Obrázek není dostupný.
Video/Audio Player 2
Členem od 13. března 2023
Naposledy aktivní:
Zobrazit profil
Profil
| Jméno | Emerie Nanabah Blakesley |
| Zobrazované jméno | Emerie Blakesley |
| Věk | 23 |
| Rasa | Vlkodlak |
| Status | Členka Preator Lupus / umělkyně na volné noze |
| Výška | 175 |
| Váha | 70 |
| Datum narození | 13. 4. 2000 |
| Charakteristika | Mladá žena karamelové pokožky s tmavými vlasy a čokoládovýma očima. To je přesně Emerie. Tahle dívka se narodila s ohněm v krvi a vlkem pod kůží. Ti co ji znají ví, že tahle dívka je rozhodně nebojácná a plná energie. Většinu času naprosto září vtipem a pozitivní energíí i přes to všechno, co se jí stalo. Ráda se baví a nedělá jí problém se jen tak s někým dát na ulici do řeči. Dalo by se říct, že je to dívka která si rozumí se všemi. S chlapama u piva i malými dětmi. Je jehodně výřečná, ale to má i celkem stinné stránky, umí být někdy až moc přímá. A díky tomu kolikrát míří hlavou proti zdi. Díky své výmluvnosti si už několikrát natloukla nos. Je o holka, která nejde daleko pro sprosté slovo nebo pro ránu, ale tu ránu vážně jen v krajním případě. Častokrát dělá hodně spontánní rozhodnutí a možná umí být trochu bezstarostná. Ale nenechejte se tím zmást. Na druhou stranu je neskutečně milující a ráda pomáhá. Proto je také členkou Preator Lupus. Kromě toho, že nosí jejich znak na řetízku tak jej má i s citátem vytetovaný na předloktí. Emerie je vlkodlakem už dlouho a umí se moc dobře ovládat a i měnit nějaké části těla, když chce. Stejně jako všichni vlkodlaci tak se vyznačuje velkou silou, rychlostí a má zlepšený čich. Její vlčí podoba má tmavě hnědou srst, podobnou jejím vlasům. Všimla si také toho, že je o něco větší než většina vlkodlačic. Kromě Preator Lupus Emerie pracuje jako umělkyně na volné noze a vyrádí různé věci. Maluje obrazy, vyrábí keramiku nebo vyřezává ze dřeva a vyrábí lapače snů. Všechno co vyrábí je vždycky přírodní. Ráda tráví čas v přírodě. Miluje okolí místa, kde vyrostla a to hodně krát znázorňuje právě na svých obrazech. Ve velkoměstě se tolik do přírody nedostane, ale ráda se vydává aspoň do parků. Nevadí jí sportovat, často chodí běhat, jde do posilovny nebo dělá pilátes a jógu. Ráda si ale zajde i do knihovny nebo na kávu do kavárny. No a taky nesmí chybět ani občasné sedění se skleničkou vína na balkoně. Trpí spánkovou paralýzou, což může být za následek toho, že byla přeměněná tak brzy. Nemá je tak časté teda posledních pár let. Ale po tom co se stalo jejím rodičům tím trpěla skoro každou noc. Párkrát se jí povedlo z paralýzy se dostat tím, že se proměnila. Teď se tohle neděje tak často, naštěstí. Ale stále ji na druhou stranu trápí noční můry a když se někdy z nich vzbudí a je u sebe v bytě, tak se přemění a zbytek noci spí ve své vlčí podobě. Jazyky: Francouština, Quileute (indiánský jazyk) Zbraně: Drápy, tesáky, pepřák Dovednosti: Ovládá přeměnu
|
| Minulost | Emerie se narodila třináctého dubna nedaleko městeček Forks a La Push ve státě Washington. Jejími rodiči byli Helena Blakesley, která pocházela původně z Kanady, a Amaruq Waman, potomek Quileutského kmene . Příběh jejích rodičů by se dal označit za souhru náhod. Nebýt toho, že se Heleně nepokazilo auto uprostřed ničeho a Amaruq zrovna nejel kolem z lovu, nejspíše by se tito dva nikdy nepotkali. Mladou Kanaďnku exosticky vzhlížející mladík s delšími vlasy opravdu zaujal a pomohl jí auto zavést do servisu a jelikož nebyl nikde v tu dobu volný hotel, tak se rozhodl ji nechat u sebe doma přenocovat. Další náhoda byla i to, že ten den byl i úplněk a Amaruq byl alfou zdejší smečky. Zakázal ten večer Heleně vycházet z domu, jako důvod jí řekl že během noci zde běhají divoká zvířata (což nebylo tak daleko od pravdy). On odešel za svou smečkou a Helenu nechal doma. Jenže ona neuposlechla jeho rozkaz a ten večer vyšla ven. To co se stalo dál byl nejspíše osud, protože jeden z mladých vlkodlaků utekl z dohledu alfy a narazil na Helenu, kterou pokousal. Možná by ji i rozpáral na kusy pokud by Amaruq nezasáhl. Další den ráno došlo na zdlouhavé vysvětlování a po té se Helena rozhodla zůstat a stát se součástí smečky. Vyřešila si výza, aby mohla v USA zůstat. Během pár let si z Heleny Amaruq udělal svou družku a měli spolu dvě děti – staršího syna jménem Jace a Emerie. Emerie si své děctví pamatuje jako poměrně veselé. Většinu času trávila venku s potomky lidí ze smečky a se svým o tři roky starším bratrem. Což pronásledovala i malé rvačky. Spousta z nich byla stejného původu jako její otec a ona se s radostí učila všem tradicím, které i tak byly pomalu ale jistě potlačovány. Ale i tak se Emerie naučila třeba naprosto milovat a uctívat přírodu. Co se týkalo smečky ta se řídila starými tradicemi a jedna z nich byla, že své potomky přeměňovali ku šestému roku života, aby se co nejlépe dokázaly naučit ovládat a také se bránit a bojovat, když bude potřebat. Tato tradice se Heleně ani trochu nelíbila však nemohla nic namítat. Emerie tedy zažila svou první proměnu měsíc po svých šestých narozeninách. A díky tomu, že její otec byl Alfa dával velký důraz na její výchovu co se týkalo vlčích záležitostí. K tomu samému jejich otec vedl i jejího staršího bratra. A dal jim spoustu starých knih (některé ty knihy vlastní do dnes) ze kterých se mohli učit, stejně jako je učili i starší členové smečky. A stejěn tak i cvičné boje, které Jace – jakošto starší, vyhrával. Ale Emeire nikdy na tom nebyla špatně. Nikdy to mezi nimi nevedlo k nějaké sourozenecké soutěživosti, teda ne nějaké přehnané. Vzájemně se každý učili od sebe různé věci a dokázali se doplňovat. Ikdyž teda je nutno podotknout, že nespočetněkrát v si vjeli do kožichu (doslova). Emerie si během let naprosto zamilovala svou vlčí podobu a častokrát v ní trávila dost času, hlavně po škole nebo když se chtěla prostě proběhnout po okolí. Milovala prostě jen tak běhat po lese, sama nebo se svou rodinou. Ale míchalo se to i s obyčejným lidským životem, který na oko vedli. Otec se stal místním automechanikem a její máma byla fotografka na volné noze no a Emerie s Jacem navštěvovali školu. Všechno se zdálo na naprostou idilku. Tedy do roku 2012, přesněji do 26. května. Emerie v té době bylo přesně dvanáct let a jejímu bratrovi bylo patnáct. Tou dobou si začali všímat jistých nepokojů co se týkali smečky. Jako děti tomu nedávali nějakou velkou váhu, jen si všimli, že kdysi jejich přátelé se s nimi baví míň a míň – což oba neskutečně vytáčelo. Jenže to netušili, že se smečka začíná rozdělovat na dva tábory: Jeden kterému se nelíbilo vedení Amaruqa a žádali si změnu alfy a druhý, který chtěl všechno nechat při starém. Tohle nakonec vyvrcholilo až k tomu, že jeden z členů nového tábora, který byl dokonce Betou, vyzval Amaruqa k boji na život a na smrt. Možná by to dopadlo naprosto jinak, kdyby se do toho nemíchal právě Jace, kterého tohle naprosto vytočilo. Napadl toho druhého vlkodlaka a tím narušil souboj. A právě kvůli tomuhle se z toho stal naprostý masakr. Každý začal bojovat s každým a byla z toho jatka. Emerie vzbudili zvuky boje a nevylezla z pokoje a to všechno sledovala jen z okna. Byla naprosto zděšená. Jaceovi došlo jakou udělal chybu a jediné co ho napadlo bylo vzít svou mladší sestřičku a utéct s ní. Vběhl do jejich domu řekl Emerie ať si co nejrychleji sbalí do batohu nějaké věci a on vzal klíče od auta. Díky tomu chaosu se jim povedlo nasednou do auta a odjet. I přes to, že Jace nebyl tak zkušený řidič, a vlastně ani neměl ještě oficálně řidičák, tak se mu povedlo je odvést až do Seattleu. Kde s Emerie vyhledal organizaci jménem Preator Lupus o které jim říkal jejich otec, že se na ně můžou kdykoliv obrátit, když se dostanou do maléru. Vysvětlili jim o co se jedná a oni je opravdu přijali. Jace v domě Preator Lupus zůstal pár dní než se rozloučil s Emerie s tím, že se půjde podívat zpátky domů a snad se pokusit najít mámu s tátou. Ten den byl posledním, kdy Jace viděla. Vzpomíná si na to, že dlouhé týdny čekala na to jestli se její bratr vrátí. Jenže tomu tak nebylo. Členové organizace jí narovinu, co nejeměji řekli, že se nejspíš její bratr už nevrátí, protože to vypadalo že z jejich smečky zbylo jen pár vlkodlaků a nebyli mezi nimi ani její rodiče nebo Jace. Z Emerie se stal sirotek a ten hněv, který cítila se začal velmi odrážet na jejím chování a musela se znova učit se ovládat. Pod své křídla a jako pěstounku si ji vzala jedna velmi milá členka organizace Sandra, která byla také vlkodlak. U ní Emerie zažila zbytek svého dospívání, ze Sanrdy se stala její druhá máma. Byla to ona za kým chodila, se svým prvním zlomeným srdcem. Taktéž si díky ní našla i cestu k umění a začala malovat a vyrábět různé věci. Vyřezávané sožky totemu, lapače snů ale i malovala obrazy. A také, jakmile Emerie dosáhla osmnácti let, stala se také členkou Preator Lupus, protože chtěla také někomu pomoct jako tehdy Sandar jí. Jenže dvě věci jí stále nedaly spát. První byla pomosta. Chtěla se neskutečně pomstít tomu vlkodlakovi, který tehdy vyzval jejího otce na souboj. Chtěla ho vidět trpět, když by mu vtrhla svými tesáky hrdlo. Nechat ho zdechnout jak podsvinče. A ta druhá věc… Nevěřila tomu, že její bratr by byl mrtvý. Nechtěla tomu věřit. Možná tohle byl také důvod proč zůstala u Preator Lupus. Protože pokaždé když se naskytla nějaká stopa, která by mohla vést k jejímu bratrovi byla odhodlaná se jí chytit. A právě teď jednu stopu měla. Nechala se proto převelet do New Yorku, aby se mohla aspoň pokusit najít svého bratra po deseti letech.
|
| Faceclaim | Kelsey Chow |
Vlkodlak
| Počet prodělaných úplňků | 203 |
Statistiky
Příspěvků
209
Nástěnek
2
Questů
0
Úroveň:
1365
XP
1213
DA
Odznaky
Přátelé
Uživatel nemá žádné přátele.
Mé ostatní postavy
