Žádné propojené účty nenalezeny.
Členem od 29. listopadu 2016
Naposledy aktivní:
Carmina
Víla
20. 11. 1095
Věk: 930 let
178
cm60
kgCarmina, známá jako Neuvadající květ, či Železná královna, Zkamenělé dítě, Paní oceli, Paní kleteb a jedů aj. Každý přídomek dokonale opisuje její fáze vlády nad Zimním dvorem, jakožto první žena Elijahova a matka jeho 24 synů a 17 dcer.Bytost starou necelé milénium již nelze přirovnávat k lidským stvořením, což platí i v případě jejího tvrzení, a proto se cítí být nad nimi. Staletí válek, období klidu, vraždění jejích synů a směšné potyčky nefilim, jež byla nucena sledovat zpovzdálí, ji natolik naplnily duševní schránku, že je její jádro emočně zploštělé. Pouze hněv ji neopustil. Pokud si usmyslí, že chce skrz sebe nechat proudit emoce, musí je vyvolat extrémním chováním u jiných a poté je na sebe navázat – koneckonců, je to jeden z mnoha způsobů, jak přebít neutuchající hněv. Do své role vládkyně se za staletí vžila natolik, že z vynucené autority vše přerostlo v nemilosrdnost a sadismus – ač na poměry Zimního dvoru se nejedná o nic neběžného. Její obdiv shledá málokdo – věci analyzuje a rozebírá do titěrností, až si z vás vytáhne pouhé zrnko, které se jí zalíbí, a které přidá do svého Obrazu. Obraz je nehmatatelná struktura zákoutí její mysli, ze které čerpá životní energii nezbytnou pro udržení své téměř nesmrtelné duše. Pro smrtelného člověka lze Obraz chápat jako místnost, kde si střeží ta nejživější pouta, vlastnosti, prvky, jež jsou potravou jejího ducha. Může se tam nacházet jak váš první polibek, tak i veškerý prvek železa vycucnutý z vašeho oběhu. Záleží pouze na ní, čím jí zaujmete a co vaše bytost svou podstatou může nabídnout. Carmina je svým staletím bytím pozoruhodně krutá, avšak fyzickému a emočnímu násilí přihlíží s lhostejnou tváří.
Vyzařuje z ní trpkost a temnota, ale přesto se jedná o vílu, která má díky svým předkům vábící půvab.Úhledné havraní prameny elegantně tkají ocelovou korunu a společně s bledou pletí jen doplňují karmínové rty. Jakožto unseelie má svou schránku nelidskou – částečně andělskou a částečně démoní, což se bez okouzlení projevuje parožím, které vystavuje Faerii na odiv jako svou korunu, a černým bělmem očí a známýma špičatýma ušima. Při okouzlení – v lidském světě – mají duhovky barvu zeleného mechu a znaky víl jsou pod okouzlením iluze skryté. Stavbu těla má – navzdory své magii – křehkou, útlou a vysokou. Svým vzezřením, vysokou elegancí vytváří atmosféru chladnosti, důstojnosti a trpkosti.
–
María Palm
a poté