Obrázek není dostupný.
Jméno | Eden Eldridge |
Zobrazované jméno | Eden Eldridge |
Věk | 27 |
Rasa | Vlkodlak |
Datum narození | 6. 12. 1994 |
Status | Fotografka |
Výška | 168 |
Váha | 55 |
Charakteristika | Eden miluje svou práci a dává to všem jasně znát. Na své klienty a zákazníky je milá, vstřícná a usměvavá, snaží se, aby se v jejím studiu v Queensu cítila co nejkomfortněji a nejpohodlněji. Je upovídaná, sdílná, nápomocná a dalo by se říct, že i vtipná. Oplývá pozitivní energií kudy jen chodí, ráda jen tak dá lidem bez domova peníze, nebo náhodné kolemjdoucí jednu z růží, které jí rostou na balkóně.
To všechno ale jen pokud jí chytnete v tom dobrém naladění. A to je o dost méně častější než to druhé, které jí oplývá, a které, bohužel, už tak milé a přívětivé není.
Eden už pět let trpí schizofrenií. Často, hlavně ale ve večerních hodinách, kdy zapadne slunko a vše kolem pokryje tma, jež Eden vnímá jako určitý typ nebezpečí, se začne tato porucha ozývat o něco víc. Dívka má zrakové i sluchové halucinace, ale to nejhorší co na tom je, je to, že vnímá hlasy, které komentují dění kolem ní a říkají jí, co má dělat. Za tu dobu, co se s hlasy v hlavě stýká, se naučila rozlišovat hned tři, které si i pojmenovala, aby pro ní bylo snesitelnější je rozlišit, pojmenovat, a tím pádem i snášet.
Bello, první z hlasů, které zná, je nejčastější. Říká jí, co má udělat. Jakmile vezme do ruky nůž, nabádá jí, aby se vydala někoho pobodat. Jakmile prochází kolem nějakých lidí, tak jí zase navádí, aby je rozpárala na kusy. A proč? jen tak. Podporuje nutkání divokého vlka, kterého si v sobě nosí právě od své první proměny. Sama Eden má za to, že se tyto tři hlasy vytvořily právě jako odezva na její proměnu ve vlkodlaka, současně s tím, že ji měla již dědičnou ze strany matky. Bohužel pro ni, občas nad ní Bello vyhraje. Na rukou má Eden už krev hned několika lidí. Snaží se to ale tutlat, má strach, že když někam půjde a řekne, co kvůli své nemoci provedla, bude uvržená do vězení a nebo do ústavu. To si ale vzhledem k tomu, že patří k podsvěťanům, nemůže dovolit.
Remi je její osobní kritik. Říká jí, že by měla raději zemřít, že je prokletá, a že nemá žádný smysl dál žít. Vyhrožuje jí, že až se vše provalí bude na tom špatně. Ovlivňuje také její největší strachy a dává tak podobu jejím halucinacím. Ty většinou představují její největší strachy. Mezi ty se řadí vyobrazení jejích krvavých děl a zvuk bouřky, ze které má Eden fobii.
Jedinou útěchou, která v tomhle je je Alura. Ta se jí snaží uklidňovat, říkat, že je vše v pořádku a že se vše obrátí k dobrému. Je ovšem až velice často přehlušena Bellem a Remim, proto nepřináší Eden až tak velkou útěchu.
Eden tak svádí každodenní boj sama se sebou. Pokaždé, když se chystá do práce, si musí nasadit masku, aby nikdo neprokoukl skrz její křehkou kůži a nezjistil její největší slabinu – kterou je pro sebe ona sama. Přála by si žít normální život, který měla před tím, než se proměnila, má z toho ale strach.
I přes to vše má ale nějaké zájmy a nadání na určité věci. Dalo by se říct, že ve své práci je svým vlastním mistrem. Fotografuje na svatbách, na oslavách, párové fotografie i jednotlivce a dokonce čas od času i do nějakého časopisu a nebo filmu či seriálu. Její práce je jejím největším koníčkem. Aby se nějak pojistila proti možným problémům kvůli své nemoci, naučila se Eden skvělému boji z blízka. Dále má také vynikající nadání, které by jí mohlo dobře živit, kdyby nebylo fotografování – je skvělá v přípravě a míchání alkoholických drinků.
Mezi její zájmy, kterým se věnuje pouze volnočasově je potulování se přírodou. Vyhýbá se velkým davům už jen proto, aby nikoho náhodou neohrozila, ale i tak občas zajde do neěakého klubu, baru, nebo je nucená zajít si prostě nakoupit. Už od malička jí bavila kresba, ovšem její obrázky a díla nikdy nevypadaly tak, jak si představovala. I tak se ale snaží dál a doufá, že se jí jednou povede alespoň jedno dílo dotáhnout k dokonalosti. Je vášnivá milovnice rockové a metalové hudby minulého tisíciletí, doma má dvě velké, skleněné vitríny, které jsou věnovány sbírce starých i nových desek právě s alby těchto kapel.
Jako každý má Eden i své nedostatky. Tím největším, který je zároveň jejím prokletím a slabinou je jednoznačně její nemoc. Kvůli zmatku v hlavě se nikdy nenaučila kontrolovat a ovládat svou proměnu, což jí v dosti věcech omezuje. I když umí bojovat, neoplývá výdrží. Sází na sílu a rychlost, ovšem delší boje jsou pro ní vyčerpávající a proto se raději stahuje do ústraní co nejrychleji to jde.
Postavou je Eden hubená, se svými 168 cm není ani nijak moc vysoká. Má dlouhé, tmavě hnědé vlasy, oči, které mají barvu někde mezi světle modrou, zelenou a šedou. Nehty nosí nejčastěji nalakované na černo, stejně jako do této barvy ladí své outfity. V proměně do vlka má tmavě hnědou srst s přechodem do černé kolem očí, čumáku hřbetu a uší.
Vztahy nevyhledává už jen z toho důvodu, že se bojí že by osobě, do které by se zamilovala, ublížila. Když už, tak je spíše pro jednorázové známosti, i to ale často není. Žije zkrátka s každodenním strachem, že někomu ublíží.
|
Minulost | Edeen se narodila Genevive a Mauriciovi Eldridge 6. prosince roku 1996 v Londýně. Nedalo by se říct, že Eden vyrůstala v nedostatku, ba naopak. Mauricius byl právníkem pracující pro výdělečnou agenturu, zatímco Genevive byla ředitelkou této společnosti. Nemuseli si proto nikdy stěžovat na nějakou složitou životní situaci. Bydleli ve vile, která měla hned několik ohromných pozemků, vlastnili chatu v horách a čtyři koně, kteří jim také vydělávali díky dostihům. Genevive trpěla lehkou formou schizofrenie, kterou ale dokázala přemoci díky pomoci expertů a lékům. Mauricius byl zase jako jediný z rodiny obdařen Zrakem.
Ve škole byla Eden nadaná, chytrá, oblíbená a úspěšná, nikdy na ní nebyly žádné stížnosti. Skvěle prosperovala jak se svými známkami, tak i v různých školních akcích a soutěžích, na které ráda jezdila kvůli poznávání nových přátel a kvůli pěkným zážitkům. S kolektivem si také sedla dobře. Nikdy neměla problémy se šikanou nebo nějakým nepěkným zacházením.
Její rodiče se rozhodli pro jejich dceru udělat co nejvíce mohli, proto jí zaplatili studium na Ofxordu. Eden chtěla jednou pracovat jako oni – už jen proto, že po nich měla převzít vedoucí roli v rodinné firmě, chtěla se tím také rodičům zavděčit za to, jak se o ní starali.
Než by se tak mohlo stát, nastal v jejím životě ten největší zvrat. Během jedné večerní rodinné procházky po parku je všechny napadl samotářský vlkodlak. Eden a Mauricius přežili, ovšem Genevive už takové štěstí neměla a zemřela na místě.
Když se Mauricius dozvěděl, že byla Eden pokousaná, odmítl se své dcery vzdát jen tak. Byla poslední, kdo mu z rodiny zbyla a také byla jeho jedinou dcerou, a proto, aby neohrozil ani jí ani nikoho jiného v Londýně, odjel i s Eden do Cheviotského pohoří, kde zůstali v jejich chatě.
Mauricius měl za to, že se mu podaří pochopit a pomoct své dceři, neměl na to ale dostatek času a ani vědomostí. V noc Edeniny první proměny byl proto první obětí, kterou Eden sprovodila ze světa.
Druhý den, když jí došlo co provedla jí přeskočilo. V jejím mozku nastal jednoduše zkrat a dívka utekla do lesů, kde se několik týdnů skrývala napůl jako ona, napůl jako vlk, nekontrolujíc své proměny. Do toho všeho ještě začala slýchat hlasy v hlavě a vídat a slyšet různé halucinace. Převážně se jednalo o její matku a otce, kteří jí dávali za vinu, že kvůli ní jsou právě mrtví.
Eden se nakonec ujala smečka, jež jí v lesech našla. Poskytli jí zázemí, místo, kterému by mohla říkat domov. Samotný alfa jí učil, jak se naučit sžít se svou druhou stránkou, nikdy to ale pro dívku nebylo tak snadné, jako pro ostatní. Proto se nikdy nenaučila ovládat své vlkodlačí já tak, aby dokázala říct, že si věří. Navíc pokaždé, kdy se proměnila, byla agresivní více než ostatní a nejednou i někoho napadla. Jednou to zašlo tak daleko, že její útok jeden ze smečky nepřežil a Eden se tak na konto přičetla další vražda. Než by to někdo stačil zjistit, utekla zpátky do Londýna, kde zabalila nejdůležitější věci, finance, jež jí zbyly po rodičích a odletěla do Španělska.
Tři roky zde bydlela v Rondě, kde se snažila více poznat, kým vlastně je. Časem se vše zlepšovalo, dokázala krotit alespoň vlka ve svém nitru, když už ne hlasy v hlavě. Její další obětí byl pár, který sprovodila ze světa, při jedné z proměn při úplňku.
V Queensu bydlí teprve rok, stále ještě poznává nějaké nové věci, a za tu dobu, co tu je, ještě nikomu neublížila, za což je ráda. To nic ale nemění na tom, že každý den probouzí a usíná se strachem, kdy to její vnitřní já nevydrží a schýlí se k něčemu, čeho bude litovat a za co bude nést následky. |
Faceclaim | Alba Roman |
Shadowhunters RPG © 2016 - [current-year]