Hráč obrázek nenahrál. =(
Žádné propojené účty nenalezeny.
Členem od 16. srpna 2020
Naposledy aktivní:
*Investovať čas a námahu na získanie Triss na svoju stranu sa ukázalo kontraproduktívne. Samozrejme jej moc bola zaujímavá ale čarodejnica sama s ňou nevedela moc dobre narábať. Preto túto snahu odsunie na neskôr a vyhliadne si niekoho kto naozaj stojí za tú námahu. Spravila si prieskum a nakoniec našla niekoho kto by sa naozaj mohol hodiť. Pošle za ňou Leazar v jej novom tele abi ju sledovala a podávala jej správi. Asi po mesiaci jej prikáže abi dotičnej odavzdala odkaz s pozvaním na stretnutie v kaviarni neďaleko jej bydliska. Vezme na seba ludskú masku a oblečie si jednoduché čierne šaty na ramienka dostaví sa do kaviarne kde určila stretnutie sadne si za stôl a čaká. Pričom sa trochu obzrie po ľuďoch okolo seba.* /Toľko životov, toľko energie na konzumáciu./ * Pomyslí si a odvráti pohlad k oknu na ulicu aby mohla sledovať prichádzajúcich.*
*Maddie netrvalo dlouho, než si povšimla, že ji někdo pravidelně sledoval. A velmi brzy zjistila, že jde o démona. Nevěděla jen jednu věc. Zda jeho - nebo spíše její - moc prosakovala úmyslně nebo ne. Bylo to jako u té malé Malachaiové potvůrky, u které se zdálo, že nějak přirostla tomu psychopatovi k srdci. Jakoby tu moc neovládala...ale nechala démonku, protože jestli ji sledovala, tak to mělo důvod. A brzy ho zjistí. Když si démon udělá čas, aby někoho sledoval, tak obvykle někomu slouží a ten někdo má plán. A hlavně větší moc. A ta, kterou cítila z této ženy, byla dostatečně velká. Vyhýbala se tomu, aby démonka viděla, jak se promění, takže někdy jejímu pohledu utekla. Docela ji to bavilo. Začínala být zvědavá. To se jen prohloubilo, když přišel vzkaz. Vlasy si vysoko vyčeše, aby působila vyšší. K tomu ten dojem dokreslí i vysoké kozačky na podpatku. A pro dojem elegance zvolí poměrně jednoduché oblečení. Volné, ale ne vyloženě plandavé kalhoty, které byly svisle pruhované černě a stříbrné a díky materiálu se látka příjemně leskla. Stejně tak tmavomodrá halenka se štědrým výstřihem, která však byla zakasaná za pas. Jediné matné, co na sobě měla tak bylo tmavěmodré sako a nepatrná vrstva šedých stínů, která měla za úkol vytáhnout trochu její velké a tmavé oči. Brala to jako obchodní jednání. S sebou měla magickou dohodu pro všechny případy a elegantní černou kabelku do ruky, v níž byla složka s daným dokumentem. U Cheri byla před dohodnutým časem a klidně vstoupí dovnitř. Žádný očistný nebo uklidňující nádech. Byla klidná jako voda ve studni a působila, že ji nic nemůže rozhodit, když zaznamená závan magie od jednoho z obsazených stolů. Neměla pochyby, že šlo o ženu, která ji pozvala. Jen váhala ohledně toho, co po ní chce. Ale měla skoro jisto, že jde o démonku. Netrápilo ji to však. V době, kdy žila s Irvinem, často jednala s démony. Nejčastěji za účelem splodit potomky. Podpatky na ni upozornily, takže to neřešila, když se zastaví u stolu, krátce si prohlédne démonku, přejede prstem po židli, zda je čistá a teprve poté si sedne jako pravá dáma. Rovně s vyrovnaným a klidným výrazem a nicneříkajícím, harmonickým úsměvem na rtech.*Zdravím tě.*Prohlásí po pár vteřinách, kdy si odloží tašku bokem a jen letmo zkontroluje všechny magické bariéry, jež okolo sebe od rána budovala, i správnost uchycení magických předmětů, které též poskytovaly ochranu.*Víš kdo jsem, smím znát já tvé jméno...a důvod mé přítomnosti zde?*Zeptá se následně. Démonům bylo zcela jistě ukradené nějaké vykání nebo tykání, tak se tím ani neobtěžovala. Nepochybovala, že je starší, ale...vykání si vydržovala jen od jiných ras. A démoni, které za život poznala - a že nešlo o malé číslo - nevykali. A nevyžadovali to. Vykání bylo jen pomocníkem k úctě, ale ona ho nepotřebovala, vzhledem k tomu, že měla ještě výchovu ke slušnému chování od konce osmnáctého století. Věděla, že úcta je v jednání a vyjadřování.*
*Čarodejnica na ktorú čakala prišla samozrejme skôr. Niekto jej úrovne moci bi ju mal samozrejme hneď poznať zvlášť ak sa svoju moc nesmaží nijak výrazne ukryť. Samozrejme ju trochu potláča aby nežiarila ako maják ale tiež as úzkostlivo nestrachuje o to že ju niekto vycíti. Ked sa pozvaná konečne rozhodne si k nej prisadnúť zmerá si ju pohľadom a na tvári si starostlivo udržiava nič nehovoriaci tajomný úsmev. Zatiaľ čo si čarodejnica sadá rýchlo si ju preverí a vicíti značnú moc a niekolko magických predmetov ktoré má pri sebe.* /Zdá sa že prišla pripravená na všetko. Múdra/ Vítam ťa. *Kívne jej hlavou.* Dúfam že si vážne nemyslíš že ti prezradím svoje pravé meno ale môžeš ma volať Aurora. *Aj keď určite vedela s čím sa stretáva nebolo v nej ani len zrnko strachu. Dalbe sa začínala páčiť čím ďalej tím viac.* Určite vieš že som ťa nejakí čas sledovala. Dúfam že môj posol ťa veľmi neobťažoval. *Povie len tak mimochodom. Vezme si svoj pohár trochu ním zakrúži a napije sa. Rada bi som s tebou uzavrela obojstrane výhodný obchod. *Povie nakoniec a pozrie čarodejnici do očí.*
*Nepochybovala, už že je to démonka. Chuď magie a brnění, co cítila nenechávalo pochyb. Navrch mocní čarodějové si dávali záležet, aby působili jako ti nejmocnější v místnosti, no zároveň neukazovali pravý rozsah své moci, aby je kdokoliv mohl alespoň trochu podcenit. Podceňování znamenalo dělat chyby. Ale démoni se s tím, pravda, nemuseli obtěžovat.*Ne, to si nemyslím.*Přitaká shovívavě, ale ne posměšně. Démonka by byla hloupá, kdyby jí své jméno řekla.*Neobtěžovala mě tolik ona, jako spíš její magie. Bylo by vhodné, aby se ji naučila skrýt, jestli z ní chceš nenápadného špeha. A potřebuje hodně praxe.*Řekne přímo. Měla ráda přímé jednání. Démonka se jí poměrně zamlouvala. Zaujatě nakloní hlavu a mávne na obsluhu.*Absint.*Objedná si, aniž ze své společnice spustí oči.*A ty? Dáš si něco lepšího?*Nabídne jí možnost využít pohostinosti, kterou nabízela, načež nechá číšnici odejít.*O jaký obchod by šlo?*Zeptá se prozíravě. Věděla, že démonka neměla jak vědět o jejích ilegálních obchodech s orgány a podobně, protože si kvůli vánocům a čarodějnému dítěti, které se narodilo v dobře chráněném sídle v Austrálii, udělala menší pauzu. Dala menší vánoční a novoroční dárek svým upsaným obětem, aby splatili, co dlužili, pokud chtěli mít obě ledviny stále v sobě. Někteří dlužili mnohem více, než ledvinu. Půjčka, či služba byla kompenzována adekvátní protislužbou. Chtěli-li smrt svého soka a vzali si to na splátky, tak mimo podepsání mlčenlivosti skrze magickou dohodu, která by je zabila, jen by se to pokusili porušit, stvrzovali podpisem také svou smrt. Nedovolovala si přešlapy. A její zákazníci zajímající se o orgány byli TAK netrpěliví. Ale aby zůstala čistá, netčená a nic se o její existenci nevědělo, tak musela být neskutečně opatrná. Bavilo ji to. Jen zoofily a pedofily a lidi, co se zajímali o černý obchod v jakémkoliv kontextu s dětmi a zvířaty- hlavně jejich týráním, zneužíváním a podobně, nikdy nebrala a tiše a beze stop se jich zbavovala.*
Oh ale ona nemala biť nenápadná. Zaujímalo ma ako budeš reagovať. Ak si všimneš teraz je nenápadná viac než dosť. *Usmeje sa na peknú blondínku ktorá čarodejnici prinesie absint a keď ju čarodejka ponúkne možnosťou výberu niečoho lepšieho len pokrúti hlavou* To bude všetko Lea over či nás vonku nikto nesleduje a nepočúva. *Leazar len prikývne a odíde k baru tam povie že ide na prestávku a odíde vchodom pre zamestnancov aby splnila svoje rozkazy.* Mám mnoho očí a uší ale iste pochopíš že niekto ako ja jednoducho nemá možnosť dostať svoje oči a uši úplne všade. Niektoré miesta sú chránené. Ale na teba a tvoj druh sa tá ochrana nevzťahuje až tak prísne. *Povie a dáva si veľký pozor aby čarodejnicu nenazvala kríženou alebo akokoľvek inak urážlivo ako má vo zvyku.* Navyše nie je tajomstvo že ponúkaš rôzne služby ktoré by sa mi mohli hodiť. Som si istá že ti budem mať mnoho čo ponúknuť oplátkou. *Predostrie hrubí náčrt dohody ktorú by chcela uzavrieť.*
Nenápadná pro ostatní. Její magie furt čpí.*Pousměje se na druhou démonku.*Takže Leazar koukám neutekla.*Prohodí pobaveně.*Trpěla?*Nadhodí a v očích se jí zableskne. Potom se pohodlněji zapře o opěrku a ruku si opře o koleno.*O mých službách ví jen ti, kdo se pohybují v patřičných místech. A většina neví ani jak vypadám, protože to nemůže prozradit. Koho jsi zabila, aby jsi to zjistila?*Nakloní hlavu a potom mávne rukou.*Je mi to jedno, dokud to nebyl někdo cenný.*Odbyde nakonec odpověď, než ji může vůbec dostat.*Takže za mnou přicházíš s poptávkou a já si určím dohodu. Co tedy chceš?*Zeptá se vypočítavě. Ona rozhodně nebude ta, která za démonem přichází s dohodou. Trvá jen moment než vytáhne papír s magickou dohodou, a kterou mínila pomocí magie sepsat požadavky obou stran a samozřejmě aby to dala přečíst démonce, než to podepíšou krví. Nechtěla použít pravé jméno, takže neměla jinou možnost. Na dohodu položí prozíravě také špendlík. Jedno rychlé píchnutí a jedna kapka krve budou stačit. Pak se pousměje.*Poslouchám?
*Nad komentármi k Leazarinej presakujúcej moci len mierne pokrčí plecami na druhú časť otázky ale odpovie.* Veľmi. *Ďalej túto tému však nerozoberá.* Nehľadala som osobu ale schopnosti. Mala som na zozname pekných pár kandidátov ale rozhodla som sa osloviť teba. /Najviac sa hodíš k mojím zámerom./ *Dodá si pre seba v duchu. Potom ale rýchlo prejde k prejedávanému obchodu.* Ako som povedala chcem oči a uši v inštitúte lovcov. Okrem toho potrebujem niekoho kto by občas urovnal a zahladil dôsledky a stopi môjho úsilia. *Dopovie a malinko trhne kútikmi úst v rýchlom náznaku úsmevu keď vidí ako čarodejnica chistá magickú zmluvu.* Čo si budeš za tieto služby a pertnerstvo so mnou žiadať oplátkou?
Můžu být mocná, ale všemocná nejsem. Není šance dostat oči a uši do Institu. Jestli si tolik přeješ znát dění unitř, tak hold budeš muset nahlédnout do mysli někomu z lovců. Jiná cesta přes jejich bariéru není, pokud tě přímo nepozvou dovnitř.*Řekne jí a zvedne jedno obočí. Byla démon. Měla by nejlépe vědět, jak andělská bariéra okolo Institutu funguje. Počká tedy, až pozmění svou žádost na splnitelnější úmluvu. Pak to zapíše do dohody tím, že do vzduchu prstem píše slova, která se magicky objeví elegantním písmem na papíře. Následně promluví.*Znáš mé služby. Možná bych mohla někdy využít tvé schopnosti na oplátku.*Prohlédne si nehty, aby zvýšila lehce napětí, než se na ni znovu podívá.*Jsi démonka. Vyžíváš se v mučení. Řekněme, že každá má služba má adekvátní cenu. Kdo si skrze mě objedná vraždu musí zaplatit. Pokud nezaplatí včas, tak splátkou bude jeho smrt. Budu od tebe čas od času chtít, abys někoho nechala zmizet. Žádná těla, žádní svědci - ty nezabíjej, stačí jim upravit vzpomínku. A k tomu se vztahuje jedna žádost. Chci jejich orgány. Dobře se za ně platí. A pokud někdo chce jen půjčit peníze, ale nevrátí mi je do smluveného data, tak mi je vrátí jinak. Opět orgány. Ty nechci nechat zmizet. Jen jim vzít...ledvinku.*Záludně se usměje a potom si jakoby nic vezme absint a napije se. Věděla, že okolo nich je bariéra skrz niž neunikne jediné jejich slovo. Kdokoliv v místnosti je slyšel mluvit, ale nevěděl o čem, ani kdyby chtěl odposlouchávat.*A ještě jedna podmínka. Podsvěťany a New York nech na pokoji. Ze vzájemné úcty, Auroro. Je moje práce udržet New York v bezpečí a nemohu tě krýt, pokud mi budeš řádit přímo pod nosem, chápeš. A proč podsvěťany? Jedna smrt či zmizení se většinou ztratí. Dvě se štěstím. Ale tři a více? Začnou do toho strkat nos lovci, čarodějové a další...a v zájmu obchodu toto nechceme, takže jistě i porozumíš, že pokud se prozradíš, tak naše dohoda žel padá.*Odmlčí se a poklepe nehty ve vyčkávajícím gestu o stůl.*Tak, souhlasíš s podmínkami? Samozřejmě nepůjde o život, to už je ohrané. Je to přeci jen směnný obchod. /S výhodou pro mě. Nemusím se ušpinit./*Dodá si v myslí a jemně se usměje.*
Je to pre teba ľahšie než pre mňa preto ťa o to žiadam.*Povie a potom počúva čarodejnicu s nič nehovoriacim výrazom na tvári a zvažuje jej podmienky. Keď skončí a spíta sa čo na jej podmienky hovorí trochu sa k nej nakloní.* Pripomínaš mi trochu jedného sympatického chlapíka ktorého som kedysi stretla. Hmm, tuším sa volal Mengele alebo tak. *Nedbalo nad tím mávne rukou akoby to spomenula len tak mimochodom.* Ale naspäť k veci. Nie som tvoj sluha tak so mnou tak nejednaj. Ale nemaj strach tvoje požiadavky splním s jednou vínimkou. Nemôžem slúbiť že žiadnemu podsvetanovy neublížim keď si to bude vyžadovať situácia. Ale samozrejme sa tomu budem snažiť vyhnúť. A pokiaľ ide o tých anjelských bastardov určite ich bude veľmi zaujímať s kým spolupracujem takže už len z tohto dôvodu verím že udržíš naše malé tajomstvo. *Odtiahne sa od čarodejnice a vezme ihlu ktorá je pridaná k zmluve.* Inak zo všetkým súhlasím. *Povie, pichne sa ihlou do prsta a kvapne na zmluvu jedinú kvapku čiernej krvi.*
Skoro nemožné, ale co dokážu říct, tak nejsou zrovna pozorní. Na většině bojů v posledních dvou letech bylo více čarodějů, než lovců. To neznamená, že se ale někteří z nich nestarají. Stejně jako vlkodlaci. Mimo to lovce nemám ráda, stejně jako ty.*Ušklíbne se a na její jemné tváři, která přímo vybízela k podceňování, to působí nepatřičně. Pousměje se a nakloní hlavu.*Velmi zajímavý muž, ano. Potkala jsem ho po válce, když uprchl.*Prohodí. Některé jeho experimenty jí přišly zajímavé, jiné ale zase až příliš zvrácené, protože on si nebral servítky ohledně toho, co se týkalo dětí. A to ona odsuzovala.*Nejsi můj sluha.*Uzná, načež se pousměje a doplní stejným způsobem do dohody své dvě podmínky i dodatek, že pokud se prozradí a začne se její přítomnost v New Yorku řešit, tak dohoda padá a tedy se sama zničí.*Šlo mi o ty New Yorské. Ostatní mi jsou ukradení, pokud je nezavedeš sem a ke mě.*Odfrkne nad osudy ostatních. Každé město mělo svého nejvyššího čaroděje, který si chránil své území. Jí spadal Bronx, ale nikdo z čarodějů mimo Malachaie, by nebyl pravděpodobně ochotný k uzavření smlouvy ve prospěch chráněných...ale i jí. V smlouvě tedy nakonec stálo zahlazování škod a stop, které démonka způsobí a případný azyl pro nabrání styl. Na druhé straně byla výpomoc s vymáháním " platby" od jejích zákazníků a imunita pro obyvatele New Yorku nehledě na rasu. Samozřejmě pro sebeobranu nebo pokud to bude nutné, tak své metody démonka použít mohla. Útok ovšem ne. Nechá to Auroru přečíst, načež počká, až na papír dopadne její kapka krve. Samasi vezme vlastní jehlu, aby nemíchala jejich krev a tím neznehodnotila jejich smlouvu. I z její strany dopadne jediná kapka, ovšem rudá. Na jinak černobílém papíře zářila jako ve sněhu. Maddie počká moment, než krev zaschne, potom schová smlouvu do složky a tu zase do tašky. Všem v bistru poupraví vzpomínku, aby neviděli podpis smlouvy a případně ani to, jak se na papíře samovolně objevoval text. I kdyby to viděli jen periferně. Udělá z toho pro všechny pouhou běžnou a naprosto nudně nemagickou a obyčejnou návštěvu bistra či směnu v něm.*Vlastně nic neporušuji. Chráním město, které chránit mám. Zametat známky po magii či čemkoliv nadpřirozeném je též moje práce. A těžko říct, zda mi někdo dokáže, že to bylo ve tvůj prospěch.*Pousměje se. Byla chytrá a věděla to. A udělala to tak, aby i jejich smlouva pro ni znamenala maximálně zbavení postu nejvyšší čarodějky na dobu neurčitou. A potom...by to mohlo být její slovo proti Deeinému, pokud si sama čarodějka upraví vzpomínky, aby si to nepamatovala. A byl by pošetilý ten, kdo by lezl do hlavy démonce. Žádný důkaz, žádný trest. A co se týkalo jejího ilegálního obchodu v úrovni civilské, tak tam moc Spolku nedosahovala. Navrch vše měla stvrzené podpisy, kdy se lidi do jejích služeb sami hnali. A mimo to...byla jen těžko vypátratelná, takže se to opět dalo smést ze stolu. Za to démonka mohla mít průser, kdyby se jí přišlo na to, že zabíjela podsvěťany a civily.*Budu se těšit na další spolupráci. Teď, když mě omluvíš...mám ještě nějakou práci, která bohužel nepočká.*Usměje se, postaví a natáhne k démonce ruku, jakoby právě uzavřely dobrou pracovní nebo obchodní smlouvu...nebo jako kdyby ona byla zákaznice a Aurora například návrhářka interiéru, ke kterému si přišla pro radu. Což by nikdy neudělala. Její móda, její styl a žádné řeči zvenčí. Luskne krátce prsty a v rukou se jí objeví klíčky. Natáhne volnou ruku k démonce.*Pro případ nouze, kdybys chtěla nabrat síly. Řekněme, že se nepřišlo na všechny domy tvé drahé Leazar. A věřím, že jí jsou teď k ničemu, tak jsem si jeden koupila. Můžeš ho využít. Najdeš ho v Rusku v Petrohradě .*Na klíčku byl štítek s ulicí a číslem popisným, takže více démonce říkat nemusela. Už splnila jednu část dohody. Bariéra okolo domu po zmizení Leazar padla - i s pomocí Dee a jednoho z přátel z Labyrintu. Obratem vytáhne její vizitku s telefonním číslem, kterou mohla normálně sehnat i přes agenturu, kdyby moc chtěla.*Až budeš potřebovat uklidit svinčík, co zanecháš.*Mrkne pobaveně a vezme si tašku, načež vyrazí pryč. Sotva v bezpečí odejde, tak teatrálně před výlohou, aby to démonka viděla, luskne prstem, i když nemusela. Zaráz se z lavičky skoro z dohledu od jejich místa v bistru zvedne muž, co si dosud četl noviny a o kus dál se z veverky stane žena. Zbytek jejích čarodějů, které si Maddie na toto setkání přivedla, aby případně alarmovali lovce, čaroděje a další, nechala zakryté. Jen poukázala na to, že ani ona nebyla úplně sama po dobu jejich schůzky a možná i to mohl být další z aspektů, proč byla tak klidná, když vkročila sama dovnitř. Byla nejvyšší čaroděj. Musela mít vše pokryté. A čarodějové, co dnes hlídali každý jejich pohyb v kavárně s ní měli magickou smlouvu. Jedni z nich byl synové jedné z civilek a jedné z upírek z manor v Austrálii, které k sobě přivázala hned po překročení dospělosti. A většina smluv byla výhodná pro ni. Taky je získala obvykle díky jejich skoro psí důvěře, když byli na pokraji smrti a ona je mohla zachránit a nebo někdy s trochou vydírání. Všichni jí byli ale naprosto oddaní a eliminovala snad všechny skuliny, jak by mohli porušit tuto oddanost. S dobrým pocitem se pak vydá domů, kde se naloží se skleničkou vína do koupele s pěnou.*
* Keď čarodejnica odchádza a odhalí svoju ostrahu Dalba na sebe nedá nič poznať.* /Múdra a opatrná vybrala som si dobre./ *Povie si spokojne a sama z bystra odíde a portálom sa peanesie k sebe domov.*
*Slabé elektrické víboje narážajú do jej štítu ale niesú ani tak silné abi ju vyrušili v jej práci. Meňavec ktorí triss drží ale žiaden štít nemá a cíti ich naplno. Nieže by nejak moc boleli ale príjemné tiež niesú a privádzajú ho do zúrivosti.* /Ešte nie vidrž až s ňou skončím./ *Povie meňavcovy a tón jej hlasu nedáva najmenší priestor na dohady a tak démon len zúrivo vrčí a čaká až Dalba skončí. Keď sa tak stane a odíde z Trissinej mysle, pustí jej hlavu a pozrie sa na svoje prsti. Počas vpádu do Trissinej mysle jej zarila nechty hlboko do kože a teraz mala na prstoch jej krv. Utrie si ich do oblečenia čarodejnice a nad jej otázkou pohrdlivo skriví ústa chití ju pod bradou a vivráti jej hlavu tak abi sa na ňu musela pozerať.* Dzvieš sa keď príde čas. *Povie, vstane a odíde pár krokov nabok.* Rpb si s ňou čo chceš. *Povie akoby mimochodom démonovi čo Triss drží a sama sa venuje svojim myšlienkam a tom čo videla v hlave tej kríženky. Démon potešení tím že si konečne môže vibiť svoju zúrivosť zarazí svoje pazúre hlboko do Trissinho pravého ramena, prudko trhne nadol a zastaví sa až niekde na krížoch čím jej cez chrbát spraví peť dlhých, hlbokých rezných rán. Pazúre druhej ruky čarodejnici vrazí do lavého boku tesne pod rebrá. Keď sa chistá pokračovať zastaví ho Dalbin hlas.* Dosť! Chcem ju živú. *Pohladom zhodnoťí čo všetko meňavec Triss spôsobil a posunkom ho pošle preč.* /To na dnes stačilo nechceme predca abi zomrela že?/ *Spíta sa samej seba a otočí sa chrbtom k Triss. Vietor ktorí sa zdvihol jej vmetie vlasi do tváre. Odhrnie si ich a zadíva sa na hviezdy ktoré sa odrážajú na hladine nedalekého jazierka.* /Mala by som zájsť aj za tím jej priatelom? Hmm.... Možno, alebo zatím druhím čo bol s ňou v pekle? Ano za ním by sa možno oplatilo zájsť./ *Uvažuje zatial čo pozerá na hvjezdnu oblohu.*
*Ta doba než démonka vypadne z její hlavy se zdá nekonečná. Byl to mrhavý boj na více frontách. Snažila se jí uskakovat vlastní myslí, čím se částečně vyhla tomu, aby jakkoliv zasáhla do její osobnosti - spíš jen opravdu podpořila všechny ty pochybnosti zda není teď momstrum a udělala z nich něco na způsob spící katastrofy v jejím nitru. Její myšlenky získaly větší katastrofickou představivost než dosud. A co se týče vzpomínek díky chabému boji se jí neplánovaně povedlo některé z nich před útokem "uhnout", jakoby občas nějakou přeskočila. Pochybovala však, že k něčemu jí její vzpomínky poslouží. Snaha o poměrně obyčejný život s obyčejnou rodinou, několika podsvěťanskými kamarády a kolegy, traumatické dětství s matkou, psychiatrická léčebna, děsivé vzpomínky na mámu, smrt dvojčete, boje a lovy s nebo na démony, ale i šťastné vzpomínky. A peklo...peklo byla kapitola sama o sobě. Peklo bylo jednoduše peklo. Nic víc a nic míň, jen muka pro její psychiku, která ji už tak bombardovala sebenenávistí. Když je pryč zaskučí a cítí, jak jí po spáncích a ve vlasech teče krev díky zranění, které způsobily její drápy. Zacuká se démonovi. Teď když bolest pominula zmizely i elektrické výboje, kterými se její tělo a magie chabě bránily bez jejího vědomí. Při všem tom vrtění se jí nějakým záhadným způsobem sesunula nezapnutá mikina až k zápěstím a odhalila tak hebkou kůži na rameni. Tedy zdánlivě. Pod iluzí skrytou v prstenech se skrývaly jizvy po bičování. Zaječí bolestí, když přijde první útok démona, kterého pravděpodobně její bezděčná magická obrana popudila. A ten křik se změní doslova v ryk, když se ostrými drápy ponoří do masa mezi žebry a vtlačuje své prsty mezi ně. Štěstí, že démonka ho zastaví. Štěstí proto, že jí nepropíchnul plíci. A pak je démon pryč. Se zaskučením se dotkne boku, který ji trápil víc, jelikož narozdíl od rány na zádech byl do hloubky, stejně jako u ramene. Od něj se však rána odporem masa a kůže změlčovala. Musela pryč. Nate mohl být v nebezpečí! V šoku ji nenapadne zavolat Lucasoví, Kaiovi...komukoliv. prostě se vyškrábe na vratké nohy a začne klopýtavě utíkat na okraj parku. Cestou si s námahou vytáhne mikinu na sebe, zapne ji a iluzí skryje všechnu krev, která by se snad mohla objevit nebo být vidět. Nechce se teď vyčerpat léčením když neviděla přesně na zranění, tak jen magií si pomůže dočasně zastavit krvácení. Div při tom nevběhne pod auto. Se zaskučením nasadí masku. Přihlouplý úsměv opilého člověka a nastoupí. A zadá mu adresu.*
*Nevenuje pozornosť tomu keď sa čarodejnica na zemi zdvihne a odpotáca sa preč ale keď je už od nej dosť ďaleko otočí za ňou hlavu.* /Ešte do dá vela práce ale bude to stáť za to./ *Keď jej Triss definitívne zmizne z dohladu otočí sa ma päťe a odíde z parku.* /Musím znova povolať svojho mazlíčka..... Toto je už druhý krát čo ho vyhostili. Budem naneho musieť dávať lepší pozor./ *S tímito myšlienkami znizne preč.*
*Vstúpi do miestnosti uprostred ktorej je kovoví stôl. Na stole leží surový kus mäsa ktorí sa nedá opísať niak než ako absolútne zničený. Tá zmučená nespoznatelná kopa čiastočne spáleného mäsa bola kedysi ženou, čarodejnicou zvanou Leazar, teraz to jediné čo ju drží pri živote je mágia pekelných mučitelov. Pristúpi bližšie a vtrhne čarodejnici do hlavy. Jej mysel je zničená rovnako ako jej telo, zlomyli ju tolkokrát že sa to nedá ani spočitať ale nikde v nej nieje ani stopa po šialenstve, samozrejme si magicki poistili abi sa to nestalo nedovolili jej abi čo i len na sekundu unikla k sladkému vikúpeniu šialenstva.* /Som tu zasa Leazar..../ *Povie jej v duchu a poteší ju hysterickí strach ktorí sa ozve v každej myšlienke čarodejnice.* /Nehoj sa tento raz ti nechcem ublížiť. Mám pre teba jeden návrh. Slúž mi./ *Obchádza stôl s úbohou čarodejnicou dookola.* /Navrátim ti zdravie, dám ti novú moc, novú podobu.... Nebudeš už touto špinavou miešankov ale pridáš sa k nám ako jedna z nás. Ale pomôžem ti aj v tom po čom túžiš zo všetkého najviac.... v pomste tím čo spôsobili tvoje utrrpenie, v pomste tím čo ťa dohnali na tieto mučidlá. Čo na to hovoríš? Budeš my slúžiť?/ *Leazar sa z odpoveďou nijak nezdržuje takmer okamžiťa súhlasí.* Dobre takze začneme. *Uškerí sa keď sa otvoria dvere mučiarne a vojde niekolko démonov.* Opravte ju. Zavolajte ma až budete hotový.*Dá im rozkaz a víde z niestnosti.* Musím si ešte niečo zariadiť.
*Triss už se před pár týdny přestěhovala zpět k sobě domů. Nikdy se na nikoho nevydržela zlobit dlouho, ale Tayler jí vysvětlil proč se to zhruba stalo. S tím byla schopná žít, když si to nechala projít hlavou, a tak se s nimi opatrně usmířila. Dokonce požádala, aby do ochranné bariéry při nejbližší možné příležitosti opět přidali Natea jako jednoho z lidí, co může vejít bez jejich souhlasu či pozvání, které platilo jen jednorázově. Teď se ale hodila do černé barvy a vyrazila na procházku do parku. Už byla noc, takže bylo všude ticho a klid, ale ona...zvykla si na to. Sice byla trochu paranoidní, že ji někdo sleduje, ale pořád lepší než věčné dorážení démonů na její osobu v pekle. Povzdechne si a mikinu si přitáhne blíž k tělu, zatím co se noří hlouběji do parku, který jí byl tak známý a který tolik milovala. Netušila, proč si připadá tak nezvaně. Možná proto, že měla novou moc a bála se, že s ní někomu ublíží? Bylo tam rozhodně mnoho faktoru. A všechny ty sny, kde mučil Haures lidi, kde ji Astaroth donutil se posadit s korunou na pekelný trůn, kdy na ni démoni doráželi a kdy jí ta démonka z ruin ukázala, co provedla Leazar tak, aby Triss měla dojem, že to udělala ona. Pořád ji ty pocity děsily, děsilo ji to, zda byly démončiny či něco z nich bylo z ní. Matka byla geniální šílenec, vlohy pro šílenství měla. A představa násilí jí teď...už v ní nevyvolávala takový odpor jako dříve a to ji děsilo ještě víc. Nechtěla se podobat matce, ani "otci". Zastaví se mezi lampami, kde bylo šero a rozhlédne se, načež sejde ze stezky, aby se dostala k jezírku, kde ji Sander požádal o vztah...a ona utekla. Lampiony, deka, sníh i občerstvení byly dávno pryč. Ale nostalgickému pocitu a náklonnosti k místu to v ní neubralo.*
*Čarodejnicu s ktorou sa hrala v rujnách samozrejme nechala sledovať meňavcom ktorí jej o nej podával pravidelné správi mala prehlad o tom kde bíva s kím sa stretáva a mnoho ďalších vecí. Teraz keď bola Leazar pripravená nastal čas na ďalšiu časť plánu. Stojí dobre ukritá v parku a sleduje ako sa Triss prechádza pri jednom z jazierok. Meňavec krorí čarodejnicu sledoval na seba vzal podobu nejakého hlodavca asi myši a ukril sa v jej vrecku.* /Dobre tak sa trochu pohráme./ Zamračí sa. Nepáči sa jej takto osobne zapájať do diaňia ale táta kríženka ju osobne zaujíma. Vezme na seba podobu čarodejnice s ktorou sa Triss stretla v rujnách ale strašne svoju ludskú podobu zmrzačí. Po tele má strašné rany a popáleniny ruky si tiskne k hrudi má ich spečené a vyzeráto že jej z nich doslova uhorela koža a prsty, tiež sa zdá že jej vytrhaly všetky zuby. Takto sa vypotáca zo svojho úkritu dá si záležať abi ju Triss vydela a po pár krokoch spadne na zem.* Pomóóóć!!!!! *Vykríkne zmučeným hlasom.* /Len poď miešanka to nepomôžeš chúdatku obeti démona?/ *Pomyslí si zlomylselne a čaká až sa Triss chití návnady.*
*Triss se nějak zvlášť nerozhlížela po okolí, prostě jen zůstávala u jezírka, které jí připomínalo dobu, kdy všechno bylo v pořádku. Kdy si nepřipadala v jejich vztahu nijak divně a byla prostě šťastná. Teď to bylo zvláštní. Všechno, co se stalo jí, jemu, ale i mezi nimi. Najednou bylo vše jiné.*/Nikdy to už nebude stejné./*Vzpomene si na slova, která jí dal Malachai předtím, než ji políbil. Zamrká a vyžene ty myšlenky z hlavy. Netušila pořád jak se s nimi vypořádat, ale Sanderovi to pořád neřekla, nechtěla. Už tak stačilo, že mu řekla o tom "manželství". Nedobrovolném doživotním spojení, které jim bránilo nechat toho druhého zemřít, pokud tomu mohou zabránit. A taky, že se nesměli zabít vzájemně a jestli se nějak vážně zranili, tak trpěl i ten druhý. Podle ní to neslo jen samé nevýhody. Promne si kořen nosu. Proč na místě, které bylo důležité pro ni a Sandera uvažovala nad Malachaiem? Odpověď neznala a pokud ano, tak ji odmítala. Nechtěla věřit tomu, že by cokoliv bylo či mohlo být mezi ní a nejvyšším čarodějem. Nestála o to, kór když jejich pouto vzniklo na základě společného pobytu v pekle, kde neměli nic, než toho druhého. Snad i proto přijala poměrně rychle Taylorovo vysvětlení a vrátila se zpět domů. Potřebovala zase získat svou identitu, samostatnost. Dokázat jim oběma, že si nepatří, nejsou nic víc a mají vlastní životy. Z přemítání ji vytrhne hlas, který volal o pomoc. Prudce se otočí a dračí zorničky se změní na kulaté. Její magie se v ní vzedme, aby ji mohla použít neprodleně a bránit se, ale nijak se navenek neprojeví, protože to už pod kontrolu dostala. Relativně. Velké emoční vypětí stále vyvolávalo reakci. Ruce jí šokovaně překryjí ústa, z nichž unikne odpovídající zvuk a když neznámá spadne, tak se k ní rozeběhne.*Dios, co se vám...*Když je dost blízko, tak si uvědomí neodbytný pocit, že ženu odněkud zná. Zastaví se několik metrů od ní a prohlédne si ji a přimhouří oči. Nebyla hloupá. Spojila si drátky.*Čarodějka z ruin...nebo...mám říct spíš démonka?*Utrousí a ucouvne s naštvaným výrazem, který ale nesměřovala k ní, ale k sobě, že se nechala nachytat. Rozhlédne se po okolí, čemkoliv, co by jí mohlo pomoci a letmým pohybem okolo sebe zvedne štít. Ne, že by mu nějak zvlášť věřila, ale věděla, že démonka nemůže vědět, nakolik funguje.*
Pomoc... *Zopakuje šušlavo bez zubov a natiahne sa za Triss abi ju primela k nej prísť. Najskôr hrá že ju nespoznáva ale potom na ňu vitreští oči.* To si ty.... Ty žeješ?! *Vystrúha na tváti víraz úlavy a trochu sa k triss pokúša plaziť. Ale v zápeťí sa zarazí.* Ty..... nič ti nieje..... Ty si ma tam nechala zomrieť!!! Prečo?! Prečo si mi nepomohla? *Hovorí zlomeným hlasom plním bolesti a bez zubou je jej ťažko rozumeť. Hneď ako dopovie zohrá vylakané strhnutie ako by za sebou niečo počula.* Prosím pomôž my. Utiekla som ale hladajú ma asi tu zachvílu budú. Prosím ja sa am nechcem vrátiť... Prosím.*Zúfalo zanarieka a ešte sa natiahne k Triss.* /No ták poď sem hlupaňa./ *Pomyslí si zlostne.*
*Její ruku sleduje jen podezíravě a uskočí, když se k ní snaží plazit. Zamračí se. Najednou si díky slovům poraněné není ani jistá, zda se náhodou nemýlila. Ale ať už by to byla démonka v přestrojení nebo čarodějka, v obou případech jí lhala. Triss nakrčí zhnuseně nos, ale pak zamrká.*/Kde je empatie.../*Napadne ji zničeně a nejistě si začne kousat do rtu. Pak se ale zhluboka nadechne a využije toho.*Lhala jsi mi. Nejsi čarodějka Praetoru. Shodou okolností mám v té organizaci pár známých a nikdo z nich tě neznal a nikoho tam neposlali.*Skloní se blízko k ní, až na dotek a nedůvěřivě si ji prohlíží, jakoby odpověď mohla vyčíst z jejích očí.*
/Tak táto hlúpa nieje. Vybrala som si dobre./ *Usmeje sa v duchu, navonok ale zanarieka od bolesti.* Niesom z praetoru ale prosím..... Moc to bolí. *Zanarieka ale pošle pritom znamenie svojmu oblúbenému mazlíčkovy a z tmi sa ozve vitie pekelného psa.* Níííéééé hladajú ma. Prosím ja nechcem naspäť. Všetko ti vysvetlím ale prosím schjovaj ma. *Videsene drmolí a aj napriek bolestiam ktoré predstiera že má sa snaží dostať na nohy a utiecť.* Prosím zachvílu sú tu. Nech my už neubližujú. /Ak toto nezaberie tak končím s divadlom a dám sa do práce rovno tu. Aj keď to nieje zrovna ideálne miesto./ *Pomyslí si a ďalej sa snaží Triss presvedčiť.*
*Kývne si sama pro sebe, když přizná, že není od Praetoru.*Tak proč jsi lhala, že-*Začne otázku, kterou se snaží rozlousknout oříšek ohledně rasy ženy na zemi, i když už teď byla na pochybách ohledně toho, zda jen není zbytečně paranoidní. Prudce od ní zvedne pohled a zatěká po okolí, když se ozve zavytí hellhounda. To by už po pár střetech a poté, co je poznala a málem ji zabili, poznala snad kdekoliv. S nenávistí ohrne vrchní ret a ještě zatěká pohledem po okolí, zatímco kousek před ní leží dál naříkající osoba. To ji zarazí.*Říkala jsi, že jsi zemřela. Jak ses mohla dostat z pekla? To je blbost?*Nadhodí překvapeně, ale v ten moment se ze tmy vynoří pár rudých očí, brzy i stíny se rozpustí a dovolí jí zahlédnout obrys pekelného psa, který k nim rychle běží. Zableskne se jí v očích a mezi prsty jí - tentokrát úmyslně - zajiskří fialovými jiskřičkami. V dalším momentě zvedne ruce, zaměří se na psa, kterého vytočí do strany, aby sklouznul na bok a škubnutím obou rukou od sebe ho přetrhne na přední a zadní část, které kloužou setrvačností dál a každá část je mine z jedné strany.*Myslím, že tě nechytí.*Prohodí a s pohledem člověka, co se za chvilku asi pozvrací, sledovala přepůleného démona, který se ale stejně po chvíli rozpadnul na ichor a zmizel.*
*Smrť jej oblúbeného mazlíčka ju poriadne rozhnevá ale musí sa nad jednaním čarodejnice v duchu usmiať.* /Je dobrá./ Ďakujem..... *Začne ale v prostriedku vety sa zarazí a pokračuje už svojím zvičajným hlasom. Znie zlovestne ako praskajúce plamene.* ....Už ma tá hra nebavý. *Povie nahnevane a chití čarodejnicu vedla seba pod krkom a poriadne jej krk stiskne. Postaví sa zo zeme pričom sa premení do svojej ludskej podoby bez zranení.* Toho psa si vážne nemala zabíjať kríženka. *Zavrčí a hodí Triss na zem.* A spravila si ešte pár ďalších chíb. *Zavrčí a nechá si pomedzi prsti na pravej ruke horieť pekelný oheň.* Povedala som ti čo sa stane ak o našom stretnutí niekomu povieš a ty si to vyžvanila skoro okanžite tomu s krídlami. *Obchádza Triss v malom kruhu a uprene ju pozoruje.* Povedz nám sa pustiť do trestu? Alebo mám ísť za tvojím kamarátom a zobrať si namiesto Teba jeho? *Skončí s prechádzanáím a čupne si pred Triss takže sú od seba len kúsok.*
*Ostražitě se rozhlédne jestli se neobjeví ještě další démon, ale zarazí ji jak se démonka odmlčí. Vytřeští oči, když změní hlas. Přeci jen démonka.*/Puta...proč jsem u ní zůstávala, když jsem to podezření měla?!/*Napadne ji a na moment ztuhne, což dá démonce čas se zvednout a chytit ji pod krkem, protože nestihne zareagovat. Zasípe a podvědomě zahrabe rukama ve vzduchu, ovšem bez užití magie. Mezi prsty jí však jak o život jiskří, nenapadne ji však magii použít. Když ji odhodí, tak tvrdě dopadne a vyrazí si dech, po kterém už tak lapá spolu s kašláním. Přetočí se na všechny čtyři a ještě si párkrát odkašle a zvedne k ní pohled.*Co jako?*Zeptá se jí a úzkostně pohlédne na oheň na její ruce. Vyškrábe se na nohy, zatímco ji démonka v lidské podobě začne obcházet a otáčí se tak, aby na ni stále viděla. Raději nezmiňuje, že to v bezpečí ochrany bytu řekla i Malachaiovi. Zbledne, když jí dá na výběr. Když si má vybrat mezi potrestáním sebe, že to vykecala a nebo mezi tím, že by démonka šla mučit nevinného Natea.*Jeho ne. Nikdy.*Odpoví a připraví si telekinezi, aby od sebe odhodila démonku.*Ale pokud vím, tak jsem ti neslíbila, že to nikomu neřeknu.*Trochu se zamračí a využije ten okamžik. Prudce švihne rukou, když je zrovna démonka zády k jezeru, aby ji do něj hodila za pomocí telekineze. Nepotřebovala ten pohyb tak nutně, ale nakonec magie ji občas neposlouchala, po návratu z pekla.*
*Zatial čo obchádza Triss sa jej meňacec dostane z vrecka a dáva pozor na Triss neďaleko od miesta kde stojí. Keď Triss prudko zareaguje na Dalbinu otázku tá sa len zasmeje. Čarodejnica jej dala odpoveď ale ne tú čo si sama myslela.* Ahá takže je rozhodnuté, zájdem sa porozprávať s tím tvojím kamarátom. *Zachechtá sa.* A ty si z našeho mynulého rozhovoru usúdila že ti dávam možnosť súhlasiť? *Všimne si ako si čarodejnica chistá svoju moc a len nad tím zarkúti hlavou.* Naozaj to chceš skúšať? Povec ale úprimne naozaj si myslíš že máš nejakkú šancu? *Jej slová sa len potvrdia keď do nej narazí prúd energie ale jej štít ho zastavý.* Pekný pokus. Teraz ja dobre? *Zavrčí a hodí po triss ohnivú gulu. Nesnaží sa ju zabiť ale ani sa nijak zvlášť nekrotí.*
Ne! Nech ho být!*Vyjekne a nakrčí nos, když démonka nadhodí, jestli si myslí, že měla na výběr. Díky démončině reakci na její rozhodnutí se připraví na to, že ji bude muset naštvat tak, aby chtěla potrestat ji a ne Natea. Nate si nic nezasloužil. A tak připraví svou moc. Polkne nad její otázkou.*/Ne, rozhodně si naděje nedávám./*Pomyslí si, ale stejně ten pohyb rukou udělá. Očividně neúspěšně. Šokovaně zalapá po dechu a instinktivně přikříží ruce a tak vytvoří štít. Ten se ihned po nárazu koule zhroutí a donutí Triss ucouvnout o několik kroků. Zalapá po dechu pod sílou nárazu, ale neváhá a švihne znovu rukou, aby po démonce střelila elektrickým výbojem.*Puta!*Vyjekne španělsky, když onen výboj letí úplně jinam a trefí jeden ze stromů. Ale má to pozitiva. Trefí větev, co končí nad démonkou a ta se zapraskáním spadne, což by mohlo odvést její pozornost. Triss u toho zatím couvá dál od démonky, aby mohla zkusit utéct. A varovat Natea, aby se přesunul pokud možno k ní. Bude mu muset nechat zabezpečit dům. Neodkladně.*
*Zosilní svoj štít abi odrazi útok elektrinou ale to nakoniec nieje treba. Keď sa zasiahnutá ketva ulomá a dopadne na zem otočí sa za tím zvukom a na chvílku prestane dávať pozor na Triss. Meňavec čo čaká neďaleko Triss sa premení do svojej prirodzenej podobi a skočí na ustupujúcu čarodejnicu bolestivo jej skrúti ruky za chrbtom a zabráni jej utiecť. Dalba sa znova zameria na Triss a príde až k nej.* To bolo úbohé. *Okomentuje jej posledný pokus.* Ale kde sme to boli než si nás prerušila? Ach áno tvoj trest. /Leazar poď sem je čas./ *Privolá démonku, chití Triss oboma rukami za hlavu a vtrhne do jej mysle. Prehladáva jej myšlienky a spomienky abi sa dozvedela komu čo povedala ale popravde až tak ju to nezaújma, ide jej hlavne o to abi Triss spôsobila v hlave čo najväčší zmetok. Tiež si neberia žiade servítky a tak Triss spôsobuje aj neznesitelné bolesti.* /Dobra Leazar môžeš./ *Povie démonke a tá sa prisaje k Triss a hlavne k jej mysli ako neviditelný parazit. Odteraz bude neustále s ňou. Bude jej prekrúcať myšlienky a našepkávať jej zlé veci až ju nakoniec skazí a pretiahne na Dalbinu stranu.*
*Zosilní svoj štít abi odrazi útok elektrinou ale to nakoniec nieje treba. Keď sa zasiahnutá vetva ulomí a dopadne na zem otočí sa za tím zvukom a na chvílku prestane dávať pozor na Triss. Meňavec čo čaká neďaleko Triss sa premení do svojej prirodzenej podobi a skočí na ustupujúcu čarodejnicu bolestivo jej skrúti ruky za chrbtom a zabráni jej utiecť. Dalba sa znova zameria na Triss a príde až k nej.* To bolo úbohé. *Okomentuje jej posledný pokus.* Ale kde sme to boli než si nás prerušila? Ach áno tvoj trest. *Chití Triss oboma rukami za hlavu a vtrhne do jej mysle. Prehladáva jej myšlienky a spomienky abi sa dozvedela komu čo povedala ale popravde až tak ju to nezaújma, ide jej hlavne o to abi Triss spôsobila v hlave čo najväčší zmetok. Tiež si neberia žiade servítky a tak Triss spôsobuje aj neznesitelné bolesti. Zároveň ale pokračuje v tom s čím začala už v ruinách. Snaží sa pokriviť jej povahu prekrútiť jej myšlienky aby ju nakoniec skazila a dostala na svoju stranu.* /Dá to ešte vela práce a času ale nakoniec my budeš slúžiť./
*Po tom chaose ktorý Haures nedávno rozpútal sa tomuto miestu vyhýbala a snažila sa byť nenápadná, nakonic sa sem ale vrátila aby skontrolovala ča sa s tímto miestom stalo. Na svojich démonov sa nemôže v týchto veciach spolahnúť a tak teraz kráča medzi bodovami zničenej nemocnice vo svojej ludckej podobe a kontroluje celú oblasť nie len zrakom ale aj citom. Vníma energiu ktorá prechádza tímto miestom ale aj štruktúru realiti kde bola predtím trhlina ktorú s Hauresom roztrhli do korán.* /Samozrejme že sa ju pokúsili opraviť a zavrieť. Ale už predtím tu bola slabina a čo sme tu spravili...../ *Pokrivene zvrátene sa zašklabí keď si spomenie na tú noc s hauresom.* /....trhlinu mohly akurát tak zaplátať. Stačí trochu nepatrnej snahy a znova bude do korán./ *Príde k polorozpadnutej budeve a zíde do suterénu kde predtím otvorila svoju bránu prejde do stredu teraz už zničeného obrazca, zavrie oči a naplno vníma trok energie okolo seba.* / Ano len to hrubo zalpátali. Stačí len....../ *Jej ďalšie myšlienky preruší nečakaný príchod nejakej osoby, čarodeja ucíti moc tej osoby keď vstúpi na pozemok nemocnice.* /Zdá sa že budem mať návštevu./ *Zanračí sa namrzene, kúzlom sa zneviditelní a oprie sa chrbtom o stenu. Nechce abi ju dotičná osoba odhalila skôr než bude vedieť o koho presne ide. Nečaká dlho keď do miestnosťi vojde čarodejnica ktorá jej príde povedomá. Chvílu pátra v pamäti a nakoniec si ju zaradí.* /Ale tak ty si sa už dostala von? Čo tu ale chceš?/ *Nepovie ani nespraví nič čo by ju prezradilo a ďalej čarodejku zvedavo pozoruje.*
*Triss se přesune do místnosti a zběžně se rozhlédne, tantokrát ani neposvítí na rohy, ale pohled jí padne na zem, kde hledala stopy své i Malachaiovy krve. Když však nic nenajde, tak si dřepne a po zaprášené zemi přejede konečky prstů. Nevypadalo to jako prach, co tu byl dlouho.*/Někdo tu po nás všech uklidil...Lovci? Čarodějové?/*Napadne ji a potřese hlavou. Pak se vydá k obrazci na zemi, který byl přerušený. Přála si tolik ho zničit úplně...Špičkou boty přejede kolmo k jedné z čar snažíc se ji přerušit. Byla si jista, že obrazec je pro civily zakryt iluzí. Pak si ale všimne i místa, kde byla trhlina. Posvítí na ni a bázlivě ucouvne, jakoby se mohla znovuotevřít a pohltit ji. Mimoděk se chytne za předloktí, ale po chvíli jí to nedá. Vyhrne si rukáv pravé ruky a posvítí si na předloktí, na kterém se odkryje pečeť dosud skrytá iluzí. Astarothova pečeť. Jen se ji pokusí porovnat rychle s obrazcem na zemi. Pak pečeť opět skryje iluzí.*Puta...*Vyklouzne jí španělská nadávka, když se jí spustí krev z nosu.*/To to bude dělat pokaždé, co po ztrátě kontroly použiji magii?/*Napadne ji, zatímco švihem ruky shrne rukáv a vyloví kapesník, který si přitiskne pod nos a znovu ucouvne a chce se otočit a vydat pryč.*
*Stále pritisknutá k stene pozoruje čarodejnicu ktorá skúma zvišky jej práce.* /Aspoň jeden z nás dostal to čo chcel./ *Povie si v myšlienkach keď dievča odkrije démonický cejch na svojom predlaktí a orovnáva ho s ritinou na zemy. pomali abi nevidala jediný zvuk a neupozornila čarodejnicu na svoju prítomnosť odíde k schodom a víde po nich asi dopolovice. Zruší ilúziu ktorou sa krije a vezme na seba svoju ludskú podobu dokonca trochu povolí aj svoju moc ktorú doteraz potláčala byi sa pred čarodejnicov neprezradila.* /Tá kríženka by ma teraz mala vnímať ako inú len priemerne schopnú čarodejnicu./ Haló, je tam niekto? *Zavolá zo schodov a nesnaží sa nijak maskovať svoje kroki keď schádza naspäť do miestnosti.* Čo tu robíte? Táto miestnosť je uzavretá z nariadenia preatoru nemáte tu čo hladať. *Povia a tvári sa trochu nahnevane a unavene akoby to každí ďeň musela opakovať nejmenej stokrát a už ju to hnevalo.* Už mám dosť všetkých možných "turistou" čo sem furt lezú. Odídťe prosím. *Dodá rozhodne.* /Rozhodne vyzerá že by naňu to divadielko moho zabrať./
*Triss nakrčí nos. Oni skutečně chtěli vyvolat pravou ruku Lucifera do New Yorku? Bláznovství. Pokroutí si pro sebe hlavou, než uslyší hlas. Prudce se otočí a baterku namíří směrem ke schodišti, kterým se sem přicházelo. Tohle byla taková ta místnost v mezipatře a vedly z ní schody nahoru a dolů. Telekinezí se přesune na druhou stranu obrazce a přitiskne se pozvolna ke zdi, jakoby s ní mohla splynout. Pak jí do zorného a osvětleného pole vstoupila vyšší tmavovlasá žena. Udržovala svou mysl uzavřenou a vnímat magii ve vzduchu...na to se musela soustředit. Až teď tak ucítí slabou magickou stopu čarodějky nebo co to bylo. Nakloní hlavu, ale dál na ni svítí, jen trochu ji skloní, aby ženě nesvítila do obličeje.*Ale. Proč by tu byl zakázaný vstup? Očividně Praetor všechny stopy po našem boji zahladil.*Prohodí zvědavě. Kdyby to tu Praetor uzavřel...nedal by tu spíš nějaké kouzlo místo ochranky? Znělo to divně, ale pravda. S Praetorem se ještě nesetkala a nevěděla, jak pracují. Zaváhá tak.*Byla jsem tu, když se to stalo. Nejsem turista.
*Zacloní si oči pred svetlom baterky keď na ňu čarodejnica zasvieti. Samozrejme to nepotrebpvala ale človek by to v tej chvíli spravil a tak hrala svoju úlohu. Keď sa svetlo skloní podíde k svojej spoločníčke bližšie a trochu povolí nahnevaný výraz.* No to my presne nepovedali. Len ma sem poslali a povedali dávaj pozor nech sem nelezú čarodejovia a tak ďalej...... *Nechá vetu vyznieť do stratena a pristúpi bližšie k neznámej ako keby si ju obzerala a snažila sa ju zaradiť.* Ale kamarád my hovoril že po tých udalostiach sem leze kopa čarodejou a snažia sa tu robiť nejaké rituáli či čo. Kúzla čo sem pôvodne dali museli každú chvílu obnovovať a tak to nakoniec vzdali a hodili sem mňa ako "strážnika". *Naznačí prstami úvodzovky.* To viete som nová tak my dali najhoršlu prácu. *Mávne nad tím rukov akoby nič. Keď čarodejnica povie že sa účastnila boja prekvapene na ňu vyvalí oči.* Bože! *Vyhŕkne akoby ohromene ale nedokáže zabrániť znechutenému výrazu a triaške čo jej prebehne po tele pri vyslovený toho mena. Dúfa že si neznáma nič nevšimla.* Ste to vy... Zdala ste sa my nejak povedomá. Vy ste tá čo sa tu vtedy stratila. Ale..... ale ako ste sa dostala naspäť? /To by ma naozaj zaujímalo./ *Dodá sama pre seba.* A prečo sa sem vraciate? Biť na vašom mieste nikdy sem znova nevleziem. *Zasipe čarodejnicu otázkami jednou za druhou a nadšene nadskakuje ako nejaké neskúsené ucho.*
*Skloní s omluvným výrazem baterku a odhrne si vlasy z tváře. Když k ní přejde blíž, tak se jí podívá pod nohy. Stála teď v místě, kde byla trhlina do pekla, kterou propadli. Trochu nakrčí obočí a vrátí pohled na ni.*To nezní jako snadná práce pro nováčka bránit čarodějům v rituálech.*Poznamená a nakrčí obočí. Skutečně by Praetor dal nováčkovi na starost místo, kde byl portál do pekla? To fakt? Začínala o té organizaci pochybovat. Řekne jí však, že zde bojovala. Překvapí ji to zvolání, ale to nezabrání jejímu zkoumavému pohledu. Ten znechucený výraz jí neutekl. Buď zastávala stranu démonů, nebo nenáviděla nefilim a anděly. Obojí bylo možné...Ale na důvěře jí to nepřidá. Vždyť to bylo jen zvolání. Zmateně pozvedne obočí, když ji prohlásí za "jste to vy".*A jste si jistá? Jsem i herečka, můžete mě znát z filmu...*Prohodí a zamračí se.*Nenazvala bych to zrovna ztracením..*Zamumlá a pevněji stiskne baterku v ruce. Nějak té ženě nevěřila, ale asi po návštěvě pekla, kde sukuby a inkubové měli mnohdy lidské podoby bylo jasné, že zrovna nebude padat ostatním do náruče.*Hauresova žena.*Odpoví prostě na dotaz neznámé a pak se ušklíbne.*Pro jistotu, že brána je zavřená a nikdo jiný tam neskončí.*Dodá a jemně se usměje a potom se podívá jen rychle na mobil.*Nu...tak já půjdu, když to tady hlídáte. Bacha na démony a problémovou civilskou mládež...vždy je to tu přitahovalo.*Prohodí a pokrčí rameny a dá se na odchod.*
No ono večšinou stačí povedať že je to tu zakázané a pretor to sleduje. A keď to nestačí pošlem správu a nadriadený niekoho pošlú abi to vybavil a ludí zvládam aj sama. *Zahrá zahambený víraz a zamrmle si popod nos.* Na tých ešte stačím. *Keď sa jej spíta či ju nepozná z filmu zavrtí hlavou.* Nie ja filmi moc nemusím a okrem toho mi ukázali vašu fotku ešte aj s nejakým chlapíkom čo tu tiež zmizol.* Ukáže prstom smerom k rozpraskanej podlahe s rituálnim obrazcom.* Pre prípad že bi ste sa tu objvili a tak.* /Ale ale že by mali Haures so svohjou ženuškou tichú domácnosť že pomohla jeho koristi ujsť?/ *Pomyslí si škodoradostne ale na vonok vyvalí oči.* To ako fakt! Vy ste sa a ňou stretla?! *Na jej ďalšie slová len prikívne a zámerne sa presunie tak abi stála chrbtom k schodisku.* /Takto som z nej dostala všetko čo som mohla. Zmeníme taktiku./ *Povie si a keď sa čarodejnica pohne k odchodu spustí ďalšie vystúpenie.* Ano to bude najlepšie predca len tu nemáte...... *Vyzerá to že vetu už nestihla dokončit preto že vyletí smerom k schodom pred ktorími stojí. Vyzerá to akoby mala okolo pása omotané neviditelné lano za ktoré niekto strašnou sylov potiahol a neuveritelnou rýchlosťou ju tahal chrbtom napred k schodom a po nich na horné poschodie. Samozrejme sa nezabudne pri svojom výstupe poriadne omlátiť o schody pretože žiaden detail nieje moc malí že?* /Tak to by sme mali. Zasa sme hore....../ *Uškerí sa nad tím ako sa čarodejnica tvárila keď "letela" hore schodami. Aby bolo všetko úplne ešte svoj výstup zakončí hysterickím vreskom akoby ju drali z kože. Potom na seba vezne svoju oblúbenú masku, podobu neforemného stĺpu dymu s krvavo žiariacimi očami.* /....a ideme zasa dole./ *Dokončí myšlienku a pomalím krokom zíde naspäť do suterénu k čarodejnici.* Ale ale, čo to tu máme? Nemala si sem chodiť kríženc. Alebo chceš znova skončiť v pekle? *Zatiahne zlovestne a jaj hlas znie ako praskajúce plamene.*
No já...ano...ano...potkala jsem ji.*Prohodí zmatená čarodějčiným nadšením a po chvíli se vydá směrem ke schodům dolů, aby odešla z nemocnice. Trochu ji udivovalo, že nejvyššího čaroděje Manhattanu, který podle všeho byl jedním z mála synů Samaela. Obecně děti mocných vyšších démonů, hlavně padlých andělů, byly poměrně známé v čarodějné komunitě. Někdy uznávaní a obdivovaní (hlavně mladými čaroději) jindy nenávidění a opovrhovaní (za moc, pýchu z toho, čími jsou dětmi a jak jsou mocní). Triss to chtěla pokud možno držet pod pokličkou. Alespoň nějakou dobu. Alespoň oficiálně. Nechtěla to všem hned říkat a vůbec ne tak krátce po událostech s Hauresem a Asmodeem. Už je bokem k ženě a odchází, když najednou přeruší s vřískotem svou řeč. Triss ji chce následovat ze svého popudu se o všechny starat. Rychle vyloví telefon, aby zavolala Kaiovi, ale to už uslyší...no kroky byly asi přehnané slovo. Telefon tak padne do kapsy a Triss se pokusí narychlo vytvořit neviditelný štít okolo svého těla doufajíc, že tentokrát ji nezradí. To, že se jí z nosu spustí krev ji zrovna vůbec netrápí. Před tělem si drží ruce a je připravená se chránit telekinezí. V tom se jí do zorného pole dostane démon. Eidolon, pokud by měla hádat. Několik rychlých kroků ustoupí.*Ne...nechci zpátky. Nepatřím tam a ty to víš.*Řekne vystrašeně a co nejslušněji, aby proti sobě démona nijak nepoštvala. Děsivým rudým očím věnuje pohled. Polkne.*Byl to nějaký dlouhodobý plán?*Pokračuje mimoděk ve chtónštině, byť Kai chtěl po ní onehdy rozhovor v purgatštině. V ní si ale nebyla tak jistá. Byla si však jistá, že ještě nemá zpět dost síly na boj. A nevěřila si, že by vyhrála, byť Kai ji učil jak eidolona porazit. Teorie ale byla něco jiného, neu praxe v níž vás magie může podrazit v nejhorší chvíli. Znovu ucouvne.*Haures tě zradil...nemáš důvod se mi mstít...prosím.*Dodá a opře se zády o zeď. Sice démony nenáviděla a měla z nich nahnáno, no zároveň měla vůči jejich moci respekt. Byli děsivě mocní a ona oproti nim slabá. Polkne znovu. Své chování volila, protože si byla vědoma mocenskěho rozdílu a dle slov pekelné bytosti byla tou, co tu onehdy byla a dokázala v šachu držet Kaie. Možná díky momentu překvapení než vstyčil obranu. Ale i tak! A vychovali ji politik (otec), psycholog (Lucas) a právník (Taylor). Uměla se tedy chovat nevyzývavě a slušně. Vhodně vůči situaci. Cítila úzkostné sevření v hrdle a nepatrně se třásla a věřila, že má pádný důvod. Kór když čarodějka Praetoru nad schody ležela nejspíše mrtvá...zabloudí tam pohledem, jakoby se ptala, zda žije.*
*Zastavý sa v strede miestnosti sak abi čarodejnici blokovala únikovú cestu k schodom. Úprimne ju prekavpí správanie čarodejnice čakala by že po tom čo zažila sa akurát tak zrúti a všetko čo ju zaujíma jej bude musieť vytiahnuť z mazgu, ale nestalo sa tak. Ona sa ovládala aj keď sa očividne bála ovládala to.* /Zaujímavé zdá sa že mučenie možno odložíme na neskôr./ *Uškerí sa čo Triss nemôže vidkeť.* Dobre ak naozaj nechceš naspäť odpovedz mi na otázky. *Prejde z angličtiny do gehenštiny ale keď jej triss neodpovie zopakuje to isté v chtónštine a bude ju používať počas celého rozhovoru pre prípad že by ich niekto počúval.* S Hauresom sme mali dohodu a ani jeden z nás ju nedodržal..... *Chvílu mlčí ale potom prehovorí znova.* Nejaký čas som počúvala teba a tú kopu mäsa čo leží hore. Povedz prečo ťa sem pollala Hauresova žena? Zradila snád svojho manžela? *Spíta sa a abi dodala svojim slovám váho nechá na zemi okolo Triss vzplanúť nalé ohníčky.*
*Triss mezi prsty jiskřilo strachy, ale jim oběma asi bylo z Trissina skoro až politicky neutrálního, byť třesoucího se projevu, jasné, že nezaútočí, jelikož si byla vědoma proti čemu stojí. A i kdyby ne své šance zjišťovat bez přítomnosti a stoprocentní spolehlivosti své magie nemínila. Nebyla hloupá. Vlastně toto její jednání bylo docela chytré. Nepoužívala však politické kličky a úskoky. Jednala přímo a upřímně. Pochybovala, že v té to situaci by se jí první varianta oplatila a uplatnila. Zmateně zamrká, když démon-ka(?) promluví v jí neznámém jazyce.*Um omlouvám se, ale...ovládám jen chtónštinu na dobré úrovni.*Prohodí stále ve zmíněném jazyce, v němž mínila i nadále pokračovat, a fialové jiskry v reflektování jejích emocí nervózně na prstech a mezi nimi poskočí. Když démonka zopakuje svou výzvu Triss se zhluboka, roztřeseně nadechne a skloní krátce hlavu na znamení souhlasu a otře si z nosu kapesníkem krev. Činilo jí menší potíže držet kolem sebe křehký štít, ale víc se bála jej pustit, než vracejícího se krvácení z nosu. Překvapeně nad její otázkou zamrká.*Nejsem si jistá, zda znám plnohodnotnou odpověď...*Začne opatrně.*Myslím, že Haures nás tam vzal jen kvůli Astarothovi, kterému dlužil, jak se zdá, ale...Incaba to nejspíše neudělala jemu na truc, ačkoliv tím si jistá nejsem. Jen dala najevo, že čaroděje nesnáší a jejich přítomnost v pekle neschvaluje.*Odpoví tak obratně a upřímně jak jen dokáže.*
*Na blabotanie čarodejky že neovláda gehenštinu nič nepovie a ďalej počíva čo rozpráva. Informácie o Hauresovi pre ňu niesú ničím novím a púšta ich jedným uchom dnu druhím von. Keď vysloví meno Incaby zlostne zasičí ale inak sa k démonke ktorú nemá v láske nevyjadruje. Keď čarodejka dorozpráva nechá jeden z ohňov na podlahe rozhorieť viac a ten skoro oblizuje členky čarodejnice.* To je všetko čo myo tom povieš? ďalšie odpovede budú dúfam lepšie už len v tvojom záujme. *Pohrozí posmešne.* Dobre teda ak si sa dostala von v Edomu a vrátiť sa nechceš prečo si prišla sem?
*Triss s sebou ucukne, když démonka zavrčí a pohled přesune zpět do jejích očí. Určitě byla eidolon. Bílá hmota s šedými fleky tomu nasvědčovala. Bylo pro ni těžké o tom mluvit nebo smýšlet jako o ženě aniž viděla její podobu, ale způsob vyjadřování jí tuto skutečnost naznačil. Přitiskne se více ke zdi, když ucítí i uvidí v blízkosti kotníků plameny a přidušeně hekne strachy. Dlaně si opře o chladivou zeď a ucítí na čele kapičky potu od stresu. Hůře se jí dýchá, ale nebylo to oznámení panického zachvatu. To zase ne. Naštěstí. Nerada by do ohně spadla. Znovu se na démonku podívá. Nechápala, kam svými otázkami směřovala. Až pak ji napadne, jak mohla vědět o Incabě. Poslouchala ji s tou čarodějkou? Asi to bylo možné...*Já...*Odkašle si. Sama určitě neznala důvod proč sem přišla. Uvolní ruce ze zdi a jednou z nich si začne nejistě mnout předloktí.*Tohle místo je...trochu záhada a zároveň pro zainterestované jistým způsobem historicky důležité. Před...nějakou dobou tu sídlili odpadlí nefilim s odlišnou ideologií od té běžné...no a...taky tu byl jednou pekelný portál. Trvalý. A už tehdy to tady tahalo problémové civily a podsvěťany. Je to...význačný energický bod, jestli mám hádat. I já si tohle...místo v jednu dobu oblíbila. Nehledě na tu...no bitvu...co se zde udála naposledy. Mám tady vzpomínky. Asi jsem se chtěla ujistit, že to tady bude pro osoby mě blízké bezpečné...a taky...no z nostalgie. Přišlo mi asi fascinující vrátit se na místo boje, díky kterému to tu vnímám rozporuplně. Navrch je to jedno z míst, které jsem navštěvovala skoro rutinně. A ke své rutině se chci jistým způsobem vrátit. Přišlo mi příznačné začít tady, kde to tak nějak začalo i skončilo...*Odpoví a v hlase jde slyšet zmatení z démončiny otázky a zároveň z toho, že sama nevěděla jak podstatná pro ni tato návštěva byla, dokud nepřišla ona otázka.*
*Pase sa na strachu čarodejky, teší ju ako sa trasie a zajakáva. Pripomína jej to časi keď sama sedela na tróne vo svojom chráme a nižšie postavené kňažky jej pri nohách pre radosť zaživa pitvali ludí. Rada by sa k tomu vrátila, hlavne do svojho chrámu ludí môže pitvať a upalovať aj sama.* /Ale vrátiť sa nemôžeš ešte nie..../ *Zamračí sa a ďalej počúva črodejku pred sebou.* Tomu hovoríš dobrá odpoveď?! *Zavrčí telekinézou ju zrazí na kolená a hlavu jej pritiahne k najbližšiemu plameňu tak že tvár má od ohňa len pár centimetrov.* Ak budeš takto pokračovať tak budeš o chvílu miesto blabotania vrieskať. S tvojou kamarátkou s pláže v Los Angeles sme si toho užili vela. *Zasmeje sa smiechom z ktorého tuhne krv v žilách a nechá oheň abi čarodejke oblízal prsty na pravej ruke. Nie nijak moc len tolko abi si čarodejka užila malú ochutnávku toho čo možno čoskoro zakúsi.*
*Zajíkne se, když jí démonka shodí na kolena. Její už tak slabý štít povolí a to vypětí, když se ho moment pokusila udržet ji stojí další krvácení z nosu. Kapky krve dopadají do plamenů a s odporným syčením se uškvaří na zemi. Cítí palčivý žár ohně na tváři a příjemné jí to rozhodně není. U dusného vzduchu se navíc těžko dýchá. Něco z démončiných slov ji však přesto zaujme.*Kamarádka z LA? Myslíš Tinu? Vždyť ta ale...*Její otázka se vytratí do neznáma, když se jí začne škvařit chvilku ruka. Místo toho zavřískne a škubne s ní, aby ji dostala z dosahu plamenů a přitiskne si ji k břichu. Prsteny na prsteníčku se nestačily zahřát pořádně a naštěstí ani ne tavit, ale nebyla to zkušenost, kterou by chtěla zažít. Kdyby se zničily a s nimi jejich magická iluze...objevily by se všechny její jizvy. Nechtěla, aby je Malachai viděl. To vskutu ne. Lapavě se nadechne.*Polepším se...jen je to hrozně matoucí. Proč se na to vůbec ptáš?*Zašeptá a znovu se nadechne a pokusí se narovnat do kleku. Nechtěla vzdorovat, ale měla přirozeně nízký tlak a špatně se jí dýchalo. Motala se jí z toho hlava a omdlít nechtěla. I jiskry mezi prsty byly jaksi přidušené, zmírající. Bez jiskry.*
To by si mala lebo skončíš s novím opálením. *Znova sa odporne zasmeje a hodí čarodejkou o stenu na mniesto kde predtím stála.* Pri ďalšej čarodejkinej otázke len pokrčí plecami. Prišla som sem skontrolovať čo ste spravili s mojou bránou a ty si sem tak vhodne prišla. Napadlo ma ako si sa dostala von tak som si povedala že sa spítam.* Odpovie a začne sa pred čarodejkou prechádzať.* Tej kríženky som sa na meno nepítala. Ale asi to bude tá tvoja Tina. Lovili ste ju v tej barabizni na pláži. Bola si tam aj s ďalšími tvojjho druhu spolu s tími anielskími bastardami. *Znova skriví tvár odporom, aj keď to Triss nemôže vidieť. Ešte nezabudla ako ju nephilim vyhnali do pekla naposledy.*
*Zhluboka se nadechne a zavře oči. Pálily ji od žáru ohně a byly suché. Takto je mohla udržet zvlhčené. Úlevně vydechne a pousměje se, když démonka promluví.*To byla Leazar. Čarodějka, která osvobodila Asmodea z Edomu.*Osvětlí jí.*Co se s ní stalo? Pomohla jsi jí utéct? Musí...zemřít.*Mluvila jak odvážně se dalo, ale u posledního slova zaváhala a spíše je zašeptala. Pořád si nebyla jista, zda by zabila někoho, kdo nebyl démon. Nebyla vrah. Démony klidně zabila, ale zabít někoho svého druhu? Nebo klidně i druhu jiného? Ne...ne. Už tak si vyčítala smrt svého dvojčete a posednutí Jacka Portera.*Máš...máš ještě nějaké otázky?*Zeptá se, když se narovná.*
*Nechá oheň zhasnúť abi dala najavo večšiu spokojnosť s čarodejkou.* Ale tak to bola ona? Čo sa tu démon dneska nedozvie. *Povie veselo pretože naozaj nevedela kto bol za to zodpovedný.* No ako sa to vezme. Ano utiekla vám kvôli mne ale myslím že ona by to pomocou nenazvala. *Príde k čarodejnici chití jej bradu a zdvihne ju abi sa jej musela pozrať do očí.* Ver my že ona sama prosila o smrť keď ešte mohla hovoriť ale mala bi si ju počuť teraz aké zvuky vydáva pretože už nemôže ani len kričať. *Skonštatuje tónom ako by komentovala počasie.* Ty skončíš rovnako čo povieš? Vezmem si ťa ako hlavný chod po tom mizernom predkrme. *Ukáže ku schodom kde zohrala zmiznutie mladej čarodejnice.* Alebo ťa možno nechám tu ešte uvidím.
*Na moment zavře oči, které se jí zalijí slzami, když uvidí jak oheň pohasl a zmizel jako mlha nad lesním mechem. Pak je znovu otevře.*Ano. Nechala jej, aby splodil s jednou civilkou dvojčata. Jen aby ublížila čaroději, který se jí vzepřel.*Řekne zbytek příběhu, jak to s Leazar bylo, co věděla a pak zalapá po dechu.*Kde teď je?*Zeptá se s obavami a polkne.*Myslím...že si dovedu představit, co s ní je. Haures mě nutil sldovat...jeho práci.*Zašeptá a řasy se jí zachvějí, jak chce zavřít oči, ale nedovolí si to. Sleduje místo toho rudé oči démonky a úspěšně nedá ani jednou najevo zhnusení nad slizkým dotykem její pravé podoby. Nechce ji však o nic žádat. Zachvěje se jí v sevření.*Prosím ne...nechci zpět do pekla...a ani umřít nebo být mučednicí...*Požádá ji. Stále se chová dosti profesionálně, ačkoliv má právo být a také je vyděšená. Nejraději by zavolala Malachaiovi nebo klidně Zachariemu, aby ji zachránili...ale nemohla. Mohlo by to podnítit démončin hněv...a také by nejspíše nestihla ani mobil odemknout, než by o něj přišla.*Proč mě prostě nepustíš? Oběma nám Haures ublížil...navrch věřím, že nechceš zničit spojenectví Samaela a Astarotha...*Podbídne jí logický důvod, proč by jí démonka neměla ublížit. Nebylo to nic drzého. Jen jí uvedla na pravou míru jak se věci mají. Dala jí docela cenou informaci pro to, aby mohla dál žít, i když by ji sama raději...ne...nebyla si jistá, zda ji chtěla zabít. Ano byla démon, ale...*/Ne. Je démon. A démoni jsou lepší mrtví. Nebo v pekle. Na druhou stranu...neudělá to ze mě vraha? A nejsem jím už?/*Byla rozpolcená mezi svou dobrou stránkou a tím zrnkem zla, které do ní zanášela přirozeně démonská krev...a měla nepříjemný dojem, že podíl nesla také její magie. Vždyť díky ní byly její nálady na houpačce a měla různé rozmary...a také...přišla si kvůli ní zlá. Měla hrůzu z toho, že z ní udělá monstrum. Milovala svou magii...ale nemilovala tu moc, která se po odblokování uzamčené části ukázala. Neměla na ni dobrý vliv. Nechtěla kouzlu moci propadnout. Nechtěla být zlá. Nechtěla, aby ji peklo a moc změnily. Nenáviděla se, to ano. Ale to neznamenalo, že kdyby na sobě vše změnila, tak by to bylo dobře.*
*Zaujato počúva čarodejnicu rozprávať príbeh Leazar. Keď skončá a zaprosí Dalba ju pustí. Sama si to nechce priznať ale trochu na ňu zapôsobí ako čarodejnica znáša celú situáciu.* Pekný príbeh ale v jednom sa mýliš. Čo je s tou kríženkov si predstaviť nedokážeš. Dovol mi ti to ukázať. *Znova prejde k nej chití ju za hlavu a másilne jej do mysle premietne obraza a svoje spomienky na všetko čo sa s Leazar dialo ale hlavne jej odhalila aj svoje pocity, radosť nad utrpením čarodejky ktorú chitila a z ktorej teraz zostáva už len nespoznatelný surový ale stále živí kus mäsa. Samozrejde sa večšini toho zbaví ale niečo z tých pocitov v nej zostane a pridá na konflikte ktorí v jej mysli cítila.* Povedz niekomu o tomto stretnutí a skončíš ešte horšie ako ona. *Zašepká jej odporne do ucha a zdvyhne sa od nej.* Hmm myslím že si predca len vezmem len tú druhú. *Zavrčí a víde po schodoch z miestnosti.*
*Zo schvôdzky s Hauresom príde rovno do rúin starej nemocnice a dlhý čas hladá vhodné miesto na vyvolanie démona Astarotha. Nakoniec sa jej podarí nájsť miesto s ktorím je spokojná. Je to velká pivnica ktorása nachádza pod jednou z centrálnich budov bívalej nemocnice. Miestmosť je dosť rozlahlá a pri stenách sú troski bívalého zariadenia. Teraz sa už ale ani podlanich nedá určiť na čo sa miestnosť pôvodne používala. Dalbu to ale ani nezaújma. Prekročí prah miestnosti a prejde do jej stredu so zavretími oča vníma energiu okolo nej.* /Ano presne tu.... Presakuje sem energia pekiel. Ešte pár rokov a vznikne tu trhlina. No.... Trošku ten proces urýchlime. Ale najskôr príprava./ *Rozpriahne rukami ako by chcela objať celí svet a otvorí pred sebou v podlahe menší portál z ktorého sa vyvalí množstvo impov.* ukrite sa v okolí a strážte ak sem ktokolvek príde postarajte sa o neho. *Rozkáže malím démonom a dá sa do práce. Dlhé hodiny vyríva do podlahy miestnosty zložité obrazce a runy v gehenštine. Slnko medzi tím višlo a opísalo celú svoju púť po oblohe. V čase keď začalo zapadať skončí Dalba svoju prácu. Keď skončí viberie z vrecka malú krabičku a kúsok pergamenu na ktorom je odkaz pre Haurusa. Privolá jedného z impov a oboje mu podá.* Doruč to on vie o čo sa jedná. *ZAvrčí na démona a portálom ho pošle k Hauresovy.* /Už nepohnem ani prstom kím on nesplní svoju časť dohody./
*Nate měl za sebou další zkoušky. Zbývala mu jen jedna, když mu přišla zpráva od Eliase. Poněkud ho znepokojila. Na Jacka dělajícího blbosti byl zvyknutý. Ale u starého Jacka by to asi byla zpráva o tom, že se probral po nějaký chlastací párty někde na konci světa a potřebuje hodit zpět do New Yorku. Co si představit pod pojmem blbost u nového Jacka, neměl páru. Jen si proto povzdechl, dal vědět Nuki, kam jde a vyrazil ven. Když vyrazil, tak bylo ještě tepleji, ale jakmile se přiblížil k ruinám, tak by alespoň mikinu opravdu uvítal. Kousek před nimi ještě zkontroloval telefon. Napadlo ho totiž, pro něj až netypicky prozíravě, napsat Triss zprávu, že Jack má asi malér a jestli nedorazí za ním do ruin. Jakmile dorazil před ruiny, tak zůstal stát stranou a začal psát SMSku Jackovi, kde je. Vlastně ani netušil, jestli se k němu Triss přidá. Neměla s ním zrovna dobré vzpomínky z posledního setkání zde. Vlastně byly spíše naprosto odrazující.*
*Triss nebyla nadšená z Nateovy SMS a to nehledě na to, že ji vyrušila, když chtěla jít do sprchy po celém dni nic nedělání. S povzdechem se ale oblékne jen do nějakých legín a trika s třičtvrtečním rukávem, které mají neutrální barvy, vezme si černé konversky a taxíkem vyrazí za ním. Neměla asi času na zbyt, když se jednalo o "malér Jacka". Zase. Asi toho chlapa vyfacká nebo kdo ví. Dorazí poměrně brzy. Ani ne půl hodiny po zprávě. Ušklíbne se nejprve na ruiny a pak na Natea.*Ahoj, hermanito, kde ho máš?
*Sander sám netušil do čoho sa rozhodol dostať. Haures? Horšie? Čas mu kĺzal cez prsty a sám nemal tušenia čo sa v skutočnosti deje a čo bola len jeho predstavivosť a paranoja. Lovec nemal práve to najúsmevnejšie obdobie. Jeho ročný pobyt v New Yorku priniesol aj dobré aj zlé. V poslednej dobe však sám dokázal uvažovať len nad tým zlým a tým čo nedokázal. Idea jeho osobnej neschopnosti ho často frustrovala. Iste tieto dojmy pre neho boli zdrojom motivácie, ale za akú cenu pokiaľ ho všetko vo vnútri hrýzlo? Sám však nemal príliš času sa zapodievať jeho problematickým osobným životom. Jediné čo mu dopomáhalo bolo, že jeho boj bol omnoho lepší. Teda aspoň čo sa týkalo boju na nože. Už nebýval tak moc rozpačitý s nožom v ruke, možno to bolo z časti spôsobené agresiou, ale jeho pohyby sa na hliadkach a tréningu stali ostrejšími a precíznejšími. Stále nebol ladný, ako Mirjam. Zmieril sa, že taký nikdy nebude, avšak musel sa naučiť hrať do svojich istôt. Pred jeho hliadkou sa dostala do Inštitútu informácia o podozrivom pohybe v ruinách. Nebolo to väčšinu času nič nezvyčajné, ale správa sa zdala celkom naliehavá. Nepáčilo sa mu to. Vzal si na seba veľmi rýchlo výstroj aj zo všetkými zbraňami, ktoré zvyčajne nosil. Luk, jeho upravené šípy, ostrie, stele. Jeho výbava nebola nijak špecializovaná, ako keď išli napríklad na lov vlkolakov. V podstate to mala byť len zvyčajná hliadka, ktoré boli omnoho pracnejšie, ako zvykli byť, ale stále boli rutinou. Okolo opaska sa mu hojdal senzor zatiaľ čo mu špecializovaná koža pokrývala telo aj keď New Yorku bol teplejší, ako v zimné mesiace. Predsa len bolo cítiť príjemné teplo na tvári. Ak sa ale niečo naučil tak to, že teplo rozhodne neznamená bezpečie. Mirjam v jeho spoločnosti dnes nebola. Sám si nebol istý kde je, ale už nemali tak moc spoločných hliadok, ako zvykli. Často sa rozdelovali lebo jednoducho nebolo možné pokryť také veľké kusy New Yorku v len v dvojici. Bolo to riskantnejšie, ale dalo sa to zvládnuť. Zatiaľ čo však kráčal k ruinám začalo ho znepokojovať hneď niekoľko vecí a pípajúci senzor nebol tou hlavnou. Atmosféra okolo budovy človeku naznala husiu kožu a tak netrvalo dlho kým si do ruky vzal luk a nasadil na tetivu šíp. Siluetu čarodeja si povšimol až neskôr pri čom k nemu namier.* O čo ide? *Opýta sa nakoľko aj keď nechcel NATEA spoznal. Nebol z toho nadšený, ale teraz musel zistiť o čo šlo. Onedlho však zachytil aj MER pri čom.. to ho tešilo asi o niečo menej. Vždy mali tendenciu sa stretnúť len v tom najhoršom.* Čo viete? *Opýta sa nakoľko určite by si nedali príjemné posedenie u čaju v ruinách len tak.. nie ak boli v takomto stave.*
*Ako obvykle mu prišla správa od Triss, že by sa mal niekde dostaviť. Aj keď mal náladové obdobia, kedy sa mu chcelo druhým pomáhať a inokedy nie, tak predsa len prišiel na miesto určenia. Aj keď z toho čo cítil moc nadšený nebol. Všade bolo cítiť mágiu a jemu sa to vôbec nepáčilo. Sleduje okolie, ale nechodí aktuálne moc blízko k ostatnému osadenstvu, čo tu prišli. Možno mal predsa len zostať doma a vyhnúť sa tomuto miestu, ale predsa len sa nezlakne nejakej výzvy. Pozrie sa na Triss a kyvne jej smerom, pričom jej dáva na vedomie, že prišiel, aj keď sa mu do toho nechcelo. Bude tu, kým ho budú potrebovať.*
*Čaká na Hauresovu odpoveď alebo lepšie na jeho prýchod. Zatial ako čaká vyčaruje si čalúnené kreslo a pohodlne sa do neho usadí. Prepletie si prsty do tvaru striešky a čaká čo sa bude diať. Po nejakej chvíli k nej príde jej oblúdený pekelný pes a položí jej hlavu na kolená. Začne ho škrabkať za ušamy keď jej od impov skritých v areáli nemocnice príde varovanie o nekolkých osobách ktoré sa stretli pri vstupe o areálu bivalej nemocnice.* /Ale čo to tu máme? Pár krížencoz a lovca. To musia vždy liezť kam ich netreba?/ *Pomyslí si trochu nahnevane ale zatial prikáže impom abi sa lepšie ukrili a sledovali situáciu. Zasiahnuť majú len v nevyhnutnom prípade alebo na jej priamy rozkaz.*
*Znepokojeně si prohlédne, jak se pomyslně nad ruinami stahují mračna. Sám se tu přestával cítit docela komfortně. Byl proto rád, že k němu dorazila Triss.* Hola, gatita... *Ušklíbne se, načež se po její otázce koukne na svůj mobil.* Nemám ponětí.. *Zamručí vzhledem k žádným notifikacím k zobrazení. Odpoutá pohled od vrcholu ruin, když ho osloví další hlas. Překvapeně pozvedne obočí, když pozná Sandera.* Nestřílet.. Jinak uhnu a schytá to tvoje holka.. *Uchechtne se a krátce zvedne ruce do vzduchu, aby se rozptýlil vtipkování, než mu úsměv zase o něco klesne.* Právě, že vůbec netušíme.. Dostal jsem zprávu od Eliase.. Jack prý udělal nějakou blbost a má sem namířeno.. *Svráští obočí a rozhlédne se. Měl nepříjemné mrazení v zádech, že ho něco sleduje, ale nedokázal si to potvrdit ani vyvrátit, i když nic neviděl.* Snažil jsem se ho zkontaktovat, ale neodpovídá mi.. Nelíbí se mi to.. *Nakrčí nos a ještě jednou pro jistotu zkontroluje telefon.*
*Triss se ušklíbne.*Jak o tom teda víš?*Zeptá se a usměje se, když se ozve další hlas.*Andy!*Řekne a aspoň ho na přivítanou políbí. I když před Nateem, do kterého telekinezí strčí, aby si odpustil blbé kecy a ještě Andyho obejme. Sice se občas vídali a někam spolu zašli nebo si udělali hezký večer a tak, ale zas tak často to v posledních dnech, kdy došlo k nárůstu démonů, nebylo. Otočí se na Natea, když dostane odpověď od Natea i na svou otazku a kývne.*Super.*Prodí napůl ironicky a všimne si Kaie, který na ni kývne. Pousměje se a zamává mu. Celkem vřele. Koneckonců ji učil magii a nic za to nechtěl a případné zranění také vyléčil. Ale pořád balancovala na hraně zda je to špatný člověk nebo se tak jen snaží chovat, protože spolu tančili, pili a vařil a tak.*Dneska zase u boje. Sranda.*Ušklíbne se, protože si všimla temné atmosféry.*
Ak mi nedáš dôvod strieľať strieľať nebudem. *Následne sa však odmlčí zatiaľ čo pozoruje nemocnicu. Príchod ďalšieho čarodeja sa mu moc nepozdával. Vyšším čarodejom len sťažka dôveroval aj keď to od neho bolo pokrytecké. Prehodí si rýchly pohľad s Mer zatiaľ čo cíti, ako sa mu sama pritlačí na pery. Trochu prekvapene zamrká pri čom sa mierne pousmeje. Predsa len sa pomerne dlho opäť nevideli. Cítil však, ako mu senzor šialenie vydáva signáli.* Ideme dnu, je zbytočné čakať von keď nemocnice vyzerá.. tak.* Nemocnica bola málokedy prijemná, ale nie takto. Naniesol si tak ešte dodatočne, potrebné runy a vykročil smerom do nemocnice. Dostal sa tak cez zeleň naokolo a takmer ihneď sa oprel o jednu zo stien nemocnice nakoľko dnes tu nebola Mirjam, aby mu kryla chrbát. Počul však nepríjemný rachot, ale stále sa pohyboval hlbšie dnu.* Vie niekto čo hľadáme? Konkrétne? Okrem.. čokoľvek démonského? *Prehodí zatiaľ čo boli jeho ruky napnuté a sústredené naokolo. Jeho reflexy skákali z miesta na miesto s tým, že aj pád kamienku mu teraz vzal pozornosť. Nepáčilo sa mu tu, o to menej, že ich tu bolo tak málo.*
*Moc ani neočakával iný prístup od ostatných, keď sa objavil. Maximálne nejak sa držal toho, že ho moc v láske mať nebudú, ale aspoň to pre neho mohlo byť vtipné. Predsa len ho všetci nemuseli mať radi. Preto sa ani nedivil, že z toho ani Lovec nebol nadšený. Zastrčí si ruky do kapsy nohavíc a vyberie sa smerom dnu. Nech bolo čokoľvek za tým, čo sa tu dialo, tak bol radšej na pozore.* /Nech je za tým ktokoľvek, tak to moc dobré nebude./ *Pomyslí si a radšej dáva pozor na ostatných, keďže nebolo jasné odkiaľ by mohol na nich niekto zaútočiť a aj keď si to moc nechcel priznať, tak mal určitú zodpovednosť za týchto mladých. Ale v skutočnosti by to nepovedal.*
*Ako tak Dalba sedí pri mieste vyvolávania, môže si všimnúť, že z rôznych puklín v zemi sa vynorujú chrobáci. Omnimetu - majú podobu skarabeov avšak sú veľký ako pánska topánka, farbu majú bronzovú, striebornú alebo zlatú a na svojich krídlach majú lebku. Ich kusadlá obsahujú jed, ktorý spôsobuje horúčku a strach zo všetkého. Avšak toto nie je jediné miesto odkiaľ sa vynárajú. Niekoľko ich vylieza aj spod budovy. Z rôznych medzier v zemi a podobne. Okrem týchto chrobákov na návštevníkov ruín čaká ešte jedno nebezpečenstvo. NATE, TRISS, SANDER a MALACHAI môžu jasne počuť ako sa areálom nesie bolestivý, ženský krik. Znie tak reálne.* Nie! Prosím nie! Nieee! Pomôžte mi niekto! *Roznáša sa naokolo srdcervúci krik, v ktorom je poznať silnú bolesť.*
*Haures si dáva na čas ale Dalba sa naučila nekonečnej trpezlivosti. Ako čaká začne rozmýšlať čo podnekne po tom ako Hauresovi splní túto láskavosť. Predca tu nieje na dovolenke ale má tu prácu. Zo zamyslenia ju vytrhnú chrobáky ktoré sa začnú rojiť po mestnosti. Zamračí sa a rýchlo pošle svojho mazlíčka preč abi sa ukril na jednom z viššých poschodí abi sa k nemu otravný hmiz nedostal. Okolo seba zapáli kruh plameňou nech má od hmyzu pokoj.* /Kde sa tu vzali?/ *Spíta sa samej seba a zapátra po tom odkial a prečo hmyz vilieza. Nieže bi ju odpoveď nejako zaujímala ale aspoň sa pri čakaní trochu rozptíli. Keď myslou pátra po hmyze uíti ale niečo úplne iné. Energiu čarodeja s ktorím sa stretla na pláži a ktorému vpadla do myšlienok.* /Ale aj on je tu?/ *Nadvihne prekvapene obočie* /Dobre poďme ho privírtať poriadne./ *Uškerí sa a prikáže svojmu mazlíčkovy a niekolkím impom abi čarodeja nenápadne obklúčili.*
Od Eliase.. *Mávne telefonem s ušklíbnutím, načež se otočí na Sander a zatváří se šokovaně.*Ohh.. Moje přítomnost samotná není důvodem pro střelbu? Jsem v šoku a dojatý.. *Pronese s uchechtnutím, načež se zaksichtí, jak se Triss vrhne na Sanderovi rty. Poté jim odpoví na otázky ohledně toho, co ví. Kaie nezaregistruje, jelikož stojí k němu bokem skoro zády a proto pozvedne obočí, když začne Triss na někoho mávat. Otočí se tím směrem a je překvapen, když zaregistruje Malachaie.* Doufám, že tu je, aby nám pomohl.. *Pronese ve výdechu v němž jde poznat, že to není jen sarkastická poznámka, ale opravdu v to doufá.* Dámy první.. *Pokyne Sanderovi rukou s úšklebkem, když zmíní, že by měli jít dovnitř nemocnice, načež vyrazí taky jako poslední ve skupince, aby Triss byla uprostřed. Na ruce si připraví oheň, kterým si zároveň svítí na cestu.* Jacka.. Nebo Eliase... *Odpoví Sanderovi, načež ho napadne, že lovec nemusí vědět o koho se jedná.* Blonďák, upír, z Preator Lupus, měl dávat pozor na Jacka a špehovat tu sektu jeho bráchy, nebo co to bylo.. *Dá zevrubný info a postupuje dál, přičemž si svítí po zdech a podlaze.* Fuj, brouk! *Vyjekne, když se skoro odnikud z podlahy vynoří Omnimetu a jeho první reakcí je po něm hodit plamenem, čímž démona zapálí.* Lidi.. To asi nebude brouk.. *Pronese nejistě, když si onu věc prohlédne a vzápětí už má plameny na obou dlaních, aby si více rozsvítil a zjistil, že se to, co považoval za brouka množí všude. Chvíli to sleduje, než střelí pohledem směrem, odkud zaslechne dívčí volání. Na jazyk se mu dere jízlivá otázka k Sanderovi, jestli to byl on nebo Kai, ale spolkne ji a zapálí místo toho dalšího brouka.* Co nebo kdo to byl? *Nechápe a koukne se po Triss a Sandym.*
Napsala jsem mu. Řekla bych, že tu je, aby pomohl.*Odsekne trochu. Co mu dalo dojem, že nepomůže? Zatím byl vždy na jejich straně. Ano byl nevyzpytatelný a povídal si s démony a vymýšlel akce, co její psychice nepomáhaly, ale co mu dalo tento názor? Někdy se ho na to zeptá. Možná to mělo jiný důvod, než ji. Triss se na Natea zamračí, když nazve Sandera dámou ale jinak se mezi jejich spor neplete. Má je oba ráda. Miluje, i když každého jinak a nechtěla si mezi nimi vybírat. Nate si to u ní spraví tím, že ji pobídne jít uprostřed, aby ji chránil. Po ohlédnutí si všimne i Kaie, který uzavírá jejich nesourodou skupinku...která je tak nějak nahrubo spojená jen přes ni. Oni k sobě nijak vzájemně neměli buď pozitivní nebo nějaký vztah. Takže...musela spoléhat na to, že ho všichni mají k ní a kvůli ní si budou všichni vzájemně krýt záda. Děsivé. Kdyby se tak nestalo nesnášela by se za to. Zasměje se, když Nate hodí oheň po broukovi, ale nakonec si všimne lebky na jeho hřbetě.*Je to vůbec obyčejný brouk?*Zeptá se nahlas a otočí se na Kaie. Ano. S knihou moc nepokročila, ale teď potřebovala výčitky. Ne obvinění, že nestuduje knihu o tuctu démonů. Utvoří si kolem sebe štít, aby se k ní nedostali. Beztak neměla ráda ani brouky, co potkávala běžně na zemi. Natož neznámý druh. Fujky. Oklepe se a jednoho telekinezí odhodí proti dalším dvěma. Kde se tu vzali? Nikdy na ně v ruinách nenarazila. Zarazí se v momentě, kdy zaslechne hlas.*To nevím. Nelíbí se mi tu. Zase jsi mě vtáhl do boje proti démonům. Neuvěřitelný. Co kdybychom se projednou šli opít jako normální sotvadospělí lidé?*Zamručí a pošle do jednoho brouka elektrický proud. Nebo spíš blesk. Zbytek si od sebe rozráží magií. Nezlobila by se, kdyby kolem nich všech utvořil Kai štít, protože ten její ji vyčerpával, ale nemohla chtít vše. Muselo stačit, že přišel, když mu napsala. Zase. Jen aby jí to nevrátil i s úroky.*
*Sander úprimne nenávidel Natea. Boli to možno silne slová to áno, ale v tomto smere ich myslel skutočne a úprimne. Bol jeden z tých ktorého by obišiel aj keby kvôli tomu musel obísť polovicu New Yorku. Jeho hlúpe rečičky tak väčšinou ignoruje nakoľko jeho hlas mu nechýbal. Podobne bol ticho pri Malachaovi. Mer vedela jehi názor na toho čarodeja ale zvykol si že jeho názory k srdcu príliš nebrala. Pokiaľ nespraví viac škody ako užitku bolo mu jedno kto tu bol.* Viem kto je Elias.. možno až moc dobre. *V tomto momente bol takmer určite presvedčený, že je súčasťou jeho rodokmeňa avšak vo všetkých spisoch čo mal z nórska, alebo tie čo vzal z Berlína si dali skutočne záležať na tom aby nikde nebol spomenutí. Áno spomínal niečo s vojnou, ale to sa mu nechcelo veriť. Keď sa v okolí začne zvyšovať intenzita hmyzu ihneď položí viac špecializovaných šípov na tetivu a začne strieľať.* Oh áno také veľké chrobáky s lebkou na chrbte lietajú po meste pravidelne. *Prehodí zatiaľ čo po nich vystreľoval. Boli to relatívne veľké ciele a tak ich bolo možné zastihnúť. Hlas v nemocnici sa mu však zdal podozriví nakoľko do vtedy nebolo nič počuť.* /Možno to je tými chrobákmi?/ *Prebehne mu hlavou. Pozrie sa na Mer a Natea ktorý mali ako taký štít. Nechcel ich tam pustiť len tak. Povzdychne si tak zatiaľ čo naďalej strieľa po chrobákoch.* /Bože Mirjam pritrep sa/ *Mirjam mala informácie o jeho polohe či však príde bolo otázne. Nechcel sa rozdeliť ale chcel, aby sa niekto išiel pozrieť za ženou. Bez slova tak vyšiel k hlasu zatiaľ čo opatrne našľapoval. Bol prezieravý ale stále.. bol zvedavý a chcel vedieť o čo ide. Predsa len.. kto by tu len tak bol či? Chrobákov sa snažil stále zostreľovať ale bolo ich prekvapivo veľa. Aktivoval tak aj ostrie pri čom sa ich snažil držať ďalej od tela.*
*Voľno...to bolo to, čo teraz Mir mohla prežívať. Pokoj, ktorý tak dlho hľadala. Napriek tomu jej chýbal zápal boja, ktorý si deň čo deň vybíjala na okolitých brehoch, hustých lesoch a nepoddajnom mori. Aj keď jej bolo povedané, že trénovať nemusí, ona to jednoducho chcela. Aj, aby nezhrdzavela, ale aby dokázala pomôcť v prvej sekunde, čo sa vráti. Teraz však opäť oddychovala. Pripravovala polievku, aby sa mohla majiteľovi domu poďakovať za jeho pohostinnosť. Celý dom voňal po korení, zelenine a mäsa. Na tvári lovkyne hral úsmev a v jej postoji bolo vidno, že sa už ničoho nebála. Bol tam len pokoj. Teda, do momentu, kedy jej nenapadlo pozrieť na mobil. Správa bola stará už niekoľko minút, napriek tomu sa automaticky natiahla za vlastnou výbavou, ktorú si so sebou z Berlína priniesla. Otcove katany boli dokonalé, každý švih v sebe ukrýval dvakrát viac sily, než by mohla normálne zvládnuť, len vďaka jeho vyváženosti. Po menšej úprave držadiel, boli pre lovkyňu ako stvorené.* Potrebujem portál. Sľubujem, že potom budem na teba v meste čakať, teraz sa tam však musím dostať čo najskôr. *Vysvetlí a hotové jedlo dá stranou, aby si cez tielko mohla prehodiť aspoň košeľu a natiahla si na seba nejaké náhodné nohavice, v ktorých sa dokázala bez problémov hýbať. Nebola dokonalou lovkyňou, ale bola pripravená. Už cestou k portálu si nanášala runy. Odišla bez rozlúčky, vedela, že ju nebude treba. Sotva sa objavila na mieste, začala bežať smerom, kde si myslela, že sa nachádza zdroj všetkého toho. Sandera už poznala dostatočne, takže si bola istá, že ho tam nájde. Chrobáky začne v momente, ako dnu vstúpi, sekať jedna radosť, katany ich telami prechádzajú, akoby boli len kusmi teplého masla.* Vydrž, partner, už idem.
*Radšej je tím trom viac z cesty, aj keď samozrejme sám upúta pozornosť niekoho iného. Cíti známu bytosť, aj keď presne nevie o koho ide, ale radšej spozornie. Niečo mu hovorilo, že tá bytosť ho moc nechce mať v láske. Ženský výkrik na neho moc nezaposobil, aj keď iným možno behal mraz po chrbte, tak on cítil skôr prítomnosť niečoho horšieho ako bolo.* /Len nech to není niečo blbé. Len nech to nepatrí k tým vyšším démonom. To už vy nebolo dobré v tomto prípade./ *Pomyslí si, ale na ostatným nevenuje pozornosť, keďže si všimne že sa jeho smerom blížia Impovia. Pozrie sa na Triss a mykne plecom, pričom sa úškrnie.* Nebolo to náhodou v nedávnom učive? Treba si len dobre spomenúť. *Pripomenie jej, pričom on sám sa pozastaví a nechá sa predsa len obklucit Impami.* Keď už si dávaš takú námahu, tak ma zaved k sebe démon. Trebalo by sa pekne porozprávať. Aspoň si to vybavme. *Povie, pričom je si istý, že ten démon veľmi dobre počuje, čo hovorí. *
*K skupinke lovcov sa z opačnej strany areálu blíži ešte jedna lovkiňa ktorá prišla len teraz ale čas rozhodne nestráca.* /Dobre tá nech si zatial robí čo chce./ *Odsunie ju Dalby bokom a sústredí sa na Malachaia ktorí očividne vitušil jej prítomnosť. Normálne by ho ešte chvílu pozorovala ale teraz v tom už nevidí zmyslel a tak dá pokin impom k útoku. Dve diesiatky sa ich virútia z úkritu a vrhnú sa na Malahcaia. Obklopia ho a zo všetkých síl sa mu snažia ublžiť zároveň ale odpútavajú jeho pozornosť abi po ňom mohol zozadu skočiť Dalbin mazlíček.*
*Omnimetu sa k nim hrnú. Majú hlad. Niet divu, pretože tam odkiaľ prichádzajú sa im nedostáva dosť potravy. Krik, ktorý sa tiahne do plaču. Vychádza ako keby z neďalekej chodby.* Nieee! Prosím! Nieee! *Ozýva sa ženský hlas, umocnený ozvenou. Ako tak SANDER našľapuje smerom k hlasu ucíti chladný vánok za uchom.* Chceš mi pomôcť? *Nikde nikoho ale aj tak počuje pri sebe ženský hlas, ktorý pred chvíľou plakal. A potom tesne pri jeho pravom uchu sa ozve neskutočný vreskot. Jinn rodu Hatif nemá totiž hmotnú podobu. Prejavuje sa iba ako hlas. Medzitým keď sa MIRJAM snaží dostať k ostatným tak z postrannej chodby sa k nej približujú dvaja démoni Drevak. Takže to ju od postupu značne zdrží. TRISS a NATE sa naproti tomu dostanú do silného obleženie Omnimetu. Ich telá takmer pokrývajú celú podlahu. Vyzerajú ako keby sa k nim chceli dostať, aby z nich získali nejaký ten kúsok. Kto vie, možno ich priťahuje ich magická moc. MALACHAI má dosť práce s Impami a aj pekelným psom. DALBA by možno mala spozornieť, pretože z miesta odkiaľ vychádza pekelné žiarenie, tam odkiaľ si hrnú démoni sa postupne prediera skrz čoraz väčšie pukliny Behemoth. A ten rozhodne vyzerá, že pôjde ako tank v pred a pritom pohltí všetko čo mu stojí v ceste. Možno aj vrátane iného démona. Predsa len v jeho útrobách práve skončí pár Omnimetov. Ďalej od areálu je temná postava, ktorá pozoruje to divadlo. Usmieva sa, dokonca sa potichu pochechtáva.* Keď vychádza všetko tak ako má. *Šepne si potichu a naďalej ostáva v tieni. Nikým nepozorovaná.*
*Nadzvedne obočí nad Trissiným odseknutím, ale jinak nereaguje. Dios ví, co ji prolítlo zrovna hlavou. Nate to teda rozhodně nevěděl. Všichni vlezou dovnitř, když se objeví první démoni a Nate jednoho sejme ohněm.* Fajn.. Potom tě určitě potěší, že jsi mi ušetřil vysvětlování.. *Odpoví Sanderovi. Zamračí se na Triss, když se zasměje a odfrkne si nejprve uraženě, načež se uchechtne nad Sanderovou odpovědí.* To bych neřekl.. Pokud teda nějaká chemička nevypustila jakési radioaktivní svinstvo a místo želv ninja nevytvořila tyhle přerostlé chrousty... *Poznamená a odhodí a přitom zapálí dalšího z démonů. Následně zaslechne jekot neznámé ženy a otočí se pohledem na své spolubojovníky.* Jakobych mohl vědět, že se tu bude bojovat.. *Převrátí očima u Trissina dotazu a po jejím vzoru si vytvoří štít.* Samozřejmě, že bych se raději šel opíjet než abych bojoval s.. Co to vůbec je? Švábský démon? *Nakrčí nos, načež se ohlédne, když jednoho sejme blesk.* A to umíš od kdy? *Nechápe, když pošle menší ohnivou stěnu proti více broukům. Bylo to spíše několik spojených ohnivých koulí, ale účel to splnilo a z démonů se staly živé pochodně. Poněkud škodlibě se ušklíbne, když Malachai okomentuje Trissino vzdělání, ale mlčí. On sám nevěděl, co to do háje je. Jenže na rozdíl od Triss nestudoval poslední měsíc démony, ale filmy a režiséry a dokázal by tak maximálně říct, jestli se něco podobného nevyskytovalo v nějakém filmu. Vzhledem k tomu, že šel ve skupince poslední, tak moc dobře zaregistroval, jak se kolem Kaie shluklo ještě něco.* Tak to vypadá snad ještě hůř.. *Sykne šeptem k Triss a Sanderovi.* /Do čeho jsem se to zase zapletl? Jestli najdu Jacka, tak ho zabiju.. A pokud už bude mrtvý, tak ho oživím a znova zabiju../ *Pomyslí si a v hlavě mu taky bleskne, že to samé udělá Nuki jemu, až se dozví, kde byl a co zažil.* Další?! *Zahučí naštvaně, když odpálí jednoho z chrobáků a místo něj se připlazí tři. Dá mu dost práce a energie je odpalovat a přitom držet štít. Proto ho nakonec zruší a vynese se do vzduchu. Křídla má zatím schovaná, aby mu nepřekážela ve výhledu za sebe, když otočí hlavu.* To je hnus.. *Nakrčí nos, když si všimne, jak se podlaha hemží.*
Od doby, co mě to tady Malachai naučil.*Uculí se nad Nateovou otázkou směřovanou na blesk. Odfrkne si nad Malachaiovou poznámkou.*Nemám čas sedět jen v knihách a možná by mi i bodlo vědět, co to je.*Odpoví mu a riskne kratinký pohled čarodějovým směrem. Nebyla si jistá, zda by na Kaiově místě volala démona k sobě. Přišlo jí to jako blbost. Na druhou stranu jestli si věřil... Šla dál, protože pokračoval i JEJÍ Sander a zezadu ji nepřímo tlačil i Nateův postu, takže musela věřit, že Kai to zvládne sám. Beztak i kdyby spojili svůj věk dohromady, pořád jim do jeho věku chybělo pět století. A to nebylo zrovna málo. Triss znechuceně zamručí a vynese sebe, ale i Sandera nad zem, aby na ně chrobáci nedosáhli a drží jim rovnovahu. Co to doháje bylo. A proč to tu sakra bylo?! Prudce se nadechne a telekinezí je zase odhrne jak odpatky smetákem, z jejich dosahu.*Tak jdeme...*Zamručí a štít si přesune prakticky jen na dolní polovinu těla, vzhledem k tomu, že brouci byli jen na zemi. Nejprve si zkontrolovala samozřejmě strop. Co se dalo dělat.*Nate....jo máš pravdu. Je to hnus.*Vyjádří se nakonec na slova někoho, koho brala jako dvojče. Nevěděla, co od dneška očekávat. Asi jen lov. Trochu litovala, že tu nebyl Sebastian, kterému sice psala a on nejspíš lovcům vědět dal, ale sám nejspíš neměl čas, co pochopila. Sakra. Čím míň lovců a čarodějů...tím horší to asi bude, což?*
*Obával sa toho najhoršieho a to že hlas ženy bol skutočne ľudský mohlo byť to najlepšie čo by sa stalo. Silne však pochyboval že to tak skutočne je. Očakával možno rukojemníka, alebo niečo podobné, avšak rozhodne nepredpokladal, že hlas bude samostatná entita, ktorá ho bude obklopovať bez toho, aby ju zazrel. Sander sa v medzičase viac menej zbavil otravných chrobákov.. aspoň tak, ako to bolo na jeho mieste možné. Ostrý krik mu však zarinčí v ušiach, ktoré si reflexívne zakryje, ale nedalo to príliš veľa užitku. Cítil bolesť v ušiach nakoľko jeho sluch bol o to lepší kvôli runám. Stále mu ticho cinkalo v ušiach zatiaľ čo aktivuje ostrie a automaticky sa zaženie. Nezdalo sa však, že išlo o niečo neviditeľné.. akoby okolo neho lietal len zvukový plyn. Mierne sa však čudoval, že démon, alebo čokoľvek to bolo na neho neutočil. Jeho znalosť v démonoch bola schopná avšak predsa len v Akadémií bol pomerne dávno. Párkrát sa však okolo seba zaženie, ale neúspešne. V zásade ani nemal čo triafať. Ticho zavrčí pri čom si len zakryje uši, a nanesie pár rún ktoré mu pomohli v predvýdaný a zraku a tak dúfal, že mu bude jemný vánok dostatočný na to, aby sa pohol trochu ďalen od kriku. Stále však lovil v pamäti mohol to byť duch.. iste.. možno posol? Načo? V hlave sa mu niečo marilo ale zvonenie ničomu nepomáhalo. Zahnal sa po chrobákoch, ktorých bolo trochu viac zatiaľ čo uvažoval či ho dokáže vec skutočne tak moc zastrašiť. Prižmúri oči a vykročí k pôvodnému miestu odkiaľ bolo hlas počuť. Možno tam niečo skutočne bolo a snažil sa ho dostať z cesty. Nevšimol si či sú za ním čarodeji, alebo nie v tomto momente jednoducho išiel.* /Možno tu niečo je.. / *Pomyslí si zatiaľ čo sa snaží ignorovať krik za sebou*
*Čo najrýchlejšie bežala napred. Aj keď si bola svojou pripravenosťou pomerne istá, stále chcela byť pri Sanderovi čo najskôr sa bude dať, nakoľko spolu boli omnoho silnejší. Nebežala bez rozmyslu, každú odbočku si pre uistenie prezrela, než sa presunula ďalej. Žiaľ, pre jej šťastie nebolo jej umožnené bežať aj naďalej bez rozruchu. Pred ňou sa objavili dve hnusné larvy, z ktorých smradu ju až zadúšalo. Odskočila viac dozadu, aby sa nadýchala čistejšieho vzduchu aj si svojich protivníkov pozrela.* /Pomerne otravný démon, ak niekto pracuje len so šípmi či krátkymi nožíkmi, ale s katanami.../ *Spokojne sa so zadržaným dychom proti démonom rozbehne.* /Sú hlúpi, takže najlepšia vec je zaútočiť hneď a čo najrýchlejšie./ *Spomenie si s nadšením. Prvého démona napadne zpredu, rozsekne ho naprieč stredom na polovicu, načo sa otočí k druhému, tentokrát mu je z boku a tak ho naseká na tri časti ako sushi rolky.* /Ak by sushi rolky boli aspoň stokrát väčšie a zapáchali ako žumpa./ *Uvedomí si s trochu trpkým úsmevom. Ešte raz na démonov pozrie, hocijaký pozostatok z nich ešte rozsekne, než sa rozbehne za hlasným krikom, načo konečne nájde skupinku ľudí. Takmer hneď spozná snehovobiele vlasy, ku ktorým aj pribehne. Pre istotu však zdvihne pred seba katanu, kebyže sa na ňu náhodou zaženie, čo tak okolo seba šibrinkoval. Prišlo jej to smiešne.*
*Kebyže bol ticho tak by sa okolo neho nezhrklo okolo dvadsať impov. Nebol to práve najlepší nápad provokovať toho démona a predsa len sa mu to prestáva páčiť ešte viac. Najradšej by v tejto chvíli odišiel a nechal ich v tom, ale nie on musí provokovať démona. Povzdychne si a predsa len sa pustí do tých impov, ktorých na neho poslali. Vyvolá ohnivú mágiu, pričom pár z nich zapáli. Moc sa mu s nimi nechce párať, takže podobným spôsobom sa ich chce zbaviť všetkých. No predsa len bol zaskočený, keď sa na neho vyrutil pekelný pes.* Ale daj s tým pokoj. To máš v pláne priviesť všetkých démonov sem? *Zašomre si popod nos a vytvorí štít aby sa vyhol kusancom od psa. *
*Po ženskom kriku SANDER pociťuje v pravom uchu bolesť. Síce naňho počuje ale je to skôr dutý zvuk, pravdepodobne poškodenie ušného bubienka. Keď sa zaženie tak len môže počuť tichý chechot. MIRJAM na svojej ceste zdolá Drevakov a dostane sa k Sanderovi ale nemá príliš času na to sa usmievať jeho oháňaniu, nakoľko ju do lýtka uhryzne Omnimetu. Svoje kusadlá jej zaborí hlboko do mäsa a pritom jej do rany vpustí jed, ktorý spustí horučku a strach zo všetkého. Vskutku nepríjemné zranenie v tak nebezpečnom boji. Behemot chvíľu zotrváva na mieste a požiera okolitých Omnimetov ale potom sa vydá smerom k DALBE. Popritom ale začnú neďaleké steny a podlahy ešte viac praskať keď v tom z novovzniknutých ale aj starých dutín vyletia Halphasovia. Pre Behemotha len ďalšia pochutina, DALBA schytá niekoľko škrabancov a klobancov. Čo chvíľa ale nájdu cestu z miestnosti a ako hustý kŕdeľ sa dostanú do chodby kde je aj NATE, TRISS, SANDER a MIRJAM. Každý z nich schytá škrabance a klobnutia. Medzičasom MALACHAIA, ktorý sa bráni Pekelnému psovi, prekvapí jeden Imp, ktorý ho napadne a tak čarodej utrží hlbokú ranu na ľavej ruke.*
*Dúfa že sa jej pekelnému psovy podarí čarodeja zaskočiť a spolu s impmi odtiahnuť k nej. To sa však nepodarí a situácia sa zvrhne na bitku.* /No s tím už toho moc nenarobím./ *Zamračí sa.* /Dostamte ho na kolená, oddelte od ostatných a privlečte ho ku mne. Pokial možno živého!/ *Prikáže svojim démonom ktorí sa okamžite pustia do Malachaia ešte zúrivejšie a dokonca sa im ho podarí zraniť.* To necháme na neskôr radšej posilním bezpečnosť. *Rozhodne sa a vivolá demonona kuri ktorého pošle strážiť na schodisko pred vstupom do pivnice je akurát dosť velký aby zastal cestu komukolvek kto by tadial chcel prejsť.* /To by sme mali./ Ale čo budem robiť s tebou? *Položí rečnícku otázku a otočí sa k behomotovy. Než stihne ale čokolvek spraviť zjavia sa Halphasovia od ktorých schitá pár škrabancov. Tie sa ale okamžite hoja. Nenechá sa tím rozptíliť a otvorí portál ktorím chce poslať Behemota von z budovi k svojín nezvaným hosťom.*
*Ušklíbne se na Triss při její odpovědi.* No.. Tak z nás hlavně neudělej nějakým omylem bleskosvody, hermana.. *Uchechtne se, načež mu dojde jak by si to Triss se svou hlavou mohla převzít, zvlášť po posledních událostech tady.* Promiň.. *Omluví se ji, když mu to dojde, načež se uchechtne.* A koukla ses na ně alespoň jednou? *Rýpne si, zatímco ho tlačí hemžící se démoni dál do útrob. Nestíhal už při ničení vůbec sledovat nějaký Malachaiův postup, navíc se mu čaroděj ztrácel ve tmě a záplavě démonů, kteří na něj naskákali, a ani Sanderův, který se vydal někam úplně mimo.* Triss... Sander.. *Vydechne zadýchaně, když zaregistruje, že se lovec vydal někam do pryč.* Mám těch potvor.. Plné zuby.. *Zavrčí a zvedne jeden z větších plochých kamenů jen kousek nad zem, aby byl nad tou hromadou obřích švábů. Obalí ho plamenem a pustí na ně. Cítil, že už má tak čtvrtinu své původní energie v háji. Oheň osvětlí místnost o něco víc a tak může zaregistrovat Mirjam, co k nim dorazila.* Vítej.. na mejdanu! *Křikne na ni unaveně sarkasticky. Víc nestihne udělat, jelikož se na ně vyřítí roj těch hnusných foglů, které si pamatoval z Los Angeles. Nestihne víc než vykřiknout.* Pozor! *A sám si zakrýt obličej rukama, aby mu ještě nevyklovli oči. Nepříjemným škrábancům na rukách, nohách nebo břiše se ale nevyhne.* Puta! Me odío estos monstruos! *Zavrčí, když je po několika drápancých už schopný kolem sebe a Triss vytvořit štít, který předtím tak chytře zrušil, když vyletěl do vzduchu. Sykne nad zraněními, které ho bolestivě štípaly a pálily a zevrubně si je prohlédne. Ty největší drápance alespoň trochu zahojí, ale spousta malých mu zůstane. Nemá na ně čas a ani na ně nechce plýtvat energii. Všimne si, že halpasové narážejí do jeho štítu, jak se k němu chtějí dostat a proto zvýší jeho teplotu a pokryje ho ohněm, aby je alespoň ničil.* Jak jsi na tom? *Otočí hlavu s výdechem na Triss.*
*Triss se nestihla ani pořádně dívat kdo co dělá, natož Sander, kterého musela spustit na zem, když se začal ohánět, aby neztratil rovnováhu. Odnikud tam najednou byla Mirjam a Triss se zmateně ohlédne po Nateovi a vidí, že na Kaie skočil pekelný pes. To způsobí, že si nevšimne letících démonů, co byli i v LA, kde byli lovit Leazar. Utrží několik šramů a pár klovanců, ze kterých začne krvácet. Co nejrychleji si zvedne štít. Ten brzy poleví a halphase začne odhazovat proti sobě navzájem a drží si je telekinezí od těla. Než utrží drápanec na boku. Rychle ruce stáhne k sobě a na chvíli než zase zvedne štít, aby se rozhlédla, tak se zvedne jeden ohnivý. Překvapeně mrkne na Natea, ale pak si vzpomene, že se potřebuje rozhlédnout a zorientovat v prostoru. To rychle i udělá. Neměli by stát na místě! Ale první musí roj poevit. Znovu se do nich pustí a tu a tam do nich pošle i blesk.*Nate pak si pokecáme.*Zamručí a cítí, že její energie ubyla těmi štíty a blesky.*Ale žiju jinak.*Odpoví mu a blýskne po něm úsměvem.*Co ty?
*Pre Mirjam sa mohli zdať Sanderove pohyby ostrím pomerne úsmevné, avšak on začal byť viac a viac frustrovaný čím v ňom stúpala agresia. Roztiahli sa mu tak dierky na nose a zaťal zuby zatiaľ čo cítil, ako sa pod ním neisto triasla zem. Prítomnosť Behemota mu ironicky unikla, teda až kým neuvidel praskliny v podlahách a v stenách. To hovorilo dostatok, avšak jeho výzbroj na to nechutné monštrum teraz práve nebola schopná. Musel by ísť pravdepodobne z vyššieho poschodia a schody, teraz neboli práve isté. Mierne na to tak zanevrel nakoľko si všimol povedomé čierne vlasy a mierne mu cuklo v kútikoch. Bol rád, že sem Mirjam prišla. Spolu s ňou však prišli aj nový démoni na návštevu a tak ihneď natiahol luk a šíp nakoľko to sa mu v LA oplatilo najviac. Okrem toho aj na strechách New Yorku sa tieto škaredé vrabce pohybovali celkom často. Začal tak pomerne rýchlo strieľať po vtákoch keď si v rohu oka všimol, že Mirjam uhryzol jeden z tých chrobákov. Nevedel čo robia a tak ku nej priskočí, aby keby nebola schopná nedostala až tak veľké zranenia. Trochu škrabancov mu neprekážalo, a zatiaľ sa mohli stať horšie veci.. tušil, ale, že to sa aj stane. Videl, že Mer a Nate mali štíty. Teta aspoň sa to tak zdalo, ale chrobákov sa stále nezdalo ubúdať a boli omnoho horší, ako prerastené vrabce. Zamračí sa zatiaľ čo cíti, že mu pomaly, ale isto dochádzajú šípy. Musel vziať do rúk ostrie a tak si rýchlo prehodil zbrane.. Nemal tak už výhodu boja na diaľku a vtáky sa dostali bližšie, akoby chcel.* Si v poriadku Mirjam? *Cekne spomedzi slová zatiaľ čo stále stojí pri nej.*
*Počká, než sa SANDER ukľudní. Zmenu v pohľade zaregistrovala hneď. Tiež bola rada, že sa už konečne videli. Akoby sa práve vrátila k nej jej výzbroj, známy pocit ochrany. Žiaľ, než by mu stihla hocičo povedať, prišla ďalšia vlna démonov. Predsa len, boli na bojisku, nestretli sa na káve. Aj keď, aj tá by mohla byť v ich svete ľahko premenená na miesto preliatia krvi. Nestihne sa ani riadne oprieť o SANDEROV známy chrbát, než sa jej jeden z démonov zakusne do nohy. Automaticky mu presekne telo, ale už je neskoro, jed už bol v nej. Všetko sa začne s nepríjemným buchotom v hlave otáčať, zo všetkých strán vidí prísť smrť.* /Sakra, sakra, sakra. Je to len jed, ale.../ *Prejdú ňou zimomriavky. Zazrie, alebo skôr najprv započuje NATEA. Takmer v momente má chuť ho chytiť za bundu a vytiahnuť von.* Čo tu robíš? Nečaká ťa doma náhodou niečo? *Spýta sa ho v šoku, načo si len utrie rukávom pot z čela a zameria sa na démonov, ktorí sa na nich kopili.* /Neviem, ako dlho takto vydržím, preto musím konať./ *Všetci démoni nabrali až priveľmi jasných rysov, mala chuť uskočiť a ujsť...napriek tomu sa donúti rukami naďalej sekať. Mienila aspoň ochrániť svojho kolegu, ktorého tak dlho nechala samého.* Hej, neobávaj sa o mňa. Mala som prísť skôr. *Odpovie SANDEROVI a ponad jeho rameno hodí jednu z hviezdíc, ktoré jej ešte ostali a neotupila ich.*
*Že on nemohol byť radšej ticho. Predsa len asi zase naštval niekoho koho nemusel. Už dosť, že ho moc demoni nemuseli, tak si proti sebe postve vyššieho démona.* Výborne na mňa pošli to najhoršie. Len nech sa deti pobavia s chrobáčikmi. *Povie si sám pre seba a zasyčí, keď ho zasiahne jeden imp. Už ho nejako nebaví, že na neho niečo posiela. Predsa len sa ale démonom podarí ho oddeliť od ostatných a viac ho tlačili smerom k demonke. Mal by si asi dávať viac pozor na vlastné želania, predsa len sa mu to teraz vypomstilo.* Už horšie to byť nemôže. *Povie si sám pre seba a telekinezou odhodi psa ďaleko od seba. Pričom počuť ako sebou tvrdo žuchne o zem.*
*Medzitým ako účastníci súboja bojujú, v diaľke sa temná postava konečne vynorí z tieňa. Je to Haures. Na tvári má svoj typický úškrn. Situácia ho až priveľmi teší.* Vzhľadom k tomu ako im to pekne ide... to tu trochu roztočíme. Chlapci? *Nie je sám. Z tieňa výjdu dve postavy, zahalené od päty až po hlavy v čiernych, bojových úboroch. Postavia sa k Hauresovi, každý k jednému boku a ten každému položí ruku na rameno. Stisne a temne sa usmeje až mu ohnivo zablýsknu oči.* Trochu si s nimi zatancujte. A nešetrite ich. *S tým ich pustí a obe postavy sa vydajú k bojisku. Cestou si vytiahnu meče, ktoré mali doteraz nenápadne skryté v pochvách. DALBA zatiaľ vyvolá portál a umožní tak presun Behemotha k ostatným. Roj Halphasov ustane ale za to z Pekla, priamo do miestnosti kde je DALBA dostane Raum. TRISS a NATE sa síce bránia štítmi ale tie pod náporom Halphasov povolia čo má za následok ešte viac škrabancov a klobnutí. TRISS popri zraneniu na boku si nejakú chvíľu neuvedomí zranenie na ľavej ruke. Keď sa tam pozrie tak zistí, že kúsok malíčka jej chýba. NATE zas po kontrole môže zistiť, že v tom letu Halphasov mu nejaký odklobol kus ušného lalôčka. Našťastie Omnimetov ubúda a Halphasovia sa v podstate snažia nájsť cestu von. SANDER, teraz už takmer polohluchý, si v tom roji vtákov a starosti o Mirjam nevšimne Drevaka, ktorý spoza rohu výjde a zahryzne sa mu poriadne do pravej nohy. MIRJAM okrem hryzanca do lýtka schytá aj hryzanec do ruky. Zachvacuje ju horúčka a strach. Zbraň sa jej v rukách chveje. Dokonca keď hodí hviezdicou, nič netrafí a zbraň ostane ležať na zemi. MALACHAIA celkom zdarilo démoni presúvajú. V momente keď odhodí psa od seba tak sa naňho vrhne viacero Impov. Lenže z ničoho nič hejno Halphasov konečne nájde cestu von. Ako traktor zrazia MALACHAIA a aj niekoľko Impov na zem. To využije pekelný pes, ktorý sa medzičasom oprášil a vrátil k boju na to, aby prudko čarodejovi zahryzol do ľavého stehna a prudko s ním mykol. Omnimetov už je teraz po skromnu... ale čo povedia Newyorčania na hejno prapodivných a nebezpečných holubov sa asi dozvieme neskôr. Zatiaľ čo účastníci bojujú s démonmi, dvaja zahalený bojovníci sa priblížia k bojisku.*
*Jack je uvězněn. Sleduje, co se kolem něj děje a co dělá jeho tělo. Míří přímo do vřavy. Démoni se jim vyhýbají. Jak se blíží, tak chce zavřit oči, ale nemůže. Nemůže nic. Vidí kolem své známé a přátele. Jenže jako by je viděl skrze mlhu. Zahalená černá postava se dostane ke Kaiovi a zaútočí mečem. Jack sleduje své pohyby, které pozná, že nejsou jeho. On není takto pohotový. Má chuť křičet a varovat Kaie, ale nemůže. Jako by mu byly vyrvány hlasivky. Sleduje jak se meč, který drží jeho ruka blíží k nejvyšímu čaroději Manhattanu. Pro Jacka to je jako sledovat horor v kině. Jen si to tak neužíval.*
*Potom čo sa zbavila Behomota sa jej v miestnosti kde pripravila rituál zjaví ešte Raum. Hodí na neho už naštvaný pohlad a zdvihne ruku, z dlane jej vyšlahnú plamene a spália démona na popol.* Už na to naozaj nemám náladu. *Zavrčí si pre seba a znova si sadne do svojho pohodlného kresla. Keď dostane správu že Haures aj so svojou spoločnosťou konečne dorazil roztiahne sa jej po tvári niečo čo pripomína úsmev.* Konečne už som myslela že nepríde. Zavrčí a sleduje ako sa Haures a ďalšie dve posoby približujú. Keď prechádzajú popri Malachaiovi ktorého jej pes ťahá k nej Hauresov syn sa po ňom oženie mečom.* /Chcem ho živého!!!!/ *Okríkne jedného z Impov. Ten vyskočí od Malachaia a čepel Jackovho meča zasiahne démona a nie čarodeja. Zvyšku démonou sa zatial podarí Malachaia dtrepať dole schodmy až do miestnosti kde čaká Dalda.* Vitaj, myslím že si so mnou chcel hovoriť? *Povie čarodejovy a znova vyzerá len ako oblak čierneho dymu s červenímy žiariacimi očami.*
*Ušklíbne se směrem k Mirjam, ale ta si na odpověď musí počkat, než osmahne dalšího z brouků a chytí druhý dech.* Zakopnul jsem a nějak jsem sem spadl.. *Odpoví ji sarkasticky a prohrábne si vlasy.* No... Čeká.. Nuki s večeří.. A malýma démonama.. *Nakrčí nos v cynickém uchechtnutí. Jo.. Nuki ho zabije, až zjistí, kam se to zase dostal. Obalí je s Triss ve štítu a dovolí si na moment vydechnout a vyléčit si nejhorší rány.* Jestli bude nějaké pak.. *Podotkne cynicky a donutí se pousmát na slova o tom, že žije.* Jsem jednou nohou v hrobě, ale taky to zatím docela jde.. Puta! *Vyjekne, jak Halpasové zaútočí větší silou a prolomí jeho štít. Obraně dá ruku před oči, ale bolest přijde od ucha. A ne jen odtamtud. Štěstí, že se ve vzduchu držel křídly, protože z důvodu bolesti ztratil na moment koncentraci a všechna jeho kouzla povolila, včetně iluze.* Maldición! *Zakleje znova, když do jeho odhalených křídel, teď může několik Halpasů narazit a poškrábat je. Je to proto první věc, kterou do sekundy udělá a křídla opět schová, aby neměl žádné další zranění. Potřeboval je. A nejen teď na udržení ve vzduchu. Hned v sekundě druhé začne pálit po létajících démonech jednou rukou oheň a druhou je odpalovat telekinezí. S energií jel už tak něco málo nad půl plynu. Jenže paradoxně čím víc mu ubývalo energie, tím víc byl frustrovanější a agresivnější. Chtěl se těch potvor zbavit už jednou pro vždy a proto pálil do vzduchu nad a před sebe skoro hlava nehlava, jen aby sejmul co největší množství.*
*Když je okolo ní Nateův štít, tak se ani neléčí. Energii potřebovala. Hodně. Už teď jí dost ubylo. Dokonce se spustí nohama na zem, aby jí co nejvíce ušetřila. Triss vyjekne, když vidí, že Nateův štít povolil. Svůj už znovu zvednout nestihne, když ucítí bolestivé zranění na boku. Snaží se chvilku bránit rukama, než se znovu spolehne na svou magii a odhazuje je opět telekinezí, aby si okolo sebe utvořila prostor. Až po chvílí jí při pohybu rukou projede tělem šílená bolest. Vyjekne a přitáhne si ruku instinktivně k sobě a magie na bolest zareaguje výbojem. Blesk těsně mine Natea. Kdo ví, zda vůbec něco trefil. Měl ale štěstí, že se nestal bleskosvodem, jak předtím řekl. Rychle se podívá na ruku a zhoupne se jí žaludek. Ruku měla zbořenou krví a tepalo to v tom. Při zběžném pohledu si všimla, že jí chybí kus bříška od malíčku. Vlastně vnitřní strana posledního článku. Zhoupne se jí žaludek a tak tak si všimne démona, co k ní letí. Telekinezí ho odhodí pryč a před dalším si rychle dřepne. Vážně nebyl moc čas se ohlížet.*Mierda, Nate! Kam jsme se to zase dostali!*Ujede jí a mimo mísu ji pobaví, že oba kleli ve španělštině. To už bylo vážné. Připojí se však k Nateovy a některé halphasy háže proti sobě, aby se zřítili, některé háže o zdi a podobně. Snaží se držet zády k Nateovi, takže se mohou vzájemně krýt, aby jim do zad nikdo nevpadl.*
*Lovcovi stále nedochádzalo, že zvuk z jedného ucha ho kompletne opustil. Tušil však aj bez sluchu, že s Mirjam sa niečo dialo aj keď to nechcela priznať.* Mala.. ale vyčítať ti to nemôžem. *Prehodí unavene keď si všimne letiacej hviezdy nepozdávala sa mu. Predsa len takmer sa mu zasekla v ramene nakoľko hod Mirjam bol pomerne nešikovný. Ucíti však ostrú bolesť v nohe pri čom mu do nosu udrie nepríjemný zápach. Len sa zaženie ostrím pri čom sa drevaka aj so zranenou nohou celkom rýchlo zbaví. Pozrie sa k Mirjam, ktorá sa chviala, musel ju odtiaľto dostať, bolo toho príliš veľa, aby ju tu len tak nechal. Vezme Mirjam na ruky pri čom s nesmiernou bolesťou v nohe ju dostane o niečo ďalej, aby neboli tak moc na rane. Vedel, že mu v nohe zostali ihlice po démonovi, potreboval ich tak čo najskôr dostať von a naniesť si runy, rovnako, ako Mirjam. O pár metrov ju tak zloží na zem pri čom vyberie svoje stelé a nanesie jej rýchle iratze, aby sa zbavil jednak hryzov, ale aj škrabancov. Potom v celkom veľkom zhone vybral ihličky zo svojej nohy a naniesol si k hryzu liečivú runu. Nemalo by to trvať dlho, avšak obával sa čo sa deje ďalej. Rozhodne to nebolo len o tomto. Medzi stenami nemocnice sa diali horšie veci. Stále mal tak po ruke obe ostria pri čom sa naďalej zbavoval chrobákov, rovnako, ako veľkých holubov. Na presné názvy teraz nemal čas a ani dôvod.* Chvíľu tu počkáme. *Dodá pri čom nakreslí všetky liečivé runy, ktoré poznal. Nemusel byť medik, aby spoznal, že Mirjam horela.*
*Videla, že bol jej hod slabý, nečakala však, že bude až tak slabý.* /Musím sa koncentrovať, nemôžem to nechať len tak./ *Rozhodne sa, lenže nie ani tak neskôr, ďalší sa jej zahryzne do ruky.* /Sakra, jeden do nohy, spomalil môj pohyb, takže ďalší už mohol ísť do ruky bez problémov./ *Uvedomí si nešťastne. Cítila sa, akoby sa celá zem pod ňou točila. Ak by niekedy bola na surfe, tak by sa zrejme cítila ako na ňom, až na to, že by práve z vlny padala. Nemohla teda uveriť tomu, keď sa Sander rozhodol prestať bojovať a radšej ju odniesol bokom. Ruky mu hneď oblapila okolo krku a pevne stisla katany, aby jej nevypadli z rúk. Sotva ju položí, hneď ich obe položí stranou a začne si stéle, ktorú už nahmatala skôr naslepo, kresliť runy. Neboli ani trochu dokonalé, ale nič lepšie teraz nemohla spraviť.* Kebyže prídem skôr... *Povie, ale hneď zatne zuby, nakoľko sa jej zdalo, že o chvíľu vďaka tomu horku zvnútra exploduje.* /To som ozaj trénovala len na toto? Aby som sedela na zemi, sotva prídem na bojisko?/ *Nerozumie vlastnej slabote. Stéle schová a do rúk opäť vezme stále neznáme katany.* Nemôžme tu sedieť, kým ostatní bojujú. Sme, sakra, jediní lovci, ktorí teraz niečo robia! Musíme im ukázať, že ešte v nás môžu veriť! *Prenesie pomedzi zrýchlené nádychy. Postaví sa a začne sekať všetko, čo je okolo nej.* /Prečo? Prečo sa klepem, keď sú to všetko démoni, ktorých poznám?/ *Nerozumie vlastnému zrýchlenému tepu. Dáva si viac pozor pri nohách, tak či tak, obáva sa, že sa do nej opäť niečo zakusne. Aj keď stojí, v skutočnosti sa opiera o niečo vychádzajúce od zeme alebo steny, sama nevie povedať, sotva meter od Sandera, pretože jej strach jej nepovolí odísť, ďalej.*
*Malachai ani nevedel ako sa to psovi podarilo, ale vedel, že je zle. Keďže ho démoni oddelili od ostatných, tak nevedel v akej situácii sú, ale nemohli byť v oveľa horšej ako bol on. Nechcel na plno využívať svoje sily, keďže mohlo prísť ešte niečo horšie, ako to bolo doteraz. Len tak tak sa otočí, aby videl smrť impa, ktorého zabil Jack, ale niečo sa mu na tom nepozdávalo. Už nevedel komu by mal v tejto chvíli veriť a dve postavy, ktoré boli tiež blízko sa mu nezdali. Aj keď jeden z nich má podobu mraku so ziariacimi očami.* To chcem, ale tí tvoji démoni mi nedajú pokoj. *Povie demonke, pričom sa obzerá okolo a vytvorí okolo seba štít a snaží sa stále odrážať útoky démonov. * Láskavo mi vysvetli. O co tu kurva ide? *Už je naštvaný, pretože už nechcel nijako riešiť tieto sračky. Ale nemal na výber, keďže lovci boli všetci neschopný a k tomu Jack mu išiel po krku.*
*Nikto netuší, že obaja bojovníci, ktorý prišli s Hauresom sú jeho synovia. Za to Haures sa nijako neskrýva, dokonca sa ešte uškŕňa cestou k rozpadnutej nemocnici. Len sa trochu podmračí keď JACK zaútočí na MALACHAIA. Ale tak ako očakával tak Imp sa mu postaví do cesty meča. Keď sa ale iný Imp pokúsi zaútočiť na JACKA tak toho démona Haures mávnutím ruky od neho odstrčí.* Teba už nebude treba. *A zvyšok Impov potom bez okolkou spáli. To, že si DALBA nechala odvliect MAILACHAIA k sebe nerieši.* /Aj tak by som ho tam musel dostať tak prečo nevyužiť cestu, ktorá sa ponúka./ *A ide do nemocnice. Keď vidí ako tam VŠETCI bojujú s démonmi tak si povzdychne.* Je čas na trochu zábavy, deti! *Hlasno zakričí a tleskne. Väčšinu démonov tým tlesknutím spáli čím odbremení bojovníkov. Pozrie na svojich synov, ktorý sa medzitým k nemu pripojili.* Chlapci... do práce. *A tým im naznačí, aby na SANDERA, MIRJAM a NATEA zaútočili.* S menšou výpomocou. *Zahundre si ešte popod nos a luskne prstami. Chvíľu sa nič nedeje ale potom sa začne naokolo šírič teplo a žiar. Ako keby začala budovať horieť. Ale miesto ohňa sa k danému miestu kde sa VŠETCI (okrem MALACHAIA) nachádzajú približujú dvaja ohnivý démoni. Cherufe - majú humanoidný tvar, veľkú tlamu s ostrými tesákmi, ohnivé jazyky. Anjelske ostrie na nich pôsobí ako spŕška vody do ohňa - len zasyčí. Takže ich zničenie je veľmi obtiažne. Ešte keď toho sú tu dvaja bojovníci.* Príjemnú zábavu deti. Ja si idem pokecať s kamarátkou. *Usmeje sa a vydá sa smerom k pivnici. Bojovník - čiže David zaútočí na MIRJAM. Jeho pohyby sú rýchle a presné, čiže behom okamžiku jej spraví na ľavom ramene reznú ranu. Dotoho má za chrbtom Cherufa, ktorý sa vrhne na SANDERA. Máchne svojou tlapou a aj keď lovca nezasiahne, SANDER môže cítiť ako žiar z jeho tela mu popáli ľavý bok. JACKOVI naznačí, aby išiel na NATEA. Cherufe sa zatiaľ chystá na TRISS a akurát keď sa rozmáchne, sa Haures otočí a mávnutím ruky zhodí TRISS na zem a potiahne ju k sebe.* Na teba čaká niekto úplne iný. *Ďalšie mávnutie rukou a TRISS je ako batožina, na ktorú niekto použil čarovný prútik, tryskom presunutá ku vstupu do pivnice. Cestou sa poriadne dooškierala o betón ale to Hauresa netrápi. Cherufe keďže prišiel o svoju obeť sa zameria na NATEA, ako najbližší objekt. Popritom z miesta, ktoré bolo určené na vyvolanie démona sa ďalej vynárajú rôzny démoni. Ale ako keby ich niečo plašilo a vyháňalo ich rovno preč z budovy. Čo na druhú stranu nie je dobrá správa pre obyčajných civilov. Keď sa Haures, spolus TRISS, ktorú necháva váľať v prachu dostane ku vstupu tak len mlaskne nad démonom, ktorého si tam dala DALBA. Behom sekundy sa zmení v prach.* Klop, klop! *Ozve sa Haures a sebavedomo, ako inak, vojde do miestnosti.* Teba je vždy radosť vidieť. *Okomentuje tak jej podobu. A znova TRISS prišuchne po podlahe k sebe ako nejakého psa na vodítku.*
*Jack slyší jak vrčí, když místo Kaie zasáhne Impa. Je za to velice rád, ale jeho tělo reaguje opačně. Pak pokračuje dál v pohybu a teď vidí v zorném poli Natea a Cherufa. Velký ohnivý démon ho moc neděsí. Spíše se děsí těla, co nemůže ovládat. Vyjde z něj zavrčení a zrychlí. Meč stále v ruce a běží v útoku, aby ledové ostří pokryté ichorem proniklo skrze maso čaroděje. Jak se blíží, tak ví, že pokud si Nate nedá pozor, tak skutečně bude vážně zraněn.*
*Pozerá ako Malachai zápasí s impmi a jej psom ako by to bolo nejaké dobré divadlo ale nakoniec ich odvolá ale nie kvoli tomu abi čarodejovy ulahčila ale preto abi mala miesto. Telekinézou ho zrazí k zemi na kolená a okolo krku mu vytvorý reťaz z pekelného ohňa ktorá ho drží pri zemi ako by bol uviazaný pes na vodítku. Rovnaké reťaze sa mu omotajú okol zápäsťí. Potom keď je Malachai spútaný k nemu dalba podíde a nakloni sa k nemu.* Máš šťastie že sa my docela pozdávaš aj keď si to čo si. *Narovná sa od neho s trochu znechuteným výrazom na tvári a otoči sa k Hauresovy ktorý vpráve vojde do dverý.* To ti to teda trvalo. *Uvita ho trochu podráždene a nadvihne obočie nad batožinou čo si zo sebou prinesol.* Vidím že niesom jediná čo si chce odložiť niečo na neskôr. Ale to teraz nechajme tak. Si pripravený začať? *Spíta sa ale ani nečaká na odpoveď a otočí sa k obrazcu ktorí predtím vyrila do podlahy. Oči sa jej rozžiaria ešte viac a začne zbierať energiu ktorú na vyvolanie Astarota potrebuje.*
*Neměl moc času vnímat, co způsobili Halpasové Triss, její vyjeknutí ale slyšel. Měl práci s tím je odpalovat od sebe. Ale Trissin blesk zaregistruje. Lépe řečeno.. Jeho rána na boku, kterou těsně mine, to zaregistruje a Nate sykne a za bok se jednou rukou chytne. Ani ho nepřekvapí, když ucítí, že ji má celou lepkavou od krve. Své krve. Nechce však teď zastavit a někam se odletět vyléčit. Už tak to ve čtyřech, kam zmizel Malachai nevěděl, těžko zvládali a on nemohl dovolit, aby je o jeden článek oslabil.* Nemám ponětí.. Ale snaž se neumřít, hermanita.. *Povzbudí ji trochu morbidně, ale trefně k situaci, ve které se nacházeli, zatímco dál odhazuje démony od sebe a přitom je ničí. Nestihne ani věnovat řádný pohled lovcům, co v tom byli s nimi. Jen po nich mrkne okem, aby měl jistotu, že se neválí mrtví na zemi a dál věnuje pozornost boji. Překvapeně zamrká, když se ozve hlas, co už několikrát slyšel a nikdy neměl radost, že ho slyší, a všichni démoni kolem zmizí. Přistane opatrně na zemi, aby ušetřil trochu energie a s nechutí si démona obezřetně pozoruje.* Myslím, že už tuším, co Jack asi udělal za blbost.. *Zamručí polohlasně ve výdechu k Triss, která jak doufal, byla za ním. Neodvážil se ohlédnout, aby se ujistil. Jestli ho něco kapoeira naučila, tak neotáčet se k protivníkovi zády.* /Samozřejmě, protože do teď to byla nuda../ *Zavrčí si v hlavě pro sebe a jeho oči bleskově těkají po místnosti, když Haures vyzve dva asi taky démony, aby na ně zaútočili a vzápětí je v budově i dusno jak za horkých letních dnů. Pozoruje, jak se jeden z démonů, který má trochu lidskou stavbu těla, vydá k Mirjam a druhý, který na něj působil víc jako démon, zaútočí na Sandera. Zbývali dva, kteří zřejmě měli zaútočit na něho a Triss. Nate se začne přesouvat tak, aby stál čelem k jednomu z démonů a zády k Triss, ale hned na to ho ovine vzduch a slyší, jak něco těžkého dopadne na zem dál od něj. Dovolí si se ohlédnout a vidí, jak je Triss vlečena pryč.* /Puta../ *Zanadává si, jelikož to znamenalo za zády jednoho démona a před sebou druhého. Snažil se vymyslet nějakou únikovou cestu, jak pomoct Triss, ale přemýšlení mu zkazilo zavrčení démona před ním a jeho rychlý výpad na něj. Na poslední chvíli vyskočí to vzduchu a trochu si i pomůže telekinezí, aby ho ostří meče, jimž ta mumie útočila, minulo a zabodlo se do druhého démona za ním. Trochu doufal, že se jejich síly nějak vzájemně vynulují a možná si ublíží alespoň navzájem, když on byl proti nim zřejmě téměř marný.*
*Triss se otočí, až když zaslechne hlas a zbledne. Ten hlas jí přišel povědomý. Ale nad významem slov zbledne. Přiblíží se víc k Nateovi, kterého si stále držela za zády, jako k bezpečnému přístavu a sleduje, jak se zhmotní vedle dvou neurčitých postav další dvě. Ohnivé.*Puta!*Zakleje, ale nádechem si připraví k ruce magii. Nevěděla, co s nimi dělat. Co sakra byli ti tmaví cosi zač? O cherufech četla.*Hodila by se voda...*Prohodí polohlasem. Ani jeden z nich ale vodu neovládal. Kde sakra byl Malachai! Zmatou ji slova - pravděpodobně Haurese podle stylu mluvy. Přišlo jí, že tak mluvil i z Porterova těla. S touto inotací. A tak. Takže se prostě rozhodla, že to je Haures. S jakou kamarádkou si jde Haures popovídat? Je tu více vyšších démonů? Mierda! Ale nemá čas se na něj dívat. Blíží se k ní jeden z cherufů. Asi by měla rychle vymyslet, jak se ho zbavit, protože vodu neovládala. Sotva si rozuměla s ohněm nebo zemí. A vzduch taky ne, aby mu udusila plameny. No na nějaký čin, když se démon rozmáchne, nemá už čas. Najednou s ní něco švihne na zem. Vyděšeně zavřískne. A v další chvíli jí z úst unikne další výkřik, když ji neviditelná síla prudce potáhne po zemi. Triko i kalhoty se na několika místech roztrhnou a dlaně, kterýma se pokouší vzepřít proti telekinezi - nutno poznamenat, že naprosto bez účinku, si podře stejně jako kolena, kyčle a ve výsledku i lokty a celá předloktí. Bolelo to, jak se jí už do existujících ran zarývaly kamínky a další bordel na zemi. Jen tak tak mine nějakou stříkačku na zemi, aniž si jí všimne. Střepy tu překvapivě nebyly. Aspoň ne v dráze jejího pohybu. Úplně na poslední chvíli se vytočí zády ke zdi a dveřím, o které se s ránou zastaví a trochu ji omráčí rána do hlavy, která jí trhne dozadu. Na moment se jí udělá temno před očima. Možná na chvíli i vypne, ale naštěstí si hlavu nerozbila. Probere ji další smýknutí, ale vnímat začne až ve chvíli, kdy zaslechne hlasy. Vyčerpaně a s bolavými steny se snaží vyškrábat alespoň na čtyři ze začátku, ale magie ji drží u země. Musela vypadat hrozně. Potrhaně a celá od krve. Rozhlédne se po místnosti a pohled jí zůstane na Kaiovi, na kterého začne plýtvat energii, aby se k němu dostala alespoň plazením, jenže ono to nejde. Haures ji pořád držel, takže i když natáhne ke Kaiovi ruku, jakoby chtěla, ať si ji přitáhne, ale měl ohnivé řetězy, což mu to značně znemožňovalo, tak ví, že se to nepoštěstí. To neznamenalo, že se přestane snažit. Nakonec ale raději dá na to vidět na démony a otočí se na ně a zkusí zapojit telepatii, aby se s nejvyšším čarodějem spojila.*/Co se to sakra děje?/*Vyšle jeho směrem a jde z toho cítit, jakou cítí bolest. Neléčila si nejhorší rány jako Nate. A nelitovala toho. Měla teď alespoň nějakou energii. Z polohy, ve které je přitlačená zemi nevidí rytinu na zemi, takže neví, kam se to démon...ka? otočila. Ale byla vyděšená. O čem to Haures mluvil, než ji shodil na zem? Že na ni čeká někdo jiný? Myslel tuhle démonku snad? Nebo ještě něco jiného? Zoufale se podívá na Malachaie, jakoby snad mohl něco udělat.*
Keby prídeš skôr asi by sa nič moc nezmenilo. *Prehodí jednoducho zatiaľ čo si ešte vyberie poslednú ihlicu z nohy a postaví sa. Chrobáky sa pre neho stali len neškodnými muškami, ktoré už veril, že ho neohrozia. Jeho tulec bol takmer prázdny a tak ešte pozbieral niekoľko popadaných šípov zo zeme. Nie každý bol na nešťastie v perfektnom stave, ale v tomto momente to bolo to najlepšie čo mohol spraviť. Musel však uznať, že optimizmus Mirjam mu prišiel veľmi očarujúci. Nedalo sa však povedať, že mu príliš pridali na duši a nádeji nakoľko pomerne rýchlo si všimol bojovníkov a ohnivých démonov.. nie len, že ich zbadal, ale aj popálením na boku.* /Oh.. skvelé, ďalšie./ *Na love na..Asmodea? Sám už strácal pojem, ktorý lov to presne bol, avšak jeho chrbta bol ešte stále z toho dňa nepekne zjazvený aj keď sa Mirjam snažila spraviť čo bolo v jej sile. Držal sa pri Mirjam, aby na ňu mal dohľad nakoľko sa stále obával čo jej prechádzalo hlavou. Démoni sa však v jednom momente premenili na popol pri čom sám si nebol istý prečo. Sander však po popálení len zameral Cherufe pri čom sa aj napriek jeho vedomostiam pokúsil ohnať ostrím. To však bolo neuspešné a on potreboval plán B. Natiahol sa tak ku pásu, kde sa hojdal bič. Vždy bolo potrebné mať nejakú záložnú zbraň a Sander nič iné nemal. Zdalo sa, že démon má skutočné telo a nie je len ďalším plynom. Najbližšia voda bola pri pri rieke a silne pochyboval, že by sa mu podarilo vylákať démonov až tak, určite neboli tupý, ako drevak, alebo hemživec. Na bič ešte rýchlo nakreslí pár rún, aby aspoň chvíľu vydržal horúcu teplotu démona.. Hodilo by sa, keby na nich hodil nejaký čarodej vodu, ale čo videl nikto nemal tak úplne čas. Pokúsi sa tak s bičom odseknúť aspoň nejaké kúsky démonov zatiaľ čo sa stále snažil lokalizovať tekutinu. V malej taške, ktorú mal na sebe vždy pripnutú mal len malú ampulku so svätenou vodou. Od kedy si prečítal nedokončené prípady a vedel o potyčkách Mer s upírmi tak ju pri sebe vždy nosil. Chvíľu tak zamrká nakoľko to bola jeho najlepšia šanca. Tekutinu tak dostal na bič a pár šípov. V teórií to fungovať malo, ale bolo otázke či to tak skutočne bude. Šibne tak ešte niekoľko krát bičom na démona. Krik Mer ani nezačul, jednak kvôli jeho novo hluchému uchu a aj kvôli šibaní bičom. * MIR zvládaš to? *Zakričí cez chaos nakoľko nemal úplne možnosť sa držať pri svojej partnerke príliš blízko.*
*Pokrúti hlavou.* Mohlo to byť aj lepšie. Hlavne, nemám tu celú výzbroj, čo tiež nie je práve najlepšie. *Povzdychne si. Očami stále behá po okolí, akoby malo každú sekundu na ňu niečo skočiť. Vlastne, bolo aj dobré, že sa tak okolo seba obzerala, keďže všade bol už z boja bordel. Náhlu stratu dvoch čarodejov nezaregistruje, pre teraz vníma hlavne to, že je vedľa nej Sander a niekde opodiaľ sa bojuje tiež. Ruka s katanou sa jej viditeľne klepe, v druhej, zranenej, sotva drží serafskú dýku. Pre teraz je to to najlepšie, čo môže spraviť. Časť jej mozgu premýšľa nad ústupom, kým ta druhá nad možnosťou tomuto všetkému dať definitívny koniec. Ani jedna časť však nedokáže nájsť dokonalú odpoveď. Musia sa ale spojiť, sotva sa pred ňou objaví bojovník.* Robíš si zo mňa srandu, že? *Vykĺzne jej z úst. Najradšej by preplieskala samú seba aj tých čo toto zavinili.* /Nech si po sebe zbierajú svoje bobky vlastnými odseknutými časťami./ *Áno, jej mozog bol už na tom momentálna dostatočne zle. Napriek tomu sa vrhne priamo do boja, sekajúc hlavne po končatinách na znehybnenie, aby mohla nájsť dokonalý moment na to tomu mužovi odseknúť aj hlavu, keď už sa správal ako totálny kretén a v plnom zdraví útočil na niekoho, kto bol pod silnými odstrašujucími démonskými drogami.* Sakra, zdochni, aj tak nie si ani charizmatický. *Povie bojovníkovi ako odpoveď na Sanderovu otázku ohľadom jej boja.*
*SANDER, MIRJAM a NATE bojujú s bojovníkmi a Cherufmi, ktorí sú vytrvalí a narozdiel od nich troch, úplne pri sile. Aj keď účinky biču so svätenou vodou sú poznať, démon sa nezastavuje. Zatiaľ Haures sa Uškrnie na DALBU. Úplne ignoruje TRISS a MALACHAIA.* Vieš ako sa vraví… hviezda chodí posledná. *Zahrkúta k nej a sleduje jej počínanie. Vytiahne z kapsy kabáta prsteň, ktorým by mal stvrdiť dohodu s DALBOU. Prezerá si ho, už to aj vyzerá, že si ho nasadí a pritom urobí pár krokov k démonke. V celej miestnosti je zápach síry a teplo. Haures sa usmeje.* Sladký to domov. *Pozrie na TRISS a MALACHAIA a voľnou rukou len zamáva smerom k čarodejovi. Jeho reťaze vytvorené DALBOU zmiznú ale zato ho telekinezou Haures drží pri zemi, tak ako TRISS.* Premýšľal som nad našou dohodou. Nie že by to nebolo lákavé, to čo mi ponúkaš ale… *na moment sa odmlčí a potom sa zoširoka usmeje* … nie je to lákavé. *A s tým pustí prsteň do pukliny odkiaľ sa pred tým vynárali démoni a tak posle predmet na pekelnú stranu.* Ale ďakujem za dvere. *Mávnutím oboch rúk a s pomocou vlastnej energie prudko švihne s TRISS a MALACHAIOM do miesta odkiaľ mal byť vyvolaný Astaroth. Vďaka tomu sa obaja čarodejovia ocitnú v Pekle.* Vieš to vyvolanie Asta… to asi necháme na iné storočie. *Prechádza okolo DALBY a priateľsky ju potľapká po pleci a ešte sa k nej nakloní.* Radšej odíď z tejto miestnosti skôr než sem nabehne tá pechota. Lovcov by si síce zmietla ako zrnko ryže ale môj syn… *Zatvári sa tak, že by nechcel byť na DALBINOM mieste.* Ešte sa uvidíme! *A potom uz sám sa presunie do Pekla. S tým ako opustí pozemský svet sa Jack aj David uvoľnia z jeho kontroly. Akurát včas pretože MIRJAM, SANDER a NATE uz majú na kahánku.*
*Jack sleduje Natea, jak vyletí a naštvaně odhodí meč. Pak vyskočí a drápy se zasekne do čarodějova břicha a stáhne ho dolů. David bojuje dál. Jack strhne Natea a chystá se do něj zakousnout. Ohnivý démon se stále vzpamatovával z rány. Pak se konečně Jack dostane ke kormidlu. Má stále energii svého otce. Zastaví se a přivolá si vodu, kterou obalý démona a pak po něm hodí i meč, který se do něj zabodne. Pak se zvedne a vedle něj si stoupne David. Oba jsou zahalení, ale jen na sebe kývnou a začnou pomáhat ostatním s démony. Jack ale ví, že za chvíli nejspíše odpadne, protože momentálně čerpá jen z toho, co mu dal jeho otec.*
*Sleduje ako Haures od chádza a nedá sa povedať že by nečakala to čo sa stalo. Vedela že ju nejakím spôsobom podvedie a preto sa trochu pripravila aj na túto možnosť. Keď Haures mizne portálom ktorí pripravila podarí sa jej aspoň zmeniť jeho trasu a tak Haures nepristane tam kde chce ale na úplne inom pekla.* /Vela štastia s hladaním cesty domou./ *Uškerí sa a skontroloje svoje okolie.* /No tak z dohodi nič nieje ale to nič moja úloha sa tím nemení./ *Pomyslí si a sama sa z ruín premiestni preč.*
*Už naozaj začínala strácať trpezlivosť. Požiadavku na stretnutie s Hauresom tomu krížencovi dala už pred niekolkími mesiacmi.* /Dám tomu ešte tížden a potom si ho nájdem a osobne mu zlámem kosti v tele že moju žiadosť nedoručil./ *Z myšlienok ju vyruší sukuba ktorá vojde do miestnosti a hlboko sa jej ukloní. Potom jej oznámy adresu na ktorej na ňu Haures čaká.* /No konečne to im to trvalo./ *Pomyslí si a sukube nepovie ani slovo len ju gestom pošle preč. O chvílu nato sa zjaví na mieste stretnutia má na sebe dlhé elegantné šaty z čierneho saténu ale prejstotu je zahalená dimom z ktorého presvitajú len jej oči. Presne ako keď sa prvíkrát stretla s Hauresovím synom. Zatial nechce riskovať že ju niekto uvidí a spozná. Prejde k Hauresovy a zastaví sa meter od neho.* Už som si hovorila že na mojz žiadosť nepdpovieš. *Prehovorí a jej hlas znie ako praskanie ohňa.* Prečo si ma nechal čakať tak dlho?
*Haures hladí kočku na své ruce. Mlčí i když ví o démonce a slyší ji.* Drzost ti nechybí. Nedivím se, že má drahá Incaba nemá ráda.* Pousměje a podívá se na démonku. Jeho drahá Incaba je démonka s černými vlasy, rudou kůží, ocasem, černými drápy a dvěma páry očí, které jsou rudé jako krev. Jde o Hauresovu družku, která i přes svou eleganci patří mezi nejhorší mučitele.* Víš, mám pro tebe úkol, ale musel jsem vyčkat až osud bude nakloněn. Sama víš, že načasování je důležité. To co udělala ta čarodějka s Asmodeem bylo nedomyšlené a špatně naplánované.* Řekne a podívá se na kočku na ruce.* Navíc bylo třeba zpracovat mého malého drobečka.* Podívá se na démonku.* Vím, že nemáš naše potomky v oblibě, ale tento je ten, co to dotáhne až k nám do Pekla.* Usměje se a pak se zatváří jako nic.* Pamatuješ Atarotha?
V drzosťi sa mi hravo vyrovnáš. *Začne ale potom zavrtí hlavou.* /Pre toto som dnes neprišla./ *Ver my že tvoju drahú nemôžem ani vystáť. Aj keď obdivujem jej prácu s britvou s ňou je to hotová umelkiňa to sa jej musí uznať. *Obíde Hauresa v malom kruhu a pozorne si ho obzerá nakoniec sa zastaví na svojum pôvodnom mieste a nahnevane na Hauresa pozerá.* Je len škoda že sa tvoje načasovanie nezhoduje s tím mojim. Niesom tu len tak. *Ukáže na svet okolo v šorokom geste.* Plním úlohu a chcela som od teba láskavosť ale to je teraz už zbitočné. *Znechutene si odfrkne a pozrie na mačku v jeho náručí.* No keď myslíš... To on ťa sem dostal? To sa potom nedivím že si mal problémy. Vlastne ma dosť uráža že si s tím neprišiel za mnou. Ušetril by si si mnoho problé[link src="mov.Ale"]...*Pokrčí plecami.* ...to je tvoja vec. *Keď Haures vyslový svoju otázku nadvihne obočie a v očiach sa jej zjaví záujem.* Samozrejme že si ho pamätám ale poďme niekam do súkromia nech náš ďalší rozhovor nikto neruší. *Povie anaznačí Hauresovy abi ich viedol.*
To ano, ale mě za ní nepotrestají. Znám každého konec a dokážu ho jedním pohlazením této kočky urychlit.* Pousměje se a pak ji poslouchá.* Ach ano... Tím mě okouzlila.* Usměje se a pak už přejde na vážnou vlnu.* Vím. Jenže pokud by zde byl déle, tak Lovci mají Osud na své straně.*Řekne a pak protočí očima.* I když zdejší Lovci jsou tak jednoduchý... Oblbnul jsem je tak dokonale, že si ničeho nevšimli.* Poví a pak kývne.* Ano vím o co jsi chtěla požádat. Jenže by to bylo zbytečné.* Řekne a pak se uchechtne.* Neměl jsem s tím problémy. Jen Asmodeus byl pak naštvaný a přišel za mnou a řval. Sama víš, jak se dokáže Asmodeus i kvůli hlouposti naštvat.* Protočí očima a pak zvedne ruku.* Tady nás nikdo neslyší. Je tu kouzlo, které lidi i odstraší a navíc... Osud je nám nakloněn.* Řekne a pousměje se.* Mám s naším drahým Astarothem, alias Luciferovou [link src="d.ou"], dohodu. Chci do Pekla. Sama víš kolik mám práce a ti hlupáci bez mozku nedokáží pracovat příliš dlouho sami.* Řekne a pak vejde dovnitř a naznačí, aby šla za ním. Odvede ji do knihovny, kde má své velké křeslo na které si sedne a lusknutím se zapálí ohně. Kočku dá na klín.* Je třeba vyvolat Astarotha. Chce tu něco. Je mi jedno co, i když to vím. Bohužel tě však u toho nepodpořím.* Řekne a jeho oči se rozzáří rudě.* Zítra nás čeká zábava a já se musím zbavit kletby mé zbraně, kterou na mě využil nechtěně můj syn. Takže musíš sama do Ruin a vyvolat Astarotha. Pokud by bylo něco potřeba, tak stačí říct. Pošlu svou dceru. Stejně jsem ji zbavil moci, protože v tom stavu v jakém je je k ničemu.* Odfrkne si.*
*Počúva Hauresa s nečitatelním virazom až kím nezačne rozprávať o lovcoch. Vtedy trochu nakloní hlavu a pousmeje sa.* Možno zbitočné ale nehovor že by si sa na to rád nepozrel. *Pristúpi k nemu bližšie a zašepká.* Pri anielovi kde nám nohy pomóc! *Napodobní zúfalí hlas umierajúceho ale pri vislovení slova aniel skriví tvár odporom. potom sa znova odtiahne a len ďalej počúva. Nepovie na to však nič. Mlčí aj vtedy keď nasleduje Hauresa do domu a usadí sa oproti nemu do pohodlného kresla. Zruší svoju ilúziu a ukáže sa mu vo svojej pravej pekelnej podobe. Natiahne ruku do plameňov v krbe a nechá nech jej oblizujú prsty a dlaň. Nespôsobuje jej to ale žiadne zranenie rovnako dobre by plamene mohli biť aj len neškodná ilúzia. Chvílku sa hrá s ohňom potom ale pozrie Hauresovi do očí.* Musím?! Zaujímavá volba slov. Zabúdaš že vyvolanie Astarotha ani tvoja zbraň sa ma netíkajú. *Vitiahne ruku z ohňa a spojí si obe ruky do tvaru striešky pričom si lakte pohodlne oprie o operadlá sedačky.* Ak na to pristúpim akú láskavosť či pladbu od teba môžem naoplátku očakávať?
*Haures se usměje.* Jistě, ale vím, že v budoucnu budu mít příležitost si i pochutnat na jejich mase.* Zazubí se s kočičími zuby. Pak dál hladí světlého kocoura a poslouchá ji. Uchechtne se.* Drahoušku. Astharotha vyvoláš, leda bys chtěla přijít o krásné krve prolití a třeba i odhalení jeho slabiny. Sama uznáš, že znát slabinu někoho, kdo je tam blízko samotnému Luciferovi se hodí. Má zbraň se vyřeší, až se tenhle parchant probere. Před několika dny jsem ho uspal a mám klid. I když tu je jeho sestra a bratr v podobě prasete.* Protočí očima a podívá se na ni.* Sama víš, že mé laskavosti jsou otevřeny. Mohu ti nabídnout mučení, budeš si moci vybrat mé děti do svých služeb. Sama musíš uznat, že jsou dost pitomí, aby udělali co se jim řekne. Pak tu je možnost výběru jakéhokoliv mučícího nástroje či zbraně. No a v neposlední řadě prášek.* Nabídne ji.*
Hmm už len ten masaker znie dobre. *Povie a natiahne sa k blízkemu stolíku na ktorom leží kerafa s červením vínom naleje si z nej do krásne brúseného pozara zdvehne si pohár k očiam chvílu sleduje tekutinu a rozmýšla. Nakoniec si odpije a zakrúži pohárom.* Nikdy nepochopím prečo nikto z nás vôbec chce plodiť tíchto bastardov. Ano sú užitočný ale to je tak raz za tisíc rokov a zvišný čas akurát otravujú. *Postavý sa z kresla a prejde k oknu čím nmá celú miestmosť aj s Hauresom ua chrbtom.* Na mučenie mám svojich ludí a nestojím o to abi my tvoje deťi počas svojej služby u mňa pozerali cez plece a špehovali pre teba. Ale mám návrh. *otočí sa do miestnosti s krutím vipočítavím úsmevom.* Vivolám Astarota ak ti vstúpiš do mojej cirkvy. Spravim to len pod touto podmienkou.
*Podívá se na Dalbu a pak na Jacka.* Asmodeus je má jako palivo. Pro mě je to zábava. A mě neotravují. Kromě slabých kusů, ale ty jsou dobrý k mučení. Navíc tenhle má potenciál jak jsem řekl. Bude se v budoucnu hodit.* Usměje se, ale úsměv zmizí, když uslyší její protinávrh.* Euh... Tahle varianta se mi nejméně líbí. Sama víš, že znám pravdu o stvoření i konci a právě proto jsem do církve nevstoupil. Ale pokud víra není nutná, tak beru. Má drahá polovička si ráda zahraje na paničku a přispěje na charytu.* Zazubí se a přimhouří oči.*
/Že by naozaj súhlasil tak lahko? Ak áno nebudem sa sťažovať./ *Prejde jej hlavou ale znova na sebe nedá nič poznať a usadí sa do kresla.* Nie skutočná viera nieje nutná a príspevky sa hodia vždy. Stačí ak prímeš značku a splním ti tvoju žiadosť. Vivolám Astarotha a k tomu ti všemožne pomôžem v tvojom ďalšiom snažení čo ty na to? Prímaš? *pozrie na Hauresa s nadvihnutím obočím a zároveň luskne prstami a na stole s vínom sa zjamý pergamen s brkom a čiernym atramentom.* Podpíšme našu dohodu a potom prímeš značku cirkvi čo ty nato?
*Podívá se na ni a přimhouří oči.* Žádnou značku. Chci jako mocnější a výše postavený démon na znak, že patřím do církve pečetní prsten. Ten budu vždy nosit. Když ho sundám, tak o tom budeš vědět. Je to lepší. Už jen kvůli tomu, že zohavení mého těla by mě zohavila má drahá a toho by byla škoda.* Usměje se na ni a pak se podívá, co na to říká.* Jsem vyvolán dobře, takže mluvím pouze pravdu. Když se vrátím do Pekla, tak veřejně prohlásím, že patřím do tvé církve.* Řekne ji a ví, že tohle je nabídka, na kterou by nikdo z démonů, co jsou pravou rukou Princů pekla, nepřistoupil.*
Tvoja drahá polovička je na tvoje telo nejak citlivá. To by jeden ani nepovedal vzhladom na to kolko ná mylencov. Ale to je vaša vec *Obráti ruky dlaňami k nemu na znak to ho že sa od načatej témy dištancuje.* Tvoju ponuku prímam. *Povie po chvíli a znova luskne prstamy. Na pergamene sa začnú objavovať slová v gehenštine ktoré v bodoch presne vyjadrujú ich dohodu. Dalba si prečíta dohodu a podá ju Hauresovy a pergamen podpše. Ak si spoko jní so znením podpíš. Prsteň ti nechám doručiť zajtra pred rituálom a varujem ťa... *Pozrie mu tvrdo do očí.* Nepohnem ani prstom kím si ho nenasadíš a ak ho vymeníš či akokolvek poškodíš dozvim sa to a Astaroth skončí v prázdnote medzi svetmi. *S tímito slovami podá pergamen Hauresovi, pohodlne sa oprie do kresla a čaká čo démon spraví.*
Náš vztah je na jiný úrovni. Každý má své milence, klidně tě přidám mezi své. Byla bys ozdobou.* Usměje se na ni. Pak ji poslouchá.* Skvěle. Sice je mi jasné, že ti budu dělat [link src="d.ku"], ale bude to lepší než poslouchat fňukání, co by mě čekalo... Jen jednu věc mě nech udělat. Musím Samaelovi napovědět pár rozhodnutí a to samé i Astarothovi. Bude zábavné spojení. Snad tě to taky pobaví.* Zasměje se a podívá se na ni a zamyslí se.* Dobrá. Jen mě nech ten den. Chci si užít zábavu a co nejrychleji od těch mých spratků vypadnout.* Řekne a souhlasí. Podepíše a pak se pohne Jack, který se protáhne. Podívá se na Dalbu.* Chceš vidět, jak se dají děcka použít?* Zeptá se s úsměvem.*
Biť ozdobou tvojej zbierky oželiem aj keď by bolo zaujímavé dozvedieť sa čo dokážeš. *Zmeria si Hauresa dosť chlípnim pohôadom. Nechá ale podobné myšlienky tak a prevezme si od neho podpísanú zmluvu.* Zajtra v ruinách sa zjaví Astaroth. *povie a vstane z kresla. Zmluvu si uloží do šiat a dopije víno.* Teraz ma ale ospravedlň musím sa na zajtra pripraviť. *S tímito slovamy zamieri k dverám a von do noci.*
*Vrátila sa do tohto sveta už pred nejakím časom ale rozhodla sa zatial nič nepodnikať. Príliš dlho sa zotavovala zo svojho posledného súboja s nephilim, dosť dlho na to abi stratila prehlad čo sa v tomto svete deje. Potrebovala informácie o tom čo sa tu za tie storočia čo bola slabá dialo. Dlhší čas jej trvalo hladanie vhodnej osoby z ktorej by tieto informácie mohla vytiahnuť ale nakoniec sa dopočula o jednej miešanke ktorá by mohla biť vhodná. Dozvedela sa tiež že si tá miešanka narobila problémy a tie sa na ňu majú dnes zosipať. Tak sa rozhodne prísť a posúdiť situáciu osobne. Či miešanke pomôže alebo nie sa rozhodne neskôr. A tak kráča po lese oblečená v čiernich jednoduchých šatách a po je boku ide jej oblúbený mazlíček pekelný pes. Priviedla so sebou aj viac dénonou ktorý sa rozpŕchli po lese kde čakajú na jej rozkazi.*
*Mir ešte na poslednú chvíľu zavolala aj Zacharieho. Vedela, že jeho schopnosti by im v tomto boji mohli priniesť ten kúsok šťastia, ktorý by ich nakoniec priviedol k výhre a preto neotáľala. Síce jej líca zrúžoveli, keď si uvedomila, že na aký hovor mohol Zacharie pôvodne čakať, sľúbila si, že mu to po tomto boji vynahradí a mysľou už bola ponorená len v ich pláne. Dnes sa ozaj s výbavou posnažila. Oblečenie bolo pomerne elastické pre rýchly spôsob boja, ktorý by mohol nastať, vlasy pevne schované v drdole, aby jej náhodou nezavadzali, a mimo všemožných rún zdobiacich jej pokožku čiernymi čiarami, ani jej zbrane neostávali bez riadnej prípravy. Spolu s katanami, ktoré si riadne večer predom predpripravila, mala so sebou aj svoje vrhacie hviezdice, opasok, v ktorom pôvodne mala so sebou niesť ampulky, ale po Zachovej prítomnosti už neboli potrebné, si povykladala dýkami, menšími aj väčšími a pre istotu sa jej podarilo zohnať aj druhú stéle, kebyže sa s jednou z nich niečo stalo. Predlaktie mala spevnené z hrubej kože rovnako ako lýtka. Nervózne si vydýchne, než pozrie na SANDERA a portálom prejde na miesto stretnutia, kde si hneď všimne ZACHARIEHO. Príde k nemu.* Ďakujem ti, že si prišiel. *Povie mu úprimne, než pohľad presunie na chatu, v ktorej boli všetky hľadané osoby.*
*Jack dostal zprávu o tom kdy a kde bude setkání. Takže Jack kontaktoval přes Eliase tamní Preator o podrobnostech. Poté sám vzal zbraně, lektvary a hlavně bylinky na uklidnění. Na sebe si vezme černé kalhoty, teplou bundu a na hlavu nasadí kapuci a na nos sluneční brýle. Popadne věci. Ještě znovu řekne otci, aby se nehnul. Pak otevře portál a projde na místo určení. Hned jak projde, tak se opře o svou hůl a rozhlédne se. Stojí na cestě kousek od dané oblasti, kde se má sejít s jedním z Preatoru. Zavře portál a za ním se ozve vrčení. Natočí hlavu a zahlédne černého vlka se zlatýma očima.* Zdravím, můžeme?*Vlk mu kývne a pak vyrazí pomalu k chatě. Jackovi jeho hůl momentálně slouží i jako slepecká, protože se slunečními brýlemi toho moc nevidí. Jenže nechce civilům vysvětlovat, proč mu ohnivě září oči. Dojde na místo a hned ucítí, že je kolem obrana.* Hmmm.... *Zamručí a sundá brýle.* Tak kdo chce jít?* Nadhodí s úsměvem, protože chce vidět, kdo vyrazí a dostane ránu.*
*Sander sa mierne obával dnešného dňa. Aj keď pevne veril v to, že to bude bez problémov jeho neistota stále trvala. Neboli na domácom území, sám príliš mnoho o čarodejke netušil. Predsa len neboli na domácom území. Predpokladal, že príde aspoň pár lovcov z LA, ale nebol si tak úplne istý. Teraz sa bol schopný spoľahnúť len na Mirjam, rovnako, ako ona sa vždy mohla spoľahnúť na neho. Zatiaľ čo si nachystal luk s šípmi, ktoré podobne, ako väčšina boli ešte zvýraznené runami, ktoré tam nanášal vo voľnej chvíli. Potom už len prešiel do zbrojnice kde si vzal všetko čo mohlo byť potrebné. Na sebe mal o niečo hrubšiu výstroj, ktorá mu zakrývala takmer celé telo včetne krku. S pár ťahmi si naniesol runy, ktoré boli veľmi presné a precízne. V topánke mal uloženú stelé. Okolo pásu mal pripevnené dýky a na hrudi mal klasický popruh, ktorý mával takmer každú hliadku a akciu. Od senzoru po svetlo. Ticho si vydýchol s nádejou, že má všetko čo potrebuje a presunie sa k portálu kde ho už čakala Mirjam. Netrvalo tak dlho kým sa obaja presunuli na miesto. Zo začiatku bol mierne zmätený na to v akom prostredí boli.* Hmm okay? Nie typické LA pláž by som uvítal skôr. *Posťažuje si a len si poťažká luk v ruke a druhú si položí na hruď, akoby si pridržiaval tulec. Takmer ihneď si všimne tvár Mirjam a len si rukou zakryje ústa.* Ahhhhh.. *Dojde mu jednoducho a spraví pár krokov späť pri čom si všimne, že prišli ďalší ľudia.* Hmm.. toto je celkom zloženie.
*Triss by ráda řekla, že váhala a zvažovala pro a proti ohledně toho, že Nate žádal pomoc...její pomoc v boji proti Leazar, ale...byl pro ni jako bratr. To...nemohla dopustit, aby ho nechala jít samotného. Navíc mu už jednou kývla, že mu Leazar pomůže...zabít. A tak se v určené ráno nechala Lucasem portnout spolu s Nateem do LA. Ještě měla čas, než se měli vydat na místo určení. Zvažovala, co dělat do té doby, protože nebyl dobrý nápad obhlížet místo...a do lesa na návštěvu za Andrewem...s Nateem... Hloupost, takže...nakonec se na moment zastavili za Zoe a Lukem, aniž jim řekla o co jde. Představila jim Natea. Zoe mu kladla na srdce, ať jí kamarádku - tedy Triss - pořádně hlídá v NY. Triss v ten moment šla na okraj Nateovy mysli, aby ho požádala, ať jim o Lee, démonech v New Yorku, Andym a spol nic neříká, protože to neví. Když se však blížil čas setkání s dalšími, co měli jít lovit čarodějku a zachránit Rose a Tinu, tak se vydali na místo. Vidí tam už dost známých tváří a nejistě se koukne na Natea.*No, čím víc tím líp, doufám...*Vydechne a snaží se vyhnout pohledu do očí s ostatními, protože se chce vyhnout otázkám typu, co tam dělá ona.*
*Sotva se dostal do LA, tak dal ještě vědět Nuki, co se děje a pak už telefon vypnul a zavřel do kapsy na bundě. Rozhlédne se kolem sebe, kdo tu už všechno je. V dálce poznává chatu, u které už jednou byl. Nezdálo se však, že by se nějak od té doby změnila. A Nate nedokázal říct, jestli to bylo dobře nebo ne. Vypadala pořád opuštěně a to ho upřímně dost znervózňovalo.* ¿Listo para morir, hermanita? *Otočí se na TRISS s úšklebkem, za kterým maskoval, že se vlastně bojí. Prohlédne si ostatní a výjimečně ho i opustí chuť si dobírat Sandera, kterého zahlédl. Odchytí si ho později. Jestli to půjde. Za Jackem zahlédne vlka, za což je rád.* Přesně tak.. *Odpoví Triss, která jakoby mu četla myšlenky.*
/Tak se jde do akce!/ *Pomyslí si, když úplně rozlámaný vyleze z letadla. Lidi na něj trochu divně koukají, když po několikahodinovém letu vyrazí pouze s batohem a rovnou pryč z letiště. Má na sobě volné černé oblečení, které se mu dobře svléká. To je přeci jen hlavní předpoklad pro jeho boj. Nepotřebuje si sebou tahat žádné zbraně, on je zbraň. Přesto ale počítá s tím, že se nestihne diskrétně a nebo dost rychle svléknout, a tak má v batohu věci na převlečení. Hned další den má koupenou letenku, takže nijak zvlášť nepočítal s tím, že by se měl pořádně zabalit. Jediné, co krom oblečení má jsou nějaké peníze a kartáček na zuby. Bohužel trochu počítá s tím, že batoh buď zničí nebo ztratí.* /Zapojila se smečka? Ne. To není vůně nikoho ze smečky./ *Dorazí taxíkem poblíž onoho místa a zbytek cesty urazí pěšky. Když zafouká vítr, ucítí vlkodlaka a trochu ho to zmate. Nate mu o dalších vlkodlacích neřekl.* /Jen doufám, že ze zoufalosti nenajali vlčí žoldáky./ Wow. Tady je lidí. *Uznale pískne jako stavař obdivující kolemjdoucí ženu, u čehož si dá ruce v bok. Rozhodně se nezdá, že by byl v nějak "válečném mindsetu."* /Sander, Triss, Nate, Jack... ani nevím, za kým dřív. Hm. S Jackem přišel zjevně ten vlk. Vypadá docela podobně jako já. Jen já jsem ve vlčí formě trochu větší./ *Protáhne se s rukama nataženýma nad hlavou a zamručí u toho.* Tak jdem na to? *Rozhlédne se po osazenstvu, jako kdyby se ptal, jestli jdou na procházku a urovná si černý šátek na hlavě.* Nebo je něco v nepořádku? *Začichá, aby zjistil příčinu jejich čekání. Přeci jen přišel poslední a nemá o tom moc přehled.*
*Leazar si všimla, že je někdo venku a ušklíbla se. Vezme si pár věcí a podívá se na Tinu.* Nikam.* Varuje ji a hned se objeví řetěz, který TINĚ obepne nohu. Pak vyjde zadem ven, kde na ni nikdo nevidí a má tam připravený symbol na zemi. Je to jen pro případ nouze, ale zatím nevidí důvod. Věří ve své ochranné kouzlo, na které jsou ti čarodějové samostatně slabí. No a démonka? K čemu té by bylo, aby povolila bariéru, když může sledovat, jak dostávají ostatní rány od proudu.*
*S tím, jak se rozrůstala skupinka, rostla i její zvědavost. Přála si moct otevřít dveře a vyběhnout na balkon, aby lépe viděla, o koho se jedná, ale dveře byly zabezpečené. Otevřít je, upozornila by Leazar. Po chvíli začne rozeznávat jednotlivé postavy. Oklepe se, když uvidí vlka. Mimoděk si její hlava vzpomene na Rose, a ji začne ovládat strach, že se jedná právě o ty Leazřiny vlčí žoldáky a právě si přišli odvést Rose. Po tváři ji steče jedna slza.* /Už Rose nikdy neuvidím./ *Pomyslí si, ale jakmile se začnou postavy přibližovat, její smutkem utlumené srdce, se naplno rozbuší. Nadějně se ji rozšíří zorničky a dostane chuť začít poskakovat.* /Přišli si pro nás! Hledali nás!/ *Cukne sebou, když zaregistruje, že i Leazar si všimla postav.* Ne! *Vykřikne jakmile se ji kolem nohy objeví řetěz a bezmocně sleduje, jak Leazar odchází ven. Délka řetězu ji umožní pouze vyhlédnout a sledovat oknem, co se děje.*
*Zatiaľ čo v tichosti čakal začal si všímať mnoho známych tvári. Od čarodejky až po Hellera. Otočí sa na MIRJAM a len pokrúti hlavou.* To nič predsa len.. asi je to v popise mojej práce. *Vysvetlí jednoducho zatiaľ čo sa potom obzrie okolo seba. Beztak nemal dobrý pocit z tohto zloženia. Neboli organizovaná skupina a bolo to celkom očividné. Bol tu každý a zároveň nikto. Silné nadšenie a ľahkomyseľnosť ho tak viac znepokojovala, ale nedával to na sebe znať. Stále bol na oko pokojný a vyrovnaný. Mierne vystrel ruku avšak v končekoch prstov ucíti silné energetické napätie.* Ak má niekto silnú chuť na elektrickú prúd tak pokojne môžete ísť vpred. *Odvetí na poznámku DONOVANA. Sám často používal obrannú mágiu. Beztak aj okolo jeho apartmánu bola silná ochrana, avšak.. Bolo cítiť, že bola skutočne mocná. Mierne zvrašti obočie zatiaľ čo sa pozrie na HELLERA.* Mám len slabý rušič nebude to dostatočné. *Povie zatiaľ čo si z malej tašky na boku vyberie drobnú guľôčku. Jeho dlaň tak šteklila energia.* Budeme to musieť buď rozbiť, alebo rozptýliť. *Poznamená a pozrie sa na spoločnosť. Guličku tak položí takmer hranične k ochrane, ktorú pociťoval.* Môžeme skúsiť do toho koncentrovať dostatok energie. Alebo budem rád za akékoľvek návrhy. *Schválne sa obzrel na HELLERA i keď silne pochyboval, že ho kvôli očiam skutočne zachytil. Letmo prebehne aj po lovcoch a mladých čarodejoch.*
*Na jej nemilé prekvapenie k chatke začína prichádzať viacero osôb. Večšinou miešanci ale zazrie aj niekolko nephilim. Skrúti tvár do nenávistnej grimasi a zamaskuje seba aj pekelného psa po svojom boku zložitím kúzlom ktoré by nemali odhaliť ani miešanci ktorí prišli.*/Nechápem čo si ostatný myslia že stále miešajú našu krv so špinou z tohto sveta./ *Pohŕdavo si prezerá čarodejov.* /Ale nedá sa povedať že by to neboli užitočný slohovia./ *Položí ruku na hlavu pekelnému psovy abi nezačal vrčať a neprezradil ich.* Ešte nie len trpezlivosť. *Upokojí ho a sleduje situáciu. Ona má času dosť a mnoho možnosťí ako dosiahnuť svoj ciel. V mysli nájde jedného z meňavcov ktorého sem priviedla a nechala ho premeniť sa do podoby zatúlaného psa skoro ešte šteňaťa.* /Choď tam a buť priatelský, zatial./ *Šteňa sa vinorí z lesa vo chvíli keď sa zdá že sa jeden zčarodejov pokúša praniknúť ochrannov bariérov. Veselo vrtí chvostom a zamieri k skupine stojacej nedaleko. Pobehuje od jedjého k druhému oňucháva zúčastnených a občas radostne zaškeká. Od dvoch lovcov sa ale drží čo najdalej.*
*Sledovala, ako ostatní postupne prichádzajú a za každého je rada. Keď sa objaví aj NATHANAEL, slabo sa naňho usmeje. Dnes to robili pre jeho rodinu.* Sľubujem ti, ZACHARIE, že keď to tu dnes prežijeme, ozaj sa už s tebou na tej večeri dohodnem. *Šepne mu ešte, aby sa aspoň trochu sama uvoľnila a trochu poodstúpi. Podľa ZACHARIEHO slov šlo teraz hlavne o činy čarodejov. Ona ako lovkyňa momentálne nemohla veľa spraviť.* Nedalo by sa, ak by ste nejako spojili svoje sily, že by ste tú ochranu dáko rozbili? Prípadne aj cez tú guľôčku? *Pýta sa so záujmom s čím sa presúva až k Sanderovi. Všimla si Triss. Zaujímalo ju, či ju pozval Sander alebo o nej ani nevedel. Už mieni byť ticho, keď ju záujme pes, ktorý k nim náhle prišiel. Nerozumela tomu, keďže psy väčšinou dokázali vycítiť napätie a tak by sa držali bokom. Druhé, čo ju prekvapilo, bolo, že na to, keď si čupla, nereagoval. Prižmúrila oči a SANDEROVI vezme prístroj. Zamračí sa, keďže drnčí. Psovi, ktorý sa následne rozpadne, odsekne hlavu a obzrie sa naokolo. Neurobila by to, kebyže si nie je istá a na to už mala až-až dôvodov.* Je tu s nami ešte niečo. *Upozorní OSTATNÝCH.*
*Jack zamyšleně sleduje bariéru a jen se kolem něj vytvoří ohnivý kruh, aby k němu nemohl žádný z démonů. Poslouchá Zacha a přemýšlí.* Musíme zničit tu bariéru. Musíme všichni najednou na ni zaútočit. Každý tím nejsilnějším kouzlem, co zná.* Řekne a pak se na něj podívá.* Pak musíme postupovat rychle. Určitě má v plánu vyvolat něco.* Řekne ZACHOVI a podívá se na ostatní čaroděje.* VŠICHNI NA TU BARIÉRU ZAÚTOČTE NEJSILNĚJŠÍM ÚTOČNÝM KOUZLEM!* Zavelí jim a nechá démony vlkodlakům a lovcům černý vlkodlak po jeho boku už šel pomáhat.*
*Keď si Sander povšimne, že na mieste je MER len vypleští oči a stisne dlaň v päsť.* /Donovan?/ *Na moment sa zasekne a len si frustrovane pretrie oči a potom si založí ruky na hruď. Ochranu necítil, avšak po tom, ako počul slová čarodeja len bol o niečo opatrnejší a držal sa ďalej. Cítil sa zvláštne. Takmer nevítano. Predsa len všade okolo nich boli podsvetania .* /Ešte nech raz počujem, že sú o niečo menej./ *Prebehne mu hlavou a do ruky si vzal jednu z dýk, ktorú pomocou mena Anejala Ariela rýchlo aktivoval. Bol skeptický a veľmi prezeraví, teraz určite. Ucíti pohyb na svojom opasku od senzoru a skôr nech ho stihne vziať ho mala v ruke MIRJAM* Samozrejme.. Vždy je tu ešte niečo. Nikdy to nemôže byť tak jednoduché. *Odfrkne si keď sa pes rozpadne a len poťažká ostrie v ruke.* Dobre hodilo by sa keby sme mali plán.. *Prehodí jednoducho a otočí sa smerom odkiaľ pes prišiel. Beztak očakával kedy sa na nich začnú valiť démoni. Potom len pozrie na ostatných čarodejov a kývne smerom k MIRJAM.* Ostatný sa pokúsime, aby vás nič nevyrušilo. *Kývne hlavou pri čom si odloží ostrie a takmer v sekunde si natiahne šíp na tetivu.* Dozri na pravú a ja sa sústredím na ľavú. *Prehodí opäť k jeho KOLEGYNI a svetlé oči už pozorovali okolie lesa. Runy mu značne pomáhali s ostrým zrakom a tak si všímal takmer každého pohybu v okolí.*
*Triss se pobaveně mrkne na NATHANAELA a pousměje se na něj.*Me fui al infierno contigo, así que haz que la pena, hermanito.*Odvětí a pak si povzděchne, když sama zaznamená svého přítele. Na to slovo si stále nemohla zvyknout, ale bylo to skutečně tak. Byl to její přítel, z čehož měl Nate ohromnou radost, pokud mohla soudit, protože je chtěl dát dohromady skoro od začátku.*Taky se bojím...*Dodá, kdyby si náhodou myslel, že si jeho skrývané emoce nevšimla. Proboha hráli spolu ve filmu. Už poznala, když hraje.*Zvládneme to.*Řekne tak jistě, nakolik si troufne, aby to neznělo nepřirozeně. Věřila, že v tomto množství to zvládnou, ale věřila, že si odnesou následky z boje. Navrch...Kai tu stále nebyl. Štvalo ji to. Psala mu a požádala ho, ať dojde...snad tedy se objeví a uzná za vhodné, že chytit ženskou, co ho štvala a díky ní jej polapil Asmodeus, stojí za trochu jeho času a energie. Kývne u Nateovy poznámky a všimne si mimo Mir, Zacha, Jacka, Andyho nově příchozího.*DON?*Zeptá se překvapeně a přešlápne z nohy na nohu a podívá se k chatě. Usměje se na něj když i on promluví.*/Prosím vyjděte z toho všichni živí./*Vyjádří vnitřně přání a přelétne je znovu všechny pohledem. Nezáleželo jak moc ty lidi měla nebo neměla ráda, ale...chtěla, aby byli v pořádku a u některých více než u jiných. Ušklíbne se u ZACHARIEHO poznámky. O magii toho sama věděla natolik málo, aby fungovala s tím co umí, nebo s tím, co ji zatím naučil Kai...tedy snažil se naučit. Ne vždy to vyšlo, že ano.*No myslím, že to byste mohl rozhodnout vy. Určitě víte, co bude pro nás všechny jednodušší.*Prohodí upřímně k ČARODĚJI po poznámce MIRJAM, který byl jejím druhým...učitelem. Bylo to divné? Trochu. Ale co už. A pak nečekaně se z lesa vynoří štěně. Kde by se vzalo v lese? Potlačila touhu se ke zvířátku natáhnout, protože je měla blízko v jeden moment a místo toho zahlédne MIRJAM, jak si čupne, snad aby ho přivolala. Všimne si brnění přístroje, který s sebou měl Sander skoro vždy a vzpomínala si na to, co znamenalo drnčení. Jen se nadechne, když psovi usekne hlavu a na světlo výjde, že to byl démon. Možná bylo vlastně dobře, že se ho nedotkla...Na slova LOVKYNĚ tak kývne a rozhlédne se mezi stromy, odkud štěně - démon vlastně - přišel.*Myslím, že jestli jsou tu démoni, tak to ještě bude zábava.*Prohodí a zvedne na NATEA obočí, aby mu připomněla to, co mu řekla španělsky - že s ním šla do pekla a má to stát za to, víceméně. Takhle to rozhodně nemyslela, že tam chce démony. Hold, ne vždy se daří očividně...Když zaslechne JACKA, tak se na něj podívá a s drobným povzdechem kývne.*Fajn...*Zamručí si a nachystá si, co jí šlo z útoku nejlépe a to na Jackův povel také využije. A do toho vloží jen tolik energie, aby mohla bojovat ještě nějakou dobu.*
*Postupně si prohlíží kdo všechno tu je. Je jim dost vděčný, že přišli pomoct a když zahlédne MIRIJIN úsměv, tak ji ho oplatí. Kývne i na DONA, než se koukne na ZACHA, kterého znal jen od vidění a moc slov s ním nikdy neprohodil a pokrčí rameny. On sám lepší nápad neměl, takže bral každý, který se naskytl. Nechá povolit iluzi na křídlech, protože tušil, že tuhle energii bude potřebovat ještě jinde. Na posledním lovu se mu to tak vyplatilo neplýtvat energií na iluzi. Ušklíbne se na TRISS, jakmile mu odpoví španělsky, načež zakroutí hlavou. Asi nemělo smysl si předem dělat obavy a mít strach. Zkrátka do toho vlítne po hlavě jako do všeho. Teda, až bude pryč ta elektrická bariéra. Už čekal, že se pustí do zničení té obrany, když se jim u noh začne motat štěně. Nate se zmateně rozhlédne. Byli přece daleko od civilů, aby se někomu zatoulalo. To už však zareaguje Mir a on se zamračí.* Budu ti vděčný, když mě nesestřelíš. *Ušklíbne se k SANDEROVI, když vidí, jak si chystá luk. Následně raději mávne křídly a dostane se nad skupinku, odkud měl lepší výhled. Zřetelně však slyší JACKŮV pokyn a přikývne. Ono ho snad ani nešlo přeslechnout. Rozhodne se zaútočit ohněm. Věřil si v něm asi nejvíc. Přiletí k bariéře co nejblíž si troufne a použije ho.*
*Zvědavě se rozhlíží a snaží se, aby na něj nedopadal jakýkoliv typ nervozity. Většinou jí netrpí, ale ovzduší tím přímo smrdí a jeho empatie ho ke stresu trochu strká.* /Ne. Při boji nejsem nervózní a nebudu s tím začínat./ *Jeho vnitřní domluvu přeruší ZACHARIEOVA slova, když mu vysvětlí situaci.* Aha, hádám, že to by nepomohlo. Teda kdyby to šlo nějak proběhnout, tak bych to asi přežil aleee... *Protáhne to a udělá špičkou tenisky na zemi půl kruh. Kdyby mu řekli, aby rozbil ochranné pole vlastním tělem, udělal by to. Ovšem nevěří tomu, že by to stačilo a akorát by se elektrifikoval a nebyl schopen boje.* Ahoj, TRISS. *Pousměje se na čarodějku a ukáže jí palec nahoru. Poté se znovu rozhlédne kolem sebe a všimne si, jak se na něj SANDER dívá. Aniž by tomu stihl zabránit, nohy ho k němu donesou a přátelsky ho ťukne pěstí do ramene.* Kryju vám záda. *Nemyslí si, že by se SANDER bál, ale má potřebu něco v tom smyslu říct. Než však stihne dodat cokoliv dalšího, proběhne mu kolem nohy štěně. Probudí se v něm téměř otcovský instinkt spojený s jeho vlastním pejskem a úplně tak zazdí, že mu prcek smrdí démoninou.* No kdopak to přiš- he?! *Počal roztomilým hlasem, kterým se snažil nalákat štěně, ale v tu chvíli ho MIRJAM zavraždí. Jistě, brzy mu dojde, že šlo o démona, ale stejně mu z krku samovolně vyrazí ono "he."* Ještě něco. *Zamumlá tiše a přimhouří oči směrem, odkud přišlo démonní štěně. Oči se mu rozsvítí jasně žlutou.* Jo jasně. *Přikývne na SANDEROVA slova ohledně toho, že se postarají o ostatní. Přemění si pravou ruku v ohromnou vlčí tlapu. Prozatím se nechce přeměňovat celý.*
*Malachai síce dostal správu od Triss, ale moc sa mu nechcelo do niečoho takého ísť. Nebol pes, aby pribehol niekde na nejaký povel a to si mohla aj Triss domyslieť. No aj tak mal chuť trochu zakrutit krkom Leazar, tak mu bolo celkom jedno v ktorý čas príde. Premiestni sa trochu ďalej od boja pričom sleduje ako lovci bojujú s démonmi a ako sa snažia im pomôcť vlkodlaci. Ale zatiaľ nijako nezasahuje. Bol zvedavý ako sa podarí ČARODEJOM prelomiť bariéru. Aj keď si pomoc lovci trochu zaslúžili, ale on bol taký, že vždy je niečo za niečo. Hlavne nepotreboval počúvať ich reči, kde bol keď sa bitka začala. Na to nervy moc nemal. Preto sa iba priblíži bližšie k miestu, kde boli ostatný a nejak ich nechal aby si zabojovali.*
*Čarodějové se snaží zničit bariéru a čarodějka sama vidí a cítí, že pomalu povoluje. Do toho tam pobíhají démoni a ona rychle postupuje v rituálu. Během chvíle otevře portál. Dokonce i větší než čekala a z něj vystoupí Hydra. V tu chvíli se prolomí bariéra a Leazar jasně zavelí: * Braň mé sídlo!* S tím Hydra vyrazí proti narušitelům. Sedmihlavá slepá příšera, s černými jazyky a mezi tesáky zelené sliny. Příšera je to velká, ale rozhodně ne největší ze všech. Stále jde o střední druh démona. Jenže ikonické číslo sedm v počtech hlav jako by varovalo. Démon vyrazí směrem kde cítí své nepřátele. Mezitím i démonka Dalba cítí svou příležitost. Čaroděje čeká nelehký boj a stejně tak i lovce a vlkodlaky. Sedm hlav Hydry si jde vytrvale za těmi, co jsou největší hrozbou. Nefilim.*
*Zoufale se rozhlédne kolem. Musela jim přece nějak pomoct, ne? Přišli přece kvůli ní a Rose. Pokusí se dojít ke stolu, kde je několik tekutin. Tina nevěděla, co to je zač a nezajímalo ji to. Natáhne se a propíná i špičky prstů, aby na tekutinu dosáhla.* /Jenom kousíček! Kousek!/ *Prosí sama sebe a poposkočí na nepřipoutané noze, aby se ještě o něco mohla natáhnout. Konečky prstů zavadí o sklenici a podaří se jí ji shodit. Tekutina se rozleje po stole. Tina okamžitě volnou tekutinu začne sbírat k sobě. Kapku po kapce. Nakonec malé množství toho, co bylo ve sklenici, nalije na řetěz. Dřepne si k němu a kolem místa, které schytalo největší dávku vody, obemkne ruce. Tekutina na řetězu začíná měnit skupenství a tvrdnout jako led. Tina doufala, že tím oslabí řetěz. Po chvíli ji z chladu začnou mrznout konečky prstů. Uchopí pevně řetěz a škubne s ním jak nejvíc dokáže. Vnitřně se modlí, aby se kov stal tak křehkým, aby ho dokázala přetrhnout a uvolnit se tak ze zajetí. Po třetím škubnutí kov praskne a ona se jen rychle ohlédne, po Leazar. Ví, že i kdyby po ní něco hodila, tak má stále Jackův medailon, ale nechce riskovat, že ji zase zachytí třeba kořenem.* /To už tu jednou bylo./ *Prudce otevře dveře a zase je zabouchne. Vyběhne na světlo, které jak zjistí je způsobeno i útoky na bariéru. Chce taky pomoct, ne jen tak stát za bariérou jak solný sloup a čekat až praskne, ale nestihne nic udělat a bariéra je pryč. Okamžitě se rozbíhá pryč z hranic pozemků, které jde jednoduše poznat tak, že na nich nejsou démoni. Ohlédne se k chatě a to je chyba kterou neměla dělat. Vyjekne a nohy ji zkamení při pohledu na příšeru.*
Tak potom jednoznačne dúfam, že prežiješ MIRJAM. *Pousmeje sa na lovkyňu a potom sa len mierne narovnal a pozrel na rušič. Beztak už len jeho prítomnosť zmenšovala energiu, ktorú museli vyvinúť a tak to bolo pomerne výhodné aj keď nie tak značné.* To bolo mierne.. tragické. *Poznamená jednoducho keď si všimne, ako Mirjam jednoducho zabila psa. Beztak, ale prístroj lovcov len tak neklamal. Ticho si povzdychol zatiaľ čo sa otočil k bariére a vystrie k nej ruky. Automaticky stiahne ilúziu pri čom sa jeho biele oči dostanú na svetlo. Najprv neisto zamrká, aby si navykol aj na mierne svetlo. Len letmo zachytí, ako sa lovci rovnako, ako vlkolaci pripravia na útok a potom len vystrie ruky k bariére a začne do nej vpúšťať mágiu. Bola vo svojom základe útočná a tak rovnako, ako ostatný začal oslabovať bariéru pred nimi. Jeho dlane začali byť horúce zatiaľ čo sa zaprel v nohách, aby mal o niečo lepšiu oporu, ako pred tým. Príchol Malachaia neregistroval a podvedome za to bol viac menej rád. Nepotreboval ho pre svoju spokojnosť a pokoj vidieť. Zatne telo, aby naďalej pokračoval vo výbojoch energie.* Keď cíti, ako bariéra povolí len spraví krok vzad ztiaľ čo sa snaží nabrať energiu. Sám si dopomôže drobnou ampulkou, ktorú mal uloženú v puzdre. Avšak takmer ihneď si všimne ďalšej hrozby pred ním. Spomienky na klub Pandemónium boli rovnako nežiadané, ako zápach démona. Takmer začne zbierať vodu zo zeme, okolia rovnako, ako tú čo si sám priniesol. Pomaly tak okolo nôh hydry vytvára ľad, aby aspoň dočasne stvorenie zdržal. Predsa len na boj tu on nebol a príliš veľa by nezmohol.*
*Keď meňavec skončí bez hlavy len otrávane pretočí očami.* /Neschopný poskok./ *Zavrčí v ducu sama pre seba a sleduje ako si počína skupina pred domom. Druhý meňavec v podobe havrana za domom ju upozorní na to že čarodejnica višla za dom a pustila sa do čarovania.* /Dobre nechcem sa prezradiť tak viužijem jej mágiu vo svoj prospech./ *Uškrnie sa a spojí sa s hejnom démonov Halphas čo sú všade na okolitých stromoch a dvoma pekelnými psami ukritími nedaleko abi boli pripravený zaútočiť. Akonáhle čarodejka za domom skončí s tím čo robí dá im znamenie zaútočiť. Z úvah ju vyruší jeden z Halphasou, ktorý jej ohlásil prýchod ďalšej osoby.* /Zdá sa že sa drží bokom.... Dobre/ *Pomyslí si a pošle jeho smerom dvoch skázonošov. Mohla by síce vivolať omnoho silnejších démonov ale chce abi všetko zyzeralo ak dobre pripravená obrana čarodejnice z domčeka* /Postarajte sa o neho./ *Prikáže im. Keď čarodejnica dokončí vyvolávanie s úškrnom pošle dvoch pekelných psov a hejno démonou Halphas proti skupine pred domčekom. Halpas vízorom aj velkosťou pripomínajú znetvorených holubov s velmi ostrími zobákmi a pazúrmi. Hneď zaútočia na skupinu ale hlavne na NATHA ktorí poletuje nad domčekom.*
*Prikývne na Sanderovi nápad a postaví sa na svoje miesto, pričom si spoza opaska vytiahne katany. Mienila teraz skupinku čarodejov ničiacich bariéru ochrániť svojim telom. Jej ostrie sa zabliští vo svetle zapadajúceho slnka. Všetko, čo sa k nej náhodou priblíži, hneď presekne, nejde jej o eleganciu ani o nejaké zaujímavé predstavenie, proste sa s tým nemieni hrať, aby sa hneď mohla pripraviť na ďalší útok. Čo ale nečaká, je náhle zjavenie Hydry. Prekvapene zamrká. Síce je rada, že bariéra už bola prerušená a tak sa môžu čarodeji sústrediť na zničenie Leazar, ale náhle zjavenie sa Hydry to sťažovalo.* Neodseknite jej hlavu. Musíte zničiť jej telo. *Zakričí na čarodejov, aby ich aj dostala z tranzu, ak sa náhodou doňho dostali, ale aby im aj porodila, ako démona zničiť.* /Ak využijú svoje schopnosti, bude to pre nich hračka. Len sa nesmú dotknúť hláv./ *Všimne si letiacich démonov.* NATE! *Zakričí na čarodeja, aby si dal pozor.* SANDER, strieľaj na nich! *Požiada ho a postaví sa pred svojho kolegu, aby mu spravila ochranu proti prichádzajúcim démonom. Nespokojne zavrčí, keď si všimne dvoch pekelných psov.* /Teraz alebo nikdy, Mir./ *Uvedomí si a rozbehne sa proti nim, aby stihla aspoň na jednom svoj manéver. Katanu si vymení za serafskú dýku, ktorej zašeptá meno Umabel. Nevedela totiž, ako majú ostatní čas a tak nechcela nikoho psiskami otravovať. Hneď sa prvému uhne tesne pred papuľou, serafskú dýkou sa mu zasekne do ramena, načo ju silou svojej rýchlosti vyhodí na seba a Mir mu katanou prereže krk, takže sa hneď pod ňou rozpadne. Nebol však čas na oslavu.*
*Jack vyšle vůči stěně energii a pak jen sleduje Hydru. Podívá se na lovkyni a zamračí se.* Blbě! Musíte ji sekat hlavy, ale pouze vašimi zbraněmi? Však Hydra je základ, co se pravd a mýtů týká.* Řekne a vyrazí kupředu. Slyší máchání křídel, těch ptačích démonů a změní hůl na kouli, kterou hodí do vzduchu a tam nad ním rychle krouží a odráží útočící ptačí démony. Jack sleduje Hydru, která jde na lovce a sám se změní v kočku a míří si to nenápadně směrem k chatě. I když velký chundelatý kocour se obtížně přehlédne..*
*Sander očakával, že sa mu dnes niečo stane. Na každej hliadke bolo vždy potrebné mať taký prístup inak človek skončil ešte horšie. Avšak bol schopný sa aspoň mierne pousmiať na DONOVANA a kývne k nemu hlavou.* Budeš mať neskutočne dobrý komiks.. *Hlesne nakoľko stále si svoj sľub pamätal len teraz nebol čas kedy očakával, že ho stretne.* Nič nesľubujem. *Odvetí NATEOVI. Predsa len.. Do istej miery mal priam nutkanie čarodeja postreliť, ale teraz nebol čas na doťahovačky. Zatiaľ čo strehol na pohyb naokolo obrovský pohyb a buchot za jeho chrbtom ho značne rozruší.* MIRJAM musíš im odseknúť hlavy! To máš najjednoduchšie! *Zakričí na ňu. Nechcel sa hrajkať s menšími démonmi nie keď im za chrbtom mohla pobehávať hydra.* Viem čo mám robiť Mirjam! *Zakričí na ňu spätne zatiaľ čo strieľa po démonoch nad nimi. Niekoľkých zasiahol. Pár sa ich rozpadlo už vo vzduchu, avšak niektorých dokončil na zemi. Keď je Mirjam v jeho blízkosti len si odloží luk a vezme do rúk ostrie. Dve zbrane so svetlkom mu tak priam žiarili v rukách.* Väčšinou sú slepé.. a blbé. Ak sa prešmykneme dozadu nemal by to byť taký veľký problém. *Vysvetlí jej zbežne zatiaľ čo mu na bunde skočí niekoľko kvapiek ichoru po pekelnom psovi.* Idem dopredu.. teraz ťa nebudem chrániť MIRJAM! *Pripomenie jej zbežne a potom sa sám rozbehne vpred. Vedel, že je viac menej nekrytý, avšak potreboval sa dostať dostatočne blízko, aby bol schopný aspoň pri jednom výpade odseknúť minimálne jednu hlavu ostrím. Ideálny by bol v tomto momente bič, avšak ten pri sebe nemal. Hydra bola aspoň spomalená ľadom, ktorý vytvoril čarodej. Vedel, že ho cíti.. Niekoľko hláv sa vydávala automaticky jeho smerom no v tomto momente to bolo to najlepšie čo sa mohlo stať. Zatiaľ čo sa hlava hydry dostávala bližšie priam oproti k nemu Sander spravil rýchli sek, ktorý odťal hlavu. Áno bola to vyslovene len hlava a väčšina krku ostávala, ale bolo to dostatočné, aby ju zbavil aspoň jednej. Jedna sa mu automaticky natiahne po nohe avšak stihol uskočiť na jej chrbát a tak odťať ešte jednu. Potom sa musel stiahnuť, nakoľko obluda vedela na akej pozícií sa nachádzal. Ihneď sa tak stiahol zatiaľ čo uvažoval nad svojim ďalším útokom. Hydra mu ale príliš voľného času nedávala a išla mu po ruke.*
Ahoj DONE.*Mrkne na vlkodlaka, když ji pozdraví a taky mu ukáže palce vzhůru. Překvapeně sleduje, jak dojde k Andymu.*/Oni se znají?/*Napadne ji a rozhlédne se. Sice byla blbost, aby na to někdo reagoval stejně jako ona, ale tak, co už...Díky tomu zaznamená MALACHAIE, který se objevil odnikud. Portálem, jak jinak. Překvapeně se pousměje a kývne na něj, i když normálně by asi prohodila něco ve smyslu "No konečně". Teď se však hodila každá ruka. Když se podívá, tak se jí rozšíří zorničky. Běžela k nim Tina. A o pár vteřin později z portálu za ní vystoupí obrovská Hydra...a houf dalších démonů.*Puta!*Zakleje Triss a k malé čarodějce natáhne ruku, protože byla očividně v šoku. Telekinezí si ji tak přitáhne až k sobě dříve, než se k nim dostanou démoni. Slyšela výkřiky Mirjam, ale neriskuje ohlédnutí se po dvou zmíněných, i když by ráda. Jednou rukou si stáhne čarodějku z části za sebe a natáhne ruku k démonovi nejblíže k ní, aby vyslala útočné kouzlo, co se povede až na podruhé, kdy je démon těsně u ní. Trochu roztřeseně se nadechne, když se rozsype a riskne to a krátce se ohlédne.*Vpohodě? Promiň...teď ti to nevyléčím...nenech se zabít.*Dá TINĚ úsečně instrukce, když už se po ohlédnutí dál dívá vpřed a telekinezí pošle jednoho démona Halphas neškodně kolem sebe a Tiny směrem k MALACHAIOVI.*Co s nimi?*Křikne jeho směrem trochu vyděšeně. Opravdu...to že s démony bojovala dobrovolně už bezmála třikrát neznamenalo, že se jich neděsila. A o těchto nečetla.*
*Sotva bariéra povolí, nad klesne ve vzduchu o něco níž. Chvíli i uvažuje, jestli nebude lepší pokud přistane, ale když se koukne na zem pod sebou, tak si to hodně rychle rozmyslí.* TINO! *Vykřikne, jakmile si všimne své sestry i toho jak zamrzla před démonem. Rozhlédne se kolem, načež se nakloní, aby mohl sletět níž a svou sestru vzít. Z jeho úmyslu ho však zastaví výkřik jeho jména od někoho tam dole. Už se ani neorientoval, kdo to zavolal, ale jakmile se před sebe podíval, tak si stihl rukama sotva zakrýt pohled, než na něho zaútočili nějací démonští ptáci, jejichž jméno neznal.* /Asi jsem si ten kodex měl přečíst důkladněji./ *Napomene sám sebe, načež prudce mávne křídly, aby se dostal nějak od těch ptáků, kteří se ho rozhodnou pronásledovat. Snaží se být vždy o něco vepředu a nikoliv v hejnu, aby je mohl ostřelovat ohněm. Až poté si všimne drápanců, které schytaly jeho ruce a ze kterých teď tekla krev.* Joder! *Zakleje a víceméně se teď ve vzduchu vyhýbá ptactvu, hlavám hydry i Sanderovým šípům. Pošle proti jednomu holubovi kouli z ohně a doufá, že ho to usmaží, zatímco vyletí ještě o něco víc, aby alespoň hydra nebyla jeho problém. Otočí se a znova zaútočí, přičemž si všimne, Tina není tam, kde byla. Zmateně se rozhlédne kolem a během té chvilky ji sice najde u Triss, ale jiný pták ho drápne přes džíny do nohy.* Říkal jsem, že nenávidím démony?! *Zavolá na nikoho, zatímco riskne nízký přelet, aby ty ptáky, co ho pronásledovali dostal na dosah ostatním na zemi.*
S ničím jiným ani nepočítám, SANDERE. *Uchechtne se a pak se začne docela slušně přituhovat. Ještě si všimne, že mu TRISS oplatila gesto a udělá mu to radost. Otevře se portál s démony a ovzduší jako kdyby zežloutlo smradem, jak se to stává v pohádkách. Don znechuceně nakrčí nos a proklíná svůj výtečný čich, když musí dýchat démonní mrtvolný smrad. Rozhlédne se, kde bude nejvíce platný a krátce pohlédne i k nebi. Zničehonic mu do obličeje pleskne mrtvý holubí démon, který se nestihl ještě úplně rozpadnout po sestřelení od SANDERA.* No fuj! *Vyjekne vysokým hlasem a okamžitě ho shodí, zatímco jeho obličej neopouští znechucená grimasa. Po tváři mu stéká černý ichor, a tak ho raději setře rukávem, protože cítí, jak ho jedovatá krev pálí. Měl štěstí, že ho nepoškrábal i šíp zaseklý v Halpasovi. Runové označení by asi na jeho podsvěťanské kůži nebylo nepříjemnější. Po chvilince se oklepe z toho, že mu trochu ichoru nateklo na rty a znovu se rozhlédne. Má pocit, že je všechno zpomalené. Těžko se mu rozeznává, kdo kde je podle čichu, protože je tu neuvěřitelná směs pachů. Přesto ty, které cítil už někdy předtím bezpečně pozná. Všimne si TRISS, co zrovna zachraňuje TINU a srdce mu udělá kotrmelec.* /To je? Vypadá, že... ale co Rose? Kde je?/ *Oklepe se a rozběhne se směrem k hydře, kolem které tak trochu tančí SANDER. Moc se s tím nepáře a oběhne hydru zezadu. Za běhu se plně přemění a už jako mohutný černý vlk jí skočí na záda, kde se jí zakousne do jednoho z krků. Povede se mu ho napůl odtrhnout, načež krátce zavyje na SANDERA.* /Předpokládám, že ji musíš dorazit tím svým andělským udělátkem!/ *Krk je na chvíli znehybněný, takže by mělo být vyloženě jednoduché jej odseknout. Tedy spíše doseknout. Najednou však Donovan ucítí, jak mu něco kápne na hřbet. To na něj tečou zelené sliny hydří hlavy, co se rozhodla ho sežrat.*
*Hydra útočí si všimne čarodějky a jednou hlavou ji srazí i s tou druhou čarodějkou. Zatímco Mirijam ničí Pekelného psa, tak ji druhý škrábne, než uvidí kočku za kterou se vrhne. Hydra se chystá zakousnout Donovana, ale z boku na jeji hlavu skočí černý vlkodlak a odvede této hlavě pozornost. Leazar mezitím vejde do chaty najde stříbrná železa, které přes telekinezi a portály rozmístí v blízkosti chaty.*
*Sledoval ich súboj s demonmi, pričom sa moc nevenoval tomu, žeby im nejako pomohol. Skôr ho nezaujímalo, čo s nimi, predsa len sa mali snažiť viac, aby s nimi bojovali. Oči mu padli na skazonosov, čo sa k nemu blížili a hľadal určitého vinníka, kto ich vypustil. Použil telekinezu a zkazonosi sa sami prebodli. No predsa len sa pozrel na nich kým umierali. Potom sa otočí na TRISS, ktorá po ňom hodila démona. Démon okamžite vzplanul v ohni, pričom ho Kai nechal vo vzduchu a nepustil ho na zem.* Upáľ ich. *Povie jej, pričom jej dá tú namahavejsiu robotu a radu. Bolo aj ľahšie ich zabiť, ale ak sa chcela poriadne naučiť, mala sa učiť na vlastných chybách. Viac im nevenoval pozornosť, pričom sa rozhodol ísť priamo za Leazar. Predsa len potrebovali pomoc, aj keď bolo skôr potrebné sa zbaviť čarodejky. Keďže ich obkloppoval les a nebolo presne známe koľko ešte démonov sa môže v okolí vyskytovať, aj keď sám to mohol zistiť, tak predsa len skôr spravil úplný opak nechal to tak. Presunie sa smerom k bojujucemu lovcovi s hydrou a nechá ho s ňou bojovať, pričom sám vyrazí za Leazar do domu. Mal by mu možno pomôcť, ale nejak ich necháva v tom. Rozhodne má chuť jej zakrutit krkom, aj to urobí.*
*Vyděšeně sleduje, jak z portálu vyleze Hydra, zatímco kolem ní ostatní bojují. Přes svoje zkamenění ani nevnímá popáleninu na noze. Jen v hrůze sleduje celé bojiště. Částečně ji probere Nateovo zavolání, ale stále ne natolik, aby se pohnula. Proto znova vyjekne, když ji něco popadne. S vyděšenýma očima se podívá na TRISS a až poté, co si ji přiřadí a uvědomí si, že od ní ji nic nehrozí, si částečně vydechne.* R-Rose.. *Dostane ze sebe po chvíli.* Je.. Je uvnitř.. Myslím.. *Vykoktá s očima zaměřenýma na chatu. Celá pláž na ni působí jako neskutečný chaos. Vzhlédne, když zaslechne Natea a navzdory situaci se musí slabě pousmát. Přišlo ji, že Nate bude vtipkovat ať je v jakkoliv život ohrožující situaci. Tahle chvilka nepozornosti způsobí, že se v další chvíli nachází s Triss na zemi po velmi bolestivém dopadu. Promne si rukou hlavu, kterou má teď plnou písku. Úder ji připomene další zranění, kterým trpí její noha a nad kterým sykne, zatímco se opře zády o kmen stromu. Sleduje, jak se k domu rozejde jí neznámý čaroděj, zatímco se pokusí postavit na nohy.*
*Zacharie sa aj napriek všetkému snažil naďalej spomaliť hydru pomocou ľadu. Viac beztak nebol schopný spraviť a ani to nechcel. Jeho útočná mágia nebola na vysokej úrovni a výboje energie by beztak príliš efektu na hydre nespravili. Stále sa ju tak snažil držať na mieste, avšak voda sa mu pomaly strácala. Taktiež si všimol, že niekoľko ľudí bolo zranených čo pre neho bolo omnoho podstatnejšie, ako hyda. Vybral tak niekoľko ampuliek a pomocou telekinézy ich poslal k MERITRISS A ČARODEJKE: Rukou im len naznačil, že to treba prehtnúť. Ampuliek bolo zhruba šesť a tak bol dostatok viac menej pre každého. Žltej tekutiny bolo pre každého dostatok a na teraz to stačilo. Zatiaľ kým hydra bola viac menej zaseknutá na mieste obrovským kusom ľadu začal si všímať lietajúcich démonov. Podobne, ako hydre po nich začal posielať ľad a niekoľko ich tak padlo na zem. Samozrejme hazard, že to na niekoho padlo tam bol, avšak to už jeho problém viac menej nebol. Hádam si niekto všimne ak na neho letí zmrazený démon. Jeden mu takto natrhne košeľu na čo si len nespokojne zamrmle.*
*Vidí ako sa jeden z čarodejov premenil na mačku a snaží sa dostat do domu* /Ale nie ti nikam nejdeš./ *Povie do stratena a pošle zaním pekelného psa. The mačku rýchlo dobehne a úderom labou ju zrazi na zem. To všetko ju ale zaujíma zo všetkého najmnej. Čarodej na ktorého poslala skazonošou ich premohol až príliš lahko a teraz si vikračoval do domu ako na prechádzke.* Zostaň. *Prikáže svojmu mazlíčkovy a vidá sa za ním do domu. Počká kím niesú mimo dhladu bojujúcich a telekinézou ho znehibní hneď na to mu vtrhne do mysle.* /Si mocný, ale nie dosť mocný. Bude z teba velmi cenný otrok./ *Povie mu v myšlienkach a vypáli mu zo spomienok všetko čo sa tíka čarodejki Leazar. Našla si v jeho hlave ako sa volá predtím než to vymazala. Nakoniec vymazala aj to že sa s ním stretla. Potom ho tam Nechala stáť bez sponienok prečo sem vlastne prišiel a čo sa mu tu stalo. Pokračovala ďalej do domu.* /Mám s ňou isté plány a nikto sa jej nedotkne kím ju potrebujem./ *Konečne našla Leazar a zastavila pred ňou.* Idú si po teba a ty ich nezastavíš. Zomrieš tu ak ti nepomôžem.* Povie jej ešte stále maskovaná ilúziou.*
*Druhé psisko ju riadne podriape, než sa rozbehne inam. Mir s na zranenie narýchlo pozrie. Nebolo až tak hlboké, ale zase to nebolo niečo, čo by nešlo bez zašitia.* /Hlavne...ďalšia bunda zničená. Ozaj by som si mala nájsť nejaký spôsob, ako ich opraviť alebo aspoň nahradiť./ *Povzdychne si pre seba a pozrie, kam by mohla ísť pomôcť. Keď vidí, že druhé psisko už nedobehne, rozhodne sa ísť pomôcť aspoň Sanderovi. Svojou zdravou rukou odsek e hlavu, ktorá šla práve Sandera zakusnúť a hocikedy vidí príležitosť, seká po hydre, aby už konečne padla a všetci sa mohli presunúť k tomu najdôležitejšiemu, zabitiu tej čarodejky. Chcela aj skontrolovať, či sú okolo nej nejakí zranení, ale nemala na to čas a tak aspoň pomáhala Sanderovi s porazením sedemhlavej obludy.* Posledná hlava je pre teba. *Zavolá naňho už pokojnejšie.*
*Jacka srazí Pekelný pes v běhu. To ho vyvede na moment z rovnováhy. Promění se, ale tentokrát má oblečení stále na sobě. Zvedne ruku a prsty stáhne do pěsti. Přitom se psovi zlámou snad všechny kosti v těle. Pak Jack pokračuje v lidské podobě. Vběhne do domu a rozhlíží se. Pak vyrazí do sklepa, kde si myslí, že bude věznit vlkodlačici. Jak jde dolů, tak vytvoří ohnivou pulzující kouli, aby mu osvětlila cestu. Bolí ho sice bok, ale snaží se na to nemyslet. Černý vlkodlak chytá démonické holuby, ale jeden ho ošklivě dlobne do zad. Což vyvolá bolestné štěknutí.*
*Sander sa musel veľmi rýchlo opäť spamätať. Na šťastie hlava, ktorá išla priamo na neho padla v rukách Mirjam a zdalo sa, že Donovan ju dostatočne zamestnal, aby mal dostatok času sa k nej presunúť a dokončiť to.* Vďaka. *Hlesne a letmo mrkne na MIRJAM a rozbehne sa na chrbát démona. Nebol zvyknutí pracovať viac s ostrím, ako s lukom, ale dalo sa to prežiť.. nie, že mal defakto na výber. Pri poznámke jeho kolegyne sa len spokojne usmeje a zatiaľ čo vyskočí na hydru, ktorá bola znehybnená ľadom od čarodeja odsekol hlavu, ktorú nahryzol DONOVAN a v zápätí išiel odseknúť aj tú čo slintala nad vlkom. Avšak jemu neznámy vlkolak ju zabavil a on ju mohol bez problémov dokončiť. Na nešťastie, ale padla priamo na neho, ale nebola to dlhá záťaž nakoľko hydra sa v tom momente rozpadla. Skontroloval tak, ako je na tom MRIJAM aj DONOVAN. Všimol si, že jeho kolegyňa mala problém s rukou.* /Hádam si bude schopná runu nakresliť, alebo nie? Možno by som jej mal pomôcť../ *Jeho myšlienky nemali veľkú spojitosť medzi sebou, ale zároveň áno. Preskočil tak cez zvyšky ľadu, ktoré na okolí zostali a prišiel k lovkyni.* Pomôžem ti? Nevyzerá to najlepšie. *Povie a vytiahne stelé keď mu ju z ruky vyrazí jeden z lietajúcich démonov. Nespokojne sa tak ohradí a vezme si do ruky luk pri čom začne ich veľmi zručne všetkých postupne zostreľovať.*
*Triss zaslechne MALACHAIE a ohlédne se na něj, což se jí vymstí, když se jí jedna z lítajících potvor zabodne zobákem do paže. Triss vykřikne a zvíře zahodí telekinezí prudce do země a to se rozpadne.*Jasně, těžší varianta. Celý Kai.*Zavrčí si pro sebe, aniž si zkontroluje zda je opravdu z doslechu. A najednou náraz. Hydra letí pryč, ale stejně tak ona a Tina. Potlačí výkřik, aby nerozptylovala Sandera, který o ni měl občas přehnanou starost a hekne při dopadu. Na moment se jí po ráně do hlavy zatmí před očima a podívá se na ZACHA, když na ní přistane lahvička. Otočí se k Tině.*Dostaneme ji ven.*Slíbí a otevře lahvičku a vypije ji. Další chvilka nepozornosti ji stojí poškrábání na noze od démona, který letí moc nízko. Zasykne, ale vydrápe se na zem.*TINO, ty umíš s vodou, že? Zkus je polapit do nějakého proudu nebo zamrazit, jako Zacharie. Je tu celé moře, zvládneš to?*Zeptá se a udělá jen dočasně štít, po kterém dva démoni sklouznou a svezou se do písku. Tam je chytne telekinezí a rozdrtí. Ten štít ji vyčerpal docela dost, ale vyškrábe se na nohy a i tak si trochu zhojí zranění na ruce, aby tolik nevalila krev. Je si ale jistá, že vydrží až do konce. Alespoň v to doufala. Nápoj Zacha začal pomalu účinkovat a Triss se pousmála jeho směrem. Bude mu muset poděkovat.*
*Proletí hodně riskantně kolem Hydry, což sice způsobí, že má na oblečení teď několik málo skvrn od démonské krve a hydřích slin, ale taky že do hydřího těla narazí několik ptáků, kterých se alespoň na chvíli zbaví. Vyletí zase o něco výš a rozhlédne se, jaká je situace. Všimne si, že se hydra pod útoky vlků a lovců už rozpadla a raději přiletí k TRISS a TINĚ. Přistane na zemi a doběhne ke svojí sestře, kterou krátce obejme, než se otočí i na Triss.* Zvládáš? *Zeptá se a prohlédne si její zranění.* Viděl jsem Jacka jít do domu. Jestli tam Rose je, tak ji najde. *Odpoví ještě Tině, než přikývne na Trissiny slova.* To by jsi mohla, jestli to zvládneš. *Věnuje Tině poslední slova, než se zapojí do boje vedle Triss.* ¿Cumple con tus condiciones del infierno? *Zeptá se ji krátce s uchechtnutím, než zapálí jednu démonskou potvoru.*
*Periferním viděním zaznamená, že hydru nezaměstává zrovna dokonale a snaží se ztěžovat život i TINĚ a TRISS. Pořádně se jí tedy zadrápne do zad, aby na sebe lépe upozornil. Zatímco kolem sebe zdánlivě zběsile ale ve skutečnosti dosti koordinovaně kouše, přidá se k nim MIRJAM. Poté se však podívá nahoru a všimne si, že jednu hlavu zaujal asi trochu moc. Než však stihne cokoliv udělat, zaměstná ji neznámý vlkodlak a SANDER ji záhy usekne. Děkovně na VLKA štěkne a vlastně i na SANDERA. Netrvá to dlouho a s pomocí NEFILIM je po hydře. Ovšem Donovi neuteče, jak na SANDERA spadne jedna z hlav a i ve své vlčí formě se začne smát. Ještě v záchvatu uštěkaného smíchu spadne na záda, protože se pod ním hydra vypaří. Pak si ale všimne, že je jedna z lovkyň nejspíš zraněná a vzpomene si na to, že mu samotnému nebyl příjemný démon na obličeji a smát se přestane. Vypadá to, že jediné, co je ještě naživu jsou otravní démonní holubové. Kdyby mu to nestačilo jako dostatečná motivace, uslyší, že se s nimi potýká vlkodlak, co mu předtím zachránil kejhák a rozhodne se mu službu oplatit. Rozběhne se k němu a nenapadne ho lepší řešení, než je chytat tlamou, u čehož se docela neúspěšně pokouší ignorovat jejich úděsnou chuť.*
*Zatímco Natjaneal bojuje s démonickými holuby, tak Nepostřehne v čas pád Hydry. Ta na něj nešťastně spadne a poláme mu pravé křídlo. Než udělá více škody, tak se rozpadne. Čaroděj Malachai je naprosto zaskočen vpádem do své mysli a jeho tělo na to zareaguje tak, že padne do krátkého bezvědomí na zem. Mezitím se dovnitř dostal čaroděj Jack a blíží se jak k Leazar, tak i Vyšší démonce Dalbě. Ostatním se daří ničit malé démony, ale černý vlkodlak s Donovanem se dostávají moc blízko k domu. Tam jsou právě stříbrná železa na medvědy, které ublíží jak vlkodlakům, tak i ostatním, kteří si jich nevšimnou. Což nevšimnou, protože civilské pasti by tu nikdo nečekal.*
*Pohledem sleduje k ČARODĚJOVI, který jim přilevitoval ampulky. Nedůvěřivě si ji prohlédne. I když to vypadalo, že čaroděj je na jejich straně, Tina teď měla velký problém věřit cizím lidem. Koukne se proto nejdřív na Triss a až poté, co ona svou lahvičku vypije, tu svou otevře a taky vypije. Následně se pohledem otočí na NATEA, který u nich přistane a po chvíli šoku, že ho po několika měsících vidí, mu objetí opětuje. S oporou jeho těla se postaví na nohy a koukne se na TRISS, načež přikývne.* Můžu... to zkusit. *Vydechne nejistě a rozhlédne se, načež nenápadně přeběhne k moři. Sedne si do mokrého písku na paty a z moře začne vytahovat proud vody. Jako hada ho pošle po pláži na bojiště, kde se začne zvedat jako vodní stěna a chytat létající démony, co ještě žijí a jsou ji na dosah, bránit jim v pohybu a mrznout v ledové koule, které pak začnou padat zpátky do písku. Ještě se klepe od strachu a nedostatku energie, ale to rychle zmizí, jak zabere ona ampulka.* NATE! *Vyhrkne, když si všimne, kam padá hydří tělo.*
*Zacharie má v pláne sa presunúť do chaty avšak v tom začuje, ako padla hydra. To by za normálnych okolností malo byť šťastie, avšak zdalo sa, že ČARODEJOVI sa podarilo nešťastne dostať pod ňu. Po tom, ako si Meritriss a neznáma čarodejka vezmú ampulky tak len prejde k čarodejovi na zemi. Jeho ruky tak prejdu ku krídlu a nepekne zvrášti obočie.* Na dnes sa zdá, že bude lietania dosť. *Povie pokojným hlasom aj keď za jeho chrbtom padajú mŕtve kusy démonov. Pošúcha si o seba ruky a potom si dlane obalí vodou a začnú mu jemne žiariť. Bola to zlomenina na.. pomerne podivnom mieste a tak sa snažil vymyslieť, ako to realisticky zafixuje. Z jeho tašky sa dostane pomocou telekinézi len ďalšia ampulka so žltou tekutinou a dopadne čarodejovi na ruku.* Daj si ju, mierne ti uľaví bolesť a podporí regeneráciu. *Vysvetlí stroho a potom začne opatrne naprávať krídlo, aby ho mohol dočasne zafixovať. Okolo nich stále pobehovali démoni, ale príliš si ich nevšímal. Ak sa nejaký blíži tak ho len odhodil o niečo ďalej, aby sa o nich postaral niekto iný.*
*Čaká na Leazarinu odpoveď keď z chodby ktorou sem prišla začne svietiť zlaté svetlo a ozvú sa blížiace sa kroky.* Doriešime to neskôr. *Povie čarodejnici a mávni rukov čím okolo nej vitvorí kupolu oraddžovej energie ktorá ju síce chráni ale zároveň jej znemožnuje akokolvek reagovať na svet mimo bariéri. Dalba sa otočí čelom k prichádzajúcej osobe a chce čarodeja spáliť hneď ako vojde do miestnosti. Nn štastie pre čarodeja sa ale na poslebnú chvílu zarazí keď zblízka ucíti jeho magickú energiu.* /Že by to bol On? Nie to nieje možné že tu stretnem zrovna jeho. Ale podobá sa to na neho./ *Zruší svoju neviditelnosť a vezme na seba inú podobu. Pred čarodejom teraz stojí postava ktorá je zahalená v čiernom hustom dyme. Nemôže jej vidieť do tváre a z jej tela vidí len nezretelné obrisi a oči ktoré cez dym karmínovo žiaria.* Sprav ešte krok a zničím ťa. *Varuje čarodeja a obíde ho v malom kruhu.* Ty si Hauresov potomok je to tak? Najskôr som si ťa skoro pomílila s tvojím otcom.*Zastaví pred čarodejom a pozrie mu do očí.* Čo tu chceš?
*Sotva SANDER spolu s VLKOLAKOM Hydru dokončia, vydýchne si a pozrie na ruku, ktorá pomerne nepekne krvácala. Na SANDEROV návrh vďačne prikývne, ale keďže na nich aj naďalej útočili, nakoniec sa sama otočí a len jednou rukou seká všetko, čo jej príde do cesty, hlavne teda démonov, ktorý už stihli okolo nich prebehnúť a niekto pri dome ich vracal späť.* /Po tomto si vyžiadam riadne raňajky a dlhý spánok./ *Rozhodne sa pre seba, s čím sekne ďalšieho démona, ktorý sa pred ňu postaví, kým nečinnú ruku si drží čo najpevnejšie pri tele, aby jej nezavadzala. Spolu so sekaním démonov, ktorých počet postupne padal, sa aj Mir sama presúva viac dozadu, smerom k budove, ku ktorej sa už približovali všetci. Len dúfala, že už niekto medzitým mal šancu dostať obe dievčatá a možno pritom odseknúť tej čarodejníci hlavu. Predsa len, Mir bola zvyknutá byť v zadných radoch boja, kde liečila, pomáhala a do boja sa dostávala až v poslednej chvíli, kedy trebalo posledných démonov už len rozsekať. Byť v prvej línii bolo pre ňu niečo nové, takže s tým mala oveľa rýchlejšie problém, hlavne bez jednej ruky.*
.
.
*Jack sejde do sklepa a tam se zastaví. Dívá se na démona před sebou a jeho oči ohnivě žhnou.* S tím hodně štěstí...* Řekne a pak se ušklíbne.* Jo... Právě to je jeden z důvodů proč mě zplodil...* Řekne a pohled ji oplací.* Chci tu čarodějku, ale!* Zvedne prst a usměje se čímž ještě víc připomíná otce.* Někteří ji chtějí mrtvou a jiní živou, jak vidím... Proto nabízím kompromis. Peklo. Taková nejlepší říše je Xibalbá. Myslím, že to je místo, co dobře znáte. Jenže musíme odlákat pozornost těch venku...* Řekne jedním z démonských jazyků a zamyslí se.* To myslím zvládnete nejlépe vy. Iluze nebo přes měniče vzít její podobu a dát scénu jak ze stříbrného plátna. Útěk čarodějky. Ostatní ve strachu z toho, co jim provede a kdy se vrátí. Uznejte, že to je velice zábavné. * Usměje se a udělá k démonovi krok blíž.* Tak co? Uděláme kompromis?*Zeptá se už běžnou angličtinou, ale velice tiše. Ví, že nemá vůči démonce páku, ale má pro ni dohodu.* Pokud to uděláme, tak mám pro vás možnost se setkat s mým otcem. Jen to bude asi menší zklamání.* Ušklíbne se.*
*Sander sa naďalej zbavoval menších démonov zatiaľ čo podobne, ako MIRJAM postupoval bližšie a bližšie k budove, ktorá bola zároveň ich cieľom. Cítil, že na neho padala únava, ale nezdalo sa, že mal nejaké príliš závažné zranenie. Niekoľko škrabancov totiž nerátal ani ako rany.* Musíme sa dostať dnu.. Tu už len strácame čas. *Povie svoje veľmi zrejmé pozorovanie a naďalej postupuje k budove. Padajúci Halpasovia neboli príliš ideálny. Najmä keď padali v kúskoch ľadu. Jeden padol Sanderovi na nohu, ktorý si len zahryzol do jazyku a následne bodol kus ľadu bol už takmer v časti kde boli nastražené pasti zo striebra.*
*Triss se podívá na NATHANAELA a kývne.*Zatím jo.*Prohodí a pak se ušklíbne.*Absolutamente.*A otočí se krátce k Tině, načež přičemž při jejím výkřiku vytřeští oči.*TINO, KLID.*Řekne ji, aby ještě netopila ty, co se k Nateovi přiblíží a sama za ním dojde.*Tos nevypočítal.*Ušklíbne se na něj a pak vzhlédne k ZACHOVI. Udělá mu místo a posadí se do písku poblíž, aby mu zajistila při práci klid. Snaží se likvidovat všechny démony, co útočí tak nějak na všechny a vcelku věří Tině, že jí ohlídá záda. Tu a tam se však na dívku koukne. Pak ale zvedne hlavu.*Kde je Andy?*Zeptá se sama pro sebe, když po rozhlédnutí se nezaznamená světlé vlasy. Jen vidí dva vlkodlaky chytající démony. Probere ji, když jí na rameno spadne démon uvězněný v ledu. Sykne a podívá se trochu vyčítavě na Tinu.*Jdu najít Sandera a ostatní, ať to dokončíme.*Pohladí NATEA po rameni a vděčně se podívá na ZACHA a jednoduše prohodí:*Děkuju.*A s tím se vydá za ostatními do lesa.*
Puta! *Vyjekne, když hydra padne jeho směrem.* Já říkal, že nesnáším démony.. *Prská, jakmile se hydra rozpadne. S námahou se posadí a když zaslechne kroky, tak otočí hlavu za sebe, aby zjistil, že to je ZACH.* Kruci.. *Zavrčí, pro sebe, když uslyší jeho slova. Trochu sykne, když se dotkne jeho křídla, zatímco mezi zuby drtí nadávky na všelijaké možné démony a hlavně Leazar. Koukne se na flaštičku, která mu přistane v ruce a na chvíli přestane hudrovat jak špaček.* Díky. *Kývne a tekutinu do sebe nalije. Až poté zaregistruje v jakém stavu jsou škrábance na rukách a jeden větší na noze, kterým doposud vůbec nevěnoval pozornost. Znova sykne, když se Zach vrátí ke křídlu, a aby nějak odpoutal svou hlavu od fixování zlomeniny, tak nasměřuje energii na ruce a dopomůže lektvaru zahojit drápance od znetvořených holubů. Otočí hlavu na TRISS, když k němu dorazí a odfrkne si, načež zabrblá tiše něco o tom, že by měla být vděčná, že ta hydra nespadla na ni.* Nemám ponětí.. Naposledy jsem ho viděl na Hydře.. *Odpoví ji ještě, než nohou cukne, před ledovou koulí s Halpasem uvnitř. Oheň zaměří na něj a rozpeče led i Halpase uvnitř. Podobně se zaměří na všechny další padající koule, aby alespoň něco dělal.*
*V ledu padající Halpasové jsou pořád lepší než bez ledového obalu. Tedy alespoň to se mohlo zdát dokud jeden Dona trochu neomráčil ránou do hlavy. Oklepe se a nadále postupuje blíže k domu. Neoddychne si však na moc dlouho, protože zatímco kontroluje, odkud padají holubové, šlápne do pasti na medvědy. Zavyje bolestí, když secvakne a zakousne se mu do tlapy. Ve chvíli, kdy ho začne ještě pálit stříbro, vytí se změní v tichounké kňučení zraněného zvířete. Otočí se a snaží se vyprostit pomocí volných předních nohou. Po chvíli přejde k zubům, takže to může vypadat, že si chce nohu ukousnout. Není to tak. Ale možná by se mu šikla nějaká pomoc.* /Když se přeměním, tak si stejně nepomůžu. Akorát bych byl ještě ke všemu nahý. Tak co.. co udělám?/
*Po zasahu v mysli sa prebudí a nevie kde je a hlavne dôležité, pretože tam je. Hľadal v spomienkach, ale ani za nič si nemohol spomenúť, prečo tam bol a hlavne dosť spomienok mu zmizlo. Doslova zmizlo z jeho očí maskovanie od jeho zúrivosti. Nenávidel, keď sa mu hrabal niekto v spomienkach a ešte k tomu ich mazal. Možno bol bastard, ale jediný kto by toto dokázal nebol čarodej tu prítomný a tým si bol veľmi dobre istý. Rozhodne sa, že ale predsa len niečo spraví, aj keď presne nevedel, prečo sem prišiel. No aj z časti dverí vidí ako sa vlkodlakovi zabodnu do tela. Predsa len nech to bol ktokoľvek, tak bol dosť dobre pripravený. Odstráni zvyšné pasce, čo tu boli a aj pascu z vlkodlaka, pričom jeho zranenia vedel, že sa zahoja sami. No inak čakal, pretože nič viac nemohol zmeniť, iba sa postarať o zranenia, tích čo tam boli.*
*Donovan se chytí do pasti ze stříbra, takže se sice zahojí rychle, ale ne tak, jako by se chytil do běžných. Doběhne k němu druhý vlkodlak a promění se. Má krev démonů na obličeji a na krku mu jsou vidět ošklivé jizvy. Jeho vzhled působí, že má v sobě asijskou krev. Tělo má vypracované a na rameni vytetovaný datum a pod ním malé srdíčko s písmenky L+D. Snaží se otevřít železa, ale v tu chvíli zmizí. Ostatní kolem jsou vyčerpaní a skoro už na pokraji sil. Čaroděj Malachai může srze dřevěnou podlahu vidět problikávat světlo a tlumené hlasy. Ale vstup do sklepa by ho připravil o možnost se něco dozvědět. Ve vzduchu už je jen pár posledních pekelných holubů.*
*Když jsou všichni létající démoni pryč a Tina už nevidí, že by byl nějaký ve vzduchu, tak vodní stěnu začne stahovat zpátky do hada a ten se odplazí a splyne s mořem. Tina zůstane klečet v písku, aby alespoň trochu nabrala energii, kterou ji sebralo chytání Halpasů. Po delší chvíli malátně zvedne hlavu a rozhlédne se. Zaregistruje, že už většina přítomných je v chatě, nebo u ní. Zahlédne ještě lovce a Triss, načež se malátně zvedne a zamíří na druhou stranu k NATEOVI a neznámému ČARODĚJOVI.* J-je po všem? *Zeptá se a její zadrhnutí je způsobeno vším, co na ni dopadne po opadnutí adrenalinu. Únava, strach, nedostatek energie. Na tváři se jí objeví první slzy a ona klesne zpátky na kolena k Nateovi.*
*Nadávky, ktoré sa dostávali z ČARODEJOVÍCH pier ho mierne otravovali, ale mlčal. Bol teraz beztak pomerne koncentrovaný na svoju prácu a tak len v tichosti pozoruje jeho krídlo.* Nik nemá rád démonov. *Povie jednoducho zatiaľ čo začne fixovať jeho krídlo. Aj keď mal dole znamenie jeho tvár bola takmer kamenná a biele oči len poukazovali na prázdnotu. Na Vďaku od Meristriss len prikývne a potom sa odtiahol od čarodeja. Jeho krídlo bolo stiahnuté a tak bolo silne zafixované. Potom ešte zahliadol jeho ruky a privrel oči. Vytiahol silne zapáchajúcu tekutinu a len mu ruky.* Bude to bez jaziev. *Objasní mu a potom sa postaví späť na nohy a opráši sa. Démoni už boli viac menej vyhladení. Keď k nemu príde MLADÁ ČARODEJKA len zamrká a pozrie sa na čarodeja o ktorého sa do teraz staral.* Mám ju uspať? Potrebuje spánok nie dodatočnú energiu.
*Díva sa na čarodejou zdvihnutí prst a ná največšiu chuť mu ho zlomiť. Ale namiesto toho sa spojí s posledním meňavcom čo až doteraz sedel v podobe havrana na strome za domom a prikáže mu čo od neho chce. Nečaká dlho a neňave sa v podobe Leazar ukáže v lese nedaleko raneného vlkolaka a predstiera že chce uniknúť. Potom sa otočí k skutočnej Leazar a mávnutím ruky ju pošle portálom do pekla do mučiarní v Pandemoniu. Potom sa otočí k čarodejovi ktorí s ňou vijednával a hodí mu k nohám kovoví náramok akoby bolo pod jej úroveň abi mu ho podala.* Nasaď si to a zavolaj ma keď dohodneš stretnutie so svojím otcom. *Povie čarodejovi v gehenštine.* /Neskončilo to tu ako som očakávala ale toto je ešte lepšie ako som očakávala./ *S tími to myšlenkami otvorí portál a prejde ním preč.*
a poté