Shadowhunters Online | Nathanael Donum | Nástěnka přátel

Meritriss Blake píše nástěnku: 12.1.2025Tohle byl blížící se konec a já už to cítila. Nedalo […]

Sun, 12 Jan 2025 19:46:54 +0100

12.1.2025Tohle byl blížící se konec a já už to cítila. Nedalo se říct, že bych byla připravená. To asi nebudu nikdy. Byla bych blázen, kdybych si myslela, že někdy budu připravená. A tak jsem tak seděla na vrcholku Brooklynského mostu, okolo mě pofukoval vítr, který mi připomínal, že zima je v plném proudu. Musela jsem si přitáhnout kabát blíže k tělu, zatímco se mi nohy houpaly nad temnou vodou, která se přelévala v nekonečných vlnách, jež odrážely světla velkoměsta a vytvářely poněkud surrealistické zrcadlo ke skutečnému světu. Bylo to kouzelné, ale tentokrát to nebyl pohled zalíbení, kterým bych to dokázala jindy sledovat dlouhé minuty, nýbrž jsem se s tímto místem, městem loučila a doufala, že dělám správnou věc. Že dělám nutnou věc. Pro sebe, svou rodinu, své blízké…pro vše, na čem mi záleží. Nepřipadalo mi správné zůstávat v napjaté situaci. Neby to přímo útěk, ne ze zbabělosti, když už…Po tváři se mi tvořila mapa slaných cestiček, které končily u hrany čelisti, odkud pa…Číst více

Hiram Gale vytvořil

Thu, 19 Dec 2024 18:52:14 +0100

Novoroční koncert

Datum: 27.12.2024 Čas: 19:00 Místo: Brooklyn Cílová skupina: Všichni Stejně jako se blíží Vánoce, je za rohem i Silvestr, na který si pro vás majitelé čajovny Fructum interiit připravili večerní koncert. Těšit se můžete na celosvětově známou zpěvačku Meritriss Blake a pětičlenou kapelu původem z Německa – Statistics. Po vystoupení se hosté můžou přesunout do druhé (spodní) části čajovny na afterparty. Na každého bude při vstupu čekat welcome drink a od desíti hodin bude veškerý sortiment za poloviční cenu. Pro všechny samozřejmě platí, že se musí vyhnout jakémukoliv konfliktu a nejlépe ani žádné nezpůsobovat. Lovci mají vstup povolen pod podmínkou, že nebudou při sobě mít žádné zbraně – smí si vzít pouze stélu. Co se týče afterparty, vzhledem k tomu,…

Meritriss Blake píše nástěnku: @hiramgale, 22.7.2024 Pořád se trochu zlobila na Roberta, ž […]

Mon, 05 Aug 2024 16:15:05 +0200

@hiramgale, 22.7.2024

Pořád se trochu zlobila na Roberta, že ji prohodil portálem do neznámé dimenze, očividně s tím, že věděl, co se tu má odehrávat. Snad mu někdo dal echo, aby ji přivedl, jenže to by ji nemohl nechat samotnou na místě, kde nikdy nebyla!
Nikde nikdo nebyl a ona ještě čekala, co se má vlastně stát, proč tady je, protože jeden z čarodějů jí něco naznačil. Tedy jen znovu potvrdil Robertova slova a sice to, že se potká se Spirálovou radou, což ji nijak neuklidnilo. Provedla něco? Nebo ji jen pozvali, aby mohla v Labyrintu studovat? Měla být pokusný králík? Zajímalo je Peklo? – neřekla to mnoha lidem, s jistotou to mimo ně věděli Nejvyšší čarodějové New Yorku, Praetor Lupus a lovci. Ale co když to Nejvyšší řekli radě? … A proč by je to vlastně zajímalo?
Nervózně přešlapovala a mnula si na zátylku krk, kde se v doprovodu drobného štípnutí objevilo tetování, jak zjistila vykrucováním si hlavy, aby viděla v odrazné ploše, co to sakra bylo. Skvělý, fakt, že jo. Toh…Číst více

Hiram Gale vytvořil

Tue, 02 Jul 2024 10:08:05 +0200

Slavnostní otevření čajovny

Datum: 12.7.2024 Čas: 21:00 Místo: Brooklyn Cílová skupina: Všichni Popis akce: Hiram Gale společně s Natalií McCoy slavnostně otevírá čajovnu spojenou s podnikem pro dospělé. Po proslovu na zahájení akce se můžete těšit na klidný hudební podklad k posezení, občerstvení a 50% slevu na vaši první objednávku. Vytváření konfliktů a rvačky nejsou vítány. Je předpokládáno, že se zde přijdete bavit a ne řešit své problémy, čímž byste mohli kazit zážitek ostatním – něco takového si laskavě nechte na doma. Po lovcích, přednostně, je požadováno odložení zbraní, můžou si nechat maximálně stélu. Odložení proběhne při vstupu, kdy zbraně předají personálu, který svěřené předměty schová, dokud si je jejich majitel nevyzvedne. Přestože lovci mají do podniku vstup povolen, majitelé chtějí, aby se…

Meritriss Blake vytvořil

Tue, 04 Jun 2024 20:10:58 +0200

Grand opening Jazzového klubu

Datum + čas: 21.6.2024 - 17:00 Místo: Brooklyn Cílová skupina: Všichni Popis akce: Slavnostní otevření jazzového klubu, který společně otevírají Meritriss Blake a Jason, bude zde živá hudba, občerstvení a o půlnoci Happy hour, kdy bude na všechny drinky 50% sleva. Přijďte se pobavit a nezačínejte válku. Hudba sbližuje, takže rvačky, boje ani jiné rozepře nejsou žádoucí.

Meritriss Blake píše nástěnku: 13.9.2023, Jade WolfTriss přijela už včera, nebo vlastně dne […]

Thu, 23 Nov 2023 11:59:00 +0100

13.9.2023, Jade WolfTriss přijela už včera, nebo vlastně dneska po půlnoci a byla ráda, když ji od letiště taxi dovezlo až domů, kde padla do postele beze sprchy. Bez zvířat byl apartmán prázdný a tichý, nebyl tolik cítit domovem, přesto byl stále komfortní. Cítila se dobře, byť po letu rozlámaně.Brzy ráno znovu vstávala, aby se vypravila za Dadul a jejím civilským dítětem, které potřebovalo její péči. Nevěděla zda je nervózní či má obavy z toho, co v dětské mysli spatří. Ztěžka polkne a jen se přesvědčí, že to zvládne, i když v ten moment možná věřila jen tomu, že má na to schopnosti, otázka zda i šanci potlačit trauma. Doufala v to a muselo to prozatím stačit. Kdyby ne…znala přece několik schopnějších čarodějů, z nichž Dadul znala třeba ty, jež byli jejími spolubydlícími.Pomalu, ale jistě se dostala až k JadeWolf, kde momentálně Dadul s malou přebývaly. S vypuštěním veškerého obsahu plic, vešla a zamířila do patra s byty. Zastavila u dveří a než stihla zaťukat, dveře se otev…Číst více

Meritriss Blake píše nástěnku: ZÁPISEK ZE DNE 2.7.2023 Nejprve bych sakra ráda podotkla, ž […]

Wed, 22 Nov 2023 13:57:35 +0100

ZÁPISEK ZE DNE 2.7.2023
Nejprve bych sakra ráda podotkla, že Augusta v Maine je naprosto, naprosto překrásné město. Oproti New Yorku a LA…co jim, dokonce Londýnu, je vážně malé, zato překrásné. Má trochu vibe jako městečko z pohádky Legendární parta. Takové „domácké“…vážně hezké. Fakt.
No ale k prvnímu koncertu…ono se to nezdá, ale hrát před tolika lidmi, a že jich bylo fakt hodně, i někomu, kdo je zvyklý stát před lidmi nažene řádnou trému. Beze srandy se mnou Zacharie musel zatřást a měla jsem dojem, že se mi podlomí kolena, jak se mi třásly. Ale ten moment, kdy jsem tam vešla a lidé mě poznávali a vítali…a ZPÍVALI…oni zpívali mou hudbu!
Naprosto nezapomenutelný zážitek. Ještě teď z něj mám husí kůži.
.
Zápi-sakra
ZÁPISEK ZE DNE 5.7.2023
Včera jsem byla celkem na otočku v New Yorku a potkala jsem se s Jasonem po dlouhé době. Chyběl mi. Nicméně mou dnešní destinací je Montpelier. Zní to francouzsky, nevím proč. Ne, že bych tam někdy byla, ale prostě název toho města…mám dětin…Číst více

Meritriss Blake píše nástěnku: Nástěnka vznikla ve spolupráci s hráčkou postavy @jason a od […]

Tue, 29 Aug 2023 19:12:20 +0200

Nástěnka vznikla ve spolupráci s hráčkou postavy @jason a odehrává se 11. 11. 2022
______________________________________________________________________
Triss byla v kině, protože se jí zalíbil nedávno film, co v nich konečně byl. Avatar. Byl to prostě skvělý film. Na sobě měla prosté černé šaty po kolena, dlouhý kabát k zemi a trochu nevhodně dočista vyleštěné kanady. Rudé vlasy sepnuté sponou na týle a kromě tenké linky a rudě natřených rtů měla své šperky a jejich případné drahokamy byly zbarveny iluzí do rudé.
Kroky směřovaly osvětleným Central Parkem, ruce měla v kapsách, sluchátka v uších a nevšímala si okolí, které si tu a tam všímalo jí. Jednou nebo dvakrát tak zahlédla to, jak se k ní obrátil telefon a zřejmě ji někdo fotil. Zpomalila krok a usmála se alespoň. Poslední takový však měl blesk a Triss pohotově odvrátila a zakryla tvář pokrčenou rukou. Nezastavila se, naopak si však díky tomu všimla muže v krátkém rukávu.
/Upír? Vlkodlak?/ Napadne ji nejprve ne…Číst více

Meritriss Blake píše nástěnku: ZÁPISEK ZE DNE 24.8.2022 Zdá se, že číslovat zápisky mě př […]

Tue, 29 Aug 2023 17:37:11 +0200

ZÁPISEK ZE DNE 24.8.2022
Zdá se, že číslovat zápisky mě přešlo nevím kdy, když jsem dnes prohlížela…vlastně celý svůj život. Budu muset sehnat nový deník, dochází mi – už druhý! Budu muset vymyslet lepší způsob. Nicméně jde o to, že konečně Zacharie začal plnit svou část dohody. Poté, co mi vlezl do hlavy, poté, co mě přiměl ztratit kvůli němu kontrolu. A přesto bych měla být vděčná, když je jediný, kdo mě chce naučit s tím něco dělat. Ovládat to všechno. Mám na vybranou? Lucas a Tayler mě zradili, nemůžu se hned tvářit, že se nic nestalo, když se mě to dotklo. Malachai mi ublížil a mnozí další mi nejsou schopni nejspíše pomoci? Nevím…hloupé důvody.
Nejprve ale přišlo čelení traumatům. To byla vážně nepříjemná část, Zacharie zjevně o mnohém z pekla a podobně věděl, takže jeho otázky byly cílené, ostré, zasahovaly nepříjemné místa a…jednoduše nežádala jsem si přece terapii! Proč musím podstupovat tohle, než mi dá potřebný výcvik v oblasti mé vlastní magie? Nemělo by toto sna…Číst více

Hiram Gale vytvořil

Tue, 08 Aug 2023 13:27:58 +0200

Narozeninová party (18.8.2023)

Datum: 18.8.2023 Čas: Začátek v 20:00 Místo: Klub ve stylu 80. let, Brooklyn Cílová skupina: Všichni, je ovšem důležité mít na paměti, že se má oslava nést v atmosféře 80. let minulého století, vítaní jsou tedy především ti, co se nebojí odprostit od technologie jednadvacátého století Popis: Hiram téže jako spousta dalších lidí miluje oslavy narozenin a jelikož nedávno oslavil to, že je zase o rok starší, rozhodl se uspořádat velkolepou party ve stylu osmdesátých let minulého století. Těšit se můžete například na karaoke s hity minulých dekád nebo taky na všemi milovanou dortovou bitvu. Zbraně a útočná magie je přísně zakázána. V případě sporů či vyzrazení existence světa stínů budou na akci přítomni i čarodějové, kteří budou mít za…

Jack Porter píše nástěnku: 12.4. 2023 Niekedy skutočne nenávidím svoju prácu. Ale obč […]

Thu, 18 May 2023 16:30:41 +0200

12.4. 2023

Niekedy skutočne nenávidím svoju prácu. Ale občas sa v nej dá spojiť príjemné s užitočným. Zapíšem si ešte posledné poznámky z prednášky a potom si tak ako ostatní, pobalím svoje veci a vyjdem z auly. Trochu pohýbem ramenami, pretože mi z toho sedenia stuhli. Bola to dlhá ale za to zaujímavá prednáška o vrahoch dvadsiateho prvého storočia. Niečo čo sa mi hodí k práci a aj k prednáškam, ktoré musím absolvovať na univerzite. A ako bonus… mi CIA uhradí celú cestu a pobyt v Baltimore. Len teda, nesmiem stratiť bločky. Hodil som na seba bielu košeľu, šedé nohavice a keďže je počasie stále pod psa tak aj hnedý kabát. S hnedou, koženou aktovkou tu fakt vyzerám ako nejaký profesor alebo biznismen, čo mi ani nevadí, pretože sa tu na mňa culia študentky a myslím, že aj nejakí študenti. Dvíha mi to ego. Tak sa teda pousmejem, zapadnem na toalety, ktoré oproti mojim študentským časom vyzerajú ako z luxusného hotela a… odfotím sa Jasonovi. Na moment si pripadám ako jedna…Číst více

Meritriss Blake píše nástěnku: 22.4.2023 | @malachai / @charlottedearborn Kroky byly vcelku […]

Sun, 23 Apr 2023 13:24:36 +0200

22.4.2023 | @malachai / @charlottedearborn
Kroky byly vcelku měkké a pohupování nebylo tak hrozné. Na čerstvém vzduchu, jak jen to v New Yorku lze, se jí vlastně ani příliš nemotala hlava, přesto na spáncích stále cítila mírnou otupělost opilosti, když kráčela uličkou směrem k řece, protože tam kousek bydlela. Na posledních metrech si přechytne čaroděje, jakoby byl dítě tak, že kocour má hlavu a přední packy na jejím rameni. Ezekiel posledních několik minut podřimoval a sem tam ještě zapředl, jak jej bezděčně drbala v teplé srsti, která jen podporovala to, že jí samotnou otřásal chlad, snad umocněný právě alkoholem. Cítila se jako ratlík, jak se klepala a choulila do sebe. Chtěla si už ale připravit klíčky od svého penthousu, jenže…nenahmatala je.
“Por el amor de Dios, to vážně?” Zabrblá si pro sebe rozohněně, až s sebou kocour trhne a zvedne krátce hlavu. Čarodějka se jen na patě otočí a klepajíc se vyrazí zpátky a přesně v ten moment se z průjezdu do podzemních garáží…Číst více

Adrien Bennett píše nástěnku: 15. 2 2023 Domy z červených pálených cihel se táhly v jedn […]

Tue, 28 Mar 2023 17:54:36 +0200

15. 2 2023

Domy z červených pálených cihel se táhly v jedné řadě jako vojáci. Každý z domů vypadal téměř identicky. Zvednutý základ, schody vedoucí k hlavním dveřím, okna která byla vysoká a celkem úzká, a další dvě patra s rovnou střechou. Přesně takhle vypadala téměř celá Dean street po které jsem šel. Naštěstí doktorka Irwin neměla svou ordinaci tak daleko od zastávky metra a já ušel jen pár bloků a kus ulice než jsem se zastavil před jedním ze řádových domů, kterými byl Brooklyn tak známý. Vyšel jsem přesně dvanáct schodů než jsem se ocitl před velkými černými dveřmi. Zhluboka jsem se nadechl a zmáčkl zvonek u nějž bylo velkým psáno:

Barbara D. Irwin, MD
Psychoterapie, Psychiatrie

“Takže si myslíte, že by ta změna prostřední mohla pomoct?” zeptal jsem se na konci našeho sezení, když jsem zmínil možnost výměnného pobytu ve Francii v rámci studia. New York byl… náročný po tom co Lexi zemřela a moc mi připomínal ty bolesti. Věděl, jsem že bylo na čase se…Číst více

Adrien Bennett vytvořil

Mon, 13 Mar 2023 17:55:25 +0100

Vzpomínková akce 20.3.2023

Datum a čas: 20. 3. 2023 od 16:00 Místo: Hlavní nádvoří Univerzity Cílová skupina: Kdokoliv, kdo chce vyjádřit úctu zemřelým studentům Studentský spolek se rozhodl udělat pietní akci ku příležitosti ročního výročí brutální vraždy čtyř studentů školy. Zavražděnými studenty byli Alexandra "Lexi" McDonnal, Charles "Chad" Cooper, Jack Löw a Raymond "Ray" Simpson. Každý kdo chce může přijít a zapálit studentům svíčku a zavzpomínvat na mladé životy, které neměli šanci plnohodnotě prožít svůj život.

Meritriss Blake píše nástěnku: 23.2.2023 @CharlotteDearborn Nedalo se říct, že by se cí […]

Thu, 23 Feb 2023 14:03:00 +0100

23.2.2023 @CharlotteDearborn
Nedalo se říct, že by se cítila klidně od toho únosu. Dragos jí přislíbil, že se znovu uvidí, Malachai jí nesmazal z paměti vzpomínku na to, že upír měl rodinu a Triss se cítila nervózní, když zaklapla deník, kam si zapisovala své myšlenky, zážitky, občas básničky a písničky. I teď si tam psala. Chvilku to a pak zase ono, aby tam měla vše. Zmínila tam únos, informaci o Lotty, rozhovor u Kaie i jeho požadavek, aby začali odznova, vlastní obavy…a pak tam najednou uprostřed textu bylo pár veršů, rukou načrtnutá osnova pro noty a náznak melodie k onomu veršování.
Vlastně se jen snažila jakkoliv zabavit, než ze školy dorazí Lotty. V jeden moment vklouzla do vlastních vzpomínek, aby si upravila tu o Dragosově rodině a sama sobě vnuknula, že Malachai jí vzpomínku smazal, ač v deníku to měla napsáno jinak. Také si upravila vzpomínku, že by to tam vůbec kdy zapsala, takže si to ani nepřečte…kdo ví jak dlouho, protože zpětně si jen málokdy něco četla, vl…Číst více

Jack Porter vytvořil

Wed, 01 Feb 2023 15:26:49 +0100

Tréning

Datum: 4.2.2023 Typ: Quest Čas: 15:00 (InRPG – 12:00) – skoršie príchodové posty budú len dobré Miesto: Inštitút – Výcvikový Sál Cieľová skupina: Lovci ------------------------------------ Je potrebné si ujasniť pravidlá. Účasť je POVINNÁ, avšak informácie z akcie budú následne dostupné pre všetkých lovcov na nástenke. Pokiaľ však nie je možné sa dostaviť ospravedlníte sa mne (Gabriell), alebo Samanthe. Tréning bude štruktúrovaný jednoducho. Na prvom mieste bude predstavenie, nakoľko s mnohými sa nepoznáme. Ďalej prejdeme pravidlá, ktoré sa budú týkať všetkých a zodpovedajú sa potrebné otázky, ktoré sa objavia vo vzduchu. Spoločne vypracujeme každého zodpovednosti a predstavím aj nové zásady, ktorých sa bude každý držať. V druhej časti prejdeme ku tréningu, ktorý bude tentokrát prebiehať len v sále, do terénu sa budete môcť…

Sander Sagittarüs píše nástěnku: 24.12.2022 Bolo to už dávno, čo sa bielovlasý lovec sku […]

Sat, 24 Dec 2022 22:01:21 +0100

24.12.2022
Bolo to už dávno, čo sa bielovlasý lovec skutočne tešil na Vianoce. Aj keď lovci tento sviatok neoslavovali, niekedy sa zdalo ťažké vyhnúť civilskému nadšeniu, ktorý sa často v tomto období vyskytol. Pre Sandera dátum 24.12 znamená dve veci. Bol o rok starší a opäť zabudol všetkým nakúpiť darčeky. Avšak zdalo sa, že niekedy sa skutočne diali Vianočné zázraky. Sander tak už skoro ráno stál pri dverách od New Yorkského Inštitútu zatiaľ čo mal cez jedno plece tašku a v druhej ruke mal nádobu s pripraveným jedlom. Sander nemal ako vymyslieť darčeky, pre každého člena rodiny Nurgaliev, avšak zo Suniloveho rozprávania sa zdalo, že niečo také bude dostatočné. Sám bol prekvapený, že sa na to skutočne dal. Za posledný mesiac sa zo Sunilom značne spriatelil. Už akoby obaja zabudli na ich mierne rozpačité začiatky čo sa týkalo ich.. priateľstva. Sander tak ráno o šiestej čakal na dohodnuté stretnutie, ktoré mu večer predtým potvrdil. Predsa len Mirjam mu povedala, že už nieč…Číst více

Jesse Warner se přidal k Civilové

Thu, 22 Dec 2022 23:28:29 +0100

Jack Porter vytvořil

Wed, 07 Dec 2022 22:25:21 +0100

Vianočné trhy

Ho, ho, ho! Tak čo, stihli ste sa tento rok už konečne dostať na zoznam dobrých detí? Alebo vás znova bude pod stromčekom čakať uhlie? Tak či onak, je dobré si v tomto vianočnom zhone urobiť čas pre seba a svojich blízkych. Môžete si napríklad… zájsť na vianočné trhy! Newyorčania už sa predsa nemôžu dočkať kým sa otvoria stánky v Central parku. A kto by sa aj divil? Budu tam rôzne pochutiny, nejaké to varené vínko, bárs aké výrobky, vianočná muzika na každom kroku a pre tých najmenších tam budem aj Betlehem so živými zvieratkami. A samozrejme, ak ešte chcete Santa Clausovi na poslednú chvíľu povedať čo chcete pod stromček, tak budete mať príležitosť si mu sadnúť na kolienko. Nezabudnite…

Jack Porter vytvořil

Sat, 12 Nov 2022 22:37:27 +0100

BLACK FRIDAY!

Asi už si viacerí z Vás všimli, že stránky sú trochu rozvrzané. Navyše nám tu akosi upadá morálka a nováčikovia utekajú rýchlejšie než démon pred anjelským ostrím. Sad but true. Takže som sa rozhodla Vás trochu povzbudiť, rozaktívniť a možno aj máličko potešiť. Dávam BLACK FRIDAY na TRETIE POSTAVY!!! Lebo väčšina z Vás čo je aktívna a nezdrhla už má dve postavy, takže Vám dávam túto možnosť. Na oplátku očakávam šírenie dobrého mena Shadowhunters RPG, lákanie nováčikov a hlavne aktívne HRANIE S NOVÁČIKMI!!! Je mi jedno či toho nováčika dotiahne za uši alebo nohami napred... jednoducho hrajte, hrajte, hrajte a hrajte. A ideálne spamujte sociálne siete s reklamou na naše RPG, pretože vieme byť super komunita. A navyše keď tu…

Meritriss Blake píše nástěnku: 6.9.2022 Po dlouhé době se rozhodla stavit v knihovně. Po […]

Tue, 06 Sep 2022 16:48:42 +0200

6.9.2022
Po dlouhé době se rozhodla stavit v knihovně. Pozdravit kolegy, podívat se zda starší dáma, které dělala čaj nebo kávu ještě tráví čas v tom samém křesle. Chtěla si půjčit nějakou z těch knížek, co tam dávala. Bylo tam mnoho titulů, věděla, že jich bude i mnoho nových. Mohla by si udělat pauzu, zajít na pár dní za Gideonem a když bude pryč, tak si mohla číst svůj milovaný fantasy žánr, možná by mohla půjčit nějaké dětské pohádkové knížky. Gideon je neznal, mohlo by to být zajímavé mu představit civilské pohádky s ponaučeními.
Z jedné z uliček se vytvoří známé, světlovlasé děvče, které ji s ošitím pozdraví jednoduchým „Ahoj.“
“No ahojky, tebe jsem dlouho neviděla.” Usměje se na Lotty, která se vynořila nečekaně a jeden z důvodů, proč se tak dlouho neviděly, bylo i to, že byla nějakou dobu v pekle a také neměla čas na to už pracovat v knihovně a asi ani nechtěla, přestože knihy vážně milovala.
“Jak se ti daří?” Zeptá se mile a v ruce převaluje tituly, které vy…Číst více

Meritriss Blake píše nástěnku: 26. 6. 2022 Tak jak plánovala, tak se vydala směrem do F […]

Sun, 26 Jun 2022 21:53:17 +0200

26. 6. 2022
Tak jak plánovala, tak se vydala směrem do Faerie. Upozornila ohnivou zprávou lidi, které upozornit musela, tátovi a triu napsala smsku, že bude cca týden možná dva týdny mimo signál, že jede s kamarády na výlet do přírody a nebudou mít signál a mobily budou vypnuté, ale že dá vědět, až se vrátí. Pak už ale prošla portálem v dubu a klidným krokem se vydala už vlastně po paměti na cestu k zámku, který byl poměrně daleko. I na koni to trvalo několik minut. Možná i desítek. Triss ale nikam nespěchala.
Okolo vstupu do Faerie se vždy někde v okolí pohybovala hlídka a dřív nebo později si jí povšimnou. Kór když na slunci poměrně výrazně zářily rudé vlasy. Jako uhlíky skoro. Iluzi rudé barvy udržoval ocelový náramek na pravém zápěstí. Na levém měla náramek od Natea – draka, který se ocasem držel kroužku do nějž se z druhé strany i zakusoval. Kroužek měl zdobení modrými kamínky. Na pravém prsteníčku už nějak klasicky měla své ocelové prsteny a ten blíže k prstu byl hrubš…Číst více

Adrien Bennett se přidal k Civilové

Sun, 26 Jun 2022 14:47:33 +0200

Amaya Noiri se přidal k Civilové

Wed, 11 May 2022 06:59:43 +0200

Meritriss Blake píše nástěnku: 23. 4. 2022 Miláčku? Kdy se plánuješ vrátit? Tvůj drahý […]

Sat, 23 Apr 2022 11:33:51 +0200

23. 4. 2022
Miláčku? Kdy se plánuješ vrátit? Tvůj drahý manžílek
Trissiny oči stále dokola pročítaly ten jediný řádek, který se jí na ohnivé zprávě zhmotnil v ruce a nebyla si ani jistá, která emoce převažuje – zda to byl vztek, znechucenost nad tím, že si dovolil se jí vůbec ozvat a nepřímo lézt na oči….možná rozmrzelost, že se nesnažil zachránit jejich přátelství…ne ne rozmrzelost. Zklamání. Byla z něj zklamaná a rozhodně na něj byla naštvaná a nevěřila svým očím, že tohle vážně napsal. Že měl tu drzost.
Když už toho měla dost, tak papír v její ruce vzplanul a ona ho pustila na zem a zadupla zbyteček rožku nohou v ponožce, aby se snad oheň nikam nerozšířil. Malachai nestál za to, aby si kvůli němu podpálila byt. Rozhodně ale – určitě dle jeho očekávání – ji dokopal k tomu, aby s ním promluvila. Snad taky očekával to, že nebude ani v nejmenším v dobrém rozpoložení, když vytočila na mobilu jeho telefonní číslo. Jestli si myslel, že ji to snad dožene k tomu, aby za ním přišla…Číst více

Meritriss Blake píše nástěnku: 23.4.2022 Cestou do Faerie si zaskočila koupit jablko do […]

Sat, 23 Apr 2022 01:49:13 +0200

23.4.2022
Cestou do Faerie si zaskočila koupit jablko do obchodu a po projití portálem se do něj zamyšleně zakousla, když pátrala pohledem po místě, kde bude nejvíce světla na čtení, ale zároveň se tam dokáže opřít. Bezmyšlenkovitě se vzdálí od portálu směrem k pásu stromů oddělujících les a volné prostranství. Její kroky byly vcelku rázné a vyzařovaly napětí, dokud se neposadila pod jeden ze stromů, který se jí pozdával a otevřela knížku.
Nemohla vědět, že zrovna dnes se vílí bojovník rozhodl procvičovat lukostřelbu za jízdy na koni, mohla si ale povšimnout terče nad její hlavou – což se nestalo. Ne, místo toho se začetla do knihy, nevnímajíc okolí a jablko začne pomalu a jistě mizet, stejně jako světlo skomírajícího dne.
Vytrhne ji až šíp, který se zanoří do kůry a chvíli ještě drnčí. Triss ani nestačila vyjeknout, jen zaklapne knížku, vytáhne se na nohy a skryje se před domělým nebezpečím za strom. /Ještě šípem se nechám zabít…skvěle, Triss, skvěle…/ Pochválí samu s…Číst více

V této nástěnce se vyskytují scény podrobně popisující násilí nebo násilí extrémně kruté a smrt. Není vhodné pro hráče mladší 15 let a slabé žaludky. 20. března 2022 11:34 “Co je tohle?” Ucítil jsem cvrnknutí do ucha. Přesněji do kroužku v něm. Do háje, zapomněl jsem si sundat tu náušnici předtím než jsem jel domů. A teď si toho máma všimla. Dívala se na mě tím svým typickým káravým pohledem. Byla blbost dělat, že o ničem nevím - že jsem si nevšiml že má díru v uchu. “Náušnice,” pokrčil jsem jednoduše rameny a pokračoval v jezení polévky. Dneska jsme museli začít obědvat dřív, aby mě táta mohl hodit na vlak do New Yorku. Nechtěl jsem jet tím večer, byl plný divnolidí a necítil jsem se bezpečně, i když jsem u sebe měl pepřák. "Náušnice?!" zopakovala moje máma hystericky a mě došlo co si vyslechnu za výklad. Kdyby tak věděla o té tetováních na kotnících. Do léta jsem je mohl hezky skrýva. V létě, když se začnou nosit kraťasy a žádné ponožky to bude horší. "Můj syn nebude mít náušnici jako nějaký homosexuál!" prohlásila a do toho praštila se zapékací miskou o stůl. Maso v ní se pohnulo jako živé. Docela jsem se divil, že ji úplně nerozflakala. Raději jsem se kousl do rtu, abych nijak nekomentoval její rozhořčení. "Mami, v dnešní době může náušnice nosit kdokoliv. Už to není znak homosexuality. Stejně jako tetování nejsou znakem kriminálníků." Byla to Caroline, která se ozvala a prakticky mě bránila. Jen jsem se na ni podíval a věnoval jí jeden malý náznak úsměvu. Co by díky. Caroline za mnou vždycky stála, taky jsme k sobě měli věkově nejblíže. Nedávno jí bylo pětadvacet, ještě studovala medicínu. Sice žila se svým přítelem, ale tak nějak povinně navštěvovala rodiče stejně jako já. Přece jen oni nám platili školu. Takže jsme se pokaždé domluvili, kdy za nimi pojedeme. Moji dva starší sourozenci - Victoria a Frederic měli už svoje životy. Victoria žila se svým manželem a synem v Severní Karolíně a byla podruhé těhotná. Frederic měl tohle léto svatbu se svou přítelkyní. Rodina jako ze žurnálu. Všichni naši rodinu ve městě znali. Táta byl starosta a máma byla jediná doktorka. "I přes to ta naušnice dává…řekněme špatné signály," zamručel otec pod vousy, ale dost hlasitě na to aby všichni slyšeli. Snažil jsem se ignorovat všechny ty kecy a pokračovat v jídle. "Měl by ses zamyslet nad tím jak se prezentuješ Adriene. Stejně tak by tě nikdo neměl vidět s Alexandrou, kvůli věcem které dělá a s jakým typem lidí se schází." Jeho pohled se upřel na mě se já se na něj jen podíval. "Lexi je moje kamarádka. Myslel jsem si, že i ty jsi kamarád s její mámou, když ti dělá místostarostku," pokrčil jsem rameny a nabral si maso ze zapékací mísy a přidal k tomu rýži. "Ano Karen je moje přítelkyně, ale Alexandra na tebe nemá dobrý vliv a po tom fiasku ve škole, co musela její matka řešit bych si nepřál, aby jsi se s ní dál scházel. Nemluvě o tom, do čeho tě dostala a my museli pro tebe jet na stanici…" "Tak to je docela blbé v tom případě, protože sdílíme byt a chodíme na stejnou školu." Ukrojil jsem si kousek masa. Její máti byla stejná jako moji rodiče. A ikdyž Lexi měla u prdele, aspoň většinu času, věděl jsem, že má depky. Možná to byl důvod proč mi Lexi od pátku večer nepodepisovala. V pátek měla kluky z kapely v bytě a nejspíš se spolu sjeli, o tom mi napsala pořádný spam, a teď to dospávala, klasika. I tak jsem měl zvláštní pocit. Hlavně po tom spamu na který jsem ji já nakonec odepsall. CHAT V PŘÍLOZE 17:09 Do New Yorku jsem sice přijel něco kolem čtvrté, ale téměř hodinu mi trvalo se dostat až k budově v bytu. Byla to celkem hezká čtvrť a dokonce i za docela dobrou cenu. Zastávka metra byla několik bloků dál, ale já měl aspoň možnost se stavit do obchodu pro nějaké instantní polévky a nezbytnosti za za víkend mohly chybět Lexi mi stále neodepisovala a já začínal mít strach. Nebo to byla prostě moje paranoia ze které si Lexi tak ráda dělala srandu. Vždycky mi říkala: “Moc myslíš, moc se strachuješ.” Možná to byla pravda, byl jsem ustaraný. Zastavil jsem se před činžákem. Měl jsem plné ruce, v jedné jsem držel tašku s jídlem, protože jsem se ještě stavil v čínském bistru. Nechtělo se mi dneska vařit a věřil jsem, že Lexi už tuplem ne. Ve druhé ruce jsem měl igelitku s nákupem a v podpaží ještě jeden balíček toaleťáku. Na zádech jsem cítil ještě tíhu svého batohu. Obvykle jsem ho tak těžký neměl. Ale poté, co mi veřejná prádelna sežrala peníze a pak odmítala vydat mé oblečení, jsem se rozhodl vzít si jednu várku oblečení oprat domů. Prstem jsem naťukal kód od vchodových dveří. Jakmile jsem zmáčkl poslední číslo, rozezněl se nepříjemný jekot bzučáku, který znamenal jediné - špatný kód. Lexi by mě roztrhla vejpůl být tu se mnou. Ten zvuk jí prý trhal uši. Přiznávám, nebyl to zrovna nejmilejší tón. Ale nepřišlo mi, že by zrovna trhal uši. Takhle jsem si kvůli ní musel změnit i zvonění budíku a taky kvůli tomu už několikrát zaspal. Jak byl ten zasraný kód? Musel jsem zapátrat hluboko v mysli, abych ho našel. Na čísla jsem zrovna neměl hlavu. Pokud jsem si něčí telefon nebo narozeniny nezapsal jako by neexistovali. Znova jsem naťukal kód a teď už se jen ozvalo povolné cvaknutí jak se dveře odemkly. Musel jsem do nich ramenem zatlačit, aby se otevřely a pak jsem se ocitl v předsíni. Smrdělo to zatuchlinou, klasický New Yorský panelák. Na nástěnce byly víc jak pět let plakáty a upozornění. Ošklivá květinová tapeta se odlupovala a na některých místech byla už utržená. Vyšel jsem prvních pár schodů, které se pod nohama pomalu drolily. Nebyl jsem si jistý jestli to vůbec bylo bezpečné. Zastavil jsem se před výtahem a zmáčkl čudlík na přivolání. Chvíli jsem čekal dokud se na malé obrazovce neukázal nápis: MIMO PROVOZ. Skvělé, fakt skvělé. Po druhé sadě schodů jsem přemýšlel, že si dám přestávku na odpočívadle. Moje kondička byla jednoduše v prdeli. Obvykle jsem si do čtvrtého patra bral výtah a tohle jsem, ještě se zátěží, těžce nedával. Každým patrem, co jsem vystoupal výš jsem cítil zápach. Pro boha, co ti lidé tady jedli? Nebo koho jedli? Nebyl jsem si jistý jestli je to zatuchlina toho celého domu nebo tu mezi zdmi umřela krysa. Nebo nedej bože člověk. Nedávno jsem viděl ve zprávách, že mezi zdmi našli mrtvolu člověka. Nebo to byl dutý sloup? Už nevím. Ale to je jedno. Když jsem vyšel na naše patro měl jsem dojem, že vypustím duši. Nohy mě už bolely z těch schodů a cítil jsem je až u zadku. Sakra slyšel jsem ty kecy co by mi Lexi řekla, kdybych si začal stěžoval. Přehodil jsem si igelitky do jedné ruky a v kapse jsem nahmátl klíče. Podíval jsem se na ně. Bylo jich tam tolik. Jedny od mého domu, druhé od garáže doma, třetí od sklepa tady v paneláku. Pak tam byly klíče od zámku na kolo, od skříňky ve škole. A tady jsi mrcho. Strčil jsem klíč do dveří a stačilo jen jednou otočit a dveře byly otevřené. Zamračil jsem se sám pro sebe. Lexi málokdy nechávala otevřené dveře. Hlavně po tom, co slyšeli o tolika vloupání. Ne že by z toho bytu mohl někdo odnést něco cenného. Upřímně nejdražší věc, co jsme tam měli, byl tak maximálně kávovar. I mikrovlnka byla výkonnější než televize, kterou jsme v bytě měli. Nohou jsem strčil do dveří, aby se víc otevřely a já vstoupil do malé chodby. Zhluboka jsem se nadechl a okamžitě se mi do nosu dostal neskutečný puch. “Lexi?!” zvolal jsem do chodby. “Zase se pokazila lednička? Nebo jste zase s klukama nechali jídlo venku zasmrádnout?!” Neozval se žádný zvuk. Jako kdyby tu nikdo v bytě nebyl. Neřešil jsem to. Možná byli zase úplně na sračky z pátku a pokračovali v tom ještě i v sobotu. A dnes byla neděle, pokud chtěli vystřízlivět tak nejspíš spali. Všechny věci jsem odložil, abych si sundal čepici i bundu. Tu jsem pověsil na věšák, který vypadal že pokud se na něj pověsí ještě jedna věc, rozpadne se. Byly tu ještě bundy kluků, což znamenalo, že ještě neodešli. Hodil jsem pohled k jídlu, co jsem přinesl. Budeme si muset ještě objednat pizzu jestli jsou tu i oni. Kluky jsem měl docela rád. Jack z nich byl nejstarší a když se jednou opili tak se mi přiznal s tím, že se mu Lexi líbí. Neměl jsem mu to za zlé. Lexi se k němu navíc i hodila. Pak tu byli Chad a Ray. Chad byl spíše tichý, který všechno pozoroval a občas se připojil nějakým vtípkem do hovoru a na výšce studoval IT. Ray byl naopak až moc hlasitý. Vtipkoval kde se dalo, dobíral si mě a já ho nechal. Byl to básničkář - aspoň já mu tak říkal. To on hlavně psal jejich písničky. Uměl to s rýmy naprosto dokonale a stejně tak hrál na kytaru. S po ramena dlouhými blond vlasy, které často nosil v drdolu, a hnědýma očima vypadal skoro jako padlý anděl. Padlý anděl protože mu v očích vždycky hráli všichni čerti, v obočí se mu leskl piercing a pokaždé, když se ušklíbnul se mu kroužek uprostřed rtu pohnul. Zatracenej úšklebek, zatracenej Raymond Simpson. Pobral jsem všechny věci s tím, že všechny hodím na linku. Měli jsme kuchyň spojenou s obývákem. Žádný luxus jen malá linka, kde byla jedna pracovní plocha, lednice, sporák a dřez. Gauč co byl v obýváku jsme našli na facebook marketu zdarma za odvoz. Když jsem vešel do nosu mě praštil měděný pach krve a zahnívající odér. Znechuceně jsem nakrčil nos a zavřel oči. Protože se to nedalo snést, byl to pach co až štípal do očí. Když jsem je otevřel chvilku mi trvalo, než jsem se rozkoukal. Než jsem si prohlédl zbytek bytu. Nebo spíše lépe řečeno, to co z něj zbylo. To co z NICH zbylo. Nevěděl jsem kam se dívat dřív. “Lexi? Kluci?” Ty slova byly jen dva zlomené zvuky, které ze mě vyšly. To co jsem měl před očima byl doslova masakr jako z hororu. Jako kdyby sem někdo vypustil divoké zvíře. Nezbyl tu jediný nedotčený kus nábytku, který by nebyl rozdrápaný a rozbitý na třísky. Nebyla tu jediná zeď, která by nebyla potřísněná cárami krve. Bylo to jako kdyby tu celý obývák vymaloval rudou - teď už hnědou, barvou. Z plakátů kapel, obrazů a kreseb zůstali na zdi jen cáry. A na gauči… Věděl jsem, moc dobře jsem věděl v hloubi duše, že to co leží na gauči není nějaká halucinace, protože jsem byl střízlivý. Ale v tu chvíli jsem si přál být intoxikovaný jak nejvíc bylo možné. Ležel tam Jack. Roztrhaný na kusy. S hrudí i břichem rozpáraným. Šly vidět všechny orgány co uvnitř zbyly. Z gauče visela ruka. Odtržená od zbytku těla a nepatřila Jackovi. Na roztrhaném, krví nasáktnutém koberci u nohou gauče leželo tělo, ze kterého zbyly ještě menší cáry. Nemohl jsem poznat komu patří, protože tvář osoby byla rozdrápaná a z oblečení nezbylo nic. Kusy masa, vnitřnosti zůstaly na hromadách všude. Nezbylo tu jediné nedotčené tělo. Zavrávoral jsem dozadu a o něco zakopl. Kus nohy. Udělalo se mi zle na zem jsem upustil jídlo, které se rozletělo po už tak špinavé podlaze. Jen jsem zíral, prostě jsem jen zíral. Jako kdyby se čas zastavil. Necítil jsem vlastní tělo. Pohledem jsem cukl k pokoji. Dveře od něj byly zničené a práh byl pomazaný krví. Odvážil jsem se udělat pár kroků blíž a nakouknout do místnosti. Malý pokoj s dvěma postelemi byl na tom stejně jako obývák. Z postelí nezbylo nic jiného než kusy dřeva, matrace byla všude po pokoji. Stejně jako krev, kterou byly potřísněné kdysi bílé zdi i strop. Z lustru visel kus vnitřností. Matrace byla stejně roztroušená jako i kusy těla. Tam jsem však poznal o koho se jedná. Krk měl zrostřený a byly na něm znaky po kousancích. Delší blond vlasy byly nasáklé krví. Žaludek mi v tu chvíli udělal kotrmelec. A další. Všechno jsem s sobě držel, dokud jsem pohledem necukl dolů. Na střepech zrcadla leželo ještě jedno tělo. Mělo rozpáraný celý trup, břicho, všechno. I tak bylo nejvíce zachovalé a díky obličeji jsem mohl poznat kdo to je. Lexi tam ležela, na kusy jako všichni ostatní. To už jsem nevydržel. Otočil jsem se a všechno jsem vyvrátil na zem. Oči mě pálily a já nevěděl, kdy jsem začal brečet a nebo kdy přišla další vlna zvracení. Zvracel jsem tak dlouho dokud nebylo co zvracet. Roztřesenými rukami jsem nahmatal svůj telefon. Hlavu jsem měl naprosto prázdnou. Díky tomu, jak se mi třásly ruce se mi povedlo číslo vytočit až na potřetí. “Já…Já…” Nemohl jsem skoro mluvit. Operátorka se ze mě snažila dostat co se stalo a kde jsem. Moc si z toho telefonátu upřímně nepamatuji. Jen vím, že jsem se na byt už nepodíval a šel jsem si sednout na schody. Seděl jsem tam tak dlouho, dokud nepřijela policie.

Sun, 20 Mar 2022 18:31:38 +0100

V této nástěnce se vyskytují scény podrobně popisující násilí nebo násilí extrémně kruté a smrt. Není vhodné pro hráče mladší 15 let a slabé žaludky.

20. března 2022
11:34
“Co je tohle?”
Ucítil jsem cvrnknutí do ucha. Přesněji do kroužku v něm. Do háje, zapomněl jsem si sundat tu náušnici předtím než jsem jel domů. A teď si toho máma všimla…Číst více

Adrien Bennett se přidal k Civilové

Wed, 16 Mar 2022 18:16:03 +0100

Malachai se přidal k Čarodějové

Mon, 14 Mar 2022 20:00:35 +0100

Hiram Gale se přidal k Čarodějové

Mon, 14 Mar 2022 18:33:53 +0100

Meritriss Blake se přidal k Čarodějové

Mon, 14 Mar 2022 12:39:58 +0100

Jack Porter se přidal k Civilové

Mon, 14 Mar 2022 07:26:44 +0100

Joshua Prescott píše nástěnku: 1.1.2022 Oh, Bože. Moja hlava. Takto som si Silvester […]

Sat, 01 Jan 2022 20:17:10 +0100

1.1.2022
Oh, Bože. Moja hlava. Takto som si Silvester nepredstavoval. Pootočím hlavou, aby som videl kto to vlastne so mnou leží v posteli. Pochybujem, že je to Darius. Ten má teraz úplne iné starosti. Absolútne iné. Trochu zaostrím na postavu vedľa seba a povzdychnem si.
“Nevzdychaj.” Zašomre Richard hlasom umierajúcej kosatky.
“Čo sa stalo?” Opýtam sa celkom podobným hlasom. Fakt si pamätám iba nejaké útržky. Čo je v podstate úspech pretože po rozlúčke so slobodou som mal úplne okno.
“To keby som vedel…” Takto to vyzerá, keď slopete s bratom, ktorý je náchylný k strate pamäti rovnako ako vy. Pozriem sa okolo seba. Ono je asi dobre, že som svoj byt ešte neprenajal. Neviem kde by sme potom skončili. Otočím sa na chrbát a mám pocit, že sveter, v ktorom som zaspal je okolo mňa obmotaný asi trikrát. Vyzerá to tak, že sme sa sem nejako dostali, hodili sa na posteľ tak ako sme boli a zaspali sme.
“Chcelo by to otvoriť okno.” Je tu smrad jak hovädo.
“To chcelo…” Zahuhle…Číst více

Meritriss Blake píše nástěnku: 29.12.2021 Tak si tak říkám, že je to nakonec můj dení […]

Wed, 29 Dec 2021 15:55:33 +0100

29.12.2021
Tak si tak říkám, že je to nakonec můj deník. Nemusí tu nutně být jen mé vzpomínky, že ne? Chtěla jsem…chci někam svěřit své pocity, ale bojím se to říct vlastně komukoliv, protože už tak mě jejich zvýšená péče spíše dusí, než mi pomáhá. A nechci, aby mě omezovali ještě více, než to s dobrou vůlí už dělají.
Popravdě ale jsem si řekla o drobnou pomoc…Na stole přede mnou stojí tuba s antidepresivy. Jsou to ty přechodné. Řekla jsem Lucasovi, že nic dlouhodobého nepotřebuji a on mi dal pro jistotu předpis, abych ho u sebe nosila, kdyby si náhodou někdo myslel, že jsem zdrogovaná. Zatím ale váhám, protože si nejsem jistá zda to chci. Vím, že mě budí noční můry a je to se mnou fakt špatné, protože…no prostě, můj milý papíre, co si budeme. Je to skoro jako halucinace. Jakoby se mi před očima místo skutečné scenérie znovu promítaly všechny ty poničené lidské těla nebo jen jejich kusy, krev…spousta krve. A křik.
Zajímá tě, proč si nejsem jistá, zda to chci? Možná to b…Číst více

Meritriss Blake píše nástěnku: 22.11.2021 - 118. den natáčení Triss se na dnešek sku […]

Mon, 22 Nov 2021 18:08:03 +0100

22.11.2021 – 118. den natáčení
Triss se na dnešek skutečně těšila. Měla připravené na Natea hned dvě věci, které mínila zrealizovat. Na jednu potřebovala Sandera, který stejně chtěl pomoci s odplatou Nateovi… případně si to natočit. Dalším bodem v tomto vtípku bylo přesvědčit herce, štáb a režiséra. Vlastně se těšila, až dostane DVD u premiéry spolu s ostatními herci, kde byly nejvtipnější přeřeky, faily a fórky při nebo mimo natáčení. Ale to bude na dlouho, neboť ještě stále přibývaly nová a nová videa a i dnes měly další přibýt, ať už od hereckých kolegů, či štábu.
Klidně by se však vsadila, že nejvíce jich dodali právě ona a Nate. A po nich Olivie a Theodor a až za nimi zbytek.
Čarodějka tedy znovu nechá hlídače, aby dal Sanderovi podepsat dokumenty. Tentokrát ohledně toho, že není přenašečem a ani infikovaným covidem-19. Triss raději spolkla poznámku, že kdyby byl, tak by asi trpěl mnohem víc, než kdejaký lidský jedinec a pravděpodobně by to dostalo i ji a Natea, co…Číst více

Sander Sagittarüs píše nástěnku: 13.10.2021 Avšak musel sa stále mierne pousmiať, predsa le […]

Wed, 13 Oct 2021 21:05:14 +0200

13.10.2021
Avšak musel sa stále mierne pousmiať, predsa len, kedy boli naposledy takto sami? Len v ich spoločnosti bez toho, aby boli obaja v boji, alebo absolútne zachvátený emóciami? Alebo oboje? Nejaký mesiac to už rozhodne bol o tom nepochyboval. “Ako si opäť zvykáš na.. to všetko? Byť späť?” Opýta sa zatiaľ čo spraví ťarbavé kroky jej smerom. “Je to.. občas sa bojím, že to je všetko len dlhá ilúzia. Že si s mojou mysľou hrá démon.. alebo nemal už žiadnu vlastnú myseľ.” Vydýchne po chvíli ticha zatiaľ čo sa voda pomaly zohrieva. “Ale snažím sa na to nemyslieť. Viem, že to je realita.. a jediné čo môžem spraviť je sa vrátiť späť do života. Tak, ako bol predtým a postupne eliminovať následky čo na mne peklo nechalo.”
Sander nebol hlúpy, aby nevidel jej problémy, orieškom však skutočne bolo, že nevedel, ako jej má pomôcť. Lovci boli trénovaný na to prežiť čokoľvek, ale ako by to dokázal naučiť niekoho iného? Ako svoju priateľku podporiť? Jeho emočná stránka sa v týchto mom…Číst více

Meritriss Blake píše nástěnku: 18. 9. 2021 Pár dní už byla zpátky. Překvapivě se ty novin […]

Sat, 18 Sep 2021 17:07:21 +0200

18. 9. 2021
Pár dní už byla zpátky. Překvapivě se ty novinky nešířily jako požár a ona měla ještě čas to vše nějak vstřebat a nabrat síly po ztrátě kontroly…dokonce dvou a do toho si srovnat setkání s démonkou z ruin, které so odbyla včera. Popálenina už byla vyléčená stejně jako zbytek ranek.
Stihla se setkat s čarodějkou Gemmou, která byla její dvojnicí a ta s ní sdílela vzpomínky z doby, kdy tu Triss nebyla, aby rozhovory s jejími přáteli a rodinou byly bez záseků. Ani Zoe a Luke nevěděli, že byla v pekle a Triss jim to prozatím nechtěla říkat. Také se stihla pohádat s Lucasem a Taylerem, protože tam mezi démony vyplynulo napovrch, že jí zablokovali magii, jenže ona tu vzpomínku neměla. Smazali ji, neřekli jí to a Triss měla právo být dotčená, zklamaná a naštvaná.Alespoň to zavdalo další důvod, aby byla u Malachaie prozatím.
Teď ovšem stála kousek od Institutu a přemýšlela jaké to bude. Věděla, že to bude jiné. Jen se bála jak moc. Ta nejistota ji děsila. Na ruce jí chy…Číst více

Meritriss Blake píše nástěnku: 7.6.-12.9.2021 1. ČÁST Zažila už i měkčí přistání. Tohle utn […]

Sun, 12 Sep 2021 21:05:10 +0200

7.6.-12.9.2021
1. ČÁST
Zažila už i měkčí přistání. Tohle utnulo její křik a donutilo ji začít lapat po dechu. Adrenalin pozbyl svůj obvyklý účinek a všechny utržené rány ji bolely, tahaly a pálily, jakoby je měla v jednom ohni. Musí se přetočit na čtyři a, sledujíc zem, sípat. Cítila lepkavou krev, která v některých místech zaschla a nyní ji tahala, stejně tak cítila, jak ten pohyb spustil znovu čůrky krve z již nekrvácejících ranek.
“Triss.” Ozve se stroze, vlastně až naštvaně známý hlas. Zvedne unavený pohled k nejvyššímu čaroději, který nyní seděl a skoro bezmyšlenkovitě si hojil nohu. Alespoň to tak vypadalo. Skrze roztrženou látku nohavic viděla jen rudou krev. Těžko říct, kde byla rána a kde se jen dostala krev a pochybovala, že by chtěla vědět, co to zranění způsobilo. Ještě na žádném z bojů, kde se potkali, neviděla Malachaie krvácet.
“Triss!” Ozve se znovu a přísněji. Trhne s sebou. Musela vypadat dost mimo a vyděšeně, ještě stále měla i žaludek na vodě z toho, j…Číst více

Meritriss Blake píše nástěnku: 7.6. - 12.9.2021 2. ČÁST Bolest celého těla se jí zako […]

Sun, 12 Sep 2021 12:57:45 +0200

7.6. – 12.9.2021
2. ČÁST
Bolest celého těla se jí zakousla do těla jako neodbytný brouk zasazený do hlavy. Nešla potlačit, ignorovat a ani odehnat. Ochraptěle zaskučí, jakoby dlouho křičela, a kdo ví, snad tomu tak i bylo. Nechce se jí otevřít oči. Nejraději by spala, dokud to nepřejde, ale to není dost dobře možné, protože s nabytím vědomí začne vnímat zvuky démonů, co poletují venku. A praskání elektřiny a něčí dech vedle sebe. Donutí se proto oči i přes bolest nakonec otevřít a posadí se. Nechtělo se jí, ale nepoložila se zpět na záda. To by si tou bolestí musela projít znovu. Podívá se na své ruce v očekávání, že na nich uvidí krev, ale…nic takového se nekoná. Pocitově pohmatem ani pod nosem, na bradě, krku či jinde. Jen některá pírka na šatech již nebyla nadýchaná, ale slepená. Nijak to však šatům neubíralo na kráse. Nepozastavovala se však nad tímto faktem, jako nad tím, kdo ji od krve omyl, pokud to byla skutečná vzpomínka a ne jen nějaký přelud její mysli.
“No konečn…Číst více

Meritriss Blake píše nástěnku: Hmmm takže...můj milý deníčku...bože nevím jak se tohle […]

Sat, 04 Sep 2021 11:07:42 +0200

Hmmm takže…můj milý deníčku…bože nevím jak se tohle píše a začíná. Dnešní datum raději neuvádím. Dopisuji zpětně věci minulé a tohle je první, co píši. I když až tě – papíre – přesunu do nějaké vazby, deníku nebo tak něčeho, tak rozhodně nebudeš první. A nebudeš ani poslední.
Dios, co to se svým životem dělám…no když už to sepisuji, tak s tímto nápadem přišel Zacharie. Však víš Mio – nebo deníčku? Jak se mám jako oslovovat ve vlastním…zápisníku? Tohle je tak divné! – je to nejvyšší čaroděj Queens – pozn. Mám používat přítomný čas nebo minulý, když to, co je teď s velkou pravděpodobností nebude za pár let, desetiletí maximálně? Nebo bude? Argh….dobrá. Budu to psát v přítomnosti, alespoň něco, protože v tom jinak bude zmatek. Hmmmm pozn. pro mě – asi fakt nenapíšu v přítomnosti ty VĚCI, co se mi staly v dětství, protože ty jsou fakt pasé – a doufám, že i pasé zůstanou.
No dobře. Zkusíme to znovu.
Zápisek číslo x – pozn. Až doplním zbytek, tak doplnit i čís…Číst více

Meritriss Blake píše nástěnku: 14.8.2021 Jak už to tak bývá, tak herci přijíždějí v autech […]

Sat, 14 Aug 2021 18:23:27 +0200

14.8.2021
Jak už to tak bývá, tak herci přijíždějí v autech s vlastním řidičem, aby to působilo noblesně. U Myany Meritriss Blake tomu nebylo jinak. Ne. Ne Meritriss. Vypadala jako ona, usmívala se jako ona, ale v tmavých očích se skrývala jistá moudrost z prožitých let, která působila nepatřičně a její chůze byla podivně lehká. Nechodila stejně jako mladá čarodějka.
Gemmora Merriam Stanley se vyloženě nesla, když vstoupila ze zapůjčené černé limuzíny za pomoci Natea, který šel první, jen aby jí vzápětí nabídnul pomocnou ruku a rámě do něhož se bez zaváhání s potěšeným úsměvem zavěsila a vyrazila po koberci, což byl pokyn pro řidiče odjet, aby se mohlo přistavit další auto s další hereckou dvojicí.
Nezakryla si oči před bílými záblesky fotoaparátů, naopak jim věnovala profesionální úsměvu pro fotky, které se budou v novinách a na internetu vyjímat. Stříbrné ramínkové šaty svým upnutým svrškem vyzdvihly její přednosti od nichž nic neodvádělo pozornost, neb jediné šperky…Číst více

Meritriss Blake píše nástěnku: 9.7.2021 Nikdo si Trissina zmizení nevšimnul, až na Natea a […]

Fri, 09 Jul 2021 01:14:07 +0200

9.7.2021
Nikdo si Trissina zmizení nevšimnul, až na Natea a další, jenž u něj byli přítomní. Nebylo vlastně ani kdy, protože čarodějové vše pokryli, aby mladé děvče na krku nemělo další nevysvětlitelné zmizení, únos. Už tak, že v rodině Blakeů ji ve zmizení předčil její bratr. Lucas a Tayler tak po novinkách nemohli dopustit, aby čarodějka zmizela beze stopy. Potřebovali čas a zkusit Triss zachránit z pekla. Odmítali ji tam nechat. Odmítali přijmout fakt, že už se nemusí vrátit.
A tak na scénu přišla další čarodějka. Gemmora Merriam Stanley. Zkráceně Gemma. Byla stejně vysoká jako ztracená, takže byla vhodnou volbou pro vtažení do plánu čarodějů, kteří bydleli spolu Triss. Žádat ji kdokoliv jiný,asi by odmítla, ale ty dva znala požehnané množství let, tak na onen plán přistoupila.
Kudrlinky tmavých vlasů zmizely díky žehličce a brzy změnily barvu. Pomocí iluze skryté v prsteni na sebe vzala perfektní podobu Meritriss Blake, jejíž roli měla sehrát na neurčitou dobu. Nejprve a…Číst více

Joshua Prescott píše nástěnku: 19.6.2021 Vytiahnem šanón hrubší než Biblia. A to hovo […]

Sat, 19 Jun 2021 22:28:27 +0200

19.6.2021
Vytiahnem šanón hrubší než Biblia. A to hovorím o oboch zákonoch. Vycvaknem z neho všetky euroobaly s dokumentami a začnem to triediť. Voľačo letí do skartovačky. Už som ju pár krát dal aj pod klimatizáciu, aby sa vychladila. Asi som mal papiere triediť priebežne. Ale na moju obranu, kopec vecí sa mi hodilo. Pozriem na vibrujúci mobil, či to náhodou nie je Darius. Lenže tam si prečítam iba asi tisícu správu od šéfa. Prevrátim oči, povzdychnem si a palcom swapnem na vymazanie. Myslel som, že ignorovanie práce bude ťažšie ale ono je to zatiaľ dosť jednoduché. Možno by som sa mohol na online poradu pripojiť v pyžame. Áno! A zoberiem si to so Star Trekom. To by som mohol spraviť. Pár bonitných klientov presuniem do iných spoločností… Znovu mi zavibruje mobil. Automaticky to swapnem a robím si svoje ďalej. Čo budem ale robiť? Akože peňazí mám dosť lenže… byť bez práce? Nikdy som nebol bez práce. Vždy som pracoval. Navyše som to ešte nepovedal Dariovi. Kurva, ako mu po…Číst více

Joshua Prescott píše nástěnku: 15.6.2021 Došľaka. Koľko už tu sedím a nechávam ten posra […]

Tue, 15 Jun 2021 09:05:23 +0200

15.6.2021
Došľaka. Koľko už tu sedím a nechávam ten posratý telefón zvoniť? Je toto vyhorenie? Grant vravel, že sa to môže stať. Vyhorel som? Fakt? Neviem sa prinútiť zdvihnúť ten hnusný telefón. Asi hodinu tu pozerám ako tupec do stola a nič nerobím. Vždy keď dnu nahliadne Linda, tak len ju rukou odoženiem. Ani na ňu neprehovorím! Iba mávnem rukou! Toto si to dievča ani nezaslúži. Celú noc som bol hore. Len som počúval ako Darius dýcha a snažil som sa zaspať. Lenže nič. Stále mi to išlo hlavou. Odkedy som sa rozprával s Triss a napadla mi pritom tá myšlienka, tak ma to nepustilo. A stále viac a viac to na mňa doliehalo. Zhlboka sa nadýchnem. Chce sa mi grcať. Strašne sa mi chce grcať a mám ešte k tomu pocit, že sa nezvládnem ani postaviť. Takto ešte sedím asi ďalšiu hodinu. Počuje veľmi zreteľne ruch, ktorý sa deje mimo mojej kancelárie. Počujem dokonca ako si Trevor už asi ôsmykrát strúha ceruzku. Francis si ticho poprdkáva a snaží sa to skryť za škrípanie stoličky. Amber…Číst více

Sander Sagittarüs píše nástěnku: 7.6.2021 Hlásenie - "Siedmeho júna 2021 okolo siedmej h […]

Mon, 07 Jun 2021 16:11:02 +0200

7.6.2021
Hlásenie – „Siedmeho júna 2021 okolo siedmej hodiny večer získal Inštitút v New Yorku hlásenie o neobvyklej aktivite v oblasti Rooseveltového ostrovu. Opustená Nemocnica Renwick bola pokrytá tmavým oblakom a aktivita démonov bola vysoká. Na mieste bol otvorený prechod do Edomu neznámou bytosťou. Priechodom prešli dvaja čarodeji, Najvyšší čarodej Manhattanu Malachai a čarodejka Meritriss Blake. Tretia osoba je neznáma avšak spadá podozrenie na vyššieho démona Hauresa, ktorý sa posledné mesiace vyskytoval v New Yorku. Okrem toho sa na mieste nachádzali dvaja nefilim, Mirjam Farwing a Sander Sagittarüs, a mladý čarodej, ktorý bol silne zranený. Neboli však žiadne straty na životoch.

Na mieste sa vyskytovalo niekoľko druhov démov – Drevak, Behemot, Halphas, Omniment, Cherufe, možná prítomnosť Jinna Do mesta tak prenikli najmä Omnimenti a Halpahasovia. Ich pravdepodobná lokalita bude na území Queensu a Manhattanu. Drevak, Behemot a Cherufe sa do mesta nedostali.…Číst více

Meritriss Blake píše nástěnku: 10.5.2021 Triss No a...ještě jeden...jednodušší nápad. Pojď. […]

Mon, 10 May 2021 23:44:07 +0200

10.5.2021
Triss
No a…ještě jeden…jednodušší nápad. Pojď. Ukážu ti jedno místo.*Usměje se, postaví a vyrazí. Od ruin to k mostu v Brooklynu, kde byl vchod na tržiště pro podsvěťany nebylo daleko. Průchod našli ti, co věděli, co hledají. A nebylo to vlastně ani složité. Zajímalo ji, ale co dělá ochranná magie s lidmi co vstoupí pomyslně. Znehmotní tržiště a lidi na něm a naopak podsvěťané nespatří člověka? Jakoby to byla jiná dimenze? Nebo jak to fungovalo? Moc otázek, málo odpovědí. Ale to nevadí. Někdy se někoho zeptá.*

Nate
*Nadzvedne nad ní obočí, načež se zvedne a zamíří za ní. Po chvíli začne poznávat cestu a kam ho Triss táhne.* To už mě taky napadlo… Ale neměl jsem čas nebo jsem byl líný.. Záleží kterou výmluvu vezmeš.. *Uchechtne se a pokračuje směrem k tržišti.*

Triss
*Protočí očima a slabě se ušklíbne. Jasně, že měl nějakou výmluvu po ruce. Vždycky měl. Nate byl v tomto nenapravitelný… Nakonec se ale stejně zasměje a odhrne si pramínky z čela.*To, že jsi l…Číst více

Mirjam Farwing píše nástěnku: Deň, ktorého sa najviac Mir za celý svoj život obávala, nast […]

Thu, 22 Apr 2021 07:06:51 +0200

Deň, ktorého sa najviac Mir za celý svoj život obávala, nastal. Najhoršie na tom bolo to, že sa s nimi ani posledný polrok nevidela vlastnou chybou, nakoľko utiekla. Vina z toho, že im takto zmizla zo života a nedokázala im ani oznámiť svoje rastúce city k čarodejovi…ju zožierala. Posledný krát sa na seba pozrie v zrkadle, aby sa ešte upravila. Niekoľko dní mala na truc zamknuté dvere a aj polku jedla vracala späť. Nedokázala robiť nič iné ako spať alebo plakať nad spoločnými fotkami. Šaty na nej boli našťastie elastické a tak toto nestaranie sa o seba pomerne zakryli. Aj keď sa jej mierne podlamovali kolená z predstavy, čo teraz bude musieť spraviť, vyšla z izby, kde sa na chodbe stretla so Sanderom a hneď mu padla do náručia. Makeup si nedala práve z tohto dôvodu, aby ani svoj doprovod nezašpinila a aby ani nevyzerala ako mŕtva nevesta. Doslova. Mierne pobledlá vpadnutá tvár s kruhmi pod očami a snehovo, až nevinne, bielymi šatami. „Ďakujem.“ šepne bielovlasému kolegovi…Číst více

Mirjam Farwing píše nástěnku: Po prvýkrát sa rozhodla, že ak už od Zacharieho pôjde, nene […]

Mon, 12 Apr 2021 11:18:53 +0200

Po prvýkrát sa rozhodla, že ak už od Zacharieho pôjde, nenechá sa ním zviesť ani presunúť portálom. Vonku začínalo byť skutočne nádherne a keďže sa aspoň pre dnešok nikam neponáhľala, s menším batohom, v ktorom mala veci, v hrubom kabáte, tmavých nohaviciach a s vypnutými krátkymi vlasmi dohora sa prechádzala naprieč New Yorkom. Stéle mala stále pri sebe, kebyže niečo zahliadne, ale dúfala, že to bude kľudná prechádzka, keďže u seba mala len dve dýky. Katany nechávala naposledy v inštitúte, ale už teraz sa nevedela dočkať na moment, kedy ich prinesie k čarodejovi, aby mi ukázala, s čím bude v jeho ponúkanej posilke pracovať. Istota je istota. Radšej, aby jej to zakázal hneď na začiatku, než by chytil infarkt, ak by ju s nimi videl už priamo trénovať. Nad tou predstavou sa však z brucha zasmeje. Dnes bol ozaj dobrý deň. Alebo nie? Mladá lovkyňa sa rozhodla cestou navštíviť aj Central Park, aby mohla kúpiť nejakú kávu a dačo sladké, s čím sa mienila Sanderovi ospravedlniť za t…Číst více

Joshua Prescott píše nástěnku: 14.-15.2.2021 Nechám si na letisku odbaviť batožinu a ča […]

Mon, 15 Feb 2021 13:20:58 +0100

14.-15.2.2021
Nechám si na letisku odbaviť batožinu a čakám. Kúpim si mega predraženú kávu, ktorá ani nechutí tak ako by podľa jej ceny mala chutiť. Stále pohľadom odbieham ku vstupu. Že ja som s týmto súhlasil. Bla, bla, bla, si teraz vlkolak. Bla, bla, bla, musíš sa zoznámiť s rodinou z Chicaga. Bla, bla, bla, mal by si ich pozvať na svadbu osobne. Nasrať! Ani ich nepoznám. Babka pošle na narodky pohľadnicu, inak som ich videl naposledy na Richovej svadbe. Nikdy neprejavili nejaký záujem o nás. A už vôbec nie o mňa! Načo ich mám pozývať?! Robím to iba kvôli mame. Evidentne jej na tom záleží. Alebo ju skôr nebaví to bombardovanie z ich strany a chce to mať čo najskôr za sebou. Lenže kde kurva je?! Znova sa otočím ku vstupu. Napíšem jej asi päťdesiatu správu. Na pár z nich mi odpísala automatickou správou, že sa ozve keď bude môcť. Jediné čo mi o rodine z Chicaga povedala bolo, že sú vlkolaci. Nejaká rodinná smečka. No, veľmi o rodine nie je zdieľna. Cítim ako mi mobil zavib…Číst více

Sander Sagittarüs píše nástěnku: 12. 1. 2021 *Trissina nálada za posledních pár dní se dal […]

Fri, 12 Feb 2021 14:02:36 +0100

12. 1. 2021
*Trissina nálada za posledních pár dní se dala vyjádřit vcelku výstižně jediným slovem: bída. Cítila se extrémně pod psa a měla dost myšlenek, vzpomínek, za něž se mohla obviňovat a to taky mileráda svému já dopřála a obviňovala se- Ale ty myšlenky, sebenenávist, sebezklamání a sebeopovržení jí pomalu přerůstaly přes hlavu. Nedala si žádný prášek na utlumení, protože…Sander…i Jackové…oba tu bolest – ať už rozličnou – prožívali naplno. Nač by si to měla ulehčovat. A tak s v tichosti v zatemněném pokoji trpěla polovinu času. Bylo tam určitě dusno, kapesníky u postele a v náručí si k tělu tiskla bílého plyšáka s takovou intenzitou, až se – i přes jeho nepevný, látkový tvar – bála, že ho rozdrtí a zničí i jej.
Přeci jen se pak donutila k tomu, uklidit v bytě, i když poslední, co chtěla bylo vidět další místa, kde se Sanderem trávila chvíle.Ne oprava…donutil ji k tomu Tayler. Prý že přijít na jiné myšlenky…Vždyť už byla u Hellera…a taky tu byl Nathan…Číst více