Obrázek není dostupný.
Video/Audio Player 1
Video/Audio Player 2
Členem od 23. září 2023
Naposledy aktivní:
Zobrazit profil
Profil
| Jméno | Natalie Hazel McCoy |
| Zobrazované jméno | Natalie McCoy |
| Věk | 22 (17) |
| Rasa | Upír |
| Status | Nezaměstnaná, Student |
| Výška | 160 |
| Váha | 68 |
| Datum narození | 11. 12. 2002 |
| Citát | Nuda nesmí být! Jdem něco dělat! |
| Charakteristika | Jazyky – Angličtina (rodná), Francouzština (rodná)
Bez ohledu na všechny životní události, které ji provázely, tato dívka je jako živý výjev hyperaktivního slunce, které nikdy nezapadá a nezná klid a ticho. Schopnost mluvit nesmírně dlouho, bez ohledu na únavu nebo nedostatek témat, ji provází od útlého věku. Prostě nemá limity, pokud jde o slova a výrazy. V jejím slovníku nenajdete žádný filtr, který by bránil nepřiměřeným poznámkám nebo řečem. Zdá se, že žádný z jejích rodičů jí nepředal dovednost potlačit nepřiměřené komentáře. Spíše naopak, byla obdarována upřímností, která jí umožňuje vyjádřit svůj názor bez ohledu na současnou situaci.Avšak nepatřila mezi introvertní jedince. I když měla vždy nějakou formu podpory a nikdy se nepovažovala za osamocenou, postupem času se u ní vyvinula tendence cítit nepohodlí, když byla příliš dlouho sama. Kdyby měla možnost, ráda by se stýkala s každou osobou, kterou kdy potkala, a vždy hledala příležitost být v kolektivu.
Samozřejmě nemůže vždy ovládat své schopnosti, zejména v přítomnosti lidí a lovců, což ji často nutí potlačovat své upíří instinkty. Během těchto chvilek se snaží zůstat osamocena, i když v takových okamžicích často má pocit, že svět se může zhroutit kdykoli. Lze říci, že závisí na společnosti a potřebuje ji, aby se cítila v bezpečí. Dokonce i kdybyste byl sériový vrah malých dětí, stále by vám zůstala v přítomnosti, což je pro ni důkazem její silné touhy po společnosti. Hold si vyvinula jakousi závislost, které se zatím nehodlala a ani nehodlá zbavit.
Kromě nezvládnutí samoty v ní šikana zanechala ještě jednu známku. Nehodlá být svědkem něčeho podobného a rozhodně nedovolí, aby někdo jí blízký schytával posměch stejně jako ona. A ve chvíli, kdy se něco takového stane, nezůstává vůbec klidná. Hned se ozve, skočí bez jakéhokoliv povolení do akce. Potom můžete být jen rádi, když se uklidní co nejdříve a i s osobou, co jste se rozhodli ponižovat, odejde. Nakonec za zmínění stojí i její estetické cítění a výtvarné nadání. Již dva roky vytváří své vlastní korálkové šperky. Oplývá tedy aspoň minimální dávkou trpělivosti.
Nejedná se o nijak vysokou osůbku, měří pouze 160 cm a obdarována byla hubenějším tělem. Po své mámě pak zdědila nyní již krátce zastřihnuté zrzavé lokny, které jsou pro ni naprosto charakteristické. Ani kvůli posměchu si barvu vlasů nezměnila. Pyšní se tedy svojí přirozenou krásou. Neuvidíte na ní ani žádný makeup. Pouze čistá přirozenost, co jí ještě po přeměně zůstala. Na svět se dívá modrýma očima a její mladou tvář kolem nich i níž na menším bambulkovitém nosíku zdobí lehce slabší pihy.
Co se pak týče stylu jejího oblékání, často vypadá, jako by zabloudila do minulého století, konkrétně tedy do minimálně sedmdesátých let. Ráda na sobě nosí spíše retro kousky, než něco nového a rozhodně nepatří k těm holkám, které si na pohodu vezmou na sebe i bezdůvodně šaty či sukni.
|
| Minulost | Natalie přišla na svět jako jedináček mladého páru v malém kanadském městě zvaném Toronto. Její narození rodiče přivítali nejdříve pláčem, ale brzy na to se na nich sladce usmála, a to již brzy ráno, někdy kolem desáté dopolední hodiny. Tehdy by ještě netušili, jakého malého ďáblíka do rodinky právě přivedli. Obvykle se dívky vyznačují jak jsou klidné, ale Natalie byla výjimkou. Nemohla zůstat na jednom místě déle než na pár minut, a toužila prozkoumávat každý koutek svého domova, kde strávila své dětství den za dnem. Jakmile se naučila mluvit, ne zmlkla. Její rodiče měli chvíli klidu jen tehdy, když dívka jedla nebo spala. Její touha po dobrodružství neochabovala ani při nástupu do mateřské školy a později do základní školy, i když na to postupem let zbývalo jen málo. Pokud jste si mysleli, že šikana začíná až ve škole, tak jste se mýlili.
První příznaky se objevily již v mateřské škole, kde se obvykle děti seznamují a baví se s vrstevníky na hřišti před samotnou vzdělávací institucí. Nebohá dívka s rudými vlasy se stala terčem posměchu kvůli barvě svých vlasů. V celé třídě byla jediná s takovým odlišným zbarvením vlasů. Jen pár dětí se jí však neposmívalo a začalo se s ní bavit, i když to znamenalo vyloučení z komunity. Navzdory všemu tomu se nedali odradit. Tato skupina přátel byla vždy u jejího boku, dokonce i poté, co jejich nevinná doba v mateřské škole skončila a nastal čas začít své vzdělávání v jiné instituci. Tyto děti se zdály být nerozlučitelné. Jeden za všechny a všichni za jednoho.I když šikana nedosáhla žádných extrémních mezí a nezpůsobila žádné fyzické zranění, přesto zasáhla do života mladé dívky a postupně podkopávala její duševní zdraví. Někteří lidé zkrátka nikdy nepoznají, kde je ta hranice, kterou nepřekročí.
Děti, které nikdy nedovolily Natalii, aby si odpočinula od výsměchu, zdály se být ve stejné smyčce, jakoby se čas pro ni zastavil, a nedokázala se vymanit z duchapřítomné náladovosti. Naopak, partička, do níž Nat patřila, postupem času získala mnohem více rozvahy a zralosti. I přes její stále živou touhu po dobrodružství a odvaze, kterou nesla v srdci, Natalie vzkvétala a stávala se z ní vyspělá dívka. Pochopila, že nemá smysl nechat si od nikoho srát na hlavu, což jí ostatně často radili i její rodiče. Jako to bývá, štěstí nám nevytrvá pořád. Lidé se postupně oddalují a party se rozpadají, poněvadž jeden druhému začnou pomalu lézt na nervy. Naštěstí však rozum nepostrádal ani jeden jedinec ze skupinky přátel, a tak jejich rozpad nebyl nijak přehnaně dramatický. Rozhodli se, že si otevřeně promluví o svých názorech a postupně se vytratila ta původní soudržnost. Veškerou pozornost začali věnovat svým vlastním cestám.
Před nimi stála maturita, poslední ročník, který měl být jejich vstupenkou do dospělého života. Bylo třeba se učit a Natalii to nikdy nedělalo potíže. Byla výjimečná studentka, co se týče známek, a věděla, že teď je čas soustředit se na budoucnost a své cíle. Během prázdnin bylo fajn, že nemusela trávit celé hodiny zapisováním, jak to bylo po celé ty roky. Nat se rozhodla, že využije volného času a přivede svoji bývalou partu na jejich poslední dobrodružství – prozkoumání staré části hřbitova. S přáteli se měla setkat u brány na opačném konci, ale na místo už nedošla.
Během své cesty z jedné strany na druhou se stala terčem nečekaného útoku upířího mláděte, které se náhle osvobodilo z objímek starších upírů okamžitě po svém znovuzrození. Mladý upír nyní měl svou čerstvou oběť, která brzy po jeho kousnutí ztratila veškerou odvahu k odporu. Avšak, díky starším upírům, kteří konečně dorazili po krátkém hledání, byla dívka od mláděte osvobozena. I když zasáhli včas, nešlo již zabránit ztrátě velkého množství krve.
Jeden ze zkušených se tedy nakonec rozhodl dívku přimět vypít trochu jeho krve, načež jí zlomil vaz a přenesl opět dál, kde to celé mělo začít. Natalii zakopal a následně s krví, která předtím byla připravená pro předchozí mládě, počkal až se probudí, aby ji mohl nechat nakrmit a odvléct do sídla tamějšího klanu, což se následně i stalo.Pod ochrannými křídly klanu zůstala následující čtyři roky, kdy se vzdělávala z pohodlí své komnaty. Nakonec se ovšem rozhodla, že nechce na takovém místě nadále zůstávat. Minulost ji nenechala být a vkrádala se k ní pokaždé, když postrádala společnost. S nadějí na nový začátek si tedy vyžádala cestu jinde, do nové destinace. Vybrala si New York, do nějž s doprovodem staršího upíra odcestovala. |
| Faceclaim | Sophia Lillis |
Statistiky
Příspěvků
580
Nástěnek
0
Questů
0
Úroveň:
3514
XP
1903
DA
Odznaky
Přátelé
Mé ostatní postavy
