Obrázek není dostupný.
Členem od 22. června 2023
Naposledy aktivní:
| Jméno | Castor |
| Zobrazované jméno | Castor |
| Věk | 216 |
| Rasa | Víla |
| Datum narození | 6. 6. 1807 |
| Status | malíř na volné noze, pracovník v galerii |
| Výška | 185 |
| Váha | 76 |
| Druh víly | Ellyllon |
| Charakteristika | Lidem na ulici Castor moc pohledů nevěnuje. Bývá zahalený ve svých myšlenkách, zamyšlený a ztracený ve své hlavě, alespoň to by řekl kdejaký kolemjdoucí, či někdo, do koho Castor ve svých myšlenkách vrazil. Často vyhledává bary, kde většinou sedí sám, dál od lidí, spíše pozoruje ostatní lidi kolem sebe, připraven na kdejaké dění, jež by se mohlo spustit. Pokud se už ale na někoho usměje, tak jeho úsměv je kouzelný, odzbrojující a kdejaká dáma by mu propadla. S lidmi, se kterými přijde do kontaktu, se snaží být nekonfliktní a zachovává chladnou hlavu. Není snadno vyprovokovatelný, takže pokud už se na někoho naštve, muselo by to být něco skutečně velkého či závažného. Pokud jej člověk/bytost nezaujme, či mu nejsou sympatičtí, snaží se co nejrychleji opustit konverzaci a zmizet, a už se nijak neangažovat a s takovým člověkem se co nejlépe už nikdy nesetkat. Pokud už jej někde potká, či vidí z dálky, přejde si raději přes frekventovanou silnici na druhou stranu. Ovšem, pokud se někdo dostane do jeho blízkého kontaktu, pak se mu dokáže Castor otevřít. To ale občas bývá nadlidský úkol – Castor svou důvěru nesvěřuje kdekomu. Pokud ale Castora zaujmete v tom smyslu, že chce ze vztahu s vámi něco vytěžit, poznáte to. Studený čumák, jak by se mu dalo jinak říkat, bude pryč, a on bude milý, hodný, vstřícný, možná i lehce vlezlý, ale hlavně se vám bude snažit zalíbit a omotat si vás kolem prstu. Ve vzteku jej ovšem poznat nechcete – ztrácí pak veškerou kontrolu a je schopen zabíjet. Nekonfliktní je z toho důvodu, že jej doslova nebaví účastnit se jakýchkoliv hádek a být jejich součástí. Co ale miluje je hádky vyvolat a pak v povzdáli sledovat, jak se kdokoliv s někým hašteří. Naštvat jej pak ale dokážou povýšení lidé, vlezlí lidé a lidé, co se dělají někým, kým nejsou. Pokud je v něčem dobrý a pro blízké lidi užitečný, pak je to tím, že dobře naslouchá. Vše si bere k srdci, člověka si vyslechne v klidu a snaží se přinést konstruktivní a kritický názor. S tím má ale problém, snaží se, ale s upřímností má velké meze. Když už se zamiluje, což se nestává často, daná osoba je pro něj vše. Dokáže pro ni udělat cokoliv, dokonce i zabíjet a obětovat se. Jeho láska je jeho slabina. Pokud má nějaké nepěkné vlastnosti, je to jeho ironie a sarkasmus, kterým doslova oplývá, pokud jej někdo pro něj nesympatický rozpovídá. Provokace je jeho druhá tvář, hlavně z důvodu, aby rozpálil někoho do běla a pak sledoval, jak se ten někdo hašteří s někým jiným. Pokud u něj dlouhodobě přetrvává vztek, ztrácí kontrolu a uchyluje se k ubližování a vraždám. Je vášnivý malíř, po bytě má spoustu pláten, zdi zamazané od barev, rád chodí do muzea a na výstavy, kam chodí i pro to, aby sbíral vše, co by mu mohlo prozradit vice o historii lidstva. Co se jeho malování týče, některé obrazy se mu již podařilo prodat. Sám pracuje v jedné z městských galerii, ovšem přímo prací by se to nazvat nedalo, prostě se ukáže, kdy se mu to hodí. Mezi Castorovy zlozvyky patří především žárlivost, na osoby ke kterým si vypěstuje blízký vztah. Dále je to maladaptivní snění, které jej často provází a nutí jej odpoutat pozornost na realitu. Castor je vysoký 185 centimetrů a váží 76 kg. Jeho krátké hnědé vlasy nosí nejraději jen tak rozcuchané. Má modrozelené oči a ostře řezané rysy. Jak je typické pro jeho vílí národ má světlou pleť, když se chce opálit ve většině případů se spálí do ruda. Má dvě tetování, na zápěstí má motiv jednoduchého náramku s jemnými ornamenty květin a zezadu na krku se pyšní tetováním půlměsíce. Jelikož tráví většinu svého času na Zemi, žije Castor ve velkém loftovém bytě poblíž centra New Yorku, z něhož má naprosto dokonalý výhled na celé město a to nejen díky velké terase, která je součásti bytu. Byt je celkem moderně vybaven vším, co by měl jako „správný člověk“ mít a laděn především do hnědé a bílé barvy. Má dokonce i jednu místnost jen pro svůj koníček i když je pravdou, že barvy a plátna najdete po celém bytě. Jedinou společnost, kterou doma má je jeho zvířecí miláček. Černá liška s rudýma očima jménem Lynx, kterou pomoci iluze maskuje jako černou kočku, když s ní jde ven. Castorovou největší slabinou jsou emoce, když se zamiluje, je schopný pro tuto osobu udělat cokoliv – klidně i něco obětovat. Dále trpí několika fóbiemi – nemusí uzavřené prostory, hlubokou vodu a silně jej děsí sebe selhání, zkrátka se bojí udělat chybu. Tyto věci v něm vzbuzují úzkost, pocit ohrožení, napětí a ztrátu sebekontroly. |
| Minulost | Roku 1807 se v Anglii narodil malý chlapec v jedné z chudých rodin. Matka se jmenovala Elizabeth a otec Taylor, ovšem jen tak tak měli na to, aby uživili jak sebe tak i svého novorozeného syna, pro kterého zatím nebylo ještě ani vymyšlené jméno. To se ale nikdy nedomyslelo, jelikož rodinu postihlo neštěstí. Za bouřlivé noci dva dny poté, co malý chlapec přišel v jedné z lesních chatrčí poblíž Skotska na svět, hrozivý vítr společně s blesky začal pustošit vše, co se mu dostalo do cesty. Taylor tehdy musel uprostřed noci odejít ven, jelikož stromy, jež popadaly kolem chalupy, zamezily průchodu z chatrče. Pomocí sklepa se dostal ven zadním vchodem a společně s Elizabeth, jež přidala ruku k dílu, se dali do práce k odstranění nežádoucího nebezpečí a překážky. Nikdo ale nemohl tušit, že v momentě, kdy se rodiče snažili venku zajistit napáchané škody, jež způsobily živly, přilákal na lidský svět dětský pláč jednu z víl z národa Ellyllon jménem Nyx. Víla měla, shodou náhod jako Elizabeth s Taylorem dvoudenního chlapce, který byl ale sláb, nemocný a Nyx mu nedávala moc šancí na přežití. Urputný pláč malého chlapce ze světa lidi ji ale donutil vylézt z Faerie a najít jej. Netrvalo dlouho na to, aby vyměnila své dítě za dítě lidského páru a sama se s ním vrátila do svého domova, na Stříbrný dvůr. Chlapec, kterého tam tehdy v noci za bouře nechala, nesl jméno Polux. Aby jí ale nepřipomínalo její nové dítě čin, jež vykonala, nechtěla jej pojmenovat stejně. Nechtěla ale úplně na své dítě zapomenout. Proto nevlastního syna pojmenovala po jeho nebeském dvojčeti a dala mu jméno Castor. Z chlapce vychovala skutečně šarmantního mladíka, kterému dámy jen nadbíhaly a spíše se dvořily víly jemu, než-li naopak. Castor se ztrácel ve své hlavě, ve svých snech a souhvězdích nad hlavou. Spíše než krásné víly jej zajímaly knihy, učení se novým věcem, a hlavně také kresba, která se stala jeho vášní. Nyx jej učila všemu, co by měl umět a co by jej mělo zajímat, jen v tom, že měl vlastní hlavu, se jí to moc nepozdávalo. Pokud se totiž neučil něco, co šlo mimo jeho zájmy, do hlavy mu to zkrátka nešlo. Magii víl se ale naučil osvojit si dobře. Stal se velice dobrým v ovládání iluzí, poznávání nejrůznějších druhů zvířat a bylin, jen pokud se octl v nějaké pro něj nepříjemné situaci, často ztrácel nad těmito zdatnostmi a zkušenostmi kontrolu. Když dovršil Castor sto let, postihlo jej další neštěstí. Jeho nevlastní matka Nyx se utopila při nešťastné výpravě lodí na jezero. Od té doby se Castor bojí hluboké vody a z důvodu, že se mu nepodařilo Nyx zachránit trpí i silnou sebekritikou a strachem z možného chybování. Od této události pro něj už Stříbrný dvůr nebyl to, co před tím., začínal si hledat cestičky na Zemi, kde trávil čas ve světě lidí a utíkal tak před krutou pravdou a zlou minulostí, jež byla kolem Stříbrného dvora a Nyx opředená. Chtěl sem tam zapomenout na to, co se stalo, na to, jak zklamal, a nebylo proto postupem času nijak zvláštní, že se ve Dvoře neobjevil klidně nějaký ten měsíc. Postupně se začal zabydlovat v lidském světě, kde si pro svůj pobyt zařídil i byt, aby byl čas zde strávený pro něj příjemným zážitkem. |
| Faceclaim | Freddy Carter |
| Druh víly | Ellyllon |
Statistiky
Příspěvků
Nástěnek
Questů
Úroveň:
Relikvie
XP
DA
Odznaky
Schopnosti
Přátelé
Uživatel nemá žádné přátele.
Mé ostatní postavy
Shadowhunters RPG © 2016 - [current-year]
