když je zavbouchl.* Eshe, v tvém vlastním zájmu bych ti doporučil, aby jsi se vrátila a sedla si. Dokud nebudeš mít vše jen za sen, nemůžu tě nechat jít. *Zavrčel za ní Dominic.*
*Naděje, že se dostane odsud pryč nepozorována v ní rostla. Tiše a pomalu se plížila chodbou k východu, zatímco k ní Dominic něco promlouval, a sotva co měla ruku na klice, připravená dveře otevřít dokořán a proklouznout jako myš, ozvala se rána a s ní se dveře prudce zavřely. Nepodařilo se jí skrýt vyděšení a podívala se na vysokou postavu Dominica, který se u dveří zjevil znenadání. Pokusila se ještě jednou zatáhnout za kliku, ale upír se o dveře opíral, tudíž to s dveřmi vůbec nehnulo. Upřela na ně pohled a pomalu si povzdechla.* Musí to tak být? *Nemůžeme si prostě slíbit, že o tom nikomu neřekne? *Mluvila nespokojeně i ona. Nemyslela už jen na Lucase, ale i na sebe. Přestávala se jí líbit myšlenka na to, že si nechá hrát s myslí jako s hračkou. Nechtěla být v něčí moci, i když to Dominic určitě nezamýšlel, jenže ona do jeho hlavy neviděla. Co když ji změní vzpomínky, změní jí celou.*
*Dominic se na ni koukl. V jeho pohledu se mihla i lítost, a taky že mu to líto bylo.* Omlouvám se, ale musí to tak být. Nemůžu ti věřit, a nebudu riskovat, že poruším dohodu. Kdyby se něco stalo, nebo kdyby jsi si to pak nakonec vyložila jako realitu, najdi Castora. *Řekl pouze. Potom využil jejího očního kontaktu a během ani ne dvou vteřin už na ni působil encantem.* Teď jsi unavená, che se ti spát, máš pocit, že usneš na místě. O všem, co jsi dne viděla a co jsi slyšela, si zítra budeš myslet, že byl buď sen a nebo výplod tvé mysli. V baru ti totiž někdo něco hodil do pití a budeš si myslet, že to možná byl jen bláznivý trip- Vše budeš mít v mlze, ale bude se ti zdát, že to nemohlo být skutečné. *Promlouval rázně a jasně, aby si zapamatoval každé slovo, zatímco své ruce položil na její boky, kdyby náhodou upadla za důsledku spánku, do kterého jí posílal.*
*Neměla šanci se z tohohle vykroutit, ale i tak dala najevo, že zkrátka nesouhlasí. On nemůže věřit jí, ona jemu vůbec. Vždyť jí před chvílí řekl, že existují jiné bytosti, než jsou lidé. Co když je ta jejich dohoda jen pouhý výmysl, aby měl ze sebe Dominic lepší pocit, když mu Eshe dá svůj souhlas. Bohužel pro ni nic takového nepotřeboval a znovu ji ovlivnil. Stalo se přesně tak, jak řekl. Eshe se začínaly zavírat víčka a chuť po spánku byla obrovská. Lákalo ji si ustlat dokonce i na zemi, kdyby jí Dominic nedržel. Poslední myšlenky na to, co se dnes dozvěděla se rozplynuly, protože upadala do chlubokého spaní. S pomocí Dominica se dostala na místo, kam ji chtěl uložit a už bez dalšího slovíčka prospala celou noc. *
*Když ji Dominic odvedl na místo, tak se spokojeně usmál, doufal, že to vše bude tak, jak řekl. Jistě, mohla se ke vzpomínkám vrátit, vyložit si je za pravé, to už bylo jen na n i. pro teď bude odcházet s tím, že ale to vše byl jen sen nebo vliv drog. Když se pak ráno probudila, neodpustil si ji trošku potrápit tím, že jí řekl, že v její opilosti měli divoký, úžasný sex, a sám pro sebe se culil. Když jí pak vyprovodil ven, tak se vrátil k sobě, načež si vytáhl počítač a jal se pracovat na nových věcech.*
*Dominic zrovna zaparkoval se svým výstavním kouskem na jednom z parkovišť a vystoupil. Jel zrovna z jednoho ze setkání ohledně jednání o jednom z dalších webů a po cestě si prostě jen tak zastavila, aby si zapáli. Ve svém autě prostě nekouřil, a tak si musel zastavit, aby si touhu zrozenou ze zlozvyku splnil, i když mu už pranic nedávala. Tak se opřel o kapotu auta, poupravil si svůj oblek a polorozeplou košili a zapálil se. Prohrábl si vlasy a rozhlédl se kolem sebe, zatímco se zaposlouchal do zvuků večera.*
*Zrovna vycházel z trafiky se Sashou a Morganem v patách. Spokojeně si pak svůj nákup v podobě několika lahviček liquidů s různými příchutěmi schoval do brašny, kde se mimo to nacházel i například mobil, peněženka, nějaké ty tužky a opět, jak jinak taky, skicák. Tentokrát, díky velikosti zavazadla, mohl mít ten, co nosil vždycky - dokonce i při prvním setkání s Dragosem.* Teď už si můžeme jít sednout do baru? Nebo přímo za vaším šéfíkem? Mám docela důležité zprávy. *Promluvil pak nejstarší, Morgan. Oba zbylí upíři mu nato věnovali pohled, načež od jednoho, toho nejmladšího, schytal souhlasné přikývnutí.* Já bych se baru tedy rád vyhnul, ale hádám, že ty se stejně chceš napít něčeho pořádného. *Zmínil pak, než zpozorněl. Zastavení auta někde blízko nich neřešil, bylo mu to putna, ale ten jemu i docela příjemný smrad kouře už neignoroval. Viděl v tom příležitost si dát normální cigaretu, kterou si zapálit nemohl. Vlastnit zapalovač měl ve vile už jen z bezpečnostních důvodů zakázané.* Omluvte mě na moment. *Pověděl, ačkoliv věděl, že to je zbytečné. Když si oba upíři všimli, kam se podíval, bylo jim jasné co má na mysli a tak šli s ním. Minimálně Sasha musel. Než Tay pak k neznámému došel, upravil si ještě košili a lehce poupravil i kravatu. Pro dnešek si ven nic s volánky nevzal, měl na sobě pouze normální oblek - onu košili v bílé barvě, vestu, kalhoty i sako v černé. Na každém kusu šlo vidět, že se na něm nachází krajkové vzorování. Po dlouhé době si pak nechal propíchnout i uši, aby si do nich mohl dát náušnice podobající se těm starším, pouze s tím rozdílem, že namísto velkého drahého kamenu, ve středu rámu byl kus pryskyřice s hmyzem uvnitř. Zde konkrétně to byla černá vosička, která mimo to zdobila i jeho prsten.* Promiňte mohl bych vás poprosit o cigaretu? *Oslovil pak muže s jemným úsměvem.*
*Dominic se potočil, aby spatřil mladíka a usmál se na něj. Pak vytáhl zapalovač a kývl na souhlas.* No ale jo, jistě že, proč by ne. *Mrkl na něj, než mu zapalovač podal. Pak ale, jako kdyby si to rozmyslel, sám škrtl a počkal, jestli mladík sám přiblížil cigaretu k ohni a nebo ne. Když by tak udělal, tak se na něj Dom usmál a zapalovač vrátil do kapsy. Pak se zadíval na něj, a mezi dvěmi mladíky poznal jednoho, jež mu byl povědomý, kterého spatřil posedávat v Sarpe Luna, když byl u Dragose. Proto se na něj podíval, načež mu na dálku pokynul a poslal mu úsměv.* Jak se má šéf? *Optal se Dominic, myslejíc Dragose.*
*Muže hned, jakmile se k němu přiblížil, dobrovolně oslovil a požádal jej slušně o cigaretu, kterou pro jeho štěstí dostal. Věnoval mu tedy děkovný úsměv, načež se už chystal vzít si zapalovač, aby si ji mohl zapálit, když náhle upír změnil svůj názor a škrtl jím za něj. Tay se tedy pouze přiblížil, nechal si nikotinovou tyčinku s radostí zapálit, poté už jen poodstoupil dál a nikotin do sebe potáhl. Sasha mezitím zpozorněl, když jej upír oslovil, načež si jej celého prohlédl. Netrvalo to dlouho, vzpomněl si docela rychle.* No, naposledy se měl docela dobře, i když ho tedy jeden upír s jistou upírkou naštval. *Zazubil se, věnujíce přitom pohled právě Taylorovi, který zrovna spokojeně vydechoval kouř. V mžiku zamrkal, pohlédl zpět na Sashu, pozvedl jedno obočí. Nicméně se k tomu nijak zvlášť nevyjadřoval.* Myslím, že jestli má dobrou náladu i teď, asi mu ji lehce pokazím. *Zmínil poté Morgan.*
*Dominic otočil pohled na Saschu a zasmál se.* No jo, on rád zprávy, ať jsou jakékoliv. Taky pro něj budu určitě začátkem nového týdne něco mít. *Zasmál se, načež se pak ale otočil na mladíka před sebou.* Omlouvám se, že vás tak přehlížím. S vaším, ehm, doprovodem? Jsem se potkal už ve vile u Dragose. Jmenuji se Dominic Northwood, a vaše jméno? *Natáhl Dominic dlaň na znamení seznámení směrem k Taylorovi, zatímco si přiložil cigaretu ke rtům a opět popotáhl. Pak se jemně usmál.*
*Sasha přikývl.* Jojo, moc je má rád. Obzvláště, když mu je přinese upírka, co je vzteky bez sebe. *Uchechtl se. Opět tímto narážel na jeden z Tayových problémů. V té době nebyl ještě přímo jeho svěřenec, teď už ovšem byl, proto si jej musel dobře hlídat a snažit se všemu předejít, pokud by se chtěl tedy posunout někam dál.* Tak hlavně, ať je to pozitivní a užitečné, to pak bude mít ještě stokrát tak lepší náladu. *Mrknul starší upír na Dominica. Morgan se kupodivu mezitím držel zticha a Tay se zrovna na upíra s delšími vlasy podíval, když jej oslovil. Nejistě vzal jeho ruku, kývajíce na slova, co vypustil z úst.* Taylor Brückner. *Představil se pak, načež ruku stáhl zpět k sobě, jakmile mu ji Dominic pustil.* A já jsem Morgan, těší mě. *Připomněl se vzápětí i nejstarší z původní trojice.*
*Dominic se usmál.* Není strachu, myslím si, že moje zprávy jej jen a jen potěší, hlavně když jsou o upírce, která mu, a teď to vyzní dost ikonicky a ironicky a nesmysleně, pije krev,. *Ušklíbl se. Tayovi stiskl ruku nazpět a uculil se od ucha k uchu.* Tak tedy Taylor. Moc mne těší. *Pokynul mu hlavou a pak se podíval na příchozího, kterému také podal ruku.* Taky mne těší, teda, tomu říkám slezina. *Zasmál se a pak se pohodlněji opět opřel o své auto.* No, a jak se jinak máte, tak při večeru? *Zkusil Dom zaplést koncverzaci.*
*Druhý nejstarší upír z původní trojice se uchechtl.* No jen aby. Jinak by to nemuselo skončit nijak zvlášť dobře. *Zazubil se téměř jako andílek na Dominica, než se přešlo k seznamování. Tay samozřejmě ruku k upírovi natáhl nejistě a po stisknutí ji i rychle znovu stáhl, potahujíc mezitím z cigarety. Morgan se přitom rovněž stihl představit, aby hlavně připomněl svoji existenci. S velkou vervou a úsměvem na tváři Dominicovi ruku podal, potřásl si s ním a poté se odtáhl, opírajíc se pro změnu o budovu za sebou.* Dobře, jen doufám, že mi případně jejich šéfík neodtrhne hlavu. Narozdíl od vás pozitivní zprávy nemám. *Přiznal. Hned po něm se ozval Sasha.* Já se mám dobře. *Zazubil se, podívajíc se následně na nejmladšího z celého hloučku.* No..ujde to? *Pověděl Tay lehce nervózně.*
*Dominic je poslouchal a po celou dobu se usmíval.* Ale, trable? Ale ne, nemyslím si...i když...je to Dragos, neznám ho sice nijak dlouho osobně, vlastně jsem s ním jednal jen jednou, ale dost jsem o něm slyšel. Takže, no hochu, přeju ti hodně štěstí. *Ušklíbl se. Když si pak vyslechl jak se mají, tak se usmál.* No, tak to rád slyším, chlapi. Jo, taky mohu říct, že se mám dobře,. o něco lépe zase než včera,. Dneska jsme si přivezl tady krásku ze servisu, měla problémy s koly, tak už je o tom postaráno, a zase bude jezdit jako nová. Pár dní zpátky v lese kousek od Manhattanu se od nás pustili vlkodlaci, asi mysleli, že jsou epic, nebo jak se to teď říká, no a holka to odnesla. *Koukl se směrem na své staré, ale krásné, vyleštěné, černé auto.*
*Nejstarší černovlasý upír přikývl.* Tak nějak..tedy, mně přímo se netýkají. *Uchechtl se zlehka, přičemž se podíval na fialovovlasého. Ten mu pohled oplatil, zlehka pozvedl jedno obočí a zavrtěl hlavou.* Hlavu by ti podle mě neodtrhl..nepatříš k němu, mohl by pak mít problém s tvou šéfkou. *Odvětil mu. Nemyslel si, že by něco takového vůdce jeho momentálního klanu udělal. Určitě si byl vědom toho, že by to nepřineslo žádné ovoce, spíše další zbytečné problémy. Navíc, proč by mu měl taky trhat hlavu? Přináší jen další dosti potřebné informace, aby věděli co dál. Všichni tři pak pohlédli na auto, o němž Dominic mluvil. Tay přitom pozvedl opět jedno obočí nahoru a raději mlčky vydechl kouř. Moc jej to nezajímalo.* Oh..aha, zajímavý. *Přitakal Morgan.* Asi si hold mysleli, že jsou něco víc, těžko říct. *Pokrčil nato rameny a lehce zapřemýšlel, čím by mohl trochu víc rozproudit konverzaci, aby se zvládli zapojit všichni. Všiml si totiž, že dva ze čtyř jedinců moc auto nezajímalo. Tay akorát mírně zavrčel a zlehka vycenil zuby, když byli zmínění právě vlkodlaci. Jednalo se o jakýsi instinkt.* Co si zajít do toho baru? Najíme se, ne? Nedaleko by měl být B+. *Navrhnul pak, nejmladší ovšem zlehka zavrtěl hlavou.* Moc se na větší společnost necítím..
*Dominic sledoval počínání upírů před sebou, sem tam se uchechtl. Když se pak podíval na Taye, a stejně tak i na ostatní, tak jen pokrčil rameny.* Já bych šel rád, ale asi není v mé kompetenci přemlouvat tady vašeho parťáka. *Ušklíbl se a pohlédl na Taye. Tuto kompetenci opravdu přenechal jim, mladíka neznal. Ani jednoho z nich. Bar mu zněl dobře, to ano, ale neměl ani tu nejmenší potřebu toho jít a začít přemlouvat člena, kterému se nechtělo. Pokud by se tak nerzozodl, prostě si bude hledět svého, dokouří a pak pojede domů. Pro Dominica to bylo vcelku jednoduché.*
*Morgan se na Taylora beznadějně podíval, zlehka toho vrtěl hlavou. Znal ho dlouho, věděl, že s ním v tomto nehne snad nic. V takovém případě jej vždy zavedl do bytu a šel někam sám, nicméně to nyní v jeho režii nebylo vůbec.* Ber to takto, čím déle budeme pryč, tím déle budeš bez otravování ze strany Nat. A všichni budeme spokojení, protože my se napijeme a ty budeš mít v rámci možností klídek. *Řekl nakonec Sasha, věnujíce nejmladšímu upírovi pohled.* Mimo to jsme tři proti jednomu a navíc si musíš zvyknout, že není vše jen o tobě. *Připomněl pak. Ač by pak chtěl fialovovlasý něco namítnout, věděl, že Sasha mluvil pravdu.* Dobře, ale prosím maximálně na hodinku, dvě..*Řekl aspoň své, na což mu Morgan hned s úsměvem kývl.* Takže jdeme? *Zazubil se Sasha a pohlédl na Dominica.* První runda je na mě! *Přidal se hned k němu Morgan.*
*Dominic se usmál.* Jak je daleko? ještě jsem tam nebyl, asi je dobré říct, že v NY jsme nový. Chcete tam odvézt? *Optals e jich a čekal na odpověď, načež típl cigaretu a pak se na ně podíval.* Ale, otravování a jméno Nat, a ještě k tomu spojitost s Dragosem. Že by byla řeč o ma-... řeč o Natalii? Taková zrzavá, mladá upírka od Dragose? *Optal se s úsměvem a zadívals e na upíry před sebou, než si pak poupravil své sako. N nabídku přikývl, načež ještě zkontroloval, jestli má u sebe skutečně svou peněženku, a když ji nahmatal v kapse, tak se jen spokojeně usmál.*
*Morgan se sám zamyslel. Taky už uběhl nějaký ten měsíc, co tu byl. Jistě, za takovou docela krátkou dobu, obzvláště pro upíra, se asi jen tak bar nepřesune, ale vzhledem k Morganově věku, klidně polohu onoho podniku mohl bez problému zapomenout.* Není, ale když tu máme to auto, mohli bychom toho využít, ne? *Nadhodil Sasha. Morgan s ním samozřejmě souhlasil, zato Taylorovi to bylo naprosto jedno. Pouze přikývl, když se Dominic začal ujišťovat, že ví, koho právě měli na mysli.* Přesně tak..malá, zrzavá, hyperaktivní, slon v porcelánu..naposledy mi málem zničila obraz. Měl jsem pocit, že v mém pokoji bouchla nášlapná mina, ne-li atomovka..to by asi bylo horší. *Rozmluvil se krátce fialovovlasý, než posléze tipnul cigaretu, načež se narovnal a prohrábl si vlasy.* To to bylo až tak hrozné? Našla ti snad po tom šmejdění robertka nebo něco takového? *Pozvedl Morgan pobaveně jedno obočí.* Nebo ti snad dala pavouka do vlasů? *Dodal ještě, načež se pro dovršení i uchechtl.*
*Dominici je poslouchal, zatímco nasedl do auta, počkal, až si nasednou i ostatní a potom nastartoval. Ihned na to vyjel směrem, kterým absolutně nevěděl. proto se otočil na Morgana, se kterým se mu povídalo nejlépe, nebo spíše mu přišel nevjvýřečnější.* Tak jo, můžeš mě navigovat? Nebo kdokoliv z vás? *Optal se, hledíc na ně, než pohled otočil zase k silnicii.* Jo, znám jí, ale vůbec mi nepřijde otravná. Naopak, jako malá, milá holka co je prostě o něco veselejší, ale tak, to je snad dobře ne?: Lepší než aby byla zaprdlá a smutná. *Ušklíbl se.*
*Do auta samozřejmě nastoupili všichni tři upíři, nicméně s jistým rozdílem. Ačkoliv se mu nijak moc nechtělo, sedl si fialovovlasý hned automaticky dopředu, protože věděl, že měl jako jediný z původní trojice nabitý mobil a funkční data. Nechápal tedy proč, ale tak nač se v tom hrabat. Když se to před nějakou tou půlhodinou dozvěděl, taky jim nic k tomu neřekl.* Už zapínám navigaci. *Zmínil, když byla nadhozená otázka s navigováním. Jistě, věděl už zpaměti, kde to je, jen postrádal tu jistotu.* Jsi zlatý, Tayi. *Zazubil se Morgan na mladíka vepředu a pohlédl ven z okna.* Zatím pojedete jen rovně. Nebo pojedeš, nevím jestli mám tykat, nabídnuto mi to nebylo. *Nadhodil, než se znovu vrátili k Natalii. Ty dodatky od Morgana spíše odignoroval.* Nemá ráda samotu a tak, i když je ve vile dost společenských místností, kde by se mohla bavit s ostatními, otravuje mě. Jistě, je super, že překypuje pozitivní energií, není zaprdlá a smutná, ale mohla by mě přeci jen nechat pracovat, nebo minimálně neštvat. Naposledy nám Dragos kvůli ní vyhrožoval samotkou.
*Dominic se na Taye otočil, ale pak hned vrátil pohled před sebe na silnici.* No jo hochu, to víš. Každý je takový a nebo makový, to si hold nevybereš. *Pronesl pouze a pokrčil rameny. K jeho dodatku s tykáním se nijak nevyjadřoval, jelikož už si s Morgane, Dominic tykal taky bez nabídnutí- on na tohle moc pedant nebyl, nešlo-li o nějakou hezkou a milou spolčenost, kterou by chtěl tak nějak učarovat a dostat do postele, to u Taye ale nehrozilo, proto se těmito formalitami nezaobíral. Když pak zastavili před barem, tak Dom zaparkovala když všichni vystoupili, zamkl auto.*
*Už dříve toho dne napsal Dominic Nat, jestli se sejdou. Jaká pro něj byla radost, když mu to dívka odsouhlasila. On sám pro ní měl připravený už její opravený telefon, který se mu podařilo opět zprovoznit, ovšem data, která v něm byla, musel extrahovat zvlášť, a ještě je nestihl nahrát. Věnoval se potom projektu jinému, který zrovna začal, ale když už se přiblížil ten čas, že se měli sejít, tak všeho nechal, načež vyběhl ten z domu a pomalu se vydal k místu, kde se měli setkat. Tam se posadil na jednu z laviček a čekal.*
*Nat s se zjevila ze tmy a držela chudáka Veverku v puse jako večerní svačinku. Když uviděla Dominica tak se ji rozjasnil obličej a popoběhla k němu než ho objala pevně. Tiše zaječela radosti a podovala se mu no tváře* Moc dlouho..Tak co nového? *Zeptala se s zubatým úsměvem*
*Jakmile ji Dom spatřil tak měl co dělat, aby nevyprskl smíchy. Pakl se ale uculil a jak k němu doběhla, tak jí objetí vrátil a něžně ji pohladil po zádech, než se od ní odtáhl a taky se zasmál.* To nevadí, pevného, hřejivého objetí není nikdy dost. *Mrkl na ni, než pohled sklouzl k veverce. *Měla jsi hlad? *Rýpl si se smíchem.* No, já se měl dobře. Tak nějak jsem pracoval na čem se dalo, dal sis schůzku s Dragosem, utíkal s Taylorem, který tě prý zná, z upírského baru...byla sranda. *Podotkl.*
Jo měla...Počkej On je Upířskej bar!? A proč si z něho utíkal? Co se stalo? *Zeptala se splašeně a vytahla mrtvou veverku z pusy* A Taylor je fakt fajn typek.. *Utřela si zakrvácenou pusu a sedla si vedle něj. Vytáhla náhradní mobil a dala mu ho* máš tam pár fotek sorry..
*Dominic se usmál a převzal si od ní telefon.* To nevadí, v pohodě, můžeš si je přetáhnout, i já mám něco pro tebe, ten telefon je opravený. *Zazubil se a pak ni dál poslouchal.* Jo jo, je, B+, ale tak nějak se udajně venku objevili lovci a chtěli čipovat, tak jsme zdrhali. *Zasmál se.* Když o tom mluvím, půjdeme ke mě? Přeci jen, abychom nebyli tak na ráně, já ti dám ten mobil a nějak jsme se tě ještě chtěl na NĚco zeptat. *Mrkl na ni Dom a pokud přijala, tak se zvedl, galantně jí nabídl rámě a zamířili k němu domů.*
Čipovat?..*Zvedla se a přikývla . když uviděla svůj mobil pousmála se a vzala si ho do ruky* Jako nový! Díky moc!..Tak jo tak jdem *Rozhlédla se kolem sebe a rozbehla hned za ním* Počkej Velikáne! Mírové kroky děláš!!
*Dominic se nad tím, jak měla radost jen usmál. Když pak zjistil, že jsou na ni jeho kroky až moc velké, tak tedy zvolnil, aby mu stačila a pobaveně se usmál.* Já jsme moc velkej, nebo ty jsi moc malá? *Rýpl si se smíchem. Pak se na ni koukl.* No jo, čipování, neslyšela jsi o tom? Lovci a Praetor Lupus běhají teď po New Yorku a čipují podsvěťany, jen proto, že někdo se chová tak, jak nemá. Tak to zase odneseme všichni, asi davová vina, nebo nevím, ale příjemné to není. *Zavrčel. Když došli k němu domů, počkal, až dovnitř Vejde Nat i její doporovod a pak se vyzul.* Naleju vám krev? *Optal se obou,*
*Nat vešla dovnitř s Elaine a usadili se do kuchyně* Ne díky veverka stačila. *Nat se zasmala se když si vzpomněla na ten moment kdy držela veverku v puse jako pouliční kočka. Elaine přikývla k nabídce krve. Nat koukla se na Dominica a naklonila hlavu v zvědavosti* Na že ses to chtěl zeptat?
*Dominic přikývl na souhlas, a přesunul se posléze do kuchyně, kde vyndal z lednice balíček krve, který nalil do již připravené sklenky. Skleničku s obsahem potom postavil před Elaine, s úsměvem pokynul hlavou, a potom už se otočil na Nat.* No, už jsi slyšela o tom, co se bude dělat o víkendu v Pandemoniu? *Optal se ale nežli by jí dal další možnost toho, aby něco řekla, tak se na ní podíval a uculil se.* Bude tam halloweenská party, a napadlo mě jestli by jsi nechtěla jít se mnou. Třeba, že by jsme si vzali společné kostýmy a šli tam spolu? *Pronesl, s lehkým úsměvem na rtech, když je doufají, že jej neodmítne.*
Stoprocentně! Kojo jiného bys [link src="tam.mohl"] vzít když jsem tak Úžasná *Zapozovala mu a snažila se vyoadat vic vtipně než vážně* Mám už něco v hlavě! *Prohlásila a našla obrázek Ginny Weasley a Harryho Pottera. Ukázala mu její nápad s hrdostí* Ty jako harry potter a ja jako Ginny..ale online jsou kostýmy drahé a ven jít nemůžu..mohl bys mi koupit hábit z Nebelvíru?
*Dominic se podíval na to, co mu Nat ukazovala a pak se zazubil od ucha k uchu.* No, já to nechám na tobě, a klidně půjdu za toto, to vypadá dobře. Totiž, stejně jsem přemýšlel, že kdyby jsi mi na to kývla, za což jsme moc rád, tak bych tě asi požádal, jestli by jsi vybrala kostými, já na to nemám hlavu. Ale jo, tohle se mi líbí a moc rád něco i koupím, chceš se kouknout na net? *Optal se a už otevíral notebook.*
Super!..Jistě můžem kouknout *Její zvědavost jí nedala a promluvila znovu* .Hele dneska zníš fakt mimo..Seš v pohodě?.. *Jemně se zamračila a koukla na něj zmateně. Bála se jestli ho něco netrápí. Možná to očkování ho vyděsilo? Kdo ví ale chtěla se i tak ujistit.* Jestli tě něco trápí tak řekni.. *Ujistila ho svým poplácání na zádech a úsměvem*
*Dominic se na ni chvilku jen koukla, ale pak se zlehka usmál. Pak zavrtěl hlavou. *Ne, nic mne netrápí, to vůbec, neboj se, i když, no...jo, možná jo. *Hlesl a pak se na ni opět podíval.* Pár dní zpátky, vezl jsem jednu slečnu, kterou jsme potkal domů, protože byla dost, no opilá a mimo, a v lese, když jsme se stavěli na přestávku, tak nás napadla smečka vlkodlaků, a tak nějak, no, doráželi na nás, uplně bez důvodu. *Hlesl a pak se zamyslel, nevěděl, jestli jí to má říct.* Nepřežil ani jeden, tak nějak, všechny jsme je tam...zabili. *Hlesl, jakoby se styděl.* Vím, bylo to život ohrožující a byla to sebeobrana, a abych řekl pravdu, v sebeobraně jsem to neudělal prvně...ale i tak to vždy tak nějak...zabolí. *Přiznal.*
*Nat zamrzelel jeho příběh a jemně ho hladila po zadech aby ho uklidnila* Hlavně že jste vyvázli bez úhony a s hlavou na krku..ne? Je mi líto že si to musel zažít..*Ujistila ho a usmála se a objala ho* Není za co se stydět..Doráželi na vás a tak jste je dorazili..*Snažila se nesmát aby nepokazila hezký moment ale hloupý humor byl silnější* pfft-..
*Dominic se na ni podíval a jakmile ucítil to jemné pohlazení, tak ji jemně opřel své čelo o rameno, až mu několik pramínků napadalo do očí.* Tohle je hezký, Nat. Byl jsem strašně dlouho sám, tady ty projevy něžnosti...děkuju ti za to. *Usmál se jemně, ale nedotahoval se, zůstával tak, jak byl, s hlavou opřenou o její rameno.* Já vím že ne, jen to i tak, když to je sebeobrana je prostě nepříjemný, hodně nepříjemný pocit, který bych nepřál nikomu, kdo si to může nějak hlouběji vzít, víš? Ale na druhou stranu, říkali si o to. *Uchechtl se lehce.*
*koukla na něj s úsměvem a pohladila mu i hlavu na jejím rameni.* Neděkuj prostě chci aby lidi kolem mě nebyly smutní..Tak to vypusť u mě..*Koukla na Elaine, která se na ně koukala než odešla z místnosti. Nat rozcuchala Dominivovi vlasy a poplacala ho na zadech*
*Dominic měl ještě chvilku hlavu jen tak opřenou, než ji ale nakonec zvedl, načež se Nat podíval do očí a jemně se usmál.* Tak jo, pokusím se, pokusím se to nějak...přejít. *Dostal ze sebe, než se zase pousmál.* Moc děkuju, jsi takové sluníčko, s tebou nejde být smutný. *Podotkl Dominic načež se pak zlehka zasmál a pak naklonil hlavu na stranu,.* Tak, já jsem pro, abychom se podívali na ty kostými, co ty? *Optals e jí.*
Jo klidně! *Nat se zčervenala když jí nazval sluníčko a pousmála se* Vem počítač a jdem koukat po kostýmech! *Píchla ho prstem do boku a zasmála se. Elanie zakroutila hlavou, vytahla knihu a popíjela krve* Nějaký cenově dostupný ať tě nezrujnuju. *Z kapsy vytahla gumicku a svázala si své krátké vlasy do Mini-Čulíku*
*Dominic ihned kývl na souhlas. Hned potom se usmál, načež se přesunul na gauč, na klín si stáhl svůj notebook a pak poklepal na místo vedle sebe, na gesto, aby jej Nat následovala.* Tak kde tě mám maličká, jdeme na to, teď přijde ta zábavná část, ale zábavnější bude, až se do toho budeme sunout, jsem na to sakra zvědavý, myslíš že budou mít moji velikost? *Zasmál se.*
No menší než XXL to nebude..*Nat si sedla vedle něj po jejím žertu a koukla na obrazovku laptopu. Elaine si v klidu četla knížku a seznam se na ně podívala. Když Dominic našel stránku s kostýmy hned viděla Hábity a ukázala na ně* Kup dva! Brýle vyrobíme a jizvu namalujem..me stačí čelenka..
*Dominic se nad její poznámkou zasmál. Potom už ale sklopil opět pohled k počítači, a zadíval se na to, co tam bylo.* Ale kušuj, já to koupím. Vůbec si s tím nedělej starosti. *Pronesl, a zlehka se na Nat usmál. Do košíku přihodil hábity, stejně tak jako mu říkala, a potom se podíval i dál.* Hele, mají tady dokonce i repliky hůlek obou dvou charakterů. Tak co kdybychom vzali i ty? *Zeptal se Dominic zatímco sjížděl stránky s hůlkami postav.* A ty brýle tady mají taky, nemusíme je vyrábět přímo je koupíme. A hele a mají tady i šály a rukavice, ale na ty bude asi ještě brzo co? *Optal se se smíchem, zatímco hledal dál.*
Ne! Neutrácej tolik! Ses zbláznil? *Koukla na něj a opřela si hlavu o jeho rameno. Ony samotné Hábity stáli už moc a představa že by kupoval i hůlky byla pro ní strašná. Nat se uklidnila a uvolnila, roztáhla se na gauči stále s její hlavou na Dominicovo rameni* Hůlky kup nějaké fakt levné z plastu..už tak je to drahé..A díru v peněžence ti dělat nechcu..
*Dominic se na mladší upírku vedle sebe otočil, a sjel si jí kritickým okem. Potom se ale ucululil.* Jsi lochtiivá? *Zeptal se jí a už se k ní naklonil, jako kdyby ji chtěl začít lechtat. Potom se ale přeci jen odtáhl a zasmála se.* Vůbec si s tím nedělej starost, tohle mi ani trošičku nevadí, já si rád zablbnu, a budu rád, když to bude stát za to, takže se vůbec neboj toho, že by mi to snad nějak vadilo, nebo mi to dělalo dílů v peněžence. Věř mi, peněz mám na to více než dost. *Pronesl Dominic s úsměvem, a jemně do ní drkl ramenem.*
*Nat přikývla a usmála se zpátky. Když to objednat zavřela na moment oči a protáhla se div mu oko nevypíchla. Jak skončilo protahování tak vzala lap top, dala ho na stůl a usmála se na něj škarlivě* Máš chuť dělat něco šíleného? Jako..Jízda na kole? Vím že se čipuje ale trošku Risku nikomu neublíží
*Dominic se na Nat podíval a překvapeně vykulil oči.* Ty chceš jít jezdit na kole? Jako myslíš, teď? *Optal se znovu, potom se podíval na její doprovod, snad jako kdybych chtěl vyčíst z jejího pohledu, co si o tom žena myslí ale potom se podíval zpět na mladou upírku. Poté pokročil rameny a zářivě se uculil.* No teoreticky proč ne. Všude tady po New Yorku jsou taková ty kola na půjčení, takže pokud tedy opravdu chceš, tak můžeme jít jezdit na kolech, a udělat tedy něco šíleného. Nevím ale jestli na to kolo dostaneme i tvůj doprovod. Ušklíbl se, načež se podíval na Natliin doprovod.*
*Natalie se podívala na Elaine ale ta zakroutila hlavou, chtěla si užít klid jak mohla. Nataliin úsměv zmizel a sedla si na gauč lehce uražena* Ale notak..*Elaine odmítala a Nat to vzdala po chvíli. Když se uklidnila koukla na Dominica s výrazem zmatení* Co teď? Já chci něco dělat ale Vem nemůžu!
*Dominic chviličku koukal na Nat, než si zlehka povzdechl, potom se podíval opět na svou kamarádku, a poté se nakonec zvedl. Odešel jen kousek, tak aby jsi mohl přisednout ke starší upírce. Sedl si vedle ní, než se na ní podíval.* Prosím. *Pronesl, a hodil po starší upírce ještě štěněčí pohled.* Jenom na chvilku, chceme se trošičku pobavit. Dáme pozor, já dám na ní pozor, slibuju. Nemám moc, co bych vám mohl nabídnout, ale věřte mi, kdybych mohl, tak bych to udělal. A nebo si řekněte cenu, i když si myslím, že Dragos vám toho dá víc než dost. Nabídl bych krev, ale to asi nemá cenu, stejně tak jako peníze, tak bude asi muset stačit jenom prosba, prosba nás obou. *Pronesl, a na to konto se podíval na Nat, aby mu se štěněčím výrazem, který upínali na Elaine, taky trošku pomohla.*
*Elaine zase začala číst knihu ale vzdala to po chvíli. Natalie objala Elaine a koukla na Dominica, usmívající od ucha k uchu* Tak jdem!- *Elaine ji zastavila a zavřela svou knihu s lehce otráveným výrazem a vysvětlila ji ze jde s nimi, na druhou stranu Nat vystřelila za gauče a táhla Dominica za ruku* Pojď!
*Dominic se taky uculil od ucha k uchu a poslal k Eliane vzdušný polibek.* Děkuju, nějak vám to vrátím. *Mrkl na ženu, než chytl Nat opět za ruku a uculil se. Pak už popadl klíče, bundu a zamířil ven z domu.* Tak jo, máme nějaký přesný plán, nebo chceme prostě jen někam jet na kole? Navrhoval bych central park, co ty na to? *Uculil se na ni vesele, zatímco si nazul boty a pak už na ni počkal před jeho domem. Ještě zkontroloval, že u sebe má případně krev v placatce a stejně tak i peěnženku, mobil a klíče.*
Někam dál než centrál park..*Čulila se a Elaine šla za nimi. Nat přemýšlela s Dominicem přitom jak šli pro kola* Hustý nejela jsem na kole celá léta! *pomocí mobilu zaplatila své a Elainino kolo a čekala na Dominica a Elaine. Když přišli sedla ba kolo a držela kolo pro Elaine připravené a usmála se na Dominica.*
*Dominic se uculil, načež si sám nasedl na kolo. Potom na ni mrkl.* Tak můžeme? A kam teda pojedeme? *Mrkl na ni a zaculil se od ucha k uchu. Pak už ale nasedl, a než by se stačila nadít jedna, nebo druhá, tak se na kole rozjel někam pryč, směrem do tmy parku. Pak se otočil na Nat.* Tak kde to váznee? *Zvolal na ně, hledíc před sebe, zatímco držel pevně řidítka. Užívals i to, byl rád, že ho Nat vytáhla, že mu takhle zlepšila náladu.*
Ty hajzle čekej!! Pojeď! *Vyrazili za ním adiv se nenabourala do něčeho, po pár chvílích se objevila s Elaine vedle něj* Úctyhodný výkon staříku! *Jela rychleji ale Elaine je nestíhala, Nat jela před Dominicem ale pak se zastavila když ucítila pach mokrého psa a natáhlo ji* Bleh co to je za smrad..
Já ti dám takového staříka! *houkl po ní Dominic, který nakonec trošičku šlápl do pedálu, a netrvalo to dlouho a dojel ji. To už ale, stejně jako Nat, jej přes nos práskl ten odporný smrad. Okamžitě reflexně zavrčel, už jenom při vzpomínce na to co se dělo pár dní zpátky s vlkodlaky kousek od místa, kde teď byli.* Asi se poblíž potuluje nějaký Alík, nechme to být, pojedeme raději jinam, co ty na to? *Podíval se starší upír na Natalii, a stejně tak i na Eliane, snad jako kdyby na ní apeloval, aby kdyžtak šla s nimi někam jinam.*
*Nat začala instinktivně vrčet a vytasila zuby. Elaine vzala Nat za ruku aby nevyběhla pryč ale že tmi parta mladých vlkodlaků a začaly se pomalu navážet do Nat s urážkami* A prej že vlkodlaci jsou divocí! *Skupinka se zasmála ale Nat to víc rozdivočilo a zasyčela na ně. Elanie vzala Nat kolem pasu a měla problém ji udržet. Skupinka se Nat vysmála a dělali si z ní srandu*
*Dominic se zarazil, všechno to pozoroval, a nakonec na vlkodlaky zavrčel. Když viděl, jak na tom Nat je tak se svou upíří rychlostí bleskově přesunul k jednomu z vkodlaků. Chytl mladíka pod krkem, a přitiskl jej na nejbližší strom ,hned potom svůj stisk pořádně upevnil.* Teď mě dobře poslouchejte a to všichni.* Rozhlédl se i po zbylých vlkodlacích, kteří někteří zmlkli, někteří se přikrčili, jako kdyby byly připraveni k útoku.* Teď se všichni seberete, a zmizíte odtud, a jestli ne, tak mi stačí jediný pohyb k tomu, abych tady tomu fešákovi zlomil vaz. Takže se dobře rozhodněte, jaké budou vaše následující kroky. *Pronesl nebezpečně, hledíc na vlkodlaky kolem nich.*
*vlkodlaci zavrčeli a tři z pěti se na něho vrhly v jejich vlčích formách. Jeden se mu zakoupil do ruky, kterou drzel mladika a další se mu zakousli do nohou. Nat se vzpamatovala lehce a Elaine ji tahala od místa* Pusť mě! *Nat začala kopat kolem sebe jako malé dítě, nechtěla hontam nechat i když byl schopný je premoct*
*Dominic nevraživě zavrčel. Věděl, že zranění se mu zahojí jak by smet, ale taky věděl, že vlkodlaci odtud zřejmě neodejdou živí. Proto jen nepříjemně zavrčel, načež více stiskl ruku kolem krku vlkodlaka, jehož držel pod krkem, až se ozvalo nepřirozené křupnutí. Hned na to padl vlkodlak na zem mrtvý se zlomeným vazem. To už se Dominic ale vrhl na ostatní vlkodlaky. Jednoho, který jsem mu zakousl do ruky, chytl pevně za krk, a mrštil s ním svou upíří silou o zem. Ozvalo se praskání kostí, hned poté nepříjemné vití, a vlkodlak se dal na ústup, celý rozbolavěný a s kulháním. Druhého vlkodlaka, který se mu zakousl do nohy ,Dominic volnou nohou nakopl, načež se sklonil, a uštědřil mu pěst do čelisti.*
*Zbylí vlkodlaci se stáhli a Nat se osvobodila z sevření Elaine a přiběhla k Dominicovi vyděšená* Seš celej? Je ti něco? *Opatrně ho objala, bylo znát jak moc se o něj bála a zkontrolovala ho po jakýchkoliv zranění* Promiň Promiň neměla jsem tě tahat ven..*Její hlas se roztřásl a slzy se ji hrobadili v očích, snažila je držet v sobě* Promiň.. *Elaine ji dohnala a snažila se ji uklidnit*
*Dominic se ještě chvilku díval na zdrhající vlkodlaky, než potom ale pohled upřel opět zpátky na Nat.* Ne vůbec se neomlouvej, ty nemáš vůbec za co. To jenom vlkodlaci nevědí, Jaké jsou jejich možnosti, a kde mají hranice. *Zavrčel, a pak se na Nat podíval.* To je dobrý, tohle všechno se brzo zahojí, neboj se. A vůbec si to nevyčítej, není to tvoje vina, ano? *Pronesl, a hned na to si jí vtáhl zlehka do svého objetí držel jsi jí u sebe, zlehka jí hladil po zádech, než se potom podíval na Elaine.* Asi bude nejlepší nápad, když půjdeme na chvilku domů zpátky ke mně, a případně potom by tě El odvedla do bezpečí, může být?
Ti to alespoň ošetřím..Elaine jdem pojď..*Elaine držela Nat za rameno a hladila ji po zádech aby ji uklidnila, Nat to ocenila ale furt se cítila špatně. Když dorazili k Dominicovi domů Nat se uklidnila a všimla si že jeho rány byly v pohodě. Sedla si na gauč a držela si ruce* Tupá fakt Tupá.. *Natalie si začala potichu nadávat a Elaine přistoupila k Dominicovi* Dej ji chvíli je mladá naučíse..musí..*Elaine šla k Nat a uklidnila ji*
*Dominic se zadíval na Elaine a pokynul hlavou. Pak k ní ale přeci jen došel, ale až poté, co zavolal známému, aby se postaral o vlkodlaky v parku. Pak se podíval na Nat, načež k ní došel a sedl si na kolena před ní.* Nat, notak, to fakt není tvoje vina, ano? *Pronesl zlehka a natáhl ruku, aby ji mohl pohladit po koleni. Pak se na ni opět jen koukl.* Tak já přinesu něco na ošetření a dáme se na to? *Co myslíš? *Usmál se.* Ale nic to není, vážně.*
I tak..kdybych poslechla Elaine dříve tak ty bys by v pohodě a bylo by vše super!..*Cítila de fakt mizerně i když jí uklidňovali ale nic moc nepomohlo. Utřela si oči, koukající na něj* Promiň jsem teď trochu citlivá..*Nasadila úsměv na tvář a schoulila se ještě víc*
*Dominic se na ni koukla, než pak kývl na Elaine jako znak, aby jej pustila. Přelezl si k Nat a hned na to si ji vtáhl na klín a do náruče.* Ne, tohle neříkej. Nemůžeš za to, opravdu ne, věř mi. Chtěla jsi se jenom bavit a to my, tohle opravdu není tvá vina, není to kvůli tobě. Na vině jsou ti zablešení všiváci a to, že se neumí chovat. *Zašeptal, než si ji přitiskl více do náričr.* Notak, netrap se, nebo tě budu muset zlochtat. *Ušklíbl se.*
Dominicu opovaž se..Ty víš že jsi víc lechtivej než já..*Začala ho lechtat a nehodlala toho nechat, přitom se usmívala a začala se i smát* vzdej se Domi! *Elaine se na ně dívala a pousmála se na ten pohled. Bylo to jako když si hraje dvě děti ale jedné bylo 21 a druhému bylo 198. Natalie ho lechtala bez smilování a pritom se vyhýbala jeho chvatům*
*Dom se ale zasmál. Byl strašně rád, že se směje, a proto pokračoval.* Jenom až mi slíbíš, že necháš toho smutku, co není na místě! *Zasmáls e a lechtal ji dál. Nakonec ale přeci jen přestal a přitáhl si ji do náruče, potom ale šťouchl do Nat a podíval se na Elaine.* Hele, pozitivní úspěch dneška- tvoje vážná chůva se usmívá. *Pronesl a pak na Elaine zamával, než se zase koukl a usmál na Nat.* Už lepší?
Jo..lepší..A El úsměvti sluší.*Elaine zakrouti hlavou* Aby to nebyla co uvidíte pane Nothwoode..*Pak se koukla na čas a postavila se. Bylo pozdě a Nat měla ještě nějaké učení nastarosti* Pojď Nat.. musíme jít, musíš se učit *Nat přikývla a objala Dominica pevně* Jestli tě přijmout do klanu tak příď ke mě okay?..*Nat pak Vstala z gauče a šla s Elaine ke dveřím*
*Dominic se na ni otočil, a pak ji ještě ochranitelsky dal pusu na čelo.* Spolehni se, jaks e tam dostanu, budu s tebou. *Přislíbil. Když je pak vyprovodil, tak zamířil zpátky, aby si ošetřil svá zranění.*
*Jakmile opustili Pandemonium, měla Kim najednou pocit, že se jí o něco volněji dýchá. Nejspíš za to mohl přísun kyslíku, kterého i v ulicích města, jako je New York, bylo pořád víc, než v malém klubu. S úsměvem vyčkala na taxík, který jim Cal zavolal, zatímco se osvobodila ze svých křídel a korunky. Přeci jen, byly to ty nejméně praktické součásti kostýmu. Po domluvě s řidičem je opatrně složila do kufru a protáhla se.* Zapomněla jsem, jak těžká reálně jsou, mám pocit, jako bych ze sebe sundala snad tunu. *Zasměje se, zatímco sklouzne na jedno ze zadních sedadel. Jakmile se připojí i Cal, spokojeně si o něj opře hlavu, zatímco jedou na adresu, kterou jim zadal.* Takže Manhattan? Tam už jsem se chvíli nepodívala. *Usměje se a prsty ho jemně pohladí po dlani.*
Mám to místo rád, i když jsem tam nějakou dobu nebyl. Přijel jsem teprve před pár dny, takže ještě není moc zabydlený. *Zasměje se a jakmile ucítí její dotyk, tak jí ho vrátí zpět pohlazením jejího zápěstí. Svou ruku jí za zády položí tak aby jí zpola objímal a lehce jí tvoří kroužky v oblasti jejích boků. Počká až taxík dojede k jednomu z větších bytových domů. Jakmile vystoupí, tak vezme z kufru křídla a korunku.* Dovol ať ti to vezmu. *Poté prochází dál kolem vrátného, kterého pozdraví a pokračuje až k výtahu ve kterém zvolí nejvyšší patro.*
*Tiše se zasměje.* Popravdě, to chápu. Teprve teď mám vybavený byt tak, jak jsem chtěla, a to jsem se stěhovala tři roky zpátky. Občas to chvíli trvá. *Pokrčí s úsměvem rameny, ale když vidí, k jakému typu domů přijíždějí, pochopí, že u Cala to, narozdíl od ní, rozhodně nebude otázka peněz.* Páni, to bydlíš tady? *Zeptá se se zatajeným dechem a společně s ním vystoupí z auta. Když jí nabídne pomoc s věcmi, vděčně se na něj usměje.* Jsi moc hodný, děkuji. *Rovněž s úsměvem pozdraví vrátného a přidá se ke Calovi ve výtahu.* Asi nebudu dost daleko od pravdy, když si myslím, že sis ho vybral kvůli výhledu? *Usměje se.*
Jsem celkem minimalistický co se týče výběru dekorací, takže každou věc vybírám několikrát než se rozhodnu zdali se to tam bude hodit. *Pomalu jede výtahem nahoru a jakmile se dostanou do osmého patra tak zadá ve výtahu kód pro otevření dveří.* Určitým způsobem jsem hledal nějaký pohodlný prostor, který by byl dobře zabezpečený a mohl bych tam nechávat i nějaké své sbírky. *Dodal. Poté vešel do dlouhé chodby rámované obrazy z různých století, jakožto obchodník byl i vášnivý sběratel. Celý interiér byl spíše tmavšího typu, nikoliv však šedý nebo černý ale hnědý. Líbily se mu dřevěné obklady a vše s nábytkem bylo v barvě ebenu. Jen jeho kuchyň byla zařízená černě s mramorovou deskou, v ní stála vinotéka s červeným i bílým vínem. Další lahve od vína pak byly schované v soukromé lednici, ale místo alkoholu se v nich nacházela krev, tato lednice však byla zajištěna zámkem na kód. Bylo to hlavně kvůli uklízečkám, které se o byt staraly když zrovna bydlel jinde než v New Yorku. S jeho pánem měli mnoho bytů v různých koutech světa, některé patřili jemu a některé zase Calovi.* Dala by sis víno? *Zeptá se jí a ukáže jí směrem na gauč, který je v obýváku hned vedle otevřené kuchyně.*
*Nechá ho mluvit a zaposlouchá se do jeho vyprávění. Byt skutečně působil jako obydlí někoho, kdo se nesmíří jen tak s nějakým bydlením, nebo si nové vybavení nevyrobí doma na koleni. Každý detail byl promyšlený a byť byt rozhodně nebyl prázdný, nebyl přeplácaný. Někdo nad ním přemýšlel.* Máš to tu moc krásné. Působí to jako takové ty reprezentativní byty, co si pořídí někdo, kdo je každou chvíli na jiném kontinentu. A přesto to má jakýsi osobní dotek. *Usměje se.* Čím že jsi říkal, že se živíš? *Zeptá se se zájmem, zatímco si sundá boty a odloží je u dveří. Když sestoupí z podpatků, je konečně vidět, jak malá v porovnáním s ním skutečně je. Nad jeho nabídkou vína se usměje a přikývne.* Ale pomalu, přeci jen už jsme v klubu něco vypili, *zasměje se a vyrazí k oknu, aby si užila výhled.*
Je to jeden z mých oblíbených. *Usměje se a přejde do kuchyně.* Jsem obchodník. Jezdím po světě a nakupuji zajímavé sbírky a předměty, které poskytuji zase jiným lidem za určitou odměnu. Ať už jde o umění nebo něco více použitelné. *Lehce se ušklíbne a otevře svou soukromou lednici. Zády k ní tak aby to neviděla nalije do půlky své sklenice krev, zavře soukromou lednici a rychle to vypije. Potom omyje obě sklenice a vytáhne jedno červené víno, které rozlije jim oběma. Na talířek ještě nachystá hroznové víno a všechny tři věci odnese na stůl.* Nikam nespěchám, ty snad ano? *Optá se jí a poté zapne televizi která je pověšená na zdi naproti nim aby tam pustil hudbu.* Přála by sis nějakou speciální?
/Takže jsem se nemýlila./ *Usměje se a zamíří ke gauči, kde se usadí, zatímco jej pozoruje.* Ah, takže umění? Pochlubíš se? Občas fotím výstavy, na kvalitní umění se podívám moc ráda. *Odpoví a zatímco Cal zapíná televizi, natáhne se pro svou skleničku.* Pokud to nebude metal, nebo něco podobně intenzivního, budu spokojená s čímkoli. *Zavrtí lehce hlavou a s úsměvem k němu vzhlédne.* Ne že bych neměla příjemný výhled, ale nechceš se ke mě spíše přidat? *Zeptá se s hlavou lehce nakloněnou na stranu a prsty jemně přejede po hřbetu jeho ruky.*
Milerád ti ukážu své oblíbené kousky, mám tu i pár velice povedených fotografií. *Jen co to dořekl, tak odepnul si své kožené chrániče ze zápěstí, první rozešněroval jeden a pak druhý a odložil je obojí na konferenční stůl.* Hmm, tak co tuhle? *Zapnul písničku Earned It. Podíval se na svůj kostým.* /Tohle nebude nejpohodlnější./ *Začal si rozepínat knoflík po knoflíku na své košili, kterou stáhl a pohodil ji přes opěradlo gauče. Takhle mu zůstala jen plátěná košile s dlouhým rukávem a vestou.* Takhle to bude pohodlnější. *Sedl si k ní a pozvedl skleničku.* Na dnešní večer.
*Rozzáří se.* To by bylo skvělé. *S úsměvem se zaposlouchala do písničky, dokonce si začala pobrukovat společně s ní, když ho sledovala, jak se postupně zbavuje svršků.* Výborná volba. *Usměje se a přiťukne si s ním.* Na dnešní večer. *Je zvláštní, jak rychle se atmosféra proměnila ze spalující na odpočinkovou. Upila ze své skleničky a přitom si ho prohlédla.* Ne že by ti to neslušelo jako mušketýrovi, ale pokud je ta košile tak obtažená, jak si myslím… Mám se na co těšit. *Pobaveně přivře oči. Měla by Robertovi poděkovat, zajistil jí, byť neúmyslně, dokonalou společnost.*
Děkuji, mám rád dobrou hudbu a krásné ženy, dělá to najednou večer mnohem lepší. *Tiše se zasměje a prohlédne si jí.* Hmm, košile je celkem v pohodě, zato ta vesta dost upíná, myslíš, že bys ji zvládla rozepnout? *Poškádlil jí lehce a přisunul se blíž, všiml si totiž, že jí na rtech zůstala kapka červeného vína. Lehce jí prstem přejel po rtu a tak ji otřel, poté prst přiblížil ke svým rtům a ochutnal. Zadíval se jí do očí.* Výborná. *Nechal jen na Kimině představivosti jestli mluví o víně nebo o ní samotné.*
Co teprve dobré víno a krásní muži… *Oplatí mu stejnou mincí, to už jí však přejede prstem po rtech a slízne kapičku vína, která na nich zjevně ulpěla. Pobaveně přivře oči a ukazováčkem mu přejede po knoflíčcích vesty odspoda až nahoru.* Uvidíme. *Usměje se a odloží skleničku na stůl, než se k němu otočí a začne mu vestu rozepínat, pomalu, knoflík za knoflíkem, než dojde k poslednímu. Jakmile rozepne i ten, poodhalí jeho košili a prsty se zastaví na jejím šněrování a malíčkem se sotva znatelně otře o kůži na jeho hrudi. Jen taková drobná provokace.*
*Když mu přejede po knoflíčcích tak se usměje ještě víc, užívá si každý její letmý i úmyslný dotek. Zatímco ona velice pečlivě pracuje na jeho hrudi on přesune své ruce na stehna a pevně jí je stiskne, levou ruku nechá položenou na šatech, ale pravou vyjede výš a chytí ji za bok a začne jí na něm dělat kroužky.* Tak mě už jsi vysvlékla andílku, teď je na čase, abys mi předvedla sebe. *Lehce zamručí a nakloní se k ní hlavou pro polibek, kterým ale přejede po líčku směrem k uchu, které lehce podráždí zuby.* Těsím se na to, až uvidím tyhle boky na mě a v pohybu. *Na chvilinku se odmlčí a hrubším hlasem ještě něco dodá.* Při tom slíbeném tanci. *Jen lehce se odtáhne ale jen proto aby mohl lehce dýchnout na její krk a lehce jej jazykem objet načež se oddálil víc a opět se topil v jejích očích.*
*Dopřeje mu to chvílkové potěšení v podobě své blízkosti a péči jeho rtů mu oplatí tichým vzdechnutím.* Ne že bys toho na sobě neměl ještě dost… Ale po tom slibu ti to dlužím. *Pousměje se a pomalu se od něj zvedne. Napřed si pomalu odepne a sundá pásek, který odloží na sedačku k jeho svršku, pak hrábne do vlaaů a konečně jej uvolní ze sevření gumičky, ve kterém byly většinu večera. Přitočí se k němu a sklouzne mu na klín tak, že je k němu zády, podél kterých se táhne zip šatů.* Mohu poprosit.. ? *Zeptá se s úsměvem. Dlaní ho přitom pohladí po stehně až ke kolení, poté, o něco pomaleji, zpět k rozkroku.*
*Sleduje pohledem celé její tělo a užívá si každého detailu, když odepne pásek a zahalí tak na chvíli svou křivku boků, tak se začne soustředit na její vlasy. Jako by je cítil ve své ruce, proto když si na něj tak provokativně sedne oplatí ji její doteky. Přejede prsty po zádech kolem zipsu až ke krku, přes který zamíří až k vlasům, své prsty tam proplete a pomocí tahů za vlasy jí zakloní hlavu čímž se musí celá propnout. On nakloní své tělo k jejímu a zašeptá jí do ucha.* Zajisté můj krásný anděli.*Poté ji pustí a lehce ji začne rozepínat zip. Každé odhalené místo však ocení pohlazením přímo po páteři až k spodní části.*
*Jedna věc je fakt, že si Kim celé tohle provokování neskutečně užívá, druhá, snad ještě lepší, že to, jak se na ni Caliban dívá, jak má hlas zastřený vzrušením, že se nebojí dotýkat se jí, navíc přesně ví jak, to vše dělá z celého zážitku něco výjimečného. Svým způsobem to je skutečně pořád tanec. Ale daleko smyslnější a intimnější. Když si ji za vlasy přitáhne k sobě, roztouženě zavrní a propne se jako luk. Pak se k němu pootočí a políbí ho.* Lepší pomoc ze šatů jsem si snad ani nemohla přát… *Zašeptá do jeho rtů. Stačí sotva nepatrný pohyb ramenem a šaty se z něj svezou na paži, poodhalujíc narůžovělou pokožku a bílé, krajkové ramínko podprsenky.*
*Při polibku chytí její tvář jednou dlaní a když se odtáhne a slyší její větu věnuje ji okouzlující úsměv.* Tak to abych ti pomohl ještě trošku co? *Pomalu rukou, kterou nechal na její tváři přejede na krk a rameno, které sama Kim odhalila, poté přejede přes její ramínko podprsenky a pečlivě pokračuje o kousek dolů až k místu, kde se jí dotkne už lemu šatů, který jen lehounce poodtáhne níž aby odhalil další kousek kůže. Poté sehne svou hlavu a políbí ji na místo které odhalil, přičemž zvedne k její tváři jen oči a čeká na reakci, kterou z ní tímto činem vyvolá. Líbí se mu to, jak Kim reaguje na všechny ty doteky, polibky a celkově podněty, které ji dává.*
*Usměje se nad jeho komentářem.* Nebránila bych se… *Dodá s tichým smíchem. Když se rukou i rty přesune na její rameno jen tlumeně vzdychne a přivře oči jako kočka, kterou někdo poškrábal na oblíbeném místečku. Jeho tvář přitom uchopí do dlaně a něžně hladí palcem, zatímco nechá šaty sklouznout i z druhého ramene a skloní se, aby ho políbila do vlasů.* Nechceš se také zbavit těch zbylých svršků? *Zeptá se a prsty volné ruky přejede po šněrování jeho košile.*
*Moc chtěl se na to s Kim vrhnout, jenže bohužel když se jí hodlal přikývnout, tak mu zazvonil mobil. Chtěl to nechat být, podíval se na display, na kterém bylo napsáno jméno jeho pána.* Kim promiň, ale tohle je naléhavé, omlouvám se, ale bude to na dlouho. Myslíš, že bychom to mohli dokončit jindy? *Optal se jí načež jí předal své číslo, pomohl jí dostat zpátky do oblečení, objednal ji taxi a vyprovodil z bytu s tím, že bude rád pokud se mu ozve.*
*Dominic se po večeru, který strávil s Casem v central parku pak vrátil domů. Tam seděl do doby, doku nedokončil projekt, na kterém pracoval. Když tak bylo učiněno, a on odeslal svou práci a obdržel platbu, tak byl více než spokojený. Bylo to dost peněz, a ještě do toho jel bokovku, kdy si jej jeden mladík najal na hacknutí jednoho ze systémů na počítači. To se mu povedlo a odnesl si z toho taky slušnou odměnu. Proto se rozhodl, že se vydá slavit. Zaparkoval své auto kousek od Pandemonia, vystál si frontu a pak se vydal dovnitř. U baru si objednal whiskey, načež se otočil baru zády, a popíjejíc si alkohol, se sklenkou v ruce se rozhlížel kolem sebe. Jako oblečení zvolil černou košili s rozeplými knoflíky u krku a na hrudi, černou koženku a černé kalhoty.*
*Jakmile se přiblížila k Pandemoniu, opět pocítila ten zvláštní pocit. Pocit, že se na ni všichni dívají, nechtějí ji mezi sebe. Chtěla se návštěvě klubu vyhnout a své povinnosti hodit na bedra Orion, jenže ta odmítala. Zůstalo to tedy na Eshe - setkat se v baru s kupcem zboží, které nedávno s Orion odcizily.* *Dlouhou řadu na vstup vystát nemusela, hned u dveří na ni mával muž středního věku, aby ji vybídnul k předbíhání. Eshe pevněji uchopila kabelku, ve které měla cizí cennosti a sebevědomě vstoupila do prostoru nasáklým sladkou vůní alkoholu a potem. Neonová světla většinu tváří skrývala ve stínu, ale jeden člověk vyčníval. Zřejmě proto, že byl nejblíže baru, který byl obehnán většinou světel. Eshe na něm nechala pohled, protože se zdálo, že se kouká přímo na ní. Nakonec však hlavu otočila na svůj doprovod a s ním zmizela do temnějšího kouta klubu. Nebylo to žádné přátelské setkání, nýbrž obchodní záležitost. Proto se s tím nezdržela dlouho. Odhalila svůj lup - svatební diamantový prsten a náramek, a muž nabídl cenu. Samozřejmě se to neobešlo bez dohadování o opravdové ceně, dokud se muž nezvednul a společně se šperky neodešel pryč. Eshe zůstala chvíli sedět s pohledem upřeným na peníze před sebou. Usmívala se, ale přesto ji něco trápilo. Jeden z důvodů, proč tohle nerada dělala byla nutnost utrácet. Ačkoliv ji něco slabounce našeptávalo, ať okamžitě zmizí a šetří, hlasitější bylo nutkání tento výdělek utratit. Našla tedy kompromis. Polovinu si schová a po zbytek večera na ni nesáhne, druhou utratí. A tak tedy udělala. Vylezla z tmavého koutu blíž k ostatním a postřehla, že onen muž, se kterým si nejspíš vyměnila pohled byl stále u baru. Se slabým úšklebkem se postavila po jeho boku a objednala si ovocný míchaný drink.* Trochu přízemní, pít whiskey zatímco by ti tady mohli umíchat cokoliv, co ti vidí na očích, *promluvila k muži, čelem na bar.*
*Dominic jí viděl už přicházet, a stejně tak si pak nemohl nevšimnout, že míří opět k němu, tedy- lépe řečeno k baru. Jakmile došla vedle něj, tak se sám pro sebe pousmál, ani nevěděl proč, možná proto, že večer mohl být zkrátka ještě zajímavější o to více, než byl teď. Proto když promluvila hleděl ještě chvilku před sebe.* No, neříká se nadarmo, že v jednoduchosti je krása. *Usmál se zlehka, načež se ale otočil čelem k dívce.* Mám ji rád, a tak v tom no, žiji,m řekněme. Whiskey je občas mnohem lepší než jiné věci a mezi námi, nic jiného mi ani moc nechutná. *Zaculil se od ucha k uchu, než se nakonec otočil celým tělem. Pak se opět otočil na dívku.* Užíváš si večer? *Optal se jí.*
*Zatím se muži podruhé nepodívala do očí. Sledovala precizní práci barmana, který před ní nakonec postavil sklenici barevné vody s ostružinovou vůní. Eshe si ji přesunula blíže a brčko položila bokem, aby se mohla pořádně napít. S rty ve sklenici zamručela, aby dala najevo, že muže poslouchá a zhltala tak velké dva loky, které téměř vyprázdnily celou sklenici. Olízla si rty a otočila se na muže. Lehce nad jeho slovy přivřela oči a našpulila rty, že přemýšlí.* Hmm, jednoduchost si chci dneska úplně zakázat. *Chtěla si dneska užít a když měla konečně tu možnost, po whiskey určitě nesáhne.* Alkohol je vždycky kamarádem, *uznala s odvráceným pohledem, ale ten vzápětí na muže vrátila s nadzvednutým obočím.* Vybíravý, *lehce zavrtěla hlavou a podívala se na své pití, které z poloviny tvořil led. Kdyby chvíli počkala, voda by alkohol naředila a ona by mohla mít pocit, že toho ještě tolik nevypila.* Večer mi teprve začíná, *usmála se pro sebe a povzdechla si,* ale budu si muset objednat něco tvrdšího, ať si ho začnu užívat dřív. Co ty? Oslavuješ? Nebo jsi stálým zákazníkem. *Opětovala mu dotaz.*
*Dominic ji poslouchal, sem tam se uchechtl, sem tam se zasmál, ale nakonec se loktem opřel o roh baru.* No, to je pravda, občas by se měla jednoduchost taky zakázat, když já už jsem na to tak nějak zvyklý, myslím si, že to jinak nepůjde. *Zasmál se nakonec a koukl na dívku.* To souhlasím, ale mohu dát trochu kázání a říct, že je dobrý sluha, ale špatný pán? *Ušklíbl se, s provokací v hlase. Pak se zamyslel.* No, jo, dalo by se říct, že ano, že tak nějak oslavuji. Dělal jsem na jedné práci, a dneska jsem ji konečně dokončil, tak jsme si vzal odměnu a šel to za část peněz zapít. Co ty? Ty jsi přišla oslavovat, a nebo jsi také, stálým zákazníkem? *Uculils e, když ji položil stejnou otázku jako ona jemu.*
*Vnímala jeho slova, ačkoliv to přes hudbu bylo občas obtížné a z kapsy od svých kalhot vytáhla krabičku cigaret se zapalovačem.* Co bych měla říkat já, jednoduchost je můj život. *Uchechtla se a vložila si mezi rty ruličku s tabákem. Rozhlédla se kolem sebe, ale nemohla najít zákaz kouření, tudíž to brala jako povolení na cigaretu. Navíc zde bylo tolik lidí a mlhy pro efekt, že si toho nikdo určitě nevšimne.* Jsem na to už stará, *doplnila s cigaretou v puse a zapálila si. Kouř vydechla mimo svou společnost a kývla hlavou.* Ke spoustě věcí se hodí taková slova. Ale co je to potom za život, kdybychom se tomu vyhýbali? *Mrkla na něj a posléze poslouchala jeho úspěchy. Jak nerada to poslouchala. Všem se dařilo více, než jí. Na druhou stranu si tuto cestu života vybrala sama. Neměla právo si stěžovat, přesto to dělala.* Jsme na tom úplně stejně. *Usmála se a dopila svůj drink, aby jej mohla použít jako popelník. Mávla na barmana, přičemž cigaretu schovala pod pult a objednala si trochu silnější sadu panáků.* Oslavovat, nechodím sem často. Mám to štěstí, že jsem se sem dostala…mám známosti, víš? *Lišácky se na něj usmála. Alkohol na ni působí mnohem rychleji, vzhledem k tomu, že dnes tolik nejedla.*
*Dominic se zasmál a poslouchal ji. pak se podíval, jak si zapálila a čekal, nebo spíše, doslova odpočítával, kdy na ni někdo přijde. A taky že jo. Za chviiku přišel druhý barman s tím, zda může jít ven, že tady se kouřit nesmí. Dominic se tomu jen uculil.* No, to je tedy pravda. *Zasmál se a pak se naklonil blíže k ní, aby ji lépe slyšel.* No, a co tady tedy oslavuješ ty? Ale jak jsem pochopil, něco podobného? Co bylo objektem prodeje, nebo tedy, hádám, že jsi něco prodala? Tak spusť, myslím, že mě nepřekvapí nic. Mrkl na ni, pak sám vyndal z bundy krabičku cigaret a zapalovač.* Jí si půjdu zapálit ven. Co ty na to, půjdeš se mnou a dopovíme si to tam? *Zadíval se jí do očí a uculil se. Pak, aniž by čekal, zamířil mezi lidmi před klub.*
*V zorném poli viděla, že se někdo blíží a brzy byla oslovena s prosbou, zda může uhasit. Eshe se na něj podívala a slabě se zamračila. Něco měla na jazyku, ale to spolkla a bez námitek cigaretu vhodila do sklenice, kde se ještě se zbytkem vody uhasila. Tohle nebyla obyčejná hospoda, nechtěla na svém těle cítit silný stisk, jak ji ochranka vytáhne ven. Byla by to ostuda. Chtěla odpovědět i muži, ale ten ji navrhl místo venku, kde si bude moct zapálit další cigaretu. Aniž by to stihla odsouhlasit, začal se od ní vzdalovat. Eshe ho chvíli sledovala, dokud ji nezmizel. To už si musela pospíšit, proto se ještě otočila na bar, kde ji přinesli její objednané pití. Většinu skleniček nechala prázdnou, praštila s penězi o pult a spěchala za mužem ven před klub. Chvíli jí trvalo se zorientovat a najít tu správnou osobu, dokud nestála po jejím boku.* No, takže, prodávala jsem cennosti. Víš co, já to nenosím, takže to zbytečně zdobilo můj byt. *Navázala na otázku a po jejím těle se rozjelo horko. S alkoholem, který právě do sebe kopla bylo těžké lhát.*
*Dominic se ještě otočil, jestli jej sleduje. Když ji pak spatřil po svém boku, tak se zasmál.* Tak cennosti, páni. A co to bylo? Promiň, jestli jsme až moc dotěrný, ale no, tak víš co? Taky něčím přispěju. Já jsem si shrábl za to, že jsme vytvořil a vyšperkoval jednu síť a ještě jsem si udělal bokovky při hecknutí bankovního účtu. Ne pro sebe, pro zákazníka, ale, odměna byla slušná,. *Uculil se, když takhle vyšel z kůží na trh,. Nestyděl se za to, on dostal práci, bylo mu zaplaceno, a to bylo vše, co jej zajímalo. pak si zapálil cigaretu, než se otočil na dívku a ze své tabatěrky nabídl jednu i jí.* Mimochodem, mé jméno je Dominic. *Usmál se a natáhl k ní svou mrtvolně chladnou, velkou ruku s úsměvem na tváři.*
*Bylo obtížné držet jazyk za zuby. Velmi obtížné, hlavně ve chvíli, kdy se i on pochlubil s něčím, co se trestalo. Nutili jí to být na stejné vlně. Pochlubit se i se svými špatnostmi. Olízla si rty a zatím neodpovídala. Vzala si od něj cigaretu, kterou ještě ponechala v ruce nezapálenou a podívala se na jeho ruku, kterou jí nabízel.* Eshe, *představila se a vložila svou ruku do té jeho. Ačkoli byl opravdu chladný, začínala zima, takže i její ruka nebyla úplně nejteplejší. Přesto cítila, jak zahřívala tu jeho. Nic si z toho však nedělala. Pustila ho a vzápětí si zapálila cigaretu.* No, mám něco už v krvi, takže se přiznám. Mé šperky to nejsou, ukradla jsem je. Svatební prsten a náramek. Dostala jsem dobře zaplaceno. *Musela si násilně strčit cigaretu do pusy, aby se zastavila a víc toho neprozradila. Hnědou koženou bundu si přitáhla blíže k tělu a rozhlédla se kolem.* No, takže oba jdeme proti zákonu, *uchechtla se a zavrtěla hlavou.* Já jsem do toho ještě patologická lhářka. *Zasmála se.*
*Dominic ji poslouchala a pak se uculil.* No, ale ale koukněme na to. Hm, jsme rád, že jsem nenarazil na nějakou policajtku, co není zrovna ve službě, takhle alespoň víme, o co tu jde, když každý, jak jsi řekla, jdeme proti zákonu. *Zasmál se, zapálil si a pak se rozhlédl kolem sebe.* No, ale Pandemonium je super bar. I když tedy, znám lepší, kde se oslavy pořádají mnohem hezčí. Co kdybych ti navrhl případný odvoz tam a nevím, společnost na večer? *Usmál se.* Samozřejmě, v rámci hranic, nechci, aby jsi si myslela, že jsme nějaký sexuální predátor, to ne, jen se zajímám. *Uculil se a sám popotáhl z cigarety,. která mu už roky nic nedávala vydechl dým. Pak se na ni koukl.* A koukám, že taky jedeš takový samotářský život, co se týče práce? Pracuješ sama? *Zajímals e upír.*
*Usmála se na něj. Věděla, že před ní nebude utíkat nebo ji hlásit na policii, přesto se bála jeho reakce. Snad jako kdyby mu ještě neměla věřit. Možná se zanedlouho dočká věznice, protože je Dominic právě tím policajtem, který chodí po klubech a hledá potížisty. Musela to ale risknout. Tenhle večer si chtěla užít, tudíž nebylo čas nad vším uvažovat. S alkoholem v krvi to ani nešlo. Proto se jí ani nezdál špatný nápad vést se za nos do tzv. lepšího klubu. Přesto si neodpustila poznámku.* Teď když o těch predátorech mluvíš, zapřemýšlím, *rychle se zasmála a potáhla z cigarety. Moc dlouho nepřemýšlela, nemusel ji přemlouvat, znělo to lákavě.* Pojďme si pořádně tento večer užít. *Přátelsky a možná trochu opile mu položila ruku na rameno, ale po chvíli ji zase stáhla k sobě. Přešlápla z místa a palcem si přejela přes rty, zatímco upřela pohled před sebe do země.* Samotářský život, něco takového. Na víc detailů mě ale budeš muset víc opít, je to obchodní tajemství. *Mrkla na něj.*
*Dominic se zasmál.* No tak tedy dobře, tak pojeďme. *Usmáls e Domini, načež ještě jednou potáhl z cigarety, než se na ni opět uculil. Pak cigaretu zahodil a podívals e na Eshe.* No, uvidíme, nechci z tebe tahat nic, co by bylo až moc soukromé, osobní, nebo dokonce tajné, to ode mne nečekej. *Mrkl na ni. Navíc, kdyby mohl, zjistil by si to sám a po svém, a alkohol by ani nepotřeboval, to jí ale neříkal. Jen se na ni usmál a pak vyndal z bundy klíče od auta.* Stojím jen kousek odtud. *Uculils e a stiskl tlačítko dálkového odemykání. Kousek od nich bliklo auto 1965 Pontiac Catalina 2+2 černé barvy, které se ve světlech lesklo a vypadalo jako nové, co říct, Dom si na něj potrpěl. Bylo ale jasné, že dálkové odemykání musel do starého auta zabudovat samostatně.* Tak můžeme, slečno? *Usmál se.* Kolik ti vlastně je?
*Kdyby se snažil, vyždímal by z ní všechno, proto se jí ulevilo, když prozradil, že nechce být příliš zvědavý, pokud si to Eshe nepřeje.* Hmmm, *zamručela na to pouze a taktéž dokouřila cigaretu, kterou hodila mezi mříže kanálu. Upravila si oblečení, hlavně smetla popel a nacuchala si vlasy, aby dostala trochu studeného vzduchu na zátylek. Zhluboka se nadechla a podívala se směrem, kde na ni mrkla světla auta. Zarazila se a své oči upřela na starý, výstavní kousek. Kdyby se neovládala, čelist by ji spadla dolů, ale to nebyl dnešní případ. Avšak bylo to velmi působivé.* To jsi musel hacknout bankovní účet prezidentovi ne? *Vyhrkla ze sebe, ale považovala to za příliš přehnanou reakci. Polkla, zamrkala a podívala se na Dominica.* Můžeme. *Nervózně se na něj pousmála. Vytrhlo jí to z noty, ale další poznámka ji opět vtáhla do pozitivní atmosféry.* Trochu nevhodné se takhle ptát ženy, nemyslíš? *Zasmála se, ale mávla nad tím rukou.* Bude mi třicet čtyři. *Povzdechla si trochu unaveně, jelikož už nebyla nejmladší, i když vzhledově na to možná pro některé působila.* Budeš určitě mladší, že? Stává se mi to pořád.
*Dominic se na ní uculil a pak jí pokynul hlavou.* NO, ne nevykradl, mám tu krásku už četnou řadu let. A pořád jede, potrpím si na její dobrý stav. *Usmál se a koukl na auto. Když k němu došli, tak jí podržel Dominic galantně dveře, a hned potom, jak nasedl, nasedl i on za volant, nastartoval a podíval se na ni.* No jo, občas bývám netaktní, ale tak, ej to snad normální věc, no ne? *Usmál se od ucha k uchu, než se pak rozjel.* Není to úplně blízko, navrhuji udělat někde ještě pauzu na cigaretu, co ty na to? *Optals e jí, než se zasíval už na silnici před sebou. Pak se pusmál.* Hm, kdybych ti řekl, že mi bude dvě stě let, tak by tě to uklidnilo? *Rýpl si, ale nakonec jí prozradil pravý věk.* Je mi třicet jedna. Není to zase až tak hrozný, ne? *Zasmál se pobaveně.* přesun
*Castor měl zrovna po práci, dneska skončil brzo a tak si řekl, že by si dal ještě někde dobré kafe. Proto když zrovna procházel kolem kavárny, kde rád trávil chvilky, neváhal a vešel dovnitř. Jelikož tma chodil často, ani jim nevadilo, že spolu s Case dovnitř vešla i černá kočka. Ovšem jako kočku jej viděli jen civilové, ve skutečnosti to byla černá liška s rudýma očima. Fér se posadil k malému stolku k oknu a nechal Lynx, aby si sedla vedle něj na měkkou podušku, načež si začal vybíral, co by si dal. Netrvalo mu to dlouho a už mával na servírku. Když k němu přišla, mile se na ni usmál.* Prosím si jedno karamelové Latte a k tomu ten čokoládový dort a jestli mohu prosit i malou misku s vodou, děkuji. *Mrknul na dívku a tak když si zapsala jeho objednávku, odešla. Cas si mezitím vytáhl tablet a začal v něm něco pročítat, čekajíc na svou objednávku.*
*Nikdy by do předražených podniků nevkročila, ale potřebovala zmizet z toho dusna, které mezi ní a Orion propuklo. Byt byl sice její, ale nechtěla svou kamarádku vyhánět jen kvůli toho, že se netěšila na to, co je čeká v noci - loupež. Eshe na ně byla zvyklá, nestyděla se ani nebála, ale vadil jí jeden prvek, a to byla tma. Jenže vysvětlovat něco Orion bylo jako mluvit do dubu.* *Na sobě měla hnědou koženou bundu, černé triko a kalhoty. Nic dechberoucího, na víc neměla. Po jejím boku cupital malý chlapec, který se od své matky nechtěl odloučit a vlastně očekával, že ho Eshe odmění něčím sladkým, co se na něj usmívalo za výlohou. Eshe na sladké neměla ani pomyšlení, i když dnes toho moc nesnědla. Žaludek si ale tak dlouho žádal o kus žvance, že jeho nářek žena již přehlížela. Ona zde šla pro kávu. Tu nejlevnější, zároveň takovou, která ji povzbudí a připraví na večerní dobrodružství.* *Sebevědomě vešla dovnitř kavárny, ačkoli by se měla stydět za malý obnos, který si s sebou přinesla. Lucas ji okamžitě opustil a běžel k dalším proskleným pultům, ve kterých se leskly karamelizované dobroty a jiné pečené zákusky. Eshe se k němu přidala, jen aby se vyhnula tomu, že na ni bude hulákat přes celou místnost.* Můžu tenhle? *Ukázal Lucas nedočkave prstem na ovocný dortík. Eshe okamžitě sklouznul pohled na cenu, čímž ji rychle došlo, že s takovou se kávy nedočká. Avšak na místo zklamání se na svého syna usmála a u obsluhy objednala to, co si Lucas přál. Spolu se synem byla poslána na volné místo v kavárně, aby vyčkala na objednávku a po vybízení, co si objedná ona stroze odmítla.* *Zaujala místo u stolu a Lucase posadila vedle sebe, načež se rozhlédla po místnosti. Na chvíli se zastavila na muži s tabletem, přičemž si nemohla nevšimnout, jak ji začaly svrbět prsty. Možná se najde příležitost, kdy muž odejde na záchod a jeho věci zůstanou nepozorovány. Uvažovala a přemýšlela, ale Lucas vzal věci do vlastních rukou. Muž s tabletem nebyl daleko, tudíž stačilo Lucasovi seskočit ze židle, udělat pár kroků a stát vedle něj, s pohledem upřeným do elektroniky.* Co čteš? *Zeptal se malý chlapec.*
*Fér si popíjel svoje Latté a občas si dal kus dortu, zatímco vedle něj odpočívala jeho milovaná Lynx. Mezitím listoval dokumenty které v tabletu měl a občas tam něco vepsal nebo upravil. Byl d své práce zabraný dost, takže si moc nevšímal, zda někdo odešel nebo přišel a už vůbec si nevšiml, že k němu došel malý chlapec Až když na něj promluvil, tak sebou Castor lehce trhnul a podíval se vedle sebe. Překvapený, jen lehce pozvedl obočí a pousmál se.* Nic zábavného to není. Jen papíry do práce, které se musí stihnout dneska dodělat. *Odpověděl mu a malého chlapce pozoroval.* A copak tady děláš ty? Jsi tu sám nebo s rodinou? *Optal se teď na oplátku on, načež zvedl pohled a jako kdyby hledal někoho, kdo by k tomu chlapci patřil. Lynx mezitím zvedla hlavu a zvědavě si prohlížela nově příchozího. Pak se postavila a protáhla se, načež vyskočila Castorovi do klína a svůj pohled nechala na chlapci. *
*Zamyšleně hleděla směrem, kde seděl muž, dokud se do jejího zorného pole nedostal Lucas. Jeho přemístění ji vytrhlo z myšlenek a donutilo se zvednout. Lucas ani nestihl odpovědět a Eshe stála po jeho boku.* Dobrý den, omlouvám se, proklouznul mi mezi prsty. *Promluvila žena a položila ruku na rameno svého syna, které slabě stiskla. Ten se ale pouze usmál a navzdory gest své matky, která ho chtěla zpátky u sebe se podíval na zvíře, které muže doprovázelo.* Hezká, jak se jmenuje? *Optal se, načež jeho rameno Eshe stiskla ještě pevněji. Nakonec si své snahy rozmyslela a sama se opět odmlčela.* No, nebude vám vadit, když si přisednem? Svého syna už asi nenalákám na nic jiného, když tady máte kočku. *Usmála se pouze ze zdvořilosti, aby měla větší šanci na souhlas. Avšak do její řeči opět skočil malý Lukas.* To není koška! *Zamračil se, čímž si u své matky vysloužil nejen přísný pohled, ale i značné překvapení.*
*Fér čekal na odpověď, ale to se už k nim přidala zřejmě matka chlapce. Castor se na ni jen mile usmál.* V pořádku, nic se neděje. *Pronesl mladý vílák a oba sledoval, stejně tak jako jeho malá zvířecí kamarádka, která jen lehce naklonila hlavu na stranu a ani jednoho nespouštěla z dohledu.* Takhle malá chlupatá koule se jmenuje Lynx a pokud chcete, klidně si přisedněte, mě to vadit nebude. *Pousmál se a vzal tablet, který si schoval do tašky vedle sebe, aby to na stole nijak nepřekáželo, zatímco Lynx posadil vedle sebe na polštářek. Pak se opět zadíval na mladou dívku s malým chlapcem a už chtěl něco říct, když slyšel, co ten malý řekl a na malou chvíli se zarazil. Došlo mu, že má asi zrak, ale nevěděl jestli ho má i jeho matka.* A co by to bylo, je to přece jen malá černá kočička. *Uculil se na něj, stejně jako na ni.* A jak se vůbec jmenuješ? *Optal se ho, snad aby změnil téma.*
*Posadila se na židli naproti muži a jakmile z jejích očí zmizel tablet, vnitru ucítila nepříjemný svíravý pocit. Na jednu stranu neměla nic tak lákavého na odcizení na očích, na druhou stranu ji zhatil plány, nebo je alespoň udělal obtížnější. Eshe si nenápadně povzdechla a unaveně se opřela o opěradlo židle. Sledovala Lukase, aby ho v případě problémů mohla rychle sebrat, ale ten kluk byl bystrý jako liška, rychle se učil a na svůj věk měl občas více rozumu, než jeho matka. Nyní měla ale pochyby, dobře si pamatovala, že jej s Orion učila poznávat zvířata, ale nyní pochybovala, jestli ho to naučila dobře.* Není to kočka, je to... *Chlapec hledal správné slovo, ale nedohledal se. Eshe se nad tím jen usmála a promnula si spánky. Není třeba, aby teď řešila takové hlavolamy a hlavně se hádala s malým klukem.* No, je jedno, co to je, *prohlásí žena lehce znaveně a ohlédne se kolem sebe, zda ji již přinesou její objednávku. Obsluha přišla jako na zavolanou a když malý chlapec uviděl zákusek, okamžitě přemístil svou pozornost na něj.* Jmenuje se... *Eshe se na chvíli zarazila. Nebylo by moudré se svěřit o svém osobním životě před cizími. Na druhou stranu tušila, že kdyby před svým synem lhala, tak jak to má ve zvyku, tak by se okamžitě ozval a muž před ní by věděl, že je Eshe lhářka.* ...Lukas, jmenuje se Lukas. *Odpověděla za svého syna, na kterého se podívala, jak do sebe cpe jedno sousto za druhým. Donutilo jí to se usmát. Byla ráda, že mu chutná, protože by to byla jinak škoda peněz.*
*Castor je oba sledoval a poslouchal je, mezitím jednou rukou hladil Lynx po hlavě a doufal, že už se k tomu, zda to je či není kočka nikdo víc vyjadřovat nebude.* /Hm, možná bych měl tu iluzi dát i na lidi se zrakem, člověk nikdy neví./ *Prolétlo mu hlavou a na ty dva se jen mile usmál, když mu mladá žena prozradila chlapcovo jméno.* To je moc hezké jméno, těší mě Lucasi, mě říkají Castor. *Mrknul na něj a pak pohlédl na jeho matku.* A vy si nic nedáte? Kafe nebo zákusek? Rád vás na něj pozvu, pokud to nebude moc troufalé, ale když už jste se ke mně přidali, tak si říkám proč ne. *Pokrčil rameny a mávl na servírku, aby k nim došla a mladá žena si tak mohla říct, na co by měla chuť.* Smím se zeptat i na vaše jméno, tedy pokud to není tajné. *Optal se jí nakonec ještě, než servírka dorazila k jejich stolu.*
*Chlapec se jen stihl usmát, dokud do svých úst neschoval další kousíček dortu, přičemž spokojeně houpal nohama. Eshe takovou energií neoplývala. Byla tichá, vážná a pozorná. Prohlédla si Castora a musela se znovu nuceně usmát, když tentokrát jeho slova patřily jí.* /Co čekáš, když si k němu sedneš./ *Jeho nabídku chtěla okamžitě odmítnout, ale než se stihla nadechnout, svědomí jí to rozmluvilo. Kávu potřebovala. Nejen aby se probudila, ale aby dokázala fungovat ve společnosti. A proč nevyužít pohostinnosti ostatních. Svá ústa tedy zavřela a přikývla.* Neodmítnu, děkuju. Jmenuju se Eshe, *představila se a poté se otočila na dívku, u které si objednala to nejsilnější, co měli. Jakmile je obsluha nechala opět o samotě, otočila se na Castora a lehce přivřela oči.* Chodíte sem často? Je to klidné místo na práci, *odpíchla se od toho, co říkal Lucasovi a opřela se lokty o stůl.*
*Fér se usmál na servírku a když si jeho přísedící objednala, poděkoval. Pak svůj pohled věnoval právě dívce před sebou.* To jsem rád, jinak moc mě těší. *Mile se na ni usmál a pak si odpil ze své kávy.* Vy si nic sladkého nechcete dát? Mají tady moc dobré dorty, možná proto tady jsem docela často, kvůli kávě a sladkým a taky, že je tady klid. Přijde mi, že venku je všude jen shon, lidé se pořád za něčí honí, pořád něco chtějí ale tady, si člověk sedne, dá si něco dobrého a jako kdyby se zastavil čas. Alespoň mě to tak přijde. Takže sem chodím, ano a docela často. Hlavně, když chci dodělat resty z práce nebo si jen přečíst knihu nebo jen posedět. *Pokrčil rameny a pak se lehce zarazil.* Ehm, omlouvám se. Občas se zapomenu a mluvím až moc. *Mile se usmál a sledoval Eshe, občas i toho jejího kloučka, který tak nějak stále pozoroval Lynx, jenž se k malému pomalu přiblížila a očichávala ho, snad aby se ujistila, že jí nijak neublížil.*
*Poslouchala Castora a tiše klepala bříšky prstů o dřevěný stůl. Dívala se mu do očí a zavrtěla hlavou společně s gestikulací rukou ve znaku odmítnutí.* Nemám chuť, ale děkuju. *Sama nevěděla, jestli říkala pravdu. Hlad měla, dala by si něco, ale sladké by jí brzy žaludek zalepilo. Vnímala odpověď na její otázku a nakonec se opět opřela o židli s myknutím ramen.* V pořádku, nic co by doušek kávy nespravil, *přiznala, že se opravdu rozpovídal do detailů, ale neplánovala jej příliš ponížit, i když to měla ve zvyku. Chtěla se ovládat před svým synem a zároveň by se jí Castor mohl hodit, jestliže udělá dobrý dojem. Servírka brzy Eshe přinesla hrnek s kávou, kolem kterého Eshe obemkla ruce, aby si je zahřála a pomalu usrkla.* No, takže práce…kde pracujete? *I když se mohlo zdát, že se žena ptá nevinně, pomalu si Castora analyzovala. Hlavně jeho majetek.*
*Na to, že nic nechtěla jen kývnul a sám si dal kousek dortu a pak se napil kávy. Pak se na Eshe mile usmál. Přišla mu tichá, taková trochu odtažitá, netušil proč a ani se v tom nehodlal nějak vrtat, přece jen znal ji chvilku a třeba taková prostě byla. On se snažil být dál milý.* Ehm moje práce. Pracuji v Galerii kousek odtud, jsem tam něco jako kurátorem a také maluji, takže tak trochu malíř na volné noze. *Opověděl jí na její otázku a usmál se. On moc rád povídal, zvlášť když měl s kým, ale teď se snažil být trochu méně upovídaný. Přece jen jí nechtěl nějak vylekat.* A co vy? Co děláte za práci, pokud se mohu zeptat. *Napil se opět své kávy a dojedl zbytek dortu, který mu ještě zbyl.*
*Vyčkávala na odpověď a mezitím se napila své kávy, čímž do svého krevního oběhu vmísila další dávku kofeinu. Olízla si rty a prohlídla si tmavou tekutinu, než zvedla pohled na Castora. Obrazy by jistě vynesly, kdyby se dobře představily pozornosti, ale ukradené kousky by se musely dražit opravdu opatrně, aby se nezjistilo, že jsou odcizeny.* Takže umělec, to je pěkné, *promluvila bez jakékoliv emoce, což se mohlo zdát trochu zvláštní.* Daří se vám? Myslím jako jestli bych vás měla znát, pokud bych se o umění chtěla zajímat? *Nadzvedla obočí a prohrábla si vlasy, které byly volně rozpuštěné.* Skáču ke všemu, co něco vynese. Taky na volné noze, když to tak řeknu, *mrkla a v tu chvíli Lucas zvednul svou hlavu a podíval se nejprve na svou matku, než přesunul zrak na vílu. Zřejmě rozuměl tématu, o kterém se bavili a věděl o tom své. Ale nic neříkal. Eshe mu podala ubrousek, aby se očistil a prázdný talíř s příborem odsunula ke kraji stolu, aby si jej servírka mohla vyzvednout.*
Ano, umělec. Je to má vášeň, jak po pracovní stránce, tak i té soukromé. *Pousmál se trochu nervózně, přece jen nebyl slepý a viděl její chování, tedy ano snažil se být milá a konverzovat, ale i tak se mu na tom něco nezdálo. Přece jen byl víla a žil na světě už dlouho, aby věděl, kdy se lidé chovali podivně. I tak s ale stále usmíval a byl milý, ovšem také dost obezřetný.* Ano, když to vezu kolem a kolem tak bych řekl, že si nevedu špatně. Tak slavné jméno sice nemám, ale moje práce už visí v několik galeriích po světe a také se prodávají i na internetu. *Pronesl a pak už jen poslouchal, co povídala ona zatímco ji i se synem pozoroval.* Aha, takže děláte práce se zrovna namanou a jsou dobře placené, chápu to správně? *Optal se, aby e ujistil, že to pochopil, tak jak to vyznělo.*
*Pozorně poslouchala a slabě při tom kývala hlavou. Nesnažila se seznámit, nýbrž muže před sebou analyzovat, jako kdyby byl dobře vykrmená koza na trhu. Na kamarádíčkování neměla náladu ani chuť, zároveň nové přátele nepotřebovala z důvodu její "profese". Moc dobře si pamatovala na ten zlom, kdy své kamarádce, Orion, sdělila svou minulost. U ní se s nechtěnou reakcí nesetkala, ale ne všichni byli jako ona. Eshe se opět napila své kávy a zřetelněji pokývla hlavou, že mu rozumí.* To vám gratuluji, *slabě se usmála a naklonila hlavu na stranu,* často do galerií nechodím, ale jestli se jednou tak stane, budu si na vás pamatovat. *Mluvila zdvořile, aby nepůsobila zase tolik nepřátelsky. Vzápětí tváře nafoukla, když se zeptal a pomalu vyfoukla.* No, zálěží na práci, ale nemám se úplně špatně. *Usmála se trochu víc, ale tentokrát to byl spíše úšklebek, než úsměv. Tato lež ji zabolela, ale nemohla se odhodlat k jiné odpovědi. Zavládlo chvilkové ticho, které prolomilo zvukové upozornění na jejím mobilu. Zpráva od Orion. Eshe si ji přečetla, načež si tiše povzdechla a podívala se na Castora.* Omlouvám se, budu muset už jít. *Mobil si schová do kapsy, zvedne se a dopije poslední doušek kávy, načež hrníček postaví zpátky na stůl.* Moc vám děkuji za kávu a přeji hodně štěstí, *promluvila rychle a společně s Lucasem se odebrala k odchodu. Jedné věci si muž mohl všimnout - střelné zbraně, která koukala Eshe zezadu z kalhot, dokud nezmizela vchodovými dveřmi pryč. Nezbývalo nic jiného, než nechat svou představivost pracovat a domyslet si, v jaké profesi se žena angažuje.*
*Castor si jí prohlížel a snažil se stále mile usmívat. Jeho pocit mu ale napovídal, že tady není něco úplně v pohodě. Něco se mu na ni nezdálo, ale nemohl přijít na to co. Nic špatného neudělala, to ne, ale šlo spíše o to jak mluvila, jak se tvářila, co z ní v tu chvíli vyzařovalo a to Castora lehce znervózňovalo.* Tak třeba jednou se tak uvidíme. U nějaké prohlídky nebo akce, kterou občas Galerie pořádá. *Pousmál se a pomalu dopil své kafe, když už dával prázdný hrnek na stůl, viděl, že se Eshe už postavila na odchod. Castor jí poslouchal a pak jen přikývl.* Není zač, rádo se stalo, hlavně že vám chutnalo, oběma. *Pousmál se a pak jen Lucasovi zamával a pokynul na pozdrav i Eshe, než jen sledoval, jak oba odchází. Nemohl si nevšimnou zbraně, kterou měla, nad tím však jen zavrtěl hlavou a raději ani nepřemýšlel o tom, co by tak mohla dělat za práci nebo na co ji měla. Když pak k němu došla servírka, zaplatil. Postavil se a spolu s Lynx se pak odebral k sobě domů, kde chtěl pokračovat v práci.*
*Remi se s Kimberly nakonec domluvil, že se s ní sejde v jedné z kaváren na Manhattanu. Proto, když pak mohla i Aless a nebyla zaneprázdněná, tak mohli vyjít. Se sebou ji bral už jen proto, že přeci jen, byla nevěsta, a za druhé, on by neuměl případně zalhat. Jistě, obejít ano, ale bylo to riskantní, hlavně u civilky beze zraku. I tak ale zastával to, že bude-li milá, na svatbě jí chce i tak. Když pak dojeli autem, ve kterém je dovezl Jeff na místo, tak vystoupil, galantně podržel Aless dveře, a když vystoupila, zase je zavřel. Pak už si poupravil své oblečení a šel. Pro dnešek zvolil hnědé, společenské kalhoty s páskem a bílou košili s ohrnutými rukávy. Do kavárny vešel jako první, držíc Aless dveře a už se rozhlížel, kde je ta jejich možná fotografka.*
*Alessandra si toho moc ani neplánovala, přece jen, tohle byla jejich svatba a pro ni to bylo momentálně přednější jako její práce a tak, když jí předtím Remi poprosil, aby s ním šla, souhlasila. Nechala Jeffa aby je odvezl a když pak s Remim vešli do kavárny, jen se rozhlédla kolem sebe. Na sobě měla dlouhé černé kalhoty, bílou košili a na tom černé sáčko.* Hele a ty víš jak ta fotografka vypadá, nebo tak? Ať vím, koho hledat? *Optala se Remiho. Ona sama netušila, kdo to byl nebo jak vypadala, přece jen tohle zařizoval právě její snoubenec, tak si myslela, že když dostal na ni kontakt, že dostal také i popis.* A co si prostě někde sednout a počkáme. Buď už je tady a nějak nás pozná a my jí nebo teprve dojde a pak přijde k nám. *Pokrčila rameny a hleděla na něj.
*Kim seděla u okna po levé straně, zády ke zdi tak, aby viděla na příchozí. Na sobě měla tmavě hnědý rolák a černé kárované kalhoty s vysokým pasem a vedle sebe na volné židli odložený kožený batoh, který ladil s páskem. Před ní na stole stál zaoblený skleněný hrnek se světle zelenou tekutinou, ze které se vydatně kouřilo. Ona sama byla ponořená v knížce, ale její pohled se občas zvednul ke dveřím, aby se ujistila, že náhodou nedorazili její potenciální zákazníci. Castor ji vybavil stručným popisem a ona sama sázela hlavně na to, že nejspíš bude podobně charismatický jako jeho přítel. Chvíli se nic nedělo, ale pak si všimla vstupujícího páru a hlavně toho, jak muž galantně podržel své partnerce dveře. Ne jako řada mužů, kteří když už je přidrželi, tak dvěma třemi prsty a tvářili se, že je to obtěžuje. Tohle bylo jiné. Krátce si je prohlédla a věříc svému instinktu, s vřelým úsměvem na ně zamávala, zavřela svou knížku a čekala až přijdou blíže, aby se s nimi mohla pozdravit a podat jim ruku. Napřed Remimu, na kterého dostala kontakt, poté i jeho partnerce.* Ahoj, já jsem Kim, moc ráda vás oba poznávám. Než řeknu něco dalšího… Páni. Vám to oběma tak sluší. *Její úsměv se ještě rozšířil.* Prý sháníte fotografa na svatbu? *Optala se, než sklouzla zpět do své židle.*
*Remis e na Aless usmál.* Počkej, počkej, já se porozhlédnu. *Pronesl jejím směrem. To už ale viděl, jak se na něj dívala dívka až moc podobná tomu, o kom Cas mluvil.* Bingo. *Šťouchl do Aless. Pak vstal, zamířil směrem k dívce a podal jí ruku.* Remi Luca, Moc mne těší. *usmál se na ni Remi a pak nechal i Aless, aby jí podala ruku. Podržel své snoubence židli a pak se posadil i on.* Víte, ano, slyšeli jsme o vás. A nechtěli jsme tuto schůzku rušit, takže půjdeme přímo k věci. *Pronesl Remi a podíval se na Aless, jako kdyby čekala, že jej doplní. On už dál moc mluvit nemohl, nemohl lhát.*
*I ona se rozhlížela, pak si všimla dívky, která na ně mávala, ale to už do ní šťouchl i Remi. Jakmile k ní došli, pousmála se.* Alessandra Ransom, i mě těší. *Podala si s ní ruku a pak se posadila, načež Remimu poslala tiché díky, za jeho galantnost. Když se pak všichni posadili, poslouchala je a jakmile Remi domluvil, Aless se usmála.* Ano, je pravda, že jsme sháněli fotografa, ale bohužel se nám nabídl někdo jiný, koho jsme nakonec přijali. A jak už řekl Remi, nechtěli jsme tuto schůzku jen tak zrušit. Vaše práce je úžasná a tom není pochyb, ale nějak se to seběhlo všechno najednou a vybral se někdo jiný. Snad se nebudete nějak zlobit, že jsme takhle ztráceli váš čas. *Pronesla lehce se pousmála. Snažila se být milá, přece jen pořád se učila nebýt k lidem taková jako dřív.*
*Remi i Alessandra působili jako velmi milý pár. Sice trochu jakoby z jiného světa, ale nebylo to divné, spíš tak nějak uklidňující. Když jí vysvětlili situaci a v podstatě se omluvili, jen překvapeně nadzvedla obočí.* Proč bych se zlobila? Vždycky uvítám dobrý tip na focení, zvlášť na akcích tohoto typu, to ano. Ale samozřejmě chápu, že se okolnosti mohou změnit. Navíc, nejsem váš dvorní fotograf, nebo tak něco, naprosto to chápu. *Vysvětlila.* Naopak si moc cením toho, že namísto esemesky jste se mi to rozhodli sdělit osobně, to pro mě opravdu moc znamená. Nestává se to často. *Usmála se.* Dáte si něco? Snad všechny nápoje tu mají výborné, od kávy až po čaje, nebo matchu. *Kývla směrem ke svému hrnku.*
*Remi poslouchal, co Aless říkala a souhlasně kýval hlavou. Pak ale, aby to nevypadalo nijak zle, se na ni pak nakonec usmál.* Ale, pokud budete mít zájem Kim, tak hledám někoho, kdo by mi udělal nějaké profesionální fotky v obchodě. Víte, mám krámek s hudebninami a hodilo by se mi něco, co bych hodil na net, nějaký pěkný materiál, a já jako umí si to nafotit sám, ale tak nějak jsem reději, když to má v rukou profesionál, jestli mne chápete. *Usmál se na ni. Pak stiskl Alessandře ruku a podíval se na ně. Jakmile se Kim nabídla s pozváním, nebo je spíš vyzvala, co si dají, jen nesouhlasně mlask.* Ne ne ne, to jsem chtěl udělat já... Dámy, dáte si něco? Dovolte mi pozvat vás, prosím. *usmál se na obě dvě.*
*Upírka ji sledovala a poslouchala jí. měla trochu obavy, že se mladá žena naštve a začne dělat scény, ale když to přijala úplně v klidu, Aless to překvapilo a docela mile, proto se pak usmála.* Jsem ráda, že se tedy nezlobíte a je to všechno v pořádku. Navíc si myslím, že je asi lepší to říct takhle osobně, než přes telefon. *Pousmála se na ni mile a stiskla Remimu ruku, pak už ho jen poslouchala a koukala na něj. Když zmínili pozvání, tak se lehce ošila přece jen i kdyby si objednala, nepila by to, ale nechtěla se nijak prozradit a pak se jen usmála.* Dám si je kávu, děkuju mi amore. *Mrkla na něj, než se otočila ke Kim a chvíli nad něčím přemýšlela.* A vy se fotografováním živíte nebo je to jen váš koníček? *Optal se jí pak.*
*Kim se rozzářila.* Opravdu? To by bylo skvělé. Hudebník jsem tedy opravdu jen amatérsky, ale věřím, že vám dokážu nafotit jakýkoli nástroj tak, aby se prodával sám. *Odpověděla a její hlas jen stěží skrýval její nadšení. Pozvání přijala trochu ostýchavě.* Dala bych si mangový džus, děkuji. *Pousmála se, pak svou pozornost přesunula k Alessandře.* Kdysi jsem chtěla. Fotila jsem od mala, mám několik mladších sourozenců a někdo ty rodinné vzpomínky zaznamenávat musel. *Zasmála se.* Fotila jsem už snad všechno; objekty, umění, lidi, zvířata, v klidu i v pohybu. Účastnila jsem se i soutěží. Ale pak se něco stalo a… No, dnes jsem zdravotní sestra. *Vysvětlila.*
*Remis e usmál a přijal dívčiny objednávky, pak, i když věděl, že by došla servírka, doběhl k pultíku, kde celý akční objednal, co bylo zadáno. Pak se vrátil a posadil se ke stolu, než se na obě zaculil. Svůj pohled ale nenechal na Aless, nýbrž na Kim.* Hrajete? nebo, hraješ? Mohu tykat? Přijde mi to volnější. *Uculil se na ni sladce.* A na co? Nějaký speciální nástroj, nebo kytary? Jak jsem říkal, mám obchod s kytarami, tak kdyby jsi chtěla někdy dojít, tak proč by ne, budu rád za nové zákazníky. A to s tím focením zní skvěle, děkuji! Kontakt máme, domluvíme se. *Mrkl na ni. Pak poslouchal dál. Občas byl trochu neotesaný...* Něco se stalo? Ach...no, pokud o tom mluvit nechceš, pochopím to. *Zarazil se ale hned a upřel pohled na ubrus.*
*Aless se jen usmála a pak Kim dál poslouchala, když povídala o své práci, přece jen, když už se zeptala, bylo by neslušné to neudělat.* Já jsem vaši práci viděla na internetu a musím říct, že je to opravdu skvělé. Máte talent, to se musí nechat a pokud vás to baví a naplňuje, tak jen tak dál. *Pochválila jí práci a usmívala se, když pak šel Remi objednat jejich pití, jen za ním koukla, než svůj pohled opět věnovala Kim. Pak už jen poslouchala jak se s ní Remi bavil. Po chvílí jí ale úsměv lehce z tváře zmizel, i když ne úplně, to když si všimla jak na ni fér koukal a hned jí nabídl tykání. Nakonec nad tím jen lehce zavrtěla hlavou myslíc si, že to nic není.*
Jste moc milá, Alessandro, opravdu. *Bylo vidět, že Kim, byť je živá a optimistická duše, rozhodně nebere pochvalu jako něco samozřejmého a hodně to pro ni znamená.* Jak jsem říkala, je to velký koníček, skoro na úrovní práce a vždy mě těší, když to někoho zaujme. *Remi se mezitím vrátil a její pozornost se opět přesunula k němu.* Jasně, to bude jedině fajn. *Usmála se, když navrhl tykání.* Jen na kytaru. Nejsem profi hudebník, je to spíš na takové to hraní u ohně, na akcích, když se sejdeme s kamarády u někoho doma… A tak. Kytaru mám ještě po tátovi, je už to taková babička, ale na vandry je to lepší než zbrusu nový kousek, ale upřímně? Přemýšlela jsem, e rozšířím sbírku. Dvě kytary se sejdou. *Zazubila se. Když se jí zeptal na onu událost, její úsměv trochu posmutněl.* No… Stala se jistá věc, když jsme byli se třídou na sporťáku. Jeden kluk se skoro utopil… Naštěstí to nedopadlo nijak tragicky, já měla za sebou kurzy první pomoci a jiný spolužák byl plavčík, ale… Tak nějak mě to tehdy přimělo přehodnotit priority. Umění je skvělé, ale lidský život je cennější. *Vysvětlila tiše.*
*Remi se usmíval, když sledoval, jak si dívky rozuměly. Pak se podíval na Kim a kývl na souhlas.* Ach, neboj se, i takoví lidé, jako ty, co jen hrají jen tak, nebo začínají, k nám chodí taky, myslím si, že dokážeme vyhovět jakýmkoliv zákazníkům, kteří o tom alespoň něco ví. takže kdyby náhodou, víš, kde mě najdeš. *Naklonil se přes stůl a mrkl na ni jedním okem. Ani mu nedošlo, že je něco špatně. Remi už byl prostě takový- jemu se pro něj normální, milé chování jevilo tak, jako se jiným jevilo flirtování. Nepřišlo mu to proto divné, ani si neuvědomil Alessiny podněty na druhé straně. Byl prostě svůj.* Ach, to je taky pravda. lidský život má svou cenu, to určitě má. Ale teda, klobouk dolů, mladá dámo. *Usmál se na ni.*
To vy taky Kim. *Pousmála se na ni a když před nich servírka postavila objednávku, jen se na svou kávu podívala a přemýšlela, jak to udělat, jenže z jejího přemýšlení jí dostal Remi a to, jak se choval ke Kim. To s ní vážně flirtoval nebo se jí to jen zdálo? Nebyla si jistá a proto se jen lehce zamračila a dál je poslouchala., než pak koukla z Remiho na Kim.* Je dobře, že se z toho nestala tragédie, už jen díky vám, což je milé a úctyhodné. I to, že děláte ve zdravotnictví je něco skvělého. A ano, lidský život je cenný, jen hodně lidí to nikdy nepochopí a své život zakazují pro blbosti. *Pronesla a pokrčila rameny, sledujíc je oba dva.*
No, minimálně by se mi hodily náhradní struny. Ale pokud mě zaujme nějaká z kytar, nebráním se ani nákupu. Díky, Agnes, *usmála se na servírku, když jim donesla nápoje, pak se její pozornost opět obrátila k dvojici, s hlavou lehce, zamyšleně nakloněnou na stranu, když je poslouchala. S ohledem na to, že byla sestra, byť nebyla psycholog, základy této kouzelné vědy ji neminuly. A teď, když s oběma snoubenci strávila trochu času, lecos jí vrtalo hlavou. Oba byli až nadpozemsky krásní. Jenže zatímco u Remiho se ta krása, podobně jako u Castora, tak nějak přenášela na ni a cítila se její součástí, vedle Aless si spíš připadala nepatřičně. Jako by neměla sedět ve společnosti někoho tak krásného. Jenže jejich krása a elegance jakoby byla tím jediným pojítkem mezi nimi. Remi byl velice živý, komunikativní a jeho zájem byl buď upřímný, nebo ho roky piloval, aby tak alespoň působil. Aless nebyla vyloženě chladná, ale měla pocit, že ten zdvořilý zájem je maximum vřelosti, jaké z ní dostane. V nejmenším se tomu nedivila, jednak ne každý byl otevřený, jednak… Reagovala by lépe, kdyby byla s partnerem na pracovní schůzce s cizí ženou a on s ní flirtoval? Upřímně ji to zaráželo. Kdyby byli na schůzce sami a byl nezadaný… Situace by se možná vyvinula jinak. Ale v rámci respektu k Aless ho v tom nehodlala podpořit. Její pozornost se tedy přesunula k ženě.* A vy, Aless? Čím se živíte?
*Remi souHlastně kývl hlavou. Poslouchal jak Kim, taky Aless.* Přesně tak, moje snoubenka má pravdu. Dělat ve zdravotnictví, to je prostě něco supr. Nebo alespoň to si myslím. Já jsem vždycky tady k těm pracím, které zachraňuji lidské životy, ať to je policie, zdravotnictví, a nebo třeba hasiči, měl vždycky účtu. Přeci jenom vy riskujete občas svoje životy, ale hlavně i své nervy, v podstatě pro ostatní. To je moc hezké životní poslání. *Pokýval Remi souhlasně hlavou, a usmál se.* A jistě, přijď kdykoliv budeš chtít. Mám otevřeno skoro pořád. *Usmál se na Kim a pak se podívám na Aless. Sám se napil ze svého mátového čaje, kterému byl donesený, a stále se usmíval, jako kdyby se nic nedělo.*
*Alessandra si vzala svůj hrnek kafe a chvíli přemýšlela, nakonec jednou rukou pod stolek vytáhla pár tabletek krve, které měla od Ele a když měla hrnek na klíně, nenápadně, a hlavně rychle je do kávy hodila. Nechtěla, aby to vypadalo, že se jí ani nedotkne a tak počkala, až se rozpustí a pak se zkusila lehce napít. Držela se, aby se neošila, ale i tak ten jeden lok polkla a kávu pak postavila zpět na stůl. I s krví, kterou si do ní dala, jí to nechutnalo a usoudila, že víc už pít nebude. Mezitím je však oba poslouchala, především koukala na Remiho, ale když Kim oslovila jí, na chvíli se zamyslela.* Já se věnuji autům. Nakupujeme je, dáváme je na zakázku dohromady a prodáváme. Takže se tak nějak pohybuju v automobilovém průmyslu. A prosím, taky mi tykej, když už sis potýkala i s Remim. *Pousmála se na ni. Tak trochu to pravda byla, autům se skutečně věnovala ale jen jako koníček, ale to jí říct nemohla a už vůbec ne to, že je podsvěťanská dealerka. Pak jen poslouchal Remiho a když řekl, co řekl jako poslední, jen nad tím pozvedla obočí a pod stolem zatnula ruku v pěst.*
*Kim se pousmála.* Zvláštní, že to zmiňuješ, Remi… Nedávno jsem se potkala s takovou zajímavou partou na pláži ve Staten Island. Teda, partou… Oni se prý do toho večera taky neznali, ale řekni, jaká je pravděpodobnost, že si sedneš s cizími lidmi k ohni a jeden z vás je hasič, další sestra a dva dělají v charitě? *Zavrtěla s nevěřícným úsměvem hlavou. To setkání jí i teď ve vzpomínkách přišlo tak nepravděpodobné, že kdyby ho skutečně nezažila, nevěřila by, že se lidé opravdu seznamují až takhle náhodně. Nebylo to tak, že by si jako sestra neuvědomovala, že to taky mohla být parta psychopatů, kteří jen čekali, až kolem půjde vhodná oběť. Ale one prostě vždy v lidech viděla to nejlepší. Její pozornost se opět přesunula k Aless.* Takže auta? Páni. *Usmála se.* To byste si popovídala spíš s klučičí částí naší rodiny, já autům nějak zvlášť nerozumím. I když, obvykle alespoň poznám, co je s tím mým špatně. *Dodala s povzbudivým úsměvem. Podvědomě cítila Alessin vzrůstající neklid a stejně tak podvědomě toužila jí dát najevo, že ona pro ni rozhodně žádné nebezpečí nepředstavuje. I když… Představa, že by měl někdo jako Aless považovat někoho jako Kim za nebezpečí v jakémkoli smyslu nebo formě byla přinejmenším úsměvná-*
*Remi se na mladou civilku usmál, načež se opět napil ze šálku.* To je pravda, není to až tak moc velká pravděpodobnost, ale tak musí to být přece jen kouzelné ne? Optal se s úsměvem na rtech, jako kdyyby byl zasněný, než se pak se uculil jako měsíček na hnoji a hleděl na dívky před sebou, usmíval se a poslouchal, o čem si povídaly, zatímco jsi míchal svůj čaj. On sám k tomu moc říct co neměl, tak prostě jen poslouchal. Neodpustil si sem tam podívat se na Kim, stejně tak jako i na Aless.* No ale tak, je pravda, že zkrátka si prostě občas dobrými lidmi sednete, a to se to nemusí ani plánovat. Zažívám to třeba právě teď. *Usmál se opět na Kim a zlehka jí pokynul hlavou.*
Ano, auta. Řekněme, že jsou skvělým prostředkem, pokud chcete na chvíli prostě jen vypnout. *Pousmála se.* Stačí jen nasednou a jen tak někam jet. A teď mě napadlo, kdybys náhodou měla problém někdy s tím tvým, stačí napsat. *Usmála se, nebo se alespoň snažila, byla nervózní a cítila se dost nesvá. Když pak Remi mluvil a ona slyšela, co řekl, byla to pro ni asi taková poslední kapka. Pro ni bylo nové cítit lásku, stejně jako cítit ten osten žárlivosti, který jí právě teď dostal.* Omlouvám se, ale budu se muset už vzdálit. Mám ještě nějaké povinnosti. *Zalhala s úsměvem, hledíc na Kim před sebou, načež se postavila.* Ráda, jsem tě poznala a třeba se ještě potkáme. *Pronesla a aniž by koukla na Remiho, se vydala k východu. Dalo ji velmi velkou námahu udržet si klidnou tvář a úsměv na tváří, zatímco v ní žárlivost bublala. Nakonec vyšla ven, jde zamířila k postranní uličce, kde měl parkovat Jeff. Jakmile tam došla, praštila rukou do zdi a rozčíleně zavrčela.*
/To už je druhý automechanik během pár dnů,/ *pomyslela si. Remi mezitím opět začal mluvit a ona jen vnímala Alessino rohořčení, keré, kdyby mohlo, nejspíš by dostalo fyzickou podobu a začalo na Remiho vrčet.* Taky jsem tě ráda poz- …nala… *Větu dokončila polohlasně, protože Aless z kavárny vystřelila jako šíp. Ona sama potichu koukla po Remim.* Hele, houby mi do toho je, takže ptát se nebudu, ale… Být tebou, šla bych za ní. *Chvíli uvažovala, jestli se nezeptat, zda takhle flirtuje s každou slečnou, ale situaci by to nezlepšilo a zhoršovat ji nechtěla, tak se na něj místo toho jen omluvně usmála.* Taky jsem vás oba moc ráda poznala. Pozdrav Aless, až se trochu uklidní. Jinak vám oběma přeju hodně štěstí a doufám, že se vám svatba vydaří. *Zvedla se od stolu a podala Remimu ruku.*
*Remi sledoval, jak se Aless zvedla a dala se na odchod. Říct, že v tu situaci nechápal, co se dělo a co jí přeletělo přes nos by bylo slabé slovo. Proto se pak podíval na Kim a kývl na souhlas.* jasně, jo...jo. Každopádně, díky za vše, kdyby jsi se chtěla zastavit na svatbě, doraž. *Mrkl na ni ještě, než ji potřásl rukou a pak se vydal na odchod. Hned, jak vyběhl ven, se rozhlédl po Aless, kterou našel. Stála kousek od něj. Remi k ní hned došel a položil jí ruku na rameno. *Co se děje, mi amore? Vše v pořádku?* Optal se. Než by ale stačila odpovědět, tak přijelo auto, které řídil Jeff, oba nasedli a odjeli směrem k Alessině domovu.* Přesun do vily
*Koncerty byly za ní, stejně jako spousta byla určitě ještě v životě před ní a...byla plná dojmů. Z cestování, z toho, jak měla pocit, že nemá klouby v kolenou samou nervozitou a vším možným a protože už se o tom podělila s těmi, které brala jako rodinu vlastní či nevlastní, tak mohla tyto zážitky předat dál, aniž by se urazili, že to nevěděli dříve než "ostatní". Triss na sobě měla lehké šaty s rozparky dlouhé až ke kotníkům a sandálky. Celá ve světlé barvě, až na fialové kamínky šperků se pomalu přesouvala do jedné kavárny, a zastavila jen dvakrát - aby si koupila květinový věnec do vlasů, protože se jí hrozně líbily pestrobarevné kvítky a chvíli pozorovala slečnu, jak se s tím s vášní dělá, až se pro to sama nadchla, a aby napsala Sebastianovi restauraci...protože měla chuť na kakao. A ledový čaj. V obráceném pořadí, protože jí bylo horko a její modlou byly v takovém počasí lidé, kteří vymysleli deodoranty se svěží vůní, které opravdu vydržely docela dlouho. Sebastian byl...no chlap. Tak nějak doufala, že lov a jídlo jsou dvě věci, které neodmítne. A kakao, ale to si zvládne najít v meny i sám nebo mu to dojde, když si ho objedná. Sama se pak usadí s tím, že počká na známého, než přijde a zatím si dá jen ledový čaj - broskvový s mátovým základem.*
*Keď mu príde správa od Triss a prečíta si ju, zamračí sa. Dlho sa nevideli. Triss sa ktoviekde túlala, prevažne, tak ako vždy, a každý raz po určitom čase napíše, aby si mohli medzi sebou ako kamarátky vymeniť svoje skvelé zážitky, ktorých síce Triss možno má po hlavu, ale on nemá tak zaujímavý život, mimo to, že sa s ním stále rodičia nechcú poriadne rozprávať, pokiaľ nejde o niečo dôležité v Inštitúte, že s Grace sa tiež vidí iba raz za čas, rovnako ako so svojim bratom, a mimo to chodí vždy po určitom čase upratovať zbrojnicu, trénovať buď von alebo do tréningovej sály, či na hliadku, mimo to, že sa stará o dieťa, ktoré mu Triss zavesila na nos spolu s celým Spolkom. A síce bol za to rád, Lotty si celkom obľúbil, aj keď to nechcel priznať nahlas, niektoré veci ohľadom jej výcviku a výučby boli v zlom stave. Preto keď vidí správu, nchá si chvíľu na premyslenie, či odpovie pozitívne alebo negatívne. Nakoniec však neodolá tomu, že sa s Triss vidia len raz za čas a aj keď od neho zase bude chcieť, aby si otvoril srdce, porozprával jej o živote a objímal ju a ďalšie tomu podobné veci, odpíše, že príde. Nemá teraz práve okrem pár papierovačiek nič na práci, tak zájde do izby sa prezliecť a už je na ceste mestom k podniku, ktorý mu Triss poslala. Čierne tričko mu obopína hruď, tak sa nevyhne tomu, že niekoľko žien (i mužov) mu venuje veľavýznamný, zaujatý pohľad. On však ničomu z toho nedáva poriadny význam a keď vstúpi, v rýchlosti zazrie pri stole sedieť čarodejku, s ktorou sa mal stretnúť.* Dobrý deň. *Pozdraví znudeným, hrubým hlasom čašníčku, čo prechádza okolo neho a postaví sa k Triss.* Keby som mohol, tak zastrelím slnko. *Povie trochu nadurdene, pretože jeho pleť trochu načervenala, keď sem kráčal. Usadí sa oproti a keď sa zjaví čašníčka, objedná si to isté, čo Triss, aby si nemusel prezerať menu a vyberať si, čo si dá. Otočí sa k čarodejke s nadvihnutým obočím, akoby jej naznačoval otázku “Tak teda, ako ide život?”*
*Nějakou chvíli čeká, takže má čas si detailně prohlédnout menu a...protože zřejmě chce potrápit svá střeva a obecně žaludek, pikantní čína s kuřecím masem a po ní kakao očividně zní jako plán. Druhou možností byl tatarák, který taky dlouho neměla. Po česneku je však dech mnohem horší než po číně. Ne, že by je to mělo trápit, líbat se rozhodně nebudou. Jak mu kdysi řekla, připomínal jí bratra...a nějak se ním i stal, stejně jako blízkým přítelem - ač věčně nabručeným. Její pozornost upoutá jen co vkročí, přehlédnout jej bylo docela...obtížné. Zřejmě byli jako den a noc. Široce a vesele se usměje a poposedne si radostí. Jen ten pohled stačí, aby si poposedla ještě víc, až se povážlivě dopředu nakloní židle, jakoby ji měl kus nábytku za chvilku nechat sklouznout pod stůl. Triss to nějak moc neregistruje a natáhne ruce, aby ho vesele chytila za ty jeho a pak ho po nich poplácala s dětskou radostí.* Mám extrémně moc zážitků! A míst, kam se někdy musím znova podívat. A umět portály, vezmu tě tam okamžitě! A taky....oooo můj bože! Být v davu při koncertě je něco, ale stát na pódiu! *Vyletí z ní pomalu jedním dechem a jakoby se snažila svým nadšením nakazit i Sebastiana.* Byla jsem nervózní, ale extrémně! Tam bylo hrozně lidí! Podělat to, tak se propadnu, ale - *Vydá zvuk podobný vypísknutí, protože pro ten pocit vlastně nemá ani slova a poposedne o to víc, až se židle se zavrznutím poodsune a Triss se musí velkou částí opřít o stůl, který se taky na jedné nožce začne naklánět, jakoby ji chtělo obojí prostě shodit na zem. Hrana stolu se zřejmě zakousne Sebastianovi do předloktí a ona se nadzvedne, aby židle s tichým zaduněním dopadla zpět, stejně jako stůl. Pití se považlivě stačilo zklouznout na okraj a nyní se znovu zapotácelo.* Myslela jsem, že moje klouby se prostě rozpustily, jak se mi třásly kolena! Ale - bylo to úžasné! Ta energie těch lidí! Zamilovala jsem se. Víš jak je euforická láska, no ne? A to bylo prostě...sakra... *Vydechne ještě teď skoro vzrušeně - ne v sexuálním směru a jak se pořádně opomínala nadechnout, tak jí zčervenají tváře a ona po dechu musí zalapat.* Víš, jaký to je pocit, že jo? *Skoro se zamračí a pátravě si ho prohlédne, nejspíše s potřebou, aby jí porozuměl a sdílel její ... všechno.*
*Hneď čo sa usadí a ešte ani nemrkne na to, čo vlastne za typ reštaurácie Triss vybrala, aby si mohol premyslieť, čo si dá, už ucíti dotyk na svojich rukách a on spoza zachmúreného obočia premeriava svoje ruky v tých jej, len aby pohľad dvihol a ironicky sa na ňu uškrnul. Necháva však ruky v takej polohe, ako ich uložil, keď sa usadil. Čarodejka na neho ihneď vyhrnie množstvo viet a on je aspoň rád, že nemusí nič hovoriť zo svojho života, aj keď určite aj na to príde. Nechá si pred seba položiť limonádu, jednu ruku si od Triss uvoľní a pritiahne si pohár k sebe, aby sa cez slamku napil.* Uhm, uhm… *Prikyvuje a naoko hrá, akoby mu to prelietalo jedným uchom dnu, druhým von, ale Triss je na neho už príliš zvyknutá na to, aby nedokázala odhadnúť, že takýto on je, ale skutočne mu nevadí Triss počúvať.* Nádych, výdych. Neprevrať sa z tej stoličky, Kriste! *Zamručí na ňu spolovice akoby bol otrávený, spolovice trochu ustarostene, presne ako niekto, kto to nepovie, ale radšej to ukáže, keďže hneď ako sa stolička Triss popsunie, sám sa trochu nakloní, akoby ju chcel pri tom pohybe zachytiť, bez toho, aby si uvedomil, že tak urobil. Na jej otázku iba jemne pokrúti hlavou.* Ak som niekedy vedel, zabudol som to. *Povie úprimne a s jemným podtónom akejsi nervozity, nakrčí obočie a mykne plecom. On veľmi tomu nerozumie, aj keď čarodejka chce, aby sa vedel vcítiť do tých pocitov, o ktorých mu prezradila. Čo zažila a čo to v nej vyvolalo.* Ja… nikdy som nebol spevák a ak si si nevšimla, davy ľudí tiež nie sú moja… *Na chvíľu sa zastaví v rozprávaní a mykne hlavou do strany.* …šálka kávy. /Na to potrebujem teba, aby si mi to povysvetľovala, inak budem žiť pod kameňom, ako doteraz. Život lovca. No./ *Preblesne mu hlavou a zaškerí sa, skoro akoby ju nabádal, aby pokračovala v hovorení.* Pokúsim sa to pochopiť.
*Nepostřehne snahu ji zachytit, jak byla rozjetá, ale zarazí ji Sebastianova odpověď.* Kecy! *Vypálí ohnivě - metaforicky - ale nikoliv popuzeně.* A co Grace? Vždyť ji máš rád..a vsadím se, že víc než to. *Nevinně zamrká.* Notak, svěř se mi! Vždycky se tváříš jako ledová socha, ale uba už víme, jak to je. Kdybys se mnou nebyl rád a nepovídal si, tak by ses nikdy nesvěřil o...alkoholu, tom, že už jsi obdivuhodně dlouho čistý - moje poklona - a ani s ničím jiným. Takže....čekáááám, určitě mě totiž chápeš, že jo? *Polkne a trochu hekavě se nadechne. Řekla to velmi rychle, aby jí do toho nemohl skočit a přerušit její monolog, načež si podepře bradu a upře na něj štěněcí pohled, který si přímo žádá, aby prozměnu o své lásce vyprávěl on.*
*Trochu ho zarazí, ako na neho vybrechne jej nesúhlas. Pretočí očami. Keď sa Triss rozhovorí, nadýchne sa, aby niečo povedal, ale nenechá ho. Niekoľkokrát otvorí a zatvorí ústa, z frustrácie si zaryje nechtami do dlane a zažmurká očami, stiahne hlavu do boku a jednou rukou začne prstami bubnovať po stole. Potichu, hľadiac na ňu, sa pomaly napije, utrie si ústa chrbtom ruky a vydýchne.* Skončila si? Cítiš sa fajn? *Pýta sa jej, akoby ju podpichoval, je to taký jemný sarkazmus, ktorým naznačuje, že o tom nejak nechce hovoriť. A priamo by o láske ku Grace nepovedal, že je euforická. Skôr budovaná cez bolesť. Na tom nič euforické nie je. Znova pretočí oči dohora a frustrovane si premkne koreň nosa medzi prstami.* Fajn. Ale s Grace je to iné. *Povie jej úprimne. Do lovkyne bol zahľadený už tak dlho, že mu prišlo prirodzené byť s ňou, príde mu zvláštne preberať tému teraz s Triss ako dvaja stredoškolskí pubertiaci. Rozhodne sa nechodiť okolo horkej kaše, aj tak sa to Triss dozvie skôr či neskôr.* Fajn, vyhrala si. *Aj keď to nerád priznáva.* Nechcel som to hovoriť, lebo som si nebol istý. *Ubezpečí ju, aby s tým počítala, že aj keď jej to povie, u neho samého je to stále veľká neznáma neistota, ktorej čelí každý deň, aj keď odvtedy ubehli už týždne a nič sa nezmenilo. Grace to nevzala späť.* Požiadal som ju… *Sťažka vydýchne poslednú časť vety.* … o ruku. Spokojná? *Povie, pohodí k nej hlavou a keď príde čašníčka znova, objedná si u nej nejaké jedlo a znova pozrie na Triss, zamračený.*
*Nakloní hlavu do strany.* Ale pořád je to ta emoce..*Nadhodí v pobídce to rozvinout, které doplní o gesto rukou. Oči se jí vesele leskly a ona si začala kousat do rtu, jakoby sledovala napínavou scénu. A pak jí prostě spadne brada, kterou si po chvíli zaklapne rukou s cvaknutím zubů o sebe. Oči jí takřka vypadnou z důlků a čarodějka vyskočí na nohy, div neshodí na Sebastiana stůl i s obsahem a místo toho se na něj okolo krku pověsí sama jen co se k němu trochu skloní. Poťape ho dokonce po vlasech.* A nebolelo to, že? *Pak mu dá jemňounký, skoro neznatelný políček do zátylku, jak se odtahuje a když si sedá zpět, tak se dotčeně - naoko - mračí.* Jak dlouho? A říkáš mi to až teď? * Zvedne obočí. Byla na turné, ne že by při něm měla enormní množství času. Pak se ale usměje a pokyne mu v nevyřčeném přípitku a culíc se od ucha k uchu sklenkou s tajícím ledem.* Teď už by ses měl naučit tančit. Svatební tanec a tak víš jak. *Zazubí se pobaveně a párkrát trhne obočím vzhůru.* A potřebuješ oblek. Máš oblek? Jeeee půjdeme na nákupy? *Tentokrát se nadchne zase jiným směrem. Nákupy milovala pokud nakupovala pro jiné. Ohledně sebe byla vcelku praktická a skromná.*
*Trkne sebou dozadu, nie od ľaku, skôr od čudesného prekvapenia, keď na neho Triss spoza stola vyskočí ako lovec na lovnú zver.* Hej! Upokoj sa, dobre? *Povie mrzuto, odtisne si z hlavy jej ruku, no nechá sa vyobjímať.* Dobre, dobre. *Povie, keď už sa mu to zdá po pár sekundách dlho a trochu ju od seba postrčí, aby si sadla na svoje miesto. Začne sa pohrávať s prstami na svojich spojených rukách, o ktoré sa začne opierať, keď sa Triss znova vzdiali naproti nemu. Nakrčí nos a frustrovane si povzdychne.* Vieš to len dnes, pretože som sa snažil oddialiť túto prehnanú reakciu. *Podotkne naoko otrávene, no zároveň je rád, že aj po tom všetkom, ako sa k Triss správa, je k nemu stále ako medveď na med. Chytí sa za hlavu hneď pri ďalšej natešenej vlne, ktorá z čarodejky vyletí, až má chuť ju obliať tou limonádou, z ktorej sa práve chystá napiť. Srkne si trochu a povzdychne.* Nepôjdeme na nákupy. Oblekov mám neúrekom. Triss, Triss… preboha, tá svadba nie je zajtra. *Vyhŕkne na ňu, aby ju konečne trochu upokojil, skoro akoby stresovala pred skúškou z najťažšieho predmetu.* /Tak to mi chýbalo, aby sa ma pokúšala pripravovať. Ešte nič nie je vyriešené./ Nie že by som ti chcel kaziť radosť, ale ešte nič z toho nie je isté. *Uzemní ju trochu slovami i pohľadom, jeho hlas seriózny. Ani ohľadom Grace či rodičov, ani ohľadom Spolku.* /Nie je to tak ľahké./ *Pomyslí si.*
Zrovna ty bys to měl mít za sebou raději, co nejdřív. *Zasměje se a když ji začne mírnit zatváří se sklesle.* To neznamená, že by ses neměl snažit! *Vyvrátí jeho myšlenku, nicméně už mnohem klidněji a...jaksi "dospěleji"?* Jsi hrozný pesimista. Musíš se snažit, pokud bude snaha u obou, bude tam větší pravděpodobnost. *Mrkne, ale ještě o něco zvážní a zklouzne jej pohledem.* Nebo v tom je víc?
*Jeho oči sú neveriacky prižmúrené, keď sa zahľadí na čarodejku oproti sebe, nadvihne jedno obočie a frustrovane si povzdychne.* /Snažiť sa? Bodaj by som nebol pesimista, keď som sa snažil posledných sedem rokov. Ale to asi nestačí./ *Chce na Triss vyhŕknuť ťažko, ale prehĺtne veľkú nespokojnosť, hromadiacu sa v jeho hrdle - nie kvôli Triss. Ju radšej zaťažovať nebude, kým sa niečo viac nevyrieši.* Myslel som, že si si už zvykla. *Odpovie nakoniec trochu sarkasticky, no kamarátsky smerom k nej ohľadom jej poznámky, že je pesimista. Slniečkár teda nebude. Taká je Triss, aby fungovali ako slnko a mesiac. Možno preto sa stále kamarátia, mimo to, že ju má rád. Oprie sa rukami o stôl, olízne si pery a uhne pohľadom, ktorý zabodne do nejakého plagátu, zalepeného na stene.* Ide tak trochu o viac, než len o to, že si neverím. *Prenesie nakoniec otvorene a jemne si zavrčí popod nos.* Grace je, no… nelahodí Spolku. Takže ani môjmu rodu. Ale môj rod je to, čo ju z toho môže vysekať, tak… *Vyhŕkne zo seba úprimne a sťažka sa napije vo veľavýznamnom tichu, ktoré u neho po jeho slovách nastane, akoby tým chcel podčiarknuť význam svojich slov.*
Víš jak to ale je...naděje umírá poslední. *Trhne rameny po skoro něžném prohlášení, kdy vlastně řekla, že by se stále mohl stát...třeba i optimistou.* Občas ti to i jde. *Dodá povzbudivě, ale pak se doptá dál a při první odpovědi nadzvedne obočí. Jedno. Jen to pravé. Zamručí. Znělo to jako podobně patová situace jako nedávný soud s Lotty.* Rodu nebo rodině? Tvá nejbližší rodina je na tvé straně?
*Zahľadí sa na ňu a jemným pokrútením hlavy si vzdychne, jemne mu cuká kútikmi úst, keď mu povie o nádeji.* No jo, otrepaný výraz o nádeji, chápem chápem. *Prenesie trochu uštipačne, priateľsky ju podpichujúc. Možno sa teraz z toho smeje, ale znova keď odíde od Triss bude musieť riešiť, ako situáciu vyriešiť, hlavne aby z toho vyšli dobre s rodinou, so Spolkom a rovnako tak aj s Grace. Cíti sa ako medzi mlynskými kameňmi, ale nepovie to, no zvraští obočie a natiahne sa po kakau, aby nevychladlo. Slabo si odpije a pretočí očami.* Rodine. Rod je rodina. Rozumieš. /A proti nim nepôjdem, ale ani proti Grace./ *Potom vzdychne, premkne si koreň nosa a na chvíľu zatvorí oči. Než ich znova otvorí, na pár sekúnd zapremýšľa a vzdychne.* Je to nepríjemná situácia, čo ti na to poviem. Ale neplánujem z toho vycúvať, na to ju až moc… *Začne, no nedokončí, rýchlo sa napije a je mu jasné, že Triss dopne, čo chcel povedať ďalej.*
Já se toho držela, nic víc jsem v jednu chvíli neměla. *Nechtěla napřímo říct, v pekle. Snad mu to dojde z rozmrzelého tónu hlasu, nebo to obecně vztáhne na špatné situace v jejím životě. Rychle to ale nahradí výrazem, aby neničila atmosféru. Triss pokroutí hlavou.* Ne. Rod je rod. Veliký, s mnoha větvemi, spousta a spousta příbuzných, které ani nemusíš pořádně znát. Rodina jsou ti nejbližší kolem tebe...a ty které si najdeš, aby byli tvou rodinou. Třeba Grace je tvoje rodina, ať jen jako partnerka nebo žena. *Vysvětlí mu vlastní filozofii rozdílu a pousměje se ještě zpětně nad tím, že Sebastian chtěl říct, že ji miluje.* Doufám, že jí jsi to řekl. Vztahy jsou sice komplikované, ale vlastně hezké. *Pousměje se a sama si jaksi zasněně na moment skloní zrak k hrnečku kakaa a zamíchá ho. Možná to je indicie, že sama má vztah, možná jen vzpomínka na to, co bylo a už není...*
*Obranne zdvihne ruky pred seba.* Dobre, dobre, ja ti to neberiem, všetci máme niečo. *Povie, aby trochu vyrovnal svoj predchádzajúci výrok, aj keď to nie je práve najlepší spôsob ospravedlňovania alebo čoho. Bolo však vidieť, že sa Triss jeho slová dotkli a tak iba odvráti výraz, napije sa kakaa a oblízne si vrchnú peru.* Fajn. Možno máš pravdu. Ale zachovanie rodu je zachovanie rodiny. Ochrana mena je ochrana rodiny. Všetko je to spolu. Celý rod a jeho členovia sa dotýkajú mojej rodiny. *Vysvetlí, ako to myslel. Celý ich rod sa drží ny vsokých priečkach vo svete nefilim kvôli tomu, ako sa správa každý jeden člen. Presne tak, ako rod Lengthorn, ktorý pritiahol ku Grace nežiadanú pozornosť len kvôli menu. Aj keď nepoznala osobne nikoho z nich.* A áno, Grace je moja rodina. A keď ju môj rod príjme, bude ňou oficiálne. *Dopovie nakoniec. Áno, s Triss súhlasí. Rodinu si môžeme vybrať, na krvi nezáleží, ale on tak nebol vychovaný a mimo to, ako sa cíti vo svojej rodine, stále ich má potrebu chrániť a zachovať ich dobré meno, aj keď svadbou s Grace môže nejaké vzťahy naštrbiť - prevažne s rodmi, ktoré mu ponúkali svoje mladé dievčatá za ženy. Sleduje ju chvíľu spoza hrnčeka, keď sa znova napije kakaa. Pomaly uloží hrnček späť na stôl a uškrnie sa.* A čo tvoje vzťahy? Čo Sander? *Otočí tému na ňu, pretože sa už začal cítiť nekomfortne z pozornosti, ktorú mu dávala a očakávalo sa, že odpovie.*
*Ve výsledku s jim souhlasila, proto pak už jen pokývala hlavou než si odkašlala.* Moje vztahy? Žádné oficiální... a se Sanderem spolu nejsme už...více než rok. Rozcházeli jsme se na Nový rok. Přelom 21 a 22. To jsem ti už zmiňovala...ne? *Ošije se a prohrábne si vlasy.* Ale je to fér otázka. *Uzná nakonec, že když jej vyvzpovídala o Grace, dluží mu také odpovědi.* Co Lotty...leze ti na nervy?
*Zamyslí sa, keď mu Triss povie o Sanderovi. Nie je si istý, či mu to hovorila, ale akosi mu aj samotnému došlo, že nie sú spolu. Už príliš dlho ich spolu nevidel a nakoniec, ani Triss o ňom vôbec nerozprávala. A ako sa mu zdalo, Sander má zrejme iný interest, aj keď svojim sledovateľským zručnostiam ohľadom vzťahov sám veľmi neverí. Mykne plecom.* Nepamätám si, ale akosi mi to aj nejak došlo? *Povie skôr rečnícky a dopije nakoniec kakao. Aj tak mu ešte ostáva ľadový čaj a po tejto kombinácii zrejme nebude dobré skočiť na hliadku - čas zrejme presedí na toalete. Ale čo už. Nemôže Triss súdiť za jej masochizmus voči vlastným črevám. Sám po nej objednávku zopakoval. Pozrie smerom k Triss a aj keby sa ju chcel opýtať na tie neoficiálne vzťahy, radšej pokračuje v pre neho profesionálnejšej téme, čo sa týka lovcov.* Lotty? Asi som už zostarol a zmäkol, ale je viac fajn, než som trénoval predtým iných lovcov. Minimálne ak má nejaké hlúpe pripomienky, necháva si ich pre seba. *Prenesie celkom rád, že to tak je.*
Mě by jsi na tréninku neocenil. Pamatuješ si ještě, jak došlo k tomu mému zlomenému prstu, no ne? *Ušklíbne se a zamává prsteníčkem do vzduchu, načež si povzdechne.* Ráda bych ji viděla, ale hádám, to teď nebude úplně...košér. Kór, když Spolek na mě asi dohlíží.... ne?
*Mykne pleciami a škodoradostne sa pousmeje na Trissin prsteníček.* No, mám vysoké nároky, ale už som asi starý. *Prenesie akoby to nič nebolo. On totiž má pocit, že ak by pred pár rokmi stála Lotty na mieste Grace, keď ju trénoval, zrejme by k nej tiež nebol práve najvrúcnejší. Ale akosi to stále považuje za fajn, aj keď Charlotte práve nie je najlepším článkom inštitútu v boji proti démonom.* Už ju pomaly vezmeme aj do terénu, ak sa naučí byť viac disciplínovaná. *Prenesie a napije sa, spoza pohára s čajom pozrie na Triss, ako sa zatvári po tejto poznámke. Keď čaj položí, utrie si kútiky úst a nakrčí obočie.* No, sledovaná si, Spolok si na to dáva pozor. Ale… keď už bude Charlotte pripravená viac, možno sa budete môcť stretnúť. Alebo ak o to požiadaš. *Navrhne jej a aj keď pôsobí Triss spokojne, nie je si istý, či ho nebudú zaujímať tie neoficiálne vzťahy, aj keď nie je síce práve “kávičková kamarátka”, ktorá sa zaujíma o sexuálny život svojich priateľov a pchá im do života nos, asi by rád vedel, s kým sa Triss stýka. Predsa len už toho v jej živote veľa skončilo fiaskom.* Tak a… o tých neoficiálnych vzťahoch mi povieš, či ako? *Opýta sa, ako si zakašle a obzrie sa do strany, akoby to bola úplne nestranná otázka.*
Budu doufat, že to všechno zvládne a bude vpohodě. *Napije se čaje a pozvedne obočí.* Uhm...neoficiálních vztazích? Mám...přítele. *Pokrčí rameny a hledá v jeho očích, jak zareaguje.* A ne na Zemi. *Dodá opatrně, čekala možná opovržení. Sebastian neměl rád podsvěťany a z nějakého důvodu ona byla výjimka...a asi se bála jeho reakce. Protože byl kamarád a na jeho názoru jí záleželo.*
*Odfrkne.* Pokiaľ nebude robiť hlúposti, tak to zvládne, aspoň s mojou, Tsaiovou alebo Calebovou pomocou. /A neverím, že to hovorím nahlas, k*rva./ *Pomyslí si ešte k tomu, ale necháva to už tak. Triss videla viac jeho úprimnejších spotov než mnohí iní ľudia. A Caleb je predsa už o niečo zodpovednejší, hlavne, ako sa zdá, po tom, čo má dieťa a Charlotte je taktiež ešte dieťa so slabosťou vytvárať neplánované problémy a ako nová lovkyňa je tiež v zodpovednosti celého inštitútu. Odpije si a vysrkne z dna pohára posledný kúsok čaju, než položí pohár ťažko na stôl a oblízne si pery, ako sa oprie dozadu do operadla. Nadvihne obočie a prekríži si ruky na hrudi.* Hej? A kde potom? *Opýta sa so serióznosťou a ironickým podtónom v hlase, keďže mu na Triss záleží a tá sa vždy mieša do problémov.* /Možno od nej to Charlotte pochytila./ *Namrzene si pomyslí a vie, že zrejme jej priateľ bude z Faerie, no chce, aby to vyšlo z jej vlastných úst.*
Zimní dvůr. *Odvětí Triss tiše, stále byli na veřejnosti a zabubnuje prsty do stolu.* Víla. Víceméně. *Opraví první slovo, Gideon byl pul víla. Měl matku civilku. Polkne a zvedne od prstů zrak čekajíc na rozsudek.* Není zlý. Na mě.
*Sťažka vzdychne a pokrúti hlavou.* Myslel som si to. *Najskôr si zamrmle popod nos a chytí sa za koreň nosa.* Vieš, ako teraz Spolok a celý podsvet vníma víly? *Opýta sa jej skoro nepočuteľne, aj keď s istou várkou vypočítavosti. Nakoniec si vzdychne a jemne pokrúti hlavou znova, akoby tým chcel naznačiť pocit, ktorý nevie dať do slov. Nakoniec, tomu asi nemôže zabrániť, aby si Triss vyberala, do koho sa zamiluje, na základe ich rasy.* Tak si dávaj pozor, nepodceňuj víly. *Upozorní ju, akoby bola malé dieťa, ktoré také veci nevie. No zároveň stále cíti akúsi zodpovednosť a potrebu jej také veci hovoriť, aby sa ubezpečil. Predsa len, Triss na seba vedela lepiť problémy a on sám nevie posúdiť, aký vkus má na mužov. Keď príde čašníčka, nechá si vziať prázdny hrnček z kakaa a pohár z čaju a iba hrubo a namrzene poďakuje, čím si zaslúži namrzený pohľad kútikom oka, než čašníčka odíde.* Tak… povieš mi viac? *Opýta sa vážne ako otec na výsluchu.*
Vím. Historii jsem si trochu prostudovala... *Přikývne opatrně a vážně, skutečně věděla. Zimní válka, tak se jí říkalo. O královně Carmině už také slyšela...a věděla, že je Jasonovou matkou. Přikývne, jistě víly nemohla podceňovat a na druhou stranu právě mezi vílami měla hodně blízkých. Možná se měla spíše narodit jako jedna z nich. Usměje se na číšnici, když ji nechá vzít prázdné nádobí a přitáhne si ještě nedopitý čaj.* Eeee... *Protáhne, když výslech pokračuje a opře se lokty o stůl, aby do dlaní složila bradu.* Vesměs jsme se viděli u vyvolání Haurese. Připojil se k boji na moji a Sanderovu stranu, ale tam to bylo takové...no není to úplně čas na seznamování. *Pokrčí rameny. V té době spolu se Sanderem ještě nechodili. Oficiálně se dali dohromady až necelý měsíc na to, jenže kartami jim zamíchalo peklo a fakt, že po vyvolání Haurese na setkávání se nebyl čas a tak se vztah pomaličku rozpadal pomalu dřív než začal. A po pekle už to šlo z kopce úplně, až se rozhodli více méně oboustraně to ukončit, než to jejich dobrý vztah poznamená. A dva měsíce na to, když pila na antidepresiva se nějak dostala do společnosti Gideona a...jeden by řekl, že jednorázovkou to začne i skončí.* Když jsem byla ve Faerii za mým dobrým přítelem, trochu jsme pili a tak...a s Gideonem jsme se potkali na odchodu, tak jsem ještě zůstala...a tak. Pak jsme se prostě ještě párkrát viděli a nějak to vzniklo? *Nechce příliš zabíhat do detailů toho, že spolu začali spát na prvním oficiálním seznámení, ale možná to Sebastianovi došlo, když jí zčervenaly tváře a ona si s odkašláním upije studeného nápoje.* Mimochodem, jezdit na koni není zas tak snadné jak to vypadá. *Malinko se odkloní od tématu, i když ne zcela. Vzhledem k tomu, že tématem byl její partner asi bylo nasnadě přijít na to, kdo ji na koni učil nebo učí. Pak si odkašle.* Mám Faerii ráda, moje magie se tam ztratí a potkáš tam tak zvláštně vypadající víly, že kdybych měla odkryté znamení, nikomu by to nijak nevadilo. Nemusím si tam dávat pozor na to, co řeknu - ne v ohledu, kdy by to prozradilo podsvět, nemusím skrývat magii a můžu prostě být... Jasně, ne všechny víly ocení někoho jiné rasy v jejich říši, ale...nevím. Na Zemi taky ne všichni oceňují existenci jedince nebo rasy, takže to asi není až takový rozdíl. *Pokrčí nakonec na vysvětlenou rameny a pak se ušklíbne.* A žádná víla se mě nikdy nepokusila zabít, narozdíl od jiných ras. *S významným ušklíbnutím se podívá i na Sebastiana. Jejich první setkání taky nebylo úplně růžové. A když se opil a vyhrožoval jí probodnutím, tak také ne. Ale vesměs víly ji ani nestavěly nikdy před soud.* Ale nefilim vesměs také ne. *Nadhodí, aby ho nepřepadly výčitky, měla to být jen zábavná vzpomínka na to, kde začínali a kde jsou nyní. Dokonce mu věnuje jaksi něžný úsměv a mrknutí.*
*Počúva, čo mu chce povedať a cíti, že sa v ňom začína vzbudzovať akýsi hnev. Argumenty, ktoré Triss má, nevyriešia to, čo sú víly zač, nevrátia späť vojnu, ktorú ukončila jeho terajšia snúbenica s tým, že teraz za to ona sama trpí. Snaží sa pochopiť, že je Triss opantaná láskou alebo zaľúbením alebo príťažlivosťou, na tom nezáleží, ale nejako mu to nejde a akosi by ju mal zrejme pochopiť v tom, ako sa rozhodla, a podporiť ju v jej rozhodnutí, ale to rozhodnutie sa mu nepáči. Prekríži si ruky na hrudi a kým niečo povie, párkrát sa nadýchne a vydýchne, aby nebol priveľmi nepríjemný.* Ak vieš, čo sú víly zač, tak vieš, že sa mi to nepáči. *Začne najskôr a svoj pohľad má zabodnutý do očí Triss. Vlastne on sám sa teraz zasnúbil s osobou, ktorá išla proti Spolku, ale išlo o niečo, čím zachránila podsvet a doplatila na to. Tak ako víly nechali na dva mesiace Grace zmiznúť, okrem Jasona jej nevytvárajú práve príjemné pocity, keď je u nich vo Faerii a samotné fungovanie, lákanie civilov a iných rás do svojho sveta, ich hrdosť, podlosť a namyslenosť sú niičím iným než dôvodom tisícov problémov.* Sú to manipulatívne bytosti. Kvôli nim trvala vojna niekoľko rokov v celom podsvete a mohla trvať dodnes. Áno, každá rasa má niečo na triku a nehovorím, že sú lovci dokonalí, ale ide o pravdepodobnosť, v ktorej môžeme počítať, koľko lovcov priemerne vytvára konflikty s osobami, s ktorými sa stretnú, a koľko je víl. Chápem, že to znie pokrytecky práve odo mňa… *Pokračuje vyjadrením k jej poslednej poznámke a zamračí sa, pretože pod vplyvom alkoholu nie je jediný, čo robil problémy.* …ale myslíš, že prečo teraz celý podsvet považuje víly za okraj spoločnosti? A to hovorím ako niekto, kto z hĺbky duše neznáša upírov. *Dokončí a nakoniec si premkne koreň nosa medzi palcom a ukazovákom a sťažka vzdychne. Chce jej povedať, že ak sa niečo stane, tak si za to môže sama, že podľahla kúzlu víly, ale zároveň ho akýsi pocit ochrany a záchrany zadku nepustí k tomu, aby to povedal, pretože stačilo by, aby niečo podobné vyslovil, a už by Triss k nemu po pomoc neprišla.*
*Povzdechne si.* Jsem si toho vědoma. Ale manipulovat se mnou chtějí všichni, v čem se liší zrovna víly? V tom, že tento rys je jim běžně předkládaný? Kolik znáš starších čarodějů? *Zeptá se a nadzvedne při tom obočí. Víc to ale nerozvádí a jen skloní trochu posmutněle pohled dolů a pokrčí rameny.* Hele...nemáš rád obecně podsvěťany, ale mě z nějakého důvodu ano. Stejně tak já neobhajuji celou společnost víl nebo jiné rasy, ale mám jednotlivce, které mám ráda. A jasně, taky jsem se párkrát spálila, ale...prostě mi věř v tom, koho mám ráda. Mám důvod, proč mám dané osoby ráda, i proč případně nemám. *Vydechne nakonec a povzbudivě se usměje, možná je to víc úsměv pro ni.* Budu vpohodě, hm? Nemůžeš mě přece chránit před vším, co mi dá život do cesty. *Chápala, že jeho důvody jsou pádné, nicméně neznal Gideona, znal jen víly, jak se mu ukázaly ve své kráse, aniž by měl možnost poznat někoho, kdo by mu to vyvrátil, že všichni zástupci rasy jsou stejní. Nebo možná jen ona nepoznala nikoho, kdo by jí dal důvod si to myslet. Na druhou stranu upíři ji opakovaně přesvědčovali, že nejsou rasou v jejíchž kruzích by si našla přátelé...a nyní se přátelila s mladým upírem Taylorem. Vždycky jsou výjimky. Vždycky. A ona jim ochotně dávala šance, co bylo možná trochu naivní, ale zatím ji pomyslně hryzla do zadku jen jedna její šance a tou byl Malachai. No dobře, ještě někdejší beta vlkodlaků, s nímž se pro Jacka pokusila vyjít a snad pár dalších osob, ale...nemohla všechny hodit do jednoho pytle pro pár špatných zkušeností. To je jakoby hodila do jednoho pytle všechny civily a vlkodlaky kvůli mafii její matky. A dost možná i čaroděje.*
*Pri poznámke o čarodejoch sa mu hneď do hlavy vyplaví meno Axela Queensa a odfrkne si.* Myslíš, že okrem teba mám nejakých čarodejov rád? *Opýta sa a aj keď mu napadne Hiram, že s tým sa celkom ok rozpráva, keď na seba vždy náhodne narazia a síce je Hiram otravný, to kedysi bola aj Triss. No nemá teraz potrebu vyťahovať nejaké ďalšie čarodejné meno. Stačí, že približne pozná Axela, ten vie byť hrdý a dramatický stále. Nakrčí nos. Nakoniec ďalšie slová Triss sú pravdivé. Naozaj existujú výnimky, aj keď si to nemyslí o upíroch, ale možno dá Triss šancu, aby dokázala, že nie každá víla je k-nda, snažiaca sa iba o svoje šťastie a na nikom inom nezáleží. Sťažka a frustrovane vzdychne a stále pozerá do očí Triss, ale nakoniec mykne plecom.* Fajn, neverím ti, ale fajn. Si dospelá. *Nakoniec dopovie. Nepáči sa mu to, ale asi teraz nebude môcť použiť žiaden ďalší argument, aby ju odhovoril, nemalo by to cenu. Kývne na čašníčku.* Zaplatím. *Prenesie a keď odbehne a vráti sa s bločkom, podá jej peniaze za oboch a aj rukou naznačí, že si môže ostatok nechať.* Len aby si na tie svoje výnimky nedoplatila. Si síce dospelá, ale niekedy sa mi zdá, že nevieš ventilovať dobrých a zlých. *Nadvihne obočie a teoreticky tým naráža aj sám na seba, keďže on práve nebol najlepším priateľom a napriek tomu sa s ním Triss ťahá už istý čas, sám tomu nerozumie a nepriznáva si, že ho to teší.*
No právě, že nemáš. Ale bude nějaký důvod, proč máš rád mě. *Pokrčí rameny a když nakonec ustoupí, pousměje se, jen aby nakonec nad ním pokroutí hlavou.* Proč někdy nenecháš platit mě? *Postěžuje si, ale s drobným úsměvem a znovu se napije čaje, tentokrát až do dne, protože jej mnoho nezbylo a nakonec si povzdechne.* To je budoucnost, zatím mi jen jedna výjimka dala důvod se jí stranit. *Ušklíbne se.* A ty to rozhodně nejsi. *Mkrne na něj a postaví se, snad dříve než on, aby mu trochu pocuchala vlasy.* Stejně si myslím, že by ses měl naučit tancovat. *Změní nakonec téma a nevinně se zazubí.*
*Neodpovie. Neprizná nahlas, že má rád Triss a takto, keď to vysloví ona, prekrúti nad tým iba očami, aj keď sa tomu asi nevyhne, aby to vedela aj bez jeho otvoreného vyjadrenia. Mykne pleciami.* Nechám ťa platiť, ak si nájdeš dobrú spoločnosť konečne niekedy. *Podotkne otrávene a skeduje Triss, ako do seba zbytok svojho nápoja naleje.* /Po tomto fakt skončíme obaja na záchode. Nabudúce vyberám kombináciu nápojov ja./ *Pomyslí si smerom k čarodejke, ktorá odrazu vstane a kým stihne aj on, rozcuchá mu vlasy.* Len aby som ti ten dôvod nedal. *Podotkne naoko varovne, ale Triss vie, že to nie je pravda a že by jej zrejme v tomto bode priateľstva urobil napriek iba inšpiráciou Maxom a to pastou na kľučke, ale tak detinský nie je.* Viem tancovať, ak sa mi chce. *Zamručí si a prejde popri Triss, kývne iba k pultu na pozdrav a otvorí dvere, aby Triss mohla vyjsť von. Je celkovo rád, že sa takto podpichujú a aj keď je často frustrovaný, nakoniec je rád, že má niekoho ako je čarodejka vedľa neho.*
Nepovažuješ se za dobrou společnost? *Nadzvedne obočí a zasměje se po jeho slovech o důvodu a následuje ho ven.* Hádám, že nikdy nebudu ta vyvolená, co tě zažije tančit. *Ušklíbne se poté, co výjde ven, jelikož i ona sama se loučila a pak se na Sebastiana podívá.* Tak kam teď? Míříš rovnou do Institutu? *Zeptá se, aby chůze nebyla úplně tichá a zvolna kráčí směrem k nějaké první křižovatce, kde se případně se Sebastianem rozloučí, protože by zatočila směrem, kterým by se dostala domů.*
*Ironicky na ňu otočí svoj pohľad.* No, neviem, opýtaj sa niekoho, kto nie je ja. *Podotkne s nadvihnutým obočím a keď vyjde Triss von, ide hneď za ňou, nechávajúc dvere zavrieť bez svojej pomoci. Vloží si dlane do vreciek a obzrie sa, akoby nevedel, kam idú, aj keď to veľmi dobre vie. Rozíde sa vedľa čarodejky a pretočí očami.* Aby si sa nečudovala. *Prenesie na neho akosi kamarátsky, napriek tomu, že jeho tvár ostáva mrzutá ako bežne.* /Ak Grace nezruší zásnuby, tak možno si zatancujem niekedy s ňou./ *Prebehne mu ironicky hlavou.* Idem ťa odprevadiť, nie? *Odpovie, akoby to nebolo vôbec jasné, keď celý čas kráča popri nej a stále akosi necíti zadosťučinenie z odpovedí a rozhovoru, ktorý mali ako posledný, než z podniku odišli, no už to nebude vyťahovať.* Poznáš čarodeja menom Hiram? *Opýta sa nakoniec. Možno nebude na škodu trochu si ho preklepnúť, keď už sú s Triss z rovnakého cesta. Jeho tón hlasu naznačuje akýsi nezáujem, aby si nemyslela, že ho vyťahuje kvôli niečomu inému.*
*Usměje se a přikývne, měla ráda, že ji odprovázel, bylo to milé. A cítila se víc v bezpečí. Když zmíní povědomé jméno podívá se na něj zkoumavým pohledem, než přikývne a krátce vyhrne rukáv, aby mu ukázala tetování na svém předloktí pravé ruky pod zápěstím.* Jo, bavíme se. Pročpak? Jak se znáte vůbec vy? *Zeptá se, skoro až podezřívavě a nadzvedne obočí. Drobná záhada při níž přijde záhadě na kloub, protože Sebastian to nadhodil velmi...neutrálně. Neodhadla z toho, jaký má k čaroději vztah.*
*Vlastne predpokladal správne, že Triss čarodeja pozná, o tom sa nedalo pochybovať. Zahmká a kým vôbec odpovie, je chvíľu ticho a premýšľa, ako odpovedať.* No, náhodne. Chcel som si ho preklepnúť, rozumieš. *Vysvetlí nakoniec neutrálne, tak ako keď sa pýtal na otázku a pomaly aj začína časť mesta dostatočne spoznávať a vie, že nie sú úplne ďaleko od domova Triss, kam ju sprevádza. Chce Triss povedať, že ju konečne rád videl po dlhom čase a zdá sa mu spokojná, ale nevie to vysloviť len tak a pozrie na ňu.* Aspoň si si užila turné. *Prenesie, aj keď vie, že sa tam vraj stalo nešťastie druhého týpka, s ktorým Triss na turné bola, ale nebude to vyťahovať a pýtať sa, čo sa stalo a či to vôbec je pravda, no nezaujíma ho to až tak veľmi.* Tak… *Vysloví, keď sa objavia u Triss doma.* Uvidíme sa znova. Moje číslo máš. *Povie jej a na perách je aspoň vidieť nejaký náznak pousmiatia.*
Je dostatečně proklepnutí se mě jen zeptat, zda ho znám? *Jakoby to nebyla ona, kdo mu před chvílí říkal, že by jí měl věřit, že pokud se s někým baví a má ho ráda, je to z nějakého důvodu. Pokýve hlavou, když nadhodí to o turné.* Jo, bylo to fajn. *Pousměje se, ale sama nepromluví o Zachariem. Tak nějak asi měla za to, že ví, že byl nejvyšším čarodějem a jako takový prostě jen sehrál pro civily smrt a zmizel z jejich očí a postupně tak sejde i z jejich mysli.* Přesně tak. Taky ten mobil někdy můžeš využít. *Mrkne na něj a přistoupí blíže, aby lovce s drobným úsměvem objala, když zahlédne náznak úsměvu, který byl poměrně vzácný.* Uvidím tě ráda. *Dodá, když ho pouští z objetí, pokud se obejmout nechal a ještě mu zamává, než zmizí do haly, odkud zamíří k výtahu.*
No, čakal som, že sa sama rozhovoríš. Čo ja viem? *Prenesie a mykne plecami.* Možno mi o ňom povieš nabudúce viac. *Dopovie k tomu, keďže nebude zdržiavať teraz a dovtedy si možno Triss pripraví odpoveď, ktorá ho upokojí, že sa nebavil s niekým, kto robí nekromanciu alebo kašle na pravidlá, čo je pri podsveťanoch veľmi obľúbená činnosť. Potom sa zamračí a odfrkne si.* Používam. Na dôležité veci. *Odvrkne jej a nechá sa objať, jemne ju iba poklepe po chrbte, aby naznačil akýsi blízky pocit, napriek tomu, že Triss mu vždy dáva najvrúcnejšie objatia, ak do toho nepočíta práve Grace. Odtiahne sa od nej a nahodí neutrálny výraz.* Možno ťa budem informovať o Charlotte. *Ešte doplní a nakoniec sa otočí na päte, ešte otočí hlavu a zakýve jej.* Tak sa maj. *Rozlúči sa a poberie sa cestou do inštitútu, len aby ešte skočil pocvičiť do tréningovej sály a potom sa osprchoval, najedol a ľahol si do postele, možno. Možno pôjde ku Grace, aby s ňou strávil tiež chvíľu času.*
Možná. *Souhlasí pobaveně a dorazí až domů, kde se zasměje nad poznámkou k mobilu a uculí se nad jeho neutrálním výrazem.* To budu ráda. *Kývne a znovu zamává.* Ty také.
a poté