Je známo, že povaha člověka se mění ať už s věkem, kdy svět vidíme tak, jak doopravdy je nebo nějakou životní událostí. Jako dítě byla usměvavá a veselá. Klasické bezstarostné dítě, které nic nemuselo řešit. Hlavní důvod, proč se její osobnost změnila byla nenávist, která se jí zažrala do srdce v den, kdy ztratila osobu, která se v jejím životě stala tou nejdůležitější. Její motivací je hněv, který se v ní každý den víc a víc umocňoval. Bylo to lepší, než každý den plakat a nenávidět se za to, že s tím nemohla nic udělat. Bála se postavit se svému otci a donutit ho pykat za to co provedl její milované matce.
Všechno se ale změnilo po tom, co se stala vlkodlakem. Její nenávist byla silnější i po tom co se pomstila svému otci, kterého roztrhala na kusy. Její motivy nebyly úplně nejčistější. Myslela si, že tu tíhu v srdci zaplní ale mýlila se. Její nenávist jí udržuje na živu víc než cokoliv jiného. Nenávist, ze které pramení její krutost, ve které umí být hodně vynalézavá. Během let, kdy byla vlkodlakem přišla na to, že bolest, kterou někomu způsobí svým nechutným a zvráceným způsobem těší její zraněnou duši. Vidět druhé trpět je, jako balzám na duši. Proto bylo i nejlepší vzít práci nájemného vraha, kde si všechnu tu zlost a krutost mohla vybít.
Je známo mnoho označení. Monstrum, netvor, kterým ona skutečně je. Je to intrikánka, jenž sází na hloupost obyčejných lidských bytostí. Co se jí hodí to ihned využije. Nebojí se zajít do extrému, kdy se ostatním může obrátit žaludek a svírat srdce. Nikdy se zrovna nesnažila soudit nejsprávněji a s pochopením Je bezohledná a pomstychtivá. Nepřiznává prohru ani svou vinu, nikdy se nevidí jako viník. Rozhodně měla chvilku, kdy si přála, aby se nic nestalo. Jenže s tím hezkým vždy přijde i to špatné a s tím špatným přijde smutek a zoufalství, které není schopná snést, a proto musí prakticky každá její emoce zůstat pod zámkem. Její silná mysl je silná jenom do chvíle, než si dovolí cítit. Vlastní inteligence, pohotovosti, bystrosti a všeho s nimi spojeného je schopná využít jen když její úsudek nezamlžují žádné city. Nezná smutek, nezná lítost ani lásku. Tedy v takovém názoru jí hlava neustále vězní. Emoce jsou pro ni oříškem, neumí je vyjadřovat, pokud se nejedná o vztek. Nemá nad sebou kontrolu, nýbrž její hlasy jsou ve vedení. Tahají Callisiu za nitky a nutí dělat nemorální rozhodnutí, kterých možná někde v koutku mysli lituje. Jenže zašla až příliš daleko, aby to vše mohla vrátit zpátky a větší část to ani nechce.
Tenhle život, který vede jí naplňuje víc než cokoliv jiného. Její pohled byl chladný jako její duše a její činy byly smrtelné. Na malé zdvořilostní rozhovory jí ani zdaleka neužije a raději se věnuje faktům nebo tomu, aby se někomu dostala pár dobře mířenými slovy pod kůži. Ve výsledku si umí najít potěchu i v tom, že druhé jen přiměje k tomu, aby se v její blízkosti cítili nepříjemně. Nakonec je prostou pravdou, že je u ní prakticky normální, když mluví o tom, koho nebo co by si mohla dát k snídani, se stejným klidem jako o tom, že by někoho mohla několika šikovnými řezy nechat do pěti vteřin vykrvácet. Není empatický typ, který by s někým soucítil. Naopak. Ráda sleduje, když někdo krutě trpí.V seznamu lidí, které zná, byste jen marně hledali kamarády, či dokonce přátele. Nikoho takového ve svém životě nemá a nikdy nepocítila ani na jednu jedinou vteřinu nutkavou potřebu o to si nějaké shánět. Nejen, že ona přátele nehledá, lidé pro její charakter kolikrát ani nevyhledávají jí. Buď shlížejí z patra oni na ní, nebo ona na ně.
Zlozvyky: Potřebuje mít všechno hned a když nejpozději do pěti minut nedostane, co chce, tak začíná být zle. Ale může se někdo její netrpělivosti divit? Stejně tak jako její agresivita. Vytočíte jí jednou a to poznáte tak, že začne zběsile mrkat, jako kdyby snad měla nějaký tik, rázem začne přemýšlet, jestli vám má jednu natáhnout teď, hodit po vás něco nebo vás kopnout či dokonce zabít.
Jazyky: Angličtina, Francouzština, Španělština Zbraně: Meče, vrhací dýky, bojovné dýky, Všechny střelné zbraně Dovednosti: Ovládá svou přeměnu, Stopování
Zajímavosti:
– Ráda riskuje, protože pro ní je to zisk a je si především naprosto jistá, že se nic nemůže pokazit.
– Má na tělo několik tetování
– Na zádech má obrovskou jizvu, která připomíná povrch měsíce způsobené stříbrnou dýkou.
– Trpí nočními můrami
Minulost
Minulost: Domov je tam, kde se narodíte a pro Callisiu to nebyla žádná malá chatrč, kde by trpěli hladem a zimou. Tohle se jí dokonale vyhnulo, a tak její první nádech proběhl v teplém, celkem zámožném domě padnoucí do rukou lidu ze střední třídy. Otec byl voják oddaný své zemi a matka obchodnice. Nikdy si nevyberete rodinu, vůbec pak už místo narození, kde ze své matky vykouknete na svět a očekáváte lásku. Otec z toho ale nadšený nebyl. Chtěl syna někoho, koho by mohl učit, aby mohl jít po jeho stopách. Bohužel život umí být krutý a musíme se smířit, že ne vždycky dostaneme to, po čem tolik toužíme. To otce ale nezastavilo v jeho plánech. Chtěl dokázat, že dokáže ze své dcery vychovat to co chtěl i když věděl, že to bude chtít větší trénink a hodně úsilí. Matka s tím ale nesouhlasila ale neměla hlavní slovo. Začal s jejím tréninkem, když už si myslel, že by mohla být připravená.
Bylo jí 12 let kdy započal její první výcvik a že to nebyla procházka růžovým sadem s příručkou. Byly to těžké zkoušky týkající se psychické, duševní, a hlavně fyzické statnosti. Callisie svého otce nechtěla zklamat. Chtěla, aby na ní byl hrdý. Její matka to ve svém nitru popírala. Nechtěla, aby jejich dcera byla zapletená do něčeho takového. Chtěla pro svou dceru bezstarostný život. Jenže bylo už příliš pozdě. Kdykoliv se o tom zmínila otec jí rychle umlčel fackou, protože o tom nechtěl nic slyšet. Callisia se učila psychicky a fyzicky zvládat bolest. Občas když viděla jiné dívky toužila se zeptat, proč nemůže být jako ony. Jenže nikdy na to neměla dost odvahy a navíc věděla, co by jí na to otec řekl. Otec jí chválil za její úspěchy. Každý den podstupovala tréninky, které i když se zdáli být drsné se je snažila zvládnou. Naučila se nevzdávat se a bojovat do poslední chvíle. Zlomilo se to ve chvíli, kdy matka už dál nedokázala mlčet a přihlížet, a tak se postavila otci. Nebyl zrovna ve své kůži. Vrátil se z hospody opilý pro matku to byl osudným dnem. Za to, že se otci postavila jí zmlátil až tak moc, že podlehla svým zraněním. Callisia to všechno viděla z první řady. Osoba, kterou milovala byla navždy pryč. Nenáviděla se za to, že s tím nemohla nic dělat. Každý den litovala toho, že se nepostavila svému otci, protože se ho bála.
Všechno se ale změnilo, když jednou v noci utekla do lesa navíc ještě za úplňku. Slýchávala zvěsti o nočních tvorech a různých dalších bytostí, které byste mohli najít v knížkách. V tu noc ho spatřila. Vlkodlaka, který se vynořil z lesa byla to jen chvilka a pak tma. Probudila se až další den ráno. Snad to byl osud nebo trest těžko říct. Měla dokonce kliku, že to přežila a že si jí vlkodlak nedal ke svačině. Každopádně v ten den se jí změnil život od základů. Po tom vše, co si musela přetrpět se stala plnohodnotnou zrůdou toužící po pomstě. Konečně se mohla pomstít svému otci za to, co provedl. Nelitovala svého činu zasloužil si to a prokázala službu sobě, a hlavně své matce.
Už to budou přesně 3 roky od její přeměny. Jako vlkodlak začala přicházet na různé vymoženosti. Našla si práci, jako nájemný zabiják. Byla to skvělá příležitost, jak si něco vydělat a zároveň uspokojit svou touhu po krvi. Stal se z ní vrah bez kousku citu a pochopení druhých.
