Shadowhunters Online | Amaya Noiri | Oblíbené

Killián Seymour píše nástěnku: 10. 1. 2023 Killián přeházel v ruce svoje nové doklady. Nem […]

Tue, 10 Jan 2023 00:56:50 +0100

10. 1. 2023
Killián přeházel v ruce svoje nové doklady. Nemohl moc říkat falešné, neboť byly vyrobené policejním oddělením ve spolupráci s úřady, takže se jednalo o platnou legitimaci. Jen ta osoba v podstatě neexistovala. Byla vymyšlená pro jeho práci v utajení. Až teď opustí svůj apartmán a obytný komplex zadním vchodem, tak Killián Seymour na několik měsíců zmizí z povrchu zemského.

Místo něj se na scéně objeví Augustus Soleri. Obdobně starý, původem Ital, ke kterému život nebyl dvakrát rozdávačný co se poklidného zázemí týká a není tak divu, že skončil jako člen gangu, co se nechával najímat pro špinavou práci. Tomuhle utajení vděčil mexické smečce, která s tou jeho začala před nedávnem spolupracovat a zajistila mu věrohodný příběh. Policie jej už poté pouze posvětila a udělala svým způsobem legální.

Mladý vlkodlak schová doklady a ujistí se ještě jednou, že na nic nezapomněl. Alfu o jeho akci informoval s předstihem, aby s jeho pomocí mohl získat pomoc mexické smečk…Číst více

Zacharie D'Amboise píše nástěnku: 23.12.2020 Ľudia New Yorku sú mi naďalej záhadou. Stále si v […]

Wed, 23 Dec 2020 15:22:42 +0100

23.12.2020
Ľudia New Yorku sú mi naďalej záhadou. Stále si však nie som istý z akého dôvodu tomu tak je. Možno je to množstvom ľudí samo o sebe, ale bolo pravdepodobné, že to bolo rôznorodosťou mesta. Je mi však naďalej bizarné, že mesto, ktoré je tak jednoducho odhadnuteľné malo tak záhadných ľudí. Avšak nedovolím si stále generalizovať všetkých obyvateľov New Yorku na základe jednej osoby. Mirjam Farwing mi aj napriek všetkému je naďalej záhadou, ktorá sa nie a nie rozlúštiť. Predstavujem si, že to musí mať podobne nakoľko som jej doposiaľ nedal podnet na to sa o mne čokoľvek dozvedieť. Ale všetko to bolo len.. podivné a na moje nešťastie dnešok tomu nepomohol. Ono už mi bolo známe, že Mirjam by svoju dohodu neporušila, ale jej odhodlanosť, ktorá hraničila s ľahkomyseľnosťou mi bola cudzia.

Do istej miery ma fascinuje jej prístup k veciam a jej nedbanlivosť k určitým veciam, ako napríklad ona sama. Možno sú všetky moje pozorovania chybné, ale.. Nie som si istý, fakt, ž…Číst více

Mirjam Farwing píše nástěnku: Vypína senzor a nazerá do budovy cez jedno zo špinavých oki […]

Wed, 23 Dec 2020 09:08:24 +0100

Vypína senzor a nazerá do budovy cez jedno zo špinavých okien. ‚Okej, nejaké časti potrebujem aj od tých démonov,‘ uvedomí si Mir, keď si opätovne skontroluje zoznam, ktorý od Zacharieho dostala ako cenu za pomoc. Z batohu, v ktorom už na ňu čakal riadny chumáč chlpov z Hellhounda, ktoré sa jej podarili vytrhnúť pri hliadke deň predtým, a jeden chvost Impa spolu s pár prázdnymi nádobami, do ktorých by prípadne mohla pochytať aj ďalšie časti dohody, si vytiahla dve malé fľaštičky a batoh samotný odložila za potrubie pred budovou, aby jej ho medzitým nikto nevzal a s ráznym krokom vošla dnu.
Bola sama. Nevedela, ako by toto vysvetlila Sanderovi a tak ho tým radšej nemienila strašiť, preto aj šla sama. Áno, raz mu to skoro aj ozaj povedala, ale nakoniec bola aj rada, že tak nespravila, nemienila ho vystaviť nebezpečenstvu kvôli jej dohode.
Pred ňou sa rozprestrel obrovský priestor, ktorý musel byť kedysi naplnený tovarenskými strojmi, ale teraz tu bolo prázdno. Pred…Číst více

Nathanael Donum píše nástěnku: 10. 12. 2020 Žena se světle hnědými vlasy zabušila na znám […]

Thu, 10 Dec 2020 19:48:07 +0100

10. 12. 2020
Žena se světle hnědými vlasy zabušila na známé dveře. Nejdřív se otevřely na škvíru, poté se opět zavřely, ozvalo se chrastění řetízku a dveře se znova otevřely naplno.

Muž, který je otevřel se opřel ramenem o futra a ženu si prohlédl. “Který že to je rok? 2020? Nejsi tu nějak brzo?” Zajímá se s úšklebkem, ale žena z ledové masky nepoleví. “To ti může být jedno. Zaplaceno dostaneš tak jako tak.” Odbyde ho a protáhne se kolem něj, když ustoupí.

“Za kolik roků se vracíš?” Zeptá se, když znova zabezpečí dveře a odpije si ze skleničky, ze které brunetka už z dálky cítila alkohol. A to hodně silný. “Za týden.” Dostane se muži odpovědi, což si vyslouží vykulení očí. “Hodláš vyvraždit celou rodinu a pak zmizet?” Uchechtne se. “Ještě jeden hloupý dotaz a jediný, koho zavraždím, budeš ty.” Probodne ho žena chladnýma modrýma očima. Čaroděj zvedne ruce do vzduchu, že se vzdává, ale jeho obličej, šklebící se škodolibým pobavením, tomu neodpovídá.

“Prostě si posp…Číst více

Zacharie D'Amboise píše nástěnku: Drahá Melina Dnes ti píšem, ako tvoj obchodní partner a nie […]

Sat, 05 Dec 2020 14:20:33 +0100

Drahá Melina
Dnes ti píšem, ako tvoj obchodní partner a nie, ako človek, ktorého si si pred toľkými rokmi vzala pod krídla. Aj keď so ti za ten akt milosti doživotne zaviazaný, nie som schopný naďalej zatvárať oči pred tvojou bezočivosťou ohľadom obchodu na ktorom spoločne pečlivo pracujeme už cez stovku rokov. Viem, že tvoja predstava je od mojej odlišná, tak to bolo a pravdepodobne aj bude, ale žiadam len o drobnosť a to na malý moment potvoriť oči a zahliadnuť pravdu, ktorá pred tebou leží.
Tvoje zabehnuté hodnoty ohľadom zisku ničia všetko čo si celý život budovala aj keď si to nechceš priznať. Obchod upadáva rovnako, ako záujem o čokoľvek čo ponúkame. Áno v niektorých krajinách sa omamným látkam naďalej darí, ale to sa nedá povedať o väčšine krajín západu. Naša doba sa posunula od sedemdesiatych rokov a ničiť ďalšie životy už nenosí úžitku. S tvojím plánom, ktorý je sám o sebe nereálny, by si nás dohnala len k bankrotu. Treba sa stiahnuť. Nie je potrebné sa nachádzať…Číst více

Meritriss Blake píše nástěnku: 2. část Triss ležela v nemocnici. Jak jinak by taky mohla. Bo […]

Thu, 26 Nov 2020 00:17:30 +0100

2. část
Triss ležela v nemocnici. Jak jinak by taky mohla. Bolel ji pomalu každý nádech a nejhorší na tom bylo, že se nemohla ani vyléčit, protože ji personál a doktoři a vlastně všichni viděli. Nejhorší bylo poprat se s dechem. Unavovalo ji mluvení. Pokud mohla, tak si spíš psala. Pro ni v ten moment nejdůležitější člověk, se kterým vedla hovor nebyli ani její přátelé, otec a nebo Michael. Byl to její šéf. Překvapivě jí dal i přes částečný úvazek nemocenskou se slovy, že teď má dost mladých bažantů, které mu zaučovala přesčas, o jehož zaplacení si ani neřekla, a že se má věnovat léčení. Také naznačil něco o nabídce trvalého pracovního místa.

Její diagnóza byla taky pěkná. A překvapivě měla asi trpět hlavně uvnitř, protože mimo odřenin, modřin a podobně měla jen dvě vážnější zranění znatelné zvenčí. Těmi bylo kousnutí do kotníku velkou čelistí. Naštěstí nijak silné. Spíše to byly otlačky zubů a kolem nich modřiny…tedy teď. Když ji ten vlkodlak kousnul, tak jí ten kotník…Číst více

Meritriss Blake píše nástěnku: 1. část - 26.11.2020 Nejnovější zprávy, které visely na int […]

Thu, 26 Nov 2020 00:15:55 +0100

1. část – 26.11.2020
Nejnovější zprávy, které visely na internetu, byly otisknuté v novinách nebo běžely v televizi hlásily, že dcera Benjamina Blakea – Myana Meritriss Blake – byla dne 25. 11. 2020 přepadena, když se vracela odpoledne z práce a skončila v nemocnici. Média se nestarala snad o nic jiného, než o to si s ní promluvit. Triss už si odbyla i hovor s otcem, bratrem, jeho manželkou, otcovou přítelkyní, se Zoe a dalšími. Na instagram jí psali fanoušci a Triss celkově měla chuť mobil zahodit a prostě jít spát a odpočinout si. Ale nemohla. Ještě nemohla. Byl večer a ještě musela někomu zavolat.

✦✦✦✦✦O 26 hodin dříve✦✦✦✦✦

Meritriss měla už naučenou cestu z práce. Byla to dobrá cesta. Známá. Nejvíce ze všech. A stejně se dnes rozhodla jít jinudy. Možná za to mohl ten divný pocit, že ji někdo sleduje…Ačkoliv ten měla často od doby, co se dozvěděli s Jackem o stalkingu. Mnohdy i dodržovala jeho radu a měla doprovod. Často to byl právě Lucas nebo Tayler. Dnes však neměl…Číst více

Sander Sagittarüs píše nástěnku: Brooklyn Wiliamsburg | 19.11.2020 Sander Mirjam nevidel už […]

Thu, 19 Nov 2020 14:16:53 +0100

Brooklyn Wiliamsburg | 19.11.2020
Sander Mirjam nevidel už nejakú tú dobu avšak nedával jej to príliš za zlé. Vedel, že na niečom pracuje a bolo mu tak hlúpe to len tak prerušovať. Bolo však zvláštne nemať istotu nad tým či sa spoločne dajú na hliadku, alebo nie. Predsa len na boj s ňou si už tak moc navykol, že predstava byť opäť na hliadkach sám mu bola cudzia. Vždy radšej bojoval s niekým po boku, bol si tak omnoho istejší vo svojich pohyboch a odhadoch, ako keď bol sám na vlastnú päsť. Samozrejme spoločnosť bola vždy vítaná nakoľko radovať sa osamote z úspešného zneškodnenia démonov, nemalo ten istý šmrnc. Vedel ale, že práve na tom by tak mal zapracovať, ale to by sa musel dostať z komfortnej zóny čo príliš neplánoval. S neistotou tak prechádzal hore dole po zbrojnici zatiaľ čo si svoj luk poznačoval rôznymi runami rovnako, ako predtým robil na šípoch. Mali tak omnoho lepší efekt na démonov čo v takomto čase bolo skutočne potreba. Na drevenom chrbte luku sa tak objav…Číst více

Mirjam Farwing píše nástěnku: Už to bola nejaká doba, odkedy so Sanderom upratali celú kn […]

Wed, 18 Nov 2020 20:23:00 +0100

Už to bola nejaká doba, odkedy so Sanderom upratali celú knižnicu. Celú miestnosť zbavili určite aspoň polovice prachu a každá knižka mala konečne svoju uličku, poličku aj poradie. Cítila sa v nej oveľa pohodlnejšie, a tak v nej trávila takmer každú sekundu, počas ktorej nespala, neriešila svoje osobné vzťahy alebo nebola v meste so Sanderom na hliadke. Nie, žeby sa sťažovala, predsa len musela niekedy vyjsť aj na slniečko.
Nemala práve v danej chvíli čo na práci a keďže ju aj Zacharieho slová mierne povzbudzovali v postupovaní napred spôsobom, akým pracovala aj doteraz, prišiel ďalší deň a s ním aj ďalších pár hodín, ktoré posledných pár dní trávila nad vyhláškami, ustanoveniami a pravidlami. Chcela aspoň trochu skúsiť napomôcť vzťahom medzi lovcami a dolnosveťanmi, ktorí vyzerali byť z momentálneho systému nie práve nadšení. Neznamenalo to, že mienila meniť zákony, ale chcela sa aspoň pozrieť na tie, čo už existovali a na to, ako ovplyvňovali chod života jednotlivým ras…Číst více

Jack Porter píše nástěnku: 15.11.2020 Je mi zle ako psovi. Čo to je za rámus? Trochu s […]

Sun, 15 Nov 2020 09:08:52 +0100

15.11.2020
Je mi zle ako psovi. Čo to je za rámus? Trochu sa nadvihnem z vankúša a vidím ako mi blikoce mobil na nočnom stolíku. Jaj… ten hluk je zvonenie. Dočerta… prečo je všetko do oranžova? Dvihnem ten pekelný stroj a dám si ho k uchu.
“Noo…” Zniem ako polomŕtve zviera na sklonku života, ktoré už je zmierené so svojim biednym osudom. Aj sa tak cítim.
“Porter! Kde máte ten telefón?!”
“Pri uchu.” Bože… musí tak kričať? Dúfam že mám niečo na bolesť hlavy.
“Myslíte, že ste vtipný?!”
“Mám svoj zmysel pre humor…” Asi budem vracať.
“Tak si ten svoj zmysel pre humor strčte do riti a choďte do márnice!”
“Nikam nejdem. Beriem si dovolenku.” Takto zle mi nebolo od strednej.
“Porter! Nie sú ľudia, takže okamžite nech ste v márnici!” Šéf mi to zložil. Ešte dosť dlhú chvíľu ležím s telefónom na uchu. Mám pocit, že keď sa pohnem tak sa vo mne pohne aj žalúdok a… fuj, do toho sa mi nechce. Ale povinnosť je povinnosť. Tak sa opatrne pohnem a zaskučím. Strašne ma bolia nohy. Ani sa ne…Číst více

3.11. Od toho osudného dne nedokázala vyjít z pokoje. Ne že by na to neměla sílu po fyzické stránce, ale té psychické. Poslední dny měla pocit, že jí zužuje bolesti hlavy, ale také podivné křeče v žaludku, jako kdyby jí někdo udeřil. Usoudila, že to musí být stresem a přijmout jakoukoliv stravu pro ní bylo jako čirý trest. Možná ztratila chuť do života, ale nikoliv vůli žít. Věděla, že teď bude muset být extrémně opatrná a začít si budovat pevné stěny své psychiky, jestli chce vůbec někdy opustit pokoj. Ale cítila se pokořena zhrzena a zrazena, nikoliv králem však sama sebou. Nechtěla pociťovat takovou bolest ze ztráty, chtěla ho nenávidět a křičet z plných plic jako nikdy před tím. Osvobodit ty pocity přehlížení jí samotné jako osoby za léta existence. Proč jí zrovna teď došlo, že by jí mělo zaležet i na tom co chce ona a ne jen druzí. Možná si ten pocti "CHCI" udržovala přes věci či milence, aby aspoň jednou měla něco pro sebe než, aby dělala něco pro druhé. At to byla práce diplomata nebo péče o lid. Ale jedno věděla dobře. Nikdy v životě už nejspíš v lidech neuvidí to dobré, ale jen tvory jejíž život je prchavý jako jejich emoce. Už je víc nemohla vnímat jako něco fascinujícího či křehkého, ale jako to co jí vždy učili vnímat. Něco podřadného jako zvěř nic víc, něco co se ji nikdy už nesmí dostat pod kůži. Stejně tak se musí naučit korigovat své nově nabité emoce a naučit se s nimi ne jen pracovat, ale rozpoznat je jako u jiných bytostí. Naučit se o nich s ním mluvit, nemlčet. Věděla, že jednou nastane den, který oznámí jeho příchod zpět jak slíbil. Však ona se musí změnit, ona musí být ta silná, ona musí být ta bytost, která dokáže zapřít své emoce, aby tu pro něj mohla být. Ne ona musí být víla, která už před ním nikdy nic neukryje, aby se nezranila jíž více. Musí se stát někým, kdo dokáže přijmout zpět někoho, kdo to bude potřebovat, někoho kdo je důležitý aby vedl lid. A ona musí být někým, kdo to ochrání jak jeho tak říši v níž žije lid. Však právě teď první krok, který musí udělat je konečně opustit komnaty s pevným štítem a přesměrovat tyhle silné věci jiným směrem a popadnout druhý dech.

Sat, 07 Nov 2020 19:24:19 +0100

3.11.
Od toho osudného dne nedokázala vyjít z pokoje. Ne že by na to neměla sílu po fyzické stránce, ale té psychické. Poslední dny měla pocit, že jí zužuje bolesti hlavy, ale také podivné křeče v žaludku, jako kdyby jí někdo udeřil. Usoudila, že to musí být stresem a přijmout jakoukoliv stravu pro ní bylo jako čirý trest. Možná ztratila chuť do…Číst více

Sander Sagittarüs píše nástěnku: 1.11.2020 Sander mal po stretnutí neskutočne zmiešané poc […]

Sun, 01 Nov 2020 21:08:42 +0100

1.11.2020
Sander mal po stretnutí neskutočne zmiešané pocity. Nepáčilo sa mu, ako prebiehal život v Inštitúte, avšak bol v New Yorku prikrátko na to, aby ho ktokoľvek bral čo i len trochu seriózne. Vedel, že to nebolo len tým, ale aj tak.. Mohol byť podráždený na zavedených pravidlách. Jediné čo tam mohol robiť bolo neúmorné hliadkovanie, plnenie si svojho trestu, rovnako, ako sa popri tom všetkom nezblázniť. To na akom mieste spoločne s Mirjam boli bolo na nevydržanie.
,,Ja viem, že ma zabiješ, ale sľubujem ti, že ak na to prikývneš, môžeš mi prikázať hocičo a spravím to.“ Vytrhne ho z jeho myšlienok príjemný hlas Mirjam čo spôsobilo, že jeho telom mierne trhlo a zodvihol k nej pohľad. ,,Neboj mám chuť zabíjať iných ľudí, nie teba.“ Odvetí rýchlo zatiaľ čo mala Mirjam svoju prestávku a venoval jej tak letmý úsmev, ten mu len opätovala a potom sa len obzrela po knižnici. Sander si nebol istý čo mali týmto trestom dosiahnuť, možno len fakt, že v tomto Inštitúte boli zavede…Číst více

Joshua Prescott píše nástěnku: 19.10.2020. Pomaly prichádzam k sebe. Ale že fakt pomaly. S […]

Mon, 19 Oct 2020 23:51:13 +0200

19.10.2020.
Pomaly prichádzam k sebe. Ale že fakt pomaly. Skúsim sa pohnúť ale len čo to spravím tak sa ozve každá rana, každá modrina, v podstate každý kúsok tela. Zaskučím a ten zvuk sa odrazí od stien. Zároveň s tým to prebudí aj moje pľúca a rozkašlem sa. To ma donúti sa posadiť a vykašľať daľšiu spŕšku krvi. Už sa to stáva zvykom. A to vedomie ma znepokojuje. Ešte chvíľu čakám kým sa mi upokojí dych a až potom rozlepím oči. Pritom ako sa rozhliadam naokolo tak si utriem krvavú ruku do riflí. Tie sú už aj tak špinavé natoľko, že ďaľší fľak od krvi sa tam stratí. Kde to do hajzlu som? Malá, tmavá miestnosť s posteľou a mrežami. Ako cela. Je to cela. Kurva je to cela! Dobre… čo sa stalo? Stretol som Franka… rozprávali sme sa… dal mi nejaké sedatíva… a potom sa so svojim komplicom odniesli sem. Do nejakej cely! Mňa porazí. To som skončil zas v nejakej mafii?
“Do hajzlu…” poviem si potichu. Teda skôr zaskuhrám. Odsuniem sa z miesta kde som spal a opriem sa chrbtom o stenu.…Číst více

Nathanael Donum píše nástěnku: 18.10. - 83. den natáčení - 2. část Triss je najednou nerv […]

Sun, 18 Oct 2020 17:18:26 +0200

18.10. – 83. den natáčení – 2. část
Triss je najednou nervózní, že by měla hrát před Sanderem, ale nějak zatne zuby a vyjde ven. O to jak vypadá se nestrachuje, protože uniforma vypadá docela dobře. Beztak i ten hábit vypadal, když v něm dorazili na Jackovu párty. Zastaví se na chvilku u maskérek, které udělají takové ty normální úpravy, jako je pudr na nos, aby se neleskl, úprava kruhů pod očima a podobně. Triss se nechá zkontrolovat kostymérkami a potom už vyrazí na plac, kde se založenýma rukama pozoruje Nathanaela. „Nevěřím ti. Vám oběma.“ Podívá se podezřívavě i na Sandera. Ne že by něco tušila, ale prostě od doby, kdy vyprankovala Natea se židlí a on jí slíbil pomstu, se stala skoro paranoidní a často když byl čas kontrolovala scénu, aby mu případnou pomstu překazila. Teď už ale nebyl čas.

„Připraveni? Meritriss? Nathanaeli?“ Otočí se k hlavním hercům režisér a Triss odtrhne zrak od čaroděje a přikývne. Nate na režiséra také kývne a mrkne na něj. S Nateem se má teoreti…Číst více

Meritriss Blake píše nástěnku: 17.10.2020 Triss čekala před vchodem a přešlapávala z jedn […]

Sat, 17 Oct 2020 19:23:48 +0200

17.10.2020
Triss čekala před vchodem a přešlapávala z jedné nohy na druhou ve snaze se trochu zahřát, protože sice byl teprve říjen, zima už po ránu nebyla neobvyklá.
V ruce svírala láhev s vodou způsobem, že si odkrvovala o vršek prsty a vyhlížela světlé vlasy od Andyho. Neviděli se jen pár dní, ale i tak jí celkem chyběl. Domluvili se tedy, že začnou s těmi ranními běhy, jak se tak nějak nepřímo domluvili.

„Ah, chceš ať zmrznu?“ Obviní ho místo pozdravu, když dorazí, ale potom se k němu přitiskne do objetí.
“Ne každý jen vyjde z vchodu a je na domluveném místě.” Odbourá její slova a na tváři se mu objeví drobný úsměv, zatímco si ji přitáhne blíž do polibku. Na to už automaticky došlápne na celá chodidla a sklopí hlavu, aby ho nenásilně uprosila o polibek na čelo. On ji samozřejmě letmo políbí, jak už měli ve zvyku a potom se narovnal, odtáhl se a začal si ještě trochu zahřívat svaly. „Ahoj.“ Zamumlá Triss teprve poté, co se odtáhl a zvedne k němu pohled, aby viděl úsmě…Číst více

Joshua Prescott píše nástěnku: 14.-16.10.2020 Kedy toto skončí? A hlavne ako sa to s […]

Fri, 16 Oct 2020 20:47:43 +0200

14.-16.10.2020
Kedy toto skončí? A hlavne ako sa to skončí? Desím sa toho čo sa bude ešte len diať. Cítim ako lietadlo klesá a o chvíľu aj prudký náraz ako sa dostane na pristávaciu plochu. Znervózniem ešte viac. Pokiaľ je to vôbec možné. Rukou mi prejde ostrá bolesť keď ju stisnem v päsť ale iba zatnem zuby a držím ju tak. Dokiaľ to bolí tak žijem.
“Vystupujeme, Joshua.” Konečne prehovorí Vladimir. Bože, ja ho tak nenávidím. Dúfam, že ten jeho ksicht zhnije v pekle.
“A kde presne vystupujeme?” Len sa uchechtne a pozrie sa na Sergeja. Niečo si povedia po rusky a potom znova ku mne obráti pohľad. Odpoveď sa mi nebude páčiť. To viem na isto.
“Vieš bolo by lákavé od tvojho fotra dostať kopec peňazí. Ako satisfakciu za tie roky v base.” Chytí ma pod krkom a stisne. Svoj ksicht priblíži k tomu môjmu tak blízko až sa mi robí zle z toho zápachu vodky a kubánskych dútnikov. Pohnem rukami a znovu, tak ako tisíc krát pred tým sa snažím oslobodiť ruky zo sťahovacej pásky. Tak ako tisíc…Číst více

Nathanael Donum píše nástěnku: 13. 9. 2020 Nad ztmavlým New Yorkem se kromě troubení ne […]

Sun, 13 Sep 2020 23:43:52 +0200

13. 9. 2020
Nad ztmavlým New Yorkem se kromě troubení nervózních řidičů ozýval i tichý svist křídel. Přesněji netopýřích křídel. Bylo po boji s Asmodeem a i když Nate těsně poté, o je Malachai přenesl do domu, usnul, nedokázal spát moc dlouho. Stejně jako v jiné dny za poslední dny. Už to byly skoro dva týdny, co odvezli Leonor Donumovou pro zhoršení stavu do nemocnice a Nathanael od té doby skoro nespal. Přes den, když mohl, sedával u lůžka jeho mámy v nemocnici a po většinu nocí se vykrádal z domu a létal nad New Yorkem. S tichým zašustěním přistál na vrcholu jednoho z pilířů Wiliamsburg Bridge, posadil se unaveně na okraj, nohy spustil dolů a sledoval proud East River, přičemž se mu v hlavě promítali vzpomínky.
———————-
„Nathanaeli, okamžitě přistaň!“ ozýval se v bytě na Manhattanu hlas tmavovlasé ženy. Jako odpověď se ji však dostalo jen rozpustilého smíchu. „Nathanaeli, dolů, nebo tě přivážu na vodítko!“ Začala žena vyhrožovat, zatímco se zamračeně dívala…Číst více

Sander Sagittarüs píše nástěnku: 19.8.2020 ,,Keďže nechcem, aby si mala ešte nejaké pol […]

Wed, 19 Aug 2020 20:22:22 +0200

19.8.2020
,,Keďže nechcem, aby si mala ešte nejaké polámané prsty. Tak, ako sa ti to už podarilo. Ukáž, ako by si spravila päsť.“ Sanderov hlas sa k nemu vracal niekoľkokrát v podobe ozveny, ktorú by však nikdy neoznačil za svoju. Zvuk, bol totiž deformovaný priestorom v ktorom sa nachádzali. Opustený sklad sa mu v poslednej dobe stal druhou izbou. Prišlo mu, že tam strávil až príliš veľa času na to čo za miesto to bolo. Prach po zemi a steny so strechou sa viac menej rozpadávali na čo poukazovalo aj niekoľko dier, cez ktoré dnu vnikali lúče svetla. Nádherne osvetľoval prach, ktorý sa vznášal vo vzduchu a nútil ho tak kašľať. Akoby nestačilo, že sa tam stretávali vlkodlaci, alebo tam neraz zachytil démonskú aktivitu. Nepochyboval o tom, že tam niekedy zastihne nepríjemnú návštevu. Avšak to miesto, ktoré bolo len zvyšok plechových stien a kovových trámov malo isté čaro. Možno to bolo tým priestorom na umenie, ktoré mu to miesto ponúkalo. Sám si nebol istý. Avšak vedel, že o…Číst více

Joshua Prescott píše nástěnku: 4.8.2020 Dúfam, že Nicole príde čím skôr. Andromeda znova […]

Fri, 07 Aug 2020 18:27:14 +0200

4.8.2020
Dúfam, že Nicole príde čím skôr. Andromeda znova zakňučí a šťuchne do mňa ňufákom. Panebože, fakt by som rád s ňou vybehol von! Ale neviem sa ani z toho gauča pohnúť! Jednoznačne sme to prehnali. Vrhnúť sa na Daria keď bol spln bolo fakt nepremyslené ale ak by som mal byť k sebe úprimný… zopakoval by som to. Možno som masochista. Predsa len nebol vôbec jemný a mňa to celkom dosť bralo. Tá drsnosť. A že to aj bolelo. Budem rád ak sa ešte niekedy posadím. Mokrým ňufákom dostanem do oka.
“Andromeda…”, skoro mi vrazí ňufák do pusy. Prekulím sa na bok a rátam do troch, že sa dvihnem. Jeden… dva… dva a pól… a ozvú sa kľúče v zámku.
“Čus! Pre tvoje dobro verím, že máš dobrý dôvod na to vytiahnuť ma z postele.” V obývačke sa objaví Nicole. Vlasy ledabolo v ohone, na sebe nejaké krátke tričko ružovej farby a šedé, kárované nohavice s vysokým pásom. A každá ponožka iná. Či to má tak zámerne alebo omylom… neviem.
“Čau Nico…”
“No čo ty špuntík?” Zašušle na psa a…Číst více

Dadul Nox píše nástěnku: 3.8.2020 Brzo ráno se probudím, oči mám však stále zavře […]

Thu, 06 Aug 2020 11:26:23 +0200

3.8.2020
Brzo ráno se probudím, oči mám však stále zavřené a užívám si měkké postele. Po okamžiku, kdy se odhodlám otevřít oči zjistím, že se slunce teprve chystá začít svou pouť. Na tváři se mi objeví úšklebek a během několika vteřin už stojím pevně na nohou. Začnu svou klasickou raní rozcvičku plná energie. Po skoro půl hodině, když dělám kliky se zastavím a můj pohled nasměruju vedle postele. Tyčí se tam stará skříň z tmavého dřeva. Řekla bych že z ořechu. Vstanu ze země a během okamžiku už se zatajeným dechem otevírám ten dřevěný vynález. K mému štěstí se tam povaluje pár kusů nějakého oblečení. Že bych ze sebe udělala člověka? Poušklíbnu se a svoje polorozpadlé oblečení vyměním za černé leginy s tmavě modrým trikem. Zamířím do menší koupelny, kde se pokusím něco udělat s tím na hlavě. Když už to připomíná vlasy a né nějaké hnízdo, podívám se do zrcadla nad umyvadlem. ,,no neke, ty umíš vypadat i jako člověk dadul!“ Pochválím se a otočím se ke dveřím. Během pár minut už…Číst více

Nathanael Donum píše nástěnku: 4. 8. 2020 - 8. den natáčení Triss se zhluboka nadechne a po […]

Tue, 04 Aug 2020 17:34:59 +0200

4. 8. 2020 – 8. den natáčení
Triss se zhluboka nadechne a pousměje se na Natea, načež se ozve signál, že může vyrazit na scénu. Potlačí úsměv a nahodí svůj herecký um na scénu.
Nate hlavou slabě kývne na Triss, na kterou se právě zaměřila kamera a natáčela její příchod na scénu. Jednalo se o dlouhý nepřetržitý záběr, kdy vyšla z hradu v Nebelvírském hábitu a mumlala si nadávky, přičemž některé z nich řekla i hlasitěji. Chvíli ho to nutilo uvažovat, jestli by takhle reagovala doopravdy, kdyby ji někdo podvedl.
Triss vejde na místo, které je považováno za školní dvůr a pod nosem si naštvaným tónem brblá nadávky na účet Anthonyho, kterého si vymyslela vlastně v hlavě, aby věděla, ke komu se obrací. Ten ve scénáři není, ale režisér neměl nic proti tomu, pokud mu Triss anžto Marlene přiřadí nějaké jméno.
„Idiot.“ Zavrčí o něco hlasitěji a nakopne náhodnou hromádku listí, která se před ní objevila. „Zbabělec.“ Zatne ruce v pěst, protože to tak má ve scénáři, ale popravdě tahle…Číst více

Dadul Nox píše nástěnku: Ležím ve svém ručně postaveném přístřešku, který se nachází […]

Sun, 02 Aug 2020 11:21:28 +0200

Ležím ve svém ručně postaveném přístřešku, který se nachází uprostřed lesa, tyčícího se pár kilometrů od Manhattnu. Na sobě mám pár kusů potrhaného oblečení zašedlé barvy a přemýšlím, co se za poslední dobu stalo. Potkala jsem jediného člověka, který mě neodsuzoval, byla na mě hodná a tolerovala odstupy.
Byla jsem odhodlaná za ní položit život, když na nás zaútočila moje bývalá smečka a pak, když mě ta civilka zachránila před posledním úderem bety? Nemůžu to pořád pochopit. Proč by někdo zachraňoval někoho, nebo spíše něco, jako jsem já? Co když se mojí osoby teď bude Amaya bát? Dlužím jí ale vysvětlení… Bude ho chtít vůbec slyšet? určitě začne hned ječet a utíkat, když mě uvidí.
Povzdychnu si, posadím se a rozhlížím se po provizorně postavené boudě, kterou sem stavěla několik měsíců. Zahojení té rány od toho souboje mě neskutečně vysílilo. Neohrabaně si stoupnu a zatočí se mi hlava, takže se musím opřít o zeď. Po nějaké době, se jako zombie došourám k provizornímu stolu…Číst více

Meritriss Blake píše nástěnku: 30. 7. 2020 Chvíli poté, co jsem zanechala lovce v ruinách js […]

Thu, 30 Jul 2020 19:50:08 +0200

30. 7. 2020
Chvíli poté, co jsem zanechala lovce v ruinách jsem zavolala Lucasovi, který mě naštěstí nenechal dlouho čekat.
„Ahoj srdíčko, jsi v pohodě?“ Ozve se z telefonu jeho příjemný hlas a já si uvědomím, že i přes svůj herecký výkon a chvilku uvolněnou náladu, jsem byla pořád v jistém napětí. Sander mě znervózňoval. A štvalo mě to, protože jsem ho viděla podruhé v životě a rozhazoval mi komfortní zónu svými poznámkami a tím jak do mě pořád rýpal. Navíc posprejoval knihovnu! Pokud se šéf dozví, že s ním jsem nebo jsem byla v kontaktu…Sakra. To bude hodně, hodně zlý.
„Nejsem si jistá…“ Odpovím a ohlédnu se k polorozpadlé, nestabilní budově. Ještě je nejspíše uvnitř, protože nevyšel ven. Ale bůh ví, kolik cest ven existuje. Promnu si kořen nosu. Rozhodně mě vyváděl z míry pocit, že nemám nad situací kontrolu a on se výsostně baví. Zamručím si tiše sama pro sebe a s výdechem položím otázku.
„Nemohl bys pro mě zajít? Jsem v ruinách Renwické nemocnice.“ Udám mu po…Číst více

Meritriss Blake píše nástěnku: 30.07.2020 Nejraději bych zůstala dnes doma. Doprdele! K […]

Thu, 30 Jul 2020 08:57:43 +0200

30.07.2020
Nejraději bych zůstala dnes doma. Doprdele! Když už něco začíná být hezké…když už se začíná dařit…všechno se musí pokazit. Doma mám však Nuki. Nemohla jsem tam jít. Michael se vrátil včera pozdě večer na týden z „turné“. Taky začal fušovat do natáčení filmů. Mám z něj radost. Akorát se zdá, že se s Christin budou stěhovat zpět do Anglie, odkud jsme se s naším tátou kdysi přistěhovali sem do Ameriky. Budeme se tak vídat jen v LA. A nebudu si moci půjčovat jeho auto, až si zase to své pokazím…asi si koupím motorku. Jop. To zní jako dobrý nápad. To udělám.
Bolí mě celé tělo. Jsem schoulená v klubíčku v odlehlém místě v parku. Vlastně mezi keři, trochu dál od pěšiny. Pod sebou a kolem sebe mám pomačkané papíry. Jsou velikosti A4…občas A5. Odesílatel na obálce není, ale z vnitřní strany je uveden jako Lisbeth Reed.
Michael neví o koho jde. Myslel si, že je to někdo ze studia. To jsem mu i potvrdila. Že mi producentka poslala scénář k filmu. Jsou v tom však desít…Číst více

Meritriss Blake píše nástěnku: 26.7.2020 Poté, co mi Nathanel, Nukin přítel, ošetřil prov […]

Sun, 26 Jul 2020 12:55:24 +0200

26.7.2020
Poté, co mi Nathanel, Nukin přítel, ošetřil provizorně prst, vytočím taxíka. Někdy je výhoda bydlet u Central parku, kde je mnoho hotelů, takže taxi tady není problém sehnat. Do pěti minut už nasedám dozadu do žlutého auta, které se honosí černým nápisem na bocích, hlásající taxi. K nim je také telefonní číslo. Nadiktuji řidiči adresu a vyrazíme do Bronxu, na jehož okraji bydlí Michael. Dívám se z okýnka na noční život New Yorku a pohrávám si s myšlenkou, že zajdu do Institutu vytáhnout Sebastiana na jídlo. Přeci jen mu ho dlužím za záchranu.
Když vystoupím a zaplatím, tak klíčkem odemknu garáž, která bohužel nefunguje na dálkové ovládání. Jakmile vejdu, tak odkóduji, protože nemám zapotřebí, aby se se mnou hádala policie ohledně neoprávněného vstupu. V garáži stojí bráchův nádherný Jaguar X351 z řady XJ, který je v sedanu. Samozřejmě má automatickou převodovku. Tohle červené auto je velmi pohodlné a má světlý interiér, který Michael tolik chtěl. S úsměvem toho miláč…Číst více

Jack Porter píše nástěnku: 28.6.2020 Ešte rozospato vleziem do sprchy a pustím na seba v […]

Sun, 28 Jun 2020 14:30:02 +0200

28.6.2020
Ešte rozospato vleziem do sprchy a pustím na seba vodu. Nevyspal som sa. Zasa. Ostal na mne ten nepríjemný pocit, ktorý mávam po nočných morách. Je to horšie ako pot. Je to … temnejšie. Neviem ako presne by som to definoval. Dokonca ani samotná voda nepomáha tomu, aby som sa zbavil toho pocitu. Ale sprchový gél by tomu mohol pomôcť. Vylejem ho na seba v štedrom množstve a celý sa napením. Je to lepšie. Nie o veľa ale aspoň niečo. Počujem ako sa dvere od kúpeľne otvoria a zasa zatvoria. Na moment ztuhnem a potom rýchlo chmatnem po sprchovom závese ale ten mi tesne frnkne pred rukou. Amanda.
“Ale, ale. Stále môžem kamoškám tvrdiť, že mám bráchu so sexy brušákmi.” Rukami si automaticky kryjem svoje najintímnejšie miesto.
“Sakra, Am, vráť mi ten záves.” Ona asi nemá potuchy o osobnom priestore.
“Prosím ťa. Nemáš nič čo som nevidela.” Mávne ledabolo rukou a pustí záves.
“Je to divné.” Nastavím záves tak ako bol.
“Ty s tým narobíš…” Počujem ako sa usadí na záchod..…Číst více

Jack Porter píše nástěnku: 24.6.2020 Zapadol som do rutiny. Niet sa čomu čudovať. Už som […]

Wed, 24 Jun 2020 21:45:35 +0200

24.6.2020
Zapadol som do rutiny. Niet sa čomu čudovať. Už som tu vyše dvoch týždňov a to je tak akurát doba na vytvorenie si nejakého stereotypu. Keď je pekné počasie tak využívam bazén ako svoje útočisko. Prípadne leňoším na terase s nejakou knihou. Chodím na fyzioterapie. Musím priznať, že s Emily sme si celkom padli do noty. Bavia nás rovnaké knihy. Máme radi podobnú hudbu. Nebyť toho, že mám plnú hlavu Jasona tak by som si dal povedať. Možno jediné čo je na nej zlé, je ten divný zlozvyk s ohrýzaním nechtov. Niekedy… dobre, skôr často ma to vytáča ale mlčím. Som gentleman. Ďalšou mojou rutinou sa stalo cvičenie s Aaronom. Tak ako som mu povedal… poriadne som ho doriadil v ringu. Je síce pravda, že druhý deň som sa nevedel postaviť na nohu ale stálo to za to. Ten pocit, že to mám ešte v sebe je na nezaplatenie. A nie je to tým, že by mi Lyria pošramotila ego. Chápem, že je to víla a má viac sily než ja. Takže to bola nevyrovnaná bitka. Lenže… očití svedkovia boli akur…Číst více

Zacharie D'Amboise píše nástěnku: 29.8.1937 Samotného ma ohromil fakt, že za včerajší deň […]

Sun, 29 Aug 1937 22:13:27 +0100

29.8.1937
Samotného ma ohromil fakt, že za včerajší deň som sa nezmohol na napísanie ani jediného slova. Musím však usúdiť, že tentokrát moja ľahkomyseľnosť má dostatočný dôvod na ospravedlnenie. Je však ťažké sa rozhodnúť, kde konkrétne by sa malo začať. Predsa len celodenné chodenie po pamiatkach Egypta ohromí kohokoľvek na to, aby zaspal omnoho skoršie, ako zvyčajne. Možno však ale jedným pozitívom, doposiaľ nikto na palube nepošiel. Ohromujúce všakže? Jeden by však očakával presný opak aj nevidiaci by bol schopný pocítiť nabitú atmosféru medzi obyvateľmi lode a fakt, že niektorý sú schopný zabiť človeka len jednoduchým lusknutím prstov je omnoho desivejšie, ako sa zdá. Zlá správa je fakt, že teraz sa v našej blízkosti nepohybujú len dve krvilačné beštie s menom žena, ale dokonca tri avšak uznávam Yanina zatiaľ neprejavila náznak agresie.. avšak podráždenia nám predstavila dostatočne.
Dávam jej však za pravdu aj napriek silnej emočnej stránke Võ v prejavovaní odmie…Číst více