Uživatel nemá žádné přátele.
Žádné propojené účty nenalezeny.
Členem od 16. července 2023
Naposledy aktivní:
Emilia Cross
Upír
Patolog
9. 5. 1993
Věk: 33 let
160
cm52
kg- Lékařské znalosti
- Velice bystrý zrak a smysl pro detail
„Nejvíce upřímný je člověk, kterého pitvám.“
To jsou slova, se kterými se Emilia dokáže ztotožnit a kde koho dokáže svým smýšlením překvapit. Na pohled drobná dívka, která působí křehce pro tenhle svět se každý den hrabe v orgánech a snaží se vyřešit jednu záhadu úmrtí za druhou.
Nelze popřít, že mnoho případů se vyřešilo i díky přesné dedukci Emilie, která si dává na své práci záležet, ale co více, tak svojí prací žije. Fakt, že tímhle pomáhá jiným ji nutí neustále pokračovat v tom, co dělá. Přesčasy, víkendy je to jedno. Doma tráví čas málo kdy a žádného domácího mazlíčka nemá, aby pocítila i nějakou zodpovědnost vůči životu.
Bohužel tahle odevzdanost zapříčinila jisté mezery v sociální interakci. Mezi konverzací klidně pronese s čistým svědomím něco nevhodné bez toho, aniž by si uvědomila, že to nemusí být přijatelné, nebo to nesouvisí s tématem.
Jen tak něco ji nerozhodí, ale moc kontakt s druhými nevyhledává. Není to přímo problém někoho oslovit, ale sama je dost bystrá na to, aby věděla, že její společnost ne každému vyhovuje, a tak samo i obráceně. Málo kdy najde někoho, s kým má společnou řeč, či se u konverzace uvolní pokud se nejedná o lidi v jejím oboru.
Ve svém volném čase, pokud nějaký nalezne se stavuje do kaváren, nebo barů. Záleží dle nálady, ale alkoholem ani cigaretou nepohrdne.
Pro mnohé je to podivínka, která si klidně obleče něco naprosto otřesné, ale tím, že zná hlavně bílé stěny a chladné světlo ze žárovek si den zpestří třeba kytičkovými ponožky. Mnozí si mohou myslet, že právě práce s mrtvolami na ní zanechá jakýkoliv psychický problém, ale není tomu tak. Jediné čím trpí je samomluva ze samoty, kdy nemůže promlouvat k nikomu jinému než k mrazáku a mrtvým. Sem tam nějaká úzkost z povolání, ale nejsou to žádné jevy, které by neměl i člověk z normální práce. Jediné, co ji opravdu zasáhne a vezme úsměv z tváře na několik dnů, či týdnů jsou děti, nebo mladí lidé, co skončí pod jejími rukami a nevyřešené pitvy končící nevyřešeným případem, kdy se setkává s kritikou nadřízených.
Narodila se do velké rodiny v malém městečku. Od malička neustále obklopována milující matkou a otcem, třemi sestrami, dvěma bratry, tetičky, strýčkové, babičky, dědové.
Nelze říci, že by měla přepych, ale ani nepocítila žádnou chudobu nebo zanedbání. Ba naopak se rodiče pokaždé snažili dát svým dětem to nejlepší a ona již od mala věděla, že takovou rodinu jako má ona nemá jen tak někdo.
Její jediný problém v dospívání byla výška, bledá tvář a jistá divná povaha, která se s ní táhne dodnes. Přezdívalo se jí potrhlá Emilie. Své přezdívky hlavně dosáhla tím, že již od malička byla svým způsobem fascinována smrtí. Nikdy by nikomu sama neublížila a spíše se snažila pochopit smysl toho, proč tomu tak je a co se stalo?
Na malé dítě základní školy rozhodně nezvyklé s čímž byli seznámeni i rodiče, kdy ve většině případů byli zavolání právě kvůli Em. Lidi, co jí moc neznali a dívali se na potrhlé dokumenty o sériových vrazích si mysleli své a drby v malém městě se šíří konspirační teorie rychleji než mor.
Šikana se jí nevyhnula. Její sourozenci se jí snažili bránit, ale ne vždy mohla být všem na očích, aby si jí nějaká partička neodchytla a nedala jí dost dobře znát, že mezi normální lidi nepatří. Nikdy to ani nevyvracela.
Měla chvíle, kdy viděla i matku, jak je zoufalá nad jejím počínáním. Po nocích matka nespala a jen přemýšlela, jak svoji malou holčičku uchránit a jak z ní učinit normální dítě.
Postupem času bylo zjištěno, že má jen vysokou inteligenci. Malé nadané dítě, co si našlo svůj směr a pohled na svět. Bylo třeba to změnit.
Zkoušela hrát na klavír, což se dařilo, ale nijak zvláště jí to nenaplnilo.
Zkoušela jezdit na koni, jenže zvířata jí nemají rády a ona si drží odstup od nich.
Zkoušela malovat, poté co nalezli rodiče skicáky načmárané anatomie těla to bylo zatrhnuto.
Zkoušela zpívat no ne každý je nadaný úplně na vše, když je chytrý.
Zkoušela i tančit, ale ve skupince dětí nebyla zrovna žádaná a bylo pro ni lepší hledat si koníčky pro jednotlivce.
Takhle to šlo dál a dál, dokud konečně nenastoupila na školu v oboru Patologie. Taková škola však znamenala zmizet z malého města a přesunout se do New Yorku.
Náhle se ocitla v místě, kde jí mnozí rozuměli. Nemusela se pokoušet přetvářet sama sebe. Byla premiantkou a nakonec se dostala i díky skvělým doporučením k policii jako patoložka. V jejím životě první práce, u které zůstala dodnes pokud nepočítáme nějaké brigády, aby nemuseli rodiče táhnout její intr samotní a ona dokázala svoji samostatnost.
Během studií zažila i první lásky. Nelze říct, že by se upínala jen na muže, ale dávala jim jistou přednost. Sic našla mnohé, se kterými si rozumí a mohla by je nazývat přáteli, tak nenašla nikdy nikoho, kdo by jí rozuměl nebo komu by rozuměla ona, a tak zůstala vždy jen u románků, které nakonec skončily.
Po dobu své práce se s její pomocí vyřešilo mnoho případů, ale také zůstalo mnoho nevyřešených až podivných, kdy se jí zdálo, že snad nemůže najít ani logická vysvětlení. Tyhle případy ji vrtají hlavou dodnes.
Ve své minulosti skrývá ještě mnoho tajemství ze životao kterých nerada mluví a ráda si je nechává zapomenuté vzadu v mysli, ale jako podivín nikdy nemohla mít snadný život. Pro mnohé má velké štěstí v rodině, takže si nemůže na nic stěžovat a pro jiné bude divná žena, co dává přednost ve společnosti mrtvol než živých.
Saoirse Ronan
a poté