Po tak dlhom čase mimo New York. Nie je to v mojom živote prvý,ani poslednýkrát. Chcel som prísť na svoje narodeniny, ale nedokázal som sa od Lóniho dostať príliš ďaleko bez záchvatu úzkosti. Nie je to síce tak dávno. No i tak sa to zdá, akoby som prespal storočia, zatvorený v temnotách medzi koreňmi najstarších stromov Faerie. Dodávali mi vodu a živiny, uzamknutému v malej škrupine pod zemou, ako malý oriešok, semiačko stromu, ktorý len čaká na prečkanie sucha a búrky, aby mohol vystrčiť hlavu. A tak som ju vystrčil dnes.Keď sa obzerám okolo seba, uhýbam pred nimi pohľadom. Pred ľuďmi, čo chodia okolo i po druhej strane preplnenej cesty hlavnej newyorskej ulice. Je neónová a preľudnená a všetko sa mi lepí na kožu ako ťažká smola. Odvykol som si. Znova je zo mňa utiahnutý malý fér. Bojí sa vyčnievať a napriek tomu vyčnieva svojimi divokými vlasmi a bosými nohami, tak typickými pre mňa, že?A mám k nemuzvláštny vzťah. K New Yorku. Niekedy tu pr…Číst více

Pořád se trochu zlobila na Roberta, že ji prohodil portálem do neznámé dimenze, očividně s tím, že věděl, co se tu má odehrávat. Snad mu někdo dal echo, aby ji přivedl, jenže to by ji nemohl nechat samotnou na místě, kde nikdy nebyla!
Nikde nikdo nebyl a ona ještě čekala, co se má vlastně stát, proč tady je, protože jeden z čarodějů jí něco naznačil. Tedy jen znovu potvrdil Robertova slova a sice to, že se potká se Spirálovou radou, což ji nijak neuklidnilo. Provedla něco? Nebo ji jen pozvali, aby mohla v Labyrintu studovat? Měla být pokusný králík? Zajímalo je Peklo? – neřekla to mnoha lidem, s jistotou to mimo ně věděli Nejvyšší čarodějové New Yorku, Praetor Lupus a lovci. Ale co když to Nejvyšší řekli radě? … A proč by je to vlastně zajímalo?
Nervózně přešlapovala a mnula si na zátylku krk, kde se v doprovodu drobného štípnutí objevilo tetování, jak zjistila vykrucováním si hlavy, aby viděla v odrazné ploše, co to sakra bylo. Skvělý, fakt, že jo. Toh…Číst více

Myslím, že mi radosť priveľmi zachutila a tentoraz chutí ako krv. Konečne znova viem, ako chutí a bolí rovnako. Je do mňa zatnutá jej chuť ako meč po rukoväť cez hrdlo a pozdĺž tela v každom kúte. Na chvíľu som aj zabudol, aký je to pocit, cítiť na tvári každý dotyk ruky, teplotu vzduchu i jemný vánok, čo sa snaží všetko pofúkať.
Keď vstávam po niekoľkých minútach, ktoré sa čneli vo mne ako večnosť, snažím sa dýchať nosom. Nejde mi to, je preplnený pachom ublíženia. A smrdí mi. Potiahnem, otriem si tvár do dlaní a keď ich odtiahnem, vidím na nich šmuhy krvi, roztreté v prazvláštnom obrazci abstraktu. Usmejem sa. Nemôžem nič iné, žiaľ oblakom. Chytili si správneho, takého, čo nič nevracia späť, čo sa nedá nazvať darom. A že by som rád rozdal niekedy v pästiach strach. Myknem sám pre seba plecami. Neviem to.
Sedím s nohami natiahnutými pred sebou, kývem si nimi a búcham o seba do rytmu férskej piesne, ktorá mi utkvela v mysli p…Číst více

„Vstoupil si na mé území, dlužíš mi peníze.“
„Nemám tuhle hru rád.“
„Ty jsi ji koupil, na mě nic nesváděj.“
„Táhne mi na čtyři sta let, ale prohrávám tu nějakou debilní hru s mládětem jako jsi ty?“
„Taky tě mám rád a děkuju ti za tvoji pomoc…ale i tak mi dej ty peníze, je to v pravidlech,“ prohlásil na ukončení této zbytečné debaty Taylor, přičemž ke staršímu upírovi natáhl prázdnou ruku již očekávajíc, že mu do ní Morgan vloží těch pár dolarů z Monopol, co mu dlužil. Zmíněný muž nad tím pouze protočil oči, hrábl do hromádky, načež si peníze napočítal, aby mu je následně mohl přímo vrazit do otevřené dlaně. Naštvaně přitom téměř zavrčel. Mladší si mezitím papírové bankovky uložil do svého balíčku a hodil kostkou. Samotná hra se pomalu a jistě chýlila ke konci, neboť se starší černovlasý jedinec sedící naproti svého spoluhráče blížil k bankrotu. Vlastně úplně stačilo, aby vkročil na další políčko soupeře. „Raz, dva,” zamrmlal mladík a posunul své…Číst více

Nájsť si miesto, kde budem tentoraz prespávať, nebolo zas tak ťažké, ako som čakal, keď som sa sem vrátil. Je to len malá opustená budova, o ktorej sa hovorí, že v nej straší. No a teraz tam bude istý čas strašiť naozaj. Tehlové steny sú obrastené popínavými rastlinami s listami a v lete iste budú kvitnúť aj kvety, cítim to, viem to, rastliny mi to našepkajú a moja intuícia tuší, ako skvostne sa to bude javiť všetkým civilom, prechádzajúc okolo, možno si to prikrášlim podľa seba nejakou tou mágiou. Už ani to miesto nebude tak desivé. To možno ani nie je dobré. Nájsť si úkryt, kde sa pokojne usadiť aspoň na istý čas, kým sa zase vrátim do Faerie po zásoby a vezmem si so sebou z civilského sveta nejaký rajský plyn (čarovný názov, tak ako účinky), LSD a yagé (William by bol rád), a potom sa zas presunúť inam. U obchodníkov, ktorým donášam, však nikdy neviem. Alebo použijem trochu mágie. Civilovia si niekedy nevidia ďalej od nosa, ako som…Číst více

Zaplavila ma melanchólia.
Newyorská zem je nadmieru zvláštna, keď po nej kráčam znova, oznova ma vsala tá špongia (asi?), ktorou je toto mesto.
Tie budovy poznávam, aj reklamy sú stále rovnako otravné a úplne nezmenene hlúpe, aj žlté taxíky a ľudia rôznych chutí. A aj tak je mi cudzo.
Melanchólia nie že by ma presvedčila vrátiť sa do Faerie. Práve naopak. Oh, áno, chcel som zas a znova objaviť taje a zvláštnosti tohto tak… pochybného miesta. Tohto miesta, o ktorom písali mnohí a i ja som písal. Tohto miesta, kam som zavítal každú chvíľu, keď ešte Allen Ginsberg sám netušil, ktorý politický smer je pre neho ten pravý.
A ja vravím – ten, čo chutí i nechutí ako med.
Ale to teraz nie je podstatné.
Späť k melanchólii, ktorú toto mesto vytasilo na mňa ako meč, roztínajúci krčnú tepnu a ja v jeho uliciach vykrvácam. Ak sa to dalo tak ľahko a tak jednoducho. V architektúre mnohých ulíc sa toho veľa naozaj nepomenilo. Ale bud…Číst více

Nate
*Nadzvedne nad ní obočí, načež se zvedne a zamíří za ní. Po chvíli začne poznávat cestu a kam ho Triss táhne.* To už mě taky napadlo… Ale neměl jsem čas nebo jsem byl líný.. Záleží kterou výmluvu vezmeš.. *Uchechtne se a pokračuje směrem k tržišti.*

Triss
*Protočí očima a slabě se ušklíbne. Jasně, že měl nějakou výmluvu po ruce. Vždycky měl. Nate byl v tomto nenapravitelný… Nakonec se ale stejně zasměje a odhrne si pramínky z čela.*To, že jsi l…Číst více

– Nuki Rosinova –
*Nuki doobeda pracovala na počítači, takže sa následne šla poobede prejsť s Blueom, nech si trochu natiahne nohy, než sa naložila doma do vane a takmer zaspala, ako príjemne teplo jej bolo. Bruško už jej spod vody začínalo mierne vytŕčať, čo jej len na tvári vyvolávalo úsmev aj pokoj v mysli, avšak keď už sama cítila, že voda chladne, vyliezla von a hodila na seba svoj starý rozťahaný sveter a dlhú sukňu, aby sa nemusela tlači…Číst více

– Triss –
*Triss pro své vlastní štěstí se ještě válela v posteli, protože Sander tu přespával a brzo ráno odešel, což pro ni znamenalo, že šla spát pozdě. Na sobě…Číst více

– Sander –
*Nevedel či bolo zvláštne, že z nich oblečenie t…Číst více

Meritriss Blake
*Triss si vložila obličej do dlaní a promne si oči. Na to jak první párty u Jacka Hellera byla úžasná, tak tat…Číst více

Její diagnóza byla taky pěkná. A překvapivě měla asi trpět hlavně uvnitř, protože mimo odřenin, modřin a podobně měla jen dvě vážnější zranění znatelné zvenčí. Těmi bylo kousnutí do kotníku velkou čelistí. Naštěstí nijak silné. Spíše to byly otlačky zubů a kolem nich modřiny…tedy teď. Když ji ten vlkodlak kousnul, tak jí ten kotník…Číst více

✦✦✦✦✦O 26 hodin dříve✦✦✦✦✦

Meritriss měla už naučenou cestu z práce. Byla to dobrá cesta. Známá. Nejvíce ze všech. A stejně se dnes rozhodla jít jinudy. Možná za to mohl ten divný pocit, že ji někdo sleduje…Ačkoliv ten měla často od doby, co se dozvěděli s Jackem o stalkingu. Mnohdy i dodržovala jeho radu a měla doprovod. Často to byl právě Lucas nebo Tayler. Dnes však neměl…Číst více

„Ah, chceš ať zmrznu?“ Obviní ho místo pozdravu, když dorazí, ale potom se k němu přitiskne do objetí.
“Ne každý jen vyjde z vchodu a je na domluveném místě.” Odbourá její slova a na tváři se mu objeví drobný úsměv, zatímco si ji přitáhne blíž do polibku. Na to už automaticky došlápne na celá chodidla a sklopí hlavu, aby ho nenásilně uprosila o polibek na čelo. On ji samozřejmě letmo políbí, jak už měli ve zvyku a potom se narovnal, odtáhl se a začal si ještě trochu zahřívat svaly. „Ahoj.“ Zamumlá Triss teprve poté, co se odtáhl a zvedne k němu pohled, aby viděl úsmě…Číst více