Shadowhunters Online | Ava | Nástěnka

3.11. Od toho osudného dne nedokázala vyjít z pokoje. Ne že by na to neměla sílu po fyzické stránce, ale té psychické. Poslední dny měla pocit, že jí zužuje bolesti hlavy, ale také podivné křeče v žaludku, jako kdyby jí někdo udeřil. Usoudila, že to musí být stresem a přijmout jakoukoliv stravu pro ní bylo jako čirý trest. Možná ztratila chuť do života, ale nikoliv vůli žít. Věděla, že teď bude muset být extrémně opatrná a začít si budovat pevné stěny své psychiky, jestli chce vůbec někdy opustit pokoj. Ale cítila se pokořena zhrzena a zrazena, nikoliv králem však sama sebou. Nechtěla pociťovat takovou bolest ze ztráty, chtěla ho nenávidět a křičet z plných plic jako nikdy před tím. Osvobodit ty pocity přehlížení jí samotné jako osoby za léta existence. Proč jí zrovna teď došlo, že by jí mělo zaležet i na tom co chce ona a ne jen druzí. Možná si ten pocti "CHCI" udržovala přes věci či milence, aby aspoň jednou měla něco pro sebe než, aby dělala něco pro druhé. At to byla práce diplomata nebo péče o lid. Ale jedno věděla dobře. Nikdy v životě už nejspíš v lidech neuvidí to dobré, ale jen tvory jejíž život je prchavý jako jejich emoce. Už je víc nemohla vnímat jako něco fascinujícího či křehkého, ale jako to co jí vždy učili vnímat. Něco podřadného jako zvěř nic víc, něco co se ji nikdy už nesmí dostat pod kůži. Stejně tak se musí naučit korigovat své nově nabité emoce a naučit se s nimi ne jen pracovat, ale rozpoznat je jako u jiných bytostí. Naučit se o nich s ním mluvit, nemlčet. Věděla, že jednou nastane den, který oznámí jeho příchod zpět jak slíbil. Však ona se musí změnit, ona musí být ta silná, ona musí být ta bytost, která dokáže zapřít své emoce, aby tu pro něj mohla být. Ne ona musí být víla, která už před ním nikdy nic neukryje, aby se nezranila jíž více. Musí se stát někým, kdo dokáže přijmout zpět někoho, kdo to bude potřebovat, někoho kdo je důležitý aby vedl lid. A ona musí být někým, kdo to ochrání jak jeho tak říši v níž žije lid. Však právě teď první krok, který musí udělat je konečně opustit komnaty s pevným štítem a přesměrovat tyhle silné věci jiným směrem a popadnout druhý dech.

Sat, 07 Nov 2020 19:24:19 +0100

3.11.
Od toho osudného dne nedokázala vyjít z pokoje. Ne že by na to neměla sílu po fyzické stránce, ale té psychické. Poslední dny měla pocit, že jí zužuje bolesti hlavy, ale také podivné křeče v žaludku, jako kdyby jí někdo udeřil. Usoudila, že to musí být stresem a přijmout jakoukoliv stravu pro ní bylo jako čirý trest. Možná ztratila chuť do…Číst více

Ava píše nástěnku: 24.9.2020 Byl den jako každý jiný, aspoň Avě to posl […]

Thu, 24 Sep 2020 00:00:54 +0200

24.9.2020
Byl den jako každý jiný, aspoň Avě to poslední měsíce tak připadalo. Byla jako schránka bez duše a chuti být škodolibá. Začínala pociťovat, že mladý čaroděj jí poslední době spíš jen zneužívá to živilo Avin vztek a touhu ho vlastnoručně uškrtit či potrápit. Ale čas od času si říkala, že je to pořád ještě mladě a měla by s ním mít více trpělivosti. Ale poslední dny to šlo těžko. Je n, že ztrácela pevnou půdu pod nohama, ale přeli se v ní emoce, které neznala nevěděla v co je měnit než ve vztek a pocit osamění. Sice vztek nebyl tou správnou emocí, ve kterou by lásku měla měnit, ale netušila, co ten cit ke králi je zač. A neměla odvahu se nikdy ani někoho zeptat bylo to jednoduše příliš ponižující, kdy ani knihy jí nenašli odpověď. Ale osamění bylo oprávněné. Nikdy jí nevěnoval vřelé objetí či svůj čas, jednoduše na ní všichni zapomínali jako na vzduch.
Ale i přes těžké časy a emoční bouře v někom jako ona jí neodradilo od dobré nálady si popovídat s dobrým přítelem…Číst více

Ava píše nástěnku: Byla další hluboká noc, večer běžná jako každý jiný. Vs […]

Sun, 26 Apr 2020 20:47:11 +0200

Byla další hluboká noc, večer běžná jako každý jiný. Vstoupila do potemnělé komnaty, kde již svítil pár kočičích očí, který mířily přímo k ní. Kočka se lehce otře o lem její sukně a přicupitá ke krbu, kde rozdělá Ava oheň. Dnes nezamířila ke skříni, aby si svlékla šat a šla se okoupat, jak tomu bylo vždy, prošla kolem piana a usedla ke stolu, který spočíval mezi mohutnou knihovnou ze dřeva a plnou tlustých knih a svazků. Usedne na židli a ze třetí šuplíku odspodu vytáhne malou krabici krásně zdobenou, položí jí na desku stolu a sáhne po dopisovacím papíru zdobený ostny s růžemi.
Když před sebe uloží papír, sáhne po brku s inkoustem a začne psát:

Drahá Altmoe,
Nečekala jsem, že se tohoto dne dožiju. Je tu tolik věcí, na které bych se ráda zeptala a naučila, ale teď je už nejspíš pozdě. Vím, že moje dopisy nikdy psát v životě nebudeš, ale byla jsi mi jednou osobou, která se pokusila být mou matkou. Nikoliv jen tetou či kněžkou, vždy si do toho dávala celé srdce. Ale p…Číst více

Ava vytvořil

Fri, 27 Mar 2020 13:55:22 +0100

Fae Faerie 4.4.2020

DATUM: 4.4. 2020 MÍSTO: Zimní dvůr, nádvoří. ČAS: 16:00 Povinné pro všechny víly, ty které nebudou moct, prosím udejte důvod proč nemůžete mně do zpráv. V takovém případě byste si to vynahradili jiný den. 1. Sraz všech víl na Zimním dvoře. 2. Seznámení neznalých víl se Studeným mírem.

Ava vytvořil

Wed, 18 Mar 2020 21:54:06 +0100

Ples novoluní 20.3.2020

Datum: 20. března, pátek Čas: 17:00 Místo: Zimní dvůr Akce pro: všechny Dresscode: Společenské delší šaty, masky (pověření lovci stínů Spolkem mohou mít zbroj) Na tomto plese Zimní dvůr přivítá všechny rozličné tvory od civilů až po víly. Tento ples probíhal pouze jednou v roce, vždy před počátkem nového roku ve Faerii dle místních kalendářů, a tradice se zachovala doposud. Všechny vstupy do Faerie nadmíru lákají smrtelníky a pozemské bytosti na ples pomocí kouzel a iluzí, které novoluní posiluje. Víly na Zimním dvoře hodují, tančí, pijí a loučí se se starým rokem. Oslavují věčný život samotné Faerie. Konzumací vílího jídla a nápojů může tento ples civilům připadat jako pouhý sen jakmile se dalšího dne probudí. Z důvodu vyšší účasti a…