Z hlídky se vrátil krátce po páté ráno. Čas už stejně neznamenal skoro nic. Poslední týdny se slily do jednoho nekonečného bordelu, kde se střídaly hlídky, reporty, nedopsané rozpisy, ichor pod nehty a zprávy z Idrisu, které měly nejspíš uklidnit situaci, ale v praxi akorát dokazovaly, že někdo nahoře žije v úplně jiném světě. Do knihovny vešel potichu. Bundu měl rozepnutou a rukávy vyhrnuté k předloktím. Na pravé ruce mu zasychala tmavá šmouha, kterou zatím zařadil do kategorie snad ne moje krev. Na límci měl prach z rozbité zdi v lower Manhattanu a v ramenou únavu, která už dávno nebyla jen fyzická. Zbraň položil na stůl vedle hromady složek. Rukavice skončily přes opěradlo židle, jedna sklouzla na starší hlášení. Na chvíli na ten papír zůstal zírat. Nějaký génius do něj napsal, že situace působila zvláštně. Přejel si dlaní přes obličej, promnul kořen nosu a posadil se. Židle zavrzala tak hnusně, že to skoro sedělo k celé náladě místnosti…Číst více