Profilový obrázek

Alexander Adamsoffline

  • Vlkodlak

Profil

Jméno

Alexander Adam Adams

Zobrazované jméno

Alexander Adams

Věk

31 let

Rasa

Vlkodlak

Status

člen Preator Lupus a psycholog/psychiatr

Bydliště

Brooklyn

Výška

189 cm

Váha

78 kg

Datum narození

13. 12. 1990

Charakteristika

Schopnosti a dovednosti:
Angličtina, francouzština a španělština
Kung-Fu, Tai-Chi, Hung Gar
Ovládání sečných zbraní
Výborné zvládní proměny
Hra na ukulele a křídlo
Jízda na kole

Povaha:
Pokud by ho měl někdo popsat jako zvíře, rozhodně by řekl štěně, neboť neznají jeho o trošičku tmavší stránku. Pár lidí ji zná, protože se občas neudrží a vypustí ji ven, ale většinu času se snaží lidem nedávat šanci ji poznat. K tomu mu celkem dost pomohlo studium psychologie, výcvik v Preatoru a hlavně výchova rodičů z dětství. Poměrně velmi rychle si na vás dokáže udělat názor a podle toho vás buď přijme do své rodinu nebo ne. Pokud se tak stane, bude se vás snažit ochránit skoro před vším nebo vám pomoci v jakékoliv situaci. Když vás bere jako rodinu, tak to také znamená, že budete zavaleni více objetími než kdokoliv jiný ve vašem okolí. Pro téměř všechny bude alespoň ze začátku milý a okouzlující muž, který by dokázal zapadnout do takřka jakékoliv společnosti. Lexa byl již od mala poměrně dost extrovertní člověk. Vždy miloval společnost a skoro trpěl, když byl někde sám. I přesto, že není nejmladší, má občas chvíle, kdy se chová jako dítě. To hodí všechny starosti za hlavu a prostě si užívá. Pokud byste se ho jako malého zeptali, jak na tom je s lhaním, tak by vám odpověděl, že to nikdy nedělal. Nyní na tom je ale trochu jinak. Nevadí mu lhát, aby ochránil někoho jiného ale i sebe. Občas se může stát, že se bude chovat jako egocentrické arogantní pako, ale to většinou dělá jen ze srandy a dost často to přehání.
Poté tu je ještě temnější stránka. Občas se mu stane, že ji vypustí, ale bude se snažit, abyste neviděl plnou temnotu. Temnější stránka se ještě dělí na dvě části. První nazval depkařskou. To se dost často uzavře úplně do sebe a s nikým se nebaví. Tuto fázi většinou poznáte tak, že Alex sedí na gauči, je zabalený v dece, jí čokoládu či zmrzlinu a kouká se na horror nebo rom-com. Pokud na něj budete nějak moc tlačit, velmi rychle může přejít do druhé části, které říká agresivní. Z názvu jde poznat, jak se asi bude chovat. Není dobré se k němu přibližovat, pokud jev tomto rozpoložení. Dost často se s vámi bude hádat i o té největší blbosti, jako by to byla ta nejdůležitější věc na světě. Může to přerůst ve rvačku, které by se také nějak moc nebránil. Díky výcviku, který jako praetor dostal, si bude při ní i dost věřit. Pokud se nedokáže vnitřně dostatečně rychle uklidnit, muže se stát, že tu druhou osobu pokusí zabít. To se děje, ale pouze pokud je ve své vlčí formě. Jako člověk by nikoho nezabil. K uklidnění většinou používá čokoládu a pokud nezabírá ani ona, tak si vezme prášky na uklidnění nebo si výjimečně dá trávu. Má i trochu problémy s tvrdohlavostí, když se něco umane, tak to musí být dost často po jeho, a přesto nejde vlak.
Pokud vás nemá rád, dokáže být pěkná potvora, i když to dokáže být i pro lidi, které má rád. Jestli mu někdy něco uděláte, můžete čekat odplatu, která možná bude trochu přehnaná. Další věc, kterou dost často přehání, jsou jeho žertíky. Miluje si dělat z lidí srandu nebo je nějak škádlit, jen se mu nedaří najít tu správnou hranici. Když si to uvědomí, je ve většině případů už moc pozdě. V tu chvíli dělá všechno proto, aby s tou osobou byl zase za dobře. Ten člověk je většinou zavalená čokoládou nebo jinými sladkostmi.

Minulost

Lexa byl v určitých věcech vždy dítětem štěstěny. Jednou z těch věcí byl porod, protože se narodil do rodiny poměrně bohatého politika. Člověk by si řekl, že díky tomu nebudou mít jeho rodiče na něj skoro žádný čas. To ale nebyla pravda. Jeho táta pracoval v Olympii, takže doma moc často nebyl. On se snažil být doma co nejčastěji, ale každodenní 3hodinové jízdy tam a zpátky byly pro něj neúnosné. Díky penězům, které nosil domů, máma mohla být doma a psát svoje knížky. Snažila se malému Alexovi vynahrazovat to, že táta nebyl často doma. To byl důvod, proč oni v týdnu jezdili na různé výlety nebo túry. Pokud nebylo hezké počasí, tak ho máma učila hrát na klavír nebo ukulele. Oba rodiče nechtěli, aby z něj byl rozmazlený sobec, takže se ho snažili držet co nejvíce zkrátka. Lexa se velmi brzy naučil, že pokud něco chce, musí jít za mámou, protože ta se dá o dost lépe a rychleji oblomit.
Za ty roky mu přišlo, že jeho rodina je normální, hlavně protože se stýkali s lidmi ze stejných společenských kruhů. To se ale změnilo, když začal chodit na státní školu. Prvně měl chodit do soukromé, ale máma to zamítla, protože chtěla, aby poznal lidi ze všech společenských kruhů a měl co nejnormálnější dětství. To se také stalo. Alex byl přesný stereotyp amerického Asiata. Byl kluk se samými výbornými, úžasným chováním, od kterého se očekávalo, že se z něj stane doktor nebo inženýr. Na základní škole potkal chlapce, který mu změnil naprosto celý život. Jmenoval se Sammy. Ti dva se stali poměrně blízcí, dali by se i označit jako nejlepší kamarádi.
Vše se změnilo s přechodem na střední školu. Táta se stal senátorem za Washington, což znamenalo pro rodinu stěhování do hlavního města Spojených států. Alex se tomu vyhnul tím, že přemluvil rodiče, jestli by nemohl zůstat s babičkou v Yakimi. Oni svolili a tím začal být o dost volnější. Bohužel v té době se u něj plně začala projevovat puberta. I když se mu známky nijak nezměnily, už nebyl označován jako ten andílek, ze kterého by si měli všichni brát příklad. V 16 letech poprvé zkusil drogy a tím začala jeho cesta z kopce na dno. Z nějakého důvodu mu to začalo chutnat, tak to provozoval čím dál častěji. Vždy je užíval se Sammym, bral to tak, že kdyby se mu něco stalo, nebude tam sám, i když Sammy na tom byl většinu času stejně. Pocit bezpečí ale zmizel, když si se Sammym vzali jednu špatnou dávku. To stačilo, aby jeho nejlepší kamarád proměnil do své vlčí podoby a pokousal ho.
První proměna byl ten nejhorší pocit, který za svůj život zažil. Nijak nepomohlo ani to, že si předtím dával trávu. Možná to spíše zhoršilo. Trvala celou noc a nebyla tam chvilka, které by nelitoval. Mysl měl úplně zatemněnou a nedokázal se nijak ovládat. Další den o tom přemýšlel a došlo mu, že je příšera. Už není člověk, a tak nechápe, proč by se měl chovat, jako by byl. Pokud by měl něco označit jako tu úplně nejtemnější dobu svého života, bylo by to právě těchto pár měsíců. Zvýšil příjem drog, protože mu už nestačili, začal útočit na lidi a pár jich i zabil. Choval se jako by z něj vymizela skoro všechna lidskost. Nebylo se čemu divit, že se to rozhodl Sammy změnit. Pozval ho tedy na rande a Lexa to přijal, protože byl do něj už nějakou dobu blázen. Bylo to to nejlepší rande, které kdy zažil. Celé to končilo na jednom kopci se východem Slunce. Všichni byste si řekli, že se políbili a možná se na sebe vrhli, to ale nebyl jejich případ. Sammy zničehonic začal plakat a než stihl Lexa něco říci, stál před ním vlkodlak, který na něj skočil. Rande skončilo “mrtvým” Alexem, neboť byl kousnut do krku.
Naštěstí pro nej mu nebyla protrhnuta krkavice a hned po tom, co Sammy odjel se tam dostal upír. Ten mu pomohl se z toho dostat. Nabídl mu asi tu největší pomoc, jakou mohl, a to odvést do Los Angeles na jednu z poboček Praetor Lupus. On ji přijal, hlavním důvodem mu přišlo, že neměl moc na výběr. Ještě, než odjel měl s rodiči velmi dlouhý rozhovor, kde jim vysvětlil, proč odjíždí do Kalifornie a nejde na univerzitu. Celé vysvětlení bylo daleko od pravdy, ale to pro něj nebylo moc důležité. Rodiče s tím nijak nesouhlasili, říkali mu, že tam může až po škole, dokonce mu to i zakazovali, ale nebylo to k ničemu platné. Dostal se tedy mezi vlkodlaky z Praetoru v L.A. a ti ho dali zase dohromady. Pomohli mu se zbavit závislosti na drogách, pochopit a lépe zvládnout celou proměnu. Alex začal i cvičit, jeho život měl náhle nějaký smysl. Byl a je jim za celou pomoc neuvěřitelně vděčný. Když viděl, co dokázali udělat s někým jako byl on, rozhodl se přidat mezi praetory. Přišlo mu, že tím jim alespoň trochu splatí dluh, a navíc si zlepší karmu.
Než se stal opravdovým praetorem prošel si těžkým výcvikem, nejen fyzickým, ale i psychickým. Nějakým způsobem to zvládl. Když se stal právoplatným členem dalo by se říci, že se naprosto přestal nudit, jelikož měl vždy něco na práci. Pomáhal novým vlkodlakům či čarodějům. Jednou našel dvě mladé dívky, kdy jedna byla čerstvě vlkodlak a druhá byla čarodějnice. Obě vypadaly, že byli něčím napadené, ale nikde nikdo nebyl. Pokusil se jim pomoc, i když si nebyl jistý, jestli to úplně dokáže, protože byl mezi praetory čerstvě. Na začátku si myslel, že to nezvládne, nakonec se ukázalo, že mu byl výcvik k něčemu a obě dívky z toho vyšly v pořádku. V tu chvíli si uvědomil, že dělá přesně to, co ho baví a naplňuje. Původně si nemyslel, že by ho tam mohli vůbec vzít. Po nějaké době pomáhal chytat čarodějku, která dělala problémy praetorům i Spolku. Nikomu se jí nepodařilo chytit, neboť, jak se rychle objevila, tak stejně rychle i zmizela. V L.A. také poznal Donovana. S ním se mu povedlo zachránit jednu vlkodlačici, která se nemohla dostat ze své vlčí podoby. Oni ji přivedli jen do Praetoru, ale i tak ji zachránili.
Během práce pro tuto organizaci se rozhodl dále studovat, protože mu to chybělo a chtěl mít i nějakou práci v normálním světě, kdyby se něco stalo a nemohl být nadále praetor. První si vybral hodiny psychologie. Tyto hodiny mu velmi pomohli v zacházení s novými vlkodlaky, neopeřenými upíry a čaroději, kteří o sobě neví. Díky studiu se začal po dlouhé době alespoň trochu cítit jako normální průměrný člověk, který nemá o ničem ponětí. Našel si i normální kamarády. Poté, co odpromoval, se rozhodl zkusit ještě psychiatrii, jelikož ho to bavilo a chtěl vědět více o tom, co se děje s tělem a mozkem. Dlouho to vypadalo, že se k promoci kvůli své práci ani nedostane, ale dalo by se říci, že se mu to nějakým zázrakem povedlo.
Neuběhla moc dlouhá doba od pokusu odchytnou čarodějnici a bylo mu nabídnuté místo preatora v New Yorku, protože tam potřebovali pomoc. On byl za to rád, protože alespoň mohl změnit prostředí a načerpat novou energii. To byl důvod, proč odletěl právě s Donovanem do New Yorku. Jako první úkol dostal hlídat mladého čaroděje, který trochu zlobil. Tím čarodějem byl Jack Heller. Díky němu se dozvěděl, že v New Yorku žije Sammy.

Faceclaim

Ross Butler

2016 - 2022 © Shadowhunters RPG

Přihlaste se

nebo    

Forgot your details?

Vytvořit postavu